závěrečnou práci - Nářečí českých strnadů
Transkript
závěrečnou práci - Nářečí českých strnadů
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Mimořádné studium k získání pedagogické způsobilosti Bc. Jiří Svoboda Variabilita ptačího zpěvu: seznámení s bioakustikou pro studenty i veřejnost Závěrečná práce mimořádného studia učitelství biologie Školitelka: RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jan Mourek, Ph.D. Praha 2011 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a ţe jsem uvedl všechny pouţité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předloţena k získání jiného nebo stejného osvědčení. V Praze, 12. 05. 2011. Poděkování Děkuji své školitelce RNDr. Tereze Petruskové, Ph.D. za vedení této práce a konzultantovi Mgr. Janu Mourkovi, Ph.D. za poskytnutá doporučení. Děkuji i doc. RNDr. Adamovi Petruskovi, Ph.D. a RNDr. Petru Procházkovi, Ph.D., Mgr. Zdeňku Vermouzkovi a Lucii Diblíkové za poskytnuté cenné rady a upozorňování na moţnosti vylepšování textů. Za příleţitost k praktickému ověření původních návrhů děkuji RNDr. Kateřině Blaţové a Mgr. Janu Mourkovi, Ph.D. Za pomoc s šířením vzniklých materiálů děkuji zejména RNDr. Kateřině Blaţové, Mgr. Petru Janu Juračkovi a Mgr. Lucii Hoškové. Rodině děkuji za podporu, které se mi dostávalo po celou dobu mého dosavadního studia a díky níţ jsem měl dostatek času a klidu pro psaní této práce. 1 Obsah Abstrakt a klíčová slova ........................................................................................................................... 4 1. Úvod ..................................................................................................................................................... 5 2. Literární přehled ................................................................................................................................... 6 2. 1. Základy bioakustiky ptačího zpěvu .............................................................................................. 6 2. 1. 1. Definice ptačího zpěvu ......................................................................................................... 6 2. 1. 2. Moţnosti zkoumání ptačího zpěvu ....................................................................................... 7 2. 1. 3. Analýza ptačího zpěvu – sonagramy ................................................................................... 7 2. 1. 4. Základní terminologie popisu ptačího zpěvu ........................................................................ 9 2. 2. Variabilita ptačího zpěvu ............................................................................................................10 2. 2. 1. Vnitrodruhová variabilita ptačího zpěvu .............................................................................10 2. 2. 2. Dialekty strnada obecného .................................................................................................11 2. 2. 3. Je ptačí zpěv vrozený, nebo naučený? ..............................................................................14 2. 2. 4. Vznik variability ptačího zpěvu ...........................................................................................16 2. 3. Funkce ptačího zpěvu ................................................................................................................16 2. 3. 1. Obrana teritoria ..................................................................................................................16 2. 3. 2. Lákání samic a další funkce spojené s rozmnoţováním ...................................................17 2. 3. 3. Důvody pro samičí výběr podle zpěvu ...............................................................................18 2. 3. 4. Kritéria samičího výběru .....................................................................................................18 2. 3. 5. Mají různé části strofy různé adresáty? .............................................................................19 3. Metodika .............................................................................................................................................20 4. Výsledky .............................................................................................................................................21 4. 1. Materiály pro jednotlivé účastníky a pro propagaci projektu ......................................................21 4. 2. Materiály pro učitele ...................................................................................................................21 4. 3. Projekt NČS a RVP ....................................................................................................................23 4. 3. 1. RVP ZV ..............................................................................................................................23 4. 3. 1. 1. Kompetence ...................................................................................................23 4. 3. 1. 2. Vzdělávací oblasti ..........................................................................................24 4. 3. 1. 3. Průřezová témata ...........................................................................................26 4. 3. 2. RVP G ................................................................................................................................26 4. 3. 2. 1. Kompetence ...................................................................................................26 4. 3. 2. 2. Vzdělávací oblasti ..........................................................................................27 4. 3. 2. 3. Průřezová témata ...........................................................................................28 4. 4. Průběţné výsledky projektu NČS ..............................................................................................28 5. Diskuse...............................................................................................................................................30 5. 1. Průběţné výsledky projektu NČS ..............................................................................................30 2 5. 2. Projekt NČS jako občanská věda (citizen science)....................................................................31 5. 3. Splňuje projekt NČS kritéria ideálního projektu občanské vědy? ..............................................32 5. 3. 1. Příprava, testování a úpravy materiálů pro účastníky projektu ..........................................33 5. 3. 2. Propagace projektu, získání účastníků a jejich výcvik .......................................................33 5. 4. Porovnání projektu NČS s dalšími projekty občanské vědy ......................................................35 6. Závěr ..................................................................................................................................................38 7. Seznam literatury ...............................................................................................................................39 8. Přílohy ................................................................................................................................................41 Příloha č. 1: Hlavní návod ..................................................................................................................41 Příloha č. 2: Postup testování nahrávacích zařízení ..........................................................................43 Příloha č. 3: Seznam otestovaných přístrojů .....................................................................................45 Příloha č. 4: Terénní práce .................................................................................................................46 Příloha č. 5: Jak zjistit souřadnice ......................................................................................................47 Příloha č. 6: Jak získat zvukovou stopu z videa ................................................................................48 Příloha č. 7: Diagnostika nářečí .........................................................................................................49 Příloha č. 8: Leták projektu NČS ........................................................................................................53 Příloha č. 9: Aktualita na webu katedry ekologie ...............................................................................54 Příloha č. 10: Zpráva na www.nikonclub.cz .......................................................................................55 Příloha č. 11: Zpráva na www.outdoorguide.cz .................................................................................56 Příloha č. 12: Virální e-mail 1 .............................................................................................................57 Příloha č. 13: Virální e-mail 2 .............................................................................................................59 Příloha č. 14: Dopis pedagogům ........................................................................................................60 Příloha č. 15: Dopis studentům ..........................................................................................................61 Příloha č. 16: Článek upozorňující na materiály pro učitele ...............................................................63 Příloha č. 17: Průvodce pro učitele ....................................................................................................64 Příloha č. 18: Cvičení lokalizace zdroje zvuku ...................................................................................66 Příloha č. 19: Cvičení ověření vhodnosti přístroje .............................................................................69 Příloha č. 20: Komentář k prezentaci projektu NČS ..........................................................................71 Příloha č. 21: Dotazník pro seminář KUDBi .......................................................................................74 3 Abstrakt a klíčová slova Abstrakt Bioakustika, zejména studium variability ptačího zpěvu, je v této práci prezentována především na příkladu hlasových projevů strnada obecného (Emberiza citrinella), Ptáka roku 2011. Cílem závěrečné práce je připravit propagační a instruktáţní texty pro projekt Nářečí českých strnadů, který mapuje dialekty tohoto běţného pěvce na území České republiky. Tyto materiály jsou určeny nejen jednotlivcům různého věku, ale i školním třídám anebo různým přírodovědně orientovaným skupinám. V literárním přehledu jsou shrnuty základní poznatky o bioakustice ptačího zpěvu, pozornost je věnována i jeho variabilitě a funkci. Praktická část je zaměřena na přípravu propagačních a instruktáţních materiálů pro jednotlivce a na úpravu těchto podkladů pro školní třídy. Rozveden je i vztah projektu k rámcovým vzdělávacím programům. Většina výstupů závěrečné práce je uvedena v přílohách (zbylé jsou pro svou velikost přiloţeny pouze na CD). Vhodnost vytvořených materiálů a způsob propagace projektu Nářečí českých strnadů jsou srovnávány s odbornou literaturou i s podobnými probíhajícími projekty. Summary My thesis deals with bioacoustics, particularly with the variability of bird songs. The topic is presented with emphasis on songs of the yellowhammer (Emberiza citrinella), a passerine abundant in the country and selected by the Czech Society for Ornithology as the „ Bird of the Year 2011“. The species was chosen because of connection to a citizen science project „Dialects of Czech Yellowhammers“, which is mapping the species’ song variation in the Czech Republic. My task was to prepare promotional texts for the project and to write instructions for both categories of its participants, individuals and collectives. The theoretical part summarizes basic facts about bioacoustics, variability and functions of bird songs. The practical part assesses the potential of the project to be incorporated in general educational programmes of the Czech Republic and describes preparation of promotional texts and instructions. Most of the texts prepared for the project are in the appendix, the rest is available in the attached CD. The progress of the project and the feedback from the public are discussed with relevant scientific literature, and compared with similar projects elsewhere. Klíčová slova Citizen science, bioakustika, ptačí zpěv, Nářečí českých strnadů, strnad obecný. Key words Citizen science, bioacoustics, bird song, Dialects of Czech Yellowhammers, Yellowhammer. 4 1. Úvod Variabilita ptačího zpěvu se na první pohled jeví jako téma příliš odborné pro zařazení do výuky na středních či základních školách. Hlubší rozbor, o nějţ se mimo jiné snaţí tato práce, však odhaluje, ţe tato problematika dlouhodobě tvoří velkou část výzkumu ptačího zpěvu. Je to totiţ právě proměnlivost, co provokuje otázky pátrající po příčinách. Samotný ptačí zpěv je vhodný pro vyuţití ve vyučování z mnoha důvodů, například pro svou hojnost, nápadnost a estetickou hodnotu. Co myslím hojností a nápadností ptačího zpěvu je asi jasné kaţdému, kdo v na jaře či v létě, zejména během rozbřesku či soumraku, soustředí svou pozornost na zvuky doléhající k jeho uším. Nemusí ani jít o chráněná území či parky, postačí i rušná ulice, nad kterou se čas od času proţene hejno rorýsů. Na estetickou hodnotu pak ukazují nejrůznější umělecká díla inspirovaná zpěvem slavíků i dalších ptáků či jeho vyuţívání při relaxačních cvičeních. Navíc nabízí ptačí zpěv vynikající příleţitost k rozvoji vědeckého myšlení, protoţe základní hypotézy a způsoby jejich ověřování jsou poměrně názorné a snadno srozumitelné. Proč tedy dosud bývá ptačí zpěv během vyučování opomíjen? Jedním z důvodů je pravděpodobně fakt, ţe výzkum ptačího zpěvu se rozvíjí zejména teprve v posledních desetiletích. Z tohoto důvodu dosud nebyly výsledky zapracovány do učebnic a jsou k dispozici převáţně pouze v anglickém jazyce. Uvedené obtíţe by se daly překonat přímou spoluprací vědců a učitelů, ale k ní v oblasti ptačího zpěvu dosud nedošlo. Tato závěrečná práce by měla pomoci k překonání naznačených překáţek svým příspěvkem k projektu Nářečí českých strnadů. Strnad obecný (Emberiza citrinella), běţný pták české krajiny, byl jako ústřední druh projektu vybrán mimo jiné kvůli moţnému propojení s akcí Pták roku. Posláním této akce, organizované kaţdoročně Českou společností ornitologickou (dále jako ČSO), je upozornit na zajímavé ptačí druhy ţijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně. Součástí akce Pták roku bývá i výzkum realizovaný za účasti veřejnosti (http://www.cso.cz/index.php?ID=389). Právě projekt Nářečí českých strnadů (dále jako projekt NČS), je letošní akcí pro veřejnost v rámci kampaně Pták roku 2011. Výzkum s ní související organizují RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D., doc. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D., Lucie Diblíková a autor této závěrečné práce z Přírodovědecké fakulty UK, RNDr. Petr Procházka, Ph.D. z Akademie věd ČR a Mgr. Zdeněk Vermouzek z ČSO. Mediálně je projekt podporován Meteorem, populárně vědecký magazínem Českého rozhlasu. Projekt by vyústit především v zmapování dialektů strnada obecného v České republice za pomoci veřejnosti a propagaci ptačího zpěvu a bioakustiky (nejen) ve školách. Cíle této závěrečné práce vycházejí z podílu na zmíněném projektu a lze je shrnout do tří bodů: 1. připravit instrukce pro jednotlivé účastníky projektu NČS 2. připravit podklady pro propagaci projektu NČS veřejnosti, 3. připravit a rozšířit mezi pedagogické pracovníky materiály, které by jim pomohly vyuţít projekt NČS ve vyučování. 5 2. Literární přehled 2. 1. Základy bioakustiky ptačího zpěvu 2. 1. 1. Definice ptačího zpěvu Ptačí zpěv je pojem, jehoţ vymezení je zdánlivě kaţdému jasné. Avšak je kaţdé ptačí „pípnutí“ zpěvem? Odborná literatura rozděluje obecně hlasové projevy ptáků (vokalizaci) na volání a zpěvy. Hranice je přitom arbitrární a nepříliš ostrá. Zpěv je dlouhý, komplexní hlasový projev samce, který bývá produkován kaţdodenně a spontánně, zejména během hnízdního období. Naproti tomu volání bývají kratší, jednodušší a jsou produkována oběma pohlavími, a to po celý rok. Navíc se jimi ptáci obvykle ozývají jen v určitých situacích – mohou slouţit například jako signál varující před ohroţením nebo k udrţování kontaktu v hejnu či mezi partnery. Toto vymezení je však platné zejména v našich zeměpisných šířkách, naproti tomu v tropech není celoroční zpěv obou pohlaví výjimkou. A dokonce i v naší přírodě existují druhy vymykající se uvedeným definicím – například samci, a dokonce i samice červenky obecné zpívající v zimě (Catchpole a Slater, 2008). Obrázek 1: Zpívající samec strnada obecného (Emberiza citrinella); foto ©Tomáš Bělka 6 2. 1. 2. Možnosti zkoumání ptačího zpěvu Obecně existují dvě moţnosti zkoumání ptačího zpěvu: pozorování nebo pokus (experiment). Mezi experimenty dominuje tzv. playbackový experiment, coţ je pokus zaloţený na sledování reakcí zvířat na přehrávané zvuky (Catchpole a Slater, 2008). Pozorování slouţí především pro získání základní představy o zkoumaném zpěvu, například pro odhadování, komu, kdy, kde pozorovaný pták zpívá atp. Obvykle teprve na základě pozorování vědci sestavují hypotézy, které s pomocí experimentů ověřují (Catchpole a Slater, 2008). Samozřejmě existují i vědecké práce zaloţené pouze na pozorování. Do takových výzkumů můţe být úspěšně zapojena i veřejnost, obdobně jako je tomu v projektu NČS. Dalšími projekty vyuţívajícími veřejností posbíraná data o ptácích jsou například Jednotný program sčítání ptáků v ČR (http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1082) nebo Mezinárodní sčítání vodních ptáků (http://www.iwccz.wz.cz/). Ptačí zpěv lze nejjednodušeji zkoumat pomocí sluchu přímo při jeho přednesu. Aby však bylo moţno zpěv analyzovat objektivněji, opakovaně a podrobněji, bývá zpěv nahráván (Catchpole a Slater, 2008). V současnosti se s výhodou uţívají zejména různá nahrávací zařízení s digitálním záznamem zvuků. S nahrávkami lze totiţ následně pracovat v počítači, aniţ by je bylo nutné převádět z analogové do digitální podoby. Potíţe však někdy můţe působit kvalita nahrávacího přístroje, například frekvenční rozsah jako v případě projektu NČS (podrobnosti na http://birdlife.cz/index.php?ID=2071 či v příloze č. 2). Po nahrávání následuje analýza zpěvu. Ta je sice v případě NČS v rukou odborníků, ale jelikoţ jde o činnost velmi zajímavou, nabízí projekt všem účastníkům příleţitost vyzkoušet si tuto práci na vlastních nahrávkách (podrobný návod je v příloze č. 7). Pro porozumění vymezování a určování dialektů strnadů je nezbytné seznámit se nejdříve s teoretickými základy analýzy ptačího zpěvu. 2. 1. 3. Analýza ptačího zpěvu – sonagramy Pro čtenáře, kteří nemají zkušenosti s analýzou zvuků pomocí sonagramů, jsem zařadil tuto kapitolu seznamující se základy tvorby a čtení sonagramů. Ústřední otázka, na níţ tato kapitola odpovídá, zní: „Jak bez vyuţití citoslovcí co nejnázorněji popsat jakýkoliv zvuk (například zatroubení auta)?“ Po chvilce přemýšlení by asi většina lidí popsala tři vlastnosti daného zvuku: výšku, hlasitost a délku trvání zvuku. K přesnějšímu vyjádření lze pouţít sonagram, který popisuje zvuky stejným způsobem, jenom přesněji. Výška (přesněji frekvence, jednotkou je kilohertz - kHz) je vyjádřena polohou vůči svislé ose. Hlasitost (přesněji hladina akustického tlaku, jednotkou je decibel - dB) je znázorněna nejčastěji intenzitou zabarvení bodu (čím tmavší, tím hlasitější). Délku trvání (přesněji čas, jednotkou je sekunda - s) lze určit pomocí horizontální osy (Catchpole a Slater, 2008). Názornější však bude spíše ukázka sonagramu. 