Cvic rad tech vycvik ve vyskach

Ministerstvo vnitra – generální editelství Hasi ského záchranného sboru eské republiky
Cvi ební ád jednotek požární ochrany – technický výcvik
Název:
Základy lanové techniky
Uzly
Metodický list íslo
1
VÝŠ
Vydáno dne: 21. 12. 2004 Stran: 14
I.
Lano
1)
Pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, které jsou provád ny jednotkami
požární ochrany, pro lanový p ístup, pro pracovní polohování, zadržení, pro záchranu osob
(zvedání, spoušt ní, zajišt ní osob) a pro další záchranné a likvida ní práce ve výšce a nad
volnou hloubkou, se používají nízko pr tažná lana s oplášt ným jádrem typu A s minimální
pevností 22 kN.
2)
Dle konstrukce se lana d lí na lana stá ená – obr. 1 a lana pletená. Lana pletená se
dále d lí na lana bez jádra – obr. 2 a lana s jádrem a opletem – obr. 3.
obr. 1
obr. 2
obr. 3
3)
Podle ú elu použití se vyráb jí lana nízko pr tažná s oplášt ným jádrem – statická
nebo lana s dynamickou charakteristikou – horolezecká (viz metodický list VÝŠ 5), ur ená
k zachycení pádu. Základním materiálem pro výrobu lan je polyamid (PAD) a polyester
(PES).
4)
Konstruk n je lano sestrojeno z jádra, které je obvykle hlavním nosným prvkem
a skládá se z paralelních prvk , které jsou sestaveny a sto eny nebo spleteny dohromady
v jedné nebo n kolika vrstvách – obr. 4. Pláš je zpravidla opletený a chrání jádro p ed
vn jším obrušováním a ultrafialovým zá ením.
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
1
obr. 4
II.
Zp soby balení lana
5)
Nejvhodn jším zp sobem balení lana je
jeho sbalení do speciálního vaku na lana. Lano je do
vaku postupn poskládáno a p i odebírání z vaku
nem že dojít k zauzlování lana. P ed koncem lana
ve vaku musí být na lan vytvo en uzel - obr. 5.
obr. 5
6)
Další zp sob balení lana je sbalení lana
do panenky na jednoducho – obr. 6, obr. 7 až 14.
7)
P i transportování lana se musí dbát na
to, aby nedošlo k poškození lana p e íznutím,
p ed ením, p sobením chemikálií nebo vysokých
teplot.
obr. 6
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
2
obr. 8
obr. 7
obr. 9
obr. 12
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
obr. 11
obr. 10
obr. 13
obr. 14
3
III.
Ošet ování lana a kontrola lana p ed použitím a po použití
8)
Lano musí být vždy p ed použitím a po použití zkontrolováno a p ipraveno
k dalšímu zásahu. Dále musí být provedena okamžitá kontrola lana, pokud došlo
k mimo ádnému mechanickému, chemickému nebo tepelnému namáhání lana nebo pokud
došlo k pádu do lana. Za zkoušku p ed použitím lze považovat i prohlídky a zkoušky
provád né p i uložení do požární techniky nebo p i p ebírání. Musí být zajišt no, aby se
s lanem nemanipulovalo do jeho použití za dodržení podmínek skladování.
9)
Cílem kontroly je zhodnotit zp sobilost lana pro další používání a posoudit
p edpokládaný vn jší vliv zp sobující nevratné poškození lana.
10)
P ed provedením kontroly lana musí být lano ádn ošet eno a vy išt no.
11) Suché ne istoty se odstra ují vykartá ováním a vyklepáním z lana. Zabahn né
nebo v písku zašpin né lano je nutné po použití vyprat.
12) Lano se pere dle návodu výrobce, obvykle ru n , v isté nebo mýdlové vod p i
teplot do 30° C.
13) Lano se suší na vzdušném, stinném míst , bez p ímého vlivu slune ního zá ení
nebo tepelných zdroj .
14)
P i kontrole lana je nutné se zam it p edevším na:
a)
mechanickou kontrolu lana provedenou prohmatáním lana, zda nedošlo
k vnit nímu poškození jádra lana (tvrdá nebo vyboulená místa – možné poškození
jednoho nebo více pramen jádra lana),
b)
optickou kontrolu lana, kdy se kontroluje stav opletu, p ípadné poškození, vytržení nití
z opletu, p ed ení nití v opletu,
c)
ztvrdnutí n které ásti lana, nebo naopak zna né zm knutí (možné poškození jádra
lana),
d)
výdut nebo boule na lan , které mohou vzniknout poškozením jednotlivých pramen
jádra lana, nebo pr nikem cizího t lesa do vnit ní struktury lana,
e)
zten ení ásti lana, ke kterému mohlo dojít prasknutím vnit ních pramen lana,
f)
ztvrdnutí opletu nebo až zesklovat ní, ke kterému dochází p i opakovaném rychlém
a dlouhém sla ování,
g)
další namáhání lana, které se projeví ztvrdnutím, spe ením opletu a zesklovat ním
zejména po vystavení lana vysokým teplotám,
h)
zm na barvy opletu, která nám m že signalizovat chemické poškození lana (pokud
nezmizí po vyprání lana).
15) V p ípad zjišt ní n které ze závad (nebo pochybností o stavu lana) uvedených
výše se lano p edá oprávn né osob .
16) P i kontrole se dále zjiš uje skute ná délka lana, zda p i používání, zejména ve
vlhkém prost edí, nedošlo ke zkrácení délky lana.
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
4
IV.
Ochrana lana p i používání, technické prost edky
17) P i používání lana se musí zajistit dostate ná ochrana lana proti vliv m, které
mohou zp sobit jeho poškození.
18) U tepelných a chemických vliv je nejd ležit jší se tomuto nebezpe í vyhnout
a lano vést mimo prost edí, kde mohou být tepeln nebo chemicky namáhána.
19) Pro p ípad nebezpe í mechanického poškození lana je nutné vyhnout se
p edevším vedení a namáhání lana p es ostrou hranu. Každá hrana o polom ru menším než
5 mm m že p i zatížení zp sobit poškození lana – obr. 15, 16, 17.
obr. 16
obr. 15
obr. 18
obr. 17
20) Dále je nutné se vyhnout t ení lana p es hrubý povrch. Jako ochranu proti tomuto
nebezpe í se používají zejména mechanické chráni ky na lano a vhodné zp soby vedení lana.
Pro ochranu lana lze provizorn použít podložení kabátem, rukavicemi apod. – obr. 18.
V.
Uložení lana
21) Nové nebo ádn ošet ené lano se ukládá v prostorech mimo dosah p sobení
tepelných zdroj , chemikálií a UV zá ení.
22) Lana se nesm jí ukládat na zemi, v blízkosti ostrých p edm t nebo tam, kde by
mohla být jakýmkoliv zp sobem poškozena.
23) Dlouhodob uložené lano je vhodné p i pravidelné kontrole p ebalit, aby nedošlo
k p eležení lana a tvarové deformaci.
24)
P i každé manipulaci s lanem je nutné dodržovat pokyny výrobce.
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
5
VI.
Obecné zásady vázání uzl
25)
Uzly jsou používány k uvazování, jišt ní, spojování lan, popruh a pomocných
26)
Uzly musí spl ovat tyto základní podmínky:
š r.
a)
lehké a jednoduché uvázání uzlu,
b)
uzel musí odpovídat ú elu, pro který je použit,
c)
uzel se nesmí samovoln rozvázat,
d)
uzel se i po zatažení musí dát rozvázat,
e)
prameny lana v uzlu musí být urovnané,
f)
musí být umožn na snadná optická kontrola správného uvázání uzlu,
g)
musí být zajišt na dostate ná pevnost lana s uzlem (uzel nesmí výrazn
pevnost lana).
snižovat
27) Podmínkou pro bezpe né použití uzlu je délka volného konce vycházejícího
z uzlu. Volný konec musí minimáln odpovídat délce desetinásobku pr m ru lana nebo ty
až p tinásobku ší ky ploché smy ky.
28) Pokud to je možné, každý uzel se opat uje zajiš ovacím uzlem vytvo eným
jednoduchým o kem a provle ením lana nebo smy ky ve sm ru od uzlu.
29)
Každý uzel snižuje pevnost lana až o jednu polovinu.
30) Uzel je možné zat žovat ve sm ru, ze kterého lano z uzlu vychází, p ípadn do n j
vchází. Každé p í né, zp tné nebo jiné zat žování uzlu dále výrazn snižuje pevnost lana
nebo m že dojít k rozvázání (sesmeknutí) uzlu.
VII.
Druhy uzl a jejich použití
31) Jednoduché o ko se používá pro zajišt ní konce lana v p ípad , kdy není vid t
konec slan ní.
32) V dcovský uzel je vhodné použít pro odchýlení lana p i slan ní, nebo pro
vytahování materiálu (tedy v p ípadech kdy uzel nebude zatížen vahou lezoucí osoby).
33) Osmi kový uzel je ur en p edevším pro upevn ní lana ke kotevnímu bodu.
Protism rný osmi kový uzel se používá pro spojení dvou lan.
34) Beznap ový uzel se použije v p ípad extrémního namáhání lana pro kotvení
(lanová p emost ní aj.).
35)
Protism rný uzel je ur en ke spojení dvou popruh .
36)
Dvojitá rybá ská spojka se používá pro spojení dvou lan i nestejných pr m r .
37)
Lodní smy ku používáme pro sebejišt ní na jisticím stanovišti.
38) P l lodní smy ka s karabinou HMS se používá pro jišt ní postupujícího hasi e,
kdy hrozí nebezpe í pádu.
