SLAŇOVÁNÍ A ZÁKLADY LANOVÉ TECHNIKY

S LAŇO VÁ NÍ A ZÁK LAD Y LA NO VÉ
TECHNIKY
BROŽURA SE ZÁKLADNÍMI INFORMACEMI PRO KURZ 3.11.2007
AUTOŘI: SABINA HORYNOVÁ, MARTIN HOVANEC
1
Úvod
Tato brožura je základním informačním materiálem pro účastníky kurzu Slaňování a základy lanové
techniky. Obsahuje velmi stručný popis používaného vybavení, uzly potřebné buď při zakládání slanění, nebo při samotném slaňování a v závěru popis technik, kterým se budeme věnovat při praktickém nácviku.
2
2
Upozornění
Pozor! Činnosti ve výškách nebo nad volnou hloubkou jsou svojí podstatou nebezpečné a mohou vést k vážným zraněním nebo i ke smrti. Informace zde uvedené
nemohou nahradit zkušenosti a řádný výcvik. Zvládnutí příslušných technik a zásad
bezpečnosti je vaší odpovědností.
3
3
Potřebný materiál
Nezbytným návykem pro práci ve výškách a v různých jiných zdraví ohrožujících prostorech je nošení ochranné přilby. Nikdy nemůžete dopředu vědět,
co na vás spadne, proto je důležité, aby se každý chránil. U nás je bohužel mezi
lezci, a to i mezi profesionály, zvykem přilbu ignorovat, výsledkem je vysoký počet vážných a smrtelných zranění při činnostech ve výškách.
Obr. 3.1 Přilba
3.1 Úvazky
Pro činnosti spojené s prací ve výškách je nutné použití sedacího úvazku, kombinace sedacího a prsního úvazku nebo celotělového, který je na
dlouhodobější práci ve visu nejvhodnější. Při výběru úvazku se potřeba si
uvědomit, k jakým činnostem bude používán – např. pokud si chcete oblékat
Obr. 3.1.1 Sedací úvazek
Obr. 3.1.2 Prsní úvazek
Obr. 3.1.3 Celotělový úvazek
sedák přes více vrstev zimního oblečení je potřeba, aby měl stavitelné obě nohavičky. Pro nošení vybavení
na sedáku počítejte s tím, že standardní materiálové poutko má nosnost do 5 kg tzn., pokud si na ně cvaknete těžký batoh, ten se pravděpodobně utrhne a zraní někoho pod vámi. Před každým použitím úvazek
zkontrolujte, a pokud je poškozen, dále ho nepoužívejte. Stejně tak nepoužívejte úvazek po uplynutí doby
životnosti určené výrobcem.
3.2 Slaňovací pomůcky
Pro naše účely budeme používat tyto pomůcky: slaňovací osma (obr. č. 3.2.1), Petzlova stopka (obr. č.
3.2.2), reverso (obr. č. 3.2.3), gri-gri (obr. č. 3.2.4), racky (obr č. 3.2.5). Osma a reverso jsou použitelné pro
jednoduché i dvojité lano, Petzlova stopka a gri-gri pouze pro jednoduché lano, na rozdíl od předchozích
dvou pomůcek jsou samoblokující. Racky jsou velmi modulární, využívané hlavně ve speleologii, pro jednoduché lano, nejsou samoblokující.
4
Při použití jednoduchého a dvojitého lana je třeba počítat s rozdílným stupněm tření. Problémem
může být relativně malá plocha, která je ve styku s lanem a nedokáže vstřebat teplo vytvářené třením. Proto je důležité na konci každého sestupu slaňovací pomůcku rychle odejmout od lana.
Obr. 3.2.1 Slaňovací osma
Obr. č. 3.2.2 Samoblokující slaňovací autoblokant pro jednoduché
lano (Petzlova stopka)
Obr. 3.2.4 Samoblokující brzda pro jištění a slaňování (gri-gri)
Obr. 3.2.3 Víceúčelová pomůcka
pro jištění a slaňování (reverso)
Obr. 3.2.5 Slaňovací brzda s třecími
válečky (racky)
3.3 Karabiny
Vzhledem k mnoha druhům karabin, se kterými se můžete setkat, omezíme základní výbavu na dva
typy: HMS (pro slaňování na polovičním lodním uzlu) a jakákoliv další s pojistkou zámku. Ke spojení slaňovací pojistky s úvazkem používáme výhradně karabinu se šroubovacím zámkem!
