Zahradnictví 7/2010

Jema mesice .
Sadarstvi a vinohradnictvf Citlivost po.pulacf obalece jablecneho na
virus granul6zy obalece jablecneho v CR Susceptibility of codling moth populations to Cydia pomonella granulovirus in the Czech Republic
Souhm Pi'ipravky na bazi viru granul6zy obalece jablecneho (Cydia pomonella granulovirus - CpGV) jsou vyiznamnou soucasti systemu integrovane a organicke produkce ovoce. Dlouhodobe pouzivani techto pripravku vsak v Evrope vedlo k selekci lokalnich populaci obalece jablecneho rezistenlnich k CpGv. Vzhledem k lemlo zkusenoslem bylo predmelem vyizkumu zhodnolil cillivosl vybranych ceskych populaci obalece jablecneho na CpGV na lokalilach s ruz­
nym reiimem ochrany. Vnimavosl populaci obalece jablecneho k ruznym davkam CpGV byla vyhodnocena laboralornim biologickym leslem. Populace obalece jablecneho pochazejici jak z lokalil virovyim preparalem neosell'ovanych , lak i experimenlalne oselrovanych pouze nekolik lei byly k CpGV vyso­
ce vnimave, avsak casl populace oselrovana CpGV dele nez desel let byla k viru rezistentni. Abstract The Cydia pomonella granulovirus (CpGV) is a very important agent in the organic and integrated fruit production. However, last years, populations of the codling moth resistant to CpGV were locally found in some European countries. With regard to this experience, the object of the research was to evaluate susceptibility of various codling moth populations to CpGV in the Czech Republic. Three populations of codling moth originated from three separate areas were tested for their susceptibility to CpGV in laboratory bioassays at several doses of CpGV. Decreased su sceptibility to the CpGV wa s demonstrated neither in samples from locality without CpGV treatment nor from a locality experimentally treated with CpGV for several years during the registration process. However, one population experimentally treated for more than ten years was partially resistant.
Entomopatogenni viry z celedi Baculo­
viridae se v poslednich desetiletich
stavaji vyiznamnou soucasti ochrany
drevin a polnich plodin proti rade hmy­
zich skudcu pl'edevsim z radu molYli,
dvoukl'idli a blanoki'idli (Moscardi,
1999; Szewczyk a ko!., 2006). Pred­
nosH bakuloviru je stabilita castic ve
vnejsim prostredi, selektivita atake bez­
pecnost pro cloveka (Black a ko!.,
1997; Asser-Kaiser a kol., 2007).
K ochrane sadu proti howsenkam oba­
lece jablecneho (Cydia pomonella L.)
se osvedcil biopreparat na bazi viru gra­
nul6zy obalece jablecneho (Cydia po­
monella granulovirus - CpGV), kterY
usmrcuje sveho hostitele za pet az de­
set dni po infekci Gehle a ko!., 2006).
Biopreparaty na bazi CpGV jsou bezne
pouzivany v zapadni Evrope, Jizni a Se­
vemi Americe,Jizni Africe ci na Novem
Zelandu. V Ceske republice byly letos
(bi'ezen 2010) registrovany dva prepa­
raty s obchodnim nazvem Madex (An­
dermatt Biocontrol AG, Svyicarsko)
a Carpovirusine (Arysta LifeScience
SAS., Francie). Pouzivani techto pro­
duktu bylo donedavna povazovano za
jedinecne slouceni vysoke ucinnosti
proti skudci a bezpecnosti pro cloveka
i necilove organismy. V soucasne dobe
to stale plaH pro vetsinu sadu, kde jsou
pnpravky pouzivany, avsak v nekterYch
pl'ipadech doslo po dlouhodobem
pouzivani bioprepar3tu na bazi viru
k selekci lokalnich populaci obalece ja­
.
Biologicky test, nejniiSi pouiivana koncentrace viru v diete (3 x 10exp2). Pri
teto koncentraci hynou housenky vnimayYch populaci obalece jablecneho ai
v poslednim larvalnim instaru LS
blecneho vysoce rezistentnich k CpGV.
