STUDIJNÍ OPORA Název předmětu: Moderní dějiny západní Evropy

Transkript

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
STUDIJNÍ OPORA
Název předmětu: Moderní dějiny západní Evropy
1
CÍL A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU
V rámci tohoto kurzu bude kladen důraz na základní problémy řešené v současném
historickém bádání nad prostorem západní Evropy. Výchozím bodem je otázka nad samotným
vymezením tohoto prostoru: jako nejvhodnější řešení se jeví vymezení srovnatelnými makroprocesy charakterizujícími specifický typ západoevropské modernity. Těmito jevy, kořenícími
v 19. století, se budeme zabývat v první třetině kurzu (témata 1-4). Zbytek výuky se pak
zaměří na široce pojaté soudobé dějiny – přibližně od 1. světové války do dnešních dnů.
Záměrem kurzu a doplňujících seminářů je vyvarovat se exkluzivního fokusu na klasickou
politickou historii. Proto bude pozornost věnována základním aspektům sociálních, kulturních
a hospodářských dějin západoevropské oblasti.
PODMÍNKY PRO ÚSPĚŠNÉ ABSOLVOVÁNÍ PŘEDMĚTU
Výsledná známka se bude skládat z 20% z výsledku midtermu (test ověřující prostudování
první položky povinné literatury – BLANNING 2000 + relevantních částí readeru) a z 80% ze
závěrečné zkoušky (zde 30% faktografický test a 70% esej). Práce v semináři bude hodnocena
bonusovými body.
TÉMATICKÝ OBSAH PŘEDMĚTU
Téma 1: Otázka periodizace dějin a jejich relevance pro současnost
Téma 2: Industrializace západní Evropy
Téma 3: Západoevropská národotvorba.
Téma 4: Bezbožná západní Evropa? Sekularizace jako koncept vs sebenaplňující proroctví.
Téma 5: Koloniální impéria západoevropských mocností.
Téma 6: Výbuch první světové války.
Téma 7: Meziválečné západní Evropa.
Téma 8: Druhá světová válka jako předěl nebo akcelerátor?
Téma 9: Dekolonizace – srovnání britského a francouzského „modelu“.
Téma 10: Poválečné konvergence v západoevropských společnostech.
Téma 11: Vývoj na evropské periferii: diktátoři jako spojenci ve studené válce.
2
OSNOVY K JEDNOTLIVÝM TÉMATŮM
Úvod - Jak zkoumat soudobé evropské dějiny ?
Rizika a slepé uličky
-
volání po « evropské historii » jako politický nástroj v procesu evropské
integrace (diskuse kolem evropské ústavy)
-
nebezpečí pokušení à la Treitschke « zdůvodnit » integrační proces vytvořením
evropského velkovyprávění. Příklad – německý historik Elwert (2002) : « Just as
national histories of nineteenth century had provided essential elements on which
national identites were based, modern European historical research must contribute
towards supporting the European integration process by providing accompanying
arguments. »
-
společná paměť ? (příklad srovnávání dvou « totalitarismů », paměť šoa, D-Day) –
spíše « patchwork of memories » (Lindenberger 2007)
-
stále přetrvávající orientace na národní stát v rámci evropských historiografií
-
evropská historie jako suma historií národních států
-
tlustospisy o historii mezinárodních vztahů – velcí muži, velké myšlenky, konflikty a
mírové smlouvy
-
esencialistické a teleologické teorie : evropské « hodnoty », evropský osvícenský
projekt (retroprojekce současných integračních snah do období před rokem 1945)
Možné metodologické přístupy
-
jediná schůdná cesta zřejmě začíná uznáním plurality evropských soudobých dějin
-
hledání specificky (západo)evropských rozměrů zásadních transnacionálních procesů
Siegrist (2004) : « It is not a question of homogenizing or harmonizing European history, but
of building coherence and determining relations between stories made by Europeans, with
which Europeans can identify and on the basis of which Europeans can be distnguished from
non-Europeans. »
-
přínosy a úskalí rozsáhlejších komparativních projektů
3
-
transancionální historie zdůrazňující vztahy a propojení, přenosy, různá vnímání. K.K.
Patel (2004) : « to deal with structural connections below and beyond the nationstate »
-
sebereflexivní historie historiografie (historici fungující jako národní proroci v 19. a
20. století)
Možné otázky/témata pro kritickou historii Evropy :
-
Evropa jako systém konfliktních pamětí těžko slučitelných do společné interpretace
minulosti (nemožnost evropského velkovyprávění). Viz text Henry Roussoa
-
Evropa jako prostor krvavých střetnutí – nikoli harmonická idyla, ale převažující
roztržky : náboženské, národnostní, etnické, sociální konflikty, světové války a
genocidy nikoli jako výjimky, ale jako centrální element evropských dějin
-
Transacionální kontakty (mikroperspektivy) : turistika, migrace, amerikanizace,
masová konzumní kultura
-
Makroprocesy – Evropa jako formující se aktér na mezinárodní scéně : evropská
občanská společnost, evropeizace (zachytit dynamiku integračních procesů, nikoli
pouze ex-post legitimizovat)
Povinná literatura – reader :
Henry Rousso, „History of Memory, Policies of the Past: What For?“, in Konrad Jarausch,
Thomas Lindenberger (eds), Conflicted memories. Europeanizing contemporary histories.
New York: Berghahn 2007, s. 23-37.
Bibliografie :
Martin Conway, Kiran Klaus Patel (eds.), Europeanization in the twentieth century: historical
approaches (New York 2010)
Konrad Jarausch, Thomas Lindenberger (eds.): Conflicted memories. Europeanizing
contemporary histories. New York: Berghahn 2007.