Obr. 3.3.2
D karabina
se šroubovacím
zámkem
Obr. 3.3.1 Karabina HMS se šroubovacím zámkem
5
Obr. 3.3.3 Oválná karabina
se zámkem Twist Lock
3.4 Smyce (popruhy), prusíky, lana
Dalším nepostradatelným materiálem jsou ploché smyce. Dělí se podle pevnosti, mohou být šité nebo nešité. Smyce mají řadu využití, my je budeme používat pro odsazení slaňovací pomůcky od úvazku a ve
spojení se šroubovací karabinou pro zajištění na slaňovacím stanovišti. Smyce stejně jako ostatní vybavení
před použitím pečlivě zkontrolujte, nepoužívejte je, pokud jsou poškozené, mokré nebo zmrzlé a nezatěžujte je přímo v místě šití ani přes šití
nevažte uzly.
Pro sebejištění pomocí prusíkova uzlu používáme kulaté smyce,
které si zhotovíme z lana o průměru 0,6 cm. Lana s většími průměry
nejsou vhodná, protože v prusíkově uzlu začínají prokluzovat. Menší
průměry se zase velmi špatně povolují a posunují po laně, příliš tenký
prusík může vaše slaňovací lano i poškodit nebo přepálit.
Co se týče samotných lan – pro každou činnost používejte lano
na ni určené, používejte lana normovaná UIAA, nespoléhejte se na odřezky neznámého původu. Mějte přehled o tom, jaký průměr mají vaše lana, některé slaňovací pomůcky se
dají použít jen pro lana v určitém rozmezí průměrů. Existují lana jednoduchá, poloviční a tzv. „dvojčata“. Pro
naše účely budeme používat jednoduchá lana, s ostatními typy byste se setkali při lezení v horách.
Obr. č. 3.4.1 Plochá smyce šitá
Dále dělíme lana na statická a dynamická podle schopnosti průvěsu. Pro slaňování se používá statické lano. Dynamické užijeme zejména při jištění prvolezce. Lano kontrolujte, ošetřujte, nepoužívejte, pokud
je mokré nebo zmrzlé a pokud potřebujete označit střed lana, učiňte tak pomocí speciálního inkoustu. Fixy
ani lepicí pásky s neznámým chemickým složením nejsou vhodné.
Obr. č. 3.4.2
Kulatá smyčka
připevněná na
lano prusíkovým uzlem
Obr. č. 3.4.3
Lana Singing
Rock
6
4
Uzly v horolezectví
Abychom mohli provádět jakoukoliv činnost s lanem, je zapotřebí znalost těchto základních uzlů: lodní, poloviční, osmičkový (stejnosměrný i protisměrný), vůdcovský protisměrný, prusíkův (klasický i excentrický). Nezapomeňte, že navázáním uzlu na lano se snižuje nosnost lana téměř o polovinu! Co se týče pevnosti uzlu, tak nejpevnější je ten, kde pramen lana, který budeme zatěžovat (viset na něm), bezprostředně
po vstupu do uzlu v něm opisuje oblouk co největšího poloměru ohybu. Navíc rozlišujeme normální a anomální zatížení uzlu a tohle rozlišení hraje roli zvláště při použití plochých smyc (ve směrově anomálním zatížení má například osmičkový uzel z ploché smyce téměř poloviční nosnost vzhledem k normálnímu zatížení). Pro zajímavost můžeme uvést, že jediný uzel, který má v anomálním zatížení ještě větší nosnost než
v normálním zatížení, je motýlkový uzel. Proto se právě motýlkový uzel (a žádný jiný, ani vůdcovský) má používat pro navazování členů lanového družstva, kde je uzel zatěžován ve třech různých směrech.
4.1 Lodní uzel (typ: kotvicí, využití: pro lano: ANO pro smyci: ANO)
Spolehlivě drží i při zatížení jen jednoho pramene lana, po zatažení lze uzel snadno rozvázat a lehce
zkrátit. Spolehlivě drží lano na válcových předmětech, ať mají hladký nebo drsný povrh - hladká ocelová tyč,
borová větev s hrubou kůrou, lano a podobně.
Nehodí se pro vázání na hranaté předměty nebo předměty, k jejichž povrchu nemůže přilnout po celém obvodu - hranoly, bedny, pytle, svazky železa a podobně. Při postranním tahu provazu se valí a točí po
předmětu.
