Spotřebitelé v roce 2010
Transkript
Cetelem CETELEM ČR, a.s. Karla Engliše 5/3208 150 00 Praha 5 T: +420 257 080 111 F: +420 257 080 128 E: [email protected] www.cetelem.cz Barometr_deskoobalka.indd 1 Návrh: Oddělení Public Relations Cetelem, Design a sazba: Grafické oddělení Cetelem, Tisk a produkce: dot. DesignStudio, s.r.o. Spotřebitelé v roce 2010: nakupovat lépe, nikoli méně Belgie Česká republika Francie Itálie Maďarsko Německo Polsko Portugalsko Rusko Slovensko Španělsko Velká Británie 2010 2010 Barometr Barometr Cetelem Evropské trhy Česká republika Francie Itálie Maďarsko Německo Portugalsko Slovensko Španělsko 2.4.2010 17:40:20 Úvodní slovo « Nic už nebude takové jako dřív » Tato věta se od počátku krize stala mnohokrát opakovanou světovými politiky, experty a dalšími význačnými činiteli. Období po krizi bude jiné, než to před krizí. Barometr Cetelem 2010 chtěl zcela logicky zjistit, jestli se tato kouzelná formule dá uplatnit také na spotřebu. Využil proto osvědčeného postupu a zeptal se přímo spotřebitelů, jak tomu skutečně je. ojetých automobilů? Mají na to obchodníci nějak reagovat? A pokud ano, jak se nejlépe vypořádat s těmito změnami v chování spotřebitelů? Právě tyto otázky si klade Barometr Cetelem 2010 a snaží se přinést zcela nové informace umožňující porozumět vývoji spotřeby této ekonomické kategorie, která má klíčový význam pro nalezení východiska z krize. Dlouhodobé trendy jsou patrné. Již nyní nastávají zásadní demografické změny, v jejichž důsledku se senioři stanou nejpočetnější skupinou ve společnosti. Kvůli stárnutí obyvatelstva se mění také skladba výdajů, jejichž rostoucí podíl je určen na zdravotní péči. Jistě se nespleteme, pokud do této kategorie zařadíme také rostoucí oblíbenost bio výrobků mezi spotřebiteli. Tito lidé jsou již delší dobu přesvědčeni, že blahobyt není možný bez odpovědného chování a že výběrem kvalitního zboží mohou přispět k ochraně životního prostředí. Měli bychom však k dlouhodobým trendům přiřadit také rozvoj produktů tzv. « fair trade », nebo nakonec evropští spotřebitelé upřednostní pouze vlastní zájmy? Nastávají zlaté časy pro nákup a prodej použitého zboží, a to nejen Ačkoli rok 2009 poznamenala hluboká krize, spotřeba domácností odolávala lépe, než se původně předpokládalo. Barometr Cetelem 2010 ukazuje, že Evropané v roce 2010 nechtějí nakupovat méně, ale chtějí nakupovat lépe. Přejeme Vám příjemné čtení. Metodika Analýzy a prognózy byly vypracovány v prosinci 2009 ve spolupráci s výzkumnou a poradenskou společností BIPE na základě průzkumu realizovaného v září a říjnu 2009. Dotazování reprezentativního vzorku obyvatel (nad 18 let) proběhlo v těchto dvanácti zemích: Belgie, Česká republika, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rusko, Slovensko, Španělsko a Velká Británie. Průzkumu se zúčastnilo přes 8 000 Evropanů, z toho nejméně 500 osob za každou zemi. Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 1 1 2.4.2010 16:28:16 Celkový prehled Nálada Evropanů: mírné zlepšení v roce 2010 V loňském roce panovaly velké obavy, jestli se evropští spotřebitelé čelící bezprecedentní krizí nezhroutí pod dojmem špatných zpráv, jako je celosvětová hospodářská recese, všeobecný nárůst nezaměstnanosti v Evropě nebo propad veřejných financí, který bude jednou nutné zaplatit. V roce 2009 se proto očekávala výrazné zhoršení nálady spotřebitelů. I přes tyto obavy se index oproti předchozímu roku snížil na stupnici od 1 do 10 z hodnoty 4,3 na 4,2. Ještě lepší zprávou je, že po dvou letech nálady na bodu mrazu Evropané zřejmě věří, že přijde oživení, které jim jejich vlády na rok 2010 slibují. Nesmíme se však radovat příliš brzy: ačkoli všechny země sledované v rámci Barometru Cetelem 2010 recesi s úspěchem čelí, boj s krizí stále ještě neskončil. Evropané to vědí. Dokazuje to i hodnota indexu, která vyjadřuje jejich očekávání na rok 2010 a která dosahuje stupnici od 1 do 10 úrovně 4,5. Hodnocení situace v jednotlivých zemích « Jak byste na stupnici od 1 do 10 celkově ohodnotili současnou a budoucí situaci ve Vaší zemi? » 6 5,6 5 5,05,0 5,1 5,0 4,9 4,84,94,9 4,8 4,7 4,7 4,6 4,5 4,6 4,4 4,5 4,4 4,4 4,3 4,4 4,3 4,2 4,2 4,2 4,2 4 3,7 4,9 4,4 4,4 4,3 4,1 3,7 4,0 4,1 3,1 2,9 2,7 2,8 3 2 1 0 RU UK BE DE IT SK Průměr za 12 zemí PL ES PT FR CZ HU ■ Známka v roce 2008 ■ Známka v roce 2009 ■ Známka do v roce 2010 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. 2 – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 2 2.4.2010 16:28:31 Nakupovat lépe: « bio výrobky », « fair trade produkty* » a « použité zboží ». To jsou dlouhodobé trendy a změny v důsledku krize. *Fair Trade je způsob obchodu s drobnými pěstiteli z rozvojových zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Fair Trade podporuje férovější přístup k mezinárodnímu obchodu a klade důraz na jeho sociální a ekologické rozměry. Evropané spoří Očekávané oživení v letošním roce je nejisté, spotřebitelé se stále ještě zotavují a spotřebitelskou euforii několika posledních let vystřídalo vytváření rezerv pro případ těžkých životních situací; Evropané tedy více spoření. Poprvé za posledních deset let ve Španělsku, Francii, Itálii a Portugalsku předstihla chuť šetřit chuť utrácet. V průměrném skóre za všech dvanáct zemí si však spotřeba udržuje převahu, a to díky zemím střední Evropy, jejichž chuť utrácet se nemění. Rozdíl mezi spotřebou a úsporami v roce 2010 (% dotázaných, kteří si přejí zvýšit spotřebu vs. % dotázaných, kteří chtějí více spořit). DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK Průměr za 12 zemí RU 2008 64 17 35 -5 52 44 17 78 61 45 54 49 43 2009 18 15 - 19 -2 -7 -4 14 76 34 49 58 0 19 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. S krizí přichází nová éra Zdá se, že kromě zjevné opatrnosti, kterou dokazuje zvýšená chuť spořit, začne pro evropské spotřebitele po krizi také jejich přístup ke spotřebě. nová éra, která se liší od období před krizí. Celkem 64 % respondentů uvedlo, že současná krize trvale změní « Myslíte si, že současná krize trvale změní Vaše spotřební zvyklosti? » (% dotázaných, kteří odpověděli « určitě ano » nebo « spíše ano ») 80 80 % 73 73 74 72 69 70 % 64 63 61 60 % 56 53 53 50 % 41 40 % 30 % 20 % 10 % 0% DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 3 3 2.4.2010 16:28:47 Ekologické a fair trade výrobky: nastává doba odpovědných spotřebitelů Důraz na ekologii: od dobrých úmyslů k činům Spotřebitelé kladou stále větší důraz na ekologickou spotřebu. Ta se stává reálným fenoménem. V současnosti se týká « jednoduchých » nákupů (recyklovaný papír, drobné úpravy domácností) nebo nákupů zdravotně prospěšných výrobků (bio výrobky). Bio výrobky jsou nejviditelnějším projevem návratu ke zdravé výživě a k zemědělství šetrnému k životnímu prostředí. V současnosti se staly běžnou součástí nákupního košíku. Téměř čtyři z deseti Evropanů uvádějí, že bio výrobky nakupují často. Nabídka těchto výrobků se rozšířila také na nová odvětví, jako je textil, drogerie nebo kosmetika. Nákup bio výrobků přináší dvě výhody: umožňuje zdravou a ekologickou spotřebu, což je samozřejmě příčinou jejich úspěchu. A přestože větších investic, jako je například zlepšení energetické účinnosti bytů nebo nákup ekologičtějších automobilů, je méně, veřejná podpora v této oblasti jistě přispěje k nevyhnutelnému rozvoji ekologické spotřeby v příštích letech. « Můžete o sobě říci, že jste již někdy… ? » (% osob, které odpověděly « ano, již několikrát » ) DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK Průměr za 12 zemí RU Použili recyklovaný papír 70 63 70 64 62 75 65 68 54 59 68 43 63 Realizovali změny v domácnostech, jejichž cílem bylo zlepšení ekologie a dosažení úspor energií nebo vody 25 50 29 42 32 28 49 37 45 58 56 29 40 Koupili bio výrobky 45 35 46 37 39 47 38 39 47 22 36 30 38 Koupili místní výrobky kvůli omezování emisí skleníkových plynů 35 35 36 40 43 41 47 40 27 26 26 45 37 Zvolili jiný dopravní prostředek (vlak místo letadla nebo automobilu) 29 30 39 32 27 47 38 37 30 23 36 21 32 Koupili ekologický automobil 26 8 2 7 16 21 4 8 6 16 6 2 10 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Nutnost vyváženého hospodářského rozvoje: vzestup fair trade výrobků Spotřebitelé nejsou pouze více vnímaví vůči životnímu prostředí, ale uvědomují si také nezbytnost větší ekonomické rovnováhy: celkem 44 % Evropanů kupuje občas fair trade výrobky, avšak podíl spotřebitelů, kteří tento druh výrobků kupují často, nepřesahuje ve většině zemí 10 %. 4 Cena a nedostatečná nabídka jsou hlavními důvody, které podle evropských spotřebitelů zatím brzdí nákupy těchto výrobků. Pokud obchodníci s fair trade zbožím chtějí zvýšit prodej, musí vyvinout větší úsilí v oblasti informování spotřebitelů, posílení své důvěryhodnosti a zvýšení atraktivity výrobků. Obchodní řetězce nyní hromadně obsazují trh s fair trade výrobky a zavádějí vlastní obchodní značky společné pro několik evropských zemí. Snadný přístup k těmto výrobkům v supermarketech a nižší ceny pomohou výrazně urychlit rozvoj fair trade nákupů v Evropě. – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 4 2.4.2010 16:29:06 Porovnání fair trade produktů a bio výrobků: bio výrobky vítězí na celé čáře « Koupili jste si již někdy fair trade výrobky a bio výrobky? » (% dotázaných, kteří odpověděli « ano, mnohokrát ») 50 % 47 46 45 47 39 40 % 35 39 38 37 38 36 30 28 30 % 22 20 % 17 12 10 % 0% 9 7 DE 11 9 10 8 6 BE ■ Fair trade výrobky ES 4 FR IT PT UK HU PL CZ ■ Bio výrobky 3 SK 5 RU Průměr za 12 zemí Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Fair trade a bio výrobky se prodávají za vyšší ceny. Spotřebitel tedy musí za tyto výrobky zaplatit více, aby získal větší blahobyt pro sebe (bio výrobky) nebo pro někoho jiného (fair trade výrobky). Porovnání mezi oběma kategoriemi ukazuje, že zatímco jsou Evropané připraveni platit více za svůj osobní prospěch (38 %), jsou mnohem méně ochotni tak činit kvůli někomu jinému (pouze 10 %). Tento výsledek je stejný pro všechny země zahrnuté do průzkumu. Bio výrobek Výrobek pocházející z biologického zemědělství, které je založeno na využívání přírodních biologických procesů. Zemědělci proto uplatňují agronomické a chovné postupy, které usilují o zachování přirozené rovnováhy životního prostředí a pohody zvířat. Nesmí používat hnojiva, syntetické pesticidy a geneticky modifikované organismy (GMO). Pro spotřebitele je biologické zemědělství stále více symbolem původní a tradiční spotřeby, která znamená návrat ke kvalitním potravinám. Fair trade výrobek Výrobek pocházející ze spravedlivého obchodu (fair trade), jehož zakoupením spotřebitelé podpoří trvale udržitelný rozvoj a solidaritu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. Spravedlivý obchod je založen na třech hlavních zásadách: poskytnout výrobcům a drobným podnikatelům spravedlivou odměnu za práci, která jim umožní Barometr.indd 5 uspokojit jejich základní potřeby, zajistit dodržování základních lidských práv (zákaz dětské práce a otroctví) a navázat dlouhodobé a vzájemně výhodné vztahy mezi hospodářskými partnery (drobní výrobci, zprostředkovatelé a spotřebitelé). Nejčastěji nakupovanými výrobky jsou potraviny, které tvoří přes 80 % nabídky. 2.4.2010 16:29:21 Novinky na trhu s použitým zbožím Použité zboží: nová kategorie výrobků? « Koupili jste si nebo koupili byste si někdy použité zboží? » (průměr za 12 zemí v %) 40 39 40 % 35 % 34 32 30 % 30 27 25 % 25 20 % 24 22 23 22 15 % 16 10 % 15 13 13 5% 10 8 0% í ké hy, y) ěvy bily ěts čen kni ohr Od mo va ( , vide ě, d oble uto t a í A b d eo a zá CD péč tura l , u y k K č Hra ■ Již jsem si koupil/a 7 y e o, a ily bič třeb kut vide nik otře vní po -fi, í tech pro p i s h y í c rto řeb TV, očetn má Spo Pot Do výp k yte Náb ■ Uvažuji o koupi v budoucnu Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Nákup použitého zboží má z hlediska spotřebitele dva protikladné rysy. Jde jednoznačně o chytrý nákup, díky němuž lze získat zboží vyšší cenové kategorie, což však přináší nižší kvalitu výrobku; na druhou stranu se jedná o zajímavý způsob, jak zvýšit svou spotřebu, díky nižším cenám. 