dárek k svátku či narozeninám? největší český geografický časopis s

DÁREK K SVÁTKU
ČI NAROZENINÁM?
Věnujte předplatné svým blízkým,
přátelům a kamarádům.
NEJVĚTŠÍ ČESKÝ GEOGRAFICKÝ ČASOPIS S VÍCE NEŽ
DVACETILETOU TRADICÍ VE ZCELA NOVÉ PODOBĚ
Více informací a výhodné předplatné najdete na
16
2015/02 Ročník: V., č. 16
WWW.KOKTEJL.CZ
RYCHTÁŘSKÉ
LISTY
Ročník: V., číslo 16., vyšlo 15. 5. 2015
NEPRODEJNÉ!
www. pivovarnarychte.cz
V. ÚSTECKÝ PIVNÍ JARMARK
MALÝCH A RODINNÝCH PIVOVARŮ
Největší pivní událost letošního roku v Ústí nad Labem!
Uvnitř čísla najdete:
JARNÍ STRAVOVÁNÍ str 4
Jaro je v plném proudu, všechno kvete, voní a téměř každý na sobě cítí, že si jeho tělo
žádá změnu. Máme více chuť
na lehká a čerstvá jídla, na zeleninové pokrmy a ovoce.
RECEPT na CHŘEST
s holandskou omáčkou str 4
Vyhlašujeme FOTOSOUTĚŽ
– Vyfoťte se s pivem Na Rychtě
a vyhrajte
str 5
Jarní úprava stálého jídelního
lístku ochutnejte novinky str 6
Rychtářská 12 km – součástí
Ústeckého běžeckého poháru
s Mumií!
str 7
– celodenní akce
na Kostelním náměstí
– účastní se
až 26 minipivovarů
– hudební a kulturní
doprovodu
více na str 2.
Všichni jste srdečně zváni!
SOUTĚŽ - S Mazlem na cestách
Fotografie do populární soutěže „S Mazlem na cestách“ o 100
piv sbíráme již nyní! Své fotky z cest můžete až do začátku září
2015. Vezměte Mazla kamkoli se Vám zachce! Připraven je pro
Vás v krásném cestovním balení.
Fotografie posílejte na [email protected]
(opatřené popisem, jménem autora, telefonem a e-mailem).
Když umírají pivovary II.
V minulých číslech jsme popisovali smutnou, leč v české
kotlině častou událost – konec
pivovarů a to i těch slavných
a úspěšných. Dnes zaznamenáváme konec dalšího, který se
před pouhou stovkou let pyšnil
postavením nejmodernějšího
českého pivovaru.
str. 9
Sezónu zahájil i CYKLOKEMP
LODĚNICE
str. 11
Rychtářský KOKTEJL
BIG DURIAN
str 12
Volný přístup
na WI-FI
heslo: 475205018
Nezapomeňte nás
navštívit na: webu
pivovarnarychte.cz
ADRESA: Pivovar Hotel Na Rychtě, Kláštěrní 75/9, Ústí nad Labem, 400 01
e-mail: [email protected], vedení společnosti: telefon: 475 213 047, fax: 475 212 945
REZERVACE: Restaurace – e-mail: [email protected], telefon: 475 205 018
Hotel – e-mail: [email protected], telefon: 475 213 138
EXKURZE: Po–Čt e-mail: [email protected]
NAPIŠTE NÁM – Pokud máte přání, nápady či připomínky: [email protected]
PROVOZNÍ DOBA
Pondělí – sobota
10.30–24.00 hodin
Neděle
11.00–22.00
2015/02 Ročník: hodin
V., č. 16.
1
V. ÚSTECKÝ PIVNÍ JARMARK
MALÝCH A RODINNÝCH PIVOVARŮ
Největší pivní událost letošního roku v Ústí nad Labem!
KDY: 2 3. 5. 2015 – 10:00–22:00 hodin
Kostelní náměstí – Ústí nad Labem
Pivní celodenní akce pro milovníky piva
i rodiny s dětmi na Kostelním náměstí za účasti
až 26 minipivovarů, hudebního a kulturního
doprovodu. Všichni jste srdečně zváni!
CO NÁS ČEKÁ
V. ročník Ústeckého pivního
jarmarku malých a rodinných
pivovarů letos opět nabídne
možnost ochutnat pivo z 26
minipivovarů z Čech i z Německa, celodenní kulturní a zábavná představení pro malé i velké,
mnoho dobrých pochoutek,
řemeslné stánky, i každoroční
MÁZ s Ústeckým deníkem. Součástí jarmarku bude vylosování
výherců naší soutěže „Vyfoťte se
s pivem Na Rychtě“, vítězové si
odnesou poukazy na konzumaci a ubytování Na Rychtě i pivo
Mazel. Kulturní novinkou letošního ročníku jsou dvě scény pro dospělé i děti. Pro děti bude
vedle řady divadel, jarmarečního
kouzelníka Flažolíka nebo malování na obličej připraven i krásný dřevěný kolotoč.
NEZAPOMÍNÁME
NA CHARITU
Během celého dne bude
probíhat i charitativní sbírka
na Vašíka Svobodu, který trpí
dětskou obrnou, špatně chodí
a vidí. Výtěžek z akce půjde
na speciální brýle, které stojí
cca 10 tis. Kč. Z každého prodaného piva půjde do kasičky
50 haléřů. Přispívat během dne
můžete všichni.
1. Na Rychtě - Ústí nad Labem
2. Zámecký pivovar Chyše
- Chyše
3. Rodinný pivovar Bernard
- Humpolec
4. Pivovar Monopol - Teplice
5. Pivovar Labuť - Litoměřice
6. Křinický pivovar - Krásná
Lípa
7. Purkmistr - Plzeň
8. Létající pivovar Falkon
9. Pivovar Nomád - Děčín
10. Vítek z Prčice - Sedlec, Prčice
11. Belgická piva
12. Domácí pivovárek Velký
Rybník - Velký Rybník
13. Kocour - Varnsdorf
14. Berguell - Lobaü (D)
15. Kahan - Most
16. Zloun - Louny
17. Aldersbacher (D)
18. Rampušák - Dobruška
19. Suchdol - Praha
20. Starokladenský pivovar
- Kladno
INZERTNÍ PODMÍNKY – ROZMĚRY:
Sloupek Čtvrtka Třetinka Půlka Půlka výška
Celostrana 1/8
1/4
1/3
1/2
1/2
1/1
44 x 132 mm
92 x 132 mm
210 x 99 mm (čistý rozměr)
210 x 148 mm (čistý rozměr)
104 x 210 mm (čistý rozměr)
210 x 297 mm (čistý rozměr)
OCHUTNÁTE PIVO
AŽ Z 26 PIVOVARŮ:
Uvedené ceny jsou bezDPH.
