Jarní zelenina Jarní zelenina

2007
roèník 4
Praktická
øešení
pro
udržitelný
život
1
èasopis
èesko-slovenské
permakultury
Pestujeme
celý rok
Evropská
permakulturní
konvergence
Jaro
v zeleninové
„džungli“
Zeleninová
polykultura
Téma:
Jarní
zelenina
Klíèící
výhonky
rostlin
Kuklík
mìstský
2
Klíèová dírka
Obsah
Hela Vlašínová
Úvodem… • 2
Patricia Èernáková
Pestujeme celý rok – Prvky PK • 3
Permakultura (CS) • 3
Hela Vlašínová
Jaro v zeleninové „džungli“ • 4
Jaroslav Svoboda
Zeleninová polykultura
aneb Návod na zábavnìjší pìstování zeleniny • 6
Odevšad… • 7
Zdenìk Píša
Permakulturní nápadníèek • 8
Marcel Suško
Púpavové víno • 8
David Nìmeèek
Doporuèujeme k následování • 9
Ivan Jablonský
Klíèící výhonky rostlin
– snadná náhrada èerstvé zeleniny v zimì • 10
David Nìmeèek
1 / 2007
Úvodem…
Je už koneènì opravdické jaro? Oficiálnì zaèíná každým rokem 21. bøezna, ale copak se
dá vìøit kalendáøi po letošní zimì s teplotami
skoro letními? Kdy máme zaèít se setím a sázením jarní zeleniny? Vždy pøestávají platit
všechny dlouholeté pranostiky.
Geniálnost permakultury vidím v tom, že
i pro tuto situaci má øešení. Pìstujme rùznorodou a smíšenou kulturu (protiklad monokultury). To pøinese na naši zahradu stabilitu a pomùže pøizpùsobit se jakýmkoliv zmìnám. Nespoléhejme na jediný zdroj, rozsévejme
a sázejme v rùznou dobu, na rùzná místa
a v rùzných kombinacích. Nebojme se ani vyzkoušet nové (tøeba i teplomilnìjší) druhy
a odrùdy. Zvýší nám to pravdìpodobnost úrody, ale hlavnì možnost nalezení nových pøekvapivých øešení a nových zkušeností. Tak to
je nejen na zahradì. Buïme otevøení a hledejme ve zdánlivém problému øešení.
Hela Vlašínová
Jarní zelený salát, Maøeno... • 11
Radomil Hradil
Tìšíte se na jarní zeleninu?
Pak myslete už dnes na jaro 2008! • 12
Hela Vlašínová
Plevele nebo divoké zeleniny?
Kuklík mìstský • 14
Evropská permakulturní konvergence 2006 • 15
Dvory pøírodních øemesel • 15
Karel Danìk
Keltský stromokruh a život èlovìka • 16
Jiøí moravský Brabec
Kvìtnový námìsíèník • 17
Kalendáø akcí • 19
Pište nám
Potýkáte-li se na svém pozemku s problémy
pøi realizaci vašich projektù, mùžeme vám je
pomoci vyøešit v naší poradnì pro ètenáøe.
Zároveò stále hledáme nové a fungující nápady pro permakulturní systémy. Proto, máteli nìjaké zajímavé zkušenosti, zážitky a „zlepšováky“ týkající se této oblasti, podìlte se o nì
i s ostatními ètenáøi Klíèové dírky.
Tìšíme se na vaše reakce a pøíspìvky.
Chcete si pøedplatit?
Máte-li zájem si èasopis Klíèová dírka pøedplatit, zašlete, prosím, objednávku na adresu redakce. Pøidìlíme
vám èíslo pøedplatitele, které pak pøi platbì složenkou typu A uvedete jako variabilní symbol. Jako adresu
pøíjemce napište adresu Permakultury (CS), èíslo úètu v ÈR je 2025968359/0800, v SR je 20195853/6500.
Cena jednoho èísla je pro pøedplatitele 33,– Kè, cena jednoho roèníku (4 èísla) je tedy 132,– Kè.
Ke korespondenci ohlednì èasopisu používejte adresu redakce (Lipová 20, 602 00 Brno) nebo
[email protected].
Dìkujeme všem, kteøí se podílejí na vydávání èasopisu Klíèová dírka èi jej jakýmkoli zpùsobem podporují.
Již nyní se mùžete tìšit na pøíští èíslo, které se bude zabývat (nejen) permakulturním vèelaøením.
Klíèová dírka
3
1 / 2007
Pestujeme celý rok – Prvky PK
Zeleninové záhrady sú prirodzenou
súèasou tvorby permakultúrneho dizajnu, ktorého jedným z cie¾ov je zníži produkèné plochy èloveka na minimum a ponecha dostatok vo¾ného
priestoru pre ostatné živé bytosti Zeme.
Nároènos tejto úlohy v miernom
pásme je spôsobená striedaním roèných období, kde zopár mesiacov nemáme možnos tieto plochy využíva
kvôli nízkym teplotám, snehovej pokrývke a krátkemu slneènému svitu,
nevyhnutnému pre rast biomasy. Napriek týmto nevýhodám existujú riešenia, ktorými si môžeme zabezpeèi
prísun kvalitnej èerstvej „zeleniny“ aj
poèas mimovegetaèného obdobia èi
skoro na jar.
Dôležité je pozna nároky rastlín na
podmienky prostredia. V tomto prípade hlavne nároky na slneèný svit, ktorý
je v zimnom období až kriticky krátky.
Aj tu však existujú riešenia: rastliny tzv.
krátkeho dòa, ktoré zbožòujú málo
svetla (poèas dlhých dní majú snahu
rýchlo vykvitnú a prinies semená).
Patria sem rôzne druhy šalátov, špenát, reïkev, teda bežné rastliny našich
jarných hriadok. Väèšinou sme zvyknutí sia tieto rastliny po odmrznutí
Patricia Èernáková
zeminy, no niektoré z nich prežijú
úplne „v pohode“ aj snehovú prikrývku a tak ak ich vysejeme už na jeseò,
na jar urýchlia svoj vývin o nieko¾ko
dní.
Poèas zimných dní je jednoduchým
riešením získania èerstvej zeleniny aj
naklièovanie semien. Ide o chutný a
ve¾mi výživný doplnok stravy, ktorý je
nenároèný na priestor a dá sa aplikova aj v domácnosti, kde nemáte svoju vlastnú záhradku, pretože si vystaèíte s okenným parapetom.
Podobne sa dá prinies trochu jari
aj do domu, pokia¾ ešte na jeseò presadíte èas svojich kuchynských byliniek zo záhradky do èrepníkov.
Menej pracným riešením pre majite¾ov zeleninových záhrad a balkónov
je pestovanie odolných druhov, ktoré
bezproblémovo prežívajú aj tuhšie zimy.
Okrem byliniek, akými je petržlen èi
šalvia sem patrí napr. ružièkový kel.
V podstate koreòové zeleniny sú
schopné preži zimu, akurát nemôže
sneži, inak by ste ich dos ažko na
záhonoch h¾adali.
Pre mnohých z nás ešte podivínsky prístup k strave z „divokej“ prírody nám bráni jes skorú jarnú zeleò
z lúk, ktorá však nevyžaduje žiadne
naše úsilie na pestovanie a ochranu
proti zime a je najjednoduchším naplnením PK princípu Nerobte niè! Loboda, púpava, žih¾ava, žerucha a mnohé ïalšie rastliny z vo¾nej prírody sú
rovnocennými surovinami pre prípravu jarných šalátov a polievok ako záhradné plodiny.
Naopak najpracnejším spôsobom
získania zeleniny na jar je pestovanie
pomocou technických vymožeností,
ako sú pareniská, fóliovníky, prehrievanie pôdy èiernymi geotextíliami,
vykurované èi nevykurované skleníky.
Pokia¾ však túžite po sebauplatnení
v záhrade, všetky tieto riešenia sú
vhodné a umožòujú pestova skutoène rôznorodé druhy plodín už skoro
na jar, prípadne urýchli zber hlavných
plodín poèas vegetaèného obdobia.
Myslite pri týchto slovách na PK
princíp o primeraných technológiách
– primeraných rozlohe vašich pozemkov, primeraných vašim názorom na
stravu z prírody èi využitie plastov pri
pestovaní. Aby ste aj pri snahe o èo
najsebestaènejší prísun zeleniny zostali
verní svojim názorom…
Permakultura (CS)
je mezinárodní nevládní organizace, sdružující èleny z Èech, Moravy,
Slezska a Slovenska. Vznikla jako obèanské sdružení v roce 1997.
Cíle
Podmínky èlenství
• propaguje a rozšiøuje myšlenky PK
• sdružuje absolventy PK kurzù
• garantuje kvalitu a úroveò odborných lektorù vyuèujících
na PK kurzech
• garantuje dodržení mezinárodnì uznaného programu kurzù
a tím zajišuje i uznání absolventských osvìdèení v zahranièí
• zprostøedkovává kontakty s ostatními národními asociacemi PK a dalšími subjekty
• zprostøedkovává výmìnu praktických zkušeností a ovìøuje
pøevzaté struktury a systémy v našich zemìpisných
podmínkách
• zprostøedkovává pøístup k novým informacím
• informuje o výrobcích a technologiích, které vznikly podle
PK principù
Èlenství vzniká:
• pøímo, po absolvování Úplného
kurzu permakulturního designu
• se souhlasem rady – vyplnìním pøihlášky (fyzická osoba)
• na návrh rady se souhlasem Valné hromady
(právnická osoba)
Èlenství je øádné, pokud èlen platí èlenské pøíspìvky, je dosažitelný a spolupracuje.
Èlenský pøíspìvek èiní 500,– Kè/Sk roènì.
Je možné pasivní èlenství za 100,– Kè roènì.
Organizace zaplatí èlenský pøíspìvek 1 800,–
Kè roènì. Za stejnou cenu je možné bioregionální èlenství – minimálnì ètyøi zájemci v jednom
regionu.
Kontakt
v ÈR: Permakultura (CS)
Lipová 20
602 00 Brno
e-mail: [email protected]
v SR: Patricia Èernáková
Hajnalov mlyn 68, 962 65 Medovarce
tel.: +421 (0) 907 167 907
e-mail: [email protected]
4
Klíèová dírka
1 / 2007
téma:
Jarní zelenina
Jaro v zeleninové „džungli“
Hela Vlašínová
Pokud zahradnièíte podobnì jako já, tedy trochu živelnì, ve snaze spolupracovat co nejvíce s pøírodou, jistì jste spoustu zeleniny vyseli už na podzim nebo lépe øeèeno: „nechali je jen tak vysemenit“.
Teï jste, asi stejnì jako já, zvìdaví, jak to se semínky po té prapodivné zimì „nezimì“ dopadlo. Na
rozdíl od sousedù, kteøí mají vzornì poryto a musejí poèkat, až pùda oschne a oni budou moci vyjít
do zahrady a zasít, my vyrážíme do zahrady s miskou na první úrodu a z kapes už nám èouhají
sáèky se semínky. Pojïte se do té naší malé zahradní „džungle“ podívat a tøeba se i trochu inspirovat.
J ARO
V DŽUNGLI
–
FOTO
H ELA V LAŠÍNOVÁ
Záhony zelené polníèkem z podzimního výsevu nebo
samovýsevu pilnì sklízíme. Mùžeme do nich dosít na
široko tøeba øedkvièku, roketu, hoøèici èínskou nebo
øeøichu. Pùda chránìná sousedními rostlinami polníèku je krásnì vlhká a všem tìmto zeleninám se tu bude
dobøe daøit. Mají krátkou vegetaèní dobu a po jejich
sklizni mùžeme pìstovat další plodiny, tøeba rajèata,
èervenou øepu, hrášek, štìrbák nebo salát. Na jiném
místì mùžeme mezi polníèek na „vyjedenᓠmísta dosadit rané kedlubny, rané zelí nebo kapustu, ty rostou
déle a tak každé sazenici pøidáme „do vínku“ trochu
dobøe vyzrálého kompostu. Pozdìji mùžeme mezi zbytky
polníèku a dorùstající øedkvièky nebo košáloviny dosít
tøeba keøíèkový fazol po 2 – 3 semenech nebo dosadit
pøedpìstované sazenice celeru. Vždy ale pøemýšlíme
dopøedu, aby rostliny mìly dostatek místa, až budou
dorùstat do konzumní zralosti. Také zohledníme jejich
potøebu živin, nároènìjším dopøejeme kromì kompostu
pøi sázení podle potøeby bìhem vegetace zálivku výluhem z bylin (pro košáloviny je vynikající z bršlice). Na
první pohled tenhle pøíklad vzájemného doplòování a propojení plodin vypadá možná dost složitì
a mnoha lidem se mùže zdát jednodušší prostì pùdu
na podzim zorat nebo zrýt a na jaøe v pravidelných
øádcích nebo dokonce v celých záhonech osít. Pro
velkoproducenty je to samozøejmì mnohem praktiètìjší.
