23.-24. listopadu 2011

Fakulta životního prostředí UJEP (studovna FŽP)
středa 23. listopadu 2011
09:00
10:00
11:00
12:00
13:10
13:55
14:10
15:10
16:00
17:00
17:30
18:00
18:30
19:00
Budoucnost vody I. / The Future of Water I.
Budoucnost vody II. / The Future of Water II.
Budoucnost vody III. / The Future of Water III.
Beseda:
VIETNAM OČIMA STUDENTŮ
Dagmar Najmanová
Ledový Sochař / The Ace Sculptor
Voda a zvuky / Water and sounds
Dračí doupě / Into The Dragons Lair
Bikini – ráj v zakázané oblasti
/ Bikini – Paradise Island in the Restricted Zone
Monkenové – tajuplní kočovníci moří
/ Moken: Enigmatic Sea Nomads
Tajemství ukrytá pod vodou / The secrets hidden under water I.
Tajemství ukrytá pod vodou II.
/ The secrets hoden under water II.
Beseda:
Z ČECH DO MONGOLSKA TAM A ZPĚT AUTEM UAZ
Radek Timoftej
Písek, vítr, voda / Sand, wind, water
Vorvani / Sperm Whales
čtvrtek 24. listopadu 2011
09:00 Fjord / Fjord
09:30 Planina / The plain
10:05 Divoké Maďarsko – Země vodních zázraků
/ Wild Hungary – A Water Wonderland
11:05 Azory – ráj v nekonečném moři
/ The Azores – A Paradise In The Deep Blue Sea
12:05 Oceánští obři / Titans of the Oceans
13:05 Golfský proud a nová doba ledová
/ Gulf stream and The next Ice age
14:05 Železná díra / Trou de Fer
15:05 Havajské ostrovy – ráj velryb
/ Hawaii – Paradies der Wale und Vulkane
17:00 Lovci pod hladinou / Undersea hunting in Polinesia
18:00 Beseda:
DIVOKÉ PŘEJE ZÁPADNÍHO NEPÁLU
Kamil Říha
19:00 Anzali Pond
Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem
(W. Churchilla 3 - přednáškový sál)
OZVĚNYOZVĚNOZVĚOZV
MFF VODA MOŘE OCEÁNY
středa 23. listopadu 2011
1. sled dokumentů 8.30 až 10.30
• Azory – Ráj v nekonečné modři
• Tajemství ukrytá pod hladinou I.
• Ledový sochař
2. sled dokumentů 11.00 až 13.00
• Havajské ostrovy – ráj velryb
• Trou de Fer
• Zvířecí kameramané II.
Beseda:
VIETNAM OČIMA STUDENTŮ
v 15 hod – Dagmar Najmanová
FREEDIVING
v 17 hod. – Mirek Hrdý
čtvrtek 24. listopadu 2011
1. sled dokumentů 8.30 až 10.30
• Divoké Maďarsko – Země vodních zázraků
• Voda a zvuky
• V Dračím doupěti
2. sled dokumentů 11.00 až 13.00
• Oceánští obři
• Lovci pod hladinou
• Vorvani
Beseda:
MADAGASKAR – LABORATOŘ BOHŮ
v 17 hod. – Radek Timoftej
Pořadatelé
Klub MUMIE (kino, foyer)
středa 23. listopadu 2011
20:00
20:30
21:00
21:30
22:00
Zvířecí kameramani II. / Crittercam chronicles II.
Zvířecí kameramani III. / Crittercam chronicles III.
Zvířecí kameramani IV. / Crittercam chronicles IV.
Zvířecí kameramani V. / Crittercam chronicles V.
Apneaman na Valhalle / Apneaman na Valhalle
Water & Human
• vernisáž nové výstavy v Galerii Mumie,
vystavuje atelier intermediální tvorby UUD ZČU
• Vernisáž bude probíhat od 20 do 22 hod.
