zde
Transkript
Pensylvánie – stát Moravských bratří V americké Pensylvánii nalezly nový domov tisíce náboženských emigrantů z celé Evropy. Z českých zemí sem přicházeli hlavně moravští bratří v první polovině 18. století. Původně česká církev moravských bratří (Moravian Brethren) působí v USA dodnes. České osídlení v Pensylvánii mapuje Miloslav Rechcígl. Pensylvánie patří k zakládajícím státům Unie. Říká se jí klíčový stát (Keystone State), protože byla geograficky ve středu Unie a hrála klíčovou roli na boji o nezávislost. V největším městě Pensylvánie Filadelfii byla roku 1775 vyhlášena nezávislost USA. Pensylvánie se stala útočištěm náboženských emigrantů, zejména kvakerů, proto je někdy nazývána kvakerským státem. Území Pensylvánie bylo původně osídleno indiánskými kmeny Delaware, Susquehannock, Iroquois, Eriez a Shawnee. V roce 1631 tu Holanďané vyvořili kolonii, která pokrývala celý poloostrov DelMarVa. Poté se území stalo středem sporu mezi Holanďany, Švédy a Angličany. V roce 1664 se území načas zmocnili Angličané a roku 1674 jej ovládli natrvalo. V roce 1681 daroval anglický král Karel II. Pensylvánii Williamu Pennovi jako náhradu za peníze, které dlužil jeho otci. Území bylo nazváno Pennsylvania na počest Pennova otce admirála Williama Penna. Penn pak vytvořil vládu, která garantovala svobodu všem občanům bez ohledu na náboženské vyznání. Roku 1712 Penn prodal veškerá vlastnická práva kolonie anglické koruně. Podle česko-amerického historika Jana Habenichta byli prvními Čechy v Pensylvánii Karel Anton Postl a páter Jan N. Neumann na počátku 19. století. V tom se mýlí nejméně o jedno a půl století. První Čech se zde objevil ještě před příchodem Williama Penna. Byl to pražský rodák Augustine Heřman (1621-1686), který v té době bydlel na svém panství Bohemia Manor v marylandské provincii a pracoval na své slavné mapě Marylandu a Virginie. Heřman měl též co dělat s Williamem Pennem, který se často odvolával na jeho mapu při sporech o území. Někteří z Heřmanových potomků se též v Pensylvánii usadili. Mezi lety 1712 a 1714 se do Pensylvánie přistěhoval pražský rodák John Stephen Steiger, (1688-1736), který se usadil v Germantown, kde žil do r. 1727. Přidal se k sektě Mennonitu. Jeho potomci, kteří žijí dodnes, si změnili jméno na Styer. V letech 1730-37 se začali usazovat v Pensylvánii přistěhovalci že Slezska, kteří patřili k náboženské sektě Schwenkfeldr. V té době bylo Slezsko ještě součástí zemí České koruny. Byli mezi nimi mj. Balthasar Anders, George a Balthasar Hoffman, David Jackel, Balthasar Kraus, Melchior a Kryštof Kriebel, George a Kryštof Schulz, Melchior Wiegner, Heinrich Yeakel a další. Přijel s nimi také Johann Heinrich Schoenfeld (1675-1756), který k nim nábožensky nepatřil. Pravděpodobně šlo o potomka staročeské rodiny Schoenfeldrů, který se přistěhoval do Germantownu. Jeho potomek Frederick George později přesídlil do Hagerstownu v Marylandu. Druhou skupinu Schwenkfeldrů přivedl do Pensylvánie v září 1734 moravský bratr George Boehnisch (1695-1772) z Kunína na Moravě. Brzy po Schwenkenfeldrech se začali do Ameriky stěhovat moravští bratři. Byli pokračovateli Jednoty bratrské, která byla počátkem 18. století obnovena v Německu jako Moravská církev. V listopadu 1734 odplula do americké provincie Georgia první skupina 10 moravských bratří, do přístavu Savannah dorazili v únoru 1735. Byli mezi nimi Anton Seiffert, John Toeltschig, Gotthard Demuth, Michael and George Haberland, Fredrick Riedel, Peter Rosa, George Waschke a Gottfried Haberecht. Všichni přišli buď z Čech