Jedním z bodù permakulturní etiky je „vytváøet
malé intenzivní systémy, které využíváme k získání
potravy, abychom ostatní plochu mohli pøenechat
pøírodì“. Pøiznám se, že pøevahu v té mé zahradní
„džungli“ tvoøí podobné kompromisy, jako jsem
popsala nahoøe, kde sice stále nìco roste, ale spíše extenzivnì. Mezi takovými plochami, kde to nechávám hodnì na pøírodì, buduji intenzivní zvýšené záhony, s oblibou sklopené k jihu na zpùsob sluneèních pastí, a na nich pìstuji hlavnì nároènìjší
teplomilné plodiny, tøeba cukety nebo tykve, rané
brambory z pøedpìstované sadby, pórek, pøípadnì rajèata. Druhým rokem pak nìkteré plodiny,
jako tøeba mrkev, èerný koøen, cibuli seèku, pórek
nebo tøeba i kopr, seji v øádcích na vyèištìnou plochu tìchto záhonù. Napøed z nich ovšem hned, jak
pøestane mrznout, odstraním mulè, aby se pùda od
sluníèka dobøe prohøála. Pokud máte rádi zahradu
plnou pøekvapení a nevadí vám, že ji nìkteøí lidé
budou nazývat „èurbes“, využijete možná rádi nìco
z následujících podnìtù.
Místùm, nad kterými jsme na podzim jako kouzelnou hùlkou mávli uschlými lodyhami petržele, po-
H ELA V LAŠÍNOVÁ
necháme trochu èasu a mùžeme tu dosít na široko
ještì øedkvièku. Bude mezi petrželí dobøe chránìná pøed døepèíky. Nejpìknìjší bulvièky pozdìji
obìtujeme na semeno. Nebude to pøíliš velká obì,
z narùstajících šešulek necháme dozrát jen ty spodnìjší, dobøe vyvinuté, a ty další sníme ještì nezralé. Jejich øedkvièková chu nám mùže zpestøit tøeba salát z bylinek nebo tvarohovou pomazánku.
Na okraj záhonu s petrželí mùžeme rozsadit cibuli šalotku, ta po pøezimování pìknì obráží, samozøejmì její na také sklízíme, spolu s èesnekem
medvìdím a cibulí seèkou je dobrou prevencí nachlazení. Petržel ochrání pozdìji cibulku pøed kvìtilkou. Petrželku postupnì sklízíme i s koøenem
a tak ji vyjednotíme. Co nespotøebujeme, nabídneme sousedùm, kteøí si na svoji na z jarního výsevu budou muset ještì poèkat. Protože pøes letošní teplou zimu na podzim zaseté dvouleté zeleniny jako je mrkev, petržel, pastinák a další,
narostly více, než je obvyklé, mùže se stát, že nám
ještì letos vykvetou a my budeme mít místo úrody
koøenù úrodu semínek. Pro jistotu je zasejeme tedy
ještì i na jaøe. Vždycky je to trochu jako sázka do
loterie. Co je jeden rok výhodou, nemusí být druhý rok prospìšné. Ale o to je to zajímavìjší. I klimatické zmìny posledních let jsou výzvou k hledání nových možností.
Sklízíme postupnì i zimní salát a èervenolistý
salát k èesání, který také dobøe pøezimuje. Mezi
nìj mùžeme už sázet rané košáloviny nebo tøeba
sít hrášek. K hrášku pozdìji zapíchneme jako oporu
chvojí, ze kterého opadalo jehlièí (posloužilo jako
ochrana pøed mrazem a mulè tøeba u jahod).
Mezi první jarní zeleniny patøí i fenykl a šovík zahradní. Obì zeleniny jsou trvalky a na jaøe (pøípadnì
i bìhem mírné zimy) mùžeme jejich listy využít na saláty, polévky, pomazánky nebo omáèky. Rostlinky fenyklu sladkého ze samovýsevu jsou jarní delikatesou, ale
sklízíme je èasnì, protože místo velkých „hlíz“ bychom
se doèkali jen kvìtù. Pokud chceme vìtší „hlízy“, vysejeme semena až v kvìtnu nebo v první polovinì èervna.
Zpoèátku je trochu nároèné na pozornost, abychom
zbyteènì nevypleli nìjakou zeleninku nebo bylinku, je
lepší trochu poèkat, až rostliny bezpeènì poznáme,
spoustu plevelù mùžeme pak sníst. Klíèní rostliny èervené lebedy zahradní si však s nièím nespleteme a jen
co narostou první listy, protrháme je a pøidáme tøeba
do salátu s pampeliškovými a sedmikrásovými listy
a polníèkem nebo do špenátu spolu s mangoldem, který pøezimoval pod chvojím a s mladými výhonky kopøiv. Necháme jen nejlépe vyvinuté rostliny. Mùžeme
k nim dosít tøeba tyèkové fazolky, budou se po nich
pìknì pnout. Pokud se lebeda pod jejich tíhou bude
ohýbat, staèí ji pak vyvázat ke kratšímu kolíku. Do mezer mùžeme ještì vysadit tøeba pozdní kedlubny.
Kerblík také díky jemné vùni, pøipomínající fenykl,
snadno poznáme. Vzešel samovýsevem a z nìkolika
pìkných rostlin, které necháme zase vysemenit, budeme mít jeho jemné lístky stále k dispozici.
5
FOTO
1 / 2007
K OZLÍÈEK –
Klíèová dírka
Je tu samozøejmì i plno dalších malinkých rostlinek, brzy se je nauèíte rozeznat hned po vyklíèení. I když
nám ze zaèátku pøipadají strašnì podobné, èasto nám
pomùže rozemnout lístek a pøivonìt. Tak poznáme po
citronu vonící meduòku a po mentolu vonící mátu,
vhodné do uklidòujícího èaje nebo jako zpestøení salátu, od neutrální hluchavky, kterou použijeme do špenátu, noèkù nebo polévky, èesnekem vonícího èesnáèku a aromatického popence, vhodných k okoøenìní
nádivek a polévek a mírnì páchnoucí mìrnice èerné,
která sice léèí nervy, ale chutí zrovna nevyniká.
V každém pøípadì má jaro (a vlastnì celý rok)
v zelináøské „džungli“ velký pùvab, kromì stále prostøeného stolu i každý den nìjaké pøekvapení. A my
plynule sklízíme a zase doplòujeme, objevujeme a pozorujeme a radujeme se a divíme se a obdivujeme, jak
to všechno funguje, a ani nás nenapadne, že bychom
mìli „hubit plevel“, „nièit škùdce“ a „likvidovat choroby“. Plané rostliny sníme, zkrmíme, zkompostujeme
nebo s nimi zamulèujeme uvolnìná místa. Pokud se
nìjaký ten hodující živáèek nìkde objeví, nepropadáme panice a pozorujeme, za jak dlouho si pro nìj pøijdou draví pomocníci z „divoèiny“… pokud se objeví
choroba, zamyslíme se, jestli jsme nìkde neudìlali chybu a i když nìkdy pøijdeme o èást úrody, získáme alespoò pouèení. Prohrát nemùžeme, protože nebojujeme. Tak a se vám jarní zelenina vydaøí!
6
Klíèová dírka
Zeleninová polykultura
1 / 2007
Jaroslav Svoboda
aneb Návod na zábavnìjší pìstování zeleniny
Jaro se nám letos blíží v podstatì již od podzimu, mnohým to urèitì nedalo a využili teplé zimy
k pøípravì záhonkù na jarní výsevy zeleniny. Ale už nyní, pøi nákupu semen a vytváøení osevních
plánù, je dobré si uvìdomit, že všechno, co v životì dìláme, se dá dìlat ještì lépe a zábavnìji. To
platí i pro zeleninu.
F OTO : J AROSLAV S VOBODA
Navíc monokultury jednoho druhu rostlin na urèitém místì vyèerpávají pùdu, pøímo nutí k pøemnožování urèitá zvíøata, rostliny èi jiné
organismy, které potom nazýváme
škùdci/plevel a navíc tyto výsadby
vypadají ponìkud nudnì. Nejhorší
na tom je, že aby se všemu daøilo
a nièím to nebylo sežráno, vyplýtvá
se na nì mnoho prùmyslových hnojiv, pesticidù a èasto i herbicidù.
Krásná zelenina, kvùli níž bychom
si otrávili životní prostøedí, podpoøili chemické korporace, a která
nám mùže zpùsobit zdravotní problémy – ne, dìkuji. A to mùžeme jít
ještì dále, než jak funguje organické nebo ekologické zemìdìlství. Klíèem je velká druhová rozmanitost
na záhonech, sesázet to prostì s urèitou logikou dohromady – a ještì
tak ušetøíme místo. Pro zaèátek je
dobré vzdìlat se v tom, které rostliny se mají rády a které se nesnášejí. Knihy o organickém pìstování
plodin jsou na to dobrým návodem.
První variantou jsou smíšené záhony, kde vedle sebe jsou øádky rùzných druhù zelenin. Jsou vymyšlené tak, aby si navzájem odpuzovaly
škùdce a pøitahovaly užiteèný hmyz,
podporovaly se v rùstu stínìním
pùdy a zadržováním vláhy atd. Pro
nìkteré z nás jsou ale smíšené záhony poøád málo zábavné a trochu
pracné. V tuto chvíli pøichází na
øadu zeleninová polykultura!
Polykultura znamená v pøekladu
„mnohodruhová“. Rostlinná spoleèenstva jsou dynamická, ne statická. Jak jedny druhy dospívají, jiné
odumírají a jsou postupnì nahrazovány zase úplnì jinými, ekosystém
se stále pøetváøí a vylepšuje. Musíme tedy vytvoøit vzorec s minimálním bojem a s maximální spoluprací mezi rostlinami navzájem. Celý
princip polykultury spoèívá v tom,
že všechna semínka postupnì vyséváme na ten samý záhon – prostì
je velmi øídce rozhazujeme. Nevyplácí se je pro tento úèel smíchat,
protože t잚í by dopadla dál a lehèí
by zùstala vpøedu. Mùžete pøidat
i semena kvìtin, výborný je napøíklad mìsíèek nebo afrikány, jsou
aromatické a matou vùnìmi hmyz.
Osetý záhon zahrabièkujte – tzn.
zapravte krátkými pohyby hrábìmi
semena trochu do pùdy, nebo celý
záhon pokryjte vyzrálým kompostem, to je úplnì nejlepší (tenká
vrstva, po slehnutí by nemìla pøesáhnout 0,5 – 1 cm). Rostlinky, kte-
Jaroslav Svoboda
www.ekozahrady.com
ré se sází ve formì sazenic, mùžete
dosadit až po výsevu. Do polykultury se nehodí velké rostliny, které by
zahubily ty kolem sebe – dýnì,
brambory, rajèata, øepy,…
Polykultura a její design pro mírné klima je stále ještì v plenkách.
Stále je co zkoumat a vylepšovat.
Každý by mìl experimentovat
s vlastní verzí, protože podmínky na
jednotlivých místech jsou odlišné.
Na rozdíl od bìžných záhonù v pravidelných øádkách, pìstování plodin
touto formou mùže být celkem dobrodružné a zábavné.
Dùležité body pro
navrhování vlastní
polykultury:
 Vysévejte nìkolik variet od každého druhu. To prodlouží dobu
skliznì, poskytne informace, který typ rostliny je nejlepší, a zaplní se tak každé místo v záhonu.
‚ Nevysévejte pøíliš hustì. Instrukce na balíècích semen poèítají
s velkým jednocením (protrháváním husté výsadby). Vy budete jíst
témìø každou rostlinu, takže
„jednocení“ se odehrává až když
jsou vaše rostlinky støední velikosti, to znamená pozdìji než obvykle. Vyséváte-li deset druhù, sejte
tedy od každého jen 10 % semen
z doporuèené dávky pro danou
plochu. Jedno semeno na každých 5 a více cm2 je až dost. Pøi
vìtší hustotì se sklízení a jednocení stává velmi zdlouhavým,
a rychleji rostoucí druhy mohou
zahubit ty pomalejší.