39)
Zadrhávací smy ka se používá pro zastavení slan ní a zajišt ní p l lodního uzlu.
40)
Posuvný svírací uzel se používá pro sebejišt ní p i sla ování.
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
6
VIII.
P ehled nejpoužívan jších uzl
41)
Jednoduché o ko - obr. 19
obr. 19
Použití
jedná se o základní ást dalších
uzl ,
používá se jako pojiš ovací uzel
p i vázání dalších uzl ,
nesmí se používat samostatn
– mimo uzlu na konci lana p i
sla ování.
42)
a)
b)
V dcovský uzel („krej ík“) – obr. 20
Postup vázání uzlu
lano p ehneme a zespodu do vytvo eného oka provlékneme libovoln velkou
vytvo enou smy ku.
Varianty vázání uzlu
normáln ,
píchan provle ením lana ve stejném sm ru.
c)
Výhody
jednoduchost a rychlost uvázání.
d)
Nevýhody
po zatížení se nesnadno rozvazuje,
v uzlu dochází k lámání lana a tím ke snížení pevnosti lana s uzlem.
e)
Použití
k vytvo ení smy ky,
lze ho uvázat i uprost ed lana,
není vhodný pro sebezajišt ní,
výrazn snižuje pevnost lana – není vhodný používat pro zatížení osobami.
nepoužívat ke kotvení.
obr. 20
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
7
43)
a)
Osmi kový uzel – obr. 21, obr. 22, obr. 23
Postup vázání uzlu
základní
variantu
vytvo íme
p ehnutím konce lana a vytvo ením
oka (viz postup vázání v dcovského
uzlu), p idáme navíc jednu otá ku
kolem lana a pak protáhneme do oka
vytvo enou smy ku.
obr. 21
b)
Varianty vázání uzlu
normáln ,
píchan provle ením lana ve stejném
sm ru nebo protism ru.
c)
Výhody
všestranná využitelnost,
jedná se o uzel symetrický – snadná
kontrola správného uvázání uzlu,
po zatížení je možné uzel relativn
lehce rozvázat – v porovnání
s v dcovským uzlem,
jako oko m že být namáháno
ve všech sm rech,
uzel je velmi pevný a p itom výrazn
nesnižuje pevnost lana.
d)
Nevýhody
zvýšená spot eba lana p i vázání uzlu v porovnání s v dcovským uzlem.
e)
Použití
upevn ní lana ke kotevnímu bodu,
spojení lana a zachycovacího postroje,
protism rná varianta se m že použít ke svázání dvou lan stejných pr m r .
obr. 23
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
8
obr. 22
44)
Beznap ový uzel – obr. 24
a)
Postup vázání uzlu
beznap ový uzel vytvo íme minimáln trojnásobným obto ením lana kolem
vhodného kotevního bodu (nap . stromu, stožáru),
volný konec lana zajistíme jednoduchým o kem nebo na konci vytvo íme
osmi kový uzel, který p ipevníme karabinou k zatíženému konci lana, p ípadn
pojistíme jednoduchým o kem.
b)
Výhody
jednoduchost uvázání,
rychlost uvázání,
beznap ový uzel tém nesnižuje pevnost lana,
i po velkém zatížení lze lehce uvolnit.
c)
Nevýhody
velká spot eba lana na vytvo ení uzlu.
d)
Použití
vytvo ení siln namáhaných kotevních míst (nap . kotvení lanových traverz ),
kotvení lanových cest.
obr. 24
45)
a)
Protism rný uzel (uzel UIAA, o ková spojka) – obr. 25, obr. 26
Postup vázání uzlu
-
protism rný uzel je tvarov stejný jako v dcovský uzel. Liší se postupem vázání
a zp sobem použití,
na lan nebo plochém popruhu vytvo íme jednoduché o ko. Druhým koncem lana
nebo popruhu toto jednoduché o ko protism rn okopírujeme a uzel zatáhneme,
p i emž popruhy na sob musí ležet nep ek ížen .
b)
Výhody
jednoduchost a rychlost uvázání,
snadná kontrola uvázání.
c)
Nevýhody
p i nevhodném umíst ní na konstrukci (skále) a zachycení pramenu o ostrý
výstupek hrozí nebezpe í samovolného rozvázání.
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
9
d)
Použití
bezpe né svázání plochých popruh .
obr. 25
obr. 26
46)
Dvojitá rybá ská spojka – obr. 27, obr. 28, obr. 29
a)
Postup vázání uzlu
dv lana položíme vedle sebe konci proti sob tak, aby p esahovaly p es sebe asi
jeden metr,
na každém lan uvážeme dvojité o ko okolo lana prot jšího. Závity na lan musí
jít sm rem k uzlu a konce je nutné propíchat sm rem od uzlu,
o kové uzly ádn urovnáme a stáhneme k sob . Tím se op ou o sebe a pevn
drží,
proti rozvázání je vhodné tento uzel zajistit samostatnými o ky na každé stran
uzlu.
b)
Výhody
snadno se váže i rozvazuje.
c)
Nevýhody
v p ípad stejné barvy obou konc
správnost uvázání uzlu.
d)
lan je zna n problematické zkontrolovat
Použití
slouží ke svazování lan i nestejného pr m ru,
spolehlivá je varianta se dv ma otá kami.
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
10
obr. 27
obr. 28
obr. 29
47)
Lodní smy ka - obr. 30, obr. 31, obr. 32
a)
Postup vázání uzlu
kdekoli na lan vytvo íme oko, které podržíme v jedné ruce,
druhou rukou vytvo íme druhé oko obrácen tak, aby nám vznikl tvar brýlí,
„brýle“ potom p ek ížíme a uzel vložíme do karabiny nebo na jakýkoli pevný
p edm t, ze kterého se nem že sesmeknout,
uzel je možné vytvo it i kolem pevného p edm tu napícháním. V tomto p ípad je
nutné zajistit, aby lano v uzlu bylo ádn p ek íženo a nemohlo dojít k uvoln ní
nesprávn uvázaného uzlu.
b)
Varianty vázání uzlu
normáln p eložením dvou závit na sebe,
píchaným zp sobem - vázání okolo pevného p edm tu.
c)
Výhody
jednoduchost uvázání,
všestrannost použití,
možnost prodloužení nebo zkrácení volných konc lan,
drží i p i zatížení jednoho pramenu lana,
po zatížení se dá snadno rozvázat – rozvazuje se samovoln
z karabiny.
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
11
po vyjmutí
d)
Nevýhody
nesmí se použít pro kotvení lanové cesty,
nesmí se použít ke spojení lana se zachycovacím postrojem,
tam, kde nelze uzel neustále kontrolovat, je nutné jeho zajišt ní jednoduchým
o kem (pokud není lodní smy ka navázána uprost ed lana).
e)
Použití:
vhodný pro sebezajišt ní na jisticím stanovišti,
lodní smy ka s karabinou vytvá í pevný bod na lan .
obr. 31
obr. 30
48)
obr. 32
Polovi ní lodní smy ka – obr. 33
obr. 33
a)
Postup vázání uzlu
pro vytvo ení uzlu používáme pouze karabiny typu HMS,
do fixn upevn né karabiny vložíme lano, p eložené jako
bychom cht li vytvo it polovinu lodní smy ky,
karabinu uzav eme a zajistíme.
b)
Varianty vázání uzlu
normáln .
c)
Výhody
jediný oboustranný, posuvný, jisticí uzel,
jeden z nejvhodn jších zp sob jišt ní,
schopnost zachovat si funk nost p i obousm rném
použití. P i zatížení z jedné nebo druhé strany se
p esmykne
v karabin a jeho funkce se nem ní,
v karabin se p eklápí, podle toho, zda lana dobíráme
nebo povolujeme.
d)
Nevýhody
p i astém používání dochází k v tšímu opot ebení lana,
p i použití uzlu hrozí nebezpe í t ení lana o zámek karabiny. Lano musí
z karabiny odcházet na stran proti pojistce, jinak hrozí otev ení karabiny
a rozvázání uzlu, p ípadn poškození lana.
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
12
e)
Použití
jedná se o uzel doporu ený UIAA pro systém dynamického jišt ní,
p i jišt ní p es polovi ní lodní smy ku musí mít jistící dostate nou délku lana
k možnému prokluzu skrz uzel. Prokluzem lana a postupným bržd ním dochází
k pohlcování pádové energie a tím dynamickému zastavení pádu,
používá se k jišt ní, spoušt ní nebo slan ní,
lano je nutné neustále držet. P i povolení lana uzel p estává být funk ní a hrozí
nebezpe í pádu.
49)
Zadrhávací kli ka (kravský uzel) – obr. 34
a)
Postup vázání uzlu
pracovní rukou uchopíme a napneme konec lana vycházejícího
z karabiny,
zvedneme ji nad karabinu tak, abychom druhou rukou byli
schopni pevn p ichytit oba prameny lana,
v pracovní ruce vytvo íme z nezatíženého pramene oko, do n j
vsuneme kli ku a zatáhneme. P sobením síly nebo váhy na
lan se kli ka dotáhne ke karabin a zadrhne se. Ucho uzlu je
nutné zajistit nap . karabinou.
b)
Výhody
jednoduché zrušení uzlu - zatáhnutím za volný konec lana uzel
povolí.
c)
Nevýhody
relativn problematické uvázání na zatíženém lan .
d)
Použití
zajišt ní polovi ní lodní smy ky v karabin HMS.
