3. část

!
il~II~JII
3.10 OBJEKTY OBCANSKÉHO VYBAVENI
illliU
os!ory
jsou
Ibavení bytu
laráŽe);
:ímiúprava:\S terasou
ary rekoneacníúcely.
oven
bydlení
ci prostredí.
noprovoznídále
zustává
ých ekonosté prípady,
etobnoveno
ipro remesl:avnosti,úcelich podmínne:
lí,pro zelen,
nikace;
atrit kvalitní
uvždyvíce
lavkum, nezde nalézáo Prostredí
3.10 Objekty obcanského
Ukázky realizací objektu obcanského vybavení, které
prokazují jak málo péce bylo
venováno zaclenování samoobsluh, obchodu a restaurací
do obrazu vesnice.
vybavení
Obcanské vybavení predstavují ruzné stavby a úcelove upravené plochy,jejichž provozem jsou zajištovány služby obyvatelum (obchody, hostince, školy
atd.).U vetších obcí má nadmístní význam - obsluhuje více vesnic (lékarská ordinace,fara, pošta atd.).
Charakteru a funkci techto zarízeníodpovídá poloha v centru obce, tím je umožnena jejich príznivá
dostupnost i vzájemná vazba. Svým významem,
úcelem i architekturou objektu napomáhají objekty
vybavenosti k utvárení centra vesnice po stránce
funkcní,kulturní a spolecenské.
-
VYVáženívšech úprav s okolní zástavbou z hledis-
-
ka provozu, architektury a ostatních vazeb
na okolí;
soulad návrhu novostaveb a rekonstrukcí objektu
vYbavenosti s prostorovými a architektonickými
~
III!
''III
III
III
Obnovení drívejší vybavenosti je na vesnici v soucasné dobe velmi aktuální a má pro její další život
mimorádnývýznam.
Drívejší prostory a objekty vybavení zustaly v pomerne znacném rozsahu zachovány. Postupne dochází k jejich rekonstrukci a zprovoznení. Jde predevším o ruzné typy prodejen, hostincu, hostincu
s ubytováním a o provozovny nekterých druhu služeb. Pri obnovení a úpravách mohou vznikat požadavky na jiné usporádání vnejších prucelí, na prístavby, úpravy nástupních prostoru, odstavných
ploch, které vždy ovlivnují v širších vazbách vnejší,
verejný prostor. V nekterých prípadech muže vzniknout i nová dominanta návsí. Úpravy objektu vybavení predpokládají:
- výraznejší clenitost i barevnost prucelí s užitím
symbolu,vývesníchštítu,nápisu atd.;
- uplatnení ruzného usporádání nástupních prostoru, predzahrádek a teras s posezením a mobilní
zelení,oživujícíchprostor ulice nebo návsi;
- citlivé rešení stavebních prvku, zvlášte dverí,vstupu, oken, výkladu, zejména nachází-Ii se objekt
v historické cásti zástavby;
- uplatnení kvetinové výzdoby, zvlášte u prodejen
a hostincu - na prucelí,v predprostoru objektu;
.1111
':IPII
I
i
II
--"
II
I
111111'
IIII!II
Ijl
I
I'!II
"'
lili J
Jejich okolí po ukoncení výstavby již zpravidla nebylo
prubežne udržováno.
" II
87
III
Y7
3.10 OBJEKTY OBCANSKÉHO VYBAVENí
podmínkami okolní zástavby (pocet podlaží,tvar
strechy, clenení prucelí, prostorové a pohledové
vazby k dominantám); tyto otázky je nejlépe rešit
formou architektonické studie, predcházejícívlastnímu projektu stavby.
II
V soucasné dobe probíhají úpravy objektu verejného charakteru a objektu církevních. Zahrnují ponejvíce úpravy vnejších prucelí a navazujícího okolí.
Prístavby a nadstavby nejsou bežné, protože kapacita vnitrních prostoru obvykle dostacuje.Naproti tomu nejsou výjimecné stavby nových kostelu. Objekty tohoto charakteru jsou zpravidla soliterní, dominující, i když mohou být i menšího merítka. Jejich
celkový stav je urcující pro posouzení úrovne celé
vesnice.Zvláštnípozornost zde venujeme:
- návrhu clenitosti a barevnosti prucelí; u historických objektu zachováváme puvodní tvarosloví;
dáváme prednost svetlým odstínum barev, umožnujících kontrast s doprovodnou zelení príp.
i s vodní plochou;
- usporádán
-
umístení a
bolu,drobn
stojanu verl
rické síte;
- prístupovýn
cí bezprašl
jsou nevho(
- trvalé stror
okolí.
U všech objE
tu a porádek
košu.
Duležitá je ro
cích prvku a \
užití umelých
ploch atd., ted
spíše mestské
V souvislosti ~
na venkove vz
dernizaci
SIUŽE
ny, pojíštovny
pro vybavení.
,
šením výstavt
odpovídající p
príp. další pridr
užít možností n
šího vybavení (
Ukázka naprosto nevhodného
88
umístení objektu obcanského
vybavení v návesním prostoru.
Pro výstavbu (
mi POdnikateli
vizoria napr. m
- rychlá realizi
klady - jsou s
nemají potrebl
novišti pusobí
Zustáváv naší(
hOdobe,jeho o
tížemi, naopak
další.
3.10 OBJEKTY OBCANSKÉHO VYBAVENí
Ukázky realizaci obchodu
a cekárny CSAD na návsi.
Je to objekt pro výrobu?
Nikoliv - jen nezdarilá realizace obradní síne u velkého
hrbitova.
Ukázka rešení jiné obradní
budovy u hrbitova.
~
..
;~.
JI~- ,~
.
90
Ij
Hrbitovy
Puvodní vesnické hrbitovy se nacházely - a nekde
se dodnes využívají - kolem kostela. Pokud obec
starý hrbitov z nejakého duvodu zruší, je možno jej
premenit na verejnou zelen po 10 letech od posledního pohrbení. Vysoká zelen, která v mnoha prípadech hrbitov doplnuje, by mela být zachována stejne jako zdi, které hrbitov obklopují.
Nové hrbitovy, lokalizované mimo zastavené území, postrádají vetšinou aleje podél prístupových cest. Jsou to
mnohdy izolované ostrovy kamenných, casto málo
vkusných náhrobku, vetšinou bez stromu, výjimecne
s nekolika tradicními drevinami (thuje, cypriše apod.)
obehnané zdí,za niž se vyhazují uschlé vence.Tento neutešený stav, pro nejž je príznacný kontrast individuální
péce o jednotlivé hroby a nezájem o celkový vzhled
hrbitova, vyžaduje nápravu, predevším výsadbou aleje
u spojovací cesty s vesnicí, dále úpravou vstupního prostoru. Je vhodné pamatovat na nekolik parkovacích
míst. Kamenné more náhrobku je treba proclenit skupinami parkové zelene na dosud volných místech nebo
na místech opuštených hrobu. Posezení na lavickách je
pusobivé zejména tam, kde je ze hrbitova videt do krajiny. Pro celkový vzhled hrbitova a pro jeho obraz v krajine jsou duležité stromy (lípy,javory, kaštany apod.)vysázené uvnitr i vne hrbitovní zdi. Pravidelná údržba ploch,
zelene i staveb je bezpodmínecne nutná a také prispivá
k významu tohoto místa
Pokud bude obec zakládat nový hrbitov, je treba respektovat príslušné vyhlášky o pohrebnictví. V této
souvislosti pripomínáme možnost založení lesního
hrbitova, který využívá a zároven se prizpusobuje
prírodnímu rámci prostredí.
3.11 V)
Drobné
ter obsl
božímu
lých obé
skríne).I
(mobiliái
a
ObvyklE
náves,
trekven1
v podru
a úcel z
ce prov~
jí obraz
Cekám)
zením n
ce. V ta~
ve vzta/
a architE
smes 02
nající pa
rizován~
POdmínE
skrínkar
a výber
rocnosti
vedeníe
3.11 VYBAVENI VEREJNÝCH PROSTRANSTVí
Ukázka autobusové cekárny
u nás a v Rakousku.
Iii III
-a nekde
kudobec
možnojej
odposledIOhaprípaovánastej, území, po-
st.Jsou to
castomálo
I,výjimecne
,rišeapod.)
J,Tentoneindividuální
ovývzhled
Idboualeje
upníhoproparkovacích
clenitskupiI~technebo
lavickáchje
'detdo kraji!Obrazv krajiapod.) vysá-
ržbaploch,
také prispívá
:jetreba renictvLV této
'iel1ílesního
lrizPUSObuje
3.11 Vybavení verejných
prostranství
Drobné objekty verejných prostranství mají charakter obslužný (cekárny, vývesní skríne), sakrální (kríže,
boží muka, zvonice),kulturne-historický (pomníky padlých obcanu, rodáku), prípadne technický (rozvodné
skríne). Rovnež sem zarazujeme doplnkové vybavení
(mobiliár)jako lavicky,stolky,orientacní tabule atd.
y~~~~:
f
I
ZASTÁVKA AUTOBUSU NA KOMUNIKACI
~
.
.
-1
=.Obvykle je temito objekty a inventárem vybavena
náves, jsou ovšem uplatneny i na dalších
«
~
-c:::=Er
frekventovaných místech, napr. pri rozcestích nebo
" IR=40m
,
m
w--- .. ón, \\ '020
v podružnýchcentrechobce. Mimovlastnívýznam t'RUHY: ..,j.°DBOCOVACI
~ZASTAVKOVÝ tA. IPOjOV1-C,
a úcel zvyšují úroven verejných prostoru po stránZASTÁVKA AUTOBUSU OPTICKY ODDELENA OD KOMUNIKACE
ce provozní,spolecenské a kulturnía spoluvytvárejíobraz vesnice
.