Cena: 750 Kč
Cena: 1500 Kč
Cena: 2000 Kč
Cena: 3000 Kč
Cena: 3000 Kč
Cena: 6000 Kč
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
Předem děkujeme za případný zájem a těšíme se na spolupráci. KONTAKT: V případě zájmu volejte: 778 064 991, nebo e-mailujte: [email protected]
2
2015/02 Ročník: V., č. 16
21. Chalupník - Perštejn
22. Mordýř - Dolní Ředice
23. Lounský Žejdlík - Louny
24. Pivotéka Království piva
- Chomutov
25. Sedlčanský pivovar – Krčín
26. U Tří růží - Praha
PROGRAM
Případná změna programu
bude vyhrazena na stránkách
www.usteckypivnijarmark.cz,
www.pivovarnarychte.cz nebo
na www.facebook.cz/PivovarHotelNaRychte. od
09:55
10:00
10:45
11:00
11:30
12:10
12:40
13:30
14:00
14:55
15:25
16:20
16:50
17:20
18:00
18:15
18:50
19:20
do
10:00
10:45
11:00
11:30
12:10
12:40
13:30
14:00
14:55
15:25
16:20
16:50
17:20
18:00
18:15
18:50
19:20
19:50
hudba
moderátor
od
09:55
10:00
10:55
11:25
12:20
12:50
13:30
14:00
14:55
15:20
16:20
16:45
17:40
18:40
19:30
19:50
20:45
21:05
22:00
ÚSTECKÝ PIVNÍ JARMARK 2015 23. 5. 2015 KOSTELNÍ NÁM. UL
do
hudba
moderátor
10:00
MODERÁTOR ÚVOD + UPOUTÁVKY
10:55
ALBIS JAZZ BAND
11:25
MODERÁTOR
12:20
MONOKL
12:50
MODERÁTOR
13:30
KOŤATA
14:00
MODERÁTOR
14:55
BIG BAND ZD.TOLGA
15:20
MODERÁTOR
16:20 FUNKY TOWN / THE BOOM
16:45
MODERÁTOR
17:40 VOILA & ZD. TRVALCOVÁ
18:40
MODERÁTOR VYHLÁŠENÍ
19:30 FUNKY TOWN / THE BOOM
19:50
MODERÁTOR
20:45
LAURA A JEJÍ TYGŘI
21:05
MODERÁTOR
22:00
PHIL SHOENFELT & SC
04:00 AFTER PARTY JAM SESSION (Nepit©h Band s účastí hudebníků hlavní scény)
DIVADLO V PYTLI / kejklíři, vojáci, flašinet
flašinet, kolotoč, kejklíři, max
SVÁŤOVO DIVIDLO
flašinet, kolotoč, kejklíři, max
SVÁŤOVO DIVIDLO
flašinet, kolotoč, kejklíři, max
FLAŠINETÁŘ S KOUZELNÍKEM
flašinet, kolotoč, kejklíři, max
DIVADÉLKO VYSMÁTO
flašinet, kolotoč, kejklíři, max
DIVADÉLKO VYSMÁTO 2
flašinet, kolotoč, kejklíři, max
PANOPTIKUM MAXE FISCHE
DIVADLO V PYTLI
DIVADLO V PYTLI
2015/02 Ročník: V., č. 16.
time
00:10
00:45
00:15
00:30
00:40
00:30
00:50
00:30
00:55
00:30
00:55
00:30
00:30
00:40
00:15
00:35
00:30
00:30
time
00:10
00:55
00:30
00:55
00:30
00:40
00:30
00:55
00:25
01:00
00:25
00:55
01:00
00:50
00:20
00:55
00:20
00:55
06:00
3
JARNÍ STRAVOVÁNÍ
Jaro je v plném proudu, všechno kvete, voní a téměř každý na sobě
cítí, že si jeho tělo žádá změnu. Máme více chuť na lehká a čerstvá jídla,
na zeleninové pokrmy a ovoce.
H
lavními orgány, které potřebují po zimě pomoci
odlehčit, jsou zejména játra, slinivka a žlučník. Zvyšte si příjem vlákniny. Denní dávka pro
zdravého dospělého jedince by
měla být okolo 30gr. Množství
vlákniny se v jídle nejlépe reguluje samotnou
stravou – především konzumací potravin z celozrnné mouky,
ovoce a zeleniny. U zvýšených
dávek vlákniny
je třeba zároveň
dodržovat pitný
režim, jinak vám
v některých případech může hrozit riziko zácpy.
Do pravidelného jídelníčku zařaďte quinou, žito, pohanku a jáhly. Tyto obiloviny buď neobsahují lepek vůbec anebo ho obsahují pouze minimální množství.
Lepek má prokázanou klinickou
spojitost s mnoha chorobami
a trvalým oslabováním imunit-
ního systému. Zjara, kdy se nám
navracejí „síly“, určitě není dobré organismus záměrně zvýšeně
oslabovat a proto doporučuji se
potravinám z tzv. „bílé“ (tedy bílé
pšeničné) mouky vyhnout.
Ovoce a zeleninu můžete jíst
čerstvou či dušenou, opět dle
naklíčené výhonky (např. čočka,
mungo, alfalfa, řeřicha), saláty
(střídejte různé druhy – rukola,
hlávkový, římský, čekanka, štěrbák, endivie), brokolice, kapusta,
daikon a pravé kysané zelí. Nezapomeňte ani na čerstvé bylinky,
mladé listy pampelišek, kopři-
chuti. Ovoce jako významný
zdroj vitamínů je dobré do jídelníčku denně zahrnout nejlépe
do dopolední svačiny, kdy je slinivka nejaktivnější. Zde se výběru meze nekladou.
Za nejideálnější „jarní“ druhy zeleniny, kdy alespoň některé z nich je dobré konzumovat
denně, se považují chřest, mladé
vy nebo třeba medvědího česneku, které můžete přidat do salátu
nebo nádivky.
CHŘEST S HOLANDSKOU
OMÁČKOU
Suroviny na 4 porce; 800g Chřest čerstvý; 40g cukru krystal; 4 vejce
280g másla; 200ml bílého vína; Sůl, pepř, vinný ocet a citron
Postup
Žloutky rozšleháme v nádobě s vínem, osolíme a postavíme do vodní lázně. Šleháme, zahříváme, až dostaneme napěněnou omáčku, do které po částech zašleháme změklé máslo.
Pak omáčku přikyselíme vinným octem a přidáme špetku pepře. Hotovou omáčkou přelejeme uvařený chřest a podáváme.
