rigorózní práce Lenky Roskové

Transkript

KATOLÍCKA UNIVERZITA V RUŽOMBERKU
TEOLOGICKÁ FAKULTA
PROBLEMATIKA HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE
U MLADÉ GENERACE
Rigorózní práce
Studijní program:
Studijní obor:
Školící pracoviště:
Školitelka:
2013
Sociální práce
3.1.14 Sociální práce
Katedra sociální práce
Mgr. Katarína Kotradyová, Ph.D.
Mgr. Lenka Rosková
Čestné prohlášení
Níže podepsaná Mgr. Lenka Rosková, nar. 18. 6. 1968 Sušici, tímto čestně prohlašuji,
že jsem rigorózní práce na téma:
„Problematika hormonální antikoncepce u mladé generace“
vypracovala sama, a že prameny a literaturu, kterou jsem při její tvorbě použila, jsem uvedla v
seznamu použité literatury této práce.
Dále prohlašuji, že jádro práce obsahuje 215 211 znaků.
V Černici, dne 5. 5. 2013
podpis:
Poděkování
Děkuji vedoucí rigorózní práce Mgr. Kataríně Kotradyové, PhD. za laskavou podporu a
odborné vedení práce, připomínky a usměrňování v průběhu vznikání této rigorózní práce.
Dále děkuji Ince Červené za její stálou a aktivní podporu a povzbuzování v průběhu psaní
práce, kritické připomínky a finální korektury textu. Děkuji také svým dcerám Agátě, Juditě,
Magdaleně, Monice a Pavle za neutuchající inspiraci.
ABSTRAKT
ROSKOVÁ, Lenka: Problematika hormonální antikoncepce u mladé generace.[Rigorózní
práce] / Lenka Rosková – Katolická univerzita v Ružomberku. Teologická fakulta; Katedra
sociální práce. - Školitelka: Mgr. Katarína Kotradyová, PhD. - Stupeň odborné kvalifikace:
Doktor filozofie. - Ružomberok: TF, 2013. Počet s 111
Tato rigorózní práce se zabývá fenoménem hormonální antikoncepce a jejího dopadu
na zdraví uživatelek, tedy dívek a mladých žen, etickými problémy účinků hormonální
antikoncepce na oplodněné vajíčko, a v neposlední řadě sociálními dopady na vnímání lidské
sexuality, úcty k životu vznikajícímu, ale i stávajícímu.
V současné době je problematika užívání hormonální antikoncepce velmi diskutována
nejen na odborném fóru teologickém, filosofickém, medicínském a sociálním, ale i v široké
veřejnosti a v médiích. Výzkumy této problematiky jsou tedy potřebné, mohou přispět k
veřejné diskusi a vnést alespoň částečně jasno do aktuální atmosféry ve společnosti, vytvořit
platformu pro kvalitní informovanost a případnou změnu edukačních strategií věnovaných
mladé generaci, ale i náhledu na morální, právní a společenský statut embrya a hodnotu
lidského života jako takového.
Jedná se o výzkum jevu užívání hormonální antikoncepce ve věkové kohortě 15 až 24
let, který mapuje vnímání hormonální antikoncepce touto skupinou, informovanost a názory
na okamžik vzniku lidského života v kontextu abortivních účinků hormonální antikoncepce.
Cílem práce je poukázat na rozšířenost užívání hormonální antikoncepce a na její
případný pozitivní i negativní dopad na zdravotní a sociální vývoj dívek a mladých žen v
České republice, zjistit souvislost mezi vírou v Boha a užíváním hormonální antikoncepce,
zmapovat informovanost dívek a mladých žen o účincích hormonální antikoncepce a jejích
dopadech na ženský organismus a zmapovat také informovanost mladých dívek a žen o raně
abortivním účinku hormonální antikoncepce a o zdrojích informací o problematice.
Jako metoda zkoumání byl zvolen kvantitativní výzkum. V rámci výzkumného šetření
bylo využito anonymní dotazníkové šetření zadávané náhodným výběrem. Výběr
respondentek byl náhodný, byly oslovovány na ulici, na chodbách škol, v kavárnách a
podobně. Jediným rozhodným kritériem byl věk 15 – 24 let a bydliště v České republice.
Z výzkumu vyplývá, že negativní dopady užívání hormonální antikoncepce jsou často
bagatelizovány laickou i odbornou veřejností a mnohdy není brán zřetel ani na přímé ohrožení
života uživatelek hormonální antikoncepce, jejich zdravotní, psychický a sociální vývoj, o
zacházení se životy nenarozených dětí nemluvě.
Klíčová slova: hormonální antikoncepce, status embrya, etika, estrogen, progesteron,
abortivní účinek
ABSTRACT
This rigorous thesis is focused on the phenomenon of an hormonal contraception in our
society: its impact on users - young girls and women, on an ethical question of the
contraception influence on an already fertilized ovum and, at last but not least, on its social
impact on understanding the human sexuality and the respect towards the human being since
the right beginning.
Nowadays, the question of using the hormonal contraception is widely discussed not only
in theological, philosophical, medical and social terms, but also among the general public and
in mass media. There is a need of the wide research on that field in order to contribute to the
discussion and to clarify the contemporary social mood, as well as to set up the information
platform for general awareness and knowledge, further useful for a potential change of
educational
strategies, directed to the young generation. Here is also involved
the moral,
juridical and social view on the status of an human embryo and the human life in general.
The target age category for the research have been between 15 and 24 years and the the
acceptance of the contraception among this group, the awareness and opinion of the young
people towards the human origin in context with abortive effect of the contraception is
followed and summarized here.
The aim of the thesis is to point out the massive use of hormonal contraception, its possible
both positive and negative impact on health and social development of young women in the
Czech Republic and to find out relations between the religion and using contraception.
Furthermore, to find out about the knowledge and its source of young girls about the
contraception impact on the female organism as well as to find out about the knowledge
between them about the “early abortive effect” of the contraception.
There has been chosen a quantitative survey as the method of the research – in pursuance
of this work a questionnaire was handed out randomly to anonymous young women, on a
street, school passage ways, in coffee bars and so on. The only criteria was the age and the
residence in the Czech Republic.
The conclusion of the research is that there is a wide downplaying of the negative impacts
both by the experts and the general public, and that there is very often even the direct danger
of woman´s life not considered , nor of their health, psychical and social development. The
treatment of unborn lives does not have to be mentioned.
Key words: hormonal contraception, human embryo status, ethics, oestrogen, progesterone,
abortive effect
Obsah
Úvod...........................................................................................................................11
1. HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE ...................................................................14
1.1 Vymezení základních pojmů ...............................................................................14
1.2 Historický exkurz do problematiky hormonální antikoncepce .........................16
1.3 Druhy hormonální antikoncepce a mechanismus jejich působení ....................19
1.3.1 Kombinovaná hormonální antikoncepce (COC) .................................................19
1.3.2 Gestagenní hormonální antikoncepce .................................................................21
1.3.3 Mechanismus účinků hormonální antikoncepce..................................................23
1.3.3.1 Perorální kombinovaná antikoncepce ..............................................................23
1.3.3.2 Perorální gestagenní antikoncepce ..................................................................25
1.3.3.3 Injekční gestagenní antikoncepce ....................................................................26
1.3.3.4 Podkožní implantáty obsahující gestagen.........................................................27
1.3.3.5 Nitroděložní tělísko s obsahem gestagenu........................................................28
1.3.3.6 Postkoitální kombinovaná a gestagenní antikoncepce ......................................29
1.4 Shrnutí.................................................................................................................32
2. ZDRAVOTNÍ ASPEKTY HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE.........................33
2.1 Příznivé terapeutické účinky hormonální antikoncepce ...................................34
2.2 Zdravotní rizika hormonální antikoncepce .......................................................36
2.3 Dědičné trombofilní mutace................................................................................38
2.4 Shrnutí.................................................................................................................42
3. ETICKÉ ASPEKTY HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE.................................43
3.1 Morální status embrya........................................................................................44
3.1.1 Námitky vůči individualitě embrya.....................................................................53
3.2 Změny v chování populace..................................................................................56
3.2.1 Posun ve vnímání sexuality ................................................................................56
3.2.2 Kompetence a odpovědnost mužů ......................................................................59
3.2.3 Promiskuita ........................................................................................................61
3.2.4 Ochrana před pohlavně přenosnými nemocemi...................................................62
3.2.5 Potlačení přirozených mechanismů pro výběr optimálního partnera....................63
3.3 Informační etika..................................................................................................68
3.3.1 Propagace hormonální antikoncepce...................................................................68
3.3.2 Stírání hranice pro svévolné nakládání s lidským životem ..................................69
3.3.3 Princip informovaného souhlasu.........................................................................70
3.4. Dopady plošného užívání hormonální antikoncepce na životní prostředí .......72
3.5 Shrnutí.................................................................................................................76
4. EMPIRICKÁ ČÁST .............................................................................................77
4.1. Předmět, objekt a cíl výzkumu ..........................................................................78
4.2 Výzkumné otázky a hypotézy .............................................................................79
4.3 Metodika a časová harmonogram ......................................................................81
4.4 Struktura výzkumného vzorku...........................................................................82
4.5 Vyhodnocení výzkumu ........................................................................................83
5. Diskuse...................................................................................................................107
6. Závěr......................................................................................................................114
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ....................................................................116
PŘÍLOHY
Úvod
Tématem této práce je problematika užívání hormonální antikoncepce dospívajícími
dívkami a mladými ženami. Vzhledem k tomu, že v současné době v Evropě 17,4 % žen a v
České republice dokonce 32 % žen ve fertilním věku užívá hormonální antikoncepci, jde o
velmi závažné téma.1
Podnětem pro napsání této práce bylo sdělení třináctileté žákyně
základní školy, že dle její učitelky občanské výchovy je třináctiletá dívka neužívající
hormonální antikoncepci nezodpovědná a sociálně nezralá a stejně nezodpovědní a nezralí
jsou i její rodiče. Druhým důvodem byl článek na serveru Novinky.cz (ze 7.2.2012)2, který
informoval o tom, že v britských školách podávali antikoncepci třináctiletým dívkám bez
vědomí rodičů. Obě tyto zprávy jsou velmi alarmující a přesto, že práce není zaměřená
primárně na třináctileté, může být důležitým informačním zdrojem pro dospívající dívky,
mladé ženy, jejich partnery, rodiče, ale i učitele, učitelky a ostatní veřejnost. Během
zpracování teoretické části práce se v médiích vynořilo několik alarmujících článků na téma
zdravotních problémů, případně úmrtí, uživatelek hormonální antikoncepce v důsledku
komplikací vzniklých v souvislosti s trombofilními mutacemi, následně pak dementující
informace na různých gynekologických a farmaceutických serverech. Při diskusích na toto
téma se velmi často u rodičovské generace objevoval názor, že jediné kvalitní informace o
problému podá lékař – gynekolog. Zřejmě pozůstatek totalitní bezmezné důvěry v lékaře a
naprosté odevzdání zdravotního stavu do jeho rukou. Můžeme se ještě v současné době, kdy
farmaceutické firmy finančně motivují lékaře k předepisování právě jejich léků, na informaci
od lékaře tak bezmezně spolehnout? Nebylo by lepší získávat informace i jinde, u jiných
autorit? A které to jsou? Tyto všechny otázky byly položeny ve výzkumné části této práce a
doufejme, že alespoň částečně reflektují názorovou atmosféru v tímto jevem nejvíce dotčené
části populace České republiky, a tou jsou dívky a mladé ženy.
Cílem práce je tento fenomén postihnout ve dvou rovinách. První rovinou je zdravotní
otázka hormonální antikoncepce, její fungování, vedlejší účinky a dopad na zdraví
dospívajících dívek a mladých žen. Druhou rovinou je otázka etických a společenských
aspektů účinků hormonální antikoncepce, konkrétně tedy raně abortivní účinek. V této části se
práce zabývá i otázkou práva potenciálních i stávajících uživatelek na informace o všech
1 Klapilová K. a kol. Vliv orální hormonální antikoncepce na ženskou sexualitu v evoluční perspektivě.
Česká a Slovenská psychiatrie. 2013
2 V britských školách dávali antikoncepci třináctiletým bez vědomí rodičů. Novinky.cz. 2012
11
aspektech hormonální antikoncepce a vlivu jejího užívání, nebo spíše nadužívání, na utváření
vztahu dívek a mladých žen k vlastnímu tělu, k sexualitě, partnerství a odpovědnosti. Krátká
kapitolka se zmiňuje i o prokázaném vlivu na životní prostředí, jelikož to má zpětný
dlouhodobý vliv na zdraví člověka (zde jsou dopady „genderově korektní“ neboť postihují i
muže - smutná ironie matky přírody).
12
„Dala ženám křídla.
Poprvé v historii jsou ženy rovné mužům – jsou pány svého těla a života.“3
„Pilulka kazí vztahy mezi mužem a ženou.
Bezdětné páry stárnou a utíkají k asistované reprodukci.
Vztah k pilulce se nezmění, dokud svůj hlas nepozvedne generace zhrzených bezdětných žen.“4
3
4
Hana Čápová, Pilulka nebere jen děti. 2012
Hana Čápová, Pilulka nebere jen děti. 2012
13
1. HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE
Hormonální antikoncepce je založena na podávání syntetických hormonálních látek,
jejichž účinky jsou obdobné jako účinky přirozených pohlavních hormonů. Jedná se o
estrogeny5 a gestageny6. Tato kapitola vymezuje základní pojmy v zájmu porozumění textu,
seznamuje s historií hormonální antikoncepce, s její klasifikací, druhy atd.
1.1Vymezení základních pojmů
Pod pojmem antikoncepce se skrývají všechny metody a opatření, jejichž cílem je
zabránit těhotenství. Dle Čepického je antikoncepce souhrnný termín pro reverzibilní metody
ochrany před početím.7 Vokurka a Hugo uvádějí, že antikoncepce je opatření k zabránění
početí, oplodnění při souloži, tzn. zabraňuje setkání a spojení vajíčka se spermií.8 Tato
definice ovšem není přesná, protože, jak uvidíme dále, v případě právě hormonální
antikoncepce může ke spojení vajíčka a spermie dojít a zabránění těhotenství potom řeší
antinidační9 účinek gestagenů, o čemž bude pojednáno dále.
Dalším užívaným pojmem je kontracepce, kterou Vokurka a Hugo definují jako
ochranu proti početí 10a Čepický prohlašuje, že se jedná o pojem naprosto totožný s pojmem
antikoncepce. V češtině se častěji užívá pojem antikoncepce, nicméně pojem kontracepce se
prosazuje stále více a důrazněji.11 Pro tuto práci je prioritou hormonální kontracepce,
definovaná jako hormonálně účinné přípravky zabraňující početí - koncepci, mezi něž řadíme
orální kontracepci, injekční gestagenní kontracepci, podkožní implantáty obsahující gestagen
5 Estrogeny – jsou odpovědné za vývoj ženských pohlavních znaků, podporují výstavbu děložní sliznice, průběh
oplození aj. Dále pak je přípravný vliv estrogenů často nutný pro optimální působení progesteronu. Atlas
fyziologie člověka
6 Gestageny, progestiny – skupina ženských pohlavních hormonů, k nimž patří progesteron. Vznikají ve větším
množství ve vaječnících ve žlutém tělísku corpus luteum ve druhé polovině menstruačního cyklu a po oplodnění
i v placentě. Patří ke skupině steroidních hormonů. Jejich funkcí je zejm. příprava pohlavních orgánů
k těhotenství:děloha je připravena k výživě oplodněného vajíčka, děložní hrdlo se zužuje a cervikální hlen se
stává viskóznějším, nedochází k dalšímu uvolnění vajíčka – ovulaci - a jeho udržování. Atlas fyziologie člověka
7 Čepický, P. Úvod do antikoncepce pro lékaře negynekology, 2002, Levret, str. 1
8 Vokurka M. - Hugo J. Praktický slovník medicíny.1998.
9 nidace – zahnízdění. Pochod, při němž se blastocysta přiložená svým embryonálním pólem k děložní sliznici
postupně zanoří do děložní sliznice, která ji přeroste a mezi 11. – 12. dnem vývoje se nad ní zcela uzavře.
Atlas fyziologie člověka
10 Vokurka M. - Hugo J. Praktický slovník medicíny. 1998. 496 s.
11Čepický, P. Úvod do antikoncepce pro lékaře negynekology, 2002, Levret, str.1
14
a nitroděložní tělíska s obsahem gestagenu (viz kapitola 1.3). Podle Seidlové je kontracepce v
širším slova smyslu postupem zabraňujícím nechtěnému otěhotnění bez nutnosti úplné
abstinence.12 Tato definice tedy zahrnuje kontracepci jako zábranu koncepce, tedy samotnému
splynutí vajíčka se spermií, a antinidaci, tedy zabránění uhnízdění již oplodněného vajíčka v
děloze. Podle Seidlové je tedy začátkem těhotenství až nidace, a zabránění této nidaci je tedy
metoda antikoncepce (kontracepce), nikoliv raný potrat.
V tom se shoduje s Uzlem, který též považuje za začátek těhotenství nidaci
oplodněného vejce, resp. zygoty13, v děložní výstelce.14 Ondok17 uvádí, že původně pojmy
početí a oplodnění znamenaly totéž, teprve později se objevilo rozlišení těchto dvou pojmů na
oplodnění, jako spojení vajíčka a spermie a početí, jako okamžik nidace oplodněného vajíčka
v děloze. Autor nicméně přiznává, že tento názor nemá obecný souhlas, což podrobněji
rozebírám v kapitole č. 3.1. Na druhou stranu je mnoho publikací, které uvádějí, že
těhotenství je stav od početí (ve smyslu splynutí vajíčka a spermie) po narození dítěte.15 A
podle těchto definic by antinidační účinek znamenal účinek časně abortivní.
Třetím termínem, se kterým se můžeme setkat, je termín intercepce ve smyslu
zabránění těhotenství po proběhlé nechráněné souloži. Podle Vokurky a Huga16 spočívá v
antinidaci, podle Seidlové17 v antinidaci, ale i v antigestaci, což představuje postup
odstraňující oplodněné, již nidované vejce, z dělohy. Sem zahrnujeme abortiva (přípravky
způsobující potrat) a kyretáž (umělé ukončení těhotenství) a postkoitální antikoncepce, tzv.
„pilulka po“. Pro tuto práci má význam sledovat problematiku postkoitální antikoncepce,
která by jako taková neměla být vůbec řazena mezi metodu antikoncepce, neboť se hodí jen
pro ojedinělé použití, nikoliv pro běžnou praxi, jak uvádí Čepický.18
Pojmy antikoncepce a kontracepce jsou tedy definovány téměř shodně a pro potřeby
této práce budeme nadále používat termín antikoncepce. Jednak je v naší společnost více
ukotven a jednak je v souladu s názvem práce.
12 Seidlová Dana, Kontracepce pro praxi. 1997. 130 s
13 Zygota je buňka s kompletní sadou chromozómů (u člověka to znamená sestavu 2n - diploidní - to jest každý
chromozóm ve dvou kopiích). Zygota vzniká oplozením - splynutím pohlavních buněk (u člověka to značí samčí
gametu (spermie) a samičí gametu (vajíčko). Atlas fyziologie člověka. 1993
14 Uzel Radim, Antikoncepční kuchařka: aneb cesty k sexuálnímu zdraví. 1999. 140 s.
15 Vokurka M. - Hugo J. Praktický slovník medicíny. 1998. 496 s.
16 Vokurka M. - Hugo J. Praktický slovník medicíny. 496 s.
17 Seidlová Dana, Kontracepce pro praxi.1997 130 s
18 Čepický, P. Úvod do antikoncepce pro lékaře negynekology. 2002, Levret, str. 1
15
1.2 Historický exkurz do problematiky hormonální antikoncepce
Na světě je podle Szarewské a Guillebauda více než 60 milionů žen, které užívají
antikoncepční tablety.19 Světová zdravotnická organizace odhaduje počet žen užívajících
hormonální antikoncepci na 100 milionů.20 V Česku užívá některou z metod moderní
antikoncepce více než 50 % žen v plodném věku.21 Mladá fronta dnes v článku z 10.ledna
2013 uvádí až 80 % dívek do 20 let.
22
Autorský tým Šmírová, Chochola, Aschermann
publikují číslo 25 – 40 % uživatelek v západoevropských zemích a v České republice 20 %
žen ve fertilním věku.23 Mnoho žen dnes považuje hormonální antikoncepci za naprosto
přirozenou součást svého života, naplnění práva na plánované rodičovství, reprodukční zdraví
a jeden z naplněných vrcholů snažení o emancipaci ženy v moderní společnosti.
Historie metod zabraňujících početí sahá do velmi dávných dob, dle Čepického do
okamžiku, kdy byla zaznamenána spojitost mezi koitem a graviditou.24 V této práci se ovšem
zabývám jen historií antikoncepce hormonální, která je předmětem teorie a následného
výzkumu.
„Teoretické úvahy o možnosti využití hormonální antikoncepce se objevily poprvé již ve
20.letech 19. století a první hormonální preparát se objevil v roce 1931. Nicméně jeho tvůrci
zemřeli dříve, než započala jeho výroba pro léčebné účely.“25
S myšlenkou hormonální antikoncepce následně přišel innsbrucký fyziolog Ludwig
Haberlandt. Jeho teorie vycházela z poznání, že v době těhotenství žena znovu neotěhotní.
Usiloval tedy o navození stavu, který by v organismu ženy napodoboval těhotenství. Ukázalo
se, že je to možné za použití hormonu progesteronu, který je ve zvýšené míře vylučován
vaječníky těhotné ženy. V roce 1937 dokázal, že ženský hormon progesteron zabraňuje
ovulaci (uvolnění vajíčka) u králíka. Pokud není z vaječníku uvolněno vajíčko, nemůže dojít
k oplodnění a otěhotnění. Problémem zůstávala obtížná a nákladná syntéza progesteronu a
rovněž fakt, že progesteron nemůže být podáván perorálně (ústy), protože je rozkládán
v zažívacím traktu. Počátkem 50. let minulého století se podařilo americkému chemikovi
19 Szarewská A. - Guillebaud J. Antikoncepce – praktická příručka.1996
20 Procházka M a kol, Mozková žilní trombóza u uživatelek hormonální antikoncepce. 2007
21 S hormonální antikoncepcí po půl století. Hledám zdraví.cz 2008
22 Petrášová L Mrtvice kvůli pilulce proti otěhotnění? Mladá fronta dnes. 2013
23 Šmírová, S. a kol. Hluboká žilní tromboza v souvislosti s užíváním estrogen – gestagenní perorální
antikoncepce. Kardiologická revue. 2002
25 Kolářová M., Bolestivá menstruace I. 2003, str.51
16
Carlu Djerassimu vyrobit hormon norethisteron, který byl oproti přirozenému progesteronu
v prostředí trávicího traktu stabilní, a stal se základem antikoncepční pilulky.26
V 50. a 60. letech 20. století došlo k velkému zvratu ve výzkumech hormonální
antikoncepce a byly položeny základy všem třem skupinám dnes známých a používaných
metod moderní antikoncepce – nitroděložní metody, gestagenní metody a kombinované
hormonální metody.27 První klinické studie na ženách provedl vědec Gregory Pincus v první
polovině padesátých let. Jeho výzkum finančně podporovala Margaret Sangerová, celoživotní
bojovnice za ženská práva včetně práva na kontrolu početí, zakladatelka hnutí za plánované
rodičovství. Nejdříve byla vyvinuta a uvedena na trh injekční hormonální kontraceptiva,
teprve později pak jednosložkové, případně kombinované, tablety. První pilulky obsahovaly
pouze progestin ve velmi vysokých dávkách. V roce 1960 byl v USA schválen první
hormonální antikoncepční přípravek ENOVID firmy Searle, který už byl kombinovaný, tj.
obsahoval jak estrogenní tak progestinovou složku. O rok později firma Schering uvedla na
trh přípravek ANOVLAR, který se stal první antikoncepční pilkou v Evropě.28 Od počátku 60.
let 20. století se začalo experimentovat s gestagenní injekční depotní antikoncepcí.
V tehdejším Československu byl také zahájen výzkum těchto preparátů, který dal v
roce 1965 vzniknout prvnímu československému antikoncepčnímu přípravku ANTIGEST.
Koncem 70. let došlo k návratu k perorální čistě gestagenní antikoncepce, a to ve Francii.
Nicméně kvůli závažným nežádoucím vedlejším účinkům způsobených vysokými dávkami
estrogenů i gestagenů další vývoj směřoval ke snižování dávek a k novým typům gestagenů.29
V této době se objevily i první přípravky gestagenní antikoncepce jako je Depo-Provera.
Od 70. let minulého století probíhá vývoj gestagenních podkožních implantátů a
vaginálních kroužků. Uzel uvádí, že díky mechanismu účinků jsou podkožní implantáty dnes
nejspolehlivější metodou antikoncepce.30 V roce 1975 bylo vyvinuto nitroděložní tělísko s
obsahem steroidu.31 Literatura uvádí, že tělísko s obsahem progesteronu má vysokou
antikoncepční efektivitu.32
26
27
28
29
30
31
32
Léky, které změnily svět. Trendy zdraví.cz 2011
Čepický, P. Úvod do antikoncepce pro lékaře negynekology, 2002, Levret, str. 9
Historie a současnost antikoncepční pilulky. Sexus.cz 2001
Seidlová Dana, Kontracepce pro praxi. 1997. 130 s.
Uzel Radim, Antikoncepční kuchařka: aneb cesty k sexuálnímu zdraví.1999. 140 s.
Seidlová Dana, Kontracepce pro praxi. 1997. 130 s.
Martius G. Gynekologie a porodnictví, Martin, Osveta, 1996, 648 s.
17
Zvláštním druhem preparátů je tzv. morning-after-pill, která ovšem není určena pro
pravidelné užívání jako antikoncepční prostředek, ale používá se pro případ náhodného
pohlavního styku, případně selhání jiné formy bránění početí (např. kondomu). U nás se jedná
např. o preparát Postinor (progestinového typu). Pokud žena použije tuto metodu
pohotovostní antikoncepce, mohou nastat dvě situace. Užije-li pilulku ve fázi před ovulací,
dojde k jejímu oddálení, případně jejímu zabránění. Existují studie, které ukazují, že tato
kombinace hormonů narušuje endokrinní funkce žlutého tělíska a hlavně sekreční fázi děložní
sliznice, a tak pak není schopna přijmout a udržet „oplodněné vajíčko“ (není to již vajíčko, ale
zárodek). Pokud se jedná pouze o progestinovou pilulku, dochází opět k narušení schopnosti
děložní sliznice přijmout zygotu (zárodek) a umožnit tak jeho další vývoj.33
Na přetřes v současné době přichází preparát RU 486, který se používá jako
abortivum.34 Jde o syntetický steroid mifepriston, který působí jako antagonista progesteronu,
nutného k udržení těhotenství. Vzhledem k tomu, že se nejedná o běžnou metodu hormonální
antikoncepce, nezabývám se tímto tématem podrobněji, i když vzhledem k závažnosti a
nevratnosti užití této formy ukončení těhotenství se všemi možnými následky by to jistě bylo
více než potřebné.
Od té doby došlo k vývoji mnoha dalších druhů antikoncepčních pilulek. Užívání
antikoncepčních pilulek, jejich preskripce, vedlejší účinky a etická rozprava na toto téma je
stále nedořešenou diskusí ve společnosti, a je i náplní této práce.
33 Strunecká A., Patočka J. Doba jedová. 2011 s. 266
34 Kolářová M., Bolestivá menstruace I. 2003. s.52
18
1.3 Druhy hormonální antikoncepce a mechanismus jejich působení
Takzvaná anti-baby-pill je dnešních časech nejvíce rozšířenou metodou antikoncepce a
její mechanismus působení bychom mohli principiálně popsat takto: „Využívá faktu, že v
těhotenství žena neotěhotní. Dva hormony (progesteron a estrogen), obsažené v pilulce, tělo
ošálí. Mozek si myslí, že tělo je těhotné. Potlačí proto produkci jiných hormonů, které
povzbuzují tvorbu vajíčka a jeho uvolnění.“35
Princip působení spočívá v zábraně ovulace, vaječník se dostává do funkčního klidu,
nedochází ke zrání folikulů ani k tvorbě žlutého tělíska. Dochází k atrofizaci endometria
(děložní výstelky), viskozita cervikálního hlenu se zvyšuje, a tím je ascenze spermií do dutiny
děložní ztížena až znemožněna. Kromě toho je z hlediska koncepce nepříznivě ovlivněna
motilita vejcovodů.36
Rozlišujeme dva základní druhy hormonální antikoncepce (hormonální antikoncepci
lze dělit z více hledisek, jako např. systém dávkování steroidů; pro účely práce je dostačují
toto základní dělení):
1. kombinovaná hormonální antikoncepce – obsahuje estrogenní a i gestagenní složku (účinky
jsou podrobněji vysvětleny v kapitole č.1.3.1)
2. gestagenní hormonální antikoncepce – obsahuje pouze gestagen
1.3.1 Kombinovaná hormonální antikoncepce (COC)
Tato forma hormonální antikoncepce je charakteristická užíváním estrogestagenní
kombinace, a to, dle Čepického, téměř výhradně v podobě tablet.37 Odtud pochází i původ
zkratky COC (combined oral contraceptive). Přesto zmíním ještě antikoncepční náplasti a
antikoncepční vaginální kroužek.
Podle způsobu aplikace se dělí na:
35 Čápová Hana, Pilulka nebere jen děti. 2012
36 Martius G. Gynekologie a porodnictví. 1996. 648 s.
19
- perorální, tj. tablety užívané nejčastěji cyklicky každý den po dobu 21 dnů s následnou 7
denní přestávkou. Další možností je kontinuální užívání bez 7 denní pauzy.38 Specifickým
způsobem perorální antikoncepce je postkoitální podávání, které spočívá... v podávání
preparátu obsahujícího kombinaci estrogenu (ethinylestradiolu) a gestagenu progestinu
(norgestrelu).39
- transdermální: přípravky aplikované nejčastěji 1x týdně, odpovídají monofázové
kombinované hormonální antikoncepci s velmi nízkým dávkováním ethinylestradiolu a s
gestagenem s minimální reziduální androgenní aktivitou.40
- injekční, jedná se o nitrosvalové injekce aplikované zhruba po 30 dnech.41
- vaginální kroužky – určené k dlouhodobému, řízenému uvolňování léčiva. Kroužek se
vkládá okolo děložního čípku. Výhodou je zajištění dlouhodobé, konstantní a nízké hladiny
hormonů
v krvi a tím snížení nežádoucích účinků.42
38 Cibula D. a kol Kontinuální schéma užívání – významný trend v kombinované hormonální kontracepci.
Česká gynekologie. 2006. s. 66-69
39 Strunecká A. Patočka J. Doba jedová, 2011. s. 266
40 Čepický P., Sexuální hormony a ženská sexualita. Moderní gynekologie a porodnictví. Praha: Levret, 2005. s.
