petra pavla - Římskokatol. farnost Lysice

CHRÁM
SVATÝCH
PETRA
A
PAVLA
V LYSICÍCH
CHRÁM SVATÝCH PETRA A PAVLA V LYSICÍCH
1 Z HISTORIE CHRÁMU
Chrám svatých Petra a Pavla patří mezi nejstarší a nejvýznamnější lysické památky. První písemná zmínka o lysickém kostele je z roku 1398. Patronátní právo náleželo
patronovi 1 kostela, většinou tomu, kdo kostel postavil, později jeho dědicům nebo jiným
nabyvatelům. V roce 1398 je patronátní právo kostela již rozděleno na čtyři díly jako
ostatní majetek mezi čtyři bratry z Rychvaldu.
Kostel postavil přinejmenším jejich otec Kuna, který zemřel v roce 1366.
Fara se připomíná od roku 1390, matriky jsou vedeny od roku 1657. Třídílná farní kronika je vedena od roku 1400, první dva díly se bohužel nedochovaly, třetí je veden od
roku 1817 německy a od roku 1884 česky.
Od roku 1527 až do roku 1634 se lysické panství ocitlo v držení rodu Černčických
z Kácova a Březnických z Náchoda. Je doloženo, že v Lysicích působili dva protestantští
kněží, Ondřej Poříčský (asi 1590 - 1609) a Krištof Plorautius (asi 1609 - 1623). Tak se
chrám dostal v državu protestantských českých bratří. Platilo pravidlo, jak věří vrchnost, tak věří lid, takže obyvatelé Lysic byli nuceni vyznávat evangelickou víru. A to až
do rekatolizace, která započala v roce 1625, k dy Jiří Březnický přestoupil na katolickou
víru a povolal do Lysic dva jezuity z brněnské koleje, kteří za několik týdnů přivedli
téměř 200 jinověrců na katolickou víru. Vyčistili a vyzdobili kostel a zavedli zase katolické pobožnosti.
Původní kostel byl kratší a nižší. Sahal asi po dnešní lavice. Délka starého kostela
byla 24m. O stáří kostela svědčí i některé původní zachované části, které nesou prvky
románsko - gotického slohu. Zvláště mohutná věž, která pochází ze 14. - 15. století a její
zdi jsou v přízemí až 160cm silné, okna ve věži, a z cihel obzvláště čistě pracovaná
jehlancová střecha vybíhající v osmihrannou špici, kolem které vede otevřený ochoz na
2
způsob cimbuří. S tarý kostel byl krytý šindelem a prodělal mnoho drobných úprav a
oprav. V těsné blízkosti kostela byl hřbitov.
Hlavní oltář stál asi uprostřed dnešní rotundy. Před oltářem byla mřížka
s brankou. Na oltáři stál tabernákl 2 a kánon3. Oltář byl podle předpisu pokryt třemi
ubrusy, z oltáře vpředu viselo antipendium4. Na oltáři ležely polštáře a na stupních
zvonky a zvonečky. Mimo hlavní oltář byl v kostele vedlejší oltář sv. Barbory a roku
1698 byl postaven nový oltář Panny Marie. Pozdějším rozšířením kostela byly oba oltáře
zrušeny. Kazatelna stála na straně epištoly u dveří sakristie, z níž se na ni vystupovalo.
Byla zastřena závěsy a postříhaným suknem. Roku 1699 byla zhotovena kazatelna nová
se sv. Duchem. S tará se roku 1702 prodala bedřichovskému kostelu za 1zl.
Křtitelnice byla dřevěná, v níž byl cínový kotlík. Boží hrob byl krášlen papírovými
ozdobami, hořely v něm v devíti skleněných lampách lojové svíčky. U hrobu stálo šest
železných svícnů. Lampy a lampičky se plnily lojem a olejem. Lysický kostel měl také
betlém a jesličky. Betlém a Boží hrob byl důkladně opraven roku 1735. Oratoř na „světničce“ byla někde při zákristii nebo nad ní, měla okno a zavírala se klíčem. Při kostele
byl sklípek, uzavřený zámkem - snad úklidová místnost. Nepatrná sakristie stála hned u
oltáře na straně epištolní jako malý přístavek s vlastní střechou.
Uprostřed lodi byl vchod do kostelní hrobky opatřen kamenným rámem.
Z přehledu kněží, kteří působili v lysickém kostele, jsou v hrobce pohřbení pravděpodobně Páter Matěj Arnošt Klimann, zemřel 10. 6. 1680, Pater Ludvík Leonhard Franz,
zemřel 29. 5. 1700 a Páter Maxmiliám Eliáš Gröger, zemřel 4. 5. 1758.
Protože počet obyvatel lysického panství neustále vzrůstal a kostel byl příliš malý,
cítila se dlouho potřeba rozšířit farní kostel. Od královského gubernia5 bylo od komise
nadace milodarů a od arcibiskupského konsistoria povoleno použít částku 3 335zl. 33kr.
zajištěných u vrchnosti a z kostelní hotovosti 3500zl. Na stavbu přispěl drnovský kostel
částkou 1 500zl. a kostel bedřichovský částkou 500zl.
Oprav a přístavby kostela se ujali poslední Piatovci , bratři Jan a Emanuel.
Roku 1771 nechali vyměnit všechna okna, 1774 dali kostelu novou šindelovou střechu a
v roce 1776 se zabudovaly nové hlavní dveře. Nakonec se rozhodli pro celkovou přestavbu kostela. V rámci příprav roku 1781 zrušili hřbitov kolem kostela, nechali zřídit nový
mimo obec a roku 1782 po vykoupení přilehlých domů č. 100 a 101 bylo započato
s přestavbou.
3
Přístavba je slohu čistě vlašského. Byl od základu postaven celý presbytář6, rotunda7 s velkou kopulí, obě sakristie 8 a oratoře na jižní a severní straně. Rotunda mezi lodí
a presbytářem je smělá kopulovitá stavba postavená z kruhu o průměru 10,75m, po obojím boku se sakristií. Užívá se jen jižní sakristie. Severní slouží jako boční vchod.
Z rotundy vedou do sakristií dveře, nad nimiž byly zřízeny oratoře pro patrona a vrchnost. Vyčnívají do rotundy na způsob arkýře 9 a jsou zdobeny znaky rodiny Piati. Na
oratoře 10 se vchází po schodech vedoucích zvenku vedle sakristií. Severní oratoř se užívala jako letní, jižní jako zimní, protože byla vytápěná. Rotunda má na stropě kopule
ornamenty. Presbytář je polokruhovitá apsida11 s kulatým obloukem, po obou stranách s oknem nahoře s kulatým obloukem.
Od lodě je oddělen železným zábradlím s brankou. V západní
části byl postaven nový kůr12.
Od přestavby chrámu je lysický kostel 35m dlouhý a
v úrovni lavic 10m široký. Nová část byla již pokryta křidlicí,
zatímco na původní stavbě zůstal šindel.
Roku 1786 byl takto rozšířený kostel znovu vysvěcen, což
připomíná pamětní deska nad vnitřními dveřmi bočního vchodu.
Nese nápis:
Emanuel a Jan Piatiové z Drnovic , bratři,
zbudovali tento kostel. Matyáš František
hrabě Chorinský, 1.(první) biskup v Brně,
jej vysvětil samotnému Bohu 24. září 1786.
Zbytek staré stavby byl roku 1806 značně zvýšen tak, aby dobře navazoval na novostavbu. Emanuel Piati nechal opravit celou věž. Věžní báň byla opravena a pozlacena
nákladem hraběnky Antonie Piati.
4
2 PRŮVODCE KOSTELEM
Jako v každém chrámu, tak i v lysickém je nejdůležitějším a nejposvátnějším místem oltář se svatostánkem.
Hlavní oltář je dílem sochaře Ondřeje S chweigla
z roku 1771. Byl zhotoven jako náhrobní oltář
z květnického mramoru pro královnu Konstancii, zakladatelku kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Po
stranách bohatě vyřezávaného svatostánku, v němž je
uloženo 36 ostatků mučedníků, jsou adorující 13 andělé.
Lysické farnosti byl prodán 19. 3. 1782 po zrušení klášterů. Ve stejném roce byl získán i kovový kříž (3 staré centy těžký, 150kg) se sochou ukřižovaného Krista, který byl
umístěn za hlavní
oltář do výklenku
místo obrazu. Na
pozlacení se upotřebilo 84 kusů holandských dukátů. Okraje výklenku zdobí mramorové sloupy. Kříž byl zhotoven asi v polovině 18. století pro klášter kartuziánů v Brně - Králově Poli, a to jako kopie kříže
v mohučské katedrále 14. Model Kristovy sochy
pochází opět z dílny O. S chweigla. Po stranách
kříže jsou sochy jáhnů v životní velikosti - vlevo
sv. Š těpána, vpravo s v. Vavřince. Nad křížem
jsou ztvárněny postavy s v. archanděla Michaela
(uprostřed), s v. Vendelína (vpravo) a s v. Notburgy z Rottenbergu (vlevo).
5
- sv. Štěpán
Prvomučedník, jeden ze sedmi jáhnů zvolených apoštoly.
Byl koncem roku 36 ukamenován. Je zobrazován jako mladý jáhen
s atributy15 palmou, knihou a kameny.
- sv. Vavřinec
Byl ustanoven diákonem a stal se odpovědným za spravování chrámové pokladny. Římský prefekt jej požádal, aby vydal bohatství
chrámu. On majetek rozdal mezi chudé a prefektovi jako největší bohatství dovedl za tři dny chudé, zmrzačené, slepé a trpící. Díky tomuto
činu otevřeného odporu byl umučen na železném roštu nad žhavým
uhlím. Jeho individuálním atributem je rožeň.
- sv. archanděl Michael Byl mu vytknut úkol, aby umírajícím v hodině smrti pomáhal, za co jej svatá církev vzývá. Konečně pomáhá i duším na soudu Božím a drží vážky, na nichž se spravedlivě váží a duše do nebe se přivést
snaží. Zobrazován jako okřídlený rytíř ve zbroji s kopím nebo mečem a
štítem, přemáhá ďábla v podobě draka.
- sv. Vendelín
Byl opatem benediktinského kláštera ve městě Toleji, zemřel
kolem roku 650. Zobrazován jako poustevník s pastýřskou holí, pásl
ovce. Jeho občasným atributem je poutnická hůl jako v našem kostele.