Do dnesni doby byly zjisteny rezistent­
ni populace obalece jablecneho v desit­
kach sadu v Nemecku, Francii, Italii,
Svycarsku, Nizozemsku a Rakousku
Gehle a Schmitt, 2009). Selekce rezi­
stentnich jedincu souvisi s pouzivanim
jedineho izolatu CpGV, kterY byl v roce
1963 objeven v Mexiku aje oznacovan
jako izola. CpGV-M Gehle, 2008). Za­
hranicni vyzkumna pracoviste i vyrobci
biologickych pl'ipravku na ochranu
rostlin se proto rozhodli okamzite zaCit
s vyvojem novych biopreparatu na bazi
CpGV. V prosinci 200 7 doslo ve
$vycarsku k registraci prvniho biopre­
paratu ucinneho proti rezistentnim po­
pulacim obalece jablecneho. NOVY prf­
pravek s obchodnim nazvem Madex
Plus (Andermatt Biocontrol AG,
Svycarsko) byl ziskan opakovanym pa­
sazovanfm izolatu CpGV-M pres rezis­
tentni populaci obalece jablecneho
Gehle, 2008). V souCasne dobe jsou
studovany dalsi izolaty viru, uCinne pro­
ti rezistentnim housenkam skudce.
Nejlepe popsanym novym izolatem je
CpGV-112, kterY pochazi z iranu (Kienz­
le a ko!., 2008; Eberle a ko!., 2008).
li)ale probiha hiedani molekulamich
markeru rezistence k CpGV-M, ktere
by usnadnily a urychlily monitoring re­
zistentnich populaci. Monitoring rezi­
stence k CpGV-M je v soucasne dobe
provaden laboratomim testovanim citli­
vosti potomstva v pi'irode odchyce-
I
nych pl'ezimujicich housenek. Metoda
laboratomich biologickYch testu je ca­
sove narocna a vyzaduje nastaveni
vhodnych podminek pro odchov rodi­
covske generace mOIYlu (Fritsch a ko!.,
2005; Zichova a ko!., 2008). Hledani
markeru rezistence je zatim neuspesne,
prestoze je znamo, ze je rezistence za­
lozena na pohlavnim chromoz6mu
Z (samci ZZ, samici ZW). Uvedena tvr­
zeni jsou podlozena testy zalozenymi
na knzelli jednotlivych paru tvorenych
citlivym a rezistentnim homozygotnim
jedincem a nasledujicim zpetnym knze­
nim. Potomstvo \lZoikle zpetnym kiiZe­
nim bylo vyhodnoceno za pomoci la­
boratorniho
biologickeho
testu
(Asser-Kaiser a ko!., 2007).
cnem nasi prace bylo porovnat citlivost
vybranych ceskych pl'irodnich populaci
obalece jablecneho na CpGV-M za po­
moci biologickeho testu. Jednotlive po­
pulace pochazely z geograficky odlis­
nych lokalil s rozdilnym zpusobem
provadene ochrany a odlisnou vnima­
vosti skudce k insekticidum.
Material a metody
POvod pl'frodnfch populad obale~e
jablocneho
Pro testovani citlivosti F1 generace
pi'irodnich populaci obalece jablecne­
ho byly odebrany na podzim 2007
a 2008 pi'ezimujici housenky rodicov­
ske generace. Pro tento ucel byly na
Zahradnictvi 7120 10
stromy instalovany pasy z vlnite Iepen­
kyo Sb~r probihal na lokalitach Praha­
-Ru zyne, Bulhary a Velke Bilovice.
V Praze-Ruzyni (50 06'N, 14°1 5'E) by­
la sledovana dye mista. Prvni, neoseti'o­
vana jabloi\ova alej' (p I) byla testovana
v obou letech sberu. P I se nachazi ve
vzdalenosti asi 300 m od experimental­
niho sadu (P II), kterY byl v ramci regist­
racnich pokusu v letech 1998- 2000
a 200 6- 2008 osetFovan bioprepa­
ratem na bazi CpGV. Citlivost housenek
ze sadu P II byla hodnocena jen
v druhem roce sberu. Na jizni Morave
byla v roce 2008 hodnocena neoseti'o­
vana alej (B) nedaleko obce Bulhary
(48°49'N, 16°44'E) a cast intenzivne
obhospodai'ovaneho jablonoveho sadu
(VB I) nedaleko Velkych Bilovic
(48°51'N, 16°54'E). Housenky byly
sbirc\ny zhruba 600 m od plochy (VB II)
oseti'ovane od roku 1997 biopreparaty
na bazi CpGV. Z plochy osetl'ovane vice
nez deset let pomoci CpGV byfy hou­
senky sbirany v prubehu leta roku
2008 z napadenych jablek a pote na
podzim z pasu z vlnite lepenky. V teto
oblasti byl CpGV aplikovan kvuli pro­
kazane rezistenci obalece jablecneho
k nektery-m insekticidum (Stara a Ko­
courek, 2007).