Můžeme posypat opraženou strouhankou a ozdobit mořskou
solí. Chřest před vařením důkladně oloupeme, vaříme v osolené, opepřené vodě s citrónem a trochou bílého vína. Po uvaření
zchladíme, aby zůstal křupavý.
4
2015/02 Ročník: V., č. 16
CHŘEST – DIETNÍ –
ZDRAVÝ – CHUTNÝ
Šéfkuchař Pivovar Hotelu Na Rychtě Honza Heřmánek představuje velmi zdravou
a chutnou zeleninu oblíbenou
především u našich německých
sousedů.
ZÁKLADNÍ INFORMACE O CHŘESTU
Existuje mnoho odrůd chřestu. U nás je nejznámnější
chřest bílý, zelený a fialový. Obsahuje provitamin vitaminu A,
vitamin E a C, několik vitaminů
skupiny B (především kyseliny
listové), draslík, zinek, jód, železo a sodík. Proč si na něm pochutnat? Již
staří Řekové a Egypťané na chřest
nedali dopustit a používali jej
na povzbuzení organismu a při
léčbě jater. Chřest se z 95 procent
skládá z vody, obsahuje pouze 17
kalorií na 100 g, a je tedy velmi dietní – samozřejmě pouze pokud
ho nekonzumujete s holandskou
omáčkou či s kousky opečeného
špeku. Je bohatý na vitaminy C,
E a beta-karoten. Chřest je také
vynikajícím zdrojem draslíku,
vápníku, železa a hořčíku. Pokud
vám výčet vitaminů nic neříká,
možná vás zaujme fakt, že je léta
považován za jedno z nejlepších
afrodiziak.
Od půlky dubna do konce
června probíhá chřestová sezona.
Zatímco v sousedním Německu
touto dobou pravidelně vypuk-
ne chřestové šílenství a většina
restaurací láká milovníky této lahodné zeleniny na sezonní speciality, v Česku je ‚špargl‘ spíše
na okraji zájmu. A je to škoda –
zatímco dříve byl chřest k dostání pouze v klášterech či lékárnách
a pochutnávat si na něm mohli
jen na královských dvorech, dnes
je volně dostupný všem.
BÍLÝ, ZELENÝ NEBO
FIALOVÝ?
Milovníci chřestu si mohou vybrat hned ze tří variant.
Za nejchutnější se považuje
chřest bílý, který má velmi jemnou chuť a silné stonky. Bílé barvy se docílí tím, že se výhonky
na jaře přehrnou zeminou a sklízejí se poté, co stonky hlínu prorazí. Pokud zůstanou stonky
chřestu na světle déle než půl
hodiny, začnou fialovět. Zelený chřest roste přirozenou cestou na plném světle, obsahuje
nejvíc vitaminu C a je typický
silně kořeněným aroma. V teplé kuchyni dejte přednost bílému a fialovému chřestu, zelený
je skvělý do salátů.
Energetická hodnota chřestu je
velice nízká, proto se hodí do jídelníčku všech, kteří chtějí zhubnout. Chřest působí močopudně
a pomáhá tělo zbavovat usazených škodlivin. JAK POZNÁTE ČERSTVÝ CHŘEST?
V teplé kuchyni dejte přednost
bílému a fialovému chřestu, zelený je skvělý do salátů. Čerstvý
chřest, který byl sklizen v den nákupu, poznáte, když po zatlačení
nehtem na řeznou plochu vytéká
z řezu tekutina. Čerstvý chřest
zároveň nelze ohnout. JAK VAŘIT CHŘEST
Bílý chřest stačí oloupat (škrabkou na brambory) směrem
od hlavičky dolů (buďte nemilosrdní, tlustá vlákna, která nejdou
překousnout, by vám zkazila celý
zážitek). Zelený i fialový chřest stačí
oloupat jen v dolní třetině nebo
jednoduše ohnout a zlomit, část
s hlavičkou si nechte, druhou bez
milosti vyhoďte nebo použijte
na vývar. Chřest vařte ve slané
vodě hlavičkami vzhůru.
Do vody dejte sůl a přidat můžete také trochu cukru, másla, citronovou šťávu nebo například česnek či bobkový
list. Hladina vody v hrnci by
měla sahat těsně pod hlavičky
stonků. Když se setkáte s chřestem, který vypadá zvadle,
snadno se ohne a nepraskne,
má rozvité špičky, nahnědlé skvrny nebo snad plesnivé konce, ruce pryč od něj,
bez ohledu na akční cenu!
A jak chřest zpracovat? Spodní 1–2 cm stonků odkrojte
(můžou se hodit do vývaru)
a zbytek kromě hlaviček tence oloupejte škrabkou. Dřevnaté konce můžete také ulomit
– když stonek ohnete, rozlomí
se přesně v místě, kde končí
svěží část. Trápit chřest dlouhým vařením je hřích, bohatě
mu stačí asi tři minuty v páře.
Anebo ho na dvě minuty ponořte do vroucí vody; sceďte
a ještě prolijte studenou vodou. Zachová si tak chuť, křupavost i barvu.
CHŘESTOVÉ GASTRO TÝDNY BUDOU NA RYCHTĚ PROBĚHLY V TÝDNU
OD 11.5. DO 17.5. 2015!
FOTOSOUTĚŽ – Vyfoťte se s pivem Na Rychtě a vyhrajte.
Všechny soutěžní
fotografie najdete
na našem Facebook
profilu –
www.facebook.com/
PivovarHotelNaRychte.
Až do 22. 5. 2015
můžete dávat své
hlasy = Líbí se mi.
Obdarovat tak můžete
1 hlasem každou
fotografii. Vítězové
budou vyhlášeni
na V. Ústeckém pivním
jarmarku malých
a rodinných pivovarů
23. 5. 2015.
2015/02 Ročník: V., č. 16.
5
Jarní úprava stálého jídelního lístku
OCHUTNEJTE NOVINKY
K
aždé jaro a podzim se pro
Vás snažíme lehce upravit
stálou gastronomickou nabídku,
která je přizpůsobena ročnímu
období. V zimě proto zařazujeme
více masitých pokrmů, v létě se
naopak snažíme rozšířit nabídku salátů či přidat lehčí pokrmy,
vždy s nádechem tradiční české
kuchyně.Od května 2015 se proto
můžete těšit na pikantní utopence se zeleninou a chlebem z našeho piva či pečenou krkovičku
na našem pivě, zelňačku ze sudového zelí, kuřecí hamburger, selečí kolýnko, krůtí guláš, pohankový salát nebo jemný piškotový
dortík s jahodovým krémem.
