Bezorebné pěstování Bezorebné pěstování
Transkript
Bezorebné pěstování Bezorebné pěstování
2006 èes è a s o p is koper slove n mak ultu ské ry 3 roèník 3 Rýt èi nerýt Mulèování plevelem Rdesno ptaèí truskavec Netopýøi neznámí a ohroení Rozhodovanie Metóda Fukuoka Bonfils penát Téma: Bezorebné pìstování Praktická øeení pro udritelný ivot 2 Klíèová dírka 3 / 2006 Obsah Úvodem Lenka Kvasnièková Váení ètenáøi, Není to tak dávno, kdy jsme já a mí pøátelé rozeseti po Moravských metropolích sledovali zatmìní mìsíce a soubìnì jsme si on-line sdìlovali své dojmy. Vzápìtí, co zatmìní skonèilo, pøily mi také èerstvé fotky právì probìhlého úkazu. Pøipadala jsem si jako ve Star treku a jakoto prosté zahradnici se mi ze veho tajil dech. Krátce na to jsem si tento pocit pøítomnosti svého já v jiné galaxii zaila znovu a to, kdy jsem se pokouela koupit v místì svého bydlitì celozrnný chléb. Celozrnný? Myslíte se semínky? Na semíncích netrvám, staèí, kdy bude ten chléb celozrnný, øekla jsem s úsmìvem Take tøeba itný? Máme taky vícezrnný chléb Staèí penice a je mi jedno, z kolika bude zrn, vysvìtlovala jsem ve snaze zùstat nenároèná, dùleité je, aby v nìm byla mouka z celých neomletých zrn, grahamová. Aha, myslíte bezlepkový? nadìjnì nadhodil prodavaè a evidentnì se v tom zaèal ztrácet. Ne, myslím celozrnný. Tmavý chléb. Ach tak, jistìe!, rozzáøil se s úlevou prodavaè a podal mi bochník, který vypadal, jako by ho pekli z durmanu. Dìkuji vám usmála jsem se na prodavaèe a je ten chléb celozrnný? Nabídl mi jetì jakýsi rustikální chléb a v tom jsem se ztratila také já, neb mé pøedstavy o obsahu pojmu rustikální se pohybují nìkde u Josefa II a zdaòování pùdy. Inu, lidské poznání bìí kupøedu mílovými kroky. Jen aby se nám z toho taky nezatmìlo. Pøeji pøíjemné ètení. Úvodem 2 Patricia Èernáková Rozhodovanie pri rieení problémov v PK dizajne 3 Cyklus Setkání pøátel pøírodní zahrady 3 Hela Vlaínová Rýt èi nerýt to je, oè tu bìí 4 Ivan Lobík Metóda Fukuoka-Bonfils 4 David Nìmeèek Umí konopí mulèovat? 10 David Nìmeèek penát základ pro smíené kultury podle Gertrudy Franckové 10 Zdenìk Pía Mulèování plevelem 10 Odevad 11 Frantiek Kurtin Mulèování v praxi 12 Mojmír Vlaín Netopýøi neznámí a ohroení 13 Hela Vlaínová Plevele nebo divoké zeleniny? Rdesno ptaèí truskavec 14 Mini-zahrádka 2 Výbìr rostlin 15 Jiøí moravský Brabec Bøeznový námìsíèník Bøeznové slunce má krátké ruce. 14 Karel Danìk Keltský stromokruh a ivot èlovìka 17 Kalendáø akcí 19 Permakultura (CS) 19 Lenka Kvasnièková Pite nám Potýkáte-li se na svém pozemku s problémy pøi realizaci vaich projektù, mùeme vám je pomoci vyøeit v naí poradnì pro ètenáøe. Zároveò stále hledáme nové a fungující nápady pro permakulturní systémy. Proto, máte-li nìjaké zajímavé zkuenosti, záitky a zlepováky týkající se této oblasti, podìlte se o nì i s ostatními ètenáøi Klíèové dírky. Tìíme se na vae reakce a pøíspìvky. Chcete si pøedplatit? Máte-li zájem si èasopis Klíèová dírka pøedplatit, zalete, prosím, objednávku na adresu redakce. Pøidìlíme vám èíslo pøedplatitele, které pak pøi platbì sloenkou typu A uvedete jako variabilní symbol. Jako adresu pøíjemce napite adresu Permakultury (CS), èíslo úètu v ÈR je 2025968359/0800, v SR je 20195853/6500. Cena jednoho èísla je pro pøedplatitele 28, Kè / 40, Sk, cena jednoho roèníku (4 èísla) je tedy 112, Kè / / 160, Sk. Ke korespondenci ohlednì èasopisu pouívejte adresu redakce (Lipová 20, 602 00 Brno) nebo [email protected]. Dìkujeme vem, kteøí se podílejí na vydávání èasopisu Klíèová dírka èi jej jakýmkoli zpùsobem podporují. Ji nyní se mùete tìit na pøítí èíslo, které se bude zabývat (nejen) vodou v permakultuøe. 3 Klíèová dírka 3 / 2006 Rozhodovanie pri rieení problémov v PK dizajne Jedna z lekcií kurzu permakultúrneho dizajnu ponúka poh¾ad na optimálne rieenie ivotných problémov èi problémov pri tvorbe permakultúrneho dizajnu. Ide o jednoduchý algoritmus, ktorého úprimným nasledovaním uetríte ve¾a èasu pri rozmý¾aní o najefektívnejom rieení problému. Okrem toho, e v permakultúre niè nie je problémom - vetko je len nedostatok fantázie a informácií, zoznam 5 bodov prináa aj tým menej skúseným dizajnérom opornú barlu pre rozhodovanie. Tento algoritmus pozostáva z nasledovných odporúèaní: Pokia¾ rieite problém 1. Nerobte niè, vyèkajte èi sa nevyriei sám. 2. Vyuite dostupné biologické zdroje na jeho rieenie. 3. Vyuite mechanické rieenie ak nezabrali biologické. 4. Pokia¾ sa stav nezlepuje alebo potrebujete okamité rýchle rieenie vyuite chemické zdroje. 5. Ak je to otázka ivota a smrti, môete poui aj nukleárne rieenia. Niektorým z vás asi preiel mráz po chrbte a pri posledných dvoch bodoch sa snáï aj preehnali, no ukáem vám na príklade, e vetko má svoje opodstatnenie. Najjednoduchie sa daný algoritmus aplikuje pri chorobe, ale dá sa aplikova v podstate na èoko¾vek pestovanie, oetrovanie rastlín proti kodcom, stavbu domu, výrobu elektriny a pod. Ak cítite, e na vás nieèo lezie, je niekedy dobré neurobi vôbec niè, len si na pár hodín ¾ahnú a zdriemnu a choroba prejde sama telo zabojuje. Pokia¾ sa vak cítite horie, stúpa vám teplota a nieèo vás bolí, je vhodné siahnu po dostupných biologických zbraniach akými sú odvary, èajíky èi obklady. Ak to nezaberá, je vhodné porozmý¾a o vyuití mechanických spôsobov lieèby vypotenie sa, plávanie (ak vás bolí chrbtica), masá. Pokia¾ sa stav stále zhoruje alebo potrebuje okamité rýchle rieenie môete (ale nemusíte) vyui chemické prostriedky na vyhubenie kodcov vo vaom tele teda poui chemické lieky. Pokia¾ vám ide o ivot a cítite, e vám môe oarovanie pomôc, je vhodné vyui aj 5. bod, ktorý je vak úplne krajným rieením a NIKDY v ivote ním nezaèíname, na rozdiel od úradníkov riadiacich tát, ktorí ako prioritu výroby elektriny vidia len jadrovú energetiku. Podobne aj mnohí ve¾kopestovatelia zaèínajú svoj deò bodom è. 4 a enú sa hneï vetko postrieka chémiou. Vy, ako správny permakultúrni dizajnéri, pristupujete k ivotu s bázòou a veríte, e Matka Príroda je múdra a vie èo robi, keï sa objavia náznaky kodcov èi chorôb v záhradke. Treba jej da èas, aby mohla ukáza èo vie, pretoe ona nepracuje naou ¾udskou rýchlosou (taký strom rastie 3 ¾udské generácie). Mandelinkám sa dá èiastoène zabráni výsadbou púpavy, chrenu èi podobných rastlín medzi zemiaky. Takéto biologické rieenie aspoò obmedzí výskyt kodcu. Ak vak èasu nie je a vy by ste zostali bez jedla, zatia¾ èo mandelinky by sa do sýtosti najedli, treba vzia rozum a hrnèek s vodou do hrsti a Hor sa na Patricia Èernáková mandelinky ruène! Nie vdy, najmä pri zdevastovanej pôde si vak pomôe príroda sama a ani rastlinné výluhy jej nepomôu ani zber ruène, ale treba efektívnu a rýchlu injekciu v podobe jednorázového postreku. Tu sa vak, najmä pri boji so kodcami môete dosta do bludného kruhu. Jednoducho, pri PK dizajne treba veci riei efektívne ale s mierou. Permakultúrna etika nikoho neobmedzuje pri vyuívaní chemických prostriedkov, no kladie dôraz na to, e tieto nie sú na prvom mieste a sú skôr len záchranným kolesom, keï u niet inej pomoci. Na druhej strane, ak sa vám stane nepríjemnos s chorobou na rastlinkách v jednom roku a nerieite to, len sledujete priebeh choroby, v ïalom u h¾adáte rieenie v podobe biologického lieku proti tejto chorobe, prièom ste svojím niènerobením neoslabili imunitný systém záhradky (napr. chemickým postrekom), take na ïalí rok sa u aj záhradka postará o to, aby dosiahla vyiu harmóniu sama so sebou a teda bola odolnejia proti chorobám. Toto sa dá skutoène dosiahnu vyváeným dizajnom, ktorý zabezpeèuje diverzitu a dynamickú rovnováhu celého systémua z roku na rok silnie. Aj nosná téma tohto èísla, bezorebné pestovanie, nesie v sebe tento odkaz. Je to zmes nerobenia niè, vyuitia biologických zdrojov a èiastoène aj mechanickej práce, ktorá vak nie je základom pestovania obilia ako pri klasickej metóde Poora a posia. Pri správnom postupe permakultúrny dizajnér nikdy nepotrebuje vyui celý algoritmus, postaèia len prvé tri body. Cyklus Setkání pøátel pøírodní zahrady (vede Ing. Helena Vlaínová ve spolupráci s Ekologickým institutem Veronica a vemi lidièkami ochotnými se podìlit o svoje zkuenosti). Na setkáních se mùete dozvìdìt, jak se na zahradì obejít bez chemických prostøedkù i bez namáhavé døiny, vymìnit nebo získat semínka ménì známých zelenin, léèivých i koøeninových rostlin, koupit si stará a pøesto nezastaralá èísla èasopisu Zahrádky a zahrady, aktuální èísla permakulturního èasopisu Klíèová dírka a rùzné uiteèné publikace. Mùete se tu také podìlit s ostatními o své problémy, úspìchy i recepty. Setkávání bude probíhat kadé první pondìlí v mìsíci v sídle Institutu Veronica Panská 9, Brno (v Domì ochráncù pøírody) v sále - 3. poschodí (pokud nebude uvedeno jinak) od øíjna do èervna vdy od 17.30 do 19.00 hod Pøedbìný program setkání F 6. 