II "I. \.
0
Odchov obalere jablealeho
a biolorJcke testy
Metodika odchovu pnrodnich populaci
a metodika biologickych testU byly pre­
vzaty od Fritsch a ko!. (2005). Pi'ezimo­
vani housenek probihalo v klimatizo­
vanem boxu pi'i teplote 6 °C po dobu
minimalne ctyl' mesicu. zacatkem na­
sledujiciho roku byla teplota v klimati­
lOvanem boxu postupne zvysovana az
na 20°C. MolYli, ktel'i se lihli v prubehu
jara, byli pravidelne chytani a prenaseni
do chovnych klicek umistenych ve
skleniku s pi'irozenym svetelnym rezi­
memo V prubehu ovipozice (kladeni va­
jicek) hraje roli pi'itomnost pi'irodnich
atraktantU produkovanych jablonemi.
Kolem klicek byly proto umisteny vet­
vicky jablone podle Witzgalla a kol.
(2005). Housenky pochaz~jici z napa­
denych plodu byly dochovany na in­
stantni umele diete (Manduca Premix­
Heliothis Premix, Stonefly Industries,
KS, USA) a cast jedincu, ktera se vylihla
v temze roce, byla pi'enesena do
chovne klicky. Cerstve vylihnute hou­
senky prvniho instaru (L1) byly jednot­
live umisteny na povrch virem kontami-
Zahradnictvi 7120 10
-­
~
.­.
~
~\
,
r::!I'J
j.
.
,
,
-
Vysledky
-
;. !'
~
Klicka pro odchov m0tY1iI prirodnich populaci
novane instantni umele diety naplnene
do autoklavovanych testovacich boxu
(odkladad box na zkumavky 2-1535,
neoLab). Vodny roztok purifikovaneho
a kvantifikovaneho izolatu CpGV-M
(DLR Rheinpfalz, Nemecko) byl michan
s praskovym premixem v pomeru 3:1.
Koncentrace viru v diete predstavuje
pocet okluznich telisek s virovymi casti­
cemi, tzv. occlusion body (OB) v jed­
nom miliiltru diety (OB/ml). Soucasti
biologickYch testU byla kontrolni skupi­
na housenek umislenych na dietu bez
viru. Inkubace probihala v klimatizo­
vanem boxu pi'i teplote 26°C a fotope­
riode (16 :8). Prvni den po inkubaci by-
Iy z diety odstraneny vsechny uhynule
housenky,jejichz mortalita byfa pravde­
podobne zpusobena poranenim pi'i
manipulaci (nezapocitavaji se do biolo­
gickeho testu). Hodnoceni mortality se
uskutecnilo symptomaticky po 1 4
dnech biologickeho testu. V roce 2008
byl CpGV-M aplikovan do diety v ruz­
nych koncentracich a citlivost piirod­
nich populad byla porovnana s morta­
litou housenek citliveho laboratorniho
kmene (krymskY kmen, Vsesojuznyj In­
stitut Zascity Rastenij, Sankt-Peterburg).
Citlivost laboratorniho kmene byla ze
dvou nelavislych opakovani vyhodno­
cena logistickou regresni analyzou
(-}~1r:l:~~~::':'-'
Logisticka regrese zavislosti mortalitv na log(koncentrace)
- ~'
:-r
/
0
t
~
: 1
(XLSTAT 2008; Addinsoft, USA) a byfa
stanovena stredni letalni koncentrace
(LC50). V roce 2009 byl do diety za­
michan CpGV-M jen v jedne koncent­
r:aci (3 x 105 OB/ ml). Tato koncentrace
umoznuje rozlisit citlive a rezistentni je­
dince jiz od 7. dne biologickeho testu.
t
., I
"' I
----/ /
• Hodnoceno 14 dni po infekci. Active = mortal ita laboratorniho kmene,
Model = modelova ki'ivka mortality laboratorniho kmene, sede Hnie = in­
terval spolehlivosti 0,95
Citlivost laboratorniho kmene na izolM
CpGV-M byla v roce 2008 vyhodnoce­
na logistickou regresni analYzou (graf 1).