nebo z Moravy kromě Haberechta, který byl ze Slezska. Druhá skupina vyrazila v létě 1735 pod vedením biskupa Davida Nitschmanna (1696-1772), rodáka že Suchdolu na Moravě. Tato skupina se skládala z 25 bratří, z nichž většina byla opět z Moravy či z Čech. Biskup Nitschmann ustavil z moravské kolonie oficiální kongregaci a do jejího čela jmenoval Antona Seiferta.V Georgii však moravští bratři nezůstali dlouho a odstěhovali se do Pensylvánie, kde měli lepší podmínky. Třetí skupina moravských bratří, nazývaná první mořská kongregace, přistála ve Filadelfii v červnu 1742. Bylo v ní 7 bratří z českých zemí a vedl jí Moravan George Piesch. Nejvýznamnějším členem skupiny byl Nathaniel Seidel (1718-1782), tkadlec z Labau ve Slezsku, jehož otec pocházel z Čech, jak sám konstatuje ve své autobiografii. Sloužil jako misionář mezi indiány a bílými usedlíky. Na své cesty se vydával pěšky. Byl vysvěcen na děkana a v roce 1748 na presbytera. Pět let sloužil v dánských West Indies a potom odešel do Severní Karolíny, kde založil moravskou osadu Bethabara. Následně byl poslán do Surinamu v Jižní Americe. R. 1758 byl jmenován biskupem a stal se prezidentem provincionálního výboru starších. Zemřel v Bethlehemu r. 1782. Největší skupina moravských bratří dorazila v květnu 1749 do New Yorku, který je někdy nazýván kolonií Johna Nitschmanna. Nacházel se mezi nimi moravský rodák Kristián David a čeští misionáři z Grónska Matěj a Rosina Stachovi. Vedoucí skupiny byl biskup John Nitschmann (1703-1722), rodák ze Suchdolu na Moravě. Nitschmannova kolonie zahrnovala kolem 30 osob, kteří byli původem z Čech či z Moravy. Po nich přijížděly další skupiny do Pensylvánie přes Filadelfii nebo přes New York. Všechny moravské bratry není možné jmenovat, ale v Pensylvánii se jich usadilo nejméně 250. Z první moravské komunity v Pensylvánii vzniklo později městečko Nazareth, založené roku 1740. V roce 1741 biskup David Nitschmann položil základní kámen města Bethlehem (Betlém). V roce 1755 Moravané vybudovali městečko Lititz, nazvané podle vesnice Lítice v Čechách, kde působila Jednota bratrská. Většina moravských bratři z Českých zemí je pochována na hřbitovech těchto tří měst. Z potomků moravských bratří, kteří žili v Pensylvánii, je třeba zmínit právníka Jamese Montgomery Bečku (1861-1936), kterého jmenoval president Warren G. Harding solicitorem. V roce 1927 byl zvolen do kongresu, kde do roku 1736 odsloužil 3 volební období. Andreas Shober z Nové Vší na Moravě zanechal syna Samuela L. Shobera (1756-1797), který se stal ve Fildaelfii známým lékařem. V rodině též vynikl obchodník a mecenáš Samuel Lieberkuhn Shober (1789-2847), chirurg John Bedford Shober, Jr. (1859-1922) a bankéř John Bedford Shober (1893-1959). Je třeba se také zmínit o rodině Demuthů původně z Moravského Karlova v Čechách, z níž vyšla první dáma Spojených státu Barbara Pierce Bushová (1925), choť prezidenta George H. W. Bushe (1924). V roce 1739 emigroval do Filadelfie Johann Peter Hoffman 1709-1798) z Německa, který byl údajně českého původu. Usadil se v údolí Lykens a zanechal po sobě početnou rodinu v okrese Berks. Za zmínku stojí také Johannes Boehm (1693-1757), podle jména českého původu, který přibyl do Pensylvánie r. 1742. Usadil se v Heidelburgu v okrese Berks. Jeho potomci si změnili jméno na Beam. Týž rok přicestoval do Pennsylvanie český žid Mathias Bush (1722-1790), který se usadil ve Filadelfii. Byl to úspěšný obchodník a jeden z vedoucích mužů ve filadelfské židovské komunitě. Zanechal po sobě velký počet potomků. Jeho syn Solomon se