50)
obr. 34
Posuvné svírací uzly – obr. 35, obr. 36, obr. 37
a)
Postup vázání uzlu
svírací uzly lze vytvo it pomocnou š rou o pr m ru cca 1/3 - 1/2 pr m ru lana
s definovanou pevností,
je možné je také vytvo it pomocí ploché smy ky a dále i s pomocí karabiny,
nejjednodušší posuvný svírací uzel vznikne dvojitým oto ením smy ky okolo lana
a provle ením druhého konce spojené smy ky vzniklým okem,
závity je nutné pe liv srovnat.
b)
Varianty vázání uzlu
násobný svírací uzel.
c)
Výhody
nezatížen se dají po lan lehce posouvat, po zatížení na lan drží.
d)
Nevýhody
vzhledem k použitému materiálu smí být zat žován pouze staticky,
asov náro ná manipulace.
-
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
13
e)
Použití
k vytvo ení pevného bodu na lan ,
k sebejišt ní p i sla ování,
mohou se použít k výstupu po lan , sebejišt ní nebo p i záchranných pracích,
nesmí být použity k zachycení pádu.
obr. 35
Cvi ební ád – metodický list . 1/VÝŠ
obr. 36
obr. 37
14
Ministerstvo vnitra – generální editelství Hasi ského záchranného sboru eské republiky
Cvi ební ád jednotek požární ochrany – technický výcvik
Název:
Sebejišt ní
Pracovní polohování
Metodický list íslo
2
VÝŠ
Vydáno dne: 21. 12. 2004 Stran: 4
I.
Charakteristika
1)
V rámci záchranných a likvida ních prací hasi i musí bezpe n provád t r zné
druhy inností i ve výšce a nad volnou hloubkou. Pokud hrozí nebezpe í pádu, musí být
každý hasi odpovídajícím zp sobem zajišt n.
2) Jišt ní se provádí bu s pomocí dalšího hasi e – viz metodický list VÝŠ 5, nebo
hasi ve výšce a nad volnou hloubkou samostatn provádí tzv. sebejišt ní.
3) Sebejišt ní je provedení nezbytných úkon ke snížení nebezpe í pádu. Sebejišt ní
m že být provedeno nap . pracovním polohováním a zadržením. Pracovním polohováním se
rozumí bezpe né zaujmutí pracovní polohy ve výšce a nad volnou hloubkou takovým
zp sobem, že je zabrán no pádu z výšky nebo do hloubky. Zadržení omezuje dosažení
prostor, kde existuje riziko pádu z výšky a do hloubky.
4) Pro sebejišt ní lze využít nap . pracovní polohovací systém (dále jen „polohovací
pás“) – obr. 1, obr. 2 nebo odpovídající postroj s polohovacím prost edkem (nap . smy kou
s pevností minimáln 22 kN a karabinou se zámkem a pojistkou zámku a s pevností alespo
22 kN v podélném sm ru). P i sebejišt ní musí být kotevní bod v úrovni nebo nad úrovni pásu
a spojovací prost edek musí být napnutý. Postup polohování a pracovního zadržení je popsán
v návodu výrobce a b hem užívání musí být dodržen.
obr. 1
obr. 2
5)
Polohovací pás je osobním ochranným prost edkem
každého hasi e. Nedílnou sou ástí polohovacího pásu je karabina
se zámkem, pojistkou zámku a s pevností minimáln 22 kN
v podélném sm ru. Doporu uje se karabina ocelová typu HMS.
6)
Polohovací pás se skládá z pásu, obepínajícího t lo
a poskytující oporu t la, upínacím prvkem (nap . spona),
umož ujícím nastavení na obvod t la hasi e, minimáln jedním
p ipojovacím prvkem pro p ipojení zatížení nesoucích sou ástí
(nap . oko) a polohovacím prost edkem, který je trvale
p ipevn ným k polohovacímu pásu, nebo m že být odd litelný –
obr. 2. Polohovací prost edek m že mít pevnou délku nebo jeho
délka je nastavitelná. Polohovací pás m že být dopln n dalším okem pro p ipojení, poutky na
Cvi ební ád – metodický list . 2/VÝŠ
1
zav šení pracovních pom cek. V bederní oblasti musí být vybaven zádovou oporou a m že
být dopln ný ramenními a sedacími popruhy.
7)
Polohovací pás je prost edek, který je ur en:
a) k pracovnímu polohování – bezpe nému zajišt ní hasi e v poloze pracovního místa
napnutými prost edky pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
b) k zadržení – zabrán ní hasi i dostat se do polohy (místa), kde hrozí nebezpe í pádu,
c) pro zav šení dalších v cných prost edk požární ochrany (nap . hasi ská sekera, svítilna).
8) Polohovací pás není ur en k zachycení pádu a nesmí být použit k jiné innosti ve
výšce a nad volnou hloubkou. P i pracovním polohování nesmí délka p ípadného pádu
p ekro it délku 0,5 m. K sebezáchran slan ním lze polohovací pás použít pouze v p ípad
ohrožení života a zdraví hasi e (nebo p i provád ní odborné p ípravy).
9) Odpovídající postroj je nap . zachycovací postroj
použitelný pro zaujmutí pracovní polohy. Zachycovací postroje
mohou být r zných typ a konstruk ních ešení, nap . celot lový
postroj s možností upevn ní zachycovacích prost edk v p ední
i zadní ásti postroje, za len ným pracovním polohovacím
systémem a pohodlnou sedací ástí, zachycovací postroj m že
být tvo en prsním postrojem v kombinaci se sedacím postrojem se
zabudovaným pracovním polohovacím systémem.
obr. 3
10) Na zachycovacím postroji se p ipev ují polohovací
prost edky ( nap . plochá smy ka a karabina) – obr. 3.
11) Základní pravidla sebejišt ní jsou stejná p i použití
polohovacího pásu nebo postroje.
12) P i provád ní pr zkumu je nutné hodnotit možnosti
a nutnost provád t sebejišt ní a analyzovat možnosti vhodných
kotevních bod pro sebejišt ní, tedy bod , které musí vydržet
zatížení p i p edpokládané innosti.
II.
Provedení sebejišt ní - postup
13) Hasi zvolí kotevní bod tak, aby nehrozilo
poškození spojovacího prost edku (nap . textilních smy ek),
které jsou citlivé p edevším na mechanické, chemické
a tepelné p sobení.
14) Jako vhodné kotevní body se doporu uje využít
zejména - obr. 4:
a)
p íhradové konstrukce d ev né i kovové,
b)
zábradlí, mostní konstrukce, je áby, instala ní prvky,
ocelové výztuhy panel , kotvící body k tomu ur ené,
c)
ur ené ásti vysokozdvižných plošin a žeb ík , p í le
p enosných zajišt ných žeb ík ,
d)
betonové sloupy, pevné v tve strom ,
Cvi ební ád – metodický list . 2/VÝŠ
obr. 4
2
e)
krokve, kleštiny a spolehliv spojené trámoví.
Nebezpe né jsou zejména:
a)
st ešní lat , komíny, okapové roury,
b)
držáky antén, bleskosvody,
c)
zkorodované prvky konstrukcí, konstrukce z lehkých kov .
Rozhodnutí o vhodnosti využití kotevního bodu závisí na konkrétních podmínkách.
15) Není-li možné zajistit spolehlivý kotevní bod p ímo na konstrukci, lze použít lano,
které se p ehodí p es konstrukci (nebo se vyváže jako fixní lano) a ukotví se ke kotevnímu
bodu. Na lan potom hasi osmi kovým (pop . lodním) uzlem vytvo í kotevní bod, do kterého
upevní polohovací prost edek (karabinu) - zadržení. Tento kotevní bod je zat žován vždy jen
ve sm ru proti kotvení lana – obr. 5.
obr. 5
16) Je také možné propojit lanem dva kotevní body a karabinu polohovacího
prost edku zapnout na lano tak, aby bylo vylou eno nebezpe í pádu – obr. 6.
obr. 6
Cvi ební ád – metodický list . 2/VÝŠ
3
17) Hasi provád jící sebejišt ní propojí polohovací prost edek se zvoleným
kotevním bodem tak, aby jeho poloha byla stabilní a p itom m l zajišt nou možnost volného
pohybu pro další innost - sebejišt ní.
18) K sebejišt ní lze použít spojovací prost edek polohovacího pásu, nebo p ímé
navázání lana do polohovacího pásu. Zp sob sebejišt ní závisí na p edpokládané innosti.
19) Vlastní propojení polohovacího prost edku a kotevního bodu m že hasi provést
n kolika zp soby:
p ímým zapnutím karabiny polohovacího prost edku do kotevního bodu – obr. 7,
obepnutím polohovacího prost edku kolem kotevního bodu a zp tným zapnutím
karabiny polohovacího prost edku do upev ovacího bodu polohovacího pásu – obr. 8.
obr. 7
obr. 8
20) Hasi provád jící sebejišt ní musí být schopen samostatn a bez pomoci další
osoby m nit svou polohu, p ípadn sebejišt ní zrušit.
21)
K sebejišt ní lze obdobným zp sobem využít postroj - obr. 9.
obr. 9
Cvi ební ád – metodický list . 2/VÝŠ
4
Ministerstvo vnitra – generální editelství Hasi ského záchranného sboru eské republiky
Cvi ební ád jednotek požární ochrany – technický výcvik
Název:
Sebezáchrana slan ním – nouzové zp soby
slan ní
3
Metodický list íslo
VÝŠ
Vydáno dne: 21. 12. 2004 Stran: 8
I.
