docZjišťování výdajů na ochranu životního prostředí v České
download 
Stížnost Transkript
Zjišťování výdajů na ochranu životního prostředí v České
Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko správní Zjišťování výdajů na ochranu životního prostředí v České republice (metodicko analytická studie) Výzkumný úkol VaV 320/02/01 Alternativní indikátory udržitelného rozvoje, udržitelnosti a blahobytu Zpracoval: Doc. Ing. Eduard Souček, CSc. – hlavní řešitel Doc. Ing. Ilona Obršálová, CSc. Ing. Václav Ježdík Pardubice Listopad 2002 Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................... 3 1. POTREBA MONITOROVÁNÍ STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ..... 4 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 VZNIK A GENEZE POJMU ”TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ” ............................................ 4 OD RIO DE JANEIRA 1992 PO JOHANNESBURG 2002 ................................................... 7 HLUBINNÁ EKOLOGIE - FILOZOFICKÝ PRÍSTUP K NAPLNOVÁNÍ ZÁSAD TUR................ 10 AGENDA 21 – INSPIRATIVNÍ ZDROJ PRO TVORBU INDIKÁTORU TUR ........................... 11 LOKÁLNÍ AGENDA 21 A ÚLOHA REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ STATISTIKY ............................. 14 STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR PRED VSTUPEM DO EU................................ 19 2. ZOBRAZOVÁNÍ INTERAKCÍ MEZI ŽIVOTNÍM PROSTREDÍM A EKONOMIKOU ............................................................................................................... 21 2.1 2.2 ZÁKLADNÍ PROBLÉMY ZOBRAZOVÁNÍ ........................................................................ 21 VAZBY MEZI SYSTÉMEM NÁRODNÍCH ÚCTU A ÚCTU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V EU... 22 3. SOUCASNÝ STAV MONITOROVÁNÍ TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V CR................................................................................................................................. 26 3.1 3.2 OBSAH A ROZSAH INFORMACÍ ZJIŠTOVANÝCH V CR................................................... 26 POŽADAVKY EVROPSKÉ UNIE A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ .............................................. 28 4. INFORMACNÍ STRATEGIE EU V OBLASTI KVANTIFIKACE VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ........................................................................... 32 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 METODICKÉ PRINCIPY ................................................................................................ 32 METODIKA VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ .......................................... 34 VAZBA VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ NA ÚCETNICTVÍ PODNIKU......... 38 BILANCNÍ A ANALYTICKÉ PRÍSTUPY ........................................................................... 40 DOSTUPNOST DAT V CLENSKÝCH ZEMÍCH EU ............................................................ 43 DOSTUPNOST DAT V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍ EU......................................................... 44 5. ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V CR.................... 46 5.1 5.2 5.3 ZJIŠTOVÁNÍ ÚDAJU O ENVIRONMENTÁLNÍCH INVESTICÍCH .......................................... 46 ZJIŠTOVÁNÍ CELKOVÝCH VÝDAJU PODLE SEKTORU .................................................... 49 SHRNUTÍ .................................................................................................................... 54 6. STAV INFORMACNÍCH ZDROJU ZA BUSINESS SEKTOR V CR............................... 57 6.1 6.2 INFORMACNÍ DEFICITY A PROBLÉMY S JEJICH ODSTRANOVÁNÍM................................. 57 VYMEZENÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V BUSINESS SEKTORU V CR............................................................................................................................... 59 6.3 ZPRAVODAJSKÝ SOUBOR PRO ÚCELY ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU.......................................... 63 6.4 PRÍPRAVA VNITROPODNIKOVÉ EVIDENCE ................................................................... 65 7. PREDPOKLADY PRO STATISTICKÉ ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V BUSINESS SEKTORU V CR............................................ 74 7.1 7.2 VYHODNOCENÍ ZKUŠENOSTÍ CLENSKÝCH STÁTU EVROPSKÉ UNIE ............................. 74 PROVEDENÍ PRE-TESTU STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ V CR.......................................... 79 1 8. PROJEKT STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V BUSINESS SEKTORU V CR................................................................. 94 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 NÁVRH MODULU STATISTICKÉHO VÝKAZU ................................................................. 94 VYMEZENÍ ZPRAVODAJSKÉHO SOUBORU BUSINESS SEKTORU ................................... 104 VARIANTY STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ ................................................................... 105 APLIKACE VÝBEROVÉHO ZJIŠTOVÁNÍ ....................................................................... 107 ORGANIZACNÍ PRÍPRAVA STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ .............................................. 110 ZÁVERY A SHRNUTÍ........................................................................................................ 114 LITERATURA: ................................................................................................................... 120 PRÍLOHY............................................................................................................................ 123 2 Úvod Rešitelský tým Univerzity Pardubice, fakulty ekonomicko správní, rešil výzkumný úkol jako prunik množiny informacních potreb na strane jedné a množiny možností tyto informace získat na strane druhé. Východiskem byla rekognoskace soucasných nároku na informace nezbytné pro monitorování trvale udržitelného rozvoje v Ceské republice pri respektování zahranicních zkušeností a stavu poznatku obsažených v teoretických pracích tuzemských i zahranicních odborných pracovišt a zejména pak v návaznosti na dlouhodobou informacní strategii Evropské Unie a OECD v této oblasti. Po komparaci techto nároku se soucasným stavem jejich uspokojování v Ceské republice se ukázalo, že znacné informacní deficity má Ceská republika predevším v úplnosti dat podchycujících aktivity, smerujících k podpore udržitelného rozvoje, jejich kvantifikaci a provázání s celkovým ekonomickým a spolecenským vývojem. V kontextu se zadanou úlohou se proto pozornost rešitelského týmu soustredila predevším na tu stránku merení eko efektivnosti, která sleduje aktivity na ochranu životního prostredí v penežním vyjádrení, protože pouze pri poznání a bilancním vyjádrení penežní i naturální stránky techto aktivit lze dospet k exaktnejšímu obrazu o dosahovaném efektu a to jak na úrovni makro, tak mikro. Tento smer tvorby informacních zdroju není nový, jeho realizace je však spojena s prekonáním mnoha praktických problému, o jejichž rešení se s ruzným konecným výsledkem rada evropských státu pokusila. Pri hledání optimální cesty pro Ceskou republiku byly využity jednak poznatky státu Evropské Unie s realizaci statistických zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru, jednak vlastní zkušenosti z pilotního šetrení na vzorku podnikatelských subjektu. Navržená koncepce prosazuje zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí tak, aby byly pokryty potreby tvorby základních indikátoru nezbytných pro monitorování trvale udržitelného rozvoje, jednak informacní potreby spojené se sestavováním satelitních národních úctu a bilancí ve všech základních strukturách. Vlastní projekt statistického šetrení je rešen variantne s ohledem na ruzné prístupy k vymezení zpravodajského souboru a na potreby sladení se stávající statistickou praxí. Pri zpracování predkládané studie spolupracoval rešitelský tým s mnoha odborníky a institucemi. Velmi cenným vkladem byly zejména informace získané na seminárích, které organizovalo Ministerstvo životního prostredí k problematice environmentálního úcetnictví a k zavádení systému EMAS. 3 1. Potreba rozvoje monitorování strategie trvale udržitelného Potreba monitorování strategie ”trvale udržitelného rozvoje” (TUR) je dána mimorádným významem obsahu tohoto pojmu z hlediska budoucnosti lidstva a planety Zeme. Naplnování zásad TUR totiž vyžaduje zcela nové hodnocení úspešnosti ekonomického rozvoje, zkoumání a hodnocení vazeb mezi rozvojem ekonomiky a jeho sociálními a ekologickými dusledky. S tím souvisí nové prístupy k regulaci reprodukcního procesu lidské populace, výroby, spotreby a cerpání prírodních zdroju, k zásadním zmenám v lidském myšlení, chování a životním stylu pri naplnování životních cílu a tzv. blahobytu. Je zrejmé, že zde nevystacíme se stávající soustavou statistických a úcetních ukazatelu, a že je treba zacít systematicky pripravovat soubor indikátoru TUR, ekologického životního stylu a ”ekogramotnosti” obyvatel. Pro úcely této studie se jeví jako úcelné uvést souhrnne základní východiska, ze kterých vychází strategie udržitelného rozvoje, aby bylo patrné, do jaké míry rešení navrhovaná v této studii s pojetím udržitelného rozvoje korespondují a do jaké míry návrhy na odstranení informacních deficitu, prispívají k merení ekoefektivnosti a k podpore principu udržitelného rozvoje. 1.1 Vznik a geneze pojmu ”Trvale udržitelný rozvoj” Obrat ke kvalitativne novému prístupu k ochrane životního prostredí nazrává od šedesátých let, kdy se objevují prukazné a varovné signály nevratného ohrožení životního prostredí na zemekouli, a jeho závažných dusledku pro lidstvo. Stále se zhoršující prostredí v mnoha oblastech sveta vedlo v roce 1968 radu významných osobností reprezentujících vedu, prumysl, ekonomii, sociologii i nekteré vládní cinitele k vytvorení tzv. Rímského klubu, který se sešel v Ríme (odtud název). Clenové tohoto klubu jako jednu z prvních velkých akcí zorganizovali ve spolupráci s Technologickým institutem v Massachusetts (USA) hodnocení dosavadního vývoje sveta a vypracování prognózy do roku 2100. Sledovali 5 hlavních faktoru, majících nejvetší vliv na životní prostredí: rust poctu obyvatelstva a s ním související prumyslovou a zemedelskou produkci, cerpání surovin a znecištení prostredí odpady všeho druhu. Príslušné údaje sestavili do nekolika set rovnic a zpracovali ve trech ruzných variantách: ?? první predstavovala prubeh, který odpovídal soucasným trendum ?? druhá predpokládala pomalejší rust obyvatelstva a menší cerpání surovin a produkce odpadu ?? tretí, poslední, byla založena na tzv. nulovém rustu obyvatelstva a znacne omezeném cerpání surovin a odpadové produkce Podle získaných výsledku by melo v prvním prípade dojít ke zhroucení lidské civilizace již po roce 2050, druhá varianta umožnovala prežití lidstva v 21. století, ale za cenu 4 znacného zhoršení životních podmínek, a teprve poslední dávala pomerne príznivé vyhlídky do budoucna. Výsledky studie autori zverejnili ve studii ”Meze rustu” v roce 1972. 1) Pres ostré kritiky i nekteré nevyhnutelné nedostatky této studie (napr. požadavek okamžitého zastavení hospodárského rustu) dosáhly první signály Rímského klubu svého hlavního úcelu. Lidé se zacali zajímat o problematiku populacní exploze, o globální ekonomický rust a jeho dusledky, o cerpání prírodních zdroju, o kvalitu životního prostredí, o odpady. Existující hnutí na ochranu prírody a životního prostredí zintensivnila cinnost a vznikají nová. V mnoha zemích byly zrízeny funkce ministru životního prostredí a vlády byly pod tlakem verejnosti prinuceny k rázným krokum v legislativní, technické a ekonomické oblasti. V širší míre se zacali problematikou životního prostredí zabývat politici, právníci, technici i ekonomové. Vznikají environmentální disciplíny: Environmental Ekonomy, E. Law (právo), E. Technology. Jsou prijímány zásady ekologické politiky, napr. zásada, podle níž znecišt ovatel musí za znecišt ování životního prostredí platit. Prijímaná ekonomická, legislativní a technická opatrení, nástroje a stimuly však nemohly rešit problémy životního prostredí komplexne a globálne. Šlo spíše o rešení dusledku než prícin, o tzv. opatrení ”na konci roury” (End-of-Pipe). V roce 1972 se uskutecnila první mezinárodní konference OSN o životním prostredí ve Stockholmu. Ta ve svých záverech konstatovala (shodne s Rímským klubem), že hlavním viníkem globálních ekologických problému zeme je neomezený hospodárský a demografický rust. Mezinárodní jednání s ”ekologickou” tématikou pokracovala s petiletou pravidelností a narustající intenzitou až do dneška. V osmdesátých letech bylo zrejmé, že se nedarí z mnoha duvodu hospodárský ani demografický rust zastavit a vznikla otázka, zda je to vubec reálné a zda o to lidé skutecne usilují. Pokud se autori knihy ”Meze rustu” nemýlili, pak je hrozba katastrofické varianty nevyhnutelná. V roce 1983 ustavilo proto Valné shromáždení OSN svetovou komisi pro životní prostredí a rozvoj (WCED), která mela rešit tri naléhavé úkoly : ?? Analyzovat kritické problémy životního prostredí a hospodárského rozvoje formulovat realistické návrhy na jejich rešení, ?? Navrhnout z tohoto hlediska nové formy mezinárodní spolupráce, ?? Zvyšovat poznání a angažovanost v cinnosti jednotlivcu, dobrovolných organizací, podniku, ústavu a vlád. Komise byla nezávislou institucí mající vztah k jednotlivým vládám a k OSN, ale nebyla jimi rízena. Predsedkyní komise byla jmenována tehdejší norská premiérka Gro Harlem Brundtlandová. Komise mela 21 clenu z 20 zemí sveta. Zacala pracovat v Ženeve v roce 1984 a behem svého trvání zasedala v ruzných cástech sveta, aby se mohla dobre seznámit se všemi ekologickými a rozvojovými problémy jednotlivých svetových regionu. Pri techto zasedáních byla porádána tzv. verejná slyšení, na nichž mohl kdokoliv svobodne vyjádrit své názory k rešeným problémum. Na posledním zasedání komise dne 27.února 1987 v Tokiu bylo vydáno prohlášení (tzv. Tokijská deklarace), které shrnuje výsledky práce komise obsažené ve zpráve ”Naše spolecná budoucnost” (Our Common Future). Jako cíl a kritérium národní 1 Meadows, D.H.-Meadows, D.L.-Randers, J.-Behrens, W.W.: The Limits to Growth. New York, Universe Book, 1972 5 politiky a mezinárodní spolupráce, na než by se mely všechny zeme zamerit, definovala pojem ”trvale udržitelný rozvoj” a zároven uvedla osm základních principu, které by pri rízení svých cinností mely všechny zeme uplatnovat. Dle této zprávy se pojmem trvale udržitelný rozvoj rozumí ”takový rozvoj, pri nemž každá soucasná generace bude uspokojovat své potreby, aniž by pritom ohrozila schopnosti budoucích generací uspokojovat jejich potreby”. Osm základních principu, jež by mely pomoci zajistit trvale udržitelný rozvoj : ?? Oživit hospodárský rust - Prumyslové zeme musí prispívat k oživení svetového hospodárského rustu a podporovat hospodárský rust v rozvojových zemích, nebot chudoba státu je hlavním puvodcem znehodnoceného životního prostredí, jež svou degradací ovlivnuje nejen velké pocty lidí v rozvojových zemích, ale ohrožuje i celé lidské spolecenství. Je treba realizovat takové mezinárodní akce, které vyreší dlužní krizi a posílí prísun financí na rozvoj. ?? Zmenit kvalitu rustu - Hospodárský rust by mel být rustem nového druhu, jenž nelze charakterizovat jen standardními hospodárskými ukazateli, ale také úsporným cerpáním a stavem zásob prírodních zdroju, lepším rozdelením príjmu, racionalizací vuci prírodním pohromám a prumyslovým rizikum, dokonalejší zdravotní pécí a uchováváním kulturního i prírodního bohatství. Hlavními spolecenskými cíli by mely být: udržitelnost, nestrannost, sociální spravedlnost a bezpecnost. ?? Uchovávat, šetrne využívat a obohacovat prírodní zdroje - Pro uchování životního prostredí a prírodních zdroju je nutné efektivneji využívat energii, vodu, suroviny. V praxi to znamená snížit spotrebu prírodních zdroju na jednoho obyvatele a podporovat zavádení ekologicky cistých produktu, technologií a alternativních zdroju. Je také treba vcas dobre odhadnout úcinky nových výrobku a nových technologií. ?? Zajistit udržitelnou úroven populace - Je treba nastolit rovnováhu mezi populací a dosažitelnými zdroji, regulovat populacní prírustky s prihlédnutím k možnostem ekonomiky, uspokojovat základní potreby obyvatelstva nejen z hlediska dneška, ale i z hlediska príštích generací. ?? Nove orientovat techniku a odstranovat rizika - V orientaci technického rozvoje musí být venována vetší pozornost ekologickým faktorum. V národním i mezinárodním merítku je treba zavést institucionální mechanismy, které budou hodnotit všechny zásahy do prírodních systému, jakož i potenciální úcinky nových technických zarízení a nových technologií ješte pred jejich realizací. Zvyšovat a vynucovat odpovednost za škody na životním prostredí. Zajistit volný prístup verejnosti k relevantním informacím a do rozhodovacích procesu. ?? Integrovat ekologické a ekonomické aspekty pri rozhodování - Ekologické a ekonomické cíle se musí vzájemne podporovat a integrovat. V praxi to znamená, že ekologická dimenze hospodárské politiky musí být posuzována soucasne s její dimenzí ekonomickou, obchodní, energetickou, zemedelskou, sociální, a to jak v národních, tak i v mezinárodních institucích. 6 ?? Reformovat mezinárodní hospodárské vztahy - Zavádet takové obchodní, kapitálové a technologické toky, které budou slucitelnejší s požadavky péce o životní prostredí a o prírodní zdroje. Pomáhat rozvojovým zemím rozšírit predpoklady pro obohacení a diferenciaci své ekonomické a obchodní základny a pro zabezpecení sobestacnosti. ?? Posílit mezinárodní spolupráci - V mezinárodní spolupráci se musí priznat vyšší priorita monitorování, hodnocení a výzkumu životního prostredí a prírodních zdroju, jejich obhospodarování a šetrnému využívání. Všechny zeme musí prohlubovat spolupráci mnohostranných institucí, utvárení a dodržování pravidel v takových oblastech, jako je obchod a investice a respektovat uznání absolutního významu mezinárodního míru a bezpecnosti. Obecne je možno charakterizovat systém ”trvale udržitelného rozvoje” jako výslednici slad ování ekonomických, sociálních (humanitních) a ekologických aspektu a cílu rozvoje, jako úcinný nástroj rešení globálních problému Zeme, kontinentu, státu i menších územních jednotek. Jeho naplnování predpokládá plnou integraci environmentální, ekonomické a sociální rozvojové politiky. Je treba poznamenat, že pojem trvale udržitelný rozvoj nebyl a není dosud exaktne a konkrétne vymezen, což je samozrejme velmi obtížné a složité. V zákone o životním prostredí (c. 17/1992 Sb.) je chápán jako ”takový rozvoj, který soucasné spolecnosti i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potreby, a pritom nesnižuje rozmanitost prírody a zachovává prirozené funkce ekosystému”. Pres zakotvení v cs. zákone a pres bežné používání tohoto pojmu v mezinárodních jednáních a v dokumentech OSN se ve státní politice životního prostredí Ceské republiky tento pojem zacíná používat až na konci devadesátých let. 1.2 Od Rio de Janeira 1992 po Johannesburg 2002 Vyvrcholením prípravy a schválení mezinárodních dokumentu o trvale udržitelném rozvoji byla mezinárodní konference OSN o životním prostredí a rozvoji v Rio de Janeiro v r. 19922) Zúcastnili se jí zástupci 170 zemí sveta, z toho 106 hlav státu a celkem 10 tisíc delegátu. Probíhala ve znamení urcité euforie, že se lidstvu podarilo najít v zásadách TUR východisko z katastrofických vizí. Konference se stala významným mezníkem ve svetové diplomacii i ve strategii globálního vývoje Zeme. Bylo konstatováno, že pro bezpecnejší a prosperující budoucnost je potreba rešit integraci zájmu životního prostredí a nezbytného rozvoje spolecnosti. Predstavitelé zúcastnených zemí (vcetne tehdejšího Ceskoslovenska, jehož delegaci vedl tehdejší federální ministr ŽP Ing. Josef Vavroušek,CSc.), prijali nekolik významných dokumentu, které mají být vodítkem pri naplnování principu trvale udržitelného rozvoje v jednotlivých zemích, na všech úrovních verejné správy a ve všech sektorech. Jde o následující dokumenty : 2 UNCED – United Nation Conference on Environment and Development, Rio de Janeiro, 1992 7 1. 2. 3. 4. Deklarace z Rio de Janeira o životním prostredí a rozvoji Rámcová úmluva Spojených národu o zmene klimatu Úmluva o biodiverzite Prohlášení k principum globální dohody o využívání, ochrane a trvale udržitelném rozvoji všech typu lesu 5. Agenda 21 – komplexní návod globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit prechod na trvale udržitelný rozvoj. Agenda 21, nejobsáhlejší dokument a soucasne program pro 21. století, obsahuje 40 kapitol (cca 500 stran), zabývá se naléhavými problémy dneška, pricemž se zameruje také na prípravu sveta rešit úkoly nového století a odráží celosvetový konsensus a na nejvyšší úrovni prijatý politický závazek ke spolupráci v oblasti rozvoje životního prostredí vcetne prijetí principu udržitelného rozvoje 3) . Jako klícová slova z techto dokumentu nutno vyzvednout : príroda, prírodní zdroje, zmeny klimatu, biodiverzita, ochrana vod a lesu, lidé, právo na život, odstranení chudoby, globální partnerství, eliminace neudržitelných modelu výroby a spotreby. Je bohužel zrejmé, že uvedené pojmy a zásady (a vubec všechny dokumenty z mezinárodních konferencí) mají víceméne jen deklarativní charakter, nejsou právne závazné. Na posílení významu a závaznosti záveru z Ria prijalo proto Valné shromáždení OSN v prosinci 1992 usnesení s výctem konkrétních aktivit k jejich naplnování. V usnesení OSN z prosince 1994 požaduje od vlád clenských státu OSN všeobecnou podporu a šírení principu ”trvale udržitelného rozvoje”. Pri OSN došlo též k institucionálnímu posílení výsledku a záveru z Ria vytvorením Komise pro TUR, a stálého odboru OSN pro koordinaci rízení a TUR Po Riu následovala rada navazujících mezinárodních konferencí, zejména : ?? Svetová konference o lidských právech - Víden 1993 ?? Mezinárodní konference o lidské populaci a rozvoji - Káhira 1994 ?? Svetový sjezd pro sociální rozvoj - Kodan 1995 ?? Svetová konference o ženách - Peking 1995 ?? Konference o lidských sídlech - Istanbul 1996 ?? Svetový potravinárský sjezd - Rím 1997 ?? Summit OSN o zmenách klimatu - Kjóto 1997 Významná byla další konference OSN o životním prostredí a rozvoji tzv. Summit II, nebo také Rio + 5, konaná v cervnu 1997 v New Yorku jako zvláštní zasedání OSN. Její výsledky v porovnání s ocekáváním se jeví pomerne skromné a jsou všeobecne prijímány s jistými rozpaky. Na jedné strane se potvrdil a deklaroval zájem všech zúcastnených zemí o prechod na cestu ”trvale udržitelného rozvoje”, vytycily se obecné priority a pojmenovaly hlavní prekážky k jeho naplnování (na prvním míste nedostatek financních zdroju). Byly prijaty dva dokumenty : politická Deklarace a ”Program další realizace Agendy 21”. Na strane druhé – zejména pod vlivem zásadního nenaplnování principu ”TUR”, se casto hovorí o vystrízlivení a zklamání. Ukázalo se totiž, že se základní globální problémy Zeme nejen nezmírnují, ale naopak dále prohlubují. 3 Ceský preklad Agendy 21 vydalo Ministerstvo životního prostredí CR v roce 1998 8 Ve dnech 26. 8. – 4. 9. 2002 probíhal v Johannesburgu (JAR) dosud nejvetší Svetový summit OSN o trvale udržitelném rozvoji (WSSD), nazývaný také Rio + 10, protože je vlastne pokracováním a bilancováním záveru z obdobné konference v Rio de Janeiro v roce 1992. Úcast 65 tisíc delegátu ze 174 signatárských zemí, z toho 120 nejvyšších státních predstavitelu charakterizuje na jedné strane kvantitu, na strane druhé prubeh diskuse a prijaté závery v 70 stránkovém záverecném protokolu pak kvalitu konference. Bilance vývoje 1992 – 2002 z hlediska naplnování zásad trvale udržitelného vývoje je nepríznivá. Bylo konstatováno, že závery z Ria se neplní. Zejména se výrazne prohlubuje propast mezi bohatstvím a chudobou. Na pomoc rozvojovým státum mely prispívat bohaté zeme cca 0,7% HDP, skutecnost se pohybuje v prumeru kolem 0,2%. Zhruba 1,1 mld. obyvatel sveta žije v extrémní chudobe, z toho 850 miliónu trpí hladem a asi 1,2 mld. lidí žije s denním príjmem nižším než 1 USD. Do roku 2000 mely být sníženy emise skleníkových plynu na úroven roku 1990. Tzv. Kjótský protokol z roku 1997 tyto hodnoty dále zprísnil. V létech 1990 – 2000 emise oxidu uhlíku však naopak narustaly o 9,1 % rocne. Nedostatecne se plní “Úmluva o biodiverzite”, kterou ve svých projektech uplatnuje pouze 2/3 signatáru úmluvy. Nenaplnuje se výzva k zajištení nezávadné vody pro všechny, jestliže 1,1, mld. lidí nemá prístup k cisté vode a 30 tisíc lidí denne umírá na nemoci ze závadné vody. Pro nedostatek penez se neplní úmluva z roku 1996 o boji proti rozširování pouští. Závazky z Ria o omezení rybolovu neratifikovalo 15 z 20 nejvetších rybárských velmocí a tretine prumyslove lovených ryb hrozí vyhubení. Celkove pokracuje trend rustu výroby a spotreby a již zrejme prevyšuje ekologickou kapacitu Zeme o 25 %. Z tohoto pohledu se jeví závery z Johannesburgu jako nedostatecné a málo závazné, presto však alespon cástecne nadejné. Myšlenka trvale udržitelného rozvoje jako východisko lidstva v 21. století bylo dále potvrzeno a úcastníci summitu se shodli na techto záverech: ?? do roku 2015 by mel být snížen na polovinu pocet lidí, kterí nemají prístup k základní zdravotní péci ?? vznikne fond solidarity na boj proti chudobe, príspevky do fondu budou dobrovolné ?? patentová politika Svetové obchodní organizace by nemela bránit chudým zemím v poskytování léku všem obyvatelum ?? do roku 2010 se má omezit vymírání živocišných a rostlinných druhu ?? nejpozdeji do roku 2015 se mají obnovit zásoby ryb ve svetových morích, ovšem jen “tam, kde je to možné” ( jak bylo poznamenáno v záverecném protokolu). ?? do roku 2020 budou chemikálie vyrábeny a používány takovým zpusobem, aby se minimalizoval jejich škodlivý vliv na cloveka a životní prostredí. Potvrzuje se, že naplnování vize trvale udržitelného rozvoje je “beh na dlouhé trate”. Summit v Johannesburgu potvrdil sice oprávnenost této vize, ale faktické výsledky summitu jsou skromné. Myšlenka trvale udržitelného rozvoje je tudíž stále predevším výzvou k jejímu hlubšímu propracování (vcetne informacních zdroju) a následné realizaci. Statistika má v tomto kontextu velký význam, protože muže hloubeji propracovávat indikátory 9 “TUR” z hlediska dosavadních, prevážne negativních vývojových tendencí, a tím soucasne dokumentovat ( v rámci analýzy vzájemných vazeb) jejich zhoubné dusledky pro lidstvo. A to nejen v casových radách minulosti, ale i v prognostických úvahách pro budoucnost. 1.3 Hlubinná ekologie - filozofický prístup k naplnování zásad TUR Hlubinná ekologie je spojena s promenou životního stylu. Ekologicky odpovedný život je napríklad provázen antikonzumenstvím, využíváním hromadné dopravy, plánováním rodiny, využíváním biozemedelství, energetickou šetrností a celkovým príklonem k prírode. Lidé si postupne zacali stále více uvedomovat, že radu v dnešní dobe již ”drahých” nemocí zpusobuje chybný životní styl. Ekologický životní styl je proto ústredním heslem hlubinné ekologie. Hlubinná ekologie pohlíží s jistým despektem na fenomén hrubého národního produktu jako na ukazatele životní úrovne a spíše tento výraz spojuje s ”hrubým národním znecištením”. S pojmem hlubinná ekologie prišel jako první Arne Naess v roce 19734). Své názory zverejnil v publikaci ”The Shalow (melkost, melcina) and the Deep (hloubka, hlubina)”, v níž chtel odlišit standardní ekologické prístupy na ochranu životního prostredí (”melká” ekologie) od zásadních, kvalitativních, ”hlubinných” prístupu, spocívajících ve zmenách vzorcu chování lidí 5). Na jeho pojetí navázali další myslitelé. Ekologické vedomí a hlubinná ekologie ostre kontrastují s prevládajícím svetovým názorem technokraticko-industriálních spolecností, podle nehož jsou lidé bytosti izolované a v podstate oddelené od zbytku prírody. Hlubinná ekologie, tedy studium našeho místa na Zemi, zahrnuje totiž v prvé rade studium nás samých, jakožto cástí organického celku. Alternativou vysokého konzumu podmíneného velkým pracovním vypetím, rostoucím cerpáním prírodních zdroju a rustem produkce nejruznejších odpadu, by se mel postupne v souvislosti se spolecenskými zmenami stát skromnejší život s dostatkem volného casu. Volný cas je soucástí nehmotných stránek životní úrovne. Problém však spocívá v ”primereném rozložení” dostatku volného casu na obcany dané spolecnosti v podmínkách konzumní spolecnosti, vystavené konkurencním tlakum. Objevují se názory, že sociálne spravedlivé rešení této otázky není v podmínkách daného systému možné, a že je nutné pomýšlet na jeho budoucí zmenu. Komparace zásad mezi prevládajícím svetovým názorem a hlubinnou ekologií 4 5 Prevládající svetový názor Hlubinná ekologie Panství nad prírodou Harmonie s prírodou Prírodní prostredí jako zdroj pro lidi Veškerá príroda má vlastní hodnotu (rovnost biologických druhu) Materiální ekonomický rust pro rostoucí lidskou populaci Uspokojování prostých hmotných potreb stabilizované populace Nass, A.: The Shalow and the Deep, Long-Range Ecology Movement, 1973, c. 16. Naess, A.: Ekologie, pospolitost a životní styl, Praha, Abies, 1993 10 Prírodní zdroje jsou dostatecné, neomezené a nevycerpatelné ”Zásoby” zeme jsou omezené, nekteré zásahy mohou být nevratné Vysoká úroven technického pokroku a technických rešení Primerené technologie. Veda, která není zamerená na ovládnutí Konzumerismus Vystacit s málem, recyklace, hospodárnost, šetrnost Národní (centralizované) spolecenství Menšinová tradice, regionalizace, decentralizace Ekologický životní styl je mottem prívržencu hlubinne ekologické filosofie. Pocet lidí, který se k nemu priklání stále narustá, zejména v zemích, které mají své zkušenosti s dusledky premíry konzumu. Existují ovšem i silné opacné tendence. Jednou z nich je snaha zejména financne silných nadnárodních spolecností tyto ekologické antikonzumní proudy paralyzovat, predevším ”vymýváním mozku” (brainwasching) spotrebitelu reklamou. Rovnež tak nelze poprít, že cást obyvatelstva rozvojových zemí spatruje v etape konzumní spolecnosti svuj životní cíl. Jakoby touto etapou se všemi jejími dusledky bylo nutné projít, a až následne se ztotožnit s myšlenkami hlubinné ekologie. V globálním merítku se jedná o závod s casem a zrejme i o znacne teoretickou, málo reálnou a fiktivní predstavu budoucího spolecenského vývoje. Podmínky a kapacita planety Zeme zrejme neumožnují dosáhnout soucasné ekonomické a konzumní úrovne euroamerické civilizace pro veškeré lidstvo na zemekouli. 1.4 Agenda 21 – inspirativní zdroj pro tvorbu indikátoru TUR Agenda 21 z Ria 1992 je zatím nejúplnejší dokument, obsahující postupné kroky a aktivity k naplnování principu trvale udržitelného rozvoje. Je zformulována do ctyr cástí a 40 kapitol, jejichž názvy, a tím spíše jejich obsah, mohou být první výchozí inspirací pro vznik nových ukazatelu (indikátoru) trvale udržitelného rozvoje. První cást (kapitoly 1 – 8) má název ”Sociální a ekonomické rozmery”. Obsahuje tyto kapitoly: mezinárodní spolupráce pri urychlování udržitelného rozvoje v rozvojových zemích a související domácí politika, boj proti chudobe, zmena vzorcu spotreby, dynamika demografického rustu a udržitelnosti, ochrana a podpora lidského zdraví, podpora udržitelného rozvoje lidských sídel, integrace životního prostredí a rozvoje do rozhodování. Druhá cást (kapitoly 9 – 22) nese název ”Uchování a šetrné využívání zdroju a hospodarení s nimi ve prospech rozvoje”. Nalezneme zde kapitoly zabývající se: ochranou atmosféry, integrovaným prístupem k plánování a hospodarení s územními zdroji, bojem proti odlesnování, pécí o krehké ekosystémy, udržitelným rozvojem horských oblastí, podporou udržitelného rozvoje zemedelství a venkova, uchováním biodiversity, environmentálne šetrnejším využíváním biotechnologií, ochranou oceánu, ochranou všech druhu morí a pobrežních oblastí, racionálním využíváním a rozvojem živých zdroju v nich, ochranou kvality a zásob sladkovodních zdroju, aplikací integrovaných prístupu k rozvoji využívání zdroju vody a hospodarení s nimi, environmentálne šetrnejším nakládáním s toxickými chemickými látkami, vcetne prevence nezákonné mezinárodní prepravy toxických a nebezpecných produktu, environmentálne šetrnejším nakládáním s nebezpecnými odpady, vcetne prevence jejich nezákonné mezinárodní prepravy, environmentálne šetrnejším nakládáním s pevnými 11 odpady a otázky související s tekutými odpady, bezpecným a environmentálne šetrnejším nakládáním s radioaktivními odpady. Tretí cást ”Posilování úlohy duležitých skupin” obsahuje následující kapitoly (kapitoly 23 – 32): celosvetová opatrení pro zapojení žen do udržitelného a spravedlivého rozvoje, deti a mládež v udržitelném rozvoji, uznání a posilování úlohy domorodých obyvatel a jejich komunit, posilování úlohy nevládních organizací – partneru pro udržitelný rozvoj, iniciativy místních úradu na podporu Agendy 21, posilování úlohy pracujících a jejich odborových organizací, posilování úlohy podnikání, obchodu a prumyslu, vedeckotechnické obce a posilování úlohy zemedelcu. Ctvrtá cást ”Prostredky implementace” tvorí kapitoly 33 – 40. Tyto kapitoly pojednávají: o financních zdrojích a mechanismech, o transferech environmentálne šetrnejších technologií, o spolupráci a vytvárení potenciálu, o úloze vedy v udržitelném rozvoji, o podpore vzdelávání, verejného povedomí a odborného školení, o národních mechanismech a mezinárodní spolupráci pri vytvárení potenciálu v rozvojových zemích, o mezinárodním institucionálním usporádání, o mezinárodních právních nástrojích a mechanismech a o informacích pro rozhodování. Základní obecnou úlohou informacní strategie by mela být príprava, zpracování a poskytování podkladu pro : ?? analýzy a rozhodování (mikro - a makroúroven) ?? koncepcní rešení (varianty, vize, prognózy) ?? dialog s verejností (pruzkumy, ”mekká” data, výchova) Jestliže to platí obecne v soucasných podmínkách ochrany životního prostredí, tím spíše to bude a musí platit v etape složitého a obtížného procesu pri naplnování zcela nových zásad a prístupu k životnímu prostredí v budoucnu. V kapitole 40 Agendy 21 o informacích pro rozhodování se ríká (volný extrakt): Potreba informací vzniká na všech stupních rozhodování, od vedoucích pracovníku s rozhodovací pravomocí na národní a mezinárodní úrovni až po základní (nejnižší) rozhodovací úroven a jednotlivce. K tomu, aby se rozhodnutí ve stále vetší míre opírala o spolehlivé informace, je treba implementovat následující dve programové oblasti : ?? vyplnování mezer v datech (odstranování informacních deficitu) ?? zlepšování dostupnosti informací. Je samozrejmé, že bežne užívané statistické i úcetní ukazatele mohou jen cástecne plnit funkci adekvátních indikátoru udržitelnosti. Sledované údaje o HDP, stavu prírodních zdroju, míre znecištení apod. neindikují zcela dostatecne, zda a do jaké míry byla nastoupena cesta k TUR. Predevším nejsou zatím dostatecne rozvinuty a aplikovány metody, které umožnují posuzovat vzájemné vztahy ekonomických, environmentálních, demografických a sociálních rozvojových parametru. Proto bude treba vypracovat maximálne komplexní soustavu indikátoru trvale udržitelného rozvoje, která by tvorila základnu pro víceúcelové rozhodování na všech rídících úrovních a soucasne by prispela k samoregulaci trvalé udržitelnosti integrovaných systému životního prostredí a rozvoje. 12 Cílem indikátoru (ukazatelu) TUR je umožnit merení zmen ekonomických, ekologických a sociálních faktoru a charakterizovat jejich vzájemné vztahy z hlediska naplnování principu TUR. Z hlediska formy muže být soubor indikátoru TUR velmi ruznorodý a v mnohém muže pripomínat soucasné formy zjišt ování, prezentace a analýzy informací o sociálním a ekonomickém vývoji a o stavu a vývoji životního prostredí. Bude se tedy i nadále jednat o jednotlivé ukazatele, soubory ukazatelu, císelné rady, matematické funkce, indexy, trendy, metody hodnocení vývoje, rozbory, zprávy, modely, soustavy modelu, diagnostické systémy, ale také anketární šetrení a vubec široké spektrum tzv. mekkých dat, komparace daného stavu se vzorovým a další. Je pochopitelné, že v soucasné dobe pujde o to využít stávajících informacních systému. Pozornost by mela být venována jejich rozšírení nebo zpresnení zejména v oblasti hodnotového vyjadrování vlivu na životní prostredí a to jak výdaju na prevenci, potlacování a odstranování nepríznivých vlivu, tak ( v budoucnosti) na kapitalizaci škod, které vzniknou v budoucnu. Proces prípravy indikátoru TUR probíhal v devadesátých letech díky iniciative Komise pro trvale udržitelný rozvoj OSN pomerne intenzivne. V duchu kapitoly 40 Agendy 21 ”… jednotlivé zeme na národní úrovni a mezinárodní vládní a nevládní organizace na úrovni mezinárodní – by mely vypracovat návrh (pojetí) indikátoru (ukazatelu) udržitelného rozvoje za úcelem jejich identifikace .”. Na zasedání Komise pro TUR pri OSN v roce 1995 bylo doporuceno rozpracovat systém jasne definovaných indikátoru jako podkladu pro rozhodování odpovedných cinitelu na všech úrovních. Tento impuls nastartoval proces implementace indikátoru, do nehož byly zapojeny významné mezinárodní, vedecké a další organizace (UNEP, UNDP, Svetová banka, OECD, WHO, IUCN, Svetový ústav zdroju, ad.) a výsledkem byl první predbežný návrh seznamu indikátoru v roce 1995. Jednotlivé indikátory byly pak metodicky rozpracovány ve spolecném materiálu6), který tvoril základ jednotného prístupu pri testování v ruzných zemích. Tzv. Modrá kniha obsahuje metodické listy indikátoru, kde každý indikátor je standardním zpusobem popsán a soucasne zarazen do rámce – typu. Je uveden jeho význam pro udržitelný rozvoj, návaznosti na další indikátory a další popis. Velmi duležitou cástí metodického listu je definice, koncept a metoda merení indikátoru. Celkový pocet 134 indikátoru zarazených do seznamu je pak rozdelen do 4 skupin – sociální (41), ekonomické (23), environmentální (55), institucionální (15). Od roku 1997 probíhala tríletá fáze testování uvedených indikátoru v zemích, které se zapojily do této aktivity. Cílem procesu byla : ?? analýza vhodnosti indikátoru – s prihlédnutím ke geografickým, politickým aspektum v daných podmínkách zeme, výber dle národních cílu a priorit ?? analýza schopnosti národního monitorovacího a statistického systému poskytnout údaje pro kvantifikaci indikátoru. Soucástí tohoto procesu byly též návrhy vlastních vhodných indikátoru. Také otázka metod (definice, metoda merení) mela být zhodnocena. Do procesu testování se dobrovolne zapojily tyto zeme : Rakousko, Belgie, Ceská republika, Francie, Finsko, Nemecko, Velká Británie, Bolívie, Brazílie, Kostarika, Mexiko, Venezuela, Ghana, Kena, Maroko, Jihoafrická republika, Tunis, Barbados, 6 ”Indicators of Sustanaible Development, Framework and Methodologies (Blue Book), Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj, 1996 13 Cína, Maledivy, Pákistán, Filipíny. Nekteré ze zemí vytvorily tzv. ”twinning arrangement” – spojení (zeme ”severu” a zeme ”jihu”) v procesu testování za úcelem sdílení zkušeností a podpory procesu. Testovací fáze skoncila v roce 1999. V r. 1998 byly nove zpracovány a publikovány indikátory udržitelnosti vzorcu výroby a spotreby. Cílem celého procesu bylo promítnout poznatky z testování do výsledného flexibilního systému indikátoru a tento poskytnout všem zemím jako nástroj k merení pokroku smerem k udržitelnosti. 1.5 Lokální agenda 21 a úloha regionální a místní statistiky V základním dokumentu AGENDA 21 je vedle durazu na rešení globálních ekonomických, ekologických a sociálních problému Zeme silne zvýraznena úloha národních, regionálních a lokálních orgánu a místních samospráv pri tvorbe a realizaci tzv. Lokální (místní) Agendy 21. Tomu je venována kapitola 28, kde jsou zformulovány následující zásady : ”Velké množství problému a rešení obsažených v Agende 21 má své koreny na úrovni místních aktivit. Úcast a spolupráce místních úradu bude proto faktorem urcujícím úspešnost realizace jejich cílu…. Protože jsou (místní úrady) úrovní správy nejbližší lidem, sehrávají duležitou roli ve výchove, mobilizaci i pri reakci na podnety verejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje…” ”Všechny místní úrady by mely vstoupit do dialogu s obcany, místními organizacemi a soukromými podniky a prijmout místní Agendu 21”. ”Na základe konzultací a vytvárení konsensu by se místní orgány mely od obcanu a od místních, obcanských, komunitních, obchodních a prumyslových organizací poucit a získat informace potrebné pro zformulování nejlepších strategií…” Místní Agenda 21 je chápána jako strategický a akcní plán rozvoje urcitého místa (obce, okresu, regionu), respektující principy ekologicky resp. environmentálne trvale udržitelného sociálne-ekonomického rozvoje spolecnosti. Z duvodu zvoleného pojetí transformace spolecnosti po roce 1992 s durazem na ekonomiku, privatizaci, monetární politiku, nebyla v CR temto aktivitám venována potrebná pozornost. Až koncem devadesátých let se pojem ”trvale udržitelný rozvoj (život)” stal pevnou soucástí koncepcí životního prostredí jak na celostátní,tak na komunální úrovni. Ve zpráve o ”Státní politice životního prostredí”, schválené vládou CR v roce 1999 se ríká : ”Uplatnení Agendy 21 v CR výrazne zaostává. Rada vlády pro udržitelný rozvoj nepracuje, národní program udržitelného rozvoje neexistuje a program místních Agend 21 se rozvíjí pomalu a rozpacite. Ve vetšine clenských zemí EU predstavují Agendy 21 základní princip participace obyvatel na rozvojových programech obce, sídla ci regionu. Napr. ve Velké Británii pristoupilo k procesu místní Agendy 21 již cca 96 % správ. Pro uplatnení principu udržitelného rozvoje v CR budou mít místní Agendy 21 (jako iniciativa zdola) velký význam a zasluhují všemožnou podporu. Predstavují celistvý pohled na rešení problematiky rozvoje a zlepšování kvality života, propojení ekonomické a sociální oblasti s problematikou životního prostredí, otevrený typ spolupráce ruzných spolecenských skupin a úcast verejnosti na plánování i realizaci rozvoje území a celé spolecnosti”. 14 Je žádoucí a aktuální zahájit proces místní Agendy 21 minimálne ve 2 % obcí, prípadne okresu a regionu (celkem 130 lokalit) do roku 2003 a alespon v 10% obcí, prípadne okresu a regionu (celkem cca 630 lokalit) do roku 2005. Tento proces skutecne probíhá, metodicky je velmi dobre rízen Ceským ekologickým ústavem pri MŽP Praha a provedený pruzkum ve mestech a obcích severních Cech nám to rovnež potvrdil. Dobrým príkladem pozitivního prístupu místních samospráv k uplatnování pojmu ”trvale udržitelný rozvoj” je rozpracování koncepce Lokální Agendy 21 zastupitelstvem obce Boží Dar v dubnu 1994 ( koncem devadesátých let byla tato koncepce novelizována): ”Ekologizacní desatero” obce Boží Dar ”Ekologisacní desatero” obce Boží Dar bylo prijato zastupitelstvem obce dne 27. dubna 1994. Predstavuje komplexní program rešení ekologické politiky tohoto sídelného útvaru s výraznými aspekty trvale udržitelného rozvoje. Zameruje se na rešení všech nejduležitejších funkcí a cinností obce i jejího správního území ve vztahu k životnímu prostredí. 