Christoph Conrad and Sebastian Conrad (eds.): Die Nation schreiben: Geschichts
wissenschaft im internationalen Vergleich. (Göttingen 2002).
4
Téma 1: Otázka periodizace dějin a jejich relevance pro současnost. Francouzská
revoluce a moderní evropské dějiny.
Problém periodizace moderních/soudobých dějin
- Různé periodizace v různých evropských historiografických tradicích : histoire
contemporaine/histoire du temps présent ; Zeitgeschichte ; modern/contemporary
history ;
- Benedetto Croce (1915) : « Toute histoire digne de ce nom est histoire
contemporaine » vs Pierre Nora (1978) : « Tant qu’il n’est d’histoire que du passé, il
n’y a pas d’histoire contemporaine. C’est une contradiction dans les termes. En soi,
l’histoire contemporaine ne s’est jamais trouvée. »
- způsoby pojetí přítomnosti minulosti v současnosti : dědictví, instituce, tradice
- institucionalizace histoire contemporaine – francouzský příklad
Francouzská revoluce jako periodizační mezník evropských dějin
Francouzská revoluce jako « zakládající událost »/matrice nové éry evropských dějin
- Ancien régime
- Tiers état
- Deklarace práv člověka a občana
- stát a národ
- 1789 vs 1793
Francouzská revoluce v komparaci evropských revolucí
kritéria komparace :
- sociálně-politické poměry, proti nimž se revoluce obracely a chtěly je změnit
- cíle předáků revolucí a jejich výsledky
- podíl sociálních proměn v programu a výsledku revolucí
- kritérium úspěchu : úspěšné a neúspěšné revoluce
- podíl revoluce na formování moderního národa
- podíl násilí na revoluci
Francouzská revoluce jako historiografický problém
- revoluce jako « lieu de mémoire »
- revoluce jako předmět angažovaného historického výzkumu (problematika generací,
problematika politické orientace) : Aulard, Mathiez, Jaurès, Lefebvre, Sorel
- spory kolem oslav dvoustého výročí « bicentennaire »
5
Povinná literatura reader :
Miroslav Hroch, „Revoluce – pokus o typologii“, in Nezapomenuté historie. Sborník k 70.
narozeninám Františka Svátka (Brno, 2007), 10-22.
Bibliografie
Louis Bergeron, L’âge des révolutions européennes (1780-1848) (Paris 1973)
François Furet (ed.), The French Revolution and the Creation of Modern Political Culture.
Vol. 3, The Transformation of Politicla Culture 1789-1848 (Oxford, 1989)
François Furet, Francouzská revoluce. Díl 1., Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814 (Praha,
2004).
François Furet, Francouzská revoluce. Díl 2., Ukončit revoluci : od Ludvíka XVIII. po Julese
Ferryho (1815-1880) (Praha, 2007).
François Furet, Promýšlet Francouzskou revoluci (Brno, 1994)
Gérard Noiriel, Qu’est-ce que l’histoire contemporaine ? (Paris, 1998)
Alexander Nützendadel, Wolfgang Schieder (eds.), Zeitgeschichte als Problem : Nationale
Traditionen und Perspektiven der Forschung in Europa (Göttingen, 2004).
Téma 2 – Industrializace ZE
Úvodní poznámky
- Průmyslová revoluce? Rozbor pojmu
- Rozpad feudálního řádu (stavovské společnosti) jako podmínka, anebo důsledek
nástupu industrializace? (osvobození rolníků)
- Industrializace jako nerovnoměrný proces. Mapy. Deindustrializace.
- Pollard (reader): k omezenosti pohledu na modernizaci Evropy prismatem národních
dějin.
- Vznik moderního kapitalismu a nového typu hospodářského cyklu.
- Marxistická interpretace dynamiky ekonomického, sociálního a politického vývoje a
její kritika (povinná literatura: Heywood in Blanning).
- Zlatý věk svobodného obchodu (poznámky k ekonomickým filosofiím; případová
studie: Británie se přiklání k volnému obchodu)
- „Dlouhá deprese“ a její politické, sociální a ekonomické důsledky (konec „zlatého
věku politického liberalismu).
- Emigrace jako fenomén evropských dějin 19. Století.
Industrializace – chronologický rámec
- 18. století: technologické inovace v textilním průmyslu; textilní průmysl jako
„laboratoř industrializace“
- parní stroj jako symbol „první průmyslové revoluce“
- železnice jako páteř industriální ekonomiky;
6
-
„zkracování vzdáleností“ v 19. století (železnice, telegraf…) a vznik globální
ekonomiky
elektřina, spalovací motor a „druhá průmyslová revoluce“
relativní úpadek Británie a nástup nových průmyslových velmocí (USA, Německo)
Případová studie: industrializace Velké Británie
- předpoklady, chronologie, vzestup průmyslových odvětví, rozvoj komunikací
- zrod ekonomie jako vědy: Smith, Malthus, Ricardo, Mill
Časový a prostorový rozvrh industrializace kontinentálních zemí ZE
Industrializace, technologický vývoj a proměny vojenství v 19. století
Fascinace možnostmi vědy a techniky versus apokalyptické vize „průmyslové války“ (Verne,
Ocelové město)
Urbanizace a její politické a sociální důsledky
- migrační vzorce v 19. století: „nevyčerpatelná“ nabídka pracovní síly jako sine qua
non průmyslové expanze
- vzestup průmyslových měst (slide: růst průmyslových měst ve Velké Británii)
- vznik sociální otázky, počátky sociálního zákonodárství
- vzestup středních tříd, vzdělanost a rozvoj občanské společnosti
Sociální otázka
- filantropie a počátky sociálního zákonodárství
- syndikalismus
- sociální rozměr revolucí 19. století (1848)
- počátky politické organizace dělnictva
Transfer a ustálení centra/periferie
- Industrializace jako období dotvoření evropského centra a periferie… i pro
postindustriální éru?