23-27
41 Cibula D., Henzl M., Živný J., Základy gynekologické endokrinologie. 2004. 344 s.
42 Dvořáčková K., Rabišková M., Vaginální aplikace léčiv. 2006. s. 93 - 97
20
1.3.2 Gestagenní hormonální antikoncepce
Podle způsobu aplikace rozlišujeme:
- perorální ( minipilulky), např. slovenský Monogest, Exluton nebo přípravek Cerazette. Jeho
výhodou oproti depotním přípravkům, jako jsou vaginální kroužky apod., je možnost
okamžitého přerušení kontracepčního účinku, ovšem s tím, že spolehlivost je nižší.43 Dle
Čepického tuto formu hormonální antikoncepce mohou užívat ženy hned po porodu, i ženy
kojící.44
- injekční přípravky (depotní injekce): účinná látka je obsažena v mikrokrystalech nebo v
olejové formě a je aplikována nitrosvalově. Jedná se například o přípravek Depo-Provera.
Aplikuje se 1x za 12 - 14 týdnů. Opět dle Čepického lze aplikovat hned po porodu, a to i u
kojící ženy. Zvláštností je pomalý návrat plodnosti, a to až 10, někdy dokonce až 18 měsíců,
po poslední injekci.45
- podkožní implantáty: depotní přípravky v podobě tyčinek z nevstřebatelného materiálu
aplikovaných pod kůži na dobu 3 – 5 let.46 I zde je možná aplikace v šestinedělí, a to i kojící
ženě.47
- vaginální kroužky: jsou určené k dlouhodobému, řízenému uvolňování účinné látky; kroužek
se vkládá okolo děložního čípku. Výhodou je zajištění dlouhodobé, konstantní a nízké hladiny
hormonů v krvi a tím snížení nežádoucích účinků.48
- nitroděložní tělísko s obsahem gestagenu: tělísko s obsahem levonorgestrelu, například
přípravek Mirena s dobou zavedení 5 let.49
- postkoitální antikoncepce, jedná se o přípravky s obsahem levonorgestrelu, který se užívá
ve dvou dávkách po 12 hodinách maximálně do 72 hodin po nechráněném pohlavním styku,
selhání jiných metod antikoncepce nebo po znásilnění.50 Postkoitální antikoncepce funguje
tak, že velká dávka hormonů v ní obsažená způsobí změny děložní sliznice (endometria). Ta
pak není schopna přijmout případně oplodněné vajíčko, a tak zabrání jeho usazení a dalšímu
růstu. Princip je tedy velmi jednoduchý, ovšem eticky přinejmenším sporný. Na českém trhu
43
44
45
46
47
48
49
50
Cibula D., Henzl M., Živný J., Základy gynekologické endokrinologie.
Čepický, P. Úvod do antikoncepce pro lékaře negynekology, 2002, Levret, s. 58
Cibula D., Henzl M., Živný J., Základy gynekologické endokrinologie. 2002. 344 s.
Dvořáčková K., Rabišková M., Vaginální aplikace léčiv – nové směry. 2006.s. 93 - 97
21
jsou celkem dva přípravky, oba obsahují hormon levonorgestrel, jde o tablety Escapelle a
Postinor – 2. 51
Na tomto místě se vzhledem k závažnosti vrátíme k výše zmíněné potratové pilulce
RU- 486, kde je hlavní účinnou složkou syntetický steroid mifepriston, který blokuje hormon
progesteron nutný ke zdárnému vývoji těhotenství – díky němu je plod vyživován, uzavírá
děložní hrdlo a brání předčasnému vypuzení plodu z dělohy. Je tedy zřejmé, že pokud dojde k
podání mifepristonu a následné blokaci účinků progesteronu, odumírá děložní sliznice a
následně plod, děložní hrdlo se rozšíří a děložní stahy vypudí odumřelý plod. Na území České
republiky není zatím tento preparát registrován, což ovšem neznamená, že není jednoduše
dostupný (lze ho objednat na www.ru-486.eu za 80,-E jako tzv. potratový balíček). Není užíván
jako metoda antikoncepce, proto se mu nadále nebudeme věnovat.
51 Postkoitální antikoncepce. Vitalia.cz 2013
22
1.3.3 Mechanismus účinku hormonální antikoncepce
Hormonální kontraceptiva mají za cíl tlumit thalamo–hypofýzo–ovariální aktivitu, aby
nestimulovala vaječníky k ovulaci, a tím zabránit otěhotnění. Užívá se kombinace estrogenů a
progestagenů s cílem zabránit jen ovulaci bez interakce s dalšími tělesnými funkcemi ženy.52
Tento mechanismus jednotlivých druhů hormonální antikoncepce se liší podle složení, dávek
hormonů a způsobu aplikace.
1.3.3.1 Perorální kombinovaná antikoncepce
Jednoznačně odborná literatura uvádí jako hlavní mechanismus působení zábranu
ovulace, ale v zastoupení a míře dalších možných účinků se výrazně liší.
Dle Cibuly, Henzla a Živného se na účinku perorální kombinované antikoncepce
podílí:
-zabránění ovulace (to znamená inhibice preovulačního vzestupu koncentrace luteinizačního
hormonu)
- přímý vliv na růst folikulů
- snížení motility vejcovodů
- nedostatečná sekreční přestavba děložní sliznice (to znamená, že případné oplodněné
vajíčko se hůře uhnízďuje – niduje)
- změna kvality cervikálního hlenu (to znamená ztížená prostupnost spermií do dělohy)53
Mechanismus zabránění ovulace je nejvýznamnější a je způsoben jak estrogenem, tak
i gestagenem. Ostatní mechanismy jsou podpůrné a jsou způsobené gestagenem.
Seidlová také uvádí jako hlavní účinek blokování ovulace, ale jako též významné
připomíná mechanismy závislé na gestagenu (to znamená ztížení možnosti nidace zygoty a
změna kvality cervikálního hlenu).54
52 Hyánek J. a kol.. Tromboembolické příhody u dívek a mladých žen užívajících hormonální antikoncepci
2010
54 Seidlová Dana, Kontracepce pro praxi.1997. 130 s.
23
Čepický uvádí, že spolehlivost blokády ovulace záleží na dávce estrogenů. U
přípravků s nízkou dávkou estrogenů lze u jejich uživatelek asi v 5% prokázat hladiny
progesteronu, které ukazují na možnost ovulace. V případě selhání blokády ovulace nastupuje
jako další mechanismus hlavně změna kvality cervikálního hlenu. Ostatní možné účinky, jako
snížení motility vejcovodů, změny děložní sliznice, mají dle Čepického význam jen
podpůrný. Nicméně Čepický tyto mechanismy nepopírá55.
Dokument Contraception in adolescence pokládá u nízkodávkové a velmi
nízkodávkové kombinované antikoncepce, stejně jako Čepický, za hlavní mechanismus
účinku blokádu ovulace a zahuštění cervikálního hlenu. Jako další možné efekty účinku
dokument zmiňuje narušení motility vejcovodu a atrofie děložní sliznice ztěžující případnou
nidaci.56
Uzel v souvislosti s perorální kombinovanou kontracepcí uvádí jen zabránění ovulace.
O ostatních mechanismech se nijak nezmiňuje.57
Seidlová potvrzuje, že hlavním mechanismem je zablokování ovulace, ale působení na
děložní sliznici má také, dle jejího názoru, velký význam.58
Szarevské, Guillebauda působí antikoncepčně především zabráněním ovulace a
případně zahuštění cervikálního hlenu.59
Višňovský uvádí, že účinek perorální kombinované antikoncepce zahrnuje zabránění
ovulace, změny děložní sliznice ztěžující nidaci zygoty a změnu cervikálního hlenu.60
Hynie ve svých skriptech farmakologie uvádí obecný mechanismus působení perorální
antikoncepce, a to je dle něj blokáda ovulace, ovlivnění cervikálního hlenu, děložní sliznice a
vejcovodů.61
Lincová, Farghali pokládají za hlavní mechanismus účinku blokádu ovulace, ostatní
mechanismy mají přídatný efekt.62
Závěrem této kapitoly lze tedy říci, že všichni zmínění autoři uvádějí jako hlavní
mechanismus účinku perorální kombinované antikoncepce blokádu ovulace. V případě
55 Čepický, P., Antikoncepce.Moderní gynekologie a porodnictví, Praha: Levret, 2004.s. 585– 642.
56
57
58
59
60
61
62
Contraception 2004, WHO
Uzel R., Antikoncepční kuchařka. 1999. 139 s.
Seidlová Dana, Kontracepce pro praxi. 1997, 130 s.
Szarewská A., Guillebaud J. Antikoncepce – praktická příručka. 1996
Višňovský P., Farmakologie do kapsy. 1998
Hynie S., Speciální farmakologie.1998. s. 94 - 97
Lincová D., Farghali H., Základní a aplikovaná farmakologie. 2007
24
selhání blokace ovulace nastupují podpůrné mechanismy, jako snížení motility vejcovodů,
změny děložní sliznice a zahuštění cervikálního hlenu. Na tom se shodují všichni zmiňovaní
autoři, kromě Uzla. Vzhledem k tématu práce jsou právě mechanismy snížení motility
vejcovodů a změny děložní sliznice zabraňující nidaci zygoty velmi významné, a jsou tedy v
dalším textu i nadále ostře sledovány.
1.3.3.2 Perorální gestagenní antikoncepce
Podle Uzla brání tato forma antikoncepce ovulaci jen asi z 20%, a zbývajících 80%
antikoncepčního účinku
připadá na zahuštění hlenu v děložním hrdle.63 S tím souhlasí
Szarevská, Guillebaud, již shodně uvádějí zabránění ovulaci také jen asi ve 20%. Hlavní
účinek tedy spočívá v zahuštění cervikálního hlenu a omezení uhnízdění zygoty v děloze.64
Cibula, Henzl, Živný uvádějí jako hlavní mechanismus účinek změnu cervikálního
hlenu a ztížení nidace zygoty. Vysvětlují to příliš nízkou koncentrací gestagenů v séru (asi
30% ve srovnání s kombinovanými přípravky), což je nedostatečné pro zabránění ovulaci. V
menší míře se podle nich také uplatňuje změna motility vejcovodů a podle některých
experimentálních prací také vliv
na vývoj folikulu.65
Višňovský uvádí, že působení gestagenní perorální antikoncepce je komplexní. To
znamená jak blokáda ovulace, tak ztížená nidace zygoty v děloze, změny cervikálního hlenu i
narušení motility vejcovodů.66
Koryntová uvádí, že hlavním mechanismem je vliv na změnu cervikálního hlenu, a
tím ztížená prostupnost spermií, dále pak vliv na děložní sliznici ztěžující nidaci zygoty.
Ovulace je blokována asi v 60%.67
Dle Lincové a Farghaliho je ovulace blokována v 70%, a jako hlavní mechanismus
účinku uvádějí zahuštění cervikálního hlenu. Přídatnými efekty jsou změny ve vývoji děložní
sliznice ztěžující nidaci zygoty a snížení motility vejcovodů, což také přispívá ke ztížení
nidace.68
63
64
65
66
67
68
Szarewská A., Guillebaud J. Antikoncepce – praktická příručka. 1996
Cibula D., Henzl M., Živný J., Základy gynekologické endokrinologie.2002. 344 s.
Višňovský P., Farmakologie do kapsy. Praha 1998
Koryntová D., Gestagenní kontracepce Moderní gnekologie a porodnictví, Praha:Levret 2001
25
Seidlová poukazuje na komplexní mechanismus účinku. Podle ní k narušení funkce
vaječníků (tedy k blokaci ovulace - anovulačním cyklům) dochází v 15-40%, dále uvádí
omezení možnosti nidace (vzhledem ke změnám děložní sliznice), zhoršení prostupnosti
spermií (změnami cervikálního hlenu) a narušení motility vejcovodů.69
Čepický uvádí jako základní mechanismus účinku gestagenní antikoncepce obecně
zahuštění cervikálního hlenu a jako druhý podstatný účinek uvádí blokádu ovulace (míra
jejího zastoupení závisí na typu gestagenní kontracepce).
Další mechanismy působení
gestagenní antikoncepce jsou změny motility vejcovodu a struktury endometria (děložní
výstelky) mají podle autora jen podpůrný, doplňující (až spekulativní) význam.70
Dokument Contraception in adolescence uvádí jako hlavní mechanismy účinku
zabránění ovulace a zahuštění cervikálního hlenu. Protože blokáda ovulace není úplná,
zahuštění hlenu děložního hrdla je podle něj důležitější než u kombinované antikoncepce.71
Závěrem této kapitoly lez uvést, že všichni autoři se shodují v poměrně nízké
účinnosti blokace ovulace, i když na míře spolehlivosti se neshodují a dokonce se v názorech
velmi liší (15% u Seidlové, 20% u Uzla až po 70% u Lincové a Fraghaliho). Za důležitý, a
snad i důležitější, považují zahuštění cervikálního hlenu, ztěžujícího průnik spermií k vajíčku,
a tedy snížení možnosti oplodnění. Nicméně stejně jako v případě perorální kombinované
antikoncepce uvádějí mechanismy změny děložní sliznice a motility vejcovodů, které
zabraňují nidaci oplodněného vajíčka (zygoty), což je vzhledem k nízké účinnosti
mechanismu blokace ovulace velmi významný poznatek.
1.3.3.3 Injekční gestagenní antikoncepce
Vzhledem k vysoké koncentraci gestagenu je hlavním mechanismem působení
blokáda ovulace. Doplňujícími mechanismy jsou změna děložní sliznice a změna kvality
cervikálního
hlenu
.
Na
tom
se
shoduje
většina
výše
zmiňovaných
autorů
(Cibula,Henzl,Živný, Čepický, Koryntová, Szarewská,Guillebaud).
Dokument Contraception in adolescence uvádí jako hlavní mechanismus účinku
69 Seidlová Dana, Kontracepce pro praxi. 1997
70 Čepický P., Antikoncepce, Moderní gynekologie a porodnictví, Praha: Levret 2004
71 Contraception 2004, WHO
26
zabránění ovulace, přípravky také zahušťují hlen děložního hrdla.72
Podle Seidlové dochází při podání depotního medroxyprogesteron-acetátu také ke
změně ve vývoji děložní sliznice.
Závěrem této kapitolky lze konstatovat, že forma injekční gestagenní antikoncepce je
ve svém účinku obdobná jako předchozí typy. Hlavním mechanismem působení je blokace
ovulace, což zajišťuje vysoká koncentrace gestagenu, ale oba sledované mechanismy –
snížení motility vejcovodů a změny děložní sliznice (endometria) jsou přítomny také, stejně
jako zahuštění cervikálního hlenu.
1.3.3.4 Podkožní implantáty obsahující gestagen
Mechanismus účinku závisí na druhu gestagenu a uvolňovaném množství. Cibula,
Henzl, Živný uvádějí, že přípravky s levonorgesterelem zabraňují ovulaci nedostatečně. V
prvním roce užívání ovuluje 10% uživatelek a v pátém roce více než 50% uživatelek.
Důležitými mechanismy působení takového typu antikoncepce jsou změny děložní sliznice,
zahuštění cervikálního hlenu a vliv na motilitu vejcovodů. Naopak přípravek Implanon
s ketodesogestrelem má jako hlavní mechanismus účinku zabránění ovulace. To je umožněno
vysokou dávkou gestagenu.73
Podle Szarewské,Guillebauda přípravky zabraňují ovulaci jen částečně, takže
antikoncepční účinek je zajištěn změnou děložní sliznice a změnou kvality cervikálního
hlenu.74 Koryntová uvádí jako hlavní účinek blokádu ovulace. Dalšími účinky jsou změny
děložní sliznice a kvality cervikálního hlenu.75
Podle Uzla je změna kvality cervikálního hlenu hlavním účinkem, kromě zabránění
ovulace a změn děložní sliznice uvádí jako další možný účinek omezení normální činnosti
žlutého tělíska ve vaječníku, takže ani případné těhotenství by se v děloze neudrželo.76
72
73
74
75
76
Szarewská Anna, Guillebaud John, Antikoncepce – praktická příručka. 1996
Koryntová D., Gestagenní kontracepce Moderní gnekologie a porodnictví, Praha:Levret 2001
Uzel R., Antikoncepční kuchařka. 1999 139 s.
27
Podle dokumentu Contraception in adolescence je mechanismus účinku stejný jako u
perorální gestagenní kontracepce. Jedná se tedy o blokádu ovulace a zahuštění cervikálního
hlenu.77
Závěrem lze opět konstatovat stejné mechanismy působení této formy antikoncepce,
tedy blokáda ovulace, změny děložní sliznice, snížení motility vejcovodů (obojí vede ke
snížení šance uhnízdění zygoty v děloze) a zahuštění cervikálního hlenu.
1.3.3.5 Nitroděložní tělísko s obsahem gestagenu
Čepický uvádí dvojí mechanismus účinku:
- veškeré účinky nitroděložního tělíska – tj. indukce sterilního zánětu děložní sliznice
(degradační produkty bílých krvinek jsou toxické pro většinu buněk včetně spermií a případně
blastocysty, což je stadium vývoje vzniklé ze zygoty), dochází také k fagocytaci spermií.
- gestagenní účinky – především zahuštění hlenu v děložním hrdle, a také ovlivnění funkce
vaječníků (většinou dochází k luteální nedostatečnosti), změna děložní sliznice a spekuluje se
-o narušení funkce vejcovodů.78
Cibula, Henzl, Živný uvádějí jako hlavní mechanismy změny děložní sliznice a
vyvolání pseudozánětlivé reakce v děložní dutině; gestagenní složka je odpovědná za
zahuštění cervikálního hlenu a u části nositelek zabrání ovulaci.79
Seidlová uvádí jako mechanismus účinku nitroděložního tělíska ztížení transportu
spermií, snížení schopnosti oplodnění spermiemi a snížení jevu tzv.pick-up vajíčka.80
Podle Szarewské,Guillebauda81 a Uzla82 je hlavním mechanismem účinku samotného
tělíska likvidace spermií nebo alespoň omezení jejich pohybu a schopnosti oplození a dále
pak výrazné ztížení uvolnění a transportu vajíčka vejcovodem. Změna děložní sliznice, a tím
možnost zabránění nidace oplodněného vajíčka v děloze je přídatným efektem. Gestagen
77
78
79
80
81
82
Čepický P., Antikoncepce, Moderní gynekologie a porodnictví, Praha: Levret 2004
Seidlová D. Kontracepce pro praxi. 1997
Szarewská Anna, Guillebaud John, Antikoncepce – praktická příručka. 1996
28
obsažený v tělísku působí zahuštění cervikálního hlenu. Ale u vlastního tělíska s gestagenem
Szarewská, Guillebaud uvádějí trojí mechanismus účinku:
- zahuštění cervikálního hlenu,
- změna děložní sliznice a tím možnost zabránění uhnízdění oplodněného vajíčka v děloze
(dokonce ještě účinněji než u samotného tělíska),
- ovlivnění ovulace.
Podle Citterbarta je mechanismus samotného nitroděložního tělíska pravděpodobně
v inhibici migrace spermií z pochvy, ve zvýšené peristaltice vejcovodů a v aseptické zánětlivé
reakci v děložní sliznici. Oba mechanismy brání nidaci zygoty. Vlastní progesteron v tělísku
podle něj lokálně ovlivňuje děložní sliznici.83
Dokument Contraception in adolescence uvádí, že účinek vlastního nitroděložního
tělíska je ve sterilním zánětu. U tělíska s gestagenem dochází k zahuštění cervikální hlenu.84
Závěrem kapitoly lze uvést, že hlavními mechanismy účinku jsou sterilní zánět dělohy,
který vzniká mechanickým působením tělíska, a dále pak změna děložní sliznice a bránění
ovulaci. Nicméně změna děložní sliznice znamená, že případně oplodněné vajíčko (zygota) se
nebude mít kde uhnízdit (nidovat), jedná se tedy o účinek raně abortivní.
1.3.3.6 Postkoitální kombinovaná i gestagenní antikoncepce
Jak uvádí Uzel, hlavní mechanismus působení této formy antikoncepce je zabránění
nidace oplodněného vajíčka v děloze.85 To potvrzuje i Višňovský.86
Seidlová tvrdí, že vhodnějším pojmem je intercepce, protože nejde o zábranu
oplodnění, ale o znemožnění nidace již oplodněného vajíčka (zygoty) v děložní sliznici.
Účinek kombinovaných přípravků je podle ní založen na snížení schopnosti děložní sliznice
83
84
85
86
Citterbart Karel, Gynekologie. 2001
Višňovský P., Farmakologie do kapsy. 1998
29
pro nidaci a je také narušena motilita vejcovodů.87
Cibula, Henzl, Živný uvádějí jako hlavní mechanismus změny ve vývoji děložní
sliznice, vliv na motilitu vejcovodů, na vývoj folikulu a na ovulaci (v případě podání před
ovulací, může dojít k jejímu oddálení o několik dní).88
Podle Lincové a Farghaliho je nejpravděpodobnější vliv na motilitu vejcovodů a
změny děložní sliznice.89
Szarewská,Guillebaud uvádějí, že mechanismus účinku závisí na fázi menstruačního
cyklu. Pokud nedošlo ještě k ovulaci, může ji oddálit, po ovulaci zabraňuje nidaci zygoty
v děloze.90
To potvrzuje dokument Contraception in adolescence. Dále je podle tohoto dokumentu
možný vliv na přežití a motilitu spermií, vliv na motilitu vejcovodů a změnu děložní sliznice
bránící nidaci zygoty.91
Seidlová uvádí jako jeden z mechanismů účinku ovlivnění transportu vajíčka
vejcovodem, takže oplodněné vajíčko se do dělohy dostává před fází, kdy je děloha schopná
nidace.92
Podle Fanty mechanismus účinku je v zabránění ovulace a změně děložní sliznice
bránící nidaci zygoty.93
Calda uvádí, že účinek spočívá v oddálení ovulace, blokádě ovulace, v závislosti na
době podání. Podle něj nedochází k žádným signifikantním změnám děložní sliznice. Jedná se
o přípravky s levonorgesterelem a podání po ovulaci.94
Naopak z analýzy literárních údajů podle Kahlenborna, Larimora, Stanforda (2002)
vyplývá,
že
postkoitální
hormonální
kontracepce
pravděpodobně
působí
občas
postfertilizačním efektem bez ohledu na dobu použití v průběhu menstruačního cyklu. Podle
autorů má tedy negativní vliv na již oplodněné vajíčko.95
Podle Marions, aj. je mechanismus účinku levonorgestrelu v první řadě v blokádě
87
88
89
90
91
92
93
94
95
Seidlová Dana, Kontracepce pro praxi. 1997
Cibula D., Henzl M., Živný J., Základy gynekologické endokrinologie.2002. 344 s.
Szarewská A. Guillebaud J. Antikoncepce – praktická příručka. 1996
Seidlová D. Kontracepce pro praxi. 1997
Fanta M., Postkoitální antikoncepce, Moderní gynekologie a porodnictví, Praha:Levret 2001
Calda P., Levonorgesterol – pohotovostní kontracepce. Moderní gynekologie a porodnictví. 2002
Kahlenborn Ch., Larimor W., Standforf J., Postfertilization effect of hormonal emergency contraception.
2002
30
ovulace nikoliv v potlačení nidace.96
Závěrem lze uvést, že hlavními mechanismy působení jsou blokáda ovulace, její
oddálení, změna děložní sliznice bránící nidaci, vliv na motilitu a přežití spermií, vliv na
motilitu vejcovodů a postfertilizační efekt.
Na vysvětlenou, v čem spočívá postfertilizační efekt, Larimore, Stanford (2000)
rozlišují tři možné mechanismy účinku ovlivňujícího už vzniklý zárodek po oplodnění
hormonální antikoncepce:
- preimplantační
(to znamená zpomalený průchod zárodku vejcovodem zapříčiněný vlivem
hormonů na pohyblivost vejcovodů)
- periimplantační (to znamená způsobený nemožností zárodku usadit se v děloze zapříčiněnou
vlivem hormonů na vývoj děložní sliznice)
- postimplantační (to znamená způsobený neschopností děložní sliznice udržet implantovaný
zárodek zapříčiněnou vlivem hormonů na vývoj děložní sliznice)97
96 Marions L. et col .Emergency contraception with mifepristone and levonorgestrel: mechanismus of action.
2002
97 Larimor W., Standford J., Postfertilitin Effects of Oral Contraceptives and Their Relationship to Informed
Consent. 2000
31
1.4 Shrnutí
Z údajů v předchozí části, zabývající se mechanismy účinků hormonální antikoncepce,
jednoznačně vyplývá, že o žádném druhu v současné době užívané hormonální antikoncepce
nelze spolehlivě prohlásit, že nemá žádný prokazatelný vliv na případnou zygotu (oplodněné
vajíčko) ve smyslu transportu zygoty vejcovodem do dělohy a nidace v endometriu (děložní
výstelce). Většina autorů se shoduje, že tento vliv může mít a má. Tato informace není laické
veřejnosti příliš známá a je otázkou ke společenské diskusi, jaké důsledky tento fakt sebou
nese, a to jak ve smyslu etickém (problematika raného abortu), tak právním (práva na
informace).
32
2. ZDRAVOTNÍ ASPEKTY HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE
Problematika zdravotních kontraindikací a možných nežádoucích dopadů na zdraví
uživatelek je opět zahalena nedostatkem informací, jak uvidíme v části výzkumné. Je dobré
předeslat, že hormonální antikoncepce má dle mnoha autorů i příznivé dopady. Jako hlavní
příznivý účinek autoři uvádějí samotnou prevenci otěhotnění (což je opět argument vhodný k
širší diskusi se zohledněním všech výše uvedených informací ve smyslu postfertilizačních
účinků). Dalším pozitivním účinkem je dle autorů Cibuly, Henzla, Živného snížení
zdravotních rizik s těhotenstvím spojených, jako je například mimoděložní těhotenství.98 To
potvrzuje Uzel99 i Szarewská, Guillebaud.100 Dalším zmiňovaným pozitivním aspektem je
snížení umělých ukončení těhotenství. Tento argument popírá Trujillo s tím, že v rozvinutých
zemích s rozšířením hormonální antikoncepce k tomu nedošlo.101 Jeho slova oponuje Uzel,
který tvrdí, že od roku 1991 do roku 1992 klesl počet umělých přerušení těhotenství na 100
živě narozených dětí 1,7x, celkový počet potratů 2,5x a nárůst počtu uživatelek hormonální
antikoncepce byl 5,8 násobný.102
Údaje nejsou příliš aktuální; pokud se podíváme do aktuálních statistik za rok 2011,
zjistíme následující:
„V roce 2011 se celkový počet potratů snížil na 38 864. Snížil se i počet samovolných
potratů z 13 981 na 13 637 a představuje 35,1 % ze všech potratů. 72 % potratů proběhlo
stejně jako v loňském roce (tedy v roce 2010, pozn. autorky) do 8. týdne těhotenství. Počet
umělých přerušení těhotenství se nepatrně zvýšil na 24 055.“103
Přímá úměra více antikoncepce – méně potratů - neplatí.
99 Uzel R., Antikoncepční kuchařka. 1999. 139 s.
100 Szarewská A. Guillebaud J. Antikoncepce – praktická příručka.1996
101 Trujillo A.L., The Family and Life in Europe. 2005
102 Uzel R., Antikoncepční kuchařka. 1999. 139 s.
103 Kremerová R. Potraty 2011. ÚZIS 2012
33
2.1 Příznivé terapeutické účinky hormonální antikoncepce
Dle Citterbarta jsou to tyto:
- vysoce účinná a reverzibilní prevence otěhotnění umožňující volné rozhodování o sexuální
aktivitě
- prevence ektopické gravidity
- redukce výskytu preeklampsie (imunotolerance kontaktu poševní sliznice a děložního hrdla
se spermatem)
- snížení výskytu pánevních gynekologických zánětů (mění se struktura cervikálního hlenu,
prostup některých patogenů děložním hrdlem je ztížen)
- snížení krevních ztrát při menstruaci, regulace nepravidelné menstruace
- příznivé ovlivnění dysmenorhey a premenstruačního syndromu
- zlepšení akné
- redukce výskytu karcinomu endometria a ovaria 104
Čepický dále rozděluje neantikoncepční terapeutické účinky i podle druhu hormonální
antikoncepce, tedy na terapeutické účinky kombinované antikoncepce, gestagenní
antikoncepce a gestagenní injekční depotní antikoncepce. Tyto účinky se v zásadě shodují s
výše uvedeným souhrnem, a vzhledem k tomu, že po stránce odborné přesahují téma této
práce, nebudeme je dále rozebírat.
Uzel s jistotou prohlašuje, že pro zdravou ženu je hormonální antikoncepce naprosto
neškodná. Podle něj už v roce 1991 odborníci WHO zveřejnili skutečnost, že ve srovnání s
možnými nepříjemnými vedlejšími účinky má pilulka (hormonální antikoncepce) více účinků
příznivých a blahodárných.105
Janků též shrnuje, že hormonální antikoncepce má nesporně více výhod než
nedostatků, a to obzvláště pro ženy mladší 25 let a nekuřačky do 35 let. Podotýká, že dnešní
dávky v přípravcích jsou na hranici antikoncepčního účinku a jejich nežádoucí účinky jsou
takřka bezvýznamné.106
Zajímavou a burcující otázkou ovšem je, zda jsou tyto neantikoncepční terapeutické
účinky natolik významné, abychom je mohli postavit do konfrontace s účinky raně
104 Citterbart K et al., Gynekologie, Praha, 2001. s.98
106 Janků K. Spolupráce internisty s gynekologem. MU 1995
34
abortivními a také s nežádoucími dopady na zdraví uživatelek, o kterých se dočteme v
následující kapitole.
35
2.2 Zdravotní rizika hormonální antikoncepce
S vývojem medicíny a farmacie došlo během let ke snížení dávek estrogenů v
přípravcích hormonální antikoncepce, a tím i ke snížení možných zdravotních komplikací
plynoucích z jejího užívání. Stejná situace je i v případě gestagenů. Nicméně zdravotní rizika
jsou stále velmi závažná a leckdy nevratná, proto je důležité o nich pravdivě informovat.