1. Cištení odpadních vod Základní podmínkou rozvoje obce bylo vybudování mechanicko-biologické cistírny odpadních vod (COV) s technologickou kapacitou 2500 ekvivalentních obyvatel a kanalizacního rádu pro svod splaškových a srážkových vod. Provoz v techto zarízeních, investicne nárocných (33 mil. Kc), byl zahájen v listopadu 1994. Na jejich financování se podílel Státní fond životního prostredí (SFŽP, podnik Vodárny a kanalizace a.s. Karlovy Vary a obec Boží Dar. 2. Využívání obnovitelných zdroju energie, úspory energie, optimalizace spotreby energie Cílem této priority je dosažení energetické sobestacnosti s efektivním využitím všech dostupných zdroju a technologií. 2.1. Využití energie vetru V obci Boží Dar byla vzhledem k dobrým podmínkám pro využívání energie vetru v roce 1992 instalována vetrná elektrárna Vítkovice (V-75) o jmenovitém výkonu 75 kW. Mela experimentálne overit možnosti využívání energie vetru v techto klimaticky velmi nárocných podmínkách, což splnila a dané predpoklady potvrdila. V soucasné dobe není v provozu predevším z duvodu ekonomiky provozu a také hlucnosti pro okolní prostredí. Byla proto vypracována studie na vybudování vetrné farmy a rekonstrukce stávající V-75, ale vzhledem k investicní nárocnosti bylo od techto zámeru zatím upušteno. 2.2. Využití slunecní energie Velké uplatnení v místních podmínkách našlo využívání slunecní energie pomocí slunecních kolektoru, které byly postupne od roku 1993 instalovány a využívány pro ohrev teplé užitkové vody a pritápení v nekolika objektech (radnice, obecní bytové domy, penziony, COV, soukromé domy). V soucasné dobe je v obci instalováno více než 59 solárních kolektoru. 2.3. Energie zemského nitra Dalším progresivním, avšak investicne velmi nárocným zdrojem energie, který se v obci od roku 1997 využívá, je energie zemského nitra. Tato energie se získává prostrednictvím hlubinných vrtu a tepelných cerpadel instalovaných v objektech (radnice, COV, obecní nájemní dum s 11 bytovými jednotkami, ubytovna a penzion s 67 lužky, soukromé domy). Využívání této energie zde má velkou perspektivu. 2.4. Energie fytomasy Již tradicním zdrojem energie, který se zde dlouhodobe využívá, je fytomasa v podobe spalování a zplynování dreva. Vzhledem k tomu, že využívání tohoto obnovitelného zdroje je ekonomicky velice výhodné a dostupný je i zdroj dreva, nalézá zde tento tradicní zdroj energie stále vetšího uplatnení. 15 2.5. Úspory energie a optimalizace energetické spotreby Významným cílem v oblasti úspor energie bylo komplexní zateplení budov a snížení jejich tepelných ztrát izolováním obvodových zdí, oken, dverí, pudních prostor, apod. Po vetšine techto rekonstrukcí následovaly instalace technologií na využívání obnovitelných zdroju energie a jejich zapojení do stávajících, ci nových otopných systému. 3. Odborná studijní a vedecká cinnost Pro optimalizaci spotreby energie byly zpracovány dva významné projekty. První je prípadová studie cistší produkce s využitím prevencních strategií ”Energetická a environmentální optimalizace vytápení a ohrevu teplé užitkové vody v obci Boží Dar” (Západoceská univerzita Plzen, Ceské centrum cistší produkce Praha, 1995). Dalším projektem je ”Energetický generel obce Boží Dar” (Stredisko pro využívání obnovitelných zdroju energie Praha, 1998). Na téma obnovitelných zdroju energie, úspor energie a energetické úcinnosti bylo dále vypracováno více než 20 ruzných záverecných bakalárských, diplomových a doktorských prací, prípadových studií, seminárních prací studentu a pedagogu Západoceské univerzity v Plzni, i nekterých dalších univerzit. K této problematice se zde rovnež konala rada odborných konferencí, semináru a setkání odborníku. 4. Regionální ekologické centrum (REC), informace, osveta Významnou roli v informování a osvete verejnosti ve vztahu k ochrane a tvorbe životního prostredí plní již od roku 1994 ”Regionální ekologické centrum na Božím Daru”. Na demonstracních informacních panelech, videu a reálných technologiích se zde mohou návštevníci seznámit s funkcí, provozem a zkušenostmi s využíváním jednotlivých forem osvety. V soucasné dobe je REC využíváno predevším príležitostne. 5. Naplnování cílu a efekty energetické a environmentální politiky Postupné naplnování cílu ve využívání obnovitelných zdroju energie, úspor energie a optimalizace využití zdroju prineslo významné efekty. Projevují se nejen ve snížení emisí z puvodních fosilních lokálních zdroju energie v obci, ale jsou i ekonomickým prínosem a reálnou návratností investic do rekonstrukcí a technologií, které predstavovaly náklady ve výši približne 20 mil. Kc. Financování techto investic bylo vícezdrojové, tj. z obecních, státních a zahranicních úverových zdroju a podpor (MŽP, SFŽP, CEA, PHARE, apod.). Na informacní a osvetovou cinnost a provoz regionálního ekologického centra také velmi významne prispela nadace Partnerství, REC pro CR a další. 6. Odpadové hospodárství Oblast odpadového hospodárství byla zamerena predevším na nakládání s komunálním odpadem a postupne novelizována v duchu nového zákona c. 125/1997 Sb. o odpadech a jeho provádecích predpisu a vyhlášek. Cílem je využití vlastního systému pro separovaný sber složek komunálního a drobného živnostenského odpadu prostrednictvím vlastního sberového dvora a zapojení separovaných a upravených složek tohoto odpadu do logistického systému ”Svazu mest a obcí Centrálního Krušnohorí” (SOKO) pro jeho recyklaci a další zhodnocení. Východiskem byla ”Regionální studie sberu, separace, svozu a dalšího využití komunálních odpadu na Karlovarsku 1998”, která byla dále konkretizována v roce 2001 vypracováním studie proveditelnosti ”Odpadové hospodárství mikroregionu SOKO”. 7. Lesní hospodárství a zemedelství Cílem v této oblasti je návrat hospodarení v lese formou blízkou k prírode a obnovení poškozených funkcí lesa s minimálními kapitálovými vklady. V zemedelství pak využití takových prírode a životnímu prostredí prátelských forem hospodarení, které využívá ekologické zemedelství. Lesy obce Boží Dar byly obci navráceny v roce 1992, kdy se v nich provádelo hospodarení ”holosecným zpusobem”. Casový horizont prechodu na prírode blízké lesní hospodarení je približne 300 let. Nekteré hlavní etapy a zásady tohoto prechodu se již realizovaly nebo se postupne realizují, jako napr. zvládnutí kurovcové kalamity a dusledná ochrana lesa, omezení stavu vysoké zvere, zalesnení velkých holin, zavádení melioracních a zpevnujících drevin do kultur, podpora prirozené obnovy lesa, apod. 8. Ochrana prírody a krajiny Cílem je predevším zachování puvodních ekosystému, biodiverzity druhu a funkcí krajiny systémovou pécí. Prakticky se tento cíl již nekolik let naplnuje odborným dozorem, údržbou chodníku a informacním 16 vybavením ”Naucné stezky Božídarské rašelinište”. Významná z hlediska ochrany prírody a krajiny je rovnež péce o lesní ekosystémy ve vyhlášeném ”Prírodním parku Zlatý kopec”. V soucasné dobe se dokoncuje informacní vybavení pro novou ”Naucnou stezku Blatenský príkop”. V ochrane prírody a krajiny se významne angažuje místní organizace Brontosaurus ”Rosnatka”, zejména v oblasti ekologické výchovy a osvety. 9. Revitalizace vodních systému Cílem je revitalizace puvodních vodních systému, nádrží a vodotecí, vytvorených generacemi puvodních zdejších obyvatel a obnova jejich funkcí v krajine. Byla zpracována projektová dokumentace na revitalizaci techto systému a pripravuje se investicní zámer realizace s využitím podpory ze státních prostredku (MŽP, SFŽP, MZE). V soucasné dobe se zpracovává stavební dokumentace jednotlivých vodních del ke stavebním povolením. 10. Sport a turistika Obec Boží Dar je významným a velmi navštevovaným strediskem zimních i letních sportu a turistiky celého regionu. V oblasti sportovního a turistického využití jsou kladeny požadavky na minimalizaci vlivu této cinnosti na prírodu a životní prostredí (technické a informacní zabezpecení zimních bežeckých tras, letních cyklotras, apod.) ------Na Lokální Agendu 21 je treba nahlížet jako na aplikaci obecných zásad TUR ve specifických podmínkách obcanských komunit (regionu), mest a obcí. Jde o proces, v nemž místní reprezentace ve spolupráci s podnikateli, zájmovými skupinami a jednotlivými obcany plánují a realizují akce, kterými chtejí podporit uplatnování principu TUR v obci. V první fázi zavádení nebo pripravování místní Agendy 21 jsou hledáni partneri a zkoumány názory podnikatelu, státní správy a samosprávy na zlepšení životního prostredí v kontextu rozvoje mesta, obce. Na základe poznatku, anket, pruzkumu, kulatých stolu je pripravován a sestaven koncept místní Agendy 21. Vlastní zpracování ”Strategického plánu rozvoje” vzniká na základe názoru zástupcu státní správy, samosprávy, podnikatelu, obcanu žijících v daném regionu, ekologických hnutí, institucí a dobrovolných obcanských organizací. Obsahem Strategického plánu rozvoje regionu, mesta, obce je hlavne souhrn reálných možností rešení otázek Agendy 21 a casové možnosti jejich rešení. Významnou úlohu má zastupitelstvo a rada mesta, obce a jimi poverený koordinátor místní Agendy 21 jako clovek znalý problematiky, který má dostatecný potenciál (kreativita, flexibilita, adaptabilita), aby mohl racionálne a efektivne koordinovat proces zaclenení místní Agendy 21 do života obce ci regionu. Další duležitou funkcí je schopnost ucinit místní Agendu 21 atraktivní pro sponzory a investory, nebot finance jsou spolu s racionálním uvažováním významnou podmínkou úspechu místní Agendy 21. Vedle spolecné vule a organizacních predpokladu je duležitým predpokladem úspešnosti Lokální agendy 21 prístup k informacním zdrojum. Jde jak o rozšírení souboru ”tvrdých” statistických dat do regionální a obecní úrovne (regionální a obecní statistika), tak o podstatné rozšírení získávání tzv. mekkých dat nejruznejšími formami. První podmínka úzce souvisí rovnež s probíhající reformou verejné správy, jejímž spolecným jmenovatelem je decentralizace a demokratizace. Základními pilíri verejné správy v CR je v soucasnosti14 kraju a 76 okresu (okresních úradu) a dalších 17 více než 6 000 obcí. Od 1. ledna 2003 prevezmou úlohu okresu jednak kraje a jednak 196 tzv. poverených obcí. V informacích vypovídajících o regionech a o obcích (tzv. regionální a obecní statistika) by mel být posílen akcent na ty prvky a principy, které tvorí základ trvale udržitelného rozvoje. Je zrejmé, že splnení tohoto úkolu vyžaduje úzkou koordinaci mezi orgány státní statistiky (Ceský statistický úrad a jeho krajská pracovište), dalšími orgány státní správy, které vedou regionálne orientované datové báze (zejména MPSV, MŽP, MMR, MDS, MZV, a další) a také dalšími institucemi jako jsou napríklad AV CR (zejména Sociologický ústav, Národohospodárský ústav). Bylo by tak možno vytvorit pomerne rozsáhlou bázi císelných údaju a charakteristik ( tak zvaných tvrdých dat), které by charakterizovaly ruzné stránky ekonomické, sociální a ekologické situace v daném regionu nebo obci. Pritom je užitecné vzít na vedomí, že již v soucasnosti existují regionálne orientované datové báze, které vyžadují pouze doladení, doplnení a také prubežnou a vcasnou aktualizaci. Potreba rozširování souboru ”mekkých” dat úzce souvisí se znacne heterogenním a obtížne kvantifikovatelným obsahem pojmu TUR. Úkolem pruzkumu, anket, konferencí, kulatých stolu, mediálních poradu a dalších forem by mela být kultivace postoju verejnosti k principum TUR, jinými slovy všestranné rozvíjení tzv. ekogramotnosti v nejširších vrstvách obyvatelstva. Jde predevším o iniciování zásadních zmen vztahu lidí k prírode, ke smyslu života, k dalším obcanum (nejen v úzkém príbuzenském vztahu), k šetrnosti, hospodárnosti, k trídení odpadu. Z hlubinné ekologie bychom mohli pro tyto zásady použít a propagovat tzv. ekologický životní styl, doplnený dále o argumenty proti kourení, alkoholismu, drogám, duševní a telesné pasivite i nadmerné konsumaci potravin. Výhoda popisných ( tak zvaných mekkých dat) spocívá v tom, že jejich pomocí lze charakterizovat jevy , jejichž merení, kvantifikace nebo císelné vyjádrení je obtížné nebo dokonce nemožné. Tato ”mekká data” jsou rovnež dobre srozumitelná pro širokou verejností. Ceský statistický úrad by mel v techto smerech vyvíjet metodickou, analytickou a také koordinacní cinnost, v rámci které by mel organizovat spolupráci s ostatními orgány státní správy a dalšími príslušnými institucemi, napr. Sociologickým ústavem AV CR, který nekteré své sociologické pruzkumy zameruje i na problematiku životního prostredí v CR. Poprvé se tak stalo v roce 1993, podruhé v roce 2000, a sice v rámci dlouhodobého mezinárodního programu ISSP (International Social Survey Programme). Výzkum ”Životní prostredí 2000 v CR” byl zameren v prvé rade na postoje obyvatel starších 18 let k životnímu prostredí7).. Výzkum kladl zvláštní duraz na zjištení míry ”rozchodu” mezi proklamovanými názory respondentu k problematice ŽP a jejich skutecným chováním a byl prezentován v rade trídení podle identifikacních znaku respondentu (náboženské vyznání, politická a sociální príslušnost respondentu, vek, pohlaví aj.). Z výsledku pruzkumu vyplývá, vedle rady zajímavých dílcích poznatku, obecný záver, že naprostá vetšina respondentu uznává nutnost zvýšené ochrany ŽP, ale zhruba dve tretiny z nich není ochotno prispívat na tuto ochranu formou zvýšených cen nebo daní, tj. snížením své životní úrovne. Rozchod mezi proklamovanými a skutecnými postoji má výraznou závislost na vzdelání (cím vyšší vzdelání, tím vyšší 7 Jandová, N.: Postoje k životnímu prostredí (ISSP 2000), staženo z Internetu a publikováno v Bulletinu ”Data a Fakta”, Sociologický ústav AV CR, Praha, ISSN 1210-7743, 2001. 18 skutecná snaha a ochota pomoci i financne). Naproti tomu je nevýrazná závislost na veku respondenta. Obecná pripomínka k tomuto pruzkumu v metodické rovine spocívá v tom, že precenuje úlohu financních prostredku. Ta je skutecne vysoká ve fázi ”melké” ekologie, zatímco v hlubinné ekologii a v naplnování zásad ekologického životního stylu by se mela snižovat a naopak narustat úloha dobrovolnosti jiných alternativních a duchovních hodnot a životních postoju. 1.6 Strategie udržitelného rozvoje CR pred vstupem do EU Poslední verzi Strategie udržitelného rozvoje CR dokoncil tým interních a externích pracovníku Ceského ekologického ústavu Praha v polovine roku 20028). Podle slov bývalého ministra životního prostredí Miloše Kužvarta jde o dokument, který ”urcuje smer rozvoje státu na príštích 15 let”. Ceská republika se dnes, na rozdíl od období 1992-97, plne hlásí k principum trvale udržitelného rozvoje. Ve zmíneném dokumentu skutecne nejde jen o obecné proklamace. Již pri jeho zadání MŽP zduraznilo, že smyslem není zpracování bezkonfliktního materiálu, ale stanovení obsahove výstižných a casove urcených cílu , což se zrejme podarilo. O znacné šíri záberu ”Strategie” svedcí nekolik vybraných principu: ?? Lidstvo musí zacít cílevedome regulovat svou reprodukci a spotrebu nebo vzít na vedomí neodvratitelný katastrofický scénár. Bez obetování neudržitelných prvku soucasného životního stylu a hospodárských mechanismu ke zlepšení nedojde. ?? V trvale udržitelné spolecnosti je hlavním principem spolupráce, nikoliv souteživost. Co nejvetší pocet hmotných a energetických toku je zacyklen na co nejmenším území. ?? Prevažujícím typem osídlení by melo být menší mesto do 10 tisíc obyvatel a venkovská sídla do 1000 obyvatel, s minimem prepravních nároku na tranzit pres území ostatních samosprávných hospodárských celku. ?? Ekonomika je zamerena na uspokojování základních potreb, ne na jejich spotrební vytvárení, neexistuje reklama, ceny základních potravin, vody a bydlení jsou limitovány státem. V politickém živote hrají významnou roli university, školy, místní a regionální kulturní instituce, v nichž je dosahováno vetšinove sdíleného konsensu. Vedle verejné kontroly smerování spolecnosti existují právní nástroje vcetne nejtvrdší represe asociálních jevu. Tento dokument není samozrejme v rade formulací konformní s programy nekterých politických stran, zejména s obecne proklamovaným cílem zajistit rychlý a trvalý ekonomický rust a zvyšování životní úrovne v prvé rade formou ”materiálního 8 Geussová, M.: Ekologictí disidenti mají program, Copyright: Economia Online, a.s. 2002, http: // www.ihned.cz, zdroj: Hospodárské noviny, 19.6.2002 19 blahobytu”. Strategie TUR tuto skutecnost musí respektovat, ale její prijetí by melo položit základ nezbytných zmen v budoucnu. Je dobré, že Ceská republika má zpracovánu Strategii udržitelného rozvoje ješte pred vstupem CR do EU a že ji muže konfrontovat s obdobnými materiály Evropské unie dosáhnout postupne zmeny v názoru spolecnosti na orientaci hospodárské politiky jen na uspokojování konzumních tendencí. Zatím však je treba brát jako fakt, že zatímco v rámci CR je kritérium trvalé udržitelnosti pri debatách naprosto marginální, v EU je debata o trvalé udržitelnosti již podrobne strukturovaná. Ze základních dokumentu EU jasne vyplývá, kam se politika EU hodlá do budoucna zamerit – na problematiku zmen klimatu, ochrany lidského zdraví, ochrany pudy a biodiversity, hospodarení s prírodními zdroji a nakládání s odpady. Plne v souladu s novou orientací politiky EU je potreba prehodnotit i naše zámery rozvoje infrastruktury s preferencí investic do verejné dopravy, zejména do železnicní síte. V EU se pocítá se snížením financní podpory ze strukturálních fondu EU silnicní doprave. Strategie zretelne hovorí o prehodnocení rozvoje celé dopravní infrastruktury v rámci EU9) . Ocekávané propojení vstupu do EU s modernizací CR vytvárí predpoklady pro významný synergický efekt. Proces príprav se muže stát zdrojem posílení ”ekogramotnosti” obyvatel CR a rustu povedomí o principech ”trvalé udržitelnosti” a naopak: posilování ”ekogramotnosti” ceské verejnosti muže významne prispet k posílení podpory vstupu CR do EU. Chybí-li nám dostatecný zájem a participace verejnosti na prípravách zeme na vstup do EU, pak ochrana životního prostredí by mohla predstavovat jednu z možných cest posílení pro evropských tendencí. Prijetím a zavedením legislativy a informatiky životního prostredí EU se v CR zlepší obyvatelum CR kvalita života. Pro CR to bude znamenat radu ekonomických i sociálních výhod, zejména v oblasti zlepšování zdravotního stavu obyvatel, zvyšování efektivnosti, ekologizace a konkurenceschopnosti prumyslu, využívání prírodních zdroju, ochrany ovzduší a vod, kulturních památek apod. Povedomí o techto skutecnostech by se melo stát základem ekologické výchovy obyvatel CR a nástrojem zvýšení jejich zájmu o clenství v EU. Duraz na kvalitu života se v politice Evropské unie prosazuje stále výrazneji. Jedním z oficiálních klícových cílu EU se stalo dosažení takového typu rozvoje, který by byl trvale udržitelným, tj. únosným ekonomicky, ekologicky a sociálne. Intenzivne pokracují práce na integraci kritérií trvalé udržitelnosti do sektorových politik. Evropská unie se na svetové politické scéne stala v mnoha smerech vedoucím aktérem trvalé udržitelnosti10) . Tyto aspekty zduraznuje dokument Strategie trvale udržitelného rozvoje EU a Akcní programy pro životní prostredí. 9 Ceská republika a Evropská unie: prišel cas zmeny priorit – od vyjednávání k clenství (expertní dokument), Gabal, Analysis and Colsulting Praha, Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. Praha, prosinec 2001 10 Viz napríklad vývoj situace kolem Kjótského protokolu, omezujícího produkci skleníkových plynu, zejména velmi kritické stanovisko politiku EU k odmítnutí Kjótské dohody americkým prezidentem G.W.Bushem v roce 2001. 20 2. Zobrazování interakcí mezi životním prostredím a ekonomikou 2.1 Základní problémy zobrazování Integrace strategie trvale udržitelného rozvoje s usmernováním hospodárské politiky má svuj obraz v metodologii tvorby informacních zdroju. Základním cílem rozvoje této metodologie je zobrazení vzájemných interakcí mezi aktivitami spolecnosti a životním prostredím. Pro tento prístup je príznacný predevším prechod od autonomne prezentovaných indikátoru ekonomického vývoje a charakteristik stavu životního prostredí k provázaným systémum prehledu a koincidencních tabulek, úctu a bilancí. To umožnuje lépe popsat a následne zapocítat ztráty potenciálu životního prostredí do ekonomických výstupu. Jednou z cest jak ekologický faktor zahrnout do kvantitativních charakteristik ekonomického vývoje je výpocet makroekonomických agregátu upravených o environmentální faktor. V principu jde o kvantitativní vyjádrení míry cerpání prírodních zdroju a poškozování životního prostredí s tím, že výsledná hodnota je chápána jako ekonomická ztráta, o kterou je treba snížit tradicní ukazatel hrubého nebo cistého domácího produktu. I když metodologie tohoto rešení je již všeobecne akceptována, v praxi je aplikace tohoto prístupu stále spíše jen experimentální záležitostí a výsledky jsou posuzovány spíše skepticky. Na jedné strane hrají svou roli obavy z možných nepresností pri výpoctu penežního ocenení cerpání a poškozování prírodního potenciálu. Na druhé strane je vypovídací hodnota tohoto výpoctu prijímána s reservou zejména proto, že tento indikátor si klade obtížne realizovatelný cíl, a to postihnout v jedné hodnote celý komplex ekonomických, sociálních a environmentálních aspektu. Dále je nutno brát v úvahu i stanoviska politické a decizní sféry. Ta je v soucasné dobe orientována zejména na zajištení ekonomického rustu a životní úrovne. V soucasnosti je proto hlavním smerem rozvoje informacní strategie v této oblasti integrace ekonomického a environmentálního úcetnictví formou speciálních úctu a bilancí, ve kterých by byly identifikovány náklady a výnosy spojené s využíváním prírodních statku a služeb poskytovaných životním prostredím. V techto úctech by mely být kvantifikovány materiální a financní toky odpovídající dopadum ekonomických aktivit na životní prostredí. Na rozdíl od prístupu založeného na konstrukci environmentálne upravených penežních agregátu produkce je možno touto cestou získat informace za jednotlivé složky životního prostredí, sektory a odvetví ekonomiky nebo dokonce za regiony. Základním metodologických rámcem pro takto pojatý informacní systém je model národních úctu. Integrace environmentálního úcetnictví se soustavou národních úctu má v tomto prípade formu satelitních úctu ke konvencnímu modelu národních úctu. To umožnuje vyjádrit vedle monetární stránky vazeb mezi ekonomikou a životním prostredím i fyzické toky prírodních aktiv plynoucích do ekonomiky. Rozvoj satelitních úctu je metodicky rešen tak, aby pri ruzné míre podrobnosti odpovídající rozsahu a kvalite informacních zdroju, umožnoval rešit tri dlouhodobé úlohy: 21 ?? Identifikaci financních toku souvisejících s kvantifikací výdaju na ochranu životního prostredí ?? Bilancování zásob prírodních zdroju zejména z hlediska jejich cerpání s vyústením do materiálových a energetických bilancí ?? Kvantifikaci dopadu zmen životního prostredí na spolecnost. V soucasné dobe je nejdále vypracování monetárních satelitních úctu zamerených na kvantifikaci vynaložených výdaju na životní prostredí a to jak z hlediska nositelu techto výdaju, tak z hlediska cílu techto výdaju. Obsahové pojetí této kategorie je stále predmetem diskusí a precizací. Rozdíly jsou predevším v šíri environmentálních výdaju. Je prirozené, že v soucasné praxi se nejcasteji setkáme s uplatnením užšího pojetí, které se opírá o zjišt ování ( výpocet) tech výdaju, které byly vyvolány nutností plnit urcité závazky, vyplývající z výrobního nebo spotrebního procesu vuci požadavkum spolecnosti. Technicky jde o identifikaci environmentálne orientovaných položek nákladu v rámci ekonomického úcetnictví. Existuje tu prímá vazba na informacní zdroje, se kterými pracuje konvencní systém národních úctu. Do budoucna je zapotrebí pocítat s tím, že toto nejužší pojetí je nedostacující a neodpovídá plne principum trvale udržitelného rozvoje. Prihlíží totiž pouze ke krátkodobým vlivum ekonomických cinností na životní prostredí a nebere v úvahu kvantitativní i kvalitativní vlivy interakcí mezi ekonomikou a prírodou v delším casovém horizontu. Stále otevreným problémem je ve svete i u nás tzv. „Internalizace externalit“. Za externality se považují výdaje na snížení nebo odstranení negativních vlivu težební a výrobní cinnosti na životní prostredí, které jsou vesmes hrazeny z verejných rozpoctu. V budoucnu by melo jít o zahrnutí techto výdaju do výrobních nákladu a tím i do velkoobchodních cen. V odborné literature je to predevším koncept hypotetických – imputovaných environmentálních výdaju. Ty by mely obsahovat vycíslení dodatecných výdaju, jejichž vynaložení by melo zarucit, že dopady ekonomických aktivit na prírodu nepovedou dlouhodobe ke kvantitativnímu i kvalitativnímu zhoršování životního prostredí. Aplikace tohoto pojetí v praxi by významne prispela ke zmene v orientaci rozvojových projektu jak na úrovni mikro tak na úrovni makro tak, aby ekonomické aktivity nezmenšovaly nebo nezhoršovaly prírodní potenciál. Praktická realizace tohoto pojetí však naráží na dva základní problémy : ?? Problém ocenení netržních aktivit a statku souvisejících s koncepcí trvale udržitelného rozvoje ?? Problém definování ”standardu udržitelnosti” pro využívání ruzných složek prírodních aktiv a to jak z kvantitativního tak z kvalitativního hlediska, (vcetne aspektu estetiky, biodiverzity, zachování ekosystému i zdravotního stavu obyvatelstva apod.). 2.2 Vazby mezi systémem národních úctu a úctu životního prostredí v EU V rámci Evropské Unie, zvlášte pak pri cinnosti jeho statistického úradu – Eurostatu, se systému národních úctu venuje dlouhodobe znacná pozornost, protože základní makroekonomické výstupy, které systém poskytuje, mají v rámci EU charakter 22 kriteriálních indikátoru a jsou využívány pri tvorbe politiky zamerené na zvýšení koheze a na snížení diferencí mezi státy a regiony Evropy. Vzhledem k tomu, že teprve následne se EU zacala zabývat i problémy životního prostredí, jako nezbytné podmínky spolecenské koheze, vznikala i potreba vytvárení adekvátních informacních fondu a to jak ve forme základních datových bází, tak ve forme úctu a bilancí. V roce 1994 byl Eurostatem vypracován ”Evropský systém pro sber ekonomických informací o životním prostredí” (European System for Collection of Economic Information on the Environment – SERIEE), který lze považovat za urcitou metodologickou reakci EU na manuál, vydaný v roce 1993 Statistickou divizí OSN a nazvaný ”Systém ekonomického a environmentálního úcetnictví” (System of Environmental and Economic Accounting – SEEA) V první fázi se iniciativa Eurostatu orientovala na vypracování metodologie dvou satelitních úctu k Evropskému systému národních úctu (SNA) : ?? Úctu výdaju na ochranu životního prostredí ( Environmental Protection Expenditure Account – EPEA) ?? Úctu užití a hospodarení s prírodními zdroji. V další etape však byly aktivity spojené se zavedením úctu prírodních zdroju pozastaveny a hlavní pozornost Eurostatu se soustredila na modifikaci informacních zdroju, se kterými pracuje systém národních úctu, pro potreby satelitního úctu EPEA. Konecnou podobu satelitního úctu tvorí tri vzájemne propojené soubory dat : 1. Národní výdaje na ochranu životního prostredí 2. Produkce charakteristických služeb 3. Financování národních výdaju na ochranu životního prostredí Z informacního výstupu EPEA je možno predevším kvantifikovat financní zatížení státu i ruzných seskupení ekonomických subjektu v souvislosti s výdaji na ochranu životního prostredí. Nejvýznamnejším syntetickým ukazatelem z tohoto hlediska je „Podíl národních výdaju na ochranu životního prostredí na vytvoreném hrubém produktu”. Podle aproximativních propoctu se tento podíl v clenských zemích EU pohybuje v intervalu od 2% do 2,5%. K tomu je však nutno dodat, že reálná data o výdajích na ochranu životního prostredí jsou ve vetšine clenských zemí EU k dispozici pouze za verejný sektor a prumysl a tyto odhady mají ruznou kvalitu. Pro hlubší analýzu odvetvových, prostorových a casových diferencí je nezbytná znalost struktury agregátu ”Národních výdaju na ochranu životního prostredí”. Podle tabulky typu A tohoto satelitního úctu jsou základními položkami národních výdaju: 1. Spotreba specifických produktu 2. Hrubá tvorba kapitálu pro charakteristické aktivity 3. Hrubá tvorba kapitálu v oblasti specifických produktu 4. Specifické transfery nezahrnuté v položkách 1. 2. 3. 5. Financováno zbytkem sveta Užití celkem rezidentskými jednotkami = (1+2+3+4) - 5 K výše uvedenému je nutno doplnit, že charakteristickými aktivitami se rozumejí cinnosti, jejichž cílem je ochrana životního prostredí. Po strukturování techto cinností 23 do ruzných oblastí ochrany životního prostredí se používá klasifikace CEPA (Classification of Environmental Activities and Expenditure), kterou prijala Konference evropských statistiku v roce 1994 a která byla aktualizována naposledy v roce 2000. Klasifikace CEPA – anglická i ceská verze je uvedena v plném znení v príloze. Za specifické produkty se považují výrobky a upravené výrobky šetrné k životnímu prostredí a charakteristické služby,. Specifickými transfery, jako jsou dotace, granty a podpory, se rozumí nevratné platby. Subjekt provádející opatrení na ochranu životního prostredí získá tyto zdroje obvykle k provádení charakteristických aktivit, k užití výrobku na ochranu životního prostredí nebo ke kompensaci príjmových a kapitálových ztrát spojených s ochranou životního prostredí. Environmentální dane a poplatky jsou soucástí kategorie národních výdaju na ochranu životního prostredí jen tehdy, pokud jejich výnos je urcen na tuto ochranu. Významným analytickým aspektem environmentálních výdaju je sledování struktury jednotek, které výdaje vynakládají. Satelitní úcet EPEA je sleduje v tomto základním trídení: ?? Výrobní jednotky financující své charakteristické aktivity formou mezispotreby a tvorbou hrubého kapitálu ?? Vládní jednotky jako kolektivní spotrebitelé charakteristických služeb ?? Domácnosti jako konecní spotrebitelé specifických produktu. ?? Zbytek sveta jako príjemce specifických transferu.. Realizace tohoto trídení predpokládá, že potrebné údaje jsou k dispozici a že ve fázi zjišt ování podkladu pro satelitní úcet EPEA jsou k dispozici príslušné statistické klasifikace. Experimentální sestavení Úctu výdaju na ochranu životního prostredí pro Ceskou republiku za rok 1997 ( viz Ritschelová, Steuer) ukázalo, že vážným problémem informacních zdroju v CR je identifikace producentu specializovaných na environmentální cinnosti a služby a rovnež problémy se zjištením objemu charakteristických produktu a služeb. Tyto problémy se promítají do kvality dat v tabelaci B – Produkce charakteristických služeb. Potrebné soubory informací bude treba získat od ekonomických subjektu, které se zabývají charakteristickými aktivitami jako specializovaní producenti, u nichž je ochrana životního prostredí jejich hlavní cinností a rovnež od subjektu nespecializovaných, pro které jsou aktivity spojené s ochranou životního prostredí vedlejší nebo doplnkovou cinností. Za soucasného stavu statistického zjišt ování je možnost získat potrebné údaje omezena u sektoru specializovaných podniku a to predevším temito problémy : ?? Statistická klasifikace ekonomických cinností (OKEC) umožnuje identifikovat pouze subjekty, které jsou klasifikovány v odvetví 90 a to do OKEC 90.01 – cištení odpadních vod, 90.02 - sber a odstranování tuhého odpadu, 90.03 – odstranování nebo zastavení ekologických škod a podobné cinnosti. To však nevycerpává celý soubor specializovaných producentu. ?? Producenti jsou zarazeni do odvetví OKEC 90 podle své prevažující cinnosti, která se nemusí vždy krýt s charakteristickými službami 24 ?? Produkcní statistiky nejsou prizpusobeny potrebám statistiky životního prostredí a neposkytují komplexní a dostatecne presný soubor informací o rozsahu charakteristické produkce. Rešení problému bude spocívat zejména ve stanovení seznamu produktu (výrobku a služeb) prvotne urcených k ochrane životního prostredí a to s ohledem na podmínky Ceské republiky a následne ve stanovení souboru subjektu poskytujících specializované produkty a služby ochrane životního prostredí. Dalším krokem musí být dusledná identifikace jak produktu, tak subjektu. K tomu, co již bylo receno, je úcelné dodat, že pokud se týká produktu šetrných k životnímu prostredí, nepujde jen o dosažení úplnosti potrebných údaju, ale také o kvantifikaci jejich pozitivního vlivu na životní prostredí v komparaci s puvodne vyrábenou ( k životnímu prostredí málo šetrnou ) produkcí. 25 3. Soucasný stav monitorování trvale udržitelného rozvoje v CR Monitorování a následné hodnocení trvale udržitelného rozvoje je jednou z podminujících stránek úspešné realizace jak celkove prijatých strategií a koncepcí, tak jejich jednotlivých cástí. V predchozí kapitole byl charakterizován význam potrebného souboru informací i jejich obsahová struktura. Ukazuje se, že pro komplexní posouzení udržitelného rozvoje je nutné kombinovat jak údaje o ekonomickém a sociálním vývoji spolecnosti, tak údaje charakterizující vlivy ekonomických a sociálních aktivit na životní prostredí. Jde o fyzikálne nebo naturálne vyjadrované veliciny a o jejich ocenení a hodnotové vyjádrení. Merení príslušných velicin ve fyzikálních nebo naturálních jednotkách se již delší dobu provádí. Problémy s tím spojené jsou vetšinou známé a jejich rešení je postupne osvojované. Ocenování vlivu na životní prostredí v hodnotovém vyjádrení je teoretickým problémem a navíc naráží na znacné bariéry pri zjišt ování potrebných reálných údaju. Je proto nutno hledat kompromis mezi teoretickými potrebami na strane jedné a možnostmi zjistit dostatecne kvalitní a porovnatelné informace z oblasti verejné správy, podnikatelského sektoru a domácností na strane druhé. Nezbytným požadavkem je rovnež dlouhodobá stabilita takového zpusobu zjišt ování informací, aby bylo možno agregovaná data sledovat a vyhodnocovat v dlouhodobém casovém vývoji. Jedine tak bude možno zjistit a charakterizovat tendence, které se v udržitelném rozvoji budou projevovat. V Ceské republice je k dispozici pomerne široký soubor informací, charakterizující sociální a ekonomický vývoj na makro úrovni, s poklesem velikosti regionu komplexnost informacního fondu klesá, to znamená, že na úrovni kraje (region NUTS 3) je míra úplnosti informacního souboru nižší, nebo reálne zjištená data je nutno nahradit aproximativními propocty i odhady. Merení vlivu ekonomického a sociálního vývoje na životní prostredí je v Ceské republice pomerne široce zabezpecováno a informacní fond charakterizující fyzikálne nebo naturálne vyjadrované vlivy je z mezinárodního hlediska dostacující. Svedcí o tom schopnost Ceské republiky reportovat o techto vlivech orgánum EU, OECD nebo OSN. Informacní deficity se soustred ují zejména do oblasti hodnotového vyjádrení jak vlivu, tak ocenení aktivit zamerených na ochranu životního prostredí. Práve oblasti ocenování aktivit na ochranu životního prostredí se v soucasnosti venuje ve svete znacná pozornost. Ceská republika v této dobe není schopna plne uspokojit své závazky plynoucí z povinností poskytovat informace mezinárodnímu spolecenství (EU,OECD,OSN) o rozsahu financních prostredku venovaných na ochranu životního prostredí. 3.1 Obsah a rozsah informací zjišt ovaných v CR Monitorování trvale udržitelného rozvoje zabezpecují v Ceské republice príslušné orgány státní správy, respektive jejich odborné instituce. Merení fyzikálních velicin spojených s trvale udržitelným rozvojem provádí instituce a ústavy, patrící predevším do resortu Ministerstva životního prostredí, prípadne Ministerstva zemedelství. Jsou 26 to zejména Ceský hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav vodohospodárský T. G. Masaryka a Agentura ochrany prírody a krajiny. Také podnikatelské subjekty, které poskytují služby v oblasti ochrany životního merí rozsah svých aktivit. Podnikatelské subjekty, zatežující svou cinností životní prostredí vedou evidence o této záteži.Vetšina informací z této oblasti je reportována formou statistického výkaznictví o životním prostredí. Statistická zjišt ování provádí Ceský statistický úrad, Ministerstvo zemedelství a Ministerstvo životního prostredí. Statistické výkaznictví je zakotveno v Programu a je pro respondentské subjekty povinné. Obsah i rozsah zjišt ování je patrný z následujícího prehledu: statistických zjišt ování Ceský statistický úrad: Odp 5-01 Rocní výkaz o odpadech Iv 3-01 Rocní výkaz o investicích VH 8a-01 Rocní výkaz o vodních tocích a dodávkách povrchové vody VH 8b-01 Rocní výkaz o vodovodech a kanalizacích Les 8-01 Rocní výkaz odvetvových ukazatelu v lesnictví Osev 3-01 Výkaz o plochách osevu zemedelských plodin VaK 2002 Cenzus vodovodu a kanalizací AGC 2000 Agrocenzus 2000 (dvouletá periodicita) Ministerstvo zemedelství: Les (MZe) 1-01 Rocní výkaz o hospodarení v lesích Mysl (MZe) 1-01 Rocní výkaz o honitbách, stavu a lovu zvere Ministerstvo životního prostredí: Vod (MŽP)1-01 Rocní výkaz o placení poplatku za vypouštení odpadních vod do povrchových vod Vod (MŽP)3-01 Rocní výkaz o znecištení vodních toku Popl (MŽP) 1-01 Rocní výkaz o poplatcích za znecišt ování ovzduší (strední zdroje znecištení) Popl (MŽP) 3-01 Rocní výkaz o poplatcích za ukládání odpadu Popl (MŽP) 2-01 Rocní výkaz o odnetí a o poplatcích za odnetí pozemku urcených k plnení funkcí lesu podle lesního zákona Les (MŽP) 4-01 Rocní výkaz o hospodarení v lesích ve státním vlastnictví na území národních parku CR a jejich ochranných pásem Mysl (MŽP) 2-01 Rocní výkaz o honitbách, stavu a lovu zvere na území národních parku Geo (MŽP) V3-01 Rocní výkaz o pohybu a stavu zásob výhradních ložisek nerostných surovin Odv (MŽP) 1-01 Rocní výkaz o odnetí a o odvodech za odnetí pudy ze zemedelského pudního fondu podle zákona o ochrane zemedelského pudního fondu. Informace získávané statistickým zjišt ováním a cinností odborných institucí príslušných orgánu státní správy poskytují pomerne bohatý informacní fond pro provádení monitoringu. Svedcí o tom i stupen uspokojování požadavku, který na monitoring a následný repoting kladou orgány Evropské Unie. 27 3.2 Požadavky Evropské Unie a jejich uspokojování Rozsah statistického výkaznictví pro EU je urcen oficiálním dokumentem, tzv. Souhrnem statistických požadavku, který v cásti environmentálních ukazatelu doporucuje vést statistiku v techto sedmi oblastech životního prostredí: 1. Hybné síly ovlivnování životního prostredí – výstupy z odvetvových statistik s vazbou na dopad cinnosti odvetví na životního prostredí 2. Odpady 3. Statistika vzácných a nebezpecných látek 4. Voda a vodní hospodárství 5. Emise 6. Indikátory ohrožení životního prostredí a udržitelného rozvoje 7. Statistika výdaju na ochranu životního prostredí. Dohody o plnení statistického výkaznictví mají stejnou právní sílu jako standardní legislativní normy a jsou tedy pro kandidátské zeme v procesu harmonizace závazné. Podrobnejší rozpracování jednotlivých oblastí sleduje tyto metodické cíle: 1. Hybné síly ovlivnování životního prostredí – výstupy z odvetvových statistik s vazbou na dopad na životního prostredí. Zjišt ování požadovaných informací je založeno na dohode mezi Eurostatem a národními statistickými úrady. Zjišt ované údaje mají význam pro hodnocení míry zapojení environmentální složky do sféry politiky a pro širší využití již existujících socio-ekonomických ukazatelu.Slouží rovnež k poznání hybných sil, jejichž výsledkem je ovlivnování dopadu na kvalitu životního prostredí. Ukazatele by mely integrovat environmentální složku do ruzných oblastí socio-ekonomických informací. V soucasné dobe Eurostat doporucuje venovat se temto smerum rozvoje: ?? nitrátové, fosfátové a draslíkové bilance v zemedelství ?? vývoj indikátoru o spotrebe pesticidu ?? vývoj agro-environmentálních indikátoru. V Ceské republice je možno požadavek na informace pokrýt výstupy z existujících informacních zdroju o socio-ekonomických jevech s využitím stávajících prurezových a odvetvových statistik CSÚ. Potrebný soubor dat lze eventuálne doplnit o data z administrativních zdroju. Ukazatele tohoto typu jsou pravidelne zarazovány do Statistické rocenky CR (vydávané Ceským statistickým úradem), nebo do Rocenky životního prostredí CR (vydávané spolecne Ministerstvem životního prostredí a Ceským statistickým úradem). 2. Odpady Zjišt ování v oblasti odpadu zatím nemá legislativní podklad, a je založeno na dohode mezi Eurostatem a národními statistickými úrady. V soucasné dobe (ríjen 2002) se však pripravuje návrh Narízení Rady Evropy o vedení statistiky odpadu. K založení harmonizovaného systému statistiky odpadu na evropské úrovni slouží Spolecný dotazník Eurostat/OECD o stavu životního prostredí, který zahrnuje 6 tabulek: ?? produkce odpadu podle sektoru 28 ?? produkce, regenerace a recyklace vybraných druhu odpadu ?? produkce, nakládání a zneškodnení prumyslového odpadu v kategorii Ostatní ?? produkce, nakládání a zneškodnení nebezpecného odpadu podle druhu odpadu ?? produkce, sber, nakládání, zneškodnení a složení komunálního odpadu ?? zarízení na nakládání a zneškodnování odpadu. Doporucenou metodikou pro definování informací o odpadech je z hlediska Eurostatu metodika pro Spolecný dotazník Eurostat/OECD o stavu životního prostredí, cást Odpady. V Ceské republice jsou požadavky na informace plne saturovány výstupy ze statistického zjišt ování ( výkaz Odp 5-01), provádeného Ceským statistickým úradem. Metodické vymezení informace o složení komunálního odpadu – separovaný sber, kterou nebylo možné zatím zjišt ovat , vyplývá z nového zákona cís. 185/2001 Sb., o odpadech. Požadavky Spolecného dotazníku Eurostat/OECD je CR schopna plnit ve všech hlavních ukazatelích. Ze šesti tabulek uvedených v 1.2 jsou k dispozici data pro úplné vyplnení tabulky c. 1, 3, 4, 5, 6; pro tab. 2 jsou data pro více než polovinu velmi podrobne clenených ukazatelu. 3. Statistika vzácných a nebezpecných látek Zjišt ování informací nemá legislativní podklad, je založeno na dohode mezi Eurostatem a národními statistickými úrady. V soucasnosti není stanovena pro tuto oblast statistiky metodika a sber dat se neprovádí. Další postup se zrejme zamerí na kompilaci statistiky toku specifických látek, které jsou vzácné, nebo mají nebezpecné vlastnosti. Eurostat predpokládá, že v první fázi bude treba provést studie skupiny vybraných chemických látek, vcetne pesticidu a nekterých težkých kovu s využitím báze dat získané z dostupných zdroju. Na Ceskou republiku není v soucasné dobe kladen žádný požadavek orgány EU. Oblast se zatím statisticky nesleduje. 