ƒ Zaènìte sklízet brzy. Sklízejte
vaše rostliny, pøedevším listovou
zeleninu, když se zaèínají maèkat
– ne když dosáhnou maximální
velikosti. Pøehuštìní totiž zabraòuje rychlému a kvalitnímu rùs-
7
1 / 2007
tu. Navíc mladá zelenina je velmi chutná, jak dokazuje její stále
vìtší obliba.
„ Kombinujte rostlinné rody, nejen
druhy. Blízce pøíbuzné rostliny
soutìží o stejné živiny, takže polykultura s pøevahou podobných
druhù zeleniny, napø. kombinace mnoha brukvovitých (kapusta, zelí, brokolice, kvìták,…) neporoste dobøe. Kromì dùvodu výživy rostlin, vìtší rozmanitost
rodù a druhù zmate pøípadné
škùdce, hledající velké skupiny
svých oblíbených pochoutek.
… Zaèleòte mnoho semen rychle
rostoucích, mìlce koøenících druhù – øedkvièky, hoøèice, pohanka atd. Rychle zaplní povrch
pùdy a zabrání rùstu plevelù.
Budete je jíst již velmi brzy a ve
velkém množství, když jsou ještì
malé. Proto je lze sít hustìji.
† Prodlužte doby sklizní. Více rùzných variet od jednoho druhu
prodlouží dobu skliznì na celou
sezónu, proto je vybírejte hlavnì
podle rozdílných èasù zralosti.
Napøíklad listový salát je zralý
døíve než hlávkový. Navíc kombinujte rychle rostoucí odrùdy s
pomalu rostoucími. Nahrazujte
plodiny po sklizni dalšími. Hrách
mùže být po sklizni nahrazen fazolemi, øedkvièky zelím, jarní zeleniny jako kopr vystøídá letní bazalka, atd.
‡ Vyhnìte se koøenové a svìtelné konkurenci.
Roztahující se
rostliny jako
brambory a rajèata se do polykultury pøíliš
nehodí – zastíní
mnoho jiných.
Pøevaha koøenových plodin
bude soutìžit
o místo pod povrchem. Uvìdomte si tvar
a velikost každé
rostliny v dospìlosti ještì pøed vysazením, a vyhnete se konkurenci.
ˆ Sklízejte celé rostliny – s výjimkou nìkterých dlouho žijících rostlin a bylin, které se dají udržet
v rozumné velikosti pravidelným
sklízením po èástech. Ostatní
rostliny v polykultuøe by mìly být
vytrženy celé, èímž se zvìtší životní prostor pro další. Buïte
opatrní, neporušte koøeny sousedních rostlin. Sklízejte z nejhustších míst a vybírejte ty exempláøe, jejichž odebráním uvolníte z konkurence pomalejší druhy.
‰ Zachovejte nìkolik rostlin na semeno. Nechte nìkolik nejzdravìjších exempláøù od každého
druhu dozrát, buï pro pøirozené
F OTO : J AROSLAV S VOBODA
Klíèová dírka
vysemenìní, nebo uschování semen pro pøíští sezónu. Tyto semenné rostliny by pokud možno
mìly být na severní stranì záhonu, aby nestínily ostatní vegetaci.
Š Prohlížejte svou polykulturu každý den – vìci se zde dìjí rychle
a vaše pøítomnost bude znát. Po
tøech týdnech dosáhne polykultura maximální hustoty a rychlý
rùst bude pokraèovat jen pøi pravidelném sklízení. Vaší odmìnou
bude chutná a zdravá mísa salátu nebo pøíloha každý den. Jak
øíká èínské pøísloví „Nejlepší hnojivo je zahradníkùv stín“. Proto
záhony umístìte blízko domu
nebo frekventované cestièky, a
ji máte stále na oèích.
Odevšad…
Usuzuji, že se blíží jaro. Nejsem nijak zvl᚝ všímavý, ale jak dny plynou, zaèínají se množit rùzné pøíznaky, které i mnì øíkají, že jaro je nedaleko.
Využívám této pøíležitosti, abych veøejnosti svùj názor sdìlil a podepøel jej svìdeckými fakty. Záleží mi na
tom, abych byl letos mez prvními, kdo tuto novinu zaznamenají. Z pøíznakù, na nichž zakládám mínìní, že
jaro je za rohem, mohu uvést své pozorování, že sníh
roztál, že na poštì dostanete formuláøe k pøiznání danì
z pøíjmu, a koneènì, že za rohem U Maršála Foche,
døíve Kaiserhof, vyvìsili ceduli LETOŠNÍ KOZEL OD
ÈEPU.
Jaro tedy máme na krku. Zaslechli jsme jeho první
volání a já bych rád doporuèil, abychom je letos pøijali
mužnì a klidnì, bez onìch hysterických výbuchù, které se obvykle s jarem dostavují u lidí jistého založení.
Mám na mysli ty nešastné tvory, kterým se øíká „milovníci pøírody“.
…
Mùj ctitel pøírody mi každé ráno, vždycky, když jde
kolem, oznámí nìjakou skvìlou novinku, kterou považuje za tak radostnou, že nad ní zrovna záøí. „Dneska
ráno jsem vidìl pìnkavu,“ sdìlí mi tøeba. „Vážnì?“
odpovím já. „Dneska odpoledne jsem zahlédl èervenku,“ øekne jindy. „Nepovídej!“ podivím se já. O èervence jsem si myslel, že je to nìjaký dobytèí mor; víc o
ní vìdìt netoužím. Když mì mùj pøírodomil zahrnuje
podobnými zvìstmi, nezbývá mi, než se s tím smíøit.
Revanšovat se mu nijak nemohu. Pokud jde o ornitologii, znám jenom dva ptáky, vránu a slepici. Ty poznám okamžitì – buïto po peøí, nebo po zpìvu.
O pøírodì jsem schopen konverzovat, jenom když jde
o vránu nebo o slepici, jinak ne.
Stephen Leacock: Literární poklesky, Praha 2000
8
Klíèová dírka
Permakulturní nápadníèek
Velký užitek z malé plochy
I z malé plochy mùžeme získat velký výnos pøi chytré kombinaci pìstovaných rostlin. V prvé øadì si prostudujeme, co se s èím snáší a vzájemnì si prospívá.
Pak využijeme postupné vegetace jednotlivých druhù.
Využijeme i rùzného nároku na svìtlo a také fakt, že
nìkteré rostliny rostou za sluncem – okurky a pod.
Pro pøíklad uvádím skladbu na jednom záhonu z loòského roku: Rozmìr 4 x 2,5 m, situován delší stranou
k jihu. Od severní strany – øádek lichoøeøišnice (10
cm), øádek luskového hrachu na podpoøe (20 cm),
2 øádky èervené øepy (40 cm), cestièka (20 cm), øedkvièka se salátem zaseté na široko (50 cm), smìs bylinek letnièek na široko a na jižním okraji výsev øádku
okurek nakládaèek, vzdálenost v øádku 25 cm (50 cm),
keøíèkové fazole na lusky žluté rané ve sponu 10 x 20
cm (50 cm). Po celé ploše nìkolik rostlin kopru, vysemenìného z pøedchozího roku.
Podobných kombinací je celá øada, lze využít i dobrých vlastností rostlin pøi vzájemné biologické ochranì
proti rostlinným škùdcùm a pod.
Minizáhonky ze starých oken
Pøi demolici staré chalupy nám zbyly dva rámy špaletových oken o rozmìrech 80 x 130 cm. Natírané
byly vždy jen fermeží, takže byly „bio“. Jeden rám jsme
využili jako záhonek na kadeøavou petržel, pažitku
a libeèek. Umístil jsem ho ke svodu z okapu, který ústí
do kvìtináèe bez dna s oblázky. Pod vrstvou kompostové zeminy je vrstva štìrkopísku, aby nedocházelo
k pøemáèení. O zálivku je postaráno, uvedeným bylinkám se zde daøí již ètvrtým rokem. Druhé okno sloužilo tøi roky pro pìstování jahod a vloni k výše uvedené
metodì – „velký užitek z malé plochy“. Rám jsem umístil užší stranou S – J. Na severní stranu jsem vysel øádek okurek nakládaèek ve vzdálenosti 20 cm v øádku
1 / 2007
Zdenìk Píša
– ty pozdìji rostly za sluncem a pokryly celou plochu
minizáhonku. Pøedtím zde ale vyrostlo 15 ks salátù ze
sazenic a 12 ks kedluben. Mezi tím vším nìkolik rostlin
kopru.
Založení záhonku pro lenochy
Již nìkolik nových záhonkù jsem založil na travnatém drnu èi v blíže tìžko popsatelném „plevelném“
porostu, aniž bych tento nìjak rekultivoval nebo èistil.
Komu vadí nazývat to leností, mùže použít výraz „minimalizace pracovních postupù“. Zní to líp a vìdecky.
Metoda je celkem jednoduchá. Na nezvelebený drnový èi jiný rostlinný podklad naklademe vrstvu novin (pouze z opravdového novinového papíru) nebo ještì lépe
chemicky èistý nebarevný, nelaminovaný a pod. karton. Na to zhotovíme rám ze starých trámkù, prken
apod. Na dno dáme hrubší rostlinný materiál – drobné
vìtvièky, štìpku, listí a pod. Na to vrstvièku hnoje,
kompostu a zahradní zeminy.
Pøedpìstírna bramborové sadby
Kdo má rád rané brambory, èasto se uchýlí k tomu,
že je vysází do ještì málo vyhøáté zemì. Je to velká
chyba. Lépe je bramborovou sadbu pøedpìstovat
a sázet do již dostateènì teplé zemì. Neplatí zde žádné pevné datum, je to v dobì, kdy v pøírodì rozkvete
støemcha. I když nemiluji plasty, tak se mi jako vynikající materiál na pøedpìstování bramborové sadby osvìdèily prùhledné obaly na vajíèka. Místo vajíèek zde uzavøeme vybrané hlízy brambor a umístíme nejlépe již
v první polovinì bøezna na svìtlo v místnosti o teplotì
min. 12 stupòù. Pøi dostatku svìtla se na hlízách vytvoøí malé zelené klíèky se základem lístkù i koøínkù.
Takto pøedpìstované hlízy po vysázení do teplé pùdy
velmi rychle zakoøení a rostou.
Púpavové víno
4,5 l púpavových kvetov
4,5 l vriacej vody
1,4 kg cukru
3 pomaranèe, pokrájané na malé štvorèeky
3 citróny, pokrájané na malé štvorèeky
30g droždia
Nazbierajte púpavové kvety, skoro ráno (doobeda), dávajúc
pozor, aby neobsahovali zvyšky horkých stoniek. Zbavte kvety
zelených èastí, zalejte vriacou vodou a nechajte stᝠtri dni.
Preceïte a pridajte zvyšok ingrediencií a nechajte stá
a fermentova tri týždne. Sceïte a naplòte do fliaš.
Domáca úloha: Nájs lokálne náhrady za pomaranèe, citróny
a cukor. Keï to budete ma vyriešené, nezabudnite sa potom
podeli s ostatnými na: [email protected]
a [email protected]
Hoci ste ten recept nikdy nevyskúšali, vyzerá, že to bude nieèo
dobré, nie?
[email protected]
Marcel Suško
9
1 / 2007
Doporuèujeme k následování
Od té doby se okruh našich sklenicových pøátel krapet rozrostl, stejnì jako naše zahrada a sad, ale
Sklenicová vyhláška je platná stále
a stále plní svou úlohu i pøes vzorovou sukcesi našich latifundií, díky které se úroda zvìtšuje rok od roku.
Toaletní pìstírna
Malou perlièkou v pøirozeném
kolobìhu výmìny dùležitých látek se
svým okolím mùže být netypické recyklaèní využití rolièek od toaletích
papírù. Když se podíváte na obrázek, uvidíte brokolici a kvìták ve
ètvercové síti – z rolièek od „toaleákù“. Papír vydrží tak akorát do
doby vhodné pro vysazení sazenic
na záhony. Usnadní nejen pøenos
sazenic, ale o pár dní i urychlí dozrávání, protože koøenový systém
každé sazenièky zùstane zachovaný
a když bude v rolièce dost zeminy
(stejné, jako na záhonech), rostlina
nemusí znovu dávat energii do za-
Souvislosti
Naši rakouští pøátelé se èasto rozplývají nad èeskými zarostlými pøíkopy u silnic, zplanìnými úhory,
nebo obdivují polehlou trávu na zapomenutých mezích. Asi je pro nì
D AVID N ÌMEÈEK
FOTO :
–
„Krajina odráží lidské myšlení – mùže být
plochá i pestrá.“
Pøinášíme vám ideu
pøesazování náletových stromkù ze
škarp zpátky na
meze. Takových stromeèkù bývá zkraje
roku v pøíkopech kolem silnic opravdu veliké množství a pozdìji
je moc smutný pohled
na „špaèky“, které
zùstávají po vyžínání.