Vzhledem k tomu, že tato práce není primárně zdravotnického charakteru, ale zdravotně
sociálního, uvádí jen stručný přehled nežádoucích účinků hormonální antikoncepce bez
ambicí být odborným lékařským textem.
Citterbart uvádí přehled nežádoucích účinků hormonální antikoncepce takto:
- nauzea a zvracení (v době adaptace na přípravek),
- zvýšení tělesné hmotnosti (účinek progestinu),
- hypertenze (obvykle mírný vzestup TK v mezích normotenze),
- bolesti hlavy, oční příznaky (poruchy vidění),
- deprese,
- nepravidelný menstruační cyklus, intermenstruační krvácení,
- chloasma (záleží na stupni estrogenizace + slunění),
- lékové interakce (účinek HAK snižují barbituráty, antiepileptika, některá ATB,
chemoterapeutika),
- venozní tromboembolie,
- kardiovaskulární onemocnění a infarkt myokardu (riziko stoupá s věkem a kouřením u žen,
u kterých jsou přítomny další rizikové faktory),
- zvýšené riziko vzácného hepatocelulárního adenomu.107
Čepický doplňuje nežádoucí účinky takto (krom výše uvedeného):
- ovariální cysty (především u žen, kde není zcela blokována ovulace),
- mimoděložní těhotenství,
- osteopenie (sledována především u žen užívajících přípravek Depo – Provera).108
Tesařová doplňuje:
- karcinom děložního čípku (vyšší riziko s tím ovšem, že daleko rizikovější jsou lidské
107 Citterbart K et al., Gynekologie. 2001. s.98
36
papilomaviry HPV),
- karcinom prsu (zvýšené riziko pro ženy užívající hormonální antikoncepci před 20. rokem
života).109
Hormonální antikoncepce má mnoho kontraindikací. Ty nejzávažnější jsou
trombembolické příhody v rodinné anamnéze uživatelky, to znamená hluboká žilní trombóza,
plicní embolie, tromboembolie, cévní mozková příhoda, infarkt myokardu. Mezi další
kontraindikace patří epilepsie, migréna, jaterní selhání, diabetes mellitus a hypertenze.110
Považuji za důležité se podrobněji zmínit o problematice dědičných trombofilních
mutací a jejich souvislostí s užíváním hormonální antikoncepce vzhledem k tomu, že tato
problematika je stále častěji skloňována v médiích jako závažný a podceňovaný problém.
Druhým důvodem je fakt, že informovanost o tomto onemocnění a případné vyšetření bylo
jedním ze sledovaných aspektů ve výzkumném šetření.
109 Tesařová P. Hormonální antikoncepe a rakovina. Jaká jsou rizika? 2012
110 Hyánek J. a kol.. Tromboembolické příhody u dívek a mladých žen užívajících hormonální antikoncepci.
Čes-slov Pediat 2010
37
2.3 Dědičné trombofilní mutace
Dědičné trombofilní mutace jsou známy více než 20 let, ale v posledním desetiletí
vyvstává hrozivá manifestace těchto onemocnění. Důvodem je fakt, že miliony žen, které
denně užívají hormonální antikoncepci, poskytly aktuální studijní materiál, na kterém lze
spolehlivě ověřit jak počet a incidence hemokoagulačních poruch bez užívání hormonální
antikoncepce, tak jejich indukce v prvém a dalších letech užívání hormonální antikoncepce.
Dříve se soudilo, že výskyt je velmi zřídkavý nebo jen v neobvyklých dědičných, lékových
nebo jiných metabolických interakcích.111
Ve vztahu k hormonální antikoncepci je nejzávažnější a nejrizikovější tzv. Leidenská
mutace. Jedná se o autosomálně dominantně dědičnou bodovou mutaci v genu pro
hemokoagulační faktor V, při níž dochází k poruše hemokoagulačního systému – krevní
srážlivost je zvýšená, jedná se o tzv. trombofilní stav. Projevuje se trombofilními
komplikacemi, nejčastěji trombózami žil dolních končetin s rizikem následné plicní
komplikace.112
V současné době studie provedená na vzorku 4047 respondentů uvádí, že v bělošské
populaci je Leidenská mutace zastoupena v 5,3 %,113 Hyánek a kol. uvádí: „ve zdravé
populaci se vyskytuje jen ve 3 – 7 %, ale u pacientek po prodělané trombóze je Leidenská
mutace nalézána už ve 25 % (při opakované trombóze dokonce v 50 %). Riziko výskytu
tromboembolie pro heterozygotku je 5 až 10 krát vyšší než pro zdravou ženu bez kombinované
hormonální antikoncepce, zatímco pro homozygotku riziko exponenciálně narůstá až na 80
násobek. Výskyt homozygotů v naší populaci je 1 : 5000. což dokazuje nejvyšší výskyt právě v
evropské populaci.“114 Podle článku Jste „mutant“? Pokud to o sobě nevíte, můžete zemřít,
ze dne 23. 1. 2013, trpí v ČR Leidenskou mutací 5 až 10 % lidí.115 Wikiskripta v odkaze
věnujícímu se Leidenské mutaci uvádějí, že prevalence je 5 % v evropské populaci a dále
potvrzují, že heterozygoti mají riziko trombofilních komplikací 5 až 10 krát vyšší a u
homozygotů je pravděpodobnost trombofilních komplikací vyšší 80 až 100 krát s tím, že
mnohonásobně je riziko vyšší pro dívky užívající hormonální antikoncepci estrogenní, která
má sama o sobě vliv na srážlivost krve. Při této kombinaci se pravděpodobnost komplikací
112 Leidenská mutace. Wikiskripta.eu
113 Bauer, K.A. Activated protein C resistance and factor V Leiden. Up to date. 2013
Čes-slov Pediat 2010 str 372
115 Selementová Z. Jste mutant? Pokud to o sobě nevíte, můžete zemřít. Žena.cz. 2013
38
násobí, a proto se užívání hormonální antikoncepce těmto dívkám nedoporučuje.116 Poul se v
údajích prevalence Leidenské mutace shoduje s předchozím a dále shodně uvádí, že ženy s
trombofilními poruchami mají podstatně zvýšené riziko tromboembolické příhody právě při
užívání hormonální antikoncepce a v těhotenství.117
Urbánková a kol. v článku Hyperkoagulační stav a hluboká žilní tromboza uvádí:
„Tato mutace se vyskytuje pouze u bělochů. Prevalence v populaci je 3 – 7 %. V Africe, Asii a
u původních obyvatel Severní Ameriky je prevalence mnohem menší. V populaci se smíšeným
evropským původem, např. v USA, je prevalence asi 5 %, v Evropě je velká diference mezi
jednotlivými státy i uvnitř států. Nízká prevalence (cca 2%) je v Itálii a Španělsku, vysoká
prevalence (cca 10 – 15 %) je ve Švédsku.“118
Podle Cibuly, Henzla a Živného je u dnešních uživatelek hormonální antikoncepce
riziko tromboembolie oproti neuživatelkám 3 – 4x zvýšeno.119 Podle Faita120 je riziko u
uživatelek 2-4x vyšší a podle Janků121 dokonce 6 – 7x vyšší. Podle Čepického bylo zvýšení
rizika 5 – 6x udáváno v 70. letech a nyní je jen 2-3x vyšší, v těhotenství 6x, dodává.122 Článek
Jste „mutant“? Pokud to o sobě nevíte, můžete zemřít, uvádí riziko u heterozygotů 5 až 10
krát vyšší, u homozygotů 80 až 100 krát vyšší.123 Udávané hodnoty se tedy výrazně liší.
Strunecká, Patočka uvádějí:
„... dánská studie z roku 2010 analyzovala zdravotní záznamy 10,4 milionu žen ve věku 15 –
49 let z období let 1995 – 2005. Analýza zahrnovala 3,3 milionu žen, které užívají hormonální
antikoncepci v současnosti, 2,3 milionu žen, které ji užívaly v minulosti a 4,8 milionu žen,
které ji neužívaly nikdy. V tomto souboru se vyskytlo 4213 případů žilní trombózy, z toho bylo
2045 uživatelek antikoncepce. Podle autorů bylo riziko žilní trombózy u žen, které neužívaly
hormonální antikoncepci, 3 na 10 000, zatímco u uživatelek hormonální antikoncepce bylo
riziko dvojnásobné – 6,26 na 10 000. Do hry dále vstupuje doba užívání, kdy se výskyt žilní
trombózy objevuje častěji v prvních letech, ale zvyšuje se také se zvyšujícím se věkem ženy“124
116 Leidenská mutaceWikiskripta.eu
117 Poul H. Trombofilní stavy významné v patogenezi žilní tromembolické nemoci. 2006
118 Urbánková, J. a kol. Hyperkoagulační stav a hluboká žilní tromboza. Kardiologická revue. 2002
120 Fait T., Má perorální kombinovaná antikoncepce vliv na riziko osteoporózy? 2002
121 Janků Karel, Spolupráce internisty s gynekologem. MU 1995
122 Čepický P., Antikoncepce, Moderní gynekologie a porodnictví, Praha: Levret 2004
123 Selementová Z. Jste mutant? Pokud to o sobě nevíte, můžete zemřít. Žena.cz. 2013
124 Strunecká A. Patočka J. Doba jedová, 2011. s. 266
39
Mimochodem argument, že těhotenství je daleko rizikovějším faktorem vzniku
tromboembolických komplikací, považujeme v kontextu obhajoby preskripce hormonální
antikoncepce bez důsledného testování přítomnosti Leidenské mutace za naprosto irelevantní.
Je to stejný druh argumentace, jako že lehké cigarety škodí méně než silné a není tedy
problém s jejich kouřením.
Dědičná trombofilie je popisována jako vrozený sklon k tvorbě krevních sraženin,
resp. ke zvýšenému srážení krve. U lidí s touto predispozicí je vyšší riziko rozvoje
tromboembolické nemoci, která spočívá v tvorbě krevních sraženin (trombů) na stěnách cév.
Sraženina se může uvolnit a putovat cévami na jiné místo, kde zcela uzavře nebo výrazně
znesnadní průtok krve. Jedná se o velmi nebezpečný stav, protože špatné nebo vůbec žádné
prokrvení životně důležitých orgánů může mít za následek jejich vážné poškození a v
některých případech může vést až k úmrtí.
Akcentace jejich výskytu kouřením, obezitou a špatným životním stylem je zřejmá,
stejně tak jako v současné době už neoddiskutovatelný, díky milionům žen – uživatelek, vliv
hormonální antikoncepce na výskyt tromboembolické nemoci.
Ten je způsoben především estrogenní složkou, protože estrogeny zvyšují riziko
tromboflebitid a tromboembolií. Riziko tromboembolie závisí na dávce estrogenu, ale i na
druhu gestagenu a jeho dávce.125 Hyánek a kolektiv ve své stati Tromboebolické příhody u
dívek a mladých žen užívajících hormonální antikoncepci uvádějí ze své ambulantní praxe, že
pacientky – uživatelky hormonální antikoncepce - nebyly před preskripcí přípravků
dostatečně anamnesticky ani laboratorně vyšetřeny. Znalosti vlivu pohlavních hormonů na
začátek koagulační kaskády jsou nedostačující a problematika je příliš složitá, čemuž
nasvědčuje exponenciální nárůst tromboembolických komplikací v posledním desetiletí.126
Závěrem lze tedy konstatovat, že hormonální antikoncepce je pro vznik
tromboembolické nemoci rizikovým faktorem a je na další diskusi, jak s tímto fenoménem
dále zacházet. Tím je myšleno, zda jsou potenciální uživatelky hormonální antikoncepce
náležitě a pravdivě informovány, poučeny, anamnesticky a laboratorně vyšetřeny. Dle
dostupných informací v odborné literatuře, z osobních výpovědí a z výsledků výzkumu této
práce se tak rozhodně neděje. Přitom jedinou účinnou prevencí trombofilie je znalost
vlastních dědičných předpokladů a v návaznosti na to minimalizace všech rizikových faktorů
125 Seidlová D. Kontracepce pro praxi. 1997
40
působících na už tak svízelnou situaci. Mimo jiné se jedná o volbu jiné než hormonální
antikoncepce.
41
2.4 Shrnutí
Dle našeho názoru ze získaných informací vyplývá, že užívání hormonální
antikoncepce je
v situaci, kdy je lékařskou veřejností podceňován zdravotní stav populace i výzkumy
jednoznačně prokazující negativní dopad hormonální antikoncepce na zdraví ženy, rizikové.
Dle Szarewské a Guilbauda, ale i Uzla, je relativní riziko 0,9, což znamená zdravotní
výhodu.127
Nicméně pro etickou kvalifikaci užívání hormonální antikoncepce jsou významnější
nežádoucí účinky, které je třeba individuálně zvažovat, protože u jiných metod antikoncepce
se nevyskytují. Podle Seidlové (1997) v případě antikoncepce nejde vlastně o léčbu, takže při
rozhodování o preskripci nestojí proti sobě riziko plynoucí z nemoci proti riziku z užití léku
jako u jiných léčiv používaných u nemocí.128 Dále je nezbytné přemýšlet o hormonální
antikoncepci v kontextu úcty k životu nenarozenému, ale i k životu narozenému, tedy životu
mladé dívky či ženy, který je hormonální antikoncepcí jako fenoménem zasažen neméně, a to
nejen ze zdravotních aspektů, ale i aspektů etických a sociálních, jak uvidíme v následující
kapitole.
127 Relativní riziko rovné 1 znamená žádný vliv, menší než 1 znamená, že přípravek snižuje riziko a hodnota
větší než 1 znamená, že přípravek zvyšuje dané riziko. Szarewská, Guilbaud 1996
128 Seidlová Dana, Kontracepce pro praxi. 1997
42
3. ETICKÉ ASPEKTY HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE
Tato část je zaostřena na problematiku lidského pohledu na dvě hlavní linie. První je
odpověď na otázku, jaký je vlastně morální status lidského embrya. Odpověď na otázku, kdy
začíná lidský život, kdy nastává ten úplně první moment, o kterém s jistotou můžeme
prohlásit: „Teď vznikl lidský život.“
Druhá linie této kapitoly hledá odpověď na otázku etického rozměru informovanosti
potenciálních uživatelek hormonální antikoncepce o všech možných dopadech na lidské
zdraví, o všech etických konfliktech, které s sebou hormonální antikoncepce nese ve vztahu k
předchozímu tématu, tedy ke vznikajícímu lidskému životu, ale i k životu obecně. Přesně se
zde jedná o to, do jaké míry má žena právo být informována a jakou má tedy reálnou možnost
se svobodně a kvalifikovaně rozhodnout s tím, že informovanost je nedílnou součástí svobody
člověka.
43
3.1 Morální status embrya
S ohledem na mechanismus účinku HAK je z morálního hlediska nejzávažnějším
aspektem morální a s ním těsně svázaný i právní status lidského embrya (podrobné pojednání
statutu právního vzhledem k jeho proměnám v čase a značné variabilitě v jednotlivých
společnostech je spíše popisného charakteru a přesahuje rámec této práce), neboť přesná
specifikace okamžiku vzniku nové jedinečné lidské bytosti současně dává odpověď na otázku,
zda užívání hormonální antikoncepce pouze tomuto vzniku nového člověka zabraňuje nebo
zda může její užívání mít za následek zneživotnění člověka již existujícího. To je důvodem,
proč toto téma vzbuzuje mnoho emotivních reakcí.
Pokud totiž na otázku momentu vzniku lidského života odpovíme tak, že lidský život
začíná početím - oplodněním (tedy splynutím vajíčka a spermie), musíme tomuto
oplodněnému vajíčku (zygotě) přiznat morální i právní status lidské osoby včetně práva nebýt
zabit. V případě shody v názoru, že lidský život začíná v některém z pozdějších okamžiků
vývoje, bychom etický rozměr antinidačních účinků hormonální antikoncepce na vyvíjející se
život vůbec nemuseli řešit. V následujících odstavcích budeme sledovat názory na tento
problém.
Definici embrya uvádí Vácha takto:
„Lidské embryo je biologická entita, která v sobě obsahuje lidský jaderný genom nebo
pozměněný lidský jaderný genom a je schopna se vyvinout minimálně do stadia, kdy se
objevuje primitivní proužek.“129
Vácha pokračuje definováním toho, co embryo zcela jistě není:
„1. Lidské embryo určitě není nějaký jiný živočišný druh. Geneticky patří do druhu Homo
sapiens sapiens.
2. Embryo určitě není kusem matčina těla, podobné matčinu srdci, játrům atd. Embryo má
unikátní genetický design, jaký na Zemi nemá žádná jiná entita.
3. Embryo určitě není nezávazný shluk buněk, čekající na nějakou magickou transformaci na
129 Vácha M. a kol. Základy moderní lékařské etiky. 2012. s. 192
44
osobu. Představa, že biologický materiál se po nějakém esoterickém procesu promění v
člověka, je neudržitelná. Při lidském rozmnožování je život zachován, život „je“ v každém
okamžiku. Situace není nastavena tak, že při předávání života se jedná o přepínání mezi
životem a neživotem. Lidský život existuje v nějaké podobě stále.“130
Jedním z nejrozšířenějších názorů je, dle Lajkepa, že o tom, jaký status má lidské
embryo primárně, rozhoduje matka a její svědomí. Lajkep tento názor vyvrací argumentem
velice jednoduchým:
„Je důležité, zda se vyvíjejícímu se plodu přizná charakter osoby – tedy člověka - nebo ne.
Pokud plod nemá charakter člověka, pak je jeho ochrana zbytečná; není třeba tím zatěžovat
něčí svědomí. Avšak pokud je plod skutečným člověkem, pak s ním nemůže být zacházeno jen
na základě pouhého svědomí druhých lidí – třebas matky.“131
Alcorn ve své knize Proč chránit nenarozený život (Péče o nenarozené děti a jejich
matky) uvádí několik odpovědí na otázku, kdy začíná lidský život. Cituje např. dr. Alfreda M.
Bongioanniho, profesora na Pensylvánské univerzitě:
„V začátcích svého studia medicíny jsem se dozvěděl, že lidský život začíná v okamžiku početí
… Lidský život je přítomen od početí do dospělosti … Jakékoliv přerušení v kterémkoliv bodě
během této doby představuje ukončení lidského života.“ Dále prohlásil: „Říci, že tato raná
stadia představují neúplnou lidskou bytost, nejsem připraven o nic víc, než kdybych měl tvrdit,
že dokud se na dítěti neprojeví dramatické účinky puberty, není plně člověkem. V každé etapě
jde o lidský život.“132
Willkeovi ve své knize Člověkem od početí133 definují začátek lidského života ve
třech rovinách.
1.duchovní – začátek lidského života je dán stvořením duše. Tam je ovšem problém v tom, že
lidé věřící se liší v názoru na okamžik stvoření duše. A pak jsou i lidé, kteří vůbec v existenci
duše nevěří. Pro určení morálního a právního statutu (natož tvorbu zákona) není možné použít
130 Vácha M. a kol. Základy moderní lékařské etiky. 2012 s. 192 -193
131 Lajkep, T. Lidské embryo – kdo nebo co? 7.3.2003
132 Alcorn R, Proč chránit nenarozený život. 2004
133 Willke J.a B. Člověkem od početí.1993
45
náboženskou definici začátku života.
2.filozofická – tam najdeme mnoho názorů, např. není to lidský život až do porodu nebo než
dosáhne určité úrovně vědomí, je to lidský život, dosáhne-li určitého stupně soběstačnosti
nebo životaschopnosti, určitého stupně tělesné nebo rozumové dokonalosti atd. Tyto názory
mají společné to, že se k nim dochází rozumovou úvahou, nejsou vědecky prokazatelné a
stejně jako názory náboženské mohou být u každého člověka rozdílné, a to právem. Ani tyto
tedy nelze použít pro jednoznačné určení morálního a právního statutu lidského embrya.
3.biologická – biologické detaily lidského vývoje jsou nepopiratelné. Od roku 1953, kdy
Watson a Crick publikovali svůj objev struktury nukleových kyselin,134 biologie definuje
člověka jako živý organismus jeho genetickou výbavou, tedy počtem a kvalitami
chromozomů obsažených v jádře každé jeho buňky. Všechny ostatní vlastnosti člověka jsou
výsledkem uplatnění genetické informace v osobním vývoji. Úplnou a celoživotně neměnnou
genetickou informaci získává organismus člověka již při početí, tedy splynutím gamet.
Z biologického hlediska tedy úplná lidská bytost vzniká při početí. Genetické disciplíny a
molekulární biologie jen s postupem vývoje těchto věd stále podrobněji dopřesňují, kdy
přesně okamžik početí nastává a jaké jevy se při něm do nejmenší podrobnosti dějí.
Filozofie a právo v pohledu na tuto otázku však sledují svoji vlastní původní
teoretickou linii, aniž by zmíněné revoluční biologické poznatky zohlednily. Můžeme se
domnívat, že se tak mnohdy děje za účelem rozostření hranice pro počátek lidského života podle toho, co které společnosti zrovna vyhovuje. Nejčastěji se můžeme setkat s níže
uvedenými filozofickými argumenty, z nichž první konvenují užívání metod s raně abortivním
efektem a další termínům pro různé případy legálních umělých potratů. Právní stav pak
v podstatě paralelně sleduje tuto situaci, ale pro mnohotvárnost a složitost vztahu práva a
ochrany nenarozeného života se jím tato práce dopodrobna nezabývá.
Protože nám v tuto chvíli jde o morální status embrya, tedy o morální cítění člověka v
kontextu vzniku lidského života, pokusíme se na problematiku podívat očima dvou
filozofických směrů tak, jak je ve své stati používá Tomáš Lajkep a mnozí další autoři, tedy z
134 Watson JD, Crick FH (April 1953). 737–38 s."Molecular structure of nucleic acids; a structure for deoxyribose
nucleic acid"
46
pozice ontologického personalismu: preembryo a embryo je plně lidskou bytostí a z pozice
empirického funkcionalismu: lidské bytí se stává osobou v průběhu gestace nebo v určité
době po porodu.135
Jako kompromis mezi oběma názory lze uvést tzv. gradualismus, který tvrdí, že
embryo má významnou, i když ne absolutní hodnotu a ta se v průběhu nitroděložního vývoje
kontinuálně zvyšuje. Tím se tedy logicky zvyšují i práva embrya potažmo fétu. Embryo/fétus
má tedy nárok na jakousi postupně odstupňovanou ochranu od 0% do 100%.136 Nicméně
zastánci gradualismu nikdy přesně nedefinovali, jak by měla vypadat částečná ochrana někde
uprostřed nitroděložního vývoje a po jakých úsecích by se měla zvyšovat a o kolik.
Ontologický personalismus se přiklání k tvrzení, že lidský život začíná okamžikem
koncepce, tedy splynutím vajíčka a spermie, vznikem zygoty. Lidské embryo je substancí,
protože je nadáno schopností seberozvoje a ačkoli je závislé na matce, je nadáno svou vlastní
existencí a autonomií, roste a formuje se jako svébytný jedinec.137
Vácha uvádí:
„Ontologický personalista soudí, že neexistuje rozdíl mezi being a person, mezi bytostí a
osobou. Všechny vývojové fáze člověka, od zygoty po smrt třeba po osmdesáti letech, jsou
chápány jako fáze vývoje osoby a jsou uvnitř kruhu. A i když člověk příliš mladý nebo příliš
starý nemá schopnost vstupovat do vztahů, činit volní rozhodnutí, vnímat příjemnosti a
nepříjemnosti nyní, aktuálně, jakožto lidská bytost je jich potenciálně schopen.“138
Tedy přestože embryo ještě není schopné vnímat, být rozumné, mít vůli, všeho je
potenciálně schopno, neboť jeho genetická výbava to zajišťuje.
To podporuje embryolog Blechsmidt, který uvádí:
„Na otázku, kdy začíná lidský život, existuje zcela přesná odpověď: Začíná okamžikem
oplození. Dnes známe zákon individuality, který říká, že již okamžikem oplození je dána lidská
136 Vácha M. a kol. Základy moderní lékařské etiky. 2012 str 194
138 Vácha M. Místo na němž stojíš, je posvátná zem 2008
47
individualita, vzniká nová podstata. To platí pro růži stejně jako pro psa a stejně tak pro
člověka. Lidská podstata musí být předpokládána již u vyvíjejícího se zárodku. Během
lidského vývoje se mění vzhled, nikoliv podstata jedince. Lidský zárodek se nevyvíjí v člověka,
nýbrž jako člověk! Jeho individualita nevzniká následkem vývoje, nýbrž je jeho
předpokladem.“139
Černý ve svém článku Lidské embryo v perspektivě bioetiky uvádí následující názory:
„... domnívám se, že rozhodující moment nastává hned, jak spermie pronikne do vajíčka a
splyne s ním. Jakmile se tak stane, prochází jak spermie, tak i oocyt, tak významnými
změnami, že nelze říci, že by nadále samostatně existovaly. Spermie se při svém průniku do
oocytu mechanicky rozdělí a kromě jádra z ní všechno zanikne. Rovněž vajíčko prochází
podstatnými změnami: jeho zona pellucida se zpevní, aby zabránila polyspermii a buňka
dokončí své druhé meiotické dělení. V důsledku toho již dále neexistují dvě odlišné organické
části, spermie a vajíčko, každé se svou odlišnou identitou.“
„Ukazuje se, že ve stejném okamžiku, kdy spermie a oocyt zaniknou jako samostatné subjekty,
vzniká místo nich nový, odlišný organismus řídící své vlastní procesy růstu a vývoje... Z těchto
důvodů považujeme za mnohem pravděpodobnější, že rozhodujícím momentem vytyčujícím
existenci nového lidského organismu je oplození, definované jako spojení spermie a vajíčka.“
Sám potom konstatuje, že současná embryologie přesvědčivě ukazuje, že nový lidský
organismus „povstává k existenci nejpozději vznikem zygoty“ a od tohoto okamžiku si nese
všechny informace potřebné k aktivnímu řízení vlastních vývojových procesů tak, aby prošel
všemi dalšími vývojovými fázemi (embryonální, fetální atd.)140
V knize Pascala Ideho je citován Francoise Dolto takto:
„Myslím, že každá lidská bytost je od svého původu, již v okamžiku početí, samostatným
pramenem touhy..., že sám její příchod na svět jako živé, právě narozené bytosti je
symbolickým vyjádřením touhy po převzetí autonomie.“141
139 Vácha M. Místo na němž stojíš, je posvátná zem. 2008
140 Černý, D. a kol.2011. Lidské embryo v perspektivě bioetiky. 2011. 194 s.
141 Ide P. Je zygota lidskou osobou? 2012. s.159
48
Empirický funkcionalismus uznává, že začátkem lidského bytí je okamžik koncepce.
Tvrdí ovšem, že toto bytí se stává osobou až v určitém vývojovém stupni, který rozhodně není
totožný s okamžikem koncepce, což radikálně mění etický pohled na možnost interrupce v
časných stadiích těhotenství, stejně jako na užívání hormonální antikoncepce s antinidačním
účinkem.
Černý předkládá tabulku možných okamžiků vzniku lidského jedince:142
Dosažení vývojového stavu určené
zvoleným kritériem
Zvolené kritérium
Rekombinace genetického materiálu
embrya
v genomu
21. - 22. hodina po oplození
Ukončení procesu nidace
14. den po oplození
Založení primitivního proužku
14. den po oplození
Nemožnost vzniku jednovaječných dvojčat
14. - 18. den po oplození
Existence základní EEG mozkové aktivity
8. týden
Mozek je schopen vykonávat určité operace
20. týden
Schopnost přežít mimo tělo matky
6. - 7. Měsíc
Schopnost vědomí sebe sama
nelze přesně určit
Lajkep uvádí přehled těchto názorů:143
Toley tvrdí, že základní otázkou je, „jaké vlastnosti musí bytost mít, aby jí mohlo být
přiznáno právo na život“. V tom se shoduje s Thomsonovou: „...embryo není o nic víc
člověkem než semeno stromem. Teprve až získá charakteristiky, které jsou vlastní člověku, lze
mluvit o člověku.“ Nicméně uznává, že stanovit takovou hranici je obtížné. Někteří autoři se
domnívají, že nutnou podmínkou určení osoby je individualita a o osobě tedy mluví až dva
týdny po fertilizaci, kdy již není možné, aby došlo k rozdělení buňky na jednovaječná
dvojčata, což vyvrací David Černý ve své knize Lidské embryo v perspektivě bioetiky, jak
uvidíme dále. Jsou i tací, kteří se domnívají, že momentem vzniku lidské bytosti je schopnost
cítit bolest (objevení neurální lišty jako základu budoucí CNS), a ještě jiní, kteří se domnívají,
142 Černý, D. a kol.2011. Lidské embryo v perspektivě bioetiky.2011. 194 s.
49
že osobou se člověk stává až při zaregistrování mentálních a psychických pochodů, kteréžto
jsou patrné až od několika měsíců po fertilizaci.144
Empirický funkcionalismus, v komentáři Marka Váchy, zastává názor, že od zygoty po
smrt je člověk lidskou bytostí (human being). V souladu s Lajkepem pokračuje, že lidská
bytost ještě nemá žádnou právní ani morální ochranu. A „tu má dle tohoto názoru až lidská
osoba (human person). Empirický funkcionalista tedy soudí, že lidskou osobou se stávám a že
osobou mohu rovněž přestat být.“145
Summer se domnívá, že kriteriem práva na život je schopnost vnímat a že počátek této
schopnosti je tím okamžikem, kdy plod získává morální status osoby. Předpokladem pro
schopnost vnímat je existence určitých fyziologických struktur. Pokud jsou tyto struktury
přítomny, je plod schopen vnímat a je tedy osobou. Tento okamžik Summer lokalizuje velmi
zhruba do druhého trimestru, a dále uvažuje takto:
„Keďže vo vývoji zárodku neexistuje merateľný prechod do vedomia, neexistuje ani jasná a
ostrá hranica medzi zárodkami, ktoré sú schopné vnímat a tými, ktoré tuto schopnost nemajú.