Partneři
23.-24. listopadu 2011
www.voda
moreoceany.cz
Ledový sochař
Alberto meroni
40‘
Ledovec umírá. Jako mnoho jiných na světě ztratil
během sedmdesáti let třetinu svého majestátu. Smrtelný zápas trvající tisíciletí, který kapku po kapce
smazává celý svět, zanechává na jeho místě prostor
novému životu. Tyto kapky vysochaly svět, který nás
obklopuje od počátku časů.Vytvořily Alpy a všechna
horská pásma naší planety. Darovaly nám vodopády
a jeskyně. Jsou pramenem života, který nám poskytuje ten nejdůležitější zdroj: vodu. Ale jsou také příčinou smrti a zkázy. Jejich síla způsobuje sesuvy půdy
nekontrolovatelných rozměrů.
Fjord
Lisbeth Dreyer/Skule Eriksen 24´
Film Fjord se natáčel v Nærøyfjordu, jednom z nejužších fjordů západního Norska. Je jednou z hlavních turistických atrakcí v Norsku a v roce 2005
ho organizace UNESCO zahrnula do seznamu
světových památek. Filmař Skule Eriksen se snažil
pomocí obrazů přijít na to, proč je tato krajina tak
proslulá a ceněná. Po dobu jednoho roku se snažil
zachycovat atmosféru krajiny, která má dlouhou kulturní historii, ale kde dnes žije jen pár lidí. Jeho čistě
umělecká snaha byla pro něj zároveň výzvou, kterou
chtěl ukázat, že filmy o přírodě se dají točit také
jinak. Film je v přístupu ke krajině poetický a rytmický. Snaží se diváka do krajiny dovést, než aby mu ji
jen slovně popisoval.
Voda a zvuky
Franz Fitzke 5‘40“
Krátký film, který vysílala německá televize ZDF
v roce 2004, ukazuje, jak jsme dnes schopni zachytit
vibrace tekutiny na podněty zvukové a hudební.
Divoké Maďarsko – Země
vodních zázraků
Zoltan Török 51´
Maďarsko je ovlivněno rytmem svých řek jako žádná jiná země v Evropě. Orli běloocasí, vydry a obří
sumci žijí v mokřadech společně s mnoha dalšími
druhy blízko místních lidí, často bez povšimnutí. „Divoké Maďarsko“ je tedy jejich příběhem a zachycuje
chování zvířat, jako například tančícího jelena nebo
zimujícího sumce, které dosud nebylo nafilmováno.
Písek, vítr, voda
MONIQUE VAN DEN BROEK 27´
Do roku 1874 existovalo v oblasti dun kolem Haagu
v Holandsku mnoho vzácných druhů rostlin. Poté
začal Haag odčerpávat příliš mnoho podzemní vody
pro potřebu obyvatel města a údolí vyschla. Kolem
roku 1950 vybudovala vodárenská společnost v dunách zasakovací nádrže, které měly dodávat vodu
městu a okolí, a hladina podzemní vody pod dunami
opět stoupla. Ale zasakující voda pocházela z řek
a obsahovala příliš mnoho hnojiv, takže keře a tráva začaly divoce růst na úkor vzácných druhů. Nyní
převládá názor, že zesílení zachycování vody v jedné
části dun umožní přestat se zasakováním ve druhé
části. Ale ukončení zasakování nevrátí automaticky situaci, jaká byla před rokem 1874. K obnovení
původních mokřin v dunách bylo třeba vrátit se
k přírodnímu procesu a znovu ho uvést do pohybu.
Zasakovací nádrže bylo třeba zbavit vody a bohatých usazenin a nežádoucí rostliny a keře musely
být odstraněny včetně starých instalací. Teprve poté
se mohla přirozená hra písku, větru a vody obnovit.
Vzácné rostliny a zvířata se nyní pomalu vracejí. Azory
– Ráj v nekonečné modři
Florian Guthknecht 52´
Odhalte s námi přírodní krásu Azorských ostrovů,
které se nacházejí 2 000 km od pevninské Evropy
uprostřed Atlantského oceánu. Jeho křišťálově čisté vody jsou domovem jedné z největších populací
velryb a delfínů a přitahují velké ryby od tuňáka
po barakudu, stejně jako obrovská hejna sardinek.