Při jeho používání je třeba mít na mysli, že je spolehlivý, jen pokud je zatížení trvalé. Jakmile napětí
pomine, uzel se povolí.
Pokud je jeden z konců předmětu, ke kterému má být lano přivázáno, volný, uváže se smyčka mimo
předmět a hotová smyčka se na něj pak navlékne (Obr. č. 4.1.1 a 4.1.2).
Obr. č. 4.1.1 Fáze 1 při vázání lodní smyčky
uprostřed lana
Obr. č. 4.1.2 Fáze 2 při vázání lodní smyčky
uprostřed lana
Pokud nemáme přístup ani k jednomu konci předmětu, například má-li být lano přivázáno do kruhu,
musíme ho ovázat, horolezeckou terminologií – píchat (Obr. č. 4.1.3 a 4.1.4). Takto uvázaný uzel bychom
měli ještě pojistit dvojitou rybářskou spojkou.
Obr. č. 4.1.3
Fáze 1 při
vázání lodní
smyčky 2.
způsobem
Obr. č. 4.1.4
Fáze 2 při
vázání lodní
smyčky 2.
způsobem
7
4.2 Poloviční lodní uzel (typ: manipulační, využití: pro lano: ANO pro smyci: BEZ
VYUŽITÍ)
Používá se jen k jištění (jistící metoda doporučená UIAA), nebo taky v nouzi ke slaňování. Smyčka nedrží!, pouze třením brzdí posunování lana. Nejlépe funguje na karabině HMS. Snadno se váže jednou rukou.
Obr. č. 4.2.1 Postup při vázání polovičního lodního uzlu do zavěšené karabiny jednou rukou
4.3 Osmičkový uzel stejnosměrný (typ: kotvicí, využití: pro lano: ANO pro smyci:
ANO)
Základní horolezecký uzel, který se využívá při navazování na lano nebo při kotvení lana. (výborný pro
kotvení lan o průměru nad 10mm. Váže se na konci nebo uprostřed lana.
Obr. č. 4.3.1
Obr. č. 4.3.2
Obr. č. 4.3.3
Obr. č. 4.3.4.
8
4.3.1
Navázání pomocí osmičkového uzlu
Obecně používaný uzel v lezení používaný pro spojení úvazku s lanem. Váže se koncem lana přes
horní a dolní oko sedacího úvazku osmičkovým stejnosměrným uzlem. Navazování pomocí osmičkového
uzlu lze také použít při spojení sedacího a hrudního úvazku plochou smycí přes středový uzel. Zuzlu musí
vždy vycházet desetinásobek průměru lana.
Obr. č. 4.3.1.1 Osmičkový stejnosměrný uzel
Obr. č. 4.3.1.2 konec lana se provleče dolním a horním okem sedacího úvazku
Obr. č. 4.3.1.3 a 4 Vyvázání ve stejném směru se koncem opíše osmičkového
uzlu
Obr. č. 4.3.1.5 Aby byl tento uzel
učesaný, musíme tento pramen
vysunout dopředu
Obr. č. 4.3.1.6 a 7 Uzel po dotažení z obou stran (prameny se nesmí křížit)
4.4 Osmičkový uzel protisměrný (typ: spojovací, využití: pro lano ANO pro smyci
ANO)
Často používaný spojovací uzel. Hodí se však jen pro spojení konců lana stejného průměru, nebo popruhů stejné šíře. Uzel nejeví žádné tendence k samovolnému rozvazování, snad jedině při extrémně silném a v
nevhodném směru vedeném tření o skálu je možné, že
by se rozvázal. Po silném zatížení jde relativně dobře rozvázat.
Obr. č. 4.4.1 Osmičkový protisměrný uzel
9
4.5 Vůdcovský uzel protisměrný – Skotský uzel (typ: spojovací, využití: pro lano:
ANO pro smyci: ANO)
Pro svou jednoduchost velmi často používaný spojovací uzel. Nejčastěji se používá pro spojení obou
konců krátkého popruhu nebo krátkého lana do okruhu (vytvoření smyčky). Podobně jako u protisměrného
osmičkového uzlu, se i Skotským uzlem mohou spojovat jen lana stejného průměru, nebo popruhy stejné
šířky. Není však zcela bezpečný, při nevhodném kontaktu se skálou se může poměrně lehce třením rozvázat. Uzel by se proto při zatížení neměl ničeho moc dotýkat, měl by být ve volném prostoru.