6 Celkově jsou Evropané i díky současné hospodářské situaci připraveni kupovat použité zboží: 30 % z nich si již několikrát koupilo ojetý automobil a 40 % uvádí, že o tom do budoucna uvažuje. U tohoto zboží i u většiny ostatních použitých výrobků platí, že si je chce koupit více lidí, než kolik jich v minulosti již podobný nákup provedlo: obavy z nákupu použitého zboží tedy nejsou tak silné. – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 6 2.4.2010 16:29:38 Zákazník prodejcem, aneb když se spotřebitel zbavuje použitého zboží Nákup použitého zboží zaznamenává u Evropanů velký úspěch. Spotřebitelé však mohou použité zboží nejen nakupovat, ale také prodávat. To by pro ně bylo ještě zajímavější, protože by se tak mohli osvobodit od tradičních obchodů, ať už kamenných, nebo virtuálních na internetu. Stále více výrobků je znovu uváděno na trh tímto způso- Jejich zosobněním je informovaný a aktivní spotřebitel, který je připraven opustit klasické distribuční kanály, aby co nejvíce zvýšil svou kupní sílu. bem, ačkoli objem těchto transakcí zůstává nízký. Zatím se jedná hlavně o levné zboží, jako jsou knihy nebo drobná elektronika. Z odpovědí průzkumu vyplývá, že skutečně dochází k demokratizaci a k rozšiřování prodeje použitého zboží. Trhy se zbožím z « druhé ruky » umožňují ušetřit, nebo dokonce vydělat peníze. « Prodali jste osobně alespoň jednou toto použité zboží nebo uvažujete o jeho prodeji v budoucnu? » (průměr za 12 zemí v %) 50 50 % 48 42 40 % 39 38 37 35 33 31 30 % 20 % 29 27 26 33 26 25 25 16 12 10 % 0% , y k e ly y, ka ěvy utily bič dítě ení ábyte nih hry) obi třeb hni Od ro k otře N a (k video e o obleč tom tec í po p v p č í u n a s é y v n A t , b e cí rto , p ské řeb a zá CD má poč čky dět Pot Spo Do , vý tura Hra l o u e K d i, vi hi-f TV, ■ Ano, již jsem prodal použité zboží v minulosti. ■ Ano, uvažuji o prodeji použité zboží do budoucna. Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Barometr.indd 7 2.4.2010 16:29:50 Budou tradiční obchody nuceny stlačit náklady na minimum? Obchodní řetězce musí změnit svůj přístup Tradiční hypermarkety a supermarkety si dobře uvědomují, že zákazníci hledají především co nejnižší cenu, a proto vedou cenové války, aby zákazníci chodili nakupovat právě k nim. Jestliže se změnili spotřebitelé, musí změnit své chování také obchodníci. Řetězce tak budou nuceny přehodnotit svůj přístup. Musí přijít s úsporným řešením prodejen, omezit zbytečný nadstandard a snížit veškeré náklady, o jejichž účelnosti by spotřebitelé mohli pochybovat. Sami spotřebitelé jsou ochotni učinit mnoho ústupků, pokud díky nim získají nižší ceny. Mají však podmínku: kvalita musí zůstat zachována. « S jakými změnami byste souhlasili, pokud by se díky nim snížila cena zboží? » (průměr za 12 zemí v %) 100 % 81 80 % 60 % 49 48 47 47 44 39 40 % 30 26 20 % 13 0% e né upu ek lita nší gii oží ty čů, ní rvis něji ny dél me ekolo kva avace žád ě znač r zb í se por ystave utoma ák říjem ala s ě d ě n e n j p v s ú n o b i r e t r t v ř a n ý n ě a p o é y by od yly a ív sta z n én dí p ily ub opr éně dok bylo m šila enš by b leny hrad pod důra by pmrostře hod y m nebo hor ym y se án p o c l b Z bky zaba by na v b b y b y o l o r o t b r o B ě í o By ky Vý dl Byl výb ladn Kla ta d pos Na Pok l by Ces y b Ne Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Jak si získat věrnost spotřebitelů? Důraz na co nejnižší ceny nutně vede k ostřejší konkurenci. Současní evropští spotřebitelé pátrají po zajímavých nabídkách, dokáže je ovlivnit zboží v akci a nedělá jim potíže porovnávat 8 ceny mezi jednotlivými obchody. V konečném důsledku je narušena věrnost zákazníka k jeho obchodníkovi. Jak si získat zpět důvěru tohoto spotřebitele? Odpověď je známá a mnoho- krát vyzkoušená, přitom je stále stejně účinná: je potřeba si jeho věrnost koupit prostřednictvím nejrůznějších výhod. – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 8 2.4.2010 16:29:53 « Dokáží následující výhody ovlivnit věrnost k prodejně, kde nakupujete? » (v %) DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí Výhodné slevy 70 73 77 67 85 61 53 85 78 67 78 83 73 Slevové kupóny 57 81 79 75 82 61 62 74 70 65 63 69 70 Akční nabídky určené pouze pro věrné zákazníky 80 72 72 65 78 57 64 82 60 63 74 63 69 Dárkové poukázky 54 73 76 75 74 46 59 73 54 47 47 65 62 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Ačkoli zákaznické výhody nejsou v žádné zemi tím hlavním důvodem pro nákup (řídí se jimi pouze 27 % respondentů), Evropané přiznávají, že pro ně mají svou přitažlivost. Ovlivnitelní jsou zejména Italové a Maďaři, kteří se nechávají zlákat výhodnými slevami (platí to dokonce pro 85 % respondentů). Výhody nenechávají chladnými ani Španěly a Belgičany, kteří upřednostňují slevové kupóny. Tyto výhody sice zatím nedokáží přimět zákazníky ke koupi konkrétního výrobku, mohou však mít vliv na to, zda si zákazník vybere určitý obchod nebo zda půjde nakupovat jinam. Alternativou k příliš vysokým cenám je internet Internet se v minulých letech stal cenným pomocníkem pro spotřebitele, kteří hledají nejlepší poměr kvality a ceny. Díky němu mohou porovná- vat on-line různé výrobky nebo ceny nabízené v obchodech z celého světa. Internet se tak stal nejúčinnějším nástrojem pro vyhledávání kvalitních výrobků za nízké ceny a je také nejlépe zásobeným skladem světa. « Dokážete si představit, že byste následující výrobky nekupovali v běžných obchodech, ale přes internet? » (v %) DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí Kultura a zábava (knihy, CD a videohry) 77 56 60 72 66 62 82 55 77 50 92 66 68 Volný čas a cestování 58 57 68 58 62 58 72 43 53 43 79 42 58 Domácí spotřebiče 63 28 32 50 44 30 71 34 60 56 81 46 50 TV, hi-fi,video, výpočetní technika 59 30 41 51 49 35 63 32 59 45 76 37 48 Oděvy 69 39 41 58 46 31 69 28 50 30 64 39 47 Potřeby pro kutily 45 22 28 38 37 19 56 29 54 30 76 37 39 Sportovní potřeby 34 22 38 33 41 28 52 26 52 25 68 30 37 Finanční produkty 24 22 29 16 25 32 57 22 37 22 46 28 30 Nábytek 43 19 22 36 25 16 48 20 32 16 54 18 29 Potraviny 19 15 28 23 19 25 57 14 20 7 24 15 22 Automobily 17 8 16 15 18 8 18 13 20 8 29 10 15 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 9 9 2.4.2010 16:29:53 Nálada Evropanu: mírné zlepsení v roce 2010 Největší světová hospodářská krize od roku 1929: tak většina lidí označuje období, které právě prožíváme, a během něhož řada firem vyhlásila úpadek, mnoho zaměstnanců ztratilo práci a byl zpochybněn stávající systém. Jak v této souvislosti interpretovat letošní index nálady spotřebitelů, který dosáhl 4,2 bodů z 10? Tak nízkou hodnotu sice Barometr Cetelem během své existence nikdy nezažil, ale ve srovnání s loňským rokem nebyl propad tak silný, jak mnozí očekávali. Objevují se dokonce náznaky naděje, zejména pokud jde o odhad situace na tento rok, kdy sílí kladná očekávání a nálada se mění k lepšímu (4,5). Může se tedy zdát, že to nejhorší máme již za sebou. Ovšem měli bychom být ostražití: krize ještě neskončila a navíc zanechá důsledky. Evropští spotřebitelé budou jiní, než dříve a jejich nákupní chování se bude rychleji měnit. Jisté ale je, že spotřeba přes svůj dočasný pokles zůstane i nadále největší hybnou silou jednotlivých ekonomik. Současnost: je potřeba čelit vzniklým problémům Rekordní rozpočtové schodky, skokový růst nezaměstnanosti, pokles cen nemovitostí. Všude v Evropě čelí domácnosti stejným problémům a obtížím. Mnozí se proto důvodně obávali, aby se nálada Evropanů letos nezhoršila ještě více než loni. To se naštěstí nestalo: žádná země sice nepřekonala hodnotu 5 bodů, ale čtyři z nich zaznamenaly mírné zlepšení nálady. Evropský průměr tak dosáhl 4,2 bodů (na desetibodové škále), oproti 4,3 v loňském roce*. Zdá se, že všechny země zahrnuté do průzkumu Barometru Cetelem recesi překonaly, ale boj s krizí ještě neskončil. Šest z dvanácti zemí je nad evropským průměrem a tři další se mu přibližují. Celkově se dá říci, že zaostávají pouze tři země: Portugalsko, Španělsko, které zaznamenalo největší propad nálady ze všem zkoumaných evropských zemí, a Maďarsko, v němž index nálady nepřesáhl 3 body z deseti. * Průměrná známka zahrnuje stejný počet zemí, tj. bez Srbska, které letos ještě nebylo do Barometru zařazeno. Hodnocení současné situace v jednotlivých zemích « Jak byste na stupnici od 1 do 10 ohodnotili současnou a budoucí situaci ve Vaší zemi? » 5 5,0 5,0 4,9 4,8 4,8 5,0 4,7 4,5 4,4 4,4 4,9 4,6 4,3 4,2 4,3 4,4 4,2 4,2 4,1 4,2 4,0 4 3,7 3,7 2,8 3 2,7 2,9 2 1 0 RU BE DE UK SK PL Průměr za 12 zemí IT FR ■ Známka v roce 2008 CZ ES PT HU ■ Známka v roce 2009 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. 10 – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 10 2.4.2010 16:29:54 Ti nejlepší ukazují cestu vpřed Belgii, Německo a Francii sice loni ovládl pesimismus, ale v roce 2009 se tento propad podařilo zastavit a spotřebitelská nálada se zlepšila o 0,1 až 0,2 bodu. Tento nárůst je samozřejmě zatím jen velmi slabý, ale má svůj symbolický význam a přináší naději, že to nejhorší je již za námi. Belgičané po více než dvouleté poli- tické krizi, která přerostla až do krize identity, zažívají opět relativní stabilitu. Hromadné zařazovaní zaměstnanců do programů částečné nezaměstnanosti v Německu umožnilo zmírnit dopady krize, a zachránilo tak částečně pracovní trh. Nezaměstnanost v Německu rostla dvakrát pomaleji než ve Francii. Trh s nemovitostmi ve Velké Británii zažil největší propad v první polovině roku 2009: v současnosti na tomto trhu nastává mírné oživení doprovázené stabilizací cen. Když si navíc uvědomíme, jak jsou reality pro Angličany důležité, je to určitě dobrá zpráva. Tuto trojici států západní Evropy předstihlo pouze Rusko a udrželo si druhý rok po sobě první místo v žebříčku. a evropským fondům, z nichž čerpá asi nejvíce prostředků v EU. I to je důvodem vstřícného vztahu Poláků k Evropské unii. Česká republika (4,0), která si dlouho udržovala náskok před svými sousedy ve východní Evropě, byla naopak postižena krizí a spolu se Španělskem zaznamenala jeden z největších propadů indexu spotřebitelské důvěry. Rok 2009 nepříznivě ovlivnila politická nestabilita, proevrop- ský předseda vlády musel bojovat s euroskeptickým prezidentem a vláda v průběhu českého předsednictví EU podala demisi. Česká republika má navíc stejně jako jiné evropské země vážné rozpočtové problémy a mohla by přijmout velice tvrdá opatření na omezení schodku, jako je zvýšení DPH a nepřímých daní, zmrazení důchodů nebo snížení platů státních zaměstnanců. se z evropského premianta s výbornými hospodářskými výsledky stalo nejhorším státem z celé skupiny. Španělská míra nezaměstnanosti se vyšplhala téměř na 19 %, domácnosti přestaly nakupovat a pokud mohou, snaží se obnovit své úspory. Stát zase bezstarostně utrácí peníze na boj s krizí. Kvůli vysokým výdajům vláda nedávno zvýšila daňové zatížení. Zrušila slevu na daň z příjmu ve výši 400 EUR a zvýšila DPH i daň z finančních výnosů. Východní Evropa lépe odolává Slovensko (4,4) a Polsko (4,3) sice zaznamenaly pokles, ale stále se drží nad evropským průměrem. Loni jsme se podivovali nad výjimečným optimismem Poláků, kteří jako jediní v Evropě zaznamenali zlepšení spotřebitelské nálady. Při zpětném pohledu již nejsme překvapeni: Polsko bude pravděpodobně jediným státem EU, jehož ekonomika v roce 2009 vzroste. Vděčí za to opatrnému přístupu vlády, přísné finanční disciplíně Iberijský poloostrov se drží zpátky Ačkoli Portugalsko (3,7) zaujímá jedno z posledních míst, jeho index spotřebitelské důvěry vzrostl téměř o jeden bod, což je nejvíce ze všech