Charakteristika
1)
Každý hasi se m že dostat do situace, kdy není možné z d vodu od íznutí
zásahových a ústupových cest ší ením požáru, nebo z d vodu neúm rného rizika (možnost
výbuchu, z ícení konstrukcí aj.), opustit místo zásahu stejnou cestou, kterou se na místo
zásahu dostal. Jestliže hrozí bezprost ední ohrožení zdraví a života, a není-li jiná možnost, jak
opustit ohrožený prostor ve výšce, potom hasi musí provést sebezáchranu slan ním,
a to nouzovými zp soby. P i nouzovém opušt ní místa zásahu slan ním lze použít
- pracovní polohovací systém (dále jen „polohovací pás“ – viz metodický list VÝŠ 5),
karabinu a nízko pr tažné lano s oplášt ným jádrem (dále jen „lano“ – viz metodický list
VÝŠ 1) – obr. 1,
- sebezáchranu slan ním, kterou lze provést po lan , pop . po nezavodn né hadici
s použitím tzv. Dülferova sedu – obr. 2.
Obr. 2
Obr. 1
2)
Už p i provád ní pr zkumu je t eba pomýšlet na možnost sebezáchrany slan ním
a analyzovat možnosti vhodných kotevních bod pro upevn ní lana (armatury, trubky
úst edního topení, sloupy konstrukcí – obr. 3), p ípadn zám rn budovat a p ipravovat
kotevní body (nap íklad vysazenými dve mi za zárubn mi – obr. 4).
77
Cvi ební ád – metodický list . 3/VÝŠ
1
Obr. 3
Obr. 4
3)
P ed zahájením pr zkumu nebo zásahu se hasi vybaví lanem a polohovacím
pásem (viz metodický list DR5-16, DR3-13).
4)
P i sou asném použití dýchacího p ístroje je nutné brát v úvahu hmotnost
dýchacího p ístroje, z toho vyplývající zm nu t žišt a nutnost úpravy polohovacího pásu tak,
aby nebránil funkci dýchacího p ístroje.
k sebezáchran
5)
P i provád ní základní a pravidelné odborné p ípravy hasi
nouzovými zp soby slan ní je vhodné tento výcvik provád t postupn (nap . od 2. podlaží
cvi né v že, na sklon ném terénu). Jako dosta ující jisticí prvek se p i slan ní pomocí
polohovacího pásu považuje jišt ní dalším hasi em ze spodu, který zatížením konce lana
ovliv uje rychlost slan ní. Nácvik slan ní Dülferovým sedem se provádí postupn od malých
výšek a m l by být provád n s nezávislým jišt ním.
II.
Postup innosti
Sebezáchrana slan ním s pomocí polohovacího pásu
6)
Polohovací
pás
sebezáchran umístit do:
a)
m že
hasi
pi
Obr. 5
„horní polohy“ – do oblasti lopatek
a pod pažemi tak, aby oko s karabinou bylo p ed
obli ejem – obr. 7. Tento zp sob je možný, když
lano visí z výšky a kotevní bod není níže než
hrana (nap . parapetu, st echy). Uvedené použití
polohovacího pásu je bolestivé, ale pro
sebezáchranu použitelné. P itom je stla ena
oblast hrudníku. Pracovní polohovací pás
v „horní poloze“ lze obtížn použít s nasazeným
dýchacím
p ístrojem.
Poloha
izola ním
sla ujícího hasi e je tém
vertikální, hrozí
poran ní o stavební konstrukci a tém nelze
využít op rné funkce nohou – obr. 5.
Cvi ební ád – metodický list . 3/VÝŠ
2
b)
bederní oblasti, jak je nošený p i b žném používání – obr. 1. Polohovací pás je nutné
pevn utáhnout, aby p i slan ní nedošlo k jeho posunu do „horní polohy“. Pro zvýšení
bezpe nosti a komfortu p i slan ní lze použít smy ku, která je sou ástí n kterých typ
polohovacích pás , a to podvle ením pod stehnem (stehny) proti posunování pásu
nahoru – obr. 6. Je možné také použít samostatnou, dostate n dlouhou smy ku
a provle ení provést dle obr. 7 – 11. Díky níže položenému t žišti se hasi lépe
stabilizuje pomocí nohou a lépe se p ekonávají hrany a p ekážky.
Obr. 6
Obr. 8
Obr. 7
Obr. 9
Obr. 10
Obr. 6
Obr. 11
Obr. 8
Obr. 8
7)
Hasi provád jící sebezáchranu slan ním p ipevní lano ke kotevnímu bodu
vhodným kotevním uzlem (osmi kový uzel, beznap ový uzel – obr. 3, obr. 4).
8)
Pokud není vid t konec lana a není jisté, že konec lana dosáhl pot ebného místa
slan ní, uváže se cca 1,5 m p ed koncem lana jednoduché o ko, které p i sla ování upozorní
na konec lana.
9)
P ed spušt ním lana hasi vizuáln zkontroluje prostor slan ní, pozornost v nuje
p edevším p ekážkám, na kterých by se lano mohlo zachytit. Je nutné, aby lano nevedlo
v blízkosti elektrického vedení a nehrozilo poškození lana po ezáním, p etavením dotykem
o nah átou konstrukci nebo p eho ením. Pokud to je možné, provádí se jišt ní sla ujícího
hasi e zespodu.
Cvi ební ád – metodický list . 3/VÝŠ
3
10)
Postup sebezáchrany je následující:
a)
hasi p ipravující se ke slan ní p istoupí elem k upevn nému lanu tak, aby nebyl
ohrožen pádem, p i emž karabinu má zapnutou v ur eném upev ovacím bod
polohovacího pásu,
b)
p ed za átkem slan ní vyzkouší pevnost kotevního bodu kontrolním zatížením
v prostoru bez nebezpe í pádu,
c)
v úrovni prsou uchopí lano a vytvo í na lan polovi ní lodní smy ku (viz metodický list
VÝŠ 1),
d)
polovi ní lodní smy ku vloží do karabiny na opasku a zajistí pojistku zámku karabiny;
p i tomto úkonu dbá, aby lano vcházející z karabiny nebylo na stran , kde je umíst n
zámek a pojistka zámku karabiny (hrozí nebezpe í možného otev ení zámku
a následného pádu hasi e),
e)
pracovní rukou uchopí konec lana vycházejícího z uzlu v karabin a dotáhne jej tak, aby
lano od kotevního bodu bylo napnuté – obr. 12,
Pozn.: P ed spušt ním lana m že sla ující hasi založit sla ovací prost edek na ukotvené lano
a sebejišt ní p i další p íprav slan ní provád t na zablokovaném sla ovacím
prost edku – obr. 13.
Obr. 13
Obr. 12
f)
hasi p istoupí k okraji prostoru bezpe ného p ed pádem (okraj okna, schodišt aj.),
p i emž polovi ní lodní smy ka je ádn vložena do karabiny, vykloní se a vizuáln
zkontroluje prostor slan ní, pozornost zam uje p edevším na to, zda konec lana
dosahuje na zem, p i emž jedna ruka pevn drží konec lana vycházejícího z karabiny,
g)
pokud kotevní bod lana není umíst n nad hasi em provád jícím sebezáchranu slan ním
(je v úrovni sla ovacího prost edku nebo pod ním), musí hasi bezpe n p ekonat hranu
objektu (parapetu, st echy aj.). Hranu je nejvhodn jší p ekonat za dodržení
následujících pravidel
Cvi ební ád – metodický list . 3/VÝŠ
4
-
hasi provád jící sebezáchranu nalehne nebo se posadí podéln s okrajem hrany,
p i emž pracovní ruka pevn svírá lano vycházející z uzlu tak, aby nedošlo
k prokluzu lana a lano bylo stále napnuto od kotevního bodu až k hasi i – obr. 14,
obr. 15, obr. 16,
Obr. 14
Obr. 15
Obr. 16
-
h)
karabinu s polovi ní lodní smy kou umístí pod hranu a opatrn se p esune p es
hranu do lana, p i emž se nep idržuje lana napnutého ke kotevnímu bodu, ale
okraje hrany tak, aby se mu ruka nedostala pod napínající se lano. V této fázi se
snaží nohama najít oporu na konstrukci, jednou rukou se p idržuje hrany, p i emž
pracovní ruka nepovoluje pevné sev ení lana,
další postup slan ní je shodný pro p ípad ukotvení lana nad nebo pod úrovní hasi e
provád jícího slan ní. Hasi opatrn zatíží lano (v této fázi velmi asto dochází k zm n
pozice pracovního polohovacího pásu sm rem nahoru), pracovní ruka pevn drží konec
lana vycházející z karabiny. Ruka musí být dostate n daleko od karabiny, aby nemohlo
dojít ke vtažení rukavice nebo ruky do karabiny. Hasi pln zatíží lano svou hmotností
a provádí slan ní následujícím zp sobem
druhou rukou se p idržuje lana nad karabinou s polovi ní lodní smy kou, pracovní
ruka drží lano vycházející z polovi ní lodní smy ky založené v karabin a pomalu
je povoluje, až za ne v karabin mírn prokluzovat,
poté pomalu, s nohama op enýma o konstrukci, hasi sla uje plynule dol , ruka
stále pevn svírá lano vycházející z uzlu v karabin tak, aby byl umožn n pouze
pomalý prokluz lana v karabin , nohy jsou p i slan ní stále napnuté nebo mírn
pokr ené a pokud to je možné, opírají se o konstrukci – obr. 17,
rychlost slan ní by nem la p ekro it 2 m/s.
Cvi ební ád – metodický list . 3/VÝŠ
5
Obr. 17
III.
