Možnosti spolupráce s obcemi a svazky obcí

Transkript

Možnosti spolupráce s obcemi a svazky obcí
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Možnosti spolupráce s obcemi a svazky obcí
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Obsah :
1
1. Východiska problematiky cestovního ruchu
3
2. Veřejně – právní aktéři cestovního ruchu
2.1 Ústecký kraj
2.2 Okolní města a obce
2.3 Telnice
2.4 Krupka
2.5 Ústí nad Labem
2.6 Teplice
12
12
16
16
18
28
30
3. Sousední mikroregiony a sdružení obcí
3.1 SESO – Severočeské sdružení obcí
3.2 mikroregion Labské skály
3.3 mikroregion Jezero Milada
3.4 mikroregion PORTA BOHEMICA
31
31
34
41
42
4. Euroregion Labe
45
5. Partneři – NNO a zájmová sdružení
57
6. Asociace cestovních kanceláří
59
7.Organizační model spolupráce
62
8. Použitá literatura
64
9. Zpracovatel
66
2
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
1 .VÝCHODISKA PROBLEMATIKY ORGANIZACE
CESTOVNÍHO RUCHU
Tato kapitola si klade za cíl nejprve uvést do problematiky cestovního ruchu z pohledu jeho
vztahu k regionální politice a následně poukázat na moderní formy řízení cestovního ruchu.
To vše je podmíněno vyjasněností základních pojmů, proto textu předchází definice
cestovního ruchu a destinace cestovního ruchu.
1.1 Cestovní ruch a jeho destinace
Cestovní ruch je v současné době pokládán za neodmyslitelnou součást moderní společnosti,
jeho význam roste společně s objemem volného času. Ekonomický přínos cestovního ruchu je
neoddiskutovatelný, avšak tento konkrétní přínos spolu s potřebami a očekáváními se
v jednotlivých regionech liší. Současně se zostřuje konkurence a klienti zvyšují své nároky.
To vše nutí hledat poskytovatele služeb nové prostředky k lepšímu uspokojení potřeb klientů
a tím také ke své prosperitě. V této situaci se jeví jako klíčová efektivita samotného způsobu
řízení cestovního ruchu.
Pojem cestovní ruch (CR) lze definovat jako komplexní společenský jev, který zahrnuje více
aktivit a procesů. Jsou to nejen aktivity samotných návštěvníků, ale také aktivity budování a
provozování zařízení se službami pro tyto návštěvníky, dále aktivity spojené s využíváním,
rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch a konečně politické a veřejně - správní aktivity.
Cestovní ruch tedy ovlivňuje návštěvníky, poskytovatele služeb, tranzitní destinace a
destinace, v nichž je cestovní ruch realizován.
Za destinaci cestovního ruchu se v širším pojetí pokládá cílová oblast v regionu, která je
typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu.4
V užším pojetí je destinace cestovního ruchu definována jako jeden produkt cestovního ruchu,
který je složen z mnoha dílčích produktů (služeb), komponentů. Produktem destinace
rozumíme vše, co region nabízí svým obyvatelům, návštěvníkům, podnikatelům a
potencionálním investorům a co slouží k uspokojování jejich individuálních i kolektivních
potřeb.
Nabízejí se ovšem také další možnosti chápání pojmu destinace cestovního ruchu, někteří
autoři jej definují např. jako organismus bojující o životní prostor (darwinistické pojetí), nebo
administrativně vymezená územní jednotka (obec, kraj), účelově zaměřená územní jednotka
(sdružení obcí), apod.
Je možné dokonce vypozorovat určitý vývoj vysvětlení tohoto pojmu v čase. V minulosti
převažovalo chápání destinace CR jako homogenního regionu, který se vymezuje zejména
z fyzicko – geografických hledisek. I když toto pojetí do jisté míry převažuje dodnes,
v současné době se jeví jako vhodnější pojetí destinace CR jakožto územního celku, který se
vyznačuje společným postupem při využívání potencionálu, sdílenou kapacitou, společným
životním cyklem CR a společnými procesy CR. Území destinačního regionu se zde skládá ze
dvou částí, a to z destinačního jádra a destinačního zázemí. Rozhodujícím kritériem pro
vymezení destinačního území je právě intenzita kontaktů mezi jádrem a zázemím.
Již zmiňovaná stále ostřejší konkurence turistických regionů klade vysoké nároky na
efektivitu organizace cestovního ruchu, což mimo jiné znamená, přemýšlet a jednat
3
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
komplexně a ne pouze řešit právě vzniklý problém. Toto však lze pouze za předpokladu
kvalitní spolupráce všech zúčastěných subjektů. Především v turisticky vyspělých zemích
(Rakousko, Švýcarsko) jsou zřejmé snahy o sjednocení a organizaci poskytovatelů služeb.
Právě tyto snahy jsou známy pod pojmem destinační management. Pojem destinační
management je často definován jako nejvyzrálejší forma řízení cestovního ruchu.
1.2 Vztah regionální politiky a politiky cestovního ruchu
Regionální politika je chápána jako koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů,
jejímž cílem je přispívat k vyváženému a harmonickému rozvoji jednotlivých regionů ČR, ke
snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a ke zlepšení regionální
hospodářské struktury.8 Politika cestovního ruchu je považována za součást regionální
politiky, cestovní ruch jako stále významnější faktor regionálního rozvoje má bezesporu šanci
napomoci dosáhnutí cílů regionální politiky, avšak vzájemný vztah regionální politiky a
politiky cestovního ruchu v konkrétním regionu je předurčen strukturou místní ekonomiky.
Proto rozlišuje teorie „jádro – periferie“ různé typy rolí cestovního ruchu v regionu. Cestovní
ruch může být odvětvím:
- hnacím (polarizujícím) – CR má bezprostřední vliv na ekonomický a sociální rozvoj
regionu, ovlivňuje i jiné ekonomické aktivity, díky němu se rozvíjí návazná a podpůrná
odvětví. Region je hojně navštěvován i zahraničními turisty;
- hnaným (indikovaným) – má zprostředkovaný vliv na ekonomiku regionu, rozvoj pouze
stimuluje;
- neutrálním – CR představuje doplněk pro socio – ekonomický rozvoj.
Na druhou stranu je ovšem dlužno poznamenat, že tvrzení o dosahování cílů regionální
politiky prostřednictvím cestovního ruchu vycházejí z předpokladu, že nerovnoměrnost
rozvoje CR má opačnou orientaci než nerovnoměrnost obecného ekonomického rozvoje.
Pramenem tohoto východiska je fakt, že CR se rozvíjel zejména v oblastech, které jsou
nejméně poškozeny socio - ekonomickým rozvojem. Tento předpoklad bezezbytku platil
v minulosti, kdy bylo téměř možné dát rovnítko mezi pojmy cestovní ruch a rekreace.
V dnešní době však vzrůstá význam i jiných forem CR (např. kongresová turistika), které se
rozvíjejí především v jádrových oblastech.
Politika cestovního ruchu je řízena či ovlivňována celou řadou skupin či společenství, jejichž
činnost bude v následujícím textu detailně popsána. Tato společenství je možné rozdělit na:
- veřejně – právní instituce (Evropská unie, stát, obce),
- soukromě – právní instituce (profesní svazy, zájmová sdružení, mezinárodní
organizace),
- dobrovolné zájmové skupiny a akční sdružení (místní hoteliéři apod.).
4
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Při zasahování do politiky cestovního ruchu používají tyto skupiny nejrůznější nástroje. Lze
je členit na:
- ekonomické (dotace, daňové zvýhodnění),
- legislativní (zákony, nařízení),
- informační (ovlivňování veřejného mínění),
- institucionální a administrativní (institucionální zajištění),
- nástroje strategického plánování (strategické a programové dokumenty),
- výzkum a vývoj (rozvoj poznatků),
- vzdělávání a osvěta,
- mezinárodní spolupráce.
Používání výše uvedených nástrojů a vůbec celé ovlivňování politiky cestovního ruchu by
mělo být prováděno koordinovaně. Důvodem je jednak fakt, že CR je ovlivňován větším
počtem veřejných politik (např. zahraniční, dopravní, politikou životního prostředí,
prostorovým plánováním), jednak vlastní povaha služeb v CR. Z pohledu návštěvníka jsou
služby cestovního ruchu poskytované subjekty i orgány veřejné správy komplementární a
navzájem se značně podmiňují. Role veřejného sektoru je v této problematice stěžejní.
V rámci své regionální politiky, potažmo politiky cestovního ruchu, by měl veřejný sektor
vytvářet podmínky pro komplexní rozvoj regionu a měl by zajišťovat především neziskové
služby (které jsou z ekonomického hlediska nezajímavé pro podnikatelské subjekty), kam
spadá mimo jiné také ochrana zdrojů, které činí daný region výjimečným.
1.3 Destinační management
Trh cestovního ruchu se dynamicky vyvíjí, v poslední době došlo k mnohým změnám jak na
straně struktury nabídky, tak i poptávky hostů. V tomto světle se jeví tradiční struktury
organizace CR jako nevyhovující a to především t následujících důvodů :
- přílišná orientace dovnitř a málo na trh,
- struktury jsou utvářeny příliš politicky a málo podnikatelsky,
- nedostatečná zaměřenost na tvrdé prodejní nástroje,
- orientace spíše na funkci „náhradníka“ (výpomoc z nouze) v oblasti infrastruktury
nabídky než na inteligentní přesahující management spolupráce a management nabídky
destinace.
Jak již bylo naznačeno, klíčovým principem destinačního managementu je řízení cestovního
ruchu v turistické destinaci prostřednictvím spolupráce poskytovatelů služeb.
Řízení cestovního ruchu předpokládá vytvoření strategicky řízené jednotky (destinace),
přičemž musí být definovány nejen potřeby návštěvníků, ale také vztahy mezi kooperujícími
subjekty a dohodnut obsah a forma spolupráce. Aby toto bylo úspěšné, je nezbytné naučit se
plánovat a využívat principy managementu. Na rozdíl od tradičního podnikového řízení je
však často nutné přimět ke spolupráci i subjekty, které mohou být v rámci destinace vůči sobě
v konkurenčním vztahu.
5
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Celou problematiku komplikuje také fakt, že se na území určité destinace setkává několik
trhů, které mají často protichůdné zájmy. Jsou to trhy:
- rezidentů a pracujících,
- návštěvníků (turistů, příbuzných, přátel, podnikatelů, vědců apod.),
- podnikatelských subjektů,
- exportní (cestovní ruch lze pokládat za exportní trh, tzv. neviditelný export).
Přes tyto protichůdné zájmy se vyplatí nalézt společné cíle a pokusit se o spolupráci. Ta se
může uskutečňovat buď mezi podnikatelskými subjekty, veřejnoprávními subjekty nebo
nejmodernější formou, kterou představuje veřejně soukromé partnerství (PPP – public –
private partnership).
Zkušenosti vyspělejších destinací ukazují, že podnikatelská spolupráce převládá na úrovni
národní a nadnárodní, zatímco působení veřejnoprávních subjektů je markantnější na úrovni
lokální a regionální.
Aby bylo řízení turistické destinace efektivní a stabilní, musí být spolupráce účastníků
založena na jejich vzájemné výhodnosti a užitku. Vzhledem k různorodosti zapojených
subjektů je nutné identifikovat jejich zájmy. Podnikatelé sledují primárně výši zisku,
veřejnoprávní instituce by měly naplňovat tzv. veřejný zájem, jehož přesné vymezení je
minimálně často diskutabilní. Mezi jejich činnosti patří především ochrana památek, řešení
konfliktů vznikajících nedodržením norem a sociální záležitosti. Předpokladem účinné
spolupráce je atmosféra vzájemné důvěry, znalost společných zájmů, omezený počet subjektů
a nepříliš komplikované cíle.
Této důvěry nelze dosáhnout během krátké doby, nejenom z tohoto důvodu není tedy možná
prostá aplikace zahraničních modelů destinačního managementu do řízení cestovního ruchu
v České republice. Pro dokonalejší pochopení problematiky destinačního managementu je
však poznání vývoje a současného stavu destinačního managementu ve vyspělejších zemích
nezbytnou podmínkou.
V těchto turisticky vyspělých zemích (Rakousko, Švýcarsko) se obvykle vyčleňují tři etapy
vývoje organizace cestovního ruchu v poválečném období:
- budovací fáze (50. a 60. léta) - v tomto období je dovolená chápána jako zotavení
z práce, poptávka převyšuje nabídku, s čímž souvisí nedostatečné ubytovací kapacity.
Poskytovatelé mají monopol, hlavními konkurenty jsou pouze sousední státy.
Spolupráci představují tzv. reklamní spolky, které se omezují pouze na společné
prospekty míst, propagační a marketingové akce a společnou účast na veletrzích.
- růstová fáze (70. a 80. léta) – dochází ke změně vnímání dovolené, lidé při ní vyžadují
již určitou změnu a prožitek. Obrací se poměr nabídky a poptávky, nabídka již
převyšuje poptávku, což sebou přináší rostoucí požadavky na marketing. Utváří se
první regionální turistické organizace, které razí princip neutrality vůči členům, místně
orientovanou strategii a široké začlenění rozličných zájmů.
6
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
- koncentrační fáze (90. léta 20. st.) – v této fázi určuje způsob dovolené životní
filozofii. Hosté jsou globálně orientovaní, mají rozmanité konzumní chování, proto
vyžadují komplexní nabídku a pohodlné řetězce služeb. Přesto, že poptávka stále roste,
o zákazníka se vede stálý boj. Typ spolupráce se nazývá destinační management –
dochází k řízení a koordinaci na úrovni regionů (např. výstavba infrastruktury). Důraz
je kladen na kvalitu a značku, vytvářejí se regionální rezervační systémy.
Podle názorů odborníků se nyní Česká republika nachází zhruba ve fázi, kterou si vyspělé
země prodělaly před 20 – 30 lety.
1.4 Destinační společnost
V zájmu výše zmiňované úspěšné kooperace a koordinace aktivit CR by měla destinace
cestovního ruchu vytvořit společnost – organizaci cestovního ruchu. Na vytvoření takovéto
společnosti neexistuje univerzální návod, organizační struktura i spektrum aktivit jsou
ovlivněny mnoha faktory, vždy záleží na konkrétních vnitřních podmínkách destinace. V této
podkapitole jsou nastíněny pouze obecnější aspekty tří okruhů, a to funkce společnosti, právní
formy a možnosti financování.
