TEST ISUZU D-Max Double Cab – Maxi dříč! - Isuzu Motors

TEST ISUZU D-Max Double Cab – Maxi dříč!
Autor: Petr Orián Datum: 12.06.2013 Rubrika: Aktuálně, Isuzu, Testy
http://www.autojournal.cz/test-isuzu-d-max-double-cab-maxi-dric/
Levná pracovní síla je dnes snem každého zaměstnavatele a nebudeme si zastírat,
že množí z nás by za malé peníze v práci nehnuli ani prstem. A nějak podobně se dá
uvažovat i o autech… některá jsou drahá, ale umí toho sotva polovinu, než levnější
(nižší) vrstvy a pak jsou tu taková, co za relativně malé peníze poskytnou svému
pánu přesně ty schopnosti, které jsou po něm vyžadovány a v nemálo případech
dodají tyto vozy i něco navíc. Takového pracanta tu máme dnes také – je z
Japonska, má dobrou fyzickou kondici a umí odvést (i odvézt) práci v jakýchkoliv
podmínkách a za každého počasí… o tu nejtěžší práci v naší redakci se na jeden
týden přihlásil nový Isuzu D-MAX! A už teď má velmi dobré vyhlídky.
Jelikož ale mnozí lidé v naší republice vozy značky ISUZU moc (nebo vůbec)
neznají, milerád vás s ním ve stručnosti seznámím, než si podrobněji popíšeme, jak
je na tom v pracovních hodinách. Náš testovací kus je rodinný užitkový pick-up s pěti
místy a dostatečně velkou korbou, které můžete s pomocí patřičného nářadí
libovolně oddělávat střechu. Jedná se tedy o tzv. verzi Double Cab a pod svou
kapotou vozí 2,5 litrový bi-turbodiesel, který poskytuje výkon dostatečných 163 koní
(120 kW) a točivý moment rovných 400 Nm, které jsou přenášeny skrze
šestistupňovou manuální převodovku buď na zadní a nebo na všechna čtyři kola. A i
když se jedná o plnohodnotný offroad, chybí zde uzávěrka diferenciálu nebo
mechanická redukční převodovka. Tedy přesněji řečeno, D-MAX jimy nedisponuje,
ale jestli budou chybět při užívání tohoto vozu, to nechám až na později.
V druhé řadě se zaměříme na vzhled tohoto drsňáka. Jako první každého doslova
praští do očí mohutnost a stavba celého vozu. Délka 5295 mm se zrovna s Fábií
měřit nemůže, výška 1795 mm předčí i kdejakého průměrného čecha, šířka 1860 mm
bude způsobovat velké problémy při vystupování v nějaké užší garáži a váha 2045
kg nebude přímoúměrná ani hned dvojici vozů Mini GP. Design tohoto offroadu se mi
ale velmi líbí, přední část působí dynamicky – až agresivně a nepostrádá ani notnou
dávku elegance. A vsadím se s vámi, že kdybych přelepil lepící páskou znak ISUZU,
naprosto nikdo nepozná, z kama tento vůz pochází. Ale teď vás tak trochu tahám za
nos… já to totiž na chvíli udělal a neslyšel jsem ze strany ostatních nic jiného, než že
tento pick-up pochází z Ameriky a nebo se jedná o Toyotu.
D-MAX u mě zatím sbírá jen plusové body, ale abych řekl pravdu, docela se bojím
nasednout do interiéru. Odkládat to ale nemůžeme a dokonce i zde mě toto ISUZU
velmi překvapilo. I když světlá výška vozu při nasedání dovnitř dost potrápí Vaší
babičku, za interiér se rozhodně nemusíte stydět ani před svými rozežranými
kamarády. Za prvé: příkladná a jednoduchá ergonomie pomůže rychlému a
intuitivnímu ovládání a za druhé: samotná kvalita dílenského zpracování je zde na
překvapivě nejaponské úrovni. Při jízdě nic nevrže, neskřípe a ani slícování palubní
desky tito japonci rozhodne neodfláknuli.
Pojďme už ale za volant… posaz je tu vyloženě offroadový, i když nastavíte své
sedadlo co nejníže k podlaze. Z auta pak máte vždy velmi dobrý výhled a zmínit
musím i skvělý přehled o dění na silnici, který je zde oproti obyčejnému autu skoro
dvojnásobný a nic Vás tedy v D-MAXU nemůže překvapit. Jediným nedostatkem je
ovšem přes vnitřní zpětné zrcátko výhled vzad, který díky zastřešené korbě (se
zatmaveným zadním sklem) není nikterak výrazný. Např. za tmy dozadu nevidíte
naprosto nic – tedy vyjíma světel aut, jedoucí za Vámi. Tento problém ale řeší
dostatečně velká vnější zpětná zrcátka, která to vnitřní zastoupí v adekvátní míře a
tudíž budete mít o dění za autem dost velký přehled.