ANKETKA aneb rádi bychom se Vás zeptali:
Jste spokojeni s naším jídelním lístkem?
Líbilo by se Vám jiné provedení, např. v deskách?
Postrádáte v něm nějaký pokrm?
Jakékoli vaše postřehy nám napište a pošlete na email [email protected]
a my se je pokusíme do podzimního vydání zohlednit.
NA RYCHTĚ SE SNAŽÍME NEZAHÁLET.
PŘEDSTAVUJEME NAŠE PŘIPRAVOVANÉ NOVINKY:
Pro všechny sportovní nadšence a fanoušky – videoprojekce sportovních přenosů je
po technické pauze opět v provozu. Užijete
si tak například sledování Mistrovství světa v hokeji s Mazlem, Vojtěchem, Brusinkou
nebo Ústeckou Rychtářkou.
Ústecká Rychtářka – na čepu je v jarním a letním
období lehčí a oblíbená Ústecká Rychtářka - 11° - kvasnicový
ležák s třetinovým podílem pšeničného sladu, spodně kvašený,
vyznačující se lehkým zákalem, příjemné nahořklé chuti, s jemným chmelovým aroma, vysokým řízem a výbornou pěnivostí.
Lískooříškové pivo – poptávka po pivech různých
chutí roste, proto Vám na léto náš sládek Jarda Rottenborn uvaří k ochutnání pivo velmi netradiční, ale příjemné chuti a vůně.
6
2015/02 Ročník: V., č. 16
Parkoviště – od poloviny dubna jsme začali s budová-
ním vlastního parkoviště pro hotelové hosty a zvětšováním
spodních sklepních prostor, díky nimž budeme moci časem
rozšířit i naši pivní nabídku.
Webové stránky – zpřehlednili a zjednodušili jsme je
a pracujeme i na mobilní verzi. Upravené webové stránky se
chystají se spuštěním do konce května.
Večerní speciality - to nejčerstvější z naší kuchyně – ještě v květnu můžete každé úterý ochutnat
od 18h – Hovězí pupek pomalu pečený v demi glace
a našem pivu s kukuřicí – a ve čtvrtek – Masitá žebírka
na medu s chilli. Od června nabídneme nové - letní večerní speciality.
Zahrádka – zahrádka je s teplým počasím na sezónu
opět otevřena - a má krásně opravené stoly.
RYCHTÁŘSKÁ 12 KM
součástí Ústeckého běžeckého poháru s Mumií!
Domluvili jsme se s organizátory populár­
ního Ústeckého běžeckého poháru s Mumií
na vzájemné partnerské spolupráci a naše
Rychtářská 12 se stala jedním ze 6 bodovaných
závodů tohoto poháru. Pivo Mazel si tak odnese
každý výherce z těchto závodů.
JAKÉ ZÁVODY VÁS
V POHÁRU V LETOŠNÍM ROCE ČEKAJÍ?
Pětka s Mumií – 5 km – Svádov – 18.4.2015
Desítka s Mumií kolem Milady – 31.5.2015
Ústecká desítka
s Mumií – 20.6.2015
Střížovický běh do vrchu
s Mumií - 26.7.2015
Rychtářská 12 - 5.9.2015 –
Cyklokemp Loděnice
Krosová desítka s Mumií 25.10.2015 - na Střížovickém
vrchu
SYSTÉM BODOVÁNÍ ÚSTECKÉHO BĚŽECKÉHO POHÁRU
S MUMIÍ 2015:
Oproti ročníku 2014 bude
v bodování jen minimum
změn. Kategorie zůstávají 4 muži do 49 let, muži nad 50 let,
ženy do 44 let, ženy nad 45 let.
Bodováno bude v jednotlivých závodech prvních 64 závodníků v každé
kategorii. Opět by se tedy
měl nějakého toho bodíku
dočkat téměř každý. Příležitostí ke sbírání bodů je
v letošním ročníku celkem
šest (včetně naší Rychtářské 12° km). Největší změnou je zdvojnásobení bodů
za účast! Účastníka všech
šesti závodů čeká odměna
v podobě stejného počtu
bodů (100), jako kdyby jeden ze závodů vyhrál!
OKOLNOSTI VZNIKU A POŘÁDANÉ
AKCE
Klub vznikl na podzim roku
2011 v řádu dní po prvním
ročníku Ústeckého půlmaratonu. Nadšení z první závodní zkušenosti tří zakládajících
členů vyústilo při několika
ústecký pohár
s mumií
II. ročník běžeckých závodů
duben—říjen ’15
19. 4.
31. 5.
20. 6.
26. 7.
5. 9.
25. 10.
ústecká pětka s mumií; svádov
desítka s mumií kolem milady; roudníky
ústecká desítka s mumií; svádov
hervis střížovický běh do vrchu s mumií; klíše
rychtářská 12° km; brná
krosová desítka s mumií; střížovický vrch
registrujte se on-line
bit.ly/usteckypohar
čerpejte info na facebooku
eclokomotivamumie
hospůdka na hřišti
hospůdka pohoda
svádov
střížovický vrch
2015/02 Ročník: V., č. 16.
7
body
100
90
80
75
72
69
66
64
62
60
58
56
54
52
50
49
48
47
46
45
44
43
pořadí
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
kategorie
muži
ženy
body
42
41
40
39
38
37
36
35
34
33
32
31
30
29
28
27
26
25
24
23
22
21
věk
do 49
do 44
pořadí
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
věk
50+
45+
debatách u piva - převážně v klubu Mumie v založení běžeckého oddílu. Proces založení proběhl velmi
rychle a podobně rychle se
klub rozšiřoval o další členy.
Přestože původní myšlenka
směřovala ke spojení aktivních běžců v okolí Ústí nad
Labem, společným tréninkům a zájezdům na závody,
rychle se hlavní aktivity proměnily v převážně pořadatelskou činnost. Nebylo třeba
dlouhého průzkumu běžecké
termínovky, abychom zjistili,
že se v Ústí nad Labem téměř
žádné běžecké závody nepořádají. To nás motivovalo
k vlastní aktivitě. Již půl roku
od založení jsme pořádali náš
první závod – Ústeckou pětku
s Mumií (2012). Dva měsíce
nato následoval první ročník Ústecké desítky s Mumií.
Další rok se přidala Krosová
desítka (2013) s Mumií na Střížovickém vrchu a v roce
2014 jsme se rozhodli zorganizovat vlastní běžecký
seriál – Ústecký běžecký po8
2015/02 Ročník: V., č. 16
body
20
19
18
17
16
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
pořadí
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
body za účast
závodů body
1
0
2
10
3
20
4
40
5
70
6
100
hár s Mumií, který se skládal
z pětice různorodých závodů
– letos rozšířený o Rychtářskou 12 km (registrace spustime cca v polovine cervna).
