25. nizozemsko

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci
podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské
unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech
zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná
o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: NIZOZEMSKO1
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
Základní údaje o zemi2
1.




Počet obyvatel: 16 592 206 (březen 2010).
Rozloha země: 41 543 km2.
Administrativní uspořádání: 12 provincií.3
Obcí je v Nizozemsku relativně málo4 a jejich počet se bezmála každý rok
snižuje. Od prvního ledna 2012 se jedná o 415 obcí (plus 3 obce v Karibiku).
Ještě roku 1994 bylo obcí v Nizozemsku 698. Od té doby však pokročil vládou
razantně prosazovaný proces slučování obcí (amalgamisace), doprovázený
poměrně mechanickým argumentem, že lidnatější obec je schopna zajistit své
populaci košatější servis ve všech ohledech.5 Jen asi 50 obcí obývá méně než
10 000 osob. Nejlidnatější obcí je Amsterdam (asi 780 000 obyvatel).
Poznámka: Nizozemsko je značně hustě zalidněnou zemí (15. místo ve
světovém srovnání).6 Zhruba 90 % populace žije ve městech, z toho přes polovinu
v konurbaci Randstad,7 která zahrnuje aglomerace jako Amsterdam, Haag,
Rotterdam nebo Utrecht. Taková koncentrace osob přináší problémy přinejmenším
v podobě komplikací v dopravě.
Ke zvláštnímu vývoji ve vztahu k Nizozemsku došlo k datu 10. října 2010. Po
celých desetiletích rozvolňování vztahu metropole a jejích zámořských teritorií
v Karibiku (ostrov Aruba a souostroví Nizozemské Antily: tedy ostrovy Bonaire,
Curaçao, Sint Maarten, Saba a Sint Eustatius) zde došlo mezi lety 2000 a 2005
k referendům. Curaçao a Sint Maarten se vyslovily pro autonomní status v rámci
království (jakému se těší Aruba). Ostatní tři ostrovy naopak upřednostnily těsnější
1
Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto
děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatizace bezpečnosti.
2
Statistics Nederlands <http://www.cbs.nl/en-gb/menu/home/default.htm>.
Netherlands Area <http://www.indexmundi.com/netherlands/area.html>.
3
Provincie jsou řízeny provinčními stavy a radami (v čele s komisaři jmenovanými královnou).
4
Dělí se přitom dále na městské části – čtvrti (asi 2 400), sídla (asi 7 000) či farnosti/sousedství (asi 11 000).
5
Bohman, M.; Krulík, O., Policejní sbory v zemích Evropské unie: Inspirace pro Českou republiku, Ministerstvo vnitra České
republiky, Praha 2009.
Krulík, O., Ideální rozloha policejního mezičlánku: mýty a evropská realita (2. část); in: Policista, 12/2011, příloha – s. I až XII.
ISSN 1211-7943.
Krulík, O., Lupač, T., Teritoriální uspořádání policejních složek v zemích Evropské unie: Inspirace nejen pro Českou republiku
– Úvod; in: Bezpečnostní sbory.cz (http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz). 2012, č. 1. ISSN 1803-6856.
Gemeentelijke samenvoegingen, herindelingen en naamswijzigingen, in werking getreden sedert 1-1-2012
<http://home.wxs.nl/~pagklein/gemhis.html#nu>.
Statistics Netherland: 431 Dutch municipalities in 2010
<http://www.cbs.nl/en-gb/menu/themas/dossiers/nederland-regionaal/publicaties/artikelen/archief/2010/2010-3008-wm.htm>.
Wikimedia: Maps of Police Regions of the Netherlands
<http://commons.wikimedia.org/wiki/category:maps_of_police_regions_of_the_netherlands>.
6
Wikipedia: Nizozemsko <http://www.cs.wikipedia.org/wiki/nizozemsko>.
7
Globalization and World Cities Research Network <http://www.lboro.ac.uk/gawc/rb/images/rb36f5.gif>.
1
vazby s Nizozemskem. Od října 2010 tedy Nizozemské Antily přestaly existovat
a Bonaire, Sint Eustatius a Saba (Caribisch Nederland) obdržely statut “zvláštních
obcí Nizozemska” (Bijzondere gemeenten), stojících mimo Evropskou unii.8
„Převodovou pákou“ vůle „evropského Nizozemska“ na ostrovech je „Říšská služba“
(Rijksdienst), tedy de facto „integrovaný úřad“, pokrývající všechny možné agendy,
včetně obrany, vnitřní bezpečnosti (policejní činnosti, hasiči a reakce na mimořádné
události) a justice (včetně provozu věznice o kapacitě pro 76 osob).9
2.