První rozjezd umocní ten celkový offroad pocit ze samotného vozu. Spojka zabírá až
nahoře, není ani přehnaně lehká a řadící páka je vysoká asi jako Empire State
Building. Samotné dráhy jednotlivých rychlostních stupňů je pak třeba chvíli hledat,
ale na jejich délku si dá zvyknout během několika málo minut neustálého řazení a
podřazování. Řazení mi zde trochu připomínalo kulisu v malém, 12ti tunovém
náklaďáku, což mi ale v tomto voze vůbec nevadilo. Naopak mi byl opět umocněn
pocit, že toto ISUZU je skutečně autem pro pořádné chlapy. Řízení je mimochodem
tužší, než jsem očekával a při jednom plnohodnotném terénním dni mě z něj i
příjemně bolely ruce.
Motor se sice po nastartování ustálí na nepříliš kultivovaném volnoběhu a není kvůli
váze auta přes 2 tuny žádným svižným adeptem na brázdění rovinek pod plným
plynem, ale jeho síla ani pro tento druh ”zábavy” určena není a jeho charakter se pro
druh tohoto vozu naopak hodí. I přesto, že se jedná o dvojitě přeplňovaný
turbodiesel, není v nízkých otáčkách přiliš živý a až se dostanete na 1400 otáček, už
zde je k dispozici točivý moment 400 Nm, který poleví ze své hodnoty až za hranicí
2000 otáček. Ve středním pásmu pak jakoby motor úplně ztratil dech, ale pokud
setrváte až do 3600 ot./min, nastoupí výkon 120 kW. Pak jeho hodnota ale okamžitě
klesne a vy zjistíte, že se s tímto vozem nemá cenu pouštět do jakéhokoliv závodění
na semaforu, okreskách či nedejbože okruhu. Zábava s tímto vozem začíná až na
úplně jiném místě, ale k tomu se samozřejmě ještě dostaneme…
Chvíli totiž ještě musíme setrvat na silnici a říct si pár slov o podvozku, než se
vydáme tam, kde je D-MAXU nejlépe. Neduhy tradičního českého města zvládá
podvozek velmi slušně, ovšem zadní tuhá náprava s listovými pery není schopna
absorbovat to, co náprava přední. Ve výsledku je tedy poměr komfortu dosti
nevyvážený, a i když se řidiči se spolujezdcem nebude zdát rozdíl až tak markantní,
pasažéři na zadních sedadlech budou občas už mírně nespokojeni. To ale vůbec
ničemu nevadí, protože se už musí jednat o velké díry, zpomalovací prahy a velmi
propadlé kanály. Na okresní silnici se pak podvozek ve vyšších rychlostech (ovšem
stále v rámci mezí vozu) výrazně naklání a občas si i mírně odskočí zadní náprava,
což může snadno překvapit nejednoho nezkušeného řidiče. Jinak je ale jízda
předpisovou rychlostí bez jakéhokoliv problému a co mě na tomto voze neskutečným
způsobem bavilo, byla jedna určitá věc, které musím věnovat více prostoru v této
recenzi. V 99,9% případů totiž na silnici zůstane otočný ovladač pohonu kol na
poloze 2H. V tomto režimu je z D-MAXU pouze zadokolka a zde začíná právě ta
jedna z nejzábavnějších věcí na tomto autě.
Pokud totiž vypnete poněkud nešťastně umístěné tlačítko protiprokluzu a mírně
(nebo více) zaprší, tuhá zadní náprava začne dávat smysl milovníkům poctivých
zadokolek. Ano… D-MAX sice není, ani nemá být žádný “drift-machine”, ale pokud
holdujete zadnímu náhonu stejně jako já, určitě si neodpustíte na mokré (či
nezpevněné) vozovce občasné agresivní puštění spojky pod plným plynem nebo
prošlápnutí podlahy na výjezdu z pomalé zatáčky. Musím se přiznat, že jsem si tuto
zábavu nemohl odpustit ani ve městě a rozhodně jsem v tu chvíli toužil vidět do hlavy
některým kolemjdoucím, kteří s údivem sledovali dvoutunový offroad, řítící se dveřmi
napřed. Někdo by mohl namítnout, že je forma této zábavy u tohoto vozu barbarství,
ale já si opravdu nemohl pomoct.