Těchto sedm sopečných ostrovů je pokryto květinami a hustou vegetací a v jejich černých pobřežních
skalách sídlí neuvěřitelné množství mořských ptáků
a živočichů. Dobrodruh Norberto Serpa vytvořil
tým s mořskou bioložkou Monikou A. Silvovou, aby
společně klasifikovali a prozkoumali proplouvající
plejtváky myšoky, kteří dosahují délky až 25 m. Pustili se do odvážného dobrodružství, které mívá malou
naději na úspěch. Když se opakovaně snaží přiblížit
se k rychle se potápějícím myšokům v otevřeném
moři, dostanou se k „živé kouli“ ohromného hejna
sardinek, které nahánějí stovky delfínů spolu s tisíci
ptáky. V okamžiku, kdy začne voda vřít v záchvatech
přejídání, vynoří se z hlubin plejtvák myšok, aby se
k hostině přidal…
Tajemství ukrytá
pod hladinou I.
Hugo Habrman 26´
Režisér a kameraman Hugo Habrman je expertem
na natáčení záběrů pod vodou. Ale ne pod mořskou
hladinou, specializuje se na záběry života našich vod.
Dokáže se svou speciální technikou trpělivě čekat
na ryby, najít raky nebo drobné živočichy stojatých
i tekoucích vod. Objevuje a mapuje tak pro nás, suchozemce, zvláštní a tajuplný podvodní svět. Jak se
líhne vážka, kdo je to mihule, proč klade ropucha “
šňůry perel“? Nechme se unášet proudem.
V Dračím doupěti
Craig & Damon Foster 52´
Didier Noirot se už potápěl snad se všemi slavnými
postavami historie podmořského výzkumu. Dvacet
let pracoval jako hlavní podmořský kameraman
Jacquesa Yvese Cousteaua. Je živoucí legendou.
Pokud se někdo potápěl s velkými bílými žraloky,
kosatkami, tuleni levhartími, ohromnými chobotnicemi a mnoha dalšími predátory, nic dalšího ho asi
už nemůže překvapit. Ale už léta mu probleskovala v hlavě myšlenka. Mohl by člověk sdílet alespoň
na chvilku teritorium s krokodýlem nilským? Mohl
by navštívit jeho dračí doupě a nafilmovat a zdokumentovat chování těchto málo známých prehistorických stvoření? Mokenové
– tajuplní kočovníci moří
Toshihiro Matsumoto / Takao Yamamoto
/ Misugi Yasukawa
52´
Daleko od pobřeží nejjižnější části Barmy tráví
kmeny etnika Mokenů většinu roku na moři a kočují kolem ostrovů soustroví Mergui. Celé rodiny žijí
v malých dřevěných lodích, jejichž délka ale dosahuje téměř deseti metrů. Harpunami loví ryby, anebo
se potápějí a sbírají korýše. Tyto „vesnice“ malých
lodí, které se pohupují v krásných vodách korálového útesu, vypadají jako oživlá utopie. Život Mokenů
je ale bohužel čím dál více ohrožován obřími komerčními rybářskými flotilami a stoupající mořskou
hladinou. Snímek nabízí fascinující pohled na život
jediné kočující etnické skupiny na světě, která trvale
přebývá na moři.
Oceánští obři
Anzali Pond
Zvířecí kameramané III.
Jean-Luc Millan 52´
Pojďte se s námi nalodit na palubu plavidel, jejichž
účel a síla překonají vaši představivost. Pocestujeme
za nimi od ledových polí Quebecu, přes dusivé vedro
korejských loděnic až po rozbouřené moře na pobřeží Bretaně. Muži a ženy na palubě těchto plavidel se často
pouštějí do zápasu s divokými živly. Naše pouť začíná na jihokorejském ostrově Goeje. Život celého
města se zde točí kolem jedné z největších loděnic
na světě. Po dlouhé plavbě přes několik oceánů konečně v přístavu zakotvila loď Blue Marlin. Manažeři loděnice ji sem z opačného konce světa povolali
kvůli mimořádné operaci- převozu ropné plošiny.
Loděnice je vlastně městem ve městě. Každé ráno
nastoupí do této obří továrny třicet tisíc pracovníků,
aby postavili osmdesát plavidel ročně, jednu nákladní
loď každých pět dní.
Saied Nabi 39‘
V hledáčku dokumentu jsou katastrofy, které jsme
způsobili průmyslovou a stavební produkcí my lidé.
Teď hrozí záhuba Anzali Pondu - jednoho z nejkrásnějších rybníků světa. Zároveň se tu analyzuje rybniční ekosystém a život ptáků v této lokalitě.