Bezpečnostní komunita země
V Nizozemsku působí jediný policejní sbor a tím je Policie (Politie).10 Je
uváděno, že v jeho řadách působí asi 55 000 zaměstnanců, z toho okolo 35 500
policistů (vývoj jejich počtu v nedávných letech viz tabulka a graf – na základě údajů
Eurostatu), zhruba 3 500 aspirantů ve výcviku (pomocní policisté, tato kategorie
údajně záhy, v souvislosti se současnými reformními procesy zmizí) a asi 14 000
osob v rámci civilních podpůrných, administrativních a technických složek.11
1997
31 884
1998
32 088
1999
32 374
2000
33 394
2001
36 157
2002
36 766
2003
36 907
2004
35 996
2005
35 284
2006
35 324
2007
35 363
2008
35 463
2009
36 498
37000
36000
35000
34000
33000
32000
31000
30000
29000
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Jak s tím, co bylo právě řečeno, korespondují stejně tak oficiální výstupy, které
hovoří o údajích více než 63 000 osob?12 Pro rok 2012 je uváděn údaj 62 700
pracovníků13 Politie Nederlands, z toho asi 49 500 tvoří policisté ve služebním
poměru. Tento údaj je ale často přepočítáván na tzv. Full-Time Equivalent (FTE),
tedy 55 000 FTE pro celou instituci a zhruba 40 000 FTE či ještě pro osoby ve
8
Zdejší populace (k 1. lednu 2010) činila 18 012 osob.
Rýznar, L.; Šimonová, A., Evropská veřejná správa, Ministerstvo vnitra, Praha 2006, s. 144 až 146.
Staff, S., Netherlands Antilles No More; in: Starbroek News, 9. X. 2010
<http://www.stabroeknews.com/2010/news/regional/10/09/netherlands-antilles-no-more/#>.
Rijksdienst: Bijzondere gemeenten: Veiligheid <http://www.rijksdienstcn.com/pagina/30/veiligheid.html>.
Wikipedia: Netherlands Antilles <http://en.wikipedia.org/wiki/netherlands_antilles>.
9
Dienst Justitiële Inrichtingen (DJI) – JI Caribisch Nederland <http://www.dji.nl/organisatie/locaties/caribisch-nederland/>.
10
Politie <http://www.politie.nl>.
11
Eurostat: Crime Trends in Detail <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/crime_trends_in_detail>.
Number of Police Officers <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/crime/documents/police.pdf>.
12
Jaarverslag politie 2010; in: Rijksoverheid.nl, 20. VI. 2011
<http://www.rijksoverheid.nl/documenten-en-publicaties/jaarverslagen/2011/06/20/jaarverslag-politie-2010.html>.
Hoeveel ambtenaren telt ons land?; in: in Overheid.nl, 11. XI. 2010
<http://www.inoverheid.nl/artikel/artikelen/1172711/hoeveel-ambtenaren-telt-ons-land.html>.
Hoeveel politieagenten zijn er in nederland?; in: Quiro.be, 11. I. 2010
<http://www.quiro.be/nl_be/vraag/hoeveel_politieagenten_zijn_er_in_nederland?.html>.
Hoe zit het met de veiligheid?; in: NOS.nl, 18. V. 2010
<http://nos.nl/artikel/158199-hoe-zit-het-met-de-veiligheid.html>.
Hoeveel politieagenten zijn er in heel nederland?; in: Goeie Vraag!
<http://www.goeievraag.nl/vraag/politieagenten-nederland.211572>.
Hoeveel politiekorpsen zijn er in Nederland?; in: 101 vragen en antwoorden over de Politie
<http://www.vraaghetdepolitie.nl/sf.mcgi?319>.
Wikipedia: List of Countries by Size of Police Forces
<http://en.m.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_size_of_police_forces#cite_note-inoverheid.nl-15>.
13
K datu 31. prosince 2009 se jednalo o 63 513 osob, z toho 49 597 ve služebním poměru. V průběhu roku 2010 celkové číslo
kleslo na 62 000 osob.
2
služebním poměru – a právě tento údaj je předáván po linii Eurostatu. Nizozemsko
tak statisticky vypadá jako země s mnohem menším počtem policistů (na
obyvatele), než jak je tomu ve skutečnosti.
Jednotka FTE se rovná 1 osobě, která pracuje 40 hodin týdně (nebo dvěma
osobám, které pracují 2 hodin týdně atd.). Průměrná pracovní doba v rámci sboru
činí asi 36 hodin týdně. Najmutí a propuštěn konkrétní osoby se tak na součtu FTE
v rámci sboru nemusí vůbec projevit.
