Výstava

www.envic.cz
POTRAVINY
Motto
Jsme opravdu mnohem víc
než to, co jíme,
ale to, co jíme,
nám pomáhá být mnohem víc
než to, co jsme.
Adelle Davis
Více informací:
www.mze.cz
www.szpi.gov.cz
www.bezpecnostpotravin.cz
www.eufic.org
www.foodnet.cz
www.svet-potravin.cz
www.fzv.cz
www.vyzivaspol.cz
www.viscojis.cz
www.chemievjidle.cz
www.zdravapotravina.cz
www.regionalnipotraviny.cz
www.plzensketrhy.cz
www.bedynky.cz
16. říjen − Světový den výživy
Obsahově připravilo Environmentální
informační centrum Klatovy
Úhlava, o.p.s.
Grafická úprava: Hana Lehmannová
Fotokorekce: Ondřej Fiala
Výroba: Tiskárna Abstrakt Plzeň
© ENVIC, o.s.
duben 2012
www.envic.cz
GLOBÁLNÍ NEDOSTATEK POTRAVIN
Iceland
Greenland
(Denmark)
Finland
Russian Federation
Norway
Sweden
Es
to
Celosvětový boj proti hladomoru
Denmark
Lithuania
Russian Fed.
Ir
e
United
Kingdom
Be
iu
m
Ukraine
Czech Rep.
Luxembourg
Slovakia
Austria Hungary
Slovenia
Croatia
Tunisia
co
c
Malta
ria
Sudan
Burkina
Faso
Côte
d’Ivoire
Suriname
on
U
Dem. Rep.
of Congo
ru
Falkland Islands (Malvinas) (UK)
m
an
Thailand
Lao People’s
Dem. Rep.
Philippines
Cambodia
Sri Lanka
lia
Malaysia
Maldives
Singapore
Papua
New Guinea
Rwanda
Burundi
United Republic
of Tanzania
© FAO/Paballo Thekiso
Indonesia
Malawi
oz
a
M
Mad
a
Náklady
na 1 hladovějící dítě,
které dostane jídlo s
potřebnými nutričními hodnotami na jeden den, činí
pro Světový potravinový
program (WPF)
25 centů.
Zimbabwe
Namibia
gas
c
m
bi
ina
Uruguay
Bangladesh
en
ar
Pe
Chile
Kenya
Viet Nam
Timor Leste
Bolivia
Arg
ent
d
an
g
Zambia
ay
Myanmar
a
Angola
gu
Taiwan, China
India
m
Ye
m
So
a
of
C
p.
Gabon
Cabinda (Angola)
Brazil
ra
al
Ethiopia
Central African
Republic
Re
Sao Tome and
Principe
Pa
Bhutan
Nep
Djibouti
Nigeria
Equatorial
Guinea
Ecuador
Eritrea
Japan
e
a
yan
Gu
Li
be
French Guiana (France)
Pakistan
Rep. of
Korea
China
Jammu
and Kashmir
O
Chad
Guinea
Sierra Leone
Colombia
Niger
Senegal
Guinea Bissau
Dem. People’s
Rep. of Korea
Tajikistan
Bahrain
Qatar
qu
Trinidad and Tobago
Venezuela
Mali
oo
n
Panama
Gambia
an
Afghanistan
Kuwait
Egypt
go
Martinique (France)
Mauritania
Cape Verde
Ca
m
er
Guatemala
Nicaragua
El Salvador
Islamic Republic
of Iran
Iraq
United Arab
Emirates
Togo
Benin
Guadeloupe (France)
uras
Hond
Syrian
Arab
Republic
Kyrgyzstan
st
Saudi Arabia
Ghana
o
ic
ex
British Virgin Islands (UK)
Puerto Rico (U.S.A.)
Cyprus
Lebanon
Israel
Occupied Palestinian Territory
Libyan Arab
Jamahiriya
W
Sa este
ha rn
ra
M
Haiti
Jamaica
e
Jo
rd
Algeria
ki
Turkmenistan
Turkey
M
Dominican Republic
be
Armenia Azerbaijan
G
re
Uz
Georgia
The Former
Yugoslav Rep.
of Macedonia
ec
Gibraltar (UK)
Bahamas
Cuba
Albania
Portugal
Spain
o
or
ia
rb
Se
United States
of America
Bulgaria
Montenegro
y
al
Náklady na boj
proti hladomoru
v rozvojových zemích
jsou odhadovány na 450
bilionu amerických
dolarů ročně.