- Konsolidace centra/periferie v rámci jednotlivých států ZE – příklad Velké Británie
(interpretace utváření moderní britské stranické politiky pohledem dichotomie městovenkov)
- asymetrický přesun hospodářského a politického vlivu
Sonderweg vs. Normalweg
srovnání sociálně-politického vývoje západní Evropy a Německa (Jurgen Kocka,
„Assymetrical Historical Comparison: The Case of the German Sonderweg“, History and
Theory, 38/1 (February 1999), s. 40-50).
Reader: Sidney Pollard, „Industrialization and the European Economy“, The Economic
History Review, 26/4, 1973, s. 636-648.
Bibliografie
7
T. C. W. Blanning (ed.), The Nineteenth Century: Europe 1789-1914 (Oxford: Oxford
University Press, 2000/2003)
Paul Johnson, Zrození moderní doby (Praha: Academia, 1998)
Jürgen Kocka, Das lange 19. Jahrhundert: Arbeit, Nation und bürgerliche gesellschaft
(Stuttgart: Klett-Cotta, 2001)
Sidney Pollard, Peaceful conquest: the industrialization of Europe, 1760-1970 (Oxford:
Oxford University Press, 1981)
Arnold J. Toynbee, série přednášek o industrializaci v Británii, 1883, http://www.tc.umn.edu/
~tmisa/102/Toynbee/index.html
8
Téma 3: Západoevropská národotvorba.
Teoretické přístupy ke studiu nacionalismu
Gellner, Hroch, Hobsbawm, Anderson, Smith
Základní prvky evropské národotvorby – „systém IKEA“
Identifikace předků:
- potřeba historické legitimity + kontext romantické estetické revoluce
- případ Macpherson a Ossian
- bardové/keltské dědictví
- vymýšlení a kodifikace národních jazyků
- kodifikace národních dějin
- základní socializační mechanismy: škola a armáda
- příklad – francouzská Třetí republika – postupné šíření francouzštiny jako prvního
jazyka
- E. Renan: každodenní plebiscit vs společenství paměti/zapomnění
- souvislosti imigrace a sociální legislativy
Folklór neboli fakelore
- „lidová kultura“ jako předmět výzkumu
- velké sbírky lidové slovesnosti
- lidové melodie
- konstrukce národní krajiny, krojů atd.
- oslavit národ: výstavy, muzea, národní umění
Masová kultura
- státní „ponárodňování“
- okružní cesta národem
- národní příroda
Od otevřeného k uzavřenému společenství (Francie přelom 19. a 20. století):
- souvislosti imigrace a sociální legislativy (základy welfare state)
- levný tisk a xenofobie jako mobilizační prostředek
Povinná literatura reader:
Anne-Marie Thiesse, Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století. Brno: CDK 2007, s. 9-59.
9
Bibliografie:
Benedict Anderson, Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu (Praha,
2008).
Ernst Gellner, Nacionalismus (Brno, 2003).
Miroslav Hroch, Národy nejsou dílem náhody: příčiny a předpoklady utváření moderních
evropských národů (Praha, 2009).
Miroslav Hroch (ed.), Pohledy na národ a nacionalismus: čítanka textů (Praha, 2003).
Eric Hobsbawm, Národy a nacionalismus od roku 1780: program, mýtus, realita (Brno 2000)
Anthony Smith, Nationalism and modernism: a critical survey of recent theorie of nations
and nationalism (London 1998) – v NKP v elektronické podobě
Téma 4: Bezbožná západní Evropa? (De)sekularizační procesy v 19.-20. století.
Současné debaty v sociologii a historiografii o sekularizaci jako (ne)adekvátním
konceptu
- trvalost náboženských „milieux“ v 19. století
- nová náboženská hnutí
- neviditelné náboženství moderní Evropy (privatizace, individualizace)
- náhradní náboženství
Základní rozměry západoevropské sekularizace v dlouhém 19. století
Dopady francouzské revoluce:
- katolická církev a religiozita v předrevoluční Francii
- majetkové dopady revoluce
- proměny vztahu stát/církev
- konzervativní reakce - Burke
Revoluce 1848
- vznik sekulární levice
- odlišnost anglické situace
Stát a církev
- systematická sekularizace ve Francii ve srovnání se zbytkem Evropy
- vývoj specifických konfesních „kontrakultur“, uzavřených náboženských „milieux“
Alternativní nabídka
- různé cesty ke spáse
- proměna postavení marginalizovaných náboženských menšin
10
-
organizované volnomyšlenkářství
eklekticismus
Kvantitativní pohled – proměny návštěvnosti bohoslužeb
- vzorce náboženského života kolem roku 1850
- role státu
- konec viktoriánské éry v Anglii
- katolické oživění ve Francii
- fenomén poutních míst (v souvislosti s modernizací – infrastruktura+sdělovací
prostředky)
Náboženství-církve a jiné typy identit
- konfesní vědomí
- náboženství a politická identita
- náboženství a nacionalismus
Náboženství a lidová kultura
- přechodové rituály
- náboženské symboly v každodenním životě
Přelom 1914
- základní katastrofa krátkého 20. století
- proměny mentalit
- Velká válka jako kolébka nových „politických náboženství“
- zákopy jako smíření „dvou“ Francií
Povinná literatura reader:
Hugh McLeod, Sekularizace v západní Evropě (1848-1914). Brno : CDK 2008, s. 9-42.
