Exkurze do Radějova
Transkript
Exkurze do Radějova
CHKO Bílé Karpaty expedice za poznáním rozmanitosti forem života v přírodě Radějov 19. – 21. května 2009 Pprojekt MŠMT Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta č. 0469/2009 Cílem akce bylo seznámit děti s rozmanitostí druhů rostlin a živočichů v různých typech prostředí, upozornit je na složitosti vzájemných vztahů, které se tam vytvářejí, a přiblížit jim roli člověka při ovlivňování přírody. Expedice se zúčastnilo 19 dětí ze 6. a 7. tříd ZŠ Novolíšeňská 10, Brno. Zemědělská krajina Bělokarpatské louky Lesnatá oblast Účastníci expedice Bílé Karpaty – Radějov 2009 Autokemp ANNA Radějov - Lučina Rozhledna na Travičníé – Tvarožná Lhota Lov mloka a jeho fotodokumentace Ukázka různých druhů rostlin na cestě do lesů Lov obojživelníků v lesní tůni Užovka hladká – hadů se už nikdo nebojí Večer u táboráku FAUNA V AUTOKEMPU ANNA Štěrbina, kterou večer vyletovali netopýři na lov Ježek východní – stopy v prachu před chatou Tiplice na stěně pokoje Hnízdo vosíka obecného za rozbitou deskou Trus pod výletem netopýrů z kolonie usazené za deskami pod střechou chatky Kos černý Pokoutník domácí Mravkolev obecný - lapací jamka a larva v suchém písku pod verandou chaty SAVCI Les s podrostem Louka Zajíc polní Liška obecná při lovu hrabošů Norník rudý Myšice křovinná Daněk skvrnitý Hraboš polní Srnec obecný Bez černý Kalina obecná Svída krvavá Třešeň ptačí OKRAJ CESTY Javor babyka Javor klen Kerblík lesní Brslen evropský Kopřiva dvoudomá Plamének plotní Ropucha zelená KOUPALIŠTĚ Bruslařka horská Užovka obojková Rak říční v potoce mezi rybníky Jelec tloušť v tůni pod hrází Skokan hnědý – pulci okusují uhynulou larvu čolka obecného ZAROSTLÁ ČÁST RYBNÍKA Čolek obecný samice Orobinec úzkolistý Kosatec žlutý Vážka - vodní larva, imago Skokan skřehotavý – samec v době páření PODROST LISTNATÉHO LESA Lilie zlatohlavá Okrotice mečolistá Mařinka vonná Kyčelnice cibulkonosná Šťavel kyselý Kopytník evropský Medovník meduňkolistý Okraj lesa NPR ČERTORYJE bělokarpatské louky - orchideje Hlístník hnízdák Pětiprstka žežulník Hlavinka horská Střevíčník pantoflíček Bradáček vejčitý Vstavač mužský Tořič čmelákovitý HADI Zmije obecná – Hostěnice – vlhká paseka Užovka obojková – Radějov – břeh rybníka Užovka podplamatá – Jihlava – břeh řeky (vpravo) Užovka hladká – Radějov – suchý okraj listnatého lesa (vlevo) JEŠTĚŘI samec a samice Slepýš křehký, Hostěnice Ještěrka živorodá, Králický Sněžník Ještěrka obecná B U K O V Ý L E S, severovýchodní svah 450 m n. m. Mlok skvrnitý larva Mlok skvrnitý – larvy se vyvíjejí v čistých potůčcích, dospělci žijí ve vlhkém listnatém lese na souši Čolek horský (samec) a larva - k vývoji stačí i louže u cesty Kuňka žlutobřichá se rozmnožuje i v malých loužích, v prohřáté vodě. Klade vajíčka později než skokan hnědý Kuňka ohnivá (j. Čechy) ČLOVĚK POMÁHÁ I ŠKODÍ Vyjeté koleje u cesty – místo rozmnožování čolka horského, skokana hnědého a kuňky žlutobřiché Zarostlý bazén – čolek obecný, skokan hnědý, larvy potápníka vroubeného Koleje v louce – kuňka žlutobřichá, bruslařky Silnice u kempu – přejetá ropucha obecná, užovka obojková, skokan hnědý Druhová rozmanitost - biodiverzita Zemědělská krajina Lesnatá krajina Pole s kukuřicí. Stanoviště s extrémně sníženou druhovou rozmanitostí. Obiloviny jsou významný zdroj potravy lidí, jejich pěstování vyžaduje hodně energie (orba, setí, hnojení, pesticidy, insekticidy, sklizeň), přináší velký ekonomický zisk, ale je nepřátelské pro přírodu. Listnaté a smíšené lesy s přirozenou druhovou skladbou dřevin. Menší ekonomický přínos, ale vysoká ekologická stabilita a velká biodiverzita. Louky obhospodařované tradičním způsobem. Stanoviště s vysokou rozmanitostí rostlinných i živočišných druhů, poskytují kvalitní seno pro domácí zvířata, menší spotřeba energie (jen kosení a sušení). Menší zisk, ale přátelské prostředí pro přírodu. Orchideje Rostou na druhově pestrých loukách nebo v lesích v čistém prostředí bez intenzivního hnojení a bez používání chemických látek. Nedaří se jim na orné půdě ani na hnojených loukách a ve znečistěném prostředí (chybí tam houby, se kterými orchideje žijí v symbióze a bez kterých nemohou existovat). Smrková monokultura v nižších polohách = nepřirozené stanoviště, produkce dřeva, ale málo stabilní prostředí (kůrovec, polomy), malá rozmanitost rostlin i živočichů. Mlok skvrnitý Žije v přirozených listnatých lesích v čistém prostředí (pestrá nabídka potravy, čistá voda důležitá pro vývoj larev). Nemůže žít v umělých smrkových monokulturách a v znečistěném prostředí .
Podobné dokumenty
členovci v lese
1. Kolik párů nohou mají pavoukovci (křižák, sekáč, klíště) ?
2. Podle čeho poznáš křižáka na první pohled?
3. Do skupiny korýšů patří stínka obecná vyskytující se v lese. Vymyslel bys další
zástup...
Manuál pro lektory VP
(výběžky tělní stěny hmyzu protkané vzdušnicemi), které jsou umístěny na různých částech těla. Živí
se detritem a některé druhy jsou dravé. Na končetinách mají 2 drápky. Žijí převážně v tekoucích
v...