- sv. Notburga z Rottenbergu v Tyrolích
Narozena 1268, pracovala jako služebná na
zámku nebo u sedláka. Mnozí poutníci si u ní vyprošují Boží pomoc,
zvláště v morové ráně a moru dobytka.
Kde se rotunda naklání k presbytáři, stojí proti sobě dva boční oltáře.
Vlevo od obětního stolu je boční oltář, zasvěcený Nejčistšímu srdci Panny Marie.
S ocha byla darována 29. 9. 1907 zdejšímu kostelu p. Marií Suchánkovou.
Nad oltářem je obraz sv. Petra, se znázorněním Božího zjevení sv. Petra v Joppe,
s ním se můžeme seznámit v Písmu sv. (S k 10,9 - 16).
„Když byli druhého dne na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr kolem
šesté hodiny na terasu, aby se pomodlil. Dostal hlad a chtěl něco pojíst. A zatím co mu chystali jídlo, upadl do vytržení: Vidí, jak se z otevřeného nebe cosi
snáší k zemi, podobalo se to ubrusu, svázaného za čtyři cípy a uvnitř byli
všichni čtyřnožci, plazi a všichni nebeští ptáci. Tu mu jakýsi hlas řekl, „Vzhůru Petře, pobíjej a jez.“ Ale Petr odpověděl: „O ne, Pane! Vždyť jsem nikdy
6
nesnědl nic neposkvrněného nebo nečistého!“ Ten hlas k němu promlouvá po
druhé: „O tom, co Bůh očistil, neříkej Ty, že je poskvrněné.“ To se opakovalo
po třikrát a pak to vše bylo zase vyneseno do nebe.“ Podle překladu Jeruzalémské bible 2009.
S vatý Petr byl ustanoven prvním papežem. Zemřel mučednickou smrtí - ukřižován
hlavou dolů. Bývá zobrazován s klíči.
Na protější straně je oltář Nejsvětějšího srdce Ježíšova.
Nad ním je obraz s v. Pavla apoštola národů. Je zobrazován s holou hlavou a plnovousem. Jeho atributem je meč, protože jím byl sťat, někdy také kniha. Ten je, stejně
jako obraz sv. Petra, dílem brněnského malíře Josefa S vítila. Obrazy připomínají patrony našeho kostela. Na horních rámech obrazů sv. Petra a Pavla jsou sochy starozákonních patriarchů, asi Abraháma a Jákoba. Oba boční oltáře zhotovil Ondřej S chweigl.
Je zajímavostí, že v lysickém chrámu
Páně nemáme sochy sv. patronů, ale jen
jejich obrazy, vitráže vedle oltáře, zvon na
věži s jejich nápisem „S vatý Petře a Pavle,
ochraňujte naši farnost“ a novou mozaiku
nad bočním vchodem do kostela z roku
2013 od Ing. arch. Jiřího Š ťasty.
Pod hlavním oltářem je klenutá hrobka (v současné době je nepřístupná). Má zabudovaná větrací zamřížovaná okénka. Vchod byl z vnější apsidy z jižní strany, (nyní je
zazděn), kde se po několika stupních sestoupilo do hrobky. Do ní se ukládaly tělesné
ostatky členů rodu Piati a Dubských:
16. 5. 1805 Jan Piatti
8. 11. 1807 Emanuel Piatt
25. 8. 1812 František hrabě Dubský
1828
Antonie Piatti roz. Hanerová
3. 5. 1834 Oldřich Bohuslav, prvorozený syn Emanuela Dubského
1843
Antonie hraběnka Dubská, poslední z rodiny Piatti
14. 2. 1848 Hermína Dubská, dcera Emanuela Dubského
2. 1. 1851 Serafína Dubská
28. 6. 1867 Alfons Dubský, padl r. 1866 v bitvě u Náchoda
V roce 1881 byla postavena nová kaple s hrobkou na lysickém hřbitově. Tam byly
z kostelní hrobky 6. 12. 1881 ve čtyři hodiny ráno převezeny pozůstatky zemřelých.
Křtitelnice, pocházející z roku 1785 je
darem rytíře Jana Nepomuka Piati. Na památku dostalo první křtěné dítě jméno Nepomucena. Na ní stojí soška sv. Jana Křtitele.
V její blízkosti je na zdi upevněno sousoší Boha Otce a dvou andělů. Jejich protějškem je na pravé straně kostela starobylá socha Panny Marie s Ježíškem.
S távala na tomto místě do roku 1920,
kdy si ji do zámecké kaple vyžádal hrabě
Albrecht Dubský. Tato vzácná dřevěná socha
byla do lysického kostela navrácena až po 60.
letech, 6. června 1980 po důkladné renovaci a
umístěna na původní místo. S ocha Panny
Marie Lurdské i s naznačenou jeskyní byla
7
přemístěna v roce 1986 do venkovního prostoru u hlavního vchodu, dar hraběte Albrechta Dubského z roku 1920.
Hovoříme - li o sochách Panny Marie v našem chrámu, pak je pozoruhodný jejich
počet i rozmístění. Málo který chrám se může pochlubit hned třemi sochami Kristovy
Matky, které jakoby přiváděly lysické farníky do náruče S yna ze strany severní, západní
i jižní.
Nepřehlédnutelným zdobným prvkem chrámu jsou vitráže 16.
Citace z farní kroniky: str. 81.
Nová okna v presbytáři v chrámu Lysickém r. 1896.
Členové zbožného spolku „Živého růžence“ v Lysicích - hlavně přičiněním horlitele a
kostelního hospodáře Jana Všianského z Lysic - konali mezi sebou sbírku, jejíž výsledek byl
tak skvělým, že mohli na zbudování jednoho uměle malovaného okna kostelního pomýšleti.
Za obnos docílený 275zl. objednáno u firmy Benedikta Škardy v Brně okno takové
s obrazem sv. Petra, kteréž v měsíci červnu 1896 v presbytáři po straně epištolní zasazeno
bylo.
Stejný obnos tj. 275zl. věnovali zbožní manželé Karel a Anna Michelovi z Lysic č. 119, za
který zbudováno bylo druhé okno v presbytáři po straně evangelní s obrazem sv. Pavla.
8
Nová okna v lodi chrámové 1897.
By všecka okna v kostele stejná byla, dal vysoce urozený pán patron P. T. Qido, hrabě Dubský v dílně Benedikta Škardy v Brně zhotoviti dvě uměle malovaná okna se znaky hraběcího
rodu Dubských v lodi chrámové,
a vysoce urozená jeho choť Alžběta hraběnka Dubských roz. h raběnka Kinských jedno okno takové s obrazem bl. P. Marie Pomocnice naproti síni chrámové. Okna byla v dubnu r.
1897 zasazena.
9
V současné době je však vedle kazatelny okno jiné.
Jeden farník si vzpomněl, že když ještě ministroval (narodil se v roce 1924), nechal
pan hrabě Dubský asi v letech 1934 - 1938 instalovat vedle kazatelny nové okno, které
vyrobila firma S klomalba O. Vačkáře z Brna. Přesné datum a důvod výměny okna není
znám.
Na okně je pravděpodobně znázorněna postava sv. Alberta Jeruzalémského. Ve
spodní části okna je nápis:
„KE CTI SVÉHO PATRONA
věnuje
ALBERT HR. DUBSKÝ
Albert Jeruzalémský (1149, Parma, Itálie - 1214, Akko, Izrael) - je světec katolické
církve a biskup. Roku 1184 byl vys věcen na biskupa. S tal se rádcem papeže i panovníka
a pro jeho radu se chodilo při různých světských i církevních sporech.
V roce 1205 na žádost papeže převzal úřad latinského patriarchy Jeruzaléma. Albert v
úřadě patriarchy se ukázal jako výborný diplomat a nakonec si ho vážili i muslimové,
kteří na něm obdivovali svatost života a inteligenci. S vou statečností a rozvahou přispěl
k tomu, že nebyla S aracény obsazena celá S vatá země a vyjednal se sultánem výměnu
zajatců a v Damašku jednal o uzavření míru.
Albert záhy přesídlil do Acry na severu. Nedaleko v jeskyních na hoře Karmel žila skupina poustevníků, kteří jej požádali, aby pro ně sestavil řeholní pravidla. Albert jim vyhověl, nicméně jím vypracovaná pravidla posléze papež zmírnil, protože se mu zdála být
příliš tvrdá. Tato pravidla představovala vznik společenství dnes známého po celém světě jako karmelitáni.
14. září 1214 byl zavražděn člověkem, kterého dříve napomínal za velmi špatný život. Jeho svátek se slaví v katolické církvi slaví 14. září. Atributy jsou palma, kříž nebo
nůž.
Druhý zápis z lysické farní kroniky str. 151.
Páter Jan Horálek, tehdejší lysický farář v roce 1972 napsal: „Mozaikové okno u kazatelny
bylo rozbito ještě z let válečných a provizorně otvory zalepeny lepící páskou. Umělecká řemesla - Sklomalba z Brna - dali okno do původního stavu (7500Kč)“.
Kazatelna vyčnívá z rohu stěny mezi lodí a rotundou.
Vychází se na ni ze severní sakristie. Její tvar je čistě renesanční. Nad kazatelnou je umístěna socha sv. Dominika - zakladatele kazatelského řádu. Korpus17 kazatelny je zdoben reliéfy18
světců stejného řádu - sv. Alberta Velikého a sv. Tomáše
Akvinského.
10
O čtrnácti obrazech křížové cesty víme jen to, že naposledy
byly důkladně restaurovány v roce 1971.
Po obou stranách hlavního vchodu jsou zpovědní místnosti. Před levou zpovědní
místností je socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí. S vatý Josef je patronem církve a spolu
patronem české země. Je zobrazován nejčastěji s malým Ježíškem v náručí s lilií, symbolem čistoty.
K dalším pozoruhodnostem lysického chrámu patří:
Nejstarší dcera Jana Jiřího Piati - Marie Anna Piati, která
zemřela 27.4 1754 ve věku 27 let, odporučila lysickému kostelu
ostatky sv. Kříže. Na boku stojánku je nápis „Laur. Přikryl Renov
1914“.
