daň dědická, darovací az převodu nemovitostí - Index of

Transkript

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční vedení podniku
DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ
A Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Monika Špryňarová
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Břetislav Andrlík
Znojmo, duben 2009
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Akademický rok: 2008/2009
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor
Bakalářský studijní program
Ekonomika a management
Obor
Účetnictví a finanční vedení podniku
Název tématu:
DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ A Z PŘEVODU
NEMOVITOSTÍ
Zásady pro vypracování:
1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské
práce.
2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování
bakalářské práce.
3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce
postup a dosažené výsledky.
4. Cílem bakalářské práce je provést analýzu právní úpravy daně dědické,
darovací a z převodu nemovitosti v České republice a ve vybraných státech
EU. S využitím výsledků provést jejich komparaci a navrhnout doporučení
vhodná pro Českou republiku.
Rozsah práce:
min. 40 stran
Seznam odborné literatury:
1. LÁCHOVÁ, L. Daňové systémy v globálním světě. Praha: ASPI, 2007. 272 s. ISBN
978-80-7357-320-1.
2. NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí EU. 2. aktualizované
vydání. Praha: ASPI, 2008. 260 s. ISBN 978-80-7357-386-7.
3. VANČUROVÁ, A. Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva.
Praha: VOX, 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2.
Datum zadání bakalářské práce:
září 2008
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2009
L. S.
Ing. Břetislav Andrlík
autor
vedoucí bakalářské práce
Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc.
rektor SVŠE Znojmo
ABSTRAKT
Bakalářská práce se zabývá problematikou daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí na
území České Republiky a ve vybraných státech Evropské Unie. Úvodní část pojednává
o obecné klasifikaci daní. Především rozebírá jejich funkce, rozdělení, historii a nynější
legislativní úpravu majetkových daní dle platného znění zákona 357/1992 Sb., o dani dědické,
darovací a z převodu z nemovitostí. Teoretická část se věnuje výkladu výše uvedených daní
ve státech Evropské unie, a to zejména ve Velké Británii, Nizozemí, Francii, Dánsku
a Španělsku. Poslední část se zabývá analýzou výnosnosti daně dědické a darovací ve
vybraných státech EU.
ABSTRACT
This Bachelor thesis deals with the problems of taxes either inherited, donated and from real
estate transfers in the Czech Republic and surrounding selected European Union countries.
The opening chapter refers to the overall tax classifications. Especially is focused on their
functions, allocations, history and current legislative amendments in tax properties according
to law 357/1992 sb., of inherited, donated and real estate transfer taxes. The theoretical part
pays attention to above mentioned taxes in European Union countries: Great Britain,
Netherlands, France, Denmark, and Spain. The final part is based on the analysis of selected
inherited, donated and real estate transfer taxes in selected European Union countries.
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí“
vypracovala samostatně, pod vedením Ing. Břetislava Andrlíka a uvedla v ní všechny použité
literární a jiné odborné zdroje.
V Pardubicích dne 24. dubna 2009
_____________________
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Břetislavu Andrlíkovi za jeho cenné připomínky a
odbornou pomoc při zpracování této bakalářské práce.
Obsah
Úvod........................................................................................................................................... 9
1 CHARAKTERISTIKA DANÍ............................................................................................ 12
1.1 Funkce daní..................................................................................................................... 12
1.2 Rozdělení daní ................................................................................................................ 13
1.3 Legislativní úprava daní ................................................................................................. 16
2 HISTORICKÝ VÝVOJ MAJETKOVÝCH DANÍ .......................................................... 20
2.1 Vývoj majetkových daní od roku 1957 .......................................................................... 20
2.2 Novelizace majetkových daní v roce 2007 s účinností od 1.ledna 2008 ........................ 21
2.3 Charakteristika majetkových daní v ČR ......................................................................... 23
3 DAŇ DĚDICKÁ .................................................................................................................. 25
3.1 Subjekt daně ................................................................................................................... 25
3.2 Předmět daně .................................................................................................................. 26
3.3 Daňový základ a sazba daně ........................................................................................... 26
3.4 Osvobození od daně a daňové přiznání .......................................................................... 27
4 DAŇ DAROVACÍ ............................................................................................................... 29
4.1 Subjekt daně ................................................................................................................... 29
4.2 Předmět daně .................................................................................................................. 29
5 DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ................................................................................ 33
5.1 Subjekt daně ................................................................................................................... 33
5.2 Předmět daně .................................................................................................................. 33
6 ÚPRAVA MAJETKOVÝCH DANÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU ........................ 36
6.1 Velká Británie................................................................................................................. 38
6.2 Nizozemí......................................................................................................................... 43
6.3 Francie ............................................................................................................................ 45
6.4 Dánsko ............................................................................................................................ 49
6.5 Španělsko........................................................................................................................ 52
6.6 SHRNUTÍ....................................................................................................................... 57
7 VÝBĚR DANÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH EU ......................................................... 59
7.1 Česká republika .............................................................................................................. 59
7.2 Velká Británie................................................................................................................. 60
7.3 Nizozemí......................................................................................................................... 61
7.4 Francie ............................................................................................................................ 63
7.5 Dánsko ............................................................................................................................ 63
7.6 Španělsko........................................................................................................................ 65
8 SROVNÁNÍ INKASA DANÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU .................................... 67
9 Závěr..................................................................................................................................... 69
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................... 70
Přílohy .................................................................................................................................. 74
Úvod
Tématem bakalářské práce je daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. V praxi se také
často setkáváme s názvem „trojdaň“. Daně se dotýkají každého z nás, a proto všechno
co s nimi souvisí, je provázeno velkým zájmem celé společnosti. Daňová problematika je
velmi složitá, daňové zákony komplikované a jejich výklad je často sporný a nejednoznačný.
Většinu příjmů státního rozpočtu tvoří daně, proto je velká pozornost věnována jejich výběru,
tedy správě daní. Bezproblémový a řádný výběr všech daní by měl být zajištěn vysoce
kvalitní procesní úpravou. Obecným právním předpisem pro daňové procesy je zákon
č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Správou daní a poplatků se v České republice zabývají kromě finančních úřadů také celní
úřady, zdravotní pojišťovny, Česká správa sociálního zabezpečení a územně samosprávné
celky. Daňová správa je v České republice tvořena třístupňovou soustavou orgánů, které tvoří:
Ministerstvo financí (úroveň celostátní), finanční ředitelství (úroveň regionální) a finanční
úřady (úroveň místní). Finanční ředitelství a finanční úřady dohromady tvoří tzv. územní
orgány, které vzniky na základě zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve
znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje jejich postavení, věcnou i územní působnost
a řídící vztahy uvnitř daňové správy.
Úvodní kapitola bakalářské práce bude věnována otázkám spojeným s daněmi obecně. Bude
se zabývat klasifikací daní, základními funkcemi daní, hlavními daňovými principy a nakonec
daňovou soustavou v České republice.
Poněvadž tématem práce je daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí, která náleží mezi
daně majetkové, následující kapitola bude pojednávat o historii majetkových daní
a to konkrétně od roku 1957 až po jejich současnou právní úpravu. Důraz bude však vždy
kladen na daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí.
V následující kapitole pojmenované „Daň dědická“ představím současnou právní úpravu této
daně, tedy především zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu
nemovitostí. Samostatné podkapitoly se budou zabývat konstrukčními prvky daně a v rámci
výkladu budou zohledněny vybrané související předpisy a judikatura.
9
Další dvě kapitoly nazvané „Daň darovací“ a „Daň z převodu nemovitostí“ budou pojaté
stejným způsobem, jako předchozí kapitola o dani dědické, tedy budou obsahovat analýzu
každé daně zvlášť.
Praktická část práce bude věnována zahraniční úpravě majetkových daní, kde se budu snažit
poukázat na základní rozdíl mezi českou a zahraniční právní úpravou. Zaměřím se zejména
na státy: Velká Británie, Nizozemí, Francie, Dánsko a Španělsko.
V poslední kapitole bude poukázáno na výnosnost daně dědické a darovací ve výše
zmíněných státech Evropské unie. Dále pak pomocí komparativní metody provedu srovnání
s Českou republikou.
V závěru práce se budu zamýšlet nad budoucností „trojdaně“, jelikož výnosnost transferových
daní, především daně dědické a daně darovací není příliš vysoká a administrativa s nimi
spojená je nákladná, jejich budoucí osud je proto nejistý nejen v České republice,
ale i v některých státech EU. Úvahy o zrušení se objevují pouze v teoretické rovině, ale již
o nich bylo diskutováno na půdě Parlamentu České republiky.
10
Cíl a metodika
K vypracování bakalářské práce je třeba prostudovat odbornou literaturu a získat praktické
poznatky.
Hlavním cílem je provést analýzu současné právní úpravy daně dědické, darovací a z převodu
nemovitostí v České republice a ve vybraných členských státech Evropské unie. S využitím
výsledků provést jejich komparaci a navrhnout doporučení vhodná pro Českou republiku.
Dalším cílem práce je pomocí vědeckých metod popsat a zhodnotit hlavní daňové principy
dotýkající se majetkových daní.
Ke splnění výše uvedených cílů je třeba vymezit základní pojmy spojené s daňovou
problematikou. Dále pak představit a analyzovat historický vývoj, konstrukční prvky,
základní vlastnosti, rozdělení a v neposlední řadě nynější legislativní úpravu. V teoretické
části práce bylo využito především odborné literatury, která se vztahuje k tématu zdanění
majetku v České republice s využitím platného znění zákona.
Při výběru z členských států Evropské unie bylo záměrem vybrat země, které na první pohled
působí odlišně jak z geografického, tak z ekonomického. Mezi vybrané státy patří Velká
Británie, Nizozemí, Francie, Dánsko a Španělsko. V práci je poukázáno na rozdílnost
daňových systému v již jmenovaných zemích. Z důvodu rychlého vývoje a častých změn
v této oblasti, není tato problematika oblíbeným tématem knižních publikací. Praktická část se
zaměřuje na zahraničí, tudíž základním pramenem z kterého bylo čerpáno byl internet.
Většina mezinárodních informací byla získana pomocí statistických ukazatelů. Data pocházejí
z oficiálních stránek jednotlivých zemí, jejich ministerstev financí, statistických úřadů
a mezinárodních statistických institucí jako je EUROSTAT a OECD. Nelze také opomenout
oficiální stránky Evropské unie. V České republice bylo čerpáno z informací poskytnutých
z Ministerstva financí České republiky a Českého statistického úřadu (ČSU).
V práci byly aplikovány matematické a statistické metody. Dále pak metody analýzy, jejichž
pomocí bylo možné provést komparaci daňových výnosů plynoucích z daně dědické
a darovací ve výše uvedených státech. Při porovnávání daňových systémů, resp. konkrétních
daní byly uplatněny i základní kvantitativní metody. Pro srovnávací tabulky bylo nutno použít
stejné jednotky.
11
1 CHARAKTERISTIKA DANÍ
Na samotném začátku je potřeba porozumět nejzákladnějším pojmům, které se vztahují
k daním a daňové soustavě. Tyto pojmy se budou vyskytovat v následujících kapitolách.
1.1 Funkce daní
DAŇ
Definicí pojmu daň lze nalézt nespočet jak v literatuře i na internetu. Daň je definována jako
povinná, pravidelně se opakující, zákonem uložená platba do veřejného rozpočtu, která je
neúčelová, neekvivalentní a nenávratná. Daně se též definují jako neúvěrové příjmy veřejných
rozpočtů. Daně jsou placené pravidelně v určitých intervalech nebo při určitých okolnostech
např. darování nebo dědění. Neekvivalentnost daní spočívá v tom, že daňový subjekt
za zaplacenou daň nezískává protihodnotu z veřejných rozpočtů. Daně jsou dnes obvykle
placeny v penězích, dříve byly běžné platby v naturáliích či ve formě roboty nebo vojenské
služby.1
FUNKCE DANÍ
Daně v moderním podání plní nebo mohou plnit celou řadu funkcí ve veřejném sektoru. Mezi
nejdůležitější funkce daní patří:
• Alokační funkce
• Redistribuční funkce
• Stabilizační funkce
•
Fiskální funkce
Funkce alokační – uplatňuje se tehdy, když na některých specifických trzích efektivnost
tržních mechanismů selhává.
Funkce redistribuční – je důležitá proto, že lidé nepovažují rozdělení důchodů a bohatství,
vzniklých fungováním trhu, za spravedlivé.2 Daně jsou vhodným nástrojem pro zmírnění
rozdílů v důchodech jednotlivých subjektů tím, že se ve větší míře vybírají od bohatších, což
umožňuje státu prostřednictvím transferu zvyšovat příjmy chudším.
Funkce stabilizační – představuje zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu
zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability.
1
Daň [online]. Poslední revize 3. 1. 2009 [cit. 2009-24-01]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88>.
2
KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie – úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005. 16 s. ISBN 80-7357-092-0.
12
Funkce fiskální – nemá stejné postavení jako tři funkce výše uvedené. Je považována tzv.
za schopnost naplnit veřejný rozpočet, neboť prostřednictvím daní dochází k získávání zdrojů
