Podzimní mezinárodní konference CFTA na Moravě Mezinárodní

Podzimní mezinárodní konference
CFTA na Moravě
Dne 6. října 2004 uspořádala CFTA v Bořeticích na Moravě
mezinárodní konferenci pod názvem „Zušlechťování obalů“. Konference se konala v příjemném prostředí nově
otevřeného hotelu Kraví Hora, kde bylo
také zajištěno
ubytování účastníků konference.
Odborný program konference zahrnoval následující přednášky:
- Zahájení - předseda CFTA Vladimír Bourek (Pemax Print)
- Procesy povrchového zušlechťování papíru a lepenek
(Jana Gebrtová, Katedra dřeva celulózy a papíru,
Univerzita Pardubice)
- Stroje pro rozpouštědlové a bezrozpouštědlové kašírování,
lakování a aplikaci ColdSeal (Paolo Cella, Schiavi)
- Barvy pro kašírován (Jan Praus, Sun Chemical)
- Správná etiketa (Jörg Siegriest, Schmidt Rhyner)
- Parciální lakování ve flexotisku (Jan Scharfenberg,
DuPont)
- Zušlechťování papíru a lepenky moderními laky
(Alexander Kuklovský, Arets Graphic CZ)
Konference se zúčastnilo 44 účastníků, kteří měli vedle
odborných přednášek k dispozici výstavku exponátů firem
Arets Graphic CZ, Schiavi a DuPont. Sborník s přednáškami této konference (jakož i z dalších předcházejících akcí)
je k dispozici v sekretariátu CFTA u ing. Belicové.
Konferenci předcházelo v hotelu Kraví Hora v podvečer
dne 5. října pravidelné zasedání výboru FTA, které se kromě posledních organizačních příprav konference zabývalo
hodnocením XXV. seminárního kurzu „Potiskování vlnité
lepenky“ a možnostmi spolupráce s flexotiskovými asociacemi z Polska, Ukrajiny a Ruska.
Základní seminární kurz XXVI Pardubice
V době od 17. do 21. ledna 2005 se konal na Univerzitě
Pardubice další základní seminární kurz flexotisku, pořádaný CFTA.
Celkem 14 účastníků kurzu bylo spokojeno s kvalitou
přednášek a přednášejícími, přestože na poslední chvíli
muselo dajít k řadě zastoupení. Přednášející a zkoušející
naopak hodnotili velmi dobře znalosti frekventantů, kteří
obdrželi na závěr „Osvědčení“ o absolvování kurzu.
Další seminární kurz, specializovaný na potisk vlnitých
lepenek flexotiskem, bude pořádat CFTA na Univerzitě
Pardubice v září 2005.
(Podrobné informace na www.cfta.info)
Mezinárodní veletrh Reklama/Polygraf
2005 a odborný seminář CFTA
Flexotisk a reklama
V těchto dnech probíhají poslední přípravy mezinárodního
veletrhu reklamních služeb a polygrafie s názvem Reklama/
Polygraf, který bude probíhat ve dnech 2.-4. března 2005 na
Výstavišti v Praze, Holešovicích.
Již dříve byla potvrzena oficiální podpora Maďarska tomuto
veletrhu pro letošní rok. Finanční podpora tak bude udělená
maďarským firmám, které se zde chystají v březnu prezentovat svými expozicemi a produkty. Veletrh se stává stále
více atraktivním pro vystavovatele nejenom z Maďarska, ale
na posledním ročníku vystavovaly i společnosti z Polska,
Dánska, Francie, Itálie, Německa, Portugalska, Rakouska,
Ruska, Španělska, Slovenska, Švýcarska a Švédska. Podíl
zahraničních firem na vystavovatelské struktuře činil v roce
2004 10,3 % z celkových 331 vystavovatelů.
Podle vyjádření ředitelky veletrhu Moniky Hrubalové probíhají i letos jednání s řadou dalších zemí. „Nastoupili jsme cestu internacionalizace již několik let před oficiálním vstupem
České republiky do EU. Bylo to správné rozhodnutí, které v
současnosti přináší ovoce. Naše aktivita je také zaměřena
na zahraniční návštěvníky a tato otázka je pro nás prioritní“,
dodala Hrubalová.
Organizátoři plánují přiblížit aktuální otázky marketingu, reklamy a tisku v rozsáhlém doprovodném programu veletrhu,
který tradičně proběhne pod názvem FORUM REKLAMA.