Prvního ročníku poháru se
zúčastnilo přes 500 závodníků a cca 80 dětí. Nejužší
vedení klubu ale nezapomíná
na původní myšlenku vzniku a aktivně se každoročně
účastní několika běžeckých
závodů, včetně těch menších
v nejbližším okolí.
OSOBNOSTI KLUBU
Jsme otevřené sdružení mladých aktivních lidí
z Ústí nad Labem. Rozdíly
mezi oficiálními členy klubu
a jeho příznivci jsou pouze
formální a do svých řad rádi
přivítáme každého. Těžko
byste mezi našimi členy hledali hvězdné běžce či slavné osobnosti. Na druhou
stranu se jedná o spolehlivé a schopné dobrovolníky zvládající pořádání stále
větších akcí. Díky schopnostem našich členů a příznivců
jsme schopni kompletně zajistit uspořádání běžeckého
závodu až pro 200 účastníků,
včetně veškeré související
agendy. Speciální uznání pak
zaslouží předseda klubu Aleš
Jedlička, který je stavebním kamenem všech našich
aktivit.
Organizačně se podílíme
i na dalších běžeckých akcích
v regionu, připravujeme turnaje a soutěže v jiných sportovních odvětvích a v rámci
klubu vyrážíme na pravidelné sportovně rekreační akce
za účelem posílení přátelských vztahů mezi členy
a příznivci klubu.
KDYŽ UMÍRAJÍ PIVOVARY II.
V minulých číslech jsme popisovali smutnou, leč v české kotlině
častou událost – konec pivovarů a to i těch slavných a úspěšných.
Dnes zaznamenáváme konec dalšího, který se před pouhou stovkou let pyšnil postavením nejmodernějšího českého pivovaru.
HISTORIE PIVOVARU LOUNY
– dříve Schwarzenbergského pivovaru v Lounech
P
očátky lounského pivovarnictví jsou staré jako město
samo a neliší se od osudů tohoto
bohulibého řemesla v jiných českých městech.
Ve století dvanáctém existovala
při brodu přes řeku Ohři osada
Luna, předchůdkyně města založeného kolem roku 1250 na zeleném drnu, východně od původní osady. Jen málo královských
českých měst si dochovalo zakládací listiny, nejinak Louny.
Král Jan Lucemburský, potvrzujíc roku 1325 městské výsady,
vyčítá otcům města, neboť „ naši
milí měšťané lounští svá privilegia lehkomyslně ztratili“.
Přemyslovci nezaložili město na tomto místě náhodou.
Louny leží na dvou dopravních
tepnách. Jednou je řeka Ohře,
po které plavili dříví, druhou pak
zemská cesta z Prahy, rozvětvující se za městem na dva směry
- Lipsko a Norimberk. Dvoumílová vzdálenost od dalších
královských měst Mostu, Žatce
a Slaného rovněž svědčí o promyšlené kolonizaci území. Svojí
rozlohou pouhých 10,5 hektaru
uvnitř hradeb patří Louny mezi
nejmenší mezi dvaatřiceti královskými městy.
„Kdo tě v Žatci nepomluvil,
v Lounech neopil a ve Slaném
nezbil…“ tak líčí jedna z renesančních veršovánek poměry
ve městě, které se velmi přiživilo na husitských válkách, kdy
do svého majetku získalo 25
okolních vsí. Ještě roku 1543 je
společně s Plzní pátým nejvýznamnějším městem království
– podle výše královské berně.
Záhy , a to roku 1547 město svoji
vyhlášenou diplomacií protaktizuje a staví se tentokráte na špatnou stranu – totiž proti prvnímu
Habsburkovi na českém trůně,
Ferdinandovi I. Král spor proti české šlechtě vyhrává a trestá
nevěrné lounské „dědičným posudným“ tj. daní 20 grošů z každého sudu pšeničného piva
(248 lt).
Za doby císaře Karla IV. bylo
ve městě 48 druhů řemesel,
z nichž většina byla řemesly potravními. V roce 1590, kdy město obývá na 2500 lidí je již řemesel jedenatřicet a nejmajetnějšími občany je čtyřiadvacet
sladovníků, kteří vlastní na padesátku sladoven spolu s domem
a dvorem. Jen tři z nich nevlastní
pozemky.
Výroba sladu a piva je do třicetileté války (1618–1648) nejvýnosnějším podnikáním v Lounech přes velkou zátěž v podobě
„dědičného posudného“. Celkem 130 majitelů domů – prá-
KALENDÁRIUM PIVOVARU LOUNY
1250 – kol je založeno město Louny východně od starší osady Luna. Tak jako
ostatní česká královská města je nadáno právem várečným
1325 – městská práva znovu potvrzena Janem Lucemburským
1453 – k městu patří 25 okolních vsí získaných za husitských válek
1543 – Louny jsou pátým nejvýznamnějším městem království spolu s Plzní
1590 – v městě žije 2500 obyvatel
1606 – se odehrává na náměstí poslední rytířský souboj mezi kovářem Matějem Kalinou a hrnčířem Jiřím Čermákem
1620 – v Lounech 31 řemesel, z nich 24 sladovníků patří k nejbohatším
1648 – z původních 400 domů po Třicetileté válce zůstává pouhých 80
1681 – morová rána zahubila 800 obyvatel
1809 – vedle radnice postaven pivovar
1813 – v hotelu U tří lip se setkávají členové protinapoleonské koalice – rakouský císař František I., ruský car Alexandr a pruský král Fridrich
Vilém III.
1890 – 20.6. zahájení stavby nového pivovaru
1892 – 3.11. Adolf Josef kníže Schwarzenberg slavnostně otevírá nový pivovar stavěný podle projektu fy Ringhoffer Smíchov jako první v monarchii
na umělé chlazení
1894 – vytlačuje z města plzeňské pivo a to absolutně; sládek Hampl podniká
studijní cestu po německých pivovarech
1894 – 1897 pivovar získává medaile a diplomy na výstavách v Teplicích, Praze, Slaném
1896 – vaří již 100 000 hl a zaujímá první místo mezi deseti knížecími
pivovary
1897 – lounské pivo odebírá 122 hostinců a restaurací
1909 – je zřízena „Vývozní kancelář Schwarzenbergských pivovarů“ a pivo je
vyváženo jako „Knížecí Plzeňské“
1928 – staví novou sladovnu
1935 – pivovar je na 13. místě celostátního žebříčku
1940 – schwarzenbergský majetek zabaven ve prospěch německé říše
1946 – národní správa rozšířena na majetek Dr. Adolfa Schwarzenberga vč.
pivovaru Louny
1948 – majetek převeden na Československý stát
1950 – pivovar převeden do Krušnohorských pivovarů, n.p.