Holy
See
Mongolia
Romania
Bosnia and
Herzegovina
It
Monaco
Andorra
Kazakhstan
f
p.o
Re ldova
Mo
Liechtenstein
France Switzerland
San
Marino
Costa Rica
Belarus
Poland
Germany
lg
an
la
nd
Netherlands
Canada
Belize
nia
Latvia
Botswana
Mauritius
Swaziland
South
Africa
Lesotho
Počet
podvyživených lidí
na celém světě je odhadován
na 1 bilion − stejné množství
obyvatel má dohromady
Severní Amerika
a Evropa.
Mapa podvýživy 2011
Kategorie
1
2
3
Podvýživa
<5%
5-9%
10-19%
Velmi
nízká
Středně
nízká
Popis
Extrémně
nízká
4
20-34%
Středně
vysoká
New Zealand
❚ Dělníci nesoucí sklizenou kukuřici
ke zpracování do vesnice (Katandica,
Mosambik 2011)| Pracovníci FAO
pomáhají farmářům v Mosambiku, kteří
vlastní a spravují 17 ha zemědělské půdy
a 300 ha pastvin pro dobytek.
Zdroj: Stav výživové nestability ve světě 2010, Organizace pro výživu
a zemědělství Spojených národů.
5
≥35%
Australia
2011 Světový program výživy
Neúplná
data
Použité názvy a prezentovaný materiál na této mapě nevyjadřují ničí stanovisko,
v žádném případě stanovisko WFP týkající se zákonných nebo ústavních stavů států,
mořských teritorií nebo delimitace hranic.
Tečkovaná linie představuje přibližnou kontrolní linii Jammu a Kashmiru, dohodnutou
Indií a Pákistánem. Konečný stav Jammu a Kashmiru dosud vládnoucí strany
neodsouhlasily.
Velmi
vysoká
Zdroj: FAO − Světová organizace pro zemědělství a výživu
Je těžké ušlechtile přemýšlet, když přemýšlíme jen nad
tím, kde vzít chleba.
Jean Jacques Rousseau
© FAO/Vasily Maximov
❚ Prodej granátových jablek u cesty
(Hosilot, Tádžikistán 2010) | Projekt FAO:
GCP/TAJ/006/TUR − Projekt na výsadbu
ovocnářských školek v Tádžikistánu.
Cílem projektu je zajištění dostatku
potravin a zvýšení příjmu
v nejzranitelnějších venkovských
oblastech Tádžikistánu.
© FAO/Paballo Thekiso
© FAO/Erick-Christian Ahounou
❚ Katandica, Mosambik (2011) | Technický
poradce FAO Dr. Yogendra Kumar Singh
demonstruje různou kvalitu semen kukuřice
na místní farmě v Mosambiku.
❚ Mikrozahrady v Dakaru (Dakar, Senegal 2010) |
Pěstování sazenic ve starých pneumatikách
v zahradnických školicích střediscích FAO
v Dakaru.
Víte, že…
❚
❚
❚
❚
❚
Nedostatkem potravin trpí na světě více než miliarda lidí.
Každý den zemře hladem 30 000 lidí, z toho 16 000 dětí.
Každých 5 sekund zemře jedno dítě hladem.
Každé čtvrté dítě je podvyživené.
Polovina všech úmrtí dětí předškolního věku těsně souvisí s podvýživou.
Zdroj: IFPRI − Mezinárodní institut pro výzkum politiky výživy
Není hlad jako HLAD
Organizace OSN pro výživu a zemědělství definuje hlad jako příjem méně než 1800 kilokalorií
denně. Tento údaj je považován za minimum pro zdravý a aktivní život. Na šestistupňové škále
GHI spadá do posledních dvou kategorií („znepokojující“ a „velmi znepokojující“) 29 států.
Takzvaný Globální index hladu (GHI) je sledován ve 122 zemích. Výzkum ukázal, že situace je
nejhorší ve státech subsaharské Afriky. Nejvíce postiženými jsou Čad, Eritrea a Kongo, kde index
vzrostl o více než 65 procent. Mezi státy, ve kterých byla situace vyhodnocena jako „vážná“
nebo „znepokojivá“, patří také Indie nebo Severní Korea.
Index je hodnocen podle poměru obyvatel, kteří nemají dostatečný příjem potravin, podle počtu
podvyživených dětí do pěti let a podle dětské úmrtnosti.