4. Voda a vodní hospodárství Zjišt ování nemá legislativní podklad, je založeno na dohode mezi Eurostatem a národními statistickými úrady. Clenským státum EU i asociovaným státum se doporucuje postupovat pri vývoji statistiky vodního hospodárství (pokud zatím není zavedena nebo jen cástecne) v souladu s požadavky Eurostatu. Jako metodika zjišt ování potrebných informací zatím slouží metodické pokyny pro Spolecný dotazník Eurostat/OECD o stavu životního prostredí, cást Voda. V Ceské republice lze propojením informacních zdroju (CSÚ, MZe, MŽP) pokrýt vetšinu požadavku. Zlepšení toku dat o odberech vody z podzemních a povrchových zdroju podle jednotlivých odvetví ekonomické cinnosti lze ocekávat po zavedení vyhlášky Ministerstva zemedelství k zákonu c. 254/2001 Sb., o vodách o zpusobu a cetnosti merení množství a jakosti vody. S vyplnováním Spolecného Dotazníku Eurostat/OECD nejsou potíže. 29 5. Emise Zjišt ování nemá legislativní podklad, je založeno na dohode mezi Eurostatem a národními statistickými úrady. Eurostat požaduje vést statistiku deseti ukazatelu emisí do ovzduší. Jedná se o SO2, NOx, polétavý prach, CO, VOC, metan, Pb, CO2, CFC a halony v clenení podle zdroju. V otázce metodiky Eurostat odkazuje na metodiku pro Spolecný dotazník Eurostat/OECD o stavu životního prostredí, cást Ovzduší. V Ceské republice je potrebný soubor informací plne zajišt ován Ministerstvem životního prostredí prostrednictvím Ceského hydrometeorologického ústavu. 6. Indikátory ohrožení životního prostredí a indikátory udržitelného rozvoje Zjišt ování nemá legislativní podklad, je založeno na dohode mezi Eurostatem a národními statistickými úrady. Eurostat nevytvárí rámec pro specializovaný sber dat prímo od clenských státu, ale využívá data získaná z jiných národních zdroju nebo od ruzných mezinárodních organizací. Metodika indikátoru je predmetem vývoje, zatím se uvádí odkaz na UN Methodological sheets on indicators of Sustainable development. V Ceské republice je možno požadavek na informace pokrýt výstupy z existujících informacních zdroju o socio-ekonomických jevech s využitím stávajících prurezových a odvetvových statistik CSÚ. Potrebný soubor dat lze eventuálne doplnit o data z administrativních zdroju. Ukazatele tohoto typu jsou pravidelne zarazovány do Statistické rocenky CR (vydávané Ceským statistickým úradem), nebo Rocenky životního prostredí CR (vydávané spolecne Ministerstvem životního prostredí a Ceským statistickým úradem). Výjimkou je informacní deficit v oblasti financního vyjádrení príslušných jevu, zejména deficit komplexních výdaju na ochranu životního prostredí. 7. Statistika výdaju na ochranu životního prostredí Zjišt ování dat i jejich reporting je legislativne podložen Narízením Rady c. 97/58 z 20. 12. 1996 (OJ:L014 z 17. 1. 1997) (Structural Business Statistics) a dohodou mezi Eurostatem a národními statistickými úrady. V soucasné dobe je v procesu schvalování návrh na dodatek Narízení o zavedení dalších environmentálních ukazatelu. Podle dohody clenských státu mají data o výdajích na ochranu životního prostredí zahrnovat soukromý a verejný sektor. Sber dat slouží k vytvorení porovnatelné statistiky výdaju na ochranu životního prostredí v rámci Evropského systému sberu dat o ekonomice životního prostredí (SERIEE), k urcení vazeb mezi životním prostredím a ekonomikou a k propojení na satelitní úcet životního prostredí. V otázce metodiky statistiky výdaju na ochranu životního prostredí vychází Eurostat z dlouhodobého cíle integrovat do konvencního systému národních úctu údaje kvantifikující celkové výdaje na životním prostredí. Základními metodickými materiály jsou : SERIEE - Manual a metodika pro Spolecný dotazník Eurostat/OECD o stavu životního prostredí, cást Výdaje na ochranu životního prostredí. Podrobné ukazatele nejsou stanoveny, nicméne Eurostat ocekává zajištení následujících základních údaju v mezinárodne unifikovaném “Dotazníku”: ?? investice celkem ?? z toho investice „end-of-pipe“ ?? vnitrní bežné výdaje ?? príjmy z vedlejších produktu 30 ?? poplatky a nákupy služeb Pro Ceskou republiku to v soucasnosti predstavuje vážný problém, protože za stávajícího stavu nejsou informacní toky v CR schopny v plném rozsahu uspokojit ani požadavky orgánu EU ani všechny vnitrostátní potreby. Z uvedených základních údaju muže CR v soucasnosti poskytnout jen informace o celkovém objemu investic, bez strukturování na investice „end of pipe” a na investice do zarízení integrovaného do výrobního procesu. Informacní deficit panuje v oblasti informací o bežných výdajích na ochranu životního prostredí a to jak orgánu verejné správy, tak podnikatelského sektoru a nejsou rovnež prímé informace o výdajích domácností v této oblasti. Další informacne nepokrytou oblastí jsou data o príjmech z cinností, týkajících se ochrany životního prostredí. V souhrnu to znamená, že Ceská republika nemá v soucasné dobe vybudován komplexní systém toku informací, který by umožnovat sestavit celkovou bilanci výdaju na ochranu životního prostredí a príjmu s tím spojených a nemuže tedy zabezpecit informace o spolecenských výdajích na ochranu životního prostredí jak absolutne, tak v relaci k vytvorenému HDP. To ve svých dusledcích narušuje jak export informací orgánum EU, tak brzdí aplikaci enviromentálního úcetnictví v CR na makro úrovni. Shrnutí Z porovnání nároku Evropské unie na informace o životním prostredí s možnostmi Ceské republiky je patrné, že v oblasti jevu vyjadrovaných fyzikálne nebo naturálne jsou požadavky témer zcela uspokojeny. Nevznikají proto nové požadavky na zavádení dalších statistických zjišt ování. Pouze bude nutno stávající informacní systémy doladit a zpresnit ve shode s aktuálním stavem metodiky. Další smer rozvoje techto informacních souboru bude zrejme spjat s konkretizací potreb monitorování realizace strategie udržitelného rozvoje a bude spocívat zejména v definování charakteristik nove sledovaných jevu s využitím bází již existujících dat. Pujde predevším o indikátory charakterizující agroenvironmentální oblast a rozšírení souboru indikátoru udržitelného rozvoje Zásadnejší rešení si vyžádá pokrytí deficitu v oblasti informací o výdajích na ochranu životního prostredí a to jak z hlediska vlastních vnitrostátních potreb, tak z hlediska požadavku na mezinárodní komparace a harmonizace s metodickými standardy EU. Na tuto problematiku proto bude v dalších kapitolách této zprávy soustredena hlavní pozornost. Lze predpokládat, že další požadavky na informace vzniknou pro Ceskou republiku z plnení Smernice 91/692/EEC (tzv. ”Reportingové smernice”). Predmetem Smernice je ale spíše politika životního prostredí a informace mají soužit jako doprovodná dokumentace. Rozborem smernice a posouzením dostupnosti dat pro její plnení se zabývá studie ”Posouzení dostupnosti dat a informací pro plnení požadavku Smernice 91/692/EEC”, kterou pro MŽP zpracovala spolecností DHV CR Praha v roce 2000 31 4. Informacní strategie EU v oblasti na ochranu životního prostredí kvantifikace výdaju Zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí se legislativne opírá o Narízení Rady c. 58/97 z 29.12.1996 ( OJ:LO 14 z 17.1.1997).. Metodika sledování výdaju v oblasti podnikatelských subjektu (Business Sector) je dále rešena Doporucením Komise ze dne 30.5.2001 (2001/453/EC). 4.1 Metodické principy Definice pojmu ”výdaje na ochranu životního prostredí ” Výdaje na ochranu životního prostredí ( Environmental protection expenditure – EPE) jsou v techto materiálech definovány jako penežní prostredky vydané na opatrení spojená bezprostredne s prevencí, redukcí a eliminací znecištení nebo poškození, která jsou výsledkem výrobního procesu nebo následkem spotreby zboží a služeb. Z hlediska verejné správy se do výdaju zahrnují také príslušné výdaje na administrativu, monitoring a zavádení potrebných opatrení. Do výdaju se nezahrnují : ?? Výdaje, které nejsou bezprostredne spojeny s ochranou životního prostredí a jejichž prvotním cílem jsou technické duvody, komercní cíle nebo ochrana a bezpecnost pracovišt ?? Kalkulované náklady jako odpisy zarízení na ochranu životního prostredí a úroky príslušných investicních úveru. Poznámka k použitému pojmu “ výdaje” : V metodických pokynech EU se používá pro vyjádrení všech prostredku, které byly v daném roce vydány na ochranu životního prostredí, anglický výraz “Expenditure” Nekteré ze složek techto “expenditure” jsou však vzhledem k své povaze v této metodologii oznacovány “costs” a clenské zeme EU tento princip prevzaly do formuláru svých statistických výkazu. Zejména se tento princip uplatnuje u nekterých složek “Current expenditure” ( napríklad ve výrazu “personal costs for enviromental protection”). Podobný prístup byl zvolen v této studii. Tam, kde metodologie EU používá anglický výraz “expenditure”, je použit jako ceský ekvivalent výraz “výdaje” a naopak - tam, kde metodologie EU používá (ne zcela systematicky) anglický výraz “costs”, je použit jako ceský ekvivalent výraz “náklady”. Ve vztahu k zjišt ování výdaju spojených s ochranou životního prostredí se prevážne používá výraz “expenditure” – “ výdaje”, protože úcetní pojem enviromentálních nákladu se s tímto pojmem nekryje. Oznacení “výdaje” je proto prevzato jako základní výraz i pro aplikaci v Ceské republice a autori této studie promítli výraz “ výdaje na ochranu životního prostredí” i do metodologie a návrhu statistického zjišt ování – viz. kapitola 7. Klasifikace výdaju dle domén Výdaje na ochranu životního prostredí se klasifikují podle devíti oblastí tzv. domén, jejichž obsah je vymezen v klasifikaci CEPA 2000. 32 Jedná se o tyto oblasti: ?? Ochrana ovzduší a klimatu ?? Nakládání s odpadními vodami ?? Nakládání s odpady ?? Ochrana a sanace pudy, podzemních a povrchových vod ?? Omezování hluku a vibrací ( krome ochrany pracovišt ) ?? Ochrana biodiversity a krajiny ?? Ochrana proti zárení (krome vnejšího zabezpecení) ?? Výzkum a vývoj ?? Ostatní aktivity na ochranu životního prostredí . Strukturování výdaju dle sektoru Výdaje na ochranu životního prostredí se sledují a strukturují podle ctyr hlavních sektoru : ?? Verejný sektor ?? Business sektor ?? Domácnosti ?? Soukromé firmy specializované na služby pro ochranu životního prostredí. Metodologie Eurostatu výslovne upozornuje na to, že vymezení sektoru používané pri zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí se liší od vymezení sektoru používaných v systému národních úctu. Rozdíly jsou u sektoru „Verejná správa“, který je pojat šíreji, než „Vládní sektor“ v národních úctech. Pri zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí se do sektoru verejná správa zahrnují i organizace, které poskytují služby životního prostredí a jsou bezprostredne rízeny a financovány orgány verejné správy (cást trídy 90 NACE). Z dalším rozdílem je zavedení quasi sektoru soukromých firem specializovaných na ochranu životního prostredí a to na komercním základe (cást trídy 90 NACE). Eurostat zduvodnuje zavedení techto specifik snahou vyloucit duplicity pri transferech financních prostredku urcených na výdaje mezi sektory. Z toho vyplývá, že výstupy ze statistiky národních úctu v sektorovém clenení by bylo treba transformovat pro výpocet výdaju na ochranu životního prostredí dle sektoru. Verejný sektor zahrnuje národní a lokální vlády a obce, vládní agentury a další verejné instituce zabezpecující služby v oblasti ochrany životního prostredí. Do verejného sektoru se také zahrnují verejné podniky, jejichž prvotním úkolem je poskytování služeb pro ochranu životního prostredí. ( napr. péci o kanalizace), pokud jsou financovány a kontrolovány obcemi. Pritom tyto verejné korporace netvorí cást vládního sektoru v soustave národních úctu. Business sektor se vymezuje podle tríd klasifikace odvetví národního hospodárství NACE (rev.1). Výdaje se sledují a publikují dle techto tríd: ?? NACE 01-05 - Zemedelství, lesnictví, rybárství ?? NACE 10-14 - Dobývání nerostných surovin ?? NACE 15-37 Zpracovatelský prumysl ( který lze ješte delit na 10 pododvetví) ?? NACE 40-41 - Výroby elektriny, dodávky plynu a vody 33 ?? NACE 45-90 - Ostatní : to jsou trídy NACE 45 – Stavebnictví, NACE 60-64 - Doprava a spoje, NACE 50-52, 65-67 a cást trídy 90 - Ostatní služby s výjimkou verejného sektoru, který byl definován v predchozím odstavci a s výjimkou soukromých firem, které zabezpecují služby v oblasti ochrany životního prostredí. Pro mezinárodní komparace se zatím prevážne používají údaje o výdajích na ochranu životního prostredí za prumysl (dobývání nerostných surovin, zpracovatelský prumysl a výrobu elektrické energie,dodávky vody a plynu tj. za odvetví NACE 10-14, 15-37, 40-41), s ohledem na dostupnost dat u jednotlivých zemí. Za soukromé domácnosti se zjišt ují tyto druhy výdaju na ochranu životního prostredí: ?? Výdaje na kontrolu výfukových plynu u motorových vozidel, náklady na rozdílné ceny za bezolovnatý benzin a platby za služby spojené se serízením motoru ?? Výdaje za nakládání s odpadními vodami v domácnostech (napr. budování a údržba septiku) ?? Platby domácností za zabezpecování služeb na ochranu životního prostredí soukromým firmám. Soukromé firmy specializované na služby pro ochranu životního prostredí jsou firmy, jejichž hlavním oborem cinnosti je poskytování služeb jako jsou odvoz, skladování a zpracování odpadku, odstranování odpadních vod apod. Tyto služby jsou prevážne vymezeny ve tríde 90 NACE. 4.2 Metodika výdaju na ochranu životního prostredí Eurostat doporucuje, v souvislosti se zjišt ováním výdaju na ochranu životního prostredí, sledovat šest skupin ekonomických promenných - ukazatelu, které jsou též predmetem Spolecného dotazníku Eurostat/OECD o stavu životního prostredí. Obecne platí, že hodnota celkových výdaju na ochranu životního prostredí predstavuje soucet všech investicních a bežných výdajových promenných (variables). Každá ze skupin promenných má svuj specifický ekonomický charakter a poskytuje možnosti analytického využívání pro hodnocení aktivit zamerených na ochranu životního prostredí. Jednotlivé skupiny promenných jsou následující : 1. Investice Investice na ochranu životního prostredí zahrnují všechny výdaje (financované z príspevku, vlastních zdroju a úveru) na porízení stroju, zarízení a pozemku, jejichž úcelem je ochrana životního prostredí. Hodnota celkových výdaju na investice je sumou investic dvou základních typu investicních výdaju. Koncové investice (tzv. end-of-pipe) smerují do opatrení na konci výrobních procesu. Z hlediska vazby na ochranu životního prostredí je jejich vymezení jednoznacné.Tyto investice se bezprostredne nepodílejí na výrobním procesu, nemají vliv na výrobní 34 proces ani na množství produkovaného znecištení. Zarízení slouží k odstranení již vyprodukovaného znecištení. Investicní výdaje zahrnují i náklady na nákup zarízení, které souvisí s ochranou životního prostredí, jako jsou napr. odkalovací nádrže nebo septiky. Investice do integrovaných technologií – jsou investice, které vedou k modifikaci nebo úprave výrobního procesu s cílem dosáhnout snížení produkovaného znecištení. Z hlediska prínosu pro ochranu životního prostredí se uvažuje s environmentálním prínosem realizované technologie. Jeho kvantifikace se opírá o úvahu, že pri uvedení nového výrobního procesu nebo zarízení do provozu výdaj na ochranu životního prostredí predstavuje pouze navýšení nákladu oproti nákladum, které by vznikly porízením alternativního zarízení, které je funkcní a levnejší, ale méne šetrné k životnímu prostredí. V prípade modernizace již provozovaného výrobního procesu je výdaj na ochranu životního prostredí roven celkovým výdajum vynaloženým na úpravu, kterou se dosáhne snížení znecišt ování životního prostredí. Investicní výdaje zahrnují i náklady na nákup prídavného zarízení, které souvisí s ochranou životního prostredí, jako jsou napr. katalytické konvertory . 2. Bežné výdaje Bežné výdaje na ochranu životního prostredí zahrnují náklady na mzdy, pronájmy, na energie, suroviny a nákupy služeb, jejichž hlavním úcelem je prevence vzniku, snížení, zneškodnení nebo eliminace znecišt ujících látek a znecištení nebo jakékoliv poškození životního prostredí, které muže vniknout cinností podniku. Do bežných výdaju se zahrnují i výdaje spojené s provozem environmentálních investic, již uvedených do provozu, at se jedná o výdaje vnitrní nebo externí povahy. Definice bežných výdaju se zakládá na úcetních standardech užívaných v podnikovém úcetnictví v souladu s úcetními standardy EU, tj. zahrnují se všechny výdaje, které nejsou kapitalizovány, ale patrí do úctu nákladu a výnosu. Bežné výdaje predstavují rocne vynakládané prostredky na provoz a údržbu cinností, technologií, procesu a zarízení (nebo jejich cástí). Položka „Mzdových nákladu” je tvorena náklady na personál zamestnávaný v cinnostech k ochrane životního prostredí. Mzdové náklady by mely zahrnovat všechny výlohy zamestnavatele vcetne odvodu sociálních dávek. Výdaje spojené s leasingem, který není vykazován v podnikovém úcetnictví jako hmotný majetek (provozní leasing), by mel být též oznacen jako bežný výdaj. Bežné výdaje lze rozlišit podle druhu cinnosti do ctyr kategorií: ?? Bežné výdaje na ochranu životního prostredí mají casto vazbu na predchozí investici do zarízení na ochranu životního prostredí. Patrí sem všechny výdaje spojené s odpadem, tj. náklady na sber, skladování, úpravu, skládkování atd. ?? Bežné výdaje vznikají také pri užívání poskytovaných služeb na ochranu životního prostredí, napr. koordinace v péci o životní prostredí, certifikace, školení, poskytování informací a výzkum. ?? Bežné výdaje mohou též zahrnovat nákupy zboží, které sice neslouží k provozu zarízení na OŽP, ale presto jsou urceny k ochrane životního prostredí. ?? Bežné výdaje zahrnují veškeré náklady na nákup služeb k zajištení ochrany životního prostredí, které mají zmírnit dopad provozu podniku na ŽP. 35 V souladu s metodologii EU by pri statistickém zjišt ování mely být bežné výdaje deleny na dve základní skupiny : ?? výdaje vnitrní (interní), použité na environmentální aktivity uskutecnované uvnitr podniku ?? výdaje vnejší (externí) použité na platby dodavatelum ci nákupy služeb spojené s ochranou životního prostredí. Bežné výdaje - vnitrní Vnitrní výdaje zahrnují všechny ostatní bežné výdaje urcené na ochranu životního prostredí vcetne nákupu služeb na ochranu životního prostredí od jiných firem. Zahrnují spotrebu energií a surovin na opatrení k ochrane životního prostredí vcetne mzdových nákladu na príslušný personál. Velká cást techto výdaju je urcena na krytí nákladu, vznikajících provozem zarízení sloužících k ochrane životního prostredí. Patrí sem i výdaje s touto cinností spojené, jako je administrativa, vzdelávání, informace, ekologický management, výzkum a vývoj. Vnitrní bežné výdaje zahrnují rovnež nákupy materiálu neinvesticního charakteru, urceného k ochrane životního prostredí. Mezi vnitrní výdaje patrí napríklad : ?? Výdaje na provoz a údržbu zarízení sloužícího k ochrane životního prostredí – patrí sem náklady na mzdy zamestnancu vcetne odvodu sociálních dávek a nemocenského pojištení, náklady na suroviny a energii potrebné k provozu zarízení a údržbe zarízení. Do této skupiny patrí i náklady na sber odpadu, jejich skladování (i skládkování) trídení a nakládání s nimi, pokud si tuto cinnost provádí podnik sám. ?? Merení a monitoring úrovne znecištení ?? Nákupy materiálu, jehož úcelem je ochrana životního prostredí, ale který nemá prímý vztah k zarízení na ochranu životního prostredí. Jsou to napríklad identifikovatelné a prokazatelné dodatecné náklady vyplývající z prechodu na nové vstupy do výroby nebo nové technologie, napr. barvy bez škodlivých rozpouštedel, paliva s nízkým obsahem síry nebo prechod k používání obnovitelných surovin. ?? Výdaje na obecnou ekologickou administrativu a jiné cinnosti, i když nemají prímý vztah k zarízení na ochranu životního prostredí, napr. založení a správa environmentálního informacního systému, vydávání environmentálních licencí, registrací a certifikací, environmentální vzdelávání a informace, vnejší komunikace s úrady státní správy týkající se životního prostredí, vydávání environmentálních zpráv ci studií. ?? Výdaje na environmentální výzkum a vývoj zahrnují celkové náklady na vedu, výzkum sloužící ochrane životního prostredí, na testování nových výrobních postupu ci zarízení apod., zamerené na snižování negativního vlivu provozu podniku na životní prostredí. Vnitrní bežné výdaje nezahrnují nákupy takových služeb na ochranu životního prostredí, které nabízí verejný sektor nebo specializované firmy. Tím se míní sber a odvoz odpadu, odvod a cištení odpadních vod, služby z oblasti ekologického 36 poradenství. Nezahrnují také odpisy zarízení sloužícího k ochrane životního prostredí ani úroky z príslušných úveru. Bežné výdaje vnejší - (platby a nákupy služeb) Bežné výdaje vnejší zahrnují všechny platby za nákup služeb urcených k ochrane životního prostredí a to od jiných subjektu jak z verejného sektoru, tak od soukromých firem. Tyto platby se vztahují ciste k aktivitám na ochranu životního prostredí, které jsou zajišt ovány externím dodavatelem. Patrí sem napríklad: ?? platby za pronájmy a za pojištení ekologických zarízení, ?? platby firmám zajišt ujícím svoz a zneškodnování tuhého odpadu vcetne plateb za užívání kontejneru, ?? platby provozovatelum kanalizace za odvádení a cištení odpadních vod, ?? platby za merení, monitoring, atestace, audit a certifikace v oblasti životního prostredí, ?? platby environmentálním konzultantum, napr. za vzdelávání personálu. Do výdaju se nezahrnují pokuty, náhrady škody a regresní náhrady. 3. Výnosy z vedlejších produktu Pri nekterých cinnostech na ochranu životního prostredí vznikají vedlejší produkty, které lze ekonomicky zhodnotit. Mohou být bud prodávány a být zdrojem príjmu, nebo mohou být využity interne producentem a snižovat mu vlastní náklady. Príkladem muže být využití odpadního tepla nebo zhodnocení odpadu jako druhotné suroviny. Jiný príklad vedlejšího obchodovatelného produktu, vznikajícího cinností na ochranu ŽP, je sádra generovaná pri odsirování exhalátu ze spalování uhlí. Je treba upozornit, že tento druh príjmu ci úspory se vztahuje jen na takový produkt, který je opravdu vedlejší, a tedy není pro podnik hlavním výrobním programem. Pri bilancování výdaju na ochranu životního prostredí se objem výnosu z vedlejších produktu odecítá od celkových výdaju na ochranu životního prostredí. Do výnosu se nezahrnují: ?? Príjmy firem, jejichž hlavní cinností je poskytování služeb v oblasti životního prostredí ?? Výnosy verejného sektoru za aktivity spojené s ochranou životního prostredí protože se nejedná o prodej vedlejšího produktu, ale o aktivity bezprostredne spojené s ochranou životního prostredí. Poznámka autoru studie: specifická situace je u sektoru podniku poskytujících služby ochrane životního prostredí na komercním základe. Platby za tyto služby by mely tvorit cást výnosu tohoto sektoru, stejne tak jako výdaje sektoru na tyto služby by mely tvorit cást jeho výdaju. V obecne definované metodologii EU, lze spatrovat snahu uplatnit mezi výdaji a výnosy tohoto sektoru tak zvaný netto vztah, založený na zahrnování salda po vzájemné kompensaci. Dle názoru autoru je aplikace tak zvaného brutto vztahu (uvádení celých výdaju a tomu odpovídajících celých príjmu) transparentnejší, protože platby odberatelu služeb zahrnují i danovou a ziskovou složku. 37 4. Podpory Jedná se prevážne o transfery financních prostredku od verejného sektoru k soukromému sektoru. Zahrnuje bežné i kapitálové platby urcené na ochranu životního prostredí V terminologii národních úctu se jedná o dotace na výrobu, investicní granty a ostatní transfery. Pokud se týká verejného sektoru je nutno zabezpecit, aby nedošlo k dvojímu zaúctování príslušného transferu. Týká se to napríklad transferu mezi ruznými úrovnemi státní správy. Výdaje musí býti ocišteny od duplicitního úctování. Na strane platícího sektoru (verejného) predstavují dotace cást financních výdaju, na strane sektoru prijímajícího sektoru (soukromého) se od celkových vlastních výdaju na OŽP odecítají. 5. Poplatky Jedná se o transfery financních prostredku od soukromého sektoru k verejnému sektoru. Poplatky musí být placeny za služby týkající se ochrany životního prostredí, jejichž dávky jsou obligatorní. Zahrnují se pouze ty dávky, které jsou urceny k financování ochrany životního prostredí. Poznámka autoru studie: je otázkou, zda mezi poplatky nepatrí též odvody príslušné dane z pridané hodnoty, které je soucástí ceny za služby a kterou inkasují a odvádejí podniky sektoru “specializovaných služeb” 6. Príjmy Do této položky se zahrnují príjmy verejného sektoru a podnikatelských subjektu specializovaných na ochranu životního prostredí, plynoucí z prodeje environmentálních služeb. Jsou to tzv. specializovaní producenti environmentálních služeb a zvlášte k tomu urcené útvary orgánu státní správy. Jejich hlavní aktivitou je poskytování služeb na ochranu životního prostredí a jsou podle své prevažující cinnosti zarazeny do OKEC 90: ?? 90.01 odvádení a cištení odpadních vod ?? 90.02 sber a odstranování tuhého odpadu ?? 90.03 odstranování nebo zastavení ekologických škod a podobné cinnosti. 4.3 Vazba výdaju na ochranu životního prostredí na úcetnictví podniku Výdaje na ochranu životního prostredí by mely – podle metodologie Statistického úradu EU Eurostatu - odpovídat úcetnictví vedenému v jednotlivých subjektech. K tomu úcelu prijala Komise EU odporucení, ve kterém jsou tyto požadavky specifikovány. Doslovné znení tohoto doporucení v anglické i v ceské verzi je uvedeno v príloze. V této kapitole se uvádí pouze hlavní myšlenky tohoto doporucení : 38 DOPORUCENÍ KOMISE z 30. kvetna 2001 k otázkám uznávání, merení a sdelování popisu environmentálních problému ve výrocních úctech a ve výrocních zprávách spolecností ( sdeleno v rámci dokumentu c. C(2001) 1495 ) Komise doporucuje, aby clenské státy : 1. Zajistily, aby se v úcetních obdobích zahájených v prubehu dvanáctimesícního období, jež od data schválení tohoto doporucení uplynou, jakož i v následujících úcetních obdobích, spolecnosti rídily ctvrtou a sedmou” Právní smernicí pro spolecnosti ” (Smernicemi 78/660/EEC a 83/349/EEC ) a aby pri príprave výrocních a konzolidovaných úctu, výrocní zprávy a konzolidované výrocní zprávy realizovaly opatrení, obsažená v Príloze k tomuto doporucení. 2. Podnikly vhodná opatrení zajišt ující aplikaci tohoto doporucení. 3. Informovaly Komisi o opatreních, jež podniknou. Doporucení Komise pracuje s temito základními definicemi, jejichž podrobný obsah je uveden v príloze k tomuto doporucení. 1 Pro úcely tohoto doporucení se termín ”životní prostredí” vztahuje na prírodní hmotné okolí a predstavuje ovzduší, vodu, krajinu, flóru, faunu a neobnovitelné zdroje, jakými jsou fosilní paliva a minerály. 2. Environmentální výdaj zahrnuje náklady vynaložené na kroky provádené podnikem ci jeho jménem jinými subjekty, které jsou zamereny na zabránení,snížení ci nápravu škody na životním prostredí, jež je zpusobena aktivitami podniku. Zmínené náklady mimo jiné zahrnují výdaje na likvidaci odpadu, na ochranu pudy, povrchových a podzemních vod, na ochranu cistého ovzduší, na snižování hluku, jakož i na ochranu biodiverzity a krajiny. Do výdaju mohou být zahrnuty pouze identifikovatelné výdaje prednostne cílené k zabranování tvorby škod na životním prostredí, na jejich omezování a nápravu. Vylouceny by mely být náklady, jež sice na životní prostredí mohou príznive pusobit, avšak které jsou prednostne zamereny na jiné cíle, napríklad jejich prvotním cílem je rust ziskovosti podniku, zlepšování zdravotního stavu a bezpecnosti na pracovišti, rust bezpecného používání produktu vyrábených spolecností a stoupající efektivita výrobní cinnosti. Tam, kde nelze izolovat výši dodatecne vznikajících nákladu na ochranu životního prostredí od ostatních nákladu, je možno provést jejich odhad za predpokladu, že výsledná cástka splnuje podmínku, že je primárne využita na prevenci škod na životním prostredí, na jejich snížení a na jejich nápravu. 3. Náklady, které si podnik zpusobil uhrazováním pokut za to, že jeho aktivity nejsou v souladu s regulacními opatreními v oblasti životního prostredí, jakož i kompenzace vyplácené tretím stranám jako dusledek ztráty života nebo zranení zpusobených v minulosti v dusledku zamorování životního prostredí, se z této definice vylucují. Z pohledu dopadu aktivit spolecnosti na životní prostredí výše uvedené náklady necelí škodám na životním prostredí, ani je nesnižují a nenapravují. 4. Statistický úrad Evropské unie (Eurostat) vypracoval radu podrobných definic výdaju pro jednotlivé oblasti životního prostredí, které jsou zahrnuty do implementacních dokumentu Regulacního opatrení Evropské rady (EC Euratom) 58/97 z 20. prosince 1996, jež se týkají strukturálních statistik pro podnikatelský sektor. Uvedené definice, jež se pravidelne aktualizují, jsou základnou pro statistická hlášení o výdajích vynakládaných v Evropské unii v souvislosti s požadavky na ochranu životního prostredí. Doporucuje se s použitím 39 všeobecne formulované definice v odstavci 2, aby spolecnosti vzaly v úvahu tyto podrobné definice pri vypracování svých sdelení o svých environmentálních nákladech, uvádených v odstavci 4 tohoto Dodatku v míre, odpovídající požadavkum zmíneným v cásti 3. 4.4 Bilancní a analytické prístupy Celkový objem výdaju na ochranu životního prostredí je chápán jako objem penežních prostredku použitých na opatrení, jejichž prvotním cílem je prevence, redukce a eliminace znecištení nebo prícin znecištení životního prostredí, pokud toto znecištení plyne z výrobních procesu nebo ze spotreby zboží a služeb. Do techto výdaju se nezahrnují výdaje na aktivity, které mají sice príznivý vliv na životní prostredí, ale prvotne uspokojují potreby ochrany zdraví nebo bezpecnosti pri práci. Základním analytickým prístupem je výpocet celospolecenských výdaju na ochranu životního prostredí za bežný rok. V terminologii environmentálního úcetnictví se tyto celospolecenské výdaje oznacují jako ”Národní výdaje na ochranu životního prostredí”. Základní analytickou relací je vztah celospolecenských výdaju k hrubému domácímu produktu nebo k objemu tvorby hrubého fixního kapitálu dané zeme v príslušném roce. Sledování tohoto vztahu v delším casovém období umožnuje pak hodnotit tendence uplatnované environmentální politiky daného státu. Další analytické prístupy jsou založeny na strukturalizaci techto výdaju. Výdaje na ochranu životního prostredí se zjišt ují a vyhodnocují podle: ?? ctyr základních sektoru – verejného sektoru, podnikatelského sektoru (business sektor), domácností a specializovaných podniku ?? devíti oblastí (domén) na ochranu životního prostredí ?? druhu výdaju ( investice, bežné výdaje, poplatky) ?? zpusobu financování (vlastní zdroje, dotace apod.) Dvojí pojetí výdaju na ochranu životního prostredí umožnuje využívat i analyticko – bilancní prístup k výdajum na ochranu životního prostredí. Jedná se o vymezování výdaju podle toho, zda jsou urceny prímo na prevenci, redukci a zamezování, nebo zda jsou urceny na financování opatrení, které provádí nekdo jiný, a to podle techto principu: ?? Expenditure I (Exp I) - Výdaje na snižování (abater principle), které zahrnují všechny výdaje daného sektoru na opatrení, která provádí bezprostredne sám daný sektor. Od techto výdaju je zapotrebí odecíst príjmy, které sektor pri provádení techto opatrení získal napr. výnosy z by-produktu nebo príjmy za poskytování služeb ochrane životního prostredí). Sektor tedy kalkuluje výdaje na vlastní aktivity ocištené od výnosu z provádení techto aktivit. ?? Expenditure II. (Exp II) - Výdaje na financování (financing principle) zahrnují odvody penežních prostredku daného sektoru jiným sektorum, které provádejí aktivity na ochranu životního prostredí. Z toho vyplývá, že ta cást výdaju Exp I daného sektoru, která byla financována jiným sektorem, musí být odectena a naopak cást výdaju Exp I realizovaná jiným sektorem, ale financovaná daným sektorem, musí být prictena. 40 Toto rozlišování výdaju na Exp I a Exp II predevším umožnuje vyloucit duplicitní zapocítávání výdaju v ruzných sektorech. Podstata rešení spocívá na dvojím úctování výdaju na každý druh aktivity , jednou v rámci Exp I a podruhé v rámci Exp II.. Všechny financní toky se tedy zaznamenávají dvakrát – jednou u sektoru, které prostredky poskytují, podruhé u sektoru, které je prijímají ( napríklad vyplacené a prijaté podpory). U výdaju na snižování (Exp I), pokud nejsou hrazeny prímo spotrebiteli nebo pokud jsou placeny z výslovne urcených enviromentálních dávek a poplatku, se predpokládá, že jsou financovány tím sektorem, který opatrení provádí. Jedná se napríklad o : ?? Výdaje na správu verejného sektoru, financovaného z verejného rozpoctu se považují za výdaje financované verejným sektorem ?? Výdaje na investice v odvetví, stejne tak jako výdaje na vlastní personál, pokud nejsou financovány pomocí dotací a podpor, se považují za cást vlastních výdaju daného odvetví. V souhrnu za celé hospodárství by melo platit, že dotace a podpory vyplacené se mely dotacím a podporám prijatým. V souhrnu za celé hospodárství by se mely v principu rovnat i výdaje Exp I výdajum Exp II. To je však pouze teoretický predpoklad, který je možno naplnit jen pri abstrahování od vlivu, které jej mohou v praxi ovlivnit. Je treba brát napríklad v úvahu, že platby za služby poskytované ochrane životního prostredí zahrnují zpravidla nejen náklady na provádení techto služeb, ale i danovou (zejména dan pridané hodnoty) a ziskovou složku. Pri podrobnejším zamyšlení nad touto metodikou se ukazuje, že bude nutné dorešit práve bilancní vztahy mezi výdaji na ochranu životního prostredí a príjmy z poskytování služeb v této oblasti príjmu u sektoru ”Specializovaných podniku”. Jde predevším o to, jak do bilance zapracovat vztah príjmu tohoto sektoru k výdajum ostatních trí sektoru a vztah k príjmum verejného sektoru. To doposud v metodice Eurostatu schází . Urcitá možnost rešení je autory studie nastínena v dalších kapitolách. Podle našeho názoru delení výdaju na Exp I a Exp II v sobe skrývá znacný analytický potenciál. Ve své podstate totiž výdaje Exp I, vymezené druhove jako výdaje dle ”abater principle” prekládané jako snižovací nebo potlacovací princip, vypovídají o celkové hodnote aktivit zamerených na prevenci, redukci nebo zamezení vlivu škodlivých pro životní prostredí a to v daném sektoru nebo za spolecnost jako celek. Obdobne výdaje Exp. II, vymezené druhove podle ”financing principle”, prekládané jako princip financování, vypovídají o financních transferech spojených s realizací environmentálních aktivit a jsou proto duležité pro posouzení smerování enviromentální politiky. Lze míti za to, že anglické ( ale i ceské) vyjádrení obsahu Exp I a Exp II nevystihuje presne obsahovou ( subject matter) podstatu techto výdaju a bude treba hledat príhodnejší terminologii. Z uvedeného vymezení obou kategorií vyplývá, že jestliže budeme výdaje Exp I chápat jako hodnotu environmentálních opatrení realizovaných v daném sektoru a Exp II jako objem financních transferu daného sektoru, pak mužeme pristoupit k hodnocení toho, jaký objem opatrení na ochranu životního prostredí byl v daném sektoru realizován a po ocištení této hodnoty od vlivu financních transferu mužeme hodnotit, kolik 41 vlastních zdroju venoval sektor na tato opatrení. V rámci financních transferu je možno analyzovat vztahy sektoru a jejich podíl na realizovaných opatreních. Zvlášte významné je toto poznání pri analýze vztahu mezi sektorem verejné správy a ostatními sektory. Charakteristika vztahu mezi sektory a jejich výdaji je patrná z modelu struktury celkových národních (celospolecenských) výdaju na ochranu životního prostredí. Uvedený model má význam nejen jako forma prezentace struktury celkové bilance, ale poskytuje východisko - zejména v casové rade - pro analýzu podílu jednotlivých sektoru na opatreních spojených s ochranou životního prostredí. Model celospolecenských výdaju na ochranu životního prostredí Sektor Verejný sektor Business sektor Výdaje na financování Exp II Výdaje na snižování Exp I (abater principle) + výdaje na investice z nich na end-of-pipe + bežné výdaje - príjmy za by-produkt = Exp I + výdaje na investice z nich na end-of-pipe + bežné výdaje - príjmy za by-produkt = Exp I (financing principle) + subvence vyplacené - poplatky prijaté Domácnosti Výdaje na vlastní opatrení = Exp I Specializované Podniky + výdaje na investice z nich na end-of-pipe + bežné výdaje príjmy za poskytované služby a za by-produkt = Exp I Souhrn Výdaje Exp I celkem v tom: na investice z toho end-of-pipe bežné Výdaje celkem + Exp I + Exp II = Exp II - subvence od ver. sektoru + poplatky pro ver.sektor = Exp.celkem = Exp II . - subvence od ver. sektoru + poplatky pro ver.sektor = Exp II + subvence od ver.sektoru - poplatky pro ver.sektor =Exp.celkem + Exp I + Exp II = Exp celkem = Exp II Výdaje Exp II celkem (teoreticky= 0) + Exp I + Exp II + Exp I + Exp II = Exp celkem Exp celkem Exp = Expenditure Poznámka : tento model z metodických podkladu EU sestavili autori této studie, zároven dorešili i druhy výdaju a príjmu v sektoru “specializovaných podniku” Ze stávající prezentace informacních zdroju a analýzy dat o výdajích na ochranu životního prostredí je patrné, že z clenských zemí EU lze získat predevším údaje o výdajích na snižování, a to na investicní a cástecne i bežné výdaje, ale prevážne jen za verejný sektor a prumysl (zpracovatelský prumysl, výrobu tepla a elektrické energie a težební prumysl). Problémem je získat úplná data za další odvetví business sektoru ( napríklad zemedelství, služby), za domácnosti a za podniky specializované na ochranu životního prostredí. Podklady poskytované jednotlivými clenskými zememi však zatím neumožnují sestavit celkovou bilanci za jednotlivé zeme a proto není dost dobre možné vytvorit kompletní prehled za Evropskou Unii, kde by byly uvedeny výdaje na ochranu životního prostredí 42 za všechny sektory a za obe stránky výdaju (na snižování a na financování) a tím zpracovat celkovou bilanci. To omezuje analytické možnosti. V soucasné dobe Eurostat analyzuje data , která jsou k dispozici parciálne za jednotlivé zeme. Nekterá data ( za verejný sektor a prumysl) hodnotí za EU 15 a za kandidátské zeme. Získaná data o objemu výdaju se pro potreby mezinárodních komparací vztahují k hrubému domácímu produktu, u investic také k tvorbe fixního kapitálu, prípadne se propocítávají na jednoho obyvatele. To umožnuje porovnávat zeme nebo skupiny zemí mezi sebou a sledovat v absolutní výši i relativne, kolik prostredku jednotlivé zeme nebo skupiny zemí vydelují na ochranu životního prostredí. Zvláštní pozornost je venována strukture výdaju v prumyslu. Výdaje se trídí predevším dle prumyslových odvetví s durazem na energetický, hutní, chemický prumysl, papírenský a potravinárský prumysl. Za verejný sektor a business sektor jsou výdaje rovnež sledovány dle domén, hodnotí se podíl jednotlivých domén na celkových výdajích. Je nutno dodat, že u nekterých zemí je mezinárodní srovnatelnost dat narušena neúplností dat nebo neúplností souboru respondentu a proto je hodnocení doplnováno odhady nebo alespon upozornením na možné odchylky od srovnatelnosti. Z dosavadní metodické aktivity EU je zrejmé, že teoretické zázemí pro zjišt ování výdaju a sestavení celkové bilance techto výdaju je logicky dobre propracováno. Problémy jsou zrejme predevším praktické povahy v oblasti vybudování potrebných informacních toku. Ukazuje se , že casová a financní nárocnost spojená se zavedením príslušných zjišt ování v jednotlivých zemích je výrazne vyšší. Zavádení naráží na problémy administrativní záteže u respondentu, na legislativní bariéry a závisí i na možnostech príslušných orgánu státní statistiky data v potrebné kvalite sbírat a zpracovávat. 4.5 Dostupnost dat v clenských zemích EU Z publikace Evropské Unie o výdajích na ochranu životního prostredí ”Environmental protection expenditure” s údaji za roky 1990-1999, která vydal Eurostat v roce 2001, si lze udelat pomerne presný prehled o tom, ve kterých zemích a která data o výdajích na ochranu životního prostredí jsou k dispozici a v jaké stádiu je projekt harmonizace informacních zdroju. Zeme Belgie Dánsko Nemecko Recko Španelsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Holandsko Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko Dostupnost dat o výdajích na ochranu životního prostredí v zemích EU Verejný sektor Prumysl Special. podniky Investicní Bežné Investicní Bežné Za 1995 – 1997 Za 1996 - 1997 A A A A A A A A Za 1996 -1997 Za 1994 –1996 A A A A A 1993 1998 Do roku 1992 Za 1997 A A A A A A A A A A A A A A A A A A Za 1991 Za 1997 43 Domác nosti A A A Vel. Britanie Za 1990 A = údaje jsou k dispozici Za 1990,1994,1997 Z prehledu vyplývá, že v nekterých zemích se zjišt ování provádí v nekolikaleté periodicite, napríklad v Holandsku jednou za dva až tri roky, jiné zeme nezjišt ují údaje pravidelne. Také Itálie poskytovala data jen za roky 1991 a 1992, Španelsko pouze v letech 1994-1996, Lucembursko údaje neposkytuje prakticky vubec. Úplný prehled výdaju za všechny sektory poskytují ze zemí EU 15 pouze 3 zeme a to Francie, Holandsko a Rakousko. Zvlášte je nutno zduraznit, že data za všechny sektory a za všechny roky od 1990 do 1999 poskytlo pouze Rakousko. Mezi zememi jsou rovnež znacné rozdíly v poskytování dat za výdaje na financování (Expenditure II). Žádná z clenských zemí EU nemá ve svých oficiálních výstupech zarazenu celkovou bilanci výdaju na životní prostredí, i když v experimentální podobe jsou pokusy o sestavení této bilance z rady zemí známy. 