LC50 po 14 dnech biologickeho testu
odpovidala 9,9 x 102 OB/ ml (n = 485,
P< 0,001 , ~2 = 247,3, df = 1,442). Te­
stovany vzorek pnrodnich populaci ne­
dosahoval dostatecne velikosti po­
trebne pro hodnoceni regresni
analylOu s naslednym stanovenim
LC50, a proto byfa v roce 2008 porov­
nana citlivost populaci k CpGV-M s cit­
livosti laboratorniho kmene. zatimco
mortalita populaci z Prahy-Ruzyne (P
I 08) a od obce Bulhary (B 08) kopiro­
vala logistickou knvku mortality labora­
torniho kmene (data nejsou piilozena),
citlivost populaci pochazejicich z Vel­
kYch Bilovic se lisila v zavislosti na miste
sberu housenek (graf 1). Vzorek popu­
lace odebrane v roce 2007 v miste bez
osetl'eni CpGV (VB I 08) byl citlivy,
avsak 72,50 % potomstva obalece ja­
blecneho pochazejiciho z jablek sbira­
nych v roce 2008 na plose osetl'ovane
biopreparaty na bazi CpGV (VB II 08)
pi'ezilo na diete kontaminovane CpGV
v koncentradch 104-3 x 104 OB/ml
(graf 1). Cast potomstva housenek
sbiranych z tohoto mista z pasu vlnite
lepenky na podzim 2008 (VB II 09) by­
la take rezistentni. Ctrnactidenni expo­
zici housenek na virem kontaminovane
diete (3 x 105 OB/ ml) pFezilo 11 ,84 %
(graf 2). Mortalita housenek VB II 09
z jednotlivych snusek vajicek kolisala
od 74 ,6 do 100 % (graf 1), zatimco
mortalita housenek z aleje (P I 09) i ze
sadu oSeti'ovaneho CpGV v Praze-Ru­
zyni (p II 09) byla pi'i teto koncentraci vi­
ru v diete vldy 100 % (graf 2). Protoze
znacna cast jedincu F1 generace z po­
pulace VB II 09 vstoupila do diapau~,
byla zbyvajici cast populace kilZena sje­
dinci z laboratomiho chovu a dale se­
lektovana pi'i koncentracich 3 x 103
OB/ ml a 3 x 105 OB/ m!. Selektovani
rezistentni jedinci dali vzniknout rezi­
stentnimu laboratornimu chovu obale­
ce jablecneho (VB II x Lab S).
lema.masice
Sadarstvi a vinohradnictvi
Diskuze
Pro hodflocenf pod~u rezistentnfch je·
dincu v testovanych populacfch byly
pouzity koncentrace CpGV·M od
104-3 x 105 OB/ml (log c = 4 - 5,5),
pn kterYch do 14 dnu uhynou ~echny
vnfmave housenky obalere jablecneho.
Vybrane koncentrace vychazely z udaju
Schmitta a kol'. (2008) a take z nasich
analYz provadenych na citiivem labora­
tomfm kmenu (graf 1). ljistili jsme, ze
pouze populace VB II, ktera pochazf
z plochy vfce nez deset let osetrovane
biopreparaty na bazi viru, je castecne re­
zistentnf. Rozd~ny pod~ rezistentnich je­
dincu testovanych v I'etech 2008 (72,50
%) a 2009 (11,84 %), byl pravdepo­
dobne zpusoben vyssi koncentraci viru
v diete pouzite v roce 2009 api'edevsim
tim, ze potomstvo testovane v roce
2008 pochazelo od nekolika jedincu
sbiranych v lete pi'imo zjablek v centru
oseti'ovaneho sadu, zatimco sber hou­
senek z pasu lepenky propihal na pod­
zim z cele plochy sadu. Nedavno v tom­
to sadu hodnotili Stara a Kocourek
(2007) citlivost obalece jablecneho
na chemicke insekticidy a byla zde po­
tvrzena kriZova rezistence ke ifem uCin­
nYm latkam (fenoxycarb, teflubenzuron,
phosalone). Ki'iZova rezistence mezi in­
sekticidy a CpGV nebyla u Iilas dosud
hodnocena, avsak Schmitt a ko!. (2008)
nenal'ezli souvislost mezi rezistenci
k CpGV a osmi testovanymi insekticidy.