11. 2006 Zamylení nad pùdou, jak zlepit tìkou jílovitou pùdu, pøípadnì jak si pøipravit záhony na zahradì, kde vhodná pùda zatím není. F 4. 12. 2006 Plánování zahrady podle modelu lesa, vytváøení spoleèenství stromù a uiteèných propojení mezi rùznì vysokými stromy, keøi a bylinami. F 8. 1. 2007 Pøednáka ing. Ivana Jablonského o monosti naklièování 20 druhù rostlin a doplnìní jídelníèku o èerstvé výhonky rostlin v zimním období. F 5. 2. 2007 Biologická ochrana rostlin, monosti vyuití volnì ijících i umìle chovaných dravých organismù na zahrádkách. F 5. 3. 2007 Rùzné monosti pìstování rostlin ve smíených kulturách, umìní vybrat plodinám správné sousedy. 4 Klíèová dírka 3 / 2006 téma: Bezorebné pìstování Rýt èi nerýt to je, oè tu bìí Taky nemáte rádi, kdy do vás nìkdo stále ryje nebo kdy s vámi dokonce orá? Nedivím se, znamená to, e s vámi jedná z pozice síly a to má rozhodnì daleko ke tvoøivé spolupráci. S pùdou je to podobné. Orba i rytí jsou chlapské práce, které násilím vracejí pùdu na zaèátek sukcese a tak zvýhodòují rostliny, které si èlovìk vybral a vylechtil. Navíc tyto práce trochu napravují, co èlovìk pouíváním lehce rozpustných hnojiv a èastým pojídìním po poli zvoral, tedy vynáejí tyto iviny na povrch a zbyteènì utuenou pùdu kypøí. Vechny tyto aktivity vak vyadují velké mnoství energie. Nemohli bychom ji vyuít smysluplnìji? Vdy ve volné pøírodì se rytím zabývají snad jen divoká prasata a krtci a pøece tu vyrùstá potrava pro miliardy organismù. Navíc rytí nebo Hela Vlaínová orba pøedstavuje pro pùdní organismy katastrofu pøirovnatelnou k zemìtøesení. Pøitom nerytá zahrádka nám dlouho do zimy obohacuje stùl èerstvou zeleninou a místo pracného setí staèí pro mnoho plodin jen mávnout jako kouzelným proutkem lodyhou s dozrálými semeny. Vzejdou a pøetrvají jen ty nejsilnìjí rostlinky na tìch nejpøíhodnìjích místech a my na jaøe asneme, radujeme se a obèas nìco dosadíme, pøesadíme nebo prostì jen sklidíme. Místo boje spolupráce. Vdy pùda si nezaslouí kruté zacházení. Není to ádný výrobní prostøedek, ale miliardy pomocníkù ochotných s námi bez nárokù na odmìnu spolupracovat. Pojïme tedy spoleènì hledat etrnìjí metody jejího obhospodaøování. Metóda Fukuoka-Bonfils Ivan Lobík Metóda Fukuoka-Bonfils je prírodná metóda pestovania ozimných obilnín, ktorú jej autor Marc Bonfils odpozoroval z prírody. Táto metóda je ve¾mi podobná Fukuokovej (preto je v názve aj jeho meno), ale je vytvorená nezávisle. Marc Bonfils sa rozhodol zmeni detrukèné metódy náho prechemizovaného po¾nohospodárstva a vyvinul spôsob bezorebného pestovania obilia v európskych klimatických podmienkach, podobne ako to urobil Masanobu Fukuoka v pecifických podmienkach Japonska. 1. Agrotechnológia Vychádza z poznania funkcie pôdy, ivotného cyklu obilnín a ich vzájomných súvislostí. ivotný cyklus obilnín pozostáva z 2 fáz, èasovo ohranièených slnovratmi. Od letného slnovratu (21.6.) do zimného prebieha vegetaèná fáza, ktorú Marc Bonfils nazval nádychom a je charakterizovaná skracujúcimi sa dòami. V tejto fáze sa vyvíja predovetkým mohutný a hlboký koreòový systém. Nad zemou rastú listy, rastlina odnouje, ale netvorí steblá, nevyháòa do klasov. Pri dobrých podmienkach si rastlina vytvára viac stavebných látok, ne okamite potrebuje, a prebytky ukladá v koreòoch ako zásobné látky pre 2. fázu rastu. V období predlujúcich sa dní, tj. od zimného slnovratu do letného, prebieha reprodukèná fáza, ktorú M. Bonfils nazval výdychom. V tejto fáze rastlina vytvára steblá a klasy. Postup pestovania obilia touto metódou sa líi od tradièného pestovania predovetkým v tyroch bodoch: a) Bezorebný systém pôda sa neorie ani inak nekultivuje, najprv sa na pôde vypestuje koberec plazivej ïateliny (trifolium repens) a do toho sa seje obilie. Ïatelina zostáva na pôde trvalo a tento systém umoòuje na tom istom poli pestova rovnaké obilie viac rokov za sebou. b) Doba siatia obilie sa seje v druhej polovici júna (okolo 21. 6.) na rozdiel od septembra októbra pri tradiènom spôsobe. c) Hustota siatia (presnejie riedkos siatia) obilie sa seje v mnostve 0,7 2 kg/ha oproti cca 200 kg/ha pri tradiènom spôsobe. Pri pôvodných odrodách doporuèuje autor niiu hustotu s cie¾om dosiahnu 1,5 rastliny na m 2 (spon 80 cm) a pri novích odrodách vyiu hustotu s cie¾om dosiahnu 4 rastliny na m2 (spon 50 cm). d) iadne agrochemikálie obilie sa pestuje bez hnojenia (nie sú potrebné ani organické hnojivá, ako napr. kompost) a bez chemických prostriedkov na ochranu pred chorobami a kodcami. Pri prechode na túto metódu pestovania je potrebné najprv vypestova ïatelinový koberec. Ïatelina udruje vlhkos a slúi ako ivý mulè a v teplých obdobiach slúi ako hostite¾ská rastlina pre baktérie vo vrchnej vrstve pôdy. 5 Klíèová dírka 3 / 2006 P EZINOK 3. 8. 2003 - SIATIE Vlhká a teplá mikroklíma vytvorená ïatelinou podporuje rast baktérií, ktoré ijú v symbióze s leguminózami. Tieto baktérie dokáu fixova a 600 kg dusíka na hektári pôdy pod ïatelinou. Preto je potrebné na jar (marec apríl) vysia plazivú ïatelinu v mnostve 5 kg/ha. (Na základe prvých skúseností doporuèujeme, ak je to technicky moné, sia ïatelinu u koncom leta, zaèiatkom jesene.) Do ïateliny sa seje 15. 30. júna obilie. O rok v júni sa do dozrievajúceho obilia zaseje osivo pre ïa¾iu úrodu. Po dozretí prvého obilia (júl august) sa obilie zberá. 2. Preèo? Orba a zhutòovanie pôdy sú èinnosti, ktoré bránia revitalizácii pôdy. Najväèí podiel na objeme ivej vrchnej vrstvy pôdy tvorí vzduch. To znamená, e organizmy v nej ijúce sa nedusia a majú dostatok svetla. Zarathustra v poèiatkoch po¾nohospodárstva odporúèal orbu len pre ten úèel, aby sa do pôdy dostalo svetlo. Ale orba, tak ako sa praktizuje v súèasnosti, to nerobí práve najlepím spôsobom. Pri príprave pevného a kompaktného základu pre stavbu novej cesty sa najprv poruí truktúra pôdy a potom sa urovná akými mechanizmami. Orbou dosiahneme rovnaký výsledok u touto jednou operáciou. Korene rastlín sú najlepím prostriedkom na privedenie svetla do pôdy, aký si len môeme predstavi. Pórovitú truktúru udrujú a rozirujú mikroorganizmy, ktorým sa v nechemizovaných pôdach dobre darí. Dáïovky si v zemi prevàtavajú chodbièky a zároveò podporujú tvorbu nepostrádate¾nej súèasti zdravej pôdy humusu. Humus koloidná zmes rozloených a rozkladajúcich sa organických látok rastlinného a ivoèíneho pôvodu dáva pôde prirodzenú úrodnos. Je výsledkom zloitého kolobehu ivota v pôde, na ktorom sa podie¾ajú desiatky rôznych foriem ivota pôdnej flóry a fauny. Celý tento kolobeh vak stojí na dvoch základných pilieroch, a to rastlinách a baktériách. Rastliny dodávajú zo vzduchu základné prvky pre tvorbu organickej hmoty (uhlík, kyslík, vodík a dusík). Baktérie dokáu rozloi organickú hmotu spä na iviny pre ïa¾ie rastliny a tým vytvárajú z kruhu nekoneènú pirálu ivota. V humuse sú iviny viazané stabilne vo formách nerozpustných vo vode. Rastliny ich dokáu premeni na rozpustné a prija (napríklad tým, e v symbióze s baktériami dokáu riadi anaeróbne chemické reakcie v pôde). Pri zrákach spadne na pôdu spravidla viac vody, ako je pôda schopná udra, a prebytoèná voda odteèie (pritom hrá humus tie dôleitú úlohu, pretoe má pongiovitú truktúru a dobre nasiakne vodou). Ak je v pôde humus, tak voda nerozpustí v òom viazané iviny a v pôde existuje ved¾a seba èistá voda a humus plný ivín. Ak je v pôde umelé hnojivo, voda ho rozpustí a prebytoèný roztok zneèistí povrchové a spodné vody. Pre rastliny to má vak ete významnejí negatívny dôsledok. Rastliny okrem ivín potrebujú aj èistú vodu (napr. na respiráciu pri fotosyntéze). V tomto prípade vak majú k dispozícii len roztok umelého hnojiva. Tak sú nútené prijíma nevyváené iviny a dochádza i pri pomerne nízkych dávkach (v porovnaní s prírodnými dávkami) k prehnojeniu urèitou zlokou ivín. Napríklad pri hnojení obilia dusíkom u pri dávkach nad 80 kg/ha dochádza k zvýenému poliehaniu porastov. Pri prírodnom pestovaní obilia Bonfilsovou metódou je obsah dusíka v lete mnohonásobne vyí (a 600 kg/ha) a k prehnojeniu nedochádza, pretoe humus zabezpeèuje vyváený príjem ivín. Nevyváený príjem ivín má vak pre rastliny aj podstatne vánejie dôsledky ako len vyiu poliehavos. Vytvárajú sa riedke pletivá rastlín a rastliny sa celkovo nevyvíjajú zdravo. Takéto rastliny nie sú odolné voèi kodcom a chorobám a tie ich nutne napadnú (príroda sa snaí obnovi rovnováhu a takýchto chorých rastlín sa zbavi). Aby takéto rastliny, neschopné prei v prirodzenej konkurencii, dali nejakú úrodu, je potrebné ich preitie zabezpeèi chemickými prostriedkami na ochranu rastlín. Sú to chemické jedy, ktoré nièia urèité formy ivota v pôde rastliny, hmyz, huby, baktérie. Takýmto nièením ivota pôdu ete viac devastujeme a roztáèame pirálu úpadku. Pestujeme potraviny stále drahie (stále sa zvyujú náklady na pestovanie viï tabu¾ka energetickej bilancie), stále menej zdravé a stále viac pritom zneèisujeme prírodu. Nejde vak len o to, èi potraviny budú lacnejie a zdravie. Podmienkou pre ivot ¾udstva je ivot rastlín a podmienkou pre existenciu rastlín je pôda. Ak nedokáeme na Zemi udra zdravú pôdu, nedokáeme sa na Zemi udra ani my. 3. Vhodné odrody Touto metódou sa dajú pestova vetky druhy ozimného obilia, ale je P EZINOK 30. 