Obr. č. 4.5.1 Postup při vázání vůdcovského protisměrného uzlu na
ploché smyci
4.6 Prusíkovací uzel klasický (typ: prusíkovací, využití: pro lano: ANO pro smyci:
NE)
Jedná se o elementární a nejjednodušší prusíkovací uzel. Lze jej vázat
jednou rukou. Podle počtu omotání smyčky kolem lana rozeznáváme jednoduchý prusík, dvojitý prusík, trojitý prusík, atd. Tento prusíkovací uzel je symetrický, a tak drží v obou dvou směrech stejně. Nevýhodou tohoto uzlu je, že
funguje jen se smyčkami výrazně tenčími, než je lano. Například na laně o
průměru 11 mm funguje nejvíce 5 mm prusíkovací smyčka. Tenké smyčky však
mají menší nosnost, a jsou málo odolné proti destrukci. Při použití tlustších
smyček začne uzel prokluzovat. Používat se dají jen kulaté smyčky, u plochých
popruhových smyček uzel nefunguje spolehlivě a nelze ho proto pro popruhy
doporučit.
Obr. č. 4.6.1 Klasický prusíkův uzel
4.7 Machardův (excentrický) prusík (typ: prusíkovací, využití: pro lano: ANO pro
smyci: ANO)
Velmi dobrý prusíkovací uzel, je jedním z nejlépe fungujících. Je
asymetrický, ale svou konstrukcí je přijatelně dobrý i pro zatížení v druhém, neoptimálním směru podél lana. Špatně se však váže jen jednou rukou, a tak pro jeho uvázání musíme mít obě ruce volné. Drží perfektně i na
širokých dutých popruzích (25 mm), a tlustých smyčkách kulatého průřezu
(9 mm), ale i taková tlustší smyčka musí být okolo lana ovinuta alespoň
čtyřikrát, jinak může uzel prokluzovat a pomalu sjíždět po laně dolů! Je-li
ale počet ovinutí dostatečný, uzel se při zatížení hodně utahuje, posuno10
Obr. č. 4.7.1 Machardův (excentrický) prusík
vání vzhůru pak může být pracnější. O to však lépe drží při zatížení v nečekaném okamžiku. Je vhodný na zajištění, předpokládá-li se postup po fixním laně terénem, jenž je ohroženo padajícím kamením, a kde je tudíž žádána vysoká nosnost a odolnost prusíkovací smyčky.
11
5
Bezpečnost při slaňování
Přestože slaňování není nijak technicky náročné a brzy si je osvojí každý nováček, patří mezi ty nejrizikovější činnosti v horolezectví má podle statistik na svědomí až 25% smrtelných nehod (Schubert 1997)
5.1 Zásady bezpečného slaňování

100% pevný slaňovací bod, nikdy ne jen jedna stará skoba!!!

Pojistný uzel pod slaňovací pomůckou.

Karabiny se šroubovou pojistkou zámku.

Uzly na konci (nebo svázání obou pramenů), které zabrání vyjetí z lana.

Znalost slaňovací dráhy – neslaňovat do neznámého terénu.

Správné používání slaňovacích pomůcek.
5.2 Několik důvodů, proč při slanění dochází k nehodám
6

Při sestupu jsou horolezci unavení a dochází k fatálním omylům.

Při náhlém ústupu (bouřka, tma) jednáme ve stresu, což vede k chybám.

Při dlouhých slaněních může dojít k chybě z automatismu při opakované činnosti
Slaňovací stanoviště
Jisté slaňovací stanoviště je nejdůležitějším předpokladem bezpečného sestupu. Vzhledem k tomu, že
při slaňování již nemáme žádné další jištění, musí být slaňovací stanoviště stoprocentní. Platí zde, že dva
body jsou vždy lepší než jeden. Zatížení při slaňování může dosahovat několikanásobku tělesné váhy. Tomu
musí odpovídat i zvolené smyce a jiné pomůcky, z kterých stanoviště tvoříme. V žádném případě neslaňujeme z jedné staré skoby, šprušle apod.! Jako vhodné slaňovací body nám mohou posloužit také pevné
skalní hroty nebo vzrostlé stromy. K vytvoření stanoviště použijeme normovanou plochou smyci s nosností
min. 10kN, omotanou kolem slaňovacího bodu do tzv. beznapěťového uzlu Lano buď protáhneme přímo
smyčkou, nebo oba konce beznapěťového uzlu sepneme karabinou a teprve tou lano provlékneme. Slaňování je jedním z mála případů, kdy se smí dostat lano do kontaktu se smycí, protože se při slaňování vůči
sobě navzájem nepohybují. Při stahování lana je tepelně tlakové namáhání malé a smyce se nepřepálí.