do veřejných rozpočtů. Fiskální funkce je obsažená ve všech třech výše uvedených funkcích.
1.2 Rozdělení daní
Daňová systém České republiky
Cílem daňové soustavy je zabezpečení příjmů veřejných rozpočtů výběrem daní. Daňový
systém je tedy souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním, vybírají.
Současná daňová soustava, která formuje daňový systém České republiky, vstoupila
v platnost 1. ledna 1993. Tato daňová soustava se skládá z jednotlivých zákonů o daních
a dalších navazujících právních norem. Daňový systém České republiky je ve svých hlavních
znacích podobný systémům vyspělých, hlavně evropských zemí.
Požadavky na daně a dobrý daňový systém:
•
daňová spravedlnost
• daňová efektivnost
• právní perfektnost
• jednoduchost a srozumitelnost
• správné ovlivňování chování ekonomických subjektů
V České republice daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých
daní.
DAŇ PŘÍMÁ
Přímými daněmi jsou takové daně, které ten, který je nese, hradí na úkor svého důchodu,
svého majetku, a dopadají na něj přímo. Přitom není možný jejich legální přenos na jiný
subjekt. Přímé daně jsou adresné a přihlížejí k majetkové či důchodové situaci osoby, která
si jejich výši mnohdy vypočítává sama a sama si je odvádí, či alespoň jejich hodnotu zná
(např. výplatního lístku).3
Ve stávající daňové soustavě České republiky jsou přímými daněmi:
a) důchodové daně
3
ŠIROKÝ J. a kol., Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008. 49 s. ISBN 978-807400-005-8.
13
Daň z příjmů fyzických osob – daň odvádí poplatník z veškerých příjmů podnikatelských
i nepodnikatelských subjektů dle pravidel stanovených státem. Platba této daně plyne
do státního rozpočtu a dále do rozpočtů krajů a obcí. Daň z příjmů fyzických osob řeší zákon
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů.4
Daň z příjmů právnických osob – daň odvádí poplatník z veškerých příjmů z činnosti
a z nakládání s majetkem, u nepodnikatelských subjektů potom zejména z příjmů z činnosti
uskutečňovaných za účelem dosahování zisku. U této daně se ve větší míře používají slevy
na dani.
b) daně majetkové:
Daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí.
Ve své podstatě mezi přímé daně patří také pojistné na sociální zabezpečení, pojistné
na zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
DAŇ NEPŘÍMÁ
Daně nepřímé nedopadají na jejich nositele přímo formou daní, ale jsou zahrnuty v ceně zboží
a služeb. Subjekt, který nepřímé daně odvádí (plátce) není totožný se subjektem, který je nese
(poplatníkem). Plátce tuto daň zcela legálně přenáší prostřednictvím ceny na poplatníka.
U plátce je nepřímá daň pouze průběžnou položkou ne však ovlivňující jeho daňové poměry.
V České republice jsou nepřímými daněmi:
•
Daň z přidané hodnoty - u této daně se zdaňuje hodnota přidaná zpracováním, rozdíl
mezi tržní cenou výrobku a cenou nakupovaných surovin. V současné době sazba u DPH činí
9 % a 19 %. Platby plynou do státního rozpočtu a dále do rozpočtů krajů a obcí. DPH
upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.5
•
Spotřební daně - touto daní je cíleně zatěžován prodej úzké skupiny výrobku (daň
z lihu a destilátů, daň z piva, daň z vína, daň z uhlovodíkových paliv a maziv, daň
z tabákových výrobků). Platby této daně plynou do Státního fondu dopravní infrastruktury
a státního rozpočtu.
4
5
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších přepisů.
14
•
„Ekologické daně“ - vycházejí ze zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizace veřejných
rozpočtů.6 Jedná se o daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv
a daň z elektřiny. Plátcem daně je dodavatel, který na daňovém území dodal plyn, pevná
paliva nebo elektřinu konečnému spotřebiteli nebo osoba, která spotřebovala nezdaněný plyn,
pevná paliva nebo elektřinu s výjimkou osvobozených atd. Nepřímou daní je svou podstatou
i clo.
Klasifikace OECD
Jako jedno z možných kritérií klasifikace daní se uplatňuje jejich třídění podle určité
nadnárodní instituce. Cílem takového institucionálního třídění je vytvořit jednotný základ
pro komparaci daní a daňových systémů pro určitý daný okruh adresátů. Jako příklad takové
klasifikace lze uvést klasifikaci podle metodiky Organizace pro hospodářskou spolupráci
a rozvoj (OECD), která rozděluje daně do šesti hlavních skupin a mnoha dalších podskupin.
Skupina majetkových daní, ve které se nachází daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti
vypadá takto:
Schéma 1: Klasifikace majetkových daní podle OECD
4000 Daně majetkové
4100 Pravidelné daně z nemovitého majetku
4110 Domácnosti
4120 Ostatní
4200 Pravidelné daně z čistého jmění
4210 Jednotlivci
4220 Společnosti
4300 Daně z pozůstalostí, dědické a darovací
4310 Daně z pozůstalostí a dědické
4320 Daně darovací
4400 Daně z finančních a kapitálových transakcí
4500 Ostatní nepravidelné daně z majetku
4510 Z čistého jmění
4520 Ostatní nepravidelné
4600 Ostatní pravidelné daně z majetku
Zdroj: Práce autorky na základě OECD7
6
Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizace veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
OECD (Organization for Economic Co-Operation and Development) vznikla v roce 1961. Sdružuje
hospodářsky nejvyspělejší státy světa. Jejím cílem je intelektuálně a politicky stimulovat hospodářský růst a
mezinárodní spolupráci. OECD sleduje a vyhodnocuje základní daňové charakteristiky zemí.
7
15
1.3 Legislativní úprava daní
V demokratické společnosti je daň, která představuje zcizení majetku jedinců či firem uložená
zákonem. Zákonem upravené musí být povinnosti a práva daňového poplatníka, výše daně,
ale i povinnosti úřadů, které daně spravují. Určování daňových povinností poplatníka je vždy
určena zákonem:
• Kdo má platit daň
• Z čeho se daň má platit
• Kolik se má platit
• Jakým způsobem se má platit
• Jaká pravidla účastníci daňového řízení mají dodržovat8
KONSTRUKČNÍ PRVKY DANĚ:
SUBJEKT DANĚ
V zákoně musí být přesně uvedeno, kdo je subjektem daně. Daňový subjekt je podle zákona
osoba povinná strpět, odvádět nebo platit daň.9
Daňovým subjektem je fyzická nebo právnická osoba, nemůže jím být její organizační složka
(provozovna, závod apod.). Subjekt daně je vymezen pro každou daň samostatně. Daňové
subjekty dělíme na poplatníky a plátce daně.
POPLATNÍK
Poplatník je podle § 6 zákona č. 337/1992 Sb., fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy,
majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani.10
Poplatník je vždy vymezen příslušným daňovým zákonem. Je tomu tak u daně z příjmů
fyzických osob, daně z příjmů právnických osob (u těchto daní je však definován i jejich
plátce), daně silniční, daně z nemovitostí, daně darovací, daně dědické, daně z převodu
nemovitostí, ve zvláštních případech i u daní spotřebních (u nich však se jedná převážně
o plátce). U každé daně existuje ve skutečnosti poplatník, ale tam, kde je obecně povinnost
8
9
VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L., Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. Praha: VOX,
2008. 12 s. ISBN 978-80-86324-72-2.
10
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
16
vybrat a odvést daň uložena plátci, nemusí být poplatník v zákoně vůbec definován
(např. v zákoně o dani z přidané hodnoty, kde poplatníkem je ve skutečnosti konečný
spotřebitel, ale zákonem je definován pouze plátce DPH, nikoliv poplatník).11
PLÁTCE
Plátce daně je jedním ze dvou druhů daňových subjektů. Je jím taková fyzická nebo právnická
osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň od poplatníků
vybranou nebo poplatníkům sraženou. Samozřejmě právo a současně i povinnost daň
od poplatníků vybrat (např. tím způsobem, že ji zahrnou do ceny prodávaného zboží
či poskytovaných služeb) či ji poplatníkům srazit (např. při výplatě mezd nebo dividend) je
plátcům dáno zákonem. 12
PŘEDMĚT DANĚ
Předmětem daně se rozumí ta skutečnost, na kterou se daň váže, která je podrobena zdanění.
Předmětem daně tak může být důchod (příjem), majetek, spotřeba, převod práv apod. Předmět
daně je velmi často obsažen přímo v názvu daně (např. daň z příjmů fyzických osob, daň
z nemovitostí, daň dědická aj.), popř. skupiny daní (daně ze spotřeby, důchodové daně atd.).13
Předmětem daně je potřeba vyjádřit jako nějaké číslo v příslušných měrných jednotkách.
Tím se dostaneme k základu daně.
OSVOBOZENÍ
Osvobození od daně definuje část předmětu daně, ze kterých se daň nevybírá, resp. kterou
daňový subjekt není povinen, ale zpravidla ani oprávněn, zahrnout do základu daně.14
Osvobození se často váže na splnění určitých podmínek, popř. má určité horní limity, jejichž
převis se už zdanit musí. Osvobození od daně může být v různých formách:
a) Částečné osvobození
b) Úplné osvobození
11
Poplatník [online]. Poslední revize 1. 5. 2004 [cit. 2009-01-24]. Dostupné z:
<http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?sn=y&hledany=poplatn%EDk&cd=157&typ=r&levelid=da_315
.htm>.
12
Plátce [online]. Poslední revize 1. 5. 2004 [cit. 2009-01-24]. Dostupné z:
<http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&refresh=yes&levelid=DA_292.HTM>.
13
Předmět daně [online]. Poslední revize 1. 5. 2004[cit. 2009-01-24]. Dostupné z:
<http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?sn=y&hledany=p%F8edm%EC&cd=157&typ=r&levelid=da_35
4.htm>.
14
2008. 15 s. ISBN 978-80-86324-72-2.
17
ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ
Základ daně je třeba určit nejen věcně, ale z pravidla i časově. Základním zdaňovacím
obdobím je 12 měsíců. Zdaňovací období je časový interval, za který se stanovuje základ
a výše daně a daň se platí.
ZÁKLAD DANĚ
Základem daně se rozumí předmět daně vyjádřený v měrných jednotkách a upravený podle
zákonných pravidel. Těmito měrnými jednotkami jsou buď jednotky fyzické (kus, metr
čtvereční, litr apod.), nebo v hodnotovém vyjádření tedy jednotky peněžní (Kč). Od způsobu
vyjádření základu daně v peněžních nebo měrných jednotkách se pak odvíjí typ použité
daňové sazby. 15
SAZBA DANĚ
V okamžiku, kdy známe věcně a časově vymezený základ daně, můžeme zjistit, kolik se platí,
pomocí sazby daně. Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně
dá určit velikost daně.
Schéma 2: Druhy daňových sazeb
Zdroj: VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. - Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva 16
Daňová politika se může rozhodnout pro sazbu:
15
Základ daně [online]. Poslední revize 1. 5. 2004[cit. 2009-01-30]. Dostupné z:
<http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?sn=y&hledany=z%E1klad+dan%EC&cd=157&typ=r&levelid=d
a_551.htm>.
16
2008. 18 s. ISBN 978-80-86324-72-2.
18
• Jednotnou
• Diferencovanou
Jednotná sazba daně se používá pro všechny základy daně bez rozdílu. Příkladem je sazba
daně z převodu nemovitosti (3 %).17
Diferencovaná sazba je různá pro různé druhy základů daně (př. DPH – 9 % nebo 19 %) nebo
pro různé subjekty daně (např. daň dědická a daň darovací podle příbuzenského vztahu).
Podle jednotek, v nichž je vyjádřen základ daně, bude sazba:
• Pevná
• Relativní (ad valorem)
Sazba relativní může být:
• Proporcionální
• Progresivní
Proporcionální je sazba u DPH, kde je to stále 19 % bez ohledu na množství dodaného zboží
či služby danou firmou.
Progresivní sazba se používá u daní přímých, které jsou osobní a mohou zohlednit platební
schopnost poplatníků. S růstem základu daně roste výše sazby. Sazba se konstruuje jako tzv.
klouzavě progresivní. Po překročení daňového pásma se vyšší sazbou zdaňuje jenom ta část
základu, která překročí limit pásma.
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
Obvyklý způsob placení daně je zákonem určená povinnost daňového subjektu daň
si vypočítat v daňovém přiznání. Daňový subjekt bývá povinen sdělit správci daně skutečnosti
nutné pro vyměření daně, zpravidla prostřednictvím předepsaných formulářů – daňových
přiznání v termínu určeném daňovým zákonem.
Pro placení daně musí být v zákoně stanoveny:
• Lhůta splatnosti daně
• Místo splatnosti
• Sankce
17
19
2 HISTORICKÝ VÝVOJ MAJETKOVÝCH DANÍ
Majetkové daně patří mezi nejstarší typy daní vůbec a v historii figurovaly jako první přímé
daně, které byly uplatněny. Ve starověku a středověku tvořily daně z majetku, zejména
pozemkového, podstatu přímého zdanění. Postupně však stále více přenechávaly své místo
výnosovým daním. 18
Povinnost platit tyto daně vzniká na základě vlastnického či uživatelského vztahu k majetku
nebo v případě změny vlastníka. Jejich úhrada je vyžadována bez ohledu na příjmy
poplatníka, což jej jejich výhodou i nevýhodou. U majetkových daní je v zásadě jednoduché
uplatnění principu prospěchu.
2.1 Vývoj majetkových daní od roku 1957
Do roku 1957 byly převody a nabývání majetku podrobeny na jedné straně dani z obohacení
a na druhé straně státnímu poplatku z převodu nemovitostí, k němuž byla vybírána obecní
přirážka. Správou těchto odvodů byly pověřeny finanční orgány.19 Právě v roce 1957
dosavadní daň z obohacení byla zrušena a novou podobu získal i státní poplatek, který byl
upraven zákonem č. 26/1957 Sb., o notářských poplatcích.20 Vedle klasického notářského
poplatku za úkony byly vybírány další tři poplatky: poplatek z převodu nebo přechodu
nemovitostí, poplatek z dědictví a poplatek z darování.21 Účelem bylo sjednocení
a zjednodušení předpisů o zpoplatnění dědictví, darování a úplatných převodů nemovitostí.
Zcela zásadní změnu však přinesl zákon tím, že vyměřování notářských poplatků svěřil
státnímu notářství.
Od 1. dubna 1964 byl účinný nový zákon č. 24/1964 Sb., o notářských poplatcích.22 Podle
ustanovení v § 1 nové právní úpravy byly notářské poplatky vybírány za činnost státních
notářství, z úplatného převodu vlastnictví k nemovitostem, za bezúplatné nabytí majetku
úmrtím občana, a za bezúplatné nabytí majetku převodem (z darování).
Po dvaceti letech tedy v roce 1984 byl i tento zákon zrušen. Vznikl zákon č. 146/1984 Sb.,
o notářských poplatcích,23 na jehož základě se vybíraly poplatky za činnost státních notářství,
18
KUBÁTOVÁ K., Daňová teorie a Politika. Praha: ASPI, 2006. 242 s. ISBN 80-7357-205-2.
RADVAN, M., MRKÝVKA, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. 2. díl. Brno: Masarykova Univerzita
v Brně, 2004. 221 s. ISBN 80-210-3578-X.
20
Zákon č. 26/1957 Sb., o notářských poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
21
RADVAN M., Zdanění majetku v Evropě. Praha: C. H. Beck, 2007. 28 s. ISBN 978-80-7179-563-6.
22
23
19
20
z úplatného převodu nebo úplatného přechodu vlastnictví k nemovitostem a z úplatného
přechodu práva osobního užívání pozemku, za bezúplatné nabytí majetku úmrtí občana
a za bezúplatné nabytí majetku.
Po listopadu 1989 bylo rozhodnuto nahradit stávající daňovou soustavu zcela novou
soustavou, a to s účinností od 1. ledna 1993.24 Tato soustava měla lépe vyhovovat potřebám
podnikání, odstranit nespravedlnosti dosavadního daňového systému a přizpůsobit náš daňový
systém běžným evropským daňovým systémům. K 1. lednu 1993 tak vstoupil – současně
s rozdělením Československa – v obou nástupnických státech v účinnost nový daňový systém,
který naprosto změnil hmotné i procesní daňové předpisy.
Daňovou reformou byly notářské poplatky nahrazeny klasickými daněmi, které zavedly
do naší daňové soustavy do skupiny majetkových daní ony již zmíněné transferové daně.
Označení daň těmto platbám sluší více, neboť naplňují definiční znaky daně. Další podstatnou
změnou bylo rozdělení kompetencí mezi více institucí. Dříve státní notářství zastávala
rozhodovací činnost i vyměřování a výběr daní. Dle současné úpravy rozhodovací činnost
mají na starosti soudy a katastrální úřady, zatímco vyměřování a výběr daní obstarávají
finanční úřady. Dnes jsou tyto daně upraveny zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické,
darovací a z převodu nemovitostí, který byl schválen Českou národní radou 5. května 1992
a jeho účinnost byla od 1. ledna 1993.25 Tento zákon prošel během své účinnosti do dnešního
dne desítkami novelizací. Vzhledem k tomu, že výčet novelizací je velice široký, zaměřila
jsem se především na novelizaci v roce 2007.
2.2 Novelizace majetkových daní v roce 2007 s účinností od 1.ledna 2008
V roce 2007 byl zákon transferových daní novelizován celkem třikrát. Nejpodstatnější změna
je spojena se zákonem 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který rozšířil okruh
osob, které jsou osvobozeny od daně dědické, s účinností od 1. ledna 2008, kde se k osobám