1.4.1 Činnost destinační společnosti
Dříve než je samotná destinační společnost založena, měly by být ujasněny nezbytné
předpoklady a požadavky jejího fungování. Mezi ty patří:
- nezávislost na politických hranicích,
- zaměření na jednu destinaci (z pohledu hosta),
- kompletní nabídka CR,
- existence značky,
- kvalifikovaný personál,
- existence styčných bodů, které mohou pomoci vytvořit značku (známé pamětihodnosti,
speciální zemědělské produkty),
- fungující rezervační a prodejní centrály.
Realizace konkrétních aktivit by měla být založena na dohodě místních aktérů a musí
vycházet z reálně dostupných finančních zdrojů, rozloze regionu, postavení destinační
společnosti a stupni vývoje organizace CR.
Mezi nejčastěji definované aktivity destinačních společností jak u nás, tak i v zahraničí náleží:
- koordinace řízení cestovního ruchu v destinaci (tvorba koncepcí, strategií, realizace
výzkumu trhu apod.),
- optimalizace vlivů cestovního ruchu na destinaci,
- zvyšování dlouhodobé prosperity místních obyvatel,
- maximalizace uspokojení návštěvníků,
- vytváření souborného produktu, produktových řad a jejich komponentů včetně podpory
prodeje produktu,
- tvorba cenových strategií,
- komunikace s návštěvníky a partnery,
- zavádění moderních technologií do praxe.
7
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Že je možné aktivity destinační společnosti rozdělit i jinak, případně některé z nich
upřednostnit, dokládají následující dva příklady.
Pro menší samosprávní celky (např. města a mikroregiony s výrazným podílem přírodních
atraktivit) :
- informační systém cestovního ruchu,
- produkty šetrných forem cestovního ruchu,
- ochrana krajiny v kontextu rozvoje cestovního ruchu.
Pro menší samosprávní celky (např. města a mikroregiony s výrazným podílem kulturních
atraktivit a dostatečného infrastrukturního zázemí) :
- návštěvnický management – usměrňování toku návštěvníků, ovlivňování jejich
chování, cenová politika, budování TIC, výchovné vzdělávací akce, zpracování
etických kodexů apod;
- model limitů přijatelné změny – stanovení únosného zatížení území;
- spektrum rekreačních příležitostí – lokalizační předpoklady (geografické, přírodní,
kulturně – historické, ostatní), realizační předpoklady (supra a infrastruktura CR,
dostupnost a ostatní infrastruktura), a selektivní předpoklady (demografické, sociální a
ekonomické charakteristiky návštěvníků).
1.4.2 Právní forma destinační společnosti
Destinační společnosti mohou mít různé právní formy a to na základě rozdělení klíčových
kompetencí mezi její zřizovatele :
- veřejné - příspěvková organizace, řídící instituce jako integrální součást dobrovolného
svazku obcí;
- komerční - společnost s ručením omezeným;
- smíšené - sdružení právnických osob, obecně prospěšná společnost.
Výhody a nevýhody jednotlivých variant lze stručně shrnout následovně:
- sdružení právnických osob – tuto právní formu má většina společenství, které byly
zřízeny za účelem řízení turistického ruchu (tuto formu mají většinou rozvojové agentury).
Výrazným pozitivem je
možnost sdružení právnických osob jak z veřejného, tak i privátního sektoru;
- příspěvková organizace – může ji zřídit pouze jedna obec, jeden kraj nebo stát.
Nevýhodou je vyloučení privátního sektoru;
- řídící instituce jako integrální část dobrovolného svazku obcí – jejím zřízením
nevzniká nový subjekt, protože svazek obcí může být zaměstnavatelem a může zřídit
např. turistickou kancelář.
8
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Výhodou je jednoduché založení, nevýhodou opět vyloučení
privátního sektoru;
- obecně prospěšná společnost – tato forma umožňuje propojení veřejnoprávních a
komerčních subjektů a získat finanční zdroje z dotačních titulů určených pro neziskový
sektor.
Na druhou stranu je zde zkomplikováno financování ze strany obcí;
- společnost s ručením omezeným – tento subjekt je komerční, zaměřený na zisk. Je
doporučována spíše pro vyzrálé formy destinačního managementu.
1.4.3 Financování destinační společnosti
Na výkon své činnosti potřebuje destinační společnost stabilní příjem finančních prostředků.
Možnosti využití jednotlivých finančních zdrojů závisí mimo jiné na zvolené právní formě.
Mezi nejvýznamnější by měly patřit tyto:
- příspěvky od obcí,
- členské příspěvky (od členů sdružení – fyzických a právnických osob),
- příjmy z vlastní komerční činnosti,
- místní poplatky,
- fondy EU,
- státní fondy a programy,
- fondy a programy krajů,
- sponzoring, individuální dárcovství,
- granty,
- záruční, příspěvkové a úvěrové programy a fondy.
Např. v konceptu návrhu nové struktury švýcarského turismu jsou definovány čtyři hlavní
úkoly destinační společnosti včetně jejich financování. Jedná se o:
- plánování - z něj profitují všichni obyvatele regionu, proto se doporučuje financování
z daňových prostředků;
- marketing - zde se jedná o užitek především poskytovatelů turistických služeb.
Financování by mělo být provedeno dle výše výnosu z turismu – tzv. daně z turismu;
- tvorba nabídky CR - je navrhováno financování prostřednictvím místních poplatků za
přenocování, lázeňský pobyt apod;
- zastoupení zájmů - jde se jeví nejvýhodnější financování z členských poplatků
destinační společnosti.
1.4.4 Zásady pro převádění do praxe
Zavádění těchto nových konceptů do praxe je složitý proces. Doporučují utváření
destinačních struktur jednak sestupně (zhora dolů, top-down),
a to prostřednictvím předložené vize a nových pracovních postupů, jednak vzestupně (zdola
nahoru, bottom-up) spojováním jednotlivých míst do destinací a realizací odpovídající
spolupráce.
Dobu zavádění odhadují tito autoři přibližně na 2 – 5 let. Zde je nutné si uvědomit, že
vycházejí z podmínek švýcarských destinací, které se vyvíjí již od 50. let 20. století. Doba
9
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
zavádění závisí ve velké míře na fázi, ve které se destinace nachází. Proto lze předpokládat, že
v ČR bude tento proces trvat poněkud déle.
Obecně platí, že je žádoucí zavedení co nejrychlejší, samozřejmě nikoliv na úkor kvality.
Uspíšit tento proces mohou silní partneři na straně poskytovatelů služeb, zastřešující turistické
organizace či přímo tlak trhu nebo koncepty regionálního rozvoje.
Ke snadnější aplikaci destinačního managementu do praxe může dále napomoci uvědomění
si motivů jednotlivých účastníků. V předchozím textu byla často zdůrazňována jedna
podmínka úspěšnosti, a tou bylo zapojení soukromých podnikatelů. Žádný soukromý
podnikatel však neučiní potřebné kroky jen kvůli tomu, že tento model organizace cestovního
ruchu je zrovna v módě či je propagován odbornými kruhy. Podnikatel musí být přesvědčen,
že účast na řízení mu přinese naplnění jeho individuálního zájmu, čímž je především dosažení
či zvýšení zisku nebo expanze jeho firmy a to v pokud možno co nejkratší době.
Proto musí být v praxi preferovány stabilní a jednoduché organizace s viditelným efektem.
Účastníci musí být přesvědčeni o tom, že projekt přinese konkurenční výhodu celé destinaci,
což je žádoucí také pro ně samotné. Podnikatelé si ještě plně neuvědomují, že turisté si
primárně nevybírají konkrétní hotel či obec, ale region. Komparativní výhody, kterými
zapůsobí na zákazníky, se mohou opírat např. o spolehlivost, kvalitu (např. úslužnější
personál v malých hotelech), pěkný design, nižší ceny, doplňkové služby za jednu cenu nebo
pružnost podniku.
Podnikatelé mnohem pečlivěji než subjekty veřejné správy váží veškeré své kroky.
Porovnávají užitek s transakčními náklady, které vznikají při vytváření a formalizaci vztahů.
Míra ochoty ke spolupráci je tím vyšší, čím vyšší je předpokládaný užitek z ní a čím nižší jsou
transakční náklady. Transakční náklady rostou spolu s počtem členů a jejich cílů a klesají
s odpovídající kvalifikací a společnou důvěrou.
1.5 Shrnutí
Cestovní ruch v sobě zahrnuje více aktivit a procesů, mezi kterými mají významné postavení
aktivity politické a veřejně – správní. Politika cestovního ruchu je součástí regionální politiky,
avšak její konkrétní postavení v regionu je dáno strukturou místní ekonomiky. Politika
cestovního ruchu je ovlivňována vícero aktéry, kteří používají nejrůznější nástroje.
V současné situaci, kdy se zostřuje konkurence na trhu CR, se jeví jako klíčová efektivita
samotného způsobu řízení CR. Moderní formu tohoto řízení představuje destinační
management, který spočívá ve sjednocení a spolupráci poskytovatelů služeb. K realizaci
destinačního managementu se obvykle zakládá destinační společnost.
Z výše uvedených informací vyplývá , že nejvhodnějším subjektem pro destinační
společnost bude SIS o.p.s., které v sobě bude efektivně kombinovat funkci rozvojového
centra (dotace EU, rozvojové projekty) a turistického centra pro destinační
management. Spolupráce s dalšími partnery bude probíhat formou webového
networkingu.
10
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
2. Vztah národních a regionálních aktérů cestovního ruchu – partneři pro spolupráci
Regionální politika, pod kterou problematika cestovního ruchu spadá, se uplatňuje v České
republice na státní, krajské a obecní úrovni
Výkonnou moc zabezpečuje vláda prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).
Jeho kompetence upravuje v tomto směru zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního
rozvoje. Na jeho základě vznikla řada programů a koncepčních a programových dokumentů.
V poslední době se objevují požadavky, aby MMR podporovalo systémové řízení turistických
destinací.
Tato činnost by měla spočívat jednak v budování institucionálního rámce, který
bude usnadňovat kooperaci v CR (např. vyřešení systémové podpory přirozených turistických
regionů v zákonu o cestovním ruchu), jednak v podpoře kooperace a sdružování subjektů CR.
V praxi by to mělo znamenat, že podpora bude podmíněna spoluprací více partnerů.
Upřednostňovány tak budou společné projekty na úkor projektů individuálních žadatelů.
Mezi nejvýznamnější aktéry na celostátní úrovni v CR patří nepochybně Česká centrála
cestovního ruchu (ČCCR) – CZECHTOURISM (http://www.czechtourism.cz) .
Jejím hlavním posláním je vytvářet turisticky atraktivní image ČR,
zajišťovat její propagaci a rozvíjet strategii pro marketing produktů CR jak na zahraničním,
tak i domácím trhu. Zabývá se marketingem, public relations, průzkumem trhu, komunikací,
provozem národních zastoupení v cizině a udržováním kontaktů s mezinárodními institucemi.
V letech 1998 - 1999 vymezila ČCCR na území republiky 15 turistických regionů, které byly
pracovně nazvány marketingové. Již z tohoto pracovního názvu vyplývá, že byly vytvořeny
pro účely marketingu, a to především pro propagaci v zahraničí. Tyto regiony jsou definovány
jako oblasti, pro které je typický určitý druh turistiky, také proto většinou nekorespondují
s územně – správním členěním státu. V roce 2004 byla založena Asociace turistických
regionů ČR (ATUR), jejímž cílem je prosazovat zájmy turistických regionů.
Po vzniku krajského uspořádání v roce 2003 se objevily kategorické požadavky na
přizpůsobení turistických regionů hranicím krajů. Tyto požadavky však byly odmítnuty
s odůvodněním, že by bylo neefektivní trhat přirozené hranice regionů (např. Šumavy,
Krkonoš, Českého Ráje či právě Beskyd) na dvě až tři části a každou z nich rozvíjet a
63 Jsou to především: Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR, Strategie regionálního
rozvoje rozvojový plán ČR, Státní program podpory cestovního ruch, Program obnovy
venkova, Sektor CR, Národní plán cestovního ruchu a lázeňství, Společný regionální
operační program regionů NUTS II.
Dříve zajišťovali komunikační vazby regionů s ČCCR tzv. koordinátoři, kteří se nejčastěji
rekrutovali z pracovníků okresních úřadů. Po jejich zrušení se vynořila otázka, kdo bude
zastupovat regiony nyní – zda to budou kraje, zástupci turistických subregionů apod. Podle
představy ČCCR65 z roku 2002 by měl v turistických regionech fungovat destinační
management zabezpečován prostřednictvím destinační agentury a právě ta by se měla stát
oním komunikačním partnerem ČCCR. Zda se tento záměr podařil a v jaké míře, by mělo být
objasněno v této kapitole, kdy budou identifikováni jednotliví aktéři CR a analyzovány jejich
profesionální vazby.
11
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
V budoucnu lze však očekávat postupné oslabování regionální podpory ČCCR, a to zejména
kvůli plánované zvýšené orientaci na zahraniční trhy.
ČCCR poskytuje spíše podporu v oblasti marketingu a účasti na domácích a zahraničních
veletrzích.
2. Veřejně – právní aktéři cestovního ruchu v oblasti mikroregionu Milada
První skupinu nositelů politiky cestovního ruchu na regionální úrovni přestavují veřejně –
právní instituce. Tyto instituce nejčastěji uplatňují čtyři z nejvýznamnějších nástrojů CR
(ekonomické, institucionální, administrativní a nástroje strategického plánování).
Následující text představí činnost Ústeckého kraje, okolních obcí, okolních
mikroregionů a dalších organizací zapojených do CR v oblasti.
2.1 Kraj
Následující text nejprve přiblíží obecnou úlohu krajů v cestovním ruchu danou zákony a poté
se bude věnovat konkrétním poměrům v Ústeckém kraji.