Flexotisk a reklama
V uvedeném doprovodném programu bude významné místo
zaujímat odborný seminář, který pořádá Flexotisková odborná
skupina pro ČR a Slovenskou republiku Společnosti tisku a
SPPC pod názvem „Flexotisk a reklama“. Tento seminář bude
odborným programem a součástí členské schůze CFTA, která
se již řadu let koná tradičně právě během Veletrhu Reklama/
Polygraf na Výstavišti v Praze Holešovicích. V měsíci dubnu
se proto nebude konat obvyklá jarní konference CFTA a to také proto, že bude probíhat největší obalářský veletrh na světě
interpack 2005 v německém Düsseldorfu a v květnu pak největší tuzemská odborná akce - veletrh EmbaxPrint v Brně.
Odborný seminář „Flexotisk a reklama“ se uskuteční ve
střední hale Průmyslového paláce dne 3. 3. 2005 od 10,30
hod. s následujícím programem:
1. Činnost CFTA v roce 2004 a chystané akce na rok 2005
(konference, odborné semináře, vzdělávací a rekvalifikační
kurzy, účast na veletrzích, publikační činnost apod.)
- Vladimír Bourek, předseda CFTA (Pemax Print, Poděbrady)
2. Obal, nejlepší reklamní předmět (přehled obalů, materiálů
a tiskových technik na jejich výrobu, marketingové a propagační funkce obalu ...)
- Miloš Lešikar (SPPaC, Papír a celulóza, Praha)
3. Tvorba grafiky obalu, optimálně zohledňující tiskovou
technologii a balené zboží - Boris Růžička (Obaly-grafika)
1/2005/
1
4. Speciality tiskové přípravy pro flexotisk (předtisková
příprava z pohledu standardizace, kalibrace a simulace
flexotisku) - Michal Kolínský (Panflex, Statenice - Černý Vůl)
5. Integrace různých tiskových a dokončovacích technik
v jednom stroji (kombinace ofsetových, flexotiskových a jiných tiskových jednotek apod.) - Jaroslav Masopust,
předseda Společnosti tisku (MAN Roland, Praha)
6. Diskuze
Po tomto odborném semináři, určeném nejširší reklamní
a tiskařské veřejnosti bude následovat jednání výboru CFTA
s občerstvením pro všechny zúčastněné členy CFTA.
-JML-
Nová zařízení v oblasti zpracování
vlnité lepenky
Na sklonku loňského roku se výrobní závod firmy BOBST v
Mex (Lausanne - Švýcarsko) stal místem setkání návštěvníků
z celé Evropy, kteří byli zvědavi na poslední novinky z oblasti
zařízení na zpracování a potisk vlnité lepenky.
Největší pozornosti se po zásluze těšil nový Polyjoiner. Při
in-line propojení se skládačkou lepičkou typu PACIFIC nebo
ALPINA umožňuje tento modul výrobu krabic velkých rozměrů
tak, že spojí vždy dva přířezy k sobě. Usnadňuje rovněž zhotovení prodejních displejů ze dvou přířezů. Umí také vkládat
přepážky a vytvořit tak krabice s přihrádkami.
Modul POLYJOINER si ví velmi dobře rady i s hodně náročnými zakázkami a jeho schopnost slepovat i kolmo ke
směru chodu stroje nabízí obalovým designérům prakticky
nekonečné možnosti.
Při této příležitosti měli návštěvníci možnost vidět i špičkovou flexotiskovou linku FLEXO 160 VISION (s pěti tiskovými
jednotkami) při zpracování vysoce kvalitní zakázky vícebarevného flexotisku na lakovaný papír a současně také výsekový
stroj SPO 160-A Matic Power Register, který jako vždy upoutal
především přesností výseku.
-AM-
2/2005/1
Na obr. 1. a 2. (nahoře) záběry z předvádění zařízení
BOBST v závodě Mex (Lausane, Švýcarsko)
Procesy povrchového zušlechťování papíru a lepenek
Ing. Jana GEBRTOVÁ, CSc.
Katedra dřeva, celulózy a papíru, Univerzita Pardubice
Od papíru a lepenek jsou z hlediska jejich dalšího použití
často požadovány funkční, zpracovatelské a vzhledové vlastnosti, které nemají nebo je vykazují pouze v omezené míře.