© FAO/Giulio Napolitano
❚ Oběd ve škole (Mekele, Etiopie 2010) |
Děti jedí oběd, který připravila skupina
žen účastnících se projektu školního
stravování.
Více informací k tématu
❚ www.fao.org
FAO − Světová organizace pro výživu
a zemědělství OSN
❚ www.wfp.org
WFP − Světový potravinový program
❚ www.ifpri.com
IFPRI − Mezinárodní institut
pro výzkum politiky výživy
www.envic.cz
REGIONÁLNÍ POTRAVINY
Proč nakupovat maso z Brazílie, česnek z Číny, rajčata ze
Španělska, jablka z Nového Zélandu, byliny z Izraele, když
máme svoje kvalitní potraviny z domácí produkce? Volba
je pouze na nás.
V Plzeňském kraji v roce 2011 proběhl již
druhý ročník soutěže „Regionální
potravina Plzeňského kraje“, kterého se
účastnilo 21 výrobců s 63 výrobky.
Víte, že…
❚ Jogurt urazí až 8 000 km, než se dostane na náš stůl. Vědci spočítali, že jednotlivé části
ovocného jogurtu (od sebrání ovoce, nadojení mléka a dovozu k prodeji) nacestují až 8 000
kilometrů, než se dostanou na náš stůl.
❚ Zahraniční jablka jsou česána nedozrálá o půl měsíce dříve a pak uskladněna v komorách
s kontrolovanou atmosférou, aby se zpomalilo zrání, a poté jsou rozvážena do celého světa.
❚ Španělská rajčata jsou pěstována v obrovských sklenících, kde je půda nahrazena živným
roztokem. Rostliny nepřijdou vůbec do styku se sluncem ani s tradiční zeminou.
❚ Český česnek je podle některých odborníků až pětkrát kvalitnější než česnek dovážený
z Číny. Je to dáno nesrovnatelně vyšším obsahem silic, což dodává intenzivnější chuť.
Vítězné výrobky pro rok 2011
❚ Masné výrobky tepelně opracované,
včetně uzených mas − Přešínský špekáček,
Řeznictví a uzenářství Herejk s.r.o.
❚ Masné výrobky trvanlivé − Přešínská
klobása, Řeznictví a uzenářství Herejk s.r.o.
❚ Sýry včetně tvarohu − Přírodní sýr,
Minimlékárna JOMA − Josef Martínek
❚ Mléčné výrobky ostatní − Kysané mléko,
Minimlékárna JOMA − Josef Martínek
❚ Pekařské výrobky včetně těstovin −
Víkendový chléb, PEKO − Němečková s.r.o.
❚ Cukrářské výrobky včetně cukrovinek
− Oříškový rohlíček, Západočeské
konzumní družstvo Sušice
❚ Alkoholické a nealkoholické nápoje −
Purkmistr tmavý ležák 12°, LUKRÉCIUS a.s.
❚ Ovoce a zelenina v čerstvé nebo
zpracované formě − Kysané zelí,
Josef Krůs a syn
❚ Ostatní − Tolstolobik uzený porcovaný,
Zpracovna ryb Klatovy a.s.
5 důvodů, proč nakupovat regionální potraviny
❚ Jsou čerstvé a chutné.
Potraviny nemusí absolvovat dlouhou cestu až na Váš stůl, a proto jsou čerstvější a chutnější.
❚ Jsou zdravější.
Studie dokazují, že potraviny rychle ztrácejí cenné nutriční vlastnosti. Čerstvé regionální
potraviny proto více prospějí vašemu zdraví.
❚ Chráníme životní prostředí.
Doprava potravin na dlouhou vzdálenost zatěžuje životní prostředí.
❚ Víme, co jíme.
O producentech potravin z okolí máte většinou mnohem více informací než o anonymních
výrobcích ze zahraničí.
❚ Podpoříme místní zaměstnanost.
Bude-li mezi spotřebiteli zájem o regionální potraviny, zůstanou zachována pracovní místa,
eventuálně se nabídka pracovních míst v regionech ještě zvýší.
Zdroj: www.regionalnipotraviny.cz
Více informací k tématu
❚
❚
❚
❚
❚
www.regionalnipotraviny.cz
www.nalok.cz
www.localharvest.org
www.dolceta.eu
www.ekologickastopa.cz
www.envic.cz
ČERSTVÉ POTRAVINY
ANEB SUPERMARKET VERSUS FARMÁŘSKÝ PRODEJ
Potraviny nacestují více kilometrů než my za celý život.