osvobozeným od daně z I. skupiny (děti, rodiče, manželé aj.) přidaly též osoby II. skupiny
(sourozenci, neteře, strýcové aj.). Širší okruh změn zaznamenala daň darovací. Nová právní
úprava umožňuje bezplatné nabytí majetku mezi osobami zařazenými do I. skupiny
i II. skupiny. Současně také zařazuje zdanění bezúplatného nabytí práva odpovídajícího
věcnému břemeni nebo práva, jehož obsahem je opětovné plnění obdobné věcnému břemeni
24
25
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
21
zřízení ve prospěch dárce při darování nemovitosti, do předmětu daně darovací a vyjímá se
z předmětu daně z převodu nemovitostí.
Dále se jedná o změnu osoby daňového poplatníka v případě nabytí vlastnického práva
k nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, kterým je dle nové úpravy
namísto převodce nabyvatel nemovitosti (§ 8 odst. 1 písm. b) daňového zákona.
Další změnou je nevyžadování daňového přiznání k dani dědické nebo k dani darovací
při nabytí majetku osobami zařazenými do I. a II. skupiny poplatníků.
Rozšíření nároku na prominutí daně z převodu nemovitostí či daně darovací při splnění
zákonem stanovených podmínek v případech:
•
převodu vlastnictví k nemovitosti, uskutečněného na základě smlouvy o zajišťovacím
převodu práva, dojde-li ke zpětnému nabytí nemovitosti původním vlastníkem, který
převedl vlastnictví k nemovitosti k zajištění splnění závazku na věřitele, pokud daňový
subjekt požádá o prominutí daně z převodu nemovitostí nejpozději do 3 let ode dne
nabytí vlastnictví k nemovitosti původním vlastníkem ( § 25 odst. 5 daňového zákona)
•
převodu vlastnictví k nemovitosti na základě smlouvy uzavřené s rozvazovací
podmínkou, s výjimkou smlouvy o zajišťovacím převodu práva, smlouvy s výhradou
zpětného převodu vlastnictví k nemovitosti, jiné smlouvy, která byla po převodu
vlastnictví k nemovitosti zrušena, pokud ke zpětnému nabytí nemovitosti původním
převodcem dojde do 3 let ode dne vzniku právních účinků vkladu práva do katastru
nemovitostí nebo ode dne nabytí účinnosti smlouvy o převodu nemovitosti, která není
předmětem evidence v katastru nemovitostí a v této lhůtě daňový subjekt požádá
o prominutí daně nebo ručitel podá podnět finančnímu ředitelství (§ 25 odst. 5
daňového zákona).
Jde-li o nemovitost podléhající evidenci v katastru nemovitostí, prominutí daně z převodu
nemovitostí nebo daně darovací je podmíněno zápisem vlastnictví k nemovitosti ve prospěch
původního vlastníka v katastru nemovitostí.26
26
Změny u daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí v rámci Reformy veřejných financí
[online]. Poslední revize 7. 1. 2008 [cit. 2009-02-18]. Dostupné z: <http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID3EA9846D-5C5EC8A6/cds/xsl/219_8432.html?year=0>.
22
2.3 Charakteristika majetkových daní v ČR
Většina obyvatel přeměňuje část svých příjmů v majetek. Proto se někteří ekonomové
domnívají, že pomocí další přímé daně – majetkové daně – je možné doplnit důchodové
zdanění obyvatelstva tak, aby přesněji vystihovalo finanční schopnost jednotlivých
poplatníků.27 V České republice jsou majetkové daně zastoupeny daní z nemovitostí, daní
dědickou, daní darovací, daní z převodu nemovitostí a daní silniční, která je řazena mezi
pravidelné daně placené z motorových vozidel.
Udržování majetkových daní se v současných daňových systémech považuje za podmínku
spravedlivého zdanění podle principu platební schopnosti, neboť majetek tak doplňuje hlavní
atributy platební schopnosti, jimiž jsou důchod a spotřeba. S ohledem na skutečnost,
že majetek, zejména nemovitý, jen stěží uniká zdanění, plní majetkové daně funkci
zmenšování nespravedlnosti mezi poplatníky řádně platícími důchodové daně a těmi, kteří se
dopouštějí daňových úniků v různých podobách.28
Majetkové daně, které jsou součástí současného daňového systému České republiky, jsou
shrnuty do následujícího schématu:
Schéma 3: Majetkové daně
Zdroj: VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L. - Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva29
27
28
29
2008. 270 s. ISBN 978-80-86324-72-2.
23
Převodové daně, jsou součást majetkových daní, které zdaňují movitý i nemovitý majetek
nabytý darem nebo děděním, nebo majetek prodávaný, zejména v případě nemovitostí. Jedná
se o jednorázovou daňovou povinnost zdaňující bezúplatné nabytí majetku nebo prodej
majetku na základě příslušné změny vlastnictví.
Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí, tzv. trojdaň, je upravena zákonem
č.357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších
předpisů. Zákon je rozdělen na tři části, v první stanovuje poplatníky, předmět a základ daně
u každé daně samostatně, druhá část obsahuje ustanovení společná pro všechny tři daně,
zejména rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu předmětných daní, sazby daní,
osvobození, lhůty pro vyměření a splatnost daní a v části třetí přechodná a závěrečná
ustanovení. Dle rozpočtového určení v naší zemi plyne celý výnos daně dědické, daně
darovací a daně z převodu nemovitostí do státního rozpočtu.
24
3 DAŇ DĚDICKÁ
Předchůdcem této daně byly notářské poplatky z dědictví, které upravoval zákon
č.146/1984Sb., o notářských poplatcích. V roce 1993 byl nahrazen zákonem 357/1992 Sb.,
o dani dědické, dani darovací a z převodu nemovitosti. Dědická daň = majetková daň
z kapitálových transferů, jejímž předmětem je bezúplatné nabytí majetku z důvodu úmrtí
zůstavitele; poplatníkem daně je většinou dědic, který majetek nabyl ze zákona či ze závěti.30
Daň dědická představuje jednorázovou majetkovou daň. Děděním rozumíme zákonem
stanovený způsob nabytí majetku dědici.
3.1 Subjekt daně
Poplatníci této daně jsou jednotlivý dědici, kteří nabyli majetek nebo jeho část na základě
rozhodnutí příslušného orgánu v řízení o dědictví. Dědicem může být fyzická i právnická
osoba nebo stát. Stát se může stát dědicem pouze ze závěti, avšak podle zákona není plátcem
této daně. Za den nabytí dědictví se považuje den úmrtí zůstavitele. Jestliže dědictví připadne
dvěma nebo více dědicům do spoluvlastnictví, musí uhradit daň každý podle jeho podílu.
V případě, že se dědici stanou osoby nezpůsobilé k právním úkonům či děti, pak za ně jednají
jejich zákonní zástupci.
Pro účely výpočtu daně dědické jsou poplatníci rozděleni do tří skupin podle příbuzenského
vztahu mezi dědicem a zůstavitelem.
•
První skupinu tvoří nejbližší příbuzní, kteří často se zůstavitelem sdíleli společnou
domácnost. Jedná se o manželku nebo manžela a příbuzné v řadě přímé (děti,
vnoučata, rodiče).
• Do druhé skupiny spadají ostatní příbuzní jako například tety, strýcové, snachy,
synovci, švagři apod.
• Ve třetí skupině jsou poplatníci bez příbuzenského vztahu a právnické osoby.
30
25
3.2 Předmět daně
Předmětem daně dědické je majetek, do kterého zahrnujeme:
• nemovitosti – nemovité věci, bytové i nebytové prostory
• movitý majetek – movité věci, cenné papíry, peněžní prostředky v české i v cizí měně,
v hotovosti i na účtech, majetková práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty
V okamžiku stanovení předmětu daně je velmi důležité občanství a trvalý pobyt zůstavitele
v době jeho úmrtí. Jestliže byl zůstavitel občanem ČR a měl na jejím území trvalý pobyt,
vztahuje se daň na celý jeho majetek v tuzemsku i v cizině. V případě, že zůstavitel byl
občanem ČR, ale nemá trvalý pobyt na jejím území se daň vybírá z movitého majetku, který
se nachází na území ČR. Z nemovitostí ležících v cizině se daň nevybírá. Pokud zůstavitel
není občanem ČR a neměl trvalý pobyt na jejím území, tak se daň vybírá pouze z jeho
movitého majetku v tuzemsku.
3.3 Daňový základ a sazba daně
Základ daně je upraven § 4 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani
z převodu nemovitostí. Základem daně je cena nabytého majetku, která se vyčísluje
dle zvláštních předpisů. Pře výpočtem daně se však snižuje o:
•
prokázané dluhy zůstavitele (např. dlužné daně, poplatky), které přešly na dědice
• cenu majetku osvobozeného od daně dědické
• přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele (přiměřenost se posuzuje podle
velikosti dědictví a sociálního postavení zůstavitele)
• odměnu notáře a výdaje spojené s řízením o dědictví
•
dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu, je-li majetek předmětem daně
jak v cizině, tak v tuzemsku
Uvedené prokázané dluhy, odměna notáře a hotové výdaje, náklady spojené s pohřbem
a dědická dávka se odečtou ve výši odpovídající poměru jím zděděného majetku, který není
od daně osvobozen, k celkové hodnotě majetku nabytého jednotlivým dědicem. Výše těchto
dluhů se vypočte na celé Kč bez zaokrouhlení. Cena jiných povinností vážících se jen k určité
části dědictví se odečte pouze od této části dědictví.
26
Cena majetku nabytého na základě dodatečného projednání dědictví se sčítá s cenou majetku
nabytého v dřívějším dědickém řízení. Pro odčitatelné položky platí výše uvedené odstavce
§ 4. Pokud byla daň dědická z nabytí majetku v původním dědickém řízení již vyměřena,
započítá se na daň vyměřenou ze základu daně z celkově nabytého majetku.31
Při řízení o dědictví je potřeba si uvědomit, že přijmutím dědictví přecházejí na dědice
i všechny dluhy, které vznikly před úmrtím dané fyzické osoby. Dědic za zděděné dluhy
odpovídá však jen do výše zděděného majetku. Ze zákona je možné dědictví i odmítnout.
V tom případě pak majetek i s dluhy přechází na stát, který z něj nejprve uhradí náklady řízení
(tedy poplatky za notáře, popř. další výdaje) a teprve poté dluhy.
Sazby daně jsou klouzavě progresivní a jejich velikost je závislá na zařazení dědice
do skupiny. Daňový základ se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a vypočtená daň na celé
koruny nahoru.
3.4 Osvobození od daně a daňové přiznání
Od daně dědické, podle novely č. 169/1997 Sb., s účinností od 15. srpna 1998 byli plně
osvobozeny věci movité a nemovité, které jsou zděděny mezi osobami v I. skupině. Poslední
novelou č. 296/2007 Sb., s účinností od 1. ledna 2008 bylo plně osvobozeno od daně dědické
nabytí majetku děděním mezi osobami i ve II. skupině. V současné době se dědická daň platí
pouze v případě, že dědí po zůstaviteli osoby uvedené ve III. skupině. Platí pro ně následující
sazby uvedené v níže uvedené tabulce. Výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5.
Tabulka 1: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. skupiny
Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. skupiny
Základ daně (Kč)
Výše daně
od
do
1 000 000
7%
1 000 000
2 000 000
70 000Kč a 9% ze základu přesahujícího 1 mil. Kč
31
2 000 000
5 000 000
5 000 000
7 000 000
70 000 000
10 000 000
10 000 000
20 000 000
1 360 000Kč a 21% ze základu přesahujícího 10 mil. Kč
20 000 000
30 000 000
30 000 000
40 000 000
40 000 000
50 000 000
50 000 000
a více
27
U osob ve třetí skupině je od dědické daně osvobozeno nabytí:
•
movitých věci osobní potřeby (u fyzických osob), pokud tyto věci po dobu 1 roku
před jejich nabytím dědicem nebyly součástí obchodního majetku zůstavitele, včetně
podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených ze společného jmění
manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud jejich celková cena
nepřevyšuje 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka,
•
vkladů na účtech u bank, které nebyly zřízeny pro podnikatelské účely, peněžních
prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, včetně podílů
dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených ze společného jmění
manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud úhrnná částka všech těchto
hodnot nepřevyšuje 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka.32
Pokud hodnota zděděného majetku převyšuje 20 000 Kč, daň se vybere pouze z přebytku.
•
částky, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem stávají
předmětem dědictví.
Dále je od daně dědické osvobozena řada dědictví:
•
nabytí státem či veřejnými vysokými školami
•
nabytí majetku určeného pro financování v oblasti kultury
•
školství, vědy, výzkumu, sportu, zdravotnictví apod.
•
dědictví nabytá církvemi, nadacemi a obecně prospěšnými fondy apod.
Daň dědická se také neplatí v případě, kdy dědic zdědí movitý majetek po zůstaviteli, který
byl zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, případně příslušníkem jeho rodiny
žijícím s ním ve společné domácnosti, nebo jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady
a imunity, a nebyl občanem České republiky.
Poplatník daně musí podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne, kdy pravomocně skončilo
dědické řízení. Daň je splatná do 30 dnů od doručení platebního výměru. Daň dědickou
vyměřují a vybírají finanční úřady. Příslušným správcem daně je finanční úřad, v obvodu
jehož územní působnosti měl zůstavitel trvalé bydliště.Je-li daň méně než 100 Kč, daňové
přiznání se podává podle stanovených podmínek, vyměřenou daň správce daně nepředepíše
a poplatník daň neplatí.
32
28
4 DAŇ DAROVACÍ
Mezi daně, kde je zpoplatňován nikoli příjem či majetek daňového poplatníka, nýbrž převod
majetku patří další jednorázová majetková daň a to daň darovací. Od roku 1993 jsou notářské
poplatky z darování v rámci daňové reformy nahrazené touto daní. Darovací daň má velmi
podobnou právní úpravu jako daň dědická, neboť se zde jedná také o zdanění bezúplatného
nabytí majetku. Rozdílem je převod majetku mezi živými. Darováním se rozumí bezúplatný
převod vlastnických práv k majetku na základě právního úkonu, a to jiným způsobem než
smrtí zůstavitele, podléhá dani darovací. Nejčastějším úkonem je v tomto případě darovací
smlouva, mezi další patří např. smlouva o prominutí dluhu.
4.1 Subjekt daně
Pro určení poplatníka u této daně je velmi důležité, jestli se jedná o darování na území ČR,
nebo jde-li o darování do ciziny. Poplatníkem daně je ten, kdo majetek bezúplatně získal,
tj. jeho nabyvatel, a to v případě, že se jedná o darování v tuzemsku. Poplatníkem může být:
• fyzická osoba, která má občanství České republiky
• cizinec s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na našem území.
• Právnická osoba se sídlem na území ČR
Pakliže se jedná o dar do ciziny, tato definice poplatníka není identická – poplatníkem je vždy
dárce, neboť nabyvatel majetku je pro tuzemskou správu daní obtížně dosažitelný.
Nejde-li o darování do ciziny či z ciziny, je dárce ručitelem. V okamžiku, kdy daň darovací
není zaplacena poplatníkem, příslušný finanční úřad vyzve ručitele ke splnění povinnosti bez
ohledu na skutečnost, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu.
4.2 Předmět daně
Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu.
Z předmětu daně vyňato nabytí majetku děděním neboť to je upraveno daní dědickou
a nabývá se nikoli právním úkonem, ale smrtí zůstavitele. Právním úkonem se rozumí projev
vůle mezi živými osobami se všemi náležitostmi. Další podmínkou, aby vznikl předmět daně
darovací je bezúplatnost. Znamená to, že není poskytována jakákoli forma protiplnění, ať již
29
peněžní či věcná. Je-li bezúplatně nabyta pouze část majetku, je předmětem daně jen ta část
majetku, která byla nabyta bezúplatně. Majetkem pro účely daně darovací jsou:
•
nemovitosti (např. pozemky a stavby, byty a nebytové prostory), movitý majetek
(peníze v české i cizí měně, vklady, cenné papíry, movité věci atd.)
•
jiný majetkový prospěch (majetkový prospěch či zvýhodnění bez určitého protiplnění
- např. smlouva o výpůjčce, vzdání se dluhu, prominutí dluhu a další majetkové
prospěchy, které nejsou předmětem daně z příjmů)
Podle § 6 odst. 4 jsou z předmětu daně vyňaty především určité typy plnění, jako například
výplaty důchodů, vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi, podpory, příspěvky a dotace
z veřejných rozpočtů České republiky a jiných států, z rozpočtů Evropské unie a z Národního
fondu a především bezúplatné nabytí majetku, které podléhá dani z příjmů.
Základem daně je cena daru snížená o prokázané dluhy, náklady na jiné povinnosti
související s darováním a také o clo a daně zaplacené z daru při dovozu nebo vývozu. Cena
daru je zjišťována podle příslušných předpisů platících v době darování. Jde-li o pohledávky,
cenné papíry či o peníze přepočet na Kč se provádí podle kurzu platného v den nabytí
majetku.
V případě, že je předmětem daně jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opakující