Obecná role kraje v cestovním ruchu Způsob institucionálního zabezpečení cestovního ruchu
běžný v zemích Evropské unie, který spočívá v jeho podpoře na úrovni centrální, regionální a
místní, byl v České republice dlouho tabu. Důvodem byla neexistence vyšších samosprávných
celků. To se změnilo provedením reformy veřejné správy, díky níž byly k 1. 1. 200168
konstituovány nové vyšší územně správní celky, a sice kraje.
Krajské úrovni podpory cestovního ruchu se věnují především dvě právní normy. Jedná se o
zákon č. 129/ 2000 Sb., o krajích a zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
Zákon č. 129/2000 Sb. definuje kraj jako územní společenství občanů, kterému náleží právo
na samosprávu. Tuto samosprávu vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu
s potřebami kraje. Kraj je veřejnoprávní korporací, to znamená, že vystupuje v právních
vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj pečuje o
všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů, má vlastní majetek a hospodaří s ním
samostatně. Kraj je spravován zastupitelstvem, dalšími orgány jsou rada, hejtman a krajský
úřad.
V následujícím textu jsou zmíněny ty z pravomocí kraje, které se mohou vztahovat
k cestovnímu ruchu. K plnění svých úkolů v samostatné působnosti může zakládat a zřizovat
právnické osoby a organizační složky. Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje
s obcemi, avšak přitom nesmí zasahovat do jejich samostatné působnosti. Je také umožněna
spolupráce mezi kraji navzájem, a to na základě smlouvy uzavřené k splnění konkrétního
úkolu, zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona. Kraj může spolupracovat
s územními samosprávnými celky jiných států a vstupovat do regionálních seskupení se
zahraničními partnery. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti patřící do jeho
samostatné působnosti. Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu
zastupitelstvem a napomáhá činnosti výborů a komisí.
Zákon č. 248/2000 ukládá kraji povinnost analyzovat a hodnotit úroveň rozvoje svého
územního obvodu a jeho částí a schvalovat program rozvoje územního obvodu kraje. Kraj má
právo podporovat rozvoj soukromého podnikání prospěšného pro kraj, vyčleňovat ze svého
rozpočtu finanční prostředky k odstraňování nedostatků, spolupracovat s ústředními
12
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
správními úřady (zejména při vypracování a realizaci strategie regionálního rozvoje) a s
ostatními kraji.
Uspořádání, kompetence a pravomoci územně samosprávných jednotek zakotvila Ústava ČR
již 16. 12. 1992.
Ústecký kraj
Plánovaný rozsah studie nedovoluje podat výstižný popis a dokonalé hodnocení všech aktivit
Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu. Proto zůstane stranou zájmu jak analýza
financování a využívání jednotlivých grantových schémat tak i hodnocení dokumentů
týkajících se CR a jejich srovnání s dokumenty jiných krajů. Pozornost bude soustředěna na
existenci a kvalitu vazeb kraje s ostatními iniciátory a účastníky CR v regionu.
Ústecký kraj zahájil v září 2009 přípravu Strategie cestovního ruchu. Koncepční dokument
bude aktualizací předchozí verze strategie, která byla zpracována v roce 2003 a kterou
zpracovávala společnost DHV CR. Cílem strategie je analyzovat situaci kraje v oblasti
cestovního ruchu a navrhnout opatření, která je potřeba ze strany Ústeckého kraje učinit pro
rozvoj tohoto odvětví. Na zpracování strategie získal Ústecký kraj dotaci ve výši 85 % z
prostředků strukturálních fondů EU prostřednictvím Regionálního operačního programu
Severozápad. Strategii zpracovává společnost SPF Group. v.o.s. Strategie bude dokončena v
březnu 2010.
V rámci přípravy strategie cestovního ruchu se uskuteční řada schůzek, jednání a průzkumů.
Již na konci letní sezóny 2009 proběhl v 10 lokalitách kraje průzkum návštěvníků. Následně
se uskuteční jednání pracovních skupin, které budou mít za úkol podílet se na přípravě
jednotlivých opatření a vyjadřovat se k průběžně zpracovaným částem strategie. Do přípravy
strategie kraj zapojí významné subjekty cestovního ruchu z řad veřejné správy (zástupce
významných měst a regionů) i privátní sféry (podnikatele).
Vlastní strategie bude zahrnovat 2 hlavní výstupy:
• Marketingový a analytický průzkum cestovního ruchu (analýza nabídky, poptávky a
institucionálního prostředí cestovního ruchu v kraji, návrh regionalizace kraje podle
cestovního ruchu)
• Marketingovou strategii cestovního ruchu (návrh priorit, opatření a způsobu realizace
strategie)
Mikroregion Milada se a v rámci webového networkingu se do tohoto projektu zapojí.
13
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Strategie cestovního ruchu v Ústeckém kraji rámcově zmiňuje problematické a slabé
stránky :
2
Syntéza – problémy rozvoje cestovního ruchu
2.1
2.1.1
2.1.2
2.1.3
2.1.4
2.1.5
2.1.6
Nedostatky v řízení rozvoje cestovního ruchu
Chybějící destinační řízení na úrovni turistických regionů
Nejasné rozdělení kompetencí mezi krajem a dalšími subjekty veřejné správy
Slabá či neexistující spolupráce se subjekty mimo samosprávu
Absence systémové a transparentní grantové podpory subjektů cestovního ruchu
Chybějící pravidelný sběr věrohodných a srovnatelných dat
Omezené lidské zdroje
2.2
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.2.4
2.2.5
Málo účinný marketing cestovního ruchu
Slabá koordinace marketingu
Přetrvávající špatný mediální obraz kraje
Problematické (tématické) směřování marketingových aktivit
Chybějící cílení marketingových aktivit na konkrétní skupiny
Izolovanost marketingové nabídky produktů
2.3
2.3.1
2.3.2
2.3.3
2.3.4
2.3.5
2.3.6
2.3.7
Nedostatečný rozsah a kvalita nabídky v cestovním ruchu
Nejasné krajské priority rozvoje turistické infrastruktury
Nedostatečná koordinace rozvojových projektů různých nositelů
Slabá nabídka regionálních turistických produktů
Slabá nabídka tematických tras
Nerovnoměrná dostupnost turistických informací
Nedostatečná dopravní dostupnost turistických cílů
Zchátralost a nevyužitost historických památek a industriálních objektů
2.4
2.4.1
2.4.2
2.4.3
Nízká návštěvnost a nevyhovující skladba návštěvnosti
Nízký počet návštěvníků kraje
Krátká průměrná doba pobytu návštěvníků
Ne zcela vyhovující skladba návštěvníků
14
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
V Návrhové části doporučuje rozpracování těchto opatření :
4
Návrh priorit a opatření
4.1
Priorita 1 - Koordinace řízení rozvoje cestovního ruchu
4.1.1 Opatření 1.1. - Ustavení destinačních organizací v turistických regionech a
vymezení okruhu jejich činnosti
4.1.2 Opatření 1.2. - Přerozdělení kompetencí mezi krajem a dalšími subjekty veřejné
správy
4.1.3 Opatření 1.3. - Navázání a rozšíření spolupráce se subjekty mimo samosprávu
4.1.4 Opatření 1.4. - Úprava grantové podpory subjektů cestovního ruchu
4.1.5 Opatření 1.5. - Koordinace monitoringu a zajišťování dat v oblasti cestovního ruchu
4.1.6 Opatření 1.6. – Posílení lidských zdrojů
4.2
Priorita 2 - Zefektivnění marketingových aktivit v cestovním ruchu
4.2.1
4.2.2
4.2.3
4.2.4
4.2.5
Opatření 2.1. - Zlepšení koordinace marketingových aktivit v cestovním ruchu
Opatření 2.2. - Podpora změny mediálního obrazu kraje
Opatření 2.3. - Koncentrace marketingových aktivit
Opatření 2.4. - Orientace marketingových aktivit na cílové skupiny
Opatření 2.5. - Scelování nabídky produktů
4.3
Priorita 3 - Rozvoj infrastruktury a produktů v cestovním ruchu
4.3.1
4.3.2
4.3.3
4.3.4
4.3.5
4.3.6
4.3.7
Opatření 3.1. - Definice a realizace krajských infrastrukturních priorit
Opatření 3.2. - Posílení partnerství při realizaci rozvojových projektů
Opatření 3.3. - Rozšíření nabídky regionálních turistických produktů
Opatření 3.4. - Rozšíření nabídky tematických tras
Opatření 3.5. - Zkvalitnění přístupu k turistickým informacím
Opatření 3.6. - Zlepšení dopravní dostupnosti turistických cílů
Opatření 3.7. - Zapojení kulturních a industriálních památek do turistické nabídky
Vzhledem k mnohem menší geografické rozloze mikroregionu Milada a jeho významu pro
cestovní ruch v rámci Ústeckého kraje jsou pro marketing zajímavá dvě opatření Ustavení
destinačních organizací v turistických regionech a vymezení okruhu jejich činnosti ,
Navázání a rozšíření spolupráce se subjekty mimo samosprávu která jsou finančně i
organizačně zvládnutelná a která mohou mít výrazný přínos pro efektivitu marketingu
cestovního ruchu. Tato dvě opatření budou rozpracována v dalších kapitolách.
15
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
2.2 Okolní obce a města :
V této kapitole budou zmíněny okolní obce a města , kteří mají význam pro mikroregion
z hlediska vzájemného propojení webových portálů, což by v konečném důsledku mohlo vést
k zvýšení délky pobytu turistů z důvodu lepší informovanosti o turistických možnostech
v okolí.
Pro mikroregion Milada mají význam tyto obce : Telnice, Krupka.
Města : Ústí nad Labem, Teplice.
2.3 Telnice
Statistické údaje
ZUJ:
Počet částí:
Katastrální výměra:
Počet obyvatel:
Z toho v produkt. věku:
Průměrný věk:
568295
3
ha
689
412
39
Adresa
č.p. 77
403 38 Telnice
Kontakty
Tel.: 472 744 923
fax: 472 744 923
[email protected]
Úřední hodiny
Pondělí: 7:00-17:00
Středa: 7:00-17:00
http://www.obec-telnice.cz
16
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Historie :
O Telnici se mluví již od roku 1371 v souvislosti s důlní činností na Rudném vrchu. Z křemenatých žil se zde
těžily rudy železa, mědi, olova, zinku a stříbra. V 18. století byla těžba zastavena. Dolování a také těžba
dřeva přivedly do údolí Telnického potoka horníky a lesní dělníky, kteří zde založili několik osad, které se
postupem času spojily v dnešní obec - Telnici. Mezi významné držitele Telnice před rokem 1627 patřili
majitelé Chlumce a Všebořic Kelblové z Geisingu. Jedni z posledních majitelů byla hrabata z Wetphalen,
majitelé Chlumce a Krásného lesa a Ledeburové, držitelé Všebořic. Ledeburové vystavěli dnes již zaniklý
telnický zámek a kostel.
V okolí Telnice jsou chráněné přírodní oblasti, zejména horské louky s lokalitou ojedinělého výskytu vzácné
lilie cibulkonosné s oranžovým nebo hnědočerveným květem, prhy arniky. Současná Telnice má tři části:
Telnice, Varvažov a Lihoňov. Varvažov byl k Telnici přičleněn na začátku šedesátých let, jako pozůstatek
obce s asi 3 000 obyvateli, zlikvidované důlní činností.
Pamětihodnosti: dva pomníky napoleonských válek 1813, přepřahací stanice, dnes restaurace Stará pošta,
roubený obytný dům č. p. 34 v Telnici, hrobka Ledeburů, novogotická kaple.
Ubytování
12x dvoulůžkové pokoje
3x třílůžkové pokoje
1x pětilůžkový pokoj
1x apartmán 2lůžkový se sprchou a WC
Kontakt
MUDr. Jan Münster
Koněvova 42, 40001 Ústí nad Labem
Mobil: +420 603246426
Chata Olympie Telnice 25, 403 38, Telnice
Telefon/fax: +420 475223347
e-mail :chataolympie.telnice @ seznam.cz
více informací na www.chataolympie.cz
Ubytování v Chatě u vleku
V Chatě u vleku naleznete příjemné prostředí k ubytování ve 3 - 6 lůžkových pokojích.
Pokoje jsou turistického charakteru , stylově ve dřevě vybaveny postelí, skříní , nočními
stolky a umyvadlem. WC a sprcha jsou společné na chodbě. Pro ubytované je zdarma
k dispozici lyžárna.
17
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Kontakt
Josef Černý
Zadní Telnice 44
40338 Telnice
tel. 737853867
e-mail: [email protected]
více informací na www.chatauvleku-telnice.inpage.cz
2.4 Město Krupka
Město Krupka se nachází přibližně 5 km severně od Teplic na úpatí Krušných hor. Leží v
okrese Teplice, v Ústeckém kraji.
Rozloha katastrálního území Krupky je 4 687 ha se značnými výškovými rozdíly. Centrum
města (Bohosudov) leží v nadmořské výšce 262 m n. m. Nejníže položenou částí je rybník
Kateřina poblíž Soběchleb v nadmořské výšce menší než 200 m n. m. Nejvýše položeným
místem je vrchol Komáří vížka (někdy Komáří hůrka) v nadmořské výšce 807 m n. m., na
který vede trasa sedačkové lanovky.
Krupka, důl Starý MartinMěsto je známé především svou hornickou minulostí. Po celá staletí
se v Krupce těžil cín, ale i stříbro, wolfram a fluorit. Horské svahy porostlé buky a jehličnany
ukrývají četné odvaly a šachty. Šachta Starý Martin ležící při silnici z Krupky na Komáří
vížku je zpřístupněná veřejnosti.
Název města je odvozen od staročeského slova krupý, tedy velký, rozlehlý. Často se
nesprávně uvádí, že název pochází od krupek cínu, který se zde od pradávna těžil.
18
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Památky a zajímavosti :
Bazilika Panny Marie Sedmibolestné
Bazilika je významným poutním místem. Každý rok sem putují přibližně 500 lužických Srbů,
aby navštívili mši. Stojí přímo v centru města na náměstí v Bohosudově. Byla postavena v
letech 1701-1706 na místě starší stavby, doložené už v 15. století. V minulosti zde bývalo
nejméně osm zvonů (dva na jižní věži, pět na severní věži a jeden v sanktusníku), dnes se zde
nacházejí pouze dva – v severní průčelní věži zvon od Matěje Špice z r. 1541 s českým
nápisem a v sanktusníku zvon z r. 1713 od Jana Baltazara Crommela. Zvononosná konstrukce
pochází z r. 1923. V lucerně jižní věže se nacházejí dva zvonovinové hodinové cymbály.