D-MAX mě tedy začíná bavit stále více, a to
jsem ještě ani pořádně nesjel ze silnice…
Ta chvíle se ale nemůže odkládat a mimo zpevněnou silnici se vydávám třetí den
usilovného testování. Nebudu teď mluvit o tom , jak si ”Max” vedl na polních a
lesních cestách, protože tento typ ”terénu” zvládne i každá Škodovka s Haldexem.
Jenže D-MAX může jít dále… o hodně dále!
Pokud se podíváte hluboko mimo silnici, i tak stále nutně nemusíte přepínat pohon
náprav z polohy 2H. Na drtivou většinu terénních cest totiž postačí i náhon na zadní
kola, se kterým se dokonce budete i velmi výrazně bavit. Pokud máte stále
protiprokluz vypnutý, rozjezdy pod plným plynem se rovnají okamžitému hrabaní
zadních kol a přišlápnutí plynu v zatáčce s nezpevněným povrchem má zase za
následek snadno vyvolanou přetáčivost. Pokud ale chcete vyjet nějaký ten kopec, je
už nutností zapnout pohon 4×4. Takže konec blbnutí a jdeme konečně naostro
prověřit, jak moc je D-Max drsný. Otočení ovladače na polohu 4H už znamená
rapidní uklidnění celého auta a i když si občas přecejen hrábne všemi čtyřmi, bez
problému vyjedete i bez redukce hodně překvapivé výšiny, které mohou být posety i
blátem. Přední nájezdový úhel u D-MAXU Double Cab činí rovných 30° a jeho světlá
výška se pyšní hodnotou 265 mm (resp. dokonce 275 mm v případě naší výbavy
Custom). Jen tak tedy spodkem nikde neškrtnete a pokud se tak v extrémním
případě stane, je tu zespod k dispozici bytelná ochrana. Jestli se Vám ale stane, že
už schopnosti klasické čtyřkolky nebudou stačit na skutečně extrémní terénní
podmínky, je tu ještě jeden trumf v rukávu. Pokud přepnete otočný ovladač na pozici
4L, elektronicky se zkrátí jednotlivé převodové stupně a vypne se stabilizace
podvozku. Tato elektronická redukce funguje skutečně bravurně a pro tento vůz jsme
mimo silnici našli jen jednu jedinou překážku – spadlý strom přes ”průjezdnou trasu”,
který nebyla schopna odtáhnout ani čtveřice trénovaných parkouristů. Redukce jinak
nejideálněji zvládne terén na druhý nebo třetí převodový stupeň a mechanická
redukce zde rozhodně nechybí.
D-Max je tedy skutečně skvělým společníkem pro jakékoliv podmínky a pomůže
svému pánu za jakékoliv situace. Opomenout nesmím ale také určitou dávku
respektu, kterou z D-MAXU mají ostatní řidiči. Poprvé za testovací týden se mi totiž
nestalo, že by se mi někdo lepil na zadek, vybržďoval nebo nepouštěl do pruhů atd.
Navíc mi bylo i velkým překvapením, kolik lidí se za ”Maxem” otáčelo a ukazovalo na
něj prstem.
Tento pick-up je k dispozici u dealerů ISUZU celkem ve třech provedeních (Single,
Space a Double Cab) a ve třech stupních výbavy (Basic, Custom a Premium). Verze
Single Cab (pouze s manuálem a ve výbavě Basic) má kabinu pouze pro dva
pasažéry, ale za to nabídne až 2305 mm dlouhou korbu. Space Cab už disponuje
polovičními zadními dveřmi, které se otevírají proti směru předních dveří a korba je
zde zkrácena na 1795 mm. Námi testovaná verze Double Cab má už plnohodnotnou
kabinu pro pět lidí a můžete mít i střechu korby (dlouhé 1552 mm), která se dá velmi
snadno odmontovat. Převodovku máte mimochodem na výběr buď manuální
(šestistupňovou) a nebo automatickou (pětistupňovou).











Spotřeba za celý týden činila v průměru 8,5 litru na 100 km/h jízdy. Mimo město se
dá jet i za 7 litrů a ve městě se připravte na spotřebu kolem 9 l/100 km. Po dálnici
jsme jinak trasu Zlín – Praha zvládli předpisovou rychlostí 130 km/h za celkovou
spotřebu 8,9 litru. Co se praktičnosti vozu týká, samotná velikost a korba mluví za
své, ale zmínit musím také promyšlené odkládací prostory uvnitř kabiny. Ve městě
sice budete (díky velikosti auta ) hodně dlouho hledat parkovací místo, jenže kromě
tohoto nedostatku jsem nezaznamenal ve městě žádný problém v použitelnosti DMAXU. Díky delšímu rozvoru kol musíte už počítat s občasným najížděním do
prudších odboček, ale vsadím se, že jízda s tímto ISUZU bude svým způsobem bavit
každého.