7 Obrázek 2: sonagram – tón 5 kHz, od 6. sekundy niţší hlasitost. Z obrázku 2 můţeme vyčíst, ţe zvuk o frekvenci 5 kHz zněl od počátku druhé sekundy do konce osmé sekundy nahrávání. Hlasitost byla od 6. sekundy niţší, coţ je patrné ze světlejší barvy linie. Protoţe se daný zvuk skládal pouze z jedné frekvence, můţeme tento zvuk nazývat tónem. Povšimněme si, ţe konstantní hodnota frekvence se na sonagramu projevuje vodorovnou linií. Pro sestrojení sonagramu digitálních nahrávek lze vyuţít některý ze speciálních programů, například program Raven, který je nabízen k bezplatnému staţení na internetu (podrobnosti na http://birdlife.cz/index.php?ID=2071 či v souboru ravem_instalace.pdf přiloţeném na CD). Tímto programem byl sestrojen i obrázek 3. Jedná se o sonagram nahrávky lidského hlasu a osmi tónů (celá nahrávka je ke staţení na http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/testovaci-nahravka). internetu: Několik prvních sekund (cca. 9 s) je rozděleno na 3 segmenty a pro kaţdý je uveden obsah. Obrázek 3: sonagram – nahrávka osmi tónů a komentáře lidským hlasem. Jak vidno, tón o frekvenci 3 kHz vytváří jiţ známou vodorovnou linii, zatímco lidský hlas spíše svislé „šmouhy“. Hlas člověka se totiţ v kaţdém okamţiku skládá z mnoha různých frekvencí. Sonagramy zpěvu ptáků bývají přehlednější, a tak můţeme poměrně dobře rozlišit jednotlivé frekvence zpěvu. Obrázek 4 ukazuje zpěv strnada obecného (Emberiza citrinella). 8 Obrázek 4: sonagram – zpěv strnada obecného (Emberiza citrinella), autorka nahrávky: Tereza Petrusková. Sonagramu tohoto zpěvu bude v této práci věnována velká pozornost, jeho vlastnosti budou popsány pomocí základní terminologie pouţívané při bioakustickém výzkumu. 2. 1. 4. Základní terminologie popisu ptačího zpěvu Představíme-li si zpívajícího samce strnada, vybaví se nám příjemně znějící zpěv, který bývá přepisován například jako zvolání: „Jak to sluníčko pěkně svítí!“ či „Kdybys tak sedláčku chcíp!“ Úseku zpěvu, který odpovídá jedné říkance, se v odborné terminologii říká strofa. Ze svého posedu strnad obvykle přednese více těchto strof v poměrně rychlém sledu za sebou. Obrázek 5 je sonagramem pěti strof, které stihl strnad zazpívat během asi 50 sekund. Obrázek 5: sonagram – 5 strof zpěvu strnada obecného (E. citrinella), autor nahrávky Tomáš Bělka, zdroj www.xeno-canto.org. Strofy tohoto zpěvu lze rozdělit na dvě části (fráze) – počáteční a koncovou (Wonke a Wallschläger, 2009), jak je ukázáno na obrázku 6. Obrázek 6: sonagram – jedna strofa zpěvu strnada obecného (E. citrinella) s popisky, autorka nahrávky: Tereza Petrusková. Počáteční fráze odpovídá v přepisu části „Jak to sluníčko pěkně“, zatímco koncová fráze slovu „svítí“. (Kromě takových strof můţeme v přírodě zaslechnout i kratší strofy, tj. strofy bez koncové fráze, ale o tom bude pojednáno více aţ v kapitole Dialekty strnada obecného.) 9 Kaţdá fráze se skládá z více elementů (jednolitých „skvrn“). Pro dvojice elementů v počáteční frázi zpěvu strnada obecného se trochu nešťastně vţilo označení a-elementy či počáteční elementy, ačkoliv je kaţdý a-element nejčastěji tvořen, popisováno obecnou terminologií, dvěma elementy (Caro a kol., 2009; Hiett a Catchpole, 1982). (Vhodnější pojmenování by bylo slovo slabika, protoţe ta se můţe skládat z více elementů.) Ani významy pojmů strofa a fráze nejsou zcela ustáleny - odlišné pojetí je pouţito z citovaných zdrojů například v práci Hansena (1985). Tato kapitola proto spíše vymezuje termíny pouţívané v této práci, neţ obecně platný úzus. 2. 2. Variabilita ptačího zpěvu 2. 2. 1. Vnitrodruhová variabilita ptačího zpěvu Existence mezidruhové variability zpěvu ptáků asi nikoho nepřekvapí. Ne kaţdý však dokáţe svým sluchem postřehnout, ţe i samci jednoho ptačího druhu zpívají různě (jejich strofy jsou různé). Jednotlivé varianty zpěvu jsou označovány jako typy zpěvu. Jednotliví samci některých druhů (například strnada obecného či pěnkavy obecné) mohou zpívat i více typů zpěvu. Pro souhrn typů zpěvu jednoho konkrétního samce pak bývá pouţíván výraz repertoár (Catchpole a Slater, 2008). Například kaţdý strnad ovládá jeden aţ čtyři typy zpěvu (výjimečně aţ 8) lišící se nejčastěji v detailní stavbě počáteční fráze (a-elementy) (Rutkowska-Guz a Osiejuk, 2004). Obrázek 7 ukazuje sonagramy 14 různých typů a-elementů, kaţdého vţdy ve třech opakováních. Obrázek 7: sonagram 14 různých typů a-elementů zpěvu strnada obecného (E. citrinella), kaţdý typ vţdy ve třech opakováních, upraveno podle Caro et al. (2009). Strnadi obecní obvykle kaţdý typ zpěvu několikrát opakují, neţ začnou zpívat typ jiný (Baker a kol., 1987; Hansen, 1981; Hiett a Catchpole, 1982). V jedné populaci strnadů lze podle počáteční fráze rozlišit i desítky různých počátečních frází. Jeden typ a-elementu je tedy jen zřídka 10 společný pro více samců v doslechu (Caro a kol., 2009). A sdílejí-li přesto sousedé jeden typ zpěvu, obvykle se liší ve zbytku svých repertoárů (Caro a kol., 2009; Hansen, 1985). Proto můţe být repertoáru uţito pro individuální rozpoznávání. Při interpretaci nahraných zpěvů samců (nejen strnadů) však musíme být opatrní, protoţe jednotlivé typy zpěvu ze svého repertoáru nezpívají samci stejně často, a tak není jisté, ţe během nahrávání bude zachycen repertoár celý (Caro a kol., 2009). 2. 2. 2. Dialekty strnada obecného Kdybychom zkoumali repertoáry samců nějakého druhu s vnitrodruhovou variabilitou zpěvu napříč celým areálem, mohli bychom pozorovat dvě kategorie změn. V první kategorii se repertoár samců mění pozvolně. V druhé kategorii lze pozorovat skokové změny, kdy se sloţení repertoárů mění náhle a dramaticky na několika kilometrech – areál je rozdělen tak, ţe pro kaţdou část je typická určitá skupina typů zpěvu neboli dialekt. Dialekt tedy označuje typy zpěvu, vyskytující se v rámci jedné geografické oblasti, které jsou odlišné od typů zpěvu jiných geografických oblastí (Catchpole a Slater, 2008). Srovnání s lidskými dialekty (nářečími) se přímo nabízí, coţ se promítlo i do názvu jiţ mnohokrát zmíněného projektu NČS. Dialekty strnadů obecných se navzájem odlišují stavbou strof, konkrétněji koncovou frází skládající se nejčastěji ze dvou elementů (jak je patrno z obrázku 5 či z odpovídající části přepisu zpěvu: „Jak to sluníčko pěkně svítí!“). Tyto elementy lze podle jejich frekvence a délky zařadit do jedné z šesti kategorií, B, C, D, E, Xl a Xs (Hansen, 1985), které jsou znázorněny na schematických sonagramech obrázku 8. Obrázek 8: sonagramy elementů koncové fráze zpěvu strnada obecného (E. citrinella). 11 Podrobnější informace o jednotlivých kategoriích jsou shrnuty v tabulce 1 vypracované podle Hansena (1985). Do tabulky jsou doplněné téţ informace podle Wonke a Wallschlägera (2009); ty jsou označeny hvězdičkou. Tabulka 1: kategorie elementů koncové fráze zpěvu strnada obecného (E. citrinella). element frekvence (kHz) délka (s) frekvence: konstantní/klesá/stoupá B 4,5 cca. 0,5 konstantní C >8 – 5 0,5 (průměr 0,69*) klesá D cca. 8,5 – 7 cca. 0,4 konstantní či slabě klesá E 6,5 - 8,5* 0,5 (průměr 0,45*) stoupá >8 >0,12 * konstantní >8 cca. 0,03 (<0,12, konstantní 1 Xl Xs 2 průměr 0,06*) 1 Elementy Xl a D jsou si podle tabulkových charakteristik velmi podobné. Element Xl však bývá kratší a v koncové frázi předchází elementu B (naopak element D následuje po elementu B). 2 Element Xs je kvůli nepatrné délce lidským sluchem téměř nepostřehnutelný, a hranice mezi typy Xs a Xl není ustálená, coţ můţe při zařazování zpěvů do těchto kategorií působit potíţe (Wonke a Wallschläger, 2009). V přírodě byly pozorovány strofy zakončené například těmito kombinacemi elementů: BB, BC, BD, BE, XlB, XsB, XsBB (Hansen, 1985) a XsBC (http://www.goldammerdialekt.de/). Kromě nich lze v přírodě slyšet i další varianty - strofa můţe například koncovou frázi postrádat. Avšak ve skutečnosti jde spíše o nedokončenou strofu, neboť zpravidla aspoň některé strofy kaţdého samce obsahují i koncovou frázi. Stejný závěr byl učiněn i pro strofy zakončené pouze jedním elementem B. Naopak strofa s koncovou frází sestávající pouze z elementu C bývá někdy povaţována za dialekt (Hansen, 1985). Rozhodující totiţ je, zda je posuzovaná varianta vázána na určité území, nebo zda taková geografická vazba chybí (Caro a kol., 2009; Hansen, 1985). Před výzkumem zpěvu strnada obecného na určitém území je tedy vhodnější pouţívat termín „varianta strofy“ neţ „dialekt“. Existence různých druhů dialektů se pravděpodobně odrazila v různých přepisech strnadího zpěvu. Říkanka „Jak to sluníčko pěkně svítí!“ byla nejspíše inspirována úplnou frází, zatímco „Kdybys tak sedláčku chcíp!“ frází neúplnou. Obrázek 9 schematicky ukazuje v literatuře často popisované varianty strof. 12 Obrázek 9: nejčastější varianty strof zpěvu strnada obecného (E. citrinella) rozlišené podle koncové fráze. Názvy variant se dvěma elementy B v koncové frázi obsahují i malá písmena (l, h či e) podle rozdílu frekvencí elementů B. Pokud jsou frekvence shodné, jde o variantu BBe (equal); pokud se elementy B frekvencemi liší, přidá se k označení elementu o vyšší frekvenci písmeno h (high), a k elementu niţší frekvence l (low), tedy rozlišujeme varianty BhBl či BlBh (Hansen, 1985). Zájemcům o přiřazování nahrávek k jednotlivým variantám (dialektům) doporučuji speciální návod pro účastníky projektu NČS (příloha č. 7). 13 Podle dosavadních studií je Evropa z hlediska zpěvu strnadů rozdělena na 2 části; ve východní (Bulharsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, bývalá Jugoslávie) jsou sdruţeny dialekty BC, BD a BE, zatímco v západní (Francie, Norsko, Skotsko, Švédsko, Velká Británie) dialekty XsB a XlB (Hansen, 1985; Rutkowska-Guz a Osiejuk, 2004). I jednotlivé dialekty náleţející k západní či východní skupině bývají do určité míry geograficky vázané (proto je termín dialekty opodstatněný). Dialekty obou skupin byly zatím nalezeny například v Německu, Dánsku (Hansen, 1985) a v České republice (Wallschläger, 1998), nicméně kudy přesně vede hranice mezi západní a východní skupinou, zůstává z velké části nejasné. V Dánsku a v Německu vyústilo mapování zpěvu strnadů v mozaiku, kde na určitém území obvykle jeden dialekt převládá, ačkoliv mohou být zastoupeny i jiné varianty strof. Různé varianty mohou být dokonce sdruţeny i v rámci repertoáru jednoho samce - například při mapování v severovýchodním Německu byla v repertoáru varianta XsB vţdy doplněna variantou XlB a repertoáry jiných samců zahrnovaly dvojice BC a XlB či BC a BE (Wonke a Wallschläger, 2009). Vznik takových smíšených repertoárů bývá vysvětlován následkem učení se zpěvu v oblasti hranice mezi dialekty (Caro a kol., 2009). Dosavadní znalosti o rozmístění dialektů na území České republiky jsou velmi neúplné, jak je patrno z obrázku 10. Přitom teprve zmapování dialektů otevírá cestu k jejich dalšímu výzkumu. Tuto překáţku se pokouší odstranit projekt NČS. Nahrávky posbírané dobrovolníky budou odborníky přiřazeny k jednotlivým nářečím a podle dodaných souřadnic nahrávek bude vytvořena mapa dialektů českých strnadů. Obrázek 10: mapa rozmístění dialektů strnada obecného (E. citrinella) ve střední Evropě, převzato z Wallschläger (1998). 2. 2. 3. Je ptačí zpěv vrozený, nebo naučený? Mnohé ze vzrušujících otázek spojených s ptačími dialekty se váţí ke vzniku a udrţování nářečí. Abychom porozuměli dosud nalezeným odpovědím, je nejprve nutné vyjasnit, jakou roli ve vývoji zpěvu sehrávají vrozené informace a učení. Odpověď na otázku, jeţ dala název kapitole, není jednoduchá, jelikoţ záleţí na konkrétním ptačím druhu. Přesněji, záleţí především na řádu, do něhoţ 14 druh patří. Proces učení je totiţ nezbytný pro vokalizaci ptáků ze tří řádů: pěvce (Passeriformes), kolibříky (Trochiliformes) a papoušky (Psittaciformes). U ostatních skupin jsou pravděpodobně jejich vokalizace vrozené, neboť například ani operativní ohlušení samců nezabrání rozvinutí správných hlasů. Avšak ani u samotných pěvců není situace jednoduchá a existují tu minimálně dva hlavní modely vysvětlující vývoj zpěvu (Catchpole a Slater, 2008). Jeden model (v anglické literatuře nazývaný „Memory based learning model“) byl sestaven na základě vývoje zpěvu pěnkavy obecné. Mladí samci pěnkav se musí zpěvu učit - kdyţ jim bylo znemoţněno poslouchat v mládí zpěv dospělců, byl jejich pozdější zpěv odlišný od normálního. Avšak navzdory této odlišnosti byly jeho frekvenční rozsah i délka strof správné. Podle zmiňovaného modelu mají mladí ptáci vrozenou pouze určitou představu (šablonu) zpěvu svého druhu, kterou si upřesní během tzv. senzitivní fáze. U pěnkavy obecné nastává senzitivní fáze během pozdního léta a během jara následujícího roku; u některých jiných druhů však senzitivní fáze trvá i po celý zbytek ţivota. První pokusy o zpěv se pak časově mohou překrývat se zmíněnou senzitivní fází, nebo ji mohou následovat po různě dlouhé pauze. A od koho se ptáci během senzitivní fáze učí? Zdánlivě k tomu mají mladí samci ideální příleţitost uţ ve hnízdě, kdyţ v jeho blízkosti zpívá jejich otec. Avšak mnoho druhů ptáků se tou dobou ještě zpěvu učit nemůţe, protoţe se jejich sluch teprve vyvíjí. U nich se dá předpokládat, ţe jejich vzorem se během učení po opuštění hnízda nemusí stát jen jejich otec (Catchpole a Slater, 2008). Ačkoliv se naznačený model zdá vhodný pro leckteré druhy ptáků, nemůţe vysvětlit vývoj zpěvu u všech. Například samci rákosníka prouţkovaného (Acrocephalus schoenobaenus) po spárování se samičkami nezpívají. Mladí samci tedy slyší zpívat samce svého druhu teprve aţ po návratu ze zimoviště, a tou dobou uţ musejí sami začít zpívat. Vývoj jejich zpěvu lépe vysvětluje jiný model (v anglické literatuře nazývaný „action based learning model“), jenţ v případě krajní interpretace odmítá hypotézu o ukládání poslouchaných zpěvů do paměti. Namísto toho jsou podle něj jednotlivé druhově specifické struktury (slabiky) zpěvu vrozené a učení spočívá pouze ve výběru některých struktur, například podle zpěvu starších samců po příletu na hnízdiště (Catchpole a Slater, 2008). O tom, ţe mají alespoň některé druhy ptáků v paměti uloţeno více typů zpěvu, neţ kolik jich v dané době produkují, svědčí i výsledky experimentů se slavíky, kteří při pokusech zařadili do svého repertoáru i do té doby nepouţívané typy zpěvu (Geberzahn a kol., 2002). Zpěv pěvců se tedy vyvíjí sloţitou kombinací vrozeného a naučeného, přičemţ poměr těchto dvou sloţek je u různých druhů různý (Catchpole a Slater, 2008). Strnadi obecní se zpěvu učí v průběhu svého prvního roku ţivota, a to od více neţ jednoho samce (Hansen, 1999). Na počátku své první hnízdní sezóny zpívají více typů zpěvu, které se liší obvykle počáteční frází (kaţdý samec totiţ pouţívá nejčastěji více typů počáteční fráze, ale pouze jeden typ koncové fráze). Během následujících let ţivota uţ se repertoár strnadů nemění (Hansen, 1999). Ani typy zpěvu v rámci jedné oblasti (dialekty) se v průběhu let nemění (Hansen, 1985; Hansen, 1999), coţ vyvolává otázku, jak se dialekt na určitém území uchovává. Teoreticky byly nastíněny následující mechanismy přispívající k zachování dialektů: kaţdoroční návrat samců do stejného teritoria, neměnnost repertoáru strnadů během ţivota, přesné učení se dialektu, malá disperze jedinců od hnízdiště, vyšší agresivita samců 15 vůči samcům zpívajícím odlišným dialektem, malá meziroční mortalita (Hansen, 1985) a preferování místního dialektu samicemi (Baker a kol., 1987). Ověřovány byly zatím jen některé z uvedených mechanismů, jak bude částečně ukázáno v dalších kapitolách. 2. 2. 4. Vznik variability ptačího zpěvu Je více teorií vysvětlujících zrod variability ptačího zpěvu, ale ani jedna není schopna vysvětlit všechny pozorované případy. Hlavním mechanismem zodpovědným za vznik a udrţení dialektů je pravděpodobně proces učení se zpěvu. Nový typ zpěvu můţe vzniknout jednoduše díky nepřesnostem doprovázejících učení – můţe dojít k vynechání určité fráze, ke změně pořadí elementů, k pomíchání dvou různých typů zpěvu atp. Takto vzniknuvší chyba se pak můţe díky učení předávat v dalších generacích nejen na potomstvo původního „poplety“. Existence ostrých geografických hranic (mezi dialekty) se dá vysvětlit například jako důsledek existence nějaké bariéry – na územích oddělených bariérou se nahromadily jiné odchylky ve zpěvu. Jiné vysvětlení poskytují historické události - hranice pozorovaná v dnešní době mohla vzniknout, kdyţ se k sobě přiblíţily dvě do té doby oddělené populace. U těch druhů, jejichţ dialekty vznikly jako produkt nepřesného učení, lze v průběhu času očekávat i postupnou změnu dialektů v rámci jedné oblasti – to bylo pozorováno například u repertoáru pěnkav obecných introdukovaných na Nový Zéland (Catchpole a Slater, 2008). Dodávám, ţe ne kaţdá změna typu zpěvu na určitém území je důsledkem nepřesného učení, nýbrţ můţe nastat také v důsledku imigrace jedinců z jiných oblastí, coţ bylo zjištěno například opět u pěnkav obecných (Catchpole a Slater, 2008). Kromě nepřesného učení můţe za zrodem různých typů zpěvu v různých částech areálu stát i adaptace zpěvu na místní prostředí (Catchpole a Slater, 2008). Například v hustém porostu se na rozdíl od otevřené krajiny hůře šíří tóny vysoké, coţ můţe vést k vývoji zpěvu obsahujícího spíše niţší frekvence. Tomu odpovídá i niţší průměrná frekvence zpěvu lesních ptačích druhů (Slabbekoorn a Smith, 2002). 2. 3. Funkce ptačího zpěvu Člověk ani nemusí být odborníkem, aby ho při poslechu ptačího zpěvu napadla otázka: „Proč vlastně ten pták zpívá?“. Tato otázka často nemíří ani tak k fyziologickým mechanismům, jako spíše k prospěchu vyplývajícímu zpěvákovi z vynaloţeného úsilí. A tak se v této kapitole pokusím představit základní nalezené odpovědi právě z tohoto evolučně-biologického pohledu. 2. 3. 1. Obrana teritoria Zpěv slouţí k obraně vlastního teritoria, neboť teritoria operativně oněmělých samců byla daleko častěji vystavena „nájezdům“ soků. Samotný zpěv však na dlouhodobou obhajobu teritoria nestačí, protoţe teritoria obhajovaná pouze přehrávaným zpěvem sice byla zpočátku uchráněna před jinými samci, ale nakonec se v nich stejně usídlili noví nájemníci (Krebs, 1977). Vyuţívání zpěvu pro obranu teritoria však můţe zahrnovat děje sloţitější, neţ by se na první pohled zdálo, mimo jiné téţ individuální rozpoznávání. U většiny dosud testovaných druhů bylo zjištěno, ţe samec reaguje na zpěv svého souseda z jeho teritoria daleko méně neţ na jiný typ zpěvu přehrávaný z téhoţ místa, i neţ na sousedův typ zpěvu přehrávaný z jiného místa, neţ odkud soused obvykle zpívá. Interpretuje 16 se to tak, ţe odpovídat méně agresivně na zpěv souseda z jeho teritoria se vyplatí, neboť společná hranice vlastního a sousedova teritoria uţ byla vytyčena, a není nutné dále plýtvat energií. Naopak jiný samec můţe představovat váţné riziko, neboť hrozí, ţe bude chtít získat nové teritorium. Podobně, zpěv souseda ozývající se z neobvyklého místa můţe být signálem, ţe by soused chtěl „posouvat hranice“ (Catchpole a Slater, 2008). Strnad obecný je jeden z druhů se slabší reakcí na zpěv sousedů neţ na zpěv jiných samců. Naopak nejsilněji reagují samci na zpěv nesousedního samce zpívajícího navíc odlišným dialektem (Hansen, 1984). Studie prováděná na strnadci zpěvném (Melospiza melodia) odhalila, ţe vzájemný pěvecký „souboj“ sousedů můţe být ještě strukturovanější. Pokud totiţ reaguje soused zpěvem zcela totoţného typu zpěvu, vede to k eskalaci souboje, naopak zazpívání jiným typem zpěvu, který není společný repertoárům interagujících samců, vede ke zmírnění konfliktu. A někde mezi těmito dvěma krajními variantami leţí zazpívání typu zpěvu, který je sice odlišný, ale mají ho v repertoáru oba interagující samci (Beecher a Campbell, 2005). Jako signál ochoty eskalovat konflikt můţe u některých druhů slouţit i tzv. overlapping, tedy zpívání v okamţiku, kdy zpívá druhý samec (Catchpole a Slater, 2008). U strnadů obecných se však pravděpodobně uplatňují ještě jiné strategie, při eskalaci konfliktu mohou pouţít namísto zpěvu kontaktní a konfliktní volání (contact a conflict calls) (Hansen, 1984); další moţností je kódování ve stavbě strof, protoţe strofy obsahující v koncové frázi element B vyvolávají silnější reakce (Gruber a Nagle, 2010); signálem pro eskalaci konfliktu by moţná mohl být i rychlejší přechod z jednoho typu zpěvu na druhý (Rutkowska-Guz a Osiejuk, 2004). Ať uţ je jemná struktura komunikace zajištěna kterýmkoliv z naznačených mechanismů, předpokládá se, ţe přináší všem zúčastněným výhody, například úspory energie v důsledku „diplomatického“ řešení konfliktů (Catchpole a Slater, 2008). 