2012_05 Svet-outdooru

Tisíc mil napříč Českem a Slovenskem
expedice
S Honzou Kopkou o Craft 1000 Miles Adventure 2011
V ročence představujeme expedice roku 2011 a věřte, že loňský extrémní cyklozávod Craft 1000 Miles Adventure vydal hned za několik takových expedic.
Vedl ze samého východu Slovenska a končil kousek od Aše. Řeknete si, co to je za extrém, když za každým rohem je vesnice nebo hotýlek. Nenechte se
zmást. Honza Kopka vymyslel po vzoru nejslavnějších extrémních závodů akci, která dá do těla úplně každému. Zkuste ujet za 8 dní 1600 km na kole
cestou necestou z východu Slovenska až na západ Čech po horách na severním okraji obou republik. A zkuste si sami určovat tempo, přestávky i noclehy,
usínat mokrý v dešti a ujíždět na kole medvědovi. Z 89 účastníků extrémního závodu z Nové Sedlice do Skalné dojelo do cíle pouhých 34 účastníků.
Závod odstartoval 3. července 2011, vítěz na projetí trasy potřeboval 8 dní, 7 hodin a 58 minut!
Pravidla jsou jednoduchá. Je daná trasa, start, cíl a několik kontrolních stanovišť. Závodníci
nemají kromě kontrolních bodů žádnou podporu ani zabezpečení a sami si volí tempo, noclehy i denní dávky. Jediné, co musí, je projet celou trasu. Cílená podpora je zakázána. Závod
je otevřen pro bikery, běžce, chodce, koloběžkáře a všechny, kteří se pohybují vlastní silou.
„V takovém závodě nejde ani tak o vítězství, jako o zážitky,“ tvrdí Honza Kopka. „Okamžiky
naprostého vyčerpání a chuti uškrtit organizátora se střídají s uvolněním, kdy si každý užívá
přírodu, volnost a svobodu. Kdo změny ustojí, ochutná za odměnu nadšení z dobrodružství
a získá naprosto výjimečné zážitky. Oproti Americe, Aljašce, Austrálii či Asii jsou v Evropě
možnosti týkající se velkých prostor a odloučenosti omezené, nicméně účastníkům i tak
závod přinese velkou dávku dobrodružství, nenadálých příhod a nového poznání.“
A. Kopková
Podařilo se něco, co nemá v Evropě obdoby. Bikera Honzu Kopku znají čtenáři Světa outdooru už delší dobu. Krátce po jeho první účasti na cyklistické verzi světoznámého aljašského závodu Iditarod v roce 2003 jsme ho přivítali v našem seriálu Zkušenosti zkušených
nejprve v Malém Průvodci 2004 a posléze i na webových stránkách. Později jsme zveřejnili
- 54 -
i recenzi jeho knihy Cyklistickým peklem. Od té doby se
Honza napevno zabydlel mezi světovou špičkou extrémních
bikerů. V roce 2007 dokonce slavný Iditarod vyhrál. Zpovídali jsme ho ohledně vybavení pro extrémní podmínky
takového závodu.
Co obnáší příprava takového závodu?
Přes rok příprav, nadšení, stresu a obětování spousty volného času, shánění razítek a boj s byrokracií. Nejvíc zabrat
mi dalo shánění peněz, povolení průjezdu a pak plnění pro
sponzory.
Jaké je doporučené vybavení pro závodníka, jak se vozí
sbalené?
Přesně předepsaný je balíček „poslední“ pomoci (viz vybavení v závěrečném odstavci). Z věcí na spaní je tam
Co s sebou účastníci často vozí zbytečně?
Nejčastěji vozí zbytečně moc oblečení, pak se ho cestou
zbavují. Všechno záleží na zkušenostech. Kdosi měl vařič,
stan a oblečení snad i do sněhu. Prý jsem na stránkách
psal, že mají být vybaveni, aby přežili všechno možné,
co na trati nastane. Další měl jídlo skoro na celou trasu,
doplňoval jenom dvakrát, a vezl s sebou kromě běžného jídla 6,5 kg ořechů. Dalších 6,5 kg doplnil cestou.