S tříbrný „pacifikal“19 se značnou částkou ostatků svatého
Kříže z roku 1730. Podle zápisu ve farní kronice jej dne 1. 11. 1891
daroval kněz arcibiskupské kurie u sv. Š těpána ve Vídni P. Msgr.
Vilém Michele, lysický rodák. Ostatky jsou opatřeny předepsanou
autentikou20.
Pražské Jezulátko - spočívá na stojanu vedle oltáře Panny
Marie.
11
Na jižní oratoři jsou dva rozměrné obrazy malované hrabětem Ervínem Dubským.
Na pravém obraze je znázorněn křest Ježíše v Jordánu, levý představuje studii pro
obraz, který je v lysickém zámku a je na něm namalován lysický kostel se zámkem a
svatým Floriánem. Obrazy jsou asi z roku 1900.
Za zmínku stojí i betlém, který je dílem kutnohorského řezbáře Bohumila Beka.
V roce 1920 jej kostelu darovali manželé Julie a Albrecht Dubských. S kládá se z 36 sošek, jesliček, stáje a hvězdy. Opravy betléma byly provedeny v letech 1984 a 2005.
Celý interiér21 chrámu sv. Petra a Pavla v Lysicích je zapsán v seznamu národních
kulturních památek. Je však zapsán i v srdcích mnoha jeho návštěvníků, těch pravidelných i zcela nahodilých, jako jeden z nejhezčích v kraji.
12
3 KŮR – VARHANY
Nad jižním vchodem do kostela je starý kůr.
Vchod na kůr byl ze zadní části kostela, nyní zazděný. Na kůru jsou čtyři úzká okénka, kruhové
okno, směřující k sakristii bylo zazděno.
Na pavláčce směřující do kostela stály na
stolečku malé varhany „pozitiv“ (nástroj bez samotného pedálu. Dal se přenášet a měl šest hlasů). Měchy k nim se dělaly a opravovaly z ovčích
kůží.
Roku 1750 byly pořízeny nové varhany. S oučástí vybavení kůru byly také zádušní
nástroje - housle, kotlík, basa, bubny, polní trouby, lesní roh a trumpety.
1821 František Pursche opravil varhany. Celý stroj rozebral, vyčistil, zjištěné vady
opravil a scházející cínové píšťaly nahradil novými. Varhany zvedl tak, aby při hře bylo
vidět na oltář. Skříň na varhany a všechny stolařské práce s tím spojené i se zábradlím
zhotovil lysický stolařský mistr Antonín Fiala. To už byl přistavěn nový kůr.
1885 I když byly staré varhany v roce 1821 důkladně opraveny, ale zřejmě další
opravy už nebyly vhodné, byly proto zhotoveny v dílně bratří Riegrů z Krnova varhany
nové a 6. prosince požehnány. Zaplatil je společně patron hrabě Quido Dubský a lysický
konkurenční výbor.
19. - 24. listopadu 1917 František Fabiánek varhanář ze Sloupu, varhany úplně
rozdělal, vyčistil, opravil pedálové píšťaly a měchy. Do takto opravených varhan zasáhla
bezohledná válka.
5. března 1918 rekvírovala vojenská správa 27 cínových píšťal. Za píšťaly zaplatila 595,5K. Těchto peněz bylo použito k pořízení nových píšťal zinkových. Dodal je a
varhany opravil František Fabiánek za 750K. Doplatek byl zajištěn milodary.
1923 Byla provedena důkladná oprava varhan varhanářem Čapkem, rodákem
z Letovic.
1974 Mnoho píšťal chybělo, některé rejstříky se nedaly použít, jiné byly rozladěny,
proto provedl generální opravu varhan pan Hlaváček z Brna.
V letech 1997 a 1999 pan Bačovský z Křetína prováděl opravu a výměnu některých
částí na varhanách.
2012 Varhany byly opraveny varhanářem Karlem Zadákem z Veselky u Brna. Byly vyměněny některé rejstříky a především štoky pod píšťalami. Oprava byla částečná.
13
3.1 VARHANÍCI, KTEŘÍ PŮSOBILI V LYSICKÉM KOSTELE
V dřívějších dobách bylo obvyklé, že funkci varhaníka - regenschoriho22 zastával
kantor nebo řídící učitel.
Známá jsou jen některá jména varhaníků.
Vašíček Jan
Fiala Konrád uváděl nové varhany,
osvědčený a snaživý nadučitel
Škorpil Adolf nadučitel vypověděl varhanictví
Hába Emil
povolán na vojnu
Burian Josef z Drnovic
zastupoval
Doležal Vojtěch
Nový Josef
zastupoval
Grünwald Bedřich
řídil sbor, zastupoval
Doležalová Růžena provdaná Blažková
Kotouček Václav z Bořitova
Janíček S tanislav z Bořitova
Macků Petr
Tesař Vincenc z Bedřichova
zastupoval
Pavlíček František z Kozárova řídil sbor, zastupoval
Brodecká Věra
zastupovala
Brodecký Jiří
zastupuje
S olár Jiří
zastupuje
14
1878
1885
k 31. 8. 1919
od 31. 8. 1919 - 15. 9. 1920
od 15. 9. 1920
1935 - 18. 8. 1955
1945 - 1952
18. 8. 1955 - 1. 8. 1965
asi 1965 - 1968
asi 1968 - 1970
1970 až dosud
do 31. 12. 1995
4 ZVONY
Podle vizitační 23 zprávy z roku 1672 měly Lysice v těch nejbídnějších časech celkem šest žehnaných zvonů, pořízených snad z doby, kdy vlastnil Lysice rod pánů
z Náchoda. Z nařízení biskupského úřadu v roce 1691 byly tři zvony přiděleny kostelu
v Dubňanech.
Dle záznamů ve farní kronice z r. 1918 byly na začátku války ve farním kostele tyto zvony:
První zvon - velký (hrubý)
Průměr 108cm, hmotnost 790kg, zvuk zvonu je jasný, ladění do F.
Na zvonu je nápis v latině „Regina Celi Letare a……..resurexit sicut ….“.
Latinský nápis je asi částí zvláštního chvalozpěvu Regina caeli laetare, který zpívá církev o Velikonocích k Panně Marii.
Latinsky:
Překlad do češtiny:
Regina cæli, lætare, alleluia!
Raduj se, královno nebeská, aleluja!
Quia quem meruisti portare, alleluia!
Protože splnil Pán slova svá, aleluja!
Resurrexit, sicut dixit, alleluia!
Z mrtvých vstal, matko, Ježíš tvůj, aleluja,
Ora pro nobis Deum, alleluia!
u něho za nás oroduj (přimluv se), aleluja.
Na východní straně zvonu je reliéf Páně, umělecky proveden. Na kříži je Kristus,
pod ním Panna Maria a svatý Jan. Výška reliéfu 20cm. Jedinou jeho ozdobou jsou dva
pásy, jeden v horní třetině 5cm široký, v něm je nápis, druhý ve spodní třetině je 12cm
široký. Jednoduché, příliš masivní zpracování svědčí o starobylosti. Zvon pochází z roku
1510.
Celkový pohled na zvon z podhledu.
Detail latinského nápisu.
Reliéf ukřížovaného Krista a pod křížem stojící Panna M aria a sv. Jan.
Druhý zvon (poledňák) o průměru 74cm, hmotnosti 192kg. Zvuk je jasný, ladění je
do C.
Celkový pohled na zvon.
Detail nápisu provedeno gotickým písmem
(pravděpodobně latinsky).
15
Zvon pochází z roku 1453 (ANNO
nu je proveden gotickým písmem.
Latinsky:
Regina cæli, lætare, alleluia!
Quia quem meruisti portare, alleluia!
Resurrexit, sicut dixit, alleluia!
Ora pro nobis Deum, alleluia!
+ DVI + M + CCCC + LIII), nápis na zvoPřeklad do češtiny:
Raduj se, královno nebeská, aleluja!
Protože splnil Pán slova svá, aleluja!
Z mrtvých vstal, matko, Ježíš tvůj, aleluja,
u něho za nás oroduj (přimluv se), aleluja.
Zas věcen Panně Marii.
V roce 1968 byly oba z vony na věži přestavěny na el. pohon, jsou ovládány ze sakristie.
Třetí zvon měl v průměru 65cm, vážil 154kg, letopočet 1876, ulit byl u Emila Vebera v Brně. Tento zvon byl odebrán vojenskou správou a poukázán za něj filiálkou živnobanky ve Vídni obnos 528K, tedy jeden kilogram zvonoviny stál 3,40K.
Z malé věžičky zvoníval „umíráček“ z roku 1882 o hmotnosti 50,7kg. Zvon dodala
zvonařská firma Hilterová - vdova a syn. V roce 1899 dostal vlivem špatného zavěšení
trhlinu, byl ve firmě přelit a 9. 9. 1899 zavěšen.
Na boku zvonu je latinský nápis „Anno Domini 1899 de novo confecta est haec campana
in Laudem et gloriam s.s. Petri et Pauli, patronorum ecclesiae lysiciensis“.(Léta Páně 1899
po novém potvrzení je zde zvon ke chvále a slávě svatých Petra a Pavla, patronů církve
lysické).
V roce 1992 byl přemístěn na věž a přestavěn též na elektrický pohon.
Na horním pásu zvonu je nápis odkazující na zvonařskou firmu a pod ním ozdobný reliéfní pás.
Detail latinského nápisu na zvonu.
Celkový pohled na zvon. Reliéf na boku zvonu.
4. Větší o hmotnosti 420kg, laděn Ais 1, nese nápis „S vatý Petře a Pavle, ochraňujte naši farnost“ a reliéf sv. Petra a Pavla, sv.
Petr nese kříž.
Celkový pohled na zvon.
Detail jednoho z reliéfů.
16
5. Menší zvon má hmotnost 146kg, má ladění Dis 2, nápis „Panno Maria, zůstaň
matkou lidu svého“ a reliéf Panny Marie - pieta.
Celkový pohled na zvon.
Detail reliéfu – pieta.
Oba zvony byly odlity v dílně pana Tkadlece v Halenkově v roce 1992 a byly požehnány 27. 9. 1992 brněnským biskupem Mons. ThLic. Vojtěchem Cikrlem.
17
5 PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH UDÁLOSTÍ VE FARNOSTI
Roku 1695 byl kostel
vydlážděn novými dlaždicemi z Drnovic a celý vybílen.