Stejnì smutný je pohled na krajinu bez
stromù, mezí i bez zelení lemovaných polních cest. Je suchá a
prahne po osvìžení
jako každý, kdo zùstane v horkých dnech
bez stínu. Možná by
staèilo jen trochu dobré vùle a øešení, které se nabízí,
mùže najít odezvu.
Stromky pro krajinu jsou už pøeci pøipravené na místì a znají místní klima. Nikdo je nechce a každým
rokem jsou jen nièeny. Dejme jim
možnost osvìžit krajinu i lidské myšlení. Domluvme se s majiteli pozemkù, kde stromky volnì rostou,
i s tìmi, kde pak mohou rùst, a chutì do práce. Vždy „mužù, co sází
stromy“ mezi námi mùže být stále
víc a víc!
NÁŠ DAR SVÌTU
1. Pøijeïte na víkend zpracovávat
úrodu.
2. Pøivezte si z mìsta s sebou všechny sklenice, které jste pøes zimní
období nasbírali a pro vás obvyklé zavaøovací ingredience.
3. Spoleènì si užijeme legrace pøi
sklízení a zavaøování.
4. Zavaøeniny si rozdìlíme, aby
všichni mìli dostatek – a zbytek
zùstane u domácích jako náhrada za energie a zásoba na zimu
tøeba pro ty, co nemohli pøijet
nebo jim kompotožrouti domácí
vyjedí v zimì spížku.
5. Sklenice uschovejte na další sezónu a tìšte se na pøíštì.
Výzva pro
stromy
–
Pøed nìkolika lety jsme s rodinou s pohledem upøeným na bující
zeleò na naší zahrádce slibující
opravdu vydatnou úrodu mìli zøejmì štìstí, že permakulturní mùza
zrovna letìla okolo. Asi nás staèila
v rychlosti políbit, protože i pøes
tehdejší nedostatek sklenic na zavaøování i èasu pro nì kamkoliv jet
jsme staèili úrodu zpracovat k radosti své i svých bližních. Ptáte se jak?
Poslali jsme pøátelùm „Sklenicovou vyhlášku“… Byla sice bez razítka, ale pravidla mìla jasnì daná.
koøenìní. Takovou recyklovanou pìstírnu
lze použít i pro pøedpìstování „sazenic“
koøenové zeleniny,
kvìtin, fazolí i bobù.
Akorát se musíte celou zimu poctivì pøipravovat a zásobovat
materiálem…
ROLIÈEK OD TOALEÁKÙ
Sklenicová vyhláška
David Nìmeèek
RECYKLACE
Klíèová dírka
v zimì z nìjakého dùvodu mnohem
zajímavìjší a možná i inspirativnìjší
a výchovnìjší pohled na zasnìžená
košátka napøíklad volnì rostoucí tøezalky než na bílou plochu celoroènì
upravovaného trávníku èi v létì na
vyprahlé vysekané škarpy… U nich
doma to prý není, øíkají. Nu – ale
v Rakousku zase zùstaly zachovány
jiné dùležité prvky v krajinì – meze,
rybníèky, remízky a polní cesty.
A pøi pohledu na turistickou mapu
pohranièí je vidìt rozptýlená zástavba „za kopeèky“. Opìt to není jen
èerné nebo bílé, ale naskýtá se otázka: „Jak své okolí formuje charakter budoucích dospìlých lidí, kteøí
by o nìm mìli pøíštì rozhodovat –
tedy dnešních dìtí?“
10
Klíèová dírka
Klíèící výhonky rostlin
1 / 2007
Ivan Jablonský
- snadná náhrada èerstvé zeleniny v zimì
Klíèící rostliny jako strava byly používány již dávno, a to již pøed 3000 pø. n. l., kdy byly v Èínì
oblíbeny výhonky mungo fazolu (vžitý název zelená sója – Vigna radiata) jako zelenina s léèivými
úèinky. Pozdìji s sebou brali Fénièané na dlouhé námoøní cesty semena rostlin, aby konzumací
jejich výhonkù pøedešli chorobì z nedostatku vitaminu C – kurdìjím.
Britský námoøní lékaø David Mac
Bride roku 1767 jako první publikoval
svá pozorování o tom, že vyklíèené
obiloviny a luštìniny byly proti kurdìjím stejnì úèinné jako èerstvé ovoce
a zelenina. Námoøníci pøi dlouhých
plavbách na palubách lodí umísovali
na rozprostøené plachty semena øeøichy, které zvlhèovali dešovou vodou
a naklièovali. Za fatálního nedostatku
potravin bìhem I. svìtové války byly
výhonky z luštìnin považovány za
nejúèinnìjší a nejlevnìjší prostøedek
proti kurdìjím. Ještì v 19. století mìla
v naší stravì svoje místo tzv. puèálka
èili naklíèený a opražený hrách. Podomácku se také naklièovalo obilní
zrno (jeèmen, pšenice, žito), které bylo
výborným vitaminovým doplòkem
v zimním období.
Tradice stravování ukazuje, že zatímco v západní Evropì ve stravì pøevládají živoèišné bílkoviny, v Asii, kde
pøevažuje rostlinná strava, byly a jsou
hlavním zdrojem bílkovin luštìniny,
jejichž souèástí jsou také výhonky
munga.
Vzrùst konzumace výhonkù v západní Evropì nastal zejména po èernobylské tragedii roku 1986, kdy
z obavy pøed kontaminací polní zeleniny radiaèním spadem dávaly hospodynì pøednost produktùm, které vyrostly v kontrolovaných podmínkách,
tedy i výhonkùm.
V souèasnosti se naklièuje pestrá
škála semen – obilovin, luštìnin, zelenin, olejnin i dalších rostlin – a jejich
druhové složení každoroènì vzrùstá.
Klíèí se semena následujících rostlin:
• Luštìniny (cizrna, èoèka, fazole
adzuki, hrášek, mungo, sója luštinatá)
• Brukvovité (brokolice, hoøèice bílá,
øedkvièka, øeøicha, zelí hlávkové
èervené)
• Obiloviny (pšenice, žito, jeèmen)
• Pseudoobiloviny (proso, pohanka,
amarant)
• Ostatní (pískavice, len, sezam, sluneènice, tykev, pór, øepa salátová,
koriandr, vojtìška)
U nás se dosud klíèení omezilo na
øeøichu klíèenou na talíøcích s namoèenou vatou. Jakmile rostliny dosáhly
výšky nìkolika centimetrù, byly ustøiženy a zkonzumovány. Dnes se nabízí
mnohem pestøejší spektrum rostlin
a další postupy klíèení.
Nejdøíve si musíme pøipravit vhodná semena. Nepoužíváme nikdy semena urèená k výsevu, protože mohou
být moøena chemickými prostøedky
proti chorobám. Nejlepší je zakoupit
semena v obchodech se zdravou výživou (napø. Country Life, Albio), kde
mívají výbìr semen jako mungo, fazol adzuki, sluneènice loupaná i neloupaná, pšenice a jeèmen a semena
hoøèice. Balená semena urèená pøímo
ke klíèení nabízí firma Sonnentor.
V nabídce této firmy je buï samotná
øeøicha nebo smìs složená ze semen
vojtìšky, øedkvièky, hoøèice a øeøichy.
Semena musí být klíèivá, tedy èerstvì
zakoupená od spolehlivé firmy. Staèí,
aby èást semen nevyklíèila, a zmaøí to
celý výsledek klíèení, protože se semena rozloží vlivem mikroorganismù
a ty nakazí rostliny zdravé. Klíèivost
tedy nemá být nižší než 95 %.
Semena nejdøíve nìkolikrát propereme v èisté vodì a na noc je namoèíme. Semena bìhem 8 – 12 hodin
nabobtnají a spolehlivìji vyklíèí. Následující den potom semena dáváme
do vhodných klíèících nádob.
Ke klíèení potøebují semena pøimìøenou vlhkost, teplotu (podle druhu
rostlin od 18 do 22 oC) a dostatek kyslíku. Pokud by semeno bylo trvale ve
vodì, tak v dùsledku nedostatku kyslíku nevyklíèí. Podle druhu rostliny je
tøeba velmi málo svìtla nebo žádné.
Drobnozrnná semena nejlépe klíèí
na speciálních neglazovaných keramických miskách, které se stále udržují vlhké. Mezi tato semena patøí øeøicha, hoøèice, øedkvièka, ale i pšeni-
ce a jeèmen a z luskovin fazole adzuki
a cizrna. Žlutou sóju mùžeme také naklièovat, ale pouze za nízké teploty a za
èastého (2x dennì) proplachování semen vodou, protože tato semena rychle podléhají zkáze. Pokud jsme si misky ještì nezakoupili, potom mùžeme
použít plastovou misku od èerstvých
jahod nebo žampiónù (mívají modrou
barvu) a do ni na celé dno vložit nìjakou tkaninu z plastù, která nepodléhá
mikrobiálnímu rozkladu. Misku mùžeme i zpoèátku zakrýt poklièkou nebo
vsunout do plastového sáèku a jakmile všechna semena vyklíèí a jejich koøínky se pøichytí do povrchu misky,
potom misku odkryjeme. Tímto postupem vìtšinou pìstujeme výhonky jednotlivých rostlin. Oproti døívìjšímu
pìstování øeøichy na vlhké vatì má
pìstování výhonkù výhodu v tom, že
naklièování na keramických miskách
je hygieniètìjší a pøi správném postupu mùžeme konzumovat celé rostliny
vèetnì jejich koøínkù.
Nìkde je oblíbeno klíèení v patrové soupravì prùhledných plastových
misek. Do jednotlivých misek, které
mají propustné dno, se dají jednotlivé
druhy semen, misky se složí na sebe
do „komínku“, zakryjí se a nechají klíèit. V jednotlivých miskách mùže klíèit napø. èoèka, fazol a pšenice. Pøitom 2x dennì kropíme semena vodou
a voda postupnì proteèe do spodních
pater a postupnì zavlaží jednotlivé
misky a steèe do spodní misky zachycující zálivkovou vodu. Tuto soupravu
nepoužíváme na pìstování výhonkù,
ale pouze na naklíèení semen.
Velmi drobná semena, jako je vojtìška, se klíèí v zavaøovacích sklenicích s propíchaným plechovým
OMNIA nebo PANO víèkem. 2x dennì obsah odkryté sklenice propláchneme vodou, zavøeme víèkem a pøes
drobné otvory vodu zase vylijeme.
Bìhem 4 – 5 dnù se vytvoøí drobné
køehké výhonky vojtìšky, které jsou
delikátní ozdobou sendvièù nebo salátù.
11
1 / 2007
Velmi oblíbeným se stal jednoduchý postup pìstování výhonkù munga. Pøitom postupujeme tak, že na noc
namoèíme do vlažné vody dobøe promyté semeno zelené sóje munga. Pøipravíme èistou PET láhev o obsahu
1,2 – 2 litry tak, že jí odøízneme horní
zúženou èást a ostrým nožem nìkolikrát propíchneme její dno. Podle velikosti láhve použijeme 2 – 2,5 hrsti
suchých semen. Druhý den dáme do
láhve nabotnalá semena a láhev se semeny 2 – 3x dennì dùkladnì propláchneme studenou vodou. Postupnì sledujeme, jak v dùsledku naklièování
obsah láhve nabývá, až vyplní její celý
objem. Vyklíèená semena jsou tìsnì
na sebe natlaèena až zabraòují vodì
protékat. Musíme proto postupnì proplachování prodloužit. V závislosti na
teplotì vytvoøí mungo 3 – 5 cm dlouhé výhonky bìhem 4 – 5 dnù. Pokud
dobu klíèení protáhneme o nìkolik
dnù, rozvìtví koøen a na výhoncích
se vytvoøí lístky, výhonky ztvrdnou
èímž se zhorší jejich jakost. Jakmile
dosáhly výhonky munga odpovídající
velikosti, rozøízneme na obvodu nìkolika øezy PET láhev a obsah vysypeme. Nejdøíve vytøepeme zelené slupky
ze semen a potom výhonky ještì propereme ve vodì a tak odstraníme zbytek slupek. Pokud se nám slupky odstranit nepodaøí, neovlivní to chu, ale
jenom vzhled, a ve stravì pøibude vláknina.