Postup innosti
Sebezáchrana slan ním pomocí Dülferova sedu
11) P i sebezáchran slan ním pomocí Dülferova sedu se slan ní provádí pomocí
lana, kdy je lano vedeno okolo t la a t ením lana o t lo je ovliv ována rychlost slan ní – obr.
18.
12) V nouzi lze v Dülferov sedu slanit i po ukotvené a nezavodn né hadici, avšak
pouze na délku jedné hadice – obr. 19.
Obr. 19
Obr. 18
13) Hasi provád jící sebezáchranu slan ním p ipevní lano ke kotevnímu bodu
osmi kovým (beznap ovým) uzlem nebo nezavodn nou hadici beznap ovým uzlem,
p i emž kotevní bod je vhodné umístit nad místem nástupu do lana (hadice). P ed za átkem
slan ní vyzkouší pevnost kotevního bodu kontrolním zatížením v prostoru bez nebezpe í
pádu.
Cvi ební ád – metodický list . 3/VÝŠ
6
14) P i slan ní pomocí Dülferova sedu je vhodn jší sla ovat s lanem na dvojito
z d vodu snížení tepelných ú ink t ení na t lo hasi e.
15) Je možné slanit na celou délku lana na jednom prameni nebo na polovi ní délku
lana na dvou pramenech. Potom se lano v polovin délky provlékne kotevním bodem nebo
kolem kotevního bodu a oba konce se sváží a shodí dol .
16) Pro delší slan ní se použijí dv lana, která se svážou osmi kovým protism rným
nebo rybá ským uzlem. Doporu uje se použít barevn odlišná lana (viz metodický list VÝŠ
1). Sla uje se na dvou pramenech, p i emž spojovací uzel je v míst kotevního bodu tak, aby
nebylo nutné p i sla ování p ekonávat uzel.
17) Hasi , jehož pracovní ruka je pravá, postupuje p i vytvo ením Dülferova sedu
následujícím zp sobem:
a)
p istoupí elem k upevn nému lanu (hadici),
b)
lano (hadici) obkro í tak, aby vedlo mezi nohama,
c)
zezadu pravou rukou lano (hadici) uchopí a vede okolo pravého boku p es prsa k ížem
na levé rameno,
d)
lano (hadice) stále drží v pravé ruce, dále hasi vede lano (hadici) p es rameno k ížem
p es záda k pravému boku tak, aby pravá ruka byla v úrovni pasu – pokud je pracovní
ruka levá, postupuje obdobn ,
e)
lano (hadice) je tedy p i Dülferov sedu vedeno od ukotvení pod stehno a p es prsa na
prot jší rameno, p es záda do ruky na stran stehna, pod kterým se vede lano (hadice)
- pokud se vede lano p es pravé stehno do pravé ruky a opa n – obr. 20, obr. 21,
obr. 22, obr. 23, obr. 24,
Obr. 20
Cvi ební ád – metodický list . 3/VÝŠ
Obr. 21
7
Obr. 22
Obr. 23
Obr. 24
f)
všechny tyto úkony hasi provádí na míst , kde nehrozí pád z výšky. Na tomto míst
dále hasi vyzkouší kontrolním zatížením (vyv šením se do lana) správnou únosnost
kotevního bodu a vytvo ený Dülfer v sed,
g)
hasi provád jící sebezáchranu se vykloní a vizuáln zkontroluje prostor slan ní,
pozornost zam uje p edevším na to, zda konec lana (hadice) dosahuje na zem, p i emž
pracovní ruka pevn drží konec lana (hadice) vedoucí p es záda hasi e a druhá ruka drží
lano (hadici) v úrovni prsou,
h)
poté opatrn zatíží lano (hadici), p i emž dá-li hasi ruku držící spodní ást lana
(hadice) vp ed, vytvo í se kolem t la osmi ka a vzniklé t ení zastaví pohyb po lan ,
i)
rychlost slan ní hasi reguluje zapažováním ruky na spodní stran lana (hadice). Je
nutné, aby se hasi rukou na horní stran lana (hadice) p idržoval, aby nedošlo
k odvrácení od lana (hadice) – obr. 18, obr. 19,
j)
hasi sla uje pomalu, aby se omezily tepelné ú inky t ení lana (hadice) p es t lo.
Nebezpe né je zejména vedení lana (hadice) p es nechrán né rameno a krk,
k)
noha, pod kterou je vedeno lano (hadice) nesmí být pokr ena, aby nemohlo dojít ke
sklouznutí lana (hadice) pod koleno a tím ke zm n t žišt a p ípadnému vypadnutí ze
slan ní.
Cvi ební ád – metodický list . 3/VÝŠ
8
Ministerstvo vnitra – generální editelství Hasi ského záchranného sboru eské republiky
Cvi ební ád jednotek požární ochrany – technický výcvik
Název:
Slan ní
Metodický list íslo
4
VÝŠ
Vydáno dne: 21. 12. 2004 Stran: 11
I.
Charakteristika
1)
Sla ování je innost, která umož uje bezpe ný sestup po lan
vhodných prost edk a postup .
p i použití
2)
Ke slan ní se používá odpovídající postroj (nap . zachycovací postroj se
zabudovaným polohovacím systémem) – viz metodický list VÝŠ 2 (mimo nouzové zp soby
slan ní), nízko pr tažné lano s oplášt ným jádrem - viz metodický list VÝŠ 1 a vhodný
sla ovací prost edek (nap . karabina HMS s polovi ní lodní smy kou, sla ovací osma,
sla ovací brzda STOP). Doporu uje se používat sla ovací prost edky se samoblokující
funkcí.
3)
P ed za átkem slan ní je nutné
zvolit vhodný kotevní bod k upevn ní lana pro
slan ní, tedy bod, který musí odolat
maximálnímu zatížení p i p edpokládané
innosti (nap . armatury, trubky úst edního
topení, sloupy konstrukcí) – obr. 1. Je možné
kotevní body zám rn budovat a p ipravovat
(nap . vysazení dve í ze zárubní, vysekání
otvor vedle zárubní, obnažení podhledu
povalového stropu).
4)
P i slan ní s dýchacím p ístrojem je
nutné brát v úvahu hmotnost dýchacího
p ístroje a z toho vyplývající zm nu t žišt p i
slan ní.
5)
Pokud sla ující hasi neprovádí sebejišt ní p i
sla ování, je možné provád t jišt ní dalším hasi em zespodu, který
zatížením konce lana m že slan ní zastavit – obr. 2.
Cvi ební ád – metodický list . 4/VÝŠ
1
obr. 1
obr. 2
II.
Obecný postup slan ní
6)
Hasi provád jící slan ní p ipevní lano ke kotevnímu
bodu osmi kovým uzlem nebo beznap ovým uzlem (viz
metodický list VÝŠ 1) – obr. 3. P ed za átkem slan ní vyzkouší
pevnost kotevního bodu kontrolním zatížením v prostoru bez
nebezpe í pádu.
7)
Pokud nelze vid t na konec lana a není jisté, že konec
lana dosáhl pot ebného místa, uváže hasi cca 1,5 m p ed koncem
lana jednoduché o ko, které p i sla ování upozorní na konec lana.
8)
V p ípad , že se na místo upevn ní lana po slan ní
nelze vrátit, sla uje se na polovi ní délku lana na dvojito. Lano se
v polovin délky provlékne kolem kotevního bodu nebo
sla ovacím kruhem a oba konce se spustí do prostoru slan ní.
V p ípad , že nelze vid t konce lana je nutné dodržet zásadu
uvázání signálních uzl na koncích lana. P i slan ní na dvojitém
lan musí oba prameny lana procházet sla ovacím prost edkem.
9)
Pro delší slan ní se použijí dv lana, která se v míst
ukotvení sváží osmi kovým nebo rybá ským uzlem (viz
metodický list VÝŠ 1) a provléknou se sla ovacím kruhem nebo
kolem kotevního bodu tak, aby uzel spojující lana byl v blízkosti
kotevního bodu a p i slan ní nebylo nutné p ekonávat uzel –
obr. 4.
10) Hasi lano spustí z místa, ze kterého provádí slan ní
tak, aby nebyl ohrožen pádem z výšky (je zajišt n ve sla ovacím
prost edku, zaujmul pracovní polohu aj.). P ed spušt ním lana
vizuáln zkontroluje prostor slan ní a pozornost v nuje
p edevším p ekážkám, na kterých by se lano mohlo zachytit. Je
nutné, aby lano nevedlo v blízkosti elektrického vedení, dále aby
nehrozilo poškození lana po ezáním, p etavením dotykem
o zah átou konstrukci nebo
p eho ením aj. – obr. 5.
obr. 5
Cvi ební ád – metodický list . 4/VÝŠ
2
obr. 3
obr. 4
P ed spušt ním lana m že sla ující hasi založit sla ovací
prost edek na ukotvené lano a sebejišt ní p i další p íprav
slan ní provád t na zablokovaném sla ovacím prost edku
proti prokluzu – obr. 6.
obr. 6
11) Hasi p ipravující se ke slan ní p istoupí elem
k bezpe n upevn nému lanu, p i emž sla ovací prost edek
má zapnutý v ur eném zav šovacím prvku postroje, nebo p i
použití sebejišt ní ve smy ce, která je zapnuta v ur eném
zav šovacím prvku postroje. Dále:
a)
v úrovni prsou uchopí lano a stanoveným zp sobem
založí lano do sla ovacího prost edku,
b)
rukou uchopí konec lana vycházejícího ze sla ovacího
prost edku a dotáhne jej tak, aby lano od kotevního bodu
ke sla ovacímu prost edku bylo napnuté. Všechny tyto
úkony hasi provádí na míst , kde nehrozí pád z výšky.