Roku 1707 byly zhotoveny nové schody na věž
a na věži umístěny věžní
hodiny, v roce 1719 však
byly odstraněny.
V roce 1716 - 1717
byla znovu opravena střecha a kostel důkladně opraven.
1846 Z předsíně bočního vchodu byly vestavěny nové schody na kůr, tak jak je
dodnes užíváme.
1902 Vymalován vnitřek kostela malířem pokojů Edvardem Vrbickým z Boskovic.
1903 Oprava fasády kostela zednickým mistrem p. Koláčkem ze Žerůtek.
1905 Pozlacení monstrance 24, darovaná antipendia a věnce na kříž.
26. června 1906 daroval Msgr. Vilém Michele do kostela velum25.
1913 Na Š tědrý den byl do kostela na kamennou dlažbu položen nový kokosový
koberec, pořízený ze sbírek farníků.
1917 Bylo instalováno první elektrické osvětlení. Šlo o
středový lustr a věčné světlo. Elektrický proud dodal zdarma
pan Ladislav Jaroš, majitel válcového mlýna a zemědělské elektrárny ve Zboňku.
1919 Byla důkladně opravena střecha kostela.
1921 Oprava venkovní omítky a nalíčení kostela stavitelem Š těpánem z Letovic. Vzhledem k velmi nepříznivým povětrnostním podmínkám se již na jaře 1922 začala na věži loupat
barva.
S ocha sv. Jana Nepomuckého z 17. až 18. století (instalovaná
krátce po jeho svatořečení - 1729) stála původně v parku před kostelem vedle kašny. Nejprve byla 25. 2. 1920 rozebrána a přemístěna do
rohu ke kašně, ale na žádost občanů bydlících v Horním náměstí (dříve
v horním konci) byla přemístěna nad rybník. Bylo v Blansku opraveno
zábradlí, kameny podstavce odvezeny z fary, socha natřena malířem
z Černé Hory a 14. k větna 1923 byla prof. Adámkem a Msgr. Krchňákem posvěcena. Pěkný průvod za hojné účasti i drnovských s hudbou
za zpěvu písně „Bože cos ráčil“ odebral se na místo, kde Otec Krchňák
měl promluvu o sv. Janu Nepomuckém. Dlouho nebyl po Lysicích tak
pěkný církevní průvod.
Protože socha byla velmi poškozena (poškozený obličej, chybějící část pravé ruky),
lysický rodák akademický sochař pan Jaroslav Vaněk ji opravil v roce 1975 a a následně
v roce 1990. Byl proveden nátěr podstavce, upraveno okolí a vysázeny růže. Bohužel
zábradlí se již neobnovilo, bylo zničeno po havárii traktoru.
2. 6. 1990 byla socha požehnána P. Janem Horálkem za velké účasti farníků a doprovodu hudby.
18
1930 - 31 Bylo provedeno vymalování kostela a pozlacení všech soch.
1934 Oprava venkovní fasády a výměna zčernalé dlažby okolo oltáře za dlažbu
z umělého kamene.
1959 Byla vyměněna nová krytina na kostele.
1961 - 1962 Provedena nová fasáda kostela a vymalování vnitřku kostela.
1971 Při důkladné prohlídce byl vnitřek kostela shledán ve velmi špatném stavu.
Oltáře, všechny sochy a částečně i lavice v kostele byly silně poškozeny červotočem. Některé části soch úplně chyběly. Obrazy rovněž bylo třeba renovovat. Po dohodě se zástupci Krajského střediska památkové péče v Brně byla oprava zadána restaurátorovi
Ladislavu Josefu Kozány z Jihlavy. V červnu byl odvezen hlavní oltář a některé sochy
do jeho dílny. Oprava oltáře trvala půl roku. Potom pokračovaly opravy bočních oltářů
s obrazy patronů našeho kostela, oratoře a křížové cesty, která byla nově instalována na
stěny kostela. Lešení bylo stavěno podle potřeby restaurátorů, kteří prováděli opravy na
oratoři a byli ubytováni na faře.
El. instalace neodpovídala bezpečnostním předpisům a místy byly el.vodiče vedeny
na povrchu omítky. Proto musela být celá el. instalace přebudována. Bylo pořízeno pět
akumulačních kamen. Všechna okna včetně vitrážových byla zdvojena. Zateplení kostela prospělo i vnitřnímu interiéru.
1972 bylo pokračováno na dokončení vnitřku kostela. Byla opravena kazatelna
(mnoho ozdob chybělo, byly zhotoveny nové), křtitelnice a sochy nad ní (Bůh Otec a dva
andělé). Na půdě byly nalezeny závěsné svícny, které byly původně
v kostele. Bylo jich dvanáct a byly zavěšeny na střed pozlacených apoštolských křížů, na místech, kde biskup při konsekraci 26 pomazal stěny
posvátným olejem - křižmem27. Po opravě byly zavěšeny na své původní
místo na stěnách kostela. Do kostela byla pořízena nová osvětlovací tělesa, aby lépe vystihla krásu tohoto památného kostela. Lustr, který byl
před oltářem a bránil pohledu na svatostánek, byl po důkladné opravě
umístěn v lodi kostela. V předsíni kostela byla nevhodná sádrová velká
socha sv. Jana Nepomuckého a sádrová soška sv. Antonína Paduánského.
Tyto sochy byly odstraněny a do předsíně byl umístěn opravený starobylý kříž, který ležel na půdě.
Věž nad kopulí byla nově natřena, aby se zabránilo korozi. Pod kůr byly nově
umístěny čtyři lavice.
1973 Novým vchodem byla spojena sakristie s jižní oratoří.
V zadní části kostela jsou umístěny původní insignie 28 cechů - cechovnice na postavnících. Ze symbolů na nich uvedených můžeme zjistit, o které cechy se jednalo.
Těsně před kůrem je
dvojice postavníků cechu
ševcovského z roku 1808.
Před ní je dvojice postavníků cechu krejčovského z roku 1810.
Třetí dvojici tvoří postavník cechu soukenického a tkalcovského z roku
1789.
Před ní vlevo je postavník cechu řadového,
který sdružoval kováře,
19
bednáře a stolaře bez udání data pořízení.
Na pravé straně je také postavník cechu řadového, který sdružoval koláře a zámečníky, také bez data pořízení.
Všechny dvojice se od sebe odlišují výškou a tvarem. První dvojice má osazení na
čtyři svíce, ostatní na jednu. Více postavníků se znázorněnými cechy se nezachovalo.
Původně se nosívaly o slavnostech a pohřbech řemeslníků.
1974 Před hlavním vchodem do kostela byla jen malá ulička široká 1,5m. Zdivo n a
této straně bylo vlhké a podmáčené. Proto se souhlasem kapitulní konsistoře v Brně,
S tátní památkové péče v Brně, církevního oddělení v Blansku a MNV v Lysicích byla
nejprve zbourána část farních hospodářských budov a zasypány stávající sklepy. Tím
bylo získáno před hlavním vchodem kostela prostranství 7m široké. Od farní zahrady
byla postavena nová opěrná zeď.
Od května se prováděla oprava fasády kostela, vyměnily se plechy na římsách, natřely se okapy a svody, opravila se krytina na kostele, izolovala se a natřela věž, opravila
báň na věži a kostel byl opatřen hromosvody. Terén na severní části kostela byl snížen o
1,5m, aby zdivo mohlo lépe větrat. Cihlový kanál prosakoval, byl nahrazen novým potrubím. Před hlavní vchod byla položena nová dlažba.
Byl pořízen nový ambon29 a vymalována sakristie a předsíň.
1976 Pod kůrem byl zazděn starý vchod na kůr
a na jeho místo zavěšen kříž. Aby kostel v létě mohl
větrat a byl chráněn před zcizením vzácných památek, byla k hlavnímu vchodu instalována kovová
brána (zhotovil pan Ru dolf Kubíček). Pro vytápění
kostela pořízeno šest kusů akumulačních kamen o
větší výhřevnosti a stávající kamna se instalovala ve
filiálním kostele v Drnovicích.
1980 Dlažba v celém kostele i v sakristii byla
velmi špatná a vyšlapaná, pod lavicemi vůbec nebyla,
proto bylo přikročeno k výměně za novou. Při této
příležitosti bylo rozhodnuto provést úpravu liturgického prostoru dle směrnic II. vatikánského koncilu. Návrh na úpravu vypracoval Ludvík Kolek z Brna (byl schválen
státní památkovou péčí v Brně), ale kapitulní vikář Ludvík Horký rozhodl jinak.
S tará dlažba byla vytrhána, terén v kostele po kůrem snížen o 35cm, kolem zdi byla zhotovena větrací šachta, položeny trubky pro nově instalované el. rozvody a provedena důkladná izolace. V květnu bylo postaveno v celém kostele lešení, oškrabala se
špatná omítka a provedena nová výmalba kostela. Restaurátoři očistili oltáře, sochy a
ozdoby.
6. června 1980, po náročném vyjednávání P. Horálka se státní památkovou péčí
v Brně se vrátila do kostela původní socha Panny Marie s Ježíškem, která byla od roku
1920 na zámku. S távala na tomto místě do roku 1920, kdy si ji do zámecké kaple vyžádal
hrabě Albrecht Dubský. Po důkladné renovaci a pozlacení (svatozář musela být nově
zhotovena) byla postavena na své původní místo, kde stojí dodnes.
Do sakristie byla zavedena vodovodní přípojka s průtokovým ohřívačem a umyvadlem. Do kostela bylo instalováno rozhlasové zařízení, aby bylo možno slyšet boží slovo
od ambonu po celém kostele.
1981 Do kostela, sakristie a boční chodby byla položena dlažba. Lavice byly opraveny a zabudovány v kostele na nové deskové podium a s klekátky přišroubovány.
20
Do rozšířeného presbytáře byl 6. 7.1981 instalován středový oltář. Bylo použito některých částí ze zrušeného oltáře u křtitelnice, který zhotovil lysický rodák akademický sochař
pan Jaroslav Vaněk v roce 1955. Do tohoto oltáře byly vloženy ostatky svatých mučedníků,
Inocentii, Caelestiet, Columboni, které pocházejí ze zničeného oltáře v h řbitovní (kapli
1962).
Těsně před svátky vánočními byly umístěny nové sedes, jedna vyřezávaná pro
kněze a šest pro ministranty.