Jinou metodou je pìstování výhonkù semen na tácech s vatou nebo zeminou. Jde hlavnì o hrášek a sluneènice ale také osení pšenice a jeèmene. Hrášek a sluneènici pìstujeme
v místnosti pøi nedostatku svìtla. Rostliny jsou pak køehké a vytáhlé. 8 – 12
cm rostliny hrášku a sluneènice sežneme a použijeme k pøípravì salátu.
Osení obilovin musí
být vyrostlé za plného svìtla. Po 7 – 12
dnech vyrostlé osení
požneme, opereme
ve vodì a ještì vlhké
vylisujeme v odšavovaèi nebo mlýnku
Tutti-Fruti. Šáva se
ve smìsi se šávou
mrkvovou, celerovou
nebo z èervené øepy
používá k pøípravì
džusù.
Od ostatních semen se trochu odlišují
vyluštìná semena
sluneènice a dýnì.
U nich musíme mít
na pamìti, že èást jich
bude vždy poškozena,
tedy neklíèivá. Proto
klíèíme nejdéle 1 – 3
dny za èastého proplachování, dokud
semena nezmìknou,
a potom je okamžitì použijeme, aby
nebyla napadena bakteriemi èi plísnìmi. Tvrdé semeno sluneènice krátkodobým naklíèením zmìkne a získá chu
èerstvého oøíšku.
Úprava vyklíèeného osiva a výhonkù je bolavým místem jejich použití.
Receptury na úpravu výhonkù se zatím pøíliš nevžily, a pøitom je tolik zpùsobù, jak je použít k pøípravì. Výhonky se pøedevším využívají jako surovina pro výrobu širokého sortimentu
salátù v kombinaci se zeleninou (ledový salát, štìrbák, rukola, karotka)
a jako souèást sendvièù, kdy se zejména pikantní a barevné výhonky (øedkvièka, èervené zelí, vojtìška) vkládají
spolu s rùznými pomazánkami, nebo
uzeninou a sýrem do sendvièù. Dále
Jarní zelený salát, Maøeno...
Kdo má rád netradièní zeleninu a holduje pokusùm
s chutìmi, mùže zkusit lahodný a osvìžující salát z mladého konopí. Ne, nejedná se o aprílový žert. Konopí
je pøíbuzné s kopøivou a stejnì jako mladá kopøiva
obsahuje spoustu dùležitých látek a mladé rostlinky
s mìkkými stonky lze jíst celé. Možná pøekvapí svou
kouøovì okurkovou chutí a jemným drhnutím na jazyku, ale i svou šavnatostí. Konopí lze pìstovat už od
èasného jara ve sklenících a vysévat ho mùžete tøebas
ještì v èervenci - má totiž pomìrnì krátkou vegetaèní
dobu (80 – 120 dní). Díky tomu mùže mít konopný
gurmán „èerstvé listí“ prakticky až do podzimu. Otr-
F OTO I VAN J ABLONSKÝ
Klíèová dírka
se výhonky, zejména mungo, tepelnì
upravují podle asijských receptù, kdy
se na velké pánvi pøidávají výhonky
k zeleninì a masu a velmi krátce se
smaží.
Pìstování výhonkù má velkou výhodu pro budoucnost, protože celý
proces klíèení je velmi krátký a šetøí
energii jinak vynaloženou napøíklad na
rychlení hlávkového salátu. Co ale zbývá, je pøesvìdèit konzervativního konzumenta, aby používal výhonky jako
souèást pravidelného jídelníèku.
A pokud byste chtìli vìdìt více
o zpùsobech klíèení a chtìli znát široký výbìr receptù na pøípravu pokrmù
z výhonkù, potom si pøeètìte publikaci Pìstujeme klíèící osivo a výhonky,
která vyšla v nakladatelství Grada.
David Nìmeèek
hávat pro úèely pøímé konzumace je možné i listy dospìlých rostlin, i když jsou již krapet tužší. To je možná
zajímavìjší listy nasušit a v zimì pøi posezení u kamen
šokovat návštìvy odpovìdí na otázku: „To je dobré.
Co to pijeme?“ – „No pøeci èaj z konop텓 Podle našich babièek bylo totiž konopí používáno jako významná léèivka – na dýchací potíže, na èištìní krve, na posílení organismu i jako hojivý prostøedek – a slabý bylinný nálev chutná nejlépe s lípou a maliníkem. Ale
pamatuj si, Maøeno, øeè je poøád o konopí technickém…
12
Klíèová dírka
Tìšíte se na jarní zeleninu?
1 / 2007
Radomil Hradil
Pak myslete už dnes na jaro 2008!
Každý správný zahradník se po celou zimu, tak jak ubývají zásoby a snižuje se sortiment loòské
zeleniny, tìší na to, až si bude moci pochutnat na jarním šavnatém býlí. Jaká to je slast, zakousnout se do prvního salátu nebo do první kedlubny! Ovšem mocná pøíroda nám nabízí i jiná pochutnání.
R ADOMIL H RADIL
FOTO :
–
Øeøicha setá (syn. øeøicha zahradní)
– Lepidium sativum
Øeøichu pìstovali lidé již ve starém Egyptì a od doby
øímské øíše je známa i na sever od Alp. Má pikantní až
ostrou chu, obsahuje hodnì vitaminu C a podnìcuje
chu k jídlu. Øeøichu mùžeme vysévat do misek na vatu
èi bunièinu, semena se sejí na povrch a nechávají na
svìtle, dùležité ovšem je, aby mìla dostateènou vlhkost. Proto misku zakryjeme víèkem nebo vložíme do
mikrotenového sáèku. Jakmile semena vyklíèí a vytvoøí dìložní lístky, což bývá (podle teploty) asi za 5 až 8
dní, mùžeme je støíhat a konzumovat. Øeøicha se dává
na chleba s máslem, do nejrùznìjších pomazánek, do
polévky, mùžeme si dokonce uvaøit i polévku øeøichovou (dáme dostatek øeøichy do vody, povaøíme, pøidáme trochu smetany a koøení, napø. muškát a necháme si chutnat!). Øeøicha mùže být i bìžnou souèástí
salátù, a už hlávkového, z èínského zelí nebo z èekankových pukù, chutný je i èistý øeøichový salát.
Kozlíèek polníèek – Valerianella locusta
Polníèek je na západ od našich hranic králem zimních salátù. V døívìjších dobách se sbíral na polích a pøi
cestách jako planá zelenina, od 20. století se však již
pìstuje zámìrnì. Po petrželové nati je ze všech druhù
zeleniny druhým nejvýznamnìjším dodavatelem žele-
POLNÍÈEK
Již záhy zjara mùžeme zaèít na zahradì èi jiných
vhodných místech nacházejících se mimo dosah výfukových plynù sbírat první lístky kopøiv, pampelišek,
øebøíèku a celé rostliny popence a ptaèince. Taková
zelenina má v sobì velkou sílu a mùžeme z ní pøipravit
chutný salát nebo ji pøidávat do polévky. My se však
chceme v tomto pøíspìvku zamìøit spíše na pìstované
zeleniny, které nám nevyrostou tak úplnì samy
a u nichž musíme pøírodì pøece jen pomoci.
I mezi pìstovanými zeleninami totiž najdeme øadu
druhù, které jsou u nás zatím spíše popelkami, které
však mohou významnì obohatit nᚠzimní a jarní jídelníèek. Podívejme se tedy na nìkolik takových zelenin
a povìzme si nìco o jejich pìstování.
Petržel – Petroselinum crispum
Petržel pochází z oblasti Støedozemního moøe, pøièemž se pìstují dva poddruhy: koøenová a naová. Nás
budou zajímat pøedevším listy petržele; ty obsahují éterické oleje, mají vysoký obsah vitaminu C (166 mg na
100 g èerstvé hmoty), vápníku a železa; významný je
též jejich obsah karotenu, minerálních látek a bílkovin.
Co se týèe vlivu na lidský organismus, má petrželka
moèopudný úèinek a podnìcuje rovnìž chu k jídlu.
Petržel je dvouletá rostlina, a až budete sklízet tu koøenovou, mùžete èást skliznì ponechat na záhonu. Pokud se do ní nepustí myši, mùžete si i v zimì a na jaøe
prùbìžnì pochutnávat na èerstvých lístcích. Stejnì tak
mùžete postupnì olamovat listy naové petržele; pokud chcete mít pøístup k listùm, i když napadne sníh
a bude mrznout, zakryjte vèas záhon netkanou textilií.
Pod ní listy nesežehne mráz a vy také nebudete muset
odhrabávat sníh. Jinou, pomìrnì známou možností je
zasadit vrchní èásti petrželových koøenù i se srdíèky do
speciálních hrncù, takzvaných petrželákù, umístit je na
svìtlo a do tepla a zalévat. Koøeny obrazí èerstvou natí
a my mùžeme sklízet.
K OZLÍÈEK
S KLIZEÒ
ØEØICHY VE VELKÉM
–
FOTO :
R. H RADIL
A pokud by vám øeøicha vypìstovaná v misce za
oknem pøipadala pøece jen pøíliš mdlá a umìlá, zkuste na podzim nasít øeøichu ven na záhon. Nebude-li
pøíliš tvrdá zima, øeøicha pøeèká do jara a vy budete
mít mohutné rostliny výteèné chuti. A co nesklidíte,
nechejte dozrát a semínka použijte pøíští zimu.
Klíèová dírka
1 / 2007
13
Zmiòme se už jen o možnosti pøirychlovat si pøes
zimu a na jaøe pažitku a cibulku (k tomu nám poslouží
drobnìjší cibule z loòské skliznì), klidnì i v kvìtináèi za
oknem.
Dobrou chu a stále svìží zeleò na talíøi vám pøeje
FOTO :
R ADOMIL H RADIL
Radomil Hradil
–
Èekanka – Cichorium intybus var. foliosum
Èekankové puky bohužel stále ještì nepatøí ke standardní nabídce prodejen zeleniny, pøitom je to taková
pochoutka! Zkusme si je tedy vypìstovat sami. K tomu
ovšem potøebujeme znaènou dávku trpìlivosti. Výsev
se totiž provádí již v dubnu nebo kvìtnu, puky se však
sklízejí až po Vánocích! Mezitím ovšem musíme vypìstovat na záhonu koøeny: øádky 45 cm, v øádku jednotíme na koneènou vzdálenost 15 cm, bìhem vegetace plejeme, okopáváme, pøíp. pleèkujeme,
a pozdì na podzim, tak aby bulvy dostateènì vyzrály, koøeny vyryjeme, zbavíme listù (pozor, ponechat asi 3 cm chrástu nad koøenem, aby se neporanilo srdéèko!) a uložíme. Chráníme pøed myšmi!
V zimì pak koøeny postupnì zakládáme do hlíny,
napø. do kýblù èi bedýnek, a pøi teplotì okolo 15 –
16 oC rychlíme. Dùležité je dostateènì zalévat a pøedevším zachovat tmu. Jinak listy zezelenají a zhoøknou. Za nìkolik týdnù sklízíme puky, a to nejlépe
odlamováním. Vyplozené koøeny pak mùžeme dát
tøeba králíkùm. Èekankové puky mùžeme pøikusovat k chlebu s máslem, mùžeme je zapékat, výborný je také salát s olejovou nebo jogurtovou zálivkou – a zkuste èekanku smíchat tøeba s kousky
Roketa setá – Eruka vesicaria ssp. sativa
syn. E. sativa
Roketa neboli rukola se na svém vítìzném tažení
Evropou dostala z Itálie už do našich zahrad a kuchyní.
Je to listová zelenina výteèné chuti s oživujícím úèinkem na organismus. Stejnì jako batolka je ovšem citlivá na dlouhý den a pøes léto rychle vybíhá do kvìtu.
Pìstuje se proto na podzim, v øádcích vzdálených od
sebe 25 cm, aby mìla dostatek svìtla. Za mírné zimy
venku pøezimuje podobnì jako øeøicha. Jinak mùžeme roketu pìstovat i pod sklem a pod fólií a sklízet ji
prùbìžnì v zimì, a zejména pak v pøedjaøí. Pokud
nám venku nìkteré rostliny vykvetou, necháme je dozrát a semena sklidíme. Mùžeme je používat jako koøení, nebo je naklièujeme úplnì stejnì jako øeøichu.