Vzhledem k tomu, ze provozni pou­
zfvani biopesticidli na bazi CpGV se
v l:eske republice uskutecnuje letos
prvnfm rokem, Ize pi'edpokladat jejich
'''~
':
"
­
...... ,""
.. , '..
'''',{':-..
.~
"
100%
80%
60%
40%
20%
O ~b
B 08
P I 08
P I 09
P II 09
• morta lita (Abbott )
VB I 08 VB II 08 VB II 09
• rezistence (Abbott)
' Koncentrace CpGV-M v diete 104-3 x 104 OB/ ml (2008) a3x1 05 OB/ml (2009)
vysokou uCinnost proti housenkam
obalece jablecneho. Nezbytnou pod­
minkou zachovani dlouhodobe ucin­
nosti pi'ipravku je respektovani zasad ve
vztahu k potencialni selekci rezistent­
nich populaci obaleee jablecneho, coz
v praxi znamena uskutecneni maxi­
maine 2-3 posti'iku v prubehu jedne se­
z6ny (Stara a ko!., 2009).
laver
V l:eske republice byly letos registro­
vany dva pripravky na bazi CpGV (Ma­
dex, Carpovirusine). Pi'ekvapivy nalez
nekolika jedincu s v)iznamne snizenou
vnimavosti k viru by nas mel upozomit
na respektovani dulezitych zasad :
omezeni poctu zasahu na 2-3 za se­
z6nu, aplikace plnych doporucenych
davek, pouzivani dalsich prosti'edku
ochrany vcetne preventivnich a pod­
purnych opati'eni (podpora pnroze­
nych nepi'atel obalece, eliminace
zdroju infestace aj.). lahranicni zkuse­
nosti a take nektere testy provadene
v nasich sadech jsou indikatorem fak­
tu, ze postupna selekce rezistentnich
jedincu proti CpGV je za nedodrZeni
vyse uvedenych podminek i v nasich
sadech velmi pravdepodobna. Nutne
je pl'ipomenout, ze obe komercni for­
mulace obsahuji stejny izolat viru - to
znamena, ze jejich sti'idani nastup rezi­
stence nezpomalf. CpGV preparaty vy­
kazuji temei' vse, co u modernich pr!­
pravku do integrovane i ekologicke
produkce vyZadujeme - ueinnost, jed­
iloduchost pouziti, selektivitu a zdra­
votnf bezpecnost. Nebezpeei je ovsem
skryto ve spatnem zachazeni s timto
pro nas novym a vynikajicim nastro­
jem pro ochranu sadu proti obaleei
jablecnemu. Zakladni pravidla a dalsf
souvisejici udaje, jez je treba v teto
souvislosti znat a respektovat, jsou
shrnuta v nedavno zpracovanychl me­
rodikach (Falta a kol., 2008; Stara
a ko!., 2009), ktere jsou k dispozici
u autoru nebo v elektronicke podobe
ke stazeni na webovych strankach
VURV, v. v. i., a take SISPO.
Text a foto Ing. Tereza Zichova"
Ing. Jitka Stara, Ph.D."
Ing. Viadan Falta, Ph,D,,,
doc. Ing. Pavel Rysanek, esC.',
prof. RNDr. lng, Frantisek
Kocourek, esC. 1
'\fYzkurmy Ustav rostlinne vyroby, v, v. i.
'(eska zemedelska univerzita
v Praze, FAPPZ
C!anek by! odbome recenzovan.
Pi1spevek by! zpracovan s financnfpod­
porou projektu MZe CR c. QH92179
a MSM 6046070901.
Seznam literatury k dispozici u autorU.