4.6 Dostupnost dat v kandidátských zemí EU Pokud se týká kandidátských zemí, vetšina zemí je schopna poskytovat zhruba od druhé poloviny devadesátých let informace o výdajích na ochranu životního prostredí za verejný sektor a za prumysl. Ceská republika má v soucasné dobe k dispozici pouze údaje za ekologické investice a neposkytuje data za bežné výdaje. Ani jedna z kandidátských zemí prímo nezjišt uje data o výdajích domácností. Pokud nekteré zeme takové údaje publikují, jde o více ci méne kvalitní odhady. Dostupnost dat o výdajích na ochranu životního prostredí v kandidátských zemích Specializ. Domác Verejný sektor Prumysl podniky nosti Investicní Bežné Investicní Bežné Ceská republika A A Bulharsko A A A A Estonsko A A A A Mad arsko A A A A Litva A A A Lotyšsko A A A A Polsko A A A A Rumunsko A A A A A Slovensko A 1993-94 Slovinsko A A A = údaje jsou k dispozici Zeme K prehledu podle jednotlivých kandidátských zemí je zapotrebí dodat, že ?? Bulharsko má k dispozici údaje i za odvetví zemedelství, lesnictví a rybolov, ?? Litva má k dispozici údaje také za odvetví zemedelství , lesnictví a rybolov, ?? Slovinsko má k dispozici údaje za odvetví zemedelství, lesnictví a rybolov a za ostatní odvetví. Z podrobnejšího seznámení se s dosavadními výsledky jednotlivých zemí vyplývá dost jednoznacne, že v posledních letech nové kandidátské zeme – zejména pobaltské republiky – jsou ve zjišt ování výdaju velmi aktivní. Je patrné, že se tyto zeme pokoušejí zjišt ovat údaje i za jiná odvetví než je prumysl a to predevším za podniky specializované na ochranu životního prostredí. Je možné konstatovat, že je jim darí 44 se plne vyrovnávat zemím, které byly puvodne v prvé skupine uchazecu o vstup do EU. Pokud se týká puvodní skupiny kandidátských zemí, je možno konstatovat, že mezi zeme s nejvíce rozvinutým zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí patrí Rumunsko, které výdaje na ochranu životního prostredí má k dispozici od roku 1993, navíc jako jedna z mála kandidátských zemí sleduje od tohoto roku i data za specializované podniky . K nemu lze zaradit také Mad arsko, které prubežne sleduje výdaje od roku 1995, výdaje za specializované podniky až od roku 1997. Do této skupiny zemí patrí bezesporu i Polsko, údaje sleduje od roku 1995. Ceská republika má casové rady údaju o investicích od roku 1993, pritom údaje za business sektor má nejen za prumysl, ale také za zemedelství a lesnictví a za ostatní odvetví. Ze statistiky národních úctu by bylo možno za stávající situace sice získat hodnotu vytvoreného produktu v odvetví OKEC 90, ale pouze za cinnost odvetví jako celku, bez potrebného delení na subjekty patrící do ruzných sektoru. V mezinárodních komparacích Eurostatu jsou proto za CR uvádeny pouze údaje o investicích. Z hlediska disponibility dat o výdajích na ochranu životního prostredí zaujímá CR místo v poslední tretine pomyslného poradí kandidátských zemí. Slovensko a Slovinsko toto pomyslné poradí kandidátských zemí uzavírají. 45 5. Zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v CR Mezinárodní komparace disponibility údaju na ochranu životního prostredí ukazuje dosti jednoznacne, že Ceská republika má pri monitorování trvale udržitelného rozvoje informacní deficity a to predevším v oblasti informacních zdroju o výdajích na ochranu životního prostredí. Z povahy problému je zrejmé, že se nejedná ani metodicky ani prakticky o neprekonatelné problémy. Z metodického hlediska jde predevším o pokrytí jedné z informacních potreb environmentálního satelitního úctu EPEA a to jednoho z jeho silne frekventovaných agregátu - Národních výdaju na ochranu životního prostredí. Navíc by mohlo zajištení úplnosti dat o výdajích na ochranu životního prostredí vytvorit príznivejší podmínky pro bilancování vazeb mezi vývojem ekonomiky a potrebami udržitelného rozvoje a v modifikaci makroekonomických agregátu a na podnikové úrovni by vytvorilo vhodné podmínky pro programy EMAS a pro zkvalitnování podnikového environmentálním úcetnictví . Odstranení informacních deficitu nemá krátkodobá rešení. Pozitivní skutecností však je, že v podmínkách Ceské republiky je možné u nekterých položek výdajových skupin navázat na stávající rozsah zjišt ování informací a zpusob zjišt ování doladit a rozšírit. Ukazuje se rovnež, že u nekterých sektoru by bylo možné získat data z existujících informacních zdroju dodatecnou druhovou identifikací výdaju a druhotným zpracováním. O techto možnostech bude ješte pojednáno dále. V tomto kontextu by proto v soucasné dobe melo být pro Ceskou republiku prioritou zabezpecit zjišt ování bežných výdaju ve verejném a v business sektoru a dorešit zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v tzv. specializovaných podnicích a dále v domácnostech. Pri tomto postupu bude sekundárním efektem to, že data o enviromentálních výdajích za podnikatelské subjekty budou využitelná i pro environmentální manažerské úcetnictví a stanou se významným prvkem v systému informací potrebných pro rízení podniku. Domníváme se, že s ohledem na celkove dobrou úroven informacních zdroju v ostatních oblastech sledování životního prostredí by se tak Ceská republika zaradila mezi prední zeme Evropy nejen ve zjišt ování výdaju na životní prostredí, ale i v úrovni monitoringu trvale udržitelného rozvoje. 5.1 Zjišt ování údaju o environmentálních investicích Údaje o výdajích na investice, zamerených na ochranu životního prostredí, se v Ceské republice provádí každorocne. Údaje se zjišt ují prostrednictvím statistického zjišt ování, které zabezpecuje Ceský statistický úrad. Zjišt ují se výdaje na hmotné investice. Zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí je soucástí statistického výkazu o investicích. Jedná se o tzv. celoplošné zjišt ování ve všech odvetvích ekonomiky u tech respondentu – podniku, které splnují kriterium urcité velikostní skupiny. Výkaz o investicích je rozesílán všem nefinancním podnikum s 20 a více zamestnanci a dále financním institucím bez ohledu na pocet zamestnancu. Výkaz je rovnež povinný pro ústrední orgány státní správy a další ústrední instituce, pro regionální a místní orgány verejné správy a jimi rízené neziskové organizace a další neziskové instituce, 46 bez ohledu na pocet zamestnancu a rozsah investic. Výkaz nepostihuje organizace pod 20 zamestnancu ve výrobních odvetvích. Oddíl investicního výkazu, který se týká investic na ochranu životního prostredí, má jednoduchou strukturu. Rozlišuje zamerení investic podle šesti oblastí (domén) ochrany životního prostredí. Jsou to: ?? Ochrana vody - s výjimkou podzemní ?? Ochrana ovzduší a klimatu ?? Ekologické nakládání s odpady ?? Investice na ochranu prírody a krajiny ?? Redukce vlivu fyzikálních faktoru ?? Ochrana pudy a podzemní vody . Celková cástka investic na ochranu životního prostredí je rozclenena na dílcí položky podle zdroje financování techto investic. Jsou to: ?? Vlastní zdroje ?? Návratné úvery ?? Podpora z verejných rozpoctu ?? Granty a dotace ze zahranicí ?? Ostatní. V soucasné dobe je v souboru respondentu pro zjišt ování veškerých investic cca 33 tisíc subjektu, z nichž údaje o investicích na ochranu životního prostredí uvádí v prumeru asi 2 500 z nich. Poskytování techto informací nepusobí respondentum vážnejší potíže, podrobné metodické návody jsou soucástí statistického výkazu. Príslušný odborný útvar Ceského statistického úradu zabezpecuje císelnou a vecnou kontrolu výkazu. Krome toho jsou údaje kontrolovány systémem logických vazeb mezi údaji a porovnáváním s údaji za predchozí rok Úcelem techto verifikacních operací je eliminace chyb a získání souboru primerene spolehlivých dat. Definitivní výsledky jsou pripraveny ke zverejnení zhruba za 16 mesícu od ukoncení referencního roku, protože zpracování výkazu za celý soubor respondentu je možné až tehdy, když informace (statistické výkazy) poskytnou i ti respondenti, kterí cekají na úcetní audit. To zpravidla není dríve než za 12 mesícu od konce referencního roku. Získaná data jsou zpracovávána do struktur podle nekolika trídících hledisek. Pravidelne jsou k dispozici informace v techto strukturách: ?? Zamerení investic dle oblastí ( domén) ochrany životního prostredí ?? Investice podle zdroju financování ?? Struktura investoru podle forem vlastnictví (soukromé, družstevní, státní, komunální, vlastnictví sdružení, politických stran, církví, mezinárodní a smíšené apod.) ?? Investice podle sektoru soustavy národních úctu ?? Struktura investoru podle príslušnosti k odvetvové klasifikaci ekonomických cinností ?? Struktura investic podle regionu NUTS 3 – kraju. 47 Zpracované informace jsou poskytovány príslušným orgánum státní správy, zejména Ministerstvu pro životní prostredí CR a formou ” Spolecného dotazníku” statistickému úradu EU – Eurostatu. Pro odbornou a širokou verejnost jsou výsledky zpracování prezentovány v tradicních publikacích rocenkového charakteru (vydávaných Ceským statistickým úradem a Ministerstvem životního prostredí CR) nebo jsou publikovány pomocí ruzných forem statistických informací. S ohledem na potrebu budoucího sestavování bilance výdaju na ochranu životního prostredí a také vzhledem k nutnosti harmonizovat metodologii techto výdaju s metodologií EU, je využití dosavadního zpusob zjišt ování ekologických investic spojeno s radou problému, které budou vyžadovat vyrešení. Jedná se zejména o problémy vhodné strukturace dat, ale také o problémy, které ovlivnují kvalitu a úplnost dat a také vypovídací schopnost zjišt ovaných dat. Mezi významné problémy soucasného stavu investicní statistiky patrí : ?? Celkových objem investicních výdaju není strukturován podle tech sektoru, které stanoví metodologie Eurostatu. Pri zpracování dat by bylo žádoucí odlišit od sebe výdaje za verejný sektor, business sektor i za sektor specializovaných podniku, které se pravdepodobne nacházejí v souboru respondentu. Rešení problému je v identifikaci respondentu podle uvedených sektoru a následném zpracování dat. ?? Pri strukturaci investicních výdaju podle oblastí (domén) ochrany životního prostredí se zatím používá trídení do šesti domén, soucasná metodologie EU predpokládá používat trídení do devíti domén. Rešení je bud v dodatecné identifikaci domén nebov zavedení nového – modifikovaného - statistického výkazu, který by rozdelení investic do domén prímo predepisoval. ?? Zjištené údaje o investicích na ochranu životního prostredí se zrejme týkají pouze ”end of pipe” investic.To znamená, že informace o objemu celkových investicních výdaju jsou neúplné. Rešením je rozšírení statistického zjišt ování o údaje kvantifikující hodnotu investicních výdaju environmentálních investic integrovaných do provozní technologie s tím, že se pripouští i odhady respondentu. ?? Investicní výdaje na ochranu životního prostredí mají zrejme povahu patrících do ”výdaju snižovacích” (Exp I - abater principle). Vzhledem k tomu, že ”výdaje na financování” (Exp II – financing principle) se zjišt ují jen cástecne, muže docházet k dvojímu zapocítání výdaju vydaných na jeden úcel. Muže tomu zrejme docházet jak v rámci verejného sektoru (napríklad mezi centrální institucí a obcí) tak mezi verejnou správ a dalšími sektory. Rešení je pouze v dusledném zavedení bilancního prístupu a v aplikování obou principu výdaju ( Exp I a Exp II.) ?? Soucasný stav investicní statistiky nepodchycuje investicní výdaje realizované domácnostmi. Jedním z rešením by mohly být aproximativní odhady techto výdaju. Pritom podkladem pro odhady by mohly být informace podniku poskytující príslušné služby a informace ze stavebních povolení na výstavbu domovních cisticek, septiku, kanalizace, plynofikace apod. ?? Není záruka, že soubor respondentu, podávající informace o svých investicních aktivitách je úplný. Stejne tak není záruka, že všichni investori 48 dusledne rozlišují investice na ochranu životního prostredí od celkových investic. Bylo by zapotrebí - alespon namátkove - proverit, zda podíl investoru do životního prostredí ciní skutecne jen 7 až 8 procent z celkového poctu investoru. 5.2 Zjišt ování celkových výdaju podle sektoru Rešení problému spojených s úplností a strukturalizací výdaju na investice, spolu s potrebou odstranit informacní deficity v oblasti bežných výdaju a v zabezpecení výdaju na financování, závisí ve znacné míre na podmínkách a možnostech, které jsou v jednotlivých sektorech. Práve tato subkapitola bude zamerena na posouzení možných rešení a to diferencovane pro jednotlivé sektory. Verejný sektor Vymezení verejného sektoru vyplývá jak z metodologie EU, tak z metodologie, která se používá v rámci CR. Do verejného sektoru patrí ústrední, regionální (krajské) a lokální ( mesta a obce) orgány státní správy a zastupitelské orgány, vládní agentury a další verejné instituce zabezpecující služby v oblasti ochrany životního prostredí. Do verejného sektoru se také zahrnují verejné podniky, jejichž prvotním úkolem je poskytování služeb pro ochranu životního prostredí. (napr. péci o kanalizace), pokud jsou financovány a kontrolovány orgány verejné správy (napr.obcemi). Pritom je nutno mít na pameti, že tyto verejné korporace netvorí cást vládního sektoru v soustave národních úctu. Z analýzy existujících informacních toku v tomto sektoru se ukazuje, že již v soucasnosti existuje rada informací, z kterých by bylo možno sestavit témer plnou sektorovou bilanci výdaju na ochranu životního prostredí. Jsou to predevším informace, které vypovídají o cerpání státního rozpoctu a informace o cerpání verejných rozpoctu a které se každorocne zpracovávají za jednotlivé kapitoly státního rozpoctu, za kraje (a ješte také okresní úrady) a za obce. Bohužel je treba konstatovat, že struktura zavedených výstupních sestav není prizpusobena metodologii bilance výdaju na ochranu životního prostredí. Teprve v posledním období je možno zaznamenat jistý pokrok a za rok 2002 byly zpracovány dva prehledy o výdajích na ochranu životního prostredí v letech 1997-2000 : ?? Prehled za státní rozpocet ?? Prehled za státní fondy poskytující prostredky na ochranu životního prostredí. (zahrnující Státní fond životního prostredí, Fond národního majetku) Mezi další problémy zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí u verejného sektoru patrí : Zpusob delení výdaju podle oblastí (domén) ochrany životního prostredí se v použité variante odchyluje od mezinárodne uznávaného trídení. Bylo by proto užitecne prevzít do ”Vyhlášky o rozpoctové skladbe” takovou strukturu výdaju dle domén, která odpovídá mezinárodnímu standardu. Také další strukturování výdaju je treba upravit, protože ?? Neumožnuje sledovat výdaje v trídení na výdaje investicní a výdaje bežné 49 ?? Není uplatnen dvojí pohled na tyto výdaje dle ”abater principle” (Exp I) a dle ”financing principle” (Exp II). Není tedy možné hodnotit, které z techto výdaju realizují prímo orgány státu a které jsou realizovány príjemci státních subvencí. Ze zpracovaných informací není zatím možno hodnotit, které výdaje mají hodnotu nevratné subvence a které jsou poskytovány formou pujcky, respektive kolik bylo v daném roce na dríve poskytnuté pujcky splaceno. Bez techto informací není úplnost Exp II zajištena. ?? Z dosavadního zpracování informací nelze usuzovat na velikost príjmu z cinností spojených s ochranou životního prostredí a není tedy možné ocistit výdaje státu o tyto príjmy Podobná situace je i u pri zpracování informací za rozpocty kraju a obcí. Podrobnejší pohled na informacní toky ukazuje, že všechny potrebné informace jsou v informacním systému státních organizací, krajských úradu a obcí obsaženy. Problém tedy spocívá v tom, jak tyto údaje v rámci informacních zdroju identifikovat – kódovat podle mezinárodne prijatých standardu a provést jejich druhotné zpracování tak, aby bylo možno rozlišit výdaje na Exp I a Exp II. Další pozornost bude treba zamerit na údajové zdroje o využívání nekterých specializovaných fondu, jako je napríklad fond na obnovu venkova. Je zrejmé, že nekteré jeho konkrétní užití muže mít environmentální charakter, jako je výstavba kanalizacní síte, výsadba verejné zelene, pozemkové úpravy, revitalizace krajiny apod. Prostrednictvím verejné správy se uskutecnuje také využívání zdroju Evropské Unie. V soucasnosti se bezprostredne jedná o využívání zdroju z fondu Sapard, ISPA a Phare. Cást jejich použití muže mít rovnež environmentální charakter. V sektoru verejná správa se objeví v Exp II tato cást jako príjem i jako výdaje ( vyplacené subvence), u jiného sektoru se objeví v Exp II jako prijatá subvence a v Exp I jako výdaj na provedení konkrétních environmentálních opatrení. Mnohé z techto transferu probehnou prímo uvnitr sektoru verejná správa a to mezi ústredními orgány státní správy a krajskými nebo lokálními orgány verejné správy. Pri sledování výdaju na ochranu životního prostredí proto doporucujeme sledovat oddelene výdaje za subsektory : ?? verejná správa na úrovni centrálních orgánu státu, z toho státní fondy na ochranu životního prostredí, ?? verejná správa na úrovni kraju, ?? verejná správa na úrovni obcí a mest. Pri dusledném rozlišení výdaju dle Exp I a Exp II u všech trí subsektoru by bylo možno analyzovat financní transfery uvnitr verejné správy i hodnotu konkrétních opatrení na ochranu životního prostredí. V zájmu transparentnosti by bylo úcelné sledovat, jaké zdroje se na realizaci podílejí a zda pridelených zdroju bylo rádne využito v souladu s úcelem, na který byly prostredky prideleny. Z hlediska využitelnosti informací o výdajích za subsektory verejné správy je treba zduraznit predevším poznávací, analytický a kontrolní význam na vnitrostátní úrovni. Dalším praktickým aspektem je, že sledování toku prostredku a porovnávání výše techto prostredku s objemem realizovaných opatrení by mohlo sloužit i jako jeden z kontrolních nástroju. 50 Domníváme se, že úspešnou realizací všech techto kroku by se Ceská republika dostala mezi prední státy. Výdaje za verejný sektor by nebyly úplné, pokud by do nich nebyly rovnež zahrnuty výdaje na ochranu životního prostredí, které realizovaly neziskové organizace, rízené nebo financované orgány verejné správy. Problémem však muže být zjištení výdaju zejména u organizací rízených mesty a obcemi. Muže se jednat o organizace typu ”Technických služeb”, správy skládek odpadu, provozování cistíren odpadních vod apod. Bude nutné odlišit organizace neziskové od takových organizací, které jsou sice v organizacní strukture mest nebo obcí, ale mají formu organizace ziskové nebo dokonce obchodní ci akciové spolecnosti s rozhodujícím podílem obce.Tyto ”ziskové” organizace by mely být – podle povahy své cinnosti - zarazeny bud do business sektoru nebo do sektoru specializovaných podniku. Tento problém bude nutné ješte podrobneji metodicky a klasifikacne dorešit. Business sektor Zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí tohoto sektoru patrí mezi velmi složité problémy zejména z hlediska rozsahu takového zjišt ování. Jde o to, že zpravodajský soubor – respondenty tvorí organizace s velmi diferencovaným charakterem hlavní cinnosti, s velmi diferencovanou velikostí, s ruznou organizacní strukturou a s ruznou mírou pripravenosti na poskytování takových dat. Pritom se jedná o znacne rozsáhlý soubor respondentu, který v Ceské republice muže mít rádove až statisíce subjektu. Je zrejmé, že za této situace musí celkový prístup k realizaci takového zjišt ování vycházet i z techto podmínek a sladit požadavky na rozsah informací v požadovaných strukturách a detailních typech výdaju s požadavky na co nejmenší administrativní nárocnost pro zpravodajské jednotky. Zkušenosti s organizováním podobných statistických zjišt ování ukazují, že není treba zjišt ovat informace od všech podnikatelských subjektu, a že dostatecnou kvalitu dat lze zajistit i volbou vhodné metody výberového zpusobu zjišt ování. Hlavním kriteriem této volby je splnení požadavku na zabezpecení základních informací ve všech potrebných strukturách, tj. predevším podle odvetví ekonomiky, podle nositelu výdaju, prípadne i podle velikosti podniku nebo regionu. Vzhledem k obtížnosti tohoto problému je zpusobu realizace zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru venována v této studii samostatná cást. Sektor domácností Zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí se v Ceské republice u tohoto sektoru zatím neprovádí a proto z této oblasti nejsou zatím k dispozici žádné informace. Jedná se o složitý, ale dle našeho názoru rešitelný problém. Vzhledem k vysokému rozsahu souboru ( poctu) domácností je nereálné pocítat s tím, že by bylo možné provádet nejaká každorocní statistická šetrení, která by zahrnovala všechny domácnosti. Není možné pocítat ani se specifickými censy, které by se provádely opakovane po nekolika letech. Rešení je nutno hledat ve využití nekterých neprímých zdroju nebo pomocí aproximativních odhadu. V podmínkách Ceské republiky je v podstate možno uvažovat se dvemi schudnými variantami rešení. Jednou z možností je využívání jednoho ze stávajících výberových šetrení, které Ceský statistický úrad pravidelne v domácnostech provádí. Predevším se nabízí využít k tomuto úcelu systému tak zvaných rodinných úctu, ve kterém zhruba 51 4.000 zpravodajských domácností, vybraných metodou kvótního výberu, vede každý mesíc záznamy o svých príjmech a vydáních. Aplikace této cesty by znamenala rozšírit resp. zpresnit danou strukturu vydání o položky související s výdaji domácností na ochranu životního prostredí a soucasne do príjmu domácností zahrnout prípadné subvence, které domácnost prijala pro tyto úcely, napr. príspevky obce na ekologický zpusob vytápení. Sociální a demografická struktura výberového souboru domácností je zvolena tak, aby odpovídala strukture domácností Ceské republiky a aby bylo možno sledovat ruzné typy príjmu a výdaju v potrebných trídeních. V nejbližší budoucnosti lze ocekávat nekteré metodologické zmeny systému rodinných úctu pripravované CSÚ. Pujde predevším o urcitou standardizaci zpusobu zjišt ování se systémy, které jsou používány v zemích EU. Tyto zmeny by však nemely bránit využívání systému rodinných úctu pro zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí u sektoru domácností. Využití systému rodinných úctu pro tyto úcely by však vyžadovalo zásadnejší zmenu ve zjišt ování jak príjmové tak výdajové stránky systému rodinných úctu. Podle experimentálních propoctu, provedených autory studie, se údaje ze systému rodinných úctu výrazne liší od údaju zjištených u dodavatelu. Napríklad výdaje za spotrebovanou vodu podle rodinných úctu jsou asi dvaapulkrát nižší než výdaje vypoctené z údaju o dodávkách vody z verejných vodovodu. (Viz Rocenka životního prostredí 2001). Autori studie proto doporucují, aby v soucasnosti bylo využito druhé možnosti, založené na aproximativní metode výpoctu využívající jiné v soucasnosti dostupné informace, predevším informacní zdroje, které jsou k dispozici u jiných sektoru, zejména u sektoru specializovaných podniku a sektoru verejné správy. Lze predpokládat, že o aktivitách domácností zamerených na ochranu životního prostredí má rada institucí a podniku informace. Jedná se na príklad o: ?? Informace o rekonstrukci nebo výstavbe septiku u rodinných domku, o výstavbe kanalizacních a plynofikacních prípojek a podobných aktivitách stavebního charakteru mají informace stavební útvary obecních a mestských úradu, které vydávají stavební povolení a po ukoncení stavby kolaudacní výmer. Soucástí žádosti o stavební povolení je i rozpocet stavby. Šetrením na stavebních útvarech obecních a mestských úradu by tedy bylo možné získat pomerne presné informace o investicních aktivitách domácností. ?? Informace o platbách domácností, respektive fyzických osob, za stocné mají k dispozici podniky ”Vodovodu a kanalizací”. ?? Informace o platbách domácností za odvoz odpadu mají podniky „technických služeb”. Nabízí se ješte další možnost propoctu výdaju domácností v této oblasti. Pokud bude v platnosti stávající zákon o odpadech a poplatek za odvoz odpadu bude stanoven na jednoho clena domácnosti, to znamená tak zvane „na hlavu”, je možno pomocí jednoduchého výberového zjišt ování u obecních a mestských úradu zjistit prumernou sazbu vybíranou za jednoho obyvatele a vztáhnout ji k celkovému poctu obyvatel. ?? Výpocet výdaju za serizování výfukových plynu u motorových vozidel by byl ponekud složitejší. Návrh vychází z predpokladu, že je zákonnou povinností majitelu osobních motorových vozidel provést kontrolu 52 výfukových plynu vždy po uplynutí nekolikaleté lhuty. Bylo by možno zjistit prumerný náklad na kontrolu a serízení a vztáhnout jej k príslušné cásti motorových vozidel fyzických osob. ?? Informace o výdajích domácností za poplatky orgánum verejné správy, jakož i informace o príjmech, které domácnosti získaly formou subvencí orgánu verejné správy, by nemel být problém získat ze zpracování podkladu o plnení státního a verejných rozpoctu. V predchozích odstavcích byly uvedeny nekteré možnosti výpoctu výdaju domácností na ochranu životního prostredí. Realizace uvedených návrhu bude vyžadovat jednání s ministerstvem financí (doladení rozpoctové skladby, prodloužení procesu zpracování údaju o verejných rozpoctech apod.) Nutná by také byla také spolupráce s orgány, které zabezpecují registraci motorových vozidel. I když se v obou prípadech jedná o orgány státní správy, které by mely mít plné pochopení pro potreby státu ve zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí, je možné spíše pocítat s menší ochotou alespon v zavádecím období. Pokud by se tedy podarilo uvedené problémy prekonat a zajistit podklady pro výpocty uvedených peti složek výdaju domácností, bylo by možno získat takovou informaci o výdajích, která by se do znacné míry približovala realite. Sektor specializovaných podniku poskytujících environmentální služby V soucasné dobe se u subjektu tohoto sektoru údaje o výdajích na ochranu životního prostredí respektive o hodnote poskytovaných environmentálních služeb prímo nezjišt ují. Údaje za tento sektor jsou však obsaženy v jiných typech statistických zjišt ování, nebo by k nim bylo možné dospet sekundárním zpracováním jiných toku dat. Takto získané údaje by mohly zrejme sloužit pouze pro orientaci nebo jako východisko pro aproximativní propocty výdaju na ochranu životního prostredí za tento sektor. V prvé rade lze predpokládat, že v souboru respondentu, kterí podávají zprávy o investicích na ochranu životního prostredí, se budou vyskytovat i podniky, které poskytují environmentální služby. Je dokonce dosti pravdepodobné, že mezi investicemi ekologického charakteru jsou investice do výstavby skládek odpadu, nebo výstavby cistíren odpadních vod apod. Pritom investorem muže být orgán verejného sektoru nebo podnik poskytující príslušné služby. V soucasné statistické praxi lze také výdaje na ochranu životního prostredí tohoto sektoru odvozovat s urcitou nepresností ze zpracování národních úctu a to z outputu organizací spadajících do odvetví OKEC 90 – Odstranování odpadních vod a pevného odpadu a cištení mesta. Muže se jednat jak o subjekty pracující na podnikatelské komercní bázi, tak o subjekty patrící do sektoru verejné správy. Jak již bylo upozorneno v kapitole 3, metodologie výdaju na ochranu životního prostredí a metodologie národních úctu se v tomto bode liší. Do sektoru budou zrejme patrit ty podniky, jejichž hlavní cinností je poskytování služeb pro ochranu. životního prostredí a to na komercní bázi. V prvním kroku bude proto treba vymezit soubor podniku poskytujících environmentálních služby a na základe toho definovat souboru respondentu. Podle rozsahu souboru bude možné stanovit, zda soubor respondentu budou tvorit všechny subjekty nebo zda soubor respondentu bude stanoven pomocí výberových metod. Z predbežného zhodnocení vyplývá, že tento soubor podnikatelských subjektu 53 nebude príliš rozsáhlý a bude proto možno zahrnout mezi respondenty všechny subjekty. Ve druhém kroku bude nezbytné stanovit s jakou mírou presnosti má být zjišt ování provádeno. Jde totiž o to, že pri širokém pojetí pojmu ” environmentální služby” nebo pojmu ”služby na ochranu životního prostredí” by vlastne bylo možno chápat celkový nebo prevážný rozsah produkce techto podniku jako provádení uvedených služeb. Nemusí to však platit absolutne. Soucástí produkce techto podniku mohou být i výsledky cinností, které s ochranou životního prostredí prvotne nesouvisí (napríklad stavební cinnost, údržba verejných komunikací, dopravní služby). Bude nutné zvážit, zda tuto nepresnost je možno akceptovat, nebo zda zjišt ovat pouze tu cást produkce uvedených podniku, která se bezprostredne týká ochrany životního prostredí. Podle názoru autoru, u velkých podniku – z pravidla organizacne rozdelených do hospodárských stredisek - jejich vnitropodnikový informacní systém umožnuje oddelit environmentální služby od ostatních aktivit podniku. U malých podniku bude takové oddelení zrejme obtížné, ale prípadné nepresnosti nebudou mít výraznejší vliv na celkový výsledek. Dosavadní metodologie Eurostatu není v tomto ohledu príliš jasná a nahlíží na celý problém ponekud zjednodušene.Je zrejmé, že v prípade, že do statistického zjišt ování bude zahrnuta celková produkce podniku daného sektoru, budou informace o výdajích sektoru na ochranu životního prostredí zatíženy urcitou nepresností. Tuto nepresnost lze odstranit nebo alespon výrazne snížit zavedením samostatného statistického zjišt ování, které by bylo zamereno pouze tu cinnost podniku, která je zamerena na služby pro ochranu životního prostredí. K tomuto úcelu by postacovalo modifikovat ten zpusob statistického šetrení, jaký je navrhován pro podniky business sektoru. Autori studie doporucují, aby tato modifikace byla provedena predevším v položkách modulu príjmy, kde by mely být - krome príjmu za by-produkt – uvedeny jako samostatná položka “príjmy za poskytované služby”. Praxi používanou v clenských zemích EU nebylo možno dukladneji prozkoumat, protože tyto výdaje jsou v zemích EU zjišt ovány ve velmi omezeném rozsahu. Základním problémem informací o výdajích na ochranu životního prostredí tohoto sektoru je jednak problém klasifikacní, jednak problém pojetí príjmu a výdaju bud ve vztahu netto nebo brutto. K temto globálním problémum se radí i vyjasnení charakteru nekterých výdaju tohoto sektoru, zejména odvodu dane z pridané hodnoty, která je soucástí ceny poskytovaných služeb. Pri rešení techto problému autori doporucují vzít prvotne v úvahu celkové pojetí bilance národních – celospolecenských výdaju na ochranu životního prostredí a v návaznosti na to i možnosti mezinárodní komparace metodických prístupu v této oblasti. 5.3 Shrnutí Pri zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v podmínkách CR se ukazuje jako úcelné rozlišovat aktivity , které predstavují konecné a systémové rešení a mají proto delší horizont realizace od aktivit, které se zamerují na stávající nabídku informací a které hledají jakési rychlé náhradní rešení soucasných deficitu. V tomto duchu je treba chápat následující nástin etap a kroku: 54 I. etapa : ?? Doladit a doplnit statistické zjišt ování výdaju na ekologické investice, které provádí Ceský statistický úrad a zvýšit tak jejich vypovídací schopnost ?? Ve zpravodajském souboru respondentu, u kterých se zjišt ují informace o investicní výstavbe, dusledne identifikovat ty subjekty, jejichž investice smerují do ochrany životního prostredí, trídit je podle požadovaných sektoru – verejná správa, business sektor a specializované podniky poskytující environmentální služby a zabezpecit výstupy ze zpracování dat v této strukture. ?? Rešit informacní deficity bilanci výdaju na ochranu životního prostredí ve verejném sektoru cestou restrukturalizace stávajících informacních zdroju. To predpokládá jednak zásahy do zpusobu zpracování dat, jednak volbu jiných klasifikacních prístupu pri identifikaci jednotlivých položek výdaju i príjmu. V rámci zpracování dat, které organizuje Ministerstvo financí, pak požadovat sekundární zpracování výstupu tak , aby odpovídaly evropské metodologii výdaju na ochranu životního prostredí. ?? Pripravit projekt organizace a náplne statistického zjišt ování celkových výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru podle návrhu, které budou uvedeny v dalších kapitolách. II. etapa: ?? Dohodnout s Ceským statistickým úradem možnost zajištení podkladu pro výpocet výdaju na ochranu životního prostredí v sektoru domácností. ?? Pokud v té dobe nebude ješte zcela harmonizován systém rodinných úctu, jeví jako praktictejší volit metody aproximativního odhadu s využitím informacních zdroju verejného sektoru a sektoru specializovaných podniku. ?? Dorešit metodické problémy spojené s vymezením sektoru specializovaných podniku a problémy v definování pojmu výdaju a príjmu tohoto sektoru. Po vyrešení metodických problému bude možné bud zavést statistické zjišt ování výdaju, které bude respektovat specifika tohoto sektoru, nebo modifikovat sber a zpracování informací stávajících produkcních statistik. Pritom bude možné využít zkušeností, které budou již v té dobe získány pri zjišt ování výdaju business sektoru. Uvedené rozclenení potrebných kroku je samozrejme pouze schematické a sdružuje jednotlivé aktivity predevším z hlediska toho, aby již existující informace byly co nejdríve využity a nevylucuje to také, aby rešení nekterých kroku probíhalo paralelne. Jedním z faktoru bude i to, jaké odborné pracovní kapacity budou v príslušných orgánech státní správy na rešení problému vycleneny a jaké prostredky budou v techto orgánech k dispozici na zavedení a rutinní provoz pri provádení statistického zjišt ování. Realistická úvaha – za predpokladu plného pochopení príslušných orgánu státní a verejné správy a jejich racionální kooperace - ukazuje se, že by bylo možno pripravit zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v prubehu roku 2003, nejpozdeji do konce prvního pololetí 2004 tak, aby po skoncení roku 2004 byly potrebné informace 55 k dispozici. Celková bilance výdaju za Ceskou republiku by mohla být sestavena v roce 2005 na základe údaju za referencní rok 2004. To samozrejme nevylucuje, že radu položek této bilance bude mít Ceská republika dríve a zejména pro vnitrní potreby bude schopna tuto bilanci sestavovat na základe expertních odhadu z neprímých dat. 56 6. Stav informacních zdroju za business sektor v CR 6.1 Informacní deficity a problémy s jejich odstranováním Výchozím konstatováním je, ze zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru je v Ceské republice doposud neúplné a informacní deficity jsou znacné. Pritom je nepochybné, že výdaje na ochranu životního prostredí za business sektor tvorí významnou cást celkových (národních) výdaju environmentálního charakteru a že jejich sledování je duležité i pro monitorování aktivit, kterými tento sektor, jako jeden z nejvetších znecišt ovatelu, pecuje o životní prostredí. Z hlediska trvale udržitelného rozvoje hraje business sektor a zejména prumysl klícovou roli jak v zabezpecení ekonomického a sociálního vývoje spolecnosti, tak pri využívání prírodních aktiv a pri ohrožování životního prostredí. Proto bez informací o výdajích na ochranu životního prostredí za business sektor není dost dobre možné sestavovat bilanci národních výdaju na ochranu životního prostredí, ani není možné posuzovat, jaká opatrení na ochranu životního prostredí jsou prijímána a do jakých oblastí ( domén) jsou smerována. Podle zkušeností ostatních zemí i dosavadních zkušeností získaných v CR patrí rešení informacních deficitu u business sektoru k nejsložitejším úlohám pri získávání informací vubec a informací o výdajích na ochranu životního prostredí zvlášte. K hlavním problémum patrí : ?? Rozsah a šíre ekonomických cinností business sektoru ve své podstate zahrnuje všechna odvetví primární sféry, všechna odvetví sekundární sféry a podstatnou cást odvetví terciérní sféry. Rozhodující úlohu hraje odvetví prumyslu, jehož podnikatelské subjekty – dle povahy své cinnosti – jsou ve znacne diferencovaných interakcích s jednotlivými složkami životního prostredí. Z toho vyplývá požadavek sledovat výdaje nejen za odvetví prumyslu jako celek, ale také za jeho jednotlivá pododvetví. ?? Pocet subjektu, které business sektor tvorí, jde v Ceské republice do statisícu. Mezi subjekty je znacná diferenciace co do velikosti podniku, pri cemž je treba pocítat s tím, že ruzne velké podniky mají ruzne velkou interakci se složkami životního prostredí. Z hlediska zjišt ování musíme pocítat s tím, že jejich diferencované administrativne organizacní struktury budou prinášet komplikace sledovat výdaje na ochranu životního prostredí v požadované strukture podle domén a podle ”abater” a dle ”financing” principu. ?? Získávání údaju od business sektoru musí být rešeno tak, aby byla zarucena ochrana individuelních dat, to znamená, že pri prezentaci za odvetví a pododvetví a za ruzné velikostní skupiny podniku lze publikovat pouze data v dostatecné agregaci. ?? S ohledem na rozsah business sektoru není možné sledovat výdaje u každého podnikatelského subjektu. Je nutné volit nekterou z forem výberového zjišt ování. Pritom ale je nutno volit postupy, které zajišt ují dostatecnou reprezentativnost výsledku zjišt ování a to nejen za celkové 57 položky, ale i podle jednotlivých odvetví a v prumyslu pravdepodobne i pododvetví. ?? V soucasné dobe vetšina subjektu business sektoru výdaje na ochranu životního prostredí explicitne nesleduje a nemá pro poskytování takových dat vytvoreno potrebné evidencní a softwarové zázemí a bude si je muset v budoucnu vytvorit a to zrejme na své náklady. Nelze také spoléhat na to, že subjekty business sektoru si takové zázemí vytvorí v dohledné dobe dobrovolne. Jediným efektivním zpusobem zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí u podniku je proto obligatorní šetrení. ( Ve Spolkové republice Nemecko je k tomu úcelu dokonce vydán zvláštní zákon – jeho plné znení je uvedeno v príloze). ?? úspešnost statistického zjišt ování v podnicích je mimo jiné podmínena také vypracováním príslušných metodických doporucení ve vnitropodnikovém informacním systému Alespon v prvé fázi – po zavedení takového zjišt ování – mohou pro podnikatelské subjekty v Ceské republice vzniknout urcité komplikace. V soucasné dobe totiž subjekty business sektoru v CR poskytují pouze informace o investicích a to v rámci celkového sledování své investicní cinnosti. Lze predpokládat, že se jedná o informace pouze za vetší investicní celky, pravdepodobne spíše o investice typu ”end-of-pipe”. Dnes není známo o jaký typ investic se vlastne jedná. Je to ale jeden z informacních deficitu business sektoru v oblasti výdaju na ochranu životního prostredí. Shrneme-li poznatky k informacním zdrojum za business sektor v CR, pak mužeme základní informacní deficity vymezit takto: ?? Nejsou dostatecné informace o investicích, schází delení investice na investice ”end-of-pipe” a na investice integrované do výrobního procesu, investice nejsou trídeny dle všech oblastí (domén) ochrany životního prostredí. ?? Zcela schází informace o bežných výdajích na ochranu životního prostredí a to jak v delení na vnitrní a vnejší výdaje, tak v clenení dle domén ochrany životního prostredí. ?? Nejsou k dispozici informace o príjmech z prodeje vedlejších produktu, které vznikají pri ochrane životního prostredí ( prodej tzv. by-produktu). ?? Z informace o prijatých dotacích na investice nebo provoz není patrné, jaká cást z nich je urcena na ochranu životního prostredí a do jakých domén ochrany smeruje. Nejsou zatím informace, zda subjekt sám nedotuje opatrení na ochranu životního prostredí jiného subjektu. ?? Nejsou zvlášte prezentovány informace o uhrazených poplatcích na ochranu životního prostredí, ocištených od pokut, regresních plateb apod. ?? Výdaje na ochranu životního prostredí nejsou sledovány tak, aby bylo možno za sektor sestavit výdaje v delení na Expenditure I. a Expenditure II. a jen velmi komplikovane lze vycíslit, kolik vlastních zdroju vydal subjekt na ochranu životního prostredí a do jaké míry se na jeho opatreních na ochranu životního prostredí participovaly jiné subjekty nebo jiné sektory, napríklad sektor verejné správy. 58 Z charakteristiky informacních deficitu vyplývá, že omezený rozsah informací za business sektor o výdajích na ochranu životního prostredí prakticky vylucuje možnost sestavit bilanci výdaju za tento sektor. To jednak vážne ohrožuje výpocet národních výdaju na ochranu životního prostredí a soucasne citelne omezuje jakékoliv analytické využití získaných dat. Praktické kroky pro rešení stávajícího stavu musí smerovat do : ?? Vymezení pojmu ”výdaje na ochranu životního prostredí” pro business sektor ?? Vymezení pojmu ”business sektor” pro úcely zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v CR ?? Prípravy podnikového informacního systému ?? Prípravy návrhu na statistické zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí, ve které by mel být navržen obsah zjišt ování (statistický výkaz) a vymezení soubor respondentu ?? Prípravy legislativního prostredí pro statistické šetrení s cílem zabezpecit obligatornost zjišt ování a stanovit zpravodajské povinnosti vybraných subjektu 6.2 Vymezení výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru v CR Obsah i rozsah zjišt ovaných výdaju na ochranu životního prostredí by v Ceské republice mel být aplikací mezinárodne standardizované metodologie a to v jejím v plném rozsahu. Nemel by být žádným zpusobem zužován, nebo zkracován. To znamená, že za business sektor byl mely být k dispozici všechny potrebné informace, charakterizující výdaje na ochranu životního prostredí a to tak, aby bylo možné výdaje sledovat : ?? v clenení na výdaje bežné a investicní ?? ve strukturaci podle oblastí ochrany životního prostredí ?? ve strukture podle principu Exp.I – abater principle a Exp II – financing principle. Do výdaju na ochranu životního prostredí v CR by se mely zahrnovat všechny výdaje, které organizace vydala v daném roce s cílem prevence, snížení nebo zamezení i výdaje znecištení životního prostredí. V souladu s tím jsou soucástí výdaju na monitoring a merení, na administrativu a rízení s tím spojené, na odborné konzultace a audity, na výzkum a vývoj v této oblasti a na výuku a školení zamestnancu. Do výdaju se nezahrnují : ?? Opatrení šetrná k životnímu prostredí, jejichž prvotním cílem je zvýšení ochrany zdraví nebo bezpecnosti pri práci zamestnancu podniku ?? Odpisy investic sloužících k ochrane životního prostredí a úroky z prípadných investicních úveru 59 ?? Pokuty nebo penále za nedodržení predpisu nebo lhut vyplývajících z legislativy na ochranu životního prostredí a regresní platby za škody zpusobené podnikem. Struktura ukazatele výdaju na ochranu životního prostredí by v Ceské republice proto mela být následující : A. - Bežné výdaje na ochranu ŽP v tom A.1– Platby externím organizacím za služby spojené s ochranou ŽP A.2 - Ostatní bežné výdaje organizace na ochranu ŽP B. Investicní výdaje na ochranu ŽP v tom B.1– Investice do koncových-výstupních zarízení a technologií (end-of-pipe) B.2 - Investice do zarízení integrovaných do výrobního procesu. C. Príjmy, které vyplývají z aktivit na ochranu životního prostredí D. Dotace prijaté na cinnosti spojené s ochranou životního prostredí E. Poplatky spojené s ochranou životního prostredí. Celkový model výdaju podniku na ochranu životního prostredí je dán vzorcem : Výdaje Exp.I ( abater principle) = A+B-C Výdaje Exp.II. (financing principle ) = E-D Výdaje celkem = +ExpI.