dvanácti sledovaných zemí. Španělsko (3,7) zažívá obrovský propad. Během dvou let Barometr.indd 11 2.4.2010 16:29:56 Budoucnost: to nejhorší už máme za sebou Obyvatelé téměř všech evropských zemí si navzdory všem chmurným předpovědím myslí, že se situace v blízké budoucnosti zlepší. Pouze v Belgii hodnota indexu zůstala stejná jako v roce 2009. Rusko a Velká Británie dokonce dosáhly symbolické hodnoty 5 bodů, což je důkazem zjevného nárůstu optimismu. Průměrná očekávání jsou však skromná. Na rok 2010 dosahují hodnoty 4,5 bodů z 10, což znamená jen slabý vzestup a malé pokroky. Přestože Španělsko a Portugalsko zaznamenaly vysoký nárůst a unikly tak spodním příčkám žebříčku, jejich známky jsou stále pod evropským průměrem. Francie se naopak poprvé zařadila mezi tři země na samém konci. Tuto pozici s ní sdílí ještě Česká republika a Maďarsko. jivé hospodářské situaci stále důvěřují státním představitelům a ještě více jsou možná přesvědčeni o tom, že je z obtíží vytáhne « černé zlato », jehož cena začíná opět stoupat. Následuje trojice ve složení Velká Británie, Německo a Belgie, na něž se dotahuje Itálie. Přestože Italové zažívají politickou a mravní krizi, která vzbuzuje pozornost v celé Evropě, obrnili se trpělivostí a čekají na lepší časy. Rodinná solidarita, která v italské společnosti tradičně hraje velkou úlohu, jim umožňuje čelit krizi s větší jistotou. Vedoucí čtveřice beze změn Rusko bylo v roce 2009 jedinou zemí, která si udržela známku 5 z 10. I v současnosti nechává své evropské partnery daleko vzadu, jak o tom svědčí nálada ruských spotřebitelů, která na příští rok dosahuje 5,6 bodů. Ruské domácnosti navzdory znepoko- Francie zaostává, Maďarsko je na pokraji bankrotu Ačkoli Španělsko a Portugalsko jsou pod evropským průměrem, obě země jsou optimističtější a zaznamenaly největší nárůst indexu ze všech dvanácti zemí. Naopak Francie stagnuje a zůstává na posledních místech žebříčku. Recese sice už končí, ale Francouzi očekávají těžké měsíce. Snaží se na ně připravit, a tak spoří. Míra jejich úspor dosáhla stejných hodnot jako v roce 2002. Daleko vzadu se drží Maďaři, kteří v současné krizi ztratili nejvíce. Země je na pokraji bankrotu a bude nucena přijmout tvrdá restriktivní opatření: sám předseda vlády varoval, že « reformy budou bolet ». Uvažuje se o zrušení třináctých platů ve veřejné správě a třináctých důchodů. Zmrazení mezd a zrušení sociálních podpor pro rodiny postihne domácnosti, které jsou již dnes ve finanční tísni. Mnoho z nich se totiž zadlužilo v zahraničních měnách, aby si mohlo pořídit vytoužené zboží, a kvůli pádu forintu již nejsou schopny úvěry splácet. Na hospodářské oživení si země bude muset ještě počkat. Hodnocení situace v jednotlivých zemích na stupnici od 1 do 10 6 5,6 5,1 5,0 5 4,94,9 4,84,9 4,5 4,2 4,7 4,6 4,4 4,2 4,5 4,4 4,3 4 4,4 4,4 4,1 3,7 4,3 4,0 4,1 3,7 3,1 3 2,7 2 1 0 RU UK BE ■ Známka v roce 2009 DE IT SK Průměr ES za 12 zemí PT PL FR CZ HU ■ Známka v roce 2010 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. 12 – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 12 2.4.2010 16:29:58 Spotřeba versus spoření: lidé opět dávají přednost úsporám Recese je za námi. Na toužebně očekávané oživení si však budeme muset ještě dlouho počkat. Zatímco chuť utrácet se v roce 2009 udržela na relativně stejné úrovni, v roce 2010 se očekává její pokles. Klíčovým slovem roku 2010 je nejistota, nejistota ohledně zaměstnání nebo případného zvyšování daní. Lidé se při spotřebě chovají racionálněji. Spoření, které ve východní Evropě není tolik rozšířené, slouží jako způsob ochrany v Německu, Velké Británii a Francii a umožňuje se připravit na složitou budoucnost, která čeká zejména ty nejhůře postižené země. Míra úspor ve Francii se odhaduje na 13,4 % v roce 2010 oproti 11,9 % v roce 2008, ve Španělsku 13,8 % v roce 2010 oproti 11,2 % v roce 2008 a na Slovensku 4,1 % oproti 2,3 % v týchž letech. V této souvislosti dosahuje chuť utrácet v průměru 53 % oproti 65 % v předchozím roce. V roce 2009 byla chuť utrácet přitom neobvykle vysoká, což bylo jistě způsobeno nedostatečným pochopením závažnosti krize. Země východní Evropy si stále udržují vysokou chuť utrácet, ale západní Evropa si přeje zvolnit tempo. Všechny země, které měly až dosud velmi nízkou míru úspor a vysokou spotřebu, chtějí v roce 2010 více spořit. Rozdíl oproti roku 2008 je zřejmý: zcela se změnilo rozhodování lidí mezi spotřebou a spořením. Poprvé od roku 2006 se bude v pěti z dvanácti zemí zahrnutých do průzkumu méně utrácet než spořit. V belgickém případě je to způsobeno nutnou opatrností v období hospodářské a politické krize, zatímco Britové čelí hrozbě nezaměstnanosti a trpí poklesem cen nemovitostí. Francie se od ostatních zemí odlišuje překvapivou setrvačností svého chování. Francouzi vyčkávají, což kontrastuje s německým omezováním spotřeby. Německé domácnosti chtějí snížit výdaje na úroveň srovnatelnou s rokem 2006. Dochází tedy k poklesu z 82 % v roce 2009 na 40 % v roce 2010. Hlavním důvodem je snaha o dosažení rovnováhy mezi úsporami a výdaji. a investovat své úspory, které ochrání před nepříznivými životními událostmi. Tak reagují lidé na neúspěch protikrizových opatření přijatých vládami těchto zemí. Jisté je, že v zemích, které byly zvyklé na vyšší hodnoty hospodářského růstu, zejména ve Španělsku, se projevují rostoucí obavy. se o překvapení postaralo Rusko s Polskem. Respondenti z těchto zemí uváděli, že jsou pevně rozhodnuti více spořit. Jde o výjimečný jev především v Rusku, kde je obyvatelstvo zneklidněno nestabilitou cen surovin a plánovaným programem privatizací, který má snížit obrovský deficit. Podle federálního statistického úřadu Rosstat byly výdaje Rusů v roce 2008 poprvé vyšší než jejich příjmy, což si vynutilo pokrýt tento rozdíl z úspor. Nyní se Rusové proto snaží vytvořit novou finanční rezervu. Vítězný návrat úspor Většina zemí, zejména těch v západní Evropě, chce příští rok omezit výdaje a začít intenzivněji spořit. Chuť spořit dosahuje v průměru 34 %, což je hodnota, která nebyla zaznamenána od roku 2005. Lidé si musejí vyvářet rezervy pro případ nepříznivých životních událostí. Z dvanácti zemí zařazených do průzkumu pouze dvě nemají v úmyslu zvyšovat své úspory. Tento trend předpovídá také OECD ve svém odhadu čisté míry úspor v letech 2009 a 2010, která je ve všech zemích vyšší než hodnoty z roku 2008. Princip opatrnosti v západní Evropě Obyvatelé v zemích západní Evropy úzkostlivě dbají na dodržování principu opatrnosti: snižují tempo růstu výdajů, aby mohli více spořit. Belgie a Velká Británie mají stejné saldo výdajů a úspor a podobné chování: snižují nejen spotřebu, ale také úspory. Jižní Evropa: rostoucí strach Důraz na úspory je viditelný především v zemích jižní Evropy: ve Španělsku, v Itálii a v Portugalsku. Snížit výdaje, aby bylo na nájem, Ve východní Evropě vše při starém Rozdíl mezi chutí utrácet a spořit se v zemích východní Evropy téměř neliší, obyvatelé ve srovnání se zeměmi západní Evropy stále jednoznačně upřednostňují spotřebu. V této oblasti, v níž lidé s výjimkou České republiky tradičně spoří jen málo, Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 13 13 2.4.2010 16:29:59 Rozhodování mezi spotřebou a úsporami « Plánujete v následujících 12 měsících více spořit? » (v %) 70 % 63 60 % 47 50 % 45 44 40 40 40 % 35 34 31 30 31 30 % 34 30 27 22 22 22 18 20 % 19 17 22 18 13 13 10 10 % 6 0% DE ■ 2008 BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí ■ 2009 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. « Plánujete v následujících 12 měsících více utrácet? » (v %) 100 % 84 82 86 80 80 % 75 76 74 71 71 68 67 62 57 60 % 63 65 57 53 52 49 46 41 40 37 40 % 28 26 28 20 % 0% DE ■ 2008 BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí ■ 2009 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. 14 – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 14 2.4.2010 16:29:59 Rozdíl mezi chutí šetřit a utrácet (% respondentů, kteří si v roce 2010 přejí zvýšit spotřebu vs. % lidí, kteří si v roce 2010 chtějí více spořit). DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK Průměr za 12 zemí RU 2008 64 17 35 -5 52 44 17 78 61 45 54 49 43 2009 18 15 - 19 -2 -7 -4 14 76 34 49 58 0 19 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Krize se přání spotřebitelů nedotkla Současná krize jistě změní způsob nakupování evropských spotřebitelů, ale jejich touha pořídit si určité zboží se v průběhu let nemění. Na prvním místě mezi nákup- ními záměry najdeme kategorii Volný čas a Cestování, které si domácnosti nechtějí odpustit. Kategorie Úpravy a vybavení domu patří k třetím nejčastějším nákup- ním záměrům evropských spotřebitelů. Volný čas a cestování pro všechny kromě Ruska Přestože výdaje na volný čas a cestování jsou největší nákupní položkou Evropanů, rozdíl mezi nimi a výdaji na jiné kategorie zboží a služeb se letos zmenšuje. Jedná se o nejčastější přání evropských spotřebitelů, kteří mají čím dál více volného času, ale krize brzdí uskutečňování jejich tužeb. Platí to zejména pro cestování: lidé si vybírají bližší destinace, v nichž tráví kratší dobu. Podle výzkumu centra CRÉDOC zaměřeného na « životní podmínky a touhy Francouzů »sice počet cest neklesl, ale domácnosti se snaží ušetřit tím, že zůstávají ve Francii, cestují mimo sezónu a snižují své výdaje během pobytu. Počet příjezdů zahraničních turistů se v Evropě za první čtyři měsíce roku podle údajů Světové organizace cestovního ruchu snížil o 10 %. Pokračuje tak pokles, který začal v druhém pololetí roku 2008. Mobilní telefon: výrobek, který se vymyká Chuť utrácet za mobilní telefony se v celé Evropě zvýšila ještě více než v minulosti, přestože míra vybavenosti tímto výrobkem přesahuje 100 % ve všech zemích zahrnutých do průzkumu Barometr Cetelem 2010 s výjimkou Francie (93,5 % podle International Telecommunication Union). Barometr.indd 15 Zvláště patrné je to ve Španělsku, kde je toto zboží na druhém místě za nejžádanější kategorií Volný čas a cestování, ale také v Maďarsku a v Polsku, kde je záměr pořídit si mobilní telefon třetí nejčastější. Není to žádné překvapení: jde o investici přinášející radost, která upřednostňuje novinky a modely podle poslední módy a umožňuje spotřebitelům zahnaným do úzkých uspokojit jejich spotřební touhy za poměrně nízkou cenu. Důkazem je celoevropský úspěch chytrých telefonů tzv. smartphones, jejichž prodej v západní Evropě ve druhém čtvrtletí roku 2009 vzrostl o 25 %. 2.4.2010 16:30:19 Domov: poslední úkryt v době krize Výdaje týkající se domu jsou stále žádané. Platí to zejména pro Rusko, kde kategorie Úpravy a rekonstrukce získala více než 60 % kladných nákupních záměrů. Touha po blahobytu je samozřejmě úzce spjata s pohodlným bydlením, které patří k hlavním tužbám ruské střední třídy. Rusové, kteří si nemohou koupit moderní bydlení s veškerým komfortem, hromadně rekonstruují své byty a neustále se snaží zlepšovat prostředí, v němž žijí. Celkem 63 % lidí uvažuje o nákupu elektrospotřebičů a 58 % o koupi nábytku. Stažení obyvatel do jejich domovů lze pozorovat všude v Evropě, jak o tom svědčí záměry nakupovat vybavení domácnosti, ať už se jedná o spotřebiče, nábytek nebo high-tech zboží. Záměry nakupovat konkrétní výrobky versus celková chuť utrácet Záměry nakupovat konkrétní výrobky obvykle dobře odrážejí představy Evropanů, což se ale už nedá říci o pozoruhodných údajích ohledně celkové chuti utrácet v některých zemích. Krizí postižení Maďaři nedokáží naplňovat svou velkou touhu po spotřebě: ve všech kategoriích výrobků výrazně zaostávají za ostatními zeměmi zařazenými do průzkumu Barometr Cetelem 2010. Podobnou situaci, i když v menší míře, lze pozorovat na Slovensku a v České republice. Jak to vysvětlit? Spotřeba je stále velmi silným požadavkem obyvatel, zejména v ekonomikách střední Evropy, které zažily štědré období vysokého růstu umožňujícího dohánět země západní Evropy. Současný propad je zastavil v rozletu: údaje o chuti utrácet ukazují, že je pro ně nesnesitelné přijmout realitu nižší kupní síly. Naopak obyvatelé zemí západní Evropy jako Velká Británie, Německo nebo Francie již za posledních patnáct let zažili dvě vážné krize (1993, 2001) a jejich odpovědi jsou opatrné a v souladu se skutečností. Nákupní záměry « Které z těchto výrobků a služeb zamýšlíte koupit během následujících 12 měsíců? » (v %) DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK Průměr za 12 zemí RU Volný čas a cestování 57 63 50 44 52 47 74 33 47 59 51 54 53 Domácí spotřebiče 47 39 28 34 38 45 53 19 46 47 38 62 41 Stavební úpravy 51 43 20 34 28 30 43 26 43 38 41 70 39 Potřeby pro kutily 28 31 17 26 21 16 33 15 33 34 27 43 27 Nábytek 44 32 30 33 34 44 39 18 40 36 35 58 37 TV, hi-fi, video 32 27 26 25 37 33 31 11 36 28 18 42 29 Mobilní telefony 33 25 36 22 31 38 33 20 44 27 27 50 32 Sportovní potřeby 22 20 16 15 22 23 21 11 22 24 19 31 20 Automobily 20 21 15 17 21 24 19 6 20 12 7 23 17 Osobní počítače do domácnosti 22 21 16 15 22 22 13 12 28 18 12 33 19 Nemovitosti 4 8 9 11 13 16 8 3 7 5 7 12 9 Motocykly/skútry 7 6 6 5 10 8 3 4 6 1 1 4 5 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. 