vyznamenal v americké válce o nezávislost. Bushův pravnuk Henry Mayer Phillips (1811-1884) byl zvolen r. 1856 do amerického kongresu. V roce 1754 emigroval do Ameriky slezský žid Bernard Gratz (1734-1801), který se též usadil ve Filadelfii a v r. 1759 ho následoval jeho bratr Michael Gratz (1735-1811). Vybudovali úspěšný obchod s kožešinami a vlastnili také parníky, s nimiž rozváželi zboží po řece Ohio. Překrásnou vnučku Michaela Gratze Rebeku zvěčnil známý spisovatel Walter Scott v románu Ivanhoe. V září 1749 se objevil v Pensylvánii Johannes Huss, o němž jeho potomci tvrdí, že byl potomkem bratra Mistra Jana Husa. To však nebylo prokázáno. Dalším krajanem byl Jacob Ohlwiler (1725-1793), rodák z Moravy, který žil v Erie v Pensylvánii, kde se oženil. Později se odstěhoval do městečka Lancaster. V roce 1782 český rodák Kristián Bosbyshell (1772-1862) emigroval do Filadelfie a zemřel v Jenkintownu v Pensylvánii. Zanechal četné potomky, z nichž několik dosáhlo významných postů v americké armádě. V roce 1784 přistál ve Filadelfii John Godfrey Fritchey (1756-1814), rodák z Krásné Lípy u Litoměřic. Žil nějaký čas v Harrisburgu a pak v Lebanonu, kde se r. 1787 oženil. Zanechal po sobě 13 dětí. Jeho syn reverend John Gottfried Fritchey (1802-1885) vystudoval Princeton College a poté studoval teologii v teologickém semináři v Carlisle. Působil jako evangelický farář v Jižní Karolíně, v Pensylvánii a v Marylandu. Do městečka Lititz v Pensylvánii se přistěhoval český rodák Adam Bender (cca 1751-1826), který pak přesídlil do Lykens Valley, kde je pochován. Jeho potomci žili v okrese Dauphin. V roce 1790 se česká rodačka Barbara Mueller (1779/4-1845) provdala v okresu Bedford v Pensylvánii za Johna Cashmana. Jejich potomci tam dosud žijí. V letech 1783-4 přišel do Ameriky a v následujících dvou letech žil ve Filadelfii český žid Josef Karpeles, syn Wolfa Karpelese z Prahy. Podle zachovaných dokumentů byl to velice vzdělaný člověk, sběhlý v hebrejštině a znalý židovských tradic. V roce 1795 se přistěhoval do Ameriky český rodák Mathias Friesel, který se usadil v Novém Bethlehemu v Pensylvánii a r. 1810 přesídlil do Pittsburghu. Jeho vnuk Hiram Edmund vystudoval zubní lékařství a praktikoval v Pittsburghu. Stal se profesorem histologie na zubním oddělení Western University of Pennsylvania a později děkanem na fakultě zubního lékařství. V roce 1804 se přistěhoval z Čech do Pensylvánie Joseph Max (1782-1844) a usadil se v městečku Franklin. Živil se jako krejčí. Roku 1833 se s rodinou odstěhoval do státu Ohio. V roce 1810 se usadil ve Filadelfii budoucí populární skladatel Antonín Filip Heinrich (1781-1861) z Krásného Buku v Čechách. Heinrich, který zdědil dost veliký majetek, navštívil Ameriku poprvé již v roce 1805, aby zjistil podmínky pro možné podnikání v Novém světě. Po hospodářském krachu přišel o majetek a rozhodl se vystěhovat do Ameriky, kde doufal, že se znovu postaví na nohy. Usadil se ve Filadelfii. Zpočátku se mu obchod dařil, takže mohl zdarma dirigovat orchestr v místním divadle. Tehdy se též oženil a v roce 1813 vzal svou manželku do Čech, aby se jí pochlubil svým příbuzným. Po návratu do Ameriky jeho mladá žena nečekaně zemřela a jeho obchod zkrachoval. V roce 1816 v 35 letech s Heinrich rozhodl pro hudební kariéru. Vydal se pěšky do Pittsburghu, kde se nabízelo místo dirigenta. Místo nakonec nedostal a tak pokračoval v cestě po řece Ohio až do Maysville v Kentucky a potom do Lexingtonu, kde se usadil natrvalo. V roce 1814 emigroval do Ameriky český rodák Josef Swartzcope (původně