-Exp.II = ( A+B-C) – (E-D) Uvedené metodické vymezení jednotlivých výdajových druhu, navrhované pro CR, vychází z metodických materiálu EU, zejména pak z definic Eurostatu. Je nutno dodat, že stejná metodická vymezení jsou s menšími odchylkami aplikována v národní statistické praxi jak clenských zemí EU, tak i tech kandidátských zemí, které již postoupily na ceste k zabezpecení informací o výdajích na ochranu životního prostredí za business sektor. V souladu s vymezením EU a s praxí vetšiny clenských zemí EU se navrhuje, aby jednotlivé druhy výdaju v Ceské republice byly obsahove vymezeny takto: Výdaje A.1 – Platby externím organizacím za služby spojené s ochranou ŽP Zahrnují platby za služby objednané u jiných podnikatelských subjektu a u organizací verejné správy, napríklad za odvoz a skládku odpadu, za stocné a cistení odpadních vod, za sušení nebo lisování kalu, za odstranování kontaminované zeminy, za merení zplodin (vcetne výfukových plynu), za konzultacní, poradenské a kontrolní služby, za audit a inspekcní cinnost, za prednášky pro zamestnance podniku apod. Nezahrnují se platby za dodávku vody ( vodné) z verejných vodovodu. Výdaje A.2 – Ostatní bežné výdaje spojené s ochranou ŽP Zahrnují se náklady na aktivity na ochranu životního prostredí, které organizace zabezpecuje vlastními pracovníky. Patrí sem napríklad náklady na cinnost podnikových cistíren odpadních vod, na manipulaci s odpady, na údržbu environmentálních zarízení, 60 náklady a rízení aktivit ochrany životního prostredí a také osobní náklady zamestnancu, kterí v oblasti ochrany životního prostredí pracují. Do osobních nákladu se zahrnují mzdy a platy, náklady na sociální zabezpecení a zdravotní pojištení, prípadne hodnota naturálních požitku.V prípade, že pracovník se na aktivitách spojených s ochranou životního prostredí podílí jen cástí své pracovní kapacity, do výdaju na ochranu životního prostredí se zahrnuje pouze alikvotní cást osobních nákladu. Pripouští se i odborný odhad alikvotní cásti osobních nákladu. Nezahrnují se odpisy zarízení sloužícího k ochrane životního prostredí, platby externím organizacím za služby spojené s ochranou životního prostredí, úroky z úveru a environmentální poplatky. Výdaje B – Investicní výdaje na ochranu životního prostredí Zahrnuje se porizovací cena všech investic spojených s ochranou životního prostredí, to znamená investic do budov, staveb, stroju a zarízení, do pozemku a vodních toku a do investic nehmotného charakteru, pokud jejich prvotním cílem je prevence, snížení nebo zamezení negativního vlivu podniku na životní prostredí. Zahrnují se rovnež investice na rozšírení, zmenu, prizpusobení nebo zdokonalení stávajícího technologického zarízení, pokud jejich cílem je prevence, snížení nebo zamezení negativního vlivu podniku na životní prostredí. Celková hodnota environmentálne orientovaných investic se vyjadruje souctem porizovacích cen investic uvedených v daném roce do provozu, porízených z vlastních zdroju, dotací a úveru. Celková hodnota investic se nesnižuje o prípadné dotace na investicní výstavbu. Urcitým metodickým problémem je, že porizovací cena investic se nezvyšuje o úroky z investicních úveru, i když tyto úroky jsou vícenákladem spojeným s porízením investice. Metodologie EU ani praxe vetšiny zemí EU s úroky z investicních úveru nepocítá. Výjimku tvorí Spolková republika Nemecko, ve které se v roce uvedení investice do provozu uvádí jak vlastní porizovací cena investic, tak výpocet tak zvaných “kalkulovaných úroku z investicních úveru”. Jejich výše je stanovena výpoctem za celou dobu splatnosti úveru. Tento výpocet predstavuje pro respondenty urcitou komplikaci, ale vyjádrení výdaju na investice je , dle našeho názoru, úplnejší. Je tedy problémem jakou cestu zvolit v Ceské republice, zda tu, která plne harmonuje s mezinárodními standardy nebo tu, která poskytuje úplnejší a tedy presnejší informaci. Investicní výdaje se delí na dve základní skupiny : B.1 - Investice do koncových-výstupních zarízení a technologií (end-of-pipe) Zahrnují se investice, které se prímo neúcastní výrobního procesu, které netvorí integrální cást výrobních zarízení. Mezi investice „end of pipe“ patrí zejména samostatné komponenty ( technologie, stavby, soubory zarízení), jejichž úkolem je merit, regulovat, následne odstranovat nebo snižovat vlivy, které jsou zpusobeny cinností podniku a které pusobí nepríznive i mimo areál podniku. B.2 - Investice do zarízení integrovaných do výrobního procesu. Zahrnují se investice, které pusobí bezprostredne na výrobní proces nebo jsou jeho nedelitelnou soucástí. Jedná se nová nebo o modifikovaná výrobní zarízení, která jsou projektována tak, aby ochrana životního prostredí byla integrální cástí výrobního procesu. Jejich smyslem je, aby výrobní proces neprodukoval nebo alespon snížil zátež životního prostredí nebo aby výstupy z výroby byly šetrné k životnímu prostredí. 61 Zahrnují se zejména ty investice, jejichž hlavním cílem je snížení nepríznivých vlivu na životní prostredí. V tom prípade se do výdaju zahrnuje celá porizovací cena investice. V tech prípadech, kdy zarízení na ochranu životního prostredí je plne integrováno do takové výrobní technologie, jejímž hlavním cílem není ochrana životního prostredí, ale napríklad zvýšení výroby a kdy nejde exaktne vycíslit porizovací cenu komponentu spojených s ochranou životního prostredí, se do výdaju zahrne pouze odhad cástky, o kterou se díky zarízení na ochranu životního prostredí, cena celé investice zvýšila. C - Príjmy, které vyplývají z aktivit na ochranu životního prostredí Zahrnují se príjmy, které podniky získaly z prodeje produktu, které vznikly (by-produkt) pri provádení ochrany životního prostredí. Jedná se napríklad o príjmy z prodeje druhotných surovin, chemikálií zachycených filtracním zarízením, o prodej kalu apod. Zahrnuje se také hodnota úspor, kterou podnik dosáhl v daném období realizací opatrení na ochranu životního prostredí. Muže se jednat o úspory materiálu, snížení spotreby vody využitím recyklace, zpetným nebo více násobným využíváním materiálu apod. Pokud podnik nevede presnou evidenci úspor, do príjmu se zahrne odborný odhad. D - Dotace prijaté na cinnosti spojené s ochranou životního prostredí Zahrnují se všechny dotace a granty, které podnik obdržel z verejných nebo soukromých zdroju ( vcetne zdroju ze zahranicí) na spolufinancování investic nebo na spolufinancování výrobní cinnosti (provozu) , na výzkum a vývoj a na další aktivity, jejichž hlavním cílem je snížení nepríznivých vlivu na životní prostredí. E - Poplatky spojené s ochranou životního prostredí Zahrnují se všechny poplatky za znecišt ování životního prostredí, které byly objektivne a taxativne urceny a které podnik v daném roce uhradil orgánum verejné správy. Patrí sem napríklad poplatky za znecišt ování ovzduší, nebo vody. Mohou se zahrnout také platby, kterými podnik prispívá na provedení konkrétních opatrení ( napríklad formou sponzoringu) jiným organizacím napríklad orgánum verejné správy. Nezahrnují se uhrazené pokuty, penále, regresní náhrady za nedodržení norem, zákonných lhut, predpisu nebo za škody, které podnik zpusobil. Jednotlivé výdajové druhy je nezbytné trídit dle úcelu jejich použití podle devíti oblastí ( domén) ochrany životního prostredí Podrobná charakteristika uvedených domén vychází z klasifikace CEPA 2000 (klasifikace je uvedena v príloze). Zde se pro úplnost uvádí pouze seznam oblastí (domén) ochrany životního prostredí. Oblasti (domény) ochrany životního prostredí : ochrana ovzduší a klimatu nakládání s odpadními vodami nakládání s odpady ochrana a sanace pudy , podzemních a povrchových vody omezování hluku a vibrací 62 ochrana biodiverzity a krajiny ochrana proti zárení výzkum a vývoj ostatní aktivity na ochranu životního prostredí I když sledování podle uvedených domén je z hlediska mezinárodních komparací nezbytné, pri praktické aplikaci je nutno pocítat s tím, že pro radu subjektu business sektoru muže toto delení znamenat komplikaci nebo administrativní zátež. V zemích EU se od podniku zpravidla vyžaduje delení jen do 4-5 jmenovite uvádených domén a ostatní domény jsou slouceny do souhrnné položky “ostatní”. Také ze zpracování statistických výkazu vyplnených reálnými daty (podle výsledku pilotního pruzkumu) vyplývá, že nejvetší objem podnikových výdaju na ochranu životního prostredí smeruje do 4 až 5 domén ( viz kapitola 7.1). Podobne vypovídá i dialog s vybranými podniky v Ceské republice ( viz kapitola 7.2). 6.3 Zpravodajský soubor pro úcely zjišt ování výdaju Definování rozsahu business sektoru predstavuje v daném prípade základní problém od jehož rešení se odvíjejí všechny praktické úlohy spojené s realizací šetrení o environmentálních výdajích. Muže to ovlivnit jak velikost souboru respondentu, u kterých se výdaje na ochranu životního prostredí budou zjišt ovat a tím významne ovlivnit velikost administrativní záteže podniku, složitost a pracnost a tím i nákladnost statistického zjišt ování, ale v neposlední rade i kvalitu a vypovídací schopnost zjištených údaju pro vnitrní i vnejší potreby. I když otázka vymezení business sektoru je kompromisem více hledisek, rozhodující roli hrají cíle a potreby, protože z nich se odvíjí rešení o odvetvích, která jsou pro zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí skutecne nezbytná. Metodologie Eurostatu predpokládá sledování environmentálních výdaju za celý rozsah business sektoru pri clenení tohoto sektoru podle tríd klasifikace odvetví národního hospodárství NACE ( rev.1). Pri charakteristice výstupu z tohoto šetrení doporucuje výdaje sledovat podle techto tríd ( nebo jejich seskupení): NACE 01-05 - Zemedelství, lesnictví, rybárství NACE 10-14 - Dobývání nerostných surovin NACE 15-37 - Zpracovatelský prumysl ( který lze ješte delit na 10 pododvetví) NACE 40-41 - Výroba elektriny, dodávka plynu a vody NACE 45-90 - Ostatní: což zahrnuje trídy NACE 45 - Stavebnictví, NACE 60-64 Doprava a spoje, NACE 50-52, 65-67 a cást trídy 90 - Ostatní služby s výjimkou verejného sektoru a s výjimkou soukromých firem, které zabezpecují služby v oblasti ochrany životního prostredí. Pri hodnocení výstupu za clenské zeme EU však zjistíme, že jak pro svou vlastní potrebu, tak pro potreby mezinárodních komparací, jsou obvykle k dispozici jen údaje o výdajích na ochranu životního prostredí za prumysl (tj. za odvetví dobývání nerostných surovin, zpracovatelský prumysl a výrobu elektrické energie, dodávky vody a plynu tj. za odvetví NACE 10-14, 15-37, 40-41). V nekterých kandidátských zemí 63 se do souboru respondentu zarazují také podniky z odvetví zemedelství, lesnictví a rybolovu. Eurostat v této fázi prístup jednotlivých zemí respektuje a prizpusobil tomu své výstupní publikace. Problém vymezení business sektoru pro Ceskou republiku bude samozrejme do znacné míry záviset na stanovení informacních potreb odpovedných orgánu státní správy. V CR bude hlavním metodickým nástrojem vymezení – ve shode s bežnou praxí –aplikace standardní Odvetvové klasifikace ekonomických cinností - OKEC, která je plne harmonizována s mezinárodní klasifikací NACE. Pri vymezení business sektoru v maximálne možné šíri, tj. tak, aby soubor respondentu zahrnoval vybrané subjekty ze všech príslušných odvetví, by business sektor v Ceské republice musel zahrnovat tyto trídy (odvetví a pododvetví) OKEC: OKEC cís. 01 – 05 zemedelství, lesnictví, rybolov a chov ryb (celkem 3 odvetví) 10 – 14 Dobývání a úprava nerostných surovin (celkem 5 pododvetví) 15 – 37 Zpracovatelský prumysl (celkem 23 pododvetví) 40 – 41 výroby a rozvod elektrické energie, plynu, páry, vody (2 pododvetví) 45 – 74 stavebnictví (1 odvetví) a ostatní odvetví (celkem 17 odvetví) 91 – 93 ostatní služby (celkem 3 pododvetví. To predstavuje celkem skupinu 54 odvetví nebo pododvetví, respektive 54 souboru ekonomických cinností, za které by bylo nutné - s ohledem na detailnost výstupních potreb - vybrat odpovídající pocet reprezentantu. V tomto vymezení nejsou do business sektoru zahrnuta odvetví : 75 – verejná správa 80 – školství 85 – zdravotnictví Tato tri odvetví lze ( pri širším pojetí) považovat za odvetví sektoru verejná správa. Do sektoru verejná správa patrí zrejme také cást pododvetví 90 - Odstranování odpadních vod, veterinární a sociální cinnosti. Druhou cást subjektu patrících do trídy 90 je možno chápat jako specializované podniky, poskytující služby životnímu prostredí. Je samozrejmé, že toto nejširší vymezení business sektoru by melo za následek, že soubor respondentu by musel dosahovat mnoha desítek tisíc jednotek. Jinak by bylo treba s ohledem na vypovídací cenu zjištených dat redukovat detailnost nekterých výstupních informací. To znamená, že by bylo také treba rozhodnout, které struktury patrí k minimálnímu programu (odvetví, pododvetví za prumysl, velikostní kategorie podniku, regionální struktury podle kraju apod.). Je zrejmé, že pri nejširším pojetí se musí pocítat s tím, že organizace takového statistického zjišt ování bude velmi nárocná z hlediska pracnosti, zpracování a financních nákladu a je treba zvážit, zda by informacní prínos byl úmerný vynaloženému úsilí. V dalších kapitolách této studie se prikláníme k rešením, v kterých 64 by se záber statistického zjišt ování orientoval na postupy, v kterých se pracuje s ruznými variantami užšího vymezení business sektoru. Pri hledání optimálního vymezení business sektoru je rozhodující volba pojetí tzv. relevantních odvetví z hlediska cílu zjišt ování, pri cemž jakousi pomyslnou dolní hranici tvorí všechna odvetví prumyslu (OKEC 10-14, 15-37, 40-41). Další redukce záberu šetrení již neprichází v úvahu. Prístupy k rešení optimálního pojetí business sektoru je treba odvíjet od rozsahu interakcí organizací jednotlivých segmentu business sektoru s životním prostredím. Z tohoto zorného úhlu se ukazují jako relevantní odvetví - krome výše uvedeného odvetví prumyslu - také odvetví zemedelství, lesnictví a rybolov a chov ryb a dále odvetví stavebnictví a prípadne odvetví dopravy. Takto definovaný business sektor by obsahoval tato odvetví a pododvetví OKEC: OKEC 01 – 05 zemedelství, lesnictví, rybolov a chov ryb (celkem 3 odvetví) 10 – 14 Dobývání a úprava nerostných surovin (celkem 5 pododvetví) 15 – 37 Zpracovatelský prumysl (celkem 23 pododvetví) 40 – 41 výroby a rozvod elektrické energie, plynu, páry, vody (2 pododvetví) stavebnictví (1 odvetví) 60 – 63 Doprava pozemní, vodní a letecká (celkem 3 odvetví) V rámci tohoto pojetí jsou možné ruzné menší modifikace, zejména z hlediska agregace nekterých odvetví nebo pododvetví. V uvedeném prehledu zahrnuje business sektor celkem 37 odvetví a pododvetví, které mají významný podíl na „národních výdajích” a kde sledování jejich interakcí s životním prostredím je duležité i z hlediska monitorování aktivit trvale udržitelného rozvoje. 6.4 Príprava vnitropodnikové evidence Statistické zjišt ování environmentálních výdaju podniku není myslitelné bez informacní podpory na úrovni podniku v rámci vnitropodnikového informacního systému, jehož významnou složku tvorí úcetní systém. Považujeme za úcelné, aby informacní systém podniku byl uzpusoben tak, aby krome informací o hospodárských procesech a výsledcích podniku, poskytoval managementu podniku údaje o aktivitách v oblasti ochrany životního prostredí a soucasne, aby dal možnost reportovat o techto aktivitách orgánum státní správy (v rámci statistického zjišt ování), odborné verejnosti ( s ohledem na potreby akcionáru, mezinárodních profesních sdružení a obchodních partneru) a také novinárum a široké verejnosti (s ohledem na image podniku a na zvyšování „ekogramotnosti“ obcanu). Vzhledem k variabilite potreb informací o výdajích na ochranu životního prostredí a s ohledem na nutnost ruzných trídení a agregací výchozích podkladu se jeví jako nejúcelnejší využít možností, které dává predevším podnikové úcetnictví. K tomu pristupuje i skutecnost, že každá operace spojená s výdaji na ochranu životního prostredí by mela být zachycena v úcetnictví podniku. 65 Takové rešení se ale neobejde bez druhotné identifikace výchozích podkladu (dokladu), bez sjednocení pojmu a bez obsahového vymezení potrebných strukturací a agregací. Za optimální lze považovat vytvorení samostatné cásti informacního respektive úcetního systému podniku, nejlépe pak zavedení environmentálního úcetnictví jako samostatného subsystému úcetnictví podniku. Obsahové a organizacne administrativní rešení by melo být doprovázeno príslušným rešením softwarovým takového subsystému. Metodické rešení a zvlášte sjednocování a standardizace definic a pojmu této informacní podpory probíhá v nekolika liniích. V prvé rade již existují mezinárodní standardy a doporucení, zejména pak standardy EU, respektive jejího statistického úradu Eurostatu. Mezi nejvýznamnejší (a také nejaktuálnejší) mezinárodní dokumenty v soucasné dobe patrí Doporucení Komise EU z 30. 5. 2001 “ k otázkám uznávání, merení a sdelování popisu environmentálních problému ve výrocních úctech a ve výrocních zprávách spolecností” , která je motivováno snahou integrovat podnikové aktivity v oblasti strategii péce o životní prostredí do strategie udržitelného rozvoje. ( Plnené znení tohoto doporucení je uvedeno v príloze). Po metodické stránce nejsou mezi statistickým zjišt ováním podnikových environmentálních výdaju, organizovaným Eurostatem a temito iniciativami žádné rozpory. Jde spíše o nalezení spolecného jazyka, pri cemž v praktické rovine bude práve periodický statistický výkaz urcovat jakým zpusobem a v jaké podrobnosti si podniky rozpracují svuj podnikový systém environmentálního úcetnictví. Z tohoto pohledu je zrejmá i nezbytnost úzké koordinace všech aktivit v oblasti environmentálního úcetnictví s koncepcemi statistického zjišt ování. V Ceské republice je v soucasnosti cástecne aplikována metodika Eurostatu a v nekterých podnicích také metodika vyplývající z ISO14000.Ucelené rešení prináší predevším metodika tzv. environmentálního úcetnictví, které je uvádeno do praxe jako soucást projektu EMAS. V nekterých bodech však bude potrebné tuto metodiku harmonizovat s mezinárodními standardy, zvlášte pak již zmíneným „Doporucením Komise EU” a s metodologií Eurostatu. Enviromentální úcetnictví, jehož úlohou je poskytovat dostatek informací pro rozhodovací procesy v podniku, by tak zároven melo vytvorit podmínky pro reportování podniku jak orgánum státní správy (formou statistického zjišt ování) tak odborné i široké verejnosti. Vymezení environmentálních nákladu Klícovou roli v environmentálním úcetnictví hraje kategorie environmentálních výdaju a environmentálních nákladu. Komplikovanost obsahové náplne techto pojmu vyplývá z šíre možností chápání aktivit podniku smerujících k snížení resp. prevenci dopadu cinnosti podniku na životní prostredí. Svou roli bude také hrát i odchylný charakter obou pojmu. Rozsáhlá odborná diskuse k této problematice je vedena snahou nalézt taková metodická rešení, která by dávala podnikum co nejjednoznacnejší návod pro klasifikaci nákladových položek do kategorie environmentálních výdaju. Soucasne však je treba pocítat s urcitou dvoukolejností vytvárených metodických návodu. Koncepce projektu EMAS bude vždy chápat kategorii environmentálních nákladu podniku ve vztahu k hospodárskému výsledku podniku a bude ponechávat podnikum urcitou volnost v tom, které své aktivity a s tím související náklady oznací za environmentální. Naproti tomu metodika 66 ”enviromentálních výdaju” pro potreby obligatorního statistického výkaznictví musí být daleko jednoznacnejší a v rade hranicních situací by mela preferovat spíše užší pojetí této kategorie. Podle ISAR - The United Nations Intergovernmental Working Group of Experts of International Standards of Accounting and Reporting patrí do environmentálních nákladu ty nákladové položky, které souvisejí s požadovanými nebo prijatými opatreními, která slouží k rízení dopadu podnikových cinností na životní prostredí v souladu s environmentální odpovedností. Pro potreby úctování a vykazování environmentálních nákladu a závazku jsou to zejména náklady související s odstranováním nebo zamezením vzniku odpadu, se zachováním nebo zlepšováním kvality ovzduší, s odstranováním ropných skvrn, s odstranováním azbestu z budov, s výzkumem a vývojem environmentálních produktu apod. V ceské odborné literature je prijímáno predevším vymezení, které formuloval V.Vanecek: ”Podnikové environmentální náklady jsou náklady spojené s akcemi (investice, projekty apod.) a aktivitami (zneškodnování odpadu, prevence vzniku odpadu, provoz asanacních zarízení), jejichž cílem je zmenšení negativního vlivu podniku na životní prostredí.” Obe uvedené definice nejsou v rozporu s metodickým doporucením Statistického úradu EU – Eurostatu pro statistické sledování podnikových environmentálních výdaju. Definice Eurostatu je obecnejší a environmentální výdaje vymezuje jako ”výdaje spojené s akcemi a aktivitami, jejichž prvotním cílem je ochrana (prevence) pred znecištením, snížení, eliminace, odstranení poškození, prípadne jiné degradace životního prostredí.” Z této definice je zrejmé, že ”statistický prístup” k zpusobu klasifikace nákladových položek podniku do environmentálních prirazuje jako duležitý prvek identifikace techto položek prvotnost cíle daného výdaje, zjišt ují se tedy predevším úcelove motivované výdaje podniku, které cílevedome podnik vyclenil k ochrane životního prostredí. Tento úhel pohledu se samozrejme muže jevit pro manažerské úvahy jako úzký a prakticky vyrazuje z environmentálních aktivit podniku radu výdaju na investice a nová technologická rešení komplexní povahy, kde jsou príznivé dopady na životní prostredí druhotnou soucástí ekonomických prínosu nebo jsou jedním z dílcích cílu a kroku dlouhodobé ekonomické strategie podniku. Ve studijním materiálu Environmentální náklady podniku autoru Ing. Hyršlová a kol. (viz seznam literatury) který se zabývá metodologií EMAS, se uvádí, že ”prvotnost cíle je méne duležitá než výsledný úcinek na životní prostredí”. Je zrejmé, že tento problém nebude nikdy možno zcela jednoznacne vyrešit nejakou instrukcí, která by postihla všechny eventuality a umožnila presnou kvantifikaci environmentálního prínosu nekterých podnikových aktivit. Specifikum prístupu EMAS k vymezení nákladu, které podnik vynakládá na zmírnení nebo odstranení dopadu své cinnosti na životní prostredí, je dobre videt na pojetí environmentálních nákladu, které navrhuje v Expert Working Group on “Improving the role of Governement in the Promotion of Environmental Managerial Accounting” Podle tohoto vymezení jde o náklady, které tvorí jednak náklady na ochranu životního prostredí, jednak náklady na ”vyplýtvaný materiál” a ”vyplýtvané pracovní síly a výrobní zarízení”. Toto velmi široké a obtížne operacionalizované pojetí environmentálních nákladu vychází z úvahy, že v bežné praxi jsou aktivity podniku v oblasti environmentální prevence orientovány predevším 67 na krátkodobá opatrení, která reší následek a ne prícinu. Typické jsou v tomto ohledu napr. investice do koncových technologií. Z tohoto duvodu se metodologický prístup k vymezení složek environmentálních nákladu v EMAS snaží o širší pojetí. Je nepochybné, že vetší pozornost podniku prevencím by z dlouhodobého hlediska mohla snížit prímé investicní výdaje do ochrany životního prostredí a vedle podnikových aktivit spojených s odstranováním odpadu by se podniky více orientovaly i na metody zabránení vzniku odpadu, a to jak obvyklým ” lepším hospodarením” se vstupy, tak úpravou ci zmenou výrobních technologií, použitím ekologicky šetrnejších materiálu apod. Prevence znecišt ování životního prostredí je jedním z nejduležitejších cílu strategie udržitelného rozvoje a rovnež projekt EMAS orientuje podniky na hledání cest, jak snížit vysoce nákladné investice do koncových technologií. Aplikace tohoto pojetí je v projektu EMAS rozpracovávána predevším v oblasti hodnocení nákladu souvisejících s odpady, odpadními vodami a emisemi. Základní úvahou je, aby všechny položky, které se sestávají z nákladu na vyplýtvaný materiál (vyjádrené cenou materiálu, který opustil podnik jako nevýrobkový výstup), na opotrebení dlouhodobého majetku vázaného na snížení nebo odstranení negativních dopadu na životní prostredí a na vynaloženou práci spojenou se zpracováním tohoto materiálu, byly zapocteny do nákladu na ochranu životního prostredí. Je jasné, že takto chápaná manažerská analýza podnikových nákladu prekracuje svým charakterem a podrobností bežnou rutinní agendu. Je to však jiste cesta, jak se pokusit o naplnení cílu strategie udržitelného rozvoje. Statistická metodologie pro sledování podnikových environmentálních výdaju musí nepochybne výdaje vymezovat úžeji a jednoznacneji, aby bylo možno potrebná data získat i v podnicích, které nemají specializované útvary pro environmentální úcetnictví a aby bylo možno zabezpecit mezipodnikovou porovnatelnost reportovaných dat. Podobne se muže rozcházet koncepce EMAS v obsahu ”environmentálních nákladu podniku” od statistického prístupu v podchycení tzv. skrytých. (a de facto hypotetických) nákladu. Podle EMAS do techto nákladu patrí zejména : ?? Náklady, které vznikají jako reakce na stav znecištení v minulosti a které nesouvisejí se soucasným procesy a provozy. ?? Náklady na kontrolu znecištení, resp. jeho odstranení nebo zmírnování nebo náklady na prevenci znecištení souvisejícím se stávajícími procesy a provozy. ?? Náklady na prevenci nebo redukci znecištení z budoucích procesu a provozu (uzavrení úložišt , provozu, laboratorí atd.). Také zde platí, že urcitá cást techto nákladu bude podchycena ve statistice ”bežných environmentálních výdaju”, pokud budou podniky dusledne respektovat standardní definici, podle které se podnik pri rozhodování o zapoctení príslušné nákladové položky rídí kriteriem ”prvotnosti cíle” príslušného výdaje. Široké pojetí environmentálních nákladu podniku, se kterým pracuje projekt EMAS, predpokládá, že manažerská analýza by mela uvažovat i s ”náklady souvisejícími s image a vzájemnými vztahy” - napr. s položkami jako je financní podpora ekologických hnutí, výdaje na výsadbu zelene, s nekterými marketingovými náklady apod. I zde platí, že míra úplnosti zapoctení techto nákladu do environmentálních je 68 spojena s otázkou presnosti metodologie a že urcitá volnost, která je managementu metodikou EMAS ponechávána, muže vést v pocátecní fázi zavádení EMAS a statistického výkaznictví do praxe k ponekud rozdílným výsledkum. Podle United States Enviromental Protection Agency jsou rozlišovány dve skupiny environmentálních nákladu: ?? Náklady, které prímo dopadají na podnik neboli tzv. interní náklady ?? Náklady vyplývající z dopadu, které podnik nehradí a nejsou mu prirazovány neboli tzv. externí náklady. Interní náklady lze prímo priradit urcitým podnikovým procesum, výrobkum nebo službám a je také možno je evidovat a analyzovat v rámci manažerského informacního systému. Naproti tomu skupina externích nákladu stojí mimo pozornost manažerského uvažování, protože zahrnuje tu cást environmentálních dopadu, za které podnik není ze zákona odpovedný a které jsou kompenzovány prostrednictvím zákonného systému (škody zpusobené podnikovou cinností na rekách, ekosystému, na lidském zdraví). Možnosti prímé kvantifikace techto nákladu jsou omezené a závisejí na príslušné legislative a pouze urcitou cást techto externích nákladu je možno prenést na podnik formou poplatku, pokut a environmentálních daní. S ohledem na potreby kalkulace nákladu a investicního rozhodování se v rámci interních nákladu v souladu s aplikací metody Total Cost Assessment (TCA) rozlišují ješte další podskupiny nákladu : ?? Prímé environmentální náklady - náklady na porízení investice, provozní náklady (suroviny, mzdy, energie, voda, zneškodnování odpadu, cištení odpadních vod, doprava apod.). ?? Neprímé environmentální náklady – administrativní náklady a poplatky k dosažení souladu s predpisy, pojištení, nakládání s odpady na míste atd. ?? Náklady plynoucí z odpovednosti - pokuty, škody na zdraví a majetku, úrazy, náklady spojené s odstranením následku úniku apod. Soucasne musí manažerská analýza brát v úvahu také príslušné prínosy resp. úspory z environmentálních aktivit podniku – napr. výnosy z regenerace materiálu, ze zlepšené image podniku, z výhodnejších úveru, ze snížení pokut a poplatku. Klasifikace environmentálních nákladu Ceský projekt EMAS se priklání k používání klasifikace, kterou navrhuje Expert Working Group on ”Improving the role of Governement in Promotion of Environmental Managerial Accouting“. Návrh kategorií je aplikován na široké pojetí environmentálních nákladu, které zahrnují jak náklady na ochranu životního prostredí, tak náklady na ”vyplýtvaný materiál” a na ”vyplýtvané pracovní síly”: ?? Náklady související s nakládáním s odpady, odpadními vodami a emisemi do ovzduší (jde o úpravu,cištení a odstranování vznikajících pevných odpadu, odpadních vod a emisí) ?? Náklady spojené na prevenci a environmentální management. Patrí sem hlavne náklady s managementem a s nákupem služeb v rámci EMS. 69 Zahrnuje se rovnež odhad tzv. environmentálního podílu, tj. zvýšené náklady projektu a zarízení cistších technologií a náklady na výzkum a vývoj související s projekty a technologiemi príznivých k životnímu prostredí. ?? Náklady na materiál, který opustil podnik jako nevýrobkový výstup (kvantifikovatelný cenou ”vyplýtvaného” materiálu) ?? Náklady zpracování nevýrobkového výstupu (pracovní náklady, opotrebení zarízení, spotreba materiálu). Pro potreby EMAS jsou jednotlivé kategorie dále podrobneji cleneny. Manažerská analýza pak probíhá po dvou liniích: úcetní a technologické. V úcetní linii jsou sledovány vazby mezi materiálovými vstupy, produkcí, náklady a výnosy. Stanovují se vnitropodnikové ceny, sazby pro kalkulace a rozvrhové základny. Technologický prístup se zameruje na zpracování bilancí materiálu, vody a energie, na technická vybavení pro úpravu odpadu, emisí a odpadních vod a na aplikace cistších technologií. Environmentální investice Standardy environmentálního úcetnictví v oblasti investic plne vyhovují požadavkum statistického sledování environmentálních investic. Aktiva jsou podle techto standardu definována jako zdroje používané podnikem , jejichž existence je výsledkem minulých cinností a od nichž se ocekává, že prinesou podniku budoucí ekonomický efekt. Pojem aktivace podle Mezinárodních úcetních standardu je spojen s uznáním nákladu za soucást porizovací ceny aktiva. V oblasti environmentálního úcetnictví se muže aplikace techto standardu setkat s problémy v tech prípadech, kdy tyto náklady se týkají odstranování poškození životního prostredí zpusobeného v minulosti, napr. náklady na nápravu kontaminace a neprinášejí tedy podniku žádný budoucí prospech. Další metodologický problém prináší kvantifikace výše ”environmentálního príspevku” tech zarízení, které mají vedle svého primárne ekonomického úcelu také environmentální aspekt – napr. investice do takových technologií, které prinášejí nejen vyšší produktivitu a snížení nákladu, ale také snížení emisí, zmenšení odpadu apod. U takových investic muže být sekundárním efektem i snížení nákladu na porízení ci provoz koncových zarízení. Tento charakter má vetšina investic do cistších technologií, u nich se doporucuje, aby se environmentální príspevek odvozoval na základe rozdílu mezi náklady na rešení, které je méne príznivé k životnímu prostredí a náklady spojenými s použitím cistší technologie. Jinou situací je, jestliže podnik realizuje z ekonomických duvodu investici do nové technologie jen jako náhradu za stávající nevyhovující zarízení a environmentální efekt je bežnou soucástí této nové technologie. Dane a poplatky Tyto nákladové položky jsou všeobecne považovány za specifickou cást enviromentálních nákladu podniku. Podnik je obvykle bud nemuže prímo ovlivnit nebo jen ve velmi omezeném rozsahu a proto hrají v analýze podniku jen doplnkovou roli. Enviromentální dane tvorí prevážne dane uvalené na komodity (predevším fosilní paliva, plyn, vodu,vybrané suroviny a vybrané výrobky), které v procesu dobývání, zpracování nebo spotreby poškozují životní prostredí. Cílem techto daní je obvykle bud omezení spotreby techto komodit nebo zavedení takových postupu a výrobních 70 režimu, které v príslušných oblastech vedou k príznivejším dopadum na životní prostredí. V Ceské republice se institutu techto daní v soucasnosti nepoužívá. Poplatky k ochrane životního prostredí tvorí platby, které jsou upraveny ekologickou legislativou pro ruzné specifické složky životního prostredí. Podle soucasné ceské legislativy jde o tyto poplatky: ?? poplatky za ukládání odpadu ?? poplatky za svoz, trídení a odstranení odpadu ?? poplatky za využití kanalizacní síte a poplatky související s odpadními vodami ?? poplatky za znecišt ování ovzduší ?? poplatky za vyrobené, vyskladnené nebo dovezené látky ohrožující ozónovou vrstvu Zeme ?? úhrady za vydobyté nerosty ?? úhrady z dobývacího prostoru ?? odvody za trvalé ci docasné odnetí pudy zemedelské výrobe ?? platby za odnetí lesní pudy lesní výrobe. V prípade porušení zákonu a povinností mohou environmentální výdaje podniku zvýšit i pokuty a penále a regresní platby za škody zpusobené podnikem. Odchylky od platné metodologie EU sledování výdaju na ochranu životního prostredí jsou predevším v tom, že cást výše uvedených poplatku se v této metodologii chápe jako platby organizacím poskytujícím služby životnímu prostredí (svoz a skládka odpadku, využití kanalizacní síte a cištení odpadních vod apod.) a radí se do tak zvaných bežných externích výdaju podniku. Do poplatku se radí pouze ty poplatky, které mají objektivní charakter a ve své podstate by mely sloužit orgánum verejné správy k ochrane životního prostredí. Zásadne se do poplatku nezahrnují pokuty, penále a regresní platby, protože ty nesouvisí s aktivitami podniku v oblasti ochrany životního prostredí, ale jsou naopak výsledkem malé aktivity nebo dokonce zanedbáním povinnosti podniku. Specifický charakter v rámci environmentálních nákladu podniku mají i položky ”pojištení odpovednosti za škody na životním prostredí” které zabezpecují podnik proti riziku z odpovednosti pojištením. Podobný význam mají ”rezervy na nápravu a vycištení”, které podnik vytvárí v okamžiku, kdy jsou mu známa budoucí rizika ci ztráty z podnikání na základe soucasných skutecností (riziko kontaminace spodní vody, emise do ovzduší v dusledku selhání zarízení, radioaktivní emise apod.) Trídení environmentálních nákladu podle složek životního prostredí Negativní dopady ekonomických cinností na životní prostredí se mohou u jednotlivých podniku znacne lišit i podle toho, jak výrazne se dotýkají ruzných složek životního prostredí. V tom muže být i podstatná cást vysvetlení rozdílu mezi velikosti environmentálních výdaju. Statistické výkaznictví a stejne tak i všechny ostatní informacní systémy pracují s klasifikací nákladu a výnosu do tzv. domén. Od roku 2000 , kdy byla tato klasifikace rozšírena z 6 tríd na 9 tríd, jsou jednotlivé domény vymezeny takto: ?? ochrana ovzduší a klimatu 71 ?? ?? ?? ?? ?? ?? ?? ?? nakládání s odpadními vodami nakládání s odpady ochrana a sanace pudy , podzemních a povrchových vody omezování hluku a vibrací ochrana biodiverzity a krajiny ochrana proti zárení výzkum a vývoj ostatní aktivity na ochranu životního prostredí Pro aplikaci této klasifikace platí zásada, že o zarazení rozhoduje prevažující cíl príslušného výdaje podniku. Záverem lze ríci, že príprava vnitropodnikového informacního systému je nezbytnou podmínkou pro sledování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru. Z pruzkumu, který autori provedli v podnikové sfére, vyplývá jednoznacný požadavek podniku na to, aby meli dostatek casu na úpravu svého podnikového informacního systému ( vcetne úprav softwarového vybavení) a aby meli v predstihu informace o tom, jaké údaje o výdajích na životní prostredí budou požadovány. Podniky by uvítaly, kdyby jim bylo poskytnuto metodické doporucení, jak výdaje na ochranu životního prostredí sledovat ve svém podnikovém informacním systému, respektive ve svém podnikovém úcetnictví. Systém EMAS muže v tomto smeru sehrát pozitivní roli. Sjednocení metodologie nebo alespon maximální sblížení metodologie environmentálního úcetnictví a metodologie statistického zjišt ování výdaju se jeví jako nutné. Jestliže hovoríme o úpravách podnikového informacního systému tak, aby podnik byl schopen poskytovat všechny potrebné údaje o výdajích na ochranu životního prostredí, je nutné rozlišovat nekolik základních skupin podniku podle možností, které v tomto smeru mají. Podle provedeného pruzkumu lze podniky velmi zhruba rozdelit do techto skupin : ?? Podniky, pro které zpracovává informace vcetne úcetnictví dodavatelská organizace. Provedení zmen v systému muže být proto komplikované, není jej možno realizovat “ze dne na den” a muže pro podnik znamenat zvýšení nákladu. ?? Podniky s malým poctem administrativních pracovníku, kde veškerou administrativní agendu obstarává majitel nebo úcetní firmy. Jedná se zpravidla o firmy, jejichž ekonomická aktivita je úzce specializována a je zamerena pouze na urcitý obor cinnosti. Podnik se zpravidla nedelí do více výrobních stredisek. Výdaje na ochranu životního prostredí jsou zachycovány centralizovane v úcetnictví nebo operativní evidenci podniku. Získání dat – dle pruzkumu – necinilo pracovníkum podniku potíže, na vyplnení výkazu potrebovali cca 30 – 60 minut. Je však nutno pocítat s tím, že nekteré údaje jsou odhady. ?? Podniky, které mají více výrobních stredisek, mají vetšinou pocetnejší útvary pro úcetnictví a operativní evidenci, údaje se získávají jak z úcetnictví, tak z operativní evidence. Práve tyto podniky vyžadují pomerne vycerpávající metodická doporucení jak v oblasti úcetnictví, tak 72 statistiky. Vzniká u nich problém, který útvar bude koordinátorem pri poskytování informací o výdajích na životní prostredí. Pokud je v podniku zavedena funkce podnikového ekologa, je situace snazší. ?? Podniky s odvetvove diferencovanou výrobní cinností nebo s cetnými a ruznorodými aktivitami v oblasti ochrany životního prostredí. Jedná se o podniky zpravidla vybavené administrativními a úcetními útvary prípadne i útvarem podnikového ekologa. Jejich snahou bylo poskytnout co nejpresnejší a nejúplnejší informace o výdajích na ochranu životního prostredí, což vyžadovalo sber informací z príslušných vnitropodnikových stredisek, jejich trídení a zpracování. Bez dukladné prípravy vnitropodnikového informacního systému je nutno pocítat s tím, že príprava informací o výdajích na ochranu životního prostredí se nebude pocítat na hodiny ale na dny. (Jeden z navštívených podniku uvádel dokonce až lhutu 14 dnu !) To by pro podniky znamenalo neúmernou administrativní zátež. Z toho vyplývá, že zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí by melo být dostatecne jednoduché a srozumitelné, aby potrebná data mohly poskytovat podniky business sektoru s malým poctem nespecializovaných pracovníku a aby informace o rozsahu šetrených dat a doporucené metodologii byly poskytnuty natolik vcas, aby se požadavkum mohly prizpusobit jak podniky s clenitými a strukturovanými vnitropodnikovými informacními systémy, tak podniky, kterým zpracovává úcetnictví dodavatelská organizace. 73 7. Predpoklady pro statistické zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru v CR Obsah statistického zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí vymezují na strane jedné požadavky na mezinárodní metodickou porovnatelnost údaju, na jejich úplnost a na jejich potrebnou strukturaci dle druhu výdaju a dle oblastí (domén) ochrany životního prostredí a na strane druhé možnostmi zabezpecit primerený rozsah takových údaju v business sektoru. Významnou roli hraje samozrejme i rozsah administrativní záteže podniku business sektoru a výše prostredku, který bude treba vyclenit každorocne státem na sber a zpracování informací o výdajích na ochranu životního prostredí. Je zrejmé, že toto statistické zjišt ování se v Ceské republice bude týkat nekolika desítek tisíc právnických subjektu a že pujde o podniky jak s malým tak i velkým poctem pracovníku a s diversifikovanou ekonomickou aktivitou. Tyto aspekty se promítly predevším do rešení praktických problému s realizací zjišt ování. Soucasne jsme považovali za potrebné posílit argumentaci k nekterým krokum vyhodnocením zahranicních zkušeností v této oblasti a dále testováním reakcí vzorku ceských podniku na obsah a formu zjišt ování. Výsledky této prípravné fáze statistického zjišt ování v business sektoru jsou prezentovány ve trech subkapitolách : ?? Vyhodnocení zkušeností státu Evropské Unie ?? Vypracování pilotního návrhu a jeho testování v podnikové sfére ?? Vypracování návrhu na zjišt ování výdaju. 