Bibliografie:
Owen Chadwick, The Secularization of the European Mind in the Nineteenth century
(Cambridge, 1977)
Daniel Hervieu-Léger, Grace Davie (eds.), Identités religieuses en Europe (Paris, 1996)
Hugh McLeod (ed.), The decline of Christendom in Western Europe, 1750-2000 (Cambridge,
2003)
Zdeněk Nešpor, Dušan Lužný, Sociologie náboženství (Praha, 2007).
Téma 5 – Koloniální impéria zemí ZE
11
- vymezení tématu a hlavních otázek přednášky
- vymezení pojmů: koloniální, impéria atd. (v různých textech mohou být různě konotovány)
- kolonialismus a jeho dědictví jako téma politické a zpolitizované – lze hovořit o „přínosech“
kolonialismu a nestát se jeho obhájcem či „historickým revizionistou“?
- v jakém smyslu je koloniální minulost stále „živá“? Je neokolonialismus mobilizační heslo,
nebo autentický fenomén? (otevření diskuse)
Časové vymezení – etapy a mezníky evropského kolonialismu
- první zámořské výpravy (Binková 2008),
- kořistnictví (drahé kovy), pirátství (viz Ferguson 2003, první kapitola)
- zakládání prvních stálých kolonií v Amerikách a obchodních stanic v Indii/Asii (koření)
- Karibik jako první centrum koloniálních říší: plantáže, otrocká práce
- proměna postavení kolonií v souvislosti se vznikem globální dělby práce během průmyslové
revoluce (od 2. poloviny 18. století)
- fenomén vystěhovalectví
-„neformální impéria“ 19. století (historiografická debata o britské politice „neformálního
imperialismu“)
- emancipace osadnických kolonií od 2. poloviny 19. století (→ dominia)
- „nový imperialismus“ přelomu 19. a 20. století; „závod o Afriku“ (Louisova studie o
berlínské konferenci)
- emancipace kolonií během 1. a 2. světové války (osobní příběh Mohandase Gándhího;
v. Albertini 1969) [blíže viz přenáška k dekolonizaci]
Úryvky z dobových textů („By Jingo“; Kipling: White Man‘s Burden; Seeley: The Expansion
of England; Conrad: Srdce temnoty)
Teritoriální vymezení – „vzestupy a pády“ jednotlivých koloniálních říší, datace
(základní přehled: LOUIS W. R., „The Colonial Empires in the Late Nineteenth Century“)
- Španělsko
- Portugalsko
- Nizozemsko
- Francie
- Anglie/Británie
- Belgie
- Itálie
- Německo
(USA, Rusko, Japonsko)
Rozbor textu z readeru (W R Louis, studie o berlínské konferenci o Kongu): ke stereotypním
představám o dějinách kolonialismu
Interpretace
- co bylo prvotní hnací silou koloniální expanze: vidina bohatství, politické moci, prestiže?
(Ferro 2007, první kapitola)
- byl kolonialismus historicky „nevyhnutelný?“ (Emerson 1969)
12
- byl kolonialismus spíše spontánním jevem (viz Fieldhouse), anebo výsledkem cílevědomé
státní politiky?
- civilizační poslání (břemeno bílého muže, misie) – přesvědčení, anebo ušlechtilá záminka
(příběh Davida Livingstona)?
- marxistická perspektiva (Magdoff 1978)
Pokusy o teoretické vysvětlení „nového imperialismu“
- Baumgart 1982: čtyři možná vysvětlení
- ekonomická interpretace (Hobson, Lenin) vs. autoři zdůrazňující jiná vysvětlení
(Schumpeter, T. Smith – v poslední čtvrtině 19. století začne dříve primárně ekonomický
fenomén podléhat logice politické (politická a strategická rivalita…)
- syntetický, empirický spíše než teoretický přístup se jeví být cestou k nejúplnějšímu poznání
a porozumění
Sociální, politické a etické souvislosti kolonialismu
(vybraná témata)
- obchod otroky a otroctví
- kolonie jako „přetlakový ventil“: emigrace, trestanecké kolonie…
- „břemeno bílého muže“ / „civilizační poslání“
- sociální důsledky v koloniích (rozvrácení předkoloniálních ekonomických a sociálních
vztahů, nahrazení či využití domorodých politických elit)
- sociální a politické dopady kolonialismu na mateřské země (které vrstvy z kolonizace
ekonomicky a politicky profitovaly; vystěhovalectví; kulturní prolínání)
- modely koloniální správy (míšení prvků přímé a nepřímé správy; Indian Civil Service)
Technologické aspekty koloniální expanze
- během 19. století postupné narůstání vojenské převahy Evropanů
(Headrick, The Tools of Empire)
- role vývoje komunikačních technologií (telegraf), železnice; vojenských technologií (dělové
čluny, Maximův kulomet), pokrok v medicíně (chininová profylaxe)
- příklad: podmanění nitra Afriky během 2. poloviny 19. století „ve třech (technologickým
vývojem podmíněných) krocích“
1. průzkum (Livingstone a následovníci) – chininová profylaxe umožnila přežití/říční parníky
2. ovládnutí – při nízkém počtu mužů ve zbrani možné díky zbrojní převaze (Maxim)
3. hospodářské využití – železnice (umožňuje přepravu nerostného bohatství, dřeva, plodin na
pobřeží ve velkém)
Reader
William Roger Louis, Ends of British imperialism. The scramble for empire. Suez and
decolonization: collected essays (London: Tauris, 2006), s. 75-126. (esej „The Berlin Congo
conference and the (non)partition of Africa“, 1971)
Bibliografie
Winfried Baumgart, Imperialism: the idea and reality of British and French colonial
expansion, 1880-1914 (Oxford: Oxford University Press, 1982).
