Veřejné finance v ČR, rozpočtová politika
Transkript
Veřejné finance v ČR, rozpočtová politika Historie, diagnóza, reformy Saldo vládního sektoru v % HDP Vývoj státního dluhu 1993-2009 32,5 900 23,2 800 21,1 19,1 700 600 15,6 500 14,7 13,3 9,2 9,6 9,8 300 158,8 157,3 154,4 155,2 173,1 194,7 11,0 228,4 289,3 345,0 691,2 16,1 1178,2 24,9 25,2 802,5 892,3 999,8 25 20 592,9 493,2 13,2 10,5 400 200 30 27,1 1000 15 395,9 10 5 100 0 Stav státního dluhu Podíl státního dluhu na HDP (%) 20 09 20 08 20 07 20 06 20 05 20 04 20 03 20 02 20 01 20 00 19 99 19 98 19 97 19 96 19 95 19 94 0 19 93 Stav d lu h u (m ld . K č) 1100 35 Po d íl d lu h u n a H D P (% ) 1200 Proč se hovoří o reforně veřejných rozpočtů? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Deficity a dluh rostou Náklady financování dluhu a deficitu Mezigenerační břemeno - dvě dimenze Manévrovací prostor fiskální politiky – makroekonomicá stabilizace (proticyklický obsah fiskální politiky), zvyšování nákladů stabilizační měnové politiky Kredibilita vlády, signální efekt Vnímání země a fiskální politiky finančními trhy Vnější závazky, zejména ... ... Převzetí eura Schopnost vlád prosazovat svou politiku - vlády nemohou vládnout Deficitní sklon fiskální politiky (deficit bias) • Je - vedle hospodářského cyklu – významnou hybnou silou fluktuace rozpočtové pozice • Příčiny institucionální a politické: – institucionální: nedokonalost procesů tvorby a implementace rozpočtů – politické: omezená ochota politického systému plně internalizovat budoucí důsledky stávající fiskální politiky – neschopnost voliče docenit intertemporální či mezigenerační důsledky této politiky Náklady financování dluhu a deficitu • Čím vyšší je deficit a dluh, tím vyšší jsou náklady státu na jejich financování … • … absolutně a od jisté absolutní výše deficitu to může platit i relativně • stoupá podíl výdajů státního rozpočtu určených na správu dluhu (splátky úroku a případně i jistiny) na výdajích celkových • Efekt sněhové koule - samotná správa veřejného dluhu vyvolává další růst deficitu Fiskální nerovnováha - důsledky • • • • • • Procyklické působení rozpočtů Vytěsňování soukromých investic vysoká (vyšší) inflace nižší důvěra investorů Tlak na úrokové sazby a na devizový kurz větší riziková prémie účtovaná investory do vládních dluhopisů • zpravidla tak i celkově vyšší zátěž veřejných rozpočtů náklady dluhové služby (s nevyhnutelným důsledkem v částečném - větším či menším – vytěsňování výdajů vlády na spotřebu a transfery) • zvyšování daňového břemene, daňová optimalizace, zkracování investičních horizontů • Sociální a politické důsledky Mezigenerační břemeno • Mezigenerační argument: čím vyšší budou náklady příštích generací na řešení veřejného zadlužení, tím menší (absolutně a případně i relativně) bude prostor pro zajišťování veřejných statků a investic v příštích letech • Strukturální dimenze mezigeneračního argumentu ... Rozložení reformních nákladů v čase Manévrovací prostor fiskální politiky • Rostoucí deficit a dluh omezují prostor pro aktivní proticyklickou fiskální politiku • Kvantitativní hranice proticyklické fiskální politiky: – Externí pravidla (M. kritéria) – Absorpční kapacita trhu • Kooperace stabilizační fiskální a měnové politiky (náklady nekooperujících politik!) • Stejná omezení i pro případnou aktivní prorůstovou politiku (pokud tomuto konceptu ovšem věříme) Kredibilita vlády, signální efekt • „vláda (či vlády) ztrácejí kontrolu nad vývojem veřejných financí“ ... • není jasné, jak stabilní země hospodářsky v příštích obdobích bude • není jasné, jak vláda bude v budoucnosti na problémy ve fiskálním vývoji reagovat • nahodile, či v rámci uceleného reformního přístupu, v jakých časových horizontech • schopnost odhadovat budoucnost, investice vs