7.1 Vyhodnocení zkušeností clenských státu Evropské Unie Studium stávající praxe clenských zemí EU bylo zamereno na obsah a rozsah statistického zjišt ování, na jeho formu a také na zpusob, kterým se zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí provádí. Obecne lze ríci, že ve státech Evropské Unie prevažuje orientace na zjišt ování jen za cást business sektoru, predevším za prumyslová odvetví, to znamená odvetví klasifikovaná NACE 10 až 41. V nekterých zemích ( napr. v Holandsku) se do šetrení nezahrnují podniky odvetví NACE 37 – zpracování druhotných surovin, protože je lze zaradit mezi podniky poskytující služby ochrane životního prostredí. V jiných zemích (Finsko, Portugalsko) se podniky odvetví NACE 37 do šetrení zahrnují, ale sledují se oddelene. Vetšina dotazníku (statistických výkazu) je koncipována se snahou o maximální srozumitelnost a prehlednost. Velmi prátelskou formu má v tomto ohledu formulár výkazu používaný ve Švédsku. Pro svou instruktivnost a inspirativnost je uveden v príloze a domníváme se, že by mohl sloužit jako jeden z možných vzoru pro grafické ztvárnení formuláre budoucího statistického výkazu v Ceské republice. Dobre graficky ztvárnen je i výkaz používaný v Portugalsku. Vzorem pro zdvorilé oslovení respondentu by mohl být výkaz, který se používá ve Velké Britanii. Ve vetšine státu se výdaje na ochranu životního prostredí šetrí jedním výkazem, kterým se šetrí jak investicní tak bežné výdaje a také prípadné príjmy. Odchylky mezi zememi jsou predevším v zahrnování nekterých položek do bežných výdaju a také v tom, 74 že ne všechny zeme EU sledují výkazem i príjmy ( položky by-produktu nebo dotací). To znamená, že na úrovni podniku není možno uplatnit clenení podle “abater principle” a “financing principle”. Zásadnejší odchylku v pojetí výdaju má Spolková republika Nemecko v tom, že do investicních výdaju zahrnuje pouze investice “end of pipe”. Prítomnost ekologického aspektu u nových investic do zarízení integrovaných do technologických zarízení považuje za samozrejmost a jejich výši v rámci výdaju nezjišt uje. Všechny zeme sestavují zpravodajský soubor v business sektoru na základe kombinace vycerpávajícího a výberového zjišt ování: ?? Podniky od urcité velikostní hranice ( napr. 200 zamestnancu) a nebo podniky urcitého odvetví (napríklad NACE 40 – výroba elektriny, plynu, páry a teplé vody) se zahrnují do souboru respondentu ze 100 %. ?? Podniky menší (napríklad s poctem zamestnancu méne než 200, v Portugalsku méne než 50) se do souboru respondentu stanovují výberem. Pritom spodní velikostní hranicí pro výber je zpravidla podnik s poctem zamestnancu 20, v Holandsku se do výberu zahrnují i podniky s poctem zamestnancu 10 a více, v Portugalsku se do výberu zahrnují i nejmenší podniky s poctem zamestnancu 1-19. ?? Ve Spolkové republice Nemecko se investice šetrí u všech prumyslových podniku, bežné výdaje pouze u výberu prumyslových podniku. Pokud se týká jmenovitých specifik nekterých zemí Evropské Unie, lze uvést napríklad: Spolková republika Nemecko Statistické zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí se v Nemecku provádí již radu let. V publikacích Eurostatu jsou vedeny casové rady výdaju od roku 1990. Zkušenosti Nemecka byly proto osobne autory konzultovány pri návšteve na Statistickém úrade Saska. Z konzultace i ze studia podkladových materiálu vyplývá, že šetrení výdaju na ochranu životního prostredí se v Nemecku provádí ve všech odvetvích prumyslu vcetne dobyvatelského prumyslu a vcetne výroby energií. Šetrení se provádí oddelene za výdaje na investice a za bežné výdaje. Výdaje na investice se šetrí u všech podniku. Šetrení provádejí statistické úrady jednotlivých státu. Povinnost podniku predkládat údaje je stanovena zákonem parlamentu té které spolkové zeme. Z toho duvodu je formulár statistického šetrení dlouhodobe (od roku 1997) nemenný a nereaguje ani na zavedení nových domén (oblastí) ochrany životního prostredí. Strukturování výdaju se provádí podle puvodních 6 domén. Výraznou odchylkou od mezinárodne platné metodologie je skutecnost, že do výdaju na investice se zahrnují pouze investice typu “end of pipe”. Výdaje na investice integrované do technologických zarízení se považují za samozrejmou soucást nové technologie a proto se nezjišt ují. Další odchylkou od mezinárodne platné metodologie je výpocet tak zvaných “kalkulovaných úroku “ z investicních úveru, které se vypocítávají za celou dobu splatnosti úveru a o které se zvyšuje porizovací cena investic. Bežné výdaje se šetrí celostátním výberem 15 000 prumyslových podniku. Toto šetrení se provádí na základe specifického celospolkového zákona ze dne 21. zárí 1994, (zákon 75 c. BGBL.I S.2530 je uveden v príloze). Šetrení se provádí rovnež od roku 1997. Tento zákon ukládá podnikum strukturovat výdaje podle 6 domén (oblastí) ochrany životního prostredí. Do výberu byly zahrnuty podniky s poctem zamestnancu 20 a více, soubor respondentu je rozdelen do šesti relativne homogenních vrstev: 1. podniky, které prekracují v produkci odpadu a odpadních vod urcitou hranici množství, 2. podniky s poctem 20 až 49 zamestnancu, 3. podniky s poctem 50 až 99 zamestnancu, 4. podniky s poctem 199 až 199 zamestnancu, 5. podniky s poctem 200 až 499 zamestnancu, 6. podniky s poctem 500 a více zamestnancu. Vzhledem k tomu, že zavedení výkazu je rešeno prijetím príslušného zákona, by prechod na devet domén (podle CEPA 2000) byl možný až po novelizací tohoto zákona. Pritom šetrení je vycerpávající , tj. týká se všech podniku, které patrí do vrstvy 1 a vrstvy 6. U ostatních vrstev (2 až 5) se provádí náhodný výber podniku pomocí matematických metod. Zákon pripouští relativní výberovou chybu 10% a méne. Odchylkou od mezinárodní metodologie je skutecnost, že do bežných výdaju se zahrnují i odpisy investicních zarízení “end of pipe”. Velká Britanie V rámci Velké Britanie neprovádí statistické šetrení výdaju na ochranu životního prostredí statistický úrad, ale DEFRA – Departement for Environment, Food and Rural Affairs. Ve formulári dotazníku jsou podniky prumyslových odvetví dotazovány jak na bežné tak na investicní výdaje. Výdaje byly v roce 2000 strukturovány pouze do šesti oblastí (domén) ochrany životního prostredí, u položky “Bežných vnitrních výdaju” a u položky “Výdaju na integrované investice” se pripouští, aby rozdelení výdaju do domén bylo provedeno pouze v procentním vyjádrení a prípadne na základe odhadu. Zvláštností formuláre je jeho velice zdvorilý tón, respondent se prosí, aby uvedl, jak dlouho formulár vyplnoval a dává se mu možnost, aby požádal o zaslání výsledku ze zpracovaného šetrení. Švédsko Švédský statistický úrad pripravil šetrení o výdajích na ochranu životního prostredí soucasne pro rok 1999 a pro rok 2000. Šetrí soucasne jedním dotazníkem jak bežné tak investicní výdaje. Formulár dotazníku pro toto období považujeme za možnou inspiraci pro grafické ztvárnení budoucího dotazníku v Ceské republice. Je prehledný a názorný a podnikum výrazne usnadnuje jeho vyplnení. Má však i nekteré nedostatky. Napríklad zavádí pouze tri jmenovité oblasti ochrany životního prostredí – Ovzduší a klimat, Odpadní vody, Odpady a jednu souhrnnou doménu – ostatní. Delení bežných výdaju na vnitrní a externí je ponekud zjednodušené, poplatky a dane jsou pritom zahrnuty do techto výdaju. Nešetrí príjmy z aktivit spojených s ochranou životního prostredí ani dotace a granty. Aplikace bilancních principu abater principle a financing principle je tedy velmi problematická. 76 Tyto nedostatky cástecne reší šetrení pripravené pro rok 2001. Bežné výdaje strukturuje podrobneji, i když nepoužívá mezinárodne definované oblasti (domény) ochrany životního prostredí. Do výdaju již nezahrnuje dane a paušálne stanovené platby, odpisy investicních celku a úroky z úveru. Rovnež však nezahrnuje platby mestským cistírnám odpadních vod a platby za skládku odpadu. Lze ríci, že na mezinárodne stanovenou metodologii navazuje pouze volne. Holandsko Šetrení výdaju na ochranu životního prostredí se provádí od roku 1979. Týká se výhradne prumyslu ( odvetví NACE 10-41, s výjimkou odvetví 37). Do výberu se zahrnují všechny podniky, které mají 10 a více zamestnancu. Celkový soubor respondentu je 5 500 podniku, rocne odpovídá 2900 respondentu, to znamená, že response je 71%. Do souboru jsou zahrnovány všechny podniky, které mají 200 a více zamestnancu, podniky s menším poctem zamestnancu se stanovují náhodným výberem. Šetrení se týká podniku, které odvetvove patrí do odvetví NACE 10-14, 23, 24, 27, 40-41. Obsahem zjišt ování jsou: Investice “end of pipe” Integrované investice Bežné výdaje. Strukturování výstupu se provádí podle velikosti podniku a podle domén ochrany životního prostredí. Pritom se ve výstupech soustred uje pozornost na domény – Ovzduší a klimat, Odpadní vody, Odpady. Doplnující doménou je položka Ostatní. Z hlediska dlouhodobých výsledku tvorí vetšinu (více jak 95%) výdaju “Bežné výdaje”, z nich více jak 90 % smeruje do hospodarení s odpadními vodami a s odpady. Zjišt ování respektuje metodologii EU, u investic se požaduje, krome údaju o porizovací cene investice, také strucná charakteristika investice a jejího cíle. U integrovaných investic se pripouští odhad podílu ( v %) environmentální cásti investice na celkové porizovací cene. Finsko Šetrení provádí statistický úrad od roku 1992. Šetrení se orientuje výhradne na prumyslová odvetví NACE 10-41, vyjma odvetví 37. Soubor podniku zahrnuje všechny podniky s jedním a více zamestnancem, výber se provádí z 18 000 místních jednotek (z nichž je 12 000 podniku). Soubor respondentu je tvoren 2500 jednotkami, z nich je 1200 podniku. Šetrí se jak investice “end of pipe”, tak investice integrované. Bežné výdaje zahrnují také dodatecné náklady s pojené se zabezpecením cistejší produkce, príjmy z aktivit spojených s ochranou životního prostredí vcetne úspor nákladu vzniklých pri ochrane životního prostredí a vcetne dotací a grantu prijatých podnikem na ochranu životního prostredí. Výdaje se strukturují podle šesti oblastí ochrany životního prostredí. Francie a Portugalsko Obe tyto zeme mají zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí podobné. Lze konstatovat, že vymezení a rozsah zjišt ovaných dat je shodný, rozdíly jsou pochopitelne ve vymezení souboru respondentu. Vzhledem k velikosti zeme se jeví portugalský prístup jako vhodnejší pro prípadnou aplikaci v CR. 77 Portugalský zpusob zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí vychází zrejme z francouzského modelu. Prvá data byla publikována za rok 1994. Jsou k dispozici za business sektor, v tom za prumysl dobývání nerostných surovin, zpracovatelský prumysl a za výrobu tepla a energii. To znamená, že objektem zjišt ování jsou výdaje za tri prumyslová odvetví, která tvorí prumysl jako celek. Pritom údaje za zpracovatelský prumysl jsou prezentovány v publikacích EU podle pododvetví a to v techto seskupeních : NACE 15-16 výroba potravin a nápoju a zpracování tabáku NACE 17-19 textilní, odevní a kožedelný prumysl NACE 20 drevarský prumysl NACE 21-22 výroba vlákniny, papíru a lepenky, vydavatelství, tisk a reprodukce NACE 23 koksování , rafinérské zpracování ropy, výroby jader NACE 24-24 výroba chemických, pryžových a plastových výrobku NACE 26 výroba ostatních nekovových minerálních výrobku NACE 27 výroba kovu vc. hutního zpracování NACE 28-35 výroba stroju, prístroju a zarízení a dopravních prostredku NACE 36-37 výroba nábytku a zpracování druhotných surovin. Z toho vyplývá, že se do výsledku za business sektor je zahrnováno i pododvetví NACE 37, i když se v Portugalsku sleduje oddelene. Statistickým zjišt ování se sledují výdaje jmenovite podle ctyr domén ochrany životního prostredí. Pátou položku tvorí souhrn výdaju do ostatních domén. Výdaje do domén se sledují v procentním vyjádrení, jako podíl na celkové cástce výdaju. Výpocet výdaju dle domén v penežním vyjádrení se získává pri zpracování dat. Výkazem se sledují soucasne jak investicní tak bežné výdaje. Investice se zjišt ují v rozdelení na investice “end of pipe” a tak zvané integrované investice. Významné investicní akce se uvádí jmenovite. Bežné výdaje jsou sledovány v delení dle domén za cinnost spojenou s provozem zarízení a s monitorováním a regulací. Specifická pozornost je jmenovite venována bežným výdajum na výchovu lidských zdroju, na výzkum a vývoj a nákladum na zamestnance zapojené do ochrany životního prostredí. Soucástí metodických pokynu je dokonce návod pro prepocet pracovní doby a prepocet poctu pracovníku za ty zamestnance, kterí se venují ochrane životního prostredí jen z cásti své pracovní doby. Výkaz neobsahuje informace, které by umožnily sestavování celkového prehledu podle “abater principle a “financing principle”. Príjmy z prodeje vedlejších produktu ani dotace se výkazem nesledují. Zjišt ování je organizováno tak, aby soubor respondentu mohl poskytnout výsledky za prumyslová odvetví a pododvetví s tím, že pododvetví 37 – zpracování druhotných surovin se pro interní potreby uvádí oddelene. Soubor respondentu je tríden podle 7 regionu NUTS II a podle pomerne podrobné velikostní struktury podniku (merené poctem zamestnancu). Výber respondentu se provádí tak, že podniky s poctem zamestnancu 50 a více se do šetrení zahrnují všechny. Výber menších podniku je rozdelen, oddelene se vybírají podniky z velikostních skupin 1-19 zamestnancu a 20-49 zamestnancu. Lze 78 predpokládat, že celkových pocet respondentu, zahrnutých do statistického zjišt ování, je sice pomerne znacný, ale umožnuje variabilní stratifikaci. Rakousko V Rakousku se zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí provádí již radu let. Eurostat publikuje data za Rakousko od roku 1990. Od roku 1992 bylo šetrení obsahove i odvetvove rozšíreno. Vzhledem k dlouholetým zkušenostem Rakouského statistického úradu s tímto šetrením byla v cervenci provedena s pracovníky tohoto úradu konzultace. Z této konzultace i z podkladových materiálu vyplývá, že šetrení výdaju na ochranu životního prostredí se provádí za odvetví prumyslu, i když je deklarováno, že se provádí za všechna výrobní odvetví. Je zpracována podrobná metodika , která má umožnit co nejpresnejší vyplnení statistického výkazu. Rakousko je jednou z mála zemí EU, kde se požadují výdaje na ochranu životního prostredí strukturované za vetší pocet domén. Od respondentu se vyžadují výdaje za šest domén ochrany životního prostredí, k tomu se pridává doména sedmá – fakultativní – výdaje na recyklaci. Do této výdajové položky se zahrnují výdaje za cištení, trídení manipulaci a sber znovu použitelných látek, pokud výdaje na recyklaci jsou vyšší než náklady stejne hodnotných surovin. Rozdelení výdaju do jmenovitých domén se provádí v penežním vyjádrení. Odpoctem od celkového objemu výdaju se získá údaj o výdajích na ostatní nejmenované oblasti ochrany životního prostredí. Zvláštní pozornost se venuje v Rakousku zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí u podniku poskytujících služby ochrane životního prostredí. Slovinsko Statistické šetrení bylo zavedeno v roce 2001 jako šetrení pro business sektor. Z metodologie není patrné, jak je business sektor vymezen. Dotazník respektuje metodologii EU s tím rozdílem, že specificky šetrí výdaje podle šesti oblastí ochrany životního prostredí, sedmou položkou - komplementární – je položka “ostatní”. Strukturování do domén se požaduje v hodnotovém vyjádrení, odhady podílu v % se nepripouští. Z dotazníku je patrná snaha maximálne respektovat “abater principle” a “financing principle” i na úrovni podniku. 7.2 Provedení pre-testu statistického zjišt ování v CR Z predchozích kapitol této studie vyplývá, že ani Ceská republika se neobejde bez zavedení statistického zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru. Sledování techto výdaju formou statistického výkazu poskytuje relativne rychle a relativne komplexne informace za ta odvetví business sektoru, která pro tento úcel budou do souboru respondentu zahrnuta. Pri rešení tohoto problému bylo treba nalézt odpovedi na nekolik metodických a praktických otázek. Mezi ne patrily napríklad tyto otázky: ?? Jaký rozsah dat je možno od respondentu požadovat, aby se získaná data co nejvíce približovala standardum EU i interním potrebám CR? 79 ?? Jak je možno využít stávajících evidencí, zejména pak enviromentálních úcetních podsystému EMA nebo EMAS a to u co nejširšího souboru respondentu ? ?? Jak koncipovat statistický výkaz – dotazník, aby byl srozumitelný a tedy i relativne správne vyplnitelný pro respondenty, kterí se s touto problematikou setkávají poprvé a nemají ani pracovište podnikového ekologa ani zavedeny príslušné úcetní systémy nebo alespon pomocnou operativní evidenci? ?? Do jaké míry je poskytování informací o výdajích na ochranu životního prostredí limitováno odvetvovým zamerením respondenta? ?? Jakou dobu budou asi respondenti potrebovat na vyplnení výkazu? ?? Jaké podmínky by mely být vytvoreny, aby respondenti mohli rutinne každorocne potrebné informace poskytovat? ?? Jaké výhody by mohlo poskytnout jednotlivým respondentum shromáždení dat potrebných pro vyplnení výkazu? Pro zhodnocení všech techto aspektu byl zorganizován pruzkum u vybraného souboru podniku patrících do business sektoru, protože jedine tak bylo možno odpovedet na uvedené otázky a soucasne získat relevantní argumenty pro volbu formy výkazu, jeho obsahu a metodického vybavení. Pruzkum byl organizován v dubnu a kvetnu 2002 a probíhal metodou rozhovoru s príslušnými pracovníky daného podniku. Návšteva byla zamerena predevším na názor podnikových pracovníku na zavedení takového zjišt ování, na jejich možné problémy s vyplnováním výkazu a nebyla prioritne spojena s prípadným vyplnením návrhu na statistický výkaz – dotazník. Návrh statistického výkazu byl již rešen tak, aby respektoval metodologii EU a to de facto v plném rozsahu. Byl tedy v nekterých oddílech rozsáhlejší než jsou již zavedené statistické výkazy vetšiny clenských zemí EU. Výkaz byl doplnen vysvetlivkami prímo na výkaze a pri kladení otázek byl volen maximálne zdvorilý tón, jaký je ostatne bežný ve statistické praxi zemí EU. Soucástí výkazu byly i dotazy na existenci vlastní podnikové analytické evidence v oblasti ochrany životního prostredí a na využívání systému EMAS. Pro návštevu podniku byli vyškoleni tazatelé, kterí obdrželi ústní i písemné instrukce pro rozhovor a byli vybaveni vstupním poverovacím dopisem Fakulty ekonomicko správní Univerzity Pardubice.V Ústeckém a Pardubickém kraji byla rovnež požádána o spolupráci a podporu príslušná Okresní hospodárská komora. Celkem bylo osloveno 61 podniku s tím, že soubor dotazovaných byl odvetvove strukturován. Spolupráci odmítlo 16 z oslovených podniku. K návrhu poskytlo pripomínky 42 podniku. Response byla tedy témer 70 % a lze ji hodnotit jako dobrou, zhruba odpovídající evropskému standardu. Duvody odmítnutí u 16 organizací lze rozdelit do nekolika málo skupin: ?? Obava podniku, že jejich odpovedi by mohly být mediálne zneužity proti zájmum podniku ( více jak polovina odmítnutí) 80 ?? Pruzkum byl dobrovolný , nebyl narízen a nebyl organizován státním orgánem ( tretina odmítnutí) ?? Neochota poskytovat jakékoliv informace o podniku a v nekolika prípadech (3 prípady) nebyli tazatelé do podniku vubec vpušteni. Pruzkumem byla sledována reakce podniku na návrh statistického výkazu a proverována jeho srozumitelnost a možnost rutinního vyplnení bez složité prípravy podkladu.( Návrh dotazníku je uveden na následujících stránkách.) Podniky, které se pruzkumu zúcastnily, poskytovaly informace v zásade ochotne, mnohé z techto podniku nejen že výkaz vyplnily, ale vypracovaly i podrobnejší rozklad problému a možností spojených s vyplnením statistického výkazu. 81 Použitý formulár dotazníku mel tuto podobu: Návrh k diskusi Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Výkaz o výdajích na ochranu životního prostredí za rok ……………….. Eko 1-01 Registrováno CSÚ Vyplnený dotazník prosíme vrátit Ceskému statistickému úradu …………. nejpozdeji do dne……….. ………...a to i v prípade, že jste žádné výdaje na ochranu životního prostredí v daném roce nemeli. Je to duležité pro výsledky zpracování dat. c.VK……… ze dne Všechny údaje uvedené v tomto dotazníku jsou chráneny dle zákona c. 89/1995 Sb. o státní statistické službe. Nebudou poskytnuty žádné další osobe, komercní organizaci, nebo orgánum verejné správy. Individuální respondent nebude identifikovatelný v žádné zpráve nebo ve výstupech ze zpracování dat. Název a adresa zpravodajské jednotky : …………………………………………………………………………………… ICO :……………………………………… Odvetví (OKEC)………………… Pocet pracovníku( fyz. osoby) organizace k 31.prosinci roku ……………… Osoba, která výkaz sestavila: Jméno …………………………………….. Podpis……………………. Telefon …………………….. Fax…………………. E-mail…………………. Jestliže budete potrebovat poradit s vyplnením tohoto výkazu, kontaktujte naší poradenskou službu: telefon…………………… nebo E-mail …………………….. Dríve než pristoupíte k vyplnení dotazníku, seznamte se s temito metodickými instrukcemi : ?? Všechny výdaje se vztahují výhradne k roku ……… ?? Hodnotové vyjádrení výdaju ( v Kc ) by melo odpovídat údajum vaší vnitropodnikové evidence nebo úcetnictví ?? Výdaje a náklady uvádejte, prosíme, v zaokrouhlení na celé tisíce (1000) Kc ?? Do výdaju se nezahrnují ty, jejichž prvotním cílem je zvýšení ochrany zdraví nebo zvýšení bezpecnosti, prípadne zlepšení hospodárského výsledku, i když soucasne prospívají životnímu prostredí. ?? Do výdaju se rovnež nezahrnují odpisy ekologických investic a úroky z úveru. ?? V prípade, že urcitý výdaj se ve vaší organizaci nevyskytuje nebo se vás netýká, polícko (oddíl) proškrtnete. 82 ?? Pokud nemáte žádné výdaje na životní prostredí, prosíme, vyplnte pouze základní údaje o Vašem podniku a i tento výkaz nám zašlete. Toto statistické šetrení je výberové, potrebujeme znát i podíl tech organizací, které v daném roce výdaje a náklady na ochranu životního prostredí nemely. Výdaje na ochranu životního prostredí zahrnují všechny výdaje, které organizace vydala v daném roce s cílem snížit znecištení životního prostredí. Jedná se jak o výdaje na prevenci takového znecištení, tak o výdaje na snížení tohoto znecištení , napríklad vzduchu nebo vody, na ochranu pudy a spodních vod, na snížení hlucnosti, na nakládání s odpady a také na výzkum a vývoj s tím spojený. Podle mezinárodní klasifikace je nutno tyto výdaje clenit do 9 oblastí ( domén) ochrany životního prostredí. Budeme se Vás proto ptát, jakou cást (podíl) z celkových výdaju jste vydali na jednotlivé oblasti ( domény). Pokud nemáte v podniku takové trídení výdaju zavedeno ,stací nám pouze Váš odborný odhad . Souhrn výdaju na ochranu životního prostredí je v dotazníku rozdelen na tyto oddíly: A.1 Bežné ( interní ) náklady organizace na cinnosti související s ochranou životního prostredí - to jsou zejména náklady na zamestnance, materiál, energie apod. , náklady na rízení ochrany životního prostredí, na environmentální management , provoz informacního systému a kontrolní cinnost. A.2 Platby externím organizacím za služby spojené s ochranou životního prostredí, vcetne nakládání s odpady B. Porizovací cena investic na ochranu životního prostredí a to za investice uvedené v daném roce do provozu C. Príjmy , které vyplývají, z ochrany životního prostredí ( vcetne úspor nákladu). D. Dotace prijaté na ochranu životního prostredí E. Poplatky spojené s ochranou životního prostredí Celkové výdaje na ochranu životního prostredí = A.1 + A.2 + B – C – D + E (zpusob výpoctu je harmonizován s praxí používanou v zemích EU) A .1 Bežné (interní) náklady organizace na ochranu životního prostredí Do tohoto oddílu dotazníku se zahrnují náklady na provoz cistíren odpadních vod, na manipulaci s odpady a na údržbu environmentálních zarízení , na rízení a správu ochrany životního prostredí a osobní náklady zamestnancu, kterí pracují prevážne v oblasti ochrany životního prostredí ( do osobních nákladu se zahrnují mzdy a platy, vcetne nákladu na sociální zabezpecení a zdravotní pojištení apod.). Do tohoto oddílu se nezahrnují odpisy investic na ochranu životního prostredí, platby externím organizacím za služby spojené s ochranou životního prostredí, úroky z úveru a environmentální dane a poplatky. Rozdelení bežných nákladu organizace do oblastí životního prostredí (Prosíme, ujistete se, že soucet procent = 100) Bežné náklady Celkem v tis. Kc Ovzduší a klima Z celkových bežných nákladu pripadá v tis. Kc ( dle odhadu) na Snížení Ochran Ochranu Výzkum Ostatní Odpadní Pevné Pudy a vody odpady spodní hluku a u pred a vývoj aktivity vodu vibrace krajiny zárením 1) 83 1) Do ostatních aktivit patrí zejména vzdelávání, kurzy, poskytování informací a další nespecifikované cinnost pri ochrane životního prostredí. Z celkových bežných nákladu pripadá na mzdy, pojištení a ostatní náklady na zamestnance, pracující v oblasti ochrany životního prostredí tis. Kc ……………………… A.2 Platby externím organizacím za služby spojené s ochranou životního prostredí (bežné externí náklady) Do tohoto oddílu dotazníku se zahrnují platby za služby objednané u jiných podniku a u organizací verejné správy, napríklad platby za odvoz a skládku tuhých odpadu, za stocné a cištení odpadních vod, za sušení nebo lisování kalu, odstranování kontaminované zeminy,za merení zplodin (vcetne výfukových plynu), platby ruzným agenturám za konzultacní, poradenské a kontrolní služby,za inspekcní cinnost a poplatky inspektorum ochrany životního prostredí apod. Nezahrnují se náklady na dodávky vody z verejných vodovodu. V tabulce uved te, prosíme, kolik jste zaplatili v daném roce externím organizacím za služby, které se týkají uvedených oblastí ( domén) ochrany životního prostredí. Jestliže je pro Vás obtížné uvést presne cástku, která se jednotlivých oblastí ochrany životního prostredí týká, odhadnete príslušnou cástku. Rozdelení plateb externím organizacím (bežných externích nákladu) do oblastí životního prostredí (Prosíme, ujistete se, že soucet cástek za jednotlivé oblasti se rovná celkovému objemu nákladu) Platby Z celkového objemu plateb bylo vydáno v tis. Kc na externím Ovzduší a Odpadní Pevné Pudy a Snížení Ochranu Ochranu Výzkum organizacím klima vody odpady spodní hluku a krajiny pred a vývoj Celkem vodu vibrace zárením v tis. Kc Ostatní aktivity 1) 1) Do ostatních aktivit patrí zejména vzdelávání, kurzy, poskytování informací a další nespecifikované cinnosti pri ochrane životního prostredí objednané u jiných organizací. B. Investice na ochranu životního prostredí V tomto oddíle se uvede porizovací cena nove realizovaných investic do stroju, budov a staveb, do pozemku , pudy a vodních toku, které zcela nebo cástecne snižují zátež na životní prostredí. Rovnež se zahrnují investice na rozšírení, zmenu, prizpusobení a zdokonalení stávajícího zarízení, pokud jejich cílem je snížení , odstranení, nebo prevence vlivu škodících životnímu prostredí. Hodnota investic ( investicních výdaju) se vyjádrí souctem porizovacích cen všech investic na ochranu životního prostredí uvedených do provozu v daném roce. Investice na ochranu životního prostredí uved te v clenení na B.1 – investice do koncových zarízení a B. 2 – investice do integrovaných zarízení. 84 B.1. Investice do koncových – výstupních zarízení a technologií Poznávacím znakem koncových – výstupních zarízení ( end of pipe) je, že se neúcastní bezprostredne výrobního procesu, netvorí integrální cást výrobních zarízení. Mezi koncová – výstupní zarízení patrí samostatné komponenty (technologie, stavby, soubory zarízení), jejichž úkolem je merit, regulovat, odstranovat nebo snižovat vlivy, které jsou vyvolány výrobní cinností podniku a které pusobí nepríznive na životní prostredí zejména mimo areál podniku. Jedná se na príklad o: ?? Filtry a cisticky vzduchu, odsirovací zarízení, lapace popílku, odstredivky, chladice, kondensátory plynu apod. ?? Podnikové cisticky odpadních vod, nádrže odpadních vod, odkalovací zarízení, separátory oleju , sedimentacní a neutralizacní nádrže, tankery a nádrže pro prepravu a skladování odpadních vod apod. ?? Zarízení pro prepravu a skladování tuhých odpadu, zarízení na trídení, lisování a jiné zpracování tuhých odpadu, zakládaní podnikových skládek apod. ?? Zarízení na snížení hlucnosti a odstranování vibrací, protihlukové steny, zapouzdrení a kapotáž výrobních linek apod. ?? Ochrana a sanace pudy a spodních vod, dekontaminace zeme, výsadba stromu,výstavba hrází, zhutnování povrchu, rekultivace skládek apod. ?? Ochrana biotopu , ochrana a obnova prírodních areálu, mokrin, pastvin a luk, skalních útvaru apod. Náklady na koncové – výstupní investice v tisících Kc (Prosíme, ujistete se, že soucet cástek za jednotlivé oblasti se rovná celkovému objemu nákladu) Náklady celkem v tis. Kc Z celkových nákladu bylo vydáno v tis. Kc Ovzduší Odpadní Pevné Pudy a a klima vody odpady spodní vodu na Snížení Ochranu Ochranu Výzkum hluku a krajiny pred a vývoj vibrace zárením Ostatní aktivity V následujícím prehledu uved te, prosíme, strucný popis nejvýznamnejších koncových investic. Na každém rádku uved te název , nebo úcel investice a její cenu. Popis investice, úcel nebo název Cena v tis. Kc B.2. Investice do zarízení integrovaných do výrobního procesu Investice do zarízení integrovaných do výrobního procesu pusobí bezprostredne na výrobní proces, nebo jsou jeho nedelitelnou soucástí. Jedná se o nová nebo modifikovaná výrobní zarízení, která jsou projektována tak, aby ochrana životního prostredí byla integrální cástí výrobního procesu. Jsou to casto zarízení specifická 85 pro jednotlivé podniky nebo výrobní odvetví. Jejich smyslem je, aby výrobní proces neprodukoval nebo alespon snížil emise a ekologickou zátež životního prostredí, nebo aby výstupy z výroby (i jejich obaly) byly šetrné k životnímu prostredí. Do šetrení se zahrnují predevším ty investice, jejichž hlavním smyslem je snížení nepríznivých vlivu na životní prostredí . V tom prípade se do šetrení zahrnuje celková hodnota investice ( porizovací cena). V rade prípadu je ale zarízení na ochranu životního prostredí plne integrováno do výrobního zarízení ( napr. pri porízení nové výrobní linky) a nelze samostatne vycíslit cenu komponentu, které snižují nepríznivý vliv na životní prostredí. V takovém prípade se do šetrení zahrnuje pouze ta cást (vícenáklady) porizovací ceny investice, která – dle Vašeho odhadu – je spojena s ochranou životního prostredí. Do šetrení se rovnež zahrnují vícenáklady na porízení takové výrobní linky, která je šetrnejší k životnímu prostredí než stávající zarízení. Jestliže zmeny výrobního zarízení Vašeho podniku byly vynuceny zákony nebo regulacními opatreními, do šetrení se zahrnuje ( jako náklad na investici) i ztráta fixního kapitálu, která byla vyvolána vyrazením dosavadního zarízení. Tuto ztrátu fixního kapitálu odhadnete bud na základe zustatkové hodnoty vyrazovaného zarízení nebo podle zbývající doby možného využívání takového zarízení. Mezi integrované investice patrí napríklad : ?? Zarízení k prubežné kontrole nebo regulaci látek vypouštených do vzduchu, recirkulace plynu, ovládání spalovacích technologií, prechod z fosilních paliv na jiné typy vytápení, redukce využívání nebezpecných plynu ( typu freonu) ve výrobe u hotových výrobku a pod. ?? Zavedení uzavrených systému pro využívání vody, chladící systémy, recirkulace vody, snížení úniku pevných nebo chemických substancí do vody, zavedení protibežného vyplachování, prubežná filtrace vody apod. ?? Zarízení k využívání odpadu, využívání druhotných surovin, snížení spotreby surovin, prechod na méne znecišt ující výrobní postupy, zavedení obalové techniky šetrné k životnímu prostredí apod. ?? Zarízení sloužící ke snížení hlucnosti a vibrací, kapotáž a zapouzdrení strojního zarízení, odpružení strojního zarízení a pod. ?? Merící , kontrolní a regulacní zarízení. Náklady na integrované investice v tisících Kc (Prosíme, ujistete se, že soucet cástek za jednotlivé oblasti se rovná celkovému objemu nákladu) Náklady celkem v tis. Kc Z celkových nákladu bylo vydáno v tis. Kc na Ovzduší Odpadní Pevné Pudy a Snížení a klima vody odpady spodní hluku a vodu vibrace Ochranu Ochranu Výzkum Ostatní krajiny pred a vývoj aktivity zárením V následujícím prehledu uved te, prosíme, strucný popis nejvýznamnejších integrovaných investic. Na každém rádku uved te název, nebo úcel investice a její cenu. 86 Popis investice, úcel nebo název Cena v tis. Kc C. Príjmy a úspory nákladu plynoucí z ochrany životního prostredí Do tohoto oddílu se zahrnují príjmy, které podnik získal z prodeje vedlejší produktu, které vznikly pri cinnostech spojených s ochranou životního prostredí. Jedná se napríklad o príjmy z prodeje druhotných surovin, prodeje chemikálií zachycených filtracním zarízením, prodej kalu a odpadu na další zpracování apod. Do tohoto oddílu se zahrnují - jako prínos – náklady, které podnik usporil díky opatrením na ochranu životního prostredí. Jedná se napríklad o úspory pri spotrebe materiálu vyvolané substitucí materiálu, úspory ve spotrebe vody vlivem recyklace nebo lepším využitím vlastním zdroju, zpetným nebo vícenásobným využíváním materiálu apod. Pokud nemáte k dispozici evidenci takových príjmu a úspor a takové príjmy a úspory se ve Vašem podniku vyskytují, prosíme alespon o Váš odhad Celkové príjmy a úspory z ochrany životního prostredí v tis. Kc Príjmy a úspory celkem v tis.Kc Príjmy v tis. Kc Úspory nákladu v tis. Kc D. Dotace na ochranu životního prostredí V tomto oddíle se uvedou všechny dotace (granty, dary), které podnik obdržel z verejných nebo soukromých zdroju (vcetne zdroju ze zahranicí) na provedení nebo spolufinancování investic na ochranu životního prostredí a na výzkum a vývoj ekologicky cisté nebo ekologicky prátelské produkce. Celkovou cástku rozdelte, prosíme, do oblastí (domén) ochrany životního prostredí. Pokud nemáte presnou evidenci, uved te alespon Váš odhad. Dotace na ochranu životního prostredí v tisících Kc (Prosíme, ujistete se, že soucet cástek za jednotlivé oblasti se rovná celkovému objemu dotací) Dotace celkem v tis. Kc Ovzduší a klima Odpadní vody Z celkového objemu dotací bylo použito v tis. Kc na Pevné Pudy a Snížení Ochranu Ochranu Výzkum odpady spodní hluku a krajiny pred a vývoj vibrace zárením vodu Ostatní aktivity E. Poplatky a pokuty V tomto oddíle se uvedou všechny poplatky spojené se znecišt ováním životního prostredí, které podnik uhradil v daném roce orgánum verejné správy. Patrí sem 87 napríklad pravidelní platby za znecišt ování ovzduší nebo vody. Nezahrnují se však pokuty za nedodržování narízení a regulacních opatrení na ochranu životního prostredí apod. Poplatky spojené s ochranou životního prostredí v tisících Kc (Prosíme, ujistete se, že soucet cástek za jednotlivé oblasti se rovná celkovému objemu daní a poplatku) Poplatky celkem v tis. Kc Ovzduší a klima Z celkového objemu daní a poplatku se postih týkal v tis. Kc techto oblastí Odpadní Pevné Pudy a Snížení Ochranu Ochranu Výzkum Ostatní vody odpady spodní hluku a krajiny pred a vývoj aktivity vodu vibrace zárením Vyplnený dotazník zašlete, prosíme , ve stanoveném termínu na adresu : Dekujeme Vám za vyplnení dotazníku * * * Tento dotazník byl navržen na základe pripravované harmonizace informacních systému o životním prostredí clenských zemí EU a Ceské republiky. V zemích EU slouží údaje o výdajích na ochranu životního prostredí jednak k hodnocení ekologické politiky jednotlivých státu a jednak k porovnávání podniku z hlediska jejich environmentálních nákladu. V techto zemí se stále více stává podnikovou praxí poskytovat informace o podnikových aktivitách pri ochrane životního prostredí jak zákazníkum tak široké verejnosti. Tento dotazník je pripraven pro pilotní šetrení a chceme jej dále zpresnovat i podle Vašich návrhu. Proto si Vám dovolujeme na záver položit nekolik otázek, spojených s vyplnováním tohoto dotazníku. Pokud na ne odpovíte, tak velice nám pomužete a prispejete ke zdokonalení tohoto šetrení. 1. Máte v podniku zavedenu evidenci výdaju a nákladu na ochranu životního prostred environmentální úcetnictví ? Odpoved : ANO NE (Vaší odpoved zakroužkujte) nebo 2. Bylo pro Vás vyplnení tohoto dotazníku pracné? Kolik casu jste spotrebovali k vyplnení tohoto dotazníku? 3. Co doporucujete na dotazníku zpresnit nebo lépe vyjádrit? Pokud to považujete za potrebné , napište nám na dotazník svuj názor : ------Soubor 42 respondentu, tj. podniku, které se svými pripomínkami pruzkumu zúcastnily, se skládal z podniku ruzné velikosti od 5 zamestnancu do 3800 zamestnancu. Nejvíce podniku (27% z celkového poctu) se nacházelo ve skupine 100 – 499 zamestnancu, nejméne (10% z celkového poctu) ve skupine 1000 a více zamestnancu. Skupina malých podniku ( do 49 zamestnancu) byla v souboru respondentu zastoupena necelou petinou z celkového poctu podniku. Pruzkum tedy zahrnul relativne široké spektrum podniku od malých podniku, kde byly ocekávány urcité problémy s poskytováním informací, až po stredne velké podniky a také nekolik velkých podniku, které byly vybrány zámerne, protože jsme o nich meli informace o tom, že mají vlastní operativní evidenci aktivit souvisejících s ochranou životního prostredí . 88 Pruzkum byl proveden v podnicích ruzných odvetví, aby bylo možno posoudit, do jaké míry by bylo možné požadovat informace i od neprumyslových podniku. Proto byl pruzkum proveden i v zemedelství, ve stavebnictví, v doprave a v odvetvích obchodu a služeb. Pokud se týká prumyslu , byl pruzkum rozprostren na odvetví od OKEC 15 do OKEC 36 . Stanovisko bylo získáno i od podniku odvetví 37. Nepodarilo se zjistit situaci v podnicích odvetví OKEC 10 až 15, což jsou odvetví dobývání nerostných surovin. Dosažení relativne vysoké úrovne response (asi 70%) pricítáme mimo jiné i tomu, že šetrení probíhalo formou prímého dotazování tazateli. V clenských zemí EU je vysoká míra návratnosti výkazu pri šetrení environmentálních výdaju podniku ve Spolkové republice Nemecko (pres 90%), kde jde o obligatorní šetrení a nedodání výkazu je klasifikováno jako porušení zákona. Vysoká response je i v Holandsku – opet jde o obligatorní šetrení – pohybuje se kolem 71%. Ostatní clenské zeme EU udávají response u tohoto obligatorního šetrení zhruba v rozmezí 60 až 70 %. Na druhé strane je treba brát v úvahu, že v podmínkách pruzkumu organizovaného pro úcely této studie, se jednalo o dobrovolnou spolupráci podniku a pruzkum pritom neorganizoval státní orgán ale pracovníci univerzity. Bylo nutno se tedy spoléhat na pochopení vedoucích pracovníku podniku a na jejich ochotu spolupracovat. Významnou roli pri tom sehráli tazatelé, kterí spolupráci projednali a poskytli i základní metodická vysvetlení. Museli navštívit podnik nejméne dvakrát – pri vstupní návšteve, která mela informativní až metodický charakter a pri návšteve záverecné, kdy získali zpet bud vyplnený dotazník, nebo písemná stanoviska podniku a krome toho zaznamenali ústní pripomínky od daného podniku. Díky pochopení predstavitelu podniku i díky práci tazatelu lze výsledky pruzkumu hodnotit jako dobre využitelné pro hodnocení zvolené metody. Pruzkumem byla získána rada informací, návrhu a stanovisek podniku business sektoru. Zejména se podarilo vyjasnit radu problému, které souvisí s budoucím zavedením statistického výkazu do systému zjišt ování CSÚ. Ze 42 podniku, které se svými pripomínkami pruzkumu zúcastnily, má zavedenu evidenci aktivit v oblasti ochrany životního prostredí 14 podniku, z toho 2 podniky mají zaveden QEMS podle ISO 14 000 a 1 podnik EMAS. Z celkového poctu 42 podniku, které se do pruzkumu zapojily, jich dve tretiny vyplnilo návrh výkazu reálnými daty a mohlo si tak prakticky odzkoušet složitost s tím spojené práce a odhadnout približný cas potrebný k pro studování obsahu dotazníku a k jeho vyplnení. Z odpovedí podniku vyplynulo, že vetšine z nich (63%) stacilo k vyplnení dotazníku 30 – 90 minut. Zhruba petina ( 22%) udala spotrebu casu v rozmezí dve až tri hodiny a 2 podniky odhadovaly spotrebovaný cas na 4 hodiny. Urcitou výjimkou byly další dva podniky, z nichž jeden odhadoval potrebný cas na 1 a více pracovních dnu a druhý dokonce na 14 dní. Jednalo se však o podniky, které mají znacne široký vejír aktivit poskytovaných v oblasti životního prostredí ( napríklad podniky typu technických služeb), jsou organizacne rozcleneny do vetšího poctu samostatných stredisek a k vyplnení výkazu by potrebovaly zorganizovat vnitropodnikový sber dat. Lze predpokládat, že pri vytvorení odpovídající vnitropodnikové evidence by pravidelné 89 každorocní poskytování týchž informací o výdajích na ochranu životního prostredí bylo podstatne méne administrativne nárocné. Pokud se týká podniku, pro které vyplnení výkazu nepredstavovalo vetší problém, lze je rozdelit do nekolik skupin: ?? Podnik je malý co do poctu pracovníku a není problém potrebné údaje získat z relativne malého poctu úcetních dokladu nebo z relativne méne rozsáhlé evidence. ?? Odvetvová struktura podnikových aktivit je zamerena na malý pocet výrobních oboru, tomu odpovídá i organizace úcetnictví a operativní evidence, takže identifikace dat o environmentálních nákladech podniku, která jsou potrebná k vyplnení výkazu, není príliš nárocná. ?? Podnik má zaveden EMAS nebo alespon operativní vnitropodnikovou evidenci aktivit v oblasti ochrany životního prostredí a prípadne reportuje o svých aktivitách príslušnému resortnímu ministerstvu. Z pruzkumu vyplývá, že rozhodující váhu z hlediska pracnosti výkazu mají vlivy uvedené v prvních dvou skupinách. Další zajímavou zkušeností z pruzkumu bylo, že obe šetrená zemedelská družstva uvedla, že k vyplnení výkazu potrebovala jen cca 15 minut. Tyto výsledky je ovšem treba brát jen jako orientacní, jednak jde o hrubé odhady pracnosti a dále se podniky v rámci pruzkumu nezabývaly žádnými vnitrními logickými vazbami a kontrolami poskytovaných dat . U tech podniku, které vyplnily návrh výkazu ve všech položkách, byla posuzována také jejich schopnost poskytnout údaje tam, kde nebyly k dispozici prímé údaje. Zejména šlo o to zjistit, do jaké míry využily podniky možnost data odhadovat a prípadne klícovat souhrnné položky výdaju do domén, napr. v procentním vyjádrení. Ukázalo se, že pro vetšinu podniku to nebyl problém. Presto rada podniku ve svých pripomínkách doporucuje pracovat s prímými daty, která se opírají o úcetnictví nebo jinou podnikovou evidenci. Rovnež doporucují, aby na výkaze bylo rozdelení výdaju do domén predepsáno prímo v penežním vyjádrení. Pokud se týká zkušeností s clenením výdaju do domén, ukazuje se, že ve frekvenci jednotlivých domén jsou znacné rozdíly. Celkove lze shnout, že na vyplnených výkazech byly jednotlivé domény využity takto : ?? v 85% byla využita doména “ Nakládání s odpadními vodami” a v 73% doména “Nakládání s odpady”, ?? v 65% byla využita doména “Ochrana ovzduší a klimatu”, ?? ve 42% byla využita doména “Ochrana a sanace pudy, podzemních a povrchových vod”, ?? 5 podniku ( cca 17%) využilo i doménu „Omezování hluku a vibrací”, ?? 3 podniky využily doménu “ Ochrana biodiverzity a krajiny” a 1 podnik doménu “ Výzkum a vývoj”, ?? 7 podniku ( cca 25%) použilo také doménu “Ostatní aktivity na ochranu životního prostredí”, ?? Doména “ Ochrana proti zárení” nebyla využita vubec. 90 Z uvedených dat je patrné, že nejvíce frekventovanými oblastmi ochrany životního prostredí jsou domény týkající se nakládání s odpadními vodami a nakládání s odpady. K nim lze priradit ješte domény týkající se ochrany ovzduší a klimatu a ochrany a sanace pudy. Tento poznatek je v podstate v souladu s výsledky delení výdaju do domén, které prináší zpracování výkazu pri zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v clenských zemích EU. Na príklad v Holandsku více jak 90% podniku, které vyplnují príslušný statistický výkaz, pravidelne využívá domény týkající se nakládání s odpadními vodami a nakládání s odpady a cca 60% podniku využívá ješte doménu „Ochrana ovzduší a klimatu”. Pritom se od sebe liší frekvence využívání domén pri delení bežných výdaju, delení investic “end of pipe” a pri delení tak zvaných integrovaných investic. Domníváme se, že tyto poznatky by mohly být vzaty v úvahu pri konstruování budoucího statistického výkazu v Ceské republice. Stejne jako v nekterých státech by jedním rešením pri clenen výdaju na výkaze bylo použití jen nekolika nejvíce frekventovaných domén a zbývající domény by mohly být zahrnuty do souhrnné položky “ Ostatní aktivity”. Celkove lze doporucení respondentu zobecnit takto : Vetšinový názor podniku vyústil v akceptování potrebnosti zjišt ovaných dat. Ukázalo se rovnež, že vlastní vyplnení výkazu není príliš pracné, zejména pokud má podnik zavedenu jakoukoliv evidenci aktivit v oblasti ochrany životního prostredí. Dle názoru podniku nejvíce casu bylo zapotrebí ke studiu metodických vysvetlivek uvedených na dotazníku. Pokud podniky doporucily nekterá dílcí zpresnení metodických textu, nebyl problém je akceptovat. Problémy pri vyplnování návrhu výkazu reálnými daty lze problémy shrnout do techto bodu : ?? Zjištení poctu pracovníku, kterí se pouze na cást pracovního úvazku podílejí na ochrane životního prostredí a zjištení príslušných nákladu na tyto zamestnance. ?? Výpocet príjmu a úspor za by-produkt získaný pri ochrane životního prostredí. Vetšina podniku uvádí, že nemá zavedenu potrebnou evidenci príjmu a úspor. ?? Zjišt ování plateb za merení emisí u motorových vozidel. ?? Delení výdaju do domén ochrany životního prostredí. Vetšina podniku sdelila, že delení do domén ochrany životního prostredí je pro ne urcitá novinka. V podnicích však mají zavedenu evidenci výdaju na nakládání s odpadními vodami, s odpady a s aktivitami na ochranu ovzduší a klimatu. Pro zavedení statistického šetrení podniky doporucují : ?? Šetrení zavést obligatorne príslušným legislativním opatrením, aby poskytování dat bylo pro podnik povinností, pritom ale zároven zajistit, aby podnikové údaje o jeho individuálních výdajích na ochranu životního prostredí nebyly použity ( zneužity) proti zájmum podniku, napríklad k jeho postihu, k mediální kritice podniku nebo k informování jeho konkurence. 