se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je touto cenou
pětinásobek ceny ročního plnění. Je-li předmětem daně bezúplatné nabytí majetkové hodnoty
spojené s převodem členských práv a povinností v bytovém družstvu, je cenou majetku cena
obvyklá.33
Při výpočtu daně dále platí, že se sčítá hodnota darů, které nabyvatel obdržel od jednoho dárce
během dvou let a teprve výsledek se stává základem daně. Tím by se mělo zabránit snižování
zátěže rozdělením daru na několik menších. Pokud již občan za předchozí rok daň zaplatil,
započítá se tato zaplacená daň na daň vyměřenou při opakovaném nabytí majetku.
33
30
Sazba daně je progresivně klouzavá a diferencovaná. Je závislá na vzájemném příbuzenském
vztahu nabyvatele a dárce a na výši základu daně. Tabulka sazeb je totožná s daní dědickou.
Jako u daně dědické podle novely č. 296/2007 Sb., s účinností od 1. ledna 2008 jsou od daně
darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, osob zařazených do skupin I. a II. Sazby
daně dědické a darovací u osob zařazených do III. skupiny vycházejí ze stejného principu.
Osvobození se vztahuje na:
•
Movitou věc určenou k osobní potřebě u fyzické osoby, která nebyla po dobu jednoho
roku před nabytím součástí obchodního majetku dárce a její cena nepřevyšuje u osob
III. skupiny 20.000 Kč.
•
Vklady na účtech u bank, které nebyly zřízeny pro podnikatelské účely, peněžních
prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů, pokud úhrnná částka všech
těchto hodnot nepřevyšuje 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka.
•
Jiného majetkového prospěchu nabytého na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené
mezi vlastníkem pozemku a bytovým družstvem nebo vlastníkem jednotky při úpravě
práva k pozemku.
•
Příležitostných bezúplatných nabytí movitého majetku a jiného majetkového
prospěchu, jehož hodnota nepřesahuje 3 000 Kč.
•
bezúplatné nabytí majetku státem či veřejnými vysokými školami
•
darování majetku určeného pro financování v oblasti kultury, školství, vědy, výzkumu,
sportu, zdravotnictví apod.
•
dary přijaté církvemi, nadacemi a obecně prospěšnými fondy, převody bytů a garáží
z majetku družstva na členy družstva apod.34
Písemná darovací smlouva je nutná při nabytí nemovitého majetku. Jedná-li se o nabytí
movitého majetku vyšší hodnoty je doporučeno mít rovněž písemnou darovací smlouvu nebo
jiný doklad podepsaný dárcem.
34
31
Poplatník daně musí příslušnému správci daně do 30 dnů po uzavření smlouvy o darování
(případně po přijetí daru ze zahraničí nebo poskytnutí daru do zahraničí) podat daňové
přiznání. Dále by poplatník měl uvést skutečnosti rozhodné pro vyměření daně a doložit
případný nárok na osvobození. Správce daně vypočte daňovou povinnost a zašle na adresu
poplatníka platební výměr, který musí být do 30 dnů uhrazen. V případě, že daň není
uhrazena, nebo je uhrazena opožděně, správce daně za každý den prodlení nabyvateli
vyměřuje úrok z prodlení. Přiznání k dani darovací se nepodává na prostředky získané
ve veřejných sbírkách.
32
5 DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ
V roce 1993 byly notářské poplatky z převodu nemovitostí nahrazeny novou daňovou
reformou, která přinesla vznik daně z převodu nemovitostí. Podmínky platby daně z převodu
nemovitostí spravuje třetí oddíl zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani
z převodu nemovitostí. Od daně darovací se liší v tom, že se týká úplatného převodu
nemovitostí. Zásluhou jednorázové daně z převodu nemovitostí veřejný rozpočet získává
formou příjmu část kupní ceny získané z prodeje nemovitého majetku. Daň z převodu
nemovitostí = majetková daň z kapitálové transakce; poplatníkem je zpravidla převodce.35
5.1 Subjekt daně
Poplatníkem daně je u úplatného převodu původní vlastník (převodce, prodávající)
a nabyvatel je ručitelem. Jde-li o nabytí nemovitosti vydržením nebo při výkonu rozhodnutí,
vyvlastnění, konkursu nebo vyrovnání je poplatníkem nabyvatel. V případě výměny
nemovitostí jsou poplatníky společně a nerozdílně převodce i nabyvatel. Při převodu majetku
ze společného jmění manželů je poplatníkem daně každý samostatně, přičemž (pokud není
dohodnuto jinak) jsou jejich podíly stejné. U podílového spoluvlastnictví je opět poplatníkem
každý samostatně, avšak daň je rozdělena v souladu s velikostí jejich podílu.
5.2 Předmět daně
Předmětem daně z převodu nemovitostí je, jak již název napovídá, převod nemovitostí, který
chápeme jako úplatný převod (nejčastěji při prodeji a koupi v dražbě či v aukci) nebo přechod
vlastnictví k určité nemovitosti z jedné osoby na druhou, včetně vypořádaní podílového
spoluvlastnictví. Tuto daň platíme i při výměně nemovitostí. Daň se vybere z té nemovitosti,
z jejíhož převodu je daň vyšší. Do kategorie převodu nemovitostí zahrnujeme také bezúplatné
zřízení věcného břemene při nabytí nemovitosti darování.
Předmětem daně je i převod, u kterého dojde následně k odstoupení od smlouvy a jejímu
zrušení od samotného počátku. Nárok na vrácení daně nevzniká, lze však do tří let od dne
vzniku právních účinků vkladu práva do katastru nemovitostí nebo ode dne nabytí účinnosti
35
33
smlouvy o převodu nemovitosti , která není předmětem evidence v katastru nemovitostí,
požádat o prominutí daně. 36
Daň se vybírá pouze z nemovitostí nacházejících se na území České republiky, z nemovitostí
nacházejících se v cizině, se daň nevybírá.
Základem daně je:
• cena nemovitosti zjištěná podle zvláštního předpisu, platného v den nabytí nemovitosti
a to v případě, když je skutečná prodejní cena nižší, než je cena zjištěná (pokud je
sjednaná cena vyšší, použije se cena sjednaná)
• cena bezúplatně zřízeného věcného břemene a obdobného plnění to v případě
finančního pronájmu s následnou koupí nemovitosti
• cena podle zvláštního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti na základě smlouvy
o finančním pronájmu s následnou koupí nebo na základě smlouvy o zajišťovacím
převodu práva anebo v souvislosti s postoupením pohledávky37
Přesné vymezení základu daně je obsaženo v § 10 v zákoně 357/1992 Sb., o dani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
Sazba u daně z převodu nemovitosti byla původně stejná jako u daně dědické a daně
darovací, tj. progresivně klouzavá. V roce 1994 byla nahrazena sazbou lineární a jednotnou
ve výši 5 %. Od roku 2004 byla sazba snížena na nynější 3 % z vyměřovacího základu (z ceny
nemovitosti), bez ohledu na příbuzenský poměr mezi převodcem a nabyvatelem či bez ohledu
na výši základu daně. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a výsledná daň
na koruny nahoru.
Od daně z převodu nemovitostí je například osvobozeno bezúplatné nabytí a poskytnutí
majetku Českou republikou, převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových
36
2008. 319 s. ISBN 978-80-86324-72-2.
37
34
společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné podle rozhodnutí valné hromady
a schválené vládou ČR, při převodech v souvislosti s rozdělováním a slučování obcí,
s likvidací státních podniků, při některých převodech vlastnictví bytových družstev apod.
Osvobození se také uplatňuje u vkladů do obchodních společností nebo družstev. Osvobození
od daně z převodu nemovitostí je celá řada, plné znění je přesně vymezeno v § 20 zákona
357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění
pozdějších předpisů.
Až na výjimky je nutné při prodeji nemovitosti povolat znalce a nechat nemovitost ocenit.
Ten vyhotoví znalecký posudek a odhadní cenu. Výjimkami mohou být např. dražby a aukce
nebo nezastavěné pozemky, u nichž lze určit cenu z cenové mapy.
Správu daně z převodu nemovitostí vykovává finanční úřad, jehož místní příslušnost vyplývá
z ustanovení § 4 odst. 8 zákona o správě daní a poplatků. Místně příslušným správcem daně
je finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nemovitost nachází. Nezáleží tedy
na adrese trvalého pobytu prodávajícího, ale pouze na tom, kde leží prodávaná nemovitost.
Daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí poplatník podává místně příslušnému
finančnímu úřadu nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl
zapsán vklad práva do katastru nemovitostí (podle § 21 odst. 2 – uvedeno katastrálním
úřadem na originálu smlouvy) popř. nabylo právní moci jiné rozhodnutí nebo byla daňovému
subjektu doručena jiná listina potvrzující nebo osvědčující vlastnické vztahy k nemovitosti.
K daňovému přiznání se přikládá ověřená kopie smlouvy a znaleckého posudku, který
je úředním posudkem na základě zákona o oceňování majetku. Daň je splatná ve lhůtě
pro podání daňového přiznání, tedy do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž
byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí.
35
6 ÚPRAVA MAJETKOVÝCH DANÍ VE VYBRANÝCH
ZEMÍCH EU
DAŇOVÁ HARMONIZACE
Daňová harmonizace znamená přibližování a přizpůsobení národních daňových systému
a jednotlivých daní na základě dodržování společných pravidel zúčastněných zemí.
Harmonizace probíhá vždy ve třech fázích38:
• výběr daně, kterou je nutno harmonizovat
• harmonizace daňového základu (harmonizace metodiky konstrukce)
• harmonizace daňové sazby
Harmonizace v Evropské unii má umožnit, aby daně nebyly překážkou volného pobytu lidí,
kapitálu, zboží a služeb mezi státy.
V daňové teorii je tedy celková harmonizace definována jako výsledek harmonizace
strukturální (tzv. harmonizace struktury daňového systému) a harmonizace daňových sazeb.
Daňovou harmonizaci lze také chápat jako proces (tedy prostředky k dosažení daného cíle)
i výsledek (samotnou harmonizaci daňové legislativy) současně. V rámci procesu daňové
harmonizace je jako cíl v Evropských společenstvích definováno zavedení jednotného trhu
a jeho hladké fungování.39
MAJETKOVÉ DANĚ V EVROPĚ
Pestrou škálu představují v zemích Evropské unie majetkové daně, které vycházejí z tradic
jednotlivých členských zemí. Většina majetkových daní nepodléhá žádným harmonizačním
opatřením v rámci EU. Tuto oblast upravují některá ustanovení smluv o zamezení dvojímu
zdanění příjmů a majetku. Evropská komise ve Zprávě o koordinaci národních systémů
přímých daní z roku 2006 uvádí, že oblast vhodnou ke koordinaci v současné etapě
představují daně dědické a pozůstalosti.40
38
NERUDOVÁ D., Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: ASPI, 2008. 16 s. ISBN 97880-7357-386-7.
40
LÁCHOVÁ L., Daňové systémy v globálním světě. Praha: ASPI, 2007. 126 s. ISBN 978-80-7357-320-1.
39
36
Počet majetkových daní a sazby těchto daní se v Evropě liší nejvíce ze všech daní.
V některých zemích jsou velmi vysoké, v jiných téměř žádné.
Přístup domácích vlád k jednotlivým daním se na světě velmi liší. V některých zemích
převládá názor, že majetkové daně nemají být téměř žádné. Důvodem bývá nízký daňový
výnos a možnost, že dochází u tohoto majetku již k druhému zdanění, např. majetek, který
je předmětem dědictví, byl získán z příjmů zesnulého, ze kterého již za svého života zaplatil
daň z příjmu, a stejný princip je u ostatních majetkových daní. Naopak v opačném případě je
vyzdvihována její solidární funkce ve společnosti. Argumentem pro existenci transferových
daní v současnosti bývá, že mohou zdaňovat některé z příjmů, které by jinak unikly zdanění
daní z příjmu. Nejčastější majetkové daně v Evropské unii jsou: daň z pozemku, daň
ze stavby, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí a daň z bohatství. Každá
země má jiný počet a strukturu majetkových daní. Všechny majetkové daně nemají z hlediska
celkového daňového výnosu vliv jak DPH či daně z příjmu.41
Většina států používá osvobození od daně dědické a darovací do určitého limitu. Některé
země jako například Velká Británie a Irsko používají u bezúplatných majetkových převodů
dokonce časové lhůty, během nichž sčítají dědictví a dary poskytnuté mezi stejnými osobami.
Tímto způsobem je zajištěno, že nemůže dojít k vyhnutí se dani dědické a naopak se úměrně
celé hodnotě bezúplatného převodu plně uplatní progresivní sazba zdanění.42
V některých zemích EU daň z převodu nemovitostí existuje nezávisle na dani dědické
a darovací nebo převody nemovitosti podléhají různé formě poplatků.
Ve většině zemí EU se uplatňuje zdaňování úplatných převodů nemovitostí nebo tzv.
kolkovného. Značný rozdíl v ČR oproti EU představuje vymezení osoby poplatníka daně
z převodu nemovitostí. V zemích EU jsou poplatníky daně většinou osoby, které se převodu
zúčastnily tedy převodce a nabyvatel. Přitom většinou nemá vliv kritérium státní příslušnost
nebo rezidentury dotčených osob. Dani většinou podléhají obě smluvní strany, prodávající
i kupující. Kdo ponese tíži daně, je vymezeno v kupní smlouvě a záleží tedy na dohodě
zúčastněných stran.43
41
GOLA P. Majetkové daně v Evropě. Daně a právo v praxi, 2009, č. 03, s. 41-43.
LÁCHOVÁ L., Daňové systémy v globálním světě. Praha: ASPI, 2007. 126 s. ISBN 978-80-7357-320-1.
43
GOLA P. Majetkové daně v Evropě. Daně a právo v praxi, 2009, č. 03, s. 41-43.
42
37
6.1 Velká Británie
Velká Británie přistoupila k Evropským společenstvím v roce 1973. V roce 1894 vznikl
ve Spojeném království zákon upravující daň z převodu kapitálu, kde byly zahrnuty daňové
poplatky z dědictví. 44 Tento zákon byl nahrazen v roce 1986 zákonem o dani dědické. V roce
2006 proběhla novela §156 a 20. rozvrhu finančního zákona o dani dědické.
DAŇ DĚDICKÁ
„Inheritance tax“
Tato daň plyne do státního rozpočtu. Daň dědická je uvalena na majetek získaný zděděním.45
Základem daně je hodnota dědictví zvýšena o hodnotu majetku darovaného v průběhu sedmi
let před smrtí zůstavitele. Dědická daň se ve Spojeném království musí hradit, pokud
nabyvatel:
• obdrží podíl z dědictví
• obdrží dar od někoho, kdo zemřel do sedmi let od předání daru
• bude mít prospěch nebo jakýkoli příjem z majetku zůstavitele
• je spolumajitel nemovitosti (výjimkou je manžel (-ka), partner (-ka)
Při oceňování majetku je potřeba sečíst všechen majetek, který zůstavitel vlastnil. Majetek
představuje:
• peníze v bankách, spořící účty
• domy, pozemky včetně zemědělské půdy
• společnosti, nebo obchodní majetek, který byl ve vlastnictví zůstavitele
• investice – akcie, podíly apod.
• osobní věci – šperky, motorová vozidla, nábytek apod.
• zahraniční aktiva držené v zahraničí
Základem daně dědické je celková cena majetku snížená o prokazatelné dluhy zůstavitele
(nesplacené hypotéky, nesplacené osobní půjčky, nezaplacené daně apod.), cenu majetku
osvobozeného od daně dědické a o náklady spojené s pohřbem zůstavitele.
44
Capital tax - Inheritance tax [online]. Poslední revize 5. 1. 2008 [cit. 2009-14-02]. Dostupné z:
<http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxinv/getcontents.do?mode=normal&kw1=inheritance tax&kw2=&kw3=-&year=2008&coll=UK+-+Capital+tax+-+Inheritance+tax>.
45
ŠIROKÝ J., Daně v Evropské Unii. 2. aktualizované vydání. Praha: Linde, 2007. 243 s. ISBN 978-80-7201649.
38
V současné době je nezdanitelné minimum poměrně vysoké (312 000 GBP, cca 332 027
EUR) Sazba daně je také poměrně vysoká – činní 40 % bez ohledu na příbuzenský vztah
či jiný vztah mezi zůstavitelem a dědicem.
Tabulka 2: Vývoj sazby daně dědické od roku 2000 až po současnost
Vývoj sazby daně dědické od roku 2000 až po současnost
Od
Do
sazba
6. dubna 2008
– --
312.000 liber
6. dubna 2007
5. dubna 2008
300.000 liber
6. dubna 2006
5. dubna 2007
285.000 liber
6. dubna 2005
5. dubna 2006
275.000 liber
6. dubna 2004
5. dubna 2005
263.000 liber
6. dubna 2003
5. dubna 2004
255.000 liber
6. dubna 2002
5. dubna 2003
250.000 liber
6. dubna 2001
5. dubna 2002
242.000 liber
6. dubna 2000
5. dubna 2001
234.000 liber
Zdroj: Práce autorky na základě daňového portálu ve Velké Británii.46
OSVOBOZENÍ:
•
manžel(-ka), partner(-ka) – pokud mají trvalé bydliště ve Spojeném království,
dědictví je od daně dědické osvobozeno a to v případě, že je částka vyšší než 312 000
GBP
•
charita, dobročinnost - dary věnované na charitu jsou od daně darovací osvobozeny
•
některé vnitrostátní orgány včetně národních muzeí, univerzit atd.
•
britské politické strany
Daň dědická je obvykle splatná ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy zůstavitel zemřel. Pokud
daň není uhrazena, nebo je uhrazena opožděně, správce daně za každý den prodlení nabyvateli
vyměřuje úrok z neuhrazené částky. V případě, jsou-li předmětem dědictví nemovitosti
či předměty vyšší hodnoty, jako je například dům, dává zákon poplatníkovi možnost rozložit