8. 2003 - VZCHÁDZAJÚCA PALDA 6 zvlá vhodná predovetkým pre pestovanie starích, pôvodných odrôd obilia, ktoré sa vyznaèujú dlhou slamou, silným steblom, dobrou schopnosou odnoovania (nezníenou ¾achtením), neskorím dozrievaním, silným koreòovým systémom a odolnosou voèi po¾ahnutiu. Pouite¾né sú len odrody ozimných obilnín. Hybridné odrody vy¾achtené kríením ozimných a jarných odrôd alebo odrôd pre teplé oblasti prinesú zrno ete pred príchodom zimy a teda by priniesli ete meniu úrodu ako pri tradiènom pestovaní. Ozimné odrody na to, aby priniesli zrno, potrebujú chladné prezimovanie. Geneticky danou vlastnosou väèiny moderných odrôd je, e majú sklon nasadi klasy ete v roku sejby. Preto by sa nemali vysieva pred letným slnovratom. Ale pravé oziminy môu by vysievané u od mája, èo je výhodné hlavne v oblastiach so sklonom k suchám, lebo môu vyui pôdnu vlhkos z jarného obdobia. Vtedy je nutný redí výsev. Vetky odrody penice v bených katalógoch osív majú spoloèného predka menom Noah, ktorý bol pestovaný v Rusku do roku 1826. Táto odroda vznikla skríením severoafrických odrôd a jar- Klíèová dírka 3 / 2006 nej odrody z oblasti stredozemného mora. To znamená, e sa veobecne vyznaèujú radom spoloèných znakov ako krátke steblo, citlivos voèi chladu, citlivos voèi chorobám. Kríenie bolo zamerané na to, aby sa dosiahli vlastnosti vhodné pre neskorú sejbu po zbere koreòových plodín a pre mechanizovaný zber. To sa vak dosiahlo na úkor sily koreòového systému, schopnosti odnoovania a schopnosti konkurova burine. Aj keï veobecne rozírená mienka je úplne opaèná, penica je ve¾mi odolná voèi burine. Je to jedna z najpriebojnejích a najodolnejích plodín. Má vyí index konkurencieschopnosti ako iné trávy a buriny. Nemá rovnocenného súpera a ak u vytvorí porast po vzídení, dáva len ve¾mi malú ancu iným rastlinám a burinám, aby sa rozírili na tejto pôde. Moderné odrody ¾achtením stratili tieto svoje prirodzené vlastnosti a stali sa závislé na chemikáliach ich pestovanie si vyaduje aplikáciu herbicídov pred a po vzídení, rozpustných hnojív, rastových regulátorov, fungicídov a pesticídov. 4. Porovnanie Pod¾a skúseností Bonfilsa pri pestovaní touto metódou jedna rastlina vytvorí a 100 klasov a pri pôvodných odrodách, ktoré nemajú ¾achtením obmedzenú schopnos odnoovania, a 400 klasov. Pritom oproti tradiènej metóde má klas dvojnásobný poèet zàn a zrná sú väèie. Takúto bohatú úrodu umoní dosiahnu mohutný koreòový systém, ktorý sa vytvoril v 1. fáze. Hmota koreòového systému rastliny pestovanej tradièným spôsobom tvorí 1/12 hmoty nadzemnej èasti rastliny, zatia¾ èo hmota koreòového systému rastliny pestovanej touto metódou tvorí 2-násobok hmoty nadzemnej èasti. V nasledujúcej tabu¾ke sú na porovnanie pozorovania a výsledky pokusov s penicou, ktoré vykonal Marc Bonfils v Le Beauce. Sú v tabu¾ke spolu s údajmi, ktoré platia ako pribliný priemer pre penicu pri tradiènom pestovaní. 5. Prínosy Prínosy tejto metódy môeme rozdeli na ekonomické, ekologické a zdravotné. Z ekonomického h¾adiska sa oproti tradiènému spôsobu pestovania zníia náklady viac ako o polovicu a výnosy môu by dvojnásobné. Pod¾a skúseností Marca Bonfilsa sa dajú dosiahnu výnosy nad 100 q/ha. V oblasti ekologickej nedochádza k iadnemu zneèisteniu pôdy, jej okolia a spodných vôd chemickými prostriedkami na hnojenie a ochranu rastlín. Pôda je celoroène chránená voèi erózii (odplaveniu, odviatiu) a vysychaniu trvalou rastlinnou pokrývkou, ktorá zabezpeèí aj lepie vsiaknutie zrákovej vody. Aj pri pouití tradiènej technológie na zber obilia sa pri pestovaní obilia touto metódou podstatne zníi spotreba nafty (pôdu kultivujú rastliny a nie stroje) a jej negatívne ekologické dôsledky. Ale táto metóda predovetkým aktívne zlepuje ivotné prostredie tým, e uzdravuje pôdu, obnovuje v nej normálny ivot a vracia jej prirodzenú úrodnos. Touto metódou sa dá pestova to isté obilie viac rokov (i desaroèí) po sebe a pôda sa obohacuje a pribúda jej na rozdiel od konvenèného pestovania, pri ktorom sa pôda vyèerpáva a stráca. Metóda Konvenèná Bonfilsova poèet rastlín na m2 poèet klasov jednej rastliny poèet kláskov na klase poèet zàn v klase hmotnos zrna 350 03 12 15 20 30 nízka 1,5 4 100 150 35 40 60 vyia 7 Energetická bilancia 1 Energie prac. operácii v MJ/ha Spracovanie pôdy Hnojenie z toho hnojivá Siatie z toho osivo Oetrenie Zber Vloená energia Energia výnosu 2 3 Èeskoslovensko obilie 1945 1950 1980 181,97 667,58 492,17 2 578,30 2 566,00 2,70 387,98 3 818,53 4 5 USA vetko 1994 1994 6 Odhad pri metóde F-B 1 333,48 1 510,26 1 185,18 12 558,01 827,56 11 574,75 3 075,12 3 993,57 2 880,00 3 680,00 79,64 815,00 497,35 1 823,63 6 170,77 20 700,47 480,00 80,00 3 000,00 3 480,00 32 000,00 40 000,00 64 000,00 128 000,00 Výnos/vlo. en. 8,38 6,48 3,09 Výnos zrna (t/ha) 2,00 2,50 4,00 1,00 0,10 * 36,78 8,00 * po zarátaní nákladov a po spotrebite¾a V oblasti zdravotnej má táto metóda okrem ekologických efektov prínos v tom, e prírodným pestovaním rastlín dopestujeme kvalitnejie obilie z h¾adiska výivy a zdravia. Alebo si snáï niekto myslí, e zdravé potraviny môe vypestova v substráte plnom herbicídov, pesticídov, fungicídov, insekticídov a iných chemických jedov, ktoré nièia ivot? 6. Energetická bilancia V nasledujúcej tabu¾ke sú uvedené náklady a výnosy po¾nohospodárskej produkcie prepoèítané na jednotky energie (MJ/ha). V ståpcoch 1 3 sú uvedené jednotlivé náklady pri pestovaní obilia v Èeskoslovensku v uvedených rokoch. Od roku 1945 do roku 1980 sa výnosy zvýili 2x, ale náklady na spracovanie pôdy sa v tom istom období zvýili 8x, na hnojenie skoro 20x, na chemické oetrenie 300x. Celková efektívnos sa skoro 3x zhorila na vloenú jednotku energie sme získali 3x mení výnos. V ståpci 6 je odhad nákladov a výnosov pri pestovaní obilia metódou F-B. Celková efektívnos by bola 12x vyia ako v roku 1980. V ståpci 4 je uvedený len pomer výnosov a nákladov na celú po¾nohospodársku produkciu v USA v roku 1994. Doteraz spomínané náklady boli náklady na pestovanie po zber z po¾a. V ståpci 5 je uvedený ten istý pomer výnosov a nákladov, ale do nákladov sú zapoèítané aj ïa¾ie náklady od zberu a po dodávku na stôl spotrebite¾a. K ståpcom 4 a 5 nieko¾ko citátov z [4]: o energetickej bilancii a kam to smeruje: Aby si ètenáø mohl udìlat pøedstavu o energetické nároènosti moderního zemìdìlství, výroba jednoho kilogramu dusíku pro hnojivo vyaduje energii obsaenou v 1,4 a 1,8 litru nafty. A to do ní nezahrnujeme potøebu pùvodní suroviny, co je zemní plyn. Jak vyplývá z údajù Institutu pro výzkum hnojiv (The Fertilizer Institute, http://www.tfi.org/), od 30. èervna 2001 do 30. èervna 2002 pouili zemìdìlci v USA 12 009 300 tun dusíkatých hnojiv. Pøi pouití spodního odhadu 1,4 litrù nafty na kilogram dusíku odpovídá toto mnoství 15,3 miliardy litrù nafty, nebo té 96,2 milionù barelù ropy. Ve Spojených státech je roènì spotøebováno 400 galonù (cca 1500 litrù) ropného ekvivalentu k nakrmení jednoho Amerièana (podle dat z roku 1994). Ve své podrobné studii Giampetro a Pimentel zjistili, e v potravinovém systému USA je potøeba 10 kcal exosomatické energie k produkci 1 kcal potravin doruèených ke koneènému spotøebiteli. Ve výpoètu je zahrnuto balení a vechny náklady spojené s doruèením, ale nezahrnuje domácí pøípravu jídla. Potravinový systém USA spotøebuje 10krát více energie, ne produkuje ve formì potravin. Tento nepomìr je moný pouze vyuitím neobnovitelných fosilních paliv. Za pøedpokladu potøeby 2 500 kcal pro denní výivu jedné osoby v USA znamená pomìr 10/1 spotøebu 25 000 kcal exosomatické energie na hlavu kadý den. Prùmìrný obyvatel USA si za jednu hodinu endosomatické práce vydìlá pøiblinì na 100 000 kcal exosomatické energie. Z toho vyplývá, e si na svou denní dávku potravin vydìlá v souèasném systému pøiblinì za 20 minut. Bohuel, v okamiku, kdy odstra- P EZINOK 25. 