-'-'-'~
I' "-'-'~'R=20n-;,_.
,
.',
Cekárny autobusové dopravy jsou obvyklýmzarí'LI.
' .
zenímnávsí,pokud jimi procházíhlavníkomunikaI I
ce. V takovém prípade jsou nejvíce frekventované,
\ IR=20n.
ve vztahu k poloze mají vyšší nároky na funkci
a architektonické rešení. Soucasné objekty lze vesmes oznacit za všestranne nevyhovující,pripomínajícípouze provizoria.Pri obnove by mely být po- ZASTÁVKA AUTOBUSU FYZICKY ODDELENÁ OD KOMUNIKACE
rizoványnové objekty,sdružené podle místních A - min ,5 m (A = 3,0 m) PRIPOLOTESNÉMRAZENímin. 8,0 m
POdmíneks prodejem novin,telefonem, vývesními B - VOLNÁšíRKA NÁSTUPiŠTEmin, 2 m
skrínkami aj. Architektonické rešení, konstrukce
a výber materiálu mají odpovídat významu a ná- C - RozšíRENí NÁSTUPiŠTE
rocnosti prostoru. Základním predpokladem je za- O - šíRKA CHODNíKU min. 1,5 m
E - DELící PÁS NEBO OSTRUVEK DLE ON 736426 (cI. 55)
vedení elektrické prípojkya osvetlení objektu.
""".,
'
,
--
~-~.
.
"
-'
.
\
I
91
'
3.11 VYBAVENí VEREJNÝCH PROSTRANSTVí
y '~I
Dobrý príklad obnovy kaplicky.
,
','
l
r
';'
'
'"
,\'"
, ,,'.)
'f\:,,"
~,,'
'.
',
I
Obnova kaplicky a zvonice sleduje mimo bežná
hlediska oprava údržby i zduraznení historického
charakteru objektu, zvýraznení soliterní polohy,
úpravy bezprostredního okolí. Obvykle vytvárejí
jednotný prvek prostoru spolu s doprovodnou zelení, vysokou i nízkou, a prístupovým chodníkem.
Takové sestavy je nejlépe v principu zachovat, nové doplnky provádet s citlivým prístupem, Pokud
jsou v blízkosti umísteny ruzné rušivé konstrukce
jako sloupy,telefonní bUdky aj.,mely by být premísteny. Pri opravách zdiva jsou nejvhodnejšívápenné
omítky, pro strechy použití keramických hladkých
tašek, v horských polohách a u drevených staveb
šindele,
Hasicská zbrojnice, Snad
i tento objekt by mohl plnit,"
puvodní poslání.
/
, ,.\d
,
k\jl;
..
~.."
Nebylo by vhodnejší premístit cekárnu na jiné místo
a odstranit betonový stožár?
,
Pomníky, památníky, kríže, boží muka, kašny, sousoší, plastiky jsou vetšinou drobné nebo menší výtvarné objekty charakteristické pro vesnickou náves. Predstavují venkovské specifikum. Nemely by
proto být premístovány, zejména od stromu, s nimiž tvorí obvykle jeden celek a spolecnou výtvarnou i tradicní hodnotu. Pokud je preložení nutné,
pak volíme místo v tesném sousedství; pokud ani
to není možné, preneseme je do jiného, ale památkového prostredí, napr. ke kostelu, kapli. Obdobný
prístup vyžadují také památníky obetem válek. Objekty tohoto druhu mnohdy urcují kompozicní vazby návesního prostoru, nemely by být proto odsunovány do okrajových poloh.
ce, ,
pam
na
histo!
' v~
vyve.
potr~
form
vota
l
n? ~r~
vanlq
souc~
souvj~
je,nu,t
navs'j
IíChj~
Trvalé
rodým
mela 1
stavb~
veckýj
bil
u je
92
~
3.11 VYBAVENí VEREJNÝCH PROSTRANSTVí
Možna úprava rozcestníku,
bohužel ne od nás.
,I
IIII
Nenarušená kompozice kaplicky a kríže s puvodní zelení
vhodne dotvárí návesní prostor.
bežná
ického
polohy,
ytvárejí
nouzedníkem.
Ivat,noI.Pokud
strukce
premís,vápenné
Iladkých
staveb
ny,soulenšívýkou námely by
IU,S nivýtvar í nutné,
kUd ani
Památbdobný
Ilek.Obicnívazo odsu-
Obnova techto objektu obvykle zahrnuje úpravy
povrchu, výmenu doplnujících prvku a úpravy nejbližšího okolí.
Zcela necitlivé
rozcestníku.
umístnení
III II
",,,
Hluchá, nevýrazná místa návsi mohou být oživena
novými monumenty, vztahujícími se svou symbolikou k obci. Jako príklad uvádíme vesnicku Krížovice, kde obec zrídila drevenou plastiku ve forme
pametního sloupu s obecním znakem, a Lesnou
na Znojemsku, kde použili pro plastiku puvodní
historickou soupravu pluhu.
11111
.,
IIII
I
U!I
Vývesní informacní tabule a skrínky podávají mimo
potrebná oznámení obecního zastupitelstvataké informace místních spolku. Jsou urcitým zrcadlem života obce. Proto je duležité, aby byly umísteny
na frekventovaném míste. Z hlediska zakomponování do prostoru návsi je nejvhodnejší,mohou-Ii být
soucástí jiného odpovídajícího objektu - cekárny,
souvislé plochy zdí apod. Pro samostatné umístení
je nutné dbát na to, aby nebyly rušeny ostatní prvky
návsi (nevhodnéje napr. sousedství kaple).Pri tabulích je nutné rozšírit chodník minimálne o 0,6 m.
II,
n"
II'
Trvalé prodejní stánky jsou v prostoru návsi cizorodým prvkem. Každá stálá prodejní cinnost by
mela získat odpovídající prostor v objektech zástavby. Pro možnosti ambulantního prodeje s trhoveckými mobilními stánky nebo prodeje z automobilu je nejlépe vymezit urcité plochy v blízkosti
II, 1111
93
3.11 VYBAVENI VEREJNÝCH
Roztroušený mobiliár a vytlucená okna telefonní hovorny
neprispívají k príznivému dojmu z obce.
Hydrant. Nemohlo by to u nás
vypadat podobne?
PROSTRANSTVí
komunikace a prodej sem usmernovat. Tyto plochy by mely mít pevný, nejlépe dláždený povrch.
3.12 Rekrea
-
zení jsou na
Mobiliár návsi zahrnuje drobné prvky vybavení
lavicky, stolky, odpadové koše, stojany na jízdní kola, vlajkové stožáry, orientacní tabule, vývesní štíty,
tabulky a štítky pro místní znacení,predelovací prvky jako mríže, zábradlí, dále kvetináce, žardiniéry,
oplocení restauracních zahrádek, schránky na dopisy a další.Vetšinou jde o predmety funkcní povahy, které však mají významnou úlohu estetickou,
protože jsou umísteny na pohledove exponovaných místech. Jsou situovány casto na frekventovaných stanovištích, pri objektech vybavenosti.
Pri porizování techto zarízení je nutné sledovat výrazovou jednotnost, projevující se ve výberu materiálu, ve výtvarném pojetí a ve sjednocené barevnosti. Duležitéje masivní provedení, zajištujícístabilitu konstrukce a trvanlivost proti klimatickým vlivum a rovnež proti vandalum.
Herní prvky, napr. herní plochy (detská hrište, kluzište), herní náradí (prulezky, pískovište, skluzavky)
nejsou v návesním prostoru vhodné. Pokud zde
existují, mely by být premísteny do jiné cásti obce
(viz kapitola 4.12).
Hrište pro deti. Z pruzkumu
je zjevné, že rodice podobná
zarízení v mnoha obcích postrádají.
94
Herní, sporto\/.
,
vých polohác~
ruší, ac jejich .~
jich rozsah a c
ti obce, jejich I
ctu obyvatel: r
menší plochy:
obcích existuj
a vybavením a
ce již tato zaríz
velký význam I
ce, soucasne
a rekreace.
Vzhledem k tOI
ve správe spol
udržované.Puv
let jsou dnes již
však jejich pro~
ným požadavk(
nicích je proto I
cvicební ploch(
lou výškou 8
-
ké i nedostatek
Zpevnené plochy pro kulturní úcely - pro lidové
zábavy, slavnosti, výstavy - vyžadují úcelné funkcní
vymezení plochy, zpevnený povrch, upravené okolí
a další vybavení. Mohou být spojeny s vyvýšeným
podiem, príp. s hudebním altánem, doplneny lavickami.
U otevrených hl
hrište s minimt
bylo žádoucí d(
malých hrišt pr
detských hrišt é
provodných zarí
Chodníky mají být navrhovány jako nejkratší možné spojnice k objektum vybavení a komunikacním
uzlum.Vyžadují úcelné trasování, funkcní šírku profilu (násobky dlažebních prvku, min. šírka 1,2m),
pevný povrch. Z technického, provozního a estetického hlediska lze doporucit výhradne dlažbu v ruzném provedení. Pri tom lze využít predevším materiály z místních zdroju nebo již dríve použité dlažební kostky.