2. 3. 2. Lákání samic a další funkce spojené s rozmnožováním Druhou hlavní funkcí zpěvu ptáků je lákání samic. Vzhledem k estetické hodnotě zpěvu samců některých druhů (kos černý, slavík obecný atp.) asi tato funkce nikoho příliš nepřekvapí. A případné pochybnosti snad rozptýlí experimentální výsledky. Samci totiţ často po spárování zpívají méně neţ před ním, a je-li jim samice odebrána, opět zvýší své pěvecké úsilí. Jiným dokladem je fakt, ţe samice špačků dávaly přednost budkám, ze kterých vycházel samčí zpěv (Catchpole a Slater, 2008). Role zpěvu strnadů však přilákáním samice nekončí. Podle pozorování v Anglii zpívají strnadi obecní nejvíce aţ dlouho po spárování - v červnu, červenci a srpnu; tou dobou také samci reagují na zpěv jiných samců nejagresivněji. Pozdní pěvecká aktivita a usilovné střeţení teritoria by mohly být vysvětleny potřebou velkého mnoţství potravy pro mláďata (Hiett a Catchpole, 1982). Avšak sběr potravy není u strnadů omezen jen na obhajované teritorium, a navíc vrcholu dosahoval zpěv zejména v obdobích před líhnutím mláďat – v období, kdy byla samička nejplodnější (Møller, 1988). To více odpovídá hypotéze, ţe samci zpívají proto, aby odháněli případné soky v období, kdy by mohlo dojít k úspěšné mimopárové kopulaci jejich samice. V souladu s tím jsou nájezdům soků nejvíce vystavena teritoria v plodném období samice a teritoria samců, kteří zpívají relativně méně (Møller, 1988). Pozorování u některých jiných druhů ptáků však této hypotéze nenasvědčují (Catchpole a Slater, 2008), a zaznamenaná vyšší plodnost samic spárovaných s pěvecky aktivnějšími samci by šla 17 vysvětlit téţ pomocí ovlivnění fyziologie samice samčím zpěvem. V důsledku poslouchání zpěvu totiţ samice některých druhů začínají stavět hnízdo nebo kladou dříve svá vejce (Catchpole a Slater, 2008). 2. 3. 3. Důvody pro samičí výběr podle zpěvu Samici můţe z evolučního hlediska výběr prospět, je-li schopna posoudit podle zpěvu samce například kvalitu jeho genů (vyšší fitness mláďat), kvalitu jeho teritoria či jeho schopnost shánět potravu. Výběr však bude výhodný jen v takových případech, kdy mu bude podroben znak, který se nedá zfalšovat. Taková čestnost signálu bývá zajištěna, pokud je jeho produkce nějakým způsobem nákladná (Catchpole a Slater, 2008). U ptačího zpěvu přichází v úvahu nákladnost zejména po stránce jeho vývoje a produkce. Zpívání samo o sobě jistě představuje nějakou energetickou zátěţ, a navíc prozpívaný čas nemůţe být vyuţit pro shánění potravy. Vývoj zpěvu, tedy zejména vznik a rozvoj potřebných center v mozku, moţná na první pohled nepůsobí jako omezující faktor. Nicméně experimenty prokázaly, ţe během určitého kritického období vývoje ptačích mláďat dochází k různě dokonalému rozvoji potřebných center v závislosti na mnoţství potravy či míře stresu. Stresu vystavené mládě je tedy neblaze ovlivněno po celý zbytek ţivota, coţ se v dospělosti projevuje i na jeho zpěvu. A jelikoţ mohlo následkem stresu dojít k horšímu vývoji i jiných částí těla samce, můţe samička podle zpěvu odhadovat celkovou kvalitu samce (Catchpole a Slater, 2008). Zbývá dodat, jakou funkci můţe mít preferování samců stejného dialektu. Jedna z hypotéz si všímá ekologické odlišnosti strnadích populací. Strnadi různých nářečí, aspoň podle studie prováděné v Dánsku (Møller, 1982), hnízdí v různých částech habitatu – samice vytvoří hnízdo buď na zemi, nebo na dřevinách. To naznačuje moţnost, ţe výběr místa pro hnízdo byl optimalizován v různých populacích podle tamějšího prostředí (klima, predátoři atp.). Upřednostňování místních samců (se stejným dialektem) by mohlo slouţit právě pro udrţení této adaptace na daných lokalitách (Baker a kol., 1987). Jiná hypotéza vysvětlující preferenci místního dialektu si všímá jeho vztahu k parazitaci. Lze totiţ očekávat, ţe lokální samci (zpívající místním dialektem) jsou lépe adaptováni na parazity v dané lokalitě, v důsledku čehoţ jsou i méně parazitováni. Pozorované preferování místního dialektu pak můţe být buď výsledkem výběru zaměřeného skutečně na zpěv (který je z evolučního hlediska smysluplný díky spojitosti s parazitací), nebo můţe být výběr zaloţen na volbě co nejméně parazitovaných samců (MacDougall-Shackleton a kol., 2002). Prezentované hypotézy o funkčním významu preference místního dialektu jsou jen útrţkem současných znalostí o této problematice, která je navíc dosud spojena s mnoha otevřenými otázkami (Slabbekoorn a Smith, 2002). 2. 3. 4. Kritéria samičího výběru Hlavní důvody pro výběr podle zpěvu byly osvětleny v předchozí kapitole. Podle čeho však samice zpěv svých nápadníků posuzují? Výzkumy odhalily, ţe samice některých druhů se rozhodují jen podle některých struktur samčího zpěvu, například podle tzv. sexy slabik. Zpívání těchto slabik je totiţ pro samce velmi náročné - například sexy slabiky kanárů zahrnují zpěv z obou částí syringu 18 zvlášť (Catchpole a Slater, 2008). U ptačích druhů s dialekty mohou samice například zvýhodňovat samce místního dialektu, jako je tomu u strnadů obecných (Baker a kol., 1987). Jako signál kvality teritoria daného samce či jeho schopnosti hledat potravu lze uţít i mnoţství zpěvu, neboť pokud se samec rychleji nakrmí (v kvalitnějším teritoriu či díky větší šikovnosti), zbude mu více času na zpívání (Catchpole a Slater, 2008). Dalším kritériem samičího výběru můţe být i velikost jeho pěveckého repertoáru co do počtu typů zpěvu (např. u strnada obecného, Baker et al. 1987) či co do počtu různých slabik uţitých v jednom zpěvu (např. u rákosníka prouţkovaného či špačka obecného, Catchpole & Slater 2008). 2. 3. 5. Mají různé části strofy různé adresáty? Typy zpěvu některých druhů ptáků jsou rozlišeny na kategorie určené zejména pro komunikaci se samicemi (bývají dlouhé, souvislé - samice zpravidla neodpovídá, jen poslouchá) a pro komunikaci spíše se samci vlastního druhu (bývají jednoduché, krátké, přerušované pauzami – ostatní samci mohou odpovídat) (Catchpole a Slater, 2008). Zpěv strnada obecného obsahuje dvě fráze, coţ vede spolu s jejich stavbou k hypotéze, ţe počáteční fráze by mohla být určena samcům, zatímco koncová samicím. Avšak tak jednoduché to není – samice strnadů se při výběru samců místního dialektu orientují nejspíše také podle koncové fráze (stejně jako lidé, kteří právě na základě koncové fráze dialekty rozlišují), a ta zároveň rozhoduje i o míře reakce samce (Gruber a Nagle, 2010). A konec konců ani role vzájemných soubojů samců nemusí být omezena jen na obhajobu teritoria - samice některých druhů jsou schopny vyhodnocovat takové pěvecké souboje samců a vybírat si podle nich samce pro mimopárové kopulace (Catchpole a Slater, 2008). 19 3. Metodika Materiály pro účastníky projektu NČS byly vytvářeny za přispění více osob, a proto nelze připsat jejich autorství jednotlivcům. Nicméně pro upřesnění svého podílu se budu povaţovat za autora těch výstupů, na jejichţ přípravě jsem strávil více času neţ kdokoliv další. Za tohoto předpokladu jsem autorem materiálů určených učitelům základních a středních škol, většiny instrukcí pro jednotlivé účastníky projektu a části propagačních materiálů. Propagační materiály a instrukce pro jednotlivé účastníky projektu jsem sepisoval na základě porad se školitelkou a s Adamem Petruskem. Jejich připomínky jsem zapracoval do svých návrhů. Specifickou výzvu představovala tvorba materiálů pro učitele. Jejich cílem bylo zejména získat zájem ţáků, protoţe ti zpočátku nemusejí být k účasti na projektu dostatečně motivováni (na rozdíl od jednotlivců zapojujících se dobrovolně na základě svého uváţení). Pro otestování prvních návrhů aktivit jsem vyuţil nabídky konzultanta na vedení semináře pro diplomanty katedry učitelství a didaktiky biologie (90 minut, dále "seminář KUDBi") i moţnosti organizovat ve spolupráci se školitelkou seminář pro učitele (135 minut). Tento seminář byl součástí projektu zaměřeného na další vzdělávání učitelů Středočeského kraje, financovaného ze zdrojů Evropského sociálního fondu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (proto je dále v textu pouţito zkratky "seminář OPVK"). Pro účely seminářů jsem připravil: návod na cvičení lokalizace zdroje zvuku, návod na cvičení věnované ověření vhodnosti přístrojů pro pouţití v projektu NČS (toto cvičení bylo pouţito pouze na semináři OPVK), prezentaci projektu NČS. Cvičení věnované lokalizaci zdrojů zvuků jsem vypracoval na základě aktivity, kterou pouţívá školitelka při výuce předmětu etologické metody I na Přírodovědecké fakultě UK. Cvičení pro ověřování vhodnosti přístrojů vzniklo upravením instrukcí určených jednotlivým účastníkům projektu. Prezentaci jsem sestavil v programu Microsoft Office PowerPoint zejména na základě literárního přehledu této závěrečné práce. Na obou seminářích jsem se snaţil z reakcí, dotazů a připomínek účastníků vyrozumět, jakým způsobem by bylo moţné připravené materiály vylepšit. Na konci semináře KUDBi jsem navíc poţádal účastníky o vyjádření formou dotazníku (příloha č. 21). Po semináři OPVK byly materiály upraveny a doplněny pro distribuci dalším učitelům základních a středních škol. Například prezentace projektu (přiloţena z důvodů velikosti pouze na CD – soubor: ProjektNCS.ppt) by bez doprovodného výkladu byla pro učitele dosti nesrozumitelná, a proto jsem ji doplnil o komentář (příloha č. 20). Dále jsem sepsal, čím můţe projekt NČS přispět k cílům vytyčeným v RVP, přičemţ jsem se soustředil na RVP pro základní vzdělávání (Výzkumný ústav pedagogický 2007a) a pro gymnaziální vzdělávání (Výzkumný ústav pedagogický 2007b). Veškeré materiály určené veřejnosti byly zveřejněny díky Zdeňku Vermouzkovi, Adamu Petruskovi a Petru Janu Juračkovi na webových stránkách ČSO (www.cso.cz), přičemţ některé odkazy vedou i na webové stránky katedry ekologie PřF UK. 20 4. Výsledky Tato kapitola podává stručný přehled praktických výstupů této závěrečné práce. Vytvořené materiály slouţí k naplnění tří základních cílů vytyčených v úvodu. První část kapitoly seznamuje s instrukcemi pro jednotlivé účastníky projektu a s podklady pro propagaci projektu NČS veřejnosti; v druhé uvádím základní informace o materiálech pro pedagogické pracovníky a kapitolu ukončuje stručný přehled průběţných výsledků projektu NČS. 4. 1. Materiály pro jednotlivé účastníky a pro propagaci projektu Ústředním dokumentem provázejícím účastníky projektem je hlavní návod (příloha č. 1), jenţ stručně shrnuje téměř všechny aktivity připravené pro účastníky projektu. Ty jsou rozděleny na: souhrn kroků nutných k úspěšné účasti v projektu a nabídku rozšiřujících aktivit. Smyslem tohoto rozdělení bylo vyjít vstříc účastníkům s různou úrovní poznatků i motivace, neboť lze předpokládat zapojení lidí nejrůznějšího vzdělání a věku, stejně jako tomu bylo například v zahraniční studii Evans a kol. (2005) věnované sledování ptactva v okolí domů. Odkazy z první části propojují hlavní návod s podrobnějšími instrukcemi pro: testování nahrávacího přístroje (přílohy č. 2, 3), nahrávání v terénu (příloha č. 4), zjišťování souřadnic (příloha č. 5). Odkazy z druhé části hlavního návodu dovedou zájemce k materiálům, kterými si mohou zpestřit svůj volný čas, konkrétně jsou nabízeny literární přehled (téměř totoţný s kapitolou 2 této závěrečné práce) a návody pro: diagnostiku nářečí (příloha č. 7), získávání zvukové stopy z videa (příloha č. 6), instalace a ovládání programů na extrakci zvukové stopy a tvorbu sonagramů (přiloţeny z důvodů velikosti pouze na CD – soubory: extractor_instalace.pdf, extractor_ovladani.pdf, raven_instalace.pdf, raven_ovladani.pdf). Propagaci projektu široké veřejnosti slouţí z mnou vytvořených materiálů plakát (příloha č. 8), několik textů na internetových stránkách vhodných zájmových skupin (přílohy č. 9, 10 a 11) a dvě virální e-mailové zprávy (přílohy č. 12 a 13). 4. 2. Materiály pro učitele Podle odpovědí z dotazníků (příloha č. 21) vyplněných účastníky semináře KUDBi nebyl pouze jeden ze třinácti účastníků semináře přesvědčen o vhodnosti projektu NČS pro vyučování na středních a základních školách. Devět posluchačů uvedlo i odpovědi na otázky, čemu věnovat více, čemu méně času a co je hlavní nedostatek projektu. Významově blízké odpovědi jsem sloučil do 21 jedné kategorie (níţe za odpovědi uvádím počet posluchačů s daným názorem), a tím jsem získal následující soupis doporučení: Méně času by mělo být věnováno: o podrobnostem: bez bliţšího určení (2), o vzniku dialektů (2), o analýze ptačího zpěvu (1); o teorii: bez bliţšího určení (1), lokalizace zdroje zvuku (1), vhodnosti přístrojů (1); o cvičení lokalizace zdroje zvuku. Více času by mělo být věnováno: přímým moţnostem vyuţití projektu ve škole (3), hlasům jiných ptačích druhů (4), vysvětlení cíle projektu (2), didaktické hře (2), úvodu (1), seznámení s plánovaným průběhem lekce (1), ohroţení strnada obecného (1) a odborné stránce projektu (1). Hlavním nedostatkem projektu je/jsou: slabá zpětná vazba vůči účastníkům projektu (2), krátký čas na „rozběh“ projektu, dostupnost vhodné techniky (2), obtíţná práce v terénu (1) a obtíţné získávání dostatečné účasti veřejnosti (3). Některá z těchto doporučení jsem zohlednil následujícími úpravami původních návrhů: Prezentace byla zkrácena vynecháním přebytečných detailů z 67 na 44 snímků. Pro vyjasnění nabízených moţností vyuţití projektu ve školách jsem pro seminář OPVK připravil zvláštní prezentaci, jejímţ výtahem je průvodce pro učitele (příloha č. 17). Případným zájemcům o hlasy dalších ptáků je určen odkaz na webové stránky www.xenocanto.org, který je uveden v komentáři k prezentaci (příloha č. 20). Do prezentace byl vloţen snímek o cílech projektu a o způsobu zveřejnění výsledků. Cvičení lokalizace zdroje zvuků bylo v souladu se slovním vyjádřením účastníků semináře doplněno o moţnost pohybu přehrávače (Strnada) během hry a teorie vysvětlující výsledky hry studentům byla zjednodušena. Pro učitele základních a středních škol byla na základě zkušeností ze seminářů vytvořena speciální sada materiálů, s jejímţ obsahem seznamuje průvodce pro učitele (příloha č. 17). Kromě průvodce sada zahrnuje: plakát (příloha č. 8), prezentaci projektu (přiloţena z důvodů velikosti pouze na CD jako ProjektNCS.ppt), komentář k prezentaci (příloha č. 20), podklady pro didaktickou hru (textová část je v příloze č. 18), podklady pro ověření vhodnosti přístrojů (textová část je v příloze č. 19), text o průniku projektu NČS s rámcovými vzdělávacími programy (kapitola 4. 3.). 22 Uvedené materiály byly rozšířeny mezi učitele pomocí e-mailových zpráv (přílohy č. 14 a 15) a pomocí článků na webových stránkách (příloha č. 16). 4. 3. Projekt NČS a RVP Průnik projektu s rámcovými vzdělávacími programy pro základní vzdělávání (Výzkumný ústav pedagogický 2007a) a pro gymnaziální vzdělávání (Výzkumný ústav pedagogický 2007b) je naznačen pomocí kombinace citací z RVP a mých komentářů, které jsou odlišeny kurzívou. 4. 3. 1. RVP ZV 4. 3. 1. 1. Kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého člena společnosti. K jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové povaţovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní. Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání ţák: projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoţivotnímu učení. Projekt NČS může posloužit jako příklad aktivity, pro kterou je nutné další studium rozšiřující vědomosti a dovednosti nabyté při vyučování. operuje s obecně uţívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na přírodní jevy. Během činností spojených s projektem se účastníci seznámí s mnoha obecně užívanými termíny (frekvence, WAV, MP3, souřadnice GPS, atd.) a v případě zájmu si mohou rozšířit své obzory ještě více (extrakce zvukové stopy, sonagramy - jejich tvorba i čtení atd.). Projekt navíc přivádí i ke komplexnějším otázkám - například ohrožení a ochrana dosud hojných živočišných druhů, mezi které patří právě strnad obecný. samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje. Projekt vyžaduje od účastníků terénní nahrávání. Coby nadstavbu mohou účastníci porovnat své nahrávky s ukázkami dialektů na internetových stránkách projektu či přiřadit své nahrávky k nářečím pomocí sonagramů a připravených návodů. poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení. Domnívám se, že účast v projektu NČS je příkladem aktivity, která je pro svou zábavnost vhodná právě pro rozvíjení pozitivního vztahu k učení. 23 Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání ţák: vyhledá informace vhodné k řešení problému, vyuţívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému. Přestože jsou instrukce pro účastníky projektu podrobné, zůstává nemalá část řešení překážek na samotných účastnících. Ti sice například mají k dispozici informace o typu habitatu s výskytem zpívajících strnadů, ale volba konkrétní lokality, strategie přibližování se ke zpívajícímu samci atp. zůstává na každém nahrávajícím. Navíc lze očekávat, že u terénní práce vyvstanou určité potíže (nevhodné počasí, plašení strnadů neočekávanými příchozími, rušivé zvukové pozadí atp.). Tyto překážky by neměly být nepřekonatelné ani pro žáky základních škol, avšak zároveň představují určitou výzvu. Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání ţák: rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je vyuţívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění. Úspěšné zapojení do projektu vyžaduje porozumění textům několika návodů. Pro rozlišení jednotlivých dialektů (které sice není nutné, ale každého účastníka asi bude velmi zajímat) je navíc třeba naučit se „číst“ sonagramy. vyuţívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem. Vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému souţití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi. Projekt nabízí účastníkům netradiční využití funkcí běžné techniky a komunikačních prostředků. 4. 3. 1. 2. Vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí: jazyk a jazyková komunikace, matematika a její aplikace, informační a komunikační technologie, člověk a jeho svět, člověk a společnost, člověk a příroda, umění a kultura, člověk a zdraví, člověk a svět práce. Informační a komunikační technologie Ţák mimo jiné vyuţívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběţnější periferie, komunikuje pomocí internetu, pracuje s textem v textovém editoru. Nahrávky z přístrojů je často vhodné (ale ne nutné) před odesíláním organizátorům nejen stáhnout do počítače, ale i převést na jiný formát. Doprovodné informace o nahrávání je třeba odeslat ve formě tabulky vyplněné v programu Microsoft Word. Často bude odesílání předcházet komprese velikosti dat (formát ZIP). Dobrovolně si mohou žáci vyzkoušet i extrakci zvukové stopy z videonahrávky či sestrojení sonagramu. 24 Člověk a příroda Zvláště významné je, ţe při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si ţáci osvojují i důleţité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Projekt umožňuje studentům vědecky zacházet se zdánlivě těžce uchopitelným fenoménem (ptačím zpěvem či obecně zvukem), jehož analýzu si mohou účastníci dobrovolně vyzkoušet. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka k: zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s vyuţitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvaţování. Projekt vyžaduje od účastníků pozorování, přesněji nahrávání, strnadů v přírodě. potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi. Na téma ptačích dialektů (ptačího zpěvu obecně) se váže mnoho otázek. Některé z nich jsou i s odpověďmi osvětleny v literárním přehledu. Jeho text však je poměrně dosti odborný a vyžaduje mnoho předchozích znalostí, a proto bude pro žáky základních škol jen obtížně pochopitelný. V jejich případě bude pravděpodobně nutné zprostředkování předkládaných poznatků učitelem, který přizpůsobí svůj jazyk a míru odbornosti znalostem žáků. způsobu myšlení, které vyţaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby. Množství příkladů uváděných v literárním přehledu umožňuje seznámit studenty s ukázkami vědeckého myšlení. Fyzika – zvukové děje. Při ověřování vhodnosti vlastního přístroje je rozhodujícím kritériem frekvenční rozsah nahrávání. Podle výšky a délky tónů se přiřazují nahrávky zpěvu ke správnému dialektu. Přírodopis – obecná biologie a genetika, biologie ţivočichů, základy ekologie, praktické poznávání přírody. Strnadí zpěv může posloužit jakožto vhodná ukázka znaku, který se vyvíjí na základě vrozené i naučené informace. V biologii živočichů může být zpěv ptáků použit jako jeden z jejich nejnápadnějších znaků. V základech ekologie může strnad posloužit jako příklad ukazující narušení rovnováhy ekosystému chemizací a scelováním zemědělských ploch. V tématu praktické poznávání přírody může být ptačí (strnadí) zpěv využit jako determinační znak. Samotné nahrávání v terénu je krásným příkladem aplikace praktických metod poznávání přírody. Zeměpis (geografie) – terénní geografická výuka, praxe a aplikace. Pro zpracování nahrávky bude muset každý účastník nalézt místo předchozího nahrávání na mapě a odečíst souřadnice, nebo získat souřadnice přímo na místě pomocí přístroje ukazujícího GPS souřadnice. 25 Umění a kultura Hudební výchova – poslechové činnosti. Projekt NČS nabízí poněkud odlišný způsob zkoumání zvuků (sonagramy namísto notového zápisu), než jaký bývá tradičně používán, což může přitáhnout zájem studentů, kteří se obvykle do lekcí hudební výchovy nezapojují. Člověk a svět práce Člověk a svět práce – vyuţití digitálních technologií. Jedním z cílů využití digitálních technologií je dovednost ovládat základní funkce digitální techniky a propojovat vzájemně jednotlivá digitální zařízení. Oboje si každý účastník před odesláním nahrávek v projektu vyzkouší. 4. 3. 1. 3. Průřezová témata Průřezová témata reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa, tvoří povinnou součást základního vzdělávání, jsou důleţitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příleţitosti pro individuální uplatnění ţáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost ţáka především v oblasti postojů a hodnot. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova a mediální výchova. Environmentální výchova Environmentální výchova mimo jiné rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí, vede k uvědomování si podmínek ţivota a jejich ohroţování, přispívá k utváření zdravého ţivotního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí. Strnad obecný byl Ptákem roku 2011 zvolen kromě jiného i pro pokles, který v posledních desetiletích vykazují jeho počty v Evropě. Za tímto poklesem patrně stojí chemizace a scelování lánů. Navíc nahrávání zpívajících strnadů jistě zvýší vnímání ptačího zpěvu, který je jednou z výrazných estetických hodnot životního prostředí. 4. 3. 2. RVP G 4. 3. 2. 1. Kompetence Klíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důleţité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v ţivotě. Jejich výběr a pojetí vychází z toho, jaké kompetence jsou povaţovány za podstatné pro vzdělávání na gymnáziu. Na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií by si ţák měl osvojit kompetenci k učení, kompetenci k řešení problémů, kompetenci komunikativní, kompetenci sociální a personální, kompetenci občanskou, kompetenci k podnikavosti. 26 Kompetence k řešení problémů Ţák: vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvaţuje vyuţití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podloţené závěry. Pokud se učitel rozhodne projektu NČS věnovat více času, může za pomoci literárního přehledu či nabízené prezentace demonstrovat mnoho různých otázek týkajících se zpěvu ptáků spolu s hypotézami, které byly navrženy jako odpovědi, a dokonce i s popisem experimentů, které byly pro ověření hypotéz provedeny. To může žákům posloužit jako vzorový příklad výše nastíněných dovedností, které by měli sami ovládnout, nebo jako podklad pro problémové vyučování (když budou žáci vyzýváni k vymýšlení způsobů, jak formulované hypotézy ověřit, nebo přímo k vytváření hypotéz). Kompetence komunikativní Ţák efektivně vyuţívá moderní informační technologie. Projekt nabízí účastníkům netradiční využití funkcí běžné techniky a komunikačních prostředků, mimo jiné i extrakci zvukové stopy, konverzi formátů atp. 4. 3. 2. 2. Vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií je v RVP G orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí: jazyk a jazyková komunikace, matematika a její aplikace, člověk a příroda, člověk a společnost, člověk a svět práce, umění a kultura, člověk a zdraví, informatika a informační a komunikační technologie. Člověk a příroda Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka k: provádění soustavných a objektivních pozorování, vyuţívání prostředků moderních technologií v průběhu přírodovědné poznávací činnosti; spolupráci na plánech či projektech přírodovědného poznávání a k poskytování dat či hypotéz získaných během výzkumu přírodních faktů ostatním lidem... Má-li být přírodovědné vzdělávání na gymnáziu kvalitní a pro ţáky prakticky vyuţitelné, je zapotřebí, aby je orientovalo v první řadě na hledání zákonitých souvislostí mezi poznanými aspekty přírodních objektů či procesů, a nikoli jen na jejich pouhé zjištění, popis nebo klasifikaci... Ţáci mají mít proto co nejvíce příleţitostí postupně si osvojovat vybrané empirické i teoretické metody přírodovědného výzkumu, aktivně je spolu s přírodovědnými poznatky ve výuce vyuţívat, uvědomovat si důleţitost obou pro přírodovědné poznání, předně pak pro jeho objektivitu a pravdivost i pro řešení problémů, se kterými se člověk při zkoumání přírody setkává. Zmíněné aspekty jsou komentovány níže, nebo již byly diskutovány v části RVP ZV. Fyzika – zvuk - hlasitost a intenzita. Účastníci projektu se mohou seznámit s vizualizací zvuků a zobrazováním hlasitosti, intenzity a frekvence zvuků na sonagramech. Biologie – biologie ţivočichů, genetika, ekologie. Zařazení ptačího zpěvu do vyučování biologie živočichů je pochopitelně vhodné zejména při probírání ptáků. Při probírání učiva genetiky 27 může ptačí zpěv posloužit jako vhodný příklad znaku, který má vrozený i naučený základ. Zároveň ptačí zpěv je jedním z nejčastějších témat výzkumu etologických studií, z nichž některé jsou citovány v literárním přehledu. Informatika a informační a komunikační technologie Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka k: vyuţívání výpočetní techniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k týmové spolupráci na úrovni školní, republikové a mezinárodní. Projekt NČS je založen na spolupráci dobrovolníků z celé České republiky a je příkladem efektivního využití elektroniky pro realizování vědeckého výzkumu. 4. 3. 2. 3. Průřezová témata Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako témata, která jsou v současnosti vnímána jako aktuální; jsou povinnou součástí vzdělávání a mají především ovlivňovat postoje, hodnotový systém a jednání ţáků. Do vzdělávání ve čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií jsou zařazena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova. Environmentální výchova V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma ţákovi pomoci: vnímat místo, ve kterém ţije, a změny, které v něm probíhají, a cítit zodpovědnost za jeho další vývoj, a to nejen z hlediska ţivotního prostředí. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma ţákovi pomoci: znát z vlastní zkušenosti přírodní a kulturní hodnoty ve svém okolí, uvaţovat o nich v souvislostech a chápat příčiny a následky jejich poškozování. Účast v projektu díky propojení s akcí Pták roku rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí (chemizace, scelování lánů), vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování. Navíc nahrávání není omezeno na chráněná či zvláště cenná území, a proto může přispět k uvědomění si hodnoty blízkého okolí. 4. 4. Průběžné výsledky projektu NČS Organizátorům se dosud (stav k 6. 5. 2011) podařilo nasbírat výsledky testování 96 různých elektronických přístrojů. Dostatečného frekvenčního rozsahu pro nahrávání zpěvu strnada obecného dosahuje podle vyjádření testujících 56 přístrojů. Podrobnější přehled výsledků podává příloha č. 3). Komunikaci s účastníky projektu a shromaţďování přicházejících dat obstarává Lucie Diblíková, které se ke 4. 5. 2011 podařilo nashromáţdit celkem 118 nahrávek zpěvů strnadů obecných od třinácti různých osob. Obrázek 11 zobrazuje mapu lokalit (označeny špendlíky), kde byly nahrávky pořízeny. 28 Obrázek 11: Mapa lokalit, na nichţ byl účastníky projektu NČS nahráván zpěv strnada obecného (stav k 10. 5. 2011); kaţdý obrázek špendlíku značí jednu lokalitu. Rozdíl mezi počtem zobrazených lokalit a počtem nahrávek (118) je způsoben vzájemným překrýváním označení blízkých lokalit při pouţitém měřítku. Podle průběţného zpracování nahrávek byly dosud pořízeny nahrávky dialektů BB, BC, BE, XlB a XsB. 29 5. Diskuse 5. 1. Průběžné výsledky projektu NČS Více neţ polovina přístrojů dosahuje poţadovaného frekvenčního rozsahu, a proto potíţe s opatřením vhodné techniky pravděpodobně nejsou hlavní překáţkou pro zájemce o nahrávání. Obrázky 12 a 13 ukazují profesionální směrové mikrofony, nicméně pro nahrávání strnadů lze pouţít i běţnou, levnější techniku, jak ukazuje tabulka v příloze č. 3. Dosud zpracované nahrávky dokládají, ţe územím České republiky opravdu prochází hranice dvou hlavních skupin dialektů strnada obecného (pořízeny byly jak XlB, XsB, tak BB, BC, BE dialekty) a jeden ze základních motivačních prvků projektu NČS (hledání hranice dialektů) tedy bude naplněn. Skutečnost, ţe zatím byla přijata data od 13 účastníků, z nichţ 3 nejsou členové ČSO, lze zatím jen velmi obtíţně vztahovat ke kvalitě instrukcí či propagace. V pokynech totiţ nejsou účastníci nabádáni k okamţitému posílání nahrávek a víme o několika lidech, kteří nashromáţděná data plánují poslat najednou aţ na konci sezóny (Z. Vermouzek, osobní sdělení). Je pravděpodobné, ţe stejně budou postupovat i mnozí další. Navíc materiály pro učitele byly zveřejněny teprve na konci dubna a nelze očekávat jejich okamţité vyuţití ve vyučování. Obrázek 12: Směrový parabolický mikrofon. Obrázek 13: Směrový puškový mikrofon. 30 5. 2. Projekt NČS jako občanská věda (citizen science) Projekt NČS zapojuje do vědecké činnosti širokou veřejnost, a proto patří do kategorie v angličtině pojmenované „citizen science“. Tento termín však zatím v češtině postrádá svůj ekvivalent, a tak v této závěrečné práci bude nadále pouţíváno spojení „občanská věda“. Za první projekt občanské vědy bývá označován jiţ „Christmas Bird Count“ zaměřený na sledování ptactva Ameriky, který probíhá kaţdoročně jiţ od roku 1900 (Silvertown, 2009). Nicméně velkého rozvoje dosahuje občanská věda zejména v posledních letech. Data posbíraná veřejností v současnosti pronikají i do předních vědeckých časopisů především v oborech ornitologie, paleontologie, astronomie, meteorologie a klimatologie (Bonney a kol., 2009). Věhlasu v této oblasti dosáhla skupina ornitologů sdruţená v Cornell Laboratory of Ornithology (dále v textu jako CLO) Ithaca, New York (Bhattacharjee, 2005). Proč však zapojovat veřejnost do vědeckého výzkumu? Vědci mohou především získat velké mnoţství dat z rozsáhlého území (Brossard a kol., 2005). Odpůrci občanské vědy sice často upozorňují na údajnou nízkou spolehlivost dat (Bhattacharjee, 2005), avšak nízká kvalita jednotlivých pozorování můţe být kompenzována jejich velikým mnoţstvím, protoţe lze odchýlená data vytipovat a zkontrolovat či nezahrnout do analýzy (Bonney a kol., 2009). V případě projektu NČS bylo raději ponecháno zpracování dat na straně odborníků a od veřejnosti je poţadováno „pouze“ zasílání vlastních nahrávek s nutnými doprovodnými údaji (následnou práci s nahrávkami si mohou zájemci vyzkoušet, ale jejich závěry se nepromítnou do celkového zpracování výsledků). Chyby v nahrávání (nahrání odlišného ptačího druhu, nevhodnost přístroje, absence úplných strof, nahrání stejného jedince vícekrát apod.) budou odhaleny při zpracovávání dat. Ze strany účastníků projektu tedy hrozí spíše chyba v lokalizaci místa nahrávání, které by však měla zabránit kontrola souřadnic pomocí jména nejbliţší obce. Na straně veřejnosti bývají zmiňovány tyto pozitivní dopady občanské vědy: 1) seznámení s principy vědy, 2) osvojování nových poznatků a dovedností, 3) proměna postoje vůči vědě a ţivotnímu prostředí (Brossard a kol., 2005). Navíc si dovolím doplnit ještě jedno pozitivum: 4) veřejnost díky občanské vědě získává i mnoho námětů pro smysluplné volnočasové aktivity, tedy zábavu. Jaké jsou šance, ţe bude těchto přínosů dosaţeno? Odpověď úzce souvisí s obecnými přínosy projektů občanské vědy, které zůstávají dosud poměrně nejasné, neboť dat pouţitelných pro takové hodnocení je dosud málo (Trumbull a kol., 2000). Přesto je však nutné uvedené cíle při organizaci projektů zohledňovat. 31 ad 1) Pro zlepšení pochopení principů vědecké práce je nutné účastníkům vysvětlovat, jak jejich aktivity přispívají k dosahování vědeckých výsledků (Brossard a kol., 2005). Tyto aspekty jsou v projektu NČS zdůrazněny zejména v propagačních materiálech, například v úvodních informacích o projektu na webových stránkách ČSO (http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2076) či v textech e-mailů rozesílaných učitelům, studentům a veřejnosti (přílohy č. 12, 13, 14 a 15). V případě uţití projektu NČS ve vyučování je ponechána velká volnost učitelům, a tedy i míra zdůraznění principů vědecké práce bude ovlivněna jejich volbou. Nicméně informace o významu nahrávání pro vědeckou práci jsou například v prezentaci projektu (přiloţena na CD, komentář v příloze č. 20). ad 2) Míra osvojování nových poznatků a dovedností účastníky projektu NČS závisí především na výsledcích jejich předchozího učení a na jejich zvídavosti. Minimální přínos můţe mít projekt pro účastníky, kteří jiţ dříve vládli všemi potřebnými vědomostmi a dovednostmi nutnými pro úspěšnou účast (pouţívat vhodný nahrávací přístroj, stahovat a odesílat nahraná data, poznat zpěv strnada obecného) i rozšiřující aktivity (sestrojování sonagramů, determinace dialektů). V případě školního vyučování je nutné přizpůsobit vyuţití projektu úrovni ţáků a cílům vyučování. Ty se samozřejmě liší podle škol i ročníků, a proto ponechává projekt NČS tento úkol na pedagogických pracovnících, kteří nejlépe znají situaci ve vlastních třídách či zájmových skupinách. ad 3) Jeden z hlavních přínosů projektu NČS na úrovni postojů vůči vědě a ţivotnímu prostředí spatřuji v moţnosti vědeckého zkoumání na „obyčejných“ lokalitách. Strnad obecný se totiţ nejčastěji vyskytuje na okrajích lidských sídel, v rozptýlené zeleni mezi poli, podél cest, ale i ve zdánlivě zcela nezajímavých rumištích a podobných málo pěstěných plochách (Cramp a Perrins 1994). Účastníci projektu proto mohou najít vhodné lokality i v těsné blízkosti svého bydliště, coţ nejen usnadňuje nahrávání, ale lze téţ předpokládat, ţe případná změna postoje nahrávajících vůči takovým lokalitám můţe v budoucnu ovlivnit osud těchto míst. ad 4) Samotné nahrávání zpěvu strnadů je z pohledu mnoha lidí, kteří si jednou tuto aktivitu vyzkoušejí, zábavné a postačí jako motivace pro další výpravy za strnady, jak nasvědčují rostoucí počty nahrávek od jednotlivých účastníků projektu (ačkoliv z vyššího počtu nahrávek nevyplývá ţádná odměna). I podklady určené pro vyuţití ve vyučování (prezentace, didaktická hra) byly vytvářeny s důrazem na motivační a zábavné prvky. Další moţnosti jak motivovat a zaujmout vlastní studenty mohou učitelé nalézt s pomocí literárního přehledu. 5. 3. Splňuje projekt NČS kritéria ideálního projektu občanské vědy? Pro tvůrce projektů občanské vědy uţ byly publikovány nejrůznější rady a schémata. Například Trumbull a kol. (2005) zdůrazňují nutnost: 1) začlenit do materiálů pro účastníky poznatky o studované tematice a vědecké práci tak, aby umoţňovaly naplánovat a provést poţadovaná pozorování; 2) zdůvodnit doporučené postupy či uspořádání pozorování, 3) připravit projekt v souladu s cíli vzdělávání. Projekt NČS podle mého názoru splňuje všechna tři kritéria. Materiály pro jednotlivé účastníky i pro pedagogy obsahují poměrně podrobný plán práce i instrukce. Stručné zdůvodnění 32 postupů je obsaţeno v instrukcích k jednotlivým úkonům, hlubšího porozumění lze dosáhnout díky literárnímu přehledu. Na soulad projektu NČS a cílů vzdělávání, omezíme-li se na cíle podle RVP G a RVP ZV, ukázala kapitola 4. 3. Ještě podrobnější návod na organizaci projektů občanské vědy předkládají Bonney a kol. (2009), kteří rozdělili postup do devíti kroků:1) výběr vhodné otázky; 2) zformování týmu organizátorů; 3) příprava, testování a úpravy materiálů pro účastníky projektu; 4) propagace projektu – získávání účastníků; 5) výcvik účastníků; 6) sběr, úprava a zveřejnění dat; 7) analýza a interpretace dat; 8) publikace, medializace výsledků; 9) zhodnocení projektu. Tato závěrečná práce se týká především přípravy návodů pro účastníky, propagace projektu a výcviku účastníků, proto budu ve svém hodnocení projektu NČS podrobněji diskutovat jen body 3, 4 a 5. 5. 3. 1. Příprava, testování a úpravy materiálů pro účastníky projektu Návody pro účastníky by měly být především jasné a stručné (Bonney a kol., 2009). Zachovat co nejstručnější podobu bylo v některých případech problematické, neboť bylo zároveň nutné instruovat účastníky přesně a úplně, aby byla získána dostatečně kvalitní data. Dále je třeba, aby se mohli účastníci poradit s organizátory, jakmile narazí na jakoukoliv nejasnost (Bonney a kol., 2009). V případě projektu NČS je taková pomoc realizována zejména e-mailovou komunikací či výměnou zkušeností díky sociální síti facebook (www.facebook.com/strnadi). Nutné bývá i testování výsledných návodů se skupinkou lidí dobře reprezentujících veřejnost úrovní svých vědomostí a dovedností (Bonney a kol., 2009). Takovým testem materiály pro účastníky NČS neprošly. Největší chyby a nesrozumitelnosti však byly odstraňovány díky kontrole návodů kolegy z organizačního týmu, z nichţ někteří byli v určitých případech (ovládání programů Raven či AoA Audio Extractor) naprostí laici. Kromě základních návodů mohou být účastníkům projektů občanské vědy nabízeny i další materiály – například plakáty, videa, zvukové nahrávky, či zřízení tzv. FAQs, tedy odpovědí na často kladené otázky (Bonney a kol., 2009). Vzhledem k relativně krátkému trvání nebyl projekt NČS do takové šíře rozvrţen. 5. 3. 