spotřeba, důvěra v měnu atp ... Vnímání země a fiskální politiky finančními trhy • oslabení důvěry ve vládu znamená zvýšení rizikové prémie • zvyšuje náklady obstarávání prostředků Vnější závazky a převzetí eura • Neplnění M. rozpočtového kritéria není nijak zlehčeno tím, že s tím má problém i řada dalších zemí EU • Sankční procedura proti ČR – dopad na důvěru trhů (ve fiskální politiku, stabilitu prostředí, investiční výhodnost) • Větší rizikovost mění apetit investorů Suma sumárum – „vlády nemohou vládnout“ • Fiskál jako nástroj politiky ... • Místo aby se vlády věnovaly zajišťování svých programových priorit, stojí před nimi úkol reformovat veřejné finance • stírá se rozdíl mezi volebními programy • rozchází se předvolební rétoriky a sliby voličům s realitou povolební situace • snižována kredibilita politiky a politiků: – reforma veřejných rozpočtů (s nevyhnutelnými krátkodobými sociálními dopady) se špatně prodává v předvolebním období voličům - neupřímnost politiky a politiků (raději zatajit problém, raději jej neřešit ...) – Povolební vystřízlivění Institucionální aspekty jako faktor pro rozpočtovou reformu • Podle vládní finační statistiky představuje ústřední státní rozpočet jen cca 70% výdajů veřejných rozpočtů a 67% jejich příjmů • Klíčovou otázkou v tomto ohledu je, zda se na reformním pohybu bude podílet jen státní rozpočet či zda a va jakém rozsahu přispějí ke zlepšení trendu veřejných financí i další elementy systému • Faktor míry vlivu vlády na tyto ostatní elementy • Do jaké míry je jejich hospodaření provázáno s tepem ekonomiky • Jaká jsou pravidla pro jejich hospodaření • Čím je „život“ entit, ležících mimo státní rozpočet na tomto státnímrozpočtu nezávislejší, o to větší díl případného břemene konsolidace veřejných rozpočtů poleží na státním rozpočtu Dobrá reforma veřejných rozpočtů bude obsahovat i institucionální prvek O čem je řeč: součásti veřejných rozpočtů ČR • • • • • • Státní rozpočet (včetně SFA) FNM, Pozemkový fond Rozpočty územní samosprávy (kraje, obce) Zdravotní pojišťovny (veřejné) Příspěvkové organizace Státní fondy + agentury (Správa železniční dopravní cesty, centrum PPP aj.) Státní fondy + agentury • Státní fond kultury • …životního prostředí • …pro zúrodnění půdy • …pro podporu a rozvoj české kinematografie • … dopravní infrastruktury • … rozvoje bydlení • ... Vinařský fond • Státní zemědělský intervenční fond • • • • Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) EGAP ČEB ČMZRB Jaká úroveň deficitu (dluhu) je tedy vlastně přípustná? Závisí to na specifických okolnostech každé jednotlivé země: – Velikost ekonomiky a likvidnost kapitálového trhu – Míra otevřenosti – Úroveň poteciálního růstu HDP – Nominální a reálné úrokové sazby – Vztah cyklické a strukturální složky deficitu – Demografické okolnosti atd ... Výhody a náklady externího pravidla! Hospodářský růst jako alternativní cesta pro snížení deficitu a dluhu veřejných rozpočtů Zvýšení růstového výkonu ekonomik povede a) k růstu daňového základu a výnosu b) ke snížení nároků na výdaje: dávky v nezaměstnanosti, sociální transfery, dotace.. Ale • břemeno neřešených strukturálních problémů veřejných rozpočtů - strukturální problém bude nadále konzumovat velkou část cyklického zlepšení salda státního rozpočtu • Kredibilita fiskální politiky jako předpoklad důvěry trhů Rozpočtová politika patří politikům, je to jejich nástroj, pomáhající jim realizovat jejich program tj. kupovat si hlasy voličů. (A to významný nástroj, jeden z hlavních.) Ať se nám to líbí nebo ne, debata o rozpočtové politice je debatou o politice jako takové. Fiskální politika: co to je a kdo ji dělá, resp. by ji dělat měl • Funkce veřejných financí: – Alokační (veřejné statky, nákup zboží a služeb) – Stabilizační (makroekonomika) – Redistribuční (memo: Jánošík! Progresivní zdanění příjmů vs. sociální podpory) • Problém konzistentnosti cílů (a politiky) • Vláda, parlament, místní samosprávy, fondy, pojišťovny … Statistika: naše hobby (údaje roku 2009) • HDP: 3 649 mld. Kč • Výdaje VR 1 678 mld. Kč (cca 46 %) • Saldo 2009: deficit VR/HDP: 5,2% • Má Parkinson pravdu? Máte cit pro čísla? Znáte, co kolik stojí nebo zhruba může stát (pavilon nemocnice, kilometr dálnice, tramvajový vůz, airbus, kolik výdajů jde na důchody apod.) ??? • Kvíz: kolik nul má miliarda a kolik miliónů se do ní vejde? Veřejné finance a penzijní systémy - klíčová východiska • Státem provozovaný penzijní systém ve své stávající podobě je součástí veřejných rozpočtů • váhově jde dokonce o jednu z jeho nejvýznamnějších součástí • rizikový vývoj veřejných rozpočtů je a do budoucna bude stále více spojen se situací v penzijním systému Debata o penzijní reformě je debatou o: • o parametrech stávajícího systému a o tom, jak jej fundamentálně reformovat (NDC?, fondové systémy?) - „jak velký bude důchod a kolik bude stát“ • o vlivu penzijního systému (stávajícího, reformovaného ) na veřejné rozpočty • o přímém i nepřímém vlivu penzijního systému (stávajícího, reformovaného) na současnou a budoucí stabilitu ekonomiky a na míru její (současné, budoucí) prosperity Debata o penzijní reformě je debatou o: • o parametrech stávajícího systému a o tom, jak jej fundamentálně reformovat (NDC?, fondové systémy?) - „jak velký bude důchod a kolik bude stát“ • o vlivu penzijního systému (stávajícího, reformovaného ) na veřejné rozpočty • o přímém i nepřímém vlivu penzijního systému (stávajícího, reformovaného) na současnou a budoucí stabilitu ekonomiky a na míru její (současné, budoucí) prosperity Ageing problem 60,0 Expected Age Structure – % of total population 55,0 50,0 45,0 0-19 20-59 60+ 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 2040 2042 2044 2046 2048 2050 Source: Bezděk, Dybczak, Krejdl (2003): Czech Fiscal Policy - Introductory Analysis; Czech National Bank Working Paper No. 7/2003. Vývoj základních parametrů důchodového pojištění 2000 2005 rozdíl mezi příjmy a výdaji (% z HDP) 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 Zdroj: MPSV, 2001 2010 2015 2020 2025 2030 Nutný přebytek „nepenzijní“ části veřejných rozpočtů ČR do roku 2030 - Za podmínky daného penzijního vývoje 4 - % z HDP 3 2 1 0 -1 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Závěry k hodnocení • penzijní systém je a ještě dlouho bude pro stabilitu veřejných financí a pro aktivní fiskální politiku největším břemenem s významným destabilizačním potenciálem • účinky (dosud nejasné) systémové reformy se projeví jen pozvolna a v dlouhém časovém horizontu • v mezičase není jasné za cenu jakých a jak velkých opatření bude vláda kredibilně zajišťovat stabilitu veřejných rozpočtů (Maastricht!) Pamatuj • Penzijní reforma bude mít i další souvislosti: – ovlivní trh práce a investic (náklady na pracovní sílu) – ovlivní podnikatelské prostředí – ovlivní finanční (investování úspor) • respektování těchto souvislostí je předpokladem dlouhodobé stability penzijního systému, resp. může být základem jeho příspěvku k vyšší konkurenceschopnosti a k vyšší prosperitě ekonomiky Fiskální reformy – zdroj ponaučení Hypotézy: • Ekonomika v několika letech před krizí dynamicky rostla, to bylo mimořádně příznivé období pro uskutečnění reforem. Optimální okamžik pro skutečné reformy jsme však propásli, teď je krize ... • Krize a pokrizová konsolidace ekonomiky může komplikovat prosazování fiskálních reformních opatření a znamená odložení a prodloužení období konsolidace rozpočtů ... Východiska • Literatura i praxe přinesla v posledních dekádách velké množství úspěšných příkladů fiskálních reforem • U nás se