Zamysleme se tedy nad tím, zda jsou potraviny opravdu
čerstvé.
Víte, že…
Už v roce 1993 švédští vědci spočítali, že potraviny tradiční švédské snídaně − jablka, chléb,
máslo, sýr, káva, smetana, cukr a pomerančový džus urazí vzdálenost rovnou obvodu Země,
tj. cca 40 000 km, než se dostanu na stůl. V americkém státě Iowa zase v roce 2005 vědci přišli
na to, že mléko, cukr a jahody pro výrobu jahodového jogurtu jenom na cestě od prvovýrobce
do zpracovatelského podniku ujedou celkem 3 558 kilometrů (Sarah DeWeerdt).
Potravinová míle „Food Milles“
Potravinová míle vyjadřuje vzdálenost, jakou musely potraviny urazit, než se dostaly na náš stůl.
Koncept potravinových mílí vznikl v roce 1990 ve Velké Británii. Je to jedna z oblastí posuzování
dopadu potravin na životní prostředí. Uvádí se, že z emisí ve sféře výroby potravin se distribuce
potravin podílí cca 10 % na emisích skleníkových plynů.
Kam tedy za „EKO“nákupy? Odpověď zní − na farmářské trhy, přímo za farmáři na jejich
farmy, do farmářských obchodů nebo můžeme využívat tzv. bedýnkování.
Farmářské trhy
V současné době si získávají v České republice stále větší a větší oblibu farmářské trhy. Mnoho
lidí už nezajímá pouze cena potravin, ale stále více zákazníků přihlíží také ke kvalitě. Naleznete
zde bohatý výběr kvalitních a čerstvých produktů z vašeho regionu. Nákupem podporujete
regionální farmáře, kteří se snaží chovat ekologicky a pomáhají chránit přírodu pro další generace.
Víte, že…
V ČR je provozováno cca 130 farmářských trhů a další neustále vznikají. Plzeňské farmářské trhy
jsou nejlepší v České republice. Redakce MF DNES spolu s experty na kvalitu potravin vyhodnotila
Plzeňské trhy v Pallově ulici jako nejlepší farmářské trhy u nás.
Bedýnky
Jak to funguje?
Jedná se o distribuci ovoce a zeleniny a dalších produktů od lokálních pěstitelů, kdy se určitý
počet lidí (běžně 30−50) domluví s farmářem z blízkého okolí na dodávkách čerstvé nebo sezónní
zeleniny. Bedýnku, která obsahuje vypěstovanou zeleninu nebo i další produkty, například vejce
či maso, si mohou zájemci vyzvednout na předem domluveném místě. Systém je založen
na vzájemné výhodnosti pro obě strany. Zemědělec prodává dráž než do běžného výkupu
a spotřebitel získává zároveň čerstvé zboží levněji.
Prodej ze dvora
Proč nakupovat potraviny ve velkých řetězcích, když si můžeme většinu základních potravin
koupit od farmáře přímo na farmě? Vajíčka ze dvora, med přímo od včelaře, čerstvě nadojené
mléko, sýry, maso (drůbež, králíci, ryby), ovoce, zelenina, mošty, to vše již nabízejí farmáři
na svých farmách. Všechny potraviny jsou stejně jako v supermarketu přísně kontrolovány.
Více informací k tématu
❚ www.plzensketrhy.cz − veškeré potřebné
informace o plzeňských farmářských trzích
❚ www.nalok.cz − informace o prodejcích
ve vašem okolí
❚ www.mebio.cz − informace o výhodách pro
odběratele a zemědělce
❚ www.bedynky.cz − informace o prodejcích
biobedýnek v ČR
❚ www.bedynkyplzen.cz − vše o prodeji
bedýnek v Plzni
❚ www.ebiotop.cz − všeobecné informace
k biobedýnkám
❚ www.bio-info.cz/modules/bio-mapy/index.php
− farmářské trhy v celé ČR
❚ www.biospotrebitel.cz − prodej ze dvora,
kontakty na prodejce v ČR
❚ www.farmarsky-obchod.cz − kvalitní potraviny
tuzemského původu
❚ www.direktvermarkter-cham.de − seznam farem
prodávajících ze dvora v okresech Klatovy a Cham
www.envic.cz
POVĚRY A MÝTY O POTRAVINÁCH
Což takhle dát si špenát?