Architektura SpI
vždy odlišná; vz
vání však nemá
vazby na ostatn
nemela svádet ~
jak o tom svedcí
vy. Odborné po
strukce, úprava
i zde nutné; jde c
váním urceny vel
~,.......3.12 REKREACNí ZARíZENí
rytO plopovrch.
jízdní ko-
'bavení
esníštíty,
lovacíprvlardiniéry,
IWnado(cní pova-
stetickou,
(ponovaekventoavenosti.
dovatvýerumatenébarevujicí
stabi-
Itickýmvli-
prolidové
éfunkcní
enéokolí
rvýšeným
énylavicfatší
mož-
Unikacním
Šírkupro'rka 1,2m),
a esteticžbuv ruz'šínn
mateUŽitédla-
3.12 Rekreacní zarízení
Herní,sportovní,telovýchovná a jiná rekreacní zarízení jsou na vesnici obvykle situována v okrajových polohách zástavby, proto ostatní zástavbu neruší, ac jejich stavební objekty jsou výjimecné. Jejich rozsah a druhovost vybavení odpovídá velikosti obce, jejich provoz podílu mladší generace z poctu obyvatel: malým vesnicím dostacují zpravidla
menší plochy s drnovou herní plochou, ve vetších
obcích existují ucelené sportovní areály s hrišti
a vybavením a telocvicny.Kobrazu soudobé vesnice jižtato zarízení patrí; napr. sokolovny mely dríve
velký význam pro kulturní a spolecenský život obce, soucasne byly místem aktivního odpocinku
a rekreace.
Vzhledemk tomu,že hrištea telocvicnybyly vždy
ve správe spolkunebo organizace,byly prubežne
udržované. Puvodní objekty z dvacátých a tricátých
let jsou dnes již rekonstruované a rozšírené, presto
však jejich prostorové parametry vyhovujísoucasným požadavkum pouze cástecne. Ve vetších vesnicích je proto perspektivní výstavba telocvicen se
cvicební plochou 12/24 m, príp. 12/18 m, se svetlou výškou 8 - 11 m. Tím by byl kompenzován také i nedostatek telocvicen pro školnívýuku.
U otevrených hrišt prevládají na venkove fotbalová
hrište s minimálnímvybavením.Perspektivneby
bylo žádoucí dosáhnout príznivejšího zastoupení
malých hrišt pro mícové sporty (odbíjená, tenis),
detských hrišt a vyššího kvalitativního stupne doprovodných zarízení.
Architektura sportovních a rekreacních objektu je
vždy odlišná; vzhledem k jejímu obvyklému situování však nemá, mimo puvodní telocvicny, prímé
vazby na ostatní zástavbu. Tato okolnost by však
nemela svádet k podcenení výrazu techto staveb,
jak o tom svedcí mnohé živelné a amatérské úpravy. Odborné posouzení každého návrhu rekonstrukce, úprava predevším nových staveb je také
i zde nutné; jde o prostory, které jsou úcelem a užíváním urceny verejnosti.
Nerízená výstavba rekreacních objektu, která znemožnuje pruchod kolem vodního
toku.
Nahodilé nakupení chat
s rozmanitou a vetšinou nevhodnou architekturou znehodnocuje prírodníprostredí.
Dokážeme se vyporádat
s podobnými cernými stavbami?
'I I
A
I
II,
, fi,
II,
3.12 REKREACNí ZARíZENí
využívána pro tzv. pobytovou rekreaci obyvatel
mestských. V oblastech s príznivými prírodními
pOdmínkamitak vznikly tzv. rekreacní vesnice. Nejobvyklejší formou objektu pobytové rekreace jsou
vesnické domy, upravené a používané pro víkendové a sezónní pobyty, dnes obecne nazývané
chalupy. V obecném prumeru jsou to objekty dobre rekonstruované a dobre udržované, majitelé
chalup stavební fond zhodnocují, casto i zachranují. Výjimecne se setkáváme s nevhodnými úpravami, ovlivnenými romantickým ozdobnictvím. Puvodní objekty,upravenépro rekreaci,byly a zustávají
i nadále soucástí historické zástavby, platí o nich
stejné zásady jako pro úpravy vesnického domu.
Snad jen milosrdná vysoká zelen by mohla zakrýt neštastne vytvorený centrální objekt s plochou strechou a dvema strechami sedlovými. Objekt celý'krytý sedlovou strechou,v níž by mohla být zabudována okna pokoju ubytovací cásti, by byl jiste vhodnejší.
Sportovní a rekreacní areály i prostá hrište jsou na venkove témer vždy doprovázeny vzrostlou zelení.Osázení volných ploch a hranic pozemku jednoznacne zvyšuje
rekreacní hodnotu prostredí. Výber drevin je treba provést cílevedome, rovnež však
i se zretelem na zaclenení areálu do obrazu vesnice a krajiny. (Napr. je zcela nevhodné vysazování pyramidálních forem topolu)
Mimo uvedená rekreacní zarízení, která jsou vybavením obce a urcena jejím
obyvatelum, je dnes v mnoha prípadech cást stavebního fondu vesnice
Tento objekt by jiste lahodil
oku v prímestské vilové ctvrti, do venkovské lesnaté krajiny však urcite nepatrí.
Rekreacní domky jsou objekty trvalého charakteru,
umístené v zastaveném území jednotlive i v seskupeních, Jejich rozsah je podle smernic (zák.
C.83/1976 ve znení vyhl. 376/1992 Sb.)urcen dvema nadzemními podlažími, príp. jedním podlažím
s podkrovím. Stavenište pro rekreacní domky musí
být vymezeno územním plánem a voleno velmi
obezretne se zretelem k vazbám na okolní zástavbu. Zásadne by nemely být umístovány v prostorových celcích puvodní zástavby, na pozemcích
s pOdmínkami pro výstavbu rodinných domu nebo
mimo zastavené území ve volné krajine.
Z toho vyplývá, že situování rekreacních domku
ve vesnické zástavbe nemá vždy jednoznacné predpoklady.Zásadypro architektonickérešenía umístení
jsou obdobnéjako pro novostavbyrodinnýchdomu.
V nekterých prípadech byly v zastavenémúzemí
vesnic postaveny také i rekreacní chaty. I když rada z nich byla porízena bez rádného povolení, lze
existenci chat ve vesnické zástavbe a v prímé návaznosti na ni oznacit jako zásadní omyl, který je
nutno dále kategoricky vyloucit. Chaty mohou setrvávat pouze v soustredených chatových osadách
mimo zastavené území obce,
Další objekty, sloužící rekreaci a cestovnímu ruchu
- hostince, hostince s ubytováním, pensiony atd. patrí mezi objekty vybavenosti.
96
3.13
Príro~
zányl
Resp
ní re!
tost \i
tá od
že ot
na.Z
archi
Pri rc
vesni
kých
- je-I
ap
ní ~
vys
res
- ste
mo
zer
na
zá~
nut
že
nác
kla(
jsol
de,
od~
-
vzn
vat;
zpr
a e'
Vzté
prír
- pof
hist
a jé
Spi
mu:
plní
~
3.13 ZELEN A PRíRODNí PROSTREDí VESNICE
ciobyvatel
prírodními
,:
'esnice. Nej-
reace jsou
províken!
nazývané
bjekty dob1é,majitelé
i zachranu'rni úpravalim.Puvod-
azustávají
platío nich
hOdomu.
charakteru,
ei v sesku.ernic
(zák.
urcendvelmpodlažím
~domky musí
I
:olenovelmi
okolní záIványv propozemcích
domu nebo
,ich domku
nacnéprednía umístení
íchdomu.
ném území
y,I když ra~Ovolení,lze
v prímé náIYI,který je
lohou setr'chOsadách
3.13 Zelen a prírodní prostredí vesnice
prírodní prostredí a zelen vesnice jsou tesne provázány s krajinou, a to z hlediska ekologie i estetiky.
Respektovánítéto skutecnosti prispívá ke zvýraznení regionální príslušnosti konkrétní vesnice. Osobitost vesnického prostredí jako celku a jeho naprostá odlišnost od prostredí mesta muže vést k tomu,
že obec bude práve pro tento kontrast vyhledávána.Z toho duvodu je žádoucí uchovat vedle kvalitní
architektury i prírodní charakter prostredí.
Pri rozmanitosti prostorového usporádání našich
vesnic je pouze nekolik kompozicních a urbanistických zásad s všeobecnou platností:
- je-Ii na návsi puvodní zelen, je vhodné ji chránit
a postupne nahrazovat a doplnovat novou zelení podle staré predlohy; doporucení se týká jak
vysoké zelene,tak úpravy predzahrádek, vcetne
respektování tradicního zpusobu jejich oplocení;
- stepní skalnaté lokality, strže s malými potoky,
mOkrady, jezírka mrtvých rícních ramen nebo
zemedelsky nevyužívaná puda; tyto plochy,
na nichž si vesnické deti hrávají s daleko vetším
zápalem než na hrištích s kovovým náradím, je
nutno zbavit rumu a plevelu a zprístupnit je; muže na nich být vyhlídka s posezením, robinsonádní hrište nebo procházková cesta apod. Náklady na realizaci a potreba údržby techto lokalit
jsou vetšinou minimální, pokud umožníme prírode, aby je zabydlela temi rostlinnými druhy, které
odpovídají danému stanovišti;
- vzrostlé stromy je treba v maximální míre zachovat; soliterní staré stromy a jejich okolí je nutno
zprístupnit; ocistit od plakátu a provizorií, ošetrit
a event.technicky zajistit; na památné stromy se
vztahuje § 46 Zákona C.114/1992 Sb.,o ochrane
prírody a krajiny;
pokud je na území vesnice nebo v její blízkosti
historická zahrada nebo park, je nutno je chránit
a jakékoliv zásahy provádet pouze v souladu
s pokyny památkového úradu; zahrada a park
musí být ohrazeny spolu s objektem, a to i tehdy,
plní-Iifunkci verejné zelene;
I~II
i
III l.