1983 Instalovány nové dubové dveře k hlavnímu a vedlejšímu vchodu a na věž.
Dveře zhotovili stolaři v Olešnici, kování pánové Holcner a Kubíček.
1984 Zbu dována plynová přípojka pro topidla na severní oratoři. Z jižní strany
kostela byla vybudována nová přístupová cesta z obalované drtě.
10. května 1985 se započalo s generální opravou venkovní fasády kostela. Postavilo
se svépomocí lešení, jedna třetina zdiva se osekala, nahradila se novou vápennou omítkou a po vyzrání zdiva nalíčena vápennou barvou. Všechny žlaby, svody a většina paží
je nová. Věž kostela byla opatřena dvojitým nátěrem izokrytu. Ochoz kolem věže byl
izolován několika vrstvami lepenky s hliníkovou vložkou, svařen a natřen asfaltem.
1986 Před hlavním vchodem do kostela byla vybu dována jeskyně pro sochu Panny
Marie z terakoty30, kterou zhotovil akademický sochař Vincenc Vosmík z Prahy.
S ocha stávala od roku 1920 ve výklenku v
kostele vpravo u zákristie. Před jeskyni
byla instalována železná mřížka s brankou, která se nacházela před vnitřní
úpravou presbytáře v roce 1981 před
hlavním oltářem. Prostranství před hlavním vchodem bylo upraveno, oseto trávou,
vysázeny růže a okrasné dřeviny. Obnovu
nátěru sochy provedli nejprve v roce 1986
pan Julius Gebrian a v roce 2002 pan Michal Fojt.
1991 K zajištění větší bezpečnosti kostela byla zajištěna okna z farské zahrady rámy s pletivem. Všechny dveře mimo od bočního vchodu byly zajištěny zástrčemi, protože 10. 3. 1991 byl vykraden filiální 31 kostel v Drnovicích.
1992 Protože mělo být na podzim biřmování a svěcení nových zvonů, byla provedena úprava okolí kostela a farní budovy. Byly osazeny parkové obru bníky, upraveny
travnaté plochy, velmi vzrostlé tuje byly odstraněny a vysázeny nové okrasné keře a
květiny. Byly zabudovány dvě nové vývěsní skříňky, které informují o důležitých událostech, týkajících se duchovního života.
1995 Pro lepší větrání božího hrobu bylo obnoveno okno, které zhotovil pan Pavelka.
21
1997 Protože stávající elektrické topení nestačilo kostel vytopit, bylo nahrazeno
ústředním vytápěním s plynovým kotlem. Aby se nemusela poškodit dlažba v kostele,
byla v božím hrobě, kde se umístil závěsný kotel, odstraněna část dlažby, vykopala se
drážka, která vedla pod základy kostela přes park až do presbytáře, kde se provedlo
provrtání zdi. Teplovodní potrubí bylo uloženo do betonové armatury, zaděláno víkem a
zasypáno. Dlažba byla uložena zpět na původní místo. Topení instaloval pan Krška
s kolegou.
1998 Montáž nového rozhlasu do kostela.
1999 Dřevěné zpovědnice pod kůrem již dosloužily a byly nahrazeny zděnými zpovědními místnostmi. Zárubně a dveře zhotovil pan Pavelka a vnitřní vybavení místností
pan Tenora ze Lhoty u Lysic. Před zpovědní místnosti se umístily dvě lavice, dovezené
z bedřichovského kostela. Zastupitelstvo městyse Lysice vyhovělo žádosti lysické farnosti
a zajistilo osvícení kostela dvěma reflektory.
Obraz v levé zpovědnici - Uzdravení slepého.
Obraz v pravé zpovědnici - ikona „Marnotratného syna“ od Rubense.
2000 Provedena instalace světelné tabule s čísly písní, které se při mši svaté zpívají.
Dále bylo zbudováno telefonní spojení mezi sakristií a varhaníkem na kůr a instalován
čtvrtý mikrofon do první lavice u kazatelny.
2001 Začala se provádět generální oprava fasády kostela. Osekala se od zákostelí
až k WC vlhká omítka do výše 1,7m, postavilo se lešení k severní části kostela a špatná
omítka se odstranila (bylo jí většina). Kamenná zeď se musela natáhnout rabicovým
pletivem a nahodit. S oučasně se provádělo odvlhčení zdí vykopáním sanační drážky
před kostelní zdí, položení novodurového potrubí a vykopání dvou odvodňovacích šachet s víky. Do drážky byla položena textilní folie a zasypána štěrkem. Při té příležitosti
bylo v rohu chodby na jižní oratoř zbudováno WC, přístupné ze sakristie.
2002 Pokračovalo se v generální opravě fasády kostela. Po postavení lešení se prováděla oprava omítky. Většina omítky nad bočním vchodem se musela odstranit, včetně
jednotlivých říms a zhotovit nová. Ostatní omítka se opravila a nalíčila. Protože bylo
málo lešení, muselo se postupně svépomocí přestavovat. Na ochozu věže byla špatná izolace, musela se vyměnit. Vyměnily se plechy na ochozu a římse pod ní. Bylo zhotoveno
osm nových obloukových oken na věži kostela. Vyměnily se venkovní dveře na obě oratoře a zárubeň ke dveřím na věž.
22
2003 S tůl v sakristii byl pořízen jako obětní stůl při primiční mši sv. P. Mgr. Tomáše Holcnera v Bedřichově 5. 7. 2003.
V sakristii nad stolem je umístěn obraz Ježíš s učedníky v Emauzích.
2005 Provedla se celková výměna elektrické instalace v kostele a na věži, moderní
nasvícení kostela a vymalování. Lustr, který byl umístěn v lodi kostela, byl opraven a
instalován na jiném místě.
V témže roce zastupitelstvo městyse Lysice do svého rozpočtu zařadilo a zajistilo
úpravu náměstí před kostelem, včetně vydláždění, osvícení kostela i parku, osazení
funkční fontánky, laviček a parkovou úpravu.
Farnost přesunula vývěsní skříňky a za přispění S polečenství živého růžence financovala opravu kříže před kostelem, který byl přesunut blíže ke kostelu a opraven
včetně litinového okrasného plůtku panem Františkem Brodeckým.
23
Kříž byl zbudován v roce 1863 na počest tisíciletého výročí
příchodu s v. Cyrila a Metoděje na Moravu. Byl dříve několikrát
opravován (viz tabulka).
2006 Byly opraveny lavice, nainstalováno nové čalounění.
2012 Byly natřeny všechny venkovní dveře.
2013 Byla restaurována čtyři vitrážová okna. Opravu provedla firma pana Miloše Mitaga z Brna - Slatiny. Okno u kazatelny se neopravovalo, protože bylo opravováno v roce 1972.
Pro potřeby Mateřského centra „Jablíčko“ byly
rozšířeny vývěsní skříňky o jednu prosklenou nástěnku
s rámem (použita nevyužitá nástěnka z Drnovic).
Lysický občan Ing. arch. Jiří Š ťasta zhotovil do výklenku nad bočním vchodem
mozaiku svatých Petra Pavla, patronů lysického kostela. Po mši svaté, v neděli 29. září,
sloužené k 227. výročí posvěcení kostela, mozaiku požehnal lysický farář P. Mgr. S lavomír Bedřich.
2014 Na náměstí před kostelem byly zhotoveny nové vývěsní skříňky a vsazeny do
původních rámů. Zhotovil pan Jiří Hanzl ze Žerůtek.
24
5.1 VÝROČÍ POSVĚCENÍ KOSTELA
V roce 1886 bylo ve farnosti slavnostně vzpomínáno stého výročí posvěcení rozšířeného kostela. Konal se velký průvod obcí za účasti všech tehdejších spolků a cechů,
jejichž představitelé nesli své znaky a prapory. Bylo zde zastoupeno i tehdejší bratrstvo
Živého růžence, na jehož tradice bylo po více jak sto letech opět navázáno.
26. a 27. září 1936 byla konána oslava 150. letého výročí posvěcení chrámu Páně
v Lysicích. V sobotu 26. září v 7. hod. měl P. prof. Adámek kázání o dějinách kostela,
potom měl svátostné požehnání. V neděli dopoledne byly slavné bohoslužby za účasti
katolických spolků a odpoledne po svátostném požehnání akademie v Lidovém domě.
1986 Na připomínku 200. letého výročí pos věcení kostela již od jarních měsíců
každou neděli v kostele probíhala duchovní příprava k tomuto výročí a zároveň i poučování o základních pravdách víry jako příprava na svátost biřmování. Vyvrcholení oslav
bylo v neděli odpoledne 28. září, kdy administrátor32 diecéze 33 prelát Ludvík Horký uděloval 85. ti mladým lidem svátost biřmování. Byla to slavnost velmi pěkná, především po
stránce duchovní. Bylo nádherné počasí,
sešlo se mnoho farníků i z okolí, aby oslavili
toto výročí. Dechová hudba před kostelem
ještě zvýšila slavnostní náladu. Při udělování svátosti biřmování bylo přítomno 18 kněží z okolí.
Od roku 2006 se každoročně na konci
září slaví výročí posvěcení kostela. Po odpolední mši svaté je ve farním dvoře kulturní
program s občerstvením.
5.2 SLAVNOST BOŽÍHO TĚLA
Naposledy v době komunistického režimu se
v Lysicích konal po obci prů vod božího Těla 13.
června 1971. Byly postaveny čtyři oltáře, první u
Macků, nyní zde je nákupní středisko COOP,
druhý u sloupu Panny Marie v parku na spodním
náměstí, třetí u Němcových ve vratech - viz. horní
foto (dříve ve vchodu do radnice) a čtvrtý u
Opluštilových ve vratech. Obnovení průvodu oživil P. František Provazník v roce 1993, kdy byly
venku dva oltáře, u Š neiderových - viz. spodní
foto a v parku u sloupu Panny Marie. Další dva
roky se stavěly oltáře okolo kostela. V jubilejním
roce 2000 byla slavnost božího Těla slavena
v Oboře pod tenisovými kurty. Od té doby se slaví
tato slavnost ve farním kostele.
25
5.3 BIŘMOVÁNÍ
Podle dostupných (pramenů) se uskutečnilo v lysické farnosti biřmování:
5. 12. 1777 byla založena brněnská diecéze. Brzy na to bylo v Lysicích biřmování.