Špenát byl velmi dlouhou dobu považován za vynikající zdroj železa. Tento mýtus však vznikl
v roce 1870, kdy jedna vědecká studie zveřejnila nesprávné výsledky výpočtu obsahu železa
ve špenátu. Ve skutečnosti však došlo k nesprávnému umístění desetinné čárky, což mnohé lidi
uvedlo v domnění, že je ve špenátu desetkrát více železa než v ostatní listové zelenině. Nicméně
špenát je bohatým zdrojem vitamínu A, vitamínu E a několika důležitých antioxidantů a měl by se jíst.
Zdroj: www.chemievjidle.cz
Pomeranče jsou vynikající proti chřipce
Je pravdou, že pomeranče jsou skutečně bohatým zdrojem vitaminu C, ale podle studie
provedené v roce 2007 na univerzitě v Helsinkách a zveřejněné v listu Guardian je problém
v tom, že jsou zároveň sladké i kyselé.
Cukr oslabí aktivitu bílých krvinek, neutrofilů, zatímco zvýšená kyselost dočasně oslabí schopnost
těla vypořádat se s viry a bakteriemi. Navíc přes třicet provedených studií zjistilo, že vitamin C
má na chřipku či nachlazení minimální vliv. Rozdíl mezi nemocnou skupinou, která užívala
doplňky s vitaminem C, a skupinou užívající obyčejné placebo byl prakticky nulový.
Pokud se při chřipce chcete zásobit vitaminem C, podle odborníků jsou mnohem lepší volbou
například jablka, která jsou také jeho bohatým zdrojem, ale zároveň nejsou kyselá a jsou
považována za potravinu s nízkým glykemickým indexem.
Zdroj: www.ona.idnes.cz
Mléko zahleňuje
Často se vyskytující argument používaný
odpůrci konzumace mléka. Dodnes
neexistuje klinická studie, která by tento
argument podporovala, existují však klinické
studie, které tento argument vyvrací. Mléko
a mléčné výrobky jsou pro naše zdraví
velice důležité. Nejenže obsahují tzv.
plnohodnotné bílkoviny, které si organizmus
neumí sám vytvořit, a proto je musíme
přijímat ve stravě, ale jsou také nejdůležitějším zdrojem vápníku. Zakysané
výrobky navíc obsahují zdraví prospěšné
bakterie mléčného kvašení.
Konzervace ubírá zelenině a ovoci vitamíny
Zdroj: www.zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz
Čerstvé ovoce a zelenina nepředstavují vždy tu nejzdravější variantu, kterou si můžete dopřát.
Mražené a konzervované ovoce a zelenina často mají dokonce více vitamínů než čerstvé, protože se
mrazí a konzervují vždy co nejdříve po sklizni a především v sezóně, tedy v době, kdy je zcela zralé.
Pokud tedy například o Vánocích váháte mezi nákupem čerstvých (skleníkových) či mražených
jahod, mražené budou pravděpodobně zdravější a vaše tělo si z nich vezme víc živin, protože
dozrály za přirozených podmínek a v sezóně.
Při nákupu konzervovaného ovoce a zeleniny si však všímejte, zda jsou přidány cukr a sůl
a v jaké míře.
Zdroj: www.svet-potravin.cz
Vejce zvyšují hladinu cholesterolu
Tento mýtus zřejmě vznikl tím, že slovo cholesterol je používáno k vyjádření dvou rozdílných
věcí. Potravní cholesterol obsažený ve vejcích má málo společného s množstvím cholesterolu
ve vašem těle. V tukových molekulách živočišných potravin, jako jsou vejce, nijak významně
nezvyšuje množství cholesterolu kolujícího ve vašem krevním oběhu.
Tělo zaplňují cholesterolem určité nasycené a transnasycené tuky. Vejce obsahují relativně malé
množství saturovaných tuků. Například jedno velké vejce obsahuje asi 1,5 gramu saturovaného
tuku, což je jen malý zlomek z množství obsaženého v másle, které je použito při přípravě
volského oka. Vyhýbat se vejcím ve stravě není dobrý nápad, neboť jsou bohatým zdrojem
třinácti vitamínů a minerálů.
„U zdravých lidí výzkumy neprokázaly žádnou spojitost mezi konzumací vajec a krevními tuky
nebo rizikem srdečních onemocnění,“ tvrdí emeritní profesor Don Layman z oddělení Potravní
vědy a lidské výživy na univerzitě v Illinois.