Schwartzkopf) (1765-1847), který se usadil v Elizabethtownu v Marylandu a brzy poté se přestěhoval o Chambersburgu a pak do Bedfordu v Pensylanii. Roku 1835 přesídlil do státu Missouri. Jeho potomci žijí v Missouri a v Illinois. V roce 1823 se objevil v Pensylvánii Charles Sealsfield (1793-1864), o němž nikdo netušil, že jde o Karla Antonína Postla z Popovic u Znojma na Moravě. Jak se později zjistilo, vstoupil do kláštera křížovníků v Praze a r. 1822 uprchl do Spojených států, kde vystupoval pod jménem Sealsfield. Procestoval Ameriku křížem krážem a napsal celou řadu knih a románů, které ho proslavily. Poprvé se objevil r. 1823 v New Orleansu, procestoval jižní státy včetně mexické provincie Texas a možná i Mexiko samé. Dále projel Kentucky, Ohio, Pensylvánii a Virginii až do New Yorku a do Nové Anglie. R. 1824 se vrátil na jih. Později odjel do Evropy, kde setrval do roku 1827. Po krátkém pobytu ve Filadelfii se uchýlil do vesničky Kittanning v Pensylvánii, kde napsal svůj první román Tokeah, který vyšel ve Filadelfii v roce 1829. Na počátku třicátých let se usadil ve Filadelfii další rodák z Čech Francis Joseph Grund (1805-1863). Byl vzdělán na technice ve Vídni a v roce 1825 zastával místo profesora matematiky na vojenské škole v Rio de Janeiru v Brazílii. Po příjezdu do Ameriky kolem r. 1827 se usadil v Bostonu a pak v Cambridgi, kde zřejmě vyučoval. Poté se odstěhoval do Filadelfie a věnoval se novinářství a politice. Stal se redaktorem německých novin Standard and Grund's Pennsylvanischer Deutscher, které podporovaly politickou stranu Whigů. Později založil noviny Philadelphia Public Ledger. Grund je považován za jednoho ze zakladatelů bulvárního novinářského stylu. V roce 1854 byl jmenován americkým konzulem v Antverpách a v roce 1860 v Le Havre ve Francii. V dubnu 1863 se stal redaktorem demokratických novin Age (Věk). Pak ale přestoupil k republikánům a z novin odešel. Kromě esejů a své učebnice Exercises in Arihmetics, která vyšla ve Filadelfii r. 1833, vydal monografie Americans in their Moral, Religious and Sociál Relations (1837), Aristocracy in America (1839) a General William Henry Harrison (1840). Přeložil též Herschelovu knihu Astronomical Problems. Roku 1833 zavítal poprvé do Filadelfie třiadvacetiletý kněz Jan Nepomuk Neumann (1811-1860), rodák z Prachatic. V Pittsburghu se stal redemptoristou. Roku 1852 byl v 41 letech jmenován biskupem ve Filadelfii. Před svým jmenováním působil jako rektor kostela Sv. Filomeny v Pittsburghu a Sv. Alfonse v Baltimoru a byl podprovinciálem amerických redemtoristů. V době jeho působení v biskupském úřadu byl založen v Americe systém farních škol. Po své smrti ve věku 49 let byl prohlášen za svatého. Roku 1847 přicestoval do Pensylvánie český žid S. E. Rosenbaum z Golčova Jeníkova. V roce 1856 se ve Filadelfii židovka Kateřina Eschnerová (1830-1897), rodem z Čech, vdala za Gersona Vasera. Později se odstěhovali do Quincy ve státě Illinois. Jejich dcera byla vyhlášenou lékařkou, první lékařkou židovského původu v Los Angeles. Bratr Kateřiny Moses Eschner (1824-1875) se přistěhoval se svou rodinou z Čech do Filadelfie r. 1865. Nejvíce Čechů se podle historika Habenichta usadilo v Allegheny City. V roce 1849 tam přibyl Josef František Jílek z Mlýnce u Klatov, který se r. 1872 odstěhoval do Nebrasky a změnil své jméno na Ellick. Po něm přijel do Alligheny City r. 1854 František Mráček z Kralovic, kde byl cihlářem. Údajně po sobě zanechal značně jmění. R. 1858 se tam usadil Josef Podany z Vodňan, který pak působil jako hostinský, kupec, dohazovač