Preto neexistuje ani presný okamih, v ktorom zárodok nadobúda morálny status.“146
Tento autor tedy upřesňuje moment nabytí morálního statutu embrya na konec
druhého
trimestru,
kdy embryo získává
schopnost přežít
mimo dělohu matky:
„Životaschopnosť može tedy slúžiť ako (základný) indikátor morálneho statusu.“147
Jakoukoliv formu antikoncepce tedy bere jako metodu, jak zabránit vzniku nové
bytosti s morálním statutem. Do stejné kategorie řadí i „skorú interrupciu“ (tedy někdy do
začátku druhé trimestru), což ovšem znamená, že interrupci vykonanou do uvedeného
termínu, stejně jako jakoukoli formu antikoncepce (tedy i hormonální), vyčleňuje z jakékoliv
diskuse o morálnosti či nemorálnosti takového konání.
„Skorá interrupcia prináleží do tej istej kategorie ako antikoncepcia – brání vzniku novej
bytosti s morálnym statusom. Neskorá interrupcia prináleží do rovnakej morálnej kategórie
144 Černý, D. a kol.2011. Lidské embryo v perspektivě bioetiky.2011. 194 s.
145 Vácha M. Místo na němž stojíš, je posvátná zem.2008
146 Summer, L. W. Právo ženy? 2004
50
ako infanticida – ukončuje život novej bytosti s morálnym statusom.“
a pokračuje:
„Metódy interrupcie, ktoré se používajú v prvom trimestri (vnútromaternicové teliesko,
menštruačná extrakcia, vysávanie) sa nemajú považovať za pripady zabitia. Metody
používané v neskoršom tehotenstve (indukcia chloridu draselného, hysterotomia) sa z
morálného hľadiska možu približovať infanticíde.“148
Za samostatnou zmínku stojí názory významného pedagoga princetonské univerzity,
bioetika Petera Singera, zastánce práv zvířat a ekologa. Ten tvrdí:
„Život plodu nemá o nic větší hodnotu než život zvířete na podobném stupni rozumnosti,
sebeuvědomění, vnímavosti, schopnosti cítit apod.“149 Podle něj je osoba každá, která je
schopna vnímat libosti a nelibosti.“150
Podle této logiky tedy není osobou člověk v kómatu ani lidský zárodek před vznikem
neurální lišty, tedy okamžiku vzniku schopnosti cítit bolest, libost či nelibost. Singer se hojně
vyjadřuje k právu žít dětí handicapovaných. V roce 1986 vychází jeho kniha s názvem Should
the baby live (Mělo by dítě žít?) Podtitulem této knihy je The Problem of Handicapped
Infants (Problém handicapovaných dětí). V ní se zabývá z hlediska utilitaristické etiky právem
postižených dětí na život. Zvažuje míru libosti a nelibosti v životě jak postiženého dítěte, tak
jeho rodičů. S drtivou logikou hedonistického utilitaristy v závěru knihy na vznesenou otázku
odpovídá jasným Ne! Nemělo by žít a je v pořádku ho zabít:
„Pokud smrt invalidního dítěte povede k narození jiného dítěte s lepší vyhlídkou na šťastnější
život, pak je celkové množství štěstí větší, pokud by bylo invalidní dítě zabito. Ztráta šťastného
života pro první dítě je převážena ziskem šťastnějšího života druhého dítěte. Proto, pokud by
zabití hemofilického dítěte nemělo žádný nepříznivý dopad na okolí, je správné toto dítě
zabít.“151
149 Peter Singer. Praktical ethics. 1999
150 Vácha M. Místo na němž stojíš, je posvátná zem. 2008
151 Singer P. Shoul the baby live? (The problem of handicapped infants). 1985
51
Uvědomme si, že takto se vyjadřuje již o lidech narozených. Lidé nenarození nejsou
hodni jakékoli etické diskuse, neb dle Singerových názorů žádné právo na život ještě nemají.
Je potřeba podotknout, že Singerovy názory jsou pro mnoho lidí nepřijatelné, a jistě
právem. Na druhou stranu je potřeba konstatovat, že jako vysokoškolský pedagog, známý
filosof a etik, v současné době velmi citovaný autor se spoustou publikací na témata hojně
diskutovaná – má ve světě humanitních věd významnou pozici a jeho vliv na veřejné mínění
je jistě hodný zvýšené pozornosti.
Ze stejného názorového okruhu bychom mohli ještě citovat Charlese Hartshorna z
univerzity v Texasu:
„Kojenec samozřejmě není plně člověkem … Nemám valné pochopení pro myšlenku, že zabití
novorozence je jiná podoba vraždy. Jedinci, kteří jsou funkčními lidmi v plném slova smyslu,
mají větší práva než kojenci.“152
Podobný názor najdeme i u Englhardta:
„Fétus není osoba. Je to biologický produkt osob. Stává se osobou v plném slova smyslu až za
nějaký čas po porodu. Může se stát osobou v sociálním slova smyslu, ale teprve tehdy, až mu
společnost přizná určitá základní práva k jeho ochraně - a to taková, která se obvykle
používají k ochraně osob v plném slova smyslu. Málo vyvinutý plod má pouze minimální,
pokud vůbec nějaký, mentální život. Nezdá se, že by měl dostatečnou mentální kapacitu, která
by mu umožňovala vnímat utrpení na takové úrovni, jako je to u normálních dospělých
savců.“ 153
Nicméně podobné názory, které hlásají, že je vlastně jedno, kdy z nějakého důvodu
nevyhovující lidskou bytost zabijeme, tedy zda to bude před narozením nebo až po něm,
dávají za pravdu všem, kdo uznávají lidský život od okamžiku početí. Jaký je tedy rozdíl, zda
je lidský život zabit ve třech dnech, třech měsících nitroděložního vývoje nebo třech měsících
po narození?
152 Alcorn R. Proč chránit život nenarozený. 2004
153 Lajkep, T. Status lidského embrya z hlediska filozofické antropologie.2003
52
„Člověk je člověkem od okamžiku početí. Je jím nezávisle na rozhodnutí zákonodárců, na
osobním či společenském mínění, nebo na užitečnosti pro společnost. Lidskou bytost je proto
potřeba respektovat a chránit od prvního okamžiku její existence, tj. od početí, neboť od této
chvíle je to život nového jedince, který není ani životem matky, ani životem otce.“ Takto zní
část programového prohlášení sdružení Ochrana nenarozeného života.154
3.1.1 Námitky vůči individualitě embrya
Podle poznatků současné embryologie tedy lidský život začíná při oplození. Jedná se
o vědecký fakt, který je hodnocen různými filozofickými a etickými názory. Nicméně díky
rozvoji a novým perspektivám medicíny, embryonálních technologií, využívání kmenových
buněk atd. jsou vůči individualitě embrya vzneseny různé námitky.
Podle Davida Černého jde o cílenou argumentaci za účelem eticky ospravedlnit
manipulace a experimenty s embryi v rané fázi. 155
Totipotence buněk a monozygotická dvojčata
Nové vědecké poznatky ukazují, že každá blastomera má schopnost dát vzniknout
všem diferencovaným buňkám organismu, tedy teoreticky se rozdělit na další samostatná
individua, zhruba do konce třetího týdne – do fáze diferenciace tří histologicky odlišných
zárodečných listů. Naproti tomu ke vzniku jednovaječných dvojčat může dojít až do druhého
týdne. Z toho někteří dovozují, že rané embryo není individuem až do ztráty jedné nebo obou
z těchto možností.
Černý dokazuje, že totipotence blastomer by byla podmíněna jejich teoretickou
separací, k čemuž ale blastomery nejeví spontánní tendenci. Naopak k sobě přiléhají a
prostřednictvím cytoplazmatických můstků spolu komunikují. Rovněž dokládá, že možnost
oddělení identického dvojčete (velmi řídký jev – pravděpodobnost 0,37%) procesem
podobným pučení neodporuje existenci individuality od početí, naopak.156
154 Vácha M. Místo na němž stojíš, je posvátná zem 2008
155 David Černý a kolektiv: Lidské embryo v perspektivě bioetiky. s. 30
156 David Černý a kolektiv: Lidské embryo v perspektivě bioetiky. s. 34-36
53
Vztah s matkou
Tento argument posouvá nabytí individuality do okamžiku počátku implantace do
endometria (6.-7. den), případně jeho dokončení (14. den).
Nedávné objevy dokazují, že bezprostředně po svém vzniku začíná lidské embryo
komunikovat s mateřským organismem prostřednictvím tzv. cross-talk: embryo vysílá
mateřskému organismu různé chemické signály, například faktor aktivující krevní destičky
(PAF: Platelet Activating Factor), časný těhotenský faktor (EPF: Early Pregnancy Factor),
prostaglandiny a choriový gonadotropin (hCG). Dialog mezi matkou a embryem nezahrnuje
pouze mateřské pohlavní hormony, ale rovněž širokou škálu molekul vytvářených jak
embryem, tak i mateřskými tkáněmi. Černý k tomu navíc dodává, že embryo je příčinou
nidace a nemůže tedy být jejím produktem.157
Argument mozkové aktivity
Tento názor svazuje nabytí individuality s počátkem mozkové aktivity (8. týden).
Tomu Černý oponuje:
„Lidská osoba musí být definována s ohledem na to, čím je, nikoli prostřednictvím toho, co je
schopna dělat a jak vypadá… jinak se v konečném důsledku dopouštíme nespravedlivého
rasismu a diskriminace.“158
Apeluje na nebezpečí narušení poslední bariéry, jež odlišuje lidskou civilizaci od
barbarství, byť oděného do hávu vědy.
Závěrem lze konstatovat opět v souladu s Tomášem Lajkepem dva argumenty. Prvním
je užití zlatého pravidla:
„Co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim.“
54
Tedy:
„ Jestliže jsi rád, že tě tvoji rodiče nepotratili v době, kdy jsi byl zárodkem, měl bys i ty přát
v současnosti existujícím zárodkům, aby se stali lidmi!“159
Druhým je potom konstatování, že:
„Na otázku, co je člověk a zda je embryo lidskou osobou, zatím neposkytují přírodní vědy ani
filozofická antropologie natolik uspokojivou odpověď, aby byla nutně všemi přijata.
Nevyjasněný status embrya dovoluje vyslovit požadavek: není-li dosud prokázáno, že embryo
lidskou osobou není, měli bychom se k němu chovat jako k osobě.“160
V závěru knihy Je zygota lidskou osobou Ide konstatuje:
„Zygota, jedno z posledních slov našich slovníků, je naším prvopočátkem, naším původem;
měla by být jedním z prvních předmětů naší reflexe a meditace. Ještě dnes její organizace a
fungování, podobně jako mozek, zůstávají hádankou, ba zůstanou vždy tajemstvím. Její pozdní
objev, nedávný příchod na scénu vědění a praxe, z ní nečiní něco nepatřičného, ale jsou
naopak výzvou pro lidské poznání. Připomíná se nám, že v řádu přirozenosti (a těla) – stejně
jako v řádu ducha a dokonce v řádu lásky (caritas) – to, co je největší, je nejvíce skryté a nese
v sobě to, nad co nic většího nelze myslet v řádu světa. V jediném okamžiku se ukazuje to, co
je ve své přirozenosti neuchopitelné: zygota tedy vyzývá člověka k bdělosti plné respektu. Její
zranitelná maličkost nesmí vést k tomu, aby se jí opovrhovalo, ale spíše abychom ji nejen
chránili, ale i s obdivem kontemplovali. Její potencialita nestírá její aktualitu; skutečnost, že
je plná příslibů, nesmí vést k zapomenutí toho, že je již bohatá naplněním, které se od
pradávna – a stále znovu – stává skutečným.“161
159 Lajkep, T. Status lidského embrya z hlediska filozofické antropologie. 2003
160 Lajkep, T. Status lidského embrya z hlediska filozofické antropologie. 2003
161 Ide P. Je zygota lidskou osobou? 2012. s.159
55
3.2 Změny v chování populace
3.2.1. Posun ve vnímání sexuality
Odjakživa byl ve všech postojích společnosti sexuální akt spojován s plozením
potomstva a v tomto smyslu byly vychovávány celé generace dospívajících. Ještě před dvaceti
lety, tedy v době, kdy už pilulka proti početí byla i v našich podmínkách zavedenou praxí,
bylo pokládáno za velkou extravaganci a nezodpovědnost, pokud zahájil sexuální život
jedinec, který si nedovedl ani představit třeba jen okrajovou možnost založení rodiny. Co
dobře fungovalo celou historicky známou dobu, to se za posledních dvacet let změnilo
k nepoznání. Dnešní mladá generace vyrůstá v přesvědčení, že sex není nic víc než jen
prostředek k vyjádření lásky a radosti, má funkci zejména rekreační; na sex má právo každý,
pokud se tím zrovna nedopouští kriminálního činu, a povinností společnosti je toto právo
chránit a bdít nad jeho naplňováním.
Výstižně to charakterizuje Vácha:
„Je to zvláštní. Mladá generace, navzdory úsilí učitelů biologie, přehlédla souvislost mezi
sexem a možností porodit dítě. V časopisech pro mladé se toho hodně dočteme o sexu, ale již
ne tolik o těhotenství. … Proto jsme tak překvapeni, když se nastartuje, nečekaně,
těhotenství.“ 162
Početí dítěte je v tomto pokrouceném pojetí vnímáno jako selhání systému, nehoda,
porucha, kterou je třeba odstranit.
Vácha tuto myšlenku rozvádí:
„Zejména středoškoláci si neumějí představit vpád dítěte, které nečekali, nový život, o němž
nepřemýšleli, do rodiny, již založit nehodlali. … Na vině jsou jistě mladí, ale rovněž
společnost, která ve filmech, knihách a reklamách přehlédla spojení mezi sexem a plozením
dětí, a proto jsou mladí často tak zaskočeni faktem, že přišlo těhotenství a na planetě Zemi
chce právě přistát nové dítě.“163
162 Vácha, M. Místo, na němž stojíš, je posvátná země. 2008 s. 102-103
163 Vácha, M. Místo, na němž stojíš, je posvátná země. 2008, s. 113
56
Za přijatelné je pokládáno pouze plánované početí (tedy poté, co se potenciální rodiče
již sdostatek zrekreovali a zajistili sobě a potomstvu řádný materiální standard, jsou unaveni
životem a už od něj nic nového neočekávají) a počaté děti jsou na všech stupních tvrdě
selektovány na „chtěné“ a „nechtěné“. Gravidita „plánovaná“ a „neplánovaná“. Přičemž
„neplánovaná gravidita“ je sociální stigma podobně jako „asociabilita“.
U Alcorna nacházíme výstižné vysvětlení:
„Slovo nechtěný nepopisuje dítě, nýbrž přístup některých dospělých k danému dítěti.
Skutečným problémem nejsou nechtěné děti, ale nechtějící dospělí. „Chtění“ je pouze
subjektivní a proměnlivý postoj jednoho člověka vůči jinému. „Nechtěné“ dítě je skutečný
člověk, bez ohledu na to, jaké city k němu zaujímá někdo jiný. Hodnota ženy byla kdysi
posuzována podle toho, zda o ni muž stojí, nebo ne. Hodnota dítěte je teď posuzována podle
toho, zda ho chce jeho matka. Obojí je tragické bezpráví.“164
Generace našich nástupců jsou vychovávány k prosazování svého práva na sex a
současně k nahlížení na dítě jako na překážku v seberealizaci. Žena, která donosí, porodí a
vychovává „neplánované“ dítě nebo která přivede na svět dítě do životních podmínek, jež tato
společnost hodnotí jako nedostatečně luxusní, nebo která, nedej Bože, přivede na svět dítě
s nějakým fyzickým handicapem a láskyplně se pak o ně stará, je očima velké části
přihlížejících nazírána jako zoufale neschopná a nezodpovědná, nepochopitelně hloupá a
kazící si život.
Relativní vliv rodinné výchovy v posledním dvacetiletí v důsledku ponejvíce boomu
informačních technologií několikanásobně klesl. Knihy dnešní mládež prakticky nečte. Proto
babičkovské rady typu „nezačínej příliš brzo, aby sis užila života, než přijdou starosti“ nebo
„než si s někým něco začneš, zkoumej ho, zda bys ho byla schopná přijmout jako otce svých
dětí“ působí na dospívající generaci jako archaický blábol.
Mediální masáž při narůstajícím kultu těla, expanzi kosmetické chirurgie a posuzování
úspěšnosti ženy podle její prvoplánové sexuální atraktivity ve vnímání dospívající mládeže
zcela upozaďuje důležité osobnostní hodnoty, životní cíle a ambice po naplnění mužské a
ženské role. Hlavním měřítkem úspěchu se stává uplatnitelnost na trhu seznamování, která je
zjednodušeně vzato poměřovaná u mužů ekonomickou úspěšností a u žen jejich schopností
vzbuzovat sexuální touhu. Do tohoto konceptu se dítě nehodí. Žena jako matka není
164 Alcorn, R. Proč chránit nenarozený život, péče o nenarozené děti a jejich matky. 2004 s. 91-92
57
prototypem, který by byl „v kurzu“. Proto přicházející dítě již není vnímáno jako bezbranný,
křehký člověk s právem na nejvyšší stupeň ochrany, ale jako nepřítel, před nímž je naopak
třeba dospělé chránit. Dítě jako agresor hatí nebo přinejmenším komplikuje plány svých
potenciálních rodičů. Tuto atmosféru podporují běžně používané paradoxní výrazy jako
„riziko otěhotnění“.
V podobném duchu se k věci zpravidla staví i lékaři, zejména gynekologové. K ženě
přicházející do gynekologické ambulance s „podezřením na těhotenství“ (i z tohoto
zavedeného obratu čiší nahlížení na graviditu jako na něco nepatřičného, ba chorobného), se
prvoplánově obvykle staví jako k pacientovi, kterého je třeba „vyléčit“, tedy uvést do
původního stavu. Teprve po ujištění pacientkou, že se jedná o těhotenství „chtěné“, se začínají
zajímat o prosperitu nově počatého života.
Tento postoj lze vysledovat i z odborné literatury: Čepický řadí „riziko těhotenství“ do
podkapitoly „Všeobecné riziko uživatelek antikoncepce“mezi početná zdravotní rizika, jako
je infekce HIV, karcinom čípku, syfilis, herpes genitalis, trvalé ohrožení fertility chlamydií,
ruptura ovariální cysty, ruptura pochvy a psychická traumata: „Gravidita je nejzávažnějším
rizikem soulože.“165
V takové atmosféře je vcelku časté, že patnáctiletá dívka by raději podstoupila vážné
zdravotní poškození, než aby měla dítě. „Mít dítě“ je mládeží vnímáno jako bezprecedentní
nezodpovědnost, něco nepřípustného a s životem se neslučujícího. Současně je běžné, že táž
patnáctiletá dívka by chtěla praktikovat sex. Když se jí však šikovně zeptáte, zjistíte, že se
vlastně o sex ještě nezajímá, jen má pocit, že se sexuální aktivita od ní očekává.
Na tom má kromě všespolečenské atmosféry nemalý podíl i školní sexuální výchova,
která interpretuje čistě jen technickou stránku lidské sexuality formou mnohdy neúměrnou
psychosexuální zralosti dětí jimž je předkládána, v deklarované snaze po „snížení počtu
nechtěných těhotenství u mladistvých“. Přičemž je otázkou, nakolik tato forma „výchovy“
vhání děti do aktivit, do kterých by se samy od sebe ještě nepouštěly a které pak ve svých
důsledcích naopak počet nechtěných těhotenství navyšují.
Anchell se o tom vyjadřuje razantně: „Když se školy ze všech sil namáhají, aby
vyučovaly mechaniku smilstva a sexuálního jednání spojeného se zvrhlostí, žáci získají dojem,
že jsou povzbuzováni: „Jen jdi a dělej to.“ Dnešní sexuálně vzdělaná a aktivní mládež
nepředstavuje novou rasu emancipované mládeže, která pod vedením a ochranou
pokrokových vzdělávacích systémů nadšeně pronikla do hloubky lidské sexuality. Jsou to
165 Čepický, P. Úvod do antikoncepce pro lékaře negynekology, Praha: Levret 2011. s. 15
58
prostě svedení mladí lidé, kteří byli vehnáni do karikatury sexuality zatemněnými sexuálními
vychovateli.166
Tedy ani školní vzdělávání mladým lidem v tomto ohledu nijak zvlášť nepomáhá najít
vlastní sebevědomí a sebeúctu, mnohem spíš je mate a znejisťuje. V hodinách biologie je
věnována nutná část rozmnožovacím orgánům a procesům a v hodinách společenských věd
končívá expedice do této křehké oblasti doporučením, že „odpovědná dívka užívá
spolehlivou, nejlépe hormonální, antikoncepci raději již v době, kdy ještě není sexuálně
aktivní, protože co kdyby se jí nějaká náhodná sexuální aktivita přihodila,“… a nám nezbývá,
než dodat, že v dané atmosféře se dívce taková zkušenost také záhy hravě přihodí nejspíše na
nějaké školní akci, jako je lyžařský výcvik nebo maturitní ples starších spolužáků. Co to udělá
s její psychikou a jaký dopad to bude mít na její křehkou rozvíjející se sexualitu, si lze snadno
dovodit.
Školy, které „dělají něco více“, se snaží v rámci výuky zprostředkovat dětem externí
semináře, o jejichž přispění ke zdárnému rozvoji zdravé a úplné sexuality dospívajících
účastníků lze mnohdy polemizovat. Prvoplánově totiž bývají zaměřeny na „výuku“ prevence
otěhotnění, přičemž je diskutabilní, nakolik je prospěšné dospívající mládeži podsouvat, že
sex je v jejich věku samozřejmostí. Jako příklad lze uvést celorepublikově prezentovaný
cyklus přednášek „Láska ano, děti ještě ne“ aneb „Rady začínajícím milencům“, určený
zejména pro 9. třídy základních škol.167 Je na zváženou, k čemu přispívá vytváření afektované
atmosféry na takovýchto akcích, kde dochází k lámání přirozeného ostychu pro tuto fázi
dospívání charakteristického.
166 Anchell, M. Sexuální výchova s otazníkem. 1996. s. 40-42
167 Přednášky o sexualitě pro ZŠ a SŠ. Gynprenatal. 2013
59
3.2.2 Kompetence a odpovědnost mužů
Máslová říká:
„Antikoncepční pilulky pro muže existují dvacet let, ale nevyrábějí se, protože by je nikdo
neprodal. Muž neotěhotní, nenese přímé důsledky narození dítěte. A pokud nechce, tak se
nemusí podílet ani na jeho výchově. Tak to prostě je. Odpovědnost leží primárně na ženě. A ta
je bezpochyby velká.“168
Muž, který v době před existencí anti-baby-pill oplodnil ženu, musel – pokud nechtěl
riskovat vyloučení společností – si ji vzít za manželku a dítě s ní vychovávat. Na rozdíl od
dnešních zvyklostí toto obvykle znamenalo doživotní neměnný závazek, definitivní založení
rodiny – byť s někým, s kým to dotyčný třeba původně neměl v plánu udělat. Skutečnost
vzniku nového života měla přednost před všemi ostatními osobními ambicemi a každý
s těmito důsledky (případné) vlastní sexuální aktivity počítal. Otázka je, nakolik to – případ
od případu – oběma zúčastněným konvenovalo, ale rozhodně tento usus ochraňoval
nenarozené dítě, k němuž jeho rodiče, až na výjimky, pevně vázal. Pokud otec dítěte
z nějakých důvodů nechtěl nebo nemohl tuto ženu pojmout za manželku, třeba proto, že již
ženatý byl nebo se – například ze stavovských důvodů - oženit nemohl, musel za výchovu
dítěte převzít alespoň materiální odpovědnost. Nebylo neobvyklé ženu „vyplatit“ jednorázově,
zvláště když bylo žádoucí utajení této skutečnosti (a dodejme, že loajalita ze strany vyplacené
ženy byla pak pokládaná za povinnost) ale často též nejrůznějšími způsoby dlouhodobě
přispívat na živobytí mimo manželství zplozeného dítěte. Nerespektování této části otcovské
odpovědnosti bylo společností pokládáno za zcela nepřijatelné a člověk s takovým přístupem
by se zcela znemožnil.
Pilulka proti početí údajně dává ženě svobodu rozhodovat, kdy bude či nebude mít
děti a kolik jich bude mít. Současně ji však připravuje o partnera. Aniž by si toho tato
společnost totiž stihla všimnout, nějak se z aktu plození vytratil muž. Nebo se spíš postupem
času jaksi scvrkl na pouhého donátora genetické informace, a hodí-li se to, pak též otce,
eventuálně manžela.
Jistě by se dalo dlouze polemizovat, nakolik ochotně naši muži odevzdali svou
odpovědnost a partnerskou roli antikoncepční pilulce; je to tak pro ně totiž pohodlnější.
Stížnosti ze strany mužů bývají obvykle slyšet jen v případě, že žena muži potomka upírá, ač
168 Máslová, H. Antikoncepce pro mladistvé je zvěrstvo. 2011
60
on po něm touží, nebo kdyby on chtěl nad ženou prostřednictvím dětí dominovat, v čemž mu
pilulka již z podstaty věci překáží.
Celá skutečnost je však mnohem závažnější: zatímco v době „před pilulkou“ se
k sexuální aktivitě vázala odpovědnost a partnerství (přinejmenším materiální), pod vlivem
zavedení pilulky se změnil poměr lidí k sexualitě natolik, že velká část dnešní mladé generace
chápe sexuální praxi jako věc nikoli párovou a trvale zavazující, ale povětšinou rekreační a
výsostně individuální. Nadto odpovědnost za plození dětí se automaticky přesunula na ženu.
To vše má za následek rozvolnění mravních kriterií, konkrétně menší zábrany v praktikování
nezávazného sexu, střídání sexuálních partnerů a relativizaci manželského svazku a rodinných
vazeb.
Rozhodovat má tedy žena a muž má mít v těchto otázkách hlas pouze poradní, což
zcela obrací naruby přirozené role, kterými je ženě předurčeno tvořit domov a vztahy a muži
pečovat, ochraňovat. Oběma stranám je takto podprahově vnucován jakýsi hybrid mužství a
ženství, což vede ke ztrátě sebecítění a sebevědomí obou; ze vztahů se vytrácí důvěra, ze
života se vytrácejí vztahy samotné a lidé nakonec nežijí spolu, ale vedle sebe. Ženy se ze
všech sil snaží mít vše pod kontrolou, čímž ztrácejí své ženství, a muži, stojící tak trochu
stranou všeho rozhodování, již dávno ztratili svou čest a na dobrém jméně jim nemá proč
záležet. Vždyť ženy je „vlastně nepotřebují“. A naopak – muži si svých žen neumějí vážit a
nerozpakují se jich zneužívat. Užívání hormonální antikoncepce nevyžaduje totiž společnou
odpovědnost, opravdovou lásku a ochotu řešit problémy ve vztahu.
3.2.3 Promiskuita
Máslová uvádí:
„Podle průzkumů souvisí začátek pohlavního života dívek s jejich sebevědomím. Čím méně ho
slečna má, tím dřív začíná. Je tedy třeba posilovat jejich sebevědomí. Měly by vědět, že
nemusí, nepotřebují, že si rády počkají, až dozrají, pak si k sobě najdou odpovídajícího kluka.
Nezřízený hlad po lásce vychází z nedostatečného zázemí v rodině, partner má suplovat lásku
rodičů.“ 169
169 Máslová, H. Antikoncepce pro mladistvé je zvěrstvo. 2011
61
Muži při spoléhání na hormonální antikoncepci (často se partnerky ani nezeptají;
prostě v důsledku celospolečenské atmosféry automaticky předpokládají, že hormonální
antikoncepci užívá) naopak nemají hnací motor ke korekci svých přirozených sklonů ke
střídání partnerek v podobě kolize vlastních omezených zdrojů s nutností postarat se o veškeré
zplozené potomstvo.
Pilulka proti početí nahrává promiskuitnímu chování ve všech směrech. Snímá ze
sexuálních aktérů (protože mnohdy o jejich partnerství mluvit nelze) odpovědnost za primární
důsledky promiskuitního chování, které před objevem hormonální antikoncepce mívaly pro
účastníky společensky likvidační dopad, protože se nedaly snadno utajit. Hormonální
antikoncepce dává lidem možnost souložit neveřejně s více nelegitimními partnery.
„Osvobození ženy od strachu před otěhotněním“ je jedním z hlavních hesel
propagace hormonální antikoncepce.
Je však otázkou, zda takto nahlížená „svoboda“ je jednotlivcům i společnosti ku
prospěchu. Mnohem spíše totiž vede k destrukci partnerských vztahů a v důsledku toho
ohrožuje budoucnost celé společnosti.
3.2.4 Ochrana před pohlavně přenosnými nemocemi170
Plošná propagace hormonální antikoncepce mezi mládeží zastřela postupem času fakt,
že tato nenabízí ochranu před pohlavně přenosnými infekcemi. V osmdesátých letech se
následkem objevení nových neléčitelných sexuálně přenosných nemocí (genitální herpes a
zejména HIV/AIDS), pod vlivem masivní informační kampaně, podařilo modifikovat sexuální
chování populace směrem k bezpečnému sexu jak ve smyslu plošného rozšíření bariérových
prostředků, tak zejména nárůstu odpovědnosti v sexuálním chování jedinců. To byl radikální
zlom oproti zvyklostem vyplynuvším ze sexuální revoluce 60. a 70. let, která díky zavedení
první generace hormonálních kontraceptiv, zpřístupnění chirurgických potratů a explozi
pornografického průmyslu, zejména však díky poválečnému rozvratu morálních hodnot –
170 Breckwoldt,M. a kol., Gynekologie a porodnictví. 1997, s. 443-465
62
začal se klást důraz na lidská práva, ale nikoli na lidskou odpovědnost - hodně oddělila sex od
rozmnožování, odmítla monopol manželství na sex, ale která také uznala práva homosexuálů.
Celosvětově se šířící obavy z možné pandemie HIV/AIDS a tehdejší obtížná odhadnutelnost
možných důsledků nezastavení této hrozby vyvolala rapidní změnu sexuálního chování
populace směrem k odpovědnosti.
Tato změna však na přelomu tisíciletí zmizela stejně rychle, jako se objevila! Ačkoli se
od té doby několikanásobně rozšířilo spektrum známých infekcí přenosných sexuální cestou
(v současnosti lze mezi mladými lidmi diagnostikovat přes dvacet různých pohlavně
přenosných nemocí, z nichž však žádná nevyvolává takové obavy jako HIV/AIDS), kondom
je mezi mládeží něco, co pouze teoreticky zná z filmů a přednášek a pohlavní zdrženlivost je i
v časné pubertě pokládaná za směšný přežitek. Jaká změna vyvolala tento obrat o 360°, kdy
ani strach z přenosu závažných, a v některých případech dokonce smrtelných chorob chování
mládeže v sexuální oblasti nekoriguje?