16 – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 16 2.4.2010 16:30:36 Lépe nakupovat: « bio výrobky », « fair trade produkty » a « pouzité zbozí » . To jsou dlouhodobé trendy a zmeny v dusledku krize. Rok 2009 byl rokem vystřízlivění. Spotřebitelé se postupně zotavují z krize, o jejíž závažnosti svědčí zhroucení některých hospodářských symbolů. Krize opět vyvolala strach z nedostatku, který díky euforii posledních let ustoupil do pozadí. Spotřebitelé přehodnocují své výdaje, aby dosáhli co největšího blahobytu v podmínkách omezeného rozpočtu. Mají chuť utrácet, což zpochybňuje některé názory, že se začínají odvracet od konzumní společnosti. Zároveň však chtějí změnit své spotřební zvyklosti. Až s odstupem času se ukáže, jestli jejich současná předsevzetí skutečně budou mít dopad na budoucí spotřebu. Jisté je, že některé dlouhodobé trendy trvale mění spotřební chování Evropanů. V prvé řadě budou působit demografické změny: na spotřební zvyklosti bude mít zásadní vliv všeobecné stárnutí obyvatelstva. Nové důsledky přinese také ekonomický vývoj: domácnosti bez ohledu na krizi a na pokles kupní síly změní strukturu svých výdajů tak, aby více zohledňovaly jejich současné priority a braly v úvahu nezbytná omezení. Demografický vývoj: senioři mění spotřební zvyklosti Stárnutí obyvatelstva je dlouhodobý trend, který zasahuje většinu vyspělých průmyslových společností. Charakterizuje jej postupná změna věkové pyramidy do zcela nového tvaru připomínajícího obe- ve Francii přibyl nový senior každých 32 vteřin, zatímco nové miminko se narodilo každých 42 vteřin. lisk, který je důsledkem nižší úmrtnosti ve všech věkových kategoriích, včetně těch nejstarších. Reálně se tak zvyšuje střední délka života a rychlým tempem roste počet seniorů. Například v roce 2007 Osoby ve věku 60 let a více v celkové populaci (v %) 30 29 30 % 26 27 24 25 % 27 27 23 27 23 26 26 22 25 22 25 23 22 24 19 20 % 23 18 22 18 15 % 10 % 5% 0% DE ■ 2010 IT PT FR BE HU PL CZ ES UK SK RU ■ 2020 Zdroj: BIPE podle demografické prognózy OSN. Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 17 17 2.4.2010 16:30:36 Věková pyramida ve 12 zemích v Evropě* v roce 1990 Věková pyramida ve 12 zemích v Evropě* v roce 2020 (v tisících osob pro každou věkovou kategorii) (v tisících osob pro každou věkovou kategorii) 100+ 95-99 90-94 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 100+ 95-99 90-94 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 25 000 20 000 15 00010 000 5 000 0 5 000 10 00015 000 20 000 25 000 25 00020 000 15 00010 000 5 000 * 12 evropských zemí. * 12 evropských zemí. ■ ženy ■ ženy ■ muži Zdroj: BIPE podle demografické prognózy OSN. Obecně rozšířený názor, že stárnutí obyvatelstva povede k hospodářskému poklesu, není zcela pravdivý. Právě hospodářský růst naopak umožnil snižovat míru úmrtnosti, což lze pozorovat ve všech zemích a v současné době zejména v těch rozvojových. Nejstarší obyvatelé jsou většinou také nejbohatší: právě oni vlastní nejvíce majetku. Je zajímavé, že současná krize na tom nic nezměnila, protože měla jen malý dopad na příjmy důchodců, ať se jedná o výši důchodů nebo o majetkové výnosy. Přestože mají senioři jiné spotřební zvyklosti, jsou nadprůměrnými 18 100+ 95-99 90-94 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 100+ 95-99 90-94 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 0 5 000 10 000 15 000 20 00025 000 ■ muži Zdroj: BIPE podle demografické prognózy OSN. spotřebiteli. Ještě před deseti lety byla spotřeba seniorů o 7 % nižší než jejich podíl na celkovém obyvatelstvu, ale tento poměr se v současnosti zcela obrátil. V současnosti spotřebovávají v průměru o 7 % více. Tato nadprůměrně vysoká spotřeba seniorů se ještě zvýší, jakmile do důchodu odejde generace narozená v období « baby boomu ». Ta vyznává jiné hodnoty než jejich předci: je početnější a má vyšší spotřebu než současní důchodci. Právě v této generaci se navíc poprvé rozšířila zaměstnanost žen. Páry nových důchodců tak často pobírají dva plné důchody, což u jejich předchůdců nebylo běžné. Senioři ve věku nad 50 let disponují kupní silou, která je minimálně o 30 % vyšší než průměr. V roce 2020 by k nim mohlo plynout asi 60 % všech příjmů. Již dnes například pobírají více než 45 % všech francouzských příjmů. Celkově se dá říci, že senioři mají vše potřebné k tomu, aby zvýšili svou životní úroveň a spotřebu. – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 18 2.4.2010 16:30:36 Ekonomika: spotřebitelé mají dlouhodobě pocit, že se jejich kupní síla zhoršuje Barometr Cetelem v minulém vydání zachytil obavy spotřebitelů ohledně budoucího vývoje jejich kupní síly. Dají se vysvětlit ekonomickými důvody, jimž jsou spotřebitelé nuceni se přizpůsobit (růst cen a nezaměstnanosti), ale také postupným zhoršováním skladby spotřebního koše. Základní životní výdaje (bydlení, vzdělávání a zdraví) se neustále zvyšovaly, a vytvořily tak tlak na další typy výdajů (oblečení, doprava, potraviny), což jsou tzv. druhotné výdaje. V důsledku sociálně a kulturně podmíněných aspirací vzrostly také výdaje za volný čas (zájmy, zábava). Vzájemný vývoj těchto tří typů výdajů přispěl k pocitu Evropanů, že se jejich kupní síla zhoršuje. Jak se za těchto podmínek bude vyvíjet kupní síla evropských spotřebitelů v příštích deseti letech? Vývoj a prognóza skladby spotřebního koše francouzských domácností (v % celkové spotřeby) 100 % 80 % 9,6 1,8 5,9 7,8 6,3 6,3 Výdaje za volný čas z 15,5 % na 16,4 % 9,7 2,6 6,2 7,6 5,9 5,0 Výdaje za volný čas z 16,4 % na 17,0 % 60 % 14,8 40 % Druhotné výdaje z 45,3 % na 42,1 % 15,0 Druhotné výdaje z 42,1 % na 38,7 % 10,0 2,9 6,3 7,8 5,4 4,1 ■ Jiné výrobky a služby 14,7 ■ Oblečení ■ Doprava 3,4 2,8 14,5 13,4 2,2 12,3 3,8 4,5 3,4 Základní životní výdaje z 29,6 % na 31,8 % 20 % Základní životní výdaje z 31,8 % na 34,3 % ■ Oblečení ■ Hotely, restaurace, kavárny ■ Volný čas a kultura ■ Vybavení domácnosti ■ Alkoholické nápoje a tabák ■ Potraviny a nápoje ■ Vzdělávání 25,5 27,2 28,8 1998 2008 2018 (0,7 % v roce 1998 a 1 % v roce 2018) ■ Zdraví ■ Bydlení 0% Zdroj: Francouzský statistický úřad INSEE, prognózy BIPE.. Náklady na bydlení klesat rozhodně nebudou a domácnosti budou muset samy hradit rostoucí část výdajů na zdravotnictví, což bude udržovat základní životní výdaje na vysoké úrovni. Lidé vyžadují stále více aktivit v oblasti volného času a zábavy a domnívají se, že na ně mají právo. Senioři tyto požadavky masivně podporují: mají spoustu volného času a snaží se ho tvořivě naplnit, na což mají po odpracovaných letech nárok. Výdaje za volný čas se proto také nebudou snižovat. Znamená to, že spotřebitel si bude muset vybírat mezi zbývajícími výdaji a toto rozhodování bude i nadále mít vliv na to, jak bude hodnotit svou kupní sílu. Důsledky současné krize situaci jistě nezlepší. Hospodářské oživení by ve všech evropských zemích mělo být poměrně slabé a průměrný hospodářský růst každé země v letech 2010 až 2020 bude nižší než v letech 1998 až 2008. Nízký růst bude znamenat i pomalý růst příjmů v příštím desetiletí, což povede ke zhoršení kupní síly. Krize také výrazně sníží manévrovací prostor všech vlád. V důsledku prudkého nárůstu veřejného zadlužení, které v současné době dosahuje bezprece- dentní úrovně, dojde ve všech zemích ke zvyšování přímých a nepřímých daní. Španělsko a Maďarsko již oznámily zvýšení daňové zátěže, které kromě svých reálných dopadů také výrazně zhorší náladu mezi spotřebiteli. Prohloubí se pocit, že se kupní síla stále snižuje. Otázkou příštích let tak bude skutečný nebo domnělý pokles kupní síly. Tyto demografické a hospodářské změny nezpůsobí pokles spotřeby, ale mnohem spíše promění chování spotřebitelů. A změny nejsou samozřejmě nikdy pouze k horšímu. Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 19 19 2.4.2010 16:30:51 S krizí přichází nová éra Evropané se v současnosti musí uskrovnit a poněvadž jsou přesvědčeni, že krize potrvá dlouho, mění své chování a snižují své náklady. Celkem 64 % zvyklosti. Začíná tak nová éra, která se bude lišit od situace před krizí. spotřebitelů se proto domnívá, že tato změna nebude jen dočasná. Téměř tři čtvrtiny Francouzů, Italů a Portugalců chtějí kvůli krizi změnit své spotřební « Myslíte si, že současná krize trvale změní Vaše spotřební zvyklosti? » (% dotázaných, kteří odpověděly « určitě ano » nebo « spíše ano ») 80 80 % 73 73 74 72 69 70 % 64 63 61 60 % 56 53 53 50 % 41 40 % 30 % 20 % 10 % 0% DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Lidé chtějí zlepšit svou kvalitu života, a proto již nenakupují vše, ale snaží se nakupovat lépe. Poměr mezi kvalitou a cenou je klíčem k zachování kupní síly. Cena a kvalita jsou hlavními kritérii pro výběr zboží a služeb; první z nich je důležitá pro 96 % a druhá z 20 nich pro 87 % spotřebitelů. Až s velkým odstupem následují další kritéria, jako je spravedlivý charakter výrobku, který byl zmiňován jako třetí a získal hlasy 62 % respondentů. V krizi lidé dávají najevo, že chtějí opět navázat na historicky prověřené hodnoty. Jsou RU Průměr za 12 zemí jimi přiměřená cena a dobrá kvalita. Úspěch tak nemine produkty, které nabídnou kvalitu za nízké ceny. – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 20 2.4.2010 16:31:07 Výhodné nákupy Lidé se snaží usilovně hledat, shánět a sledovat výhodné nabídky ve městech i na venkově, v kamenných obchodech i na internetu. Krize snižuje jejich rozpočet a při nákupech se proto uskromňují. Převládá nový přístup: spotřebitelé dávají přednost prostým výrobkům, střídmým výdajům a jednoduchým nákupům. Do diskon- tních prodejen začaly chodit všechny společenské vrstvy, jak o tom svědčí rostoucí počet obchodů « Vše za 99 » v chudých i bohatých čtvrtích v Anglii. Ať již pátrají po výhodných nabídkách dobrovolně nebo z donucení, otevírají se před nimi nové možnosti: inovace jsou totiž často důsledkem vnějšího tlaku. Roste tak nákup a prodej použitého zboží přes nejrůznější distribuční kanály. Lidé čelí poklesu příjmů stále rozmanitějšími způsoby: nabízejí nebo nakupují použité zboží na « bleším trhu“, na internetových aukcích nebo v dražbě. druhé pro 62 % spotřebitelů. Významným tématem této krize, která potrvá dlouho, je trvale udržitelný rozvoj. Spotřebitelé jsou tak nuceni se zajímat o budoucnost světa, z něhož získávají své zboží. Musejí najít kompromis mezi svou touhou podpořit tyto změny a zajišťováním svých každodenních potřeb a jsou si stále více vědomi, že je třeba vzájemně sladit hospodářské, ekologické a sociální zájmy. Odpovědný spotřebitel, který chce do budoucna předcházet