daň dědickou do ročních splátek, až po dobu deseti let (často dokonce bez navýšení
o úroky).47
46
Inheritance Tax thresholds [online]. Poslední revize 10. 12. 2008 [cit. 2009-14-02]. Dostupné z:
<http://www.hmrc.gov.uk/rates/iht-thresholds.htm>.
47
When Inheritance Tax is due - payment deadlines [online]. Poslední revize 10. 12. 2008 [cit. 2009-16-02].
Dostupné z: <http://www.hmrc.gov.uk/inheritancetax/paying-iht/payment-deadlines.htm>.
39
DAŇ DAROVACÍ
„Gift tax“
Také z právní úpravy daně darovací ve Velké Británii je zřetelná velmi úzká provázanost
s daní dědickou. Daň darovací jako taková neexistuje, ale z důvodu zamezení daňovým
únikům podléhají dary získané v období 7 let před smrtí dodatečně sazbám dědické daně.48
Velmi důležité je především určení poplatníka, kterým je dárce, nikoli příjemce daru. Rovněž
převody určitých typů majetku jsou zdaňovány sazbami dědických daní. Daň dědická
se vyměřuje na sedmileté bázi tak, že zdanitelné převody (za života či v případě úmrtí) se
sumarizují s transfery z předchozích 7 let. Pokud dárce, resp. převodce přežil více než 3 roky
od doby darování, resp. převodu, uplatní se určité snížení daně. Sazba u daně darovací je
poměrně vysoká – činní 20 % bez ohledu na příbuzenský vztah či jiný vztah mezi
zůstavitelem a dědicem. Nezdanitelné minimum činí 3 000 GBP (cca 3 193 EUR) za rok.
OSVOBOZENÍ
• Svatební dary – v případě, že někdo uzavírá sňatek či registrované partnerství, jsou
dary osvobozeny do určité částky
a) rodiče – každý z nich může věnovat dar v hodnotě 5000 GBP
(cca 5 321 EUR)
b) prarodiče a ostatní příbuzní – do 2 500 GBP (cca 2 660 EUR)
c) ostatní – do 1 000 GBP (cca 1 064 EUR)
• Drobné dary – jejichž hodnota nepřekračuje 250 GBP (266 EUR) v průběhu
kalendářního roku
• manžel (-ka), partner(-ka) – od daně jsou osvobozeny převody majetku mezi manžely
• Roční výjimka- v případě věnování jednoho nebo více daru do 3 000 GBP ročně
• Dary – které představují běžné výdaje z příjmu (dary k narozeninám apod.)
• Dary věnované na charitu a pro vnitrostátní účely
DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ
„Stamp duty land tax“
Ve Velké Británii byla daň z převodu nemovitostí (ve formě kolkovného) zavedena až v roce
2003.49 Prodej či převod nemovitosti s cenou nižší než 175 000 GBP (cca 186 233 EUR) dani
nepodléhá. Vedle nemovitostí podléhá kolkovnému i převod cenných papírů. Sazba daně činí
48
49
40
0,5 %, nebo 1,5 % jestliže jde o speciální režim, kde jsou akcie drženy prostřednictvím třetí
strany.
Sazby kolkovné daně z pozemků se stanovuje na základě typu transakce:
a) Sazby pro obytné nemovitosti
Od 3. září 2008 je nová sazba uvedená v níže uvedené tabulce. Tato sazba neplatí, pokud jde
o pronájem kratší než 21 let.
Tabulka 3: Sazby pro obytné nemovitosti
Kupní cena / nájem nebo převod
pojistné hodnoty
SDLT sazba
Do 175.000 liber (až do 2. září 2009)
0%
Více než 175.000 liber do 250.000 liber
1%
3%
Více než 500.000 liber
4%
Sazba 175 000 GBP se nevztahuje na obytné nemovitosti, které mají pronájem kratší než 21
let nebo poskytování leasingu na dobu kratší než 21 let. V tomto případě se obvykle používá
sazba 125 000 GBP (cca 133 023 EUR). Jedná-li se o nemovitost, která se nachází
ve znevýhodněné oblasti používá se sazba 150 000 GPB (cca 159 628 EUR).
a) Sazby z nájemného u nových nájemních nemovitostí (rezidenční)
Tabulka 4: Sazby z nájemného u nových nájemních nemovitostí (rezidenční)
Čistá současná hodnota nájemného bytové
SDLT sazba
0 - 175.000 liber
0%
1 % z hodnoty, která je vyšší než 125.000 liber
50
Stamp Duty Land Tax rates and thresholds [online]. Poslední revize 18. 11. 2008 [cit. 2009-14-03]. Dostupné
z: <http://www.hmrc.gov.uk/sdlt/rates-thresholds.htm#1>.
51
41
Pokud čistá současná hodnota překročí 175 000 GBP je daň splatná ve výši 1 % z překročené
částky 125 000 GBP ne z nové sazby 175 000 GBP.
b) Sazby non-rezidenčního nebo smíšeného využití nemovitostí
Mezi non-rezidenční majetek patří:
• kanceláře či obchody
• zemědělská půda
• lesy
• majetek v jiné zemi, který není používán jako obydlí
• šest nebo více bytových nemovitostí zakoupených v jedné transakci
Tabulka 5: Neobytné půdy či daně z majetku
Kupní cena / nájem nebo převod pojistné
hodnoty (non-rezidenční nebo smíšené
využití)
SDLT sazba
Od 150.000 liber - roční nájemné je 1.000
liber
0%
Od 150.000 liber - roční nájemné je 1000
liber nebo více
1%
1%
3%
4%
c) Sazby o pronájmu nového non-rezidenčního nebo smíšeného využití pronájmu
nákupu
Při vytváření nového non-rezidenčního nebo smíšeného využití leasingu má podstatný vliv
roční nájemné. Sazby se skládají ze dvou prvků, které se nejprve vypočítají zvlášť a pak se
sčítají:
• kupní cena nebo nájemní prémie
• čistá současná hodnota nájemného
52
42
d) Sazba z nájemného u nových nájemních nemovitostí (non-rezidenční nebo
smíšené využití)
Tabulka 6: Sazba z nájemného u nových nájemních nemovitostí (non-rezidenční nebo
smíšené využití)
Čistá současná hodnota nájemného non-obytné
SDLT sazba
0 - 150.000 liber
0%
1 % z hodnoty, která je vyšší než 150.000 liber
Daň z převodu či prodeje nemovitosti je obvykle splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí
účinnosti. V případě, že daň nezaplatíme, je automaticky stanovena pokuta ve výši:
• do tří měsíců od data podání je pokuta v hodnotě 100 GBP
• více než tři měsíce po datu podání je pokuta v hodnotě 200 GBP
• pokud není daň zaplacena do 12 měsíců od podání, může být pokuta až v plné výši
daně
6.2 Nizozemí
Nizozemí je konstituční monarchie, která patří mezi zakládající státy Evropské Unie. Daň
dědická a darovací jsou si v Nizozemsku velmi podobné. Výnos těchto daní v Nizozemsku
plyne do státního rozpočtu. Pro výpočet těchto daní jsou důležité příbuzenské vztahy.
DAŇ DĚDICKÁ
„recht van sucessie”
Dani dědické podléhá majetek nabytý děděním a daň se vypočte stejnou výší progresivní
sazby daně. Stupeň progrese závisí na vztahu mezi zůstavitelem a dědicem a hodnotě dědictví.
V I. kategorii jsou zařazeny děti nebo osoby, se kterými žil/žije zesnulý/dárce společně
nejméně 5 let po dosažení věku 22 let (pro partnery činí tato doba 6 měsíců v případě dědění
53
43
a 2 roky v případě daru), do kategorie II je zařazen bratr, sestra rodiče a jiní příbuzní
ve vzestupné přímé linii, do III. kategorie ostatní osoby.54
Dědic je oprávněn k určitým odpočtům ze svého základu dědické daně. Žijící z manželů si
může uplatnit odpočet ve výši 523 667 EUR. Podobný odpočet si může uplatnit především
druh/partner, který žil společně se zesnulým po dobu nejméně 5 let po dosažení věku 21 let
(pokud pár žil společně méně než 5 let je odpočet poměrně snížen).
Děti mladší 23 let věku si mohou odečíst částku 4 479 EUR za každý rok svého věku do věku
23 let, minimálně 10 000 EUR. Pro děti ve věku 23 let nebo starší činí odpočet 10 150 EUR.
Zvláštní odpočty jsou garantovány zdravotně postiženým dětem.55 Daňová sazba je totožná
pro daň dědickou a darovací daň.
Tabulka 7: Sazby daně dědické a darovací v Nizozemí
Zdanitelná částka (EUR)
I.kategorie
Do 22 051
22 052 – 44 096
44 097 – 88 181
88 182 – 176 353
176 354 – 352 696
nad 352 696
5%
8%
12 %
15 %
19 %
23 %
Sazba (%)
II.
kategorie
26 %
30 %
35 %
39 %
44 %
48 %
III.
kategorie
41 %
45 %
50 %
54 %
59 %
63 %
Zdroj: Práce autorky na základě Global property guide.56
Úplné osvobození se vztahuje na majetek, který byl zděděn z náboženských, ideologických,
charitativních, kulturních, vědeckých nebo veřejných subjektů, které slouží v obecném zájmu
Nizozemska.57
DAŇ DAROVACÍ
„recht van schenkings“
Dani darovací podléhá majetek nabytý darem a daň se vypočte stejnou výši progresivní sazby
daně. Stupeň progrese závisí na vztahu mezi dárcem a obdarovaným a hodnotě obdrženého
54
ŠIROKÝ J., Daně v Evropské Unii. 2. aktualiz. vydání. Praha: Linde, 2007. 195 s. ISBN 978-80-7201-649.
ŠIROKÝ J., Daně v Evropské Unii. 2. aktualiz. vydání. Praha: Linde, 2007. 195 s. ISBN 978-80-7201-649.
56
Inheritance tax and law [online]. Poslední revize 19. 11. 2008 [cit. 2009-16-03]. Dostupné z:
<http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Netherlands/Inheritance>.
57
A brief outline of all taxes in the Netherlands [online]. Poslední revize 15. 1. 2009 [cit. 2009-22-02]. Dostupné
z:<http://www.minfin.nl/english/Subjects/Taxation/A_brief_outline_of_all_taxes_in_the_Netherlands/Taxes_on
_income_profit_and_wealth>.
55
44
daru. Pro daň darovací platí naprosto stejná pravidla jako pro daň dědickou. Odpočty jsou
totožné s dědickou daní.
Dary do výše 2 688 EUR za kalendářní rok obdržené od stejného dárce jsou osvobozeny.
Dary od rodičů dětem, včetně adoptovaných a osvojených dětí jsou osvobozeny do výše
4 479 EUR za kalendářní rok. Jedenkrát za život dítěte může být na základě žádosti bernímu
úřadu roční osvobození zvýšeno na hodnotu 22 379 EUR a to pouze v tom případě, že věk
dítěte je mezi 18 až 35 lety.58
„recht van overgang“
Tamní daň z právních úkonů zahrnuje daň z převodu nemovitostí, daň z pojištění a daň
z převodu kapitálu. Daň se vztahuje na nemovitosti, které se nacházejí v Holandsku.
Základem daně z převodu nemovitostí je primárně tržní cena. Pokud by však byla prodejní
cena vyšší, je nutné jako základ daně použít právě ji. Fixní sazba daně činí 6 % z reálné tržní
hodnoty a kupní ceny nemovitosti. V případě převodu kapitálu sazba činí 0,55 %.59
Stejně jako v Česku jsou v Nizozemí tři skupiny plátců daně. V první skupině jsou děti
a manželka, ve druhé skupině jsou rodiče a sourozenci a ostatní rodinní příslušníci a přímé
linii a ve třetí skupině jsou ostatní. U daně z převodu neexistují žádné výjimky
při osvobození.
6.3 Francie
Francie patří mezi šest zakládajících členů Evropských společenství. Franci je zemí s vysokou
úrovní daňového zatížení a řadí se tak k zemím jako Švédsko, Dánsko a Belgie. Francouzské
území se člení na metropolitní departmenty a zámořské departmenty. Obecně lze říci,
že Francie není atraktivní lokalita pro jednotlivce nebo společnosti, které usilují o omezení
zdanění. Existují však některé zvláštnosti francouzského daňového systému, které jsou
atraktivní pro některé jednotlivce nebo firmy v některých situacích.
Daň dědická a darovací je uvalena státem na majetek získaný dědictvím nebo darem. Pravidla
se nepatrně liší podle toho, zda se jedná o dědictví nebo dar, ale v zásadě jsou stejná.
Dne 13. července 2007, s platnosti od 1. ledna 2008, byl přijat francouzským parlamentem
nový zákon upravující daň dědickou a darovací.
58
Gift Tax in the Netherlands [online]. Poslední revize 26. 8. 2007 [cit. 2009-22-02]. Dostupné z:
<http://www.cfe-eutax.org/taxation/gift-tax/netherlands>.
59
45
DAŇ DĚDICKÁ
„Droit de mutation par décés (succession)“
Ve Francii může být daň dědická velmi vysoká (může se pohybovat až do 60 %). Francouzské
dědické právo je restriktivní, tím pádem i sazba daně dědické je restriktivní. Sazba daně
dědické je určena na základě blízkosti příbuzenského vztahu mezi zůstavitelem a pozůstalým.
Daň dědická se vztahuje na veškerý světový majetek, jestliže zůstavitel byl občanem Francie.
Daň je také splatná, pokud je pozůstalý občanem Francie. Základem daně je tržní hodnota
dědictví, kterou je možné snížit o poplatky spojené s dědictvím, o dluhy, o náklady spojené
s dědictvím. Daň dědická je uložena každému příjemci s ohledem na jeho podíl na majetku.
DAŇ DAROVACÍ
„Droit de mutation par décés (succession)“
Daň darovací je uložena každému příjemci s ohledem na jeho podíl na majetku a každému
obdarovanému podle výše jeho daru. Daň darovací se vztahuje na veškerý světový majetek,
jestliže dárce je občanem Francie. Daň je také ve Francii splatná, jestliže obdarovaný
je občanem Francie. Francouzská úprava daně darovací vychází z konstrukce poplatku pro
případ smrti, který je popsán výše v části týkající se daně dědické.
Vyznačuje se zajímavými úlevami při stanovení základu daně, když od hodnoty daru je
možné odečíst (mimo částek uvedených u daně dědické):
• 30 390 EUR, jde-li o dar od členů rodiny (od 18 let) za předpokladu, že dárci je méně
než 65 let
• Rodič zachová užívací právo – plné vlastnictví („usufruit”):
o 35 % sleva, pokud je dárci méně než 70 let
o 10 % sleva, pokud je dárci mezi 70 – 80 lety
• Rodič nezachová užívací právo – plné vlastnictví („usufruit”):
o 50 % sleva, pokud je dárci méně ne 70 let
o 30 % sleva, pokud je dárci mezi 70 – 80 lety60
Peněžité dary
Specifické výjimky platí pro peněžité dary. Pokud je dar darován dětem, vnukům, neteřím,
synovcům nebo jestliže neexistuje žádná přímá příbuzenská linie je odpočet pro rok 2008,
30 390 EUR. Je to za předpokladu, že dárci je méně než 65 let a obdarovanému více než
60
<http://www.globalpropertyguide.com/Europe/France/Inheritance>.
46
18 let. Kromě toho, že dar by měl být prohlášen a registrován na místním daňovém úřadu
ve lhůtě jednoho měsíce od darování. Tato výjimka může být kumulována s dalšími přídavky
(€ 151.950 dětí, € 30390 pro vnoučata a 7598 € pro neteře a synovce).
Odpočet ve výši 76 988 EUR si může uplatnit druhý z manželů z hodnoty majetku získaného
darováním. Mezi registrovanými partnery (PACS – Pacte Civil de Solidarité) je tato částka
totožná, tedy 76 988 EUR. V tuto chvíli odpočty u daně dědické mezi manželi
a registrovanými partnery neexistuje s platností od 22. srpna 2007.61
Odpočet na děti a rodiče zemřelého se zvýšil z 50 000 EUR na 151 950 EUR (za dítě). Bratři
a sestry zemřelého nyní mohou přijímat až 15 195 EUR. Odpočet z dědictví nebo darování
ve výši 7 598 EUR mohou uplatnit synovci a neteře zesnulého. Dědickou daň neplatí sestry
a bratři zesnulého žijící na stejné adrese. V případě, že dědí mentálně nebo fyzicky
handicapovaná osoba, která není přímým dědicem je odpočet 151 950 EUR.62 Základní
odpočet pro všechny ostatní dědice je ve výši 1 520 EUR. Nyní je možné darovat
151 950 EUR každých šest let na jedno dítě, aniž by se musela platit daň darovací. Odpočet
ve výši 30 390 EUR lze uplatnit u darů od členů rodiny (od 18. let). Odpočty se každý rok
zvyšují v souladu s inflací.
Daňové sazby jsou stanoveny na základě blízkosti vztahu mezi zesnulým/dárcem, resp.
dědicem/obdarovaným. Mezi manžely a osobami v přímé linii je sazba klouzavě progresivní
od 5 % (z hodnoty 7 699 EUR) do 40 % (z majetku nad 1 722 100 EUR).63
Níže uvedená tabulka znázorňuje zdanění dědictví manželů a registrovaných partnerů (pouze
v případě daně darovací), ale rovněž uvádí zdanění dědictví v přímé linii, včetně
adoptovaných dětí (u daně dědické i darovací).
Tabulka 8: Daňové sazby pro manželé a registrované partnery (pouze u darů)
Zdaněné dědictví
V přímé linii
Méně než € 7699
5%
€ 7.700 do € 11.548
10 %
€ 11.549 do € 15.195
15 %
€ 15.196 do € 526.760
20 %
€ 526.761 až 861.050 €
30 %
61
Succession and Inheritance Tax in France [online]. Poslední revize 02. 03. 2009 [cit. 2009-03-02]. Dostupné z:
<http://france.angloinfo.com/countries/france/inheritancetax.asp>.
62
Expat Finances - Inheritance tax and gift tax in France [online]. Poslední revize 16. 03. 2008 [cit. 2009-0302]. Dostupné z: < http://www.francethisway.com/france-inheritance-tax.php>.
63
47
€ 861051 až € 1722100
35 %
Nad 1.722.100 €
40 %
Zdroj: Práce autorky na základě france.angloinfo.com64
Mezi sourozenci je sazba daně 35 % z prvních 23 299 EUR a 45 % z částky přesahující
23 299 EUR. Sazba ve výši 55 % se uplatní mezi pokrevními příbuznými ve čtvrté
příbuzenské linie a sazba 60 - ti % je uvalena pro všechny ostatní.65
Tabulka 9: Daňové sazby pro sourozence, další příbuzné a ostatní:
Ostatní příbuzní na
Sourozenci
4. stupni
příbuzenské linie
Ostatní
Méně než € 23.299
35 %
55 %
60 %
Nad 23.299 €
45 %
55 %
60 %
Zdaněné dědictví
Zdroj: Práce autorky na základě france.angloinfo.com66
Osvobození od daně dědické a darovací
V některých případech je majetek zcela nebo částečně osvobozen od daně dědické. Výjimky
se vztahují:
•
převáděný majetek (nemovitý majetek klasifikovaný jako historická památka nebo
zalesněná půda
•
pokud zesnulé osoby jsou oběti války nebo teroristického útoku
•
neziskové organizace
•
zvláštní výjimka platí pro nemovitý majetek ležící na Korsice, který je převeden
po smrti v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2015
•
u akciových společností – od 1. ledna 2004 je zavedena výjimka pro daň dědickou
i darovací, a to pro případy, kdy zůstavitel nebo dárce je vlastníkem 50 % obchodního
majetku společnosti a alespoň jeden příjemce se ujme běhu společnosti nebo