Na tomto míst dále hasi vyzkouší kontrolním zatížením (vyv šením se do lana)
únosnost kotevního bodu a správné založení lana do sla ovacího prost edku,
c)
pokud je lano ukotveno nad hasi em provád jícím slan ní, hasi p istoupí k okraji
nebezpe ného prostoru (okraj okna, schodišt aj.), vykloní se a vizuáln zkontroluje
prostor slan ní, pozornost zam uje p edevším na to, zda konec lana dosahuje na zem,
p i emž pracovní ruka pevn drží konec lana vycházející ze sla ovacího prost edku,
d)
plynule vyv šením zatíží lano, pracovní ruka pevn drží konec lana vycházejícího ze
sla ovacího prost edku, hasi pln zatíží lano svou hmotností tak, aby elem byl
obrácen ke konstrukci a nohama se od ní odtla oval. Slan ní provádí následujícím
zp sobem:
rukou se p idržuje nad sla ovacím prost edkem
pro udržení rovnováhy, pracovní ruka drží
a plynule povoluje lano vycházející ze
sla ovacího prost edku, až za ne ve sla ovacím
prost edku mírn prokluzovat,
p i sla ování svírá osa t la s konstrukcí úhel cca
450; s nohami op enými o konstrukci hasi
sla uje plynule dol , pracovní ruka stále pevn
svírá lano vycházející ze sla ovacího prost edku
tak, aby byl umožn n pouze pomalý prokluz
lana ve sla ovacím prost edku, nohy jsou stále
napnuté nebo mírn pokr ené, a pokud to je
možné, opírají se o konstrukci. Rychlost slan ní
nesmí být p íliš velká (do 2 m/s), hrozí spálení
obr. 7
opletu lana – obr. 7,
e)
pokud kotevní bod lana není umíst n nad hasi em
provád jícím slan ní, musí hasi bezpe n p ekonat hranu (parapetu, st echy aj.).
Postup slan ní je totožný do písmena b),
f)
nejbezpe n jší zp sob p ekonání hrany hasi em je následující
hasi provád jící slan ní nalehne nebo se posadí podéln s okrajem hrany,
p i emž pracovní ruka pevn svírá lano vycházející ze sla ovacího prost edku,
Cvi ební ád – metodický list . 4/VÝŠ
3
-
-
aby nedošlo k prokluzu lana ve sla ovacím prost edku a lano bylo stále napnuto
od kotevního bodu až k hasi i – obr. 8,
sla ovací prost edek umístí pod hranu a p esune t lo p es hranu do lana, p i emž
pracovní ruka nepovoluje pevné sev ení lana – obr. 9. P i této innosti hasi
zajiš uje minimální kontakt sla ovacího prost edku s hranou (hrozí zachycení
sla ovacího prost edku o hranu),
další postup je v souladu s písmenem d) – obr. 10.
obr. 9
obr. 8
obr. 10
III.
Jišt ní p i sla ování
12) P i použití sla ovacích prost edk bez samoblokující funkce (nap . sla ovací
osma, karabina HMS s polovi ní lodní smy kou) je d ležitá znalost použití dalšího
zabezpe ujícího prvku - posuvný svírací uzel nebo obdobný prost edek, zajišt ní dalším
zp sobem (dalším lanem, jišt ní zespodu hasi em).
Cvi ební ád – metodický list . 4/VÝŠ
4
13) Jišt ní p i sla ování se použije zejména v p ípad p edpokládaného objektivního
nebezpe í (pád kamen , slan ní v extrémních expozicích, za ztížených pov trnostních
podmínek a p i výcviku apod.), na základ rozhodnutí velitele nebo v p ípad subjektivní
pot eby hasi e. Uvedená pravidla platí i pro odbornou p ípravu.
IV.
Jišt ní p i sla ování – posuvný svírací uzel
14) Posuvný svírací uzel zablokuje volné lano
pod sla ovacím prost edkem a tím zastaví sestup po lan
– obr. 11.
obr. 11
15) Hasi provád jící slan ní uchopí lano jednou
rukou, v druhé ruce má p ipravenou pomocnou š ru,
s pomocí které minimáln
dvojitým omotáním
a protažením vytvo í posuvný svírací uzel. Posuvný
svírací uzel zapne karabinou do zav šovacího prvku
postroje – obr. 12, obr. 13.
obr. 13
obr. 12
16) Na lano stanoveným zp sobem
nasadí sla ovací prost edek, který potom
zapíná do krátké šité smy ky, která je na obou
koncích opat ena karabinami. Smy ka je
upevn na za ur ený zav šovací prvek postroje.
Tím je zajišt ní nezbytná délka lana mezi
posuvným svíracím uzlem a sla ovacím
prost edkem tak, aby v p ípad neovladatelného prokluzu lana sla ovacím prost edkem (ztráta
v domí, zran ní sla ujícího hasi e aj.) nedošlo ke vtažení posuvného zajiš ovacího uzlu do
sla ovacího prost edku – obr. 14.
17) Hasi provád jící slan ní má ob ruce pod sla ovacím prost edkem, jedna ruka
svírá posuvný svírací uzel, druhou rukou drží lano nad posuvným svíracím uzlem, který je
v pozici umož ující prokluz lana (posuvný svírací uzel je povolen). V p ípad nutnosti
zastavit sestup ruka sla ujícího hasi e zatáhne (pustí) posuvný svírací uzel, který
Cvi ební ád – metodický list . 4/VÝŠ
5
svou funkcí sestup po lan zastaví – obr. 15. Uzel je možné posunovat po lan a bezpe n
zastavit v kterékoliv míst . Uzel musí být uvázán tak, aby nedošlo k jeho vtažení do
prost edku.
obr. 15
obr. 14
18)
P i sla ování na dvojitém lan musí být posuvný svírací uzel na obou pramenech
lana.
19) Posuvný svírací uzel m že být nahrazen prost edkem s obdobnou funkcí (blokant)
– obr. 16.
obr. 16
V.
Jišt ní p i sla ování – další zp soby
20) Další zp sob, jak zastavit sla ování, je napnutí lana pod sla ovacím prost edkem
druhou osobou. Tento zp sob není p íliš vhodný, nebo sla ující nem že sám regulovat místo
zastavení a napnuté lano ze zem p ekáží v pohybu. Využití tohoto zp sobu jišt ní je
p edevším p i zajiš ování sla ujícího ze zem p i krátkých slan ních nebo p i odborné
p íprav – obr. 2.
Cvi ební ád – metodický list . 4/VÝŠ
6
21)
VÝŠ 5.
Sla ující hasi m že být p i slan ní jišt n nezávislým lanem – viz metodický list
VI.
Slan ní pomocí polovi ní lodní smy ky
22)
Slan ní pomocí polovi ní lodní smy ky se provádí následujícím zp sobem:
a)
v úrovni prsou uchopí lano a vytvo í na lan polovi ní lodní smy ku (viz metodický list
VÝŠ 1) – obr. 17,
b)
polovi ní lodní smy ku vloží do karabiny v zav šovacím prvku postroje a zajistí
pojistku zámku karabiny; p i tomto úkonu dbá, aby lano vycházející z karabiny nebylo
na stran , kde je umíst n zámek a pojistka zámku karabiny (hrozí nebezpe í možného
otev ení zámku a následného pádu hasi e nebo poškození lana) – obr. 18,
obr. 17
c)
d)
e)
obr. 18
v p ípad , že v pr b hu slan ní je nutné zastavit sestup a provést práci, ke které je nutné
obou rukou, je možné slan ní zastavit pomocí posuvného svíracího uzlu, nebo hasi
polovi ní lodní smy ku v karabin HMS zajistí následujícím zp sobem:
pracovní rukou uchopí a napne konec lana vycházejícího z karabiny, tím dojde
k zastavení slan ní – obr. 19,
ruku zvedne nad karabinu tak, aby druhou rukou byl schopen pevn p ichytit oba
prameny lana – obr. 20,
v ruce vytvo í z nezatíženého pramene oko, do n j vsune kli ku a zatáhne.
P sobením váhy na lan se kli ka dotáhne ke karabin a zadrhne se. Ucho uzlu je
nutné zajistit nap . karabinou - obr. 21, obr. 22, obr. 23,
zajišt ní polovi ní lodní smy ky je možné i v p ípad , že se používá sebejišt ní
p i sla ování posuvným svíracím uzlem. Sla ující hasi ale musí vytvo it
dostate ný manipula ní prostor pro provedení výše uvedených úkon stáhnutím
posuvného svíracího uzlu co nejníže pod sebe,
odblokování zajišt né polovi ní lodní smy ky se provede zatažením za lano
vycházející z uzlu,
dále postupuje ve slan ní v souladu s výše uvedeným,
p i delším slan ní na dvojitém lan pomocí karabiny a polovi ní lodní smy ky m že
dojít k p ek ížení lan a slan ní prakticky není možné.
Cvi ební ád – metodický list . 4/VÝŠ
7
obr. 19
obr. 20
obr. 21
obr. 21
obr. 22
obr. 23
Cvi ební ád – metodický list . 4/VÝŠ
8
VII.