4. 2004 Klíèová dírka 3 / 2006 8 P EZINOK JÚN 2004 níte z rovnice fosilní paliva, bude denní dávka potravin vyadovat 111 hodin endosomatické práce na hlavu, co znamená, e výroba denní dávky potravin pro jednu osobu by v souèasném systému vyadovala témìø tøi týdny její práce! Z èeho vyplývá jakmile se zaène sniovat mnoství fosilních paliv, bude i ménì energie pro produkci potravin. Moderní zemìdìlství je neudritelné. Pokozuje pùdu, vyèerpává vodní zdroje a zneèiuje okolní pøírodu. Vechny tyto vlivy zpùsobují jetì vìtí spotøebu fosilních paliv pro zavlaování, pro náhradu ivin, pro ochranu pøed kùdci, pro obnovu pokozené pøírody a také proto, aby se vùbec udrela úroda na stejné úrovni. Nakonec vak dojde ke stavu, kdy nebude moné dodat dostatek tìchto fosilních zdrojù, pøedevím díky sniující se produkci fosilních paliv. Klíèová dírka 3 / 2006 7. Preèo sa metóda F-B neuplatòuje v praxi? Túto otázku som sa kedysi snail klás ja a pri írení informácií o tejto metóde ju ve¾mi èasto dostávam. A tak na òu h¾adám odpoveï u asi 6 rokov. Dá sa na òu odpoveda rôznym spôsobom z rôznych uhlov poh¾adu a rôznych håbok vnorenia sa do problematiky. Jednu odpoveï charakterizuje pojem mainstream. Na Zemi cca 6 mld. ¾udí vie, e pôdu treba ora, hnoji a rastliny chráni agrochemikáliami pred chorobami a kodcami. Odborníci na celom svete vrátane FAO organizácie tvrdia, e bez agrochémie sa nedajú vypestova potraviny pre ¾udstvo. Pred 5 rokmi som hovoril s odborníkom z výskumného ústavu agrotechnológie, ktorý viedol vtedy u asi 5 rokov výskum bezorebného pestovania obilia. Prvá informácia, ktorú som od neho dostal, bola, e obilie sa nedá pestova bez agrochemikálií na ochranu rastlín. Tak skúste po¾- nohospodárovi odchovanému týmito vedeckými poznatkami poveda, e vyiu úrodu dosiahne, ak prestane ora, hnoji, pouíva pesticídy a vyseje 100x menej osiva na to isté pole. Aj mne prvé informácie o tejto metóde zneli nezmyselne a to som nebol zaaený iadnym odborným po¾nohospodárskym vzdelaním. Trvalo mi 2 roky, kým som na základe podrobnejích informácií pochopil, o èo ide. Ïa¾ou odpoveïou je èinnos lobby spojenej s agrochemickým priemyslom. Pred pár rokmi som sa o prírodných metódach rozprával s odborníkom z oblasti ekologického po¾nohospodárstva. Ukázal mi pozvánku na odborný seminár o výive rastlín organizátorom bolo Duslo ala. Pre agrochemický priemysel a odborníkov s ním spojených je existenène dôleité presvedèi túto spoloènos o nevyhnutnosti pouíva agrochemikálie. Preto vdy budú proti prírodným metódam v po¾nohospodárstve a o èo viac hovoria o potrebe pouíva chemikálie, o to menej hovoria o dôsledkoch spriemyselnenia a chemizácie po¾nohospodárstva. Preto si dovolím uvies nieko¾ko faktov z [4]: Døívìjí prérie, které se staly obilnicí Spojených státù, ztratily polovinu tlouky ornice po pouhých sto letech farmaøení. Tato ornice mizí 30krát rychleji, ne se obnovuje pøirozenými procesy. Kadým rokem jsou v USA ztraceny 2 miliony akrù polí kvùli erozi, zasolení a vyèerpání vodních zdrojù. Dalo by sa tie hovori o vplyve provízií z predaja agrochemikálií, ktoré nie sú malé. Take i vedenie po¾nohospodárskych podnikov je finanène motivované k tomu, aby nakupovalo èo najviac a presviedèalo spoloènos, e inak to nejde. Len pesticídov sa na Zemi spotrebuje 2,5 miliona ton roène. Paradoxom je, e pouitím pesticídov ani ostatných chemických jedov sa straty produkcie nezmenujú, ale zväèujú. Za poslední dvì desetiletí se pouití umìlých pesticidù ve Spojených státech zvýilo 33krát, pøe- 9 Klíèová dírka 3 / 2006 Ale najveobecnejie príèiny tohoto stavu sa dajú identifikova len z poh¾adu filozofického. Nie náhodou Fukuoka opakovane upozoròuje na súvislosti medzi prírodným farmárstvom a stavom due a ducha farmára. Skutoèná láska k prírode môe vychádza len z dokonalého poznania a hlbokého pochopenia prírody. Bez hlbokého pochopenia zostávame len na povrchu javov a podstata prírody zostáva pre nás neznáma. A vetko neznáme v nás vyvoláva strach a ten sa mení na svoj protipól nepokoj, zlobu, hnev, nenávis. A tieto negatívne emócie sú príèinou agresie voèi prírode. To je príèinou (pod¾a Mollisona) pokraèovania 2. svetovej vojny vo vojne s prírodou. Preto prírodné metódy nie sú len otázkou zmeny agrotechnológie a ani ekonomická efektívnos nestaèí na ich presadenie. Nevyhnutnou podmienkou pre ne je otvorenos ducha, ktorá umoòuje poznanie a pochopenie. Pokia¾ je duch obmedzený predsudkami a dogmami (i vedeckými, zaloenými na obmedzenej vedeckej pravde a úsudku), je uzatvorený novým informáciám, poznatkom a ich pochopeniu. A takáto temnota ducha presakuje do due vo forme stra- R YBANY 7. 6. 2006 sto vak jsou ztráty díky kùdcùm kadý rok vìtí. Pouití pesticidù pøi pìstování kukuøice vzrostlo dokonce 1000krát, pøesto se ve stejném období ztráty zvýily ètyønásobnì. chu. Strach vdy vytesòuje rozum. Èlovek, ktorý pod¾ahne strachu, nie je schopný kona rozumne. U po¾nohospodárov sa strach prejavuje predovetkým vo forme strachu z buriny a tento strach im bráni pochopi, e tie buriny si sami privolávajú svojou èinnosou. Buriny sú len lieèivé rastliny, ktoré prichádzajú lieèi pôdu poranenú pluhom a chemickymi jedmi. A ak prestanú ora a zamorova pôdu jedmi, prestane existova aj problém buriny. Teda príèinou neuplatòovania tejto metódy je uzatvorenos ¾udského ducha a nedostatoèná èistota ¾udskej due. Fukuoka to isté hovorí inými slovami [1]: ...prírodné pestovanie je ... zaloené na filozofii, ktorá presahuje úvahy o pôdnej analýze, pH a hektárových výnosoch. ...ak jedinec zanechá svoju ¾udskú vô¾u a prenechá vedenie prírode, príroda sa mu odplatí poskytnutím vetkého. Koneèným cie¾om farmárèenia nie je pestovenie plodín, ale kultivovanie a zdokona¾ovanie ¾udských bytostí. Keï èlovek pochopí, e astie a rados stráca v okamihu, keï sa ich snaí vlastni uskutoènil podstatu prírodného po¾nohospodárstva. Ing. Ivan Lobík, DPD Popis fotografií: str. 5, 6, 7, 8 a predná strana obálky Pezinok: v Pezinku som zasial na cca 30 m2 paldu i ïatelinu naraz 3. 8. 2003. Pri zbere zaèiatkom augusta 2004 som v najväèom trse napoèítal 90 klasov. str. 9 a zadná strana obálky Rybany 7. 6. 2006: ïatelina plazivá z jesenného výsevu (obálka), palda vysiata 18. 4. 2006 (str. 9). Poznámky: Kurzívou písané texty sú prevzaté z [3]. v odrákach sú texty citované z [4]. Pouité zdroje: [1] Fukuoka Masanobu: Revolúcia jednej slamky, Úvod do farmárèenia prírodnou metódou, vydala Nadácia Zelená alternatíva, vydanie 1. Pieany 1996 ISBN 80-85740-02-8 [2] Moodie Mark: Harmonious wheatsmith, vydané asi v roku 1990 vo Ve¾kej Británii. ISBN -0-9517890-0-7 [3] Moodie Mark: Virtuóz penièného po¾a. 2001, samizdatový preklad [2]. [4] Dale Allen Pfeiffer: Jíme potraviny vyrobené z ropy [online], 2006-02-01, <http://www.upramene.cz/energie/view.php?cisloclanku=2005121701> [5] Winterweizen und seine Pflanzenphysiologie nach der Fukuoka-Bonfils-Methode [online], 2006-04-06, <permakultur.net/texte/wiweiz/> [6] Hazelip Emília. Synergistische Landwirtschaft [online], 2006-04-08, <permakultur.net/texte/synag/> 10 Klíèová dírka 3 / 2006 Umí konopí mulèovat? Naí pøedci velmi dobøe vìdìli, co vechno konopì dovede, mnohem døív, ne zaèala tichá, ale razantní blokáda konopí. Dnes vìtina z nás zøejmì ví, e konopí bylo v historii a je i nyní vyuívané jako zdroj pevných vláken pro provazy a látky. Ménì u se v pamìti obyvatel uchovaly vìdomosti o jeho potravináøském a zahrádkáøském vyuívání. Starí publikace napøíklad uvádìjí, e kdy kolem obilných políèek hospodáø oseje pruh konopí, tak nejen e konopí nedovolí okolním rostlinám, aby prorùstaly do osení, ale také e odradí husy, které by si rády na mladých výhoncích pochutnaly. I dnes je konopí (u v podobì certifikovaného technického konopí) doporuèováno ve spojení tøebas se sluneènicí jako impozantní letní ivý plot. To pak ale odradí spíe nedùvìøivé sousedy... Jedna ze základních vlastností konopí se promítla dokonce do názvu odrùdy konopí konopí rumitního. Konopí skuteènì rádo roste na zaneøádìných pozemcích a skládkách veho moného odpadu. Jako takové samozøejmì není vhodné ke konzumaci (semena a listy), ale pro technické úèely poslouí dobøe. Na zmiòované provazy, textil nebo pro stavebnictví jako izolace z koudele nebo variabilní stavební hmoty èi palivo z pazdeøí atd. David Nìmeèek Vrame se ale k revitalizaèním vlastnostem konopí. Konopí v dospìlosti dosahuje svým koøenem do hloubky a 1 metr a dokáe tak rozruit kompaktní