Můžeme se jen domnívat, že tato alarmující situace nastala v důsledku nesprávně
chápané demokracie (práva ano, povinnosti žádné, ztráta úcty k autoritám), rozmachu
informačních technologií (internet nahradil četbu knih a v čím dál tím větší míře dokonce
simuluje jinak prakticky neexistující mezilidské vztahy, studium se zvrhlo v plagiátorství a
kompilaci kusých údajů, internet zpřístupnil závratné množství informací velmi různorodé
kvality bez souvislostí a naučil mládež v její fascinaci počítačem a mobilem mrhat časem,
city, slovy a zdravím tělesným i duševním), rozvrácení systému rodinných a vztahových rolí,
zpochybnění lidských morálních hodnot a tím způsobené nejistoty a beznaděje mladého
člověka v tomto nepřehledném světě.
3.2.5 Potlačení přirozených mechanismů pro výběr optimálního partnera
„Nejrůznější druhy obratlovců mají tendenci dávat přednost pachu partnerů, kteří jsou
odlišní v rámci genů hlavního histokompatibilního komplexu (MHC). Tyto geny hrají klíčovou
roli ve fungování imunitního systému při rozpoznávání cizorodých elementů, které většinou
pocházejí z nějakého patogenu. Preference pro MHC odlišné jedince tak zajišťuje, že vzniklé
potomstvo bude odolnější vůči většímu spektru infekcí.“171
171 Wedekind, C. et al. (1995). "MHC-dependent preferences in humans". Proceedings of the Royal Society of
London 260: 245–49
63
V roce 1995 publikoval švýcarský badatel Klaus Wedekind spolu s kolegy výsledky
experimentu, známého též pod názvem „Sweety t-shirt study“, ve kterém každý ze
zkoumaných mužů nosil totéž tričko po dobu 2 dnů. Trička pak byla uložena do identických
krabic a jednotlivé ženy čichem vybíraly tričko s pro ně nejpřitažlivější vůní. Výsledky
ukázaly, že ženy, stejně jako jiní obratlovci, preferují vůni MHC nejvzdálenějších
(nejodlišnějších) jedinců. Zmíněný mechanismus sloužící pravděpodobně k zajištění vyšší
kvality potomstva ve smyslu odolnosti vůči infekcím funguje tedy i u člověka. Užívání
hormonální antikoncepce však tento mechanismus ruší – u uživatelek hormonální
antikoncepce byla naopak zjištěna preference pro jedince MHC podobné. Samotní autoři
studie tento jev vysvětlují tím, že hormonální pilulky uvádějí ženský organismus do stavu
podobného těhotenství, ve kterém je pro ženu výhodné obklopovat se příbuznými jedinci, tj.
jedinci MHC podobnými.
Tato studie vyprovokovala rozsáhlou polemiku o možných důsledcích užívání
hormonální antikoncepce na zdraví potenciálních potomků. Někteří dokonce navrhovali, aby
ženy začaly užívat antikoncepci až poté, co se s partnerem seznámí, aby výběr partnera nebyl
zkreslen vlivem syntetického estrogenu.
Nové světlo na tyto spekulace vrhá studie týmu vědců z britského Liverpoolu a
Newcastlu, vedeného Craigem Robertsem:
Cílem výzkumu bylo ověřit, zda hormonální antikoncepce skutečně ovlivňuje pachové
sexuální preference ze strany žen. U všech testovaných osob nejprve zjistili MHC geny
v oblasti HLA A, B a DR. Na rozdíl od Wedekindovy studie však bylo testování žen
opakované. V prvním kole žádná z 97 žen neužívala antikoncepci, zatímco při druhém
testování byly ženy rozděleny na uživatelky a neuživatelky hormonální antikoncepce. Všech
zkoumaných 97 mužů nosilo tričko po dvě noci s vyloučením všech aromatických látek
(kouření, alkohol, koření, parfémy, kosmetika). Ženy pak hodnotily vždy 3 trička od mužů
MHC podobných a 3 od mužů MHC odlišných.
První kolo testování (preference žen, které neužívají hormonální antikoncepci) svými
výsledky překvapilo: neuživatelky hormonální antikoncepce neupřednostňovaly ani jedince
MHC blízké ani vzdálené. Ani ve druhém kole testování nebylo u neuživatelek hormonální
antikoncepce možné doložit rozdíl v pachové atraktivitě MHC blízkých a vzdálených mužů.
Avšak u 37 žen, které antikoncepci v prvním kole neužívaly a ve druhém již ano, byla ve
64
druhém kole vyhodnocena změna preference směrem k MHC podobným mužům.172
Podívejme se nyní podrobněji na celou problematiku hormonálního vlivu na lidskou
psychiku se zaměřením na sexualitu – ne nadarmo bývá totiž někdy mozek označován za
největší pohlavní orgán.
Přirozený menstruační cyklus je složitě řízen vzájemnou součinností hormonů
hypotalamu, hypofýzy, vaječníků a žlutého tělíska. Pro zjednodušení – před ovulací převládá
vliv estrogenů, po ovulaci vliv progesteronu. Lidské samice na rozdíl od velkých opic ovulují
skrytě (pouze lidé a velké opice mají menstruační cyklus) a tak otevřeně nesignalizují,
ve kterém období jsou oplodnitelné (možná to má za účel dlouhodobě si k sobě samce
připoutat, což zase poskytuje výhodu vzhledem k péči o lidská mláďata, která se na rozdíl od
jiných savců rodí velmi nezralá a vyžadují péči obou rodičů). Pro zajímavost – např. samice
šimpanze své plodné období demonstrují velmi zduřelými zevními pohlavními orgány.173
Mnohé ženy ani své plodné dny nerozpoznávají. Přesto existují mechanismy, které způsobují
větší sexuální atraktivitu žen v jejich plodném období a které rovněž během menstruačního
cyklu mění jejich sexuální preference směrem k mužům.174
Muž má zvýšenou citlivost k výrazně ženským znakům (štíhlý pas, širší boky, měkké
rysy v obličeji, plné rty) u jedné a téže ženy právě v období kolem ovulace. Rovněž hlas té
stejné ženy mu v plodném období zní daleko přitažlivěji.
Ze strany žen jsou v plodném období preferovány výrazně mužské znaky (štíhlý pas,
široká ramena, čistá pleť, mužské obličejové rysy) a ženy i čichově preferují jedince s co
nejodlišnějším genomem, což má za účel zvyšování kvality zplozeného potomstva. Není bez
zajímavosti, že v plodném období ženy též významněji hodnotí movitost partnera nebo
alespoň jeho dobrou životní úroveň. V neplodných dnech po ovulaci (luteální fáze; převažuje
vliv progesteronu a v případě počínajícího těhotenství se začíná vylučovat i choriový
gonadotropin, jehož produkcí implantované embryo signalizuje svou existenci mateřskému
systému) ženy preferují mužské jedince s ženštějšími rysy, patrně z toho důvodu, že tito
bývají i méně agresivní a z evolučního hlediska jsou optimálními tatínky a pečovateli175.
Tyto jevy jsou tedy právě důsledkem hormonální činnosti a mají za účel zvyšovat jak
172 Roberts. S.C. et colMHC-correlated odour preferences in humans and the use of oral contraceptives; Proc
Biol Sci. 2008
173 Petr, J., Hormonální antikoncepce ztěžuje výběr správného partnera. 2009
174 Vácha, M., Šestá cesta. 2004
175 Alvergne A. Lummaa V. Does the contraceptive pill alter mate choice in humans? Trends in Ecology &
Evolution. 2009
65
kvalitu populace, tak následně její bezpečné přežití. Některé studie dokazují, že hormonální
antikoncepce uvedené přirozené mechanismy obrací naruby a zastírá nebo dokonce zcela
neguje přirozené signály k volbě partnera.
„Uživatelky HAK při absenci menstruačního cyklu a ve stavu hormonálně simulujícím
graviditu preferují jedince s blízkým genomem. Muži zase hodnotí uživatelky hormonální
antikoncepce obecně jako méně atraktivní ve srovnání se ženami neužívajícími HAK, u nichž
běží přirozený měsíční cyklus.“176
Autorský tým Klapilová, Konečná, Weiss, Havlíček ve svém článku Vliv hormonální
antikoncepce na ženskou sexualitu v evoluční perspektivě potvrzuje, že toto téma je v
současné době společensky velmi diskutováno, protože vzhledem k masovému rozšíření
hormonální antikoncepce v populaci by tento fakt mohl mít závažné celospolečenské
důsledky. Nicméně tento autorský tým tvrdí, že zmíněné výsledky jsou pouze spekulativní.
Potvrzují, že užívání hormonální antikoncepce ovlivňuje chování žen na úrovni partnerských
preferencí ve smyslu nižšího hodnocení sexuální atraktivity mužů vykazujících znaky
genetické kvality a kompatibility s ženou, ale na druhou stranu tvrdí, že užívání hormonální
antikoncepce neovlivňuje anebo dokonce zvyšuje hodnocení mužů s charakteristikami, které
jsou vhodné pro udržení dlouhodobého partnerského vztahu a výchovu potomků. Závěrem
článku autoři konstatují, že v současné době není dostatek studií, které by výše zmíněné
potvrdily či vyvrátily.177
Naštěstí člověk se při výběru partnera neřídí čistě jen tím, k čemu jej navádějí
hormony. I přesto jsou výsledky uvedených výzkumů v možných důsledcích nesmírně
závažné a dopadají nejen na současnou populaci, ale právě i do dalších generací.
Představme si modelovou situaci: partneři se seznámí v době, kdy žena užívá
hormonální antikoncepci. Její inklinace k partnerovi bližšího genomu může z genetického
hlediska znamenat vyšší riziko snížené kvality zplozeného potomstva. A nejen to. Dejme
tomu, že tito partneři vstoupí do manželství a po čase vysadí hormonální antikoncepci, aby
žena mohla otěhotnět. Skutečně také otěhotní. Po narození potomka a nástupu přirozené
chemie jejího měsíčního cyklu žena zjišťuje, že jí manžel nevoní; může ji dokonce přímo
odpuzovat. Jelikož každého asi hned nenapadne, že by byla na vině chemie, jsou tyto příznaky
a jejich průvodní jevy oběma partnery vyhodnocovány jako počínající manželské neshody.
176 Alvergne A. Lummaa V. Does the contraceptive pill alter mate choice in humans? Trends in Ecology &
Evolution. 2009
66
V přítomnosti dalších faktorů, které užívání hormonálních kontraceptiv přímo implikuje, jak
bylo popsáno dříve, jako je absence skutečné lásky, snížená odpovědnost ve vztahu a malá
vůle k řešení problémů je nasnadě rozpad vztahu, tedy v této chvíli již rodiny, se všemi
důsledky, jejichž dopad je dnešní společnosti bohužel dostatečně znám.
S trochou nadsázky lze tedy konstatovat, že nahlíženo čistě chemicky, hormonální
antikoncepce vhání lidi do vztahů, které by bez HAK nebyly navázány, vede je k plození dětí,
které by počaty vůbec nebyly a které jsou dost možná geneticky handicapované oproti dětem
počatým bez vlivu HAK a po narození dětí lidi z těchto vztahů zase vyhání, čímž za sebou
nechává traumatizované muže, ženy a bohužel i děti.
67
3.3 Informační etika
3.3.1 Propagace hormonální antikoncepce
Hormonální antikoncepce, zejména v podobě tablet, je propagována široce
propracovaným systémem, který zasahuje všechny možné oblasti lidského života (internet,
ostatní média, školní učebnice, „informační“ letáky a plakáty v čekárnách ordinací, v
nemocnicích a lékárnách, billboardy, ba i software do smartphoneů, který se jmenuje
„menstruační kalendář“, ale současně hlídá, zda si uživatelka vzala „tabletku“ 178) a do něhož
jsou zapojeny nezřídka i subjekty, které si svoji propagační činnost ani neuvědomují a
vykonávají ji zadarmo a z přesvědčení (rodiče dospívajících dětí, učitelé ve školách, vedoucí
zájmových kroužků a sportovních oddílů a v neposlední řadě zejména kamarádky a
kamarádi).
Celý tento systém přesvědčuje děti, že sexuální aktivity v pubertě jsou normální a děti
na ně mají právo, ale jejich povinností (tedy přesněji povinností na straně dívek) je chránit se
před otěhotněním. A protože všechny ostatní metody jsou méně spolehlivé a méně pohodlné,
odpovědná a slušná dívka bere tabletky proti početí od chvíle, kdy je fyzicky schopna
otěhotnět bez ohledu na to, zda je či není (pravidelně) sexuálně aktivní. Příprava na budoucí
ženské, mužské a rodičovské role, odpovědný výběr partnera a nácvik dovedností nutných
k pěstování vztahů důležitých pro život jako by se z celé této „kampaně“ vytratily.
O závažných zdravotních rizicích a dalekosáhlých dopadech hormonální antikoncepce
na psychiku a nerušený sexuální vývoj dívky se v této souvislosti příliš nemluví, ačkoli
pohlavní dospívání u dívek, jak je dostatečně známo, probíhá zcela jinak než u chlapců a
zdaleka nekončí ve chvíli, kdy se dostaví menarche. O tom koneckonců pojednává
archetypální příběh známý v různých verzích napříč kulturami, o šípkové Růžence: Růženka
se píchne do prstu, zakrvácí a USNE. Probudí ji až teprve krásný princ (ten, který ji má
doopravdy rád – předchozí adepti s nečistými nebo zištnými úmysly cestou zahynou), který ji
pojme za ženu, mají spolu děti a žijí spolu šťastně až do smrti. Naši předkové nebyli hloupí a
prostřednictvím takovýchto příběhů staré ženy připravovaly dospívající dívky na život. Na
rozdíl od dnešních babiček, matek, učitelek, vedoucích a kamarádek si totiž velmi dobře
uvědomovaly nezastupitelný vliv onoho období „spánku“ v procesu dozrávání dívky v ženu.
178 Nová aplikace TEAMu PhoneSoft. PhoneSoft.cz. 2013
68
Necitlivé vyrušování z tohoto „spánku“ v podobě technických návodů sexuální praxe a nátlak
na přijetí sexuálně submisivní, ponižující role (neodůvodněná konzumace pilulek proti
otěhotnění), aby se dívka nevyčlenila ze skupiny na volnosexuálním trhu se nabízejících
subjektů, spolu s nepřiměřeným důrazem na fyzickou „dokonalost“ způsobují nedokončený
nebo patologický průběh procesu dospívání dívek.
Existuje-li nějaký obranný mechanismus, který by výše zmíněný dopad na proces
dospívání alespoň brzdil, je to vlastní názor jednotlivých potenciálních uživatelek hormonální
antikoncepce. Ve vytvoření vlastního názoru však hraje neopominutelnou roli důkladná
informovanost.
3.3.2 Stírání hranice pro svévolné nakládání s lidským životem
Bohužel i při zvýšeném zájmu a nadprůměrné inteligenci je nesmírně náročné dobýt se
objektivních informací. Je to způsobeno zejména celospolečenskou atmosférou, v níž už po
několik desetiletí nejsou věci nazývány pravými jmény. Můžeme začít u termínu „umělé
přerušení těhotenství“, kdy nejde o žádné přerušení, ale předčasné chirurgické ukončení
s následkem zneživotnění plodu.
Dalším manipulativním slovním spojením je „ochrana před nechtěným těhotenstvím“
v případě hormonální antikoncepce a dokonce nitroděložních tělísek. Abortivní efekt
prakticky všech hormonálních preparátů na trhu je dostatečně znám (bohužel povětšinou jen
odborné veřejnosti), stejně tak abortivní účinek nitroděložních tělísek. Celá společnost však o
nich mluví jako o PREVENCI otěhotnění. Je děsivé si pomyslet, jak by mohla podle tohoto
vzoru vypadat třeba „prevence potíží s těžko socializovatelnými jedinci“ nebo „prevence
stáří.“
Nebo například: kolik lidí si uvědomuje, že termín „asistovaná reprodukce“ zahrnuje i
morálně kontroverzní zacházení s tzv. „přebytečnými embryi?“ Není neobvyklé, že dokonce i
ty rodičovské páry, které metody asistované reprodukce samy podstupují, se o tomto
zásadním faktu dozvídají až v průběhu procesu, nikoli předem.
Těhotenský průkaz je těhotným vystavován ve 12. týdnu těhotenství, poté, co je
potvrzena srdeční akce plodu. Do té doby lékaři k těhotné ženě přistupují ne jako k nositelce
nového života, ale jen jako k potenciálně těhotné.
Součástí svobody člověka je i jeho právo na (úplné, nezkreslené) informace. V naší
společnosti vlivem zamlčování faktů a tendenčního pojmenovávání věcí je z jednotlivců
69
systematicky snímána odpovědnost, jako kdyby existoval důvod k obavám z možnosti jejich
kompetentního rozhodování.
3.3.3. Princip informovaného souhlasu
„Podle čl. 5 Oviedské úmluvy o biomedicíně platí, že jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví
je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a
informovaný souhlas. Dále platí, a to zároveň s předchozím pravidlem, že taková osoba musí
být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích.
Rovněž platí, že dotčená osoba může kdykoliv svobodně svůj souhlas odvolat. …
OÚB je přímo závazná a má přednost před zákonem, to vyplývá z ust. čl. 10 ústavy. Přímá
závaznost znamená, že ač je s OÚB vnitrostátní zákonodárství v rozporu nebo neupravuje
příslušnou materii podrobně anebo vůbec, je znění OÚB tím přednostním právně závazným
(vymahatelným) pravidlem chování, jímž jsou všichni povinni se řídit, resp. dovolat se na jeho
základě svých práv.
…
Informovaný souhlas znamená, že dotčená osoba je informována
- předem
- řádně
- a to o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích.
…
To, že informace, na jejímž základě je následně souhlas dán či odmítnut, musí být podána
řádně, znamená, že dotčená osoba musí být informována dostatečně jasně a srozumitelně, tj.
za použití takových obratů a terminologie, aby jim byla schopna porozumět a dostala se tak
do situace, kdy je schopna zvážit nutnost a účelnost zamýšleného zákroku a metody zákroku v
porovnání s riziky a také s nepohodlím či bolestí, které jí zákrok způsobí.“179
V souvislosti s hormonálními kontraceptivy vyvstává otázka, nakolik jsou výše
uvedené principy informovaného souhlasu pacienta dodržovány lékaři, kteří hormonální
179 Státní zdravotní ústav. Právní aspekty informovaného souhlasu 2013 s. 1
70
antikoncepci ženám předepisují, a farmaceutickými firmami, které tyto preparáty dodávají na
trh.
Nakolik gynekologové informují dospívající dívky a mladé ženy o přímých
zdravotních důsledcích užívání hormonální antikoncepce, je z části týkající se kontraindikace
v případě trombofilních mutací zpracováno ve výzkumné části této práce. Ostatní přímá
zdravotní rizika nejsou u mladých dívek tak rozšířena, proto se lze domnívat, že o nich
gynekologové své pacientky informují ještě méně než v případě trombofilních mutací. Co se
týče přesného mechanismu účinku těchto preparátů a tedy možných morálních rizik, dá se
důvodně předpokládat, že není gynekology zpravidla zmiňován vůbec, ačkoli funkce
hormonální antikoncepce je zcela jasně a přesně popsána:
„Kombinované preparáty působí několika mechanismy – primárním je inhibice ovulace,
sekundární účinky lze rozdělit na preimplantační (zpomalují motilitu vejcovodů a
řasinkového epitelu v nich), periimplantační (ovlivněním endometria brání nidaci) a
postimplantační (nezabrání samotné nidaci, ale udržení těhotenství). Všechny popsané tři
druhy sekundárních účinků jsou postfertilizační, tj. abortivní – dochází při nich k odumření
již oplodněného vajíčka. Zatím nebyly provedeny studie přesněji kvantifikující podíl
sekundárních účinků na konečném působení hormonálních preparátů.“180
Ze strany výrobců: „potratový účinek hormonální antikoncepce (HAK) je zpravidla
uváděn výrobcem v informacích pro lékaře, někdy i přímo v příbalovém letáku, který je určen
laické veřejnosti. Je však často uváděn tak, aby princip účinku běžný laik nepochopil, a
zároveň tak aby při soudních sporech nebyl výrobce postižitelný.“181
Předpokládáme-li, že je potenciální uživatelkou žena, pro niž je morálně nepřípustné
vědomě potrácet vlastní plody, lze výše uvedený přístup ze strany lékařů i výrobců označit
přinejmenším za obcházení principu informovaného souhlasu.
180 Hormonální antikoncepce. WiciScripta.eu. 2013
181 Přehled hormonálních antikoncepčních preparátů. ProLife. 2013
71
3.4 Dopady plošného rozšíření hormonální antikoncepce na životní
prostředí
Zhruba 40 % českých žen pravidelně užívá hormonální antikoncepci. Tato metoda
ochrany proti nechtěnému početí je z biologického hlediska obrovským zásahem nejen do
přirozeného hormonálního cyklu ženy.
„Hlavní nebezpečí užívání hormonální antikoncepce se však skrývá až v „přírodním
koloběhu hormonů“: bakterie, podílející se na rozkladu látek v odpadních vodách, totiž
původní hormony (které se do čističek odpadních vod dostanou spolu s močí) zpracují na
látky, které jsou pro vodní živočichy velmi nebezpečné. Rybí samci se po kontaktu s těmito tzv.
endokrinními disruptory (hormonálními rozvraceči) stávají sterilními, v důsledku probuzení
samičích hormonů začínají tvořit jikry, následnou neschopností oplození poté rybí populace
vymírají. Podobné účinky hormonů z hormonální antikoncepce byly pozorovány například i
u žab. Hormonální koloběh se pak v rámci potravního řetězce uzavírá u lidských strávníků.
Vliv endokrinních disruptorů na ostatní živočichy i lidský organismus v současnosti podléhá
zkoumání.“182
Estrogeny vylučované močí žen užívajících pilulku proti početí procházejí čistírnami
odpadních vod, kde se mění na látky životnímu prostředí ještě nebezpečnější. Příroda si s nimi
neumí poradit – jsou biologicky neodbouratelné a na své cestě přírodou za sebou zanechávají
nedozírné škody. Ekologové zjistili, že několik kilometrů po proudu pod čistírnami odpadních
vod jsou řeky mrtvé – ryby se zde nemnoží. Z našich ČOV vytéká voda kontaminovaná
estrogenem v množství větším než 100 mg/l,183 přičemž již koncentrace 10 mg/l vyvolává u
rybích samečků změnu pohlaví.
Na tento jev vědecká veřejnost narazila poprvé v 80. letech minulého století ve Velké
Británii, kdy byl v jedné řece zjištěn výskyt samců plotic, jejichž varlata obsahovala žloutek.
Otázka po příčině tohoto problému vrhla podezření na lokální znečištění vody nedalekou
farmaceutickou továrnou produkující hormonální antikoncepci. Tuto tezi se však nepodařilo
potvrdit: nebyl zjištěn žádný únik cizorodých látek z výrobního závodu do řeky.
Následně se ukázalo, že změna pohlaví u ryb se neděje jen u plotic a nevztahuje se jen
k této jedné konkrétní lokalitě. Postiženy byly i jiné rybí druhy a vysoká koncentrace
182 Barbora Božková: Zdravotní a ekologická rizika antikoncepčních metod. 2009
183 Čížková M. Modely a experimentální hodnocení endokrinní disrupce u vodních živočich. 2007
72
estrogenů byla prokázána prakticky ve všech vodních tocích. Tak se přišlo na to, že do
koloběhu vody v přírodě se dostává velké množství estrogenů vylučovaných močí uživatelek
hormonálních kontraceptiv. Tyto hormony, ponejvíce 17-alfa-ethinylestradiol, 17-betaestradiol, estriol, estron, mestranol a norethisterone184 jsou bakteriemi čistíren odpadních vod
zčásti propouštěny v nezměněné formě a zčásti metabolizovány na přírodě mnohem
nebezpečnější látky, označované jako endokrinní disruptory neboli hormonální rozvraceče,
které nevybíravým způsobem narušují křehkou hormonální rovnováhu organismu. Proto si
vysloužily též označení „hormonální buldozery“. U samců ryb tyto látky vyvolávají
transformaci pohlaví na reprodukce neschopný intersex a u samiček poruchu tvorby vajíček.
Některými studiemi pak bylo prokázáno, že estrogeny jsou schopny v dohledné době
popsaným způsobem určité druhy ryb zcela vyhubit.
V roce 2007 pak byl univerzitou v Uppsale zveřejněn výzkum, který dokládá, že žáby
jsou k destruktivním účinkům kontaminace vody endokrinními disruptory ještě mnohem
citlivější a reagují změnou pohlaví i na nízké koncentrace hormonů ve vodě, dosud pokládané
za bezpečné: všichni pulci vytvářejí ovaria a dorůstají v samičky; zatímco při pobytu
v hormonálně neznečištěné vodě se z pulců vyvíjí polovina dospělých samiček a polovina
samečků.185
Petr navíc upozorňuje na skutečnost, že odhadnout možné důsledky je vzhledem
k interakcím s jinými látkami prakticky nemožné:
„Nepříjemnou komplikací hormonálního znečištění životního prostředí je skutečnost, že zatím
známe jednotlivé efekty některých endokrinních disruptorů. Ty se ale vyskytují v přírodě ve
směsích, o jejichž výsledném účinku se můžeme jen dohadovat. Ostatně vertolayeská fabrika
zřejmě také vypouští do místních potoků a řek ukázky širšího výrobního sortimentu. Nedávná
dánská studie odhalila, že pokud těhotné Dánky spolknou během těhotenství tabletu
paracetamolu běžně užívaného pro potlačení nejrůznějších bolestí, zvýší tím endokrinně
disruptivní zátěž budoucího potomka na dvojnásobek. U synů žen užívajících v těhotenství
paracetamol stoupá na čtyřnásobek riziko kryptorchismu (poruchy, při které nesestoupí
novorozenému hošíčkovi varle do šourku). Pokud nastávající matka zkombinuje užívání
paracetamolu třeba aspirinem nebo ibuprofenem, čelí její potomek šestnáctinásobně vyššímu
riziku kryptorchismu. O tom, že nejde o plané strašení, svědčí dosti výmluvně skutečnost, že
184 Žák, L. Že by přece jenom předzvěst sexmise? 2007
185 Berg,C. - Petersson. I. Sex reversal in frogs an effect of drugs in the environment.2007
73
od roku 1960 do roku 2000 stoupl výskyt kryptorchismu u dánských novorozených hochů na
pětinásobek“.186
Z uvedených příkladů vyplývá tedy důrazné varování: i v záplavě různorodých
destruktivních vlivů na životní prostředí je vzhledem ke své rozšířenosti hormonální
antikoncepce látkou vážně ohrožující život na této planetě. Ale vzhledem k tomu, že pro řadu
lidí je ohrožení ryb nebo žab příliš vzdáleným problémem, přistupme v této úvaze blíže a
podívejme se podrobněji na dopad kontaminace vodních zdrojů syntetickými estrogeny na
člověka.
Dnešní generace mladých mužů má počet životaschopných spermií o řád menší, než
jejich dědové a rapidně roste také počet zcela neplodných mužů. Lékaři tento trend
zaznamenali již před třiceti lety a od té doby byla publikovaná řada teorií i seriózních
výzkumů na toto téma, z nichž některé mohou působit i docela kuriózně – připomeňme třeba
přehřívání spermií, které zrají ve varlatech uvězněných v těsných a neprodyšných džínách,
nošení slipů, sedavý způsob života, močení vsedě, toxické pigmenty v textilu a jiné.
V důsledku výše uvedených prokázaných vlivů hormonální antikoncepce na
reprodukční zdraví ryb a obojživelníků však nelze zanedbat důsledky konzumace
estrogenních hormonů v pitné vodě mužskou částí populace. Tento dopad nebyl dosud jako
celek žádnou vědeckou prací podrobně prozkoumán; má-li ale výskyt hormonů ve vodách tak
razantní vliv na jiné živočišné druhy, nelze předpokládat, že člověk by měl být nějakou
výjimkou. Ostatně na poli vědy se již objevily určité signály, že zdraví mužů estrogeny ve
vodě ovlivňují.
Na nutnost prozkoumat možnou souvislost četnosti užívání hormonální antikoncepce
v populaci s nárůstem případů rakoviny prostaty v posledních letech upozornili vědci z
univerzity v kanadském Torontu. Podle nich je totiž největší výskyt této choroby právě v
zemích, ve kterých drtivá většina žen užívá pilulky s obsahem hormonů. Křivka vzestupu
rakoviny prostaty tam kopíruje vzestup užívání hormonální antikoncepce.187
„Tato studie nedokazuje, že tomu tak skutečně je, ale vyzývá k zamyšlení a dalším
potřebným výzkumům,“ píší autoři v British Medical Journal.188 V odborných kruzích se o
zdravotních rizicích, která přináší celosvětové rozšíření hormonální antikoncepce, diskutuje
již několik let, ale stále není jasno, jaký vliv na organismus tyto pilulky přesně mají.
186 Petr, J Hormonální akvárium. 2011
187 MargelD. - Fleshner, N. Oral contraceptive use is associated with prostate cancer. 2011
188 Jandová H. Ženská antikoncepce může způsobovat rakovinu u mužů.2011
74
Ze statistik navíc vyplývá, že největší incidence je v evropských státech, kde
hormonální antikoncepci užívá největší procento žen. „Porovnávání zemí je ale velmi
nespolehlivý ukazatel, protože nebere v potaz mnoho dalších okolností, které v rozvoji nemoci
hrají roli,“ dodává Jessica Harrisová z britské společnosti Cancer Research na serveru BBC.
Závěrem jedno doporučení: na rozdíl od některých jiných druhů závažného znečištění
životního prostředí je hormonální antikoncepce relativně snadno eliminovatelná obrovská
zátěž. Uvažme četnost jejího užívání nebo jen její část: kolik dívek a mladých žen užívá
vlivem celospolečenské atmosféry hormonální antikoncepci, aniž by byly pravidelně sexuálně
aktivní, kolik jich ji dokonce užívá, ačkoli ještě ani sexuálně aktivní být nezačaly? Kdyby
estrogeny přestaly užívat jen ty ženy, které ji konzumují úplně zbytečně, znamenalo by to pro
naši planetu obrovskou úlevu.