1953 – spolu s pivovarem Žatec tvoří Lounsko-žatecké pivovary, n.p.
1960 – součástí Severočeských pivovarů, n.p.
1960 – zahájena výroba nealkoholických nápojů
1968 – exportuje 11 340 hl sudové dvanáctky do SSSR
1981 – reorganizován do koncernového podniku Pivovary a sladovny Praha
1991 – výstav činí 315 000 hl piva a pivovar se stává státním podnikem
1992 – Pivovar Louny,akciová společnost
2002 – součástí Drinks Union, a.s.
2004 – výstav 290 599 hl piva
2008 – součástí Heineken CR, výstav 237 000 hl
2009 – výstav 179 000 hl piva
2010 – po 750 letech končí
2015/02 Ročník: V., č. 16.
9
vovárečníků vaří pivo v sedmi
pivovarech a vyváží spolu se sladem do jednoho sta odbytišť,
nejvíce do Prahy. Po třicetileté
válce z původních čtyř stovek
domů zbývá pouhých osmdesát.
Roku 1681 morová rána zahubí
na osm stovek obyvatel města.
Nový pivovar si postaví měšťané
až roku 1809 po předchozím velikém ohni, který město zachvátil. A aby to otcové města neměli daleko, tak staví přímo vedle
radnice a vaří v něm pivo do té
doby, dokud jim pan kníže Adolf
Josef ze Schwarzenbergu nevyvede věc, která se neodpouští.
V roce 1890 totiž na hranici
městského katastru v sousední obci Černčice, na vlastních
pozemcích velkostatku Vršovice o výměře
8 ha, během 18 měsíců postaví a nejmodernější technologií
vybaví nový pivovar,
který se záhy stává se
svými 100 000 hektolitry ročního výstavu,
největším Schwarzenbergským pivovarem.
Nebude na škodu připomenout, jak
pracovala rakousko –
uherská byrokracie té
doby ?
• 12.5.1890 podána žádost o povolení stavby
k Obecnímu úřadu
• 28. 5. 1890 jednání
komise.
• 14. 6. 1890 stavba
povolena.
• 20. 6. 1890 zahájeno
kopání základů.
• 31. 10. 1892 kolaudace stavby.
• 3. 11. 1892 slavnostní otevření nejmodernějšího pivovaru
v monarchii.
Jako první pivovar
v Rakousku – Uhersku je stavěn a vyba10
2015/02 Ročník: V., č. 16
Adolf Josef Schwarzenberg I.
ven technologií umělého chlazení. Pro potřeby odběratelů
byla za pivovarem zřízena povrchová lednice s kapacitou 600
povozů ledu, když
jeden povoz páčil 20 centů. Sklep
pak byl vyhlouben jen o 150 cm
pod úroveň dvora
tak, aby sudy mohly být vykulovány.
Sklep i dvůr byl asfaltován a výrobní
a správní budovy
propojeny telegrafem a telefonem.
Pan kníže, byť pohádkově bohatý,
přesto si na stavbu
vypůjčuje u Úvěrního ústavu
v Praze celkem 2 321 554 koruny
neboť 20 000 m3 kamene, 24 000
q cementu, 2000 q vápna a tuny
a kubíky ostatního stavebního
materiálu něco stojí. Osazená
varní souprava byla exponátem
firmy Novák a Jahn na Jubilejní
výstavě v Praze r. 1891.
Voda bývala v Lounech vážným problémem, neboť se jako
povrchová dostávala do studní
a působila vážná onemocnění,
tyfus nevyjímaje. Proto je na várku používána voda z černčických
pramenů a ta na chlazení ze 75
metrů hluboké artézské studně.
V pivovaru pracuje v té době
53 zaměstnanců. Pro správce,
pokladníka, sládka, podsládka,
svobodné zaměstnance a vrátného má pivovar uvnitř závodu
byty a závodní kuchyni s kantýnou. Záhy staví tři dělnické
domy a dům pro kočího. Železniční vlečka
z pivovaru na nádraží
je u nejmodernějšího
českého pivovaru své
doby samozřejmostí.
Lounské pivo se vymykalo tehdejším
zvyklostem dlouhým
dokvašováním a ležením ve sklepě. Piva výčepní ležela 3 měsíce,
ležáky pak 5–6 měsíců.
Hned druhým rokem
skvělý výrobek nového závodu vytlačuje
z města plzeňské pivo
a to absolutně. Odběratelem se stává rovněž slavný smíchovský
hostinec „Na knížecí“
a v roce 1897 odebírá lounské pivo již 122
hostinců.
Významným krokem pro rozvoj exportu je zřízení „Vývo z n í k an c el áře
Schwarzenbergských
pivovarů“, která koordinuje zahraniční
aktivity od roku 1909.
Lounské pivo se vyváží do Hamburku a od-
ré se přidávají ke sladu
(cukrovka,
pýr, kukuřice, bramborová moučka, tapioka,
rýže aj.),
přesto dobový tisk
píše, že: „…
tato piva
měla hustou a jemAdolf Josef Schwarzenberg II.
nou pěnu
tud do celé německé říše pod a podobala se průměrným piznačkou „Knížecí Plzeňské“ vům německým…“
Recept na lounské válečné
alias „Fürstlich Pilsner Fürst
Schwarzenberg Bräu“. Ochran- pivo (1914–1918)
ná známka musela být vždy do- 100 hl 9°piva = 130 hl 7°piva
plněna označením vyrábějícího 380 kg sladu
100 kg bramborové moučky
pivovaru (Laun, Protiwin aj.).
V období I. světové války 100 kg kukuřičné mouky
(1914–1918) se v lounském pivo- 40 kg sirupu
varu vyrábí piva z náhražek, kte- 850 kg cukrovarské řízky
Recept na lounské pivo
r. 2008
100 hl 10°
1200 kg sladu
50 kg cukru
0,5 kg chmelový extrakt
0,5 kg chmel odrůdy Sládek
3,0 kg chmel žatecký, poloraný
červeňák
Roku 1927 kupuje Schwarzenberg konkurenční pivovar
Smečno a o rok později staví novou sladovnu. Příchod světové
krize počátkem let třicátých nutí
k uzavření kartelové dohody
s dalším významným šlechtickým pivovarem v majetku knížecí rodiny Fürstenbergů – pivovarem Krušovice. Současně
kupuje a samozřejmě ihned zavírá dalšího konkurenta a tím je
pivovar v Budyni nad Ohří.