v poslední době spíše jen reformně „přešlapuje“ • Oba reformní pokusy ze stávající dekády přinesly pozitivní prvky, celkově však zaostaly za potřebou oslovit některé zásadní dlouhodobé problémy veřejných financí • 3 otázky: a) proč jsme zaostali v reformách, resp. čím se lišíme b) jak interpretovat lepšící se rozpočtová data c) co se změní po překonání vrcholu ekonomického cyklu? Fiskální konsolidace a (krátkodobý) ekonomický růst: „trade-off”? Standardní keynesiánský přístup • Fiskální konsolidace = snížení deficitu (zvýšení přebytku) veřejných rozpočtů • Snížení deficitu = snížení domácí poptávky • Snížení poptávky = pokles dynamiky ekonomického růstu Fiskální konsolidace a ekonomický růst tak jsou (alespoň krátkodobě) v protikladu. Proto lze reformovat pouze v „příznivých“ ekonomických obdobích → jsou (a jaké) obavy na místě? Nekeynesiánský přístup Snížení deficitu neznamená automaticky snížení celkové domácí poptávky • Proč? Pokles veřejné poptávky může kompenzovat růst soukromé poptávky. • Jak? Prostřednictvím spotřebního a/nebo investičního kanálu: – očekávání – vliv na úrokové sazby (financování nižšího dluhu) – uvolněnější měnová politika Rozhoduje kredibilita fiskální reformy (velikost snížení deficitu, výchozí stav fiskální soustavy) a struktura fiskální konsolidace (⇑ příjmů vs. ⇓ výdajů). Reforma může být dokonce růstově-expanzivní, a to již v krátkodobém horizontu. Empirická verifikace anti-keynesiánských vlastností fiskální konsolidace • Řada úspěšných fiskálních konsolidací (Irsko, Dánsko, Nový Zéland, Skandinávie, atd.) • Řada akademických studií v posledních cca 10-15 letech (Perotti, Alesina, Blanchard, Bertola, Drazen, McDermott, Westcott…). • Předmět zájmu i mezinárodních institucí (IMF 1996, OECD 2003, Evropská komise 2003). --------------------------------------------------------------...Evropská komise (2003): Public Finances in EMU - 2003... Referenční vzorek příkladů úspěšných fiskálních konsolidací * • • • • • 85 period fiskální konsolidace Vzorek 24 zemí OECD Období 1979 – 2004 Tj. v některých zemích opakovaně „Šampióni“: Portugalsko, Řecko 6 period • Byly zahrnuty jen úspěšné konsolidační periody = neexistuje statistika nerealizovaných či selhavších pokusů • Za úspěšnou periodu fiskální konsolidace se považuje jen taková, která přinese v průběhu dvou let alespoň jednoprocentní snížení primárního deficitu = mírné měřítko. To znamená, že nemusí nutně dojít ke snižování podílu veřejného dluhu na HDP (a také cca v polovině případů nedošlo) • Statistika neřeší jak resp čím bylo zlepšení dosaženo. * OECD Economic department working papers 553/2007 Hlavní poznatky: • Jasná přímá úměrnost mezi prvotní velikostí deficitu, výší úrokových sazeb a razantností a časovým trváním konsolidačního období • Čím větší a delší konsolidační pohyb, tím větší váha na redukci běžných rozpočtových výdajů • Konsolidační periody většinou nemají dlouhé trvání (v průměru dva roky), zlepšení bilance veřejných rozpočtů je průměrně o 2,8 p.b. • Čím delší konsolidační perioda, tím nižší průměrné meziroční zlepšování salda v jejím průběhu • Potvrzuje se, že jsou preferovány snadnější kroky, reformní únava je reálným faktorem omezujícím trvání konsolidačních period (= deficitní bias veřených rozpočtů, resp. politiků) Fiskální konsolidace a ekonomický růst • Trvalejší pozitivní výsledky zpravidla přinášejí opatření na výdajové straně rozpočtů • Ta mají navíc zpravidla měřitelnou pozitivní „odezvu“ v ukazatelích ekonomického růstu (efekt snížení úrokových sazeb vs. efekt zvyšování daňového břemene) – PŘESTO: – Ve většině (3/4) konsolidačních epizod byla kombinována výdajová a příjmová opatření, avšak zejména – Ve 2/3 epizod byla váha příjmových opatření větší než váha výdajových opatření – Konsolidační