Slaňovat je možno po jednom prameni lana, např. fixní lano, ale v naprosté většině se slaňuje po dvojitém laně, čehož se dosáhne tak, že se jednopramenné lano přehne napůl, a jeden pramen se protáhne
okem slaňovacího stanoviště. Umožňuje to lano po slanění stáhnout dolů. Po dvojitém laně se tedy slaňuje
vždy, když chceme po slanění dole na zemi vzít lano někam pryč k dalšímu použití. Pozor ale – max. délka
slanění je pak jen poloviční k délce celého lana.
12
7
Základní způsoby slaňování
7.1 Pomocí slaňovacích pomůcek se sebe zajištěním (s prusíkem)
Sebezajištění pomocí prusíkova uzlu používáme vždy, když slaňujeme na pomůcce, která není samoblokovací. Zde si popíšeme základní metodu se slaňovací osmou (viz doporučení základní výbavy).
Lano je možné navlékat na osmu různými postupy. Doporučený je však zde uvedený způsob, výhodný
tím, že nám osma nemůže vypadnout z ruky během manipulace.
Obr. č. 7.1.1 Osmu nosíme připnutou ke karabině za velké oko. Karabina
musí mít pojistku zámku.
Obr. č. 7.1.2 Před slaňováním si karabinu připneme k jistícímu oku na
sedáku.
Obr. č. 7.1.3 Skrz velké oko
osmy provlékneme ohyb
lana a obchvátíme jím malé
oko osmy
Obr. č. 7.1.5 Karabinu na jistícím oku sedáku
připneme
na
malé oko osmy a
zkontrolujeme,
zda je zatažena
pojistka zámku
karabiny
Obr. č. 7.1.4
Osmu odepneme
z karabiny, osma
drží navlečená
na laně
Při slanění se sebejištěním cvakáme osmu navlečenou na laně do karabiny která je k úvazku připevněná smycí (na obou koncích smyce jsou liščí smyčky). Tato smyce odsadí osmu od úvazku, ale musí být
pouze tak dlouhá, abychom na slaňovací pomůcku kdykoliv dosáhli (u reversa a kyblíku se ke stejnému účelu používá expreska).
Na lano pod slaňovací pomůcku vážeme prusík, který karabinou spojíme s úvazkem. V mnoha situacích je výhodné nejdřív navázat prusík a teprve potom (nad něj!) zakládat slaňovací pomůcku.
13
7.2 Pomocí slaňovacích pomůcek bez sebejištění (taktické)
Obr. č. 7.1.6 V tomto
případě je slanění
založeno na levou
ruku, tzn, že levá ruka by měla držet prusík a v průběhu slanění ho posunovat
dolů. Prusík by také
měl být k sedáku připojen
karabinou.
Prodlužovací smyčka
by měla být o něco
delší, aby byl prusík
zatížen a měla by být
na karabinu i sedák
p ř i p o j e n a liščími
smyčkami (to zabrání
protáčení na karabině).
Vojensky způsob slanění hlavou dolů, používá se osma bez prusíku, to
znamená, že při nácviku pod slaňovacím stanovištěm musí být osoba, která provede zajištění slaňujícího. Při
otáčení se do taktického slanění si musíte uvědomit, na kterou ruku máte slanění založené (kterou ruku máte pod osmou). Za tou rukou se potom otáčíte. Je to logické, protože jste bez sebejištění, takže ruka pod
pomůckou nesmí pustit lano! Další věc, na kterou byste měli myslet je, že všechna vaše výstroj musí být
upevněná tak, aby vám při otočení hlavou dolů nepopadala, neomezila vám výhled apod. Tento způsob slanění je mnohem pohodlnější pokud slaňujete do volného prostoru. Dá se samozřejmě použít i podél stěny,
skály ale značně si tím zkomplikujete situaci.
7.3 Improvizovaně se sedacím úvazkem
Jedná se o improvizovanou metodu použitelnou v situaci, kdy nám zůstal jen sedák, lano a karabina
HMS. V takovém případě použijeme poloviční lodní smyčku. Postup je znázorněn na obrázcích níže a v kapitole 4.2.