Do konce roku 2011 byl přitom sbor strukturován do celkem 25 autonomních
policejních regionů (v každé ze 12 provincií existoval jeden nebo více sborů). 14 Toto
uspořádání bylo více či méně identické s regionálním uspořádáním hasičského sboru
a zdravotnickými spádovými oblastmi.15 Dne 1. ledna 2012 byla spuštěna reforma
(s ohledem na vládní krizi a předčasné volby rozfázovaná až do ledna 2013), jejímž
cílem je sbor více stmelit do struktury v čele s národním policejním komisařem. Takto
inovovaná policejní síla bude členěna jen do deseti spádových oblastí s mnohem
menší mírou autonomie.16 „Nový model“ oproti tomu policjení síly přibližuje
uspořádání justičnímu (to bude mírně modifikováno, aby bylo identické s 10
policejními regiony).
S platností od dubna 2011 se zároveň uskutečnil „přechod“ policejní agendy
od Ministerstva vnitřních věcí (Ministerie van Binnenlandse Zaken en
Koninkrijksrelaties)17 pod Ministerstvo pro bezpečnost a spravedlnost (Ministerie van
Veiligheid en Justitie).
14
Největší regionální sbor Amsterdam-Amstelland sestával z 6 000 osob, tedy 1 policista na 150 obyvatel regionu. Nejmenší
sbor Gooi en Vechtstreek zahrnoval 700 osob, tedy jednoho policistu na 300 až 400 obyvatel.
15
Wikimedia: Maps of Police Regions of the Netherlands
<http://commons.wikimedia.org/wiki/category:maps_of_police_regions_of_the_netherlands>.
Velikost regionálních sborů závisela na počtu obyvatel v regionu, míře zjištěné kriminality a charakteru zástavby (aglomerace
vyžadují více policejních sil než venkov). Nejpočetnějším regionální policejní silou byl Amsterdam-Amstelland, kde přes 5 000
příslušníků zajišťovalo bezpečnost téměř 900 000 obyvatel. Na každého policistu tak připadalo 170 obyvatel. Nejmenším
sborem byl naopak Gooien Vechtstreek, kde v oblasti se zhruba 250 000 obyvateli sloužilo necelých 600 policistů (1 na 445
obyvatel).
16
Police Reorganisation: A National Police Force
<http://www.government.nl/issues/police/police-reorganisation-a-national-police-force>.
17
Kde zůstaly spíše agendy veřejné správy a integrace cizinců atd.
3
Ruku v ruce s tímto vývojem postupuje vytváření stejně velkých (rozlehlejších,
více centralisovaných) spádových oblastí pro výkon činnosti justice – státních
zástupců).18 Ačkoli se vazba mezi policejními složkami a provinciemi zřejmě
rozvolnila, zůstává nadále těsná jejich vazba na obce).19 Ve hře tak zůstává tzv.
„regionální trojúhelník“ (regionaal driehoek), kdy bezpečnostní priority v konkrétním
území vznikají na základě konsultací mezi zástupci obecní samosprávy (starostové),
policejního sboru a justice.20
Základní jednotka (služebna) je pověřena takzvaným výkonem „všeobecně
stanovených úkolů“ každodenní povahy:21



Pochůzková činnost (pěšky, na bicyklu, automobilem nebo na koni),
jednoduché vyšetřovací úkony a prevence kriminality, například ve formě
podávání rad za účelem předejití vloupání.
Řešení dopravní problematiky (dopravní kontrola a vyšetřování dopravních
nehod, návrhy opatření na obecní úrovni).
Kontrola dodržování předpisů týkajících se ochrany životního prostředí
a dodržování zvláštních zákonů (proti nalévání mladistvým; o veřejném
stravování, o zbraních a munici; o hazardních hrách; o zavírací době obchodů
a o rybolovu).
Střechovou (celostátní) policejní institucí (v minulosti a přinejmenším
i v současném přechodném období) je Národní policejní agentura (Korps landelijke
politiediensten, KLPD).22 Ta je odpovědná za specializované vyšetřovací aktivity
celostátní povahy a mezinárodní policejní spolupráci. Zaměstnává okolo 5 000 osob
(zhruba 4 500 FTE).
Regionální týmy kriminálního vyšetřování spolupracují s Národní kriminální
zpravodajskou službou (Dienst Nationale Recherche Informatie, DNRI), která je
součástí KLPD, a to zejména v případech nadregionálního rozsahu, nebo při potírání
závažné či organizované trestné činnosti. O tom, zda budou v konkrétních případech
založeny meziregionální zpravodajské týmy, rozhoduje Meziregionální vyšetřovací
forum.