2. Propagace projektu, získání účastníků a jejich výcvik Veřejnost můţe být ke spolupráci vyzývána přímou korespondencí, pomocí letáčků, oznámení v novinách a časopisech, broţur, plakátů, konferencí atp. (Bonney a kol., 2009). Projekt NČS byl díky úsilí organizátorů dosud propagován nejrůznějšími způsoby: Adresně byli e-mailem vyzváni k účasti učitelé fakultních škol PřF UK, účastníci projektu Jaro oţívá a členové některých poboček ČSO. Další učitelé byli kontaktováni prostřednictvím svých studentů (účastníků Pokroků v biologii, přijímacích zkoušek z biologie nanečisto). Dosah virálních e-mailů rozšířených ze schránek organizátorů bohuţel zjistit nelze. Letáček/plakát o projektu byl přikládán ke všem propagačním mailům, rozvěšen po nástěnkách PřF UK, dále na konferenci Zoologické dny 2011 v Brně atp. 33 V tisku se podrobnější informace o projektu objevily zejména v časopise Ptačí svět (časopis ČSO zaměřený na popularizaci domácí i světové ornitologie a ochranu ptactva). V televizi se nahrávání strnadů objeví v popularizačním pořadu Port. V rádiích je projekt pravidelně prezentován v pořadu Meteor a několikrát byly poskytnuty delší či kratší rozhovory například pro Radio Wave či Český rozhlas Region. Uvedený výčet mediálního obrazu projektu NČS jistě není úplný, neboť není moţné dohledat veškeré zmínky o projektu; například na tiskové konferenci k příleţitosti vyhlášení Ptáka roku 2011 byli přítomni zástupci asi 15 různých médií (tisku, televize i rádií), a dalších více neţ 10 rozhovorů se zástupci různých médií bylo podáváno po telefonu později. Obrázek 14: Natáčení příspěvku pro televizní pořad Port. Na schůzi ČSO i jejích jednotlivých poboček ČSO byl projekt propagován pomocí asi desetiminutové prezentace. Projekt byl téţ zmiňován na nejrůznějších akcích pro studenty i veřejnost, například na semináři KUDBi, semináři OPVK, některých přednáškách pro studenty Přírodovědecké fakulty UK, na kurzu Pokroky v biologii (přednáškový cyklus pro talentované středoškolské studenty), při vycházkách za ptačím zpěvem v rámci Dne Země pořádaného obecně prospěšnou společností Chaloupky. Internet byl vyuţit zejména formou sociální sítě facebook, na které byla zřízena komunita Nářečí českých strnadů (www.facebook.com/strnadi), která se „líbí“ jiţ 136 uţivatelům (stav k 5. 5. 2011). Různě dlouhé články o projektu se kromě webových stránek Přírodovědecké fakulty UK, ČSO, jednotlivých poboček ČSO, Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Meteoru objevily i na http://technet.idnes.cz/, http://www.nikonclub.cz/, http://www.outdoorguide.cz/. Jak vidno, projekt byl rozšířen zejména mezi členy České společnosti ornitologické (články v časopise Ptačí svět, příspěvky na schůzích) a mezi občany s jiţ získaným zájmem o přírodu (posluchači pořadu Meteor, účastníci zmíněných přednášek, diváci pořadu Port). Propagace široké veřejnosti uţ byla méně systematická a vázána spíše na jednotlivé moţnosti pronikání do méně specializovaných mediálních příspěvků. Ještě větší rezervy lze patrně spatřovat v dosavadní distribuci materiálů mezi pedagogy (na níţ se však dosud pracuje – v „recenzním řízení“ je například příspěvek 34 na metodický portál www.rvp.cz, který je pouţíván učiteli z celé republiky). Nicméně, pouhé nabízení připravených materiálů nebývá často úspěšné; vhodnější je začlenit uţ do přípravy projektu veřejnost (Bonney a kol., 2009). Této moţnosti projekt NČS nevyuţil, pokud pominu krátkou závěrečnou diskusi s účastníky semináře OPVK a podobné, soukromé konzultace organizátorů. Jednou z příčin bylo i záměrné utajování identity Ptáka roku 2011 aţ do jeho vyhlášení tiskovou konferencí na počátku února. Projekty CLO obvykle nabízejí instrukce k projektu samotnému, rozšiřující četbu, videa a další doplňující materiál jako kartičky pro určování ptáků, nahrávky hlasů ptáků, instrukce k výrobě ptačích budek a krmítek. Některé projekty bývají doplněny i o instruktáţní setkání odborníků s účastníky projektů, například v přírodovědných muzeích a nejrůznějších centrech zaměřených na práci s mládeţí (Bonney a kol., 2009). Z uvedených moţností projekt NČS nabízí rozšiřující četbu, hlasy ptáků (jednotlivé dialekty strnada obecného) či další rozšiřující aktivity (extrakce zvukové stopy, vizualizace zvuků). Případné potíţe s praktickou účastí jsou namísto instruktáţí řešeny pomocí e-mailové komunikace, která bývá ze strany organizátorů zajišťována kaţdodenně. Podle názorů některých spolupracovníků by instrukcím pro veřejnost velmi prospělo doplnění další obrazovou dokumentací či ještě lépe videonahrávkami demonstrujícími obtíţnější činnosti (testování nahrávacího zařízení, nahrávání v terénu, extrakce zvukové stopy). 5. 4. Porovnání projektu NČS s dalšími projekty občanské vědy Zaměřením na širokou veřejnost včetně školou povinných dětí i ornitologickou tematikou se NČS shoduje s projektem „BirdSleuth“ („ptačí detektiv“) organizovaným CLO. Na webových stránkách projektu BirdSleuth si učitelé mohou objednat připravené sady didaktických pomůcek pro aktivity spojené s pozorováním ptáků, které rozvíjejí dovednosti samostatné vědecké práce (Bonney 2009). Sada obsahuje i kartičky pro určování ptáků a CD s hlasy ptáků (http://www.birds.cornell.edu/birdsleuth/about/what-is-birdsleuth). Na rozdíl od NČS však projekt BirdSleuth neslouţí pro sběr dat, která by následně byla vědci publikována. Cílem BirdSleuth je spíše rozvoj dovedností ţáků nutných pro účast v dalších projektech CLO, ačkoliv i ty jsou připravovány spíše pro úplné laiky. Projekty CLO vyuţívají zejména vizuální rozpoznávání ptáků (ţádný z projektů není zaměřen na ptačí hlasy), konkrétně jsou zaměřeny na pozorování: rozšíření ptáků ve volné přírodě, příletů na krmítka, úspěšnosti hnízdění, ptáků v městské zeleni, rozšíření ptáků v blízkosti domů, vlivu nejrůznějších úprav parků a zahrad na ptactvo. Propagace těchto projektů je, soudě podle počtu účastníků, velmi úspěšná - kaţdoročně přispívá svými pozorováními více neţ 200 000 lidí (http://www.birds.cornell.edu/page.aspx?pid=1664). Avšak vyuţít zkušeností CLO pro účely projektu NČS je poměrně obtíţné. Překáţkou jsou například odlišnosti kulturního prostředí (výuka v amerických a českých školách), zázemí projektů (CLO podporuje asi 35 000 členů), a délky jejich trvání - NČS je zatím rozvrţen jako jednoletý projekt, na rozdíl od dlouhodobých projektů CLO. Uţitečnější proto můţe být porovnání s projekty probíhajícími v České republice. I u nás v současnosti probíhá několik projektů občanské vědy. Jen na ptactvo jsou zaměřeny například tyto projekty: Jednotný program sčítání ptáků (dále jako JPSP) – mapování rozšíření ptáků 35 podle jejich hlasových projevů; fenologická mapování – sledování načasování migrace ptactva; krouţkování – dříve zejména hledání migračních tras, dnes spíše sledování změn početnosti a produktivity ptačích populací (http://www.cso.cz/index.php?ID=992). Pro účast ve zmiňovaných projektech jsou však nutné uţ poměrně rozsáhlé předchozí vědomosti a dovednosti (poznávání ptačích hlasů, determinace podle morfologie atd.). Naopak podstatně niţší nároky na účastníky klade projekt „Jaro oţívá“, který je českou částí evropského Spring Alive (výchovně vzdělávací kampaň mezinárodního sdruţení na ochranu ptáků Birdife International). Hlavním cílem projektu Jaro oţívá je vzbudit u dětí zájem o přírodu. Děti (i dospělí) zaznamenávají svá první pozorování vybraných ptačích druhů (vlaštovka obecná, vlha pestrá, čáp bílý, rorýs obecný, kukačka obecná) v daném roce, a tím přispívají k mapování nástupu jara. Do projektu se můţe zapojit buď kaţdý sám, nebo společně s ostatními členy své třídy či zájmové skupiny. Proto projekt Jaro oţívá nabízí i materiály pro pedagogy, které zahrnují nejrůznější pomůcky (například omalovánky či pracovní listy s ornitologickou tematikou). Nabízeno je téţ 15 různých her a námětů pro zpestření výuky (didaktické hry, náměty pro výrobu vlastních tabulek či plakátů shrnujících poznatky, podklady pro diskuse, praktická cvičení, slohové práce, inscenace). Zpětná vazba je zajištěna především pomocí webových stránek www.springalive.net, kde si mohou účastníci prohlédnout příslušné tabulky a mapky s výsledky pozorování (www.springalive.net). Z hlediska činnosti účastníků jsou nároky projektu NČS vyšší neţ poţadavky projektu Jaro oţívá (nejde jen o rozpoznání ptačího druhu v přírodě, ale i o nahrávání jeho zpěvu a odeslání dat), ale zároveň niţší neţ u výše zmíněného JPSP (v NČS stačí poznat pouze jeden ptačí druh a všechnu terénní činnost lze stihnout na jedné vycházce do přírody). Spolupracovníkem JPSP se totiţ můţe stát jenom člověk, který dovede spolehlivě rozeznávat naše ptáky v terénu podle opeření i podle hlasu, a smysluplná data vyplývají teprve z kaţdoročně opakovaných pozorování (http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1082). Zřejmě proto organizátoři JPSP spoléhají při shánění dalších účastníků spíše na propagaci formou zveřejňování výsledků JPSP a komunikaci v rámci České společnosti ornitologické (http://jpsp.birds.cz/ a http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1082). Svou ambicí stát se součástí vyučování a přilákat pozornost veřejnosti se tedy projekt NČS mnohem více blíţí projektu Jaro oţívá. Ačkoliv autorské kolektivy nebyly v přímém propojení, lze při porovnání těchto projektů najít mnoho podobností (například zveřejnění výsledků projektu pomocí internetových stránek, příprava didaktických her). Rozdíly lze spatřit například v didaktických materiálech – informačně poměrně nabitá prezentace nabízená projektem NČS doplněná jednou didaktickou hrou kontrastuje s širokou paletou aktivit spojených s projektem Jaro oţívá, které seznamují spíše se základními informacemi. Příčinou těchto rozdílů bude kromě jiného (zkušenosti, finanční a časové moţnosti autorů atp.) i zaměření na jinou cílovou skupinu. Zatímco projekt NČS cílí na ţáky druhého stupně základních škol a studenty škol středních, projekt Jaro oţívá je určen zejména pro děti ve věku 8-12 let. Tato časová návaznost by tak do budoucna moţná mohla být impulsem pro propojení těchto dvou projektů (za předpokladu, ţe první rok projektu NČS přinese výsledky vybízející k další spolupráci s veřejností). Kdyby bylo po zpracování výsledků rozhodnuto o dalším pokračování projektu NČS, coţ je zvaţováno jiţ nyní, mohly by být pro veřejnost doplněny další materiály. Nabídka by mohla být rozšířena zejména o další didaktické hry či cvičení, podle 36 názorů účastníků semináře KUDBi by bylo téţ vhodné začlenit do materiálů zpěv dalších druhů ptáků, pro případné školní exkurze spojené s nahráváním by mohly být vytvořeny pracovní listy pro kaţdého ţáka. Inspirativní jsou téţ prvky motivující k účasti celé třídy, jeţ jsou pouţity organizátory projektu Jaro oţívá: certifikát o účasti v projektu, stolní hra na motivy migrace ptáků Cesta do Afriky a další vzdělávací materiály. 37 6. Závěr Jiţ v úvodu byly představeny tři základní cíle této závěrečné práce: 1. připravit instrukce pro jednotlivé účastníky projektu NČS 2. připravit podklady pro propagaci projektu NČS veřejnosti, 3. připravit a rozšířit mezi pedagogické pracovníky materiály, které by jim pomohly vyuţít projekt NČS ve vyučování. Instrukce pro účastníky projektu byly připraveny ve formě textů s doprovodným obrazovým materiálem a zveřejněny pomocí webových stránek ČSO (www.cso.cz). Připravené materiály provázejí účastníky projektu všemi nutnými kroky, a navíc nabízejí náměty k rozšiřujícím aktivitám. Pro účely propagace projektu byl navrţen plakát, sepsáno několik textů pro zveřejnění na různých vhodně zaměřených internetových stránkách a připraveny dvě virální e-mailové zprávy. Pro učitele byl vytvořen speciální balíček, který obsahuje kromě plakátu i podklady pro didaktickou hru, návod pro ověření vhodnosti přístrojů a prezentaci projektu doplněnou psaným komentářem. Balíček materiálů byl propagován pomocí e-mailových zpráv a článků na vybraných webových stránkách. Kvalita i kvantita vytvořených materiálů a odvedené práce je porovnávána se zahraniční literaturou i s podobnými probíhajícími projekty. V období dokončování této závěrečné práce jsou materiály vyuţívány účastníky projektu NČS, pro nějţ budou sbírána terénní data aţ do konce srpna. Pak budou nahrávky vyhodnoceny a výsledky prezentovány (pravděpodobně za drobného přispění autora této práce). O dalším vyuţití materiálů vytvořených v této závěrečné práci bude rozhodnuto podle získaných výsledků. Nicméně některé části této práce byly navzdory těsnému sepjetí s projektem NČS pojaty více „nadčasově“ a její výstupy proto mohou slouţit učitelům jako učební pomůcka či zdroj inspirace nezávisle na dalším osudu projektu NČS. 38 7. Seznam literatury Baker M.C., Bjerke T.K., Lampe H., Espmark Y.O. (1987): Sexual response of female yellowhammers to differences in regional song dialects and repertoires sizes. Animal behaviour 35. Beecher M.D., Campbell S.E. (2005): The role of unshared songs in singing interactions between neighbouring song sparrows. Animal behaviour 70: 1297-1304. Bhattacharjee Y. (2005): Ornithology - Citizen scientists supplement work of Cornell researchers - A half-century of interaction with bird watchers has evolved into a robust and growing collaboration between volunteers and a leading ornithology lab. Science 308: 1402-1403. Bonney R., Cooper C.B., Dickinson J., Kelling S., Phillips T., Rosenber K.V., Shirk J. (2009): Citizen Science: A Developing Tool for Expanding Science Knowledge and Scientific Literacy. Bioscience 59: 977-984. Brossard D., Lewenstein B., Bonney R. (2005): Scientific knowledge and attitude change: The impact of a citizen science project. International Journal of Science Education 27: 10991121. Caro S.P., Keulen C., Poncin P. (2009): Song repertoires in a western European population of yellowhammers Emberiza citrinella. Acta ornitologica 44: 9–16. Catchpole C.K., Slater P.J.B. (eds) (2008): Bird song: biological themes and variations, Cambridge. (335 stránek) Cramp S. & Perrins C. M. (eds) (1994): The birds of the western Palearctic. Vol. 9. Buntings to New World warblers. Oxford University Press, Oxford. Evans C., Abrams E., Reitsma R., Roux K., Salmonsen L., Marra P.P. (2005): The Neighborhood Nestwatch program: Participant outcomes of a citizen-science ecological research project. Conservation Biology 19: 589-594. Geberzahn N., Hultsch H., Todt D. (2002): Latent song type memories are accessible through auditory stimulation in a hand-reared songbird. Animal behaviour 64: 783–790. Gruber T., Nagle L. (2010): Territorial reactions of male Yellowhammers (Emberiza citrinella) toward a specific song structure. Journal of ornithology 151: 645–654. Hansen P. (1981): Coordinated singing in neighbouring Yellowhammers (Emberiza citrinella). Natura Jutlandica 19: 121-138. Hansen P. (1984): Neighbour-stranger song discrimination in territorial Yellowhammer Emberiza citrinella males, and a comparison with responses to own and alien song dialects. Ornis Scandinavica 15: 240-247. Hansen P. (1985): Geographic song variation in the yellowhammer (Emberiza citrinella). Natura Jutlandica 21: 209–219. Hansen P. (1999): Long-term stability of song elements in the yellowhammer Emberiza citrinella. Bioacoustics 9: 281–295. Hiett J.C., Catchpole C.K. (1982): Song repertoires and seasonal song in the Yellowhammer, Emberiza citrinella. Animal behaviour 30: 568–574. Krebs J.R. (1977): The significance of song repertoires: The Beau Geste hypothesis. Animal behaviour 25: 475-478. MacDougall-Shackleton E.A., Derryberry E.P., Hahn T.P. (2002): Nonlocal male mountain whitecrowned sparrows have lower paternity and higher parasite loads than males singing local dialect. Behavioral Ecology 13: 682-689. Møller A.P. (1982): Song dialects in a population of yellowhammers Emberiza citrinella in Denmark. Ornis Scandinavica 13: 239-246. 39 Møller A.P. (1988): Spatial and temporal distribution of song in the yellowhammer Emberiza citrinella. Ethology 78: 321–331. Rutkowska-Guz J.M., Osiejuk T.S. (2004): Song structure and variation in yellowhammers Emberiza citrinella from western Poland. Poland journal of ecology 52: 333–345. Výzkumný ústav pedagogický (2007a) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický, Praha. 126 stran. Dostupné z WWW: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf>, (5. 5. 2011). Výzkumný ústav pedagogický (2007b). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Výzkumný ústav pedagogický Praha. 100 stran. Dostupné z WWW: <http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2009/12/RVPG-2007-07_final.pdf>, (5. 5. 2011). ISBN 978-80-87000-11-3. Silvertown J. (2009): A new dawn for citizen science. Trends in Ecology & Evolution 24: 467471. Slabbekoorn H., Smith T.B. (2002): Bird song, ecology and speciation. Philosophical Transactions: Biological Sciences 357: 493-503. Trumbull D.J., Bonney R., Bascom D., Cabral A. (2000): Thinking scientifically during participation in a citizen-science project. Science Education 84: 265-275. Trumbull D.J., Bonney R., Grudens-Schuck N. (2005): Developing materials to promote inquiry: Lessons learned. Science Education 89: 879-900. Wallschläger D. (1998): Was ist ein Goldammerdialekt? Brandenburgische umwelt berichte 3: 59-68. Wonke G., Wallschläger D. (2009): Song dialects in the yellowhammer Emberiza citrinella: bioacoustic variation between and within dialects Journal of ornithology 150: 117–126. Internetové zdroje http://www.cso.cz/index.php?ID=389 (5. 5. 2011) http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1082 (5. 5. 2011) http://www.iwccz.wz.cz/ (5. 5. 2011) http://birdlife.cz/index.php?ID=2071 (5. 5. 2011) http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/testovaci-nahravka (5. 5. 2011) http://www.goldammerdialekt.de/ (5. 5. 2011) http://www.cso.cz/index.php?ID=2060 (5. 5. 2011) http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2076 (5. 5. 2011) http://www.birds.cornell.edu/birdsleuth/about/what-is-birdsleuth (1. 5. 2011) http://www.birds.cornell.edu/page.aspx?pid=1664 (5. 5. 2011) http://www.cso.cz/index.php?ID=992 (27. 4. 2011) http://www.springalive.net (29. 4. 2011) http://jpsp.birds.cz/ (5. 5. 2011) 40 8. Přílohy Příloha č. 1: Hlavní návod Zapojte se do výzkumu nářečí ptáka roku 2011, strnada obecného! S našimi podrobnými návody to hravě zvládnete! 1. Opatřete si přístroj, s jehož pomocí budete v přírodě pořizovat digitální nahrávky. Vhodné jsou například některé mobilní telefony, většina digitálních kamer, některé digitální fotoaparáty a lepší diktafony. 2. Ověřte, že vaše zařízení nahrává dostatečný rozsah frekvencí. Je potřeba, abyste nahráli bez výrazného zkreslení zvuky o frekvenci alespoň 8 kHz. Nejdříve zkuste vyhledat svůj přístroj v průběţně aktualizovaném seznamu otestovaných přístrojů. Pokud jej nenajdete, zkuste provést test podle návodu Ověření vhodnosti nahrávacího zařízení. 3. Nahrajte v terénu zpěv strnada obecného. Nezapomeňte si poznamenat potřebné údaje, bez kterých by byla nahrávka nepoužitelná. Postupujte podle detailního návodu pro práci v terénu. Nahrajte co nejvíc strnadů, kaţdou nahrávku důkladně popište (nejlepší je nahrát komentář přímo do nahrávky). Nahrávat můţete celé jaro a léto, na jedné nebo více lokalitách, jen musíte dát pozor, abyste nenahráli jednoho ptáka vícekrát. Zkreslilo by to výsledky. Pozor! Pro projekt je zcela klíčové správné přiřazení nahrávek k lokalitám a k jednotlivým samcům! 4. Stáhněte nahrávky do počítače. Pokud jste nahráli video, zkuste v počítači zvlášť uložit zvukovou stopu. Ukládání zvukové stopy je nepovinný krok, který výrazně zmenší velikost souborů. Zpracovávat budeme ale i zaslaná videa. Pokud nemáte se získáváním zvukové stopy z videa zkušenosti, nevadí – s naším návodem Jak získat zvukovou stopu z videa to jistě zvládnete! 5. Vyplňte souhrnnou tabulku podle svých terénních záznamů. Nezapomeňte pojmenovat soubory s nahrávkami (zvukové stopy, případně videa) v souladu s kódy samců, které jste uvedli v tabulce. Pokud jste v terénu nezaznamenali přesnou polohu podle GPS, zkuste zjistit souřadnice podle internetu. 