13
Marc Ferro, Dějiny kolonizací. Od dobývání až po nezávislost 13.-20. století (Praha:
Nakladatelství Lidové noviny, 2007)
Daniel Headrick, The Tools of Empire. Technology and European Imperialism in the
Nineteenth Century (NY/Oxford: Oxford: Oxford University Press, 1981).
Denis Judd, Impérium. Britská imperiální zkušenost od roku 1765 do současnosti (Praha: BB
art, 1999).
William Roger Louis, „The Colonial Empires in the Late Nineteenth Century“, in Ends of
British Imperialism. The Scramble for Empire, Suez and Decolonization. Collected Essays
(London: Tauris, 2006), s. 35-48.
Téma 6: První světová válka jako « zakládající katastrofa » krátkého 20. století
Rozsah katastrofy a dlouhodobé dopady násilí
Historiografický úvod :
- « diktatura svědectví » ve 20.-30. letech
- poválečný pacifismus
- obnova zájmu na konci 80.-90. let (poslední svědci – « devoir de mémoire » - politická
instrumentalizace « derniers poilus », konec studené války, Balkán)
Charakteristiky konfliktu
Příčiny konfliktu – kontrafaktuální scénaře
Světová válka : geografický rozsah
Totální válka :
- národní stát – armáda – občanská povinnost
- zapojení zázemí
Radikální válka – otázka násilí
- na rovině diskurzu – dehumanizace nepřítele, motiv křížové výpravy
- na rovině praktik : bombardování, svět zákopů
- otupění, brutalizace
- masové vraždění/genocida – případ Arménů
Základní otázka – proč muži vydrželi tak dlouho bojovat ?
- « culture de guerre », souhlas s násilím vs přinucení
- formy neuposlechnutí (fraternizace, dezerce, vzpoury)
- konsenzuální interpretace : obrana domova, frontová solidarita, profesionalizace
Obtížný návrat domů
- ztráty, smutek, posttrauma
- proces civilizace vs brutalizace (N. Elias, G. Mosse)
14
-
proměny role státu
demografie
proměna sociální struktury – role žen
Otázka paměti
- téma « kolektivní paměti » a « generace » jako reakce na Velkou válku (Halbwachs,
Mannheim)
Povinná literatura reader
Stéphane Audoin-Rouzeau, Annette Becker, Understanding the Great War. New York: Hill
and Wang 2002 (franc. originál 2000), s. 1-15.
Bibliografie
Niall Ferguson, Nešťastná válka (Praha, 2004).
George L. Mosse, Fallen Soldiers : Reshaping the Memory of the World Wars (Oxford 1991).
Jay Winter, Sites of Memory, Sites of Mourning. The Great War in European cultural history
(Cambridge 1995)
Jay Winter, Emmanuel Sivan, War and Remembrance in the Twentieth Century (Cambridge
1999)
Téma 7 – Západní Evropa mezi válkami
- tématem přednášky je obecný vývoj západní Evropy v meziválečném období a vnitřní vývoj
zemí, jejichž politické uspořádání si udrželo liberálně demokratický charakter (Británie,
Francie, okrajově Skandinávie a Benelux)
- meziválečné období očima současné historiografie: příměří uprostřed „Třicetileté války“ (de
Gaulle)?
- všeobecné volební právo a proměna „politické krajiny“ zemí ZE: úpadek liberálních stran
- vývoj na západoevropské levici v meziválečném období (gradualistické vs. revoluční
proudy; vznik komunistických stran)
- vývoj na západoevropské pravici: umírněný konzervatismus vs. autoritářské tendence
Důsledky první světové války
nástin politických, společenských a ekonomických důsledků 1. SV
- eroze sociálních hierarchií, emancipace žen
- nárůst role státu ve společnosti a ekonomice
- psychologické důsledky války
- poválečná hospodářská krize a její politické souvislosti (Itálie: biennio rosso)
- demografický deficit
Versailleský systém a západní Evropa
15
- země ZE a německá otázka ve 20. letech; reparace, okupace Porúří, Locarno
- země ZE a konflikty ve východní Evropě (občanská válka v Rusku, rusko-polská válka,
řecko-turecká válka)
- 30. léta: země ZE jako selhávající pilíř Versailleského systému; appeasement
- mezinárodní souvislosti španělské občanské války
- mezinárodní souvislosti vzestupu nacismu v Německu
Diskuse k textu z readeru
Pacifismus a první projekty evropské integrace
(Panevropa, Briand-Kellogův pakt)
Kulturní klima 20. a 30. let
- změna životního stylu
- film, rozhlas aj. – nová média a nové formy uměleckého projevu
- avantgarda v ZE a její politické souvislosti
Země západní Evropy a velká hospodářská krize
- případové studie: Británie, Francie, Švédsko
- vzestup hospodářského nacionalismu ve 30. letech jako memento pro současnost
- reflexe velké hospodářské krize v politické a ekonomické teorii a praxi (sociální reformy, J.