Proto se provádí jejich zušlechťování za účelem zlepšení
požadovaných vlastností a nebo získání zcela kvalitativně
odlišného povrchu těchto materiálů s požadovanými fyzikálně-chemickými a fyzikálně-mechanickými vlastnostmi. Např.
u tiskových papírů je cílem jednak zvýšení potiskovatelnosti
(snížení pórovitosti povrchu, zvýšení hladkosti, opacity a
přijímavosti tiskových barev) a také zlepšení některých povrchových vlastností např. zlepšení vzhledu - lesk a odolnost
proti oděru. U obalových materiálů jde především o zlepšení
bariérových vlastností (nepropustnosti pro určitá média - voda,
vodní pára, plyny, pachy, záření, tuky a oleje) a zajištění zpracovatelnosti v dalších zpracovatelských strojích (např. klouzavost, statický náboj, neprášivost...). Z hlediska výroby dalších
papírových výrobků je cílem dosažení speciálních účelových
vlastností např. hořlavost, nehořlavost, odolnost proti chemikáliím, tepelná vodivost a další.
Povrchové zušlechťování papíru a lepenek se provádí
pomocí mechanických nebo chemických procesů a to buď
přímo v papírenském stroji při výrobě papíru nebo častěji
v separátním zařízení.
Mechanické procesy zušlechťování zahrnují procesy ražení,
vlnění, krepování a ke speciálním procesům patří povločkování povrchu a vakuové nanášení kovů.
Chemické zušlechťující postupy jsou procesy, kdy zušlechťující látka:
- vytvoří na povrchu souvislou vrstvu (film) - procesy natírání
- plně prosytí pórovitou strukturu papíru, lepenek - procesy
impregnace
- spojuje dva a více materiálů do plošného laminátu - procesy
vrstvení pomocí kašírování, tepelné laminace, extruze
nebo koextruze
Zušlechťující látky tvoří nejčastěji roztoky, disperze a latexy
polymerních látek, roztoky inhibitorů koroze, lastanoxů a dalších anorganických látek; fólie polymerů, celofánu a hliníku;
tavné směsi polymerů, vosků, parafinů, hotmeltů a asfaltů;
pigmentové směsi apod.
Jednotlivé zušlechťující procesy jsou založeny na následujících technologických principech.
1. Procesy natírání
Nanášení vrstvy zušlechťující látky na povrch papíru nebo
lepenky s cílem vytvoření homogenního povrchového filmu
s kvalitativně odlišnými vlastnostmi. Podložky pro natírání
musí vykazovat rovnoměrnou plošnou hmotnost a tloušťku,
dostatečnou pevnost a rovnoměrnou málo pórovitou strukturu
tak, aby nános nepenetroval do struktury, ale zůstal na povrchu papíru. Při použití směsí na bázi vody je potřebná určitá
pevnost za mokra.
Podle použitých zušlechťujících látek a účelu se rozlišuje:
1.1 Natírání pigmentovými směsmi
Používá se především u tiskových papírů pro zlepšení jejich
potiskovatelnosti a představuje jednostranný nebo oboustranný nános nátěrové směsi (vodná disperze pigmentů + pojidlo
+ pomocné prostředky) různé hmotnosti na povrch papíru.
Natírané papíry vykazují oproti přírodním papírům hladký,
uzavřený povrch s vysokou opacitou a bělostí a zvýšenou přijímavostí tiskových barev. Kvalita natíraných papírů souvisí
jak s vlastnostmi papírové podložky tak se složením nátěrové
směsi a jejími vlastnostmi, hmotností nátěru a způsobu nanášení. Proces natírání se skládá z následujících operací - od
měření nánosu, vlastní nános na povrch papíru, rozetřeníegalizace nánosu na povrchu papíru a sušení. K nanášení
se používají různé systémy - válcové, nožové, stěračové
a natěrací jednotka může být umístěna přímo v papírenském
stroji v sušicí části a nebo tvoří samostatné zařízení.
1.2 Lakování
Zušlechťování tiskovin nanesením tenké souvislé vrstvy
laku za účelem zvýšení mechanické odolnosti potištěného
povrchu a nebo zlepšení estetického vzhledu tisku především docílením lesku. Lakování je možno provádět celoplošně nebo parciálně různými technikami s použitím řady
typů laků - olejových, disperzních, rozpouštědlových a nebo
UV-laků. K nánosu laku se používají většinou válcové systémy nebo systémy s raklovou komorou a rastrovým válcem a
to buď v separátních lakovacích strojích a nebo v klasických
tiskových jednotkách ofsetových (viz obr. nahoře - integrovaná lakovací jednotka), flexotiskových, hlubotiskových nebo
sítotiskových strojů vybavených sušicím zařízením podle typu
laku. Tisková techniky ovlivňuje jak hmotnost nánosu laku tak
konečné vlastnosti lakovaného povrchu.