V roce 1935 operuje na území
ČSR celkem 320 pivovarů. Knížeti Janu Nepomuku Schwar-
zenbergovi patří deset z nich
s výstavem 238 000 hl tj. 3,9 %
a pivovar Louny zaujímá třinácté místo v absolutním pořadí celostátního žebříčku. Po II.
světové válce následuje klasický scénář se znárodňovacím
procesem, postupnou devastací
a uzavíráním pivovarů. Z deseti
knížecích pivovarů se konce tisíciletí dočkaly pouze dva. Protivín a Louny. Lounský pivovar se
stává roku 2002 součástí nápojářské firmy Drinks Union, a.s.
spolu s pivovary Zlatopramen,
Březňák, Kutná Hora a likérkou KB Likér. O šest let později
tyto čtyři pivovary kupuje přední světová pivovarská společnost Heineken, která v dubnu
2010 s výrobou piva v Lounech
po více jak 750 letech končí.
„Dej Bůh štěstí“
Prameny: Vlastní archiv
Petr Žižkovský – květen 2015
SEZÓNU ZAHÁJIL I CYKLOKEMP LODĚNICE
Na sezónu 2015 si kemp připravil několik novinek. Mimo
jiné rozšíření vnitřní restaurace, novou fasádu hlavní
budovy, úpravu sprch, dokončení vnitřních prostor chatek
a v plánu je ještě přestavba
sociálních zařízení a dobudování parkoviště. Druhou oficiální sezónu
zahájil Cyklokemp Loděnice 26.4.2015 charitativní akcí
Běh s Plamínkem Naděje,
jehož výtěžek byl určen desetiletému Ríšovi, který se
narodil s nevyvinutou pravou
částí těla. Na akci se sešlo přes
500 lidí, z toho jich přes 400
běželo na tratích 2, 5 a 10 km.
Všichni sportovci byli neuvě-
Již teď je v Loděnice
v plánu několik akcí
pro veřejnost, na které
jste zváni:
30.4.2015 - Pálení čarodějnic
31.5.2015 - Dětský den
5.9.2015 - Rychtářská 12 - 2.
ročník- Běh pro celou rodinu
řitelně štědří a podařilo se vybrat 48.813 Kč (na samotném
závodě 47.931 Kč a na účet
nadace přišlo 900 Kč). Byla to
úžasná akce a ještě úžasnější
zahájení sezóny. Cyklokemp
Loděnice plánuje otevřít veřejnosti po celý týden od cca
poloviny května 2015, do té
doby bude otevřeno přes víkendy a svátky.
2015/02 Ročník: V., č. 16.
11
Rychtářský
BIG DURIAN
JAKARTOU
S MARTINEM DLOUHÝM
Boeing Garuda Airlines dosedl na ranvej.
Zastavil, dveře se otevřely a venku mě objal
vzduch, který mi přišel nedýchatelný. Teplota
okolo 35 stupňů, vysoká vlhkost a hutná kořeněná vůně. To byly mé první pocity při vstupu
na území hlavního města Indonésie.
J
eště na letišti mě pohltilo
diametrálně rozdílné prostředí. Nešlo ani o to, že jsem
opustil vymrzlou zimní Prahu a během čtrnácti hodin
vystoupil v parném létě pod
rovníkem. Základní rozdíl
byl ve výrazu lidí, všichni se
usmívali. A to nejen ti, kteří přiletěli a sešli se s přáteli a rodinou. Prostě všichni,
pracovníci letiště, taxíkáři
nebo obsluha ve stánku. Mezi
všemi úsměvy jsem nakonec objevil i Tami a Johnyho,
domorodce, kteří mi budou
dělat společnost a zasvětí mě do znalosti zdejšího
prostředí.
12
2015/02 Ročník: V., č. 16
Z letiště do Jakarty to trvá
asi hodinu, záleží na provozu.
Místní cesty jsou plně vytížené,
mnohdy přetížené. Kromě aut
a náklaďáků tu potkáte i statisíce skútrů. To není přehnané číslo, Jakarta má okolo 10 milionů
obyvatel a každý třetí je vlastníkem tohoto vozítka. V provozu se míhají také cyklisté, tuk-tuky a rikši. A aby toho nebylo málo, do řízení dopravy se
angažují samozvaní dopraváci.
Ti za 10 000 rupií, tedy asi 20
korun, skočí do provozu a zastaví ho, aby platící řidič mohl
pohodlně odbočit, a ještě jsou
schopni mu během toho extempore prodat sáček oříšků.
Povšimněte si ruky
v puse draka
přebírající peníze.
Pohled skrz obchodní
centrum vyvolává
závratě i na fotografii.
Dohlédnout na hranice města
je nemožné ani z Monasu.
Udělat to v Praze na magistrále,
patrně by to byl jeho poslední
husarský kousek. Navzdory tomuto mumraji jsem ani jednou
za celý pobyt neviděl, že by došlo k nějaké nehodě. Lidé s takovou dopravní situací počítají
a jsou k ostatním ohleduplní.
BIG VS. BIG
Míříme do centra a mé představy o Jakartě se mění. Rozhodně jsem nečekal metropo-
li s nablýskanými mrakodrapy
a gigantickými obchodními
centry. Některá z nich jsou dotažena až k dokonalosti. „Prvních pět až deset pater tvoří
obchodní prostory, nad nimi
jsou kanceláře a v posledních
přibližně čtyřiceti patrech
byty pro lidi,“ seznamuje mě
Johny se strukturou těchto
center. Napadá mě, že jejich
obyvatelé nemusejí stavbu vůbec opouštět. Výtahem si za-
jedou do práce, pak stejnou
zdviží zamíří do několikapatrového obchoďáku, kde pořídí vše, co potřebují k životu, a vrátí se do svého bytu.
Když jsem o pár hodin později do obdobného zařízení
vstoupil, nestačil jsem se divit.
V prostorech mnohopatrového obchodního domu by šlo
trávit ne hodiny, ale dny. Markety střídají restaurace, kina
a divadla. Vše pod jednou
střechou, a když jsem nahlédl atriem v pátém patře dolů,
zjistil jsem, že stavba pokračuje ještě několik pater pod
zem. Pochopil jsem přirovnání Jakarty k New Yorku. Americké velkoměsto nese slangové označení Big Apple, tedy
Velké jablko. Jakartě se přezdívá Big Durian podle ovoce, které roste pouze v Jihovýchodní Asii, a místní ho mají
v oblibě. A když jsme u jmen
Skútr je v Jakartě
nejběžnější dopravní
prostředek.