Rakousko: inve.stic
sadarstvf se vyplaCi
pnstim roce se v Rakousku zvysf
podil ekologickych sadu na celko­
vych plochach sadu ze soucasnych
3 na 8 %. Mnozs.tvi 4000 tun pokr)'va
asi polovinu domaci poptavky po bio­
jablkach a kazde druhe biojablko je
tak do Rakouska dovazeno. Proto se
mladi sadan z oblasti Steirmark roz­
hodli prejit na ekologicky zpusob hos­
podai'enf a prvnil produkci planujf jiz
na pi'fstf rok. Nejeastejsfmi odrudami
V
race popisuje hodnoceni vlivu
kapkove zavlahy na kvalitu
a vynos hroznu odrudy lwei­
geltrebe v lokalite Nosislav (okres
Brno-venkov). V prubehu petileteho
sledovanf byl zjisten pozitivnf vliv na
cukematost a vynos hroznu.
P
lavlaha je nutna
lname pravidlo, ktere uvadf, ze pro
vyrobu vyrobku spiekove kvality je
poti'ebna kvalitnf surovina, platf stale.
VYznamny intenzifikacnf a stabilizacnf
prvek tvoi'f pFi pestovanf revy vinne
zavlaha. Jakakoli zavlaha vsak nepi'i­
nasi vldy pozadovany efekt. Od kva­
litnf zavlahy pozadujeme schopnost
zabezpeeit kei'um dostatek vlahy
v obdobi jejfho nedostatku, bez nega­
tivnfho ovlhceni porostu. Vyhodna je
moznost aplikace hnojiv. Takovym
pOl adavkum spolu s minimalnf spo­
ti'ebou vody nejvice vyhovuje kapko­
va zavlaha. S kapkovou zavlahou vinic
jsou v podminkach l:R zatim kratko­
dobe, dflcf, ale pi'evazne pozitivnf zku­
senosti. Cflem nasich pokusu a sledo­
vanf je vytvoi'it metodiku pro i'fzenf
kapkove zavlahy ve vinicich na zakla­
de zjisteneho prubehu vlhkosti pudy,
Metodika sledovani
Pokus je zalolen na vinici v katastru
obce Nosislav. Hodnocenou odrudou
je lweigeltrebe vysazene v roce 2000.
Experiment je provaden ve ctyi'ech
l'adcfch vinice. V kazdem i'adku jsou
vytyceny etyi'i pokusne useky (parce­
Iy) 0 deice 50 metrli. Kazdy usek je za-
I
ekologicky pestovanych jabloni jsou
',opaz', 'Gala', 'Braeburn' a 'Golden
Delicious'.
Rocne Rakousko produkuje pnblizne
200 000 tun jablek na celkem 6000
hektarech, Nejvetsim regionem pro­
dukce jablek v Rakousku je prave Steir­
mark: na 4800 hektarech se roene
vypestuje na 165 0001tun jablek.
(hep)
8vla,ha u vinne revy U'
vlazovan rozdilnym zpusobem. Pro vy­
loueenf vlivu lidskeho faktoru je rozdfl­
nost davkovani vody ureena typem
nainstalovaneho kapkovaciho potrubi
- resp. velikostf kapkovace. lavlaha je
sledovana ve ti'ech variantach a ctvrta
varianta je kontrolni - nezavlazovana.
lavlazovane parcely jsou osazeny po­
trubfm s rozdflnym prlitokem kapko­
vaeu - 1,6 I/h (sniZena zavlaha),
2,3 I/h (standardnf zavlaha) a 3,5 I/h
(zvysena zavlaha).
U kontrolnich parcel bez zavlahy jsou
nainstalovany trubky bez kapkovaeu.
Poi'adf pokusnych parcel v soused­
nfch i'adcfch je pro zvyseni objektivity
mei'eni zmeneno.
Vedle mei'eni atmosferickYch srazek
srazkomerem se sleduje mnozstvf do­
danych hnojiv do zavlahove vody.
,Pro kazdou sledovanou varianlu byl
nainstalovan v hloubce 0,5 m mene
pudnf vlhkosti Virrib (na sledovane 10kalite celkem ctyi'i snfmace). Vlhkost
pudy je zaznamenavana v pravidel­
nych intervalech (po jedne hodine)
behem celeho vegetacniho obdobi
pomoci pi'fstroJe Vi,riblogger.
l namel'enych hodnot se vypoete
prumerna dennf vlhkost pudy.