podnikání
Platba daně dědické
64
Succession and Inheritance Tax in France [online]. Poslední revize 02. 03. 2009 [cit. 2009-03-02]. Dostupné
z: <http://france.angloinfo.com/countries/france/inheritancetax.asp>.
65
66
Succession and Inheritance Tax in France [online]. Poslední revize 02. 03. 2009 [cit. 2009-03-02]. Dostupné
z: <http://france.angloinfo.com/countries/france/inheritancetax.asp>.
48
Daň dědická je zpravidla splatná do šesti měsíců ode dne úmrtí, pokud zůstavitel zemřel ve
Francii. Příjemce může požádat, aby daň splácel ve splátkách, a to v intervalech maximálně
šesti měsíců po dobu nejvýše pěti let (v závislosti na výši splatné daně). Úroky jsou účtovány
na oficiální úrokovou míru v době, ve které byla žádost podána. Tato sazba zůstává beze
změny na celkovou dobu výplaty. Lhůta splatnosti může být prodloužena na deset let,
a to pokud je příjemce dítě a 50 procent z dědictví nejsou likvidní aktiva (např. nemovitosti,
nekótované akcie, obchodní majetek, patenty). Pokud se daná nemovitost prodává, pak daň
dědická musí být splatná ihned. 67
„Principaux drops d´enregistrement“
Ve Francii neexistuje klasická daň z převodu nemovitosti, ale nahrazuje ji tzv. registrační
povinnost, které podléhá mimo jiné i prodej budov. Osvobozeny jsou pouze první prodeje
budov, a to za podmínky, že k tomuto prodeji dojde ve lhůtě pěti let od dokončení stavby.
Základem daně je prodejní cena a další poplatky spojené s prodejem, případně aktuální tržní
cena, pokud by prodejní cena byla nižší.
Sazba daně je složena ze čtyř částí:
1. část pro department – obvykle 3,6 % (zastupitelstvo má možnost volby výše sazby,
přičemž je vázáno pouze zákonem stanoveným rozsahem 1-3,6 %, obvykle využívají
zastupitelstva právě maximální sazby)
2. další místní daň-1,20 %
3. poplatek spojený s náklady na výběr části pro department- 2,5 %
4. státní taxa – 0,2 %
Součástí registrační povinnosti jsou také registrační poplatky placené společnostmi. Vztahují
s k založení společnosti, ke zvýšení základního kapitálu, k převodům podílů apod.
Zpoplatnění podléhají i převody goodwill, leasingových práv a dalších práv, přičemž
se uplatní nezdanitelné minimu ve výši 222 757,35 EUR. Základem daně je prodejní cena,
minimálně však musí základ dosahovat ceny tržní.68
6.4 Dánsko
67
68
49
Dánsko vstoupilo do Evropské Unie v rámci prvního rozšiřování v roce 1973. Dánský daňový
systém je velmi složitý. Z členských států EU patří k nejsložitějším. V Dánsku proběhla
daňová reforma v roce 1998, k dalším daňovým změnám došlo na přelomu roku 2003/2004.
Jako většina daňových systému zahrnuje daně přímé a nepřímé. Státní rozpočet nejvíce peněz
obdrží z přímých daní – daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů společností, ekologických
daní a v neposlední řadě z daní kapitálových výnosů. Mezi hlavní nepřímé daně patří DPH,
registrační daň, cla, spotřební daně, kolky, daň dědická a darovací.
DAŇ DĚDICKÁ
„Afgift af dødsboer“
Převod majetku v případě úmrtí podléhá dvěma daním: nejprve se zdaní celý majetek
z pozůstalosti, potom se z dědictví zdaňují jednotlivé podíly dědiců. Daň z pozůstalosti je
uvalena na čistou hodnotu majetku zesnulého ve výši 15 % po odečtení nezdanitelné části
daně ve výši 255 400 DKK (cca 34 260 EUR). Tato nezdanitelná částka je regulována
ročně.69
Výnos z daně dědické putuje přímo do státního rozpočtu. Předmětem daně je pozůstalost
po zesnulém. Základ daně tvoří tržní hodnota aktiv uvedená v pozůstalosti.
Od této daně je osvobozena pouze manželka (manžel). Samostatná dědická daň v případě,
že majetek přechází na jinou osobu, než na osobu blízkou činí 25 %. Za blízké osoby, které
jsou od dědické daně osvobozeny, se považují děti včetně nevlastních dětí a jejich potomci,
manžel (-ka) a rodiče. Všechny ostatní kategorie osob tedy podléhají jak pozůstalostní dani,
tak dani dědické. Jelikož částka daně z pozůstalosti ve výši 15 % je odečitatelná (před
uvalením daně dědické ve výši 25 %), maximální daňová zátěž nepřesahuje 36,25 %.70
Osvobození platí pro následující situace:
1. pozůstalost v hodnotě menší jak 255 400 DKK (cca 34 260 EUR)
2. pozůstalost mezi manželi
3. vyměřené důchody připadající dětem i nevlastním dětem do 24 let
4. důchody z veřejné správy a pojištění zaměstnavatele z odpovědnosti za škodu
5. platby pojistného pokud zesnulý platil prémie
69
<http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Denmark/Inheritance>.
70
50
6. majetkové a jiné přijaté záruky
7. zděděný majetek určený veřejným institucím a institucím veřejné povahy (po podání
žádosti)
Všechny další osoby, které nejsou nejbližšími příbuznými či lidmi v blízkém vztahu
k zesnulému, platí dodatečnou daň ve výši 25 %.71 Daň je vybírána prostřednictvím Soudu
pro věci pozůstalostní.
DAŇ DAROVACÍ
„Gaveafgift“
U této daně je daňovým určením opět státní rozpočet. Základ daně je určen tržní hodnotou
daru. Sazba daně je fixní a má dvojí hodnotu: 36,25 % pokud jsou příjemci daru nevlastní
rodiče či prarodiče a ostatní osoby; 15 % pro ostatní příbuzné.72 Zpravidla se darovací daň
musí zaplatit z každého daru, ale jde-li o dary dětem vlastním i nevlastním, jejich potomkům,
rodičům, nevlastním rodičům, prarodičům a manželům (-kam) dětí včetně nevlastních dětí,
nemusejí daň darovací platit. Celková hodnota daru nesmí být vyšší než 56 800 DKK za jeden
rok. Tento limit se upravuje vždy po 12 měsících. Pokud je hodnota daru vyšší než 56 800
DKK, tak se zdaňuje sazbou ve výši 15-ti % z přesahující částky. Finanční úřad musí být
o tomto daru informován.73 Do této hodnoty jsou dary od daně darovací osvobozeny.
Pro ostatní osoby platí všeobecná pravidla o dani z příjmů. Daň musí být zaplacena z celého
předmětu daně, jestliže aspoň jedna z osob – dárce či obdarovaný – je rezidentem Dánska.
V případě, že obě osoby jsou nerezidenty, pak je tato daň zaplacena pouze z majetku a jeho
příslušenství nacházející se v Dánsku. Jak dárce tak obdarovaný se musí řídit nařízeními
místního daňového inspektorátu.
Dánsko se vyznačuje širokou škálou různých osvobození u daně darovací, mezi jiné z nich
patří:
1. manželé si mezi sebou mohou dávat navzájem dary, aniž by museli platit daň darovací 74
2. dárce přenechá ve svém domě obdarovanému byt k trvalému bydlení
3. dobročinné záruky ve spojení s kapitálovými fondy a kapitálovým zbožím
4. 19 880 DKK (cca 2 658 EUR), jsou-li obdarovanými děti manželů, či nevlastní děti75
71
<http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Denmark/Inheritance>.
72
Gift Tax in Denmark [online]. Poslední revize 22. 06. 2008 [cit. 2009-03-08]. Dostupné z: http:
<https://www.cfe-eutax.org/taxation/gift-tax/denmark>.
73
Tax in Denmark 2008, Section 3: Families, married couples and children [online]. Poslední revize 23. 06.
2008 [cit. 2009-03-08]. Dostupné z: <http://www.skm.dk/foreign/english/taxindenmark2008/6642/>.
74
Tax in Denmark 2008, Section 3: Families, married couples and children [online]. Poslední revize 23. 06.
2008 [cit. 2009-03-08]. Dostupné z: <http://www.skm.dk/foreign/english/taxindenmark2008/6642/>.
51
„Afgift ag tinglysning og registrering af ejer-og panterettigheder“
Dánský poplatek z převodu nemovitého majetku nebo práv k tomuto majetku platí výhradně
pro nepodnikající fyzické osoby. Nemovitý majetek situovaný v Dánsku může podléhat třem
typům daně z převodu nemovitosti:
• municipální dani z nemovitostí
• dani z nemovitostí hrabství
• samostatné municipální dani z budov používaných jako kanceláře, hotely, závody,
dílny a z budov požívaných pro jiné podobné podnikatelské účely
Daň z převodu nemovitostí je složena z paušální platby ve výši 1 400 DKK (cca 186 EUR)
a vlastní daňové sazby ve výši 0,6 % ze základu daně. Tím je nominální částka převodu.
Ta však musí být minimálně ve výši posledního publikovaného veřejného odhadu, který je
platný jak pro daň z nemovitostí, tak i pro veškeré transferové daně. Veškeré dispozice
s majetkem zapsané v pozemkovém katastru podléhají registrační dani ve výši 1 400 DKK
a 0,6 % z prodejní nebo zjištěné hodnoty nemovitého majetku (v případě hypoték 1 400
DKK+ 1,5 % z hodnoty hypotéky).76
6.5 Španělsko
Španělsko patří mezi konstituční monarchie. Země přistoupila do Evropské unie v roce 1986.
Španělský daňový systém lze rozdělit do tří základních úrovní. Ve Španělsku majetkové daně
upravuje legislativa. V jednotlivých bodech zákona jsou popsané základní pojmy. Kdo je
poplatník, předmět daně, sazby daně, slevy na dani, vyměření daně atd. Autonomní oblasti
mají právo sazby majetkových daní upravovat (mohou je pouze snižovat – je to všeobecné
nařízení). Minimální část výnosů z majetkových daní putuje do státního rozpočtu Španělska
a převážná část do rozpočtů jednotlivých autonomních oblastí.
DAŇ DĚDICKÁ
„Impuesto sobre sucesiones”
75
Gift Tax in Denmark [online]. Poslední revize 22. 06. 2008 [cit. 2009-03-08]. Dostupné z: http:
<https://www.cfe-eutax.org/taxation/gift-tax/denmark>.
76
Real Estate Transfer Tax in Denmark [online]. Poslední revize 22. 06. 2008 [cit. 2009-03-08]. Dostupné z:
<https://www.cfe-eutax.org/taxation/real-estate-transfer-tax/denmark>.
52
Výnosy z daně dědické putují do 17 autonomních regionů. Ty mají od roku 1997 oprávnění
k tomu, aby mohly individuálně nastavovat jednotlivé konstrukční prvky daně. Nesmí však
svým rozhodnutím zvyšovat daňové břemeno.77 Ve Španělsku poplatníkem daně dědické
může být pouze fyzická osoba – dědic. Pokud získá v souvislosti s úmrtím majetek právnická
osoba, podléhá nabytí tohoto majetku zdanění v daních z příjmů právnický osob.
Dani dědické podléhají osoby, které získají majetek zděděním. Základem daně dědické je
skutečná hodnota dědictví snížená: o zátěže věcného břemene, které snižují hodnotu majetku
(důchody, renty, dlouhodobé leasingy), o řádně zdokumentované dluhy zůstavitele (hypotéky,
zástavy, státní nedoplatky) o určité výdaje (zdravotní péče, náklady spojené s pohřbem atd.).78
Poplatník má nárok na nezdanitelné minimum, které se určuje na základě vztahu mezi
zůstavitelem a dědicem a na základě věku dědice. Jednotlivé nezdanitelné minima jsou
uvedené v tabulce č. 10.
DAŇ DAROVACÍ
„Impuesto sobre donaciones“
Prostředky vybrané z daně darovací směřují do rozpočtů 17 jednotlivých autonomních
komunit. Dani darovací podléhají osoby, které získají majetek darem. Základem daně je
hodnota daru. Jde-li o více darů od té jisté osoby v průběhu tří let, hodnota darů se sčítá,
aby nedocházelo k drobení daru. Nezdanitelná minima se odečítají v závislosti na vztahu
dárce a obdarovaného.79
Tabulka 10: Odečitatelné přídavky
Zdroj: Jan Široký – Daně v Evropské unii80
77
<http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Spain/Inheritance>.
79
80
78
53
Kategorie
Výše odpočtu
Osoba
poplatníka
(EUR)
47 858,59 EUR
Potomci zesnulého do věku 21 let:
I
II
III
IV
•
do 13 let věku
•
do 21 let věku
15 956,87 EUR +
3 990,72 za každý rok
pod 21 let
Potomci zesnulé(ho) ve věku 21 let a více, jeho
manžel(-ka), příbuzní v řadě přímé vzestupné
15 956,87 EUR
Sourozenci, strýcové, tety, synovci, neteře, příbuzní
v řadě přímé na základě sňatku do čtvrtého kolene
7 993,46 EUR
Ostatní
0
Vzhledem k tomu, že autonomní oblasti si mohou měnit a stanovovat své sazby dědických
a darovacích daní sami, tak se lokality jedna od druhé mohou lišit.81
Sazba daně je progresivní šestnáctistupňová. Pokud si region nestanoví vlastní sazby, uplatní
se následující. V prvním stupni od 7993,46 EUR činí sazba 7,65 %, do nejvyšší sazby 34 %
z dědictví (do 797 555,08 EUR).
Tabulka 11: Sazby daně dědické a darovací
Zdanitelná částka (EUR)
Sazba daně z přesahující
Daň z nižší částky EUR
částky (%)
Do 7 993,46
0
7,65
7 993,46 – 15 980,91
611,5
8,5
15 980,91 – 23 968,36
1290,43
9,35
23 968,36 – 31 955,81
2037,26
10,20
31 955,81 – 39 943,26
2851,98
11,05
39 943,26 – 47 930,72
3734,59
11,90
47 930,72 – 55 918,17
4685,10
12,75
55 918,17 – 63 905,62
5703,5
13,60
63 905,62 – 71 893,07
6789,79
14,45
71 893,07 – 79 880,52
7943,98
15,30
79 880,52 – 119 757,67
9166,06
16,15
119 757,67 – 159 634,83
15 606,22
18,70
159 634,83 – 239 389,13
23 063,25
21,25
239 389,13 – 398 777,54
40 011,04
25,50
398 777,54 – 797 555, 08
80 655, 08
29,75
Nad 797 555, 08
199 291,40
34
81
54
Zdroj: Práce autorky na základě Global property guide.82
Španělská dědická daň může být velmi vysoká. Může činit až čtvrtinu částky z nemovitosti.
Pokud nejste v přímém vztahu k zůstaviteli, pak se dědická daň může až zdvojnásobit.
Existují právní cesty jak částku minimalizovat, a to v případě, že:
• Příjemcem je manžel, rodič či dítě, které žilo se zůstavitelem po dobu dvou let před
jeho smrtí. Částka může být snížena až o 95 % za podmínky, že je nemovitost držena
ve vlastnictví po dobu nejméně 10 let po zdědění. Toto snížení platí pouze pro
oficiální rezidenty. Manželé nejsou zcela osvobozeni od španělské daně dědické.83
• Speciální (nižší) sazbě pak podléhá darování obytných domů v maximální hodnotě
122 606 EUR.84 Hodnota dědictví vyplývající ze živnostenské činnosti může být
snížena až o 95 %.
•
Dotace, granty, ocenění, odměny, které mají být poskytnuté z veřejných nebo
soukromých subjektů pro charitativní, vzdělávací, kulturní, sportovní nebo
společenské akce
•
Je-li na nemovitost hypotéka, která je velmi vysoká
•
Tvoří-li rodinnou společnost.
Každý region však může zákonem stanovenou sazbu daně snížit. K výše vypočtené dani se
dále připočítává fixní přirážka, která se stanoví s ohledem na čisté bohatství poplatníka před
obdržením daru nebo dědictví a s ohledem na příbuzenský vztah zůstavitelem nebo dárcem.
Přirážka se vypočte ze základní daně dědické nebo darovací a její výše je následující:85
Tabulka 12: Přehled k výpočtu přirážky daně dědické a darovací
Čisté bohatství poplatníka před obdržení daru nebo
dědictví
Kategorie příjemce
I.
II.
III.
IV.
Do 402 678,11
0%
0%
59 %
100 %
402 678,11 - 2 007 380,43
5%
5%
67 %
110 %
2 007 380,43 - 4 020 770,98
10 %
10 %
75 %
120 %
82
83
Inheritance Tax (ISD) in Spain [online]. Poslední revize 15. 03. 2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupné z:
<http://spain.angloinfo.com/countries/spain/inheritance.asp>.
84
85
55
Nad 4 020 770,98
20 %
20 %
91 %
140 %
Zdroj: Práce autorky na základě Global property guide86
Splatnost daně dědické a darovací
Poplatník musí ohlásit daňovou povinnost o dani a předložit všechny potřebné doklady
pro výpočet daně. Lhůta pro podání daňového přiznání k dani:87
•
dědické – do šesti měsíců ode dne úmrtí zůstavitele
•
darovací – do 30 kalendářních dnů od prvního následujícího dne od darování
„Impuesto sobre transmisiones patrimoniales y actos jurídicos documentados“
Španělská právní úprava zdaňuje převody nemovitostí společně s převody movitých věcí
v rámci daně z kapitálového transferu a právních úkonů. Příjemci výnosů z této daně jsou
autonomní komunity, které jsou rovněž oprávněny měnit daňové sazby. Dani nepodléhají
takové transfery, u kterých je třeba uhradit daň z přidané hodnoty. Základem daně je skutečná
cena převáděného majetku. Zákonem stanovená sazba pro převody nemovitostí ve výši 6 % je
v některých oblastech zvýšena na 7 %. Pro převody dalších věcí jsou sazby nižší:
-4% převádějí-li se movité věci
-1% pro případ převodu jiných práv a nájmu a pro převody v rámci právnických osob včetně
transferu kapitálu.88
Lhůta splatnosti daně z převodu nemovitostí je 30 dnů od sepsání smlouvy.
86
87
Inheritance Tax (ISD) in Spain [online]. Poslední revize 15. 03. 2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupné z:
<http://spain.angloinfo.com/countries/spain/inheritance.asp>.
88
56
6.6 SHRNUTÍ
Během získávání informací o majetkových daních a jednotlivých právních úpravách činilo
největší problém zjištění aktuálních informací. Problematika daní je oblast dynamicky se
vyvíjející a téměř ve všech státech dochází k částečným nebo i rozsáhlejším úpravám
daňových předpisů. Následujícím problémem při zjišťování cizích úprav byl také jazyk,
kterým jednotlivé státy informují o vlastních daňových systémech. Typickým příkladem je
Francie, kde tamní oficiální stránky nemají anglický popř. německý překlad.
První poznatek, který lze definovat jako odlišnost od systému České republiky je to, komu
plyne výtěžek z daní a poplatků. Většinou jde o příjem, podobně jako v ČR, státního rozpočtu,
ale najdou se i takové země, kde jde o příjem obcí, popř. místních vlád či autonomních
oblastí. Typickým příkladem je zde Španělsko.