75
3.5 Shrnutí
V této části práce jsme se seznámili s celou plejádou společenských a etických aspektů
hormonální antikoncepce, prozkoumali jsme celospolečenské i osobní dopady užívání
hormonální antikoncepce
a dokonce jsme podnikli malou environmentální exkurzi (bez
nároku vměšovat se do tématu ekologům, nicméně upozornit na další aspekt užívání
hormonální antikoncepce z pohledu etického).
Z našeho pohledu z popsaného vyplývá, že fenomén hormonální antikoncepce si
zaslouží rozsáhlou celospolečenskou diskusi, kvalitní a objektivní výzkumy jeho dopadů do
všech sfér lidského života a napření všech sil zajistit mladým lidem, chlapcům i dívkám,
mužům i ženám, přístup ke kvalitním a objektivním informacím, pluralitě názorů tak, aby
měli přístup ke všem názorovým alternativám a mohli se kvalifikovaně rozhodnout, jakou
cestou se dát. Základním předpokladem je ovšem výchova k etickým hodnotám, nastolení
jakéhosi nového světového étosu, protože jak zacházíme s jednotlivcem, tak zacházíme i s
celým světem. Nemáme -li úctu např. k životu afrického dítěte, není divu, že nemáme, jako
společnost, úctu k životu nenarozenému. Tedy přijměme výchovu k nenásilí ve všech
aspektech lidského života.
Zároveň je potřeba najít shodu, abychom zůstali ve vymezeném koridoru této práce, v
etickém nazírání lidského života, a to i nenarozeného, a než se podaří postulovat pevná
kritéria, měli bychom se řídit slovy Tomáše Lajkepa:
„Na otázku, co je člověk a zda je embryo lidskou osobou, zatím neposkytují přírodní vědy ani
filozofická antropologie natolik uspokojivou odpověď, aby byla nutně všemi přijata.
Nevyjasněný status embrya dovoluje vyslovit požadavek: není-li dosud prokázáno, že embryo
lidskou osobou není, měli bychom se k němu chovat jako k osobě.“189
189 Lajkep. T. Status lidského embrya z hlediska filozofické antropologie. 2003
76
4. EMPIRICKÁ ČÁST
V předcházejících kapitolách byl shrnut teoretický základ problematiky užívání
hormonální antikoncepce dívkami a mladými ženami v České republice. Teoretická část
vymezuje problematiku ze zdravotního hlediska, dále pak z hlediska etického a zčásti
právního (právo na informace) se všemi možnými dopady na jednotlivé dívky a mladé ženy,
ale i na společnost jako takovou a na životní prostředí. V teorii se tedy čtenář seznámí s
náhledem na problematiku hormonální antikoncepce z několika úhlů pohledu tak, aby byl
schopen si vytvořit na danou problematiku názor. V části empirické je představeno výzkumné
šetření tématu hormonální antikoncepce očima mladé generace.
Jedná se o výzkum, který si klade za cíl poznání sociálního jevu a umožňuje sledovat
sociální skutečnost z různých pohledů a v různých souvislostech. Jedná se tedy o cílevědomé,
systematické a organizované získávání, zpracování a interpretaci informací o sociální realitě.
Cílem tohoto výzkumu je poznání reálně existující společenské skutečnosti a záměrem je
proniknout do podstaty sociálního jevu (užívání hormonální antikoncepce) a do jeho vnitřních
příčinných souvislostí a vzájemných vztahů v oblasti jejich společenského působení.
V případě této práce se jedná o výzkum základní (badatelský), který se snaží poznat
podstatu jevů a procesů probíhajících ve společnosti. Pokud se jedná o pojetí předmětu
výzkumu, jde o výzkum částečný, který zkoumá jen určitý významnější aspekt sledovaného
jevu, v tomto případě problematiku užívání hormonální antikoncepce a její vliv na dívky a
mladé ženy v České republice. Do budoucna by jistě bylo potřebné výzkum rozšířit o další
úhly pohledu, např. pohled mladých mužů, rodičovské generace, apod.
V rámci této práce byla zároveň provedena výzkumná sonda do prostředí dívek ve
věku 14 let (9. třída ZŠ).
77
4.1 Předmět, objekt a cíl výzkumu
V současné době je problematika užívání hormonální antikoncepce velmi diskutována
nejen na odborném fóru teologickém, medicínském a sociálním, ale i v široké veřejnosti a v
médiích. Výzkumy této problematiky jsou tedy potřebné a mohou přispět k veřejné diskusi na
toto téma a vnést alespoň částečně jasno do aktuální atmosféry ve společnosti ohledně
diskutovaného tématu a vytvořit platformu pro kvalitní informovanost veřejnosti a případnou
změnu edukačních strategií věnovaných mladé generaci v kontextu právě hormonální
antikoncepce, ale i náhledu na morální, právní a společenský status embrya a hodnotu
lidského života jako takového.
Předmět výzkumu
Předmětem tohoto výzkumu je hormonální antikoncepce a její užívání dívkami a
mladými ženami v české společnosti, jejich informovanost a zdroje informací, které využívají.
Objekt výzkumu
Objektem výzkumu byly dívky a mladé ženy. Hlavním kritériem při výběru
výzkumného vzorku bylo bydliště na území České republiky a věk 15 – 24 let.
Cíle výzkumu
Primárním cílem této rigorózní práce je poukázat na rozšíření užívání hormonální
antikoncepce a na její případný pozitivní i negativní dopad na zdárný vývoj dívek a mladých
žen v České republice.
Za další cíle jsme si stanovili:
- zmapovat subjektivní vnímání informovanosti dívek a mladých žen o účincích hormonální
antikoncepce a jejích dopadech na ženský organismus,
- zjistit souvislost mezi vírou v Boha a užíváním hormonální antikoncepce,
- zmapovat informovanost dívek a mladých žen o raně abortivním účinku hormonální
antikoncepce,
- zmapovat zdroje informací o problematice hormonální antikoncepce.
78
4.2 Výzkumné otázky a hypotézy
V rámci vytyčených cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky:
VO1 Jaké jsou názory respondentek na okamžik vzniku lidského života?
VO2 Jaké jsou důvody respondentek pro užívání hormonální antikoncepce?
VO3 Byly respondentky informovány o negativních dopadech hormonální antikoncepce na
ženský organismus?
VO4 Jsou respondentky informovány svým ženským lékařem/kou o rizicích plynoucích z
užívání hormonální antikoncepce v oblasti vrozených trombofilních mutací?
VO5 Informují respondentky své rodiče a dětského, případně praktického, lékaře/ku o užívání
hormonální antikoncepce?
VO6 Konzultují respondentky užívání hormonální antikoncepce se svým sexuálním
partnerem?
VO7 Vědí respondentky, že užívání hormonální antikoncepce může vést k zneživotnění již
oplodněného vejce?
VO8 Z jakých zdrojů čerpají respondentky informace o hormonální antikoncepci?
79
Dále byly stanoveny tyto tři hypotézy:
Hypotéza 0: Předpokládáme, že víra v Boha nesouvisí s mírou užívání hormonální
antikoncepce
Hypotéza 1: Předpokládáme, že respondentky, které jsou věřící, neužívají hormonální
antikoncepci.
Hypotéza pro statistické výpočty: Předpokládáme, že víra v Boha souvisí s mírou užívání
hormonální antikoncepce.
Indikátory:
Otázka č. 7 – Užívala jste nebo užíváte hormonální antikoncepci?
Hypotéza 0: Předpokládáme, že víra v Boha nesouvisí s tím, že respondentky jsou toho
názoru, že lidský život vzniká početím (splynutí ženské a mužské pohlavní buňky).
Hypotéza 2: Předpokládáme, že ty respondentky, které označují početí za okamžik vzniku
lidského života, jsou věřící.
Hypotéza pro statistické výpočty: Předpokládáme, že víra v Boha souvisí s názorem
respondentek, že lidský život vzniká početím (splynutím ženské a mužské pohlavní buňky).
Indikátory:
Otázka č. 21 V jakém okamžiku nitroděložního vývoje se, podle Vašeho názoru, jedná o
lidskou bytost?
Hypotéza 0: Předpokládáme, že informovanost uživatelek hormonální antikoncepce
nesouvisí s mírou užívání hormonální antikoncepce.
Hypotéza 3: Předpokládáme,
že
respondentky,
které
uvádějí,
že
byly
dobře
informované,neužívají hormonální antikoncepci.
Hypotéza pro statistické výpočty: Předpokládáme, že informovanost uživatelek hormonální
antikoncepce souvisí s užíváním hormonální antikoncepce.
Indikátory:
Otázka č. 16 Byla jste svým ženským/ou lékařem/kou poučena o možných vedlejších účincích
80
4.3 Metodika a časový harmonogram
V rámci empirického výzkumu jsme se rozhodli realizovat kvantitativní výzkum.
Důvodem této volby byla možnost pracovat s velkým počtem respondentek, které by měly být
reprezentativním vzorkem dané populace dívek a mladých žen. Dalším důvodem byla
krátkodobost výzkumu a především snadná možnost zachování anonymity, která je důležitá
při zkoumání tak citlivých problémů, jakými jsou sexuální aktivita, užívání hormonální
antikoncepce a v neposlední řadě zkoumání etických hodnot v rámci v současné době tolik
kontroverzního a diskutovaného tématu, jakým je morální a právní status embrya.
V rámci výzkumného šetření bylo využito anonymní dotazníkové šetření zadávané
náhodným výběrem. Dotazník lze užít jako měrný prostředek, jehož výhodou je poměrně
snadné získání velkého množství respondentů/tek, jeho vyplnění netrvá dlouho, lze tedy
předpokládat větší ochotu respondentů/tek ke spolupráci. Na druhou stranu je třeba počítat s
velmi výraznou subjektivitou názorů a také zkreslením z toho důvodu, že se respondenti/tky
prezentují ne takoví jací jsou, ale jak chtějí být viděni. Dotazník obsahoval 28 otázek a je
uveden v příloze č.1. Výběr respondentek byl náhodný, byly oslovovány na ulici, na chodbách
škol, v kavárnách a podobně. Jediným rozhodným kritériem byl věk 15 – 24 let a bydliště v
České republice. K realizaci výzkumu nebylo třeba žádné zvláštní povolení, byl realizován
mezi širokou veřejností. Každý dotazník byl vložen do samostatné obálky jednotlivou
respondentkou, aby nebyl narušen pocit soukromí.
Zároveň byla provedena výzkumná sonda mezi dívkami ve věku 14 – 15 let (9. třída
ZŠ), kterým byl předložen mírně upravený dotazník bez dotazování na sexuální život (v ČR je
sexuální styk s osobou pod 15 let trestným činem, takové dotazování by tedy bylo
irevelantní). Cílem dotazování v této věkové kategorii je zjištění informovanosti respondentek
o problematice hormonální antikoncepce a jejich názorů na okamžik vzniku lidského života
ve vztahu k užívání hormonální antikoncepce. Tato výzkumná sonda je jen informativním
šetřením bez samostatně stanovených výzkumných otázek. Jedná se tedy pouze o náhled do
problematiky, nikoli o plně realizovaný výzkum. Tomu odpovídá i počet respondentek (85),
který si nečiní nárok být považován za reprezentativní vzorek populace. Dotazník je uveden v
příloze č. 2.
Výzkum byl realizován v měsíci říjnu a listopadu 2012.
81
4.4 Struktura výzkumného vzorku
Od cíle výzkumu se odvíjel výběr respondentek. Výzkumný vzorek tvořily dívky a
mladé ženy ve věku 15 až 24 let. Dotazníky byly zadávány respondentkám osobně a ihned
vybírány zpět.
Celkový počet dotazníků byl 400, z toho bylo 21 dotazníků vyřazeno z důvodů
neúplného vyplnění. Konečný počet vyhodnocených dotazníků je tedy 379. Významnou
veličinou ve vztahu k tématu výzkumu byl víra v Boha. Z celkového počtu 379 respondentek
se jich 118 označilo jako věřící a 261 jako nevěřící v Boha. To tedy znamená, že 31 %
respondentek se hlásí k víře v Boha a 69 % respondentek uvádí, že v Boha nevěří.
82
4.5 Vyhodnocení výzkumu
Hypotéza 0: Předpokládáme, že víra v Boha nesouvisí s mírou užívání hormonální
antikoncepce.
Hypotéza 1: Předpokládáme, že respondentky, které jsou věřící, neužívají hormonální
antikoncepci.
Hypotéza pro statistické výpočty: Předpokládáme, že víra v Boha souvisí s mírou užívání
hormonální antikoncepce.
Indikátory:
Otázka č. 7 – Užívala jste nebo užíváte hormonální antikoncepci?
Experimentální hodnoty:
Tabulka: Víra v Boha x užívání/neužívání HAK
Víra v Boha
Užíváte hormonální antikoncepci
Dohromady
Ano
Ne
Věřící
65
53
118
Nevěřící
168
93
261
Dohromady
233
146
379
Zdroj: Vlastní výzkum
Teoretické hodnoty:
Víra v Boha
Užíváte hormonální antikoncepci
Ano
Ne
Věřící
72,5435356
45,4565
Nevěřící
160,456464
100,544
Dohromady
233
146
83
Výpočet:
Věřící
fij
f0ij
fij-f0ij
(fij-f0ij)*(fij-f0ij)
(fij-f0ij)*(fij-f0ij)/f0ij
ano
65
72,54354
-7,54354
56,90492965
0,784424541
ne
53
45,45646
7,543536
56,90492965
1,251855604
168 160,4565
7,543536
56,90492965
0,354644045
93
-7,54354
56,90492965
0,565973031
Nevěřící ano
ne
100,5435
X2=2,956897222
Použité vzorce:
x2=i=1rj=1sfij-f0ij2/f0ij
Stupeň volnosti (DF): (m-1)*(n-1)
Fij- získané početnosti
F0ij- očekávané početnosti
m,n – počet proměnných rxs
Závěr:
Vypočtená hodnota chí kvadrátu nepřekročila kritickou hodnotu pro zamítnutí nulové
hypotézy, a proto musíme nulovou hypotézu přijmout. Kritická hodnota pro 1. stupeň volnosti
je 3,84, naše hodnota chí kvadrátu je 2,95, a proto tvrdíme, že v daném vzorku víra v Boha
nesouvisí s užíváním hormonální antikoncepce. Vypočtená hodnota chí kvadrátu se těsně blíží
ke kritické hodnotě, a proto bychom doporučovali tento test opakovat na jiném, větším,
vzorku populace.
Komentář:
Vzhledem k tomu, že jsme v daném vzorku prokázali, že víra v Boha nesouvisí s mírou
užívání hormonální antikoncepce, lze dovodit několik předpokladů, které by bylo možné a
prospěšné podrobit dalšímu zkoumání.
Předpoklad č. 1:
Církve nemájí dostatečnou autoritu pro vliv na utváření hodnotové orientace mladé generace.
84
Není schopna účinně předat tezi nepřípustnosti bránění vzniku lidského života, případně
eticky akceptovatelného plánování rodičovství.
Předpoklad č. 2:
Respondentky - uživatelky hormonální antikoncepce nejsou dostatečně informovány o
mechanismech působení hormonální antikoncepce a jejím raně abortivním působení na
vzniklou zygotu a nemohou tak dostát vlastní hodnotovým kritériím ve vztahu ke vzniku
lidského života.
Předpoklad č.3:
Tlak společnosti a referenční skupiny je silnější a dívky mu podléhají přestože jejich
hodnotový žebříček je s učením církví ve shodě.
Předpoklad č.4:
Respondentky se sice hlásí k víře v Boha, nicméně to neznamená, že jsou v aktivním kontaktu
s jakoukoliv církví. Víra v Boha je pro ně soukromá záležitost, která nemusí být s obecně
sdílenými hodnotami v žádném propojení.
85
Hypotéza 0: Předpokládáme, že víra v Boha nesouvisí s názorem respondentek, že lidský
život vzniká početím (splynutí ženské a mužské pohlavní buňky).
Hypotéza 2: Předpokládáme, že ty respondentky, které označují početí za okamžik vzniku
lidského života, jsou věřící.
Hypotéza pro statistické výpočty: Předpokládáme, že víra v Boha souvisí s názorem
respondentek, že lidský život vzniká početím (splynutí ženské a mužské pohlavní buňky).
Indikátory:
Otázka č. 21: V jakém okamžiku nitroděložního vývoje se podle Vašeho názoru jedná o
lidskou bytost?
Tabulka: Názory na počátek lidského života
Víra v Boha
Začíná lidský život početím
Dohromady
Ano
Ne
Věřící uživatelka
26
37
63
Veřící neuživatelka
35
20
55
Nevěřící uživatelka
57
105
162
Nevěřící neuživatelka
18
81
99
Dohromady
136
243
379
Víra v Boha
Začíná lidský život početím
Ano
Ne
Věřící uživatelka
22,60686016
40,39314
Veřící neuživatelka
19,73614776
35,26385
Nevěřící uživatelka
58,13192612
103,8681
Nevěřící neuživatelka
35,52506596
63,47493
Dohromady
136
243
86
Výpočet:
fij
f0ij
26
22,60686 3,39314
11,51339799
0,509287796
Věřící ne
35
19,73615 15,26385 232,9851853
11,80499802
Nevěřící u
57
58,13193 -1,13193 1,281256744
0,0220405
Nevěřící ne 18
35,52507 -17,5251 307,127937
8,645386819
Věřící u
37
40,39314 -3,39314 11,51339799
0,285033499
Věřící ne
20
35,26385 -15,2639 232,9851853
6,606912475
Nevěřící u
105
103,8681 1,131926 1,281256744
0,012335424
63,47493 17,52507 307,127937
4,838570401
Ano Věřící u
Ne
Nevěřící ne 81
fij-f0ij
(fij-f0ij)*(fij-f0ij) (fij-f0ij)*(fij-f0ij)/f0ij
X2=32,72456494
Použité vzorce:
Závěr:
Hodnota chí kvadrátu vysoce překročila kritickou hodnotu pro 3. stupeň volnosti a
pravděpodobnost p:=0,001, která nabývá hodnoty 16,27. Proto nulovou hypotézu zamítáme
s pravděpodobností 99,9 procent. Lze tvrdit, že věřící respondentky považují početí za vznik
lidského života. Naměřená hodnota chí dokonce vysoko překročila kritickou hodnotu, proto
lze hovořit o vysoké závislosti.
Komentář:
Hypotéza, že věřící respondentky považují početí za vznik lidského života, byla potvrzena a
při přijetí subjektivity výpovědí a rizik této subjektivity v sociologickém zkoumání je třeba si
přiznat, že zde nastává rozpor s hypotézou číslo 1, která tvrdí, že víra v Boha s mírou užívání
hormonální antikoncepce nesouvisí.
87
Respondentky věřící v Boha na jednu stranu považují početí za vznik lidského života a na
druhou stranu není výrazného rozdílu v míře užívání hormonální antikoncepce od populace,
která se k víře v Boha nehlásí. Důvod lze opět spatřovat v neiformovanosti respondentek o
mechanismech působení hormonální antikoncepce a jejích raně abortivních účincích, ale také
v nedůsledném praktikování víry, ke které se hlásí, případně opět v nedostatečné autoritě
církví a jejích schopnosti předat deklarované morální hodnoty. Výše zmíněný argument o víře
v Boha jako soukromé záležitosti bez vztahu k nějaké církvi a jí deklarovaným hodnotám zde
platí rovněž.
88
Hypotéza 0: Předpokládáme, že informovanost uživatelek hormonální antikoncepce
nesouvisí s mírou užívání hormonálníantikoncepce.
Hypotéza 3: Předpokládáme, že respondentky, které uvádějí, že byly dobře informované,
neužívají hormonální antikoncepci
Hypotéza pro statistické výpočty: Předpokládáme, že informovanost uživatelek hormonální
antikoncepce souvisí s užíváním hormonální antikoncepci.
Indikátory: Otázka č. 16 Byla jste svým ženským/ou lékařem/kou poučena o možných
vedlejších účincích hormonální antikoncepce?
Tabulka: Názory na informovanost ze strany lékařů/řek
Byla jste poučena...
Dohromady
Ano
Ne
Užívá
168
65
233
Neužívá
52
94
146
Dohromady
220
159
379
Ano
Ne
Užívá
135,2506596
97,7493
Neužívá
84,74934037
61,2507
Dohromady
220
159
89
Výpočet:
Ano
Ne
fij
f0ij
168
135,2507 32,74934 1072,519295
7,929863688
Neužívá 52
84,74934 -32,7493 1072,519295
12,65519342
Užívá
65
97,74934 -32,7493 1072,519295
10,97213844
Neužívá 94
61,25066 32,74934 1072,519295
17,51033052
Užívá
fij-f0ij
(fij-f0ij)*(fij-f0ij)
(fij-f0ij)*(fij-f0ij)/f0ij
X2=49,06752606
Použité vzorce:
Závěr:
Kritická hodnota pro první stupeň volnosti a pravděpodobnost p:=0,001 % je 10,83,
vypočítaná hodnota chí dosahuje výšky 49. Hodnota chí překročila kritickou hodnotu, a proto
nulovou hypotézu zamítáme s pravděpodobností 99,9 %, což je pravděpodobnost statisticky
významná. Lze tvrdit, že informovanost souvisí s užíváním hormonální antikoncepce.
Kritické hodnoty vycházejí z pomocné tabulky vzhledem ke stupni volnosti a předem určené
pravděpodobnosti.
90
Pomocná tabulka:
Tab. Hodnoty Χ2
DF
P
0,001
0,01
0,05
0,1
0,2
0,5
0,9
0,95
1
10,83
6,64
3,84
2,71
1,64
0,46
0,02
0,00
2
13,82
9,21
5,99
4,60
3,22
1,39
0,21
0,10
3
16,27
11,34
7,82
6,25
4,64
2,37
0,58
0,35
|
nulová hypotéza přijatá (α = 0,05)
zamítnutá
DF-stupeň volnosti
P-pravděpodobnost
Komentář:
Pokud se podíváme na odpovědi na tuto otázku zjistíme, že většina respondentek užívajících
hormonální antikoncepci se cítí býti o vedlejších účincích dobře poučena (169 z 233.) Důvod
můžeme hledat z několika úhlů pohledu. První je ten, že informace nejsou předkládány
důsledně a objektivně a druhý, že si dívky možný dopad těchto případných vedlejších účinků
neuvědomují, nedokáží je dobře rozklíčovat, pochopit a vyhodnotit ve vztahu ke svému
zdraví a budoucnosti. Dále je nutné počítat s tím, tlak skupiny a společenská atmosféra je
silnější než všichni strašáci světa.
V případě dívek neuživatelek je situace opačná, většina respondentek (94 ze 146) se necítí být
svým ženským lékařem/kou dobře poučena o možných vedlejších účincích hormonální
antikoncepce. Je tedy možné, že právě proto hormonální antikoncepci neužívají, anebo tuto
situaci ještě neřeší, protože nežijí sexuálním životem, případně ochranu před neplánovaným
těhotenstvím řeší jiným způsobem ve spolupráci a shodě s partnerem.
91
VO1 Jaké jsou názory respondentek na okamžik vzniku lidského života?
Tabulka: Názory na okamžik vzniku lidského života
Početí
V jakém okamžiku vzniká lidský
život?
Dohromady
Uživatelka
Neuživatelka
HAK
HAK
87
49
136
Uhnízdění v děloze (nidace)
49
38
87
Tlukot srdce (3. týden od početí)
56
24
80
Fetální období (od 3.měsíce)
35
31
66
Od porodu
6
4
10
Dohromady
233
146
379
Tabulka: Názory na okamžik vzniku lidského života (%)
Početí
V jakém okamžiku
vzniká lidský život?
Uživatelka
Neuživatelka
HAK
HAK
87
49
49
38
23,00%
56
24
21,00%
35
31
17,50%
Od porodu
6
4
2,50%
Dohromady
61,00%
39,00%
100,00%
Dohromady
36,00%
Komentář:
Na otázku v jakém okamžiku vzniká lidský život odpovědělo z celkového počtu 379
respondentek 136, že se tak děje v okamžiku početí, což činí 36%. Z tohoto počtu 136 je 49
neuživatelek hormonální antikoncepce a 87 uživatelek. Spatřujeme rozpor v užívání
hormonální antikoncepce a názoru, že lidský život začíná početím. Vysvětlení může být dvojí.
Uživatelkám hormonální antikoncepce nevadí případný abortivní účinek hormonální
antikoncepce a vůbec nepřemýšlejí o tom, že jejich počínání může přispět k likvidaci již
počatého života.
92
Nebo nejsou dostatečně informovány o tom, že hormonální antikoncepce vůbec může tento
abortivní účinek mít. V tom případě ovšem musíme zacílit svou pozornost na úlohu lékařů a
lékařek a jimi poskytované informace v kontextu práva na informace bez ohledu na vlastní
žebříček etických hodnot, tedy na fakt, že sami se třeba k názoru, že život začíná početím
nekloní; a dále
na všechny ostatní zdroje informací, kde dívky a mladé ženy mohou
objektivní informace nalézt. Jakkoliv je potěšitelný fakt, že 36 % respondentek tvrdí, že život
začíná početím, množství uživatelek hormonální antikoncepce tento překvapivě vysoký
výsledek zpochybňuje.
Z dalších výsledků zmiňujeme, že 23 % (87 respondentek) udává jako vznik lidského života
okamžik nidace, tedy uhnízdění zygoty v děložní výstelce. Z tohoto počtu (87) je 49
uživatelek a 38 neuživatelek hormonální antikoncepce. Okamžik, kdy začíná bít srdce, tedy 3.
týden po početí, označilo za vznik lidského života 21 % (80 respondentek), z toho 56
uživatelek a 24 neuživatelek hormonální antikoncepce. Začátek fetálního období
pak
označilo za začátek lidského života 17,5 % (66 respondentek), z toho 35 uživatelek a 31
neuživatelek hormonální antikoncepce. A poslední mezník, tedy okamžik porodu, zvolilo
2,5% (10 respondentek), z toho 6 uživatelek a 4 neuživatelky hormonální antikoncepce.
Jakkoliv je poslední číslo relativně malé, je zarážejí a je otázkou, co je příčinou jejich názoru.
Stejně tak u předchozích deklarovaných mezníků ve vývoji lidského plodu (kromě okamžiku
početí, který byl okomentován výše a který nás ve vztahu k hormonální antikoncepci zajímal
především) je dobré si položit otázku, kde se tyto názory berou. Vycházejí z pouhé
nevědomosti a neznalosti biologie člověka a faktu, že v okamžiku splynutí mužské a ženské
pohlavní buňky už byla vytvořená veškerá genetická informace a veškerý potenciál jednoho
lidského života, anebo je na vině atmosféra společnosti a výchova autoritami, které na
formování těchto zcela zásadních názorů mají vliv? Nebo jsou informace správné, ale tlak
společnosti k započetí sexuálního života na prahu dospívání a převzetí zodpovědnosti za
„neotěhotnění“ je příliš silný, takže „převálcuje“ nastavený hodnotový systém v touze
nevyčlenit se s kolektivu?
93
VO2 Jaké jsou důvody respondentek pro užívání hormonální antikoncepce?
Tabulka: Důvody pro užívání HAK
Problémy s pletí
52
Harmonizace menstruace
78
Zabránění těhotenství
233
Komentář:
Otázka, jaké jsou důvody užívání hormonální antikoncepce, si kladla za cíl zjistit, zda
hormonální přípravky, které primárně nejsou léčebnými a se všemi výše zmíněnými
vedlejšími účinky a nepříznivými důsledky mohou být užívány i z jiného důvodu, než je
zabránění těhotenství. Z celkového počtu 379 respondentek 233 uvedlo jako indikaci k
užívání hormonální antikoncepce zabránění těhotenství, 78 harmonizaci menstruace a 52
problémy s pletí. Počet dívek, které užívají nebo jsou ochotny užívat hormonální antikoncepci
pro hezkou pleť a harmonickou menstruaci, je zarážející. Je otázkou, zda téhož cíle nelze
dosáhnout i jinak než lehkovážným užíváním hormonální antikoncepce.
94
VO3 Byly respondentky lékařem/kou informovány o negativních dopadech HAK na
ženský organismus a mechanismech působení HAK?
Tabulka: Názory na informovanost o dopadech a mechanismech účinku
Dohromady
Ano
Ne
O dopadech HAK
207
172
379
O mechanismu účinku HAK
210
169
379
Tabulka: Názory na informovanost o dopadech a mechanismech účinku (%)
Dohromady
Ano
Ne
O dopadech HAK
55 %
45 %
100 %
O mechanismu účinku HAK
55 %
45 %
100 %
Komentář:
Tato otázka si kladla za cíl zjistit, jak s respondentky subjektivně vnímají informovanost o
problematice hormonální antikoncepce, a to jednak z hlediska zdravotních dopadů na ženský
organismus (kontext závažných důsledků trombembolické nemoci pak řeší výzkumná otázka
č.4), jednak s ohledem na mechanismus účinků hormonální antikoncepce (samozřejmě nám v
tomto případě šlo zejména o povědomí možnosti zneživotnění již oplodněného vejce –
výzkumná otázka č.7).
Z celkového počtu 379 respondentek se subjektivně 207 (55 %)cítí dobře informováno o
zdravotních dopadech užívání hormonální léčby na ženský organismus a 172 (45 %) nikoliv.
Pokud se týká informovanosti o mechanismu působení hormonální antikoncepce 210 (55 %)
respondentek se cítí být informováno dobře a 169 (45 %) nikoliv. Tyto otázky jsou následně
propojeny se souvisejícími výzkumnými otázkami níže, nicméně zde musíme připustit velmi
silnou subjektivitu ve výpovědích respondentek, neboť se jedná o typickou otázku, kde
respondentka sama sebe může stavět do lepšího světla. Každopádně se domníváme, že
všechny dívky v tomto věku, které se jakýmkoliv způsobem setkají s hormonální
antikoncepcí, by měly být pravdivě a zevrubně informovány o obou těchto aspektech, aby se
mohly odpovědně rozhodnout.
95
VO4 Jsou respondentky informovány svým ženským lékařem/kou o rizicích plynoucích
z užívání hormonální antikoncepce v oblasti vrozených trombofilních mutací?