M. Keynes, plánování; Beveridgeova zpráva)
Politický a hospodářský vývoj Francie v meziválečném období
- „zlatá dvacátá léta“ mezi dvěma hospodářskými krizemi
- politický systém Třetí republiky v době masové politiky
- politika ve stínu obav z německého vzestupu
- agitace krajní pravice (únor 1934)
- vláda Lidové fronty
- dvě Francie: Vichy vs. odboj
Politický vývoj Británie v meziválečném období
- zrod moderní doby v období před první světovou válkou: vznik Labour Party, ústavní
krize 1909-11, Nový liberalismus
- irská otázka
- generální stávka 1926
- nezaměstnanost a vnitřní rozdíly (úpadek tradičních průmyslových regionů) jako
hlavní problémy ekonomického vývoje
- vývoj vztahu státu a společnosti v první polovině 20. století
- neúspěch krajně levicových a pravicových alternativ
- bilance prvních vlád Labour Party
- pád Liberální strany
- vývoj Impéria v meziválečném období
- přitažlivost appeasementu
Švédsko: počátky vlády sociální demokracie a zrod skandinávského modelu
16
Západní Evropa a vzestup nacismu: evropská politika v letech 1933-1940
Reader
Gregory Luebbert, „Social Foundations of Political Order in Interwar Period. World Politics,
39/4, 1987, s. 449-478
Bibliografie
Walther L. Bernecker, Europa zwischen den Weltktriegen, 1914-1945 (Stuttgart: Ulmer, 2002)
Marc Ferro, Dějiny Francie (Praha: NLN, 2006), s. 256-321
Norman Lowe, Mastering modern British history (Basingstoke: Palgrave, 3rd ed. 1998), s.
287-445
17
Téma 8 – Dědictví druhé světové války v západní Evropě
Historiografický úvod:
- tvorba národotvorných mýtů (příklad de Gaulle a Francie jako národ odbojářů)
- centralita šoa od 70. let
- postupná demystifikace a kocovina, problematika paměti/pamětí – „syndrom Vichy“
- dnešní stav: syntetizující podání vs každodennost
Situace na jaře 1945:
- Bilance lidských a materiálních škod, (nucené) migrace
- bolestné vnitřní konflikty
- rozdělení východ/západ
První fáze – odpuštění vs. odplata
- komplikované konfigurace kolaborace-přizpůsobení-odboj
- retribuční soudy
- nevyhnutelná kontinuita v okupovaných zemích (státní správa – př. Itálie, Francie)
Příležitost pro transformaci
- reformní plány vznikající v odbojových hnutí
- odbojáři jako specifická „generační jednotka“ (Mannheim)
- reformní myšlenky ve Velké Británii (Beveridge report)
- plánovaná ekonomika/víra ve stát – příklad Francie (kontinuita technokratů ze 30. let,
„moment Monnet“)
Evropský rozměr obnovy
- sociální reformátoři ztělesňující kontinuitu
- cesta k Marshallovu plánu – zlomový rok 1947
- německá otázka
- drahá okupace
Nevyhnutelnost studené války?
- přehled historiografických kontroverzí
Reader
William Henry Beveridge, Výtah z Beveridgeovy Zprávy o sociálním pojištění a příbuzných
službách (Londýn 1942), s. 1-40.
18
Doporučená literatura
Claire Andrieu, „Le Plan“, in Jean-Pierre Rioux et Jean-François Sirinelli (dir.), La France
d’un siècle à l’autre, 1914-2000. (Paris, 2000), s.734-740, s. 740-745.
István Déak, Jan T. Gross, Tony Judt, The Politics of Retribution in Europe. World War II and
its Aftermath. (Princeton 2000)
John Lewis Gaddis, We now know: rethinking Cold War history (Oxford, 1997)
Henry Rousso, Le syndrome de Vichy. De 1944 à nos jours. (Paris, 1990)
Téma 9 – Dekolonizace
Cílem přednášky je seznámit posluchače s časovým rozvrhem a, prostřednictvím krátkých
případových studií, s hlavními problémy dekolonizace. Diskutovány budou důsledky
koloniální historie pro současnou situaci v bývalých mateřských i kolonizovaných zemích a
možné formy trvání koloniálního dědictví. Stručné kritické diskusi budou podrobeny základní
interpretace fenoménu dekolonizace v historiografické literatuře.
Časový a teritoriální rozvrh dekolonizace
- dekolonizace v 18. a 19. století
- cesta „evropských společností v zámoří“ k nezávislosti („starý“ Commonwealth)
- 1. a 2. světová válka jako katalyzátor dekolonizace
- od konce 2. světové války k suezské krizi: koloniální války, Indie, Palestina
- imperativy studené války a dekolonizace
- „rok Afriky“ a 60. léta
- postkoloniální období
Případové studie (modelové příklady)
- existuje „modelová“ cesta k nezávislosti britské, francouzské (…) kolonie?
- existuje vazba mezi povahou politického režimu v mateřské zemi a koloniální/dekolonizační
politikou?
- strategický přístup západoevropských zemí ke koloniím na prahu poválečné éry (Francie vs
Británie)
- idea závislosti prosperity/velmocenského postavení mateřské země na koloniích
- Británie: nezávislost Indie, Nigérie
- Francie: Indočína, „rok Afriky“
- Alžírská válka (+ video)
- koloniální války: Nizozemsko v Indonésii, Portugalsko v Angole
- Belgické Kongo jako prototyp nezodpovědné správy i nezodpovědné dekolonizace?
Rozbor zadaného textu (Smith 1978): k přínosům a omezením makro-komparace
Interpretace dekolonizace
19
- liberálně-nacionalistická vs. marxistická/kritická interpretace dekolonizace: emancipace
domorodých politických elit či nekolonialistický záměr?