Kostel sv. Ducha
Kostel z r. 1454 stojí pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie při silnici do Horní Krupky. R.
1538 vyhořel, v 19. století byl novogoticky přestavěn. Kostel nemá věž, ta byla zbořena v 18.
století. Vypráví se, že na konci 17. století horníci věnovali kostelu zvon, avšak místní farář se
rozhodl, že jej přesune do Bohosudova, kde bude lépe využit. Krupským se toto rozhodnutí
nelíbilo, a tak jen farář nechal přenést tajně zadní stezkou, vedoucí zpoza dnešní zvonice dolů
ke škole. Celá věc ovšem vyšla najevo; jak dopadla není známo, nicméně oné pěšině se až
donedávna říkalo Zvonová stezka (Glockensteig).
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel z 2. poloviny 13. století stojí v horní části obce při silnici do Horní Krupky naproti
hradu Krupka. Kostel nemá věž, ta je funkčně zastoupena zvonicí, doloženou v první polovině
15. století. Dnešní polozděná zvonice byla vystavěna po požáru původní stvaby v r. 1633.
19
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Další památky
Hrad Krupka (Rosenburg). Byl postaven kolem roku 1320. Pustý je od 17. století. Z hradeb je
nádherná vyhlídka na historické jádro Krupky.
Hrad Kyšperk. Zřícenina hradu v lesích nad Unčínem. Dal jej postavit Jan Lucemburský.
Opuštěn v 16. století. Během třicetileté války a napoleonských válek však byl obsazen vojsky.
Starý dvůr. Zbytky středověké vodní tvrze za koupalištěm v Bohosudově.
Štola Starý Martin. Veřejnosti přístupný důl (s průvodcem) s expozicí historie dolování cínu v
okolí Krupky. Nachází se u silnice z Krupky do Fojtovic (na Komáří vížku).
Evangelický kostel. Drobný kostelík pod hradem Krupkou při silnici do Horní Krupky. Ve
věži se nachází blíže neurčený zvon.
Kostel sv. Anny. Hřbitovní kostel v Krupce (část Libušín), který byl postaven roku 1516 a
upraven roku 1618.
Kostel sv. Prokopa. Trosky kostela při hlavní silnici z Krupky do Teplic. Kostel pochází z
konce 13. století. Vyhořel v roce 1939.
Kalvárie a křížová cesta. Postavena v 18. a 19. století. Pěkný výhled na Bohosudov s
bazilikou.
Muzeum. Nachází se v městském domě čp. 21 v samém historickém jádru Krupky. Původní
renesanční dům byl přestavován v 18. a 19. století. V muzeu je expozice vývoje těžby a
zpracování cínu, geologie, paleontologie, mineralogie a historie krupského hasičského sboru.
Kaple sv. Floriána v Unčíně. Kaple s věžičkou stojí na návsi v obci pod průjezdní silnicí.
Věžička bez zvonu.
Kaple sv. Wolfganga na Komáří Vížce. Mohutná kaple z r. 1360 byla v letech 1692-1700
barokně přestavěna. V 2. polovině 20. století zchátrala a původní vybavení se ztratilo. V r.
1999 byla opravena. Stojí nad obcí při průjezdní silnici pod vrcholem Komáří vížky. Zvon z
centrální cibulovité věžičky se nachází v nedaleké zvoničce v Horní Krupce.
Zvonička v Horní Krupce. Při průjezdní silnici ve svahu stojí nenápadná polozděná zvonička
zřejmě z r. 1930. V patře se nachází vzácný hornický zvon z r. 1554, který byl původně
zavěšen v kapli sv. Wolfganga na Komáří vížce. Byl považován za ztracený, než byl místními
obyvateli objeven zde. Jedná se o dosud jediný známý zvon od Tomáše Jaroše z Brna v
severních Čechách.
Kaple v Soběchlebích. Kaple z konce 18. století stojí na okraji obce u dráhy. Na věžičce s
litinový zvon.
20
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Zaniklý kostel v Habarticích. Kostel pocházel z r. 1783. Do něj byl zavěšen zvon z tehdy
zchátralé kaple Navštívení Panny Marie na Mariánské skále v Ústí nad Labem (dnes už
neexistující). Zvon pořídil zvonař Jan Baltazar Crommel z Ústí nad Labem r. 1714. Dnes je
nezvěstný
Partnerské město : Geising (Německo)
Spolky a sdružení :
TJ Krupka
IČO: 46070516
Kontaktní adresa: U Stadionu 469, 417 41 Krupka 3
Předseda: Karel Rouček, Bohosudovská 431, 417 41 Krupka 3
Telefon: 608 267 007
Oddíly:Stolní tenis
Jiří Bayer
Fotbal- Karel Rouček
Turistika- Miroslav Kočí
Tenis- Martin Jančárek
Lyžování- Gustav Vlach
Lehká atletika- Jana Bauckmanová
Karate- Jiří Kulík
Tělocvičná jednota Sokol Bohosudov
Kontaktní osoba: Miluše Jančárková, Sídliště 557, 417 41 Krupka 3
21
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
TJ Sokol Unčín
Předseda: Jiří Sem
Adresa: Sídliště Nad Plovárnou 509,417 41 Krupka 3
TJ Soběchleby
Předseda: Antonín Hricák
Telefon: 723 771 680
Sportovní škola Krupka
Oddíly: plavání - tenis - atletika - in line rychlobruslení
Sídlo: Teplická 400, 417 41 Krupka 3
Kontaktní osoba: Karel Majer, Mgr. Tomáš Liška
Telefon: 724 215 880, 602 464 363
Web: http://www.sport.zskrupka.cz
Městský klub AMK Krupka
Kontaktní osoba: Jaroslav Smoček, Hřbitovní 618, 417 41 Krupka 3
Telefon: 603 484 989
Jezdecký klub Krupka
Kontaktní osoba: Dana Kiliánová, Mírové nám. 46/33, 417 42 Krupka 1
Telefon: 607 636 334
22
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Raketomodelářský klub Krupka
Sídlo: Karla Čapka 272, 417 42 Krupka 1
Kontaktní osoba: Mgr. Věra Pavková, Soběchleby 99, 417 42 Krupka 1
Telefon: 417 852 912
E-mail: [email protected]
Web: www.rmkkrupka.cz
SK Hbc MD Krupka
Oddíl hokejbalu
Kontaktní osoba: Tomáš Syryčanský
Telefon: 777 275 788
Klub KL Sport, o.s. Teplice
Oddíl plavání
Kontaktní osoba: Vladimír Málek
Telefon: Plavecká hala v Krupce - 417 861 169
Linka BOX Krupka
Sídlo: Karla Čapka 272, 417 42 Krupka 1
Kontaktní osoba: Vladimír Linka
E-mail: [email protected]
Web: http://linkabox.wz.cz
23
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Paragliding klub Krupka
Jednatel: Ondřej Johanovský, tel.: 602 333 383, 777 085 397
Miroslav Oros
Web: www.pgkrupka.com
E-mail: [email protected]
Občanské sdružení Královské horní město Krupka
Sídlo: Husitská 211, 417 41 Krupka 3
Předsedkyně: Mgr. Dagmar Mrázková, Sídliště 551, 417 41 Krupka 3
E-mail: [email protected]
Web: www.sweb.cz/oskrupka
Občanské sdružení AMARE
Předseda: Aladár Nistor
Junák, svaz skautů a skautek ČR, středisko 426.08 Krupka-Unčín
Sídlo: při Masarykova ZŠ a MŠ Krupka
Kontaktní osoba: Lukáš Kraus
Telefon: 775 210 683 (Lukáš Kraus), 721 967 497 (Miroslava Scholzová)
E-mail: [email protected]
Táborníček, zájmové sdružení při Masarykově ZŠ a MŠ Krupka
Sídlo: Masarykova 461, 417 42 Krupka 1
Kontaktní osoba: Mgr. Jitka Svobodová
Telefon: 417 861 654
24
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Školní sportovní klub při ZŠ Krupka, Karla Čapka 270
Předsedkyně: Marie Zouharová
Telefon: 417 861 390
Divadelní soubor Krupka
Režisér: Jana Urbanová
Vedoucí souboru: p. Kejzlar
Kontakt - DK: Krupka Olympie - 417 861 389
Pěvecký sbor Iuvenes
Sídlo: Biskupské gymnázium Krupka 1 - Bohosudov
Vedoucí sboru: Mgr. Květa Strejcová
Telefon: 417 861 392
Svaz tělesně postižených v ČR, o.s. - místní organizace Krupka
Předseda: Růžena Krajníková, Na Hamrech 503/7, 417 41 Krupka 3
Telefon: 417 852 756
Křesťanské společenství
Kontaktní osoba: Pavel Voch
Telefon: 724 238 281
E-mail: [email protected]
Web: kskrupka.krestanstvi.net
25
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Sbor dobrovolných hasičů Krupka
Starosta: Miroslav Řehák, Bohumila Bachury 684, 417 42 Krupka 1
Sídlo: Husitská 23, 417 41 Krupka 3
Telefon: 724 629 168
E-mail: [email protected]
Sbor dobrovolných hasičů Bohosudov
Starosta: Ing. Lumír Kváča
Telefon: 417 852 333
Sbor dobrovolných hasičů Unčín
Starosta: Pavel Vácha, Komenského 584, 417 42 Krupka 1
Sídlo: Rudé armády 157, 417 42 Krupka 1
Telefon: 417 852 381, 724 291 42
Základní kynologická organizace č. 173 Krupka-Soběchleby
Kontaktní osoba: Ladislav Horejš, Vrchoslavská 25, 417 31 Novosedlice
Telefon: 777 303 618
Základní kynologická organizace Krupka II č. 705 Krupka
Předsedkyně: Alena Janečková
Sídlo: Krupka - Pátá šachta
26
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Myslivecké sdružení Krušnohor
Kontaktní osoba: Ladislav Tichovský
Telefon: 776 132 507
Myslivecké sdružení Jelenář
Předseda: Zdeněk Rejfíř
Telefon: 417 863 594, 724 524 950
Český zahrádkářský svaz
Místa působnosti: Krupka, Maršov, Soběchleby
Český svaz včelařů
Předseda: Jaromír Dušek
V případě zájmu lze bližší informace získat na tel. MěÚ : 417 803 130
Základní informace – Město Krupka :
Kontaktní údaje:
Ústředna: 417 803 111, 417 861 253 , Mobil: +420 724 043 259 , Fax: 417 861 309
Mail: [email protected], [email protected]
Adresa : Mariánské nám. 22, 417 42 Krupka 1
27
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
2.5 Město Ústí nad Labem
Město Ústí nad Labem a jeho atraktivity byly popsány v Marketingovém programu pro
cestovní ruch, v této kapitole budou popsány kontaktní údaje na zodpovědné pracovníky pro
webový networking projektu.
Informační středisko města
Otevírací doba:
květen - září
Po - Ne 9:00 - 17:00
říjen - duben
Po - Pá 9:00 - 17:00
So 9:00 - 12:00
Adresa:
Telefon:
Fax:
E-mail:
Mírové náměstí 1/1
400 01 Ústí nad Labem
+420 477 010 700
+420 477 010 700
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Informační středisko města Ústí nad Labem zajišťuje veškeré informace
a poskytuje služby v cestovním ruchu okresu Ústí nad Labem, mj.:
• zajišťování ubytování - prodej map a průvodců
• prodej publikací o městě a turistice
• informace o dopravních spojeních
• prodej vstupenek na kulturní a sportovní akce
• prodej kulturních pasů Euroregionu Elbe/Labe
• internet pro veřejnost
• bezdrátové připojení k internetu WIFI
• expozice archeologického výzkumu na Mírovém náměstí
• expozice Muzea města Ústí nad Labem
• pořádání výstav
• pořádání seminářů, tiskových konferencí atp.
28
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Oddělení cestovního ruchu Magistrátu města Ústí nad Labem
Úřední hodiny:
Po 7,30-17,00
Út 7,00-15,00
St 7,30-17,00
Čt 7,00-15,00
Pá 7,00-14,30
Adresa:
Magistrát města Ústí nad Labem
Odbor strategického rozvoje - oddělení cestovního ruchu
Velká Hradební 2336/8
401 00 Ústí nad Labem
Vedoucí úseku:
Telefon:
Fax:
E-mail:
Ing. Petra Czastková
+420 477 010 783
+420 477 010 682
[email protected]
Referentka:
Telefon:
Fax:
E-mail:
Bc. Barbora Hyšková
+420 477 010 661
+420 477 010 682
[email protected]
Oddělení cestovního ruchu zajišťuje:
•
•
•
•
•
•
vydávání propagačních a informačních materiálů o městě
propagaci města v médiích zaměřených na cestovní ruch
prezentaci města na veletrzích cestovního ruchu
realizaci projektů cestovního ruchu
spolupráci a aktivní účast v rámci Svazu cestovního ruchu DELITEUS
spolupráci se subjekty cestovního ruchu na Ústecku
http://www.usti-nad-labem.cz/cz/turistum/kontakty-a-odkazy/kontakty.html
29
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
2.6 Město Teplice
Město Teplice a jeho atraktivity bylo popsány v Marketingovém programu pro cestovní ruch,
v této kapitole budou popsány kontaktní údaje na zodpovědné pracovníky pro webový
networking projektu.
Provozní doba informačního centra Teplice:
Po až Pá 08:00 - 17:00 hod., sobota 08:00 - 12:00 hod (pouze od května do září)
tel.: 417 510 666-8
Služby občanům v IC Teplice:
Těšíme se na vás a věříme, že se nám povede odpovědět na vaše otázky a zpříjemnit vám
bydlení či návštěvu v lázeňském městě Teplice. Všem zájemcům poskytujeme informace v
českém, německém a anglickém jazyce. Informujeme o místních službách a obchodech,
ubytování, kulturních památkách, přírodních i historických zajímavostech, sportovních a
kulturních akcích, linkách MHD Teplice. Tyto služby poskytujeme telefonicky, písemně i emailem, zajišťujeme prodej map a pohlednic Teplic a okolí, zpracování letáčků na různé
památky a zajímavosti.