I
-
Spojení zelene se sakrálními objekty umocnuje celkový estetický dojem.
97
3.13 ZELEN A pAfRODNf PROSTAEDf VESNICE
Aešení predzahrádek
né šírce ulice.
pri ruz-
a) Šírka predzahrádky
3 m
Predzahrádka
vaná
b) Šírka predzahrádky
5 m
lidového domu byla stálekvetoucí
a nevyumelko-
V predzahrádkách
nové obytne zástavby prevládají zídky, skalky a typicky mestský rostlinný materiál.
- prostor návsi by r
k tomu úcelu je vhl
vými záhony na SP(
bo atraktivních míst
pozicne a provozne
ba stromu (napr. za
né zduraznení ne
sjednocení nesourol
- park na vesnici je
i
možnost využívat k
není by melo být Sl"
bude prihlédnuto k :
a že park bude uspc
rostlin maximálne je
mely být ucelené a s
ru a stromu, aby údr:
c) Šírka predzahrádky
a více
lm
d) Predzahrádky neoplocených stavebních pozemku
98
..
~
~
3.13 ZELEN A PRíRODNí PROSTREDí VESNICE
Obvyklé sadovnické ztvárnení zelené plochy na návsi
spocívá v rozptýlení jednotlivých drevin po ploše trávníku.
Všestranne úcinnejší je soustredení vysoké zelene do
skupin nebo pásu na okraji
zelené plochy, izolace prujezdné dopravy (napr. živým
plotem) a vytvorení nejakého
zákoutí s kvetinami a lavickami pro odpocinek a sousedské popovídání.
III!
:::11
'
III!II
,I'
-
prostor návsi by nemel být výsadbou roztríšten;
k tomu úcelu je vhodný zejménatrávník s kvetinovými záhony na spolecensky frekventovaných nebo atraktivníchmístech;pouze tam, kde je to kompozicne a provoznevhodné,se doporucuje výsadba stromu (napr.zakrytí nevhodné proluky,zámerné zduraznení nekterého významného objektu,
sjednocenínesourodéhoprostoru návsiapod.);
- park na vesnici je aktuální všude tam, kde chybí
možnost využívat k odpocinku krajinu; jeho ztvárnení by melo být svereno projektantovi s tím, že
bude prihlédnuto k spolecenským potrebám obce
a že park bude usporádáníma druhovou skladbou
rostlin maximálne jednoduchý; plochy trávníku by
mely být ucelenéa se soustredenýmiplochami keru a stromu,aby údržba byla snadná;
III
III
Intenzivnejší prujezdná doprava napríc návsí je nevhodná. Je-Ii nezbytná, mela
by být vedena alespon tak,
aby se dosáhlo celistvosti
zbylého prostoru, zejména
tvorí-Ii jej plocha zelene.
99
{
I
II"I~II:
3.13 ZELEN A PRíRODNí PROSTREDí VESNICE
Protože podzemních sítí je na vesnici zatím vetšinou málo, kolize korenového systému s jejich
vedením nejsou casté a stromy bývají poruznu situovány v prostorech ulic i námestí.Pri nových
výsadbách je treba brát zretel na plánované trasy a potrebné odstupy stromu od jejich os.
..,I<--mi n. 2
I
I
,eplovod
~
, I
I /~
i[
~I
~',
(,-t4I \
I
I
I
'v
L
I I
,!
..LJ vo,doVOd
I
J
I
11
1
~-\ ,°
/1
r.,---;
r
10
I
II
1>000
\.el.k'ro~.b.IY
I[PlrnOVo~
'I
j I
I
k.n.llnce
LQJ
100
o
jelktrok.bely
lZ&a
.
mln.1m
I
I
I
I
I
..l
6l~-~
I \!)
I
vo~ovod
L___~:,:.llzac.
'CjnOVOd
- drobná zákoutí vznikající nerovnomerností vesnické zástavby, vetšinou izolovaná od veškeré
dopravy, bývají temi nejpuvabnejšími místy našich vesnic, pokud je neznehodnocuje neporádek; casto potrebují lavicku, strom nebo zakrytí
zdiva popínavou rostlinou, aby se staly vyhledávaným místem pro odpocinek;
- stromoradí ve vesnických ulicích tvorily vetšinou
ovocné stromy; tento zvyk se opouští i tam, kde
nehrozí nebezpecí kontaminace olovem z výfukových plynu; pritom eXistujínekteré druhy a formy
ovocných stromu, které do ulicního prostoru zapadají casto lépe než okrasné stromy, které se
používají ve mestech (napr. hrušen); stromoradí
je vhodné, pokud jsou ulice dostatecne široké
a orientované severojižním smerem nebo pokud
je zapotrebí opticky clenit jednotvárnou radovou
zástavbu; k volbe druhu drevin nelze pristupovat
stereotypne, ale s ohledem na šírku ulice, výšku
zástavby,intenzitu dopravy a ekologické podmínky stanovište; je treba predcházet kolizím stromu
s nadzemním a podzemním vedením technických
sítí, jejichž výsledkem jsou zmrzacené koruny
a poranené koreny a kmeny; orezávání stromu
je treba provádet odborne s ohledem na biologickou únosnost zásahu i estetiku daného prostoru;
úprava povrchu pudy pod stromy musí umožnovat prístup vody a kyslíku ke korenum;
Potreba
och
do dimenzo
Jen výjimecl
nemyslel jen
žil se o rešer
potok (obr. vI
- malé vo
ce, býva
dem na
sledkelT
nou zpe'
drobnérr
možnost
nadrženi
obrazu VI
3.13 ZELEN A PRíRODNí PROSTREDí VESNICE
(
II
1I1II
II
ernostívesodveškeré
II
nimísty nauje neporánebozakrytí
III
II
H
alyvyhledá,rilyvetšinou
,tíi tam, kde
~mz výfukoIruhya formy
prostoru zany,které se
I;stromoradí
ecne široké
nebo pokud
IOUradovou
Pristupovat
Ulice,výšku
ké POdmínIlizimstromu
technických
ené koruny
ání stromu
nabiologichoprostoru;
USíUmožno-
,
~!
II
II1I
II~
II,
Potreba ochrany zastaveného území pred povodnemi se promítá
do dimenzování a technické úpravy koryt malých vodních toku.
Jen výjimecne najdeme úpravu, která svedcí o tom, že projektant
nemyslel jen na to, aby vyhovel technickým prarametrum, ale snažil se o rešení, které je ohleduplné k danému prostoru. Lávky pres
potok (obr. vpravo) by však mohly být drevené a se zábradlím.
- malé vodní toky, procházející intravilánem vesnice, bývají vetšinou technicky upravovány S ohledem na možné vyšší prutoky pri povodních; výsledkem techto úprav bývá umelé koryto, vetšinou zpevnené, jehož prícný profil není adekvátní
drobnému, v léte témer vyschlému toku; existují
možnosti vybudovat v korytu dílcí stupne, které
nadržením hladiny tok zviditelní a zapojí ho do
obrazu vesnice; .
II
II
Ihlllll
,I,
Protéká-Ií potok návsí nebo ulící, je možná ruzná organizace volných ploch a obslužných
Prikláníme se k rešení, kdy je zelen soustredena podél brehu do vetšfch ploch.
cest.
101
r
3.13 ZELEN A PRfRODNf PROSTREDf VESNICE
Zvyk sázet stromy u obytných i hospodárských staveni je d,ávnýa mel mnoho výhod. Ucta ke stromum byla
našim predkum vlastnf; dfk ji
'
- soucástí záhumenních cest je nejen obvyklá zelen
zahrad, ale i vysoké stromy, vetšinou lípy, jasany,
lindy, na vrchovinách modríny nebo smrky; i v prípade, že nejsou chráneny podle zákona o ochrane prírody, je treba je pri prestavbe respektovat;
- rybníky, pokud mají prirozené brehy, jsou ozdobou
každé návsi a zastaveného území vubec; je-Ii prostor dostatecne rozlehlý, mely by být na jejich brehu vysázeny stromy tak, aby pohledove vodní plochu neizolovaly od okolí; mnoho malých rybníku
bylo v minulosti premeneno na požární nádrže; prípad od prípadu je treba posoudit, jak takovou vodní plochu zaclenit do prostoru, zejména je-Ii stísnený; nevhodná zábradlí by mela být odstranena;
~
~
~,..,
stromymohlydorust do mo- . """
hutnosti a krásy. Poslednf
z nich jsou dnes obvykle
chráneny státem.
Vetšina puvodnfch návesnfch
rybnfku byla technicky upravena. Máme možnost porovnat, jak tato viceméne betonová požární nádrž pusobf
rušive v porovnánf s rybnf-
kem, jehož brehy jsou priro-
zené.
.
wlf'
-také
krajo:
hrbit
dustl,J
cf st~
hrbitd
- pri
-
,,.,
-
I-
~
k<!
jednd
funkd
ochra\
pravid
bylo z,
nici n
okrasl
platí,
jsou ni
preno~
pokUd
je siln~
lují zale
Prenosná,
úradem a j
jsou vhodn
Nejbežnejš
vište.