Zdroj: www.zbynekmlcoch.cz
Více informací k tématu
❚
❚
❚
❚
❚
❚
❚
www.svet-potravin.cz
www.ona.idnes.cz
www.zbynekmlcoch.cz
www.healthy-eating-politics.com
www.bety.cz/zdravi-a-zivotni-styl
www.zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz
www.ceskatelevize.cz − pořad Černé ovce,
sekce Mýty o potravinách − videospoty
o potravinách
www.envic.cz
PŘÍDATNÉ LÁTKY
ANEB JAK JE TO DOOPRAVDY S „ÉČKY“
„Éčka“ v potravinách neboli přídatné látky či aditiva
jsou nejčastěji používána k prodloužení trvanlivosti
potravin, jako ochrana před zkázou, ale také pro zlepšení
chuti, vzhledu a vůně. Seznam všech přídatných látek
musí být uveden na obalu výrobku, každá z látek musí být
v tomto seznamu uvedena názvem nebo mezinárodním
kódem E a názvem kategorie, do které přídatná látka
patří (např. barvivo, sladidlo, konzervant, zahušťovadlo
atd.), v sestupném pořadí dle množství, v jakém jsou
v potravině obsaženy.
❚ Řadu přídatných látek najdete například
v uzeninách nebo překvapivě v pečivu.
Z legislativního hlediska používání přídatných
látek v České republice upravuje
❚ Vyhláška č. 130/2010 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek
a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin
❚ Vyhláška č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování
potravin potravními doplňky
❚ Vyhláška č. 54/2002 Sb., Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví zdravotní požadavky
na identitu a čistotu přídatných látek
Kontrolou nad dodržováním českých právních předpisů pro používání přídatných látek je
pověřena Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa.
Ne všechna „éčka“ v potravinách jsou škodlivá. Některá z nich jsou zcela neškodná a vyskytují se
v přirozeném stavu v potravinách. Jiná naopak mohou mít nepříznivý vliv na naše zdraví. Mohou
být příčinou nejrůznějších zdravotních potíží, jako je například alergie nebo hyperaktivita dětí.
Pokud se staráte o své zdraví, sledujte složení potravin a obsah přídatných látek.
❚
❚
❚
❚
přídatné látky se smějí použít jen při výrobě těch potravin, pro které jsou povoleny
pro potraviny jsou stanoveny limitní hodnoty, tedy nejvyšší povolené množství
potraviny, které se ještě dále zpracovávají, smějí obsahovat přídatné látky pouze v případě,
že jsou přídatné látky povolené i v potravinách, které se z nich vyrábí
pro některé přídatné látky není stanoveno nejvyšší povolené množství konkrétní číselnou
hodnotou, v takovém případě se použije pouze nezbytně nutné množství
Víte, že…
Existují potraviny, u nichž je zakázáno používat přídatné látky:
❚ V medu nebo mléce a neochucených
kysaných mléčných výrobcích se „éčka“
objevit nesmí. V sýrech už je ale zase
najít můžete...
❚ nezpracované potraviny
❚med
❚ neemulgovaný tuk, olej a máslo
❚ polo- a plnotučné mléko, odtučněné mléko, pasterované nebo sterilované mléko včetně
mléka ošetřeného vysokou teplotou a smetany
❚ neochucené kysané mléčné výrobky
❚ přírodní minerální vody a balené pramenité vody
❚ káva s výjimkou ochucené instantní kávy
❚ nearomatizovaný čaj a cukr
❚ sušené těstoviny kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin určených pro hypoproteinové diety
❚ neochucené podmáslí s výjimkou sterilovaného podmáslí
Pro zajímavost…
Kyselina citronová se přirozeně vyskytuje v citrusových plodech, zejména v citronech,
limetkách, grepech, pomerančích a v menší míře i v dalším ovoci a zelenině. V lidském
organismu je kyselina citronová biochemicky velmi významná, protože zahajuje složitý cyklus
chemických reakcí, tzv. Krebsův cyklus, kterým se odbourávají bílkoviny, tuky a sacharidy až
na konečné produkty − oxid uhličitý a vodu. Pokud se kyselina citronová přidá do potraviny, má
kód E 300. Její používání za dodržení podmínek a limitních hodnot neohrožuje naše zdraví.