Sotorníková Zita
vedoucí oddělení Turistické informační centrum
417 510 668
E-mail: sotornikova@ teplice.cz
Budova: Informační centrum Teplice
Adresa: Benešovo nám. 840
Bartošová Renata
služby Turistického informačního centra
417 510 667
E-mail: [email protected]
Budova: Informační centrum Teplice
Adresa: Benešovo nám. 840
30
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
3. Sousední mikroregiony a sdružení obcí
3.1 SESO (Severočeské sdružení obcí )
Severočeské sdružení obcí (SESO) vzniklo v roce 1993 jako nástupnická organizace Sdružení
severočeských měst a obcí a Regionálního ekofondu pánevní oblasti.
Od ledna 1994 začala v Litvínově pracovat kancelář SESO zaměstnávající dva pracovníky na
plný úvazek. Nyní je kancelář v Ústí nad Labem.
K 16. 4. 2009 má SESO 147 členských obcí ze všech okresů Ústeckého kraje.
Nejvyšším orgánem SESO je sněm SESO, který se schází jedenkrát za rok a schvaluje
rozpočet a program činnosti na daný rok . Každý okres je na sněmu zastoupen 10 delegáty s
hlasem rozhodujícím, ostatní zástupci členských obcí mohou vystoupit v diskusi k
jednotlivým bodům programu a přinášet náměty pro činnost kanceláře a rady sdružení.
Mezi sněmy řídí činnost Severočeského sdružení Rada SESO. Ta je volena na 2 roky delegáty
sněmu. Tvoří ji tři zástupci za každý ze 7 okresů, celkem tedy má 21 členů . Rada se schází
každý měsíc kromě prázdnin v domovských městech a obcích jednotlivých členů rady. Kromě
plnění úkolů vyplývajících ze schváleného programu činnosti SESO na příslušný rok a
případných úprav rozpočtu Rada SESO reaguje na aktuální problémy dotýkající se komunální
sféry obecně, případně na události s dopadem na území Ústeckého kraje.
Ze svého středu volí členové rady předsedu SESO. Ten je statutárním zástupcem
Severočeského sdružení obcí se všemi povinnostmi stanovenými příslušnou legislativou.
Zároveň svolává a řídí jednání Rady SESO a úkoluje zaměstnance kanceláře.
Hospodaření Severočeského sdružení obcí kontroluje pětičlenná Revizní komise SESO, jejíž
členy volí sněm na dva roky.
Za dobu své existence SESO realizovalo kromě jiného řadu projektů, zejména v oblasti
životního prostředí.
V roce 1995 byla podepsána smlouva o spolupráci mezi Severočeským sdružením obcí a
Provincií Jižní Holandsko, která byla v roce 1999 prodloužena o další čtyři roky. SESO má
smlouvu o spolupráci také s oběma regionálními rozvojovými agenturami působícími na
území Ústeckého kraje, tedy Agenturou regionálního rozvoje Euroregionu Labe, o.p.s a
Regionální rozvojovou agenturou Ústeckého kraje, a.s.
V roce 2002 byla podepsána smlouva o spolupráci mezi SESO a Ústeckým krajem .
31
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Seznam členských obcí :
okres Děčín
18 obcí
Benešov n. Pl., Býnovec, Česká Kamenice, Děčín, Dolní Habartice, Dolní Poustevna, Františkov n. Pl.,
Heřmanov, Horní Habartice, Hřensko, Chřibská, Janov, Jetřichovice, Kunratice, Markvartice, Těchlovice,
Valkeřice, Verneřice.
okres Louny
31 obcí
Bítozeves, Blatno, Blažim, Brodec, Domoušice, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Jimlín, Krásný Dvůr, Lenešice,
Liběšice, Louny, Nepomyšl, Obora, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Počedělice, Podbořany, Raná, Ročov,
Slavětín n. O., Staňkovice, Úherce, Velemyšleves, Vinařice, Výškov, Zbrašín, Žatec, Žerotín
okres Litoměřice
32 obcí
Bohušovice n. O., Bříza, Budyně n. O., Děčany, Dlažkovice, Drahobuz, Hoštka, Chotiněves, Kamýk, Keblice,
Křesín, Křešice, Kyškovice, Doksany, Libotenice, Lukavec, Malé Žernoseky, Mšené Lázně, Oleško, Račice,
Radovesice, Roudnice n. L., Siřejovice, Straškov - Vodochody, Štětí, Terezín, Travčice, Úpohlavy, Velké
Žernoseky,Vrbice, Vrutice, Žabovřesky n. O.
okres Chomutov
10 obcí
Bílence, Chomutov, Jirkov, Libědice, Mašťov, Málkov, Místo, Nezabylice, Otvice, Radonice
okres Most
15 obcí
Bělušice, Brandov, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Lužice,
Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje
okres Teplice
22 obcí
Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Háj, Hrobčice, Jeníkov, Kostomlaty p. M., Košťany, Krupka, Lahošť,
Měrunice, Mikulov, Modlany, Ohníč, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim
okres Ústí n. Labem
19 obcí
Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Libouchec, Malečov, Petrovice, Povrly,
Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí n. Labem, Velké Březno, Zubrnice
32
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Kontakt:
Severočeské sdružení obcí
(budova KÚ)
Velká Hradební 48, 400 01
Ústí nad Labem
Tel.: 475 657 500
Fax: 475 657 799
E-mail:
[email protected]
[email protected]
E-mail:
[email protected]
[email protected]
http://www.seso.cz
33
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
3.2 Mikroregion Labské skály
Mikroregion Labské skály
Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Labské skály tvoří devět obcí, jež leží v severní části
okresu Ústí n. Labem (Libouchec, Petrovice, Povrly, Ryjice, Tisá, Velké Chvojno) a v jižní
části okresu Děčín (Dobkovice, Jílové, Malšovice). Území jmenovaných obcí leží v
Euroregionu Labe. Rozloha mikroregionu Labské skály činí cca 191 km2, dohromady žije v
jeho obcích téměř 13 tis. obyvatel.
Mikroregion byl založen v r. 2001 za účelem společného řešení problémů přesahujících rámec
jednotlivých obcí a zároveň společného rozvoje území, především v oblasti hospodářství,
kultury, sportu a cestovního ruchu. Území mikroregionu patří do oblasti Českého Švýcarska.
Návštěvníkům má určitě co nabídnout – k návštěvě je láká velmi rozmanitá a členitá krajina
od břehů Labe přes nejrůznější vrcholy Českého středohoří či Děčínské vrchoviny směrem ke
státní hranici se Saskem, kde se otvírá úchvatné panorama Tiských stěn a Děčínského
Sněžníku. Návštěvníci mikroregionu mohou v létě využít širokou síť turistických i
cyklistických tras, v zimě mohou procházet romantickou krajinou na běžkách po vyznačených
trasách. Milovníci přírody si rozhodně přijdou na své – příroda je místy téměř neporušená a z
mnoha atraktivních skalních útvarů a dalších vrchů se nabízí bezpočet úchvatných výhledů do
krajiny. Milovníky kultury jistě potěší řada památek a pestrá historie celé oblasti. Mikroregion
nabízí také rozmanité možnosti sportovního vyžití a rekreace: vedle několika koupališť jsou
zde sportovní areály různého zaměření, skalní města jsou vyhledávaným cílem horolezců a
Labe využívá stále více vodáků. Po celý rok se v jednotlivých obcích konají nejrůznější
kulturní a sportovní akce pro veřejnost. Přijměte tedy srdečné pozvání do našeho
mikroregionu. Uvidíte, že si tento kraj oblíbíte stejně jako jeho obyvatelé. Přejeme Vám
mnoho krásných zážitků na cestách po mikroregionu.
Přeshraniční spolupráce
Obce mikroregionu Labské skály a Správního společenství Königstein (celkem 14 obcí)
uzavřely 27. června 2005 smlouvu o spolupráci. Společně chtějí realizovat projekty především
v oblasti kultury, sportu, cestovního ruchu a přispívat ke zlepšení česko-německých vztahů.
Oba partnery spojuje jednak prolínající se historie v česko-saském pohraničí, jednak společné
problémy, ale především snaha zvýšit atraktivitu tohoto území, patřícího do Česko-saského
Švýcarska, pomocí rozvoje cestovního ruchu. Dosud se v rámci této spolupráce podařilo uvést
do provozu společné internetové stránky v české, německé a anglické verzi a instalovat
informační tabule. V plánu je celá řada dalších projektů, proto mohou návštěvníci každý rok
objevit něco nového. Naši obyvatelé mezi sebou navazují stále další kontakty; za zmínku stojí
i skutečnost, že se české děti učí ve školách německy a mnoho německých dětí zase česky.
Tak se nám daří smazávat hranici, která naše území rozděluje.
34
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Členské obce :
Dobkovice l Jílové l Libouchec l Malšovice l Petrovice l Povrly l Ryjice l Tisá l Velké
Chvojno
Cyklotrasy mikroregionu LABSKÉ SKÁLY
Přes mikroregion Labské skály prochází čtyři cyklotrasy (č. 3017,
3066, 3067, 3068), které dokáží uspokojit i nejnáročnější cyklisty. Všechny trasy jsou středně
obtížné, ale mají rozmanitý terén.
Tučně vyznačené místa přímo prochází mikroregionem Labské skály
Cyklotrasa č. 3017 DĚČÍN - PETROVICE
Děčín - Sněžník, 10,5 km - Tisá, turistická chata, 14,8 km - Rájec, 17,6 km - Petrovice,
hraniční přechod, 20,9 km
Délka trasy - 20,9 km
Obtížnost - středně těžká, lesní asfaltové a zpevněné cesty
Kola - horská, trekkingová
Popis trasy - Začíná v Děčíně - Oldřichově a vede po silnici městem do Bělé. Z Bělé trasa
vede lesními silnicemi okolo Děčínského Sněžníku, přes obec Sněžník okolo turistické chaty
v Tisé nad skalami Tiské stěny a Ostrovské skály přes Rájec, okolo Rájeckých skal na
hraniční přechod do Petrovic.
35
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Cyklotrasa č. 3066 NAKLÉŘOV - NEŠTĚDICE
Nakléřov - Libouchec, 3,2 km - Velké Chvojno, 6,6 km - Luční Chvojno, 9,1 km Mnichov, 10,5 km, Slavošov, 12,7 km - Mírkov, 15,8 km - Povrly, 21,1 km - Neštědice
23,1 km
Délka trasy - 23,1 km
Obtížnost - středně těžká, v opačném směru lehká, silnice III. a IV. třídy
Kola - všechny druhy kol
Popis trasy - Tato trasa je určená jako návratová z Krušných hor. Začíná na Nakléřově, kde
navazuje na cyklotrasu č. 23. Vede z kopce dolů přes Libouchec, Malé Chvojno, Velké
Chvojno. Z Velkého Chvojna cesta stoupá přes Luční Chvojno do Mnichova. V Mnichově se
kříží s cyklotrasou č. 3067. Dále pokračuje přes Lipovou, Slavošov, pak klesá k řece Labi přes
Mírkov, Lužec a Povrly do Neštědic k přívozu. Přívozem je možné se dostat do Velkého
Března, kde se napojíme na cyklotrasu č. 2 do Děčína nebo Ústí nad Labem.
Cyklotrasa č. 3067 DĚČÍN - MODRÁ
Děčín - Malšovice, 4,5 km - Javory, 8,5 km - Slavošov, 12 km - Lipová, 13 km - Mnichov,
14,2 km - Čermná 16,8 - Modrá, 18,9 km
Délka trasy - 18,9 km
Obtížnost - středně těžká, v opačném směru lehká, silnice III. třídy
Kola - všechny druhy kol
36
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Popis trasy - Z Děčína se vydáme do Malšovic, zde tato trasa navazuje na cyklotrasu č. 3068.
Z Malšovic pokračujeme přes Javory do Slavošova, zde dochází k souběhu s cyklotrasou č.
3066, dále pak přes Lipovou, Mnichov, kde se trasa kříží s cyklotrasou č. 3066, pak jedeme
přes Čermnou do Modré.
Cyklotrasa č. 3068 MALŠOVICE - SLAVOŠOV
Malšovice - Choratice, 1,5 km - Dobkovice, 3,5 km - Prosetín, 5,5 km - Panský Mlýn, 6,5
km - Šachov, 8 km, Slavošov, 12,5 km
Délka trasy - 12,5 km
Obtížnost - středně těžká, v opačném směru lehká, silnice III. třídy, v úseku Panský MlýnŠachov zpevněná cesta
Kola - horská, trekkingová
Popis trasy - Vyjeme z Malšovic a pokračujeme přes Choratice, Dobkovice, Prosetín, Panský
Mlýn, Šachov do Slavošova, zde je možné se napojit na cyklotrasu č. 3067 nebo 3066.
37
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Turistické trasy mikroregionu LABSKÉ SKÁLY
Větší část mikroregionu Labské skály je typickou "skalní krajinou", jejíž přírodní svéráznost
je dána velmi rozmanitými skalními formami, z nichž mnohé jsou ojedinělými světovými
zvláštnostmi. Každým rokem roste turistický ruch v této oblasti. Výchozím místem pro
většinu tras je město Děčín.
Mezi nejvýznamější místa patří: Tiské stěny, rozhledna Děčínský Sněžník, Jílovský zámek,
zřícenina Blansko a Sedmihoří. Přes tyto místa vede několik turistických stezek.
Tučně vyznačené místa přímo prochází mikroregionem Labské skály
Zelená : Děčín - Prostřední Žleb, 4 km - Čertova Voda, 6 km - Maxičky, 9 km - Děčín,
Sněžník, 16,5 km - Sněžník, 18 km - železniční stanice Jílové, 22 km - Javory, 26,5 km Sedmihoří, 28 km - Dobkovice, 33 km
Popis trasy - Od hlavního nádraží v Děčíně jdeme směrem k Tyršovu mostu a pokračujeme
pak stále na levém břehu Labe směrem po proudu přes Prostřední Žleb do vsi Čertovy Vody.