V Nizozemsku v zásadě existují i určitá podpůrná uskupení, podílející se na
zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti:
První skupinou jsou sbory, označitelné za „obecní stráže” (Stadwacht),
„dozorce” či „kontrolory” (Stads Toezicht či Toezicht – tento pojem se ale někdy
používá i pro personál soukromých bezpečnostních služeb), „prosazovatele norem
a udržovatele pořádku” (Handhaving), „kontrolu parkování” (Parkeercontrolle) nebo
„dohled nad ochranou životního prostředí” (Milieupolitie).23 První kroky v této oblasti
18
Wikipedia: Law Enforcement in the Netherlands <http://www.en.wikipedia.org/wiki/law_enforcement_in_the_netherlands>.
Cahet, L.; Marks, P., Police Reform in the Netherlands: A Dance between National Steering and Local Performing, 2009
<http://findarticles.com/p/articles/mi_hb6498/is_2_5/ai_n56399984/pg_2/>.
20
Driehoek (overheid) <http://nl.wikipedia.org/wiki/driehoek_(overheid)>.
21
Primární policejní činnost na místní úrovni představuje community policing. Za tímto účelem se také tvoří malé tzv.
sousedské týmy policistů, které zajišťují bezprostřední kontakt s obyvateli dané lokality a spolupracují s nimi při řešení
záležitostí místního veřejného pořádku. Viz rovněž víže, kde je zmíněno téma sousedských hlídek
22
Korps landelijke politiediensten, KLPD <http://www.politie.nl/klpd/>.
23
Sbory obecní policie (Gemeentepolitie) přitom v této zemi fungovaly mezi lety 1945 až 1993. Poté byly sloučeny
s celostátními složkami do jednotného policejního sboru.
Wikipedia: Gemeentepolitie <http://nl.wikipedia.org/wiki/Gemeentepolitie
Politie: Geschiedenis <http://www.politie.nl/Limburg-Noord/projecten/politie_voor_basisschoolleerlingen/geschiedenis.asp>.
19
4
je možné vystopovat do roku 2004, kdy se objevily snahy Ministerstva infrastruktury
životního prostředí „akcelerovat” boj proti znečišťování přírody na lokální úrovni
(zdaleka ne všechny obce tento plány zprvu podpořily). Tyto ambice „nulové
tolerance vůči protiprávnímu jednání” shrnuje dokument nazvaný „Národní strategie
ochrany životního prostředí” přijatý 25. března 2004, platný od 1. ledna 2005
a rozvíjený příslušnými obecními vyhláškami. Vytváření sborů tohoto charakteru
s určitými rozpaky začalo, ale několik let trvalo, než se vize chopila větší města. 24
Vyhlášky popisují poslání členů těchto sborů v obecném duchu takto:25
 Informování obyvatel o existujících pravidlech a normách, o tom, co je a co
není dovoleno. Pokud je zjištěno porušování pravidel, požádá „strážník“ osobu
o ukončení takové činnosti (například o sesednutí z kola na pěší zóně).
 Pokud není žádosti vyhověno, následuje žádost o prokázání totožnosti
(odmítnutí je trestným činem) a donucovací opatření (přinucení k uvedení
situace do původního stavu – například sebrání odpadku – respektive sankce,
tedy pokuta či zadržení a předání policejním orgánům).26
Pravomoci „strážníků“ postupně rostly a od roku 2010 obvykle pokrývají
následující agendu:
 Všeobecná pochůzková činnost a prevence protiprávních jednání.
 Boj proti odhazování odpadků (pokuta až 100 eur) a jiným formám
znečišťování veřejných prostranství a povrchových vod.
 Potírání nelegálního výlepu a jiných forem nepovolené reklamy.
 „Uklidňování“ sousedských sporů a potírání rušení nočního klidu.
 Dohled nad zákazem vstupu psů nebo zákazem jízdy na motocyklu či jízdním
kole v některých lokalitách. Pořadatelská činnost při akcích pořádaných obcí.
 Kontrola vozů taxislužby (potírání „černých taxikářů“) a zajišťování pořádku
v rámci prostředků městské hromadné dopravy (pokuty za jízdu načerno).
 Kontrola pořádku na dětských hřištích a potírání přecházení na červenou
a kontrola předpisů o zřizování cest pro vozíčkáře a zrakově postižené.
 Roznáška obecních písemností. Pomoc handicapovaným osobám (styk
s úřady, donáška stravy do místa bydliště atd.).
 Prosazování některých dalších místních pravidel (obsahu místních vyhlášek)
a pokutování jejich nedodržování.