V nějaké mojí knížce se dočetl, že já jezdím na ořechy.
Dohromady jsem jich ale nikdy nesežral tolik, jako on
během jednoho závodu.
J. Kopka
vlastně jen spacák, jinak vybavení na orientaci, první
pomoc v nouzi, čelovka a přilba. Povinný je i přístroj
GPS. Ostatní výbava není přesně určena a je na každém,
s čím dokáže po dobu závodu „přežít“. Někteří se snaží
vše rozložit co nejvíc po kole, jiní to vezou na zádech.
Jak hodnotíš extrémní cyklozávod v srdci Evropy?
Velice kladně, podařilo se přesně to, kvůli čemu jsme se
do přípravy závodu pustili. A to jsem si nebyl jistý, že to v domácím prostředí vůbec jde. Účastníci
závodu úplně propadli a nevnímali nic okolo, zapomněli na práci, rodinné starosti, na čas. Zabývali
se jen tím základním, jak a kde sehnat jídlo a jak přežít noc.
Předpokládám, že hodláš pokračovat v započatém díle.
Určitě. Chci stavět na tom, co jsme začali, a dostat závod do povědomí lidí nejen u nás, ale
i ve světě. Další start je naplánován na 1. července 2012!
J. Boubín
Jaké zkušenosti s vybavením máš ty sám?
Tím, že jezdím extrémy, které se od sebe někdy hodně liší, neexistuje jednotný seznam potřeb.
Vždycky je to ale spolehlivé kolo. Na každý extrém může být ale potřeba jiné kolo – sněžný speciál,
kolo na dvacetdevítkách nebo co nejlehčí dvacetšestka. Naštěstí mám dobré zázemí u Duratecu,
který mi v případě potřeby vyrobí vysloveně speciál. Pokud jedete nějaký transkontinentální
závod bez zabezpečení, je dobré se soustředit na bagáž a její uchycení a věnovat dostatečnou
péči nosiči. Pokud praskne nebo se utrhne bagáž (a to se může stát jednoduše), jste ve velkých
problémech. Co se týče oblečení, liší se diametrálně podle oblasti, kam se vypravuju. Jiné je to
v zimě na Aljašce, jiné v létě v pouštích nebo deštných pralesech.
„Na 1000 mil ve střední Evropě není potřeba co
se týče oblečení nic zvláštního, jsme v mírném
pásmu a každý se v těchto podmínkách umíme
pohybovat,“ říká Honza Kopka. „Musíme být
vybaveni na jízdu v horku, v dešti a chladu.”
„A pro stejné podmínky by mělo být i vybavení na bivakování. I když šance využít penziony
na trase jsou více či méně taky. Účastníci také
musí řešit jídlo – co budou jíst a kde doplní
další jídlo. Ve skutečnosti to ale většinou dopadne tak, že každý jí co sežene bez ohledu
na kvalitu a hodnotu potravin. Tělo je pak už
permanentně vyhladovělé a hlad neukojitelný. Co se týče vody a tekutin, vyhnul bych se
studánkám a potokům a snažil se doplňovat
jen vodu zaručeně pitnou – často pak nastávají
zažívací potíže, a někdy dost těžké. Přeci jenom
nejsme na Aljašce nebo ve Skalistých horách.“
J. Boubín
Na závod je přesně předepsané vybavení,
neboli minimální balíček „poslední“ pomoci.
Je v něm buzola, píšťalka, nůž, provaz, hadřík
nasáklý benzinem v uzavřeném obalu (pro případ nutného a rychlého rozdělání ohně), sirky,
zapalovač, dezinfekční prostředek pro poranění, pepřový sprej proti zvířatům, čelovka, spacák, termoizolační hliníková fólie, cyklistická
přilba (povinná pro cyklisty a koloběžkáře)
a do povinné výbavy patří i navigace GPS.
Ostatní výbava není určena a je na každém,
s čím dokáže závod přežít.
J. Boubín
Více o závodu najdete na stránkách www.1000miles.cz.
© MP12, připravil Jirka Červinka
MALÝ PRŮVODCE SVĚTEM OUTDOORU
- 55 -