Pokud roketu zatím neznáte, vyzkoušejte ji; oceníte její
oøechovì pikantní chu a nedáte na ni dopustit.
SETÁ
za. Obsahuje také více provitaminu A a vitaminu C
než hlávkový salát nebo štìrbák. Obsah éterických olejù
mu dodává zvláštní koøenitou chu, pro kterou si v nìkterých zemích získal tak velkou oblibu. Polníèek je na
podmínky nenároèný, vyséváme ho v srpnu (pro podzimní sklizeò) a v záøí (pro jarní sklizeò), do øádkù vzdálených 10 – 15 cm; v øádku by mìla být vzdálenost
rostlin 2 – 3 cm (poèítáme se spotøebou semen 10 až
40 g na 10 m2, a to podle kalibrace semen). Po výsevu dbáme na to, aby pùda nepøeschla a klíèící semena
nezaschla, po vzejití dáváme pozor, aby polníèek nezadusil plevel. Rostliny dobøe snášejí mráz; zakrytí
netkanou textilií nám umožní sklízet i pøi teplotì mírnì
pod nulou. Polníèek ovšem mùžeme pìstovat i pod
fólií a pod sklem; v takovém pøípadì vysíváme v záøí
a na zaèátku øíjna. Mùžeme tak využít skleníky, fóliovníky nebo paøeništì, která by jinak pøes zimu zahálela. Sklízíme celé rùžice, které odøezáváme ostrým nožem.
Batolka prorostlá – Montia perfoliata,
syn. Claytonia perfoliata
Batolka je u nás pomìrnì málo známá listová
zelenina z èeledi šruchovitých, kterou znali již Indiáni pacifické èásti Severní Ameriky a požívali
ji jak syrovou do salátu tak i vaøenou; øíká se jí
také kubánský špenát. Vytváøí dužnaté okrouhlé listy s dlouhými øapíky, které se sklízejí v zimì
a pøedjaøí. Pìstujeme ji hlavnì pod sklem a fólií
a vyséváme ji na podzim nebo ještì i v únoru
a bøeznu pro jarní sklizeò. Ke klíèení potøebuje
teplotu 12 oC, k rùstu jí staèí 4 – 8 oC. Má velmi
drobné osivo, vyséváme ji do øádkù 8 – 10 cm,
spotøeba osiva je 8 – 10 g/10 m2. Batolku lze jíst za
syrova nebo vaøit jako špenát.
R OKETA
È EKANKOVÉ
PUKY
–
FOTO :
R ADOMIL H RADIL
pomeranèe, jablek nebo banánù. Jinak vìzte,
že èekanka je pro svùj obsah hoøèin výborná
nejen na trávení, ale i pro lepší èinnost jater,
a tím i proti zimním trudnomyslnostem.
14
Klíèová dírka
Plevele nebo divoké zeleniny?
Kuklík mìstský
Kuklík mestský – Geum urbanum
Tato bylinka se vyskytuje nejen jako plevel v sadech
a v zahradách, setkáváme se s ní v dubobukových
a habrových lesích, køovinách, pøíkopech a èasto i na
rumištích. I když kuklík mìstský není nároèný ani na
vodu, ani na živiny, mùžeme ho najít i na okrajích rybníkù a tùnìk, od nížin až do podhùøí.
Jako léèivá rostlina se kuklík používal už od starovìku, o jeho léèivých vlastnostech se zmiòoval už Plinius,
který ho doporuèoval pro léèbu onemocnìní dýchacích cest. Ve støedovìku se údajnì èasto používal proti
horeènatým onemocnìním a nervovým nemocem.
Kneipp doporuèoval èistou silici, získanou z kuklíku
destilací, proti køeèím. Odvar sloužil ke kloktání pøi
zánìtech hrtanu a angínì.
Pokud se nám na zahradì vyskytuje, mùžeme využít
jeho léèivých vlastností i dnes, a dokonce ho použít
i jako koøení. Oddenky sklízíme na podzim, zpravidla
od záøí do listopadu, rychle je oèistíme a sušíme umìlým teplem do 40 oC. Listy sklízíme do kvìtna, dokud nezaène kvést. Pokud ho necháme vykvést
a vysemenit, bude se šíøit na srsti zvíøat a èasto
i na našich ponožkách èi kalhotech, protože
semena jsou opatøena háèky na zpùsob „suchého zipu“.
Z obsahových látek je nejvýraznìjší éterický
olej se silicí eugenolem. Tato silice vzniká pøi enzymatickém rozkladu glykozidu geinu a dobøe ji
známe z høebíèku, nového koøení, skoøice i dalších druhù voòavého cizokrajného koøení. I když
trh s tìmito druhy koøení nemùže kuklík rozhodnì ohrozit, protože obsahuje silic mnohem
ménì, jako levnou náhražku mùžeme jeho listy a pøedevším oddenek smìle použít tøeba do
hovìzí polévky, rajské omáèky, kompotù i rùzných dalších pokrmù.
Oddenky mùžeme usušit a po rozdrcení pøidávat do jídel jako koøení, ale lépe je používat èerstvé, protože sušením se znaèná èást silic ztratí.
Listy mají ménì silic a více hoøèin, oddenek je
pøece jen voòavìjší a chutnìjší. Mladá na se
dá použít na jaøe i do rùzných bylinkových kaší
a polévek. Starší listy je lépe povaøit a pak najemno nasekat a ještì podusit s trochou oleje.
Silnìjší vùnì oddenkù se dá uplatnit i pøi
pøípravì likérù a léèivých vín,
mùžeme jimi okoøenit svaøené víno nebo ho použít pro
pøípravu èaje a jiných nápojù. Kromì silic obsahuje kuklík i pomìrnì velké
množství tøíslovin, hoøèin
a pryskyøic.
1 / 2007
Hela Vlašínová
Tato kombinace pùsobí blahodárnì zvláštì pøi léèení
prùjmù. Pùsobí i proti horeèce, døív se používal místo
chininu. Posiluje a úèinkuje pøíznivì na žaludek, tlumí
i bolesti a køeèe trávícího traktu. Protizánìtlivé úèinky
odvaru z kuklíku mùžeme uplatnit také pøi léèbì rùzných zánìtù v ústní dutinì, vèetnì paradentózy. Žvýkání oddenku pomáhá i proti zápachu z úst. Vynikající
je pro zastavení krvácení a preventivní dezinfekci po
vytržení zubu. Podobnì léèí i lehèí odìrky. Koupel
v odvaru pomáhá také pøi hemoroidech. Macerací
v alkoholu si mùžeme také pøipravit léèivou tinkturu,
kterou po naøedìní vodou používáme napøíklad ke
kloktání.
Vnitønì ji užíváme jen støídmì, silice ve vìtším množství mohou dráždit žaludek. U samotných oddenkù
a listù se ale vzhledem k nízkému obsahu silic pøedávkování bát nemusíme.
Na zahradì se mùžeme setkat i s kuklíkem potoèním a nìkterými okrasnými
druhy. Ty mají ménì hoøèin a k jídlu
i léèení je mùžeme klidnì bez obav
použít. Ovšem mezi plevele je zpravidla neøadíme.
Osvìžující nápoj
Oèištìný oddenek rozkrájíme na
malé kousky, zalijeme medem, zøedìným trochou vody a necháme
alespoò ètvrt hodiny odležet, aby
„pustil šávu“. Pak doøedíme podle
potøeby vodou a necháme ještì vyluhovat, nejlépe pøes noc. Získaný lahodný nápoj skladujeme v uzavøené
nádobì, jinak vùnì vyprchá.
Zelená omáèka
s kuklíkem
Spaøíme smìs listù kuklíku,
kopøivy, bršlice, jitrocele, pøípadnì èesnáèku. Na másle
zpìníme cibuli, zapražíme
s moukou, pøidáme spaøené bylinky a podusíme. Dochutíme rozetøeným èesnekem se solí
nebo nasekaným èesnekem
medvìdím a strouhaným
muškátovým oøíškem, nakonec pøidáme ještì pár
lžic mléka a krátce necháme pøejít varem. Podáváme k masu nebo k vejcím,
s bramborem, tìstovinami, haluškami nebo knedlíky.
Klíèová dírka
15
1 / 2007
Rajská omáèka s kuklíkem
2 – 3 oèistìné oddenky kuklíku vaøíme v troše vody
pod poklièkou. Po cca 5 minutách pøidáme nìkolik
rozkrájených vìtších rajèat, pár snítek tymiánu, pøípadnì trochu skoøice. Mezitím na rozpáleném tuku zpìníme na drobno nakrájenou cibulku, zaprášíme moukou a umícháme jíšku. Rozmícháme ji s trochou studené vody a pøidáme rajèata s kuklíkem, pøepasírovaná
pøes síto. Necháme vše ještì pøejít varem a podle chuti
osolíme, pøípadnì trochu osladíme. Do hotové omáèky mùžeme vložit pár kouskù tvrdého sýra. Podáváme
s bramborovým knedlíkem, tìstovinami nebo rýží.
Místo rajèat mùžeme použít i rajský protlak a milovníci masa si místo sýra mohou dopøát tøeba kousek
hovìzího podušeného s kuklíkem.
Další kulináøské objevy nechám na vás. Dobrou chu!
Evropská permakulturní konvergence 2006 v Brnì
V prvních èervencových dnech roku 2006 se naše Èesko-slovenská permakulturní asociace stala
již po páté hostitelem a organizátorem Evropské permakulturní konvergence. Do Jezírka, centra
ekologické výchovy v Brnì, se sjelo více než 20 zástupcù permakulturních organizací z 10 zemí.
Aèkoliv v minulých letech Evropský permakulturní institut zajišoval
každé 2 roky konání této akce, byla
úèast vždy pomìrnì malá a bylo
tìžké vùbec najít existenci permakulturních (dále jen PK) míst èi organizací. Po mnoha letech se však
loni opìt uskuteènila celosvìtová PK
konvergence, kde se sešli lidé
opravdu z celého svìta. Jedním
z výsledkù tohoto chorvatského setkání byla velká motivace a chu do
další práce. A ta také nyní pøivedla
mnohé na letošní evropskou konvergenci.
Hned první den mìli zástupci jednotlivých PK organizací èi projektù
možnost prezentovat svou èinnost za
poslední 2 roky. Zaznìla zde mimo
jiné i poptávka po knihách v místních jazycích a potøeba vytvoøení
regionù, které spojuje shodná mateøská øeè. Úèastníci poukazovali
také na absenci jednotné platformy
pro spoleènou komunikaci, pøestože existuje mnoho rùzných internetových PK stránek. Pro tyto úèely
byla prozatím vybrána webová strán-
ka www.permakultureforum.net.
Nìkteré organizace se nyní chtìjí
více zamìøit na zájemce ve mìstech,
kde je velký hlad po informacích
o použití permakulturních prvkù
v mìstských podmínkách.
Poté probìhla dlouhá a velmi živá
diskuse o další spolupráci mezi jednotlivými organizacemi i projekty.
Úèastníci se nakonec dohodli a namísto Evropského institutu (který byl
doposud zajišován Dánskou asociací) byla pro následující 2 roky zvolena šestièlenná Evropská rada
(Tony Andersen z Dánska, George
Sobol, Hannah Thorogood a Andy
Langford z Anglie, Sonja Hoerster
z Nìmecka, Pavla Sedláèková
z ÈR), jejímž hlavním úkolem je pomoci zorganizovat následující evropskou konvergenci (2008) a pokusit
se najít možnosti rozvoje a fungování evropského PK hnutí, vè. zpracování aktuální databáze permakulturních projektù a organizací
v Evropì a získání informací o možnostech dotací z evropských fondù.
Rada má také za úkol pøipravit
zprávu o dìní v Evropì pro celosvìtovou konvergenci, která se uskuteèní v kvìtnu 2007 v Brazílii a která je otevøena všem zájemcùm.
Bìhem konvergence probìhlo
i nìkolik zajímavých pøednášek
a workshopù, napø. o velmi dobøe
fungující bio-regionální spolupráci
v jižní Americe, o možnosti studia
permakultury
na
univerzitì
(www.gaiauniversity.org) èi o vodní
strategii pro 21. století. Velký zájem byl i o prohlídku permakulturní zahrady Rozmarýnku a Lipky
a návštìvu rodinné zahrady u Vlašínù.