atd. V letech šedesátých přibyli ještě tesař Josef Tryner že Sviní u Radnice a Václav Kirchman z Klatov, který tam byl pekařským mistrem. Jeho syn Václav Kirchman se stal bankéřem v české osadě Prague v Nebrasce a jeho druhý syn Max žil v Chicagu. Čeněk Záruba, krejčí ze Zbraslavic u Kutné Hory, přišel do Allegheny City r. 1869, roku 1891 se odstěhoval do Chicaga. V Allegheny City zřejmě kvetl v oněch letech dost čilý národní duch. Veškerý český život byl soustředěn v katolické osadě Sv. Václava a v několika svobodomyslných podpůrných spolcích. Jde o spolky Soběslav a Dcery svobody, které patřily do Jednoty Českých Dam, a dále spolky Vlastimil a Čechie, které byly součástí C.S.P.S. (Česko-slovanské podpůrné společnosti). Roku 1888 si zde svobodomyslné spolky postavily Národní síň, v níž pořádaly zábavy a měly v ní též nedělní českou školu. Češka katolická obec Sv. Václava v Allegheny City byla založena r. 1871 a páterem Janem Videnkou. Po jeho odchodu r. 1876 převzali duchovní správu většinou Němci. V roce 1895 se duchovní správy ujal český páter M. Slatinsky a po něm nastoupil r. 1899 A. Houšť, za jehož působení tu byl postaven nový český kostel. R. 1901 převzal osadu do správy páter František Sebik. V osadě Sv. Václava fungovalo nejméně 12 různých českých spolků. Mimo Filadelfii a Allegheny City existovaly malé české osady ve Woodville v okrsku Allegheny a dále ve Homesteadu a Wilmerdingu. Několik menších osad bylo též okrsku West ve městech Mount Pleasant, Irwin a Latrobe. Podle oficiálních statistik žilo v roce 1860 v Pensylvánii 783 osob z Rakousko-Uherska, z nichž podstatná část zřejmě přišla z českých zemí. V roce 1870 tam žilo 580 lidí z Čech a z Moravy, v roce 1880 to bylo 1058 lidí, v roce 1890 šlo o 2031 osob a v roce 1900 záznamy uvádějí 3368 osob. Pokud jde o města, podle sčítání lidu z roku 1910 žilo v Pittsburghu 3392 česky mluvících osob, v roce 1920 to bylo 3563 osob. Ve stejných letech žilo ve Filadelfii 1493 česky mluvících osob, respektive 1971 osob. V celé Pensylvánii je v roce 1919 udáváno 13427 česky mluvících obyvatel a o rok později 19839 obyvatel. Miloslav Rechcígl Jr.
Podobné dokumenty
EXPO 2008 - Těžební unie
Veletrhu, který tradičně uspořádala Těžební unie České republiky, se zúčastnilo více než 160
vystavovatelů a spoluvystavovatelů z celé Evropské unie i dalších států. Celková výstavní
plocha činila ...
zde
Podle sčítání z roku 1860 žilo v St. Louis 1367 mužů a 1173 žen rakouského původu.
V New Yorku čísla udávala 942 a 749 a v Chicagu 486 a 441. Je zřejmé, že jde o
přistěhovalce z českých zemí. Již v...
ZÁHADA OBRAZU, KTEROU NEUMÍ SOUČASNÁ VĚDA
22. dubna 1519 přistál u města Veracruz Hernán Cortés a s 500 vojáky, 14 děly a
pomocnými indiánskými sbory započal dobývání Aztécké říše s jejími tehdejšími 8 milióny
obyvatel. Po dvou letech urpu...
Více informací zde
Komediální drama, ČR 2013, 110 min., přístupný od 12 let, vstupné 100,- Kč
V životě jsme zodpovědní nejen za vše, co děláme ….
Režie: Karin Babinská
Hrají: Vica Kerekes, Richard Krajčo, Jakub Prach...
nabídka akcí - Hodkovice nad Mohelkou
nám. Dr. E. Beneše, nám. Dr. E. Beneše, Liberec, 460 01
Hudební zastavení s dechovým souborem z Kals am Grossglockner
Hudební zastavení s dechovým souborem z Kals am Grossglockner (Rakousko) pod ve...
Nezaleknout se překážek • Rozhovor s Petrem Blažkem • Dobrá kniha
sice pravda, že mariánská úcta není každému vlastní, ale i u naší mládeže vidím, že u
nemalého procenta je zájem právě o ni. Zkrátka mariánská úcta byla, je a bude.
Další velkou částí tvého života ...