91 ?? Formuláre statistického šetrení poskytnout podnikum s dostatecným predstihem pred zahájením financního roku tak, aby si podnik mohl pripravit potrebnou vnitropodnikovou evidenci nebo úcetnictví. Prípadne, aby mohl zabezpecit úpravy vnitropodnikového informacního systému a aplikaci softwarového vybavení. V této souvislosti podniky signalizují, že, pokud pro ne zpracovává úcetnictví externí firma, mohou s novým statistickým šetrením vzniknout pro podnik urcité vícenáklady. ?? Všechny údaje na statistickém výkaze se doporucují uvádet v penežním vyjádrení, nepožadovat odhady podílu v procentním vyjádrení. ?? Pripravit pro podniky metodické návody nebo doporucení bud pro zavedení evidence nebo úcetního podsystému. Z charakteru techto pripomínek je zrejmé, že v naprosté vetšine se jedná o doporucení úcelná, kterým bude možno pri príprave konkrétní podoby výkazu vyhovet. Nekteré podniky uvedly ješte další doporucení, kterým by však bylo velmi obtížné vyhovet. Jedná se zejména o požadavek, aby na statistickém výkaze byla u jednotlivých položek uvedena odvolání na císla úctu stávající úcetní osnovy. Tomuto doporucení není dost dobre možné vyhovet, protože rada zjišt ovaných položek nemá prímou vazbu na úcetnictví, jedná se hlavne o údaje, které je treba získat bud výpoctem nebo zavedením pomocné evidence (napríklad u investic integrovaných do výrobního procesu). Dalším návrhem techto podniku bylo, aby se do výdaju zahrnovaly i náhrady škod, které podnik zpusobil a pokuty za nedodržování povinností v oblasti ochrany životního tohoto doporucení by znamenala zásadní odchylku prostredí. Realizace od mezinárodne standardizované metodologie. Odporovalo by to i “filozofii” výdaju na ochranu životního prostredí. Výdaje na ochranu životního prostredí mají vyjadrovat aktivní prínos podniku k ochrane životního prostredí , nemají však obsahovat postih podniku za porušování zásad této ochrany. Souhrnne je možno konstatovat, že provedení pilotního testu statistického výkazu dalo odpovedi na všechny položené otázky. Duležitým záverem je predevším to, že rozsah dat požadovaný v návrhu statistického výkazu odpovídá možnostem podniku. Rovnež lze ocekávat, že do budoucna usnadní výpocet údaju pro nekteré zejména príjmové položky postupné zavedení operativní evidence v podnicích. Pro první fázi zavedení výkazu lze zvážit prípadné zjednodušení delení výdaju do domén. Pruzkum v podstate neprinesl pripomínky k forme zjišt ování a k jeho srozumitelnosti. Také odvetvová specifika vyplnení výkazu nekomplikují. Pracnost pri vyplnování výkazu ovlivnila predevším organizacní clenitost podniku a škála jeho aktivit v oblasti životního prostredí. Tento problém nepochybne v budoucnu odstraní vetší pripravenost operativní evidence podniku, jestliže výkaz bude zaveden jako periodický a obligatorní. Doba potrebná k vyplnení výkazu je podle výsledku pruzkumu relativne malá. U vetšiny podniku se pohybovala od pul hodiny do trí hodin.. Podniky požadují obligatornost výkazu také proto, že tím bude ze zákona zabezpecena ochrana individuelních podnikových dat. Soucasne by byla podnikum dána možnost se na zavedení výkazu pripravit v dostatecném casovém predstihu. 92 Podniky ocenují komplexnost vecného záberu výkazu, obsahuje jak položky analytického, tak syntetického charakteru a umožnuje podnikum získat prehled o interních a externích zdrojích, které podnik smeruje do ochrany životního prostredí. Pri sledování dynamiky výdaju v casové rade poskytuje podmínky pro analýzu jednotlivých druhu výdaju a umožnuje reporting podniku smerem k verejnosti v CR i v zahranicí Vzhledem k harmonizaci navrženého dotazníku s metodologií EU chápou nekteré podniky návrh výkazu jako “krok správným smerem”. Za významný pozitivní faktor pro realizaci tohoto šetrení považujeme skutecnost, že Ministerstvo životního prostredí CR vydalo v soucasné dobe metodický pokyn pro zavedení enviromentálního manažerského úcetnictví, jehož prílohou je podrobná metodologie environmentálního úcetnictví. Zavedení obligatorního statistického zjišt ování environmentálních výdaju podniku se tak v Ceské republice stává soucástí širokého proudu aktivit smerujících k zvýšení váhy strategie trvale udržitelného rozvoje. 93 8. Projekt statistického zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru v CR Informacní deficit Ceské republiky v oblasti zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí se promítá jednak v kvalite monitorování trvale udržitelného rozvoje, jednak v možnostech integrace stávajícího systému národních úctu s environmentálními aktivitami. Konfrontace se situací ve vetšine zemí EU ukazuje, že základním problémem je rešení tech deficitu, které souvisejí se zjišt ováním výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru. Realizace pilotního testu takového zjišt ování overovala možnost jít cestou statistického výkazu, který by integroval dosud samostatné zjišt ování ekologických investic se zjišt ováním bežných podnikových výdaju na ochranu životního prostredí v rozsahu a strukture harmonizované s požadavky Eurostatu. Pri vlastním koncipování konecného návrhu statistického výkazu byla samozrejme základem metodologie Eurostatu, ale soucasne byly maximálne využity poznatky získané z vlastního pilotního šetrení u vzorku podniku a také poznatky, které vyplynuly z hodnocení prístupu nekterých evropských zemí k podobnému zjišt ování. Pri rozpracování projektu statistického zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí byla postupne rešeny tyto úlohy: ?? Návrh modulu statistického výkazu ?? Vymezení zpravodajského souboru business sektoru ?? Varianty statistického zjišt ování ?? Aplikace výberového zjišt ování ?? Organizacní príprava statistického zjišt ování V této strukture je tato kapitola rozdelena do subkapitol. 8.1 Návrh modulu statistického výkazu Obsah navrženého statistického výkazu odpovídá vymezení výdaju v business sektoru v CR tak, jak je toto vymezení navrženo v této studii v kapitole 6.2. To znamená, že respektuje možnost vyjádrení výdaju podle “abater porinciple” a podle “financing principle” a tedy vytvorení urcité bilance techto výdaju za každý referencní podnik a za agregaci za business sektor jako celek. Pro obsah a podrobnost metodologie jednotlivých ukazatelu na výkaze byla urcující metodologie EU a také praktické zkušenosti z realizace tohoto šetrení v clenských zemích EU. Pri konkrétní formulaci metodických vysvetlivek v ceské verzi výkazu byly rovnež využity : ?? návrhy podniku, které se zúcastnily pre-testu ?? návrhy expertu, kterí výkaz posuzovali ?? návrhy odborníku na úcetnictví, zvlášte pak na EMAS 94 ?? konzultace na Ministerstvu pro životní prostredí CR, pri kterých byly hledány možnosti terminologického sblížení mezi statistickým zjišt ováním výdaju na ochranu životního prostredí a úcetním sledováním nákladu, tak jak je pripravováno pro realizaci programu EMAS. Pojmenování ukazatelu vychází z metodologie EU, to znamená, že se predevším používá výraz “Výdaje na ochranu životního prostredí” (viz anglický ekvivalent “Ependiture”) . Pri pojmenování nekterých složek techto výdaju se používá výraz “Náklady” (viz anglický ekvivalent “Costs”). Používání techto výrazu nelze plne harmonizovat s terminologií bežne používanou v Ceské republice v úcetnictví, protože obsahové vymezení ukazatele zjišt ovaného ukazatele “výdaju” se nekryje s vymezením úcetního pojmu “náklady”. Nejde tedy o schematické prebírání terminologie EU, ale o vyjádrení obsahové odlišnosti výrazu “Výdaj” („Expenditure”) od výrazu “Náklady” (Costs). Návrh na statistický výkaz obsahuje všechny druhy výdaju a príjmu spojené s ochranou životního prostredí. Je tomu tak proto, aby bylo možno již na úrovni podniku-respondenta aplikovat bilancní prístup, který vyplývá z uplatnení “abater principle” a “financing principle” . Urcitý typ bilance, kterou je možno pri uplatnení obou techto principu sestavit, poskytuje podniku-respondentu možnost mít relativne ucelený prehled o všech aktivitách, které podnik smeruje do oblasti životního prostredí a vycíslit podíl vlastních podnikových zdroju. Takové informace jsou dobre využitelné i pro vnitropodnikové analýzy. Zároven podniku vzniká možnost využít techto informací pro informování akcionáru a pri vytvárení image podniku. Autori studie proto doporucují strukturu všech výdajových typu zachovat a umožnit tak aplikaci uvedeného bilancního principu. Návrh na statistický výkaz pocítá v základní variante s tím, že u všech výdajových typu budou výdaje deleny podle úcelu do 9 oblastí ( domén) ochrany životního prostredí tak, jak tyto domény vymezuje klasifikace CEPA 2000. A to i pres to, že z dosavadní praxe clenských zemí EU vyplývá, že v techto zemích se doposud nesleduje delení výdaju do všech domén ochrany životního prostredí. Vetšinou se sledují 4 domény, maximálne až 6 domén a zbývající výdaje se zahrnují do položky “Ostatní”. Také pre-test, provedený v CR, ukázal, že zpracovatelé výkazu použili maximálne 5-6 domén. Domníváme se, že k podobnému zjednodušení v budoucnu pristoupí i CSÚ, protože omezení trídení výdaju na menší pocet domén by prineslo zjednodušení statistického výkazu a tedy menší administrativní zátež pro respondenty a menší pracnost pri statistickém zpracování dat. V první fázi zavedení výkazu však bude úcelné zjistit skutecné rozložení cetnosti jednotlivých prípadu. Vlastní vytvorení statistického výkazu je možno realizovat dvojím zpusobem. Za prvé je možno vytvorit jeden statistický výkaz, který bude obsahovat jak investicní, tak bežné výdaje vcetne dalších údaju nezbytných pro sestavení bilance.To znamená, že obsah, rozsah i tvar výkazu by zhruba odpovídal návrhu výkazu, který bude uveden na dalších stránkách. Koncepce jednoho výkazu má nekolik výhod: ?? je úspornejší a pro podnik jednodušší, 95 ?? podnik-respondent má na jednom dokumentu prehled o svých výdajích na ochranu životního prostredí a jejich vazbách, ?? zpracovatel výkazu (napr. Ceský statistický úrad) má automaticky zabezpecenu identitu souboru za respondenty podle všech výdajových typu. Jako druhá možná cesta prichází v úvahu zachování existence stávajících statistických výkazu o investicích ( vcetne již zjišt ovaných údaju o investicích na ochranu životního prostredí), pouze by bylo treba tento výkaz doplnit o presnejší vymezení investic na ochranu životního prostredí. (K tomu lze využít cást navrženého výkazu). Bežné výdaje na ochranu životního prostredí a další výdajové typy ( viz zbývající cásti navrženého výkazu) by se pri použití této koncepce musely šetrit novým samostatným statistickým výkazem. Na obou výkazech by musel být respondent jednoznacne identifikován, aby pri zpracování dat bylo možno údaje z obou výkazu spojit. Základní praktickou výhodou této druhé varianty je využití již dlouhodobe zavedeného zjišt ování o investicích, zejména však skutecnost, že tímto zpusobem by bylo možno zachytit i nekteré menší investory, které výberový prístup ke zjišt ování výdaju podniku nemusí zachytit. Autori doporucují aplikovat variantu prvou. Je pro podnik i pro ústrední orgány lépe využitelná a odpovídá i prístupum, které v této oblasti používají jiné státy. Návrh výkazu Rešení konkrétní konecné podoby statistického výkazu vycházelo ze snahy skloubit nároky na obsah zjišt ování s formálními kriterii, které by mel obligatorní výkaz uplatnovaný v podnikové sfére splnovat. Obtížnost této úlohy spocívala jednak v nezbytnosti vybavit jednotlivé oddíly výkazu srozumitelným blokem vysvetlivek k zjišt ovaným skutecnostem, jednak v hledání optimální struktury zjišt ovaných ukazatelu. V konecném návrhu výkazu jsou uplatneny zkušenosti a poznatky z provedeného pilotního testu výkazu u 62 ceských podniku a také nekteré pozitivní prvky z aplikace podobného statistického šetrení v jiných státech ( zejména Švédsku, SRN, Rakousku, Portugalsku a Velké Britanii). Dále uvedený návrh formálního ztvárnení a obsahového naplnení statistického výkazu chápeme jako základní modul. Další alternativy lze z tohoto základního modulu odvodit redukcí nebo naopak rozšírením obsahu zjišt ování nebo uplatnením menší podrobnosti položek . Tyto možnosti uvádíme v dalším textu. Základní návrh výkazu na uveden na následujících stránkách. 96 NÁVRH VÝKAZU Výkaz o výdajích na ochranu životního prostredí za rok …………….. Eko 1-01 Registrováno CSÚ c.VK……… ze dne Vyplnený dotazník prosíme vrátit Ceskému statistickému nejpozdeji do dne………..………...a to i v prípade, že jste žádné výdaje na ochranu životního prostredí v daném roce nemeli. Je to duležité pro výsledky zpracování dat. Všechny údaje uvedené v tomto dotazníku jsou chráneny dle zákona c. 89/1995 Sb. O státní statistické službe. Nebudou poskytnuty žádné další osobe, komercní organizaci, nebo orgánum verejné správy. Individuální respondent nebude identifikovatelný v žádné zpráve nebo ve výstupech ze zpracování dat. Název a adresa zpravodajské jednotky: …………………………………………………………………………………… ICO: ……………………………… Odvetví (OKEC)…………… Cís.kraje…………………… . Pocet pracovníku (fyz. osoby) organizace k 31.prosinci daného roku ……………… Osoba,která výkaz sestavila: Podpis……………………. Jméno ………………………………………. Telefon …………………….. Fax…………………. …. E-mail…………………. Jestliže budete potrebovat poradit s vyplnením tohoto výkazu, kontaktujte naší poradenskou službu: telefon…………………… nebo E-mail ……………………………. Dríve než pristoupíte k vyplnení dotazníku, seznamte se s temito metodickými instrukcemi : ?? Všechny výdaje se vztahují výhradne k roku 200.. ?? Výdaje, které uvedete na výkaze, by mely odpovídat údajum vaší vnitropodnikové evidence nebo úcetnictví ?? Výdaje uvádejte, prosíme, v zaokrouhlení na celé tisíce (1000) Kc ?? Do výdaju se nezahrnují ty výdaje, jejichž prvotním cílem je zvýšení ochrany zdraví nebo zvýšení bezpecnosti, prípadne zlepšení hospodárského výsledku, i když soucasne prospívají životnímu prostredí. ?? Do výdaju se rovnež nezahrnují odpisy ekologických investic a úroky z úveru. ?? V prípade, že urcitý výdaj se ve vaší organizaci nevyskytuje nebo se vás netýká, polícko (oddíl) proškrtnete. ?? Pokud nemáte žádné výdaje na životní prostredí, prosíme, vyplnte pouze základní údaje o Vašem podniku a i tento výkaz nám zašlete. Toto statistické šetrení je výberové, potrebujeme znát i podíl tech 97 organizací, které v daném roce výdaje a náklady na ochranu životního prostredí nemely. Výdaje na ochranu životního prostredí zahrnují všechny výdaje, které organizace vydala v daném roce s cílem snížit znecištení životního prostredí. Jedná se jak o výdaje na prevenci takového znecištení, tak o výdaje na snížení nebo odstranení tohoto znecištení , napríklad vzduchu nebo vody, na ochranu pudy a spodních vod, na snížení hlucnosti, na nakládání s odpady a také na výzkum a vývoj s tím spojený. Podle mezinárodní klasifikace (CEPA 2000) je nutno tyto výdaje clenit do 9 oblastí (domén) ochrany životního prostredí. Budeme se Vás proto ptát, jakou cást z celkových výdaju jste vydali na jednotlivé oblasti (domény). Pokud nemáte v podniku takové trídení výdaju zavedeno ,stací nám Váš odborný odhad . Souhrn výdaju na ochranu životního prostredí je v dotazníku rozdelen na tyto oddíly : A.1. Platby externím organizacím za služby spojené s ochranou životního prostredí, vcetne nakládání s odpady A.2. Ostatní bežné náklady organizace na cinnosti související s ochranou životního prostredí - to jsou zejména náklady na zamestnance, materiál, energie apod , náklady na rízení ochrany životního prostredí, na environmentální management, provoz informacního systému a na kontrolní cinnost. B. Porizovací cena investic na ochranu životního prostredí a to za investice uvedené v daném roce do provozu C. Príjmy , které vyplývají, z ochrany životního prostredí ( vcetne úspor nákladu). D. Dotace prijaté na ochranu životního prostredí E. Poplatky spojené s ochranou životního prostredí Celkové výdaje na ochranu životního prostredí = (A.1 + A.2 + B – C) + (E– D) (zpusob výpoctu je harmonizován s praxí používanou v zemích EU, je možno jej použít i pro podnikové potreby ) A.1 Platby externím organizacím za služby spojené s ochranou životního prostredí Do tohoto oddílu dotazníku se zahrnují platby za služby objednané u jiných podniku a u organizací verejné správy, napríklad platby za odvoz a skládku tuhých odpadu, za stocné a cištení odpadních vod, za sušení nebo lisování kalu, odstranování kontaminované zeminy,za merení zplodin (vcetne výfukových plynu), platby ruzným agenturám za konzultacní, poradenské a kontrolní služby,za inspekcní cinnost a poplatky inspektorum ochrany životního prostredí apod. Rovnež se zahrnuje nájemné za zarízení sloužící k ochrane životního prostredí. Nezahrnují se náklady na dodávky vody z verejných vodovodu. V tabulce uved te, prosíme, kolik jste zaplatili v daném roce externím organizacím za služby, které se týkají uvedených oblastí (domén) ochrany životního prostredí. Jestliže je pro Vás obtížné uvést presne cástku, která se jednotlivých oblastí ochrany životního prostredí týká, odhadnete príslušnou cástku. 98 Rozdelení plateb externím organizacím (bežných externích nákladu) do oblastí životního prostredí (Prosíme, ujistete se, že soucet cástek za jednotlivé oblasti se rovná celkovému objemu nákladu) Z celkového objemu plateb bylo použito v tis. Kc na Platby externím Ovzduší a Odpadní Pevné Ochranu Snížení Ochranu Ochranu Výzkum organizacím klima vody odpady pudy a hluku a krajiny pred a vývoj celkem vibrace spodní zárením v tis. Kc vody Ostatní aktivity 1) 1) Do ostatních aktivit patrí zejména vzdelávání, kurzy, poskytování informací a další nespecifikované cinnosti pri ochrane životního prostredí objednané u jiných organizací. A .2 Ostatní bežné náklady organizace na ochranu životního prostredí Do tohoto oddílu dotazníku se zahrnují náklady na provoz vlastních cistíren odpadních vod, na manipulaci s odpady a na údržbu environmentálních zarízení, na rízení a správu ochrany životního prostredí a osobní náklady zamestnancu, kterí pracují prevážne v oblasti ochrany životního prostredí (do osobních nákladu se zahrnují mzdy a platy, vcetne nákladu na sociální zabezpecení a zdravotní pojištení apod.). Do tohoto oddílu se nezahrnují odpisy investic na ochranu životního prostredí, platby externím organizacím za služby spojené s ochranou životního prostredí, úroky z úveru a environmentální dane a poplatky. Rozdelení ostatních bežných nákladu organizace do oblastí životního prostredí (Prosíme, ujistete se, že soucet cástek za jednotlivé oblasti se rovná celkovému objemu nákladu) Bežné náklady Celkem v tis. Kc Ovzduší a klima Odpadní vody Z celkových bežných nákladu bylo použito v tis. Kc na Pevné Ochranu Snížení Ochranu Ochranu Výzkum odpady pudy a hluku a krajiny pred a vývoj spodní vibrace zárením vody Ostatní aktivity 1) 1) Do ostatních aktivit patrí zejména vzdelávání, kurzy, poskytování informací a další nespecifikované cinnost pri ochrane životního prostredí. náklady Z ostatních bežných nákladu pripadá na mzdy, pojištení a ostatní na zamestnance, pracující v oblasti ochrany životního prostredí tis. Kc ………….……… B. Investice na ochranu životního prostredí V tomto oddíle se uvede porizovací cena nove realizovaných investic do stroju, budov a staveb, do pozemku , pudy a vodních toku, které zcela nebo cástecne snižují zátež na životní prostredí. Rovnež se zahrnují investice na rozšírení, zmenu, prizpusobení a zdokonalení stávajícího zarízení, pokud jejich cílem je snížení , odstranení, nebo prevence vlivu škodících životnímu prostredí. 99 Hodnota investic (investicních výdaju) se vyjádrí souctem porizovacích cen všech investic na ochranu životního prostredí uvedených do provozu v daném roce. Uvádí se celková porizovací cena investic, bez snížení o prípadné dotace , nebo granty. Investice na ochranu životního prostredí uved te v clenení na B.1 – investice do koncových zarízení a B. 2 – investice do integrovaných zarízení. B.1. Investice do koncových – výstupních zarízení a technologií Poznávacím znakem koncových – výstupních zarízení (end of pipe) je, že se neúcastní bezprostredne výrobního procesu, netvorí integrální cást výrobních zarízení. Mezi koncová – výstupní zarízení patrí samostatné komponenty (technologie, stavby, soubory zarízení), jejichž úkolem je merit, regulovat, odstranovat nebo snižovat vlivy, které jsou vyvolány výrobní cinností podniku a které pusobí nepríznive na životní prostredí zejména mimo areál podniku. Jedná se na príklad o: ?? Filtry a cisticky vzduchu, napr.odsirovací zarízení, lapace popílku, odstredivky, chladice, kondensátory plynu apod. ?? Podnikové cisticky odpadních vod, nádrže odpadních vod, odkalovací zarízení, separátory oleju, sedimentacní a neutralizacní nádrže, tankery a nádrže pro prepravu a skladování odpadních vod apod. ?? Zarízení pro prepravu, skladování a úpravu tuhých odpadu napr. trídením, lisováním nebo a jiným zpracování vcetne zakládaní podnikových skládek apod. ?? Zarízení na snížení hlucnosti a odstranování vibrací, napr.protihlukové steny, zapouzdrení výrobních linek apod. ?? Ochrana a sanace pudy a spodních vod, dekontaminace zeme, výsadba stromu,výstavba hrází, zhutnování povrchu, rekultivace skládek apod. ?? Ochrana biotopu , ochrana a obnova prírodních areálu, apod. Výdaje na koncové – výstupní investice v tisících Kc (Prosíme, ujistete se, že soucet cástek za jednotlivé oblasti se rovná celkovému objemu nákladu) Výdaje Z celkových výdaju bylo použito v tis. Kc na celkem Ovzduší Odpadní Pevné Ochranu Snížení Ochranu Ochranu Výzkum v tis. Kc a klima vody odpady pudy a hluku a krajiny pred a vývoj spodní vibrace zárením vody Ostatní aktivity V následujícím prehledu uved te, prosíme, strucný popis nejvýznamnejších koncových investic. Na každém rádku uved te název , nebo úcel investice a její cenu. Popis investice, úcel nebo název 100 Cena v tis. Kc B.2. Investice do zarízení integrovaných do výrobního procesu Investice do zarízení integrovaných do výrobního procesu pusobí bezprostredne na výrobní proces, nebo jsou jeho nedelitelnou soucástí. Jedná se o nová nebo modifikovaná výrobní zarízení, která jsou projektována tak, aby ochrana životního prostredí byla integrální cástí výrobního procesu. Jsou to casto zarízení specifická pro jednotlivé podniky nebo výrobní odvetví. Jejich smyslem je, aby výrobní proces neprodukoval nebo alespon snížil emise a ekologickou zátež životního prostredí, nebo aby výstupy z výroby ( i jejich obaly) byly šetrné k životnímu prostredí. Do šetrení se zahrnují predevším ty investice, jejichž hlavním smyslem je snížení nepríznivých vlivu na životní prostredí . V tom prípade se do šetrení zahrnuje celková hodnota investice (porizovací cena). V rade prípadu je ale zarízení na ochranu životního prostredí plne integrováno do výrobního zarízení (napr. pri porízení nové výrobní linky) a nelze samostatne vycíslit cenu komponentu, které snižují nepríznivý vliv na životní prostredí. V takovém prípade se do šetrení zahrnuje pouze ta cást (vícenáklady) porizovací ceny investice, která – dle Vašeho odhadu – je spojena s ochranou životního prostredí. Do šetrení se rovnež zahrnují vícenáklady na porízení takové výrobní linky, která je šetrnejší k životnímu prostredí než stávající zarízení. Jestliže zmeny výrobního zarízení Vašeho podniku byly vynuceny zákony nebo regulacními opatreními, do šetrení se zahrnuje (jako výdaj na investici) i ztráta fixního kapitálu, která byla vyvolána vyrazením dosavadního zarízení. Tuto ztrátu fixního kapitálu odhadnete bud na základe zustatkové hodnoty vyrazovaného zarízení nebo podle zbývající doby možného využívání takového zarízení. Mezi investice do zarízení integrovaných do výrobního procesu patrí napríklad: ?? Zarízení k prubežné kontrole nebo regulaci látek vypouštených do vzduchu, napr. recirkulace plynu, ovládání spalovacích technologií, prechod z fosilních paliv na jiné typy vytápení, apod. ?? Zavedení uzavrených systému pro využívání a recirkulaci vody, vcetne prubežné filtrace vody apod. ?? Zarízení k využívání odpadu, využívání druhotných surovin, snížení spotreby surovin, prechod na méne znecišt ující výrobní postupy, zavedení obalové techniky šetrné k životnímu prostredí apod. ?? Zarízení sloužící ke snížení hlucnosti a vibrací, napr. zapouzdrení nebo odpružení strojního zarízení ?? Príslušná merící , kontrolní a regulacní zarízení. Výdaje na investice do zarízení integrovaných do výrobního procesu v tisících Kc (Prosíme, ujistete se, že soucet cástek za jednotlivé oblasti se rovná celkovému objemu nákladu) Výdaje Celkem V tis. Kc Z celkových výdaju bylo použito v tis. Kc Ovzduší Odpadní Pevné Ochranu a klima vody odpady pudy a spodní vody na Snížení Ochranu Ochranu Výzkum hluku a krajiny pred a vývoj vibrace zárením 101 Ostatní aktivity V následujícím prehledu uved te, prosíme, strucný popis nejvýznamnejších investic (zpravidla investic, které vyžadovaly nejvíce prostredku). Na každém rádku uved te název, nebo úcel investice a její cenu. Popis investice, úcel nebo název Cena v tis. Kc C. Príjmy plynoucí z ochrany životního prostredí Do tohoto oddílu se zahrnují príjmy, které podnik získal z prodeje produktu (by-produktu), které vznikly pri cinnostech spojených s ochranou životního prostredí. Jedná se napríklad o príjmy z prodeje vytrídených druhotných surovin, prodeje chemikálií zachycených filtracním zarízením, prodej kalu a odpadu na další zpracování apod. Do tohoto oddílu se zahrnují - jako prínos – také úspory nákladu, kterých podnik dosáhl, díky opatrením na ochranu životního prostredí, v daném roce. Jedná se napríklad o úspory pri spotrebe materiálu vyvolané substitucí materiálu, úspory ve spotrebe vody vlivem recyklace nebo lepším využitím vlastním zdroju, zpetným nebo vícenásobným využíváním materiálu apod. Pokud nemáte k dispozici evidenci takových príjmu a úspor a takové príjmy a úspory se ve Vašem podniku vyskytují, prosíme alespon o Váš odhad Celkové príjmy z ochrany životního prostredí v tis. Kc Príjmy celkem v tis.Kc Príjmy v tis. Kc Úspory nákladu v tis. Kc D. Dotace na ochranu životního prostredí V tomto oddíle se uvedou všechny dotace (granty) , které podnik obdržel z verejných nebo soukromých zdroju (vcetne zdroju ze zahranicí) na provedení nebo spolufinancování investic nebo opatrení urcených na ochranu životního prostredí a na výzkum a vývoj produkce šetrnejší k životnímu prostredí. Celkovou cástku rozdelte, prosíme, do oblastí (domén) ochrany životního prostredí. Pokud nemáte presnou evidenci, uved te alespon Váš odhad. Dotace na ochranu životního prostredí v tisících Kc (Prosíme, ujistete se, že soucet cástek za jednotlivé oblasti se rovná celkovému objemu dotací) Dotace Z celkového objemu dotací bylo použito v tis. Kc na Celkem Ovzduší Odpadní Pevné Ochranu Snížení Ochranu Ochranu Výzkum v tis. Kc a klima vody odpady pudy a hluku a krajiny pred a vývoj spodní vibrace zárením vody 102 Ostatní aktivity E. Poplatky V tomto oddíle se uvedou všechny poplatky za znecišt ování životního prostredí, které podnik uhradil v daném roce orgánum verejné správy. Patrí sem napríklad poplatky za znecišt ování ovzduší nebo vody. Nezahrnují se pokuty, náhrady škody, nebo regresní platby . Poplatky spojené s ochranou životního prostredí v tisících Kc (Prosíme, ujistete se, že soucet cástek za jednotlivé oblasti se rovná celkovému objemu daní a poplatku) Poplatky Celkem V tis. Kc Z celkového objemu se poplatky v tis. Kc týkaly techto oblastí Ovzduší Odpadní Pevné Pudy a Snížení Ochranu Ochranu Výzkum a klima vody odpady spodní hluku a krajiny pred a vývoj vodu vibrace zárením Ostatní aktivity Vyplnený dotazník zašlete, prosíme , ve stanoveném termínu na adresu : Dekujeme Vám za vyplnení dotazníku XXX Nekolik poznámek k vlastní forme a obsahové strukture výkazu Predložený návrh výkazu predstavuje základní modul, ze kterého je možno odvozovat ruzné typy mutací výkazu. ?? Pokud bude rozhodnuto o omezení poctu domén, lze tabulkové prehledy zjednodušit ?? Pokud bude rozhodnuto o rozdelení jednoho výkazu na dva výkazy – obsahující investicní cást a zbývající cást, je možné to provést s využitím jednotlivých cástí základního návrhu ?? Je možno zkrátit ( nebo rozšírit) metodické vysvetlivky uvedené na výkaze, zejména pak príklady na jednotlivé druhy investic nebo bežných výdaju ?? Je možné menit zpusob delení textu a tabulek, napríklad uvést tabulku urcenou k vyplnení a následne vložit metodické vysvetlivky. ?? Je možné dát tabulkám i textum jiné grafické vyjádrení pri zachování obsahu. Vzhledem k tomu, že Ceský statistický úrad vlastní specifický software na grafické ztvárnení výkazu, autori této studie ruzné grafické mutace neprovádeli a soustredili se zejména na obsah výkazu. Pri svých úvahách vycházeli i ze zjištení, že návrh výkazu, použitý pri pilotním pruzkumu u vzorku podniku, zpracovatelum výkazu v podstate vyhovoval a to co do obsahu i co do formy. 103 Autori doporucují, aby pri vlastním grafickém ztvárnení výkazu byly pro inspiraci využity výkazy používané statistickými úrady Švédska nebo Portugalska. 8.2 Vymezení zpravodajského souboru business sektoru Otázka vymezení business sektoru je klícovým prvkem prípravy statistického zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v Ceské republice. Na vymezení business sektoru do znacné míry závisí predevším potenciální rozsah zpravodajského souboru daného statistického šetrení, pri cemž dusledky rozdílného vymezení se mohou projevit v rozsahu zjišt ování v rádu nekolika desítek tisíc podniku - respondentu. Další význam této úlohy je v tom, že pocet podniku-respondentu je urcující jak pro zatížení státního rozpoctu náklady na toto šetrení, tak pro rozprostrení další administrativní záteže na menší nebo vetší pocet podniku-respondentu. Obdobné úvahy zrejme probíhaly mezi statistiky clenských zemí EU, když se rozhodovali o tom, jaká odvetví je nezbytne nutno do šetrení o výdajích na ochranu životního prostredí zahrnout. Prístup jednotlivých zemí EU je diferencovaný a spíše se blíží k urcité minimální nezbytnosti. Možné zpusoby vymezení business sektoru jsou v této studii uvedeny v kapitole 6.3 – Zpravodajský soubor pro úcely zjišt ování výdaju. Domníváme se, že pro potreby Ceské republiky pricházejí v úvahu pri šetrení výdaju na ochranu životního prostredí dve základní varianty vymezení business sektoru: Varianta 1 . Business sektor pro zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí tvorí tato odvetví: OKEC 01 – 05 zemedelství, lesnictví, rybolov a chov ryb (celkem 3 odvetví) 10 – 14 Dobývání a úprava nerostných surovin (celkem 5 pododvetví) 15 – 37 Zpracovatelský prumysl (celkem 23 pododvetví) 40 – 41 Výroba a rozvod elektrické energie, plynu, páry, vody (2 pododvetví) stavebnictví (1 odvetví) 60 – 63 Doprava pozemní, vodní a letecká (celkem 3 odvetví). Business sektor by tak zahrnoval celkem 37 odvetví a pododvetví, které jsou z povahy své cinnosti ve významných interakcích s životním prostredím a mohou dosti podstatne ovlivnovat úsilí o trvale udržitelný rozvoj. Tato varianta samozrejme nevylucuje, aby požadavky na reprezentativnost nebyly uplatnovány ne na celou detailní strukturu odvetví a podoodvetví, ale jen na nekterá jejich úcelová seskupení, pokud tím nebude ohroženo splnení základních informacních požadavku. Varianta 2 Business sektor pro zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí tvorí tato odvetví: OKEC 10 – 14 Dobývání a úprava nerostných surovin (celkem 5 pododvetví) 15 – 37 Zpracovatelský prumysl (celkem 23 pododvetví) 40 – 41 výroby a rozvod elektrické energie, plynu, páry, vody (2 pododvetví). 104 Uvedený záber šetrení jen na odvetví prumyslu (celkem jde o 30 pododvetví) lze považovat za minimální rozsah pokrytí relevantních segmentu business sektoru a opírá se o skutecnost, že v prumyslu je realizována rozhodující cást všech environmentálních výdaju. Je zrejmé, že tímto vymezením je dána jakási minimální hranice pri vymezení zpravodajských jednotek business sektoru. Další redukce by již velmi významne ovlivnila vypovídací hodnotu zjišt ovaných údaju o výdajích na ochranu životního prostredí tohoto sektoru. Podle názoru autoru studie se optimálnímu vymezení business sektoru pro úcely zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí – z praktického i teoretického hlediska - nejvíce približuje varianta prvá. Pri její realizaci však mohou být použity ruzné modifikace dané napr. tím, že pro prumyslové podniky bude stanovena obligatorní povinnost k danému výkazu každorocne a v ostatních uvažovaných odvetvích s periodicitou kupr. tríletou. Tato možná rešení jsou uvažována v subkapitole venované ruzným prístupum k realizaci statistického zjišt ování. 8.3 Varianty statistického zjišt ování Smyslem statistického zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí podniku business sektoru je získat reprezentativní obraz o hodnotovém objemu prostredku, které ekonomické subjekty vynakládají na ochranu životního prostredí. Vzhledem k tomu, že výsledky tohoto statistického zjišt ování mají sloužit predevším ke kvantifikaci celkových národních výdaju na ochranu životního prostredí, se tím zároven vytvárí možnosti jejich využití pri sestavování príslušných environmentálních národních úctu. Další nároky na druhovou skladbu výstupu vyplývají z potreby sledovat environmentální výdaje v rade struktur, predevším v odvetvové strukture, podle druhu toku financních nákladu a také podle vecné orientace výdaju na ochranu životního prostredí. Proto do metody zjišt ování musí být zabudovány postupy, které s primerenou presností umožní ruzné typy výstupu zabezpecit a vzájemne je provázat. Obecne platí, že komplex techto požadavku muže v plné míre zajistit jen vycerpávající šetrení provedené ve všech sektorech a odvetvích ekonomiky a u všech typu ekonomických subjektu. Mezinárodní statistická praxe ( zejména v zemích EU, v USA a v Kanade) i soucasné zpusoby statistických zjišt ování provádených CSÚ se však cestou vycerpávajících zjišt ování ubírají spíše výjimecne. Vycerpávající (celoplošný) zpusob zjišt ování se aplikuje vetšinou jen na tu cást ekonomických subjektu, které splnují urcité velikostní kriterium.a kde se realizuje rozhodující cást zjišt ovaných objemu. U zbylé cásti subjektu se potrebná data získávají již jen prostrednictvím odhadu na základe nejakého typu výberového zjišt ování. Standardní variantou, používanou v soucasné dobe CSÚ, je rozlišování statistické významnosti ekonomických subjektu podle poctu zamestnancu. Vycerpávající statistické zjišt ování se provádí jen u podniku s urcitým poctem zamestnancu. Nejnižší rozlišovací hranice je nastavena obvykle poctem 20 osob. Je prirozené, že uvedená rozlišovací hranice (20 zamestnancu), prestože je doporucena EU, muže v nekterých odvetvích výrazne ovlivnit jak pocet oslovených ekonomických subjektu – respondentu, tak i vypovídací schopnost získaných dat. Zatím co u nekterých statistických zjišt ování (napríklad v prumyslu) by bylo možné realizovat, bez vetší újmy na presnosti, vycerpávající statistické šetrení až u podniku s vetším poctem 105 zamestnancu (napríklad 50 zamestnancu a více), pri šetreních, který se týkají odvetví stavebnictví, obchodu, dopravy a služeb, je tato velikostní hranice nastavena príliš vysoko, takže rada významných subjektu s poctem zamestnancu méne než 20 není, vlivem aplikace této hranice, do šetrení zahrnuta. Podobná forma statistického šetrení je uplatnena CSÚ také pri zjišt ování výdaju na ekologické investice a to rocním statistickým výkazem Iv 3-01. Respondenty jsou všechny nefinancní podniky s 20 a více zamestnanci a financní instituce bez ohledu na pocet zamestnancu. Výkaz je rovnež povinný pro všechny ústrední orgány státní správy a další ústrední instituce, dále pro regionální a místní orgány verejné správy a jimi rízené neziskové organizace a další neziskové instituce a to bez ohledu na pocet zamestnancu a rozsah investic. Statistický výkaz o investicích predkládá celkem približne 33 000 respondentu, z toho informace o ekologických investicích podává okolo 2 500 subjektu. U organizací pod velikostní hranicí 20 zamestnancu v soucasnosti neprovádí CSÚ odhady. Prípadné metodické rešení techto odhadu by zrejme muselo být založeno na výberovém zjišt ování. Podle názoru pracovníku CSÚ lze ocekávat, že hodnota ekologických investic u organizací s malým poctem zamestnancu nebude mít v celkové celostátní hodnote ekologických investic velkou váhu, protože možnosti investic do ochrany životního prostredí u malých organizací jsou omezené. Z hlediska pokrytí soucasných informacních deficitu CR je treba k investicní statistice CSÚ poznamenat to, že výsledky zjišt ování ekologických investic reprezentují jakési smíšené seskupení ruzných sektoru , odvetví a pododvetví a pokud bychom potrebovali údaje za podniky business sektoru, by bylo nutné je v rámci zpracování separovat . Mimo investicních výdaju na ochranu životního prostredí se zjišt ování dalších výdaju business sektoru na ochranu životního prostredí doposud neprovádí a proto nebylo aktuální se ani zabývat zpusoby vymezení souboru subjektu-respondentu. Pri zavedení statistického zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v metodice harmonizovaném s metodologií EU ( jak je napríklad navrženo v této studii) bude nutné metodu výberu respondentu zásadne rešit a to vcetne výberu tech respondentu, kterí zatím informují pouze o investicních výdajích. Konsultace s odborníky CSÚ k možným variantám tohoto šetrení ukazují, že s ohledem na relativní metodologickou obtížnost zjišt ování environmentálních výdaju pro podniky, by bylo úcelné uvažovat o prechodné “overovací etape”. V ní by se u vybraného souboru subjektu business sektoru zjišt oval ohlas na formu a podrobnost výkazu a kde by byl - vzhledem k menšímu rozsahu souboru - prostor pro užší kontakt CSÚ s respondenty. Jednalo by se o urcitou formu jakéhosi panelového zpusobu zjišt ování, který sice splnoval podmínky reprezentativního souboru respondentu, ale vzhledem k relativne menšímu rozsahu by výsledky zpracování nebyly v celém detailu využitelné. Známou výhodou “panelového” zpusobu zjišt ování zároven je, že se provádí po nekolik let u stálého nemenného souboru respondentu, takže poskytuje ideální podmínky pro sledování chování podniku v case. Vzhledem k tomu, že však i v této etape by CR mela plnit všechny základní informacní funkce, je treba velmi peclive zvážit, jakou minimální informacní hranici stanovit a z toho teprve odvinout strategii, kterou by mela mít príprava takového zpusobu zjišt ování. V prubehu “overovací etapy” bude zapotrebí rovnež najít odpoved na otázku, kdy “panelový” zpusob zjišt ování zastavit a prejít na takový typ zjišt ování, který nebude mít nekteré nevýhody panelového souboru a bude o business sektoru 106 jako celku, ale i o odvetvových a regionálních strukturách tohoto sektoru poskytovat plný rozsah potrebných dat. 8.4 Aplikace výberového zjišt ování Základní koncepcní otázkou výberového zjišt ování environmentálních výdaju na ochranu životního prostredí u podniku business sektoru je získání dat v takové kvalite, aby bylo možno splnit predpokládané informacní cíle. To je spojeno s tremi podmínkami: ?? verohodností dat zobrazujících rozsah výdaju spojených s ochranou životního prostredí. Splnení tohoto cíle závisí nejen na kvalite metodologických návodu, ale i na ochote managementu podniku zaclenit kalkulace enviromentálních nákladu do vlastních manažerských úvah a projekcí, ?? realizací takového typu reprezentativního šetrení, v kterém jsou promítnuty všechny základní požadavky na výstupní charakteristiky v detailu a strukture, který odpovídá standardu prosazovaném Eurostatem a který je zapotrebí i pro orgány decizní sféry v CR, ?? presností dopoctu z výberu na základní soubor, pri aplikaci výberového zpusobu statistického zjišt ování. Pokud se týká verohodnosti dat, byla jí venována znacná pozornost v predchozích cástech této studie, zvlášte tech, které se týkaly metodologie sledování environmentálních výdaju a prípravy vnitropodnikové evidence. Na problémy spojené s dalšími dvema podmínkami jsou zamereny další cásti této kapitoly. Definování nároku na reprezentativnost Metodologické problémy vyvolané snahou zajistit potrebnou úroven reprezentativnosti vybraného souboru (vzorku) podniku-respondentu jsou syntézou nároku na detailnost následných trídení výstupních dat, velikosti vzorku (výberového souboru respondentu) a zvolené strategie pri vytvárení výberového souboru. Nesprávné nastavení parametru výberového souboru má vždy zásadní význam pro kvalitu a využitelnost výstupních dat. V této studii bude proto každý z techto aspektu reprezentativnosti podroben analýze v kontextu s cíli uvažovaného statistického šetrení, pri respektování obvyklých postupu uplatnovaných ve statistickém zjišt ování a pri omezeních daných závaznými statistickými klasifikacemi. Krome prirozeného požadavku na reprezentativnost celkových dat o výdajích na ochranu životního prostredí business sektoru je treba definovat i soubor výstupních dat z hlediska jejich prezentace pro verejnost a z hlediska jejich predpokládaného využití v požadovaných analýzách a pri mezinárodních komparacích. Predevším jde o údaje, které vyjadrují základní strukturu ukazatele “národních environmentálních výdaju” z hlediska odvetví, nositelu výdaju, z hlediska puvodu použitých prostredku a z hlediska úcelu výdaju na ochranu životního prostredí.V perspektive bude nutno vzít úvahu i požadavky na jejich regionální strukturu alespon do úrovne regionu NUTS 2. Prímá vazba mezi nároky na reprezentativnost dílcích položek na potrebnou velikost výberového vzorku a tím i na náklady na šetrení, je duvodem pro velmi peclivé 107 zvažování všech požadavku, zejména požadavku na podrobnejší strukturalizaci zjišt ovaných ukazatelu. Modelové výpocty velikosti vzorku se pohybují v rádu tisícu až nekolika desítek tisícu zpravodajských jednotek. Velikost výberového vzorku bude predevším záviset na trech faktorech: na prijatém rozhodnutí o vymezení business sektoru pro úcely zjišt ování, na zpusobu výberu souboru respondentu a na požadavcích na strukturalizaci ukazatele celkových výdaju na ochranu životního prostredí business sektoru. Urcitou pozitivní roli pritom bude hrát okolnost, že zamýšlené šetrení má periodický charakter, takže do posuzování validity dílcích dat je možno zahrnout i aspekt stability zjišt ovaných dat v case. Výberová strategie Pro volbu postupu pri sestavování vzorku podniku má základní význam zpusob definování základního souboru - business sektoru, v kterém bude výberovým šetrením zjišt ování organizováno a dále podrobnost a kvalita predbežných informací o tomto základním souboru. Základními variantami, které v dané situaci pricházejí v úvahu, jsou: ?? Vycerpávající zjišt ování formou výkazu v celé ekonomice u všech jednotek, kde pocet zamestnancu dosahuje hranice 20 osob a více v soubehu s výberovým zjišt ováním u zbytku souboru, tj. u tech jednotek, které jsou pod touto hranicí. Projekt této varianty statistického výkaznictví bude formálne kopírovat stávající statistické zjišt ování ekologických investic prostrednictvím výkazu Iv 3 – 01. V souboru “malých” jednotek by bylo pro dopocty použito výberové šetrení s delší – napr. tríletou - periodicitou formou stratifikovaného výberu, kde kontrolním znakem by bylo odvetví nositelu výdaju. ?? Vycerpávající zjišt ování v prumyslu u všech jednotek s poctem zamestnancu 20 a více a výberové zjišt ování ve zbytku souboru. Pro dopocty u malých organizací by opet byl použit stratifikovaný výber s tríletou periodicitou. Jako stratifikacní hledisko by bylo použito prumyslové odvetví. Pri použití této varianty by bylo úcelné uvažovat i o možnosti rozšírit tento typ zjišt ování za prumysl o doplnkové (napr. jednorázové nebo s víceletou periodicitou) výberové šetrení environmentálních výdaju (vcetne ekologických investic) u podniku i za ostatní odvetví ekonomiky. V praxi rady státu Evropy nacházíme pomerne casto podobnou kombinaci vycerpávajícího šetrení v prumyslu a výberového zjišt ování v nekolika vybraných odvetvích neprumyslových, protože v prumyslu se nejen uskutecnuje rozhodující podíl environmentálních výdaju, ale zde je možno ocekávat i nejmenší stabilitu pomeru v environmentální prevenci. Volba této varianty v našich podmínkách by tedy znamenala urcitou ztrátu každorocne zjišt ovaných údaju o ekologických investicích za neprumyslová odvetví. Tyto údaje by však byly nahrazeny odhady podloženými šetreními napr. s tríletou periodicitou. ?? Výberové zjišt ování v celé ekonomice formou panelu, který by splnoval základní požadavky reprezentativního vzorku. Tato varianta prichází v úvahu jako prechodné rešení pro fázi zavádení nového výkazu do praxe. Výhody lze spatrovat jednak v možnostech overení formy, podrobnosti a metodologie výkazu, jednak v možnostech provázání cílu statistického 108 zjišt ování a cílu projektu EMAS. To znamená, že do panelu by byly kupr. zahrnuty všechny organizace, které aktivne využívají systém EMAS. Pred vlastní realizací statistického zjišt ování bude úcelné aktualizovat i úvahy o základní velikostní hranici zpravodajských jednotek, protože ta je duležitá pro svuj bezprostrední vztah k rozsahu podchycených environmentálních výdaju podniku v jednotlivých odvetvích. Pri aplikaci principu, že od urcité velikostní hranice bude šetrení provádeno vycerpávajícím zpusobem, by napríklad pro zemedelství, stavebnictví a dopravu bylo vhodné uvažovat s tím, zda takové zjišt ování nezacít od nižší hranice, než je v soucasnosti paušálne používaná hranice 20 zamestnancu. Naproti tomu v prumyslu by zrejme postacovalo šetrit jednotky od vyšší hranice. Také výberové kvóty by mohly být stanoveny diferencovane podle velikostních kategorií subjektu, aby byla zajištena validita dat za tyto kategorie. V souladu se soucasnou praxí CSÚ lze ocekávat, že jako základní varianta bude preferováno vycerpávající zjišt ování u všech subjektu business sektoru, kde pocet zamestnancu dosahuje hranici 20 osob a více a výberové zjišt ování jen u tech jednotek, které jsou pod touto hranicí. Opora výberu U všech variant výberového zjišt ování environmentálních výdaju podniku je základní oporou výberu registr organizací. To umožnuje s ohledem na to, že z registru lze odvodit radu informací o strukture jednotek, volit výberovou strategii tak, aby zvyšovala kvalitu získaných dat, aniž by prinášela vyšší nároky na rozsah výberu. Dalšími vhodnými podpurnými daty pro optimalizaci výberového postupu jsou data vztahu odvetví k velikosti environmentálních výdaju, prípadne o podobném vztahu u velikostních kategorií organizací. Kombinace techto dat by mela prinést tyto výhody: ?? Umožní regulovat rozsah vzorku za pododvetví - pri aplikaci stratifikovaného výberu - s ohledem na úroven variability nosného ukazatele ?? Poskytne základní informace pro “prevážení” pododvetví pri rekonstrukci základního souboru na základe výsledku výberového zjišt ování. Základní podmínkou pro realizaci tohoto prístupu je splnení predpokladu napr. o vysoké míre korelace mezi velikostí celkových environmentálních výdaju v podnicích a objemem ekologických investic, resp. o proporcionalite bežných a investicních environmentálních výdajích. Existence této korelace byla overována na údajích z casových rad nekolika státu a ukazuje se, že jde o relativne stabilní vztah zejména u velkých jednotek. V podmínkách Ceské republiky lze namítnout, že v rozsahu ekologických investic nelze podobné pravidelnosti ocekávat, protože transformacní období prineslo výrazný posun v pohledu spolecnosti na potrebu ochrany životního prostredí a promítlo se i do environmentálních výdaju podniku. Pritom v pocátecním období byly výdaje na ochranu životního prostredí smerovány predevším na ekologické investice. V soucasné dobe však se již situace normalizuje a lze predpokládat, že oba typy environmentálních výdaju (investicní i bežné) se v podnicích budou udržovat v relativne stabilní proporci v case. Z analýzy základního souboru bude treba pro prípravu výberové strategie odvodit predevším údaje o 109 ?? Odvetvové strukture poctu organizací podle aktuálního stavu v registru organizací ?? Odvetvové strukture objemu ekologických investic (za poslední známý rok nebo za prumer nekolika posledních let) ?? Míre variability ekologických investic v jednotlivých odvetvích business sektoru ?? Podílu ekologických investic podle velikostních kategorií podniku a odvetví business sektoru. Statistické zjišt ování všech ostatních výdaju na ochranu životního prostredí, to znamená bežných výdaju, príjmu, dotací a poplatku bude zrejme nutno rešit v kombinaci metody vycerpávajícího a výberového zjišt ování. Na strane jedné by takové zjišt ování prineslo odpovídající úroven informací a na strane druhé by z hlediska nákladu, casové a organizacní nárocnosti prineslo nejméne problému. Dopocty za organizace pod hranicí 20 zamestnancu by však bylo treba výrazne zpresnit vhodnou formou výberového zjišt ování, napr. s prihlédnutím k odlišné váze jednotlivých odvetví business sektoru na celkových výdajích na ochranu životního prostredí. 