A jak všichni zúèastnìní hodnotili pøínos podobných evropských setkání? Konvergence pøináší možnost
osobního kontaktu s lidmi podobných zájmù, sdílení informací a nápadù, a pøedevším motivaci, že má
smysl tyto ideje dále rozšiøovat.
Pøíští evropská konvergence se
bude konat v roce 2008. Aèkoliv
se zøejmì nebude konat v Èeské
republice, jsou na ni všichni srdeènì zváni.
Dvory pøírodních øemesel
Slovenská organizace Rodný kruh ve spolupráci
s Èesko-slovenskou asociací Permakultura (CS) pøipravuje týdenní pracovnì-kulturní setkání, jehož
cílem je seznámit zájemce s rozvojem pøírodních
øemesel a s podmínkami pøežití pøi odchodu na venkov v dnešní dobì.
Setkání se uskuteèní 25. 6. – 1. 7. nedaleko
Kokavy nad Rimavicou na Slovensku. V letošním
roce bude otevøen Dvùr krojový (tkaní plátna, šití,
vyšívání, práce s vlnou, výroba opasku), Dvùr salašnický (dojení a ošetøování koz a ovcí, výroba sýrù,
žinèice, jogurtu, výroba zvonkových obojkù pro kozy
a ovce), Dvùr koní (jízda bez i se sedlem, ošetøování, sedlání, výroba pøírodního sedla, tahání døeva
s konìm, stavìní ohrady), Dvùr p횝alovo-fujarový
(vrtání p횝al a fujar, ladìní, vìda o duši døeva, hra),
Dvùr stavitelský (stavba slovanské polozemnice a pastýøského srubu, studnièkový pøístøešek, o povaze døeva, zelená støecha, døevìné šindele), Dvùr kosení
(kosení, hrabání a skladování sena, oprava a výroba pomùcek, klepání a broušení kosy).
Kontakt: v ÈR: 605 905 005, www.permakultura.cz
v SR: 0907 740 868, www.ved.sk
16
Klíèová dírka
Keltský stromokruh a život èlovìka
1 / 2007
Karel Danìk
J AR . S VOBODA
Oøešák (21. – 30. 4. a 24. 10. – 11. 11.)
J AROSLAV S VOBODA
FOTO :
–
Javor miluje hory, i když pro rùst v horských podmínkách není právì dobøe pøizpùsoben. Pøi svém rùstu èasto už tìsnì nad zemí dìlí kmen na dvì, tøi nosné
vìtve, které se pak v elegantních obloucích pnou do
výše. Tím je ale èasto oslabena síla kmene. Dokáže
vytvoøit mohutný koøenový systém jako dub, ve smíšeném lese jakoby zase napodoboval svojí malou korunkou a vysokým štíhlým kmenem smrk.. Dokáže sice
dobøe vzdorovat silnému vìtru, ale trpí lámavostí jemných vìtvièek.
Nikdo poøádnì neví, jakého vìku se javory dožívají,
odhaduje se, že to mùže být 150 až 200 let. Kácen
bývá èasto už po 60 letech – jeho døevo je vyhledávané. Jako to mívají nìkteøí lidé, co žijí pøíliš rychle.
Samo jméno tohoto stromu a jeho pevné šedavì
bílé døevo vyvolávají pøedstavu andìlské hudby a poezie. Døevo ale zùstane svìtlé jen tehdy, když je pokáceno v zimì, ihned je naøezáno a pak postaveno tak,
aby bylo „vzhùru nohama“ – prostì, ta èást, co je na
stromì dole, musí být na prknì nahoøe. Pro posílení
jeho energií by mìli chodit hlavnì staøí lidé a dobøe se
pod ním cítí i dìti. Ne nadarmo se z jeho døeva vyrábìly hudební nástroje a kolébky.
Lidé narození v jeho znamení se vyznaèují citlivostí,
trpìlivostí až umínìností i inteligencí. Svou nesmìlost
a zdrženlivost èasto skrývají za siláckými slovy a rozmáchlými gesty. Protože jsou citovì zranitelní, stylizují
se rádi do role cynikù. Za tvrdou maskou však najdete
chápavou poetickou duši. V lásce to mívají složité. Chtìjí
protìjšku imponovat, takže staví na odiv své rozmary.
Èlovìk-javor je originální, v davu ho zaruèenì nepøehlédnete. Je inteligentní a ambiciózní, vzdìlaný, ob-
OØEŠÁK
Javor (11. – 20. 4. a 14. – 23. 10.)
Pùvodní domov oøešáku je pravdìpodobnì nìkde
mezi Èerným a Kaspickým moøem a Perským zálivem.
V pøedhùøí Kavkazu rostou oøešáky tak hustì, že tvoøí
lesy. V Evropì roste v zahradách i volnì v pøírodì.
Nemá rád písèitou pùdu. Je pozoruhodné, že Keltové
oøešák pøiøadili k období koncem dubna a zaèátkem
listopadu, ve kterých slavili své významné svátky.
Je to statný strom, který v krajinì rozhodnì nepøehlédnete. Podobný je i èlovìk v tomto znamení narozený. Je zvláštní a upoutá pozornost. Má osobitý pùvab a šarm, je sebevìdomý a zvyklý spoléhat sám na
sebe. K ostatním bývá nedùvìøivý. S lidmi jedná zdvoøile, ovšem své zámìry a cíle dokáže uskuteèòovat
i tvrdým zpùsobem. Pravý „oøechový“ èlovìk je plný
rozporù – na jedné stranì se jeví jako tvrdý a egoistický partner, na stranì druhé zahlédnete v jeho oèích
strach. Moc dobøe ví, jaké je to být sám a osamocenì
bojovat o vlastní existenci. Navíc mu chybí pružnost,
což mu na popularitì zrovna nepøidá. Pøesto bývá obdivován a tìší se znaèné autoritì. Neumí odpoèívat, je
to neuvìøitelný pracant. Stinnou stránkou vìci je, že
nedovoluje odpoèinek ani druhým. Respekt u nìj budí
osoby ve vyšší funkci a také obdivuje všechny, kteøí
mají pevnìjší vùli a jsou inteligentnìjší než on sám.
Lidé narození od 3. 11. do 11. 11. by si mìli všimnout také charakteristiky tisu.
M LADÝ
P RASTARÝ
JAVOR BABYKA
–
daøený vynikající pamìtí. Když si oblíbí nìjaký obor
nebo projeví o nìco hlubší zájem, lehce si osvojí spoustu informací. Jakmile pochopíte jeho složitou a rozporuplnou povahu, poznáte èlovìka, na kterého se hned
tak nezapomíná.
FOTO :
Keltští druidové vnímali charakteristiku života lidí a èasto i jejich osud intuitivnì podle toho, do
jakého roèního období se èlovìk narodil. Tato období spojovali s urèitými stromy. V keltském stromokruhu se støídají období spojená s celkem sedmnácti rùznými stromy za pùl roku – a to po
desetidenních obdobích.
Probíráme nyní postupnì jednotlivá období keltského stromokruhu a charakteristiku života èlovìka, který se v tomto období narodil.
17
1 / 2007
J AROSLAV S VOBODA
FOTO :
–
U Keltù stál pùvodnì tis ve stromovém kalendáøi ve
významném postavení, asi jako dub. Pozdìji byl pod
vlivem Øímanù potlaèen a to z toho dùvodu, že pøedstavoval kult Smrti. Smrt a znovuzrození (zánik, tlení
a znovuvzkøíšení k životu) patøily k nejdùležitìjším atributùm kultu Bohynì, než byl nahrazen bohy patriarchátu, který oslavoval pouze narození.
Tis dnes nedokáže bez pomoci lidské ruky vytváøet
souvislejší porost nebo dokonce les. Potíže jsou s jeho
pomalým rùstem i množením. Po mnoho let si zachovává nízký vzrùst. Je však vždy dobøe obrostlý vìtvemi,
takže se ideálnì hodí jako živý plot. Tisové døevo je
nejtvrdší a nejtužší z evropských døevin.
Lidé znamení tisu jsou charakteristiètí svým menším
vzrùstem, houževnatostí. Kdo má pocit, že mu to zapaluje pomaleji, podobá se tisu, který roste pomaleji
než ostatní stromy. Lidé znamení tisu se málo starají
o to, co o jejich životním stylu øíkají jiní lidé.
Tis symbolizoval ve stromovém kalendáøi symbol
znovuzrození. Povìdomí opakujících se zrození si lidé
znamení tisu nesou hluboko v duši jako výraz odpovìdnosti k životu – nejen dnešnímu, ale i k pøíštím generacím.
TIS
Tis – potlaèený strom smrti
M LADÝ
Klíèová dírka
Kvìtnový námìsíèník
Jiøí moravský Brabec
Døìvo sì listem odievá, slavíèek v keøku spievá.
Máji, žaluji tobì a mécì srdce ve mdlobì. (2. polovina
14. století)
Kvìten, máj (lat. Maius) 2004 (Bohynì Maia, Maiesta byla jedna ze sedmi dcer Atlantových – Plejád. Ano, celá plejáda dcer. Byla to majestátní bohynì jara.), dle hebrejského kalendáøe mìsíce Ijar
(do 20. 5.) a Sivan roku 5764, kvìtnový úplnìk jest v oznaèení americké zálesácké tradice Flower
Moon, což v našem jazyce znaèí Mìsíc kvìtù (tedy prostì kvìten), dle keltského kalendáøe stromù
pak do 12. 5. jest mìsíc vrby zvaný Sail, následnì pak mìsíc hlohu Úath. 9. kvìtna slaví židé Lag
beomer.
Pro tebe svatý Filipe a Jakube
jeden druhému mìšec oškube,
nebo zase lépe pijí a hrají
a na kostel hned nic nedbají,
než po lukách a po trávnících sedí,
jedni leží, druzí jedí.
Mladí jako koza skáèí
a tak se jim zdá den kratší.
(Kalendáø sedlský, 1776)
Trocha poezie z pranostik
sebraná
• Kvetou-li v máji hodnì sedmikrásky, bývá málo chleba.
• Nežeò se v máji, budeš hned
v ráji.
• Když na Filipa a Jakuba chrousti
huèí, o Martinì studený vítr fuèí.
(1. kvìten – sv. Filipa a Jakuba,
11. listopad – sv. Martina).
• Žofie pole pochèije. (15. 5.)
• Pan Serboni pálí stromy.
Poslední uvedená pranostika
bude asi vìtšinì ètenáøù nesrozumitelná. Kdo je to Pan Serboni? No
pøece Pankrác Servác a Bonifác,
Kratochvilné ètení v hluboké úctì k pøedkùm a tradicím,
jakož i k mystifikacím, pro kvìten pøipravil
Jiøí moravský Brabec
takzvaní ledoví muži 12. – 14. kvìtna. Mrazíky v tomto období mohou
opravdu silnì ohrozit úrodu ovoce.
První máj, kouzelný den
Tolik rùzných tradic se schází
o prvním máji! Pøiznejme si, že ta
kumulace do jednoho dne je trošku
podivná. Ony se ty svátky slavily
podle rùzných kalendáøù, lunárních,
lunárnì solárních a bùhvíjakých,
a nikdo mne nepøesvìdèí, že by ten
kouzelný den padl každý rok zrovna na nᚠprvní (gregoriánský) kvìten. Ale všechny vycházely z toho,
že v našich zemìpásech se zhruba
v té dobì definitivnì láme boj mezi
studenou a teplou èástí roku.
Tak keltský Beltine je svátek
oèistných ohòù, vyhánìní dobytka
na pastvu a taky trochu sexu. Na
Beltine se uzavírala manželství, Keltové (pøinejmenším alespoò nìkde)
znali i instituci sòatku na zkoušku.
Germáni k tomuto dni pøidali tradici Valpuržiny noci, tedy v lidovém
podání pøedevším strachu z èarodìjnic, které pùsobily zejména v noci
z 30. 4. na 1. 5. (Ono vùbec našim
pøedkùm den zaèínal veèerem
pøedchozího dne, nikoliv pùlnocí, to
už spali.) Èarodìjnice se symbolicky pálily, ale bylo nìkolik fint, jak
jim zabránit škodit. Na práh stavení se položily drny. Èarodìjnice prý
musela, než vejde dovnitø, všechny
stébla spoèítat. Což do rána nestihla a mìla smùlu. Støílelo se do vìtru a práskalo bièem. I ty ohnì se
pálily na ochranu pøed èarodìjnicemi. Zapalovala se v nich stará
košata a házela do výšky. Vìøilo se,
že koštì srazí èarodìjnici.
