Degradace omítek
Transkript
Omítky - základní funkce funkce, rozdělení Rozdělení degradačních procesů D d ít k tteplotou l t Degradace omítek Degradace omítek atmosférickými vlivy Degradace omítek vodou a solemi Biodegradace g omítek Shrnutí Povrchová á vrstva z malty nebo jiných ý látek á Požadavky Přídržnost Otěruvzdornost Pevnost v tlaku Propustnost vodní páry Odolnost vůči povětrnostem ČSN EN 998 – 1, 1 ČSN EN 13914 – 2 Vlastnosti či použití, způsobu výroby Pojivo Cement Vápno Sádra Hlína Plnivo Přírodní kamenivo Popílek Perlit, polystyren,… Fyzikální Vystavení silám a tlakům Změna teploty, působení vody a solných roztoků, vibrace, otěry Chemické (koroze) Mění se chemické složení Změna barvy, objemu, rozpustnosti ve vodě Reakce s vodou, nečistotami, metabolickými produkty Biologické Působení živých organismů Změna objemu Schopnost absorpce tepla Součinitel teplotní roztažnosti α [K-1] Vzdušné š é vápno á Ca(OH)2 Vápenný cyklus CaCO3 (800°C) Různý α – vápno se smršťuje smršťuje, písek roztahuje Sádra Dlouho odolává vysokým y ý teplotám p Vhodné použít jako protipožární omítku (+perlit, vermikulit) Cement Rozpínání R í á í (150 – 160°C), 160°C) nárůst á ů t pevnosti ti (200 – 300°C), 300°C) rozpad d (400 – 1300°C) N 2, O2,.. ,..+CO CO2, vodní pára, SOx, Nox,.. Déšť + plynné exhaláty roztok anorganických kyselin Hydroxid vápenatý y p ý +kys.dusičná/sírová y soli Objemové změny ý p Zvýšení pórovitosti Vyšší rozpustnost ve vodě Atmosférická voda Podpovrchová voda Zemní vlhkost, tlaková voda, vzlínající pozemní voda Kondenzovaná vlhkost Poruchy instalací TZB Provozní voda Technologická voda Hygroskopická vlhkost stavebních materiálů Kapilární vzlínavost S vodou se do konstrukce dostávají i soli Vyrovnávání koncentrací mezi stěnou a omítkou y Krystalizace či hydratace solí v pórech Krystalizace ystal ace Odpařování vody Zvyšování koncentrace solí Př b č á sůl ůl krystalizuje k li j Přebytečná Vyplnění pórů a dutin Krystalizační tlaku Hydratace Soli schopné vázat vodu hydráty ´Hydratační tlaky Objemové změny Síran sodný, sodný uhličitan sodný sodný, dusičnan vápenatý Na povrchu Pomalé odpařování vody Eflorescence Uvnitř Subflorescence Ztráta soudržnosti Rozpad omítkových vrstev Vliv vlhkosti a pohybu vzduchu (větrání) Těžké odlišit u anorganických materiálu od jiných degradací Bakterie Řasy Houby, plísně Lišejníky Vyšší rostliny Živočichové Ži či h é Bakterie Vlhkost nad 10 % Teplota 5 – 35°C Autotrofní – CO2 Chemotrofní – anorganické látky Fototrofní F f í – UV záření ář í Vážou na sebe vlhkost, produkují soli Řasy Světlo, vlhko, minerální látky Produkce CO2 – zvýšení rozpustnosti uhličitanů Houby Organické látky 20 – 30°C, dostatek vlhkosti Vážou vodu, rychle prorůstají hlouběji do konstrukce, patogeny, produkují kyseliny (šťavelovou, vinnou, octovou,..) Rozklad materiálů Lišejníky Soužití s houbami a řasami Odolné extrémním teplotám, pH 2 – 9 Prorůstají j póry p y Vážou vodu, produkují kyseliny Vyšší rostliny Popínavé rostliny berou vlhkost vrůstání tkání do povrchu Živočichové Pavučiny Ptáci Mechanické é poškozování š á í Kyselý trus Hlodavci Správný výběr materiálu Dodržení technologie při provádění Zamezení vniknutí vlhkosti Degradační činitelé Vlhkost Soli Biologičtí činitelé 1. Kadlec, Vladimír. Udržování, opravy a adaptace budov, isolace, dřevokazné houby a protipožární ochrana ochrana. Brno : Novina v Brně Brně, 1938 1938. 2 2. 2. Sanační omítkové systémy. Směrnice 2-2-91 Vědecko technické společnosti pro snace staveb a péči o památky. Praha : autor neznámý, 2003. 3. Fára, P. Sanace vlhkého zdiva. Praha : Společnost pro technologie ochrany památek, 2003. ISBN 80-8665702-7. 4. Balík, M. a kol. Odvlhčování staveb. Praha : Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2693-9. 5. Pazderka, Jiří. Nové v oblasti budov 5 P d k Jiří N é přístupy ří bl i sanacíí vlhkých lhký h b d - habilitační h bili č í práce. Praha : autor neznámý, 2015. 6. Doporučený standard technický - vlhkost ve spodní části objektu. Praha : ČKAIT, 1999. 7. Bláha, M. Omítky. Praha : Grada, 2004. ISBN 80-247-0898-1. 8. Pernicová, Radka. Materiálové a fyzikální parametry inovovaných vápenných omítek vhodných pro použití na rekonstrukce historických budov - disertační práce. á P h : autor Praha t neznámý, á ý 2012 2012.
Podobné dokumenty
Přehled materiálů Sika® pro lepení a tmelení
na vzdušné vlhkosti nezávislému vytvrzení. Pro lepení nosných a pružných konstrukčních spojů při
výrobě skeletů a skříňových konstrukcí v oblasti dopravní techniky, průmyslových zařízení, domácích
...
Glossaire Icomos exe #95FF5.qxd
bez definic použité termíny do španělštiny a portugalštiny.
Čtvrtým souborem dokumentů je návrh terminologie
projevů rozkladu kamene na památkách, sepsaný José
Delgado Rodriguesem z lisabonské...
zde.
To bylo ale v minulém století. Teď, o pár dekád
později, je vše jinak. „Lidé se dívají na televizi.
Na bollywoodské trháky. S tím lze jen těžko soutěžit,“ říká Kailáš. Třicetiletý mladík plný elánu...
doména: Archea (archebakterie) Archaea (Archaebacteria)
podmínkami těm, která
existovala na Zemi na
začátku vývoje
organismů
VETfair technici
Dne 14. dubna 2007 proběhla v příjemném prostředí kongresového komplexu Aldis v Hradci Králové již po
páté veterinární výstava VETfair. ČAVLMZ připravila tradičně dva zajímavé semináře, jeden pro v...
Prezentace aplikace PowerPoint - Integrovaná střední škola Cheb
uvolňuje značné množství tepla a vzniklý roztok se zahřívá.
• Hydroxidy sodné a draselné se používají se při výrobě mýdla,
některých výrobách chemického průmyslu a jako činidlo v
chemických laborat...
Je těžší kilogram peří, nebo kilogram olova?
Fyzika popisuje vlastnosti a pohyb těles. K tomu, abychom je mohli jednoduše popsat, používáme tzv. fyzikální veličiny. Některé z nich znáte. Např. hmotnost (anglicky mass), značíme ji písmenem m, ...
mykologicky pruzkum
Jedná se o nejškodlivější a nejnebezpečnější dřevokaznou houbu vyskytující se v
objektech v celé střední Evropě. Optimální teplota pro vývoj této houby je 18 - 22°C.
Vlhkost dřeva je potřebná pro v...