Ci
AKTINIDIE
AKEBIE pí
BF'lEctAN
HORTENZ
LOUBINEC
PLAMÉNEI
PODRAŽEI
RDESNO E
RÉVA COI<
ROŽE MNC
TRUBAC
KI
VISTÁRIE
I
ZIMOKEF'I F
ZIMOLEZ
102
K
3.14 DOPRAVNí ZARíZENí
3.14 Dopravní zarízení
3.14.1 Charakteristické znaky a specifika vesnice
2,0 -3,0
-~
~
JiZDNi PRUH
P~EDZAHRADKA
~1,S
I.S
2,0- 5,0
~!~. CHOD. P~EDZAHRADKA
cca 8,0 -10.0
Na vesnici Vsoucasné dobe prevládá osobní automobilová doprava, zemedelská doprava, hromadná doprava a peší provoz,Dovetšiny obcí zajíždí
autobusy CSAD.V rovinatém a mírne zvlneném terénu je hojne zastoupena cyklistická doprava.
V posledním období dochází na vesnici k cástecné
obnove potahové konské dopravy. Obecne mají
vesnice s dopravou podstatne méne potíží než
mesta.
Další rozvoj vesnic vyvolá tyto problémy:
- zavedení rentabilní hromadné dopravy a jejich
.v
- pri
úze
kor
zu.
zidE
pot
katI
- intE
zna
StrE
ješt
zen
- siln
nových druhu;
- velký nárust poctu osobních automobilu (2 - 3 x)
3.0-S,0
I.S
4,S
1.0
se všemi dalšími dusledky (plochy pro odstavení
vozidel,cerpadla pohonných hmot, servisní zarízení, prodejny automobilu,vrakovište ap.);
- nárust cyklistickédopravy v nížinách a mírne zvlnených oblastech i posun do nárocnejších terénu (horská kola);
- zvýšené nároky na dopravu a dopravní sít v okolí
velkých mest, s postupným vznikem urbanizovanýchkoridoruse všemidusledky.
],0 - S.O
13.0 -17,0
...0
",,,.,,,,,,,.,,,,,,,,,,110
,,,,,
,,,0
3.14.2 Doprava v zastaveném území vesnice
J"
1
-
15,0 21,0
~
~
,.-"
a
c::D
Q~
J.,
1
Ulicní prostor
s vozovkou.
,-,.,
18,0
-23.0
~
>.o-"
~
,.
M-"
t
Z hlediska intenzity provozu uvádíme pro vesnice
tyto zásady prostorového usporádání a funkcního
využitíkomunikacív zastavenémúzemí:
- u znacne frekventovaných státních silnic (nad
3 000 vozidel za den v celorocním prumeru bežného pracovního dne):
poloha excentrická (komunikace primknutá
k obci, max. do 200 m od obce, bez obytné zástavby, naopak s objekty motoristických a prípadne dalších služeb nebo místní drobné výroby, které zároven odcloní obytnou cást obce
od negativních vlivu dopravy; stavby situovat
pouze mezi silnicí a obcO;
silnice probíhá jen krátkým úsekem po okraji obce;
vYŽ
úzel
U mís
státníc
- pru1
den
- za (
a c
po c
máll
ever
zvlá
rozh
Orgán
státníc
míobc
- špat
- nev~
- nevt
mun
-
pro (
zeler
tež n
ní ob
nevh
jení r
hled
hrorr
'r
3.14 DOPRAVNí ZARíZENí
. v ostatních prípadech je nejlepší obchvat;
- pri krátkém úseku státní silnice v zastaveném
území obce lze nekdy využít dvou rovnobežných
komunikací k zjednosmernení dopravního provozu. Tím lze pres obec prevést více než 3 000 vozidel v obou smerech. Lze tak zvýšit bezpecnost
pohybu obyvatel a zlepšit podmínky pro podnikatelskou cinnost;
- intenzita provozu 1 500 - 3 000 vozidel za den
znamená již vážné snížení kvality obytného prostredí v prímo prilehlých domech, naproti tomu
ješte nevyžaduje zrízení prechodu pro chodce rízeného svetelnou signalizací;
- silnice s intenzitou provozu do 1 500 vozidel nevyžadují zmenu trasy, ani zmenu funkce využití
území.
níautohromadcízajíždí
,enémte~oprava.
'cástecné
ne mají
,tížínež
U místních komunikací, které zároven patrí do síte
státníchsilnic,by melo být dodrženo toto usporádání:
- prutah zastaveným územím obce by mel být veden v obrubnících;
- za obrubníky by mel následovat pruh zelene
a chodník v celkové šírce nejméne 2,5 m
po obou stranách vozovky, z toho chodník minimálne 1,2 m podle intenzity pešího provozu,
eventuálne další zelený pruh, jehož úprava zvlášte na križovatkách - musí dbát požadavku
rozhledových pomeru.
Orgány místní samosprávy se vyjadrují k úpravám
státních silnic, pokud probíhají na katastrálním území obce. Sledují predevším tato hlediska:
- špatné smerové pomery;
a
,rirnknutá
bYtné
zá-
ÝCha príobné vý-
obce
Situovat
:cást
-
nevhodné výškové rešení;
nevhodné šírkové usporádání (prícný proM komunikace (kolem silnice zcela chybí místo
pro chodníky,v nekterých místech chybejí pruhy
zelene - zvlášte tam, kde má velká dopravní zátež negativní dusledky na obyvatelstvo a stavební objekty, apod.);
- nevhodné vzdálenosti mezi križovatkami ci napojení místních a státních silnic, špatný úhel a rozhled v križovatce a nevhodné umístení zastávek
hromadné dopravy.
11
i
l 1'"
:
b.b.
JLiliLJJL1i1t
~
1"1
:~
I
I
V
1M1~
I
M~~
{
50} 75 75 I 75
125
200
275
~m
f
220350~
1
22;00
t['I
I
_1-1
L
..0,75
~
--L-..J.......
..J L.
..0,75
~
~"P~
-1 L
<:.0,75
~.
--1 L
i: 0,75
-! L
<:0.75
.J.l.ill..J..
I
~
-L-.L
...J L
;;;0,75
~
~
~:Yt~
~".~
JIsL
~I
~2.0
.
:<'~'
~
i
10.
f
"
Prostorové nároky chodcu,
cyklistu, ulicního mobiliáre
a jeho okolí,možné zpusoby
prekonávání výrazných terénních rozdílu.
It
I,
I
Možné zpusoby oddelení
státních silnic od pešího provozu.
Prípady možných rešení ulicních profilu.
105
3.14 DOPRAVNí ZARfzENf
~
14.5
f
tl
w
Tyto problémy mohou být vyrešeny napr. preložením trasy do jiných ulic, které mají lepší dopravní
predpoklady, pri velké intenzite provozu (viz.výše)
alespon mimo cást obce s obytnou funkcí.
t
IJ
~
Slepá místní komunikace
s úvratovým obratištem
.
~18.0
pro minimální intenzitu dopravy.
".
~
1-
Slepá komunikace s okružním obratištem pro bežnou intenzitu dopravy.
1L 4.5 1,4..
r~ 4.8 1, U
, t
1 \0
1
Slepá komunikace
106
118.0
t
s okružním obratištem, vlevo pro zvýšenou potrebu parkovacích
ploch.
Z hlediska místních komunikací obslužných
a zklidnených je treba nove rešit problém obytných
ulic a záhumenkových cest:
- místní komunikaci, kterou je obec napojena
na státní silnici, lze bez ohledu na její zarazení
mezi sberné nebo obslužné hodnotit jako hlavní
dopravní tah v obci; šírka silnice by mela být
min. 6 m mezi obrubníky (za predpokladu osazení dopravní znacky zákazu stání na komunikaci),
mela by mít obrubníky, chodníky, prípadne i pás
zelene;
- místní komunikace v prevážne obytné zástavbe
rešit - pokud si to nevyžadují zvláštní dopravní
podmínky jinak - jako zklidnené komunikace
s nestandardní šírkou, zpevnené, mírne
nad úrovní terénu bez zvýšených obrubníku
a bez chodníku, se smíšeným provozem motorových vozidel, cyklistu a peších,bez možnosti prujezdu zemedelské dopravy;
- v místech, kde prevládá zemedelská výroba, remeslné podnikání nebo drobný prumysl, je výhodnejší používat místní komunikace obslužné
s dostatecným šírkovým usporádáním pro zemedelskou techniku a nákladní auta, vymezenou
zvýšenými obrubníky a chodníky (vhodný je zelený pruh mezi chodníkem a obrubníkem);
- zpevnení polních cest pouze tam, kde je intenzita
zemedelské dopravy prílišvysoká a kde jsou problémy se sjízdností; tyto zpevnené cesty budou
prevážne asfaltové s odvodnením do okolního terénu nebo s betonovými pásy pro jízdní stopy;
- samostatné cesty pro peší a cyklisty se zpevní
v místech zvýšeného provozu a nestabilního
terénu;
- v místechhlavníhoprovozu pešíChzajistit bezbariérový prechod sníženímobrubníku,u kolizníchzvýšenímvozovky- práh (viz cást dopravníprostor).