- imploze mateřských zemí (rozklad politické vůle, podlomení ekonomické moci) jako
klíčový faktor dekolonizace?
- role USA a delegitimizace principu koloniální vlády po 2. světové válce (OSN)
- „civilizační mission accomplished“? Do jaké míry se podařilo koloniím vtisknout západní
model právního státu, parlamentní demokracie a tržního hospodářství?
Koloniální minulost v západoevropské současnosti
- imigrace z kolonií a přistěhovalecká otázka
- koloniální minulost v kulturním obohacení
- koloniální minulost v globálních horizontech a eurocentrickém obrazu světa (Ricoeur,
„dekolonizace paměti“)
- historická traumata a tabu - případ Francie: vyrovnávání se s alžírskou válkou (od „operace
k udržení veřejného pořádku“ k válce); návrh zákona o kolonialismu a „pozitivní roli
francouzské přítomnosti v zámoří“
Koloniální minulost v současnosti třetího světa
- „neokolonialismus“ – formy přetrvávání závislosti dekolonizovaných států na bývalých
koloniálních mocnostech: strategické, politické, hospodářské, kulturní vazby
- postkoloniální mezinárodní organizace: Commonwealth, Frankofonie, Organizace
iberoamerických států, CPLP
- kritické perspektivy: teorie světových systémů (centrum-periferie); teorie závislosti;
globalizace a washingtonský konsensus
- „dekolonizace mysli“ a apely k vnitřní emancipaci kolonizovaných národů (Fanon, Peau
noire, masques blancs)
Reader
Tony Smith, „A comparative study of French and British Decolonization“, Comparative
Studies in Society and History, 20/1 (1978), s. 70-102.
Bibliografie
John D. Hargreaves, Decolonization in Africa (London: Long man, 1990)
Ronal Hyam, Britain’s declining Empire: the road to decolonisation, 1918-1968 (Cambridge:
Cambridge University Press, 2006)
William Roger Louis, „The Colonial Empires in the Late Nineteenth Century“, in Ends of
British Imperialism. The Scramble for Empire, Suez and Decolonization. Collected Essays
(London: Tauris, 2006)
Vladimír Nálevka, Čas soumraku. Rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce
(Praha: Triton, 2004)
Journal of Contemporary History
- „Colonialism and Decolonization“, 1969/1
„Imperial Hangovers“, 1980/1
Téma 10: Evropské integrační procesy z hlediska sociální historie.
20
Historiografický úvod
- možné přístupy ke studiu historie evropské integrace (nebezpečí teleologie)
- sledování „integrace“ od Karla Velikého
- příklady ryze institucionální historie
- fokus sociální historie na konvergentní procesy v západoevropských společnostech
druhé poloviny 20. století – koncept „evropské civilizace“ (Hartmur Kaelble)
Propojenost západoevropských společností
- klasické směry pracovních migrací v 19. a první polovině 20. století (centrumperiferie)
- traumatické migrace do r. 1945
- proměny typu migrací po roce 1945
- turistika jako „transantional interaction“ (Thomas Mergel)
- studentské výměny: komplikovaná historie programů SOCRATES, ERASMUS.
- studium evropských jazyků
- evropské smíšené sňatky
Sbližování sociálních modelů:
- industrializace perfierních oblastí Evropy po roce 1945
- přiblížení sociální struktury
- urbanizace
- homogenizace spotřebních společností
- problematika „amerikanizace“ (a projevů antiamerikanismu)
Specifika „evropského sociálního modelu“ (ve vztahu k neevropským vyspělým
společnostem)
- vývoj vzorce evropské rodiny (oddělení generací, nízká porodnost)
- specifická sociální milieux
- welfare state
Evropská identita?
- identita jako problematický koncept
- pokusy konstruovat sounáležitost podle osvědčeného modelu národního státu 19.
století
- analýza projektů evropských učebnic dějepisu
Reader
Hartmut Kaelble, „Social History of European Integration“, La Revue Tocqueville, 16/1, 1995,
s. 61-82.
21
Doporučená literatura
Rogers Brubaker, Frederick Cooper, „Beyond „identity““, Theory and Society, 29, 2000, s.
1-47.
Martin Conway, Kiran Klaus Patel (eds.), Europeanization in the twentieth century: historical
approaches (New York 2010)
Hartmut Kaelble, Sozialgeschichte Europas: 1945 bis zur Gegenwart (Bonn 2007).
Thomas Mergel, „Europe as Leisure Time Communication: Tourism and Transnational
Interaction since 1945“, in Jarausch, Lindenberger (eds.), Conflicted memories.
Europeanizing contemporary histories (New York 2007), s. 133-154.
Marsha Siefert, „Twentieth-Century Culture, ‘Americanization,’ and European Audiovisual
Space,“ in
Jarausch, Lindenberger (eds.), Conflicted memories. Europeanizing contemporary histories
(New York 2007), s. 164-194.
Relevantní články z The Palgrave Dictionary of Transantional History (Basingstoke 2009).