Mezi mé další zjištění patří, že zdanění právních úkonů není ostatním evropským úpravám
skutečně zdaleka cizí, a docházíme k mnoha zajímavým poznáním ohledně nových možných
způsobů regulace této daňové oblasti. Tímto vyniká právní úprava Francie, kde se setkáme se
zdaněním převodů nejen věcí nemovitých, jak je tomu v České republice, ale rovněž je zde
za určitých předpokladů zpoplatněn převod věcí movitých a také majetkových práv.
Ve většině státech EU je podstata daně dědické a daně darovací stejná. Majetek přechází
bezúplatně do vlastnictví jiné osoby než té, která ho vlastnila. V případě darovaní jde
o bezúplatné nabytí majetku v důsledku právního úkonu. V případě dědění jde o bezúplatné
nabytí majetku v důsledku smrti zůstavitele. Některé země provazují daň dědickou a darovací
do té míry, že hodnotu majetku darovaného v období obvykle tří let před smrtí zůstavitele
zahrnují do základu daně dědické s ohledem na daňovou spravedlnost a především
na progresivní sazby transferových daní. U jednotlivých států lze nalézt rozličné daňové
57
sazby.
Sazba daně dědické a darovací jsou podobně jako ve většině zemí klouzavě
progresivní. Státy střední a východní Evropy dědickou daň velmi často, zejména vzhledem
k vysokým administrativním nárokům, ruší, případně ji vůbec nezavedly.
Konstrukce daně z převodu nemovitostí je poněkud odlišná od daně dědické a darovací.
Z tohoto důvodu je ve většině evropských zemí, na rozdíl od ČR, regulována samostatným
právním předpisem. Hlavním znakem daní z převodu nemovitostí je skutečnost, že patří
do skupiny majetkových daní z kapitálových transakcí, které se platí z hodnoty celého
převáděného majetku v okamžiku jeho prodeje. Jde tedy o převod úplatný. Téměř každá
z evropských zemí má v daňových povinnostech zařazenu daň z převodu nemovitostí.
V některých členských státech vystupuje ve formě kolkovného (Velká Británie) či jako
registrační poplatek (Francie), případně ji nahrazují daně z právních úkonů.
58
7 VÝBĚR DANÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH EU
V této části bych se ráda zabývala výnosností daně dědické a darovací ve vybraných státech
Evropské Unie, a to zejména ve Velké Británii, Nizozemí, Francii, Dánsku a Španělsku.
K porovnání těchto dat jsem zvolila pouze daň dědickou a darovací, jelikož daň z převodu
nemovitosti vystupuje v každé zemi v jiné formě (např. francouzské registrační poplatky,
britské kolkovné atd.). Tímto způsobem jsem se pokusila zabránit situaci, aby nedošlo k tomu,
že srovnáváme nesrovnatelné. Daně dědické a darovací tvoří příjem ústředního či federálního
rozpočtu.
7.1 Česká republika
Transferové daně mají v současných daňových systémech jen omezený význam. Velikostí
výnosu se však majetkové daně s přímými daněmi z důchodu, ze zisku a ze spotřeby na rozdíl
od minulosti nemohou srovnávat. Z tohoto důvodu se tyto daně většinou dostávají na okraj
pozornosti zákonodárců. Můžeme říci, že daňové systémy dotvářejí. Protože majetková
základna,
z níž
se
vybírá
předmět
majetkových
daní,
je
velmi
málo
závislá
na konjunkturálním vývoji a stavu ekonomiky ve střednědobém horizontu, je jejich výnos
značně stabilní.
Na výnosu daně dědické se začalo plně projevovat osvobození první a druhé příbuzenské
skupiny. To se odráží ve výrazném poklesu výnosu a ve všeobecně malé frekvenci případů
podléhající dani.
Výnos daně darovací v ČR dosahuje sice vyšších hodnot než výnos daně dědické, jeho úroveň
však vypovídá o sporném charakteru této daně v ČR. Problémem je rozdílný přístup
k osvobození z pohledu daně dědické a daně darovací. Dědictví jakékoliv hodnoty v první
či druhé příbuzenské skupině je zcela osvobozeno, zatímco dar nemovitosti jakékoli hodnoty
ve stejné příbuzenské skupině je vždy zdaněn celý bez nároku na osvobození.
Nejvýznamnější podíl na celkovém výnosu převodových daní má daň z převodu nemovitosti.
Pokles výnosu za rok 2005 oproti předcházejícím rokům byl způsoben snížením sazby daně
z převodu nemovitostí na 3% ze základu daně. Přehled vývoje inkasa daně dědické, darovací
a z převodu nemovitosti v ČR v letech 2004 až 2008 znázorňuje v tabulkách.
Uvedeny v příloze č. 1 a v příloze č. 2.
59
7.2 Velká Británie
Daně ve Velké Británii plynou do dvou různých vládních úrovní:
a) centrální vláda – daň z příjmu, sociální pojištění DPH, daň z příjmu právnických
osob a daň z paliva
b) místní samospráva – především granty z prostředků centrální vlády, stálé poplatky
a dávky (např. parkování na ulici)
Ve fiskálním roce 2007-2008 byl celkový vládní příjem 39,2 % z HDP, přičemž čistá daň
a národní pojištění činilo 36,9 % z HDP. 89
Jak je na první pohled vidět v níže uvedené tabulce hodnota daně dědické rok od roku
vzestupně stoupá. Tato tabulka zobrazuje výnos daně dědické přijatý každého 31. března,
bez ohledu na to, kdy daňová povinnost vznikla. Je uvedena v milionech anglických liber.
Tabulka 13: Dědická daň (daň darovací)
Dědická daň - Analýza příjmů (£ milion) 2001 - 2008
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Daň dědická
2 321.6
2 306.7
2 474.4
2 876.0
3 196.3
3 495.5
3 765.7
Daň darovací
9
7,2
5,5
13,6
15
10,9
11,7
24,7
40,2
24,1
32,3
47,8
38,8
46,3
2 355,4
2 354,1
2 504,0
2 921,9
3 259,1
3 545,2
3 823.7
Poplatky do
volitelné
společnosti
Čisté peněžní
příjmy
Zdroj: Práce autorky na základě daňového portálu ve Velké Británii90
Daň dědická – zobrazuje příjmy z daně dědické, kdy je majetek převeden v případě smrti
a také zahrnuje daň z majetku ve vztahu k celoživotním převodům do 7 let před smrtí
Daň darovací – zobrazuje příjmy z daně splatné při převodu majetku v průběhu života (jedná
se výhradně o dary)
Poplatky do volitelné společnosti – zobrazuje desetileté a přiměřené poplatky do diskrečních
společností a další relevantní majetek, které zahrnuje daň dědická
89
Taxation in the United Kingdom [online]. Poslední revize 24. 03. 2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupné z:
<http://en.wikipedia.org/wiki/Taxation_in_the_United_Kingdom>.
90
Inheritance tax [online]. Poslední revize 27. 09. 2008 [cit. 2009-04-10]. Dostupné z:
<http://www.hmrc.gov.uk/stats/inheritance_tax/table12-1.pdf >.
60
7.3 Nizozemí
Vedle ústřední vlády jsou v Nizozemí oprávněni vybírat daně tři vládní orgány:
• zemské orgány
• obecní orgány
• „water“ (vodní) orgány
Zemské orgány spravují ekologické daně, zatímco obecní orgány se spíše zabývají
nemovitostmi nebo poplatky za psa. Vodní kontrolní orgány mají na starosti především
vybírání daní týkající se znečištění vod. V porovnání celkových příjmu mají daně vybírané
zemskými, obecními či vodními orgány minimální význam. Tvoří méně než 4 % z celkových
daňových příjmů.91
Tato tabulka poskytuje celkový přehled o všech daních vybíraných v Nizozemí. Je uváděna
v bilionech EUR.
Tabulka 14: Odhadované příjmy z daní v roce 2008
Odhadované příjmy z daní v roce 2008
Daně z příjmu, zisku a bohatství
€ 68,9
Daň z příjmu
€ 5,1
Mzdy a daně z příjmů
€ 39,5
Daň z příjmů právnických osob
€ 18,8
Dividenda srážkové daně
€ 3,2
Dědická daň
€ 2,0
Daň z hazardních her
€ 0,2
Nepřímé daně
€ 74,6
Daň z přidané hodnoty
€ 43,4
Spotřební daň
€ 10,6
Daně z právních úkonů
€ 6,2
Ekologické daně
€ 5,2
Daň z osobních automobilů a motocyklů
€ 3,6
Daň z motorových vozidel
€ 3,2
Dovozní cla
€ 2,2
Spotřební daň pro non-alkoholické nápoje a jiné výrobky
€ 0,2
Daň z těžkých nákladních vozidel
€ 0,1
Non-daňové příjmy (z toho 10,1 plyn výnosů)
€ 24,6
Celkem
€ 168,2
92
Zdroj: Práce autorky na základě ministerstva financí v Nizozemí
91
Overview of tax receipts [online]. Poslední revize 10. 01. 2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupné z:
<http://www.minfin.nl/dsresource?objectid=58942&type=pdf >.
92
Overview of tax receipts [online]. Poslední revize 10. 01. 2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupné z:
<http://www.minfin.nl/dsresource?objectid=58942&type=pdf >.
61
V následující tabulce je uveden výnos daně dědické od roku 2006 do roku 2008. Tabulka
vyjadřována v milionech EUR.
Tabulka 15: Výnos daně dědické 2006 – 2008 v číselné hodnotě
Období
Daně celkem
Dan dědická
1. kvartál 2006
2. kvartál 2006
28 412
31 971
368
427
3. kvartál 2006
27 764
318
4. kvartál 2006
36 952
697
1. kvartál 2007
29 871
373
2. kvartál 2007
33 488
457
3. kvartál 2007
29 541
385
4. kvartál 2007
40 556
662
2007
133 456
1 877
1. kvartál 2008
30 855
221
2. kvartál 2008
34 897
481
3. kvartál 2008
31 786
492
4. kvartál 2008
38 113
601
2008
135 650
1 795
Zdroj: Práce autorky na základě statistického úřadu v Nizozemí93
V příloze č. 3 naleznete i grafické znázornění k této tabulce. V uvedeném grafu je poukázáno
jak malé procento daň dědická a darovací při výběru daní tvoří. Jak si můžeme povšimnout
daň dědická a darovací je znázorněna pouze na konci roku, jelikož za určitý kvartál tvoří
minimální výnos oproti ostatním daním.
93
The State; tax revenues, ESA [online]. Poslední revize 27. 03. 2009 [cit. 2009-04-01]. Dostupné z:
<http://statline.cbs.nl/StatWeb/publication/default.aspx?VW=T&DM=SLEN&PA=70122eng&HD=0903301924&LA=EN>.
62
7.4 Francie
Ve Francii v roce 2007 příjmy činily 818,9 miliard EUR. Tento údaj také můžeme znázornit
v procentuálním vyjádření, který činí 43,3 % HDP.94
Výnosy z daně dědické a darovací putují do francouzského státního rozpočtu, jak je zřejmé
z i tabulky č. 16, která je uvedena v milionech EUR. Po shlédnutí níže uvedené tabulky,
zjistíme, že výnosnost daně dědické a darovací je na rozdíl od ostatních zemí poměrně
vysoká.
Tabulka 16: Výnos daně dědické a darovací od roku 1990 do roku 2007
Rok
Nadnárodní
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
Stát
0.4
0.4
0.5
0.4
0.4
0.4
0.4
0.5
0.4
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
Region
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
Místní
vláda
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
Sociální bezpečnostní
fond
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
Celkem
0.4
0.4
0.5
0.4
0.4
0.4
0.4
0.5
0.4
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
7.5 Dánsko
Výnos z daně dědické a darovací putuje přímo do státního rozpočtu. Daňové zatížení je
makroekonomickým ukazatelem celkové výše daní a poplatků v zemi.96 Vyjadřuje daně
celkem jako procento hrubého domácího produktu v tržních cenách. Podle hospodářského
94
Projet de loi de fi nances pour 2009 [online]. Poslední revize 12. 01. 2009 [cit. 2009-04-15]. Dostupné z:
<http://www.performance-publique.gouv.fr/fileadmin/medias/documents/ressources/PLF2009/RPO2009.pdf>.
95
Revenue Statistics - Comparative tables [online]. Poslední revize 15. 04. 2009 [cit. 2009-04-15]. Dostupné z:
<http://stats.oecd.org/WBOS/index.aspx>.
96
The tax burden [online]. Poslední revize 08. 12. 2008 [cit. 2009-03-20]. Dostupné z:
<http://www.skm.dk/foreign/statistics/thetaxburden.htmll>.
63
průzkumu dánského ministerstva financí by pokles daňového zatížení měl pokračovat i v roce
2009. Vycházejí z poklesu v roce 2007, kdy daňové zatížení činilo 48,8 % a poté následoval
další pokles v roce 2008 na 45,7 %. Hlavním důvodem očekávaného poklesu je zpomalení
růstu daní z příjmu právnických osob a snížení výnosu z daní ze zemního plynu a ropy.97
Dánská vláda snížila za posledních 10 let progresivní daň z příjmu, zatímco daňový základ se
rozšířil o příspěvek do fondů na trhu práce a zelené daně na ekologicky škodlivé spotřeby.
V níže uvedené tabulce je znázorněn výnos daně dědické a darovací. Na první pohled je
viditelné, že oproti ostatním daním zisk z daně dědické a darovací
je minimální
a zanedbatelný. Proto také Dánsko zvažuje odstranění daně dědické a darovací.
Tabulka 17: Vývoj v daňové struktury v Dánsku 1983 - 2009
Vývoj v daňové struktury v Dánsku 1983 - 2009 (vybrané roky)
PCT.
Daň z příjmů pro
vládu
Daň z příjmů pro
obce, církve a
okresní (2006)
Trh práce příspěvek
Sociální
zabezpečení
Pozemkové daně,
daně z
nemovitostí
Reálná úroková
daň / důchodové
daňové přiznání
Obchodní daně
DPH a daň ze
mzdy
Zelené daně
Ostatní daně ze
zboží a služeb
Ostatní daně a
poplatky: Daň
dědická, darovací
a Ostatní poplatky
Celkem PCT.
Celkem daně a
cla, DKK miliard
1983
1986
1993
1994
1997
1998
2002
2006
2007
2008
2009
24,2
23,3
23,8
19
14,5
12,7
11,7
10,5
19,8
19,4
18,6
28
24,7
28,9
29,4
29,5
30
31
29,1
21,2
21,9
22,7
0
0
0
5,5
8,8
8,9
9,3
8,8
9,2
9,6
10
3,9
3
2,3
2,2
2,1
2,1
2,5
2,1
2
2,1
2,2
2,2
1,9
2,4
2,2
2
2
3,9
3,7
3,7
4
4,2
0
2,3
4,1
3,7
2,8
2
0,2
1,5
0,5
0
0,2
2,9
6,2
4,2
4
5,4
5,7
6
8,8
7,4
7
5,3
21,1
19,4
20,2
20
20,2
20,3
20,6
21,3
21,9
22,3
23,1
7,4
9,7
7,3
8,2
9,3
9,9
9,9
9,4
9,3
9
9,2
7,1
6,8
4
3,7
3,3
3,8
2,8
2,7
2,6
2,4
2,2
3,2
2,7
2,8
2,1
2
2,6
2,2
2,1
2,2
2,3
2,4
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
238
338,2
437,2
478,5
553,2
575,6
658,5
810,8
823,9
835,2
823,9
Zdroj: Ministerstvo financí v Dánsku98
97
98
The tax structure [online]. Poslední revize 11. 12. 2008 [cit. 2009-03-20]. Dostupné z:
<http://www.skm.dk/foreign/statistics/thetaxstructure.html>.
64
7.6 Španělsko
Tabulkové vyjádření zobrazuje 17 jednotlivých autonomních oblastí, do kterých plynou
výnosy z daně dědické a darovací. Výnosnost španělských transferových daní nepatří mezi
nejvyšší, ale i přes to trend rok od roku vzrůstá. Nejvyšší inkaso vykazuje Katalánsko
a Madrid. Tabulka je uvedena v EUR.
Tabulka 18: Výběr daně dědické a darovací ve Španělsku 2000 - 2006
Výběr daně dědické a darovací ve Španělsku od roku 2000 do 2006
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
9.766
10.584
15.859
16.153
13.695
24.164
34.725
Andalusia
109.000
121.316
129.374
180.255
194.900
204.327
256.511
Aragon
58.953
66.281
64.573
80.626
84.950
108.103
135.982
Asturias
48.995
48.927
43.775
50.130
50.094
56.060
69.093
Balears (Illes)
42.822
45.246
61.496
72.643
66.156
71.078
80.818
Kanárské
ostrovy
24.805
23.753
20.267
27.223
32.859
41.504
50.729
Cantabria
31.096
35.135
25.699
23.417
23.772
35.388
24.634
29.612
33.048
33.492
39.660
43.673
60.563
56.856
Území
zdanění (stát)
Castille La
Mancha
Castille a
Leon
Katalánsko
91.180
97.322
101.293
107.113
154.629
184.417
184.936
296.846
305.781
330.170
390.035
485.377
553.658
665.330
Valencia
111.392
118.210
129.309
128.154
151.793
187.286
210.677
Extremadura
15.927
14.298
15.981
21.355
18.892
22.737
31.554
Galicia
80.975
93.603
89.074
94.097
104.228
154.950
190.919
Madrid
250.772
308.487
318.953
370.496
426.025
521.988
542.206
Murcia
21.697
23.445
17.080
25.956
33.677
51.933
49.687
Rioja (La)
10.638
13.030
24.831
15.857
18.593
11.616
15.591
Navarra
14.653
7.927
24.617
21.479
23.360
23.731
31.525
Baskicko
44.445
36.896
44.599
50.792
46.458
79.118
76.347
1,293.572
1,403.290
1,490.442
1,715.441
1,973.131
2,392.621
2,708.120
Příjmy
celkem
Zdroj: Ministerstvo financí ve Španělsku99
99
Recaudación y Estadísticas del Sistema Tributario Español (1996-2006) [online]. Poslední revize 13. 03. 2007
[cit. 2009-03-15]. Dostupné z: <http://www.meh.es/esES/Areas%20Tematicas/Impuestos/Direccion%20General%20de%20Tributos/Paginas/Recaudacion%20y%20es
tadisticas%20del%20sistema%20tributario%20español.aspx> .
65
Na grafu je zachycený celkový výběr daně dědické a darovací od roku 1996 až do roku 2006,
kde je velice dobře znázorněno, jakou mírou výnosy z daně dědické a darovací plynou
do autonomních oblastí a do státního rozpočtu. Je viditelné, že část plynoucí do státního
rozpočtu je značně minimální. Bohužel jsem nikde nedohledala číselnou hodnotu, ale z grafu
se můžeme domnívat, že hodnota je opravdu nízká. Graf je uvedený v milionech EUR.
GRAF 2: Celkový výběr daně dědické a darovací od roku 1996 do roku 2006
Zdroj : Ministerstvo financí ve Španělsku100
100
Recaudación y Estadísticas del Sistema Tributario Español (1996-2006) [online]. Poslední revize 13. 03.
2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupné z: < http://www.meh.es/esES/Areas%20Tematicas/Impuestos/Direccion%20General%20de%20Tributos/Paginas/Recaudacion%20y%20es
tadisticas%20del%20sistema%20tributario%20español.aspx>.
66
8 SROVNÁNÍ INKASA DANÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU
Po srovnání jednotlivých členských státu Evropské unie je znatelné, že podíl daně dědické
a darovací na celkových daňových příjmech je podstatně vyšší než v České republice. V první
řadě je to dáno tím, že v České republice je nabytí majetku příbuznými v přímé řadě, manželi,
a nově také osobami patřícími do II. skupiny dle zákona č. 357/1992 Sb., v platném znění,