pùdu a pøipravit ji pro dalí plodiny v pøítím roce. Zároveò umí z pùdy vstøebat tìké kovy a jiné zneèiující látky. To je obrovským pøínosem na pozemcích, které byly døíve vyuívány jako stavební dvory, servisní areály, sklady chemikálií nebo také intenzívnì monokulturnì obdìlávaná zemìdìlská pùda. Navíc díky velké ploe listù a znaèné výce, kterou brzy dosahuje, nedovolí jiným rostlinám vyrùst a v hustém porostu tak dokonale potlaèí vechny neádoucí rostliny tedy plevely. Druhotnì svými opadanými listy jetì pøikryje pùdu. S nadsázkou øeèeno, chová se krapet jako ivý mulè. Odborníci na konopí doporuèují pro tyto úèely osít znaènì zneèitìný pozemek nìkolik let po sobì. Samozøejmì je vhodné v dalích letech pøidávat do pùdy iviny napøíklad z kompostu nebo kvalitního hnoje. Po vyèitìní a oivení pozemku u se mùete s chutí odváit zasadit i dalí plodiny a konopí nechat nìkde v koutku zahrady nebo jako plot, tentokrát u urèené i ke konzumaci. Semena jsou toti vynikající a velmi výivnou pochoutkou pøipomínající chutí oøíky. Mast z rozdrcených semen má obdivuhodné hojivé úèinky. Listy mladých rostlin je moné pouít pøímo do salátù nebo pomazánek, mají chu troku jako okurky nebo mladé kopøivy. Usuené listy si také mùete uchovat jako bylinku po celou zimu, a u pro chvilky u álku èaje s kouøovou vùní nebo jako výluh pøi potíích s dýcháním. Certifikovaná semínka a informace o zpùsobu pìstování pro zahrádkáøe jsou dnes ji bìnì k mání a kdy u se rozhodnete technické konopí pìstovat, doporuèuji Vám z vlastní zkuenosti pøedem si pøipravit cedulku: Toto je technické konopí. Ke kouøení poslouí asi jako slupky od brambor. Vyhnete se tomu, e by Vám nìjaký dobrodruh sklidil úrodu, jako se to stalo první rok nám. Pøeji Vám èistou a kvalitní pùdu pro ve, co zasejete nebo zasadíte, a spoustu radosti z plodù Vaí spolupráce s pøírodou. Ing. David Nìmeèek, Sluneèní dvùr Odevad Nìco zpùsobuje, e Zemneplocha dìlá bláznivé vìci. Zdá se, e poslouchá pravidla. Nebo si je moná vytváøí s tím, jak existuje. Isaac Newton si myslel, e ná vesmír funguje díky pravidlùm, a ta, e jsou matematická. V jeho dobì se jim øíkalo zákony pøírody, ale zákon je pøíli silné slovo, pøíli koneèné, pøíli arogantní. Ale zdá se, e existují více èi ménì hluboké normy chování vesmíru. Lidská stvoøení tyto normy mohou formulovat jako matematická pravidla a pouít jejich výsledné vztahy, aby objasnily jiné rysy pøírody, které by jinak zùstaly naprosto tajemné, a dokonce je i pouít pro výrobu náøadí, vozidel a technologií. Thomas Malthus zmìnil názor mnoha lidí, kdy nalezl matematické pravidlo pro sociální chování. Øekl, e mnoství potravy se zvyuje aritmetickou øadou (1-2-3-4-5), ale populace se rozrùstá øadou geometrickou (1-2-4-8-16). A u se bavíme v jakýchkoli èíslech, populace jednou pøekroèí zásoby jídla: pro rùst existují limity. (Toto pravidlo vyaduje speciální podmínky, jako je chronická a nezvratná blbost lidstva.) Terry Pratchett, Ian Stewart, Jack Cohen: Vìda na Zemìploe, TALPRESS, Praha 2005 11 Klíèová dírka 3 / 2006 penát základ pro smíené kultury David Nìmeèek podle Gertrudy Franckové penát je jedna z prvních rostlin, které mùeme konzumovat nebo vyuít jako zelené hnojení. Paní Francková vyuila vlastností penátu jako základu pro osevní cyklický postup smíených kultur. Nepotøebovala velikou plochu, staèily jí 4 metry záhonku nebo políèka libovolné délky. Prvnì brzy zjara osela penátem øádky vzdálené 50 cm, tzn. 9 øádkù. Mezi nì pak postupnì v prùbìhu roku jednotlivé plodiny koáloviny, celer, mrkev, cibuli, rajèata, øedkve, fazole, kedlubny atd. a po cibuli jetì polníèek a èekanku. Vznikla tak jednoduchá sí øádkù plodin oddìlených penátem, který okolní rostliny chránil pøed døepèíky. penát po vzejití plodin posekala nebo vytrhala a nechala leet na místì jako mulè. Tak vznikly zelené cestièky, které udrovaly vláhu a ze kterých se prùbìnì uvolòovaly dalí iviny. Po roce posunula celý osevní plán o 25 cm. Na místa pùvodního penátu se tak dostaly hlavní plodiny a naopak. Vechny rostlinky mìly pùdu pohnojenou a pøipravenou. Mulèování plevelem Paní Francková uvádìla jako omezení pouze nemonost sázet rostliny pøíbuzné penátu mangold a èervenou øepu. Osvìdèeným doplnìním je nechávat leet mezi rostlinami a na cestièkách i vechen vytrhaný nebo odstøiený plevel a aspoò jednu rostlinu od kadého druhu plevele nechat dozrát (ne vysemenit). (Pouity byly informace z kníky Rostliny si pomáhají, kde najdete i dalí podrobnosti.) Zdenìk Pía O prospìnosti mulèování se u napsalo mnohé. Nìkdy se z mulèování dìlá hotová vìda. Doporuèované materiály, slouící jako mulè, jsou jistì dobré. Vechny se ale musí nìkde opatøit a dopravit na záhony. Také rozestýlání takového mulèe je nìkdy dost nároèné. My lenoi to øeíme jednodueji. K mulèování pouijeme to nejhodnotnìjí a co právì máme po ruce nejèastìji plevele. Potí je jenom v tom, e lidé ménì hloubaví nás mají za blázny. Úspora práce není lenost Nìkdy se mi zdá, e lidé pracují na zahradì tak, aby se udøeli a aby sousedé vidìli, jak jsou pracovití. Také pak mohou mluvit o tom, jak nestíhají, jak je ten plevel hrozný a co s tím mají za honièku. Kdo s kadým sotva vzrostlým plevelem nebìí hned ze záhonu, ne-li pøímo ze zahrady pryè, je podle nich lenoch. Já tedy lenoch ale mulèování plevelem øíkám minimalizace pracovních procesù. Pletí se nikdo nevyhne a tak spojím pletí s mulèováním. Vìtí vytrhaný plevel kladu do meziøádkù pøípadnì na cestièky mezi záhony. Mení plevel mezi øádky pøi okopávce jednodue noovou motyèkou podøezávám a nechávám zde leet. Nejde ale jenom o úsporu práce, ale o vyuití toho nejcennìjího, co na námi obdìlávané pùdì narostlo Plevele jsou poklad Chceme-li co nejdøíve ozdravit pùdu a vyuívat její ohromné pøirozené úrodnosti, dopomohou nám k tomu právì plevele. Je to opravdu to nejcennìjí, co nám v naem úsilí pomáhá. Staèí jenom zvládnout pøedsudky. Snaha øíkat plevelùm doprovodné rostliny je jistì chvályhodná, ale myslím si, e by se plevelùm mìlo jetì pøesnìji øíkat rostliny pøátelské. S trochou nadsázky lze øíct, e pro nìkoho moná pes, ale pro nás je plevel nejlepí pøítel èlovìka. Musím pøiznat, e se mi to teï hezky píe, ale kdy to nìkde prezentuji veøejnì pøímo ústnì, tak to taky zpravidla zpìtnì koupím na plnou hubu. Jak u jsem pøedeslal, vìtinou se ozvou ti ménì hloubaví. My ostatní pøece víme, e odnáet plevel ze záhonu, nato pak ze zahrady, je nelogická hloupost. Ve, co nám na naí zahradì naroste, se snaíme zase vrátit do pùdy buï pøímo mulèem, nebo pøepracované kompostováním. Plevel lepí Cereritu Je jasné, e tento èlánek píi pro ty, kteøí se jednou provdy rozlouèili se zahradní chemií. Ale i nae rostlinky potøebují øádnou výivu a v døíve chemizované pùdì nedostatkové stopové prvky. Hlavy duté to mají jednoduí nasypou Cereritu a mytec. Pøitom nejlepím dodavatelem kompletní výivy vèetnì nedostatkových stopových prvkù jsou právì plevele. Dokáí toti i ty nejvzácnìjí iviny, na rozdíl od kulturních rostlin, vytáhnout z pùdy i z mateèní horniny. A zadarmo! Navíc pracují za nás, i kdy o jejich prospìnosti nìkdy pochybujeme. Dokonce mùeme být tak hloupí, e ani nevíme, co ten který plevel prospìného dokáe. On to ví a nezitnì nám to poskytne. Nae záhony zaplòují pøesnì ty druhy plevelù, kterých je pro zdokonalení naí pùdy tøeba. A s oblibou dodávám, e nemusíme ani shánìt a kupovat jejich osivo. ivý mulè z plevelù Vichni dobøe víme, e pùdu bychom nikdy nemìli nechávat nahou, jak se odbornì øíká ve stavu èerného úhoru. A to ani v meziøádcích. Proto se mulèuje. Neustále klíèící plevele jsou takovým ivým mulèem, který pouze tlumíme, abychom vùbec na záhonì nali to, co jsme tam zasadili èi zaseli. Ale na podzim po sklizni si u s plevelem starosti nedìláme. Místo toho, abychom seli èasto i nevhodné meziplodiny na zelené hnojení, plevele to obstarají za nás. A to dvojím zpùsobem. Jednoleté druhy s pøíchodem prvních mrazù uhynou a pokryjí pùdu (kterou, jak víme, na podzim neryjeme) odumøelou hmotou napøíklad mùj oblíbenec pìour maloúborný. Nu a ty vytrvalé plevele za nás a v ná prospìch pracují na zúrodòování naí pùdy dokonce po celou zimu. Na jaøe je sice pøíprava záhonù trochu pracnìjí, ale i s tím si umíme my lenoi poradit. To u je ale zase jiná kapitola. Pøírodì zdar a plevelu zvlá! [email protected] 12 Mulèování v praxi Klíèová dírka 3 / 2006 Frantiek Kurtin Pokud máte monost získat ve svém okolí lisovanou slámu, mùete ji vyuít jako výborný mulèovací materiál. Z balíku se dají lehce uvolòovat vrstvy poadované síly a vrstvit pøes sebe. Mulèování kolem sazenic je výhodné provádìt pøi jejich výsadbì. Nemulèujte døíve, ne na jaøe dojde k rozmrznutí a prohøátí pùdy. Sláma dobøe propoutí deové sráky k pùdì, zabraòuje pøehøívání a vyschnutí pùdy, odrazem záøení zvyuje mnoství energie dopadající na listy rostlin. Jako ivý mulè se dobøe uplatòuje jetel plazivý. Zásobuje pùdu nejen dusíkem. Je pouíván pøi bezorebném polykulturním pìstování rostlin, zde v kombinaci s obilím. Fotografie jsou z prosince, v období bez snìhu. Toto pole se neorá a mimo samotné úrody se z pole nic neodváí sláma èi seno se nechává volnì leet pro dalí rozvoj pùdní fauny a flóry. 