8.5 Organizacní príprava statistického zjišt ování Nezbytnou podmínkou úspešnosti statistického zjišt ování je – krome rešení metodologických problému – také organizacní a technické zabezpecení takového šetrení. Jedním z nezbytných predpokladu je stanovení stupne obligatornosti statistického zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí. Podle stávající praxe clenských zemí EU je šetrení výdaju v business sektoru pro organizace závazné ve všech zemích. Tato závaznost je uplatnována ruznými nástroji. Nejsilneji je závaznost rešena ve Spolkové republice Nemecko, kde zjišt ování výdaju na investice je rešeno zákonem v rámci ostatního statistického zjišt ování, šetrení bežných výdaju na ochranu životního prostredí je narízeno speciálním zákonem, ve kterém mimo povinností pro 15 000 vybraných subjektu business sektoru je stanoven také rozsah zjišt ovaných skutecností, vymezení oblastí (domén) ochrany životního prostredí, zpusob stratifikace podniku do vrstev, zákon stanoví i metodu výberu respondentu a velikost možné výberové chyby . Zákon osvobozuje od šetrení podniky, které mají méne než 20 zamestnancu. Zákon obsahuje rovnež povinnost ochrany individuelních dat a vymezuje kriterium pro anonymitu (nejméne 3 subjekty pri agregaci) pro prezentaci dat. Zákon obsahuje i metodické vymezení jednotlivých druhu výdaju. Jeho zmena je možná pouze cestou zákona. V ostatních zemích se obligatornost statistického šetrení odvozuje ze zákona o ochrane životního prostredí nebo je závaznost rešena s odvoláním na právní normu, která zavazuje právnické subjekty poskytovat data pro potreby decizní sféry. Podobným zpusobem by bylo možno rešit závaznost tohoto statistického zjišt ování i v Ceské republice. Rešení specifickým zákonem by bylo zrejme nejúcinnejší, ale v ceské statistické praxi se tato cesta používá jen výjimecne, prevážne jen v prípadech, kdy se stanovuje 110 závaznost pro fyzické osoby (napríklad pri scítání, lidu, domu a bytu), nebo když je zapotrebí schválit mimorádné rozpoctové prostredky. Jinou možnou cestou je rešení pomocí rozhodnutí vlády Ceské republiky, napríklad formou narízení nebo usnesení vlády, které bude zavazovat právnické subjekty business sektoru. Soucástí této normy by mela být garance vlády za ochranu individuální dat právnických subjektu. Vyjádrení vlády CR bude pri rozhodování o zavedení tohoto šetrení nezbytné, protože bude zrejme potreba , aby vláda stanovila, která instituce v CR bude zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí zabezpecovat a jaké zdroje budou této instituci úcelove prideleny. Zároven vláda CR zrejme uloží vybrané instituci (zrejme CSÚ), aby závaznost šetrení rešila v rámci svých kompetencí. Normativní akt Ministerstva pro životní prostredí CR je jednou z dalších možností, jak oslovit subjekty business sektoru a zavázat je ke spolupráci. Pri aplikaci jedné z výše uvedených možností je nutno v príslušné norme uvést nejen povinnost pro subjekty business sektoru ,ale také závazek instituce, poverené organizací šetrení, zabezpecit ochranu individuálních podnikových dat. Nejjednodušší cestou je zarazení tohoto statistického zjišt ování do Programu statistického zjišt ování, které každorocne vydává Ceský statistický úrad a publikuje ve Sbírce zákonu a narízení. Zarazením do tohoto programu se statistické zjišt ování stává pro podniky závazné, i když vymáhání této povinnosti je pro CSÚ dosti administrativne obtížné. Pokud nekteré podniky tuto svou povinnost neplní, jde o porušení zpravodajské povinnosti podniku a samozrejme o narušení vypovídací schopnosti zjištených údaju. Zarazení do zmíneného programu zároven zavazuje Ceský statistický úrad zabezpecit ochranu individuálních dat, jak mu to ukládá zákon c.89/1995 Sb. Instituce, které by mohly reálne zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí zabezpecit, jsou de facto dve : Ministerstvo pro životní prostredí a to zavedením tak zvaného resortního statistického zjišt ování a Ceský statistický úrad v rámci Programu statistických zjišt ování. Jak již bylo uvedeno, výber príslušné instituce by mel být rešen usnesením vlády CR, ve kterém by mely být rešeny jak administrativní nároky na subjekty business sektoru, tak úkol pro príslušnou instituci vcetne nároku na rozpoctové zdroje. Stanovení periodicity by melo vycházet z interních potreb orgánu decizní sféry Ceské republiky, melo by být harmonizováno s potrebou Ceské republiky reportovat o výdajích na ochranu životního prostredí mezinárodním institucím zejména orgánum EU a melo by – samozrejme – respektovat možnosti, které pro plnení povinností spojených se zjišt ováním budou mít respondenti. Autori studie doporucují, aby zjišt ování bylo organizováno jako rocní, vždy po uplynutí hospodárského roku a prípadná došetrování u malých podniku byla provádena v delší, napr. tríleté periodicite. Definování základních výstupu ze zpracování dat je nutné provést ješte pred konecným definováním obsahu statistického zjišt ování a pred rešením odvetvové 111 a regionální identifikace podniku. Nároky plynoucí z obsahu výstupu a potreb velikostní, odvetvové , prípadne regionální diferenciace mají zpetnou vazbou jak na obsah a formu výkazu , tak na výber respondentu. Rešení základních výstupu v predstihu muže také významne usnadnit rešení softwarového a hardwarového zabezpecení automatizovaného zpracování zjištených dat. Zkušenosti autoru studie jsou takové, že zásahy ex post do realizovaného statistického zjišt ování jsou pro respondenty obtížne akceptovatelné a svým zpusobem svedcí o tom, že statistické zjišt ování nebylo pripraveno s dostatecným rozmyslem. Jako minimální obsahový program, autori studie doporucují, aby výstupní data periodicky poskytovala tyto informace: ?? Souhrn výdaju za business sektor v delení na investicní a bežné výdaje, s prípadným delením investic na investice “end of pipe” a investice integrované ?? Souhrn výdaju za business sektor, v delení výdaju dle “abater principle” a “financing principle” ?? Souhrn výdaju za business sektor v delení dle všech príslušných odvetví nebo jako minimum v clenení na prumysl dobývání nerostných surovin, zpracovatelský prumysl a z toho chemický prumysl, dále na prumysl výroby tepla a energie a na ostatní odvetví business sektoru. ?? Souhrn výdaju za prumysl v trídení na výdaje podle výdajových druhu a podle domén ochrany životního prostredí ?? Souhrn výdaju za jednotlivá odvetví prumyslu ?? Souhrn výdaju za velikostní skupiny respondentu, minimálne za velikostní skupiny prumyslových podniku. Urcitým problémem, ke kterému bude nutno prijmout rozhodnutí, je delení výdaju podle regionu. Pokud bude aplikováno delení výdaju podle regionu NUTS 2 jedná se o dostatecne velké celky a zabezpecení strukturalizace podle regionu NUTS 2 by tak zrejme nevyžadovalo rozšírení poctu respondentu. Pokud by však bylo úcelné strukturalizovat výdaje za business sektor jako celek, prípadne jen za prumysl jako celek do úrovne regionu NUTS 3, tj. kraju, které nesou odpovednost za regionální rozvoj, takže informace o výdajích by našly svého adresáta, bylo by pravdepodobne nutné zvýšit pocet respondentu alespon v tech krajích, které jsou relativne malé a kde v souboru vybraných respondentu by mohla absentovat nekterá odvetví prípadne pododvetví nebo by jejich zastoupení ve vybraném vzorku bylo príliš nízké. Metodická príprava podniku patrí mezi duležité podmínky úspešnosti provádení statistického zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru. Podcenování této prípravy muže dokonce úspešnost zjišt ování ohrozit, nebo realizaci zjišt ování výrazne snížit zejména v prvních letech po jeho zavedení. Autori studie doporucují jako nezbytne nutné minimum : ?? Poskytnout respondentum v dostatecném casovém predstihu (nejméne 6 mesícu pred ukoncením prvního referencního roku) informaci o obsahu, rozsahu a forme statistického zjišt ování, vcetne potrebných metodických návodu a klasifikací ( napr. CEPA 2000). To vytvorí respondentum prostor 112 k tomu , aby se na zjišt ování mohli pripravit jak úpravou vnitropodnikové evidence, tak úpravou softwarového vybavení ?? Zabezpecit pro respondenty metodické konzultace a to jak osobním stykem, telefonicky nebo písemne a s využitím internetových stránek ?? Pripravit pro respondenty metodická doporucení, pomucky a návody, napríklad návod na využití EMA pro úcely zjišt ování. Propagace statistického zjišt ování ve sdelovacích prostredcích bývá pri zavádení nového statistického zjišt ování podcenována. Media svým vlivem mohou tomuto zjišt ování prospet stejne, tak jako jej mohou ohrozit. Bude proto úcelné vysvetlit predstavitelum medií smysl zjišt ování, duležitost monitorování udržitelného rozvoje a jeho význam pro podniky – respondenty, pro orgány decizní sféry a zastupitelské sbory, pro verejnost Ceské republiky i pro mezinárodní komparace a export dat mezinárodním organizacím, zejména orgánum EU. Duležité mohou být i informace o podobných aktivitách provádených v zemích EU. Nezbytnou a zcela neopominutelnou informací pro media i širokou verejnost je garance o ochrane individuálních dat a o zpusobu utajování dat podniku pred konkurencí i pred represivními orgány státu. Verejnost by mela být rovnež informována o nákladech na realizaci tohoto zjišt ování a o úmernosti vynakládaných prostredku. To znamená, že by mela být verejnost informována i o výstupech, které budou mediím i široké verejnost k disposici. Propagacní kampan by mela být provedena po prijetí príslušného rozhodnutí vlády CR statistického zjišt ování predcházet a v období, které bude zavedení tohoto – cca nekolik mesícu pred zacátkem prvního referencního roku. První výsledky, získané ze zpracování zjištených dat, by mely být rovnež dány – s príslušným komentárem k dispozici verejnosti. 113 Závery a shrnutí Pri hodnocení stavu informacních zdroju o životním prostredí v Ceské republice se jako základní problém ukazuje nedostatecná komplexnost techto zdroju plynoucí predevším z roztríštenosti koordinace informacních procesu v této oblasti. Proto se tato studie soustredila nejen na rešení nekterých dílcích informacních deficitu, ale predevším na celkovou projekci kroku, které by bylo treba realizovat a které by v konecné podobe mohly Ceskou republiku zaradit z hlediska kvality a rozsahu informací o životním prostredí mezi prední zeme Evropy. Monitoring jako zpetná vazba pri realizaci principu TUR Realizace strategie trvale udržitelného rozvoje se neobejde bez zabezpecení zpetné vazby, která poskytne informace o prubehu a o výsledcích uplatnení principu trvale udržitelného rozvoje a která také umožní hodnotit efektivnost tohoto procesu. Nejúcinnejší zpetnou vazbu je možno zabezpecit predevším pomocí pravidelného monitoringu, který se bude orientovat jak na sledování jevu meritelných metodami prírodních prípadne spolecenských ved, tak jevu sledovaných v penežním vyjádrení. Oba základní prístupy k monitorování lze rešit tak, aby umožnily charakterizovat sledované oblasti s pomerne vysokou presností. Je však treba mít na zreteli, že se vždy muže jednat pouze o vybrané charakteristiky urcitých oblastí životního prostredí nebo urcité aktivity spojené s jeho ochranou. Predstavují vlastne urcité reprezentanty dané oblasti nebo dané aktivity. K tomu pristupuje i rozmer územní. Pri zabezpecování monitoringu stojí na prvém míste informace za území státu jako celku (úroven makro) a na druhém míste informace za podnikatelské subjekty a malé regiony (úroven mikro). Menší pozornost byla doposud v Ceské republice venována tak zvané mezzo úrovni, kterou v Ceské republice predstavují regiony NUTS 2 a zejména regiony NUTS 3 – kraje. Bylo by zrejme úcelné zabezpecit informace potrebné pro plnení decizní úlohy krajských institucí, soucasne však vyvstává otázka možností státu saturovat nároky na zvýšení výdaju spojených s regionálne orientovaným monitoringem. Monitoring a kontrolní a analytická cinnost s ním spojená také vyžaduje, aby na jednotlivých úrovních (makro, mezzo a mikro) bylo možné spojovat konkrétní opatrení v oblasti ochrany životního prostredí s objemem prostredku, které na tento úcel daný subjekt ( stát, nebo podnik) vynaložil. Jak na úrovni makro, tak na úrovni mikro je totiž užitecné hodnotit primerenost prostredku vynaložených k dosažení daného úcelu a zabývat se eko efektivností pri realizaci strategie TUR. V nekterých odborných publikacích je dokonce financní stránka sledování aktivit v oblasti ochrany životního prostredí chápána jako “ starting point” analýzy monitorovacího procesu. Autori této studie se s tímto názorem neztotožnují. Zastávají názor, že obe stránky monitoringu jsou si rovnocenné a pouze z jejich vzájemného spojení mohou vzniknout syntetizující informace, které umožní analyzovat soucasnou situaci a prípadne prijímat rozhodnutí do budoucna. Monitoring by mel umožnit analytický prístup jak na úrovni makro, tak na úrovni mikro. Informacní deficity pri monitoringu v CR Dosavadní zpusob monitoringu v Ceské republice poskytuje pomerne širokou škálu informací o jevech meritelných metodami prírodních ved. Pokud se týká sledování 114 základních vecných seskupení ukazatelu životního prostredí, zvlášte pak tech, pro které je stanoven rozsah potrebných indikátoru, je v Ceské republice pomerne dostatek informací bud ze sledování nebo merení provádeného príslušnými institucemi státu nebo z výstupu sociálních a demografických statistik. Lze tedy konstatovat, že Ceská republika v soucasnosti v podstate plní požadavky, které na ní kladou orgány EU, OECD a OSN napríklad formou tzv. “Spolecného dotazníku”. Zlepšení situace v Ceské republice by však prospelo , kdyby sber informací byl více koordinován, respektive, kdyby jeden ze státních orgánu by poveren gescí za shromažd ování údaju. Pokud se však týká informací ekonomického charakteru, je situace daleko méne príznivá. Informace o výdajích na ochranu životního prostredí jsou neúplné a jen dílcím zpusobem odpovídají mezinárodne standardizované metodologii. Z hodnocení soucasného stavu vyplývá, že v podstate jsou k dispozici pouze informace o celkovém objemu investic. Problémem je rovnež, že ze zpracování této statistiky je možno získat jen sektorovou strukturu v pojetí metodiky národních úctu a bude treba ji prizpusobit i potrebám environmentálních bilancí. Základním deficitem však je, že nejsou k dispozici údaje o bežných environmentálních výdajích podniku. Zde je treba pocítat s tím, že zavedení takového šetrení se v CR bude týkat podstatne vetšího poctu subjektu a bude treba peclive zvážit nejen obsahovou nápln, ale i zpusob organizace takového zjišt ování. Ze zkušeností clenských zemí EU i podle dílcích poznatku získaných autory studie je nepochybné, že výsledky zjišt ování environmentálních výdaju podniku celkovou výši národních výdaju na ochranu životního prostredí významne ovlivní. Patrí sem zvlášte výdaje spojené s nakládáním s odpadními vodami a nakládání s odpady, které se týkají témer všech subjektu verejného sektoru, sektoru domácností, business sektoru i sektoru podniku poskytujících specializované služby ochrane životního prostredí. Predbežné orientacní výpocty ukazují, že na tyto úcely jsou celostátne vynakládány cástky v rádu desítek miliard. Konfrontace s metodikou Eurostatu ukazuje, že hlavním problém, který je treba v CR rešit, spocívá v tom, aby byla zajištena taková informacní základna, která umožnuje sestavovat bilancní prehledy podle sektoru vymezených podle mezinárodne standardizované metodologie, zachycovat transfery financních prostredku mezi sektory, vycíslit celkovou hodnotu aktivit realizovaných na ochranu životního prostredí a zjistit kolik vlastních zdroju ten který sektor na úcely ochrany životního prostredí vynaložil. To v konecné podobe znamená vytvorit podmínky pro sestavení celkové bilance výdaju za sektory a pro vytvorení agregátu národních výdaju na ochranu životního prostredí za stát jako celek. Absence údaju o celkové hodnote aktivit na ochranu životního prostredí a celkové výši vlastních zdroju vynaložených na ochranu životního prostredí má samozrejme i další dusledky, napr. to, že nelze definovat jedny ze základních relací eko efektivnosti jako jsou : vztah výdaju k hrubému domácímu produktu a k hrubé pridané hodnote a vztahy k základním charakteristikám stavu životního prostredí. Pritom agregát výdaju na ochranu životního prostredí je jedním ze základních informacních vstupu do bilance environmentálního úcetnictví. Možnosti zjištení národních výdaju na ochranu životního prostredí v CR Z analýzy informacních deficitu v Ceské republice vyplývá, že sestavení agregátu výdaju na ochranu životního prostredí a sestavení príslušného bilancního prehledu je závislé na rešení situace ve všech ctyrech sektorech, které definuje mezinárodne prijatá metodologie. 115 Z povahy informacních opotreb vyplývá, že rešení spojené s odstranením informacních deficitu nebude pro všechny sektory jednotné. Proto se ve studii pro každý z nich navrhuje specifická cesta, která maximálne prihlíží k soucasnému stavu informacních zdroju a usiluje o vnitrní konzistentnost informacních výstupu. Pro sektor verejné správy se ve studii navrhuje využít stávající informacní základny u jednotlivých subjektu a potrebné výstupy získat sekundární identifikací jednotlivých úcetních operací na základe vypracování dodatku k technickému projektu na automatizované zpracování dat a provedením paralelního druhotného zpracování dat již vložených do systému. Zároven se doporucuje, aby druhotné zpracování dat poskytlo výstupy ve všech potrebných strukturách nejen za verejný sektor jako celek, ale soucasne za subsektor obcí, kraju a centrálních orgánu. Zabezpecení výstupu podle „abater principle” a “financing principle” umožní sledovat transfery financních prostredku mezi temito subsektory, což je podmínkou pro hlubší analytickou cinnost a má i svuj význam kontrolní. Pro sektor domácností se navrhuje využít rovnež v prvém kroku pro výpocty a aproximativní odhady výdaju stávající informacní zdroje, které jsou k dispozici u institucí poskytujících domácnostem služby pro ochranu životního prostredí a u institucí státu (stavebních úradu). Tímto zpusobem lze potrebné informace získat pomerne rychle a s relativne malými náklady. Domníváme se, že presnost získaných dat bude dostacující. Po harmonizaci systému rodinných úctu, který organizuje prostrednictvím výberu domácností CSÚ, na standardy EU, bude možné zvážit, do jaké míry využít také tuto statistiku nebo zda setrvat u navrženého zpusobu aproximativních odhadu. Pro sektor specializovaných podniku (podniku poskytujících služby pro ochranu životního prostredí) se navrhuje zavést zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí a to vycerpávajícím zpusobem (tzn. u všech príslušných podniku), nebot techto podniku je relativne malý pocet. Pro zjišt ování se doporucuje využít modifikace návrhu statistického zjišt ování pro business sektor. V prípravné fázi je treba predevším vypracovat soupis techto podniku a rozhodnout, s jakou presností budou údaje od podniku požadovány ( zda za podnik jako celek, nebo jen za tu cást podniku, která se zabývá ochranou životního prostredí). Pro business sektor se navrhuje realizovat pravidelné statistické zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí. Po organizacní i metodické stránce se jedná o velice složitý úkol, nebot business sektor je heterogenním souborem subjektu, které se mezi sebou liší rozsahem svých aktivit smerem k životnímu prostredí, odvetvovým zamerením své cinnosti i svou velikostí. Pocet jednotek v souboru muže dosahovat rádove až nekolika set tisíc jednotek. Tyto skutecnosti je treba respektovat.Vzhledem ke složitostem tohoto rešení, je ve studii venována možnostem zjišt ování výdaju u business sektoru nejvetší pozornost. Návrh na zavedení statistického zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru Business sektor patrí k nejvíce problémovým oblastem pri zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí. Pritom jde nesporne o rozhodující sektor z hlediska podílu 116 na znecišt ování životního prostredí, takže problém kvantifikace záteže životního prostredí tímto sektorem patrí mezi klícové úkoly spojené i s monitorováním strategie trvale udržitelného rozvoje. Všechny analýzy informacních zdroju v Ceské republice ukazují, že bez znalosti dat o rozsahu podnikových environmentálních výdaju nelze zjistit hodnotu celkových národních výdaju na ochranu životního prostredí a splnit podmínky standardního exportu údaju pro vnitrní i zahranicní uživatele za tuto oblast. Z metodických doporucení Eurostatu vyplývá, že zabezpecení informací o výdajích na ochranu životního prostredí v business sektoru nelze úspešne rešit bez pravidelného statistického zjišt ování, pri cemž je treba pri jeho koncipování dbát na to, aby bylo konzistentní se zjišt ováním provádeným v dalších sektorech a respektovalo vazby na systém environmentálních národních úctu. Úspešnost statistického zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru bude záviset predevším na zvolených prístupech k jeho realizaci. Zejména je treba respektovat tato hlediska: Obsahove by melo být zjišt ování koncipováno tak, aby od subjektu business sektoru byl získán komplexní prehled o výdajích na ochranu životního prostredí a o príjmech s tím spojených. To znamená, že již na úrovni podnikatelského subjektu by mela být možnost využít bilancního prehledu ke zhodnocení dosažených výsledku, k analýzám dosahované eko efektivnosti a k prípadným rozhodnutím o dalším postupu. Výsledky zjišt ování by mely být využitelné rovnež pro informování akcionáru podniku a pro reporting urcený odborné a široké verejnosti s cílem vytváret image podniku. Zjišt ování by melo vycházet z možností, které subjektum business sektoru poskytuje jejich vnitropodnikový informacní systém a to bez ohledu na velikost podniku. Rozsah zjišt ování by tedy mel být pro subjekty obsahove zvládnutelný a terminologicky srozumitelný. Organizace zjišt ování by nemela být príliš nákladná ani pro subjekty business sektoru ani pro orgány státu, které šetrení provádejí. Výsledky zpracování zjišt ování by mely uspokojovat informacní potreby orgánu verejné správy na makro úrovni v souladu s jejich kontrolní a decizní cinností. Zjišt ování by melo predstavovat jeden ze základních vstupu do bilancního prehledu národních výdaju na ochranu životního prostredí. Musí být tedy obsahove i casove s touto bilancí konzistentní. Zjišt ování by melo být využitelné také pro export dat pro mezinárodní vládní instituce, to znamená, že musí být metodicky harmonizováno s mezinárodne prijatými postupy. Je treba zvážit, zda toto zjišt ování by melo poskytovat validní informace i orgánum verejné správy na úrovni kraju (regionu NUTS 3). V tomto prípade je treba prihlédnout k tomu, že uspokojování informacních potreb regionálních orgánu verejné správy bude znamenat rozšírení statistického šetrení na takový pocet subjektu, který odpovídá potrebám krajské reprezentativnosti. Zjišt ování by melo poskytnout informace i pro širokou i odbornou verejnost, aby také verejnost mohla posuzovat rozsah výdaju a smerování výdaju do jednotlivých domén ochrany životního prostredí. Ve smyslu mezinárodne prijaté Aarhuské úmluvy má verejnost právo prístupu k informacím o aktivitách, které mají vliv na životní prostredí. Podrobný návrh na statistické zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí tak, jak je uveden v této studii, byl pripraven se snahou výše uvedené aspekty maximálne respektovat. Z testu, který overoval proveditelnost tohoto zjišt ování u podniku, vyplynulo, že pripravený návrh statistického zjišt ování je realizovatelný a lze ocekávat, 117 že bude Ceským statistickým úradem akceptován. Mluví pro to i skutecnost, že v soucasné dobe pripravuje Ministerstvo životního prostredí projekt EMAS, jehož soucástí je i podrobné rozpracování metodologie podnikového environmentálního úcetnictví. Vlastní príprava na realizaci predloženého návrhu bude spojena predevším s temito praktickými kroky : Vymezení odvetvové struktury zpravodajského souboru respondentu pro potreby zjišt ování environmentálních výdaju podniku Stanovení výberové strategie zajišt ující potrebnou míru reprezentativnosti Schválení definitivního obsahu statistického výkazu a jeho periodicity Príprava návrhu na legislativní opatrení, které bude rešit obligatornost zjišt ování, poverení príslušného orgánu státní správy a stanovení nákladu na jeho realizaci Zabezpecení vcasného informování subjektu business sektoru i verejnosti o úkolech a cílech zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí. Vzhledem ke složitosti praktických problému spojených se zavádením tohoto statistického zjišt ování, autori studie doporucují, aby rozhodnutí o realizaci návrhu byla prijata nejpozdeji v první polovine roku 2003. V tomto prípade by prvé údaje mohly být zjišteny za referencní rok 2003, tedy v prubehu roku 2004. Je nutno pocítat s tím, že údaje zjištené v prvním roce zjišt ování mohou mít spíše experimentální povahu a budou provázeny zábehovými potížemi u respondentu i u orgánu státní správy. Casový predpoklad pro zjištení národních výdaju na ochranu životního prostredí v Ceské republice Získání první informace o celkových výdajích na ochranu životního prostredí na úrovni makro, tj. za Ceskou republiku, je závislé na prijetí príslušných rozhodnutí a provedení nutných prípravných prací. Experimentální zavedení statistického zjišt ování výdaju v business sektoru za rok 2003 muže vytvorit dobrý predpoklad pro zavedení rutinního zjišt ování výdaju od referencního roku 2004. Soucasne by bylo treba v roce 2003 pristoupit k rešení problému se sekundárním zpracováním úcetních dokladu ekologických dat u orgánu státní správy tak, aby výsledky byly k dispozici v jiné strukture než dnes. To znamená jednak úpravu technického projektu, jednak zavedení systému doplnkové identifikace úcetních dokladu a to bude samozrejme vyžadovat urcitý cas na metodickou i technickou prípravu. K zjišt ování výdaju u sektoru domácností metodou aproximativních odhadu je možno pristoupit neprodlene s tím, že spolupráci se stavebními úrady je možno dorešit již v prubehu roku 2003. V roce 2003 by melo být rovnež pripraveno speciální statistické zjišt ování výdaju u sektoru podniku poskytujících služby pro ochranu životního prostredí tak, aby ješte za rok 2003, nejpozdeji za rok 2004, byly potrebné informace k dispozici. Tento casový rozvrh vytvárí predpoklad k tomu, aby agregát národních výdaju na ochranu životního prostredí za Ceskou republiku byl poprvé k dispozici v roce 2005 na základe údaju za referencní rok 2004. V tomto roce by bylo možné rovnež sestavit bilancní prehled národních výdaju (a príjmu) ve všech požadovaných strukturách vcetne strukturace podle “abater principle” a “financing principle”. 118 Bilancní prehledy za jednotlivé sektory by mohly být k dispozici i o rok dríve, v závislosti na tom, kdy bude zjišt ování výdaju za daný sektor zabezpeceno. Je nesporné, že již sektorové bilancní prehledy poskytnou informace vyšší kvality než jsou soucasné dílcí a neúplné informace. Budoucí zjišt ování výdaju na ochranu životního prostredí by se ovšem nemelo uspokojit pouze se získáním parciálních bilancních prehledu za nekteré sektory. Cílovým rešením by mela být orientace všech kroku na získání bilancního prehledu sestaveného z údaju všech ctyrech sektoru, to znamená bilancního prehledu o celospolecenských - národních výdajích na ochranu životního prostredí Ceské republiky. Je nepochybné, že pouze komplexní kvantifikaci národních výdaju na ochranu životního prostredí je možno považovat za informaci nové kvality a za významný nástroj k monitorování realizace strategie udržitelného rozvoje, udržitelnosti a blahobytu. 119 LITERATURA: Studie a pramenná díla [1] An Introduction to Environmental Accounting as a Business Management Tool: Key Concepts and Terms. EPA 742/R/95/001, Washington D.C. 1995 [2] BMU/UBA:Handbuch Umweltcontrolling.2.Auflage, München 2001 [3] BURSTROM F.:Municipal Materials Accounting and Environmental Management. Division of Industrial Ecology, Dept. Of Chemical Engeneering and Technology, Royal Institute of Technology, Stockholm, 1999 [4] Environmental Accounting for Decision-Making. Summary Report of OECD Seminar. Environment Monographs, No 113, OECD, Paris 1995 [5] SOCHER W.-FRENZEL F.:Erfahrungen aus dem Demonstrationsvorhaben Kommunale Naturhaushaltwirtschaft am Beispiel der Stadt Dresden. 6.Internatioonales EIPOS-Kolloquium Umweltwissenschaften. Prag,1998 [6] KARVONEN M.-M.:Environmental Accounting as a Tool for SMEs in Environmentally Induced Economic Risk Analysis. Eco-Management and Auditing. 7, No 1, 2000,p.21-28 [7] KENNEDY M.L.: Total Cost Assessment for Environmental Engineers and Managers. J.Wiley&Sons, New York/Chichester, 1998 [8] MARTEL L.: Environmental Accounting: A Vital Management Tool. Bilan, 13, No1,1997 [9] Report of the Meeting on Integrated Environmental Assessment/global environmental outlook core data working group, held at the UNEP/UNDPCSD. UNEP,NEW Yourk 1996 [10] SEIDEL E.(HRSG.): Betriebliches Umweltmanagement im 21.Jahrhundert. Springer, Berlin/Heidelberg, 1999 [11] STEWART,J.M.: Accounting for External Costs and Benefits in the Assessment of the optimal Allocation of an Amenity: a Case Study. Eco-Management and Auditing, Vol.6,Issue 4,1999, p.:174-180 [12] WHITE A.L. ET ALL.:Environmental Accounting:Principles for Sustainable Enterprise. TAPPI International Environmental Conference, Atlanta 1995 [13] WALZ R.: Development of Environmental Indicators Systems: Experiences from Germany. Environmental Management, Vol. 25,No.6, 2000, p.613-623 www.umweltbundesamt.de/uba/infodaten 15.9.202 www.env.cz 20.10.2002. www.eea.dk 15.3.2002 www.un.org./Depts/unsd/enviro/environment 10.2.2002 [14] Manuál EMAS. Projekt Phare CZ 9705-05-02 Podpora zavedení systému environmentálního managementu a auditu. MŽP CR, Praha 2001 [15] Agenda 21. Ceský preklad cásti Prílohy II ”Report of the United Nations Conference on Environment and Development” Rio de Janeiro 1992. [16] MŽP, Praha 1998 [17] AGIPLAN: Propocet poplatku za ukládání odpadu na skládkách. Zpráva pro MŽP. Agiplan Planungsgesellschaft m.b.H. 1995 [18] BEHRENS-EGGE, M.: Möglichkeiten und Grenzen der monetären Bewertungen in der Umweltpolitik. Zeitschrift für Umweltpolitik,1,1991 120 [19] BÍZEK V. a kol: Aktivity podniku v oblasti ochrany životního prostredí v roce 1996. MŽP, Praha.1997 [20] BÖHMOVÁ S.-PROSTREDNÍK P.-KUDOLL R.-HENTSCHEL A.: Provozní náklady koncových technologií v Synthesii a.s.Spolecný projekt IHI Zittau a Univerzity Pardubice.Zittau 1996 [21] CALLAN S. J.-THOMAS J.M.: Environmental Economics and Management. Irwin,,Chicago 1996 [22] CROWARDS T.: Nonuse Values and the Environment: Economic and Ethical Motivations. Environmental Values, 1997, 2,s.143-167 [23] MÜLLER-WENK R.: Die ökologische Buchhaltung. Franktfurt/Main, Campus 1978 [24] Návrh na optimalizaci nákladu na ochranu životního prostredí v prumyslových podnicích. Ceské ekologické manažerské centrum CEMC,Praha 1993 [25] SEJÁK J. a kol.: Ocenování pozemku a prírodních zdroju. Grada Publishing 1999 [26] SEJÁK J: Návrh metodiky ocenování životodárných funkcí vodních a jiných ekosystému. Vodní hospodárství, .1998 c.10,s.285-288 [27] SCHALTEGGER S./BURRIT R.: Contemporary Environmental Accounting,Greenleaf Sheffield 2000 [28] KENNEDY M.:Total Cost Assessment for Environmental Engineers and Managers.John Wiley and Sons New York 1998 [29] FARSKÝ M.-RITSCHELOVÁ I.-VOMÁCKOVÁ H.: Životní prostredí z pohledu úcetnictví. Acta Universitatis Purkynianae 76, Ústí n.Lab. 2001 [30] Vyhodnocení vlivu legislativních predpisu v ochrane životního prostredí v roce 1993. CEMC Praha 1994 [31] Aktivity podniku v oblasti ochrany životního prostredí v roce 1996. MŽP Praha 1997 [32] Aktivity podniku v oblasti ochrany životního prostredí v letech 1997-1998. MŽP Praha 2000 [33] DARLYMPLE R.-NOSEK M.: Index muže predejít ekologické katastrofe. Ekonom,2001,c.7 http://www.enviroglobe.com/reg [34] HÁJKOVÁ E.: Investice na ochranu životního prostredí z pohledu statistiky. http://www.env.cz 7.11.2001 [35] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ CR – CESKÝ STATISTICKÝ ÚRAD : Statistická rocenka životního prostredí Ceské republiky 2001, Praha 2001 [36] IVA RITSYCHELOVÁ A KOL. : Environmentální a ekonomické úcetnictví, Praha brezen 2000 [37] EUROSTAT : Environmental protection expenditure in Europe, Luxembourg 2001 [38] EUROSTAT: Environmental Accounts 2001 – present state and future developemen, Eurostat B1- zárí 2001 [39] EUROSTAT – INSTITUTIO NACIONAL DE STATISTICA PORTUGAL: Manual for statistical operation on industries expenditure on environmental protection, Estat zárí 2001 121 [40] STATISTISCHES LANDESAMT DES FREISTAATES SACHSEN: Investitionem fur Umweltschuttz in Produzierten Gewerbe im Freistaat Sachsen, Kamenz 2001 [41] Hyršlová J.: Enviromentální náklady podniku, Ministerstvo životního prostredí CR a Univerzita Pardubice, Praha 2002 [42] Hyršlová J.: Enviromentální manažerské úcetnictví, Ministerstvo životního prostredí CR a Univerzita Pardubice, Praha 2002 [43] Uses of Environmental Acconnts in Sweden, Statistics Sweden, 2001 [44] Vanecek, V: Environmentální podnikové úcetnictví úcetnictví. Centrum pro otázky životního prostredí CR, Centrum pro otázky životního prostredí University Karlovy, vydavatelství Karolinum UK Praha, Praha 1996 Zpracované rešerše z metodických a studijních materiálu zahranicních a mezinárodních institucí : Total material requirement of the European Union ( European Environmental Agency) Environmental indicators and overview (European Environmental Agency) Reporting frequencies of state – of – the environmental reports in Europe (European Environmental Agency) Developement in indicators : total material requirement (European Environmental Agency) Applying Environmental Accounting ( EPA office – Washington DC ) Using Multicriteria methods in Environmental Planning and Management (Lahdema R. – Salminen P. – Hokkanem J.) Suistanability Plan for San Francisco 1996 – Municipal Expenditures Municipal Materials Accounting and Environmental Management (Royal Institute of Technology, Stockholm) Matsushita Electric Works Ltd. – Environmental report 2001 Betriebliches Umweltmanagement im 21.Jahrhundert ( Seidel E.) Berlin) What are Green Accounting Concepts and Measures ( Boje D.M.) 122 Prílohy Príloha 1 - COMMISSION RECOMMENDATION of 30. May 2001 (Evropská unie) Príloha 2 - Gesetz über Umweltstatistiken (SRN) Príloha 3 - Klasifikace cinností a výdaju na ochranu životního prostredí CEPA 2000 Príloha 4 - Goverment Survey Of Enviromental Protection Expenditure By Industry – 2000 (Velká Británie) Príloha 5 - REPLY FORM Enviromental protection expenditure for enterprises 1999/2000 (Švédsko) Príloha 6 - Výkazy bežných výdaju na ochranu životního prostredí (SRN) Príloha 7 - Základní návrh výkazu o výdajích na ochranu životního prostredí pro CR 123 Príloha 1 COMMISSION RECOMMENDATION of 30. May 2001 (Evropská unie) 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 Príloha 2 Gesetz über Umweltstatistiken (SRN) 135 136 137 138 139 140 Príloha 3 Klasifikace cinností a výdaju na ochranu životního prostredí CEPA 2000 141 142 143 Príloha 4 Goverment Survey Of Enviromental Protection Expenditure By Industry – 2000 (Velká Británie) 144 145 146 147 148 Príloha 5 REPLY FORM Enviromental protection expenditure for enterprises 1999/2000 (Švédsko) 149 150 151 Príloha 6 Výkazy bežných výdaju na ochranu životního prostredí (SRN) 152 153 154 155 156 157 158 159 160 Príloha 7 Základní návrh výkazu o výdajích na ochranu životního prostredí pro CR 161 162 163 164 165 166
Podobné dokumenty
~sovsko
Výroční zprávu naleznete ZDE
Protikomunistického odboje v Československu, který sklidil velký zájem nejenom v Bruselu,
ale i po celé České republice. Na půdě Evropského parlamentu jsem uspořádal výstavu ke
100 letům českoslove...
2.7. Možnost vzniku havárií
projektem elektrárny, který je založen na deterministickém prístupu a uplatnení
principu ochrany do hloubky, který sestává ze ctyr fyzických bariér (struktura paliva,
pokrytí paliva, steny primární...
R02hodnul.
státní
správy
a
zjištených
úcastníku
rízení.
S ohledem
na rozsah
stavby
a ucineného
podání
bylo
z duvodu
znalosti
místních
pomeru
od místního
šetrení
upušteno.
Prípadné
pripomínky
k uvedené
veci
by...
i tento objekt by mohl plnit,"
puvodní poslání.
FYKOS, XXV. ročník, 2. číslo
Zahájení pětadvacátého ročníku je již za námi, a tak držíte v rukou další brožurku se
zadáním úloh našeho semináře. Kromě toho se též dozvíte autorská řešení úloh minulé série.
Za okny se sice po r...
Nové přístupy k environmentálnímu managementu
charakterizována stanovením cílů uvedených již zmíněné tzv. Maastrichtské smlouvě:
- udržet, chránit a zkvalitňovat životní prostředí,
- chránit zdraví člověka,
- obezřetně a racionálně využívat př...
EuroGAP Insurance Accessories Leaflet
EuroGAP Vám v pfiípadû totální ‰kody nebo odcizení kryje rozdíl
mezi pofiizovací cenou vozidla a cenou obecnou v dobû pojistné
události. Poji‰tûní EuroGAP Plus navíc zahrnuje i pfiipoji‰tûní
náhrady s...