Zde odbočíme doleva od řeky a stoupáme Čertovou roklí (podle potoka Čertova voda),
vyjdeme na pískovcovou náhorní planinu, na níž se dáme po rovné cestě smrkovými lesy stále
k západu. Projdeme Maxičky, dále pokračujeme po silnici až dojdeme na rozcestí u Kristina
hrádku, u zastávky autobusu a altánku vyjdeme do mírného svahu doleva. Po necelém
kilometru se zde přidává další turistická trasa (červená). Lesní cestou dojdeme až k rozhledně
Děčínský Sněžník. Tato rozhledna poskytuje nádherný výhled do okolí. Dále pokračuje trasa
lesními cestami až do obce Sněžník. Stezka dále pokračuje po silnici směrem do Jílovského
údolí. Tento úsek vede zkratkou, která několikrát křižuje silnici. V Jílovém je několik
zajímavostí, které určitě stojí za návštěvu, např. Jílovský zámek s parkem a kostel. Zelená
dále pokračuje směrem k železniční stanici Jílové. Podchodem pod železniční traťí a proti
potoku vzhůru stoupáme mezi jednotlivými domy. Cesta pokračuje kolem Javorského vrchu
směrem do Javor a projdeme jimi dolů. Zelená dále vede až do obce Hliněná, kde je rozcestí.
Zde zahneme vpravo po úzké stezce, projdeme lesíkem a pokračujeme po hřebenu Sedmihoří.
Na konci Sedmihoří jdeme obcí Borek a po polních cestách mezi ovocnými sady scházíme do
Dobkovic na železniční zastávku.
38
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Červená (E3): Děčín - Pastýřská stěna, 1,5 km - Čechy, 5 km - Koňská hlava, 10 km Drážďanská vyhlídka, 10,5 km - Děčínský Sněžník, 11,5 km - Sněžník, 13 km - Tiské
stěny, 16,5 km - Tisá, 17,5 km - Panenská (zde Nakléřovský průsmyk) - pokračuje dále.
Popis trasy - Od hlavního nádraží v Děčíně jdeme vpravo k Tyršovu mostu přes Labe a hned
proti němu přejdeme železniční trať a zahneme vlevo. Začneme stoupat chodníkem, později
upravenou cestou, k restauraci na Pastýřské stěně. Odtud jdeme po lesní cestě stále rovně
západním směrem k osadě Čechy. Sestoupíme na silnici v údolí osady Čechy, projdeme obec
a oborou stoupáme po stezce vzhůru. Pokračujeme ke skále Koňská hlava, zde je vyhlídka a
dále na Drážďanskou vyhládku. V posledním úseku přechází stezka do strmého stoupání nad
hlubokou propastí v pískovcích pod tabulí Děčínského Sněžníku. Podle této propasti se
dostaneme na náhorní planinu Děčínského Sněžníku. Od rozhledny pokračujeme pěšinou do
Sněžníku. Poté pořád pokračujeme po silnici. Na chvíli vyjdeme z lesa u chaty v Tiských
stěnách. Odbočíme ze silnice u chaty, po schodech vcházíme do skal hřebenovou cestou, po
které obcházíme Velké stěny a po schodech sestupujeme na skalní náměstí u vstupu do skal,
odkud přicházíme zakrátko do Tisé.
Žlutá : Děčín - Popovický vrch, 1 km - Krásný Studenec, 6 km - Bohyně, 6,5 km - Javory Lysá - zřícenina Blansko, 14 km - pokračuje do Ústí nad Labem
Popis trasy - Od hlavního nádraží v Děčíně jdeme k poště, točíme se kolem kina Sněžník,
křižujeme železniční trať a pokračujeme mezi vilami po úpatí Popovického vrchu, který
obejme městskou čtvrtí Václavov směrem k západu. Za obcí Krásný Studenec vystoupíme po
polní cest do sedla mezi vrchem Chmelníkem a Lotarovým vrchem. Pozvolným sestupem
mezi ovocnými sady po cestě scházíme do údolí Bohyně. Procházíme obcí Stará Bohyně.
Značka vede přes most a kolem transformátoru po pěšině směřuje vzhůru k Javorům.
Procházíme obcí Javory. Zde lze za obcí zahnout mimo stezku a vystoupit na Javorský vrch.
Pokračujeme k jihu přes Lysou na zříceninu Blansko. Dále žlutá pokračuje až do Ústí nad
Labem.
Ostatní kratší trasy:
Modrá : Sněžník - hraniční přechod Jílové-Sněžník / Rosenthal, 3 km
Popis trasy - Od křižovatky, kterou protíná červená turistická stezka vedoucí na Ostrov, se
vydáme severně, po nedaleké cestě sejdeme ze silnice a lesní cestou se vydáme až k
hraničnímu přechodu. Pokud máte s sebou cestovní pas můžete pokračovat do Německa, kde
trasa pokračuje.
39
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Žlutá : Jílové - Výrovna - Čermná - Strážiště - Malé Chvojno, cca 8 km
Modrá : Malé Chvojno - Nakléřov - Jelení vrch - Zadní Telnice, cca 10 km
Kontaktní údaje:
Adresa: Mikroregion Labské Skály Mírové nám. 280, 407 01 Jílové
http://www.labskeskaly.info
Telefon WORK: +420 412 557 723
Spolupráce má význam zejména v napojení na cyklotrasy, turistické trasy a v doplňkovosti
turistických atraktivit v mikroregionu.
40
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
3.3 Mikroregion Jezero Milada
Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada byl založen 10. ledna 2006. Účelem založení bylo
spolupracovat na společném rozvíjení rekultivované oblasti jezera pro rekreační a sociálně
přínosné aktivity, společná propagace jezera a členských obcí, a činnosti směřující k ochraně
přírody.
Členové
•Města
◦Ústí nad Labem
◦Chabařovice
◦Trmice
•Obce
◦Řehlovice
◦Modlany
Mikroregion Jezero Milada je přirozeným partnerem mikroregionu Milada z toho důvodu že
s ním sdílí 4 členy. Hlavním strategickým cílem je revitalizace a resocializace Jezera Milada,
s cílem zpřístupnit tuto oblast návštěvníkům. V současné době jsou již vybudovány
cyklotrasy, tyto jsou popsány v Marketingovém programu pro cestovní ruch.
Kontakt :
Jezero Milada - dobrovolný svazek obcí
Velká Hradební 8
401 00 Ústí nad Labem
IČ: 75072483
tel.: +420 477010697
e-mail: [email protected]
facebook: DSO Jezero Milada
web : http://www.jezeromilada.cz
41
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
3.4 Mikroregion PORTA BOHEMICA
O nás - Charakteristika území
ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ, podél severní hranice české zemi ubíhají vyvřelé kopce Českého
středohoří. Vulkanickou činností vzniklé čedičové a znělcové shluky kopců, osamocené
masivy homolí a kup vytvářejí pestré členění špičatých vrcholů a hluboká romantická údolí.
Návštěva ústecké a litoměřické oblasti vám otevře rozmanitá krajinná panoramata okolí
hlavního hlubokého údolí, vytvořeného vodami řeky Labe. Území je vyhlášeno za chráněnou
krajinnou oblast s přírodními rezervacemi a nalezišti vzácných rostlin a živočichů. Poznejme
a snažme se zachovat naši přírodu těm, kdo přijdou po nás. Řeka Labe zde vstupuje do
Českého středohoří údolím zvaným Česká brána - Porta Bohemica a začíná vytvářet malebné
zákruty...
Členské obce :
Hlinná
Kamýk
Libochovany
Malé Žernoseky
Malíč
Michalovice
Miřejovice
Píšťany
Velké Žernoseky
Žalhostice
42
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Informační centra
K dispozici jsou Vám turistická informační centra v jednotlivých obcí mikroregionu, kde je
Vám k dispozci internet, mapy a průvodce, a také důležité rady ...
•
•
•
•
Rozvojové informační centrum Kamýk
Informační centrum Libochovany
Informační centrum Velké Žernoseky
Informační centrum Malé Žernoseky
Možnosti ubytování
Porta bohemica, potažmo její členské obce Vám nabízejí ubytování v několika kategoriích.
Možno je využít ubytování v soukromí, penzionech, turistických ubytovnách nebo ...
•
•
•
•
•
Club Hotel "Marina Labe"
Turistická ubytovna Libochovany
Turistická ubytovna Velké Žernoseky
Apartmány Žernoseckého vinařství
Penzion Velké Žernoseky 167
Vybíráme z tipů na výlety
Náš region nabízí mnoho zajímavých míst, které čekají na Vaší návštěvu. Od pěších výletů,
přes cykloturisticke stezky, naučné stezky, rozhledny, zříceniny nebo blízké zámky.
Rozhledny
Rozhledny, vyhlídková místa - to jsou nedílné součásti Českého středohoří, kdysi aktivního
vulkanického procesu. Na mnoha místech lze vidět krásy našeho regionu a na každém z nich
najdete ten jedinečný.
1.
2.
3.
4.
5.
Rozhledna Varhošť
Vyhlídkový vrch "Tři kříže"
Lovoš
Radobýl
Plešivec
43
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Pěší turistika - Pěší výlety - to je nepřeberné množství a variant výstupů na čedičové či
znělcové vrchy, které jsou mnhody doplněny tzv. naučnou stezkou. Všechny trasy jsou dobže
značeny již v samotných obcích.
1.
2.
3.
4.
5.
Naučnou stezkou Lovoš
Na zříceninu hradu Kamýk
Vycházkou z Hlinné na Hradiště
Z Kundratic na Holý vrch
Po stopách Koniklece
Mikroregion Porta Bohemica, se sídlem v obci Kamýk
Kamýk 65 (budova Obecního úřadu), 412 01 Litoměřice
Telefon: 724 770 856
IČ: 70582688
Email: [email protected]
Web :
http://www.portabohemica.cz
44
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
4. Euroregion Labe
Cílem Euroregionu Elbe/Labe je prohlubování vzájemné důvěry a podpora rozvoje
přeshraniční spolupráce ve všech oblastech společenského života. Stýkání a potýkání dvou
národů probíhalo na tomto území několik stovek let. Po násilném přetržení těchto vztahů je
cílem EEL jejich znovuobnovování.
Euroregion Elbe/Labe je členem pracovního sdružení Evropských hraničních regionů
(AGEG). Toto sdružení se skládá z cca. 90 přeshraniční regionů a 5 velkoplošných svazků.
Cíle a úkoly
Zřízení EEL a jeho orgánů mělo za cíl jasně představit činnost a úkoly Euroregionu a
zjednodušit regionální přeshraniční spolupráci. Tato spolupráce se zakládá na principech
rovnoprávnosti při dodržení „Evropské rámcové dohody o přeshraniční spolupráci mezi
územními správními celky“, která byla přijata roku 1980 Evropskou radou.
Během zakládajíci konference 24. června 1992 byly v Ústí nad Labem přijaty následující cíle
a úkoly:
1. Podpora spolupráce a rozvoje v těchto oblastech
- regionální plánování
- životní prostředí
- podpora hospodářství a cestovního ruchu
- výstavba infrastruktury
- ochrana před živelnými pohromami a záchranářství
- doprava
- kultura, vzdělávání, sport, setkávání
- zdravotnictví, sociální péče
2. Podpora snah a jednotlivých záměrů měst a obcí, které odpovídají rozvojovým cílům
regionu
3. Podpora všech snah a opatření na komunální úrovni vedoucí k integraci České
republiky do Evropské unie (tento cíl byl již splněn)
4. Podporovat všechny snahy a opatření na komunální úrovni.
5. Zastupovat regionální zájmy na příslušných úřadech a insitutucí, jakož i podporovat
aktivity v rámci závazných mezinárodních smluv o regionální přeshraniční kooperaci.
45
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Základní organizace :
46
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Členská základna :
Sasko
Zemské hlavní město Drážďany
Okres Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří
Okresní město Pirna
Okresní město Dippoldiswalde
Hospodářská iniciativa Saské Švýcarsko (Wirtschaftsinitiative Sächsische Schweiz e.V.)
Česká Republika
Města a obce okresu Děčín
Města a obce okresu Ústí nad Labem
Města a obce okresu Teplice
Města a obce okresu Litoměřice
Odborné pracovní skupiny (OPS)
Binacionálně obsazené OPS se zabývají odbornou problematikou v rámci EEL a
vypracovávají návrhy a doporučení, které jsou předkládány orgánům EEL a jednotlivým
komunálním společenstvím ke kontrole a rozhodnutím. Členové OPS jsou v aktuálním
dotačním období zahrnuti do hodnocení projektů Cíle 3. Členové OPS jsou zvolení zástupci
samosprávy a odborníci z jednotlivých oborů činnosti.
Pravidelná setkání OPS se konají dvakrát do roka a slouží k výměně návrhů na společné
projekty, navazování kontaktů a výměně všeobecných informací o aktuálních dotačních
programech. Zasedání jsou vedeny tzv. Ko-předsedy z české a německé strany euroregionu.
47
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Rozhodnutím Rady existuje v současné době 6 pracovních skupin:
OPS pro podporu hospodářství / cestovní ruch
OPS pro ochranu životního prostředí
OPS pro kulturu, vzdělávání, sport a sociálno
OPS pro dopravu
OPS pro ochranu před katastrofami
OPS pro územní rozvoj
48
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Organizační platforma :
Komunální svazy
Saští a čeští členové jsou sdruženi v komunálním společenství (saská strana) a v dobrovolném
svazku obcí (česká strana). V těchto komunálních svazech jsou města, obce a okresy
hraničních regionů jakož i saské hlavní město Drážďany. Tyto dva svazy společně vytvářejí
přeshraniční zájmové sdružení Euroregion Elbe/Labe.
1.Komunální společenství (saská strana)
Komunální společenství Euroregion Horní Polabí/Východní Krušnohoří registrovaný spolek
(e.V.) reprezentuje německou stranu Euroregionu Elbe/Labe. K tomuto společenství patří
hlavní zemské město Drážďany a zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří.
Představenstvo (saská strana)
Představenstvo řídí takové záležitosti spolku, pro které není stanovami určen jiný orgán.