Doba zavlahy je sledovana pomocf
elektronickeho registratoru zavlahy
(dataloger).
Mnoistvi a kvalita
vlOrku' pro stanovenf prumemeho
vynosu na Jeden kef' a prumerne
hmotnosti jedne bobule (ze vlOrku
1000 bobulf). Laboratorne byla stano­
vena cukematost a celkovy obsah tit­
rovatelnych kyselin.
Vysledky dosazene pn sklizni spolu
s laboratornfmi rozbory hroznu, ktere
byly provedeny ve spolupraci s Usta­
vem vinohradnictvf a vinai'stvi IF
v Lednici jsou uvedeny v grafech 1, 2.
Hektarove vynosy byly vypocftany
pro 3300 kei'u, na jeden hektar.
Vynosy hroznu
Obsah cukru - cukematost
Byl prokazan rozdfl mezi davkami
zavlahove vody vednotlivymi typy
kapkovaW) a obsahem cukrli, V grafu
2 jsou uvedeny prlimerne hodnoty
z petileteho sledovani. U cukernatosti
je nejlepsi vysledek u standardne za­
vlazQvane varianty, ve srovnanf s kon­
trolnf suchou variantou byl zazname­
nan vysledek lepsi 0 temei' 0,9 stupne
NM. Vliv z3vlahy je pozitivni.
Obsah kyselin
Podle zjistenych hodnot z petileteho
sledovanf (viz graf 2) je patrny velmi
mfrne nizs! obsah kyselin (- 0,16 gil ) ve srovnanf s kontrolnf suchou varian­
tou. ljisteny rozdfl Je zanedbatelny a prakticky bez vetsfho vYznamu. Vynos hroznu byl zjisteil sklizn! vzorku
keru na sledovanych parcelach a dale
byl pi'epocten na ploohu jediloho hek­
taru - v grafech je oznaceil jako vypo­
cteny VYnos. Pi'i porovnani skutecne Pozitivni vliv zavlahy
dosazeneho vynosu na cele pestebni
plose a varianty standardne zavlalo­
l uvedeneho petileteho sledovanf vii­
vane (kapkovac 2,3) nebyly zjisteny vu kapkove zavlahy na mnozstvi
vetSf rozdfly nez +/- 7 %. Lze tedy akvalitu hroznu u odrudy lweigeltre­
povazovat vypoctene hodnoty za
be v lokalite Nosislav byl prokazan
pozitivni vliv na kvalitu (rozhodujfci
dostatecne prlikazne.
parametr = cukennatost) a vysi vyno­
Pro demonstraci vlivu zavlahy je
suo Ekonomicky pi'fnos zavlahy nelze
vhodne posouzeni prumemych vy­
sledku z petileteho sledovanf - viz graf jednoduse vyeislit pouhym vynasobe­
2. l grafu je patme, ze prumerny nfm rozdflem vyse vynosu a ceny
hroznu, ale je nutno odecist naklady
vynos Ihroznu je u standardne zavlazo­
vane varianty 0 1,14 t/ ha (+ 8 %) vysSi na zavlahu.
nez u suche kontroly. Zjisteny vliv
zavlahy na vynos hroznu pro danou od­
Text a foto Ing. Vladimir Veverka,
Mendelu v Brne, ZF v lednici rlidu a lokalitu je jednoznaene pozitivnf.
V obdobf dozravanf bobulf pi'ed skliz­
nf bylo prov3deno orientacni mei'eni cukematosti pomoci refraktometru. Pi'ed skliznf pozemku byly u jednotli­
vych variant provedeny dflef sklizne ,.""
U' O."'''', J.,"
.0­
f-­
~
-
II
1.00')
'Golden Delicious' paW k nejcastejsim odrudam v ekologickjch si\dech
Zahra dnictvi 712010
""'" """ _T"..
~"" ~"I-~-'I
,.,..
I
'''''' """ ""'" '!"'.I-I,,,,':"'''
"""l""t IIIAItII,.,..NJ
,,..e.l;lItl
~'I
Graf 2 - Prumerne hodnoty z petileteho sledovani zavlahy vinice
Graf 1 - Vynos a kvalita hroznu
Zahradnictvi 7/2010
I