13 Klíèová dírka 3 / 2006 Netopýøi neznámí a ohroení Netopýry øadíme mezi savce, do øádu letounù. Celkem známe na naí planetì pøes devìt set druhù letounù, z toho 759 druhù netopýrù. Na území Èeské republiky ijí dva druhy vrápencù (vrápenec malý a velký) a dvacet jedna druhù netopýrù. Ten jednadvacátý - netopýr Saviùv - byl objeven pro území Èeské republiky dokonce a v roce 2002. Nejvánìjím kandidátem na dalího èlena naí fauny je létavec stìhovavý, jeho kolonie jsou známy ze Slovenska jen nìkolik desítek kilometrù od naich hranic. Netopýry a vrápence mùeme nejèastìji spatøit v podveèer nebo v noci, jak loví hmyz kolem poulièních lamp, mezi stromy èi nad vodní hladinou. Orientovat se za letu jim umoòuje echolokace neboli pouívání sonaru (známý také od delfínù èi velryb). Co to je? Netopýøi vydávají výkøiky, které se odráejí od jednotlivých pøedmìtù a vrací se jim zpìt. Výkøiky trvají velmi krátce, i setiny sekundy, a pro lidské ucho nejsou slyitelné. V letním období vytváøejí kolonie na pùdách starých budov (kostelù, hradù, zámkù), v osamìlých staveních u lesa, ve tolách, v dutinách starých stromù i v ptaèích èi netopýøích budkách. Jsou známa místa, která netopýøi vyuívají ji øadu let. To je pøípad poutního kostela ve Køtinách u Brna, kde ji desítky let sídlí mnohasetèlenná kolonie. Za tu dobu se tam vytvoøily úplné závìje guana, které je majitely objektu vyuíváno jako hnojivo. Jen velice zøídka se nacházejí kolonie na pùdách rodinných domkù. Je to zøejmì zpùsobeno tím, e prostory v tìchto objektech nejsou tak rozlehlé, a není zde tolik klidu jako v církevních èi lechtických stavbách. Pøíjemnou výjimkou je letní kolonie netopýrù velkých z Bohuslavic u Kyjova na pùdì rodinného domku, která èítala nìkolik stovek jedincù. V období chladnìjích mìsícù pøelétají do svých zimovi (jeskyní, tol, sklepení), kde prospí celou zimu. Upadají do stavu strnulosti, pøi kterém se jim zpomalují vechny ivotní funkce. Napøíklad poèet tepù srdce klesá z pìti set za minutu na ètyøi. Mojmír Vlaín Zneèitìní ovzduí a vody, hromadìní kodlivin v tìlech hmyzu, kterým se netopýøi iví, ale i úbytek lesù jsou pøíèinami ohroení netopýrù. Vichni nai netopýøi jsou pro èlovìka velice uiteèní. Vzhledem k mnoství potravy, kterou zkonzumují, pohubí mnoho hmyzu - èasto druhù, které èlovìku kodí (bekynì mnika, rùzné druhy komárù), netopýry je tøeba vude chránit a nedopustit, aby je lidé hubili. Jak ji bylo øeèeno, dùleitým pøedpokladem ochrany netopýrù je ochrana míst, kde ijí tedy jejich zimovi, pøechodných úkrytù a letních kolonií. To znamená ochranu doupných stromù, zajitìní vstupù do tol a jeskyní uzamykatelnou møíí, zabezpeèení proti predátorùm, zøizování vletových otvorù do pùdních prostor. V oblastech, kde je málo pøirozených dutin, je vhodné vyvìovat budky pro netopýry. Budky netopýrùm slouí pøedevím k pøespávání, èasto je vyuívají k páøení i vyvádìní mláïat. Budky vyrábíme zámìrnì bez nátìru, který mùe být pro netopýry kodlivý. Netopýøi mají dobrý èich a natøeným budkám by se mohli vyhýbat. Budky vyvìujte v místech, kde je známo, e netopýøi ijí, pøedevím tam, kde je málo pøirozených dutin. Budky se vyvìují maximálnì tøi na strom. Mìly by se umístit co nejvýe, na závìtrné a alespoò èást dne oslunìné místo. Okolí budky by mìlo být vyèitìno, aby netopýøi mìli volný pøístup k budce. Ideální jsou lesíky, mýtiny a cesty, zvlátì blízko rybníkù, øek, mokøadù, jezírek apod. Na rozdíl od ptaèích budek nebývají tyto budky okamitì obsazeny a nìkdy trvá i pìt let, ne si je netopýøi oblíbí. Budky vyrábí napøíklad Semenáøský lesní závod LÈR v Týniti na Orlicí, kde je moné budky objednat, nebo si je mùete zakoupit v ekologické poradnì Veronica v Brnì. 14 Klíèová dírka 3 / 2006 Plevele nebo divoké zeleniny? Hela Vlaínová Rdesno ptaèí truskavec Stavikrv vtáèí Polygonum aviculare KRESBA K LÁRA G OGOLOVÁ Øecký název (polys = mnoho, gone = potomstvo) napovídá, e tento jinak snadno pøehlédnutelný plevel se vyznaèuje úctyhodnou schopností se rozmnoovat. Vìtinou ho proto najdeme jako souvislý porost, èasto i na velmi frekventovaných místech. Snáí toti dobøe selapávání a je nitrofilní, to znamená, e se vyskytuje na místech s nadbytkem dusíku. Latinsky avicularis znamená oblíbený u ptákù. Abyste si ho pøípadnì také mohli oblíbit, pøedstavím vám jeho pøednosti. Jednou z význaèných vlastností je obsah tøíslovin, který se kromì mírnì svíravé chuti projevuje i ve schopnosti zastavovat krvácení (odtud dostal slovenské jméno), dezinfikovat rány a léèit zánìty, pøípadnì vøedy. Mùeme k tomu pouít èistou èerstvou rozdrcenou bylinu nebo odvar. Svým obsahem flavonoidù je truskavec vhodný jako prevence proti moèovým kaménkùm i k podpoøení léèby cukrovky. Zvlátì vhodný je pro lidi trpící revmatizmem. Tìm se doporu- èuje pít dva a tøikrát dennì odvar (5 min. povaøit, 15 min. vyluhovat, pak zcedit a pít vlaný). Pomáhá to výraznì vyplavit z organizmu toxické produkty metabolismu. V odvaru se doporuèuje také koupat revmatismem postiené konèetiny. Pro vysoký obsah køemíku se døíve spolu s pøeslièkou a konopicí pouíval i pøi léèbì tuberkulózy. Na obsahuje velké mnoství minerálních látek. Kromì organického køemíku, který podporuje i zdraví vlasù a nehtù, obsahuje hodnì vápníku, fosforu, hoøèíku a také eleza. Mladé výhonky a listy mají také pomìrnì hodnì vitamínu C, srovnatelnì s citróny. Mùeme je pouít do míchaných salátù, polévek a jako pøídavek do dalích zeleninových jídel. Nemají výraznou chu. Do salátù mùeme samozøejmì vyuít i jiné druhy rdesna, pøedevím rdesno hadí koøen (Stavikrv hadí koreò Polygonum bistorta), které má pøíjemnou chu a je kvalitnìjí ne pìstovaný penát. Výborné je due- 15 Klíèová dírka 3 / 2006 né ve smìsi s pampelikou a kopøivou, ochucené sojovou omáèkou a doplnìné mírnì opraenými sluneènicovými semínky. Do tøetice se v kuchyni uplatní rdesno peprník. Jeho chu je v èerstvém stavu peprná, suením se ale ztrácí. Èerstvé se pouívalo ke koøenìní u ve starovìku. Hodí se k zostøení pokrmù, hlavnì do rùzných nádivek. Rdesno peprník ve vìtím mnoství drádí ledviny. Na závìr jetì pár receptù, do kterých mùete uplatnit hlavnì plevelné rdesno ptaèí truskavec, ale i oba dalí druhy pøidat jako doplnìk. Pomazánka s truskavcem Nakrájenou na utøít s pórkem, olejem, okyselit, opepøit na tìstoviny, na placky, k zeleninì, k rýi i bramborùm. Místo pórku mùeme pro zmìnu pouít i èesnek. Smìs na rybu s truskavcem Na rozsekáme s pampelikou, jitrocelem, mateøídoukou a pórkem, osolíme, opepøíme (nebo pøidáme rdesno peprník) a smícháme s olejem a citronovou ávou nebo octem. Smìsí vyplníme bøiní dutinu ryby, sepneme párátkem a peèeme. Truskavcové pyré s kopøivou Listy obou rostlin v pomìru 1:1 krátce spaøíme a podáváme jako pøílohu k bramborùm (rybì). Po smíchání s moukou, pøípadnì vajíèkem, mùeme z této smìsi pøipravit karbanátky nebo ji pouít tøeba na pizzu. Dobrou chu a radost z mírnì zaplevelené zahrady pøeje Hela Vlaínová Mini-zahrádka: èást 2 Výbìr rostlin (pokraèování èlánku z KD è. 1/2004) V druhé èásti série èlánkù se Patrick Whitefield zamìøil na výbìr rostlin pro svùj oblíbený zahradnický systém maximálnì produktivní s minimálním úsilím. Mini-zahrádka se skládá pøedevím z trvalých a samovysévajících se zelenin, co ale neznamená, e bychom nemohli zaøadit i nìkolik dalích rostlin. Nìkteré trvalky (jako napø. hosta neboli bohyka, náprstníky aèkoliv jsou jedovaté a hvìzdnice mohou zahradu oivit. Do mini-zahrádky patøí i mìkké ovoce a mladé stromky. Nejlepí jsou hybridní bobuloviny napø. køíenci rùzných druhù maliníku s ostruiníkem (tayberry) vysázené podél plotu. Já vdy nìkolik nenároèných jednoletek pìstuji. K mým nejoblíbenìjím patøí bob obecný a èesnek oba se sejí na podzim a jsou odolné vùèi slimákùm a jiným kùdcùm. Tam, kde není mnoho slimákù, mùete vysadit popínavé fazole a dýnì (pro tykve je vak potøeba hodnì místa). Trvalky a samovýsevné rostliny jsou vìtinou zeleninou listovou, take fazole a dýnì pøispìjí k rozmanitosti naí domácí produkce. Z Britského èasopisu