41 6. Pošlete nám své nahrávky a vyplněnou tabulku. Připojte pro jistotu i všechny testovací nahrávky, pokud jste je jiţ neposlali dřív. o emailem na adresu strnad birdlife.cz. Doporučujeme soubory zabalit do jednoho balíčku formátu ZIP nebo RAR. Soubory přiloţené k jedné zprávě nesmějí být větší neţ 25 MB. o pomocí webové služby uschovna.cz na adresu strnad birdlife.cz. Takto můţete odeslat najednou aţ 300 MB příloh. o poštou na DVD či CD na adresu: Strnad 2011, ČSO, Na Bělidle 34, 150 00 PrahaSmíchov. Posláním nahrávek vaše úloha v projektu končí. Po zpracování zveřejníme výsledky a vy se dozvíte, kterým nářečím zpívají „vaši“ strnadi. Chcete více? Se zdarma dostupným softwarem můţe dnes analyzovat ptačí zpěv doslova kaţdý. Neváhejte a zkuste to! V našem návodu k instalaci a návodu k ovládání se dozvíte, jak pouţívat program Raven Lite, jak vytvořit sonagramy svých nahrávek a jak je přiřadit jednotlivým nářečím. Zajímá vás, jak a proč vznikají ptačí nářečí, proč a komu ptáci zpívají, zda je ptačí zpěv vrozený, nebo naučený či jak číst sonagram? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v literárním přehledu. Potřebujete poradit? Nebudete-li si s čímkoli vědět rady, napište nám na strnad birdlife.cz. Budeme se snaţit odpovědět co nejdříve, ale nemusí to být vţdy obratem – občas také můţeme být v terénu, kde se k emailu nedostaneme. A těšte se na odměnu! Největší odměnou je samozřejmě vědomí, ţe jste se přímo podíleli na poodhalení dalšího tajemství přírody. Navíc mezi autory došlých nahrávek vylosujeme výherce, kterého čeká dalekohled Vortex Diamondback 10×42 a další zajímavé ceny - CD s hlasy ptáků, knihy a další. Hlavní cenu dalekohled - věnovali BestPatron.eu, který je sponzorem projektu, a katedra ekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, která se na organizaci projektu a vyhodnocení dat podílí. 42 Příloha č. 2: Postup testování nahrávacích zařízení Ne všechna zařízení schopná zaznamenat zvuk jsou vhodná pro nahrávání zpěvu strnadů. Některá nemají dostatečný frekvenční rozsah a vyšší frekvence vůbec nezaznamenají nebo je mohou výrazně zkreslit. Proto je nutno zařízení před samotným nahráváním v terénu otestovat, aby terénní práce nebyla zbytečná. Podle tohoto návodu zjistíte, jak vhodné je vaše zařízení pro nahrávání Ptáka roku 2011. 1. Podívejte se, zda váš přístroj jiţ nebyl testován někým jiným – dosud vyzkoušené přístroje jsou v průběţně doplňované tabulce: https://spreadsheets.google.com/pub?key=0ApTs_NZ19zmhdDJpRUtzSklHR2YtSGNCaS1GOVQ tRHc&hl=en&output=html. Pokud tam váš přístroj není, pak jej prosím vyzkoušejte za pomoci následujících instrukcí. 2. Stáhněte si do počítače testovací nahrávku, kterou naleznete na této adrese: http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/testovaci-nahravka 3. Přehrajte staţenou nahrávku na svém počítači. Měli byste uslyšet komentovanou sérii postupně se zvyšujících tónů. Pokud byste všechny tóny neslyšeli, zkuste to na jiném počítači. 4. Spusťte znovu testovací nahrávku a pokuste se ji nahrát na svůj přístroj. a) Natočte videozáznam nahrávky (funkce „video“, „film“ atp.). b) Máte-li přístroj schopný nahrávat pouze zvuky (nejlépe ve formátu WAV, ale lze i MP3), vyzkoušejte tuto funkci. Pozor, při pouhém záznamu zvuku však často bývá frekvenční rozsah nedostatečný – jako je tomu u funkce „hlasový rekordér“ („voice recorder“, často formát AMR). Nahráváte-li na fotoaparát či mobilní telefon, pouţijte raději funkci „video“.. 5. Stáhněte nahrávku ze svého přístroje do počítače, zkuste ji v počítači přehrát a zařadit přístroj podle kvality nahrávky do správné kategorie (vhodný, dostačující, nevhodný) s pomocí níţe uvedených instrukcí. Kdybyste si nebyli zařazením jistí, pošlete nám svou nahrávku na adresu strnad birdlife.cz. Nahrávku posoudíme a zařadíme sami. Pokud na své nahrávce slyšíte celou sekvenci zvyšujících se tónů stejně jako na té původní, přístroj je vhodný pro nahrávání hlasů strnadů. Pokračujte rovnou krokem 8. Pokud některý tón vůbec neslyšíte nebo se zdá najednou stejně vysoký nebo niţší, neţ předcházející, přístroj jiţ nebyl schopen správně příslušnou frekvenci nahrát. Pokračujte krokem 6. 6. Kde dochází ke „zmizení“ nebo poklesu tónů? Jiţ u tónů s frekvencí mezi 5 a 7 kHz. Přístroj, nebo alespoň vámi pouţitá nahrávací funkce, jsou k nahrávání strnadů zcela nevhodné. Poslechněte si, jak zní nevhodná nahrávka: http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/spatna-nahravka. Pokračujte krokem 8. Slyšíte-li znatelné zkreslení nebo pokles tónu aţ u frekvencí nad 7 kHz, pokračujte krokem 7. 7. Nahrajte přístrojem testovací zpěv strnada: http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/ptak-roku43 2011/strnad-BE. Přehrajte v počítači svou nahrávku. Slyšíte na své nahrávce závěrečné vysoké „cíí“? Ano - přístroj testem prošel - je dostačující. Ne, „cíí“ není slyšet - přístroj, nebo alespoň vámi pouţitá nahrávací funkce, jsou bohuţel k nahrávání strnadů nevhodné. 8. Pošlete mail na adresu strnad birdlife.cz podle těchto instrukcí: předmět: testování nahrávek v textu zprávy uveďte na první tři řádky následující údaje: značku a typ přístroje pouţitou funkci a formát nahrávky (WAV, MP3, WMA, MOV, MP4, AVI, MPG,...) kategorie, do níţ přístroj patří (jedna z moţností: vhodný, dostačující, nevhodný) Na další řádky můţete doplnit vlastní komentář (ale není to nutné) příklad textu mailu sestavený podle nahrávky z Canonu: Canon PowerShot A480 Film (video), AVI nevhodný 9. Svou nahrávku si prosím nechte uloţenou v počítači – podle toho, kolik a jakých odpovědí dorazí, Vás moţná ještě poprosíme o její zaslání. 44 Tato průběžně aktualizovaná tabulka shrnuje, která zařízení byla otestována pro vhodnost nahrávání zpěvu ptáka roku 2011 - strnada obecného. Nejedná o kompletní přehled, lze předpokládat, ţe zařízení vhodných pro nahrávání je mnohem více (např. naprostá většina digitálních videokamer a mnoho moderních kompaktních digitálních fotoaparátů vyšší střední třídy). Pokud najde Digitální fotoaparáty Diktafony, MP3 přehrávače a Mobilní telefony funkce výsledek (funkce video) výsledek Videokamery výsledek jiná nahrávací zařízení Canon MVX 45i při Apple iPhone 3G video, diktafon vhodný Canon EOS 7D vhodný záznamu na miniDV vhodný Cowon iAudio7 Canon MVX 45i při HTC Touch Diamond 2 video nevhodný Canon PowerShot A3000 IS nevhodný záznamu na SD nevhodný Edirol R-09HR HTC Touch HD2 video nevhodný Canon PowerShot A480 nevhodný Canon MVX4i vhodný Fostex FR-2 LE HTC Touch Pro video nevhodný Canon PowerShot A710IS nevhodný JVC Everio GZ-MG155E vhodný Marantz PMD-661 vhodný (i záznam Huawei U8100 video, diktafon nevhodný Canon PowerShot G10 do WAV) JVC Everio GZ-MG20E vhodný Olympus DS-50 Nokia 2330 video nevhodný Canon PowerShot G9 vhodný JVC Everio GZ-MG730 dostačující Olympus DS-50 Nokia 31!0c video nevhodný Canon PowerShot S90 vhodný JVC Everio GZ-MS100 vhodný Olympus LS-10 vhodný (i záznam Nokia 3120 Classic video nevhodný Canon Powershot SD1100 IS do WAV) JVC Piscio GC-WP10AE vhodný (video i MP3) Olympus LS-11 Nokia 3500c video, diktafon nevhodný Canon Powershot SX10 IS vhodný Panasonic HDC-SX5 vhodný Olympus WS-310M Nokia 5130 XpressMusic video, diktafon nevhodný Canon PowerShot SX120 IS nevhodný Panasonic NV-GS37 vhodný Olympus WS-550M Nokia 5230 video dostačující Canon Powershot SX20 IS vhodný Panasonic SDR/S7 vhodný Samsung YP-U3J Nokia 5310 Sony Digital Handycam XpressMusic video nevhodný Nikon Coolpix L100 nevhodný CDR-TRV320E vhodný Sansa e260 Sencor SFP 1240 (MP3 Nokia 6230i video, diktafon nevhodný Nikon Coolpix P80 nevhodný přehrávač) Nokia 6300 video nevhodný Nikon D90 nevhodný Sony PCM-M10 Stormblue A9 WO (MP3 Nokia 6303 video, diktafon nevhodný Olympus mju 720SW nevhodný přehrávač) Nokia 6700 slide video vhodný Olympus SP 560-UZ nevhodný Teac MP-222-2GB-B záznamík (MP4 Nokia 6700 slide audio) vhodný Panasonic DMC FZ38 dostačující Yamaha Pocketrak C 24 Nokia 7230 diktafon nevhodný Panasonic DMC-LS85 nevhodný Olympus VN-5500PC Nokia C5-00 video vhodný Panasonic DMC-LZ7 nevhodný Olympus WS-110 Nokia E51 video vhodný Panasonic Lumix DMC-FZ3 nevhodný Cowon S9 Nokia E52 video vhodný Panasonic Lumix DMC-LX3 nevhodný TEAC MP-275-4GB Nokia E66 video vhodný Panasonic Lumix DMC-TZ27 vhodný Nokia E66 diktafon nevhodný Sony Cyber-shot DSC-H9 vhodný Samsung Galaxy S video dostačující Sony Cyber-shot DSC-P200 vhodný Samsung Galaxy S diktafon nevhodný Sony Cyber shot DSC-W350 dostačující dostačující nebo Samsung S8000 Jet video nevhodný, dle kusu Olympus SP-500UZ nevhodný Samsung SGH-S5230 video nevhodný Canon Digital IXUS 870 IS vhodný Sony Ericsson C510 video dostačující Sony Ericsson J20i Hazel diktafon nevhodný Sony Ericsson J20i Hazel video (MP4) vhodný Sony Ericsson K800i video, diktafon nevhodný Sony Ericsson P1i video nevhodný Sony Ericsson U10i video vhodný Sony Ericsson W205 diktafon nevhodný Sony Ericsson W800i video nevhodný Sony Ericsson W902 video dostačující Příloha č. 3: Seznam otestovaných přístrojů (staženo 2. 5. 2011) 45 Příloha č. 4: Terénní práce 1. Váháte-li s rozpoznáváním strnada obecného, využijte prosím informace z brožury Strnad obecný, Pták roku 2011 či nahrávky hlasu strnada obecného na našem webu nebo na serveru xeno-canto. 2. Vyhledejte zpívajícího strnada v přírodě. Pokud nevíte, kam se vypravit, pomůţe vám následující úryvek: Strnada obecného nejčastěji spatříme v zemědělské krajině s rozptýlenou zelení, jako jsou okraje polí, křovinaté remízky, podél silnic a železničních tratí. Hojný je i v břehových porostech podél vodotečí. Dále ho běžně potkáme ve světlých lesích, v mlazinách, na mýtinách a samozřejmě na okrajích lesa. Zahradám a udržovaným parkům uvnitř měst se ale zpravidla vyhýbá. V příměstském prostředí mu jako náhražka původního prostředí mohou posloužit zanedbané rumištní plochy, pokud obsahují dostatečné množství rozptýlené stromové a keřové zeleně. (Strnad obecný, Pták roku 2011 ) 3. Přibližte se ke strnadovi a nahrajte jeho zpěv. Pokuste se nahrát více opakování písničky (strof), ideálně okolo 20 (bude-li jich více, rozhodně to nevadí!). Některé strofy totiţ nejsou zazpívány aţ do konce – konec je přitom pro rozlišení nářečí nejdůleţitější. 4. V terénu při nahrávání poznamenejte potřebné údaje - kód samce, datum a čas, nejbližší obec, prostředí, vzdálenost od strnada a případně souřadnice. Nejlepší je vše nadiktovat přímo na konec kaţdé nahrávky. Údaje tak budou s nahrávkou neoddělitelně spojené a nehrozí, ţe byste omylem něco zaměnili. 5. Z každé lokality je vhodné nahrát víc zpívajících samců. Kaţdý samec sice zpívá jen jedním nářečím, ale moţná se zrovna u vás vyskytují zpěváci více nářečí! Ale pozor, od kaţdého jedince pošlete nakonec pouze jednu nahrávku, tu nejlepší (obsahující dostatečné mnoţství strof). Pokud byste měli podezření, ţe jste narazili na samce jiţ dříve nahraného, raději uţ ho znovu nenahrávejte. Například jdete-li podruhé na tutéţ lokalitu a nějaký strnad zpívá jen pár set metrů od místa dřívějšího nahrávání, přeskočte jej a nahrávejte aţ dále, kde si jste jistí, ţe zpívá dosud nenahraný samec. Varování! S nahráváním buďte opatrní! Jakmile vás to jednou „chytí“, nebudete vědět, kdy přestat! 46 Příloha č. 5: Jak zjistit souřadnice I kdyţ je uvedení souřadnic nepovinné, velice nám usnadní zpracování nahrávek. Pokud můţete, nadiktujte ke kaţdé nahrávce souřadnice podle GPS přímo v terénu. Moţnosti získání souřadnic jsou následující: 1. přímo na místě pomocí GPS (poslouţí přístroje pro navigaci v terénu i autonavigace, GPS modul je zabudován i v mnoha modernějších „chytrých“ mobilních telefonech). 2. po příchodu domů s pomocí internetu. Například na adrese amapy.centrum.cz vyhledejte svou lokalitu, pro co největší přesnost přepněte na letecké snímky. Pak klikněte na místo nahrávání pravým tlačítkem myši a v malém okénku se ukáţou souřadnice příslušného místa. Ty lze označit myší, zkopírovat do schránky (Ctrl + C) a rovnou vloţit do tabulky (Ctrl + V). Vynikajícím nástrojem pro prohlíţení krajiny „shora“ a získávání souřadnic je i program Google Earth. Pokud se vám nepodaří souřadnice získat (či si na to netroufáte), pošlete nám tabulku bez nich. V takovém případě prosím vepište do políčka pro souřadnice okres, abychom nezaměnili místo nahrávání s jinou obcí stejného názvu. 47 Příloha č. 6: Jak získat zvukovou stopu z videa Cílem je získat pouze zvuk - respektive samotný zpěv, bez obrazového záznamu. Postup 1. Stáhněte nahrávku ze svého přístroje do počítače. Pokud je nahrávka ve zvukovém formátu (například WAV, MP3, WMA), nemusíte s ní nic dalšího dělat. Pokud je nahrávka ve formátu videa (například formáty MOV, MP4, AVI, MPG), pokračujte krokem 2. 2. Získejte zvukovou stopu. K tomuto kroku mohou poslouţit nejrůznější programy. Nám se osvědčil AoA Audio Extractor – jedná se o program s velmi jednoduchým ovládáním, který lze pouţívat bezplatně. Jste-li zkušeným uţivatelem počítače, stáhněte a nainstalujte si program AoA Audio Extractor (www.aoamedia.com/audioextractor.htm). Spusťte jej v reţimu Basic a extrahujte ze svých nahrávek zvukové stopy do formátu WAV s těmito parametry: AudioSampleRate: 44 100, Channel: Mono. Na hodnotě Audio Bitrate nezáleţí. Větší mnoţství nahrávek lze převést najednou, pokud je myší přetáhnete přímo do pracovního okna programu. Nejsou-li pro vás předchozí řádky srozumitelné, postupujte podle podrobného návodu k instalaci a podrobného návodu k ovládání programu AoA Audio Extractor. Není-li vám z předchozího textu vůbec jasné, co máte dělat, pošlete nám nahrávky tak, jak jsou. 48 Příloha č. 7: Diagnostika nářečí Úvodem Tento návod je určen zejména pro ty účastníky projektu Nářečí českých strnadů, kteří v terénu pořídili vlastní nahrávku zpěvu strnada a chtějí si sami zkusit určit nářečí nahraného strnada či nechtějí z nějakého jiného důvodu čekat na zveřejnění oficiálních výsledků. Připomínám, ţe výsledky projektu (zejména mapa rozšíření jednotlivých nářečí na území České republiky) budou zveřejněny na Ornitologické konferenci v Mikulově, která se bude konat 7. – 9. října 2011. Stručné vyjasnění použité terminologie Nářečí (přesněji dialekt) je takový typ zpěvu, který je vázán na určité geografické území. Proto se můţete v textech vázaných k projektu Nářečí českých strnadů setkat jak se spojením „typ zpěvu“, tak „dialekt“. Jednotlivé dialekty jsou rozlišovány podle stavby strof, konkrétněji podle jejich koncové fráze – odtud termíny „varianta strofy“ či „varianta koncové fráze“. Jednotlivé varianty/typy/dialekty jsou pojmenovávány pomocí zkratek malých a velkých písmen (například: BC, BE, XlB...). Podrobnější informace jsou v kapitole 2.2. literárního přehledu. 2 možné postupy diagnostiky nářečí Nejsnadněji, ale málo spolehlivě, lze přiřazovat nahrávky k nářečí pomocí sluchu na základě porovnání s ukázkami dostupnými na webu ČSO. Takové určování však trpí několika nevýhodami: je zaloţeno na sluchových schopnostech (a ty se u různých lidí dosti liší), a především dosud nejsou na internetu k dispozici nahrávky všech variant. Proto doporučujeme zájemcům zařazování podle sonagramů, kterým vás provede tento návod. Postup diagnostiky nářečí podle sonagramu 1. Vytvořte sonagram nahrávky, kterou chcete Před zhotovení prvního sonagramu bývá nutné: přiřadit ke správnému nářečí. seznámit se aspoň stručně s tím, co sonagram je (kapitola 1. 3. literárního přehledu) a jaké termíny jsou pouţívány při popisu sonagramu ptačího zpěvu (kapitola 1. 4. literárního přehledu) získat speciální program pro tvorbu sonagramů - doporučuji program Raven, který si můţete zdarma s pomocí připravených návodů stáhnout, instalovat i ovládat. Upozorňuji, ţe program Raven umí v základním nastavení vytvářet sonagramy pouze pro zvukové soubory formátu WAV. Pokud máte videonahrávku nebo jiné zvukové formáty, lze je na formát WAV převést pomocí speciálního programu – například pomocí programu AoA Audio Extractor (návody na jeho instalaci a ovládání jsou zde). 2. Prohlédněte si nejčastější varianty strof strnada obecného na obrázcích 1 a 2. Upozorňuji, ţe počáteční fráze je na všech sonagramech obrázku pouze schematická (není totiţ pro určování varianty strofy podstatná; více o počáteční frázi v kapitole 2.1. literárního přehledu). Obrázek 1 ukazuje sonagramy neúplných strof (jejich koncová fráze se skládá nejvýše z jednoho elementu), zatímco obrázek 2 ukazuje nejrůznější úplné strofy (koncová fráze se skládá ze dvou nebo tří elementů). 49 Obrázek 1: neúplné strofy 50 Obrázek 2: úplné strofy 3. Pojmenujte strofy na své nahrávce přiřazením ke správnému obrázku – rozhodující charakteristiky elementů koncové fráze jsou: hodnota frekvence, průběh frekvence v čase 51 (zda klesá/stoupá/je konstantní) a délka trvání. Kdybyste se zařazením váhali, najdete doplňující informace v kapitole 2.2. literárního přehledu). Poznámka: obrázek 3 ukazuje nahrávku se čtyřmi strofami, které lze pojmenovat popořadě: BC, B, B, B. Obrázek 3: čtyři strofy zpěvu strnada obecného 4. Pokuste se najít ve své nahrávce aspoň jednu strofu s úplnou koncovou frází – zatím známé dialekty jsou totiţ vymezeny podle úplných strof. Najdete-li tedy například ve své nahrávce strofu BC, pak vámi nahraný strnad zpívá stejnojmenným dialektem. Poznámky: Strnad, jehož zpěv je na obrázku 3, zpívá dialektem BC. Je-li váš obrázek sonagram nepřehledný, lze si zvětšit vybraný úsek zpěvu, jak ukazuje obrázek 4 (viz. návod na práci v programu Raven). Při hledání úplné koncové fráze buďte pozorní – zejména element Xs ve strofě XsB může být snadno přehlédnut. Jeden samec může (v některých oblastech) zpívat i více dialekty – při určování je tedy nejlepší zařadit více úplných strof. Obrázek 4 Podrobnější informace o jednotlivých dialektech strnada obecného a elementech koncové fráze najdete v kapitole 2. 2. literárního přehledu. Pokud potřebujete poradit s diagnostikou nářečí své nahrávky, obraťte se na mail: [email protected]. 