1.3 Nános směsí polymerních látek
Zušlechťování především obalových materiálů z hlediska
dosažení bariérových vlastností vytvořením poměrně tenkého homogenního filmu polymerní látky na povrchu papíru.
Technologie nanášení spočívá v nánosu přebytku směsi na
povrch papíru, jeho odměření a egalizace (rozetření) do povrchového filmu a následné usušení a homogenizace filmu.
Směsi tvoří vodné disperze a emulze polymerů, latexy přírodních nebo syntetických kaučuků , roztoky a disperze polymerů v organických rozpouštědlech. Typ polymeru a hmotnost
nánosu je rozhodující pro požadované bariérové vlastnosti.
Technologie nanášení je odlišná pro směsi polymerů na bázi
vody a nebo rozpouštědel a pro vlastní nános se používají
nejčastěji válcová zařízení s různými stěračovými systémy.
Zušlechtěné materiály mají dominující postavení při výrobě
kotoučových obalových materiálů s dobrými bariérovými
vlastnostmi, svařitelností a odpovídající klouzavostí.
1.4 Nános směsí vosků a hotmeltů
Zušlechťování obalových materiálů a nebo hotových obalů nánosem vrstvy taveniny voskových směsí na povrch
předehřátého papíru a fixace voskového filmu ochlazením.
Z voskových směsí se používají parafiny, mikrokrystalické
vosky, nízkomodifikované parafiny a hotmelty. Nanášecí
zařízení tvoří válcové systémy, systémy dotyk a setřením
a nebo jednostranné nebo oboustranné clonové polévání pro
voskování již hotových přířezů skládaček. Zušlechtěné papíry
nebo lepenky vykazují nepropustnost pro vodu, sníženou propustnost pro vodní páru, vysoký lesk a odolnost proti oděru.
Při nánosu hotmeltů jsou tepelně svařitelné.
1/2005/
3
2. Impregnace - napouštění
Zušlechťování obalových a nebo technických materiálů
pomocí úplného prosycení pórovité podložky impregnační
směsí. Papírové podložky musí být pórovité, nasáklivé a dostatečně pevné v tahu a ohybu. Impregnace může probíhat
za tepla - taveniny voskových směsí, bitumenu a asfaltů pro
výrobu technických izolačních materiálů a obalových materiálů nepropustných pro vodu a vodní páru nebo za studena
- vodné roztoky inhibitorů koroze, lastanoxů a dále disperze
polymerů pro získání materiálů se zvýšenými bariérovými
vlastnostmi. Technologie impregnace spočívá v protahování
pásu zušlechťovaného materiálu přes impregnační vanu s
impregnační směsí s horizontálním nebo vertikálním vedení
materiálu, odlisování přebytku směsi z povrchu (válec, stěrač)
a v následné fixaci a to sušením při impregnaci za studena a
ochlazením při impregnaci za horka. Množství zachyceného
impregnantu závisí na pórovitosti a vlhkosti podložky, koncentraci směsi a impregnačním čase a odlisování přebytku
směsi.
3. Vrstvení materiálu
Spojení několika vrstev stejných nebo různých materiálů, přičemž vlastnosti jednotlivých vrstev určují výsledné
vlastnosti zušlechtěného materiálu. Papír, lepenka dodávají
především tuhost, potiskovatelnost a antistatické vlastnosti.
Kovové, plastické fólie a taveniny polymerů nebo voskových
směsí pak zajišťují bariérové vlastnosti, odolnost proti oděru,
svařitelnost a lesk.
Technologie vrstvení spočívá ve:
a) spojování plošných materiálů, kašírování pomocí lepidel
a voskových směsí, laminace teplem a tlakem (na obr.
dole Schiavi CL 660 Unica coater laminator)
b) spojování plošných materiálů pomocí taveniny polymerů,
extruze, koextruze
3.1 Kašírování
Plošné spojování dvou nebo více materiálových pásů
pomocí lepidel v kašírovací stolici (jeden válec kovový a
druhý pogumovaný přítlačný). Pro kašírování se používá
řada plošných materiálů např. papíry a lepenky nenatírané
nebo natírané směsmi polymerů, celofán nelakovaný nebo
lakovaný, hliníková fólie, fólie polymerů. Jednotlivé vrstvy a
jejich pořadí se volí z hlediska aplikace obalového materiálu a
požadovaných účelových vlastností. Podle použitého lepidla
rozeznáváme kašírovaní mokré a suché a kašírování tavnými
prostředky.