podobným otřesům, jaké vznikly v důsledku nynější krize, bude klást důraz na ekologii, nákup zdravých výrobků a ochranu sociálně slabých. Odpovědný spotřebitel Chceme-li obnovit zdravé základy ekonomiky, musíme se zamyslet nad budoucností naší planety. Spotřební zvyklosti, které předáme příštím generacím, musí počítat s ekologickými náklady a upřednostňovat spravedlivý obchod. První kritérium je při výběru zboží zásadní pro 59 % spotřebitelů, « Jaká kritéria Vás ovlivňují při nákupu? » (% dotázaných, kteří odpověděly « určitě ano » a « spíše ano ») DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za12 zemí Cena 95 97 97 98 95 98 95 96 96 96 97 97 96 Kvalita 84 83 80 87 87 94 80 80 86 96 93 95 87 Fair Trade produkt 61 51 70 56 64 86 43 66 79 43 39 80 62 Ekologické náklady (doprava, výroba) 48 58 55 65 78 69 50 55 63 49 58 54 59 Přednostní nákup domácích výrobků 52 42 45 42 61 60 30 42 34 59 64 30 47 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 21 21 2.4.2010 16:31:21 Ekologické a fair trade výrobky: nastává doba odpovedných spotrebitelu Vstupujeme do nové éry odpovědných spotřebitelů, které zajímá, zda jsou jejich nákupy šetrné k životnímu prostředí nebo zda jsou v souladu s požadavky spravedlivého obchodu. Jaký to má vliv na výrobky, které tito spotřebitelé chtějí kupovat? Důraz na ekologii se stal součástí rozhodování při nákupu Ekologická spotřeba zažívá v Evropě zřetelný nárůst. Velmi rozšířené je používání recyklovaného papíru (63 %). Investice do vyšší energetické účinnosti prostředí dávají najevo konkrétními činy. Portugalci a Britové uvádějí, že se chovají nejvíce ekologicky, zatímco Rusové poněkud zaostávají. (40 %), nákup bio výrobků (38 %) a místních produktů (37 %) svědčí o tom, že lidé již o ekologii pouze nemluví, ale svou starost o životní « Můžete o sobě říci, že jste již někdy… » (% dotázaných, kteří odpověděly « ano, již několikrát ») DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK Průměr za 12 zemí RU Použili recyklovaný papír 70 63 70 64 62 75 65 68 54 59 68 43 63 Realizovali změny v domácnostech, jejichž cílem bylo zlepšení ekologie a dosažení úspor energií nebo vody 25 50 29 42 32 28 49 37 45 58 56 29 40 Koupili bio výrobky 45 35 46 37 39 47 38 39 47 22 36 30 38 Koupili místní produkty kvůli omezování emisí skleníkových plynů 35 35 36 40 43 41 47 40 27 26 26 45 37 Zvolili jiný dopravní prostředek (vlak místo letadla nebo automobilu) 29 30 39 32 27 47 38 37 30 23 36 21 32 Koupili ekologický automobil 26 8 2 7 16 21 4 8 6 16 6 2 10 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Ekologická spotřeba: lidé upřednostňují nákupy, které je příliš nezatěžují Spotřebitelé si zvykli nakupovat ekologické výrobky, které je příliš nezatěžují. Nákup recyklovaného papíru vyžaduje jen malé úsilí: nabídka tohoto druhu papíru se rozšiřuje (toaletní papír, papír do tiskáren atd.), a přestože je jeho cena stále o něco vyšší, nepředstavuje 22 velkou zátěž pro peněženku. Ekologické změny v domácnostech sice zahrnují rozsáhlé investice, jako je například přechod na jiný systém vytápění nebo zlepšení izolace, ale mnohem rozšířenější je nákup úsporných žárovek, šetřičů vody pro vodo- vodní baterie nebo energeticky málo náročných spotřebičů. Tyto ekologické nákupy jsou pro spotřebitele také zdrojem úspor, což je výrazně motivuje k ochraně životního prostředí! – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 22 2.4.2010 16:31:35 Domácí spotřebiče – Tržní podíl spotřebičů kategorie A+ v roce 2008 ve Francii (z celkové hodnoty prodaných spotřebičů) Prodej úsporných žárovek ve Francii (v miliónech EUR) (v %) 47 50 % 60 52 50 40 % 31 40 30 % 30 25 20 % 20 10 % 10 0 0% Chladničky Mrazničky 2007 Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, energetiky, trvale udržitelného rozvoje a mořských ekosystémů. Spotřebitelé naopak nejsou ochotni vzdát se svého pohodlí nebo nákladně investovat do ekologie. Jen 32 % z nich se rozhodlo odložit cestu nebo využilo raději nejvíce ekologický dopravní prostředek, tedy vlak, spíše než osobní automobil nebo letadlo, přičemž v Rusku se takto vyjádřilo pouze 21 % a v České republice 23 % spotřebitelů. Evropští spotřebitelé dosud nejsou připraveni změnit způsob dopravy, který by umožnil podstatně snížit emise. Letadlo je mnohem rychlejší na dlouhé vzdálenosti a osobní automobil zase při každodenních přesunech, jak je vidět, pohodlí stále vítězí nad ekologií. 2009 Zdroj: GIFAM V dohledné době se nedá počítat s tím, že by se Evropané vzdali auta jako dopravního prostředku. Osobní automobil je bezkonkurenčně nejpoužívanější prostředek a mnoho Evropanů, kteří nemají k dispozici uspokojivou alternativní nabídku dopravy (hromadnou dopravu), se bez něj stále nemůže obejít. Celkem 30 % evropských spotřebitelů si již koupilo ekologický automobil (10 % z nich již poněkolikáté). Každý respondent si jistě pod pojmem « ekologický automobil » představí něco jiného. Bez ohledu na rozdílnost názorů je ale zjevné, že automobilky nabízejí vozy se stále nižšími emisemi, zatímco spotřebitelé požadují menší a tedy ekologičtější auta. V Evropě se v poslední době zavedly daňové stimuly v podobě ekologických bonusů, které tento vývoj dále podpořily. Obecně se dá říci, že ekologická spotřeba z velké části závisí na finanční podpoře státu: daňové úlevy pro stavební práce zaměřené na zvyšování energetické účinnosti bytů, ekologický bonus za účelem podpory prodeje vozidel s nízkými emisemi atd. Ekologické nákupy jsou dobré i pro mě Třetí nejčastější formou ekologické spotřeby jsou nákupy bio výrobků, které již několikrát uskutečnilo 38 % Evropanů. Tento výsledek je přibližně stejný ve všech zemích, pozadu je pouze Česká republika s 22 %. Bio výrobky jsou nejviditelnějším projevem návratu ke zdravé výživě a k zemědělství šetrnému k životnímu prostředí a v současnosti se staly běžnou součástí nákupního košíku. Jejich nabídka se rozšířila také do dalších oblastí jako je textil nebo kosmetika. Nákup bio výrobků má dvě výhody: je zdravý a ekologický. I když jej upřednostňují především ženy (55 % evropských respondentů, kteří podle svých tvrzení již několikrát koupili bio výrobky), týká se stejnou měrou všech příjmových skupin. Pokud lidé říkají, že bio výrobky občas kupují, neznamená to, že je kupují systematicky. Mezi těmi, kteří je kupují soustavně, by jistě byly více zastoupeny vyšší příjmové skupiny, protože bio výrobky jsou podstatně dražší. Téměř stejně často jako bio výrobky nakupuje průměrný evropský spotřebitel také místní produkty (37 %). Méně se to týká Poláků, Čechů a Slováků. Nákup místních výrobků umožňuje omezit uhlíkové emise a vzbuzuje důvěru: spotřebitel ví, odkud Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 23 23 2.4.2010 16:31:36 výrobek pochází, a podporuje tak hospodářský růst svého regionu. Je tedy zřejmé, že jej k tomu nevedou pouze ekologické důvody, ale také další faktory. Spotřebitelé začali nepochybně klást větší důraz na ekologii. Ekologické nákupy se týkají zejména výrobků, které spotřebitele příliš nezatěžují (recyklovaný papír, malé změny v domácnostech), nebo zdravotně prospěšných výrobků (bio). Veřejná podpora bude mít v příštích letech za následek další růst ekologické spotřeby. Nový trend: nákup fair trade produktů Kladou spotřebitelé kromě ekologie důraz také na vyvážený hospodářský rozvoj? Spravedlivý obchod umožňuje nejen nakupovat šetrně k životnímu prostředí, ale také respektovat zájmy ostatních, zejména drobných výrobců. Za posledních několik let zaznamenaly fair trade produkty nárůst ve všech evropských zemích. Jaký je skutečný postoj spotřebitelů k fair trade produktům? Cílem spravedlivého obchodu je zlepšit životní podmínky drobných výrobců v rozvojových zemích a zaručit jim minimální nákupní cenu. Za tímto účelem vzniklo několik značek fair trade produktů, které se snaží působit na vnímavost a odpovědnost konečných spotřebitelů a přimět je, aby dávali přednost sociálně odpovědným nákupům. Z průzkumu mezi evropskými obyvateli vyplývá, že fair trade produkty nakupují spíše výjimečně. Podíl obyvatel, kteří tyto výrobky nakupují často, ve většině evropských zemí nepřesahuje 10 %. « Koupili jste si již někdy fair trade výrobky? » (v %) 58 60 % 57 55 54 53 50 49 50 % 44 38 40 % 33 32 28 30 % 26 20 20 % 17 12 10 % 9 7 11 9 10 8 6 4 3 CZ SK 5 0% DE BE ■ Ano, kupuji je občas ES FR IT PT UK HU PL ■ Ano, kupuji je často RU Průměr za 12 zemí Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Celkem 44 % Evropanů občas kupuje fair trade produkty, avšak existuje velký rozdíl mezi západní a východní Evropou. Nákup fair trade výrobků je celkově častější v západní Evropě. I když mají obě oblasti srovnatelný podíl spotřebitelů, kteří si tento typ výrobků nikdy nekoupili, v zemích východní Evropy mnohem více lidí nedoká- zalo odpovědět. To svědčí o horší znalosti těchto výrobků nebo o slabším zájmu o ně. Velká Británie: království spravedlivého obchodu Výjimkou je Velká Británie: 28 % Britů nakupuje často fair trade produkty 24 a 53 % je nakupuje občas. Velká Británie je nejvýznamnějším trhem s těmito výrobky od roku 2008, kdy předstihla Spojené státy. – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 24 2.4.2010 16:31:36 Hodnota trhu s fair trade produkty (v miliónech EUR) 1 000 881 800 704 731 758 600 400 210 256 200 158 169 80 129 35 46 39 41 6 10 4 5 JAP ES 0 ■ 2007 UK ■ 2008 USA FR CH CA BE IT Zdroj: Fairtrade Foundation Zdá se, že Britům se fair trade produkty líbí ještě více než ekologické výrobky. Fair trade nákupy jsou v současné době ve Velké Británii velmi rozšířené a některé výrobky jako je cukr nebo banány jsou v mnoha obchodech výhradně tohoto typu. Trh s fair trade produkty roste (celosvětově + 22 % v letech 2007 až 2008 podle Fairtrade Foundation) a velikost britského trhu je důkazem jeho velkého potenciálu, ale ve velké většině zemí ještě nedosáhl potřebné úrovně. Co jej v současnosti nejvíce brzdí? Proč spotřebitelé hromadně nenakupují fair trade výrobky? Nákup z přesvědčení, který je stále příliš drahý Hlavní překážkou růstu spotřeby fair trade produktů je cena. Zmiňuje ji 69 % evropských spotřebitelů, kteří tyto výrobky nenakupují. Jedná se o dražší zboží, za něž nejsou vždy ochotni platit. Nákupem fair trade produktů spotřebi- tel pro sebe na rozdíl od bio výrobků nic nezískává: když se rozhoduji pro fair trade, pomáhám tím drobným výrobcům, ale pokud kupuji bio výrobky, nejenže přispívám k ochraně životního prostředí, ale dělám také něco pro své zdraví a tedy pro sebe. Spotřebitelé tak mohou být ochotni platit více za bio výrobky a naopak se mohou zdráhat vydat více za fair trade zboží. « Fair trade výrobek jsem si nikdy nekoupil, protože… » (v %, respondent mohl uvést více odpovědí) DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí je příliš vysoká 80 73 68 81 62 76 80 65 65 74 59 40 69 je nedostatečná nabídka 63 62 75 62 61 78 68 59 68 68 60 46 64 je to jen další marketingový tah 37 39 42 46 36 46 39 40 50 51 47 49 43 nemám chuť si kupovat tyto výrobky 51 53 44 36 35 42 48 36 44 37 40 41 43 nejsem přesvědčen(a) o užitečnosti těchto výrobků 42 27 25 18 18 36 23 31 23 34 32 42 29 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 25 25 2.4.2010 16:31:37 Celkem 64 % spotřebitelů, kteří tyto výrobky nekupují, také zmiňuje nedostatečnou nabídku, přičemž v Portugalsku a ve Španělsku jejich podíl dosahuje 75 %. Nabídka fair trade produktů v současnosti skutečně zahrnuje převážně kávu, čaj, obilniny, ovoce, kakao a bavlnu. Omezuje se tak na několik potravin a spotřebitel nemůže svůj nákupní košík naplnit pouze sociálně ohleduplnými produkty. kde převažuje pocit, že se jedná « jen o další marketingový tah » . Sdílejí jej i spotřebitelé z východní Evropy. Fair trade výrobky kromě toho nelákají 43 % spotřebitelů, kteří si je dosud nekupují, a 29 % není vůbec přesvědčeno o jejich