Colette Beaundry 24´
Unikátní kamera „Crittercam“ vám ve třetím dílu
umožní spatřit svět pohledem tuleně havajského.
Americký dokumentární cyklus.
Vrak lodi El Naranjito
Colette Beaundry 24´
Jsme s crittercamem uprostřed severního Atlantiku.
Na ostrově, který skrývá tajemství dvou tuleňů. Tuleni kuželozubí tu bojují a přibývají, zatímco tuleňů
obecných rychle ubývá. Po dlouhá desetiletí žily
tyto dva druhy tuleňů vedle sebe – ale pak se něco
změnilo. Možná soupeří o potravu? Nebo je příčinou jeden z největších mořských dravců – žralok?
Tohle tajemství se pokusíme s kamerami National
Geographic odhalit na Sobolím ostrově.
Terje Tvendt 50´
Před třemi tisíci let čínský filosof Lao-c’ prohlásil:
„Moudrý člověk mění svět tak, že ovládne vodu.“
Stejně tak to platí nejen dnes, ale bude to platit
i v budoucnosti. Sun City je Las Vegas Jižní Afriky.
Vodní eldorádo obklopené polopouští. Vodní oázu
každý rok navštíví tři miliony turistů. Veškerá voda
byla vyčerpána ze země a nyní cirkuluje stále dokola. Zvěř v rozlehlém národním parku loví svou
kořist v okolí umělých jezer. Sun City je tropická
iluze. Umělý ráj, který je dílem vodního inženýrství.
Radikální přeměna jihoafrického buše je, byť v malém měřítku, názorným příkladem, čeho lze dosáhnout úspěšným spojením politické moci, techniky
a peněz.
Zvířecí kameramané V.
Havajské ostrovy – ráj velryb
Colette Beaundry 24´
Jsme s crittercamem na odlehlém západním pobřeží
Austrálie, ve Žraločím zálivu.
V bohatém seznamu zdejších druhů najdeme také
dva druhy mořských želv. Součástí této pestrosti
jsou ovšem i dravci. Žraločí zátoka – to je docela přiléhavé jméno. Žijí tu tisíce hladových žraloků
tygřích, kteří patří k nejmocnějším mořským predátorům. Dokážou udělat krátký proces dokonce
i s obrněnou želvou. Jejich obvyklou kořistí je neohrabaná kareta obecná… zatímco hbitá kareta obrovská se na jídelním lístku ocitne jen výjimečně. Ale
záleží opravdu jen na rychlosti? Jsme tu, abychom
to zjistili. Zveme vás k jízdě s kamerami National
Geographic na hřbetě želvy.
Daniel Opitz 45´
Obrovské vlny tříštící se o pobřeží Havajských
ostrovů jsou světoznámou atrakcí, a to nejen pro
dobrodruhy. Filmaři Danielu Opitzovi kouzlo tohoto
tichomořského souostroví už dávno učarovalo pod
vodou – i nad vodou. Ve srovnání s tímto „rájem
na zemi“ blednou i ty nejsmělejší sny. Příroda odlehlý řetězec ostrovů přímo zahrnula svými nejkrásnějšími „vynálezy“. A pro tohoto milovníka moře je to
důvod k věčným návratům. Především za keporkaky.
Z fascinace majestátními obyvateli říše nekonečné
modři se zrodilo životní poslání následovat je, pozorovat a vyprávět o nich.
Budoucnost vody I.
Vládci vody
Annette Scheurich/Marcel Steurmann
43´
Uprostřed nekonečného Tichého oceánu vystupuje
pouhých několik metrů nad hladinu nevelký kousek
pevné země – atol Bikini. V průběhu věků přežily
útesy bující životem četná řádění přírodních živlů.
Po miliony let nebyla jeho existence nikdy vážně
ohrožena. Jeho odlehlost se mu však stala málem
osudnou. Skutečnou katastrofu způsobil teprve
člověk. Před šedesáti lety tu Američané uskutečnili sérii jaderných výbuchů. Mohutné tlakové vlny
zasadily zdejší nedotčené přírodě drtivý úder. Pro
domorodce se stal atol zamořený radiací na dlouhá desetiletí neobyvatelným. Radioaktivita v tomto
opuštěném ráji dosud úplně nezmizela. Po šedesáti
letech se do těchto izolovaných vod vracejí potápěči průzkumníci.