perioda je delší, pokud je postavena na pohyblivé strategii (např. nejdříve příjmová opatření, následovaná výdajovými) • Nelze vypozorovat robustní kauzalitu mezi fází ekonomického cyklu a časováním začátku konsolidace, avšak je kauzalita mezi fází cyklu a „odvážností“ opatření) Fiskální konsolidace a politický cyklus • Měřitelná souvislost: konsolidační programy startují většinou na začátku legislativního cyklu • Překvapivě nebyl zjištěn robustní statistický důkaz klasické teze o uvolnění fiskální disciplíny v předvolební periodě Fiskální pravidla – zázračný nástroj nebo zbytečnost? Proč • Deficitní bias veřejných rozpočtů • Udržitelnost fiskálního vývoje – vytvoření kultury stability • Omezení diskrečních zásahů do fiskálního vývoje • Větší transparentnost • Posílení accountability ↓ • Zvýšení kredibility fiskální politiky Různorodost fiskálních pravidel • • • • • • • Limity deficitu, dluhu či výdajů Celkové či položkové (diskreční výdaje...) Skutečné či cyklicky očištěné (strukturální deficit ...) Dle jednotlivých úrovní, konsolidované Numerické, poměrové ... Výjimkovatelné, nevýjimkovatelné ... Roční, střednědobé, cyklické, trvalé, průběžně aktualizovatelné (či nikoliv ...) • Právní ukotvení: zákony, sekundární legislativa, standardy • sankcionovatelnost Jaká by měla být • • • • • • • • Jednoznačně definovaná a interpretovatelná Srozumitelná Jednoduchá Flexibilní Adekvátní ( cíli) Konzistentní ( vnitřně, navenek) Vynutitelná Efektivní ( proveditelná) Příklady fiskálních pravidel • Rakousko 2000 – Domácí Pakt Stability (limity deficitu pro různé rozpočtové úrovně) • Německo 2002 – Domácí Pakt Stability (rozpočtovaný deficit federální vlády nesmí překročit federální investiční výdaje) • Japonsko: limit deficitu 3%, numerické stropy v hlavních výdajových oblastech po dobu tří let • Švédsko: numerické stropy po dobu dvou let u 27 výdajových položek • Velká Británie: Kodex fiskální stability: v průběhu cyklu si vláda bude půjčovat jen na investice, nikoliv na běžné výdaje • USA: střednědobé stropy na diskreční výdaje Vymáhání a sankce • Rakousko: pokuty • Belgie: omezení výpůjční autonomie nižších rozpočtových úrovní • Švýcarsko: překročení výdajů financováno povinně vyššími daněmi • EU: povinná depozita, omezení čerpání úvěrů EIB atp ... Faktory ovliňující volbu fiskálních pravidel • Politické faktory (politické, administrativní a geografické uspořádání, stupeň centralizace schvalování, řízení a kontroly) • Politický cyklus, vnímání role rozpočtů (státu) ... • Fragmentace veřejných rozpočtů • Kvalita institucí • Výchozí rozpočtová situace ... • Podpora reformami ... • Vnější závazky Funkce ... • Analytická (srovnávací) a signální - statický pohled - míra sladěnosti - prostor pro proticyklické působení fiskální politiky – přizpůsobovací mechanismy (vestavěné stabilizátory) • Disciplinující (normativní) – omezení negativních dopadů (stabilita ekonomiky, měnový vývoj a politika ...) – stabilizační funkce fiskální politiky • Komunikační – kredibilita fiskální politiky Hodnocení účinnosti fiskálních pravidel • Hojně využívaný nástroj v posledních cca 15 letech • Střednědobě aplikovaná fiskální pravidla předpokladem, nikoliv však zárukou konsolidačního úspěchu • Úspěšnější jsou pravidla kombinující omezení deficitu s výdajovými stropy (než samotné cílení deficitu) • To je potvrzeno zjištěním, že konsolidační periody končí zpravidla tím, že (nepřekvapivě) dojde k uvolnění výdajové disciplíny Fiskální pravidla a euro • Deficitní bias veřejných rozpočtů v EU • Kritéria pro vznik měnové unie (resp. vstup do ní) vs. rámec pro fiskální politiku po vzniku měnové unie • Eliminace kurzového rizika a s ním spojené rizikové prémie po vzniku eurozóny • Riziko přesunu nákladů financování deficitu na větším finančním