užitečnosti. Cena a nedostatečná nabídka jsou dvěma hlavními důvody zmiňovanými evropskými spotřebiteli ve všech zemích. Výjimkou je pouze Rusko, Stane se sociální spravedlnost kritériem při nákupu? ještě mnoho věcí změnit, v budoucnu by mohli ve velkém rozsahu nakupovat také sociálně spravedlivé výrobky. Podobně jako Britové, pro něž je fair trade již dnes běžně dostupným standardem u mnoha výrobků. produktů pro nejširší vrstvy? Snadný přístup k fair trade produktům v obchodních řetězcích a pokles cen, který můžeme následně očekávat, urychlí rozvoj nákupů tohoto zboží v Evropě. Obchodníci s fair trade výrobky musí ještě zlepšit informovanost spotřebitelů, posílit svou důvěryhodnost a zvýšit atraktivitu výrobků, pokud se chtějí i nadále rozvíjet. Obchodní řetězce v několika evropských zemích v současnosti hromadně zařazují do své nabídky tyto odpovědné výrobky a zavádějí své vlastní prodejní značky. Dochází tedy ke zpřístupnění fair trade Spotřební zvyklosti se v současné Evropě mění. Zákazníci kladou velký důraz na ekologii a přestože se musí Porovnání fair trade produktů a bio výrobků: bio výrobky vítězí na celé čáře « Koupili jste si již někdy fair trade výrobky a bio výrobky? » (% dotázaných, kteří odpověděli « ano, mnohokrát ») 50 % 47 46 45 47 39 40 % 35 39 38 37 38 36 30 28 30 % 22 20 % 17 12 10 % 7 9 9 11 10 8 6 0% DE BE ES FR ■ Fair trade výrobky ■ Bio výrobky 4 IT PT UK HU PL CZ 3 SK 5 RU Průměr za 12 zemí Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Fair trade a bio výrobky se prodávají za vyšší ceny. Spotřebitel tedy musí za tyto výrobky zaplatit více, aby získal větší blahobyt pro sebe (bio výrobky) nebo pro někoho jiného (fair 26 trade výrobky). Porovnání mezi oběma kategoriemi ukazuje, že zatímco jsou Evropané připraveni platit více za svůj osobní prospěch (38 %), jsou mnohem méně ochotni tak činit kvůli někomu jinému (pouze 10 %). Tento výsledek je stejný pro všechny země zahrnuté do průzkumu. – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 26 2.4.2010 16:31:37 Novinky na trhu s pouzitým zbozím Zdá se, že éra nákupů zboží na jedno použití již definitivně skončila. Jsme naopak svědky rozvoje trhu s použitým zbožím, který vychází vstříc hlavnímu požadavku evropských spotřebitelů, tj. kupovat kvalitní výrobky za přijatelné ceny a který je také projevem nového chování spotřebitelů. Jestliže se většina Evropanů nadchla pro nákupy použitého zboží, nepřekvapí nás, že také jejich vedlejší efekt se stále více stává běžnou zvyklostí spotřebitelů. Použité zboží: nová kategorie výrobků? « Koupili jste si již někdy použité zboží? » (průměr za 12 zemí v %) 70 % 64 % 60 % 60 % 50 % 34 21 43 % 38 % 40 % 34 % 16 30 % 23 20 % 33 % 11 27 % 21 39 19 % 19 % 11 12 8 7 17 30 27 10 % 22 15 13 10 0% tu Kul í a k iče vení utily nik yte čen ok třeb t vyba ech é oble r Náb t o p í p y tn sk cí s Spor řeb oče dět má Pot výp Do tě, í , d o o de če i, vi hi-f , pé y , k V č T Hra , ly CD ry) obi om hy, videoh i t n u A (k ava záb a ra ■ Ano, jen jednou ěvy Od ■ Ano, již několikrát Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 27 27 2.4.2010 16:31:51 Nákup použitého zboží: nový trend, který se rychle rozšířil Celkem 64 % Evropanů si již koupilo ojetý automobil a 60 % použité zboží z kategorie Kultura a zábava. Nákup použitého zboží je nový masový trend ve všech zemích, který si však zachovává určité odlišnosti. Němci, Maďaři a Poláci mají o použité zboží velký zájem, zatímco Rusové, Portugalci a Španělé jsou více odtažití. Osobní automobil je stále nejčastěji nakupovaným použitým zbožím. V roce 2008 se ve Francii na každý nový automobil prodalo 2,6 ojetých vozidel. V Portugalsku tento koeficient činí 2,8 a ve Velké Británii dokonce 3,4. Mladí lidé si tímto způsobem mohou pořídit první vozidlo, zatímco ostatní mohou přejít na modernější typ vozu, ojetý automobil však bude vždy důležitou etapou v životě motoristy. « Koupili jste si již toto použité zboží? » (% dotázaných, kteří odpověděli « ano, již několikrát ») DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK Průměr za 12 zemí RU Kultura a zábava (knihy, CD, videohry) 61 46 29 50 29 30 53 46 54 23 34 20 39 Automobily 47 35 19 55 23 30 48 33 27 13 15 18 30 Oděvy 38 25 9 21 12 6 31 57 51 30 36 13 27 Hračky, péče o dítě, dětské oblečení 40 25 4 27 10 6 26 36 33 18 23 9 22 Nábytek 26 21 8 26 8 11 23 24 14 6 9 4 15 TV, hi-fi, video, výpočetní technika 22 13 9 13 11 9 15 23 24 5 9 8 13 Domácí spotřebiče 19 8 8 11 6 6 17 17 16 6 7 5 10 Sportovní potřeby 13 6 4 10 3 2 9 13 17 6 11 4 8 Potřeby pro kutily 12 8 4 9 4 1 9 12 13 3 8 4 7 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Následují videohry, knihy a CD, které mnoho spotřebitelů užívá pouze krátkou dobu: jakmile si videohru zahrají, koupí si novou. U těchto výrobků se lidé také neobávají opotřebení. Třetí místo mezi nákupy použitého zboží obsadily oděvy. Obchody z druhé 28 ruky a tzv. bleší trhy mají stále velký úspěch, ale největší možnosti přinesl internet. Použité zboží se stalo běžným i pro módní a luxusní oděvy, zejména v oblasti retro stylu, kdy se oděvy známých značek vrací do módy. Složitá hospodářská situace podporuje růst nákupů použitého zboží, které již nejsou vyhrazeny jen pro určité země nebo pro určité kategorie výrobků. – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 28 2.4.2010 16:32:06 Rozporuplné vnímání nákupů použitého zboží němuž lze získat zboží vyšší cenové kategorie, což však přináší nižší kvalitu výrobku; na druhou stranu se Nákup použitého zboží má z hlediska spotřebitele dva protikladné rysy. Jde jednoznačně o chytrý nákup, díky jedná o zajímavý způsob, jak zvýšit svou spotřebu, díky nižším cenám. « Jak vnímáte nákup použitého zboží? » (v %) DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí Je to riziko, není zaručena kvalita a funkčnost 54 52 58 49 53 70 47 63 56 67 53 67 57 Raději nakupuji lepší, ale použité zboží než nové, ale horší zboží. 72 52 49 63 55 62 50 68 74 47 44 50 57 Je to riziko, někdo Vás může podvést (platba, výrobek v horším stavu). 43 48 49 49 51 65 45 49 46 60 41 54 50 Je to možnost, jak nakupovat více zboží. 71 49 38 47 35 39 73 38 57 47 55 37 49 Je to nutnost. 46 39 50 46 51 63 38 77 43 24 33 50 47 Použité zboží nakupuji z přesvědčení (recyklace, snaha vyhnout se obchodním řetězcům). 52 39 44 44 44 49 30 44 47 23 36 27 40 Je to nákup, který považuji za podřadný. 25 19 38 10 45 51 12 13 42 24 32 38 29 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Podle situace v jednotlivých zemích převažuje kladný nebo záporný pohled na nákup použitého zboží. Zemí s největší spotřebou použitého zboží je Německo. Přes 70 %, resp. 72 % německých spotřebitelů si myslí, že jde o způsob, jak se dostat ke zboží vyšší kategorie a pro 71 % se jedná o možnost, jak zvý- Barometr.indd 29 šit svou spotřebu. V Polsku se ukázkově projevují rozpory ohledně použitého zboží: spotřebitelé je vnímají kladně, ale 42 % z nich se zároveň domnívá, že jde o podřadný nákup. Rusové, Španělé a Portugalci se drží nejvíce zpátky: riziko podvodu a horší kvality vítězí nad případnými přínosy. V Portugalsku považuje nejvíce spotřebitelů nákup použitého zboží za podřadný (51 %), zatímco ve Francii tento názor zastává pouze 10 % lidí. Situace na trhu s použitým zbožím je rozporuplná. Spotřebitelé vnímají jeho výhody, mají však také obavy a jejich názory se v jednotlivých zemích liší. 2.4.2010 16:32:21 Trh, který má budoucnost Evropané jsou připraveni nakupovat použité zboží: 30 % evropských spotřebitelů již několikrát koupilo ojetý automobil a 40 % uvedlo, že o takovém nákupu v budoucnu uvažují. U tohoto zboží i u většiny ostatních použitých výrobků platí, že si je chce koupit více lidí, než kolik jich v minulosti již podob- ný nákup uskutečnilo: obavy z nákupu použitého zboží tedy nejsou tak silné. « Koupili byste si v budoucnu nějaké použité zboží? » (% dotázaných, kteří odpověděli « určitě ano » a « spíše ano ») DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK Průměr za 12 zemí RU Automobil 40 24 46 42 26 62 46 44 38 37 33 53 40 Kultura a zábava (knihy, CD, videohry) 22 22 47 38 20 49 38 22 53 28 35 35 34 Potřeby pro kutily 24 24 32 39 13 36 46 24 56 29 26 33 32 Nábytek 18 21 29 33 15 34 32 19 48 19 19 17 25 TV, hi-fi, video, výpočetní technika 21 16 33 24 13 32 28 18 53 15 13 25 24 Sportovní potřeby 11 15 28 27 12 26 30 16 46 19 25 26 23 Domácí spotřebiče 20 14 26 26 12 27 24 18 54 15 12 25 22 Hračky, péče o dítě, dětské oblečení 20 15 10 21 10 16 18 10 41 16 18 7 16 8 10 12 15 9 12 18 9 54 9 13 7 13 Oděvy Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Růst nezaznamenaly pouze výrobky pro děti (hračky, vybavení, oblečení) a oděvy: 22 % Evropanů již pro své děti koupilo použité zboží, ale pouze 16 % prohlašuje, že se to v budoucnu chystá učinit. Zdá se, že spotřebitelé pociťují větší psychologické zábrany, pokud mají kupovat použité zboží, které se dotýká oblečení nebo hraček a péče o dítě. A pokud si v minulosti tyto použité výrobky pořídili, jen neradi to přiznávají a ještě méně se k těmto nákupům aktivně hlásí. S výjimkou těchto osobních věcí však mají v úmyslu použité zboží nakupovat. Přestože přetrvávají určité zábrany, záměry nakupovat použité zboží ukazují, že tento trh čeká v příštích letech rychlý růst. Zákazník se stává prodejcem, aneb když se spotřebitel zbavuje použitého zboží Obchodování s použitým zbožím: tradiční způsob prodeje Prodej použitého zboží, který spotřebitelům umožňuje si finančně přilepšit, má dlouhou historii. Například dražba je starý způsob prodeje, jejíž počátky sahají do antiky. Občané se již dlouho účastní trhů s použitým zbožím nebo již zmíněných « bleších trhů », 30 na nichž mohou prodat část svého majetku. Nejslavnější z těchto trhů ve Francii se koná v Lille. Má tradici sahající do 12. století a na 100 kilometrech chodníků nabízí své zboží 10 tisíc prodejců. Finanční tíseň spotřebitelů, kteří bez zábran prodávají svůj majetek, napomáhá rozvoji alternativních způsobů obchodu s použitým zbožím. Lze pozorovat také návrat takových forem spotřeby jako je například výměnný obchod (například s oděvy) nebo využívání zastaváren, a to i v těch nejbohatších zemích Evropy. Tyto trhy se zbožím – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 30 2.4.2010 16:32:35 z druhé ruky se však neomezují na prodej zboží mezi jednotlivci. Prosazují se na něm také obchodní řetězce, které se vezou na této vlně. Ve Španělsku společnost Cash Converter (obchody, které vykupují zboží od spotřebitelů a následně je samy prodávají) letos vykázala růst výkupu od spotřebitelů o 15 až 20 %. Mezi jejími zákazníky jsou stále častěji také příslušníci vyšších příjmových skupin, kteří nedokáží vyjít s penězi. Internet aneb druhý trh s použitým zbožím Není pochyb o tom, že trh s použitým zbožím v nedávné době díky internetu nabral tzv. druhý dech. Objevilo se mnoho aukčních serverů, na nichž může kdokoli prodat část svého majetku a získat možnost inzerce po celém světě (samozřejmě za podmínky, že disponuje připojením k internetu). Největším internetovým obchodem s použitým zbožím je společnost eBay, která má na celém světě 70 miliónů aktivních uživatelů, z toho polovinu mimo USA, především v Evropě. Propukla tak prodejní horečka, která některým jednotlivcům umožnila získat v období současné krize další nemalý zdroj příjmů. Nepřekvapuje, že i tady patří k nejčastěji prodávaným výrobkům automobily a zboží z kategorie Kultura a volný čas. Rozdělení celosvětových tržeb společnosti eBay podle kategorií výrobků (v %) 2,8 Foto a video 4,1 Průmysl a obchod 5,6 Sports 5,4 Knihy, filmy a hudba 4,2 Jízdenky a cestování 21,7 Automobily 7,2 Bydlení 2,1 Umění a starožitnosti 3,7 Hodiny a klenoty 1,9 Známky a mince 4,2 Sběratelské předměty 3,7 Hračky 8,7 Příslušenství 8,7 Oděvy 6,6 Výpočetní technika 9,4 Zábavní elektronika Zdroj: eBay Metrics, 4. čtvrtletí 2008. Průzkum Barometr Cetelem 2010 ukazuje, že některé země mají vysoké tržby z prodeje použitého zboží a že prodejní záměry jsou všude na vzestupu. Kdo jednou prodal, bude prodávat dál Máme-li věřit samotným Evropanům, tato demokratizace a diverzifikace prodeje použitého zboží dále pokračuje. Více respondentů než v minulosti prohlašuje, že má v úmyslu prodávat použité zboží. Až na několik výjimek to platí pro všechny země a všechny kategorie výrobků. Více než třetina Evropanů chce zpeněžit výrobky, které až dosud nepatřily k nejprodávanějším, například kvůli obtížné dopravě (nábytek nebo domácí spotřebiče). Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 31 31 2.4.2010 16:32:35 « Prodali jste v minulosti alespoň jednou toto použité zboží nebo uvažujete do budoucnu o jeho prodeji? » (průměr za 12 zemí v %) 50 50 % 48 42 40 % 39 38 37 35 33 31 29 30 % 27 33 26 26 25 20 % 25 16 12 10 % 0% o, vy ily by iče ítě, ní tek ihy, y) bily kut vide hnika Odě otře o d bleče Náby (kn ideohr tomo třeb , p i e f o í a c i č pro v n p o u e v h é v a s t y A é p o , , í í b t b k r , c zá CD TV četn ře má čky děts Spo o Pot aa Do Hra Výp ltur Ku ■ Ano, již v minulosti ■ Ano, uvažuji o tom do budoucna Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Němci a Britové si upevnili svou pozici evropských šampiónů v prodeji použitého zboží, ale překvapivě je dohánějí Portugalci a Poláci. Přestože obyvatelé těchto dvou zemí s použitým zbožím dosud příliš neobchodují, v budoucnu o tom velmi silně uvažují: každý druhý respondent z Portugalska uvádí, že má v úmyslu prodávat drobnou elektroniku, produkty pro volný čas, domácí spotřebiče a nábytek a až 71 % Portugalců předpokládá, že prodá svůj osobní automobil! Kromě Maďarů, kteří se nechystají tuto zkušenost zopakovat (o prodeji totiž uva- žuje méně maďarských spotřebitelů než kolik jich v minulosti prodej uskutečnilo, a to ve všech kategoriích výrobků), se ve všech zemích komunita prodejců rozrůstá, což svědčí o tom, že « kdo jednou prodal, bude prodávat dál“. « Prodali jste v minulosti alespoň jednou použité zboží? » (v %) DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí Kultura a zábava (knihy, CD, videohry) 61 55 27 49 35 27 57 26 47 29 23 30 39 Automobil 45 35 25 41 28 36 44 45 39 39 30 49 38 TV, hi-fi, video, výpočetní technika 42 32 24 28 27 21 33 31 38 24 27 46 31 Oděvy 49 40 11 35 21 12 39 28 38 26 24 28 29 Hračky, péče o dítě, dětské oblečení 42 39 11 37 18 10 36 23 30 26 21 25 27 Nábytek 33 34 13 31 19 14 37 33 23 22 18 36 26 Domácí spotřebiče 36 27 14 23 19 14 37 26 25 29 15 34 25 Sportovní vybavení 20 18 9 18 16 8 20 16 16 20 16 16 16 Potřeby pro kutily 18 18 8 14 12 3 17 11 13 11 7 10 12 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. 32 – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 32 2.4.2010 16:32:36 Výnosy z prodejů jsou zatím skromné « Jak vysokou částku jste získali prodejem použitého zboží (kromě prodeje automobilů)? » (v %) 100 % 88 80 % 74 77 73 89 85 83 81 83 77 68 64 63 60 % 40 % 36 37 32 26 27 23 23 19 20 % 17 12 15 17 11 0% DE BE ES ■ Méně než 300 EUR (7 800 Kč) FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí ■ Více než 300 EUR (7 800 Kč) Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Prodejem použitého zboží s výjimkou automobilů získávají spotřebitelé pouze malé částky – více než tři čtvrtiny Evropanů si tak přilepší méně než 300 EUR (v přepočtu méně než 7 800 korun). I zde však panují velké rozdíly mezi severní Evropou a ostatními státy. Britové, Němci a Belgičané prodávají nejen nejvíce, ale také nejdráž z celé Evropy. Celkem 37 % Britů, 36 % Němců a 32 % Belgičanů tak získalo prodejem Barometr.indd 33 použitého zboží více než 300 EUR (7 800 Kč). Malé částky, které vynáší prodej použitého zboží, lze vysvětlit také tím, že se jedná většinou o relativně levné výrobky, jako například knihy a drobná elektronika. Přestože spotřebitelé mají k nákupům použitého zboží stále větší důvěru, zůstávají obezřetní, zejména u drahých věcí. Bude výrobek fungovat? Jakou bude mít kvalitu? Stále totiž platí, že cena je sice hlavním důvodem nákupu, ale neméně důležitá je kvalita. Tyto zábrany a nejistota kupujících mají dopad i na prodej zboží, které spadá většinou do nižší cenové kategorie. Hodnota transakcí v budoucnu nepochybně vzroste, pokud soukromí prodejci budou schopni zaručit kvalitu výrobků. Přispěje k tomu také zapojení většího množství lidí do obchodování a rozšíření prodeje o výrobky, které jsou zatím na okraji zájmu. 2.4.2010 16:32:59 Budou tradicní obchody nuceny stlacit náklady na minimum? Na nové požadavky spotřebitelů reagují také obchodníci: zásadní změny v přístupu spotřebitelů, které urychlila také hospodářská krize, u nich vyvolaly silnou odezvu, a to jak u tradičních řetězců, tak u alternativních prodejních kanálů, nebo dokonce u spotřebitelů, kteří se rozhodli prodat použité zboží. Akční nabídky v hypermarketech, diskontní obchody na internetu, rostoucí oblíbenost levných diskontů a expandující trhy s použitým zbožím: obchodníci v nejširším slova smyslu posouvají stávající hranice a snaží se přizpůsobovat novému chování spotřebitelů. Budou tradiční obchody nuceny stlačit náklady na minimum? Spotřebitelé opět hledají nejlepší poměr kvality a ceny Není žádným překvapením, že se v období hospodářské krize spotřebitelé ze všech zemí rozhodují při nákupu zboží především podle ceny. Cena je nejvíce důležitá pro Brity: pro 85 % z nich je hlavní kritériem při nákupu. « Co považujete za nejdůležitější při nákupu zboží nebo služeb? » (v %) Top 3 DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí Nízké ceny 74 68 66 73 72 77 84 71 68 62 71 64 71 Kvalitu poskytovaných služeb 66 55 60 52 62 62 50 49 59 64 64 49 58 Co nejširší nabídku zboží 30 34 50 23 35 32 40 42 33 44 45 42 38 Prodejnu v blízkosti bydliště 36 48 32 44 24 32 34 33 31 35 31 44 35 Výhody pro zákazníky (věrnostní karty, body) 17 33 26 36 28 24 31 29 24 22 30 30 27 Ochranu životního prostředí 19 21 24 26 36 27 20 24 24 21 16 15 23 Úsporu času při nákupu 12 15 16 20 16 17 19 18 25 26 21 24 19 Rady prodavačů 25 12 14 17 13 13 10 16 19 15 14 17 15 Fair trade výrobky 21 13 12 10 14 16 11 18 16 11 9 16 14 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. V důsledku krize se nejvíce skloňovanými slovy staly nízká cena a levný diskont. 34 – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 34 2.4.2010 16:33:23 Kromě ceny považuje více než polovina Evropanů při nakupování za nejdůležitější kvalitu, což svědčí o tom, že se snaží hledat nejlepší poměr kvality a ceny. Spotřebitelé se rozhodují také podle doplňkových kritérií, jako je široká nabídka zboží a prodejna v blízkosti bydliště. Obyvatelé Evropy na druhou stranu tvrdí, že nabídka fair trade výrobků ani možnost dát si poradit od prodavačů v jejich rozhodování nehrají velkou roli. Pouze Němci (20 %) považují tato kritéria za důležitá. Tradiční řetězce hypermarketů a supermarketů si dobře uvědomují, že zákazníci požadují především nízké ceny, a vedou mezi sebou cenové války, aby je přilákaly do svých obchodů. To vedlo v mnoha evropských zemích k historickému poklesu indexu spotřebitelských cen. V červenci 2009 došlo v Německu poprvé po dvaceti dvou letech k poklesu spotřebitelských cen. Také ve Španělsku zaznamenal cenový index největší propad od svého vzniku v roce 1962. Obchodní řetězce, které se musely vypořádat se změnou chování svých zákazníků v období krize, totiž do cen nejprodávanějších výrobků automaticky promítly pokles cen energií a základních potravin a navíc spustily neustálý kolotoč akcí a nízkých cen. Ukázkově se to projevilo zejména ve Španělsku, kde se Carrefour rozhodl snížit ceny deseti tisíc výrobků až o 25 %, Lidl srazil své již tak nízké ceny až o třetinu a Eroski oslavil čtyřicetileté narozeniny 40procentními slevami u stovek výrobků! ceny mezi jednotlivými obchody. V konečném důsledku je narušena věrnost zákazníka k jeho obchodníkovi. Jak si získat zpět srdce těchto přelétavých spotřebitelů? Odpověď je známá a mnohokrát vyzkoušená, přitom je stále stejně účinná: musíme si jeho věrnost koupit prostřednictvím nejrůznějších výhod. Jak si získat věrnost spotřebitelů? Důraz na co nejnižší ceny nutně vede k ostřejší konkurenci: současní evropští spotřebitelé pátrají po zajímavých nabídkách, dokáže je ovlivnit zboží v akci a nedělá jim potíže porovnávat « Dokáží následující výhody ovlivnit Vaši věrnost k prodejně, kde nakupujete? » (v %) DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za12 zemí Výhodné slevy 70 73 77 67 85 61 53 85 78 67 78 83 73 Slevové kupóny 57 81 79 75 82 61 62 74 70 65 63 69 70 Akční nabídky určené pouze pro věrné zákazníky 80 72 72 65 78 57 64 82 60 63 74 63 69 Dárkové poukázky 54 73 76 75 74 46 59 73 54 47 47 65 62 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Ačkoli zákaznické výhody nejsou v žádné zemi tím hlavním důvodem pro nákup (řídí se jimi pouze 27 % respondentů), Evropané přiznávají, že pro ně mají svou přitažlivost. Ovlivnitelní jsou zejména Italové a Maďaři, kteří se nechávají zlákat výhodnými slevami (platí to dokonce pro 85 % respondentů). Výhody nenechávají chladnými ani Španěly a Belgičany, kteří upřednostňují slevové kupóny. Tyto výhody sice zatím nedokáží přimět zákazníky ke koupi konkrétního výrobku, mohou však mít vliv na to, zda si zákazník vybere určitý obchod nebo zda zamíří jinam. Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 35 35 2.4.2010 16:33:24 Obchodní řetězce se musejí změnit « S jakými změnami byste souhlasili, pokud by se díky nim snížila cena zboží ? » (v %) DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí Výrobky by byly úsporněji zabaleny a vystaveny 81 87 81 90 80 87 87 77 64 80 79 85 81 Pokladní by nahradily automaty 33 43 37 24 52 54 55 55 46 51 68 69 49 Bylo by méně prodavačů, nebo dokonce žádní 42 46 30 31 61 47 53 67 43 45 47 66 48 Na výběr by bylo méně značek 56 58 44 56 41 49 42 55 36 36 41 53 47 Bylo by méně příjemné prostředí při nákupu 52 75 37 69 55 29 51 46 31 35 35 47 47 Cesta do obchodu by trvala déle 37 39 47 30 60 40 42 40 62 49 40 44 44 Byl by menší výběr zboží 43 50 41 50 39 42 33 45 25 24 29 46 39 Nebyl by poskytován poprodejní servis 37 19 31 18 48 17 41 47 12 19 14 53 30 Kladl by se podstatně menší důraz na ekologii 25 31 24 28 29 13 30 28 26 20 22 37 26 9 11 19 15 20 14 14 17 9 4 7 19 13 Zhoršila by se kvalita Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Tradiční hypermarkety a supermarkety se musejí změnit, pokud chtějí nabízet co nejnižší ceny. Musejí přijít s úsporným řešením prodejen, omezit zbytečný Barometr.indd 36 nadstandard a snížit veškeré náklady, o jejichž účelnosti by spotřebitelé mohli pochybovat. Sami spotřebitelé nám ostatně říkají, že jsou ochotni učinit mnoho ústupků, pokud díky nim získají nižší ceny. Mají však podmínku: kvalita musí zůstat zachována. 2.4.2010 16:33:24 « Souhlasili byste s následujícími změnami, pokud by umožnily snížit ceny zboží? » (průměr dvanácti zemí v %) 100 % 81 80 % 60 % 49 48 47 47 44 39 40 % 30 20 % 26 13 0% ji y k é u o- ty ů, ní lita oží nší gii éle ván vis če rně ven mn up aut ma avač žád kva meekolo r zb yto í ser la d zna říje i nák ě k e a e spovysta radily ě d v s s b p c ě ú n r n o j t t a ř o r n n y ě y í vý by sta z n y p ode én dí p ab mé ě p ko nah byl y a enš du én o do ršil yl b popr e pod důra y mostře ylo by alen ní by m o o m b b b h h b y y e k b Z lo pr bc N by ne lb by ys ob za oklad By lo By ěr oo lb P Výr By ad lad výb t K s a N Ce Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. Úspornější prodej, který nesmí ohrozit kvalitu Spotřebitelé připouštějí, že by se mohli obejít bez prodavačů nebo dokonce bez pokladních, pokud by se tyto snížené náklady promítly do cen. Celkem 49 % Evropanů by se obešlo bez pokladních, pokud by výměnou získali nižší ceny. Odlišný názor mají Francouzi: 76 % z nich nechce obětovat pokladní za nižší ceny. Tyto námitky však neobstojí, protože stále více hypermarketů a supermarketů zavádí automatické pokladny, dokonce i ve Francii, kde se už dávno nejedná o zkušební provoz: v prodejnách řetězce Syst me už je nyní přes 800 automatických pokladen, Carrefour jich ve svých 125 hypermarketech zprovoznil údajně 600 a dokonce i nepotravinářské obchody nahrazují své pokladní těmito úspornými stroji (Ikea, Decathlon). Evropští spotřebitelé jsou připraveni učinit další ústupky. 