Slan ní pomocí sla ovací osmy
23) Hasi provád jící slan ní do pracovní
ruky uchopí lano, vytvo í kli ku z lana a tuto kli ku
lana provlékne shora velkým okem osmy a p evle e
p es menší oko. Pokud by kli ku provlékl velkým
okem osmy zespodu, p i p ekonávání hrany by
mohlo dojít k sesmeknutí lana z osmy a slan ní by
nebylo možné. Karabinu se sla ovací osmou bu
p ímo, nebo s využitím smy ky (p i provád ní
sebejišt ní), vloží do zav šovacího prvku postroje
a zajistí ji – obr. 24.
obr. 24
24) V p ípad , že v pr b hu slan ní je nutné
zastavit sestup a provést práci, ke které je nutné obou
rukou, je možné sla ovací osmu tzv. „zaseknout“.
Postup p i zaseknutí sla ovací osmy:
a)
zaseknutí se provede tak, že sla ující hasi
lano vycházející z osmy pevn uchopí a napne, tím dojde k zastavení sestupu na lan obr. 25,
b)
stále napnuté lano zdvihne a zasekne mezi velké oko osmy a napnuté lano, na kterém
sla uje - obr. 26, obr. 27,
c)
tím dojde mezi lanem a osmou k tak velkému t ení, že pohyb na lan je zastaven,
d)
nebezpe í hrozí pouze pokud by došlo k odleh ení lana, na kterém hasi visí (nap . na
šikmých plochách nebo odstoupnutím na plošinu). Potom m že dojít k uvoln ní
zaseknutého lana a k následnému pádu p i voln probíhajícím lan osmou,
e)
zaseknutí sla ovací osmy je možné i v p ípad , že se používá sebejišt ní p i sla ování
posuvným svíracím uzlem. Sla ující hasi ale musí vytvo it dostate ný manipula ní
prostor pro provedení výše uvedených úkon stáhnutím posuvného svíracího uzlu co
nejníže pod sebe – obr. 28,
odblokování provede zatažením za konec lana vycházející ze sla ovací osmy.
f)
obr. 25
Cvi ební ád – metodický list . 4/VÝŠ
obr. 26
9
obr. 27
obr. 28
VIII.
Slan ní pomocí sla ovací brzdy STOP
25) Sla ovací brzda STOP má samoblokující
funkci, není nutné používat další jisticí prvek – obr.
29.
obr. 29
26) Sla ovací brzda STOP se používá pro
slan ní na jednoduchém lan .
27)
Postup slan ní je následující:
a)
hasi provád jící slan ní má sla ovací brzdu
STOP zapnutou pomocí karabiny se zámkem
a pojistkou zámku v ur eném zav šovacím prvku
postroje,
b)
pravou rukou odjistí pojistku sla ovací brzdy
a otev e její bo nici - obr. 30. Ur eným
zp sobem do brzdy vloží lano, a to tak, aby lano
vedoucí od kotevního bodu bylo nejprve
omotáno o spodní kladku a k ižmo okolo horní – obr. 31,
obr. 31
obr. 30
obr. 30
c)
Cvi ební ád – metodický list . 4/VÝŠ
10
c)
poté zajistí bo nici sla ovací brzdy a provede kontrolu správnosti založení lana do
brzdy kontrolním zav šením v míst , kde není ohrožen pádem,
d)
hasi provád jící slan ní rukou sev e a drží páku sla ovací brzdy. Pracovní ruka svírá
lano vycházející ze sla ovací brzdy tak, aby docházelo pouze k mírnému prokluzu
lana ve sla ovací brzd ,
e)
zablokováním sla ovací brzdy a k zastavení slan ní dojde k pušt ním páky sla ovací
brzdy. V n kterých p ípadech m že lano p es samoblokující funkci ve sla ovací brzd
prokluzovat. Proto se doporu uje, po zastavení slan ní, z konce lana vycházejícího ze
sla ovací brzdy vytvo it smy ku, která se omotá p es páku a t lo sla ovací brzdy.
Zajišt ní lana ve sla ovací brzd STOP proti prokluzu je možné dv ma zp soby – obr.
32, obr. 33, obr. 34, obr. 35, obr. 36.
obr. 32
obr.
obr.33
33
obr. 34
Cvi ební ád – metodický list . 4/VÝŠ
obr. 35
11
obr. 36
Ministerstvo vnitra – generální editelství Hasi ského záchranného sboru eské republiky
Cvi ební ád jednotek požární ochrany – technický výcvik
Název:
Jišt ní další osoby
Metodický list íslo
5
VÝŠ
Vydáno dne: 21. 12. 2004 Stran: 5
I.
Charakteristika
1) V n kterých p ípadech je nutné dosáhnout místo zásahu nad úrovní terénu tzv.
„volným lezením“, kdy nelze využít technické prost edky jako nap . automobilový žeb ík
nebo automobilovou plošinu k dosažení místa zásahu. V tomto p ípad hasi provád jící
výstup je jišt n dalším hasi em a b hem výstupu vytvá í tzv. postupové jišt ní, které ve
spojení s dynamickým lanem, jistícími
body, karabinami, smy kami a dalšími
prost edky tvo í tzv. zajiš ovací et zec –
obr. 1.
2)
Výstup
volným
lezením
provád jí hasi i se specializací pro práce ve
výšce a nad volnou hloubkou, kte í jsou na
tyto innosti odpovídajícím zp sobem
vybaveni a školeni. Je nutné, aby každý
hasi
byl schopen v p ípad
pot eby
provád t
jišt ní
dalšího
hasi e
provád jícího výstup.
3)
Jišt ním dalšího hasi e ve výšce
a nad volnou hloubkou se rozumí
manipulace s lanem, která zabezpe uje
obr. 1
postup hasi e a slouží ke snížení nebezpe í
souvisejícího s pádem. Nesprávná technika
jišt ní další osoby nebo zvolení nevhodných jisticích prost edk
ohrožení zdraví a života jišt né osoby.
m že vést k p ímému
II.
Obecné zásady jišt ní další osoby
4)
Hasi provád jící výstup musí být vybaven zachycovacím postrojem. V p ípad
nebezpe í stržení nebo pádu na jistícím stanovišti musí být zachycovacím postrojem vybaven
také hasi provád jící jišt ní - viz metodický list VÝŠ 2.
5)
Základní úlohou zachycovacího postroje je spojení konce lana s hasi em
a v p ípad pádu p enesení rázové síly – síly, která p sobí v okamžiku pádu na zajiš ovací
et zec a padajícího, p es zachycovací postroj na lano a celý zajiš ovací et zec. Zachycovací
postroj se dopl uje polohovacími prost edky (nap . ploché smy ky s karabinou) k provedení
sebejišt ní – obr. 2.
6)
Je zakázáno používat k výstupu samostatné sedací nebo hrudní postroje (úvazky)
nebo jen pracovní polohovací pásy.
Cvi ební ád – metodický list . 5/VÝŠ
1
obr. 2
obr. 3
7) Navázání konce lana k zachycovacímu postroji se provádí vždy pomocí
osmi kového uzlu – viz metodický list VÝŠ 1. Zp sob navázání závisí na typu zachycovacího
postroje a musí se provád t dle pokyn výrobce zachycovacího postroje, které jsou uvedeny
v návodu na používání. Uvázání na lano nesmí hasi i bránit v jeho volném pohybu a musí být
provedeno nad t žišt m t la. V p ípad pádu musí být pád zachycen tak, aby hasi z stal
v poloze hlavou naho e – obr. 3.
8) K jišt ní hasi e b hem výstupu se používá jednoduché dynamické lano dle SN
EN 892 – Horolezecká výzbroj – Dynamická horolezecká lana – Bezpe nostní požadavky
a zkoušení – obr. 4. Jednoduchá dynamická lana jsou ozna ena grafickým symbolem
– jedni kou v kroužku. Tato lana jsou schopna zachytit pád v jednom prameni. Dynamické
lano se skládá z jádra a opletu. P i pádu musí jednoduché dynamické lano zabránit p enosu
rázové síly v tší než 12 kN (minimální po et pád je p t). Po et pád a odolnost lana je
výrazn ovlivn na zp sobem použití – dochází k významnému snížení odolnosti lana p i
namáhání lana p es hrany – každá hrana o polom ru menším než 5 mm je nebezpe ná.
obr. 4
Cvi ební ád – metodický list . 5/VÝŠ
2
9)
Hasi provád jící jišt ní nesmí vykonávat mimo jišt ní žádnou další innost, svou
pozornost pln v nuje postupu hasi e, kterého jistí.
10) Hasi provád jící jišt ní založí lano do zvoleného jisticího prost edku tak, aby
byla možná manipulace s lanem, a p itom aby byl v p ípad pádu schopen pád udržet.
11) Pokud je jišt ní provád no jisticím prost edkem bez samoblokující funkce, potom
hasi provád jící jišt ní pracovní rukou pevn svírá lano vycházející z jisticího prost edku
tak, aby byl schopen je v p ípad pádu v dom zablokovat. P i postupu zajiš uje manipulací
s lanem stále lehce prov šené lano od jisticího prost edku k postupujícímu hasi i.
12) Prokluz lana v jistícím prost edku a zp sob konstrukce jednoduchého
dynamického lana pohltí a sníží rázovou sílu na hodnoty, p i kterých je omezeno nebezpe í
zran ní padajícího hasi e. P i úmyslném zablokování lana v jisticím prost edku dojde ke
snížení délky pádu, ale také ke zvýšení rázové síly, která p sobí v okamžiku pádu na
jišt ného. P i delším prokluzu je rázová síla nižší, délka pádu se zvyšuje a m že dojít k nárazu
o p ekážky v dráze pádu jišt ného hasi e. Zvolení zp sobu jišt ní závisí na konkrétních
podmínkách v míst zásahu.
13)
Jišt ní musí pád zachytit pokud možno m kce a tak, aby byl co nejkratší.