trhu: riziko černého pasažéra • Uvolnit prostor pro stabilizační potenciál automatických stabilizátorů • Kritéria vstupu do klubu vs. nástroj koordinace (SGP) Maastrichtská fiskální kritéria • The Commission shall monitor the development of the budgetary situation and of the stock of government debt in the Member States with a view to identifying gross errors. In particular it shall examine compliance with budgetary discipline on the basis of the following two criteria: a) whether the ratio of the planned or actual government deficit to gross domestic product exceeds a reference value, unless: • either the ratio has declined substantially and continuously and reached a level that comes close to the reference value; • or, alternatively, the excess over the reference value is only exceptional and temporary and the ratio remains close to the reference value; b) whether the ratio of government debt to gross domestic product exceeds a reference value, unless the ratio is sufficiently diminishing and approaching the reference value at a satisfactory pace. (článek 104c(2) Smlouvy o založení Evropského společenství) Maastrichstká fiskální kritéria a SGP: Cui bono? • Pro: • • • • Srovnatelnost Sankcionovatelnost Jednoduchost Neměnnost • Proti: • • • • • • • • Jednoduchost Necitlivost k ekonomickému cyklu Strukturální odlišnosti ekonomik a veřejných rozpočtů Necitlivost k podmínkám rychle konvergujících ekonomik Arbitrárnost a zastaralost hodnot kritérií Neměnnost Riziko nekonzistence s racionální hospodářskou politikou Riziko nerovného dopadu Reforma SGP • Benevolentnější nastavování střednědobých cílů „close to balance or surplus“ (3% hranice však zůstává v platnosti) • Cyklicky upravené hodnoty • Doporučené tempo snižování deficitů s možností přihlédnout k pozici ekonomiky v cyklu • Benevolentnější posuzování „severe economic downturn“ • Benevolentnější posuzování dalších faktorů a stanovování lhůt pro nápravu vývoje • Přihlíží se k dopadům strukturálních reforem = citlivější, flexibilnější, realističtější, kredibilnější ale = snížení tlaku na reformy, složitost Situace nových členských zemí EU – budoucích členů eurozóny – srovnání s původní 15 • Otevřené ekonomiky • Reálná i nominální konvergence • Rozdíly v ekonomické výkonnosti a struktuře (riziko asymetrických šoků) • Míra redistribuce veřejnými rozpočty většinou neodpovídá ekonomické výkonnosti a otevřenosti ekonomik • Rozpočtový vývoj různorodý – u problémových zemí deficity důsledkem růstu výdajů, nikoliv poklesu příjmů • Strukturální problémy veřejných rozpočtů, ale ... • U většiny velmi konkurenční daňové systémy, prorůstově postavené Hodnocení účinnosti fiskálních pravidel – vliv eura • Měřitelně se prokázalo, že ochota přijmout a dodržovat pravidla fiskální disciplíny byla větší před vznikem eurozóny než po něm • Nezpochybnitelný disciplinující impulz vnějšího faktoru a silného politického cíle ... • V porovnání s tím nižší disciplinující tlak vnitřních faktorů (= boj o medaili vs. její obhajoba ...) • Konsolidace je možná bez ohledu na fázi cyklu Závěr • K dlouhodobé udržitelnosti fiskálního vývoje je v prvé řadě třeba strukturálních reforem ... • ... Ale dobře koncipovaná a správně implementovaná fiskální pravidla mohou také pomoci • V obou případech však je podmínkou politická vůle • Domácí Pakt Stability: námět k úvaze • Makro: Souvislosti (1) – destabilizační účinek na hospodářský cyklus (procyklické působení, snížená flexibilita fiskální politiky, neefektivnost nástrojů - vestavěných i diskrečních) – distorze finančního trhu, platebně-bilanční a kurzové dopady – suboptimální mix politik (vyšší náklady ekonomické stability) – mezigenerační „solidarita“? - růst veřejného dluhu A také bezprecedentní promarnění šance s tím něco udělat … Souvislosti (2) • Mikro: – finanční trh: struktura úspor a investic (finanční zprostředkovatelé, podniky, domácnosti) – trh práce (od 1.1.2007 se vyplatí zaměstnání až od 11 500 resp. 13 500 Kč hrubého měsíčně a výše) – podnikatelské prostředí (fiskální břemeno - velikost a struktura, transparentnost prostředí) Rozhodování vždy pragmatické, pokřivená kritéria vedou k neefektivnosti (na úrovni jednotlivých firem i ekonomiky jako celku …) A také bezprecedentní promarnění šance s tím něco udělat … Veřejný dluh, deficit veřejných rozpočtů a růst HDP (EU-12 období 1990-2006) Dluh Deficit (pravá osa) HDP (pravá osa) 80 70 4 60 -2,6-2,2 40 30 -3,5 -4,1 -5,0 20 -6,0 -5,4 -1,3 -1,9 -2,5 -4,2 -5,2 -2,4 -2,0 -3,1 -2,8 0 -2 -4 Zdroj: European Commission, Eurostat 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 -8 1993 0 1992 -6 1991 10 % HDP 2 0,2 50 1990 Dluh v % HDP 6 Klíčové faktory úspěchu: - Rozhoduje kredibilita fiskální reformy (velikost snížení deficitu, výchozí stav fiskální soustavy) a struktura fiskální konsolidace (⇑ příjmů vs. ⇓ výdajů). - Reforma může být dokonce růstově-expanzivní, a to již v krátkodobém horizontu. Závěry: • • Nejlepší doba už zřejmě pominula ... To neznamená, že reformy nemohou pokračovat, naopak prostředí pro ně zůstává příznivé (a paradoxně může být nadále složité argumentovat v jejich prospěch) ... • Tím spíše, že doufáme, že růst se jen zpomalí ... • Při dobré kombinaci opatření lze „uřídit“ náklady ... • Asi by bylo adekvátní být skeptičtější pokud jde o krátkodobé prorůstové efekty fiskální reformy (úrokové sazby jsou nízké, měnová politika nemá prostor „ocenit“ fiskální reformu, na trhu přetrvává vysoká důvěra v naši ekonomiku a její stabilitu) • Legislativní cyklus bude co nevidět v polovině, to se může stát problémem ... • Neztraťme kredit pozapomenutím na některé předchozí, dobře vnímané kroky (střednědobé výdajové limity ...) • Lepší než očekávaný vývoj v posledních 2 letech (a zejména v roce 2007) nesmí být přeceněn (je však třeba znovu propočítat cyklickou a strukturální komponentu deficitu resp. vysvětlit, proč byl vývoj tak dobrý ...) • Nejsme v dosavadní váhavosti až tak odlišní od jiných ... Důsledky • Destabilizační potenciál veřejných rozpočtů přetrvá ještě několik let a dokonce kriticky narůstá (riziko excesivní poptávky, úroková a kurzová volatilita) • hrozba sub-optimálního mixu politik - vyšší náklady na stabilitu prostředí • Euro později (náklady obětované příležitosti) • „vlády nemohou vládnout“ Doplňující grafy Struktura daní daně přímé z příjmů majetkové nepřímé ostatní ze spotřeby pojistné na soc. zabezpečení univerzální selektivní Rozpočtové určení výnosu daní • • • • • • • Pojistné zdravotní: pojišťovny Pojistné SZ: SR Daně z nemovitostí: obce Cla: SR Spotřební daně: SR + st. Fond dopr. infr. DPH: SR, obce, kraje Daně z příjmů: SR, obce. kraje Fiscal Outlook in Advanced G-20 Countries (all variables in percent of GDP) 0 -2 -4 -6 Overall balance -8 -10 -12 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 130 2000 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 13 14 Cyclically-adjusted primary balance Primary balance 2000 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 120 110 100 General Government Gross Debt 90 80 70 66 60 2000 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 Fiscal Balances and Debt In Emerging G-20 countries (in percent of GDP) 2 55 General government gross debt (right scale) 1 50 0 -1 45 -2 40 -3 35 -4 Fiscal balance (left scale) -5 30 2000 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 67 GDP Growth Rates 15 10 Caucasus and Central Asia 5 Baltics and Central European EU members 0 Russia, Turkey, Eastern and Central Europe (non-EU) -5 - 10 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 