Tabulka: Názory na informovanost o rizicích HAK
Ano
Ne
Dohromady
Poučena o riziku TBM
173
206
379
Vyšetřena
52
181
233
Tabulka: Názory na informovanost o rizicích HAK (%)
Ano
Ne
Dohromady
Poučena o riziku TBM
46%
54%
100%
Vyšetřena
22%
78%
100%
Komentář:
Cílem této otázky bylo zjistit, jaká část respondentek celkem byla svým gynekologem
poučena o rizicích užívání hormonální antikoncepce s ohledem na trombofilní stavy a jaká
část z těch, kterým tento lékař předepisuje hormonální antikoncepci, byla vyšetřena na výskyt
genetických trombofilních mutací.
Z 379 respondentek se cítí 173 (46%) být informováno o zvýšeném riziku užívání hormonální
antikoncepce u vrozených trombofilních mutací. Z 233 uživatelek hormonální antikoncepce
jich bylo gynekologem 52 (22%) na tyto vady vyšetřeno. Znamená to tedy, že ačkoli u 181
(78%) respondentek žádné takové vyšetření provedeno nebylo, gynekolog jim přes průkaznou
kontraindikaci
v případě vrozených
trombofilních mutací předepisuje hormonální
antikoncepci. Dotazníkovým šetřením však nebylo zjištěno, jaká část respondentek –
potenciálních uživatelek hormonální antikoncepce - v důsledku pozitivního nálezu vrozené
trombofilní mutace nakonec hormonální antikoncepci neužívá.
96
VO5 Informují respondentky uživatelky HAK své rodiče a dětského, případně
praktického, lékaře o užívání HAK ?
Tabulka: Infromovanost rodičů a prakických ošetřujích lékařů/řek
Informovala...
Dohromady
Ano
Ne
Rodiče
161
72
233
Lékaře
164
69
233
Tabulka: Infromovanost rodičů a prakických ošetřujích lékařů/řek (%)
Informovala...
Dohromady
Ano
Ne
Rodiče
69%
31%
100%
Lékaře
70%
30%
100%
Otázka si kladla za cíl zjistit, zda respondentky komunikují na téma hormonální antikoncepce
s rodiči a svými ošetřujícími praktickými lékaři (tedy nikoliv gynekology, kde se to
automaticky předpokládá).
Z 233 uživatelek hormonální antikoncepce 161 (69%) odpovědělo, že se svými rodiči na toto
téma komunikuje, přičemž doplňkové komentáře většinou zněly v tom duchu, že ohledně
názorů na hormonální antikoncepci je maminka (výjimečně i tatínek) pro ně důvěryhodným
zdrojem informací. Vzhledem k tomu, že se jedná o výpověď uživatelek, lze předpokládat, že
užívání hormonální antikoncepce bylo rodiči schváleno a podporováno a je otázkou k dalšímu
výzkumu, jaká je informovanost rodičovské generace o všech aspektech užívání hormonální
antikoncepce. Na druhou stranu 72 (31%) uživatelek tuto problematiku s rodiči nekonzultuje,
což je poměrně vysoké číslo, přidané komentáře zněly - nic jim do toho není, je to moje věc,
nikdy bych se s nimi o tom nebavila. Domníváme se, že to vypovídá o špatné komunikaci
mezi dětmi a rodiči a možném narušení sociálních vazeb v rodině. Odvolávat se na tabuizaci
lidské sexuality v dnešní době erotických filmů a volně dostupné pornografie by bylo
poněkud liché. Skupině uživatelek je tedy nutno přiznat lepší komunikaci s rodiči, než je tomu
u neuživatelek a pozastavit se nad tím, co rodiče svým dětem předávají a podrobit případnému
dalšímu zkoumání, jaké mají rodiče informace a jaké etické hodnoty vyznávají.
97
Na otázku komunikace s ošetřujícím dětským, případně praktickým lékařem, z 233 uživatelek
164 (70%) odpovědělo kladně s přidanými komentáři: ptal/a se mě, měl/a by to vědět kvůli
interakci s jinými léky, mám k němu/ní důvěru … , 69 (30%) respondentek odpovědělo
záporně s doplňujícím komentářem téměř výhradně - nic mu do toho není... Počet
respondentek informujících o užívání hormonální antikoncepce svého lékaře je potěšující sám
o sobě. Tento fakt je velmi důležitý, protože případná nevědomost ošetřujícího lékaře,
potažmo rodiče, o užívání hormonální antikoncepce dívkou v situaci, kdy sama nemůže
informovat (např. bezvědomí), může mít fatální následky.
98
VO6 Konzultují respondentky užívání hormonální antikoncepce se svým sexuálním
partnerem?
Tabulka: Komunikace respondetek na téma HAK se sexuálním partnerem
Konzultují ...
Dohromady
Ano
Ne
Užívá
123
110
233
Neužívá
120
3
(-23 bez sexuálního partnera) 123
Tabulka: Komunikace respondetek na téma HAK se sexuálním partnerem (%)
Konzultují ...
Dohromady
Ano
Ne
Užívá
53%
47%
100%
Neužívá
97%
3%
(-23 bez sexuálního partnera) 100%
Komentář:
Z 233 respondentek užívajících hormonální antikoncepci 123 (53%) tuto záležitost
konzultovaly se svým sexuálním partnerem s doplňkovým komentářem – platí mi to, je to
naše společné rozhodnutí, měl by o tom vědět, 110 (47%) nekonzultuje s komentáři – nic mu
do toho není, je to moje věc, tohle si řeším sama. Neuživatelky hormonální antikoncepce z
celkového počtu 123 (23 neuživatelky ještě nemají ani neměly sexuálního partnera, nežijí
sexuálním životem) udávají ve 120 (97%) případech, že tuto problematiku konzultují se svým
sexuálním partnerem a 3 (3%) nekonzultují. Je potěšující, že tak velký počet dívek a mladých
žen nenechává odpovědnost za tak závažné rozhodnutí jen na sobě, ale přenáší odpovědnost i
na partnera. Obzvlášť potěšující je to v případě neuživatelek hormonální antikoncepce, kde
evidentně muselo dojít ke shodě mezi partnery na postoji k plánovanému rodičovství. Na
druhou stranu je potřeba opět připomenout, že se jedná o sociální výzkum, kde je nutno
počítat se zkreslením dat ve smyslu stavění se do lepšího světla.
99
VO7 Vědí respondentky, že užívání hormonální antikoncepce může vést k zneživotnění
již oplodněného vejce?
Tabulka: Názory na účinky HAK vedoucí k zněživotnění již oplodněného vejce
Vědí, že HAK vede k zneživotnění...
Dohromady
Ano
Ne
Užívá
123
110
233
Neužívá
119
27
146
Dohromady
242
137
379
Tabulka: Názory na účinky HAK vedoucí k zněživotnění již oplodněného vejce (%)
Vědí, že HAK vede k zneživotnění...
Ano
Ne
Dohromady
Užívá
53%
47%
100%
Neužívá
82%
18%
100%
Dohromady
63%
37%
100%
Komentář:
Většina respondentek, 242 (63%), uvádí znalost faktu, že hormonální antikoncepce může vést
ke zneživotnění již oplodněného vejce. Z uživatelek hormonální antikoncepce je o tomto faktu
informováno 123 (53 %) respondentek a 110 (47 %) respondentek o tomto faktu neví.
U neuživatelek hormonální antikoncepce není tato neinformovanost závažným nedostatkem
ve vztahu k případnému ukončení života zygoty (snad jen nedostatkem ve výuce biologie
nebo nezapamatování si informace). Ovšem v případě, že 64 % uživatelek hormonální
antikoncepce se domnívá, že lidský život začíná početím, a zároveň 53 % těchto uživatelek ví,
že hormonální antikoncepce vede k zneživotnění oplodněného vejce (zygoty), je nutné se
zamyslet nad tím, kde hledat důvody, proč se tak děje. Proč někdo, kdo ví, že jeho konání
může vést k ukončení započatého lidského života, tak přesto činí?
Důvod může být ve lhostejnosti a neochotě přemýšlet o daném zjištění, nebo pak ve strachu
přijmout zodpovědnost za své konání a raději tedy takovou situaci „prostě neřešit“. Budeme-li
odvážní, musíme připustit i možnost, že i když respondentky vědí, že způsobují ukončení již
100
započatého života, je jim to prostě jedno. To by bylo velmi závažné a děsivé zjištění a
rozhodně by stálo za to se otázce věnovat hlouběji. Nicméně i zde je třeba znovu připomenout
subjektivitu v oblasti sociálních výzkumů a fakt, že respondenti/ky se rádi/y stavějí do lepšího
světla a tudíž zrovna tato otázka by mohla být z těch, na kterou neodpovědí pravdivě.
101
VO8 Z jakých zdrojů čerpají respondentky informace o hormonální antikoncepci?
Tabulka: Zdroje informací o HAK
Kde jste získala informace o HAK
Dohromady
Uživatelka HAK
Neuživatelka HAK
Rodiče
104
51
155
Škola
88
40
128
Internet
120
51
171
Kamarádky 133
52
185
Lékař/ka
37
210
173
Komentář:
Nejčastějším zdrojem informací je uváděn lékař/ka (210). Vzhledem k vysoké míře užívání
hormonální antikoncepce lze dovodit, že lékařská veřejnost je nakloněna užívání hormonální
antikoncepce s tím, že pozitivní zdravotní dopady podle jejího názoru převažují nad
negativními, nebo negativní dopady přehlíží a pokud se týká etické roviny je evidentní, že
existuje převaha názoru, že početí není začátkem lidského života. Lékaři/ky jsou dobře
informováni o raně abortivních účincích hormonální antikoncepce, což dosvědčuje lékařská
odborná literatura a jistě výborná schopnost porozumět příbalovým letákům předepisovaných
kontraceptiv, což laik leckdy nemusí zvládnout. Pokud tedy tak mnoho respondentek označuje
lékaře/ky za zdroj svých informací, zároveň je tak vysoká míra užívání hormonální
antikoncepce a zároveň 49 % respondentek neví, že užívání hormonální antikoncepce může
způsobit zneživotnění zygoty, lze dovodit, že nejsou o všech aspektech užívání hormonální
antikoncepce náležitě a objektivně informovány a že je touto cestou předáván jeden názor
(lidský život začíná později, nikoliv početím). Lze předpokládat, že minimálně věřící dívky a
mladé ženy by fakt, že hormonální antikoncepce může mít raně abortivní účinky, od užívání
odradil.
Druhým nejčastějším zdrojem informací jsou uváděny kamarádky (185). Tento fakt nijak
nepřekvapí, protože vztahy, sexualita a budoucnost jsou jedním z nejčastějších námětů hovorů
dívek a mladých žen. Za zdroj kvalitních a objektivních informací nelze kamarádky
102
považovat, protože většinou (nejsou – li sami odbornicemi na dané téma) reprodukují
informace z ostatních informačně významných zdrojů.
Jako třetí nejčastější zdroj informací uvádějí respondentky internet. Vzhledem k množství a
mnohdy neověřitelnosti informací publikovaných na internetu je to zdroj nespolehlivý. Není
tedy překvapením vysoká míra užívání hormonální antikoncepce, obzvláště jsou-li informace
čerpány z internetu spolu s tak zdatnými informačními autoritami, jakými jsou lékař/ka a
kamarádky.
Dalším zdrojem na informačním žebříčku jsou rodiče, což je zjištění, které příliš nepřekvapí a
je v souladu s výsledkem výzkumné otázky číslo 5, kdy respondentky ve vysoké míře uvádějí,
že tuto otázku s rodiči komunikují často.
Posledním, ovšem ne nevýznamným, zdrojem informací je škola, kde probíhá klasická
sexuální výchova spíše propagující užívání hormonální antikoncepce. Jistě existují školy,
které svým žákům/čkám a studentům/kám poskytnou i alternativní názor, ale bohužel jsou v
menšině.
Závěrem lze k této výzkumné otázce a jejímu výsledku konstatovat, že všechny hlavní zdroje
informací jsou výrazně proantikoncepční a jistě mají na míru užívání hormonální
antikoncepce dívek a mladých žen v České republice významný vliv.
103
Výzkumná sonda do věkové skupiny devátých tříd základních škol
Do výzkumu v této kohortě se zapojilo 85 dívek z devátých tříd základních škol. Byl
jim předložen upravený dotazník, který neobsahoval otázky na sexuální život, jednak proto,
že jsme nechtěli dívkám podsouvat možnost sexuálního života a tak se přiřadit k mainstremu
a pak také proto, že v České republice je pohlavní styk s osobou mladší 15 let trestným činem
a takové otázky by tedy byly irelevantní.
Tabulka: Víra v Boha
Věřící...
Ano
Ne
21
64
Dohromady
85
V této tabulce vidíme rozdělení respondentek na hlásící se k víře v Boha a nikoliv.
Tabulka: Vyjádření chtění či nechtění užívat v budoucnosti HAK
Užívat chtějí...
Dohromady
Ano
Ne
Věřící
17
4
21
Nevěřící
58
3
61
Dohromady
75
7
(3 již užívají) 82
Z tabulky vyplývá, že vysoký počet dívek uvažuje do budoucnosti o užívání hormonální
antikoncepce(75 z 10).
Tabulka: Názory na informovanost o účincích HAK a mechanismech působení HAK
Ano
Ne
Dohromady
Poučena o mechanismech působení...
64
21
85
Poučena o vedlejších účincích
57
28
85
Z údajů vyplývá, že velký počet dívek se cítí být dobře informovány jak o mechanismech
působení hormonální antikoncepce (64 z 85), tak o jejích vedlejších účincích (57 z 85)
104
Tabulka: Důvody pro užívání HAK
Jaké jsou důvody pro užívání hormonální antikoncepce?
Problémy s pletí
9
13
Zabránění těhotenství
69
Stejně jako u respondentek z hlavního výzkumného šetření převažuje názor, že hormonální
antikoncepce zabraňuje těhotenství. Nicméně povědomí o tom, že ji lze užívat jako lék na
problematickou pleť a harmonizaci menstruace je zde patrno také. Lze předjímat, že u těchto
dívek bude do budoucna i ochota z těchto důvodů začít hormonální antikoncepci užívat.
Tabulka: Názory na okamžik vzniku lidského života
V jakém okamžiku
lidský život?
vzniká
Dohromady
Věřící
Nevěřící
Početí
7
18
25
4
9
13
5
27
32
4
9
13
Od porodu
1
1
2
Dohromady
21
64
85
Výsledky ukazují, že nejvíce dívek se hlásí k názoru, že lidský život začíná 3. týden po početí,
tedy v okamžiku, kdy začíná tlouci srdce (32 z 85), druhým okamžikem je podle dívek
okamžik početí (25 z 85). U věřících dívek je početí na prvním místě (7 z 21) a u nevěřících
je na prvním místě 3. týden po početí, tedy okamžik, kdy začíná tlouci srdce (27 z 64).
105
Tabulka: Zdroje informací
Kde jsi získala informace...? Dohromady
Rodiče
Škola
Internet
Kamarádky
Lékař/ka
46
44
41
39
25
Nejčastějším zdrojem informací jsou u těchto dívek rodiče, následuje škola, internet,
kamarádky a poslední pak lékař/ka. Tyto výsledky korespondují s věkem dívek, tedy s ještě
poměrně velkou důvěrou v rodiče, vlivem školy a její výukou, případně sexuální výchovou.
Shrnutí
Výsledky v zásadě odpovídají výsledkům šetření u starších dívek, tedy u věkové
kohorty 15 až 24 let, které je uvedeno výše. Lze tedy předpokládat, že výrazných změn se na
poli vnímání a užívání hormonální antikoncepce zřejmě nedočkáme. Jediné, kam je možné
vložit naději, je výchova k úctě k lidskému životu ve všech smyslech toho slova, tedy k životu
nenarozenému, ale i již narozenému a žijícímu, k jeho zdraví, psychické i sociální pohodě,
právu na informace a celkovému blahu, které by mělo ležet na srdci všem zúčastněným –
rodičů, škole, ale i celé společnosti.
106
5. DISKUSE
„Modernizace života a společnosti v posledním století přinesla radikálně nové možnosti, jak
zasahovat do procesu reprodukce, do předávání, počínání i ukončování života. Medicínské
prodlužování života i jeho ukončování, ale zejména eugenika, předporodní diagnostika,
antikoncepce i umělé oplodnění a ovšem genetické manipulace znamenají zásahy do života
jako takového, který je stále víc v našich rukou. Přinášejí tak také nové etické problémy, které
nebude možné řešit jen na základě představy individuálního života, případně jeho práv.
Respekt ke každé lidské osobě bude třeba rozšířit o ohledy vůči těm, kdo přijdou po nás. „Můj
život“ je také součástí života vůbec a v tomto smyslu tedy nepatří jen mně.“190
Cílem této práce bylo zmapovat problematiku hormonální antikoncepce po stránce
zdravotních i společenských a etických vlivů na životy dívek a mladých žen v České
republice. Jako další cíle byla stanovena tato témata:
- zmapovat subjektivní vnímání informovanosti dívek a mladých žen o účincích hormonální
antikoncepce a jejích dopadech na ženský organismus
- zjistit souvislost mezi vírou v Boha a užíváním hormonální antikoncepce
- zmapovat informovanost dívek a mladých žen o raně abortivním účinku hormonální
antikoncepce
- zmapovat zdroje informací o problematice hormonální antikoncepce
Vzhledem k tomu, že potřebu napsání této práce vyvolala alarmující zjištění o
současné pozici mladé dívky nebo ženy v jejích vztazích v kontextu hormonální antikoncepce,
pokusíme se nyní zodpovědět otázku, které vlivy nejvíce zapříčiňují rozhodnutí konkrétní
jednotlivé dívky/mladé ženy hormonální antikoncepci užívat.
Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že ve sledované skupině je z 379 respondentek
233 uživatelek hormonální antikoncepce, což činí 61,5 %. Klapilová, Konečná, Weiss a
Havlíček ve svém článku Vliv hormonální antikoncepce na ženskou sexualitu v evoluční
perspektivě uvádí, že v současné době užívá 17,4 % žen v reprodukčním věku v Evropě a v
České republice 32 % hormonální antikoncepci, což potvrzují mnohé další zdroje.191 Ve
190 Sokol, J., Etika a život. 2010 s. 44
107
sledované věkové kategorii je to tedy dvojnásobek v rámci ČR a ve srovnání s údajem
evropským je to dokonce téměř čtyřnásobek. Mladá fronta dnes dokonce uvádí, že 80 % dívek
do 20 let hormonální antikoncepci užívá.192 Na základě porovnání těchto údajů se můžeme
domnívat, že dochází k vzestupnému trendu užívání hormonální antikoncepce a je tedy
důvodné se touto tématikou zabývat.
Hypotéza č.1, že věřící respondentky neužívají hormonální antikoncepci, se
nepotvrdila. Průzkumem nabyté experimentální hodnoty dokazují, že nadpoloviční většina
věřících respondentek antikoncepci užívá (zatímco u nevěřících je to převážná většina).
Předpoklad, že tento jev je způsoben nedostatečnou informovaností věřících respondentek
ohledně počátku lidského života a raně abortivního účinku hormonální antikoncepce, se
nepotvrdil. Znamená to, že u zkoumaného vzorku populace míra užívání hormonální
antikoncepce nesouvisí s vírou v Boha. Nabízí se otázka, z jakého důvodu je nezanedbatelná
část věřících dívek ochotna žít proti svému svědomí. Lze se domnívat, že tlak skupiny v
současné celospolečenské atmosféře je natolik zásadní, že jej mnohdy nedokáže vyvážit ani
doširoka rozevřená náruč církevního společenství, natož vlastní rodina. Odolávají zřejmě jen
nejsilnější osobnosti.
Hypotéza č. 2, že věřící respondentky považují za počátek lidského života okamžik
početí se potvrdila, čímž se ovšem dostáváme do diskuse na téma, jak je tedy možné, že
přesto tak vysoký počet respondentek hormonální antikoncepci užívá. Lze namítnout, že
výzkum nebyl proveden v dostatečně širokém vzorku respondentek tak, aby mohl být
považován za plně reprezentativní vzorek populace a že by bylo potřebné rozlišit i jednotlivé
církve, aby bylo možné vyvodit, zda se jedná skutečně o rozšířený jev nebo jev související
pouze s touto věkovou skupinou, která své názory ve vztahu k žebříčku hodnot teprve utváří.
Námitka vznesená k této hypotéze v kapitole „Výsledky“, že důvod může ležet v nedostatečné
autoritě církve v oblasti předávání deklarovaných hodnot, by si zasluhovala další výzkum na
téma pastorační práce jednotlivých církví v této sféře a schopnost poskytnout útočiště versus
síla působení skupiny, ze které nechce být mladá dívka za žádnou cenu vyčleněna. (Obdobnou
situaci bychom mohli vysledovat v daleko více křičícím problému ženské obřízky, kdy z
osobních výpovědí mladých dívek, kterých se to týká, vyplývá, že zazlívají v raně
adolescentním věku svým matkám, které je uchránily před iniciačním rituálem ženské
192 Petrášová L. Mrtvice kvůli pilulce proti otěhotnění? 2013
108
obřízky, že byly vyčleněny ze své „party“, protože zůstaly „dětmi“, nebyly tedy rituálně
iniciovány v ženy - poznatky získány osobními rozhovory autorky při pracovní cestě do Keni.)
Hypotézu č. 3, která předpokládá, že respondentky subjektivně vnímající, že jsou
dobře a dostatečně informovány o všech aspektech užívání hormonální antikoncepce, ji
neužívají, zamítáme a potvrzujeme, že informovanost souvisí s mírou užívání hormonální
antikoncepce. To, že lékař/ka je nejčastěji uváděným zdrojem informací (v pořadí: lékař/ka –
kamarádky – internet – rodiče – škola, VO 8), akcentuje závažnost přístupu lékařské
veřejnosti k problematice hormonální antikoncepce a její preskripci dívkám a mladým ženám,
a to jak v kontextu pozitivních i negativních dopadů na zdraví uživatelek, tak neméně, jak
uvidíme dále, v kontextu etickém. Výsledky výzkumu ukazují, že respondentky se ohledně
názoru na okamžik vzniku lidského života neshodují – nejčastěji uvádějí, že lidský život
vzniká početím nebo uhnízděním oplodněného vejce nebo zaznamenáním srdeční akce.
Rozložení názoru je u nevěřících i věřících přibližně shodné. Protože gynekologové většinou
ve své praxi postupují tak, jako by lidský život začínal v některé pozdější fázi, stává se
nezbytným poskytování úplných informací jinými autoritami (rodiče, církve, škola).
Teoretická část předkládá, kromě přehledu dostupné hormonální antikoncepce v České
republice, mechanismů jejich účinků, pozitivních i negativních dopadů na zdraví uživatelek,
informace o dědičných trombofilních mutacích, především o mutaci Leidenské, která je z nich
nejčetnější a v současné době poměrně často přetřásaná v médiích v ne právě příznivých
souvislostech. Zajímalo nás, zda se respondentky považují za dostatečně informované o
těchto onemocněních a zda byly před započetím užívání hormonální antikoncepce vyšetřeny
(VO3, VO4). Z šetření vyplynulo, že většina respondentek se necítí být poučena o rizicích
plynoucích z užívání hormonální antikoncepce v souvislosti s dědičnými trombofilními
mutacemi, ačkoliv nadpoloviční většina uvádí, že je dostatečně obecně informována o
negativních dopadech hormonální antikoncepce na ženský organismus (VO3). Naprostá
většina (78 %) respondentek nebyla vyšetřena na přítomnost dědičné trombofilní mutace,
zatímco dle údajů VZP je prevalence jen Leidenské mutace u českých žen 10%.193 Dá se
předpokládat, že vzhledem ke krátké historii monitoringu této poruchy bude toto číslo ve
skutečnosti ještě vyšší. Při tak vysoké prevalenci by bylo nasnadě laboratorně vyšetřit každou
adeptku užívání hormonální antikoncepce, s čímž souhlasí i Procházka a kol.:
193 Petrášová L. Mrtvice kvůli pilulce proti otěhotnění? 2013
109
„Vzhledem k výskytu těchto závažných komplikací (rozuměj mozková žilní tromboza – pozn.
autorky) považujeme, v souladu s doporučeními České gynekologicko – porodnické
společnosti ČLS JEP, před zahájením podávání HAK za nezbytnou pečlivou analýzu osobní a
rodinné anamnézy a v indikovaných případech podrobné vyšetření eventuální přítomnosti
trombofilních stavů.... Screeningové vyšetření žen pře předpisem HAK na přítomnost
trombofilních mutací není indikováno. V našem souboru (prezentovaném zmíněným článkem –
pozn. autorky) měly ovšem všechny pacientky i přes pečlivý retrospektivní rozbor negativní jak
osobní tak rodinnou anamnézu. S ohledem na tuto skutečnost se nabízí otázka fakultativní
možnosti vyšetření trombofilií hrazené ženou na její přání před nasazením HAK.“194
To se však neděje s odvoláním na nákladnost vyšetření. Zdravotní pojišťovny hradí
pouze vyšetření z krve, zhruba 10x dražší než testy z jiných genetických materiálů (sliny),
které nejsou lékaři/kami využívány, ať už pro jejich nedostatečnou propagaci anebo chybějící
vazby na zdravotní pojišťovny. Cibula a kol. k tomu poznamenává, že: „Screeningové
vyšetření Leidenské mutace (FVL) u všech žen před doporučením užívání pohlavních steroidů
není v současnosti indikováno. Hlavním důvodem je ekonomická náročnost.“195
Dotazníkovým šetřením však nebylo zjištěno, jaká část respondentek – potenciálních
uživatelek hormonální antikoncepce - v důsledku pozitivního nálezu vrozené trombofilní
mutace nakonec hormonální antikoncepci neužívá.
K tomu, aby se člověk v každém okamžiku svého života dokázal správně rozhodovat,
nestačí rozvinutá mravní odpovědnost (která je ale ovšem základním předpokladem). Musí
mít také dostatečné pravdivé informace odpovídající jeho rozlišovací schopnosti. Ačkoli se
naše respondentky převážně cítí být dostatečně informovány o mechanismu účinku
hormonální antikoncepce svým lékařem – gynekologem (a opakovaně zdůrazňujeme, že
málokterá z dotazovaných cítí informovanost jako své právo, pročež výpovědní hodnota
příslušné části výzkumu je zatížena velkou subjektivitou - VO3), můžeme se důvodně
domnívat, že informace tohoto druhu rozhodně nejsou podávány celistvě a v patřičných
souvislostech.
Je dost možné, že dalším důsledkem uvedených rezerv v prevenci tromboembolických
194 Procházka, M. kol. Mozková žilní tromboza u uživatelek hormonální antikoncepce. Česko – slovenská
neurologie, 2007. s. 521 - 527
195 Cibula, D. a kol. Konsenzuální stanovisko k indikacím vyšetření Leidenské mutace (FVL – faktor V Leiden)
před doporučením hormonální kontracepce (COC) či hormonální substituční léčby (HRT). 2003.s. 502
110
onemocnění je i neočekávaně vysoký výskyt nadužívání hormonálních kontraceptiv za
účelem řešení záležitostí banálních v porovnání s rizikem ohrožením života. Jak ukazuje
výzkumná otázka č.2, nezanedbatelný počet respondentek uvádí jako důvod hormonální
antikoncepce harmonizaci menstruace nebo problémy s pletí.
Překvapující je zjištění, že dle subjektivních výpovědí respondentek jich informuje
svého ošetřujícího lékaře (VO 5), zpravidla pediatra, naprostá většina, což je v rozporu s
tvrzením pediatrů, že nemají informace o užívání hormonální antikoncepce svými klientkami,
a proto apelují na gynekology, aby vždy informovali ošetřujícího lékaře o preskripci
hormonální antikoncepce z důvodu provedení pečlivé anamnézy a na jejím základě
případného laboratorního vyšetření na přítomnost dědičných trombofilních mutací za účelem
prevence tromboembolických příhod.196 Samozřejmě je nesmírně důležité, aby ošetřující
lékař, v tomto případě pediatr nebo praktik, byl důsledně informován o faktu, že jeho klientka
užívá hormonální antikoncepci pro případ, že se vyskytnou zdravotní komplikace, mladá
dívka či žena není schopna podat kýženou informaci a přivolaný rodič také ne, neboť také
není informován. Gynekolog tak činit totiž nemusí.
Druhým nejčastějším zdrojem informací je uváděn internet. Otevřeme-li si jakýkoliv
internetový vyhledávač, vysype se na nás neuvěřitelné množství informací, které jsou více či
méně pravdivé, tendenční, protestující….. Každopádně hlavní proud informací se nese v
duchu proantikoncepčním a s reklamními slogany: „Hormonální antikoncepce prostě ženám
rozumí“ nebo „Hormonální antikoncepce – krása má nové jméno“ nedává moc šancí, v
kombinaci s ostatními vlivy, na uvážlivé a kvalifikované rozhodnutí.
Většina respondentek uvádí, že otázku užívání hormonální antikoncepce konzultuje se
svými rodiči a informuje se (VO5). Z toho, že většina jich hormonální antikoncepci užívá,
usuzujeme, že většina rodičů je v tom podporuje nebo je dokonce k užívání hormonální
antikoncepce nabádá. Otázkou zůstává, nakolik mají rodiče informace o závažných
zdravotních důsledcích a morálních dilematech, která celou tuto problematiku zahalují a
způsobují tak rozdělení společnosti na dva téměř nesmiřitelné tábory.
Nepřehlédnutelným zdrojem informací o těchto tématech je škola. Celospolečenská
196 Hyánek J. a kol. Trombolické příhody u dívek a mladých žen užívajících hormonální antikoncepci Československá pediatrie 2010. s. 369 – 383
111
diskuse, která se přenesla i do velmi ohnivých diskusních pořadů v televizích a ostatních
médiích, na téma sexuální výchovy v českých školách, dává tušit, že i zde bude problém.
Sexuální výchova v intencích autorit českých sexuologů zvučných jmen, vedená ve smyslu
spíše instrumentálním, věcném a proantikoncepčním s argumenty snižování množství
umělých ukončení těhotenství (i zde bychom mohli oponovat – viz předchozí text)
předznamenává, že ani ve škole dívky nenajdou klidné a laskavé prostředí vedoucí k posílení
sebevědomí a zodpovědnému partnerství ve všech smyslech toho slova. Iniciativy organizací
jako je např. Pro-life, Centrum pro rodinu a podobně v této atmosféře nemají příliš šancí na
celospolečenský záběr, jakkoliv jsou jejich snahy oprávněné a žádoucí.