zcela osvobozeno od daně dědické a darovací. Zatímco v zemích Evropské unie se
osvobození neuplatňuje v takové míře, ale naopak sazby daně dědické jsou u této skupiny
poplatníků poměrně vysoké (ve Francii může sazba daně dosáhnout až 60 %). Osvobozeno je
pouze nabytí majetku do určité, nepříliš vysoké, zákonem stanovené výše. I když ku příkladu
ve Velké Británii se v posledních letech limit stále zvyšuje.
Výnos daně je obvykle příjmem státního rozpočtu, nicméně především ve státech, které mají
zemské či federativní uspořádání, bývá výnos daně dědické určen do zemských rozpočtů
či autonomních oblastí. Příkladem může být Španělsko.
Data umístěna v předešlém textu by se srovnávala velice náročně, jelikož každý stát má svůj
formát a informace v tabulkách jsou uvedeny v různých jednotkách a měnách.
Pro porovnání jsem použila data z mezinárodní statistické instituce OECD. Pro srovnání je
pro mě klíčová tabulka č. 19, která zobrazuje procento podílu daňového výnosu v závislosti
na všech vybraných daní konkrétního státu. Zatímco tabulka č. 20 ukazuje daňový výnos daně
dědické a darovací v závislosti na hrubém domácím produktu dané země. Z tabulky vyčteme,
že výnos majetkových daní v žádné z uvedených zemí nepřekračuje 1 % HDP.
Z níže uvedených tabulek, lze vyčíst, že největší výnosnost daně dědické a daně darovací mají
ve Francie. Druhé místo patří z pohledu dlouhodobého trendu Nizozemí, které se od roku
1996 pohybuje od 0,7 % - 1 %. Třetí příčku si drží Velká Británie a hned po ní následuje
Španělsko. Nejnižší výběr z mnou vybraných zemí je kupodivu v Dánsku, které má nejvyšší
celkovou výnosnost ze všech států Evropské Unie. Poslední příčku obsazuje Česká republika.
V tomto porovnání je logické, že se Česká republika nemohla vyskytovat v popředí, jelikož
jsem si ke komparaci vybrala opravdu velmi silné a ekonomicky vyspělé země.
67
Tabulka 19: Přehled výběru daní ve vybraných státech EU v závislosti na celkových
daňových výnosech v % EUR (1996-2007)
OECD 4300: Daň dědická a darovací
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Česká
republika
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
Dánsko
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.5
Francie
0.9
1.1
0.9
1.1
1.1
1.1
1.1
1.1
1.2
1.2
1.0
1.1
Nizozemí
0.7
0.7
0.8
0.8
0.9
0.8
1.0
0.8
0.8
0.9
0.9
0.9
Španělsko
0.5
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.7
0.7
0.8
0.7
Velká
Británie
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.7
0.7
0.7
0.8
EU15
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
..
OECD:
Evropa
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
..
OECD:
celkem
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
..
Tabulka 20: Přehled výběru daní ve vybraných státech EU v závislosti na HDP v %
EUR (1996-2007)
OECD 4300: Daň dědická a darovací
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Česká
republika
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
Dánsko
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
Francie
0.4
0.5
0.4
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
Nizozemí
0.3
0.3
0.3
0.3
0.4
0.3
0.4
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
Španělsko
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.3
0.3
0.3
Velká
Británie
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.3
0.3
0.3
EU15
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
..
OECD:
Evropa
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
..
OECD:
celkem
0.1
0.2
0.1
0.2
0.2
0.2
0.1
0.1
0.1
0.2
0.1
..
101
102
68
9 Závěr
Zdanění majetku v minulosti bylo rozhodujícím daňovým příjmem, nicméně od počátku
dvacátého století jejich význam z hlediska rozpočtových příjmů klesá na úkor výnosnějších
daní důchodových a v posledních letech zejména na úkor daně z přidané hodnoty. Majetkové
daně se velké části občanů jeví jako nemorální, poněvadž platí daň většinou z majetku, který
získali z již dříve zdaněných peněz. Od počátku 90. let se v České republice vedou diskuse
o budoucnosti daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Je možné, že tyto daně budou
zcela zrušeny. Proti existenci daně dědické je argumentováno tvrzením, že tato daň působí
proti vytváření a udržování majetkových hodnot a proti utužování rodinných vazeb a vztahů.
Hlavní příčinou zrušení těchto transférových daní je jejich nízký výnos. Zejména daň dědická
a darovací mají skutečně nízký podíl na příjmech státního rozpočtu a administrativní náklady
s nimi spojené jsou vysoké, jak už bylo v této práci zmíněno. Jediná daň, která by se dala
považovat za výnosnou je daň z převodu nemovitostí.
Návrhy na zrušení výše uvedených daní se už několikrát objevily na půdě Parlamentu ČR,
ale doposud všechny návrhy byly vládou zamítnuty. Argumentem pro vyslovení nesouhlasu
vláda uvádí, že tyto daně mají historický základ a patří do naší daňové soustavy. Jelikož daň
z převodu nemovitosti figuruje jako daň nejvýnosnější, je pochopitelné že návrhy zahrňující
zrušení všech tří daní nenalézají v parlamentu širší podporu. Z mého pohledu by bylo
nejsnadnějším řešením zrušit daň dědickou a darovací a ponechat v platnosti pouze daň
z převodu nemovitostí. Avšak v materiálu „Reforma daňového systému 2010“ se uvažuje
o maximálním zjednodušení legislativy v oblasti daní a z toho vycházejícím snižování počtu
odvodů. V této souvislosti je v materiálu navrhnuto zrušení daně dědické a darovací.
V Evropské unii má nejnižší majetkové daně Slovensko. Reformou z roku 2004 byla zrušena
daň dědická a darovací a v roce 2005 byla zrušena i daň z převodu nemovitosti. Tyto kroky
byly většinou světových analytických společností hodnoceny kladně a slovenský daňový
systém je nyní považován za jeden z nejmodernějších v Evropě a nemalou měrou přispěl
k vysokému přílivu zahraničních investic do země. Od roku 2004 byly daň dědická a darovací
zrušeny také v Portugalsku. K zrušení se odhodlalo také Švédsko, známe svou vysokou
daňovou kvótou. V Itálii bezúplatné převodky majetku od roku 2001 podléhají pouze dani
registrační. Z tohoto hlediska je možné, že si naše vláda vezme příklad z evropských zemí.
69
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
1) Literatura
• KUBÁTOVÁ K., Daňová teorie a Politika. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357205-2.
• KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie – úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005. 112 s.
ISBN 80-7357-092-0.
• LÁCHOVÁ L., Daňové systémy v globálním světě. Praha: ASPI, 2007. 272 s. ISBN
978-80-7357-320-1.
• NERUDOVÁ D., Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: ASPI,
2008. 260 s. ISBN 978-80-7357-386-7.
• RADVAN M., Zdanění majetku v Evropě. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 396 s.
ISBN 978-80-7179-563-6.
• RADVAN, M., MRKÝVKA, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. 2. díl. Brno:
Masarykova Univerzita v Brně, 2004. 381 s. ISBN 80-210-3578-X.
• ŠIROKÝ J., Daně v Evropské Unii. 2. aktualizované vydání. Praha: Linde, 2007. 256
s. ISBN 978-80-7201-649.
• ŠIROKÝ J. a kol., Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vydání. Praha: C. H. Beck,
2008. 330 s. ISBN 978-80-7400-005-8.
• VANČUROVÁ A., LÁCHOVÁ L., Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového
práva. Praha: VOX, 2008. 319 s. ISBN 978-80-86324-72-2.
2) Časopis
• GOLA P. Majetkové daně v Evropě. Daně a právo v praxi, 2009, č. 03, s. 41-43.
3) Právní předpisy
Zákon č. 24/1964 Sb., o notářských poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších přepisů.
Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizace veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
70
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Elektronické zdroje:
A brief outline of all taxes in the Netherlands [online]. Poslední revize 15. 1. 2009 [cit.
2009-22-02]. Dostupné z:
<http://www.minfin.nl/english/Subjects/Taxation/A_brief_outline_of_all_taxes_in_the
_Netherlands/Taxes_on_income_profit_and_wealth>.
Capital tax - Inheritance tax [online]. Poslední revize 5. 1. 2008 [cit. 2009-14-02].
Dostupné z:
<http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxinv/getcontents.do?mode=normal&kw1=inh
eritance tax&kw2=-&kw3=-&year=2008&coll=UK+-+Capital+tax++Inheritance+tax>.
Daň [online]. Poslední revize 3. 1. 2009 [cit. 2009-24-01]. Dostupné z:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88>.
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí [online]. Poslední revize 03.09. 2007
[cit. 2009-04-05]. Dostupné z:
<http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava_7684.html?year=PRES
ENT>.
Expat Finances - Inheritance tax and gift tax in France [online]. Poslední revize 16.
03. 2008 [cit. 2009-03-02]. Dostupné z: < http://www.francethisway.com/franceinheritance-tax.php>.
Gift Tax in Denmark [online]. Poslední revize 22. 06. 2008 [cit. 2009-03-08].
Dostupné z: http: <https://www.cfe-eutax.org/taxation/gift-tax/denmark>.
Gift Tax in the Netherlands [online]. Poslední revize 26. 8. 2007 [cit. 2009-22-02].
Dostupné z: <http://www.cfe-eutax.org/taxation/gift-tax/netherlands>.
Inheritance tax [online]. Poslední revize 27. 09. 2008 [cit. 2009-04-10]. Dostupné z:
<http://www.hmrc.gov.uk/stats/inheritance_tax/table12-1.pdf >.
Inheritance tax and law [online]. Poslední revize 20. 11. 2007 [cit. 2009-03-15].
Dostupné z: <http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Spain/Inheritance>.
Dostupné z: <http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Denmark/Inheritance>.
Dostupné z: <http://www.globalpropertyguide.com/Europe/France/Inheritance>.
71
Dostupné z: <http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Netherlands/Inheritance>.
Inheritance Tax (ISD) in Spain [online]. Poslední revize 15. 03. 2009 [cit. 2009-0315]. Dostupné z: <http://spain.angloinfo.com/countries/spain/inheritance.asp>.
Inheritance Tax thresholds [online]. Poslední revize 10. 12. 2008 [cit. 2009-14-02].
Dostupné z: <http://www.hmrc.gov.uk/rates/iht-thresholds.htm>.
Overview of tax receipts [online]. Poslední revize 10. 01. 2009 [cit. 2009-04-10].
Dostupné z: <http://www.minfin.nl/dsresource?objectid=58942&type=pdf >.
Plátce [online]. Poslední revize 1. 5. 2004 [cit. 2009-01-24]. Dostupné z:
<http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&refresh=yes&levelid=
DA_292.HTM>.
Poplatník [online]. Poslední revize 1. 5. 2004 [cit. 2009-01-24]. Dostupné z:
<http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?sn=y&hledany=poplatn%EDk&cd=15
7&typ=r&levelid=da_315.htm>.
Projet de loi de fi nances pour 2009 [online]. Poslední revize 12. 01. 2009 [cit. 200904-15]. Dostupné z: <http://www.performancepublique.gouv.fr/fileadmin/medias/documents/ressources/PLF2009/RPO2009.pdf>.
Předmět daně [online]. Poslední revize 1. 5. 2004 [cit. 2009-01-24]. Dostupné z:
<http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?sn=y&hledany=p%F8edm%EC&cd=
157&typ=r&levelid=da_354.htm>.
Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 2004 až 2008 [online]. Poslední
revize 15. 02. 2009 [cit. 2009-04-05]. Dostupné z:
<http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID3EA9846CD4689195/cds/xsl/ceska_danova_sprava_7997.html?year=0>.
Real Estate Transfer Tax in Denmark [online]. Poslední revize 22. 06. 2008 [cit. 200903-08]. Dostupné z: <https://www.cfe-eutax.org/taxation/real-estate-transfertax/denmark>.
Recaudación y Estadísticas del Sistema Tributario Español (1996-2006) [online].
Poslední revize 13. 03. 2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupné z: <http://www.meh.es/esES/Areas%20Tematicas/Impuestos/Direccion%20General%20de%20Tributos/Paginas
/Recaudacion%20y%20estadisticas%20del%20sistema%20tributario%20español.aspx
>.
Revenue Statistics - Comparative tables [online]. Poslední revize 15. 04. 2009 [cit.
2009-04-15]. Dostupné z: <http://stats.oecd.org/WBOS/index.aspx>.
Stamp Duty Land Tax rates and thresholds [online]. Poslední revize 18. 11. 2008 [cit.
2009-14-03]. Dostupné z: <http://www.hmrc.gov.uk/sdlt/rates-thresholds.htm#1>.
State; tax revenues, ESA [online]. Poslední revize 27. 03. 2009 [cit. 2009-04-01].
Dostupné z:
<http://statline.cbs.nl/StatWeb/publication/?DM=SLEN&PA=70122eng&D1=01,10,28&D2=a,!0-34,!39&LA=EN&HDR=T&STB=G1&VW=G>.
72
Succession and Inheritance Tax in France [online]. Poslední revize 02. 03. 2009 [cit. 2009-0302]. Dostupné z: <http://france.angloinfo.com/countries/france/inheritancetax.asp>.
Tax in Denmark 2008, Section 3: Families, married couples and children [online].
Poslední revize 23. 06. 2008 [cit. 2009-03-08]. Dostupné z:
<http://www.skm.dk/foreign/english/taxindenmark2008/6642/>.
Taxation in the United Kingdom [online]. Poslední revize 24. 03. 2009 [cit. 2009-0410]. Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/Taxation_in_the_United_Kingdom>.
The State; tax revenues, ESA [online]. Poslední revize 27. 03. 2009 [cit. 2009-04-01].
Dostupné z:
<http://statline.cbs.nl/StatWeb/publication/default.aspx?VW=T&DM=SLEN&PA=70
122eng&HD=090330-1924&LA=EN>.
The tax structure [online]. Poslední revize 11. 12. 2008 [cit. 2009-03-20]. Dostupné z:
<http://www.skm.dk/foreign/statistics/thetaxstructure.html>.
When Inheritance Tax is due - payment deadlines [online]. Poslední revize 10. 12.
2008 [cit. 2009-16-02]. Dostupné z: <http://www.hmrc.gov.uk/inheritancetax/payingiht/payment-deadlines.htm>.
Základ daně [online]. Poslední revize 1. 5. 2004 [cit. 2009-01-30]. Dostupné z:
<http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?sn=y&hledany=z%E1klad+dan%EC
&cd=157&typ=r&levelid=da_551.htm>.
Změny u daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí v rámci Reformy
veřejných financí [online]. Poslední revize 7. 1. 2008 [cit. 2009-02-18]. Dostupné z:
<http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID3EA98465C5EC8A6/cds/xsl/219_8432.html?year=0>.
73
Přílohy
Příloha č. 1: Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2001 - 2008 (v mil. Kč)
Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2001 - 2008 (v mil. Kč)
Daň
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Daň dědická
112
86
100
100
103
124
109
115
475
601
648
818
510
604
692
345
5 834
7 171
8 025
9 461
7 494
7 788
9 774
9 950
Daň
darovací
Daň z
převodu
nemovitostí
Zdroj: Práce autorky na základě ministerstva financí v ČR103
Příloha č. 2: Přehled daňového inkasa daně dědické, darovací a daně z převodu
nemovitostí
Daň dědická
Rok
2002
2003
2004
2005
2006
Index (%)
06/05
Rozdíl 06-05
Daňové inkaso
86
100
100
103
124
120,4
21
Předepsáno
86
98
100
103
123
119,4
20
Výtěžnost (%)
100
102
100
100
100,8
-
-
Daň darovací
Daňové inkaso
601
648
818
510
604
118,4
94
Předepsáno
566
-113
752
524
569
108,6
45
106,2
-573,5
108,7
97,3
106,2
-
-
Výtěžnost (%)
Daň z převodu nemovitostí
Daňové inkaso
7 171
8 025
9 461
7 494
7 788
103,9
294
Předepsáno
7 324
8 010
8 790
6 571
7 084
107,8
513
Výtěžnost (%)
97,9
100,2
107,6
114,1
109,9
-
-
Zdroj: Práce autorky na základě ministerstva financí v ČR104
103
Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 2004 až 2008 [online]. Poslední revize 15. 02. 2009 [cit.
2009-04-05]. Dostupné z: <http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID3EA9846CD4689195/cds/xsl/ceska_danova_sprava_7997.html?year=0>.
104
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí [online]. Poslední revize 03. 09. 2009 [cit. 2009-04-05].
Dostupné z: <http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava_7684.html?year=PRESENT >.
74
Příloha č. 3: : Výnos daně dědické 2006 – 2008 znázorněna graficky z předešlé tabulky
Zdroj: Statistický úřad v Nizozemí105
105
State; tax revenues, ESA [online]. Poslední revize 27. 03. 2009 [cit. 2009-04-01]. Dostupné z:
<http://statline.cbs.nl/StatWeb/publication/?DM=SLEN&PA=70122eng&D1=0-1,10,28&D2=a,!034,!39&LA=EN&HDR=T&STB=G1&VW=G>.
75

daň dědická, darovací az převodu nemovitostí - Index of

Transkript

Podobné dokumenty

Rozpočtové opatření č. 2/2011

Aspekty daně darovací ve vybraných zemích EU

25. nizozemsko

Přehled formulářových tagů Method

27 Řecko – Perské války - Základní škola, Brno, Kamínky 5

Funcionaris y Dir. Transp AD - Ministerio de Transportes y

Portugalsko

Southend Hospital AE Bereavement_Czech translation

Southend Hospital BEREAVEMENT_Czech translation

KOMPARACE DANĚ DĚDICKÉ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU

Sousedská práva a ochrana rostlinstva