II
~
3.14.3
Ruch d
vsi. Pro
- využi1
- inten,
- zpuse
Intenzit
k oživer
musíjej
vozidel,
mi,je-li.
kace ni
obrubníl
pro pad
plochy ~
velkou z
Dopravn
všech ot
z jejich z
žádoucí;
Ponevae
cyklisticl
pravy oe
vybudov
zde prot<
Pro povr
pri vetšín
(méne nE
pruhy by
nebo s pl
3.14 DOPRAVNí ZARíZENI
~r
chodci
cyklisté
auta
I
I
vozovka
0,6
-
vozovka cistá šil
cyklistický pruh
~
~
l
Lcyklistickýpruh.Li
cyklistickýp~~ L -
+
O
.,
.,.:
1
:, ':
1,80
~
vodící cára
obrubník
odvodnovati proužek
napojena
Izarazení
',kohlavní
,nela být
"uosaze1unikaci),
ldnei pás
zástavbe
'dopravní
nunikace
mírne
~,
brubníku
motor0, ostipruýroba,
re-
Iysl,je výobslužné
prozeme-
I
mezenou
~ýje zeleI);
Intenzita
jsoupro.~budou
olníhotestopy;
SeZpevní
itabllního
obrubník
3.14.3 Doprava v prostoru návsi
Ruch dopravy patrí k výrazným rysum života na návsi. Pro rešení dopravní situace jsou rozhodující:
- využití návsi;
- intenzita dopravy a podíl nákladní dopravy z ní;
- zpusob prevládající dopravy.
Intenzita dopravy do 1 500 vozidel za den prispívá
k oživení života na návsi a pri správném rešení nemusíjejí prostredí narušovat.Intenzitu1 500 - 3 000
vozidel za den je možné pripustit s urcitými úpravami, je-Ii náves prostorná. V míste prujezdu komunikace návsí by mela být komunikace vymezena
obrubníky, mela by mít pripojeny dostatecné plochy
pro parkovánívozidel,chodníky,prípadne zpevnené
plochy pro krátkodobý stánkový prodej a primerene
velkou zpevnenou plochu pred verejnými budovami.
Dopravní
rešení musí zajištovat
dostatecnou
Príklady umístení pruhu pro
cyklisty.
odvodnovací proužek
t;~
~~
JIE:-
~ "l]]
~
1.50
~
III
Možné zpusoby odstavování bicyklu,
Srovnání zpusobu parkování
v ulici bez vymezení a s vymezením odstavných ploch,
~
~
- -.. ..-
", 2,25
všech objektu návsi,eventuálneumožnitzásobování
z jejich zázemí.Odcloneníbydleníod vlivu dopravy je
žádoucí;je možné predevšímvzrostlouzelení.
E
~
11
1
=
'
~
:"
.
\, .
TTT
1.J..
'
~
~: I
L
...
,
.
1
{;
:
"
'"
~.. ~....
CI N'
.~
1!
~ 14,25
-
"
~..
.
CI
N
Q;
C
..c:
~(
O".
/':.::.)/:i:i,
""''''')
.'
s pre..hem
I2t.I 14.51 5,5 14,0 I?.<t
~h
vozidel
Ilji
II'~I
.
1
::;
~
~
~
~
""
..
.><
>
oN
o>
I
"I
~"
i
~
...
l
li!
~
~
obsluhu
Ponevadž v nekterých vesnicích je pomerne živý
cyklistický provoz, má pri intenzite motorové dopravy od 1 500 vozidel za den své opodstatnení
vybudování jízdních pruhu pro cyklisty. Nemely by
zde proto chybet ani stojany na odkládání kol.
Pro povrch vozovek platí z hlediska hluku zásada:
pri vetším provozu použití živice, pri nižším provozu
(méne než 1 500 vozidel za den) dlažby. Odstavné
pruhy by mely být dláždené, parkovište dláždená
nebo s použitím zatravnovacích tvárnic. Pro zvírecí
~
~
2,00
Možné rešení parkování na
návsích a v místech s koncentrací obcanského vybavení. Zelen je chránena
sloupky - pacholíky,
107
3.14 DOPRAVNí ZARíZENí
potahy je treba zajistit úvazište Vmíste, kde se kone nebudou plašit motorovým provozem, tj. stranou frekventovaných míst.
Cesty by mely být dláždené a zvýšené jen asi 5 cm
nad terénem, bez zvýšených obrubníku, aby je bylo
možno odvodnit prímo do zelene.
Všechny úpravy dopravního rešení musí být
navrženy a provedeny s respektováním zámeru
celkové koncepce úprav návesního prostoru.
z\
- h<
~1
vt
- re
oe
ne
3.14.4 Zemedelská doprava
o
Parkovací plochy mají být
kvuli vsakování vody dláždené a stínené stromy, Pri presahu vozidel nutno zajistit
ochranu kmene stromu zeleným pruhem, prípadne pacholíky,
JEDNOPRUHOVÉ
"'P,,,no.AO':4
rozmery v m
CESTY KATEGORIE P4!30 NEBO P 4110
:
L -..:.,
~"~S
,",1.
0,501
4,00
3,~0
A
N
jO,50
i
obrys Idty
hd mláticky
H~ ~.: ~ I-~- - -!,;
~ I~~~' ""","
~~ '
~"<
,",'
Zemedelská doprava je základním druhem dopravy na vesnici. Je pro ni charakteristická sezónnost,
casté znecištování pOjíždených komunikací a pohyb objemné zemedelské techniky po silnicích.Její
rešení vyžaduje:
- stanovittrasy zemedelskédopravypo obvoduobce;
- zamezit prujezdu zemedelské dopravy pres obytnou cást obce;
- nelze-Iijinak, pripouštíme zemedelskou dopravu
pres obytnou cást obce po místním úseku státní
silnice (výjimecne po místních komunikacích)
za presne stanovených podmínek s durazem
na dodržování cistoty na místních komunikacích.
Pri zemedelském využitítradicních usedlostí uvnitr
obce je vhodné zajistit prístup k hospodárským
stavením z humen. Príjezdvraty pres obytnou cást
stavení lze umožnit pouze jako nouzové rešení.
Komunikace v areálech zemedelských stredisek
mají být zpevnené se zvýšenými obrubníky a se
zajišteným odvodnením. V místech, kam má prístup nákladní doprava, je vhodné zajistit oblouk
obrubníku alespon 12 m, aby nedocházelo k jejich
prejíždení a vyvracení.
3.14.5 Doprava a její stavby v krajine
Príklady rešení prícných rezu
hlavních polních cest.
A-OBRUSNÁ
VRSTVA, B-NOSNÁ
VRSTVA, C-PODSYP.
D-ZPEVNENÁ
KRAJNICE
Silnice a ostatní dopravní stavby jsou výrazným
a mnohdy dominantním clánkem vesnické krajiny.
Prijejich navrhování sledujeme zejména jejich soulad s krajinou,což znamená:
pri
- re:
ze
níc
- ne
- Zpl
tO\l
-u
ZpE
- pre
sta
prí!
turi
zce
Všect
maol
mimo
c.35/
zprav
o zele
a údr;
treba
a prer
mým\
Zmen1
územr
ne ten
pásme
vodní
s dotcE
108
r
j'
i,
---se koi.straiscm
je bylo
si být
ámeru
I.
dopraónnost,
;í a poích.Její
tjobce;
~sobyt-
iopravu
~ustátn í
ikacích)
urazem
ikacích.
;tíuvnitr
iárským
10Ucást
šení.
tredisek
likya se
má prít oblouk
Dk jejich
~Ýrazným
~ krajiny.
jich sou-
3.14 DOPRAVNí ZARíZENí
- respektovat
souvislou i rozptýlenou
zelen
a ostatní prírodní prvky v nejvyšší možné míre;
- zaclenit dopravní stavbu do terénu tak, aby nevznikaly nadmerné zárezy a násypy nebo jiné
tvrdé zásahy do terénu; pokud již musí vzniknout,
zapojit je výsadbou zelene do krajiny;
-
- trasy komunikací, vcetne místních cest, volit tak,
aby se co nejvíce primykaly k terénu a využily jeho reliéfu; doporucujeme zásadne omezit používání dlouhých prímých úseku;
- rešit protihlukovou ochranu pred úcinky dopravy
odstínením vzrostlou zelení, zemními valy s ochrannou zelení nebo protihlukovými stenami (výjimecne
pri nedostatku místa, byt jsou nejúcinnejšO;
- rešit ochranu proti exhalacím z dopravy lze pouze omezene, vhodnou skladbou drevin v izolacních pásech zelene;
- nepripustit likvidaci pOlních a lesních cest;
- zpevnit hlavní polní cesty šterkem a slabou asfaltovou vrstvou;
- u místních komunikací zajištovat odvodení
zpevnených ploch do okolního terénu;
- pro cyklistické stezky podél silnic vyhradit samostatný pruh na protilehlé strane odvodnovacího
príkopu; kde je to možné, vést cyklistický a peší
turistický provoz po polních a lesních cestách
zcela oddelene od motorové dopravy.
Všechny dálnice a státní silnice mají ochranná pásma od 20 do 100 m, místní komunikace I.a II.trídy
mimo souvislou zástavbu 15 m (viz. vyhláška
C.35/1984 Sb. k zákonu C.55/1984 Sb.),do nichž
zpravidla spadá i zelen. Ze zákona vyplývá, že
o zelen v ochranném pásmu silnic se stará Správa
a údržba silnic. S požadavky na úpravu zelene je
treba se obracet na tuto organizaci. Pouze místní
a prenesene i úcelové komunikace jsou pod prímým vlivem obecních zastupitelstev na vesnici.