Asi už dlouho nebylo, protože biřmovanců bylo velké množství z celého okolí. Lysický
kostel ještě nebyl rozšířený na dnešní velikost, a proto nestačil pojmout tolik věřících.
Biřmování se konalo v aleji u Beraníka, která již v té době byla vysázená. Biřmoval první brněnský biskup Matyáš František hrabě Chorinský.
21. 5. 1883 odpoledne brněnský biskup Dr. František S aleský Bauer uděloval svátost biřmování 616 biřmovancům z lysické farnosti a 22. května 1883 po tiché ranní mši
sv. 192 biřmovancům z Bořitova, 217 z Černé Hory, 207 z Dlouhé Lhoty a 243 biřmovancům z Bedřichova.
1889 S oučasně s generální vizitací uděloval brněnský biskup Dr. František S aleský
Bauer svátost biřmování 386 biřmovancům, z toho 237 z Lysic, 92 z Drnovic, 17 ze Žerůtek, 19 z Lačnova a 21 ze Š těchova.
1895 Brněnský biskup Dr. František Saleský Bauer uděloval svátost biřmování 354
biřmovancům, mezi nimiž byla i komtesa Felicitas z Dubských.
14. a 15. června 1903 znovu zavítal do Lysic biskup brněnský Dr. František S aleský Bauer, aby vykonal generální vizitaci a udílel svátost biřmování. S vátost biřmování přijalo 474 biřmovanců. Dopoledne byli biřmováni přespolní a odpoledne domácí.
26. října 1910 biskup ThDr. PhDr. JUDr. Pavel hrabě Huyn po slavnostním kázání
udělil svátost biřmování chlapcům farnosti lysické. Druhý den v úterý po mši svaté udělil sv. biřmování biřmovankám z lysické farnosti a odpoledne biřmovancům z farnosti
bedřichovské.
10. května 1925 udílel Otec biskup PhDr. ThDr. Josef Kupka svátost biřmování
biřmovancům a biřmovankám z lysické a bedřichovské farnosti. Bylo jich celkem 600.
Při příjezdu byl u fary u vítán zástupci lidové strany, kostelními hospodáři, zástupci
spolků a zástupcem patrona. Druhý den byli všichni pozváni na oběd do zámku. Z Lysic
odejel Otec biskup do Kunštátu.
5. června 1934 současně s generální vizitací udělil brněnský biskup PhDr. ThDr.
Josef Kupka svátost biřmování ve tři hodiny odpoledne chlapcům a ve čtyři hod. dí vkám, 6. června odpoledne uděloval svátost biřmování v Bedřichově.
V roce 1943 uděloval svátost biřmování olomoucký světící biskup Thdr. S tanislav
Zela s P. Michálkem. Vítání Otce biskupa se zúčastnil také Albrecht hrabě Dubský, Páter Š urý, lysický kaplan Páter Procházka, a lysický farář P. František Kaňa.
V létě 1947, jednu neděli odpoledne uděloval svátost biřmování brněnský biskup
Prof. Msgre. Thdr. Karel S koupý.
1972 Poněvadž v některých farnostech diecéze nebylo udělováno již několik desítek
let biřmování, rozhodl Otec biskup Prof. Msgre. ThDr. Karel Skoupý ještě za svého života, že se bude udělovat v roce 1972 tato s vátost věřícím starším 18 let, vždy na dvou až
třech místech v děkanství. Po jeho smrti začal podle stanoveného plánu udělovat tuto
svátost kapitulní vikář prelát Ludvík Horký. V Lysicích přijalo svátost křesťanské dospělosti 379 biřmovanců v neděli 8. října po mši svaté, kterou sloužil sám prelát Ludvík
Horký. Z lysické farnosti bylo u biřmování více než 200 biřmovanců, ostatní byli
z farností Bedřichov, Černovice, Dlouhá Lhota a Černá Hora.
V sobotu 10. září 1977 uděloval Jeho Milost prelát Ludvík Horký, kapitulní vikář
brněnský 90 biřmovancům z naší farnosti svátost „posilnění ve víře“.
26
1986 V tomto roce si farnost připomínala výročí 200 let posvěcení kostela. Již od
jarních měsíců každou neděli probíhala v kostele duchovní příprava k tomuto výročí a
zároveň i poučování o základních pravdách víry jako příprava na svátost biřmování.
Vyvrcholení oslav bylo v neděli odpoledne 28. září, kdy administrátor diecéze prelát
Ludvík Horký u děloval 85. ti mladým lidem svátost biřmování. Byla to slavnost velmi
pěkná, především po stránce duchovní. Bylo nádherné počasí, sešlo se mnoho farníků i
z okolí, aby oslavili výročí posvěcení kostela. Dechová hudba před kostelem ještě zvýšila
tuto slavnostní náladu. Při udělování svátosti biřmování bylo přítomno 18 kněží.
27. září 1992 udělil Otec biskup Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle 100 věřícím (67 farníků a 33 z jiných farností) svátost biřmování.
Při udělování svátosti
byly přítomny tři desítky kněží. Po mši svaté
vedl
Otec
biskup
s farníky
neformální
besedu.
18. červen 2006 Přípravu na biřmování prováděli pozvaní kněží formou přednášek
a besed. Na biřmování přislíbil přijet biřmovat Otec biskup Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle, ale z důvodů nemoci ho musel zastoupit kanovník Mons. ThLic. Václav S louk. Bylo
biřmováno 32 věřících.
5.4 MISIE
Od 5. do 15. června 1913 provedli Redemptoristé z Brna první misie 34 v lysické
farnosti. Přes počáteční nedůvěru se misií zúčastnilo přes 2000 farníků. Na upomínku
prvních misií byl před kostel umístěn dřevěný kříž.
Od 15. do 16. března 1924 se konaly druhé misie, které vykonali členové Tovaryšstva Ježíšova na povznesení ducha života. Byl zhotoven nový kříž, náhradou za poškozený z roku 1913.
Od 22. do 30. března 1931 Klement Žůrek, premonstrát z Nové říše, vykonal svaté
misie za dosti hojné účasti - asi 1200 účastníků. S vaté přijímání přijalo asi 1800 farníků.
P. Žůrek velmi horlivě pracoval po celý týden a v časových přednáškách snažil se probudit zájem o vyšší statky.
Od 16. do 24. prosince 1940 byla v Lysicích svatá misie, kterou vedli P. Vojtěch
Metelka a P. Jan Trneček. Účast na misiích byla veliká. Bylo vykonáno 3500 sv. zpovědí
a 4000 sv. přijímání. Misie byly zakončeny svěcením misijního kříže, průvodem
s hudbou po Lysicích za neobyčejné účasti.
5.5 NOC KOSTELŮ
MOTTO:
Nechť jsou světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den a noc.
Budou na znamení časů, dnů a let.
27
23. května 2014 se uskutečnila v lysickém kostele za velké pomoci obětavých farníků Noc kostelů.
Byl připraven bohatý kulturní program.











Program započal v 18.00hod. komentovanou bohoslužbou.
Následovala duchovní poezie.
Komentované prohlídky kostela.
Setkání s autorem mozaiky vytvořené před bočním vchodem do kostela.
Hudební vystoupení farní mládeže.
Výstava bohoslužebných předmětů, liturgických35 rouch pro kněze.
Vystaveno pražské Jezulátko.
Byly vystaveny fotografie zvonů a nástěnka o historii kostela.
Návštěvníci kostela mohli navštívit místa, která jsou běžně nepřístupná.
Odvážnější si mohli s průvodcem prohlédnout kostelní věž s pěti zvony.
Po prohlídce bylo možné se ve farním sále zastavit na malém občerstvení.
Ve 22.15hod. byla noc kostelů zakončena svátostným požehnáním.
Noci kostelů se zúčastnilo 220 návštěvníků.
28
6 FARA
Jak je uvedeno v ú vodu, fara se připomíná od roku 1390. Ze záznamů ve farní
kronice můžeme vyčíst, že o farní budovu,
hospodářské objekty, dvůr a zahradu bylo
vždy starostlivě pečováno. Podle potřeby se
opravovaly nebo budovaly jednotlivé objekty, udržovaly se střechy, vzhled budov a
občanské vybavení farní budovy. Za posledních deset let bylo na lysické faře mimo
jiné opraveno nebo zbudováno:
V letech 2003 - 4 byla opravena venkovní fasáda. Na jaře 2006 se na dvoře
postavila letní pergola36 pro různá letní
setkávání.
2007 Byla dokončena přestavba bývalých hospodářských budov na víceúčelový
areál. Z bývalých chlévů a konírny vznikl stylový prostor pro setkávání věřících, ale i
ostatních obyvatel lysické farnosti. S tavebními úpravami vznikl prostorný sál, kuchyňka
a sociální zařízení. S ál se zachovalým klenutým stropem má kapacitu 50 osob. V sále
jsou stylové stoly a lavice, osvětlení, ozvučení, přípojka na satelit a internet, ústřední
topení, krbová kamna a zázemí pro podávání občerstvení. Byl též stylově upraven
prostor pod bývalou kolnou a vydlážděn vjezd na faru.
2008 Pokračovaly práce na úpravě farního dvora. Do středu dvora byl instalován
dětský koutek, osazen pískovištěm a houpačkami. Do prostoru dvora se vchází bočním
vchodem po schodech se zábradlím vyústěným za hlavní vchod do kostela. Tyto venkovní prostory se sálem byly na lysickou pouť požehnány boskovickým děkanem P. Mgr.
Miroslavem Š udomou.
2009 Při venkovní zdi bylo zbudováno WC. Nový sál začaly využívat matky s dětmi. Jejich časové požadavky ale nebylo možné plně uspokojit, protože sál byl určen především pro jiné akce, spojené s občerstvením, například „Poděkování za úrodu“, soutěž
„Veselé harmoniky“, „Slavnost posvícení kostela“ a další. Proto byl zahájen nový projekt v prostorách staré sýpky nad sálem, kde vznikne sál pro děti a jejich volno časové
programy. Zednických prací se ujala firma Rudolfa S pohnera. Kovové schody do poschodí vyrobil pan Vladimír Fojt z Bedřichova.