Zajímavým výsledkem je, že velká většina dívek konzultuje tuto problematiku se
svým sexuálním partnerem. U uživatelek hormonální antikoncepce je to mírně nadpoloviční
většina. Nutně to ovšem neznamená, že dívky své rozhodnutí k užívání hormonální
antikoncepce s partnerem konzultují ve smyslu společné odpovědnosti, leckdy o tomto faktu
partnera jen informují a on toto rozhodnutí své partnerky přijímá nebo vítá. Zde by bylo
zajímavé realizovat studii na téma, jaký postoj mají k tomuto tématu mladí muži. Daleko
zajímavější je ovšem fakt, že naprostá většina (120 z 123) neuživatelek toto téma také
konzultuje se svým sexuálním partnerem. Pokud tedy cíleně nepracují na početí nového
života, lze předpokládat, že se byli schopni společně shodnou na odpovědnosti za zabránění
neplánovanému početí způsobem jiným, než je užívání hormonální antikoncepce.
Přestože je zde velká skupina mladých párů, které se dokáží postavit k problematice
antikoncepce společně, značná část dospívajících dívek a mladých žen se cítí být v tomto
problému osamocena a rozpakuje se obrátit o podporu i tam, kde se tato nabízí (rodiče,
církve). Raději podléhá vlivu své sociální skupiny a tlaku společnosti, z nichž však ani jedna
jim následně nepomůže nést následky jejich rozhodnutí.
Irský teolog Sean Fagan nabízí možnou cestu, jak osvobodit lidi zmatku a naučit se
přijímat realitu beze strachu: „Pomoci lidem cítit se doma v církvi, jež respektuje jejich
Bohem daný rozum.“ Fagan kritizuje fakt, že téma umělé antikoncepce se stále nese v rovině
povolenosti či zakázanosti určitých metod regulace porodnosti (navíc často házené do jednoho
pytle s problematikou potratů a rozvodů), mluví se spíše o autoritě a poslušnosti než o
odpovědnosti a svědomí na pozadí manželské lásky, jak ji doslovně autor charakterizuje: be
112
attentive, intelligent, reasonable, responsible.197
I Sokol vidí problematiku svědomí jako stále probíhající proces, nikoli Rubicon:
198
„Svoboda nikdy není dokonalá a musí se na ní stále pracovat.“
197 Fagan S. Does Morality Change? 1997
198 Sokol. J. Etika život. 2010
113
6. ZÁVĚR
Cíle zadané na začátku práce byly splněny, hypotézy
a výzkumné otázky
zodpovězeny. Závěrem lze konstatovat, že problematika hormonální antikoncepce je v české
společnosti velmi výbušným a kontroverzním tématem, vzbuzujícím silné emoce a bouřlivé
diskuse.
Teoretická část podává ucelené informace o zdravotních a etických aspektech
hormonální antikoncepce ve vztahu k dívkám a mladým ženám v České republice. Z části
empirické vyplývá několik podstatných zjištění o zkoumané skupině:
- velmi vysoké zastoupení uživatelek hormonální antikoncepce,
- víra v Boha nemá vliv na míru užívání hormonální antikoncepce,
- hlavním zdrojem informací je lékař/ka,
- informovanost o účincích hormonální antikoncepce, ač subjektivně vnímána jako
dostatečná, je neúplná, jednostranná až tendenční, nicméně odpovídající atmosféře současné
české společnosti, charakterizované anomií a konzumem,
- přestože dívky a mladé ženy uvádějí, že jsou o raně abortivní účinku hormonální
antikoncepce informovány a přestože u nich převažuje názor, že lidský život začíná početím,
nemá to vliv na jejich postoj k hormonální antikoncepci.
Nutno podotknout, že výzkum je zatížen výraznou subjektivitou výpovědí
respondentek a tím mohou být výsledky zkresleny. Během realizace výzkumu se ve světovém
i českém tisku objevily nové alarmující zprávy na téma užívání hormonální antikoncepce a
její vliv na zdraví uživatelek a celé společnosti, které ovšem nemohly být z pochopitelných
důvodů výzkumem reflektovány. Výzkum postihl pouze názory respondentek uživatele/
neuživatelek ve věku 15 – 24 let. Rozhodně by bylo zajímavé prozkoumat názory a
informovanost žen uživatelek/neuživatelek, rodičovské generace, jako jednoho z významných
vlivů na rozhodování dívek a mladých žen k užívání či neužívání hormonální antikoncepce. A
v neposlední řadě by bylo velmi zajímavé prozkoumat názory a informovanost mladých
mužů, jejich kompetence a ochotu či neochotu převzít za plánované rodičovství odpovědnost
spolu se svou partnerkou.
114
Doporučení pro změnu tohoto stavu:
Protože společnost jako takovou tak rychle změnit nelze, vidíme největší potenciál pro
posun k pozitivnějšímu vývoji ve výchově k objektivní informovanosti, zdravému
sebevědomí a úctě k lidskému životu (a to i vlastnímu). Za účelem podpory a ochrany
zdravého procesu (nejen pohlavního) dospívání je potřeba postavit protipól stávajícím
trendům školní sexuální výchovy se zacílením na etiku, výchovu k odpovědnému lidství,
partnerství a rodičovství. V praxi by to mohlo znamenat větší podporu stávajícím a
osvědčeným organizacím, které tak již činí (včetně církví), případně vytvářet nové strategie a
aktivity napřené k tomuto cíli.
Na základě hlubšího výzkumu názorů a informovanosti většího vzorku dívek žen,
generace rodičů a samozřejmě i mužů, jako přímých aktérů tohoto dění, by jednou takovou
strategií bylo vytvoření rozsáhlé odborně vedené infromační kampaně s celospolečenskou
diskusí se zástupci všech zúčastněných (mladých lidí, rodičů, široké veřejnosti, odborné
veřejnosti, zástupců organizací, církví, ale i Ministertva školství ČR) s možností využití
informačních přednášek a diskusí na dané téma. Jedině objektivní informace a možnost
vyslechnutí více názorových alternativ může dát každé jednotlivé lidské bytosti možnost
zodpovědně se rozhodnout a zaujmout stanovisko a zároveň také plně převzít za takové
rozhodnutí osobní zodpovědnost.
115
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
1.Knihy/monografie
ALCORN, R. 2004. Proč chránit nenarozený život. Praha: Návrat domů, 2004.144 s.
ISBN 978-80-7255-242-9
ANCHELL, M. 1996. Sexuální výchova s otazníkem. Olomouc: MCM,1996. 111 s.
ISBN 80-2380-908-3
BRECKWOLDT, M. a kol. 1996 Gynekologie a porodnictví. Osveta, Martin, 1997, 648 s.
ISBN 80-88824-56-7
CIBULA. D. - HENZL, M. - ŽIVNÝ, J. 2002. Základy gynekologické endokrinologie.
Praha: Grada Publishing, 2002. 344 s. ISBN 80-247-0236-3
CITTERBART, K. 2001 Gynekologie. Praha: Galén, 2001. 384 s.ISBN 80-7262-094-0
Contraception in adolescence: Issues in adolescent health and development. Geneva:
Department of Child and Adolescent Health and development, Reproduktive Health and
Reasearch World Health Oragnization, 2004. 50 s. ISBN 92-4-159144-7
ČERNÝ, D. a kol. 2011. Lidské embryo v perspektivě bioetiky. Praha: Wolters Kluwer ČR.
2011. 194 s. ISBN 978-80-7357-648-6
FAGAN S.1997
0814659268
Does Morality Change? Michael Glazier Books.1997. 227 s. ISBN
HYNIE, S. 1998. Speciální farmakologie.Díl IV., Hormony a vitamíny. Praha: Karolinum,
1998. 140 s. ISBN 80-7184-783-6.
JANKŮ. K. Spolupráce internisty s gynekologem. Brno: Masarykova univerzita, 1995. ISBN
80-210-1160-067-2
KOLÁŘOVÁ, M. 2003. Bolestivá menstruace I. Praha: Triton, 2003. 96 s. ISBN 80-7254315-6
LINCOVÁ, D., H. FARGHALI. 2007. Základní a aplikovaná farmakologie. Praha: Galén,
2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0
MARTIUS, G. 1996 Gynekologie a porodnictví. Martin: Osveta, 1996, 648 s. ISBN 80-8882456-7
ONDOK, J. P.1996 Bioetika. Svitavy: Trinitas,1999. 136 s. ISBN 80-86036-24-3
POHUNKOVÁ, D.1991. Úcta k životu. Praha: Zvon, 1991, 199 s. ISBN 80-711-3010-9
SEIDLOVÁ, D. 1997 Kontracepce pro praxi. Praha: Maxdorf, 1997. 148 s. ISBN 80-8580039-X
116
SILBERNAGL, S. - DESPOPOULOS, A. 1993. Atlas fyziologie člověka. Vyd. 2. Praha:
Grada. 1993. 352 s. ISBN 80-856-2379-X.
SINGER, P. 1999 Practical ethics. Cambrtidge: Cambridge University Press 1999. ISBN 0521-43363-0
SINGER, P. Should the baby live? (The problem of handdicapped infants). Oxfrod University
Press. 1985. s. 228 ISBN 0192860623
SOKOL, J., Etika a život. Praha: Vyšehrad 2010. 235 s. ISBN 978-80-7429-063-3.
STRUNECKÁ, A. -. PATOČKA, J. 2011. Doba jedová. Praha: Triton, 2011. 296 s. ISBN 97880-7387-469-8
SUMMER, L. W. a kol. Právo ženy? Olomouc: Kaligram, 2004. ISBN 80-7149-612-X
SZAREWSKÁ, A.-GUILLEBAUD, J. 1996 Antikoncepce – praktická příručka. Praha:
Victoria Publishing, 1996. ISBN 80-85865-55-6
UZEL, R. 1999. Antikoncepční kuchařka: aneb cesty k sexuálnímu zdraví,Praha: Grada, 1999.
137 s. ISBN 80-7169-767-2
VÁCHA, M. 2008 Místo na němž stojíš, je posvátná zem? Brno: Cesta, 2008. 255 s.
ISBN 978-80-7295-104-8
VÁCHA, M.2004. Šestá cesta, Brno: Cesta, 2004. 142.s ISBN 80-7295-061-4
VÁCHA a kol. 2012. Základy moderní lékařské etiky. Praha: Portál, 2012. 304 s.
ISBN 978-80-7367-780-0
VOKURKA, M.- HUGO, J. 1998. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 1998. 490 s.
ISBN 80-85800-81-0
VIŠŇOVSKÝ, P.,1998. Farmakologie do kapsy. Přehledné repetitorium pro praxi. Praha:
Maxdorf, 1998. ISNB 80-85800-45-4
WILKE J. a B.1993. Člověkem od početí. Katolické nakladatelství COR JESU, Český Těšín
1993. 334 s.
2. Články v časopise
CALDA, P., Levonorgesterol – pohotovostní kontracepce. Moderní gynekologie a porodnictví.
Praha: Levret, 2002, Vol.11, č.1, supplementum B, s. 135 – 150. ISSN 1212-3846
CIBULA, D. a kol. Kontinuální schéma užívání – významný trend v kombinované hormonální
kontracepci. Česká gynekologie. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2006. Roč
71, č.1, s. 66-69. ISSN 1803-6597
117
ČEPICKÝ, P., Antikoncepce, Moderní gynekologie a porodnictví, Praha: Levret, 2004.
vol.13, č.4, s. 585 – 642. ISSN 1212-3846
DVOŘÁČKOVÁ K., M. RABIŠKOVÁ, Vaginální aplikace léčiv – nové směry. Praktické
lékárnictví. Olomouc: Solen, 2006. č.2, s. 93 – 97
FAIT. T., Má perorální kombinovaná antikoncepce vliv na riziko osteoporózy? Praktická
gynekologie, Brno: Medica Publishing and Consulting, 2002. č.6, s. 11 – 13. ISSN 1211-6645
FANTA, M., Postkoitální antikoncepce. Moderní gynekologie a porodnictví, Praha:Levret
2001. Vol. 10, č.2, s. 178- 180. ISSN 1212-3846
HYÁNEK J. a kol.. Tromboembolické příhody u dívek a mladých žen užívajících hormonální
antikoncepci. Čes-slov Pediat 2010; 65 (6): 369-383. ISSN 0069-2328 (Print)
KAHLENBORN Ch., W. LARIMOR, J. STANDFORD. Postfertilization effect of hormonal
emergency contraception. The annals of Pharmcotherapy. Cincinnati: Harvey Whitney Books
Company, 2002. Vol. 36, č.3, s. 465 – 470. ISSN 1060-0280
KORYNTOVÁ D., Gestagenní kontracepce. Moderní gynekologie
Praha:Levret 2001. Vol.10, č.2, s 152 – 159. ISSN 1212-3846
a
porodnictví.
KREMEROVÁ R. 2012. Potraty 2011. ÚZIS. 2012. ISSN: 1210-8642
LARIMOR, W., J.B. STANDFORD. Postfertilitin Effects of Oral Contraceptives and Their
Relationship to Informed Consent. Archives of Family Medicine. Chicago: American Medical
Association, 2000. Vol. 9, s. 126 – 133
LAJKEP, T. Status lidského embrya z hlediska filozofické antropologie. Scripta bioethica.
Brno: Hippokrates, 2003, roč. 3, č. 4, s. 4-10. ISSN 1213-2977
LAJKEP, T. Lidské embryo - kdo, nebo co? Zdravotnické noviny-Lékařské listy. Praha:
Strategie - zdraví, s.r.o., 2003, vol. 52, No 12, p. 15. ISSN 0044-1996.
PETRÁŠOVÁ, L. Mrtvice kvůli pilulce proti otěhotnění. Mladá fronta dnes. Praha: Mafra.
10.1.2013.
PROCHÁZKA a kol. Mozková žilní trombóza u uživatelek hormonální antikoncepce. Cesk
Slov Neurol N 2007; 70/103(5): 521 – 527. ISSN 1210-7859
URBÁNKOVÁ, J., M. CHOCHOLA, P. VAŘEJKA a kol. Hyperkoagulační stav a hluboká
žilní trombóza. Kardiologická revue. 2002 č.4, s. 282 – 285. ISSN 1212-4540
WATSON, J.D. - CRICK. F.H. (April 1953). Molecular structure of nucleic acids; a structure
for deoxyribose nucleic acid (PDF). Nature 171 (4356):
737-38.Bibcode:1953Natur.171..737W. doi:10.1038/171737a0. PMID 13054692
118
3. Články v elektronických časopisech a jiné elektronické příspěvky
ALVERGNE A. - LUMMAA V. Does the contraceptive pill alter mate choice in humans?
Trends in Ecology & Evolution, Volume 25, Issue 3, 171-179, 06 October 2009
10.1016/j.tree.2009.08.003 [online] březen 2010 [cit. 12.4.2012]Dostupné z:
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169534709002638
BAUER, K.A. Activated protein C resistance and factor V Leiden. Up to date.[online] březen
2013 [cit. 13.4.2013] Dostupné z: http://www.uptodate.com/contents/activated-protein-cresistance-and-factor-vleiden?source=search_result&search=BAUER%2C+K.A.+Activated+protein+C+resistance+a
nd+factor+V+Leiden.&selectedTitle=1~104
Berg,C. - Petersson:. I. Sex reversal in frogs an effect of drugs in the environment.
BMJOpen.com [online] 22.2.2007.[cit. 13.4.2013]
Dostupné
z:
http://www.uu.se/en/news/newsdocument/id=3242&area=&typ=pm&na=vanligt&lang=en
BOŽKOVÁ, B. Zdravotní a ekologická rizika antikoncepčních metod. [online] 6.3.2009
[cit. 14.4.2013]
Dostupné z:
http://www.ekologickelisty.cz/index.phpoption=com_content&task=view&id=424&Itemid=4
1
ČÁPOVÁ. H. Pilulka nebere jen děti. [online] 2012 [cit. 13.12.2012] Dostupné z.
http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/pilulka.htm
ČEPICKÝ, P. Úvod do antikoncepce pro lékaře negynekology. Praha: Levret. [online] 2002
[cit.
10.2.2013].
Dostupné
z:http://www.levret.cz/publikace/knihy/2002/uvod-doantikoncepce/
Historie a současnost antikoncepční pilulky. Sexus.cz. [online] 15.10. 2001[cit. 5.3.2013]
Dostupné z: http://www.sexus.cz/historie-a-soucasnost-antikoncepcni-pilulky
Hormonální antikoncepce. WiciScripta.eu. [online] [cit. 12.4.2013] Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Hormon%C3%A1ln%C3%AD_antikoncepce
JANDOVÁ H.2011. Ženská antikoncepce může způsobovat rakovinu u mužů. Týden.cz [online]
16.11.2011 [cit. 1. 4. 2013] Dostupné z:
http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/zenska-antikoncepce-muze-zpusobovat-rakovinu-umuzu_217502.html?showTab=nejctenejsi-7l
119
KLAPILOVÁ K. a kol. Vliv orální hormonální antikoncepce na ženskou sexualitu v evoluční
perspektivě. Česká a Slovenská psychiatrie. [online] 2013
[cit. 14.4.2013] Dostupné z:http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=776
Leidenská mutace.WiciScripta.eu. [online] 20.10.2012 [cit. 12.4.2013] Dostupné z:
http://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Leidensk%C3%A1_mutace&oldid=205605
Léky, které změnily svět. Trendy zdraví. [online] 14.9.2011 [cit 30.3.2013] Dostupné
z:http://trendyzdravi.cz/medicina/leky-ktere-zmenily-svet.html
MARGEL, D., N. FLESCHNER. Oral contraceptive use is associated with prostate cancer:
an
ecological
study.
[online]14.9.2011.
[cit.
14.4.2013]
Dostupné
z:
http://bmjopen.bmj.com/content/1/2/e000311.full
MÁSLOVÁ, H. Antikoncepce pro mladistvé je zvěrstvo. OnaDnes.cz. [online] 2011[cit.
14.4.2013]. Dostupné z: http://ona.idnes.cz/antikoncepce-pro-mladistve-je-zverstvo-tvrdigynekolozka-pad-/spolecnost.aspx?c=A110810_143328_spolecnost_jup
MARIONS, L., aj. Emergency contraception with mifepristone and levonorgestrel:
mechanismus of action. [online]. Bethesda: national Library of Medicin, 2002. [cit. ]
Dostupné z:
www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez/query.fcgi?db=
pubmed&cmd=Retrieve&dopt=AbstractPlus&list_uids=12100805&itool=iconabstr&query_h
l=1&itool=pubmed_docsum>.
Nová aplikace TEAMu PhoneSoft. PhoneSoft.cz. [online] 2013 [cit. 14.4.2013 ] Dostupné z:
http://www.phonesoft.cz/clanky.php?id_clanek=404
PETR, J. Hormonální akvárium. [online] 22.8.2011 [cit. 14.4.2013 ] Dostupné z:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-hormonalni-akvarium-0hk-/p_veda.asp?c=A110820_110845_p_veda_wag
PETR, J.Hormonální antikoncepce ztěžuje výběr správného partnera. [online] 14.10.2009
[cit. 23.3.2013] Dostupné z: http://www.osel.cz/index.php?clanek=4671
Postkoitální antikoncepce. Vitalia.cz. [online] [cit. 5.1.2013]
http://www.vitalia.cz/specialy/antikoncepce/postkoitalni-antikoncepce/
Dostupné
z:
POUL, H. Trombofilní stavy významné v patogenezi žilní tromembolické nemoci. Pelhřimov
2006 u příležitosti konání XII. Pařízkových dní [online] [cit. 3.4.2013] Dostupné z:
http://www.thrombosis.cz/sources/Guidelines-Trombofilie_STH_III062.pdf
Přednášky o sexualitě pro ZŠ a SŠ. Gynprenatal. 2013.[online] 2013 [cit. 4.3.2013]. Dostupné
z: http://www.gynprenatal.cz/?tit=prednasky-o-sexualite-pro-zs-a-ss&cat=7&art=1397
Přehled hormonálních antikoncepčních preparátů. ProLife.[online] 2013 [cit. 8.3.2013]
Dostupné z: http://prolife.cz/?a=8
ROBERTS. S.C. et col. 2008 MHC-correlated odour preferences in humans and the use of
oral
contraceptives; Proc Biol Sci. 2008 Dec 7;275(1652):2715-22.
doi:
120
10.1098/rspb.2008.0825.[online] 7.12.2008 [cit. 12.4.2013]
Dostupne z. http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/275/1652/2715.full
SELEMENTOVÁ, Z. Jste mutant? Pokud to o sobě nevíte, můžete zemřít. Žena.cz. [online]
23.1.2013 [cit. 11.3.2013].
Dostupné z: http://zena.centrum.cz/zdravi/domaci-lekar/clanek.phtml?id=769119
S hormonální antikoncepcí po půl století.[Hledám zdraví.cz [online]2008 [cit. 14.3.2013]
Dostupné z: http://www.hledamzdravi.cz/clanek/22-s-antikoncepci-po-pul-stoleti
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. Právní aspekty informovaného souhlasu. [online] 2013 [cit.
3.3.2013]
Dostupné
z:
http://www.szu.cz/cekz/dokumenty/akreditace/Pravni_aspekty_inform_souhlasu_pacienta.pdf
ŠMÍROVÁ S. a kol. Hluboká žilní trombóza v souvislosti s užíváním estrogen – gestagenní
perorální antikoncepce. Kardiologická revue.4/02. str. 279 - 281[online] 2002 [cit. 23.3 2013]
Dostupné z: http://www.prolekare.cz/pdf?ida=kr_02_04_08s.pdf
TESAŘOVÁ, P.2012 Hormonální antikoncepce a rakovina. Jaká jsou rizika? Top lékař.cz.
[online] 19.1.2012 [cit. 20.3 2013]
TRUJILLO, A.L. 2005 The Family anf Life in Europe. Vatican:The Holy See, 2003 [online]
27.3. 2005 [cit. 14. 8. 2012.]. Dostupné z:
www.vatican.va/roman_curia/pontifical_council/family/documents/rc_pc_family_doc_20030
614:family_europe_trujillo_en.html
V britských školách dávali antikoncepci třináctiletým bez vědomí rodičů. Novinky.cz.
[online]
7.2.
2012
[cit.
7.2.
2012.].
Dostupné
z:
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/258437-v-britskych-skolach-davali-antikoncepcitrinactiletym-bez-vedomi-rodicu.html
WEDEKIND, C. et al. 1995. MHC-dependent preferences in humans. Proceedings of the
Royal Society of London 260: 245–49[online] 1995 [cit. 13. 4. 2013] Dostupné z:
http://rspb.royalsocietypublishing.org/
ŽÁK, L. Že by přece jenom předzvěst sexmise? Britské listy.[online] 27.4.2007 [cit.
13.4.2013] Dostupné z:http://blisty.cz/art/34060.html
121
4. Vědecko – kvalifikační práce
ČÍŽKOVÁ M. 2007. Modely a experimentální hodnocení endokrinní disrupce u vodních
živočich: diplomová práce. Brno: MUPřF. 2007. 60 s.
122
Přílohy
Příloha č. 1 Dotazník pro věkovou kohortu 15 – 24 let
Příloha č. 2 Dotazník pro věkovou 9.ročník ZŠ
Příloha č.1
Dotazník k rigorózní práci na téma:
Problematika hormonální antikoncepce u mladé generace
Dotazník obsahuje otázky uzavřené i otevřené. U otázek uzavřených označte jednu nebo více
z uvedených alternativ. Na otázky otevřené se pokuste odpovědět stručně a vlastními slovy.
Podmínkou vyplnění dotazníků je ženské pohlaví a věk nad 15 let.
Dotazník je anonymní, údaje se zpracovávají pomocí PC.
1. Víra
Věřící
Nevěřící
2. Rodina
Úplná (s matkou i otcem)
Neúplná
3. Věk
15 – 19 let
20 – 24 let
4. Kde jste získala nebo získáváte informace o antikoncepci?
Rodiče
Škola
Internet
Kamarádky
Lékař/ka
Jiné………………………………………………………………………………………
5.
-
Jaké druhy antikoncepce znáte?
……………………………………
……………………………………
……………………………………
……………………………………
……………………………………
……………………………………
6. Užíváte nějakou formu antikoncepce?
Ano
Jakou?............................................................................................................................................
Ne
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
7. Užívala jste nebo užíváte hormonální antikoncepci?
Ano
Ne
8. Pokud ano, od jakého věku užíváte hormonální antikoncepci?
Před 15. rokem
Mezi 15. a 18. rokem
Po 18. roce
9. Jak dlouho jste hormonální antikoncepci užívala, případně ještě užíváte
Uveďte počet let …………..
10. Z jakého důvodu jste hormonální antikoncepci užívala, případně užíváte?
Problémy s pletí
Zabránění nechtěnému těhotenství
Jiné……………………………………………………………………………………
11. Vědí Vaši rodiče, že užíváte hormonální antikoncepci?
Ano
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
Ne
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
12. Konzultovala jste problematiku hormonální antikoncepce s rodiči (nebo alespoň
jedním z nich)?
Ano
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
Ne
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
13. Konzultovala jste užívání hormonální antikoncepce se sociálním pracovníkem/cí,
psychologem/žkou, případně jiným odborníkem/cí?
Ano
Ne
14. Ví Váš praktický/á, případně dětský/á, lékař/ka, že užíváte hormonální
antikoncepci?
Ano
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
Ne
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
15. Byla jste svým ženským/ou lékařem/kou poučena o mechanismech působení
Ano
Ne
16. Byla jste svým ženským/ou lékařem/kou poučena o možných vedlejších účincích
Ano
Ne
17. Odebíral/la Vám před začátkem užívání hormonální antikoncepce a následně
jednou ročně Vaše ženský/á lékař/ka krev na kontrolní vyšetření (srážlivost krve,
jaterní testy)?
Ano
Ne
18. Víte, co to je dědičný sklon k vyšší srážlivosti krve (vrozený trombofilní stav)?
Ano
Ne
19. V případě, že jste uživatelkou hormonální antikoncepce, byla jste poučena o
možném riziku v souvislosti s výše uvedeným onemocněním?
Ano
Ne
20. Byla jste před započetím užívání hormonální antikoncepce vyšetřena ohledně
tohoto rizika?
Ano
Ne
21. V jakém okamžiku nitroděložního vývoje se, podle Vašeho názoru, jedná o
lidskou bytost?
Od početí
Od uhnízdění rozvíjejícího se zárodku v děloze
Od okamžiku, kdy začíná tlouci srdce (tedy od konce třetího týdne po početí)
Od okamžiku, kdy nastává fetální období (tedy od začátku třetího měsíce po početí)
Od porodu
Jiné………………………………………………………………………………………
________________Otázky pro respondentky žijící sexuálním životem________________
22. Konzultovala jste užívání hormonální antikoncepce se svým sexuálním
partnerem?
Ano
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
Ne
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
23. Víte, co je to estrogen?
Ano
Ne
24. Jaká je úloha estrogenu v souvislosti se zabráněním otěhotnění?
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………....
25. Víte, co je to progesteron?
Ano
Ne
26. Jaká je úloha progesteronu v souvislosti se zabráněním otěhotnění?
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
27. Víte, co je to abortivní účinek?
Ano
Vysvětlete,
prosím
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
Ne
28. Víte, že hormonální antikoncepce může vést k zneživotnění již oplodněného
vajíčka?
Ano
Ne
Příloha č. 2
Dotazník k rigorózní práci na téma:
Problematika hormonální antikoncepce u mladé generace
Dotazník obsahuje otázky uzavřené i otevřené. U otázek uzavřených označte jednu nebo více
z uvedených alternativ. Na otázky otevřené se pokuste odpovědět stručně a vlastními slovy.
Podmínkou vyplnění dotazníků je ženské pohlaví a věk 13 - 15 let.
Dotazník je anonymní, údaje se zpracovávají pomocí PC.
29. Víra
Věřící
Nevěřící
30. Rodina
Úplná (s oběma rodiči)
Neúplná
31. Věk
13 – 14 let
14 – 15 let
32. Jaké druhy antikoncepce znáš?
- ……………………………………
- ……………………………………
- ……………………………………
- ……………………………………
- ……………………………………
- ……………………………………
- ……………………………………
33. Myslíš, že v budoucnu budeš užívat nějakou formu antikoncepce?
Ano
Jakou?............................................................................................................................................
Ne
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
Již užívám
Jakou?............................................................................................................................................
6.
Pokud antikoncepci užíváš nebo ji plánuješ užívat, z jakého důvodu?
Problémy s pletí
Zabránění nechtěnému těhotenství
Jiné………………………………………………………………………………………
7. Představuješ si, že pravděpodobně budeš v budoucnosti užívat hormonální
antikoncepci?
Ano
Ne
8. Konzultovala jsi nebo budeš konzultovat problematiku hormonální antikoncepce
s rodiči (nebo alespoň jedním z nich)?
Ano
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
Ne
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
9. Pokud hormonální antikoncepci již užíváš, ví o tom tvůj dětský lékař/ka?
Ano
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
Ne
Proč?..............................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
10. Budeš konzultovat s lékařem nebo dalšími odborníky (psychologem, sociálním
pracovníkem)
Ano
Ne
11. Byla jsi už někdy někým (svým ženským lékařem/kou, ve škole, rodiči) poučena o
mechanismech působení hormonální antikoncepce?
Ano
Ne
12. Byla jsi už někdy někým (svým ženským lékařem/kou, ve škole, rodiči) poučena o
možných vedlejších účincích hormonální antikoncepce?
Ano
Ne
13. Víš, co to je dědičný sklon k vyšší srážlivosti krve (vrozený trombofilní stav)?
Ano
Ne
14. Jsi informována, že máš být před započetím užívání hormonální antikoncepce
vyšetřena ohledně tohoto rizika?
Ano
Ne
15. V jakém okamžiku nitroděložního vývoje se, podle tvého názoru, jedná o lidskou
bytost?
Od početí
Od uhnízdění rozvíjejícího se zárodku v děloze
Od okamžiku, kdy začíná tlouci srdce (tedy od konce třetího týdne po početí)
Od okamžiku, kdy nastává fetální období (tedy od začátku třetího měsíce po početí)
Od porodu
Jiné………………………………………………………………………………………
16. Kde získáváš informace o antikoncepci?
Rodiče
Škola
Kamarádky
Internet
Lékař/ka
Jiné………………………………………………………………………………………

rigorózní práce Lenky Roskové

Transkript

Podobné dokumenty

Bítešská klasa

stárnutí ženy a hormonální substituční terapie

Plánované rodičovství

Jaro 2016 - Armáda Spásy

Komunitní plán sociálních služeb města Česká Lípa

Gestagenní antikoncepce

Kombinovaná hormonální antikoncepce (COC)