Zmeny, které požaduje zastupitelstvo obce
územní rozhodnutí nebo stavební povolení, prípadne terénní úpravy, výsadba zelene v ochranných
pásmech ostatních dopravních staveb (železnice,
vodní doprava, letište aj.) - musí být projednány
s dotcenými správci a úrady.
Príklad rešení cyklistické stezky vedle komunikace pro motorová vozidla. Cyklistické stezky se
zrizují na silnici se zpevnenou krajnicí vetší než 1 m pri intenzite nad 50 jízdních kol za hodinu.
Na silnici se zpevnenou krajnicí vetší než 1 m a u silnic I.trídy, kde je zakázán prístup cyklistu, se
zrizují pri intenzite 200 kol za hodinu.
o'
'"
'f
g
""
u
u
-
Príklad rešeni protihlukové
steny.
109
--
3.15 TECHNICKÉ VYBA VEN[
Nove zrizovaná výstavba nesmí zasahovat do ochranných pásem (o.p.):
1 - o.p. 1. stupne obecního vodního zdroje, 2 - o.p. 2. stupne téhož zdroje (vyhlašuje okresní vodOhospodárský orgán), 3 - o.p. lesa (50 m od okraje), 4 - o.p. silnice III. trídy (18 m od osy silnice), 5 - o.p. cistírny odpadních vod (stanovuje hygienik), 6 - o.p.vedení vysokého napetí (10 - 25
m od krajního vodice), 7 - o.p. trafostanice (30 m),8 - výstavba by nemela zasahovat do cenných ekologických lokalit (napr. okolí potoka - teckováno)
Schéma vyhrazených zájmových pásem podzemních vedení.
3.15 Technické vybavení
tlak
Technické vybavení zahrnuje:
- zdroje (pramenište, vodárenské nádrže, malé
vodní elektrárny);
- liniová vedení (vodovodní, kanalizacní,elektrická,
plynovodní, teplovodní, telekomunikacní atd.);
- uzlové body (úpravny vody, cerpací a precerpávací stanice, vodojemy, cistírny odpadních vod,
regulacní stanice plynu, transformacní stanice,
telefonní stanice atd.).
Vedení technického vybavení je bud' podzemní nebo nadzemní.Podzemnívedení nevnímáme, pokud
plní svou obslužnou funkci bezporuchove. Vrchní
vedení (vcetne pozemního) je provozne i pro údržbu prístupnejší a také je méne financne nárocné.
Muže však pusobit estetické závady v exponovaném prostoru návsí,námestícek nebo jinak atraktivních ploch. Pro dobrý vzhled venkovských prostoru
je nutný dobrý technický stav a dostatecná kapacita inženýrských sítí.Pro jejich ukládání je potrebná
vhodná prostorová úprava vedení, kde je nutno využít CSN 73 60 05 Prostorová úprava vedení technického vybavení.Musí být respektována bezpecná
vzdálenost dna výkopu od základu budov. Vedení
by nemelo omezovat rust stromu. Rovnež i vzájemná koordinace inženýrskýchsítí mezi sebou je duležitá.Souvisís ní kvalita a vzhled povrchu komunikací a bezpecnost chodcu a motoristu.
nou
stro~
fontá
vrhne
na hli
cerpé
VodO;
ního,
du do
dy, p
aum<
du.Z
do ÚZI
vežov
jemy:
rénu.,
cást 12
Požár
vody
okraje
nebo
kreacr
1
Odvá,
Odvá<
s cistc
jednot
tové).
z
...
~
to
~
«
ar;
.«
<.J
:5
~
w
iii
o
o
J:
Z
ff)
~
t;;
u
';:j
ov;
.wZ
>
KOMUNIKAtNI PROSTOR
I'f\IDRutENÝ PROSTOR
HLAVNIDOPRAV.
PROSTOR
PROSTOR
VHODNÝPROUKLÁDÁNI
so
PODZEMNICHVEDENI
30 90
(NEZPEVN~N~
tÁSTI.PÁSPRO~šI.POMOCNÝ PÁS.
CYKLISTICKY
PÁS)
8
~
S
~~
tO~..
"''' .r-
'0
"'!:;
o"'
§>
~::j~~
b!~ N'" IIí
O ~ ~~
zz
oW!:;
> '"
>
>-.:;) ~..J,~
~~,,:;) ~
I: tj
o
«
Zásobování vodou
Zásobování vodou je tlakový systém s potrebnou
akumulací vody, a to i z hlediska požárního zabezpecení. S tím souvisí i príslušné objekty a jejich situování,což jsou úpravna vody, cerpací stanice,vodojem, ev. samostatná požární nádrž.
Cerpací stanice a úpravny vody
Úpravna vody zabezpecuje požadovanou kvalitu
vody dodávané do vodovodní síte. Umístuje se
zpravidla v blízkosti zdroje vody. Cerpací stanice
zajištuje dopravu vody do vodojemu a potrebný
110
.
cišteni
zacní ~
jich za;
DeštO\
vých v
nou fUI
Cistírn.
zacníh
cištení
rech. C
územín
spekto
Areál c
'T
3.15 TECHNICKÉ VYBAVEN!
tlak ve vodovodní síti.Tyto objektyvytvárejívetšinou oplocené areály s okrasnou zelení vcetne
stromu a prípadne dalších vodních prvku (jezírka,
fontánky). Jejich situování ve vazbe k obci lze navrhnout tak, aby nepusobilo rušive. S ohledem
na hlucnost technologického zarízení (dmychadla,
cerpadla) je nutné respektovat ochranné pásmo.
Vodojemy umožnují hospodárné dimenzování vodního zdroje, úpravny vody a hlavních prívodních radu do vOdojemu.Zabezpecujípotrebnou zásobu vody, potrebné tlakové pomery ve vodovodní síti
a umožnují ovládání složitých skupinových vodovodu. Z hlediska stavebního usporádání a zaclenení
do územíjde o vodojemy zemní a vežové.Vodojemy
vežové vytvárejí technické dominanty. Zemní vodojemy se navrhují v území s clenitejší konfigurací terénu. Jsou zcásti zapušteny pod terénem, nadzemní
cást lze citlive zaclenit do okolí napr. pomocí zelene.
Požární nádrže se stálým potrebným množstvím
vody mohou mít v obci ruznou polohu (náves,
okrajová lokalita).Nádrže mohou být umelé (bazén)
nebo prirozené (rybníky). Mohou sloužit i pro rekreacní koupání nebo rybarení.
mníneI,pokud
"i.
Vrchní
Iroúdržnárocné.
ponovaatraktivprostoru
ákapacipotrebná
nutnovylení
tech-
~zpecná
.Vedení
Ochranné pásmo sberných
vodárenských studní.
.~._.~
.".".~' ~.~
..
~.~.~.~
\ pO
SM,R PRíTOKU
SB,RNESTUDNY
/A
,,
,.
/.~._.~.,
".
\
,:
~
4.
'''. "
~
1. ;:,.,
~. y.Y
'~~~,
'.' .'.."':.'
t
'.'
..:. "".
'.'
./
0:
, 0
'~.~._.,,, ".~.-/
.'r
(.
,.'
VYSV,TlIVKY:
+~-
. ":.::.:,1,(
SOm
~
~'i"B
,<;
'
.L.~o
".~~.,
0
".
.SOm oj.
I.
i
t
f
.f
\,
I.:::J
(0
.\
.
~
I
.I
\
.,
.,.
,
íQ\
0
.~ '11
~~L~~~~L~EPRESN'-
OCHRANNEpASMO
O :~~~;"'"
"STUPN'
Cerpací stanice
skupinového
-
soucást
vodovodu.
Il,ilil
Ijll
I!j/f
Odvádení a cištení odpadních vod
ivzájem-
Odvádení a cištení odpadních vod úzce souvisí
s cistotou vodních toku. Obec muže zvolit systém
jednotné ci oddílné kanalizace (tj.splaškové a deštové). Vlastní cištení odpadních vod (technologie
cištení) závisí na územních podmínkách. S kanalizacní sítí by nemely být propojeny potoky nebo jejich zatrubnené úseky a melioracní systémy.
Deštové nádrže jsou urcené k zachycení deštových vod pred vypouštením do toku; mají podobnou funkci jako cistírny.
Cistírna odpadních vod je nedílnou soucástí kanalizacního systému. Kapacita, typ cistírny a úcinnost
cištení odpadních vod závisí na místních pomerech. Cistírna musí být situována pod zastaveným
územím obce ve smeru vodního toku. Je nutno respektovat ochranné pásmo vuci obytným domum.
Areál cistírny je oplocený. Objekty umelých cistíren
jedulemunika-
"!" li"
'i
I,
«
'"
g
I ~
II~
III
REC,P'ENT
REC'PIENT
STO KOVÁ sft SPLAŠKOVÝCH VOD
-- - - -- -
STOKOV Á sít
DEŠtOVÝCH
STO KOVÁ sft JEDNOTNÉ
VOD
ODDíLNÉ SOUSTAVY
I
~
111
)
\
3.15 TECHNICKÉ VYBAVENí
(monobloky, kombibloky, balené cistírny) lze odclonit vhodnou vzrostlou zelení. Pri volbe biologického
stupne cištení (umelé mokrady, biologické rybníky
apod.)tvorí cistírna soucást krajiny.