2010 Rok byl zahájen slavnostním otevřením horního sálu s příslušenstvím. Po
bohoslužbě a za přítomnosti poslance Jana Husáka, který se zasloužil o finanční pomoc z
nadace ČEZ, byl sál předán do užívání Mateřskému centru „Jablíčko“, které má na využívání objektu uzavřenou prozatímní nájemní smlouvu.
V prvním patře farní budovy se provedlo zateplení všech místností.
2011 Bylo započato s vybudováním bu dovy technického zázemí pro garážování vozidla, malé mechanizace k údržbě parkové plochy a k výdeji občerstvení při jednotlivých venkovních kulturních akcí.
2012 Byla dokončena a zkolaudována budova technického zázemí a provedena generální oprava kanceláře.
2014 Postaven přístřešek na dřevo.
Podle potřeby se pokračuje v drobných opravách farního kostela i fary za hojného finančního přispění a brigádnické výpomoci ochotných farníků.
29
7 KAPLE SOCHY A KŘÍŽE VE FARNOSTI
Seznam kaplí, soch, Božích muk a křížů nacházejících se ve farnosti Lysické r. 1897
V obvodu Lysic:
Č. Předmět
1. Kaple v zámku P. Marii Pomocnici zasvěcená s mešním indultem.
2. Kaple nad hraběcí kryptou vedle hřbitova, zasvěcená Pozdvižení sv. Kříže
s mešním induktem, postavená nákladem Emanuela hr. Dubského 1881.
3. Kříž železný na kostelním náměstí, blíže faře, s nápisem: „Na památku tisícileté slavnosti příchodu sv. apoštolů
Cyrilla Metoda do Moravy a pokřestění
našich slovanských praotců. Dne 5.
července 1863“. Kříž ten postaven nákladem občanů Lysických.
4. Kříž železný u „ kamene neb „u lípy“ u
okresní silnice z Lysic směr k Pohodlí
vedoucí, postaven nákladem Emanuela
hr. Dubského a jeho choti Mathildy,
roz. hraběnky Žerotínové r.1833.
5. Kříž železný u silnice z Lysic k Černé
Hoře na hranici Lysic - Bořitovských,
nákladem
Antonie
hraběnky
z Dubských zbudován r. 1822.
6. Kříž železný u silnice z Lysic k Černé
Hoře (u cesty do Žerůtek) vedoucí, postaven nákladem manželů Emanuela a
Josefy Jaškových z Lysic č. 32 roku
1873.
7. Kříž železný, starý, bez všeho nápisu v
údolí ke střelnici vedoucí (pod samou
střelnicí).
8. Kříž kamenný u sýpky v Lysicích (u
Kubíčkových č. 283) vedle cesty do Žerůtek vedoucí, postaven místo starého,
již sešlého kříže dřevěného nákladem
Marie a Jana Markových v roce 1895.
9. Kříž dřevěný, s obrazem sv. Marka
evangelisty na cestě k Žerůtkám. Do 25.
dubna 1800 stál kříž ten na vrcholu
kopce takzvaného „Marek“, kteréhož
dne byl přenesen pod kopec na nynější
stanoviště.
30
Poznámka
S věcena biskupem Dr. Františkem S aleským Bauerem 28. října 1884.
V červnu 1899 nákladem nejmenovaného
dobrodince a dodatkem z kostelního
jmění (5zl.) pozlacen a důkladné obnoven
od zdejšího Josefa Volfa a dále několikrát opravován, naposledy 2005 Fr. Brodeckým, kdy byl při opravě náměstí přesunut blíže ke kostelu.
Nápis na kříži: Iz 29,13: „Tento lid mě ctí
rty, ale jejich srdce je ode mne daleko“.
Opravován 1966, 2011.
Došlo prý zde k tragické události.
Kříž byl posvěcen Msgr. Vilémem Michele dne 29. září 1895. Kříž ten pochází
z dílny p. Cihláře z Černé Hory.
Protože byl kříž sešlý, darovala rodina
Markových z Lysic 142 nový dřevěný. Za
hojné účasti věřících byl 31. 7. 1927 posvěcen Msgr. Krchňákem a prof. Adámkem. Opraven byl v roce 1994.
10. Kříž dřevěný, poblíž hospodě na Perné
na kraji pole, zbudován od manželů
Františka a Anny Klímových, výměníků na Perné r. 1893. S věcen farářem
lysickým Rudolfem Reitterem 24. 9.
1893.
11. S ocha bl. P. Marie na náměstí lysickém.
Zde stála od pradávna socha kamenná,
která v r. 1807 byla obnovena. Roku
1853 byla stará již sešlá socha odstraněna a postavena nynější nová socha
nákladem jmění obecního.
12. S ocha Jana Nepomuckého z opuky na
kostelním náměstí, (u kašny) bez nápisu. Z první poloviny 18. stol., krátce po
svatořečení (1729).
13. S ocha sv. Jana Nepomuckého, kamená
na kopci u cesty do Drnovic vedoucí,
dle nápisu na zadní straně podstavce
vyrytého, pochází z r. 1594, byla opravena správou velkostatku lysického
v letech 1832 a 1883.
14. S ocha sv. Víta, kamenná na cestě
z Lysic k Pohodlí, postavena manželi
Františkem a Františkou Hlaváčkovými z Lysic r. 1871.
5. září 1937 byl sešlý kříž nahrazen novým kamenným, který darovali manželé
Novotní z Perné a posvěcen děkanem
Mazalem z Bořitova.
Byla několikrát opravovaná, naposledy
v roce 2012, nákladem městyse Lysice.
Nejprve byla 25. 2. 1920 rozebrána a
přemístěna do rohu ke kašně a roku 1923
postavena nad rybníkem na Horním náměstí. Opravena v letech 1975 a 1990
lysickým rodákem panem Jaroslavem
Vaňkem a požehnána 2. 6. 1990 P. Janem
Horálkem.
Protože byla poškozena, je uložena ve
výkopu vedle postavce a nahrazena sochou litinovou, vyrobenou ve slévárnách
v Blansku.
Opravena v letech 1938 a 1990. Neznámými vandaly byla poškozena tak, že se
již nedala opravit. Byla nahrazena litinovým křížem, který byl požehnán P. Slavomírem Bedřichem.
15. S ocha sv. Antonína Paduánského, ka- Opravena v r. 1930.
menná blíž k Lysicím, na cestě k Černé
Hoře, dle nápisu na podstavci vyrytého
obnovena nákladem obce lysické r.
1870.
Úřad městyse Lysice nechal všechny kovové kříže v katastru Lysic opravit panem
Vladimírem Ondrou v roce 2011.
31
7.1 POHŘEBNÍ KAPLE S HROBKOU
Na hřbitově je kaple, pod níž se nachází hrobka rodiny Dubských. Byla postavena
nákladem hraběte Emanuela Dubského v roce 1881. Do
hrobky byly 6. 12. 1881 ve čtyři hodiny ráno převezeny
pozůstatky zemřelých členů rodiny Piatti a rodiny Dubských, kteří zemřeli do roku 1881. Kaple byla požehnána 29. října 1884 brněnským biskupem Františkem
Bauerem. Pan biskup sloužil rekviem37 za zemřelé
z obou hraběcích rodin.
Je zasvěcena Povýšení svatého Kříže. Dne 10. listopadu 1884 byla na základě mešní licence 38, udělená
biskupskou konsistoří, místním farářem za přítomnosti
hraběcí rodiny sloužena mše svatá. Mše svatá mohla
být sloužena i při jiných příležitostech.
V roce 1962 byla kaple rozhodnutím MNV Lysice
přebudována na obřadní síň, která však nenašla uplatnění. Kaple s hrobkou byly nákladem farnosti a
s přispěním památkové péče opraveny v letech 2000 2002, ale vnitřek kaple již obnoven nebyl. Objekt je ve
správě lysické farnosti.
7.2 HROBKA HRABĚNKY KAROLINY NIMPSCHOVÉ
CHARAKTERISTIKA STAVBY
Jedná se o zapsanou kulturní památku, novogoticky upravenou, která je součástí
areálu hřbitova v Lysicích. Je ve správě lysické farnosti.
Předmětná hrobka je přízemní zděná budova o půdorysných rozměrech 3,8 x 5,7m. Hřeben střechy je ve výšce 6,4m nad úrovní terénu.
Fasáda je z režného zdiva, prolomena pravoúhlým vchodem s profilovaným ostěním a s vybranými rohy. Nad vchodem je kruhová roseta s
profilovaným ostěním. Štít stupňovitě zalamován. Ve vrcholu jednoramenný kříž. Vnitřek
hrobky je omítnut.
V roce 2008 byla navržena obnova hrobky,
konkrétně statického zajištění a souvisejících
oprav (střešní plášť, statické zajištění základů a
obvodová drenáž, opravy nosného zdiva a klenby). Projekt pro dotaci JmK - havarijní fond zpracoval ing. R. Veselý.
Tyto opravy byly provedeny v roce 2010, v roce 2011 bylo provedeno restaurování
vstupního portálu, terakotového okna ve štítu a osazení kamenných prvků - opukové
stříšky na ozubení štítu.
32
OSOBNOST KAROLINY NIMPSCHOVÉ
Hrobka byla postavena v roce 1870 pro tetu hraběnky Matyldy Dubské, rozené ze
Žerotína, manželky Emanuela Dubského.
S vobodná paní Karolina Nimpschová zemřela 13. května 1861. Do hrobky byly její
pozůstatky přeneseny až po dobudování hrobky. Uvedená dáma, nemaje žádných bližších příbuzných, věnovala Dubským velmi solidní finanční obnos. Je nasnadě, že nejen
rodinná vazba a příbuzenský vztah vedly majitele panství k výstavbě hrobky pro jednu
osobu.