Představenstvo má zejména následující úkoly:
•
•
Příprava a svolání Sněmu
Vykonávat usnesení Sněmu a Pracovního výboru
Prezident:
•
Dirk Hilbert, předseda Rady EEL – Drážďany
Vizeprezident:
•
Prof.Dr. Hans-Peter Schwerg - Pirna
Vizeprezident:
•
Andreas Eggert - Bad Schandau
+ Dipl.-Stw. Christian Preußcher, jednatel EEL (bez hlasovacího práva)
Pracovní výbor
Pracovní výbor konzultuje a rozhoduje důležité záležitosti Spolku. Sestává se ze zástupců
Představenstva, po jednom zástupci z každého členského okresu a 4 zástupců hlavního
zemského města Drážďany, jakož i jednoho zástupce ostatních členů.
Sněm
Sněm se skládá ze zástupců členských územních celků, zástupců dalších členů a čestných
členů bez hlasovacího práva.
49
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
2. Dobrovolný svazek obcí Euroregion Labe
Na české straně je Euroregion Elbe/Labe reprezentován Dobrovolným svazkem obcí
Euroregionu Labe (EL). Členové EL jsou města a obce okresů Ústí nad Labem, Teplice,
Litoměřice a Děčín.
Orgány EL:
Rada Euroregionu Labe
•
•
Úkoly Rady EL určují stanovy Dobrovolného svazku obcí EL.
Rada EL rozhoduje v otázkách přeshraniční spolupráce
Členové Rady EL jsou zároveň členy společné Rady Euroregionu Elbe/Labe (EEL).
Rada EL byla zvolena na Sněmu EL dne 27. 3. 2007 a to ve složení:
Předseda Rady EL (zvolen na zasedání Rady EL 15. 5. 2007)
•
Mgr. Jan Kubata (primátor města Ústi nad Labem)
1. výkonný místopředseda (zvolen na zasedání Rady EL 15. 5. 2007)
•
Ing. Petr Medáček (starosta města Budyně nad Ohří)
2. místopředseda (zvolen na zasedání Rady EL 15. 5. 2007)
•
Mgr. Miroslav Samler (náměstek primátora města Děčín)
Členové:
•
•
•
•
•
•
•
•
Jiří Landa – Litoměřice,
Josef Horáček – Bílina,
Mgr. Petra Doubková - Dubí,
Karel Vrbický - Benešov nad Ploučnicí,
Mgr. Václav Zibner – Jílové,
Otto Neubauer – Trmice,
Ivana Sklenářová – Libochovany,
Zdeněk Kutina - Petrovice
Členové bez hlasovacího práva (jen hlas poradní):
•
•
Ing. Miroslav Weis (starosta města Česká Kamenice/předseda Kontrolní komise EL),
Mgr. Vladimír Lipský (ředitel Euroregionu Labe)
50
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Kontrolní komise
Mezi hlavní úkoly kontrolní komise patří:
a. kontrola činnosti EL z hlediska dodržování právních předpisů, Stanov EL a dalších
vnitřních předpisů EL přijatých na základě stanov a v pravomoci jednotlivých orgánů
EL,
b. kontrola hospodaření EL,
c. posuzování činnosti EL z hlediska obecné hospodárnosti, dodržování dobrých mravů a
zásad poctivého obchodního styku a udržování dobrého jména EL,
d. plnění konkrétních kontrolních úkolů, zadaných Sněmem EL, popř. i Radou EL
e. informování Sněmu EL formou výroční zprávy a dále dle potřeby a Rady EL průběžně
o výsledcích své práce a navrhování přijetí přiměřených opatření orgánům EL
f. stálé informování Rady EL o výsledcích vlastní činnosti a v případě nutnosti
doporučení vhodných opatření orgánům EL
Předseda KK:
•
Ing. Miroslav Weis (Česká Kamenice)
Členové KK:
•
•
•
Jiří Záhořík (Chabařovice),
Václav Vobořil (Třebenice),
František Voháňka (Košťany)
Smírčí komise
Smírčí komisi zřizuje Rada EL pro řešení jednotlivých případů vzniklých sporů mezi členy
EL souvisejícími s činností EL nebo mezi účastníky Sněmu.
Smírčí komise se skládá z jednoho člena Rady EL a jednoho člena Kontrolní komise EL, se
kterými sporné strany sporu souhlasí, a jednoho účastníka Sněmu EL, který není členem
žádného orgánu EL, a na kterém se sporné strany shodnou.
Členové smírčí komise nesmějí v EL zastupovat člena, který je v hospodářském,
administrativním a pod. vztahu s některou ze sporných stran a v příbuzenském vztahu s členy
orgánů sporných stran resp. se spornými účastníky Sněmu EL
51
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Sněm EL
Sněm EL se skládá ze statutárních zástupců všech řádných členů EL.
Členství v EL je dobrovolné. EL má členy řádné a čestné. Členem EL mohou být obec resp.
město ležící uvnitř území základní působnosti EL, jejichž orgány členství v EL právoplatně
schválí, a které se do EL písemně přihlásí a zavážou se dodržovat stanovy a usnesení orgánů
EL.
Do výlučné pravomoci Sněmu EL patří mj.
a.
b.
c.
d.
e.
f.
g.
h.
i.
j.
k.
l.
m.
n.
o.
p.
schvalování základní strategie EL k naplňování účelu, pro který byl EL založen
schvalování stanov EL a jejich změn
projednání a schválení výroční zprávy Rady o činnosti EL
projednání a schválení výroční zprávy kontrolní komise EL o hospodaření EL
projednání a schválení plánu práce EL pro následující rok
projednání a schválení rozpočtu EL pro následující rok
volba a odvolání členů Rady EL
volba a odvolání členů Kontrolní komise EL
schvalování jednacího řádu Sněmu EL a jeho změn
určení výše pravidelných členských příspěvků, rozhodnutí o povinnosti zaplatit
mimořádný členský příspěvek a stanovení jeho výše a rozhodnutí o zproštění
povinnosti platit členský příspěvek
rozhodování o přijetí člena působícího mimo území základní působnosti EL a o přijetí
čestného člena
rozhodování o odvolání proti zamítnutí přihlášky, proti rozhodnutí o vyloučení člena,
a proti zamítnutí nároku člena kontrolní komise na úhradu výdajů v souvislosti s prací
v kontrolní komisi
schvalování dohody o majetkovém vypořádání člena při ukončení členství
schvalování doporučení zástupcům EL v Euroregionu Elbe/Labe
určení třetího voleného člena prezidia Euroregionu Elbe/Labe
rozhodnutí o sloučení, rozdělení nebo likvidaci EL
Sněm EL se schází na pravidelném zasedání nejméně jednou do roka. Zasedání Sněmu EL
svolává předseda EL nejméně 10 pracovních dnů předem odesláním písemné pozvánky.
Zároveň s pozvánkou je rozeslán návrh programu jednání sněmu připravený Radou EL.
Písemné podkladové materiály k jednotlivým bodům programu musí být rozeslány nejpozději
5 pracovních dnů před termínem zasedání určeným v pozvánce.
52
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Vlastní dotační programy a činnost :
Regionální činnost
Regionální činnost je program Svobodného státu Sasko pro podporování akcí a projektů
regionální přeshraniční spolupráce.
Cílem je péče a zintenzivnění a péče kontaktů mezi saskými a českými komunami, spolky,
školami atd. v rámci euroregionů prostřednictvím finanční pomoci. To platí pro opatření,
které nezískají podporu v rámci programu Cíl 3.
Výše dotace činí až 1.500 EUR.
Následující opatření mohou být podpořeny:
-
semináře, konference, sympozia;
- kulturní a sportovní akce, výstavy, workshopy;
- setkávání komunálních politiků;
- zhotovení informačního materiálu a publikace.
Příjemcem podpory může být: komunální společenstvo jako např. saské euroregiony, saské
spolky, saské svazy, saské komunální korporace veřejného práva, saské vzdělávací zařízení a
církve se sídlem v saské části euroregionu.
Žádost se podáva v písemné a elektronické formě u Vládního prezídia v Drážďanech, referát
21B.
Fond malých projektů
Dotace Fondu malých projektů (FMP) mají za cíl vytvoření společného komunikačního a
kooperačního prostoru, ve kterém se budou rozvíjet a prohloubovat především osobní
kontakty ve všech oblastech veřejného života. Snahou je silnější identifikace obyvatelstva v
jeho životním prostředí. V této souvislosti je přeshraniční práce s veřejností obzvlášť
zajímavá pro zajištění kvalitnější výměny informací.
Podporu mají získat právnické osoby veřejného a soukromého práva, zejména:
·
·
·
·
·
komunální samospráva
obecně prospěšně organizace
spolky, svazy, nadace
církve
vzdělávací zařízení.
53
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Podporovaná opatření jsou především:
· organizování a realizace seminářů, konferencí, setkání, prezentací a soutěží
· vypracování a/nebo prohloubení průzkumů resp. společných konceptů
· soustřeďování informačního materiálu a zřizování informačních systémů pro společný
příhraniční prostor
· vzdělávací opatření, praxe, výměnné projekty
· záměry práce s veřejností.
V porovnání s dosavadním programem Interreg III A 2000 - 2006 se nyní kladou vyšší
nároky na spolupráci projektových partnerů: do budoucna získají dotaci pouze projekty,
na kterých se aktivně podílejí partneři z obou stran hranice, jako např.
·
·
·
·
společná příprava, resp. plánování projektu
společná realizace projektu
společný personál projektu
společné financování projektu.
Projekt musí splnit minimálně dvě z těchto čtyř kritérií, aby mohl být podpořen. Jeden z
kooperačních partnerů, tzv. lead partner, navíc převezme odpovědnost za realizaci
společného projektu, pokud je projekt společně financován.
Celkové náklady malého projektu nemohou překročit 40.000 Euro. Malé projekty, jejichž
celkové způsobilé výdaje jsou nižší než 1.500 Euro, nebudou zohledňovány. Dotační sazba
činní 85% způsobilých celkových výdajů. Nejvyšší hranice pro dotaci činí 22.500 Euro v
případě společného financování projektu. V případě malých projektů, které nejsou
financovány společně s partnerem z dané sousední země, činí maximální hranice dotace
15.000 Euro. Společné financování znamená finanční podíl partnerů z obou stran hranice v
poměru minimálně 70:30 způsobilých celkových výdajů.
Další podrobnosti naleznete v Realizačním dokumentu.
Zájemci vyplní formulář projektové žádosti a pošlou ho jak elektronicky tak v tištěné formě s
originálními podpisy Euroregionu Elbe/Labe. Čeští a němečtí spolupracovníci Euroregionu
Elbe/Labe zpracují a posoudí ve spolupráci s národními experty došlé žádosti po obsahové a
odborné stránce. O tom, které projekty splňují kritéria Evropské unie pro poskytnutí dotace a
které nakonec získají finanční podporu, rozhoduje binacionálně obsazený Lokální řídící
výbor (LŘV). První zasedání tohoto binacionálního LŘV, na kterém bude rozhodnuto o
prvních projektech, proběhne v únoru 2009. Při zpracování žádosti je třeba dbát na to, že
textové části se vyplňují dvojjazyčně (česky a německy). Po kompletním vyplnění formuláře
podá žadatel, popř. lead partner, jeden vytištěný a jím podepsaný exemplář na sekretariát
Euroregionu.
Společně s projektovou žádostí je potřeba podat povinné přílohy, především Prohlášení o
souhlasu se zpracováním dat a Čestné prohlášení, dále volnou formou zpracované
Zdůvodnění nákladů (podrobný rozpis nákladů uvedených v Žádosti), při společném
financování potom Prohlášení kooperačních partnerů a Smlouvu o spolupráci.
54
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Žádost a přílohy je třeba dodat sešité s originálními podpisy v jedné složce (obálka nebo
desky) nadepsané názvem a adresou žadatele, názvem fondu, názvem projektu a jménem a
adresou správce fondu.
Žadatelům jsou k dispozici příslušné koordinátorky FMP (viz. kontakt níže). Dohodněte si,
prosím, individuální termín porady k získání potřebných informací o specifických
požadavcích a celém řízení.
Celou realizací Fondu malých projektů jsou pověřeny projektové sekretariáty FMP v
pobočkách Euroregionů.
Místně příslušné projektové sekretariáty FMP v Euroregionu Elbe/Labe jsou:
Pro saské žadatele:
Euroregion Elbe/Labe
Kommunalgemeinschaft Euroregion
Oberes Elbtal / Osterzgebirge e.V.
Dr.-Wilhelm-Külz-Str. 6
D-01796 Pirna
Pro české žadatele:
Euroregion Elbe/Labe
Svazek obcí
Euroregion Labe
Velká Hradební 2
CZ – 400 01 Ústí nad Labem
Kontaktní osoba: Ing. Kateřina Veselá
- projektová manažerka FMP
Tel.:
E-mail: [email protected]
Kontaktní osoba: Dipl.-Kff. Klára Pavlíčková
- projektová manažerka FMP
Tel.:
E-mail: [email protected]
Pro webový networking projekt je důležitý zejména tento katalog zařízení :
Katalog zařízení
Zde naleznete seznam kulturních a sportovních zařízení obsažených v našem Katalogu
kulturních a sportovních zařízení.
Kulturní zařízení
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Děčín
Drážďany
Litoměřice
Míšeň
Region Dippoldiswalde
Region Freital
Region Pirna
Region Sebnitz
Teplice
Ústí nad Labem
55
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Sportovní zařízení
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Děčín
Drážďany
Litoměřice
Míšeň
Region Dippoldiswalde
Region Freital
Region Pirna
Region Sebnitz
Teplice
Ústí nad Labem
Informační střediska
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Děčín
Drážďany
Litoměřice
Míšeň
Region Dippoldiswalde
Region Freital
Region Pirna
Region Sebnitz
Teplice
Ústí nad Labem
Kontakt :
Sekretariát EEL ČR
Svazek obcí
Euroregion Labe
Velká Hradební 8
CZ – 400 01 Ústí nad Labem
Tel.: +420 475 272 437-8
Fax: +420 475 272 481
www: www.euroregion-elbe-labe.eu
E-Mail: [email protected]
56
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
5. Partneři – NNO a zájmová sdružení
Vybrány byli především organizace, které jsou charakterem své činnosti doplňkové
k turistickému potenciálu mikroregionu Milada.