Cerpací a precerpávací stanice odpadních vod lze
situovat s ohledem na ochranné pásmo alespon
100 m od nejbližší obytné zástavby. Pokud se jedná o technologické zarízení instalované do objektu,
je potreba stavební rešení prizpusobit okolní zástavbe a doplnit vhodnou zelení.
Všechny objekty vodohospodárských zarízenímusí
být snadno prístupné v každém rocním období
po úcelových komunikacích.
Balená cistírna odpadních
vod pro 200 ekvivalentních
obyvatel s nízkozatežovanou
aktivací a deštovou zdrží.
ZásoboVi
Elektrická
energií dík
prizpusob,
ho napetí,
tovat ochri
Trafostani,
elektrické
dení. Distri
na venkov
vané v bu
ských síde
- stožárov'
nebo na
o typizov
rovými jE
- zdené, k,
Cistírna typu kombiblok
(vhodná pro jednotnou kanalizaci) s nízkozatežovanou
aktivací pro 650 ekvivalentních obyvatel. Uskladnování
kalu v jedné z dosazovacích
nádrží.
I
rozdelovací
šachta
i
i
,..,..-=-~=.=:=t~'
i
POLE..."'"
I
i~
Situacní návrh korenové
cav pro 230 ekvivalentních
obyvatel s využitím jednotné
kanalizace.
.
.,o'
POLE A
Zásobo~
Zásobov~
na distribl
gulacníst,
vodu.Nap
Plynové r
plynu me2
ní stálého
jištení spc
Regulacnl
obce na c
kého prís
stanice pr
výklenku.
ných cest
Zelen mu~
tém pros
Z provozní!
na v težišti
kladního al
iI
i
mela být
Vzdušná ve
veného ÚZE
tavbou, je n
zaústení do Dotoka
112
.~
tf
I
hvod lze
I
alespon
udse jed:0objektu,
Ikolnízás-
3.t5 TECHNICKÉ VYBAVENí
Zásobování plynem
Zásobování vesnických sídel plynem je propojeno
na distribucní sít vysokotlakých plynovodu pres regulacnístanice vysokotlakéhoa stredotlakého plynovodu. Napojenívesnic je však stále dosti výjimecné.
Plynové regulacní stanice slouží ke snížení tlaku
plynu mezi tlakovýmiúrovnemi plynovodu,k udržení stálého požadovanéhoprovozníhotlaku a k zajištení spotrebního tlaku pro jednotlivé odberatele.
Regulacní stanice se umistujív nezastavené cásti
obce na oploceném pozemku. Stavba je typu lehkého prístrešku. V zastaveném území muže být
stanice priclenena k zástavbe formou prístavku ev.
výklenku. Musívšak být snadno prístupná z verejných cest (nákladní auto) v každém rocním období.
Zelen musí respektovat trasy plynovodu.
Zásobování elektrickou energií
Elektrická energie se stane nejvíce využívanou
energií díky všeobecné elektrifikaci: Tomu musí být
prizpusobena jak distribucní sít vysokého a nízkého napetí, tak i jejich trafostanice. Je treba respek-
tovatochrannápásmatechto zarízení.
Trafostanice (transformovna) slouží k transformaci
elektrické energie na jiné napetí a k jejímu rozvádení. Distribucní trafostanice 22/0,4 kV se rozdelují
na venkovní (samostatne stojící) a vnitrní (zabudované v budove). Venkovní trafostanice u venkovských sídel prevažují a lze je rozclenit na:
-
Venkovní vedení vysokého
napetí se sloupovou trafostanicí pred hrbitovní branou
(umístenítrafostanice s ohledem na obsluhu odberatelu
muže mít rozptyl cca 50 mj.
v drívejších dobách se stavby obcanského a technického vybavení dostávaly v prostoru návsi do tesné blízkosti.
Venkovní vedení nízkého napetí a verejného
osvetlení
v ulicním prostoru nevhodne
nahrazuje venkovní zelen.
stožárové, a to zavešené na príhradovém stožáru
nebo na železobetonových sloupech; jedná se
o typizované zarízenís vybavením transformátorovými jednotkami (160-400 kVA, 630 kVA);
zdené, kdy všechna zarízení se nacházejí v krytém prostoru.
Z provozního hlediska musí být trafostanice situována v težišti spotreby a musí mít možnost príjezdunákladního auta a autojerábu.V zastaveném území by
mela být dána prednost zdeným trafostanicím.
Vzdušnávedení 22 kVby mela koncitna okrajizastaveného území.Pri rekonstrukci tras, vedených zástavbou,je nutné zajistitpreloženísíte na okraj obce.
-
113
1:
3.15 TECHNICKÉ VYBAVENí
aSOl)ovaní teplem
x = (0,5 +1,0)
Y '" 3m
L,
10
L1
X.L,
X.L1
L,
L,
I 11--'
_._b__.i_1Q__t
_~18~
~ ~
-r 81
°l~-!
X
~--~-~+-_-2._~
8
.:;
.
1...1 I
ROZMíSTENí
KRIŽOVATCE
ROZMíSTENí SVíTIDEL NA KRIŽOVATCE
DVOU OSVETLENÝCH ULIC
O'
I
X=(O,S+1,O)
01
Y"'3m
SVíTIDEL NA STYKOVÉ
PÁROVÁ SOUSTAVA V OBLOUKU
Zásobování venkovských
sídel teplem je
-
s ohle-
dem na umístení zdroje tepla - prevážne decentralizované.Zdroj tepla je situován uvnitr zásobovaného prostoru, at už v objektu nebo v místnosti.
Jedná se o kamna, etážové vytápení, domovní kotelnu na ruzná paliva. Využití centralizovaného
zdroje tepla využívají a budou využívat ta venkovská sídla, která jsou podél tras dálkových horkovodu. Prevážne se jedná o sídla prímestská. Trasy
dálkových horkovodu vedené po terénu (pozemní)
procházejí kolem vesnic a pusobí estetické i provozní závady. Musí být vyrešeny nájezdy ev. podjezdy i s ohledem na obsluhu polností.
Predávacístanice pripojují spotrebice tepla k tepelné síti.Tlakovým pomerum odpovídá nárok vnitrního strojního zarízenína obestavenýprostor. I když je
snaha o typizaci stavby, lze individuálním prístupem
dorešit zakomponovánído zastavenéhoúzemí.
4.ZÁs
4.1 Zem
(Kapitola
šatka, Dal
Architekt
z jejich fL
odedávné
detailu a (
Telekomunikace
='--b~I~:]-
-'=
L \ (O,S+1,O)L~~'z
~ ___8-
~
SOUSTAVA
JEDNOSTRANNÁ
UMíSTENí
~ ~"'3m j (O,S+1.0)LI
-,t;;
2-
8
CHRÁNENÝŽELEZNiCNíPREJEZD
L
~
L ~(0.S+1.0)L j:!!3mrz~
_0___8_-.tu
O
8
~
t
- _8_-
I
O
SOUSTAVA
SOUSTAVA
O
tj
~
VYSTRíDANÁ
PÁROVÁ
tj
~
OSVETLENÝCH
A NEOSVETLENÝCH
SVíTIDEL NA KRiŽOVATKÁCH
(O,S+1,O)L
-
-H
Telekomunikace slouží k prenosu informací. Jejich
systém je u venkovských sídel na velice nízké
úrovni. Jedná se o telefonní ústredny místního významu umístené v objektech pošt. Ve vetších obcích je treba zarizovat místní informacní centra vybavená výpocetní technikou, faxem a pod. Kabelové televize je možné výhodne využít pro místní
zpravodajství.
---~F---
NECHRÁNENÝŽELEZNiCNíPREJEZD
(0.S+1,O)LI
:1---~-=-L~~8 --.
8
I
L
-
-O,7HrO,7Hj
_<L_-J-=_8___~
~
8
0-
ULIC
L
O
PRI NEGATIVNíM KONTRASTU CHODCE
PRI POZITIVNfM KONTRASTU CHODCE
UMíSTENí SVíTIDEL NA VYZNAcENÝCH PRECHODECH PRO CHODCE
, LEGENDA:H VÝŠKASVíTIDLA NAD ÚROVNí VOZOVKY
L ROZTEC SVETEL.MíSTORIENTACNf ROZTECE OD 2.SH DO SH
8 SVíTIDLA NA KRIŽOVATKÁCH(S VYŠŠíINTENZITAODLlŠ.BARVOU OSV.)
ZPRACOVÁNO
PRíKLADY USPORÁDÁNí
OSVETLOVACíCH
SOUSTAV
DLE
107
,I
Zneškodnování
tuhých komunálních odpadu
Zneškodnování tuhých komunálních odpadu je
v kompetencích obcí. Obec dle svého Programu
odpadového hospodárství reší rízeným zpusobem
likvidaci odpadku. Soucástí techto systému jsou
sberné nádoby. Kontejnery by nemely být trvale
umísteny v pohledove exponovaných místech.
Uskladnení odpadu je možné výhradne na rízených skládkách. Divoké skládky, které ješte nacházíme i na okraji zástavby, je nutno likvidovat (dále
viz kapitola 6.7).S ohledem na redukování odpadu
je potreba odpad trídit. S tím souvisí také zvýšené
nároky na prostor pro sberné nádoby a jejich pravidelný odvoz,
114
~~
Poválecn,
na tradicl
merítko sl
du na výf.
utvárení v
ké a krajir
V blízkos1
mnohdy:
-
I
I
I
-
svým mi
mají hyg
nická (
rozblácE
silážní žl,
naprostý
mají i ZOt
Soubežne
a ke stále'