Sexuální praktiky mìly jiný základ – magickou víru, že podobné
plodí podobné. Chodilo se tedy po-
18
Svatodušní svátky
Velká vìtšina nejvýznamnìjších
køesanských svátkù je nahuštìna
zhruba do pùl roku, který zaèíná
adventem a pøes vánoce, pùst, velikonoce, nanebevzetí Pánì konèí
Božím hodem svatodušním, tedy
pøipomínkou seslání Ducha svatého na apoštoly. V druhé polovinì
roku toho už moc není – Svaté trojice, nanebevzetí Panny Marie a Dušièky, to jsou všechno jen jednodenní akce.
Takže jak to bylo po Kristovì
zmrtvýchvstání: Dal se poznat uèedníkùm, ètyøicet dní se s nimi setkával, pak vstoupil na nebesa. Uèedníkùm pøikázal jít do Jeruzaléma,
tam že se uvidí. A taky uvidìlo.
30. 5. na nì sestoupil Duch svatý
a oni zaèali mluvit rùznými jazyky,
kázat a vlastnì doopravdy založili
církev. Svatodušní svátky (nìkdy se
jim také øíká Letnice) na vìtšinì
území u nás nesnesou srovnání
s ostatními dvìma Božími hody – vánoèním a velikonoèním. Moc z nich
nezbylo a s výjimkou vìøících vlastnì ani nezaznamenáme, že to nìjaký svátek je. Ale pozor – na jihovýchodì Moravy po nich nìkde zbyla
tradice velmi honosná – Jízda králù. Koná se buï na svatodušní nedìli nebo den po ní. Král musí být
panic, musí mlèet (èasto drží v zubech rùži) a je s tím spojena spousta folklóru. Zajeïte si do Vlènova.
1 / 2007
K RESBA : J AROSLAV B AŠTA
milovat na políèko, aby rodilo, nebo naopak políbit dívku pod kvetoucí tøešní (nìkde pod zelenou bøízou), aby
taky rozkvetla (nalila se mízou). Poctivým pannám se
u domku stavìl máj – ozdobený bøezový stromek. Máj
èi májka se stavìla i na návsi, a to pokud možno co nejvìtší. První kvìtnovou nedìli pak byl tanec pod májí.
U nás na Vysoèinì se kreslily vápnem chodníèky mezi
domy milencù.
U nás je díky Máchovì
básni o popravì první máj
svátkem milencù. Pak je to
taky svátek práce, rojí se
komunisté, anarchisté a skini a obèas se nìkteré roje
poperou. Policisté zpravidla
pomáhají intelektuálnì slabším.
Klíèová dírka
Svátek uèencù
9. kvìtna letos slaví židé Lag beomer èi v jiném psaní Lag ba omer.
Ten pøipomíná povstání Bar Kochby proti øímským utlaèovatelùm ve
2. stol. Tehdy také ustal mor øádící
mezi žáky rabína Akiby, a proto se
tento den slaví jako Svátek uèencù.
Pøiznám se, že jim trošku závidím,
protože ani v køesanské tradici, ani
v obèanském kalendáøi žádný svátek uèencù nemáme.
Sklizeò v kvìtnu?
Na naše zemìpisné pomìry to
zní divnì. Ale židé slaví letos 26. –
27. kvìtna svátky Šavuot. Na blízkém východì holt pøichází sklizeò
døív. Pøi Šavuotu se na znamení
první skliznì židé nosili pestré prapory a stuhy s košem ovoce. Dnes
se bere spíše jako èas, ve kterém
Hospodin daroval Tóru na hoøe Sinaj. Šavuot je celý zasvìcen studiu
a vzdìlávání. Jí se hodnì mléèných
pokrmù, jako jedli Izraelci po pøijetí Tóry.
Dva Janové z Nepomuku
Ten jeden je historický – narodil
se roku 1345 jako syn soudce
v Pomuku. Kromì nìmecké krve
mìl i nìco krve èeské. Dostalo se
mu dobrého vzdìlání a projevil se
jako šprt (na universitì v Padovì).
Byl sice knìz, ale zdá se, že byl pøedevším dobrý úøedník. Proto si jej
arcibiskup Jan z Jenštejna vybral
v roce 1389 za generálního vikáøe.
Arcibiskup se nemìl rád s králem.
Protože takový úøedník leccos ví,
král Václav IV., opilec a sadista,
bratr hodného císaøe Zikmunda, to
z nìj chtìl vytáhnout. Nejlépe skøipcem. Jan to nevydržel a umøel (20.
bøezna 1393). Mrtvolu hodili do Vltavy z Karlova mostu. O vìci se vìdìlo, vyprávìlo, zkreslovalo (tøeba
že po nìm král chtìl, aby prozradil
královnino zpovìdní tajemství), ale
nejmíò tøi sta let to nevypadalo na
kariéru svìtce, natož nejpopulárnìjšího v Èechách, i když v lidových vyprávìních to byl èlovìk úctyhodný.
Až arcibiskup Khuenburg po roce
1710 se rozhodl, že Jana proslaví.
Zaèal sbírat materiály, pøipravil
podklady a 19. 3. 1729 byl Jan
prohlášen za svatého. Pochopitelnì v tìch dokladech to bylo chyba
na chybu, zejména díky Dalimilovi
a jeho kronice, takže nám blahoøeèili èlovìka, který se jmenoval Jan
z Nepomuku (že jako ani nemukl
o zpovìdním tajemství), byl Èech
jak poleno a umuèili jej 16. kvìtna
1383 (když ten historický studoval
v Padovì), tím, že jej po všech útrapách svázaného, ale živého hodili do
Vltavy. Geniální tah ovšem byl, že
Jan Nepomucký je jaksi patronem
mostù. Takže mu zaèali stavìt sochy na mostech. To pøedbìhlo vynález billboardù o staletí a reklama
fungovala. Není populárnìjšího svatého u nás než Jan z Nepomuku.
A pouèení? Nezáleží na tom, co
umíš, ale jakého mᚠmanagera.
Investuj do reklamy.
Klíèová dírka
19
1 / 2007
Kalendáø akcí
Permakultura (CS) – plánované akce
Prosíme všechny zájemce, aby se vždy a dostateènì dlouho pøed zaèátkem akce ohlásili na kontaktní adresu a vyžádali si aktuální a upøesòující informace ohlednì konané akce. Také mùžete
oèekávat úèastnický poplatek na nìkterých akcích. Pro jistotu se na akce, které Vás zajímají, dívejte i do kalendáøe akcí na www.permakultura.cz (.sk) – tam budou podrobnìjší informace.
F 20. 4. 2007 a 12. 10. 2007 … BIOLETS, výmenná
burza, SOSNA, Košice
Garant i kontakt: Silvia Szabóová, [email protected]
F 20. – 22. 4. 2007 … Pracovný seminár O bylinkách
a kvetinách – Buèany, SK
Garant akcie: Vilo Šimek, [email protected],
tel.: +421 903 717 782
Garant odborného programu: Marianna Holušová-Ružièková
F 28. 6. – 1. 7. 2007 … Pracovný seminár Štruktúry
z hliny, slamy, dreva – Buèany, SK
Garant akcie: Vilo Šimek, [email protected],
tel.: +421 903 717 782
Garant odborného programu: Z. Kierulfová
F 6. – 8. 7. 2007 … Festival permakultúry – Sebechleby, SK
Garant akcie a kontakt: Patrícia Èernáková,
[email protected], tel. +421 907 167 907
F 17. – 21. 5. 2007 … Uvodný PK kurz – Buèany, SK
Garant akcie: Vilo Šimek, [email protected],
tel.: +421 903 717 782
Garant odborného programu: Marcel Suško
([email protected])
F 25. – 29. 7. 2007 … Uèitelský kurz – Buèany, SK
Garant akcie: Vilo Šimek, [email protected],
tel.: +421 903 717 782
Garant odb. programu: Dana Køivánková, Èestmír Holuša
Anglický lektor: Andy Goldring
F 25. – 27. 5. 2007 … 5P – velký design – Klášter Sychrov
Garant: Pavla a Petr Sedláèkovi, [email protected]
F 29. 7. – 10. 8. 2007 … Úplný kurz PK dizajnu –
Buèany, Košariská, SK; Garant akcie: Vilo Šimek,
[email protected], tel.: +421 903 717 782
Garant odborného programu: Dana Køivánková, Èestmír
Holuša ([email protected])
F 15. – 17. 6. 2007 … 5P – pozdní øez stromù – Véska
Garant i kontakt: Kali a Laco Švecovi, [email protected]
Cyklus pøednášek a setkání o principech pøírodního zahrádkaøení
1.
8.
12. – 13.
18. – 20.
2. – 3.
5.
5.
5.
5.
6.
2007 •
2007 •
2007 •
2007 •
2007 •
Bylinkové záhony
Pøírodní ploty
Trvalkové záhony
Konference Venkovská krajina 2007
Pøírodní ploty
ZO ÈSOP Veronica
Centrum Veronica Hostìtín
Kontakt • Vìra Pospíšilíková, ZO ÈSOP Veronica – Centrum Veronica Hostìtín
[email protected], tel.: 572 641 855, www.veronica.cz/hostetin
Cyklus „Setkání pøátel pøírodní zahrady“
(vede Ing. Helena Vlašínová ve spolupráci s Ekologickým institutem Veronica a všemi lidièkami ochotnými se podìlit o svoje zkušenosti). Na
setkáních se mùžete dozvìdìt, jak se na zahradì obejít bez chemických prostøedkù i bez namáhavé døiny, vymìnit nebo získat semínka ménì
známých zelenin, léèivých i koøeninových rostlin, koupit si stará a pøesto „nezastaralᓠèísla èasopisu „Zahrádky a zahrady“, aktuální èísla
permakulturního èasopisu „Klíèová dírka“ a rùzné užiteèné publikace. Mùžete se tu také podìlit s ostatními o své problémy, úspìchy i recepty.
Setkávání bude probíhat každé první pondìlí v mìsíci v sídle Institutu Veronica Panská 9, Brno (v Domì ochráncù pøírody) v sále –
3. poschodí (pokud nebude uvedeno jinak) od øíjna do èervna vždy od 17.30 do 19.00 hod.
Pøedbìžný program setkání
F 7. 5. 2007
F 4. 6. 2007
Jarní plané rostliny na zahradì i v kuchyni. Inspirace a výmìna receptù – koná se od 14 hod. na Oøešínì (bus 70).
Pøednáška ing. Ivana Jablonského o léèivost hub a jejich využití k pøípravì èajù a výtažkù.
Vyhlašujeme aprílovou soutìž plnou recese a permakultury
O permakulturní kvìtináè roku 2007
Co se bude posuzovat? Vzájemné vazby rostlin (a živoèichù) • celkový výnos jedlé (a prvoplánovì
užitkové) biomasy ve vztahu k horní ploše „záhonku“ (objemu) kvìtináèe • nejzajímavìjší plod z kvìtináèe
• poèet druhù • pøesazování rostlin • estetická úroveò (fotografie) v rùzných obdobích vegetaèního období
• originalita • odvaha pìstitele. Odmìna bude samozøejmì permakulturní a zatím zùstává tajemstvím.
Velikost kvìtináèe (prùmìr) je doporuèena minimálnì 50 cm a kvìtináè musí být ruènì pøenositelný
max. dvìma osobami (vana už není kvìtináè).
Termín uzávìrek pro posílání fotografií a informací ke kvìtináèùm a o pìstitelích je do 11. 11. 2007
vèetnì na adresu redakce Klíèové dírky. Vyhodnocení vyjde v prvním èísle KD v roce 2008.
èes èasop
is
koper slove
n
mak
ultu ské
ry
roèník 4, èíslo 1 / 2007
Redakce:
Lenka Krteèek Kvasnièková
Laco Švec
Pavla Sedláèková
Hela Vlašínová
Svìtlanka Vlašínová
Adresa:
c/o DEV Lipka, Lipová 20, 602 00 Brno
[email protected]
Sazba:
Laco Švec
Foto obálka:
Hela Vlašínová (pøední strana), David Nìmeèek (zadní strana)
Ilustrace:
Milan Suchánek, Jaroslav Bašta, Hela Vlašínová
Tisk:
Reprocentrum Blansko
Vydává:
Permakultura (CS),
c/o DEV Lipka, Lipová 20, 602 00 Brno
Doporuèená cena: 36,– Kè / 48,– Sk
Evidováno MK ÈR pod ev. èíslem MK ÈR E 15078
Tištìno na recyklovaném papíøe.