1. Labská plavební společnost, s.r.o.
Kamenická 692/199
405 02 Děčín II
E-mail: [email protected]
Tel.: +420 777 037 379
http://www.labskaplavebni.cz
Labská plavební společnost s.r.o. nabízí služby osobní lodní dopravy na těchto tratích :
Trať č. 1 : Děčín-Hřensko a zpět
Trať č. 2 : Děčín- Ústí nad Labem a zpět
Trať č. 3 : Roudnice nad Labem-Štětí-Mělník a zpět
2. Klub českých turistů
Adresa: KLUB ČESKÝCH TURISTŮ - Oblast Ústecký kraj Pražská 127/53, 400 01 Ústí
nad Labem-Vaňov
Mobil CELL: +420 728 226 705
Telefon WORK: +420 415 634 144
E-mail: [email protected]
3. Sdružení V.T.O.M
Sdružení Vodácko Turistických Oddílů Mládeže jsou zájmové skupiny zlepšující fyzickou i
psychickou odolnost dítěte, podporující samostatnost v chování i rozhodování, individualita
dítěte je pro nás rozhodující, práce v kolektivu taktéž. Nabízíme společné trávení podzimních,
pololetních, jarních a velikonočních prázdnin, pořádáme letní putovní tábory a organizujeme
víkendové, jedno- i vícedenní akce po celý rok. Na vícedenních akcích zajišťujeme:
ubytování, dopravu vlastním autobusem, dle možností stravu, organizování společenských a
vzdělávacích her, poznávání naší krásné vlasti (kulturních i přírodních zajímavostí a
architektonických památek). Samozřejmá je celodenní péče o Vaše dítě a odborný dohled.
V.T.O.M má status občanského sdružení. Bylo registrováno 28. 2. 2001, na MV ČR, č. j.
VS/1-1/46294/01-R IČO: 26524481
57
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Kontakt :
adresa: Sdružení V. T. O. M. vodácko - turistických oddílů mládeže
Revoluční 802
400 01
Ústí nad Labem
telefon: +420 777 143 014
www: http://www.vtom.cz
e-mail: [email protected]
[email protected]
58
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
6. Asociace cestovních kanceláří ČR
Činnost asociace :
Posláním ACK je zastupování a ochrana hospodářských zájmů členů, podpora jejich
informovanosti, rozvíjení jejich činnosti a profesní prestiže. Asociace se angažuje při
kultivování českého trhu cestovního ruchu, iniciuje tvorbu příslušné legislativy a
hospodářských opatření ve vztahu k cestovnímu ruchu a je v tomto směru partnerem a
připomínkovým místem pro orgány státní moci a správy. ACK podporuje dobré jméno a
úroveň českého cestovního ruchu, zasazuje se proti nekalé konkurenci a poškozování pověsti
cestovního ruchu v České republice. (podrobněji stanovy)
Asociace zastupuje zájmy členů:
•při jednáních s ministerstvy, zvl. s ministerstvem pro místní rozvoj, financí, MPO
•při jednáních v příslušných výborech Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR,
•při jednáních týkajících se cestovního ruchu na Magistrátu hl.m.Prahy, resp. dalších
regionálních úřadech
•při jednáních na České centrále cestovního ruchu a se zahraničními centrálami NTO
•v Agency Program Joint Council IATA
•v mezinárodních a evropských organizacích cestovního ruchu
•ve styku s obdobnými národními svazy vtuzemsku i vzahraničí
Asociace cestovních kanceláří ČR je platformou pro komerční spolupráci cestovních
kanceláří a agentur navzájem, jakož i pro spolupráci cestovních kanceláří a agentur s
dodavateli a odběrateli služeb. Příležitostí pro rozvíjení vzájemné spolupráce členů jsou
jednak sekce (viz organizační struktura), jednak pravidelná měsíční setkání členů formou
Klubových dnů a konečně i každoroční Valné shromáždění. Kontakty na dodavatele i
odběratele služeb z ČR i zahraničí zprostředkovává sekretariát ACK na základě adresářů aj.
databází. Konkrétní nabídku svých produktů prezentují jednotliví členové ACK sami,
Asociace nabízí jednotlivým zájemcům pomoc při orientaci v široké nabídce teritoriálního i
programového zaměření jednotlivých cestovních kanceláří a agentur.
59
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Možnosti spolupráce :
USPOŘÁDÁNÍ KLUBOVÉHO DNE
Každý měsíc se členové Asociace schází na tzv. Klubovém dni. Ten zpravidla začíná v 15
hodin a za přibližné 3 hodiny jeho trvání proběhne odborný program na aktuální téma,
prezentace novinek a nových produktů ze strany zájemců o prezentaci a během rautu diskuse.
Celá akce má vždy svého hostitele (restaurace, hotel, kavárna, divadlo a jiné objekty vhodné
pro následné využití v cestovním ruchu, které mají zájem prezentovat své služby), který má
možnost nejen prezentovat své služby na uvedeném rautu, ale samozřejmě v rámci vystoupení
při zahájení Klubového dne představí svůj podnik a jeho nabídku pro cestovní ruch. Přítomná
cílová skupina je většinou mezi 40 - 60 majiteli nebo manažery s rozhodující pravomocí z CK
a CA.
Chcete se stát hostitelem této akce a představit svůj objekt ? Pak nás kontaktujte na tel. 224
914 543 nebo pomocí e-mailu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji
viděli, povolte JavaScript .
ZAKOUPENÍ ČLENSKÉ DATABÁZE
Máte zájem oslovit členské subjekty pomocí e-mailu nebo dokonce jim zaslat svoji tištěnou
nabídku ? Pak nás kontaktujte se žádostí o zakoupení členské databáze. Tuto můžete zakoupit
na CD, kde naleznete přehledný seznam všech členských subjektů uložený ve formátu MS
Excel.
Máte zájem o zakoupení této databáze ve které můžete hledat a filtrovat členské subjekty i
např. podle druhu činnosti ? Pak nás kontaktujte na tel. 224 914 543 nebo na e-mailu Tato
emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Cena
kompletní databáze je pouhých 500.- Kč bez DPH.
INZERCE V PERIODIKÁCH ASOCIACE
Pokud máte zájem o písemné oslovení členů se svojí nabídkou, pak je hned několik možností.
Můžete nechat umístit svoji inzerci do pravidelného Zpravodaje, který obsahuje odborné
zprávy a důležité informace pro všechny členy a je rozesílán každý měsíc celé členské
základně.
Můžete svůj inzerát umístit do Adresáře členů ACK ČR, který je tištěn vždy jedenkrát ročně a
jeho distribuce probíhá nejen na českých veletrzích cestovního ruchu a to jak mezi odborníky,
tak i mezi veřejnost, ale také na zahraničních veletrzích a na mnoha informačních místech
(Česká centra, zastoupení CzechTourism v zahraničí, paluby letadel vybraných leteckých
společností apod.).
Jednou z možností je umístění reklamního banneru na těchto internetových stránkách. Od 1.
října 2009 jsou nabízeny 3 základní pozice (horní pozice banner 468 x 60 px - základní cena 2
000.-,Kč, spodní pozice banner 468 x 68 px - základní cena 1 000.- Kč, pravá pozice v menu
150 x 150 px až 320 px základní cena 600.- Kč - ceny jsou bez daně z přidané hodnoty). Pro
podmínky uveřejnění reklamy kontaktujte sekretariát.
60
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
V případě zájmu lze ACK ČR kontaktovat na tel. 224 914 543 nebo na e-mailu Tato emailová
adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Nabídku šitou na míru
pro Vás bude připravena obratem.
Adresa: Asociace cestovních kanceláří Lípová 511/15, 120 00 Praha-Nové Město
http://www.ackcr.cz
Telefon WORK: +420 224 914 543
Fax FAX: +420 224 914 674
E-mail: [email protected]
Členem Asociace je přes 80 cestovních kanceláří a agentur, které se věnují domácímu
cestovnímu ruchu a pořádání zájezdů na území ČR. Ve spolupráci s Asociací je možné
tyto agentury oslovit s nabídkou informací uvedených na webu a spolupracovat na
vytvoření konkrétních programů a balíčků.
61
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
7. Organizační model spolupráce v oblasti cestovního ruchu :
V oblasti cestovního ruchu jsou efektivní v zásadě dva modely spolupráce.
První spočívá v aktivitách tzv. „zdola“ , který zapojuje občanskou společnost, podnikatele a
NNO v mikroregionu. Tento model je v podstatě rámcově organizovaným vyhodnocením a
implementací impulzů, které přicházejí zdola a umožňuje pružně reagovat na aktuální podněty
a situace.
Základním nástrojem k rozvoji cestovního ruchu je prostředí všestranného propojení mezi podnikatelskou sférou, obecními
samosprávami a občanskou společností v mikroregionu.
Tvorba a uskutečňování rozvojové strategie sídel, obcí a mikroregionu je založena na trvalé a nedělitelné spolupráci a součinnosti
tří kategorií společenského života :
OBECNÍ SAMOSPRÁVA
je iniciátorem, koordinátorem rozvojových aktivit,
zajišťuje jejich kompatibilnost s požadavky státní správy a legislativy,
koordinaci s rozvojovou strategií vyšších územních a správních celků (PRUK),
s potřebami implementačního procesu ČR k EU,
zajišťuje využívání podpůrných nástrojů implementace
ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU
mikroregionu
EKONOMICKY AKTIVNÍ SUBJEKTY
firmy, podnikatelé, živnostníci , farmáři, zemědělci
vnášejí do procesu rozvoje ekonomické zájmy
jsou nositeli ekonomické restrukturalizace,
jsou tvůrci ekonomického bohatství mikroregionu
OBČANSKÉ INICIATIVY, NNO
vnášejí do procesu rozvoje občanské zájmy a potřeby,
vytvářejí prostředí občanské zaujatosti a angažovanosti pro
cíle rozvojové strategie, jsou nositeli popularizace
rozvojových aktivit mezi občany
jsou realizátory programů nekomerčního charakteru.
62
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Druhým modelem spolupráce je webový networking prostřednictvím organizace destinačního
managementu (SIS o.p.s.).
Přes webový portál htpp://www.milada-vylety.cz bude navázána spolupráce s partnery
formou vzájemného umístění odkaz, což povede ke zvýšení návštěvnosti portálu a následně
k lepší informovanosti cílových skupin turistů. Tím že jsou cílové skupiny partnerů podobné
cílovým skupinám turistů v mikroregionu Milada narůstá pravděpodobnost zvýšení počtu
koncových návštěvníků a prodloužení délky pobytu.
To, že společné webové projekty jsou v současné době trendem dokazuje např. společný
projekt mikroregionu Labské skály a správního společenství Konigstein
(http://www.decz.labskeskaly.info/) .
Organizace destinačního managementu se věnuje těmto aktivitám :
� koordinace činnosti zainteresovaných subjektů
� systematická spolupráce všech zainteresovaných subjektů
� studovat tržní mechanismy v oblasti CR
� vypracovávat a dodržovat koncepci rozvoje cestovního ruchu v regionu,
upřesňovat a doplňovat o zájmy samospráv,
� podíl na zpracování územně plánovacích dokumentací
� vyvíjet snahu o sjednocení společných zájmů a cíl dotčených subjektů
� webový networking projektu
63
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
8. Použitá literatura
Internet :
http://monitoring.czechtourism.cz
http://monitoring.czechtourism.cz/
http://www.kr-ustecky.cz/
http://www.vyletnik.cz/
http://vdb.czso.cz/
http://www.seso.cz
http://www.labskeskaly.info
http://www.jezeromilada.cz
http://cs.wikipedia.cz
http://www.risy.cz
http://www.czso.cz
64
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
Použitá literatura :
Rozvojová strategie mikroregionu Milada 2008- 2013
1. BÍNA, J.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky.
Urbanismus a územní rozvoj, 2002,
2. BÍNA, J. A KOL.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. 1. vyd.
Brno: Ústav územního rozvoje.
3. DOHNAL, V.: Rajonizace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Merkur, 1985.
4. HAVRLANT, J.: Slabé stránky a problémy rozvoje cestovního ruchu v regionu
Beskyd. In Sborník Aktivní cestovní ruch – strategický faktor rozvoje regionů.
1. vyd. Ostrava: Repronis Ostrava, 1999. s. 51-63. ISBN 80-86122-39-5.
5. HOLEŠINSKÁ, A.: Kvalita poskytovaných služeb turistickými informačními
centry. In Sborník VII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. 1. vyd.
Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 27-33. ISBN 80-210-3549-8.
6. HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu. 3. upravené vyd. Praha: Idea
Servis, 1997. 109 s. ISBN 1866-026-97.
7. HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: VŠE v Praze,
2000. 110 s. ISBN 80-245-0099-X.
8. KIRÁĽOVÁ, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha:
EKOPRESS, s. r. o., 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4.
9. KIRÁĽOVÁ, A.: Vytváření organizací cestovního ruchu (OCR)
10. SRB, J., ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M.: Řízení turistické destinace a
trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu – modelová studie v turistických regionech.
Pracovní text. 20005
65
Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 272 82 546
9. Zpracovatel
Zpracovatelem studie Možnosti spolupráce s obcemi a svazky obcí je SIS o.p.s.
Název organizace : SIS - servisní a informační středisko svazku obcí Mikroregionu Milada,
O.P.S.
Sídlo: Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice
IČ : 27282546
Email: [email protected]
66

Podobné dokumenty

adresár CBA - czechboxing.cz

adresár CBA - czechboxing.cz Tel : 542 210 874 fax : 542 211 863 e-mail : [email protected] Bc. Miroslav Kerhát Ústí nad Labem Tel : 775 351 245 e-mail : [email protected] Bc. Muller Viz VV ČBA

Více

kalendář - kct

kalendář - kct Ve dnech od 3. do 9. září 2006 je pro Vás v Českých Budějovicích a v celém Jihočeském kraji připraven skutečně bohatý turistický program, včetně turistických pochodů, prohlídek četných historických...

Více

Naučná stezka jezero Milada

Naučná stezka jezero Milada v oblasti bývalého lomu Chabařovice Za počátek rozvoje hlubinného dobývání lze považovat rok 1796, kdy začali pro svou potřebu dolovat a využívat uhlí obyvatelé Trmic. Uhlí bylo těženo v nehlubokýc...

Více