Mokré kašírování využívá lepidla na bázi vody a podmínkou z hlediska sušení je nutnost, aby jeden ze spojovaných
materiálů byl pórovitý. Technologický postup spočívá v nánosu lepidla na méně pórovitý materiál, spojení s druhým materiálem v kašírovací stolici a následné sušení v sušicím tunelu
s regulovanou teplotou a chlazení.
Suché kašírování využívá lepidla na bázi organických
rozpouštědel, odpadá podmínka pórovitého materiálu a lze
tedy spojovat tímto způsobem i dva nepórovité materiály.
Technologický postup spočívá v nánosu lepidla, následném
odpařením rozpouštědla z lepidla v sušicím tunelu a teprve
pak spojení s druhým materiálem v kašírovací stolici a chlazení.
Kašírování tavnými prostředky - ke spojování se používají
taveniny parafinů, mikrokrystalických vosků a hotmeltů (např.
systém papír/hotmelt/Al fólie). Technologické zařízení tvoří
společná nanášecí a kašírovací jednotka s vyhřívanými válci
a fixace spojení ochlazením.
3.2 Tepelná laminace
Plošné vrstvení termoplastických fólií nebo materiálů opatřených termoplastickým nátěrem s papírem, lepenkami nebo
Al fólií bez použití lepidel a to účinkem tepla (plastifikace
fólie), tlaku (dotyk a přilnutí jednotlivých vrstev) a případně
oxidace povrchu fólie koronovým výbojem (dosažení trvalého
spoje). Technologické zařízení tvoří plastifikační vyhřívací válce nebo klíny (pracovní teplota se volí podle druhu a tloušťky
fólie), laminační jednotka (vyhřívaný válec a jeden nebo více
válců přítlačných) a koronová předúprava, kde koronovým
elektrickým výbojem se chemicky aktivuje povrch fólie pro
vytvoření trvalého spoje. Hotový laminát se před navíjením
chladí. Touto metodou se nejčastěji zpracovávají fólie PE
nebo PP a je také vhodný pro vrstvení materiálů opatřených
termoplastickým nátěrem polymerních látek. Laminace se
používá jak pro výrobu obalových materiálů tak při zušlechťování tiskovin.
3.3 Extruzní nanášení
Nános taveniny polymerní látky širokou extruzní dýzou na
povrch zušlechťovaného materiálu a dokonalé spojení jednotlivých vrstev tlakem v laminační jednotce. Tavenina polymeru
(nejčastěji PE, PVDC a jejich kopolymery) se připravuje z
jeho granulátu v extruderu. Účinkem tepla a tlaku se granulát
polymerů mění na taveninu a vede se pomocí šnekového
podavače přes homogenizační desku a adaptér konstantní
teploty do vytlačovací hubice - dýzy. Z té se tavenina vytlačuje ve formě tenkého rovnoměrného filmu a ke spojení se
zušlechťovaným materiálem dojde v laminační jednotce (válec chladicí kovový a přítlačný válec). Zařízení dovoluje regulovat pracovní rychlost, teplotu taveniny, šířku filmu a jeho
hmotnost. Pevnost vazby mezi polymerem a zušlechťovaným
materiálem ovlivňuje teplota taveniny, laminační tlak, čas
přímého styku polymerního filmu se vzduchem tzv. vzduchová mezera. Extruze může být jednoduchá jednostranná
(př. papír/PE, papír/PE/Al fólie), vícenásobná jednostranná
(př. papír/PE/PP, papír/PE/PE), oboustranná (např. PE/papír/
PE/PP) a nebo kombinace uvedených typů.
3.4 Koextruzní nanášení
Umožňuje při jedné operaci nanášet vícenásobný nános
polymerní látky a to jednou koextruzní dýzou. Zařízení obsahuje hlavní koextruder s koextruzní dýzou a k ní jsou připojeny vedlejší extrudery pro přípravu taveniny dalších polymerů.
Při koextruzi se jednotlivé proudy polymerů buď nemísí a jejich laminární toky zůstávají odděleny a nánosy se spojují na
základě adheze vrstev a nebo se v koextruzní dýze jednotlivé
polymery mísí a nanáší se jejich směs.
Při výrobě zušlechtěných materiálů lze kombinovat nejen
různé materiály a jejich pořadí, ale velmi často se při výrobě
používá také kombinace uvedených procesů povrchového
zušlechťování např. extruze spolu s kašírováním a povrchovým nánosem laků nebo směsí polymerů, které ještě rozšiřují
možnosti získat materiály požadovaných parametrů jak z hlediska zpracovatelnosti tak z hlediska užitných vlastností.
Tisk a sazba tiskárna PAMAT spol. s r.o., Sámova 12, Praha 10