14) P i komunikaci mezi postupujícím a jisticím hasi em se využívají stanovené
signály – viz metodický list VÝŠ 6.
III.
Postup innosti – vytvo ení jisticího stanovišt
15) Ve výšce a nad volnou hloubkou musíme být vždy zajišt ni. P ed za átkem jišt ní
musí hasi , který jišt ní provádí, z ídit jistící stanovišt a provést sebejišt ní – viz metodický
list VÝŠ 2.
16)
Jisticí stanovišt musí odolat silovým ú ink m p i možném pádu hasi e.
17) P i nedostate né nosnosti jednotlivých kotevních bod musí hasi , který jišt ní
provádí, vhodným zp sobem vyvázat více kotevních bod . P i vybudování jistícího stanovišt
je doporu eno použití alespo dvou kotevních bod – obr. 5, obr. 6. Ke z ízení jisticího
stanovišt se doporu uje využít nap . pevných konstrukcí, vzrostlých strom nebo pevných
ástí zásahových vozidel nap . tažné oko atd.
obr. 6
obr. 5
Cvi ební ád – metodický list . 5/VÝŠ
3
18) Je nutné, aby jistící smy ky nebo lano byly ve sm ru p edpokládaného p sobení
síly napnuty, jinak hrozí stržení do sebejišt ní.
19) Jistící stanovišt by nem lo být t sn pod obtížným místem, kde hrozí pád hasi e,
protože pád do jišt ní na jistícím stanovišti nep ízniv ovliv uje dynamické ú inky pádu
a ohrožuje bezpe nost jistícího hasi e (ztráta stability, pád, stržení apod.).
IV.
Technika jišt ní
20)
Techniku jišt ní je nutné volit podle konkrétních podmínek na míst zásahu.
21)
Pro omezení rizika stržení jisticího hasi e je vhodná níže popsaná technika jišt ní.
22) Jisticí hasi po z ízení jisticího stanovišt zvolený jistící prost edek p ipne p ímo
do vytvo eného kotevního bodu (nap . karabinu HMS s polovi ní lodní smy kou,
samoblokující prost edek atd.). Tím se veškeré rázy p enáší p ímo do kotevního bodu.
Zvolený jisticí prost edek jisticí hasi nezapíná p ímo do kotevního bodu, pokud hrozí p i
zm n sm ru zatížení namáhání karabiny pá ením, nebo lámání (nap . skoba). V t chto
p ípadech kotevním bodem hasi nejd íve provle e smy ku vhodné délky a teprve do ní zapne
a zajistí jisticí prost edek (nap . karabinu HMS). Tím zabezpe í pot ebnou volnost pohybu do
stran. Aby nedošlo ke zbyte nému prodloužení pádu, délku smy ky musí zvolit co nejkratší,
jen tak dlouhou, aby plnila funkci kloubu pro možnost volného výkyvu karabiny. Uvedená
technika jišt ní vyžaduje dokonalou znalost bezpe ného ovládání jisticího prost edku,
zejména umožn ní prokluzu lana v p ípad dynamického zachycení pádu.
V.
Jišt ní pomocí polovi ní lodní smy ky
23) Použitý prost edek musí být ur en k jišt ní a spl ovat stanovené podmínky. Volba
jistícího prost edku je závislá na vybavení jednotky požární ochrany na míst zásahu, na
jisticím hasi i a jeho znalostech bezpe né práce s daným prost edkem. Vhodným
a doporu eným zp sobem jišt ní je použití karabiny HMS a polovi ní lodní smy ky.
24) Nutnou podmínkou k tomuto jišt ní je karabina typu H s mezinárodním
ozna ením HMS (otev ený hruškovitý tvar karabiny bez ostrých ohyb ). Karabina HMS musí
mít pojistku zámku a pevnost v podélném sm ru minimáln 22 kN – obr. 7. Pro jišt ní se
doporu uje použít karabinu HMS s pojistkou zámku, pro jejíž otev ení jsou nutné t i v domé
pohyby.
25) Hasi provád jící jišt ní pomocí
polovi ní lodní smy ky z ídí jisticí stanovišt
a provede sebejišt ní.
26) Do pravé ruky uchopí lano a vytvo í
polovi ní lodní smy ku, kterou vloží do
karabiny. Karabinu potom zajistí. P itom dbá,
aby lano vycházející z karabiny nebylo na stran ,
kde je umíst n zámek a pojistka zámku karabiny
(hrozí nebezpe í možného otev ení zámku
a poškození lana). Karabinu HMS bu p ímo,
nebo s využitím smy ky vloží do kotevního
bodu.
obr. 7
Cvi ební ád – metodický list . 5/VÝŠ
4
27) P i jišt ní pracovní ruka jisticího hasi e povoluje lano k postupujícímu hasi i,
druhá ruka drží lano nad karabinou a pomáhá p i manipulaci s lanem. K zachycení pádu
pracovní ruka sev e lano vycházející z karabiny.
28) Jisticí hasi má pracovní ruku v dostate né vzdálenosti, aby p i eventuelním pádu
nemohla být vtažena do karabiny. Aby jišt ní pracovalo dynamicky, karabina nesmí ležet na
skále, jinak by zvýšené t ení lano mohlo zablokovat.
VI.
Jišt ní pomocí dalších prost edk
29) K jišt ní postupujícího hasi e ve výšce a nad
volnou hloubkou v n kterých p ípadech je možné použít
adu dalších v cných prost edk požární ochrany, které jsou
k jišt ní vyrobeny (nap . sla ovací osma) – obr. 8. Vždy je
nutné respektovat ú el prost edku a p i používání dodržovat
návod výrobce. Doporu uje se používat jistící za ízení se
samoblokující funkcí.
Cvi ební ád – metodický list . 5/VÝŠ
5
obr. 8
Ministerstvo vnitra – generální editelství Hasi ského záchranného sboru eské republiky
Cvi ební ád jednotek požární ochrany – technický výcvik
Název:
Povely a signály p i práci ve výšce a nad volnou
hloubkou
Metodický list íslo
6
VÝŠ
Vydáno dne: 21. 12. 2004 Stran: 2
I.
Charakteristika
1)
Povely a signály slouží k dorozumívání hasi
volnou hloubkou.
2)
p i innostech ve výšce a nad
Povely a signály musí být dostate n hlasité, srozumitelné a stru né.
3)
Povely a signály se používají pr b žn po celou dobu postupu terénem nebo jiné
innosti ve výšce a nad volnou hloubkou v závislosti na situaci.
4)
V p ípad nep íznivých podmínek (vzdálenost, po así, hluk), kdy se p edpokládá,
že hlasové povely a signály nebudou pro bezpe nou komunikaci dostate né, je vhodné
p edem stanovit jiný, odpovídající zp sob dorozumívání.
5)
Nedoporu uje se používat negované signály nap . „nejistím“, „nelez“.
6)
Hlasové povely a signál se dají p enášet i s pomocí radiostanic. Rádiová
komunikace p i práci ve výšce a nad volnou hloubkou se ídí obecnými zásadami zavedenými
u jednotek požární ochrany. P i komunikaci používáme otev ené volací znaky s jasn
formulovaným adresátem. Radiostanice musí být dostate n zajišt na proti ztrát . Pro práci ve
visu používáme p ednostn radiostanice vybavené VOXem (radiokomunika ní za ízení
ovládané hlasem).
II.
P ehled základních povel a signál
7)
Základní povely a signály umož ující bezpe né dorozumívání jsou:
a) Jistím
Povelu se používá na za átku každého pohybu, kdy je nutno provád t jišt ní. Jistící
oznamuje danou situaci - tzn. sám provedl sebejišt ní (viz metodický list VÝŠ 2) a je
p ipraven k jišt ní.
b) Lezu
Hasi provád jící výstup tímto oznamuje za átek lezení. Za povel lezu je možné doplnit
povel poj /jistím, který dává odpov na povel lezu.
c) Odjisti - zruš
Doleze-li jišt ný hasi na místo vhodné k jišt ní, zajistí se sám, použije uvedeného
povelu jako pokynu pro jistícího hasi e, aby zrušil jišt ní a dobere volné lano.
d) Odjišt no - ruším
Jistící hasi tímto zp sobem potvrzuje p edešlý pokyn a informuje o zrušeném jišt ní.
e) Dober
Povelu se používá p i postupu, slouží jako informace pro jistícího hasi e o tom, že
ponechává p íliš volné lano mezi ním a postupujícím hasi em.
Cvi ební ád – metodický list . 6/VÝŠ
1
f) Povol
Používá se podobn jako povel „dober“, ale v opa ném významu.
g) Ješt 5 metr
Povel pro jišt ného hasi e oznamující zbývající délku lana (nutnost z ídit jisticí
stanovišt ).
h) Lano volné
Pokyn bývá používán k informování ostatních hasi
pokyn ukon il svou innost na lan .
o situaci - hasi vydávající tento
i) Pozor lano
Signál slouží jako upozorn ní p ed shozením lana.
III.
Nouzové zp soby komunikace
8)
Nouzové zp soby komunikace se použijí v p ípad selhání b žných možností
komunikace, nebo není-li z jakýchkoliv d vod komunikace možná. Nouzové zp soby
komunikace m žeme rozd lit na optické, akustické a kontaktní. Podmínkou jejich použití je
dokonalá znalost všemi zú astn nými tak, aby byla vylou ena jejich zám na. Z tohoto
d vodu je nutné, aby se nouzové zp soby komunikace ur ily p ed za átkem innosti.
Cvi ební ád – metodický list . 6/VÝŠ
2