52 Příloha č. 8: Leták projektu NČS - PlakatNCS.pdf 53 Příloha č. 9: Aktualita na webu katedry ekologie Nářečí českých strnadů Chcete vidět na vlastní oči ptačí zpěv? Chcete se naučit pořizovat vlastní nahrávky zvuků a hlasů v přírodě? Chcete vyzkoušet, co dalšího dokáţe vaše elektronika (mobil, fotoaparát, kamera, diktafon)? Chcete vědět, jakým nářečím zpívají strnadi ve vašem okolí? Neváhejte a zapojte se do výzkumného projektu strnada obecného, ptáka roku 2011! Ptákem roku 2011 (ODKAZ http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2077) je běţný pěvec strnad obecný (Emberiza citrinella). Jeho zpěv tvoří poměrně jednoduchá a velmi snadno zapamatovatelná melodie, někdy ţertovně přepisovaná jako cynické „Kéž by si sedláčku chcíp'“. Tuto písničku však strnadi nepřednáší všude zcela stejně, a proto lze ve zpěvu evropských strnadů obecných rozpoznat několik nářečí. V České republice dosud nebyly tyto dialekty studovány, ačkoliv by hranice mezi hlavními evropskými nářečími mohla procházet naším územím. Právě vy se tak můţete stát výzkumníky na dosud neprobádaném území zaplňujícími bílá místa v mapách, a přitom nebudete muset dále, neţ na kraj zástavby! Nahrávejte zpěv strnadů v rámci projektu Nářečí českých strnadů (http://birdlife.cz/index.php?ID=2071), který organizují katedra ekologie PřF UK, Česká společnost ornitologická a populárně-vědecký magazín Meteor! Nečekejte, aţ začnou strnadi v prvních předjarních dnech zpívat, a otestujte vhodnost svého přístroje uţ nyní! Abyste pořídili vyuţitelnou nahrávku zpěvu, musí být váš přístroj schopen zachytit i frekvence asi 8 kHz. Vyzkoušejte frekvenční rozsah svého přístroje pomocí jednoduchého návodu (http://birdlife.cz/index.php?ID=2072). Odměnou všem nahrávajícím a poznání i šance vyhrát hlavní cenu. kterého čeká dalekohled Vortex BestPatron.eu, který je sponzorem Univerzity Karlovy v Praze. bude kromě samotné účasti na výzkumném projektu Mezi autory došlých nahrávek bude vylosován výherce, Diamondback 10×42! Tento dalekohled věnovali projektu, a katedra ekologie Přírodovědecké fakulty 54 Příloha č. 10: Zpráva na www.nikonclub.cz (přesně: http://www.nikonclub.cz/vyfotte-ptaka-roku-aneb-nenechejte-dalekohled-canonistum) „Vyfoťte“ ptáka roku aneb nenechejte dalekohled Canonistům! Umí váš Nikon nahrávat video? Ano? Pak neváhejte a zapojte se do výzkumného projektu Nářečí českých strnadů! Nahrajte zpěv strnada, ptáka roku 2011, a vyhrajte jednu z připravených cen! Ptákem roku 2011 je běţný pěvec strnad obecný (Emberiza citrinella). Jeho zpěv tvoří poměrně jednoduchá a velmi snadno zapamatovatelná melodie, někdy ţertovně přepisovaná jako cynické „Kéţ by si sedláčku chcíp'“. Tuto písničku však strnadi nepřednáší všude zcela stejně, a proto lze ve zpěvu evropských strnadů obecných rozpoznat několik nářečí, která dosud nebyla v České republice studována, ačkoliv hranice mezi hlavními evropskými nářečími nejspíš prochází naším územím. Proměňte svůj fotoaparát ve vědecký nástroj! Nebudete muset dále, neţ na zahradu svého domu anebo na procházku se psem! Přispějte svými nahrávkami k odhalování tajemství strnadích nářečí díky projektu Nářečí českých strnadů, který organizují Česká společnost ornitologická a katedra ekologie PřF UK spolu s Meteorem, populárně-vědeckým magazínem Českého rozhlasu. Odměnou všem nahrávajícím, kteří pošlou „svého" strnada, bude kromě samotné účasti na výzkumném projektu a poznání i šance vyhrát hlavní cenu. Mezi autory došlých nahrávek bude vylosován výherce, kterého čeká dalekohled Vortex Diamondback 10×42! Tento dalekohled věnovali BestPatron.eu, který je sponzorem projektu, a katedra ekologie PřF UK. Kromě dalekohledu však budou losovány i další ceny s ornitologickou tématikou (CD s ptačími zpěvy, Atlas migrace ptáků aj.). Nečekejte, aţ začnou strnadi v prvních předjarních dnech zpívat, a otestujte vhodnost svého přístroje už nyní! Abyste pořídili vyuţitelnou nahrávku zpěvu, musí být váš fotoaparát schopen zachytit i frekvence asi 8 kHz. Vyzkoušejte frekvenční rozsah svého přístroje pomocí jednoduchého návodu. Zatím je skóre velmi nepříznivé Nikon vs. Canon 0:4! To si přece nenecháme líbit ne? ;-) 55 Příloha č. 11: Zpráva na www.outdoorguide.cz (přesně: http://www.outdoorguide.cz/najdi-sveho-ptaka---1090.html) Zaplňte bílá místa na mapě a vyhrajte dalekohled! Chcete zkoumat neznámé území? Chcete vyhrát zajímavé ceny? Chcete se naučit pořizovat vlastní nahrávky zvuků a hlasů v přírodě? Chcete vyzkoušet, co dalšího dokáţe vaše spotřební elektronika (mobil, fotoaparát, kamera, diktafon)? Chcete vidět na vlastní oči ptačí zpěv? Neváhejte a zapojte se do výzkumu Nářečí českých strnadů! Tento projekt je věnován strnadu obecnému (Emberiza citrinella), ptákovi roku 2011. Jeho zpěv tvoří poměrně jednoduchá a velmi snadno zapamatovatelná melodie, někdy ţertovně přepisovaná jako cynické „Kéţ by si sedláčku chcíp'“. Tuto písničku však strnadi nepřednáší všude zcela stejně, a proto lze ve zpěvu evropských strnadů obecných rozpoznat několik nářečí. V České republice dosud nebyly tyto dialekty studovány, ačkoliv by hranice mezi hlavními evropskými nářečími mohla procházet naším územím. Právě vy se tak můţete stát výzkumníky na dosud neprobádaném území zaplňujícími bílá místa v mapách! Nahrávejte během svých výprav zpěv strnada obecného, ptáka roku 2011, a pošlete nám své nahrávky. Odměnou vám bude kromě samotné účasti na výzkumném projektu a poznání i šance vyhrát hlavní cenu. Mezi autory došlých nahrávek bude vylosován výherce, kterého čeká dalekohled Vortex Diamondback 10×42! Tento dalekohled věnovali BestPatron.eu, který je sponzorem projektu, a katedra ekologie PřF UK. Kromě dalekohledu však budou losovány i další ceny s ornitologickou tématikou (CD s ptačími zpěvy, Atlas migrace ptáků aj.). Nečekejte, aţ začnou strnadi v prvních předjarních dnech zpívat, a otestujte vhodnost svého přístroje už nyní! Abyste pořídili vyuţitelnou nahrávku zpěvu, musí být váš přístroj schopen zachytit i frekvence asi 8 kHz. Vyzkoušejte frekvenční rozsah svého přístroje pomocí jednoduchého návodu. Projekt Nářečí českých strnadů organizují Česká společnost ornitologická a katedra ekologie PřF UK spolu s Meteorem, populárně-vědeckým magazínem Českého rozhlasu. Aktuální informací se dozvíte na stránkách ČSO. 56 Příloha č. 12: Virální e-mail 1 Váţení, vlastníte digitální fotoaparát, digitální kameru, mobil, diktafon, či jakékoliv jiné digitální zařízení pro nahrávání zvuků? Jestli ano, pak Vás prosíme o pomoc při testování jejich schopnosti nahrávat vyšší tóny. Nebojte, testování podle níţe uvedeného návodu není náročné a zabere Vám jen pár minut! Stručné objasnění poţadavku: v rámci kampaně Pták roku 2011 věnované letos strnadovi obecnému (více na http://www.birdlife.cz/) budou lidé nahrávat na běţné elektronické přístroje zpěv samců tohoto druhu. Avšak ne kaţdý přístroj schopný nahrávat zvuky je pro tento úkol vhodný. Některé přístroje totiţ nenahrají vyšší tóny, které jsou pro plánovaný výzkumný záměr klíčové. A tak hrozí, ţe nahrávání mnoha lidí bude marné. Proto je třeba předem vyzkoušet co nejvíce různých zařízení schopných nahrávat zvuky a vytvořit seznam vhodných a nevhodných přístrojů. Dokdy je třeba odeslat odpověď? Aby mohl být seznam vhodných a nevhodných přístrojů včas zveřejněn a Vaše výsledky skutečně pomohly při chystaném projektu, je nutné, aby všechny výsledky testování dorazily do 14. února (ale čím dříve dorazí, tím lépe!). Mockrát děkujeme všem, kteří otestují své přístroje a zpraví nás o výsledcích! Jiří Svoboda, Tereza Petrusková, Adam Petrusek, Petr Procházka a všichni nahrávající strnada obecného, Ptáka roku 2011. PS: staňte se účastníkem vědeckého výzkumu a zapojte se do projektu Nářečí českých strnadů! Více informací o kampani Pták roku a projektu Nářečí českých strnadů najdete na http://www.birdlife.cz/. Těšíme se na spolupráci! Postup testování nahrávacích zařízení (který také naleznete v přehlednější podobě na http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/ptak-roku-2011/testovani) sestává z následujících kroků: 57 10. Stáhněte si do počítače testovací nahrávku, kterou naleznete na této adrese: http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/testovaci-nahravka 11. Přehrajte staţenou nahrávku na svém počítači. Měli byste uslyšet komentovanou sérii postupně se zvyšujících tónů. Pokud byste všechny tóny neslyšeli, zkuste to na jiném počítači. 12. Spusťte znovu testovací nahrávku a pokuste se ji nahrát na svůj přístroj. a) Natočte videozáznam nahrávky (funkce „video“, „film“ atp.). b) Máte-li přístroj schopný nahrávat pouze zvuky (nejlépe ve formátu WAV, ale lze i MP3), vyzkoušejte tuto funkci. Pozor, při pouhém záznamu zvuku však často bývá frekvenční rozsah nedostatečný – jako je tomu u funkce „hlasový rekordér“ („voice recorder“, často formát AMR). Nahráváte-li na fotoaparát či mobilní telefon, pouţijte raději funkci „video“. 13. Stáhněte nahrávku ze svého přístroje do počítače a zkuste ji v počítači přehrát (je nutné přehrávat v počítači, protoţe kdybyste nahrávku přehrávali rovnou na přístroji, mohlo by dojít k omylu – nahrávka by byla OK, ale reproduktor přístroje by ji nepřehrál). a) Pokud na své nahrávce slyšíte celou sekvenci zvyšujících se tónů stejně jako na té původní, je přístroj OK. b) Pokud některý tón vůbec neslyšíte nebo se zdá niţší, neţ by měl být (například je stejně vysoký jako tón předcházející), přístroj jiţ nebyl schopen správně příslušnou frekvenci nahrát. V tom případě bychom potřebovali informaci, který nejniţší tón uţ nebyl nahrán dobře (zněl hlubší, neţ na originální nahrávce). Ukázka takové nahrávky z fotoaparátu Canon Power Shot A480 je na této adrese: http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/spatna-nahravka. 14. Pošlete mail na adresu [email protected] podle těchto instrukcí: předmět: testování nahrávek v textu zprávy uveďte na první tři řádky následující údaje: značku a typ přístroje pouţitou funkci a formát nahrávky (WAV, MP3, WMA, MOV, MP4, AVI, MPG,...) buď „OK“ (nahrál-li přístroj s pouţitou funkcí správně celou sekvenci tónů), nebo frekvenci, která uţ nebyla nahrána dobře (např.: „6 kHz“). Na další řádky můţete doplnit vlastní komentář (ale není to nutné) příklad textu mailu sestavený podle nahrávky z Canonu: Canon PowerShot A480 Film (video), AVI 6 kHz Svou nahrávku si prosím nechte uloţenou v počítači – podle toho, kolik a jakých odpovědí dorazí, Vás moţná ještě poprosíme o její zaslání. 58 Příloha č. 13: Virální e-mail 2 Váţení, také vás jarní dny lákají do přírody? Tak uţ neváhejte a podlehněte! Spojte příjemné s uţitečným a vydejte se nahrávat zpěv strnadů. Vezměte si s sebou ven mobil, digitální fotoaparát, digitální kameru či diktafon a zapojte se do projektu Nářečí českých strnadů. Nejen ţe strávíte nevšední dopoledne či den, ale také rozšíříte své obzory, moţná i díky výtečnému dalekohledu, který čeká na jednoho z účastníků. Více informací najdete na www.cso.cz/strnad.html či www.facebook.com/strnadi. Těšíme se na vaše nahrávky! Lucie Diblíková, Jiří Svoboda, Tereza Petrusková, Adam Petrusek, Petr Procházka a Zdeněk Vermouzek. 59 Příloha č. 14: Dopis pedagogům Váţená paní učitelko/profesorko, váţený pane učiteli/profesore, dovoluji si Vám nabídnout moţnost vyuţít projekt „Nářečí českých strnadů“ ve vyučování přírodovědně orientovaných předmětů či krouţků. Tento projekt doprovází kampaň České společnosti ornitologické Pták roku 2011 a klade si za cíl s pomocí široké veřejnosti rozšířit znalosti o jednom z našich běţných, ale zajímavých druhů ptáků. Odbornou garanci projektu zaručuje Ústav biologie obratlovců AV ČR a katedra ekologie PřF UK v Praze, mediální podporu pak populárně-vědecký magazín Českého rozhlasu Meteor. Jaké výhody přináší projekt pro vyučování na středních a základních školách? Podrobnější odpověď včetně zařazení do rámcových vzdělávacích programů můţete nalézt v připravených dokumentech nabízených ke staţení na internetu, zde si dovolím jen krátké nastínění. Projekt umoţňuje především zpestřit vyučování ptačím zpěvem, aktivizovat ţáky a umoţnit jim podílet se na vědeckém výzkumu. Zapojením projektu do vyučování můţete rozvíjet osobnosti ţáků po natolik rozličných stránkách, jakými jsou například dovednosti práce s běţnou elektronikou (digitální fotoaparáty/kamery/mobilní telefony...), dovednosti (vědecky) zkoumat a myslet nebo i schopnosti vnímat estetickou hodnotu okolí. K dispozici jsou i dokumenty seznamující případné zájemce s dosavadními poznatky o ptačím zpěvu a nářečích. Kromě toho získává kaţdý účastník šanci vyhrát ve slosování zajímavé ceny s přírodovědnou tematikou. Pro Vaši snazší orientaci v nabízených moţnostech jsem připravil hned několik variant vyuţití projektu ve vyučování – od pouhé zmínky aţ po terénní aktivity spojené s předchozí přípravou a následným zpracováním s vyuţitím počítačové techniky. Tyto různé varianty se kromě nároků na čas liší i svou náročností, ukojena tak můţe být zvídavost účastníků nejrůznějšího věku i vzdělání. Pokud chcete vědět více, přečtěte si našeho průvodce pro učitele (Pruvodce_pro_ucitele.doc), kterého můţete stáhnout spolu s dalšími dokumenty určenými speciálně učitelům na adrese: http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/PtakRoku2011/balicek-proucitele. Vaší pozornosti doporučuji i probíhající celoevropský program Spring alive, v ČR známý pod názvem Jaro oţívá. Jedná se o sledování příletu pěti vybraných stěhovavých ptáků – čápa bílého, vlaštovky obecné, kukačky obecné, rorýse obecného a vlhy pestré skrze interaktivní internetové stránky www.springalive.net. Ve specielní sekci Pro učitele naleznete vzdělávací materiály slouţící ke zpestření výuky. Akce je určena především dětem, mládeţi a školním kolektivům z více neţ třiceti zemí Evropy, Blízkého Východu a Afriky. Na podporu projektu byla vyhlášena i mezinárodní výtvarná soutěţ Moje jaro, určená pro děti do šestnácti let. Pro bliţší informace kontaktujte prosím Lucii Hoškovou z České společnosti ornitologické: [email protected], tel: 602972368. Na spolupráci se těší Jiří Svoboda, katedra ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 60 Příloha č. 15: Dopis studentům Váţená studentko, váţený studente, v rámci propagace vzdělávacího projektu „Nářečí českých strnadů“, který můţe poslouţit pro zpestření školního vyučování a umoţňuje podílet se na vědeckém výzkumu zpěvu ptáků, Vás prosím o přeposlání níţe uvedeného dopisu Vaší profesorce/Vašemu profesorovi biologie. Zaujala Vás moţnost zkoumat ptačí zpěv? Nečekejte, co na to Vaši pedagogové a informujte se sami na www.cso.cz/strnad.html nebo www.facebook.com/strnadi. Děkuji a omlouvám se za nevyţádanou korespondenci, Jiří Svoboda katedra ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Váţená paní učitelko/profesorko, váţený pane učiteli/profesore, dovoluji si Vám nabídnout moţnost vyuţít projekt „Nářečí českých strnadů“ ve vyučování přírodovědně orientovaných předmětů či krouţků. Tento projekt doprovází kampaň České společnosti ornitologické Pták roku 2011 a klade si za cíl s pomocí široké veřejnosti rozšířit znalosti o jednom z našich běţných, ale zajímavých druhů ptáků. Odbornou garanci projektu zaručuje Ústav biologie obratlovců AV ČR a katedra ekologie PřF UK v Praze, mediální podporu pak populárně-vědecký magazín Českého rozhlasu Meteor. Jaké výhody přináší projekt pro vyučování na středních a základních školách? Podrobnější odpověď včetně zařazení do rámcových vzdělávacích programů můţete nalézt v připravených dokumentech nabízených ke staţení na internetu, zde si dovolím jen krátké nastínění. Projekt umoţňuje především zpestřit vyučování ptačím zpěvem, aktivizovat ţáky a umoţnit jim podílet se na vědeckém výzkumu. Zapojením projektu do vyučování můţete rozvíjet osobnosti ţáků po natolik rozličných stránkách, jakými jsou například dovednosti práce s běţnou elektronikou (digitální fotoaparáty/kamery/mobilní telefony...), dovednosti (vědecky) zkoumat a myslet nebo i schopnosti vnímat estetickou hodnotu okolí. K dispozici jsou i dokumenty seznamující případné zájemce s poznatky o ptačím zpěvu a nářečích. Kromě toho získává kaţdý účastník šanci vyhrát ve slosování zajímavé ceny s přírodovědnou tematikou. Pro Vaši snazší orientaci v nabízených moţnostech jsem připravil hned několik variant vyuţití projektu ve vyučování – od pouhé zmínky aţ po terénní aktivity spojené s předchozí přípravou a následným zpracováním s vyuţitím počítačové techniky. Tyto různé varianty se kromě nároků na čas liší i svou náročností, ukojena tak můţe být zvídavost účastníků nejrůznějšího věku i vzdělání. 61 Pokud chcete vědět více, přečtěte si našeho průvodce pro učitele (Pruvodce_pro_ucitele.doc), kterého můţete stáhnout spolu s dalšími dokumenty určenými speciálně učitelům na adrese: http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/PtakRoku2011/balicek-proucitele. Vaší pozornosti doporučuji i probíhající celoevropský program Spring alive, v ČR známý pod názvem Jaro oţívá. Jedná se o sledování příletu pěti vybraných stěhovavých ptáků – čápa bílého, vlaštovky obecné, kukačky obecné, rorýse obecného a vlhy pestré skrze interaktivní internetové stránky www.springalive.net. Ve specielní sekci Pro učitele naleznete vzdělávací materiály slouţící ke zpestření výuky. Akce je určena především dětem, mládeţi a školním kolektivům z více neţ třiceti zemí Evropy, Blízkého Východu a Afriky. Na podporu projektu byla vyhlášena i mezinárodní výtvarná soutěţ Moje jaro, určená pro děti do šestnácti let. Pro bliţší informace kontaktujte prosím Lucii Hoškovou z České společnosti ornitologické: [email protected], tel: 602972368. Na spolupráci se těší Jiří Svoboda, katedra ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 62 Příloha č. 16: Článek upozorňující na materiály pro učitele Projekt Nářečí českých strnadů - materiály pro učitele a vedoucí krouţků Učíte přírodovědné předměty na základní či střední škole? Vedete přírodovědně orientovaný krouţek či zájmovou skupinu? Pak neváhejte a zpestřete své lekce ptačím zpěvem, aktivujte ţáky, rozvíjejte jejich dovednosti práce s elektronikou i schopnosti vnímat estetickou hodnotu okolí! Navrţeno je hned několik variant vyuţití projektu Nářečí českých strnadů ve vyučování – od pouhé zmínky aţ po terénní aktivity spojené s následným zpracováním v počítači. Ukojena tak můţe být zvídavost účastníků nejrůznějšího věku i vzdělání. Pokud chcete vědět více, přečtěte si průvodce pro učitele (Pruvodce_pro_ucitele.doc), kterého můţete stáhnout spolu s dalšími dokumenty určenými speciálně učitelům na adrese: http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/PtakRoku2011/balicek-proucitele. 63 Příloha č. 17: Průvodce pro učitele Vážená paní učitelko/profesorko, vážený pane učiteli/profesore, tento dokument přináší odpovědi na otázky, jak a proč zapojit projekt Nářečí českých strnadů do vyučování na základních a středních školách. Pokud se ptáte, co z takového zapojení budou ţáci mít, pokud si nejste jistí, zda je uplatnění projektu v souladu s platnými kurikulárními dokumenty, prosím věnujte pozornost kapitole Proč začlenit projekt Nářečí českých strnadů do vyučování. Pokud byste se raději rovnou dozvěděli, jakým způsobem včlenit projekt do vyučování, prosím pokračujte rovnou druhou kapitolou (Jak začlenit projekt Nářečí českých strnadů do vyučování). Proč začlenit projekt Nářečí českých strnadů do vyučování Dialekty strnadů obecných jsou bezesporu tématem velmi úzkým a odborným. Projekt Nářečí českých strnadů však nabízí mnohem více neţ informace o strnadích dialektech! Jde především o moţnost seznámit aktivním způsobem ţáky s ptačím zpěvem a s moderními přístupy ve výzkumu chování ţivočichů. Výsledkem není „jen“ obohacení ţáků o nové vědomosti a dovednosti, ale i podíl na vědeckém výzkumu. Účast nabízí například netradiční vyuţití běţné elektroniky (digitální fotoaparáty/kamery/mobilní telefony...), přiblíţení vědeckého způsobu myšlení i rozvoj vnímání estetické hodnoty prostředí. Ústřední druh projektu, strnad obecný, je velmi vhodným modelovým druhem pro školní vyučování hned z několika důvodů. Za prvé, strnad obecný je dosud velmi hojný, a proto se s ním můţe setkat opravdu kaţdý. Za druhé, jeho počty na území České republiky i Evropy nebezpečně klesají, coţ vzbuzuje obavy o jeho budoucnost (více v broţuře Strnad obecný - Pták roku 2011). Za třetí, jeho zpěv je relativně jednoduchý a lidé se jej snadno naučí poznat. A za čtvrté, zpěv strnada obecného umoţňuje demonstrovat zajímavé jevy a klást si vzrušující, vědecky relevantní otázky. Ve školách můţe být ptačí zpěv vyuţit zejména při výuce přírodopisu či biologie (omezíme-li se na členění výuky do tradičních předmětů). Pohlédneme-li do současných učebnic pro střední i základní školy, zjistíme, ţe nemalou část učiva zabírá zoologie, ve které je zaslouţená pozornost věnována i ptákům. A proč tedy do vyučování o ptácích nezahrnout i jejich zpěv? Nejedná se snad o jeden z jejich nejvýraznějších projevů? Není ptačí zpěv studentům a ţákům přístupnější neţ třeba morfologie a anatomie? Na první pohled by se mohlo zdát, ţe ptačí zpěv je oproti jiným znakům znevýhodněn tím, ţe jej můţeme pouze slyšet. Avšak současná, mezi lidmi běţně rozšířená technika, umoţňuje pohlédnout i na ptačí hlasové projevy. Navíc i bez vyuţití techniky můţe ptačí zpěv při určování druhu poslouţit podobně jako jiné znaky – některé naše pěvce lze dokonce od sebe spolehlivěji odlišit podle jejich zpěvu neţ podle vzhledu (například rákosníci, lindušky nebo budníčci). Ptačí zpěv můţe poslouţit i při probírání genetiky (například jako znak, který vzniká kombinací vrozeného i učeného) či etologie. Častá otázka „Proč ptáci zpívají?