75 % Belgičanů by například nevadilo zhoršené nákupní prostředí a téměř 60 % by souhlasilo s menším výběrem značek. Většina Poláků (přibližně 60 %) a Italů je připravena jezdit do vzdálenějších obchodů, pokud jim nabídnou nižší ceny. Tuto ochotu však zdaleka nesdílejí všichni: 70 % Francouzů stále dává přednost prodejnám v blízkosti bydliště, jak o tom svědčí současná popularita obchodů, které se nacházejí přímo v obytných čtvrtích nebo které mají výhodnou polohu (leží například na cestě do zaměstnání). Evropané se také neshodnou, zda je důležitý poprodejní servis. Zatímco Rusové, Italové, Maďaři nebo Britové by si bez něj poradili, pokud by na oplátku získali nižší ceny, více než 80 % Poláků, Slováků a Portugalců si nedokáže představit, že by o něj přišli. Celkově se dá říci, že nejochotněji by se spotřebitelé vzdali nákladných obalů a pracně vystaveného zboží. Drtivá většina Francouzů (devět respondentů z deseti) si dokáže představit výrazné zjednodušení vzhledu nabízeného zboží. Můžeme tak lépe pochopit, proč se nechají tak často zlákat lacinými značkami obchodních řetězců nebo nejlevnějšími výrobky, jejichž obal a vzhled je často obětován v zájmu dosažení co nejlepší ceny. Stále více obchodů nabízí zboží v novém typu regálů. V těchto diskontních regálech je umístěn pouze jeden druh (samozřejmě neznačkových) výrobků. Často se jedná o potraviny jako například obilniny nebo další plodiny, které leží nezabalené ve volném výběru. Spotřebitelé se sami obsluhují, váží si vybrané zboží a balí je do plastových sáčků. Obchodní řetězce se tak inspirují modelem nízkonákladových leteckých společností. Aby mohly snižovat ceny a současně zachovat stejnou kvalitu zboží a služeb, redukují veškeré náklady, omezují zbytečný nadstandard a některé činnosti přenášejí na spotřebitele. Vše nasvědčuje tomu, že tradiční obchody se tímto způsobem přibližují jinému typu prodejen: levným diskontům. Ty samozřejmě nejsou žádnou novinkou, ale krize jim poskytla nový impuls pro jejich rozvoj. Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 37 37 2.4.2010 16:33:38 Oblíbené diskonty rozšiřují svou nabídku Krize a zájem o výrobky s nejlepším poměrem kvality a ceny podpořily všude v Evropě růst diskontních prodejen. V Itálii, kde v roce 2008 zaniklo 36 tisíc obchodů, diskontní řetězce jako « Shop Preziofisso », « Eurocity » a další obchody typu « Vše za 1 EUR » zažívají zlaté časy a vykazují dvouciferný růst. Velká Británie má v současnosti 1 500 diskontních prodejen (mezi nimi jsou také řetězce « 99p stores » a « Poundland » ), což je o 60 % více než před dvěma lety! Nejdále ze všech evropských zemí je Německo: nejvíce obchodů s potravinami zde tvoří právě levné diskon- ty. Jejich tržby se každý rok zvyšují o 10 % a na celkovém prodeji potravin se podílejí již 40 %. Rostoucí oblíbenost diskontů a levných obchodů je důsledkem zásadních změn, k nimž v poslední době dochází. navštěvovat. Zdá se, že více než polovina nejbohatších britských domácností nyní nakupuje v diskontních prodejnách a nic nenasvědčuje tomu, že by se po skončení krize začaly chovat jinak. Společnosti, které nabízejí « vše za méně než 1 libru“, jsou si toho dobře vědomy, a proto stále častěji otevírají nové obchody například v boha- tých čtvrtích Cambridge nebo Oxfordu. Dokazují tak, že diskonty se postupně demokratizovaly. dokáží stlačit náklady na minimum. Stejná myšlenka co nejnižších nákladů si našla cestu i na trh se vstupenkami. Prodejce vstupenek « Live in Italy » využívá podobný model jako letecké nízkonákladové společnosti: čím více vstupenek zůstává v prodeji a čím dříve si je zákazník rezervuje, o to nižší je jejich cena. Pozadu nezůstávají ani operátoři mobilních telefonů. Někteří s úspěchem nabízejí nízkonákladové produkty. Část administrativní agendy, například fakturaci, převádějí do virtuální podoby, zákazníky získávají na internetu a tyto úspory následně promítají do účtovaných cen. Při nákupu nábytku zaznamenává během současné krize velký úspěch jiná forma diskontního prodeje: « Smontuj si sám » aneb DIY (Do it yourself). Zákazníci nekupují hotový výrobek, ale smontují si nábytek sami, což dále snižuje cenu zboží. Platí to zejména pro Velkou Británii, kde roste prodej nízkonákladových koupelen, ložnic nebo kuchyní, které si spotřebitelé doma sami sestaví. Oblíbenost diskontu neustále roste také na internetu, který je cenným spojencem spotřebitelů při snižování jejich výdajů. Rozšiřování skladby zákazníků V mnoha evropských zemích se skladba zákazníků levných diskontů rozšiřuje o nové společenské vrstvy. Zatímco dříve diskontní řetězce oslovovaly především studenty a ženy v domácnosti, v současnosti zde nakupují také manažeři, vedoucí pracovníci nebo podnikatelé. Příslušníci vyšších vrstev společnosti se již nestydí tyto obchody Rozšiřování nabídky Velký zájem o diskonty dokazuje také postupné rozšiřování nabídky o další kategorie výrobků. Netýká se jen potravinových diskontních řetězců, ale také dalších oblastí distribuce a spotřeby. Zatímco textil pronikl do diskontu již před několika lety (například z podnětu společnosti « Zara »ve Španělsku), v současnosti se mu otevřely také reality. Realitního « low-cost » veletrhu « Feria low-cost » v Madridu, na němž se nabízely produkty za méně než 50 tisíc eur, se ve Španělsku zúčastnilo 60 vystavovatelů a 45 tisíc návštěvníků. V Itálii se zase pořádají nízkonákladové svatby: snoubenci již nemusí škrtat v seznamu hostů nebo šetřit na nákupu smokingu, ale mohou využít diskontní výrobky (pozvánky, obleky, bonboniéry atd.) za méně než 300 EUR, díky nimž 38 – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 38 2.4.2010 16:33:54 Alternativou k příliš vysokým cenám je internet Stupeň rozvoje internetu se v jednotlivých zemích liší, ale celosvětová síť se v minulých letech stala cenným pomocníkem pro všechny spotřebitele, kteří hledají nejlepší poměr kvality a ceny. Díky ní mohou porovnávat různé výrobky nebo ceny nabízené v on-line obchodech z celého světa (zejména na serverech umožňujících porovnávání cen). Internet se tak stal nejúčinnějším nástrojem pro vyhledávání kvalitních výrobků za nízké ceny a je také nejlépe zásobeným skladem světa. Spotřebitelé tak mohou přímo z domova beze spěchu porovnávat různé nabídky a hledat příležitosti pro výhodný nákup. Podíl uživatelů internetu na celkové populaci (v %) 80 % 80 71 68 70 % 67 60 % 56 55 52 50 % 50 49 42 40 % 27 30 % 20 % 10 % 0% UK ES FR DE HU SK PL IT CZ PT RU Zdroj: Internet World Stats. Není pochyb o tom, že rychlé šíření internetu v Evropě usnadňuje vznik nových nákupních zvyklostí. Stále více lidí si dokáže představit, že místo návštěvy kamenných obchodů bude nakupovat na internetu. Panují však rozdíly mezi internetově vyspělými zeměmi jako je Velká Británie a Německo a jinými, spíše konzervativními státy zejména ve východní Evropě (Maďarsko, Česká republika, Rusko). Největšími digitálními nadšenci jsou však překvapivě Slováci, jejichž převážná většina je připravena vyměnit běžné prodejny za on-line obchody, a to při nákupu zboží pro volný čas (více než devět z deseti respondentů), elektrických spotřebičů (81 % dotazovaných Slováků oproti 50 % v celé Evropě), nábytku nebo oděvů. Barometr Cetelem 2010 – Barometr.indd 39 39 2.4.2010 16:33:55 Internet, největší obchod na světě Barometr Cetelem 2010 přinesl také další poznatek: zvyšuje se rozmanitost výrobků, které Evropané nakupují přes internet. V minulosti se nákupní košík uživatelů internetu omezoval na klasické výrobky pro volný čas nebo na zábavní elektroniku, které se rychle objevily v nabídce mnoha internetových obchodů, avšak jeho obsah je v současnosti podstatně rozmanitější. Přispěla tomu větší sebedůvěra spotře- bitelů, kteří si zvykli nakupovat on-line, a širší nabídka na internetu, která nyní zahrnuje rovněž dříve opomíjené výrobky. Jestliže si v průměru pouze 22 % Evropanů dokáže představit, že bude potraviny místo v kamenných prodejnách nakupovat po internetu, již dnes to za hotovou věc považuje 57 % Britů. Totéž platí i pro finanční produkty, u nichž je 57 % Britů a 46 % Slováků připraveno vyměnit návštěvu na poboč- ce za internetové bankovnictví. 43 % Němců, 48 % Britů a 54 % Slováků si dokáže představit internetový nákup nábytku, ačkoli se jedná o typ výrobku, který si spotřebitelé většinou chtějí prohlédnout, ohmatat a změřit, aby si dokázali představit, jak se bude hodit k nim domů. « Které výrobky byste nekupovali v běžných obchodech, ale přes internet? » (v %) DE BE ES FR IT PT UK HU PL CZ SK RU Průměr za 12 zemí Kultura a zábava (knihy, CD a videohry) 77 56 60 72 66 62 82 55 77 50 92 66 68 Volný čas, cestování 58 57 68 58 62 58 72 43 53 43 79 42 58 Domácí spotřebiče 63 28 32 50 44 30 71 34 60 56 81 46 50 TV, hi-fi,video, výpočetní technika 59 30 41 51 49 35 63 32 59 45 76 37 48 Oděvy 69 39 41 58 46 31 69 28 50 30 64 39 47 Potřeby pro kutily 45 22 28 38 37 19 56 29 54 30 76 37 39 Sport potřeby 34 22 38 33 41 28 52 26 52 25 68 30 37 Finanční produkty 24 22 29 16 25 32 57 22 37 22 46 28 30 Nábytek 43 19 22 36 25 16 48 20 32 16 54 18 29 Potraviny 19 15 28 23 19 25 57 14 20 7 24 15 22 Automobily 17 8 16 15 18 8 18 13 20 8 29 10 15 Zdroj: průzkum Barometr Cetelem 2010. A když se spotřebitelů ptáme, co přesně chtějí přes internet v roce 2010 nakupovat, sdělují konkrétní záměry: 65 % Evropanů (a dokonce 81 % Španělů) se jednoznačně vyslovuje pro kategorii Volný čas a cestování, po níž následují domácí spotřebiče s 56 %. Je logické, že naopak příliš 40 neuvažují o on-line nákupu výrobků, které si nejraději pořizují v kamenných obchodech: nábytek a automobil se chystá koupit přes internet v průměru pouze čtvrtina Evropanů; pouze v Německu a v Polsku se jejich počet blíží 40 procentům. Stejná situace je také u potravin, které ve větším rozsa- hu hodlají kupovat pouze Britové (45 % britských respondentů). Jedinou výjimku tvoří Slováci: ačkoli o sobě tvrdí, že jsou ochotni u mnoha výrobků opustit kamenné prodejny a zamířit na internet, nedaří se jim toto své nadšení v dohledné době přetavit do konkrétních nákupních záměrů. – Barometr Cetelem 2010 Barometr.indd 40 2.4.2010 16:33:55
Podobné dokumenty
Pravidla hry
nebo 1 kartu surovin a 1 kartu obchodního zboží:
– hory vynáší 1× rudu a 1× obchodní zboží – peníze
– les vynáší 1× dřevo a 1× obchodní zboží – papír
– pastviny vynáší 1× vlnu a 1× obchodní zboží –...
nokia-e70
Nokia se řidí politikou neustálého vývoje. Nokia si vyhrazuje právo provádět změny a vylepšení u všech výrobků popsaných v tomto dokumentu bez předchozího oznámení.
Společnost Nokia není za žádných...
Srovnání evropských trhů
• Trh s výpočetní technikou byl v roce 2008 jedním z mála trhů, které zaznamenaly pokrok ve srovnání s rokem 2007.
Důvodem je velký nárůst prodeje přenosných počítačů.
• Pozornost si zaslouží rak...
Nokia E61 - Uživatelská příručka
Nokia se řidí politikou neustálého vývoje. Nokia si vyhrazuje právo provádět změny a vylepšení u všech výrobků popsaných v tomto dokumentu bez předchozího oznámení.
Společnost Nokia není za žádných...
Venkov a krajina - Katedra environmentálních studií
1. Místo antické civilizace ve vývoji evropské krajiny, prameny ........................................... 64
2. Krajina posvátná .....................................................................