2015/02 Ročník: V., č. 16.
13
Národní památník Monas se státní
vlajkou Indonésie. Zajímavostí je
její totožnost s vlajkou Monaka.
hlavního města Indonésie, jistě stojí za zmínku, že Holanďané jej nazývali Batavia, podle starobylého názvu části
Gelderlandu v Holandsku.
SYMBOL SVOBODY
Jakarta, a vlastně celá Indonésie, získala nezávislost až po 2. světové vál14
2015/02 Ročník: V., č. 16
ce v srpnu 1945, do té doby
byla vždy pod cizím vlivem.
Právě boj za nezávislost Indonésie symbolizuje jedna
z jejích největších národních
staveb, 132 metrů vysoký památník Monas (název vznikl zkrácením originálního
názvu Monument nasional).
V centru Jakarty, na náměstí
Merdeka, ho nechal postavit
druhý prezident Indonésie
Sukarno. Exprezident si přál
památník srovnatelný s Eiffelovou věží v Paříži, a zároveň dílo vystihující filozofii symbolů lingam a jóní
(obdoba taoistického principu jang a jin), tedy rovnováhy, harmonie, plodnosti,
věčného života, muže a ženy.
V architektuře památníku
je lingam zastoupen obeliskem a jóní podstavcem. Jak
jsem zjistil, v Jakartě funguje lidová slovesnost stejně
jako v Česku, neboť někteří
z místních památníku přezdívají „poslední Sukarnova
erekce“. Stavba je to ale v každém případě monumentální a rozlehlý park kolem ještě umocňuje její velikost.
Při přiblížení k Monasu si
všímám dvou motorových
paraglidů, kroužících kolem
tohoto nepřehlédnutelného
památníku. Jak mi prozradil Tami, jedná se o policejní
hlídku na „obchůzce“. Z vrcholu Monasu, kde „plane“
zlatý oheň, je nádherný výhled na celou Jakartu. Z ptačí
perspektivy mám možnost sledovat nejen rozlehlost tohoto
města, nové mrakodrapy, ale
vidím skoro až do prezidentského paláce a můžu obdivovat
i mešitu Istiqlal, největší mešitu v Asii, která sousedí s jakartskou křesťanskou katedrálou Nanebevzetí Panny Marie.
Ostatně Indonésie je největší muslimskou zemí na světě
a Indonésané jsou ryzím příklad toho, že vedle sebe mohou žít v míru i lidé s rozdílnou vírou. Bohužel se na plošinu na vrcholu Monasu vejde
jen omezené množství lidí
a zájem je veliký. Nastal čas sestoupit do druhé části památníku, do podstavce, kde sídlí
Národní historické muzeum.
Na něm si aranžéři dali velice
záležet. Jedná se celkově o 51
diorám, rozmístěných okolo celého interiéru a názorně
ukazujících historii Indonésie
od pravěku až po prezidenta
Suharta. Zlatým hřebem celého muzea, potažmo Monasu, je
Síň nezávislosti, kde je uložen
originál Proklamace nezávislosti z roku 1945.
NOČNÍ PRŮZKUM
V Jakartě jsem byl již několikátý den a stále jsem měl pocit,
že mi uniká nějaká podstatná
část místního života. Požádal
jsem tedy Tami a Johnyho, zda
by mi neukázali i noční tvář
jejich velkoměsta. Konečně
jsem viděl další, neméně zajímavou podobu Jakarty. Jako
by se změnila jen kulisa, ulice, které přes den zaplňovala auta a skútry, se proměnily
v tržiště. Zákaz z roku 2007
o potírání žebroty a pouličních kejklí v noci není příliš
akceptován. S každým zastavením u mě stojí nějaké dítě,
párkrát i to samé, a kouká, zda
nepustím pár rupií. Ulicemi
se čas od času mihne nějaká maska, mě zastavil červe-
ný drak a dva muži s bubnem,
i ti za své vystoupení požadují
bakšiš. Ve městě panuje o poznání živější a uvolněnější atmosféra. Z restauračních kiosků se dere dým a vůně pečeného masa a musím podotknout,
že indonéská kuchyně je skvělá i v těchto stáncích. Nakonec
přichází má první konfrontace s durianem, již zmiňovaným místním ovocem. „Durian je lahůdka,“ láká mě Tami,
a hned kupuje jeden plod
k ochutnání. Koukám na něco
zeleného, co tvarem připomíná kaštan, a pozoruji prodejce,
jak přede mnou durian porcuje. Ochutnáváme, moji místní
přátelé Tami a Johny si užívají kulinářskou pochoutku,
já se snažím udržet dekorum
a sousto v puse. „Durian buď
miluješ, nebo nesnášíš,“ slyším
pomlaskávat Johnyho. Evi-
dentně patřím do druhé skupiny a se sebezapřením polykám
dužinu, která mi připomíná
chuťově cosi hořkého a shnilého. S durianem to bude patrně
jako u nás s dršťkovou polévkou, neznám nikoho, komu by
bylo jedno, zda si ji dá či ne.
Buď se po ní může utlouct,
nebo ji nemůže ani cítit. Navzdory durianu, který se mi líbil více na pohled než na chuť,
byl noční výlet perfektní.
PŘÍSTAV VOLÁ
S ránem na nás čeká starý
přístav Sunda Kelapa, nesoucí
jméno podle království Sunda, kterému patřil. Stále se využívá ke svému účelu, i když
všechny lodě, dřevěné dvojstěžníky zvané pinisi, jsou již
od pohledu muzejními kousky. Přístav je jediné místo, kde
je lze ještě spatřit. V minulos-
ti vozily koření, hlavně pepř,
tehdy nejvýznamnější místní
komoditu. Dnes vozí všechno možné. „Věřil bys, že s těmito pinisami plují přes oceán až na vzdálenosti tři tisíce
kilometrů?“ Prozrazuje úskalí
námořnického řemesla Johny.
Při pohledu na dřevěné lodě
se mi skoro zatočí hlava, osobně bych s nimi riskl maximálně historickou vyhlídkovou
plavbu kousek od pobřeží.
Pro případ potřeby doplavat
zpátky. Musel jsem uznat, že
tito muži mají vskutku odvahu. Obzvláště, když jsem
zaregistroval značku ponoru
těchto nákladních lodí, plně
naložené mají palubu asi tak
metr nad mořem. Při představě proplouvání bouří bych byl
radši kdekoliv jinde než právě
na takové lodi.
text a fot: Martin Dlouhý
Hrdinného námořníka si patrně
každý představý jinak, o odvaze
těchto mužů však nelze pochybovat.
2015/02 Ročník: V., č. 16.
15