Pro mě je D-MAX zatím největším překvapením letošního roku…
Plusy
terénní vlastnosti
praktičnost
vzhled
odkládací prostory
světlá výška vozu
přepínatelný pohon náprav
pohodlná sedadla
prostor v interiéru
elektronická redukce
zábava
Mínusy
kultivovanost motoru




výhled vzad
těžká vrata korby (mínus pouze pro ženu)
slot pouze na mini USB
parkování ve městě
Isuzu D-Max Double Cab Test – An extreme hard
worker!
Author: Petr Oriana
Date: June 12, 2013
Category: News, Isuzu, Tests
Nowadays, cheap labour is a dream of every employer and we cannot deny that the
majority of us would not even wake up in the morning to go to work if not enough
money would be paid. Something similar can be said about cars ... some are
expensive, but less effective than the cheaper ones and then there are those cars
that are relatively inexpensive, but offer exactly those skills that are required. In a few
cases, cars offer even more. Such an example comes from Japan, has a good
physical condition and able to work in any condition and in any weather. We tested
the new Isuzu D-MAX and it already has very good prospects.
Since many people in this country do not know much (or nothing at all) about the
ISUZU brand, I happy to introduce it to you. Our tested vehicle is a family utility pickup with five seats and a large hull, where you can easily detach its roof. It is therefore
the Double Cab version, carrying 2.5-liter bi-turbo under its hood, which provides
sufficient power of 163 hp (120 kW) and torque equal to 400 Nm, which is transmitted
through a six-speed manual gearbox, either the back wheels or all four wheels. And
even though it is a full off-road, it is missing the differential lock or mechanical
reduction gear. Thus, D-MAX does not possess these, but I will explain later if these
are indispensable.
Secondly, we will focus on the appearance of this tough one. The strength and
structure of the car is the most pronounced at first sight. Its length of 5295 mm
cannot even be compared to Škoda Fabia. Even its height of 1795 mm exceeds the
height of an average Czech male. Its width of 1860 mm may cause problems when
getting in a narrow garage and the weight of 2045 kg cannot even be directly
proportional to two Mini GP cars. The design of this off-road on the other hand is
beautiful. The front looks dynamic or even aggressive and yet very elegant. I bet that
no one would guess where this car comes from if I was to cover its logos. But I have
actually done it and all the responses were the same – ''it either comes from America
or it is a Toyota''.
So far D-MAX only scores plus points, but to be honest, I'm anxious to look at the
interior. Although the headroom might tease you grandma when getting in the car, the
interior is certainly very representative and you do not have to feel ashamed in front
of your posh friends. Firstly, its simple exemplary ergonomics facilitates a fast and
intuitive control and secondly, the actual quality of workmanship is surprisingly at a
non-Japanese level. When driving, you do not hear strange noises and even the
dashboard fitting is very well done.
Let's now take the driver's position ... the seat feels very off-road like even if you set
set your seat all the way down to the floor. You always have a very good view outside
and a great overview of what is happening on the road. Compared to an ordinary car,
you are able to see twice as much and so nothing can surprise you while driving the
D-Max. The only drawback is the interior rear mirror view, which due to the covered
body with tinted rear window is not very clear. Especially after dark you won't be able
to see much. This problem is however sufficiently solved with two large mirrors on the
sides and therefore you are aware of what is happening behind the car.
Once you start the engine, you instantly get the off-road feel of the car. The gear
reacts better with a higher speed. It is not overly light and the gear lever is very high.
The actual path of the gears is not so easy to follow, but you can get used to it after a
few minutes of continuous shifting and downshifting. It reminded me of a small 12-ton
truck, but it did not matter. It actually fostered my feeling that this ISUZU car is for
real men. Driving is a bit harder than I would expect and after a day in a full-fledged
field my hands were aching a bit.
The engine starts to stabilize at a not very sophisticated idle. Because of the weight
of the car over 2 tons, it is not a brisk cruiser for straight roads. However, it is not
designed for this type of "entertainment". Even though it is a double-turbocharged
diesel engine, it is not so lively at lower speed , only until you get to 1,400 rpm, there
is already a torque of 400 Nm, which reduces its value until beyond 2000 RPM. The
engine completely loses its breath in the middle zone, but if you wait until 3600 rev. /
Min, board power 120 kW. Then its value falls immediately and you find out that it is
not worth going into any racing at the traffic light. The real fun with this car starts at a
completely different place, but we will of course still get to that ...