Golfský proud a nová doba
ledová
Eva López Merino
34´
El Naranjito je vrak, který se nachází blízko pobřeží
Cabo de Palos ve španělské Murcii. Pouze několik
málo lidí zná jeho pravdivý příběh. Dokumentární
film „Nadir. Vrak lodi El Naranjito“ odhaluje všechna
tajemství jeho původu a osudu a zavede nás do hlubin moře, přímo do nitra vraku. Tento dokument je
výsledkem dvouleté namáhavé práce a výzkumu. Díky
nejmodernějších technikám se podařilo objevit kus
španělského kulturního dědictví.
Planina
Jean-Luc Millan 52´
Golfský proud vždy zajímal navigátory i vědce. Díky
tomuto teplému mořskému proudu, který začíná
v Mexickém zálivu, je západní Evropa obdařena mírným podnebím. Globální oteplování by mohlo paradoxně tuto „řeku přes moře“ přerušit a způsobit
rychlé ochlazení Starého světadílu!
ROMAN GROŠEK 33´
Film zachycuje jednu etapu z mnohaletého průzkumu
jedné z největších a nejkrásnějších jeskyní na Balkáně – jeskyně Dalovica V Černé Hoře. Speleologové
z Moravského krasu zde již mnoho let pořádají každoroční expedice, při kterých spolupracují z místních
jeskyňářů na odhalování nových tajemství této jeskyně a celé přilehlé krasové oblasti.
Lovci pod hladinou
Zvířecí kameramané I.
Jean-Luc Millan 52´
Jestli je někdo na světě tak blízce napojen na Tichý
oceán, pak jsou to určitě Polynésané. Po více než
1 200 let žili víceméně z jeho vod a vždy lovili pod
vodou. Na počátku vrhali šipky assegai z korálových
útesů. Pak se stali mistry v potápění na nádech. Žijící
legenda tohoto umění je Jean Tapu. Tento film, který
je jeho portrétem, zároveň představuje mladou generaci, která jde v jeho stopách. Jejich úlovky dnes ale
slouží především ekologickému výzkumu stavu moří.
Colette Beaundry
24´
Odjakživa chtěli vědci co nejvíce proniknout do prostředí zvířat, které zkoumali. Buď ale při tom byli rušivými elementy - například při sledování lvů - nebo
to bylo fyzicky nemožné - jako v případě potápějících
se velryb.
V roce 1986 sestrojil americký mořský biolog Greg
Marshall „crittercam“, speciální přistroj, který se
připevňuje na těla sledovaných zvířat a ty se tak
nechtěně stávají kameramany. Vedle toho, že obsahuje videokameru a magnetofon, může „crittercam“
shromažďovat nejrůznější údaje jako teplotu, hloubku
a slanost vody nebo rychlost, jakou se zvíře pohybuje. Záběry pořízené „zvířecími kameramany“ vědci
analyzují a slouží jím k lepšímu pochopení života sledovaných druhů. Zoolog Mike Heithaus se ujal velmi
atraktivního úkolu, který mu svěřila společnost National Geographic, a provází televizní diváky nejrůznějšími místy naší planety, kde jeho profesní kolegové
„crittercam“ používají. V prvním díle cyklu se vydáme
za keporkaky na jihovýchod Aljašky.
Tajemství ukrytá
pod hladinou II.
Hugo Habrman 26´
Podruhé nás režisér a kameraman Hugo Habrman
pozve do tajemného světa našich vod. Tentokráte
nás obohatí o znalosti chování živočichů v zimě pod
ledem. Jak přezimují pstruzi, lipani, plotice nebo jiné
ryby? Co se děje pod hladinou na jaře? Jak se rozmnožují obojživelníci, co jsou to řasy? Nechme se
unášet proudem řeky.
Vorvani
Hideki Tazuke/Yasuhiro Koyama
25´
Vorvani jsou mezi savci šampióny v hlubinném potápění. Ve snaze o přežití se vydávají na opakované, až
hodinové výpravy za potravou. Téměř celý den se tak
zanořují a znovu vynořují. Vorvani míří do hloubky až tří tisíc metrů, a to mnohem častěji, než se vědci ještě nedávno domnívali.