68 Fiscal Outlook: The Baltics and Central European EU Members (in percent of GDP) 2 60 0 50 -2 40 -4 Gross debt (r.h.s) -6 30 -8 20 - 10 - 12 Overall fiscal balance - 14 10 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 69 Fiscal Outlook: Russia, Turkey, Central and Eastern Europe (non-EU) (in percent of GDP) 8 70 Gross debt, excl. Russia (r.h.s) 6 60 4 50 2 40 0 30 -2 Gross debt (r.h.s) 20 -4 Overall fiscal balance -6 10 -8 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 70 Fiscal Outlook: The Caucasus and Central Asia (in percent of GDP) 45 7 6 40 Gross debt (r.h.s) 35 5 30 4 25 3 20 15 2 10 1 5 0 0 -5 -1 Overall fiscal balance -10 -2 -15 -3 -20 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 71 Fiscal Challenge: Stylized Facts • The scale of the problem is unprecedented United States General Government Debt, percent of GDP 72 Is Higher Inflation a Reasonable Price To Pay To Lower Debt? • Inflation can raise seigniorage and reduce the real value of debt • Inflation ↑ (6%) Ö debt ratio ↓ (8-9%) • Not much fiscal relief, and significant downsides • Distortions in resource allocation, reduced economic growth, and harmful to the poor. 73 The Role of Growth In Lowering Debt Ratios Role of Growth in Debt Reduction 120 Debt in Percent of GDP Baseline 100 29% Difference 80 60 With growth increased by 1 percentage point 40 20 0 0 1 2 3 4 5 Year 6 7 8 9 10 • Initial debt ratio at 100% • Increase the growth rate for 10 years by 1 p.p. • Spending constant in per capita terms, assuming a 40% tax ratio • Would lower public debt by 29% of GDP 74 6.00 4.00 Fiscal Balances in Advanced Economies (in percent of GDP) 2.00 0.00 -2.00 Cyclically- adjusted primary balance -4.00 Primary balance -6.00 Overall balance -8.00 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 -10.00 120.00 General government gross debt-to-GDP ratio 100.00 80.00 60.00 40.00 20.00 0.00 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 75
Podobné dokumenty
EKONOMIE Pojem ekonomie má svůj původ v řečtině (oikos = dům
okamžitě či výhledově uspokojovat své potřeby. Na trhu vystupují domácnosti jako prodávající výrobních faktorů (půdy,
práce, kapitálu) a jako nakupující spotřebních statků a služeb (spotřebního zbo...
News Release - Česká národní banka
Předkladatel nabídky má v současné době v úmyslu akceptovat pro účely odkupu cenné papíry s celkovou
nominální hodnotou, popřípadě celkovou hodnotou likvidační preference Cenných papírů Tier 1 až d...
Jack LONDON
celé Spojené státy americké jako tulák - hobo. V době zlaté horečky se vydal na Aljašku, kde
sice nezbohatl, ale později využil zkušeností ze severu ve svých povídkách a knihách.
Začal studovat na ...
analýza rizikovosti individuálního investičního portfolia risk analysis
životní úroveň vyspělejších zemí EU. Při současném trendu ekonomiky, lze očekávat, že
někdy kolem roku 2012, dosáhne hospodářský výkon ČR na jednoho obyvatele, zhruba tří
čtvrtin průměru tradičních...
rozpočtové instituce – evropské zkušenosti a - IDEA - cerge-ei
samotná pravidla přijímání rozpočtu a vyšší centralizace procesu mohou vést
k nižším schodkům, výsledek, který byl potvrzen i v práci Fabrizio a Mody
(2006), kteří se soustředili na rozpočtová prav...
Konflikt v Iráku, postavení Íránu a umístění protiraketových základen
ze sedmdesátých let minulého století o denominaci ropného obchodu v amerických dolarech. Americká
měna byla v té době čerstvě po svém kolapsu, resp. kolapsu brettonwoodského zlatého standardu
(1970...
Makroekonomické faktory ovlivňující business angels aktivitu a
byl založen na více způsobech identifikování business angels, jako oslovení bussines angels networks,
porovnání databáze patentového úřadu a obchodního rejstříku, oslovením firem, které získaly ven...