Více informací k tématu
❚ www.szpi.gov.cz
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
❚ www.bezpecnostpotravin.cz
❚ www.szu.cz
Státní zdravotní ústav
❚ www.bezkonzervantu.cz
❚ www.emulgatory.cz
www.envic.cz
BIOPOTRAVINY
❚ Evropské značení bioproduktů
Přirozený a moderní způsob hospodaření s kladným
vztahem a respektem k životnímu prostředí, který je
zároveň založen na tisícileté zkušenosti našich předků.
Takový je svět, kde se rodí biopotraviny.
❚ Značení biopotravin v České republice
(vlevo) a na Slovensku (vpravo)
Zdroj: www.bioportal.cz
Když se řekne BIOPOTRAVINA
Biopotravina je potravina rostlinného nebo živočišného původu vyprodukovaná v ekologickém
zemědělství (ve smyslu zákona č. 242/2000 Sb.), tj. vypěstovaná bez použití umělých hnojiv,
škodlivých chemických postřiků či geneticky modifikovaných organismů a výrobků na jejich bázi.
Biopotravina musí splňovat všechny požadavky na bezpečnost a zdravotní nezávadnost podle
zákona o potravinách. Biopotraviny nemohou obsahovat přídatné látky neboli ochucovadla
používané v potravinářství. Jejich výroba je přísně kontrolována.
Není bio jako BIO aneb jak poznat
tu pravou biopotravinu
❚ Značení bioproduktů
u našich německých sousedů
Ve všech členských státech EU, tedy i v České republice, je od 1. července 2010 povinné
používat pro všechny balené bioprodukty nové logo. Zároveň je povinné označovat na obalu
místo, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá.
Národní označení biopotravin nadále zůstává
České biopotraviny jsou označeny národní značkou, tzv. „ biozebrou“, s nápisem PRODUKT
EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ a s číslem kontrolní organizace. Mohou ho použít pouze
producenti, kteří pravidelně procházejí kontrolním procesem Ministerstva zemědělství,
respektive pověřenými kontrolními a certifikačními organizacemi (KEZ, o.p.s., ABCERT AG,
BIOKONT CZ, s.r.o.).
Slovenské biopotraviny jsou označeny slovenskou národní značkou bioproduktů, tj. na výrobku
je vždy uveden termín „BIO“, inspekční kód SK-BIO-002 a logo ekologického zemědělství.
Německé biopotraviny zase poznáte podle tradiční šestiúhelníkové značky BIO-Siegel, kterou
používají naši sousedé již 9 let a je jí označeno kolem 60 000 výrobků.
Proč nakupovat biopotraviny?
❚
❚
❚
❚
❚
❚
❚
❚
neobsahují přídatné chemické látky
neobsahují geneticky modifikované organismy
při pěstování se nepoužívají chemická hnojiva, pesticidy…
při chovu zvířat v ekologickém zemědělství je zachovávána pohoda zvířat
neobsahují antibiotika
víte, od jakého ekozemědělce pocházejí
ekologické zemědělství přispívá k rozvoji biodiverzity
na trhu se opět objevují původní druhy obilovin a luštěnin (pohanka, jáhly, cizrna…)
Více informací k tématu
❚
❚
❚
❚
❚
❚
❚
❚
❚
www.biospotrebitel.cz
www.bio-info.cz
www.biopotraviny.info
www.kez.cz
www.probio.cz
www.mesicbiopotravin.cz
www.bioportal.cz
www.organic-bio.com
www.hnutiduha.cz/bio
www.envic.cz
OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN
Proč číst text na obalech potravin?
Protože údaje, které se uvádějí na obalech potravin, jsou
základním zdrojem informací o potravině, protože se pak
správně můžeme rozhodnout při výběru ze širokého spektra
výrobků, protože můžeme předejít různým zdravotním
potížím, protože nám výrobce poradí, jak správně potraviny
skladovat či používat tak, aby byly prospěšné pro naše zdraví.
Jaké musí být údaje
❚
❚
❚
❚
❚
❚
❚
❚
❚ KLASA − národní značka kvality
potravin. Značka je udělována
Ministerstvem zemědělství ČR již od roku
2003. Potraviny, které usilují o prestižní
ocenění KLASA, by měly splňovat náročná
kvalitativní kritéria.
srozumitelné
v českém jazyce (kromě obchodního názvu výrobku a údajů, které nelze vyjádřit v češtině)
na viditelném místě
snadno čitelné (velikost písma však není zákonem stanovena)
nezakryté
nepřerušené jinými údaji
nesmazatelné
nesmí uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o vlastnosti, množství či původ potraviny
Víte, že…
Z hlediska označování výrobků jsou rozdílné požadavky na potravinu „balenou“ (zabalenou
přímo od výrobce), „zabalenou“ (zabalenou mimo provozovnu výrobce, většinou v zázemí
prodejny) a potravinu „nebalenou“.