Permaculture Magazine è. 11/2000 pøeloila Pavla Sedláèková Trvalky a samovýsevky Jestlie u máte zahradu, kde kadoroènì pìstujete jednoleté rostliny, mini-zahrádka jí mùe být vhodným doplòkem. Listy trvalek vypuèí brzy zjara a jsou v plném rùstu bìhem hladové pøestávky od bøezna do kvìtna, kdy i ty nejrychleji rostoucí jednoletky mohou k jídlu nabídnout jen málo. Pozdìji, kdy jsou jednoletky na vrcholu plodnosti, pøichází mnoho trvalek do semen a jejich listy jsou mení a v nìkterých pøípadech ménì chutné. Samovýsevnými rostlinami jsou zejména vytrvalé (otuilé) saláty, které mají zelené listy i v zimì a na jaøe, kdy je bìného salátu nedostatek. Trvalky jsou základním pilíøem mini-zahrádky. Jsou velmi produktivní a jakmile se jednou uchytí, nepotøebují mnoho péèe. Velkolisté rostliny, jako napø. merlík vedobr, brukev zelná (Brassica oleracea) èi øepa pøímoøská (Beta vulgaris), témìø nepotøebují plení, protoe vìtinì plevelù stíní a brání mu tak v rùstu. Rostliny samovýsevné vyadují trochu více práce. Potøebují otevøený prostor a tam, kde se mohou vysemenit, se mohou uchytit i jiné námi nechtìné rostliny. Je tøeba je obèas vyplít a protrhat, abychom získali maximální uitek. Zvyují nicménì rùznorodost rostlin, které mùeme pìstovat, zvlátì tìch salátových. Zelenina a bylinky Rozdíl mezi zeleninou a bylinami je víceménì umìle vytvoøený. Bylinka je v podstatì zelenina se zvlátì výraznou chutí a léèivými vlastnostmi, které pouíváme v relativnì malém mnoství. Existuje celá kála rostlin s velmi pikantní chutí a po ty nepøíli výrazné. Mnoho z nich se øadí ke støedu této kály a které èasto nazýváme bylinami. Ty mohou být ale stejnì tak zahrnuty mezi saláty a pøipravovány k jídlu v pomìrnì velkém mnoství. Ve skuteènosti je moné udìlat salát sloený pouze z bylinek. Celé tajemství spoèívá v tom, abychom do salátu pouili co nejvíce rùzných druhù: èím vìtí pestrost, tím lepí chu. 16 Klíèová dírka 3 / 2006 Bøeznový námìsíèník Jiøí moravský Brabec Bøeznové slunce má krátké ruce. Bøezen (lat. Martius), dle hebrejského kalendáøe mìsíce Adar (do 22. 3.) a Nisan roku 5764, bøeznový úplnìk jest v oznaèení americké zálesácké tradice Sap Moon, co v naem jazyce znaèí Mìsíc mízy, nebo te Worm moon, co znaèí mìsíc èervù. Dle keltského kalendáøe stromù pak do 16. 3. jest mìsíc jeøábu zvaný Nion, následuje mìsíc Fearn. V bøeznu nastává jarní rovnodennost a s ní astronomické jaro. 7. 3. 2004 slaví idé svátek Purim. Radoval se staøec, kdy minul maøec; radoval se v háju umøel v máju. Kratochvilné ètení v hluboké úctì k pøedkùm a tradicím, jako i k mystifikacím, pro bøezen 2004 pøipravil Jiøí moravský Brabec (Kanadský humor starých Èechù) Pranostiky pro folkové hospodáøe enská chu, panská láska a bøeznové poèasí nejsou stálé. Jestli bøezen koich stáhl, duben rád by po nìm sáhl. Mrzne-li na Ètyøicet muèedníkù, pøijde jetì ètyøicet mrazíkù. (10. bøezen) Jaké zvìstování Boí matky, takové velikonoèní svátky (25. bøezna) (Pranostika je zajímavá tím, e zatímco Zvìstování je vdy 25. bøezna, velikonoce se stìhují, take kupøíkladu v roce 2008 budou velikonoce døív ne ono zvìstování). Jaro pøízeò a léto trýzeò. (Èelakovského pøeklad z rutiny mùe znamenat, e úspìch na pøedkolech festivalù jetì neznamená radost ve finále) Kdy dìti z jara koláèe z bláta dìlají, bude láce. (Ale donute je, parchanty ) Jak prí v bøeznu, tak i v èervnu. Trocha poezie z pranostik sebraná Na Aneku není radno v trávì sobì íti, protoe se velmi snadno vlèí neduh chytí. (2. bøezna se tedy nemilujte na mezi) O svatém Tomái sníh bøedne na kai. Na svatého Øehoøe, svaèina se vyoøe. (7. bøezna) (12. bøezna pracovní den se prodluuje, je tøeba svaèit na poli. Podobnì Svatý Josef pøináí a svatý Václav odnímá svaèinu.) Josef s Marií zimu zakryjí (19. a 23. bøezna) Vlatovièky letí zvìstují podletí. Poslední uvedená pranostika bude asi vìtinì ètenáøù nesrozumitelná. Tedy moná ji slyeli v písni Jiøího Pavlici, ale netuí, e podletí je jaro (stejnì jako podzim je pøed zimou) a e pranostika øíká, e pøílet vlatovek ohlauje jaro (by jedna vlatovka jaro nedìlá). Jak se jmenuje tato nedìle? Doba postní trvá est nedìl a konèí Velikonocemi. Kadá z esti postních nedìl má své latinské jméno a jméno, které jí dávali staøí Èechové. Take sem s nimi. 1. nedìle (29. 2.) postní Invocabit, èesky èerná (eny pøily poprvé po veselém èase masopustním do kostela v èerném), nedìle puèálka a zøídka také lièí nedìle. Jedla se puèálka, tedy jídlo z praeného naklíèeného hrachu. Napadá-li vás ze spojení hrachu a liky pohádka o Budulínkovi, tak to spolu v tomto pøípadì nesouvisí. 2. nedìle (7. 3.) postní Reminiscere aneb praná. Jedla se prama jídlo vzniklé praením nedozrálého obilí. 3. nedìle (14. 3) postní Oculi aneb kýchavná. Podle povìry kolikrát kdo kýchl, tolik let jetì bude ít (nebo pesimistiètìji za tolik let umøe). Jinde se vìøilo, e kdo kýchne tøikrát, bude zdravý celý rok. 4. nedìle (21. 3.) Laetare neboli druebná neboli rùová. Ten den bylo povoleno poruit pùst, chodilo se po námluvách a dokonce se nìkde i tancovalo. Hezké je, e letos (pozn.: psáno v r. 2004) vyjde na zaèátek jara, take dalí dùvod vyrazit se radovat do pøírody. 5. nedìle (28. 3.) Judica neboli smrtná. Konec legrací køíe se zahalují èerným flórem, velikonoce se blíí. Z lidových zvykù se tu nedìli vynáela smrtka (co je asi starý pohanský slovanský zvyk, máme jej písemnì doloen ze 14. století). Nìkde se pøináelo líto (malý ozdobený stromeèek, který nesly èisté panny). 6. nedìle (4. dubna) Palmarum neboli Kvìtná ale o té a pøítì. Ostara aneb svátky rovnodennosti Anglièané prý na nì tradiènì jedí vestkový puding jako pøipomínku úrody minulého roku. U nás se poøádaly rùzné akce k vítání jara napøíklad zaèátek akce 100 jarních kilometrù. Anglická praxe je rozumnìjí, protoe poèasí kolem 21. bøezna je nevypoèitatelné. Purim Purim je nejradostnìjím idovským svátkem na památku vítìzství nad Hamanem, oblíbencem perského krále Achaveroe. Ten chtìl nechat obìsit ida Mordechaje a vechny perské idy. Ester vak Hamana opila pøi hostinì, králi ve povìdìla, a protoe Mordechaj královi vdy skvìle slouil, visel nako- 17 Klíèová dírka 3 / 2006 nec Haman. idé o Purimu posílají svým blízkým dobroty, radují se. Pøevlékají se za makary a ertují. Nikdo nesmí zùstat støízlivý. Hezké vysvìtlení je, e èlovìk tak opilý, e u není nièeho schopen, tím pochopí, jaké je to být zcela v rukou Boích. Svatý Patrik aneb vírou ku kocovinì Svatý Patrik je patronem Irska, které pøivedl na køesanství. Svatý Patrik ovem nebyl Ir, ale Briton (tedy kelt z území Anglie), podobnì jako Cyril a Metodìj nebyli Èei, ale Øekové od Solunì (nìkdo tvrdí, e Slované, ale podklady pro to nejsou). Svatý Patrik pøiel hlásat køes- anství zrovna nìkdy v období velikonoc roku 342. V posvátném irském okrsku v Taøe se setkal s místní honorací a hlásal jim o Bohu. Místní druidové se ho optali, jestli je Bùh jeden nebo tøi. Patrik jim øekl, e bùh je jeden a tøi zároveò. Na to druidové se selskou logikou odpovìdìli, e nic nemùe být jeden a tøi zároveò. Patrik se zamyslel, sehnul a nìco utrhnul a beze slova jim to podal. Druidové uznali poráku. Co jim Patrik podal? Inu trojlístek jetele, dnes symbol Irska. Irové mají svého Patrika rádi. Irové velmi pijí, v mnoství vypitého lihu vedou i nad Èechy (vedle nich jetì Portugalci). Irové jsou katolíci a o pùstu pít nesmí. Jene svatého Patrika je 17. bøezna, tedy vdycky Keltský stromokruh a ivot èlovìka v dobì postní. Mají tedy ten den výjimku pohár svatého Patrika. Smìjí vypít jeden pohár piva. Irové ze vech zemí svìta jdou ráno procesím na mi (prùvody v ulicích), obleèeni do zelené barvy. A pak hurá do hospody na pohárek. Dokonce se ten den leckde èepuje speciální zelené pivo. A pak pijí. Protoe výjimka neøíká, jak má být pohár velký, a e se nesmí dolejvat, mají dlouhé poháry, aby na dnì nìco vdycky zbylo. Dolijí a pijí dál. Druhý pohár si dát nesmí a tak sedí v hospodì od rána do noci a pijí a pijí, aby jim to nezvìtralo nebo nevyschlo. A pouèení? Dobré úmysly èasto konèí velkou nevolností. Karel Danìk Kelttí druidové vnímali charakteristiku ivota lidí a èasto i jejich osud intuitivnì podle toho, do jakého roèního období se èlovìk narodil. Tato období spojovali s urèitými stromy. V keltském stromokruhu se støídají období spojená s celkem sedmnácti rùznými stromy za pùl roku a to po desetidenních obdobích. Probíráme nyní postupnì jednotlivá období keltského stromokruhu a charakteristiku ivota èlovìka, který se v tomto období narodil. FOTO V RBY Lidé odpradávna vyhledávají vrbu jako strom, kterému lze svìøit obavy a starosti. Tak se vìøí, e její energie léèí zaívání a speciálnì aludek a støeva pomáhá nám trávit v ivotì to, co se zdálo nestravitelné. Vrba byla povaována za strom ochraòující pøed zlem, zejména zvuk vznikající ukáním na vrbové døevo mìl tuto ochrannou moc. Z toho pochází ono známé zaklepání na døevo. Jiný obyèej mùe pomoci vdavekchtivým dívkám, které si pøejí vìdìt, jestli se do roka provdají. Nech o tìdrém veèeru háou pøes hlavu støevíc do korun vrby. Kdy se bota pøi jednom z devíti moných pokusù v korunì zachytí, do roka bude svatba. Podmínkou je, e se pak botu z vrby podaøí dívce setøást jinak pro ni musí do koruny vrby vylézt. Vrba je ohebný a pruný strom se irokou korunou, symbolizuje cit- J AROSLAV S VOBODA Vrba (1. 