Na náhrobku je vytesán nápis:
Ihre Excelenz
Caroline Graefin Nimptsch
Geborne
Graefin und Herrin von Zierokin
Freyin von Lilgenau
Sternkreuzordens
und Pallaft Dame
Geb. am 21. Mai 1777
Gestorb. am 13. Mai 1861
Její excelence
Karolina hraběnka Nimptschová
Rozená
Hraběnka a paní Žerotínová
Svobodná paní z Lilgenau
Nositelka řádu Hvězdového kříže
a Dvorní Dáma
Narozená 21. 5 1777
Zemřela 13. 5 1861
33
8 PŘEHLED LYSICKÝCH DUCHOVNÍCH SPRÁVCŮ
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
1400 1590 1609 1627 1633 1653 1658 1659 1662 1668 1670 1672 1674 1677 1680 1684 1689 1690 1700 1733 1740 1746 1750 1758 1767 1788 1818 1849 1880 1904 1911 1915 1916
1917 1939 1943 1970 1992 1996 2014 -
1410
1609
1623
1633
1653
1658
1659
1662
1667
1670
1672
1674
1677
1680
1684
1689
1690
1700
1733
1740
1746
1750
1758
1767
1788
1817
1849
1880
1904
1910
1915
1916
Ondřej z Tišnova
Ondřej Poříčský
ctihodný kněz bratrský
Krištof Plorautius
ctihodný kněz bratrský
Bartoloměj Jakobides - premonstrát z kláštera Hradisko
František Wroblikowsky
Václav František Hrabovský
Martin Roschovský
Kazimír Sigmund
skulský minorita z Polska
Jan Nepomuk Verner
Matěj Arnošt Klymann
Tomáš Bernard Jelínek
Tomáš František Erinatius
Petr František Krňásek
Matěj Arnošt Klymann
Karel Leopold Svoboda
Jan Jakub Krigsman
Tomáš Pinkava
Ludvík Leonhard Franz
Ondřej Augustin Herman
František Albert
Jan František Krátký
Severin Josef Habinger
František Maxmilián Gröger
František Antonín Schich
Jan Teodor Beer
Václav Maxmilián Dorazil děkan letovický
František Veselý
děkan letovický
František Polívka
Rudolf Reitter
Eduard Vichta
Josef Kocián
Josef Bláha
František Žaluda
1939 Msgr. František Krchňák
1942 Klement Lahodný
1970 František Kaňa
děkan letovický
1992 Jan Horálek
1996 František Provazník
2014 Mgr. Slavomír Bedřich
dosud Vít Martin Červenka OPraem - premonstrát z Nové Říše
34
V lysické farnosti působilo celkem 57 kaplanů, z nichž František Schich,
Severin Habinger, Václav Dorazil, František Polívka, Rudolf Reitter a Eduard
Vichta byli později investováni jako faráři lysičtí.
9 VÝZNAM CHRÁMU PÁNĚ
Jak to dosvědčují i další výroky svatých a moudrých lidí, je každý chrám:
místem setkávání se s Bohem, který sestupuje z nebe a přichází naproti člověku
v posvátných způsobech. Je to místo setkávání nejen s Bohem, ale i s knězem a se všemi,
kteří jsou Duchem svatým sjednoceni v Kristově Církvi, aby se zúčastnili velikonoční
oběti Pána, která se zpřítomňuje při každém slavení mše svaté.
místem, kam věřící chodí nasytit své du še Chlebem věčného života. Zde se člověk
nechává obejmout Kristem, aby načerpal duchovní i fyzickou sílu ke službě bližnímu,
obětem a k odpouštění pro každodenní obyčejný život.
místem, kde při slavení posvátné liturgie, jako předobrazu budoucí, věčné a dokonalé liturgie nebeské, můžeme být svědky i účastníky největšího Božího zázraku –
vtělení Krista do posvátných způsobů Chleba a Vína. V nich se člověk setkává se svým
Bohem tváří v tvář, i když ta Boží je ještě zahalena závojem tajemství.
místem, kde se nebe dotýká země, protože se zde eucharistický Kristus bytostně a
přímo hmatatelně dotýká člověka, aby s ním sdílel svou lásku, aby ho obdaroval svou
milostí a tak jej proměňoval ke svému obrazu.
Středem a živým srdcem každého chrámu je svatostánek s Nejsvětější
svátostí oltářní. To je nejposvátnější místo, ke kterému se věřící nejdříve
obrací, které prvně hledá nejen svýma očima, ale i svým srdcem, aby se
svému Bohu mohli klanět, děkovat i prosit, vzdát Mu chválu, čest i slávu.
35
Ale skutečná, pravá hodnota každého chrámu nespočívá v je ho
starobylosti nebo vzácnosti soch či relikvií. I kdyby byly všechny
předměty v chrámu z ryzího zlata, ale ten byl liduprázdný, pak by
chrám byl pouhým vězením Boha, přebývajícího ve svatostánku.
10 POUŽITÁ LITERATURA
Bránský J.
Drnovice v minulosti dávné a nedávné
Obecní úřad 2010
Burýšek Z.
Lysice a okolí
ZŠ 1999
Kronika farnosti Lysice
Poláková A.
Historie kostela v Lysicích
1998 - výtah z historie
S polečenství Živého růžence v Lysicích Chrám sv. Petra a Pavla v Lysicích
2002 - výtah z historie
Zřídkaveselý František Phdr. a kol. LYS ICE 1308 – 2008
Lysice
Klimeš L.
Slovník cizích slov
SNP Praha 1981
www.pozorice.cz - cechovníky
11 AUTOŘI FOTOGRAFIÍ
V textu byly použity fotografie:
Archiv rodiny Němcovy
Fiala Jaromír - foto z noci kostelů
Skřička Petr Ing. - foto zvonů na věži
Zřídkaveselý František Phdr. a kol. - LYSICE 1308 - 2008
12 VYSVĚTLIVKY
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
Patron
- kdo vykonává patronát, správce
Tabernákl
- svatostánek, zdobená skříňka spojená s oltářem, kde jsou uchovávány konsekrované hostie
Kánon
- soubor liturgických textů SZ a NZ uznaných církví za inspirované
a závazné
Antipendium - ozdobný závěs na přední straně oltáře
Gubernium - ve starém Rakousku 1763 – 1848 zemská vláda - místodržitelství
Presbytář
- kněžiště
Rotunda
- stavba okrouhlého půdorysu
S akristie
- vedlejší chrámová místnost, kde se uchovávají bohoslužebné předměty a v níž se kněz a přisluhující oblékají do bohoslužebných rouch
Arkýř
- krytý výstupek s okny, vystupující ze zdiva stavby
Oratoř
- oddělené místo v kostele, dříve určené pro panstvo nebo řeholníky,
obvykle se samostatným přístupem
Apsida
- zaklenuté ukončení hlavní lodi
Kůr
- vyvýšená prostora pro varhany, zpěváky a hudebníky v chrámu
Adorace
- forma projevu božské úcty, klanění
Katedrála
- hlavní kostel biskupství v sídle biskupa, dóm
36
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
Atribut
- charakteristický znak, nezbytná vlastnost nebo činnost
Vitráže
- uměle malovaná okna
Korpus
- tělo
Reliéf
- plastická výzdoba, vystupující z plochy
Pacifikál
- relikviář v podobě menšího zdobeného kříže, obsahující v zasklené
schránce malou částečku svatých. Podle Ottova naučného slovníku znamená „kříž s
ostatky, zvaný odtud, že kněz, dávaje jej líbati, říká pax tecum - pokoj s tebou (k políbení pokoje)“. Podáváno až do liturgické reformy po II. vatikánském koncilu.
Autentika
- původní, hodnověrný, pravý
Interiér
- vnitřek budovy
Regenschori - ředitel kůru
Vizitace
- prohlídka farností a jiných církevních zařízení, prováděná ordinářem (biskupem), vikářem
Monstrance - zdobená zlatá (pozlacená) schránka na vystavení hostie
Velum
- dlouhý obdélníkový pruh zdobené látky, jímž má kněz zahalena
ramena i ruce, drží - li monstranci
Konsekrace - slavnostní svěcení kostela, oltáře, kalicha, zvonů aj. prováděné
biskupem
Křižmo
- smíšenina olivového oleje a balzámu, kterou světí biskup na Zelený
čtvrtek a které se používá při křtu, biřmování, kon sekraci
Insignie
- odznaky moci nebo nějaké vysoké hodnosti
Ambon
- pult, umístěný vlevo od oltáře, odkud se čtou čtení a evangelium a
přednáší homílie
Terakota
- pórovina z pálené hlíny, barvy cihlové, hnědé, užívaná k ozdobným
účelům, k tvorbě drobných plastik
Filiální
- další kostel ve velké farnosti
Administrátor - prozatímní správce farnosti
Diecéze
- správní obvod biskupa, biskupství
Misie
- krátkodobá akce směřující k udržení a oživení víry a zbožnosti
Liturgie
- bohoslužba
Pergola
- loubí lehké konstrukce, vytvořené břevnovím na lehkých podporách
Rekviem
- (lat. Missa pro defunctis nebo Missa defunctorum), česky zádušní
mše nebo mše za zemřelé, je v katolické liturgii mše sloužená jako součást pohřebních obřadů či při příležitosti zvláštní vzpomínky na zemřelého
Licence
- povolení k určité činnosti
37
13 OBSAH
1
2
3
Z HISTORIE CHRÁM U.................................................................................................... 2
PRŮVODCE KOSTELEM ................................................................................................ 5
KŮR – VARHANY.......................................................................................................... 13
3.1 VARHANÍCI, KTEŘÍ PŮSOBILI V LYSICKÉM KOSTELE ................................ 14
4
ZVONY............................................................................................................................ 15
5
PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH UDÁLOSTÍ VE FARNOSTI .................................. 18
5.1 VÝROČÍ POSVĚCENÍ KOSTELA .......................................................................... 25
5.2 SLAVNOST BOŽÍHO TĚLA ................................................................................... 25
5.3 BIŘMOVÁNÍ ............................................................................................................ 26
5.4 M ISIE ........................................................................................................................ 27
5.5 NOC KOSTELŮ........................................................................................................ 27
6
FARA ............................................................................................................................... 29
7
KAPLE SOCHY A KŘÍŽE VE FARNOSTI................................................................... 30
7.1 POHŘEBNÍ KAPLE S HROBKOU ......................................................................... 32
7.2 HROBKA HRABĚNKY KAROLINY NIM PSCHOVÉ .......................................... 32
8
PŘEHLED LYSICKÝCH DUCHOVNÍCH SPRÁVCŮ................................................. 34
9
VÝZNAM CHRÁMU PÁNĚ .......................................................................................... 35
10 POUŽITÁ LITERATURA............................................................................................... 36
11 AUTOŘI FOTOGRAFIÍ.................................................................................................. 36
12 VYSVĚTLIVK Y.............................................................................................................. 36
13 OBSAH ............................................................................................................................ 38
Sestaveno k 31. 8. 2014
38