Co všechno můžeme najít na obalech potravin
❚ název a sídlo výrobce nebo dovozce nebo prodávajícího nebo balírny
❚ název potraviny
❚ údaj o množství výrobku (u potravin v nálevu musí být uvedena jak celková hmotnost, tak
i hmotnost potraviny bez nálevu)
❚ údaj o složení potraviny včetně přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních
doplňků (ve složení musí být uvedeny všechny složky potraviny v pořadí podle použitého množství)
❚ datum použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze, například u masa, vajec,
mléčných výrobků (tj. „spotřebujte do 11. 1. 2011“), nebo
❚ datum minimální trvanlivosti (u ostatních potravin, vyjma např. čerstvého ovoce a zeleniny,
kvasného octa, běžného pečiva určeného ke spotřebě do 24 hodin po výrobě…)
❚ způsob skladování potravin (u potravin, u kterých by při nesprávném skladování mohla být
poškozena zdravotní nezávadnost)
❚ způsob použití (pokyny k použití musí být u potravin, které je nutné ředit nebo rozpustit,
a také u potravin, které se nemohou jíst bez tepelné úpravy, ale přitom by to nemuselo být
pro spotřebitele úplně samozřejmé)
❚ šarže v případě, že datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti neobsahuje den a měsíc
(tento údaj napomáhá dohledat potraviny, u nichž je podezření na zdravotní závadnost)
❚ údaj o možnosti nepříznivého vlivu na zdraví (pokud potraviny obsahují látky, které mohou
být nebezpečné pro osoby se specifickým postižením nebo při konzumaci nadměrných
množství, např. kofein, fenylalanin, chinin, lepek…)
❚ údaj o určení potraviny pro zvláštní výživu (např. pro kojence, pro diabetiky, pro sportovce,
pro nemocné fenylketonurií, atd.)
❚ údaj o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením (ionizace snižuje počet
bakterií v potravinách a udržuje je delší dobu v čerstvém stavu). Tento údaj nalezneme např.
na sáčcích s kořením, bylinných čajích nebo instantních polévkách…
❚ údaj o výživové (nutriční) hodnotě (Uvádí se pouze u potravin, na jejichž obalu je uvedeno
tzv. výživové tvrzení. Za výživové tvrzení se považují například typy informací snížený obsah
energie, vysoký obsah vlákniny…). Údaje se většinou uvádějí v množství na 100 g nebo 100 ml.
❚ údaj o třídě jakosti (uvádí se především u některých druhů masných výrobků, většiny druhů
ovoce a zeleniny a jatečně opracovaných těl drůbeže)
Na obalech potravin můžeme vidět některé další nepovinné údaje či značky. Všechny ovšem
musí být pravdivé a nesmí klamat zákazníka.
Víte, že…
Potravina, na jejímž obalu je čárový kód s úvodním trojčíslím 859 (označení ČR) ještě neznamená,
že se jedná o potravinu pocházející z naší republiky. První číslice na EANu totiž označuje
zemi, ve které je společnost pouze zaregistrovaná, takže výrobek může pocházet z celého světa.
❚ Značku REGIONÁLNÍ POTRAVINA
můžete nalézt na obalech vítězných
výrobků soutěže „Regionální potravina“.
Uděluje ji Ministerstvo zemědělství ČR
lokálním výrobcům od roku 2010 v šesti,
respektive v devíti kategoriích.
❚ Ochranná známka FAIR
TRADE − takto označené výrobky
splňují stanovené sociální, ekologické
a ekonomické požadavky spravedlivého
obchodu. Spravedlivý obchod neboli fair
trade je způsob obchodu, jehož cílem je
přímá a účinná podpora znevýhodněných
pěstitelů a řemeslníků z rozvojových zemí
Afriky, Asie a Latinské Ameriky.
Více informací k tématu
❚ Zákon o potravinách a tabákových výrobcích
110/1997 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky
❚ www.agronavigator.cz
❚ www.gda.cz
❚ www.eufic.org
❚ www.eklasa.cz
❚ www.fairtrade.cz