10. 3. a 3. 12. 9.) 18 Klíèová dírka 3 / 2006 J AROSLAV S VOBODA Èlovìk-lípa je plný armu a vzácného kouzla. Umí být trpìlivý, nìkdy vak tato trpìlivost pøejde a v zasnìnost a utápìní se ve snových vizích. V nitru èlovìka-lípy bývá èasto rozpor mezi realitou ivota a romantickou iluzí o nìm. Vytváøí si pøedstavy o podobì astného ivota a èasto nedokáe pøijmout, e jeho souèástí ve skuteènosti jsou také etapy ivotních zkouek a nesnází. V takovém pøípadì lidé-lípy reagují ublíenì. Ve skuteènosti èlovìk-lípa dokáe být velmi silný a má schopnost neuvìøitelnì dobøe se pøizpùsobit jakkoliv obtíným podmínkám. Lípa vdy fungovala jako strom ochraòující rodinné tìstí a vysazovala se vedle chalup mimo jiné i proto, e lipové døevo nepøitahuje hromy a blesky. Kdy si tuto svoji vlastnost lidé-lípy uvìdomí, dokáou i skály lámat. Ostatní jejich spoleènost vyhledávají, nebo èlovìk-lípa umí vytvoøit pøátelskou atmosféru. Ovládá také umìní naslouchat druhým. V partnerství to nemá jednoduché, protoe je dosti árlivý a panovaèný. Je dùleité, aby èlovìk-lípa dokázal objevit a podpoøit ulechtilé stránky své povahy a stal se tak vyrovnanou bytostí. L ÍPA FOTO Dub (21. 3.) livou osobu, která se vak èasto cítí nedocenìná a nepochopená. Ve vrbì se spojují dvì povahy první je snivá, zádumèivá, druhá plná neklidu. Èlovìk-vrba má poctivý charakter, ale ít s ním není vùbec jednoduché. Je sebevìdomý i rozmarný. Jen málokomu se podaøí pøizpùsobit jeho nároèným poadavkùm. Nìkdy si vynucuje pozornost plaètivými a hysterickými projevy. Takový èlovìk proívá mnoho trpkosti, ale jeliko je zároveò velkým bojovníkem, èasto najde klid a lásku ve vyrovnaném partnerství. Èlovìk-vrba si potrpí na lichotky. Nìkdy je jak malé dítì, které vyaduje a nekritický obdiv. Ovem toho, kdo jej zahrne pøízní, povauje za slabocha a brzy jím opovrhuje. Umí naslouchat druhým a je vynikající psycholog, protoe rozumí bolavým lidským duím. Snad proto dokáe mistrnì manipulovat svým okolím. Moná kvùli této vlastnosti málokdy nalézá skuteèné pøátelství. Lípa (11. 20. 3. a 13. 22. 9.) Silný krásný strom s jemnou, ale velmi silnou ivotní energií. Byl vysazován jako smírèí strom, a proto také jako ochránce klidu domova. Jeho energie léèí srdce i ledviny, podporuje tedy velmi dobøe ivotní síly èlovìka. Naladìním se na energii lípy dokáeme snadnìji nalézat rovnováhu mezi dáváním a braním. Dubovými lesy prý byla jetì za Øímanù porostlá polovina Evropy. Je to statný, odolný strom, svou vitalitou urèuje sílu èlovìka narozeného v den jarní rovnodennosti, v den, kdy se v pøírodì s jarem novì uvolòuje obrovská síla ivotní energie. Jeho energie je symbolem muské potence. aludy za oknem místnosti pøináí poehnání a chrání obydlí pøed bleskem. Vìøí se, e kdy zasadíte alud o úplòku pøi svitu mìsíce, dostanete brzy nìjaké peníze. Dub patøí k nejstarím symbolùm magické síly. Byl spojován s druidy. Snad proto z nìj chtìli první køesantí kazatelé uèinit strom ïábla. Z dubového døeva byly stavìny hranice, na nich byly upalovány èarodìjnice a kacíøi. Pøitom právì køí zrobený ze dvou vìtví dubu svázaných v místì køíení èervenou nití je velmi silným magickým symbolem a zavìoval se na stìny místností. ivotnost, odvaha, síla tìlesná i mravní to jsou znaky èlovìka-dubu. Neohroenì vystupuje na obranu lidí slabích. V nouzi dokáe pomoci druhým nejen fyzicky, ale i uválivou radou. Je pøímý, plný energie, nemá rád politikaøení, abomyí války a pomluvy. Celý svùj ivot hledá jistotu a stálost, paradoxnì se vak èasto stává jistotou a oporou pro druhé. V lásce je pro nìj vdy dùleitý první hlubí vztah, tìko se vzdává své pøedstavy, e to je èi byla láska na celý ivot. Patøí mezi lidi pøímé, je skvìlým partnerem pro ty, kteøí hledají sílu, poctivost a porozumìní. Nemá rád nemoci a léky. Nejlépe se cítí, kdy je stejnì zdravý, jako je zdravé a pevné døevo dubu. 19 Klíèová dírka 3 / 2006 Kalendáø akcí F 9. 10. 2006 11. 6. 2007 Roèní kurz permakulturního designu Rozmarýnek Brno Garant akce: Èestmír Holua Kontakt: [email protected] tel.: +420 608 870 572, +420 541 220 208 F øíjen 2006 èervenec 2007 Roèní kurz permakultury a permakulturního designu Brno Garant akce: Alena Suchánková Kontakt: [email protected] tel.: +420 737 336 788, +420 549 248 111 Permakultura (CS) plánované akce F 20. 22. 10. 2006 Minisemináø o výsadbì stromù Buèany (u Trnavy) Garant akce: Vilo imek; kontakt: [email protected] F 20. 26. 10. 2006 Úvodní kurz permakultury Sluneèní dvùr Garant akce: Sluneèní dvùr; Lektor: Marcel Suko Informace na: www.permakultura.cz/slunecni.dvur F 8. 10. 12. 5P Mikuláské Véska (u Olomouce) Garant akce: Laco a Kali vecovi. Kontakt: [email protected] Prosíme vechny zájemce, aby se vdy a dostateènì dlouho pøed zaèátkem akce ohlásili na kontaktní adresu a vyádali si aktuální a upøesòující informace ohlednì konané akce. Také mùete oèekávat úèastnický poplatek na nìkterých akcích. Pro jistotu se na akce, které Vás zajímají, dívejte i do kalendáøe akcí na www.permakultura.cz (.sk) tam budou podrobnìjí informace, které si zadají organizátoøi akce spolu s garantem sami Ostatní akce F 24. 10. 2006, 12 16 h Slavnostní otevøení budovy Centra Veronica Hostìtín Hostìtín Podrobnìjí informace na webové stránce www.veronica.cz/hostetin F 11. 12. 11. 2006 Oslava v novém Centru Veronica Hostìtín svìtový den pasivních domù Hostìtín Podrobnìjí informace na webové stránce www.veronica.cz/hostetin F prosinec Prodej vánoèních jedlièek Ekologická poradna Veronica Brno Permakultura (CS) je mezinárodní nevládní organizace, sdruující èleny z Èech, Moravy, Slezska a Slovenska. Vznikla jako obèanské sdruení v roce 1997. Cíle Podmínky èlenství propaguje a roziøuje mylenky PK sdruuje absolventy PK kurzù garantuje kvalitu a úroveò odborných lektorù vyuèujících na PK kurzech garantuje dodrení mezinárodnì uznaného programu kurzù a tím zajiuje i uznání absolventských osvìdèení v zahranièí zprostøedkovává kontakty s ostatními národními asociacemi PK a dalími subjekty zprostøedkovává výmìnu praktických zkueností a ovìøuje pøevzaté struktury a systémy v naich zemìpisných podmínkách zprostøedkovává pøístup k novým informacím informuje o výrobcích a technologiích, které vznikly podle PK principù Èlenství vzniká: pøímo, po absolvování Úplného kurzu permakulturního designu se souhlasem rady vyplnìním pøihláky (fyzická osoba) na návrh rady se souhlasem Valné hromady (právnická osoba) Èlenství je øádné, pokud èlen platí èlenské pøíspìvky, je dosaitelný a spolupracuje. Èlenský pøíspìvek èiní 500, Kè/Sk roènì. Je moné pasivní èlenství za 100, Kè roènì. Organizace zaplatí èlenský pøíspìvek 1 800, Kè roènì. Za stejnou cenu je moné bioregionální èlenství minimálnì ètyøi zájemci v jednom regionu. Kontakt v ÈR: Permakultura (CS) Lipová 20 602 00 Brno e-mail: [email protected] v SR: Patricia Èernáková Hajnalov mlyn 68, 962 65 Medovarce tel.: +421 (0) 907 167 907 e-mail: [email protected] èes èasop i koslov s ens ké roèník 3, èíslo 3 / 2006 Redakce: Lenka Krteèek Kvasnièková Laco vec Svìtlanka Vlaínová Pavla Sedláèková Adresa: c/o DEV Lipka, Lipová 20, 602 00 Brno [email protected] Sazba: Laco vec Foto obálka: Ivan Lobík Ilustrace: Milan Suchánek, Klára Gogolová Tisk: Reprocentrum Blansko Vydává: Permakultura (CS), c/o DEV Lipka, Lipová 20, 602 00 Brno Doporuèená cena: 30, Kè / 40, Sk Evidováno MK ÈR pod ev. èíslem MK ÈR E 15078 Titìno na recyklovaném papíøe.
Podobné dokumenty
Odpady - Permakultura (CS)
Koníèek Motáèek / 11
Dvakrát uiteèná voda / 12
Plevele nebo divoké zeleniny? / 14
Kokoka pastuí tobolka / 14
Rituály / 15
Permakultura jako zpùsob ivota / 16
Dotazy ètenáøù / 18
Kalendáø akcí /...
Jarní zelenina Jarní zelenina
pøi realizaci vaich projektù, mùeme vám je
pomoci vyøeit v naí poradnì pro ètenáøe.
Zároveò stále hledáme nové a fungující nápady pro permakulturní systémy. Proto, máteli nìjaké zajímavé zkuen...