We have to say a few words about the chassis, before we move on. The chassis
handles very well the ills of a traditional Czech city, but the rear solid axle with leaf
springs cannot absorb as much as the front axle. As a result, the comfort level is
rather unbalanced, and although the driver and co-driver will feel a striking difference,
the rear seat passengers might be slightly dissatisfied. But this is not a problem at all,
because it must be large holes, speed bumps and a very rough terrains. On county
roads the chassis was strongly inclined at higher speeds (but still within the limits of
the car), which can easily surprise many inexperienced drivers. Otherwise, a regular
ride at a steady speed is without any problems. What I enjoyed the most is that in
99.9% of cases, the wheel drive stays at 2H position. In this mode, D-MAX is only a
backwheeler and here begins the real fun.
If you somehow switch off the button during a light rain, the solid rear axle shows off
if its abilities of a backwheeler. Yes ... D-MAX, is not supposed to be a "driftmachine", but if you enjoy rear drive, like me, you will occasionally become
aggressive on wet or unpaved roads. I have to admit that I could not resist this fun
even in the city. At that moment I wished to know what the amazed pedestrians, who
watched this two-ton offroad rushing through so fast actually think. Some might argue
that this is a form of entertainment in such a car is pure barbarism, but I really could
not help it. D-MAX is starting to entertain me more, and I have not even left the road
...
The third day of intensive testing comes. I will not talk about how D-Max was doing
in the field and forest paths, because such terrain can be handled by any Skoda with
Haldex. The D-MAX can go further ... a lot further!
If you drift away from the road, you still do not necessarily have to switch the drive
axle from the 2H position. The rear wheel drive is sufficient for a vast majority of field
ways. If you still have the trac off, starting up under full throttle means an immediate
raking of the rear wheel. But if you want to drive up the hill, is it a necessity to turn 4
× 4 drive. So enough of jokes and let's finally check how rough the D-Max is. Turning
the control to the 4H position means a rapid calming of the car. Even without
reduction you can reach surprising heights, even mudded ones. The approach angle
of D-Max Double Cab is equal to 30°, and its ground clearance is 265 mm (or even
275 mm in the case of our Custom version). The bottom is high enough to be safe
from scracthing object on ground. Even if it happens in an extreme case, there is a
strong protection. For even more extreme off-road conditions, there is another bonus.
When you push the knob to position 4L, it electronically reduces individual gears and
switches off the chassis stability. This electronic adapter works well and we only
found one obstacle for - a fallen tree through the "transit route", which could not even
be pulled away by four trained men. The reduction can best handle the terrain on the
second or third gear and the mechanical reduction is certainly not missing.
D-Max is indeed a great companion for any conditions and helps his master in any
situation. It also evokes a lot of respect in other drivers. For the first time, no one was
stuck at the back of the car, intimidating me or overtaking me. In addition, I was also
very surprised that many people turned heads and pointed a finger at our D-Max.
The pick-up is available at ISUZU dealers in three versions (Single, Space and
Double Cab) and in three levels (Basic, Premium and Custom). Single Cab version
(only with manual and equipped Basic) has a cabin for two passengers, but it offers
up to 2305 mm long hull. Space Cab already has half the rear doors, which open up
the front door and body here is reduced to 1795 mm. We tested the Double Cab,
which has a full cabin for five people and you have a roof body (length 1552 mm),
which can be very easily removed. You have a choice of either manual (six-speed) or
automatic (five-speed) gear.
Consumption for the week averaged to 8.5 liters per 100 km/h. Outside the city you
can go as high as 7 liters and in the city consumption is around 9 l/100 km. The
motorway route from Zlín to Prague allowed us up to 130 km/h for a total
consumption of 8.9 liters. Regarding the practicality of the car, the size and body
speak for themselves, but I also have to mention its great storage spaces inside the
cabin. It might take a while to find a parking space due to its size, but there are no
other problems when using the D-Max. Due to the longer wheelbase, you have to be
careful in the narrow streets, but I bet the ride with this ISUZU will entertain everyone.
For me, the D-MAX is biggest surprise so far this year ...
PROS
•
terrain features
•
practicality
•
appearance
•
stowage
•
ground clearance
•
switchable drive axles
•
comfortable seats
•
interior space
•
electronic VR
•
fun
CONS
•
•
•
•
•
engine refinement
view to the back
heavy door body
slot only for mini USB
parking in the city