Téma 11 – „Evropská periferie“ a politický vývoj 2. poloviny 20. století
Přednáška srovnává autoritářské režimy zemí jižní Evropy (Itálie, Portugalsko, Španělsko,
okrajově Vichy), způsob a kontext převzetí moci, charakter režimů, jejich mezinárodní
působení, průběh tranzice a historickou paměť těchto režimů
Itálie
- politický vývoj od sjednocení do 1. světové války, nerovnoměrná modernizace;
koloniální ambice
- Itálie v 1. světové válce a ve Versailles: ambice a zklamaná očekávání; Rijeka/Fiume a
nacionalistická agitace
- poválečná hospodářská krize, levicová agitace
- fašistické hnutí: vznik, první vystoupení a převzetí moci; Mussolini
- konsolidace fašistického režimu ve 20. letech
- antifašismus
- Itálie v hospodářské krizi 30. let
- Korporativismus
- Fašismus jako náboženství, estetika fašismu
- Fašistická Itálie v Evropské politice; vztah k nacistickému Německu
- směry zahraničněpolitické a zámořské expanze: Afrika, Balkán
- Itálie v 2. světové válce
- První Mussoliniho pád, Italská sociální republika
- Odboj a vznik první republiky
- úryvek z filmu: Fellini, Amarcord
Portugalsko
22
-
základní faktografie a přiblížení charakteru Salazarova režimu: „měkká“ varianta
pravicového autoritářství?
Idea organického státu: Estado novo
Portugalsko jako spojenec v NATO
Španělsko
- dopad porážky z roku 1898 („generace roku 1898“),
- vnitropolitický vývoj na počátku 20. století; neutralita a snahy o expanzi v Africe
- diktatura Prima de Rivery jako pokračování tradice vojenských převratů
(pronunciamientos)?
- Druhá republika a prohloubení polarizace Španělska (Azaňova vláda – Cedistická
koalice – vítězství Lidové fronty ve volbách 1936)
- vojenské povstání a občanská válka (1936-39)
- mezinárodní souvislosti občanské války
- charakter Frankova režimu, politika „neangažovanosti“ za 2. světové války
- vývoj povahy režimu po 2. SV
- apertura a tranzice
Vichistický režim ve Francii
Srovnání italského fašismu a iberských autoritářských režimů: více rozdílů než
společných charakteristik?
- ideologie; hodnoty a historické odkazy v rétorice; symbolika
- charakter politické moci a organizace státu
- korporativismus, mládežnické organizace
- role církve, armády
- hospodářská, sociální a kulturní politika státu, postavení žen
- zahraniční politika
Tranzice k demokracii a vyrovnání se s minulostí, současná paměť diktatur
Itálie
- vnitřní očištění, vnější rehabilitace
- monarchie vs. republika
- republika a její nepřátelé: stát vs. krajní pravice a krajní levice
- étos odboje (případ preambule ústavy z roku 1948) vs. fašistické nostalgie
Španělsko
- nástin vnitřního vývoje frankistického režimu (diktatura, fašistický či autoritářský
režim?)
- prolamování mezinárodněpolitické izolace: nedemokratický spojenec Západu
- španělský model tranzice – základní faktografie (Kunc). Demokratizace shora?
- role monarchie ve španělské tranzici
- regionální otázka ve španělské tranzici
- usmíření a „tlustá čára za minulostí“ – dočasný základ společenského konsensu?
(otevírání citlivých míst španělské historie za Zapaterovy vlády)
23
-
společenské proměny Španělska po pádu autoritářského režimu: tempo modernizace/
liberalizace/sekularizace a frankistická nostalgie
Portugalsko
- zápas o orientaci státu po pádu Caetana
Reader
Jiří Kunc, Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon, 2000, s. 127-163.
Bibliografie
Marc Ferro, Dějiny Francie (Praha: NLN, 2006)
Jan Klíma, Dějiny Portugalska (Praha: NLN, 1996)
Petr Luňák, Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce (Praha, Libri 1997)
Giuliano Procacci, Dějiny Itálie (Praha: NLN, 1997)
Antonio Ubito Arteta a kol., Dějiny Španělska (Praha: NLN, 1995)
Umberto Eco, Tajemný plamen královny Loany (Praha: Argo, 2005)
George Orwell, Hold Katalánsku (Praha: Odeon 2003)
Amarcord (Federico Fellini, 1973)
ZÁKLADNÍ LITERATURA
T.C.W. Blanning (ed.) : The Nineteenth Century : Europe 1789-1914 (edice Short Oxford
History of Europe), Oxford University Press, 320s.
Julian Jackson (ed.) : Europe 1900-1945 (edice Short Oxford History of Europe), Oxford
University Press 2002, 266 s.
Tony Judt : Poválečná Evropa. Dějiny od roku 1945, Praha : Slovart 2008, 986s.
Příručky:
Marel Pečenka, Petr Luňák a kol., Encyklopedie moderní historie. Praha, Libri 2005.
Evropa v proměnách staletí. Praha, Libri 1997 (a další vydání).
ROZŠIŘUJÍCÍ LITERATURA
Eric Hobsbawm, Věk extrémů – Krátké 20. století 1914-1991. Praha, Argo 1998.
Hartmut Kaelble, Vers une société européenne: une histoire sociale de l’Europe 1880-1980, Paris:
Belin 1988.
Hartmut Kaelble, Sozialgeschichte Europas: 1945 bis zu Gegenwart, Bonn: Bundeszentrale für
politische Bildung 2007.
Petr Luňák, Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Praha, Libri 1997.
Hugh McLeod, Sekularizace v západní Evropě (1848-1914). Brno : CDK 2008.
Anne-Marie Thiesse, Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století, Brno: CDK 2007.
24

STUDIJNÍ OPORA Název předmětu: Moderní dějiny západní Evropy

Transkript

Podobné dokumenty

Kapitola 17. Kognitivní sémantika

QUAERE 2015, Proceedings - Ústav profesního rozvoje pracovníků

Bibliography - Hoover Institution

Prezentace aplikace PowerPoint - Ústav zemědělské ekonomiky a

Písmoznalectví je soudní obor s experimentálně ověřenou reliabilitou

Startovací akumulátory Bosch pro Oldtimery