Slaňování přes karabinu pomocí původního uzlu je technicky podobné způsobu slaňování přes slaňovací osmu. Jako brzdící článek se používá půllodní uzel zachycený v uzamykací karabině. Lano vychází na té
straně karabiny, na které není zámek tak, aby se třením zámek neuvolnil a karabina se neotevřela. Při tomto způsobu slanění vždy provádíme sebejištění prusíkem.
V případech, kdy budeme muset slaňovat pouze na karabině a nebudeme jištěni prusíkem, se může
14
Obr. č. 7.3.1
Obr. č. 7.3.2
Obr. č. 7.3.3
Obr. č. 7.3.4
Obr. č. 7.3.5
Obr. č. 7.3.6
stát, že budeme chtít zastavit a pracovat oběma rukama. V takové situaci použijeme zadrhávací rakouskou
kličku:
7.4 Improvizovaně bez sedacího úvazku
Neboli Dülferův způsob slaňování, je klasickou metodou bez použití karabin a brzdících článků. Využívá se při zdolávání strmých terénů, kde můžeme využívat oporu nohou. Výjimečně se používá při slaňování
do volného prostoru. Tento způsob je poněkud bolestivý a nešetrný k oblečení.
Lano se vede po dráze: stehno, hrudník, rameno, záda. Ruka, která drží dolní část lana je v předu tak,
aby se kolem těla vytvořila „osmička“. Při slaňování je nutno se přidržovat oběma rukama konců lan tak,
abychom se neobrátili hlavou dolů. Je to důležité zejména při zahájení slaňování při obtížném přechodu
přes hranu skály. Horní část těla zůstává při slaňování přibližně ve svislé poloze, zatímco nohy pokrčené
v kolenou se opírají o skálu.
Obr. č. 7.4.1. Měli bychom slaňovat vždy na dvou pramenech lana.
Lze použít sebejištění prusíkovým uzlem (pokud ho máme), ten je navázán před námi (takže na laně, které jde pod stehno, stahujeme ho
levou rukou), je připojený na úvazek)
15
7.5 Se zraněným
Jedná se o metodu, kterou používáme pro slaňování více délek za sebou s alespoň základně stabilizovaným zraněným.
Obr. č. 7.5.1 Organizace slanění
„na nečisto“ (my použijeme slaňovací osmu)
Obr. č. 7.5.2 Organizace slaňovacího závěsu pro záchranáře a zraněného, slanění se zraněným v praxi.
Stanovení délek jednotlivých závěsů je velmi individuální podle tělesných rozměrů. Karabina pro zavěšení zraněného by nám měla vycházet těsně nad rameno a vždy bychom měli dosáhnout i na nejvyšší
místo závěsu. Rozhodně se nejedná o nic komfortního, ale o nouzovou záchrannou techniku. Jako jistící
prusík vždy používáme takový, který jde i pod plným zatížením uvolnit.
16
OBSAH:
1
Úvod ....................................................................................................................................................2
2
Upozornění ..........................................................................................................................................3
3
Potřebný materiál ................................................................................................................................4
4
3.1
Úvazky.......................................................................................................................................4
3.2
Slaňovací pomůcky ....................................................................................................................4
3.3
Karabiny ....................................................................................................................................5
3.4
Smyce (popruhy), prusíky, lana ..................................................................................................6
Uzly v horolezectví ...............................................................................................................................7
4.3.1
5
Navázání pomocí osmičkového uzlu...................................................................................9
Bezpečnost při slaňování ....................................................................................................................12
5.1
Zásady bezpečného slaňování..................................................................................................12
5.2
Několik důvodů, proč při slanění dochází k nehodám...............................................................12
6
Slaňovací stanoviště ...........................................................................................................................12
7
Základní způsoby slaňování ................................................................................................................13
7.1
Pomocí slaňovacích pomůcek se sebe zajištěním (s prusíkem) .................................................13
7.2
Pomocí slaňovacích pomůcek bez sebejištění (taktické)...........................................................14
7.3
Improvizovaně se sedacím úvazkem ........................................................................................14
7.4
Improvizovaně bez sedacího úvazku ........................................................................................15
7.5
Se zraněným............................................................................................................................16
17
ZDROJE:
M. CREASEY a kol.: Horolezectví, Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2000. ISBN 80-7234-148-0
http://sakal.stredozem.cz/metodika/metodika.htm
www.hudy.cz
Těl-51-1 Pomůcka vojensko-praktické lezení
Materiály HO UO
18