Nedávné studie prokázaly, že stráví celé dvě třetiny
života pod hladinou. Těla se jim vyvinula tak, aby dokázali lovit hlavně v hlubinách, kde se nemusejí vyrovnávat s početnou konkurencí, jak je tomu na mělčinách či u vodní hladiny. Odměnou je jim kořist
v podobě mnohametrových krakatic a také dalších
obrovitých hlavonožců.
Zvířecí kameramané II.
Colette Beaundry 24´
V roce 1986 sestrojil americký mořský biolog Greg
Marshall „crittercam“, speciální přistroj, který se
připevňuje na těla sledovaných zvířat a ty se tak
nechtěně stávají kameramany. Vedle toho, že obsahuje videokameru a magnetofon, může „crittercam“
shromažďovat nejrůznější údaje jako teplotu, hloubku
a slanost vody nebo rychlost, jakou se zvíře pohybuje. Záběry pořízené „zvířecími kameramany“ vědci analyzují a slouží jím k lepšímu pochopení života
sledovaných druhů. Zoolog Mike Heithaus se ujal
velmi atraktivního úkolu, který mu svěřila společnost
National Geographic, a provází televizní diváky nejrůznějšími místy naší planety, kde jeho profesní kolegové „crittercam“ používají. Ve druhém díle cyklu se
vydáme na jih Floridy za žraloky vouskatými.
Zvířecí kameramané VI.
Terje Tvendt 50´
Stabilita všech společenských formací od dávných
civilizací Blízkého východu a Asie až po soudobé
státy vždy závisela na dostatku vodních zdrojů.Voda
ovlivní i budoucnost celého lidstva. V následujících
desetiletích vodní díla obřích rozměrů radikálně
změní tvář Země. Už dnes však dopady klimatických
změn nutí lidskou společnost, aby si položila otázku: „Žijeme ve věku sucha, anebo ve věku záplav?
Na takové přívalové množství vody naše staré způsoby nestačí. Doufám, že bůh udělá něco pro naši
záchranu. Snahy o ovládnutí zásob vody a její energie
se stanou jazýčkem na vahách mezi válkou a mírem
a zásadním způsobem ovlivní vztahy mezi státy i světadíly. Co je nebo bude příčinou válek? Měnící se
charakter vodních srážek - boje o vodu, následně
o produkci potravin. Je to problém ohrožující mír
na celé naší planetě.
Budoucnost vody II.
Nová nejistota
Terje Tvendt
50´
Člověk si vydobyl převahu nad všemi ostatními živočichy v období, jež je charakterizováno neobvykle
klidnými a stálými klimatickými podmínkami. Je možné, že by tyto harmonické podmínky, přetrvávající
posledních deset tisíc let, zanedlouho skončily? Žijeme v době, kterou můžeme nazvat věkem velkých
klimatických změn a nejistoty. Obdobím, kdy klimatická nejistota a obavy o samotnou budoucnost
vody ovládnou politický život. To bude mít nesmírný
dopad na existenci lidské společnosti.
Budoucnost vody III.
Věk vody
Bikini – ráj v zakázané oblasti
Trou de Fer
Pavol Barabáš
55´
Trou de Fer znamená v překladu Železná díra. Jde
o jedinečný a velkolepý přírodní fenomén nacházející se uprostřed Národního parku Réunion v Indickém oceánu. Díky sopečné činnosti se tu zem
propadla do obrovské hloubky a vytrvalé deště
zformovaly dílo, jaké jinde na naší planete, nenajdete. Vzniklý kaňon je Mount Everestem mezi kaňony. Díky své nepřístupnosti se tu zachovala příroda
v té nejdivočejší formě, jakou si dokážete představit. Útroby kaňonu doteď spatřilo jen pár lidí.
Mohou se do něj spustit jen ti nejlepší z nejlepších
speleologů. Ale ani to nezaručuje, že se z něj zase
vrátí. O tom už rozhodne sama příroda. Kaňon Trou
de Fer se totiž nachází na nejdeštivějším místě světa,
kde roční úhrn srážek činí rekordních 10 metrů…