“, pojí zpěv s učivem fyziologie, a zejména evoluční biologie. Uvedené myšlenky by samozřejmě mohly být doplněny o další příklady 64 a úvahy, nicméně podrobnější rozbor jsem zpracoval raději formou vyuţívající rámcové vzdělávací programy (dokument NCS_a_RVP.doc, který jste stáhli v jedné sloţce s tímto průvodcem). Jak začlenit projekt Nářečí českých strnadů do vyučování Kaţdé nově začleňované téma nevyhnutelně vyţaduje od ţáků i jejich učitelů nějakou činnost navíc. Díky připraveným prezentacím, didaktickým hrám i literárnímu přehledu se těţiště činností učitele přesune od méně atraktivní přípravné fáze k zábavnějším aktivitám s ţáky. Stručný přehled nabízených materiálů Přímo pro účely vyučování byly vytvořeny: prezentace o zpěvu ptáků, dialektech ptáků a projektu Nářečí českých strnadů (ProjektNCS.ppt a její komentář ProjektNCS.doc), návod na didaktickou hru s tématem lokalizace zdroje zvuků (Lokalizace.doc), návod na cvičení věnované ověření vhodnosti elektronických přístrojů pro pouţití v projektu (Overeni_pristroju.doc). Tím však moţnosti vyuţití projektu ve vyučování nekončí. Pro Vaši lepší orientaci v této pestré nabídce jsem připravil několik variant začlenění projektu do vyučování. Varianty začlenění projektu do vyučování a) zmínit projekt ve vyučování (návaznost na zoologii, etologii, genetiku, evoluční biologii – bohatým zdrojem inspirace je například literární přehled), vyvěsit na školní nástěnku plakátek (PlakatNCS.pdf) b) motivovat ţáky k samostatné účasti v projektu (prezentace ProjektNCS.ppt, cvičení Lokalizace.doc) c) motivovat ţáky (prezentace ProjektNCS.ppt, cvičení Lokalizace.doc) a zúčastnit se s nimi projektu. Účast zahrnuje: 1. ověření vhodnosti přístroje (buď s pomocí cvičení Overeni_pristroju.doc, nebo snadněji díky tabulce jiţ ověřených přístrojů), 2. nahrávání strnadů v terénu, 3. odeslání nahrávek strnada obecného a doprovodných dat. Výše uvedené aktivity lze doplnit vizualizací ptačího zpěvu či jiných zvuků na počítači formou sonagramu, a následné určování nářečí nahraných strnadů. Podrobnosti k uvedeným aktivitám a jednotlivé odkazy jsou k nalezení na stránkách projektu. Veškeré dotazy a připomínky prosím směřujte na adresu [email protected]. Děkuji! Přeji příjemné vyučování nejen s projektem Nářečí českých strnadů! 65 Příloha č. 18: Cvičení lokalizace zdroje zvuku Cvičení: Lokalizace zdroje zvuku Vypracovali Bc. Jiří Svoboda a RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D. Cíle: ţák si vyzkouší své schopnosti lokalizovat zdroj zvuku a alespoň v základních obrysech pochopí princip určování směru přicházejícího zvuku. Motivace cvičení Sluch je jedním ze základních lidských smyslů a schopnost určit směr přicházejících zvuků patří mezi základní dovednosti. Avšak obvykle k této lokalizace dochází zcela nevědomě. Jak můţeme zlepšit své schopnosti rozpoznat směr přicházejícího zvuku? Cvičení nabízí moţnost vyzkoušet si vlastní schopnosti v lokalizaci zvuků za pomoci nahrávky strnadího zpěvu. Pomůcky Zařízení přehrávající zvukové soubory formátu WAV, chcete-li pouţít nahrávku strnadího zpěvu. Alternativně lze zvolit jakýkoliv jiný zdroj jakéhokoliv jiného zvuku. Výhodné kaţdopádně bude, pokud bude přehrávací zařízení mobilní (bude moci být poponášeno v tichosti po třídě). Šátek na zavázání očí. Tabulka na zapisování výsledků. Časová náročnost závisí na počtu prováděných pokusů určení směru. Příprava Před samotným cvičením je nutné stáhnout potřebnou nahrávku strnad_orientace.wav nebo jakýkoliv jiný zvuk do přehrávače. Pravidla Cvičení se skládá z libovolného počtu pokusů. Pro kaţdý jsou potřeba 4 ţáci – jeden ve funkci Strnada (pouští nahrávku z počítače), druhý je Ornitolog (snaţí se poslepu určit směr, odkud se ozývá strnad), třetí je Moták (jeho rolí je dezorientovat Ornitologa před kaţdým zazpíváním Strnada), čtvrtý je Zapisovatel. 1. Na začátku kaţdého pokusu si Ornitolog zaváţe šátkem oči a Strnad se připraví ke spuštění nahrávky. Moták poté provádí Ornitologa po třídě a několikrát jej přiměje k zatočení kolem osy těla, aţ je Ornitolog zcela dezorientován. (Ideální je, kdyţ se můţe po třídě pohybovat i Strnad se svým přehrávačem – nebude pak nutná úplná dezorientace Ornitologa, které obvykle brání například hluk doléhající okny třídy atp.) 2. Moták dá nenápadně Strnadovi znamení, aby „zazpíval“ (pustil nahrávku). 3. Ornitolog ukáţe rukou, kde podle jeho mínění Strnad zazpíval. 4. Moták ohlásí Zapisovateli výsledek pokusu vyjádřený číslem od 1 do 3 podle správnosti Ornitologem určeného směru: přesné zaměření - 1, odchylka do 90° - 2, odchylka nad 90° - 3. 66 Vyhodnocení Pro zpracování výsledků je nejlepší, pokud se v roli ornitologa vystřídá více ţáků, přičemţ kaţdý má například 3 pokusy. Pak lze například vyhlásit nejlepšího ornitologa ze skupinky. Alternativně je moţno například zkusit porovnat výsledky dívek a chlapců atp. Tip 1 Teoretické shrnutí můţe zahrnovat i následující informace (zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Sound_localization): Člověk při snaze určit směr přicházejících zvuků nevědomě porovnává vjemy z obou uší. Porovnává jednak čas, kdy k jednotlivým uším zvuk dorazil (ucho bliţší zdroji zachytí signál dříve), jednak rozdíl hlasitosti (odvrácené ucho je ve „zvukovém stínu“), a další (jiţ méně dobře představitelné) vlastnosti zachycených zvuků. Pokud leţí zdroj zvuku na pomyslné přímce spojující uši posluchače, jsou vjemy z uší nejrozdílnější. Naopak pokud otočíme obličej přímo ke zdroji, signál přicházející k oběma uším je zcela shodný – mozek z toho můţe vyvodit, ţe hledíme směrem ke zdroji (přesněji: zdroj leţí v mediální rovině těla). Z uvedených informací mimo jiné vyplývá, ţe pravděpodobnost určení správného směru přicházejícího zvuku můţe záviset i na orientaci zdroje vůči posluchači (rozdíly mezi vjemy uší budou různé podle toho, jestli zvuk přicházel například zleva, či zepředu - vztaţeno k hlavě Ornitologa). Je proto moţné, ţe nejlepší Ornitolog ze skupinky má ve skutečnosti průměrné schopnosti, ale měl štěstí, protoţe jej při pokusech náhodou natočili vţdy do výhodné pozice vůči zdroji zvuku. 67 Tip 2 Úlohu by šlo i zpestřit pomocí ucpání jednoho zvukovodu Ornitologa (speciální zátky (ucpávky, špunty) do uší se prodávají za cenu cca. 2 Kč za kus), coţ by mělo vést k výrazně nepřesnějším pokusům o lokalizaci zdroje zvuků. Tabulka pro zapisování výsledků jméno 1. pokus 2. pokus průmě 3. pokus r 68 Příloha č. 19: Cvičení ověření vhodnosti přístroje Cvičení: Ověření vhodnosti nahrávacích přístrojů Vypracoval Bc. Jiří Svoboda Cíle: ţáci roztřídí své nahrávací přístroje podle frekvenčního rozsahu záznamu na vhodné, dostačující a nevhodné pro nahrávání strnadího zpěvu. ţák mimo jiné ověří své schopnosti postihnout sluchem změny tónu o 1 kHz (některým to moţná bude činit potíţe). Motivace cvičení Běţně dostupné přístroje schopné nahrávat zvuky jsou mnohdy nastavené spíše pro lidský hlas, který je podstatně hlubší neţ zpěv strnada obecného. Aby byla nahrávka strnadího zpěvu vyuţitelná pro projekt Nářečí českých strnadů, musí být přístroj schopen zachytit i frekvence mírně nad 8 kHz. Pomůcky Počítač pro přehrávání nahrávek: testovaci_nahravka.wav, strnad.wav. Vlastní nahrávací přístroje studentů (mobily, digitální fotoaparáty, digitální kamery, speciální nahrávací zařízení) spolu s jejich připojením k počítači. Je vhodné mít na počítači instalovány přehrávače pro co nejvíce různých formátů souborů (WAV, MP3, MOV, AVI...), aby se minimalizovala pravděpodobnost, ţe počítač nebude schopen studenty pořízenou nahrávku přehrát. (Doporučujeme předchozí instalaci programu AoA Audio Extractor, který lze mimo jiné pouţít i pro převod z různých formátů do WAV – návody pro staţení a instalaci jsou zde.) Časová náročnost se bude dosti lišit podle toho, kolik přístrojů bude testováno, zda se vyskytnou nějaké technické potíţe atp. Odhadujeme zařazení prvního přístroje tak po 15 minutách; kaţdý další přístroj by mohl zabrat tak 3 minuty. Průběh Poznámka k průběhu: navržené schéma využívá pouze jeden počítač, což je nevýhodné z hlediska udržení pozornosti všech žáků i z hlediska potřebného času. Pokud disponujete počítačovou učebnou vybavenou sluchátky, mohou žáci postupovat počínaje bodem IV samostatně. Avšak v tom případě více hrozí chybné zařazení do kategorie. Proto doporučuji před samostatnou práci žáků předvést alespoň jedno vzorové zařazení nahrávky. I. Testování počítače - je nutné vyzkoušet, zda je rozsah zvukových zařízení dostatečný (3 – 10 kHz). 1. Stáhněte si do počítače testovací nahrávku testovaci_nahravka.wav. 69 2. Spusťte ji s pomocí reproduktorů - měli byste uslyšet komentovanou sérii postupně se zvyšujících tónů. a) Pokud tóny v celé sérii opravdu stoupají, zvládá váš počítač se svými reproduktory přehrávat potřebné frekvence, a můţete s ním tedy nadále pracovat. b) Pokud některý tón vůbec neslyšíte nebo se najednou zdá niţší, neţ by měl být (například je stejně vysoký jako tón předcházející), počítač či reproduktory jiţ bohuţel nebyly schopny správně příslušnou frekvenci přehrát. S tímto počítačem nemá cenu dále pracovat, pokud nebude problém s přehráváním odstraněn. II. Příprava pro nahrávání. Připravte znovu ke spuštění testovací nahrávku. Studenti ať si připraví vlastní nahrávací přístroje. K výběru funkce přístroje: nejsnazší je nahrávat rovnou pouze zvuk; pokud to přístroj neumoţňuje, nechť ţáci nahrávají video. III. Přehrajte testovací nahrávku a studenti, ať ji nahrávají na své přístroje. IV. Stáhněte získané nahrávky do počítače. V. Přehrajte na počítači postupně získané nahrávky za účelem posouzení kvality nahrávky (nahrávacího přístroje). Nahrávací přístroj zařaďte do správné kategorie (vhodný, dostačující, nevhodný) pomocí níţe uvedeného klíče (klíč je v mírně odlišné podobě včetně ukázek vhodných a nevhodných nahrávek na webu). Klíč 1. Přehrajte pořízenou nahrávku s pomocí počítače. Pokud na nahrávce slyšíte celou sekvenci zvyšujících se tónů stejně jako na té původní, přístroj je vhodný pro nahrávání hlasů strnadů. Pokud některý tón vůbec neslyšíte nebo se zdá najednou stejně vysoký nebo niţší, neţ předcházející, přístroj jiţ nebyl schopen správně příslušnou frekvenci nahrát. Pokračujte krokem 2. 2. Kde dochází ke „zmizení“ nebo poklesu tónů? Jiţ u tónů s frekvencí mezi 5 a 7 kHz, přístroj, nebo alespoň vámi pouţitá nahrávací funkce, jsou k nahrávání strnadů zcela nevhodné. Slyšíte-li znatelné zkreslení nebo pokles tónu aţ u frekvencí nad 7 kHz, bude nutné přístroj vyzkoušet pomocí testovacího zpěvu strnada strnad.wav. Přístroj prozatím odloţte a ověřte kvalitu zbylých přístrojů (nahrávek). Aţ takto rozdělíte přístroje na vhodné, nevhodné a ty, jeţ je nutné vyzkoušet pomocí testovacího zpěvu strnada, přistupte ke kroku 3. 3. Stáhněte do počítače nahrávku testovacího zpěvu strnada strnad.wav. Studenti ať si rozeberou přístroje pro otestování pomocí zpěvu strnada a připraví se s nimi k nahrávání. Spusťte testovací zpěv strnada a studenti ať nahrávají. Opět stáhněte nahrávky do počítače a postupně je přehrajte – rozdělte je podle kroku 4. 4. Přehrajte v počítači nahrávku testovacího zpěvu strnada. Slyšíte na své nahrávce závěrečné vysoké „cíí“, tak jak je slyšet na původní nahrávce (z internetu/strnad.wav)? Ano - přístroj je dostačující, a můţete jej tedy pouţívat pro nahrávání strnadů. Ne, „cíí“ není slyšet - přístroj, nebo alespoň vámi pouţitá nahrávací funkce, jsou bohuţel k nahrávání strnadů nevhodné. 70 Příloha č. 20: Komentář k prezentaci projektu NČS Prezentace: Projekt Nářečí českých strnadů – podrobný komentář Poznámka k předvádění: prezentace je poměrně dlouhá (v autorově podání zabrala asi 30 minut) – níţe uváděné informace slouţí spíše pro lepší orientaci učitele, ne pro reprodukci ţákům, těm postačí stručnější podání. Ptákem roku 2011 byl zvolen strnad obecný (Emberiza citrinella). Posláním akce Pták roku, organizované kaţdoročně Českou společností ornitologickou (ČSO), je upozornit na zajímavé ptačí druhy ţijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně. Součástí bývá i výzkum realizovaný s pomocí veřejnosti (letos projekt Nářečí českých strnadů). Výsledky akce bývají zveřejňovány na internetových stránkách a v časopise Ptačí svět (více informací). Poznávání: Strnad obecný je pták zhruba velikosti vrabce. Nejtypičtějším znakem samců je citrónově zbarvená hlava a ţlutavá spodina těla. Svrchní i spodní strana těla je hnědě ţíhaná, kostřec rezavohnědý, okraje ocasu bílé. Zobák je krátký a kuţelovitý. (více v broţuře Strnad obecný – Pták roku 2011) Prostředí: zemědělská krajina s rozptýlenou zelení (okraje polí, křovinaté remízky, nebo pásy křovin lemující silnice a ţelezniční tratě), břehové porosty podél vodotečí, okraje lesa... Zahradám a udrţovaným parkům uvnitř měst se strnadi zpravidla vyhýbají. V příměstském prostředí je zastihneme nejčastěji na rumištích, pokud obsahují dostatečné mnoţství rozptýlené stromové a keřové zeleně. (více v broţuře Strnad obecný – Pták roku 2011) Ohroţení: za posledních cca. 30 let pokles počtu strnadů o 20 % na území ČR, v západní Evropě o více neţ 50 %. Pokles na většině našeho kontinentu bezesporu způsoben scelováním lánů a následnou intenzifikací a chemizací zemědělství. (více v broţuře Strnad obecný – Pták roku 2011) Strnad můţe být vyuţit jako vhodný modelový druh pěvce (ptáka), neboť ţije hojně a v blízkosti člověka, jeho stavy klesají (ochranářský aspekt), jeho zpěv je jednoduchý a snadno zapamatovatelný. Zároveň však je strnadí zpěv variabilní, coţ umoţňuje pátrat po příčinách a následcích této variability. K tomu se váţe mnoho hypotéz, pokusů a teorií o ptačím zpěvu obecně, pomocí kterých lze v ţácích rozvíjet (vědecké) myšlení. Navíc strnad je jedním z pěvců s nejdelším obdobím zpěvu – zpívající strnady lze zastihnout od února aţ do srpna. Hlavní funkce ptačího (strnadího) zpěvu: obhajoba teritoria vůči ostatním samcům; lákání samiček a komunikace s nimi. Zpěv se vyvíjí sloţitou kombinací vrozeného a učeného, přičemţ poměr těchto dvou sloţek je u různých druhů různý. Strnadi se zpěvu učí v průběhu svého prvního roku ţivota, pak uţ se jejich zpěv nemění. Sonagram zobrazuje zvuky tak, ţe frekvenci (výšku) vyjadřuje polohou bodů vůči svislé ose (jednotkou je Hertz - Hz), hlasitost (hladinu akustického tlaku) vyjadřuje intenzitou zabarvení bodů 71 (jednotkou bývá decibell - dB) a délku trvání (čas) pomocí polohy vůči horizontální ose (jednotkou je sekunda - s). Zpěv strnadů bývá přepisován například pomocí věty: „Jak to sluníčko pěkně svítí!“. Zpěv se skládá ze dvou částí (frází) – počáteční a koncové. Počáteční fráze odpovídá v přepisu části: „Jak to sluníčko pěkně“, zatímco koncová fráze slovu: „svítí“. Kaţdá fráze se skládá z více drobnějších jednotek neboli elementů (element = jednolité skvrna na sonagramu). Druhově specifický zpěv nebývá přednášen vţdy zcela stejně. Jednotlivé varianty zpěvu jsou označovány jako typy zpěvu. Jeden samec můţe ovládat i více typů zpěvu. Strnadi obecní reagují slaběji na zpěv sousedů a silněji na zpěv nesousedního samce. Interpretace: odpovídat méně agresivně na zpěv souseda z jeho teritoria se vyplatí, neboť společná hranice vlastního a sousedova teritoria uţ byla vytyčena a není nutné dále plýtvat energií. Naopak jiný samec můţe představovat váţné riziko, neboť hrozí, ţe bude chtít získat nové teritorium. Dialekt je skupina typů zpěvu vyskytující se v rámci jedné geografické oblasti, která je odlišná od typů zpěvu z jiných geografických oblastí (zjednodušeně: pokud populace z různých částí areálu druhu zpívají různě, nazýváme souhrn typů zpěvu z jedné takové části areálu dialektem). Typy strnadího zpěvu se navzájem odlišují buď ve své počáteční, nebo ve své koncové frázi. Variabilnější je sice počáteční fráze, avšak dialekty jsou vymezeny variabilitou koncové fráze, neboť její varianty jsou vázané na určité území. Evropa je z hlediska strnadů rozdělena na 2 hlavní dialekty: východní (Estonsko, Finsko, Rakousko, Řecko, Maďarsko, bývalá Jugoslávie) a západní (Skotsko, Velká Británie, Norsko, Švédsko, Francie). Oba dialekty byly dosud nalezeny v Německu, Dánsku, Skandinávii a v České republice. Samci strnadů reagují na zpěv náleţející jejich dialektu slaběji, neţ na zpěv cizího dialektu. Bylo navrţeno několik mechanismů, které by mohly napomáhat udrţování místního dialektu v průběhu času. Samci se obvykle kaţdoročně vrací do svého teritoria a nemění svůj zpěv. Mladí ptáci se zpěvu učí pravděpodobně velmi přesně od okolních samců. Místní dialekt je zvýhodňován tím, ţe samice preferují samce s místním dialektem a samci jsou více agresivní vůči samcům zpívajícím odlišným dialektem. Dialekty jsou a budou objektem vědeckého zkoumání, neboť vzbuzují mnohé otázky. Pro jejich zodpovězení bude muset být provedeno ještě mnoho práce; prvním krokem je zmapování dialektů. Hranice strnadích dialektů je na území střední Evropy velmi nejasná. Projekt Nářečí českých strnadů si klade mnoho cílů: zmapovat dialekty českých strnadů, zapojit veřejnost do vědeckého výzkumu, propagovat ptačí zpěv (nejen) ve školách, propagovat ptactvo a jeho ochranu. Projekt je otevřen všem zájemcům, kteří pro úspěšné zapojení do projektu musí především mít chuť nahrávat strnady v terénu. Pro nahrávání lze pouţít mnoho přístrojů – mobilních telefonů, digitálních fotoaparátů, digitálních kamer, diktafonů... Přístroj však musí být schopen nahrávat zvuky aţ do cca. 9 kHz. Tento údaj nebývá k nalezení, ale na stránkách projektu je seznam mnoha 72 vhodných a nevhodných přístrojů. Kdo v seznamu svůj přístroj nenajde, můţe vyuţít návod pro ověření vhodnosti přístroje. Podrobné návody zájemce provedou i nahráváním v terénu a posíláním nahrávek organizátorům. Kdo bude chtít proniknout hlouběji do zpracovávání nahrávek, můţe s pomocí návodů extrahovat zvukové stopy z videonahrávek (pokud jeho přístroj nenahrává rovnou pouze zvuky) nebo se pokusit vytvářet vlastní sonagramy pomocí programu Raven. Účast v projektu NČS kromě zábavy a nových zkušeností přináší i zapojení do vědeckého výzkumu, kontakt s odborníky (ČSO, Akademie věd, PřF UK), nahlédnutí na význam ptačího zpěvu, ptačích dialektů a práci „terénního“ biologa (ekologa/etologa/evolučního biologa). Dosud zpracované nahrávky jsou zobrazeny na veřejně přístupné mapce na internetu, kde si můţe kaţdý prohlédnout, kolik lidí uţ je do projektu zapojeno a odkud uţ byly nahrávky pořízeny. Kromě výše zmíněných přínosů získává kaţdý účastník projektu šanci vyhrát některé z cen s ornitologickou tematikou. Výsledky budou zveřejněny na stránkách projektu, v Meteoru (pořadu Českého rozhlasu), v časopise Ptačí svět i na ornitologické konferenci v Mikulově. Podrobnější informace o projektu na: www.cso.cz/strnad.html, http://www.facebook.com/strnadi. Pro případné zájemce dodávám i webovou adresu, na které lze získat hlasy dalších ptačích druhů: www.xeno-canto.org 73 Příloha č. 21: Dotazník pro seminář KUDBi Dotazník k prezentaci Nářečí českých strnadů 15. 3. 2011 1. Představte si, že jste učitelem na střední či základní škole. 1.1. Přesvědčila vás prezentace projektu k jeho využití při vyučování? 1.2. Pokud ne, proč? 1.3. Pokud ano, proč? 1.4. Čemu mělo být v prezentaci věnováno méně času? 1.5. Čemu mělo být v prezentaci věnováno více času? 1.6. Co je podle vás hlavním nedostatkem projektu? 2. Nyní trochu obecněji: Na čem (především) by měl prezentující zapracovat, aby byl v budoucnu lepším učitelem? 74
Podobné dokumenty
chráněná území
s obyvateli a návštěvníky chráněných území. Důležitým
výstupem projektu bude rovněž zpracování koncepcí ekologické výchovy zúčastněných chráněných území.
Správa NP České Švýcarsko se jako hostitel ...
Stromy OK - Pavel Scheufler
A tyto snímky si také dovoluji používat při tvorbě mých Kvadrálů přírodních… Dle písemných vyjádření
asi tak deset až patnáct procent
sdělení návštěvníků ve výstavních
pamětních knihách tento způso...