24
'Absurd hoog bedrag' uniform stadwacht
<http://www.deondernemer.nl/binnenland/522944/absurd-bedrag-uniform-stadwacht.html>.
WMR: Snelweg naar werk! <http://www.snelwegnaarwerk.nl/toezicht_preventie_nl.html>.
Een veilig Amsterdam: Informatie over veiligheid in Amsterdam <http://www.eenveiligamsterdam.nl>.
25
Uniformy příslušníků vlastně všech výše uvedených sborů se obvykle drží konceptu: světle modrá košile/halenka a černá
nebo tmavě modrá svrchní uniforma, s reflexními prvky (včetně možnosti nosit reflexní žlutou vestu), doplněná obvykle
o znak konkrétní obce. Již se rozhodně nejedná o hlídky, které byly pouze prodlouženou rukou policejních složek, operující na
základě pokynů policjeních operačních středisek.
Radio West: Nieuws over Stadwacht <http://www.omroepwest.nl/tag/stadwacht>.
Schermer, J., Handhaving en dienstverlening, 26. V. 2009 <http://www.amsterdam.nl/@197128/pagina/>.
26
Werner Toonk: Milieupolitie in actie <http://www.wernertoonk.nl/archief_2008_6>.
Toezicht en handhaving <http://www.landgraaf.nl/inwoners/toezicht-en-handhaving_3265/>.
5
Ilustrace: Momentky z nejlidnatějšího města Nizozemska: Uniforma strážníků
zpředu27 a zezadu28, leták, vysvětlující nárůst pravomocí strážníků, 29 strážník při
kontrole řidiče taxislužby30 a členové společného týmu (policista a strážník) specializujícího se na bezpečnost v prostředních hromadné dopravy.31
Ministerstvo infrastruktury a životního prostředí stojí za další vlnou posilování
pravomocí těchto sborů. V průběhu roku 2012 a na počátku roku 2013 totiž došlo či
zřejmě dojde (v Nizozemsku totiž na podzim 2012 dojde k předčasným volbám) na
základě doporučení auditorské společnosti KPMG ke změně celé řady norem, které
přesouvají značný objem kontrolních činností ze státu na obce. Cílem tohoto
procesu je – v souvislosti s mnoha úspornými opatřeními – odbřemenit celostátní
policejní síly a další celostátní kontrolní orgány od „bagatelní agendy”. Obce tak
získávají řadu povinností, které snad dokáží částečně financovat z místních poplatků
a uložených pokut. Konkrétně se to týká stavebního zákona (potírání nelegálních
staveb a demolic), zákona o regulaci prostituce, zákona o stravování (ten umožní
strážníkům kontrolovat, zda není v restauracích či obchodech prodáván alkohol
osobám mladším 16 let). Strážníci (jejichž počet v zemi je odhadován aktuálně na
nejméně 4 000 osob) budou zřejmě také moci efektivněji kontrolovat (a v případě
porušení norem pokutovat) pravidla ustájení zvířat, náležité chování v rezervacích
a podobně.32 Pokud tak již zatím neučinily, pak sbory pro zajišťování výše
uvedených úkolů tak budou muset zřídit vlastně všechny obce v zemi.
27
Schermer, J., Handhaving en dienstverlening, 26. V. 2009 <http://www.amsterdam.nl/@197128/pagina/>.
Werner Toonk: Milieupolitie in actie <http://www.wernertoonk.nl/archief_2008_6>.
De nieuwe handhaver. 7. V. 2010 <http://www.zuidoost.amsterdam.nl/@331319/pagina/>.
30
Scheen, J., Specialistische handhaving: Taxi. Stadstoezicht maakt Amsterdam veiliger. 4. V. 2011.
<http://www.amsterdam.nl/gemeente/organisatie-diensten/stadstoezicht/homepage/strafrechtelijk/taxi>.
31
Schermer, J., Openbaar vervoer steeds veiliger, 8. XI. 2010 <http://www.amsterdam.nl/@366280/pagina/>.
32
Dronten: Programma Vergunningen en Handhaving van milieu, ruimtelijke ordening, bouwen en Apv 2012
<http://www.dronten.nl/document.php?m=19&fileid=4001&f=c91f2e871ef7e20039bc44bdfe5d7726&attachment=0&a=3>.
28
29
6
Ve větších aglomeracích se pak obvykle jedná o součinnost více úrovní
(celostátní policejní sbor, regionální specializované policejní složky, pojišťovny
a právě strážníci). Příkladem těsné spolupráce může být Dopravně bezpečnostní tým
v Amsterdamu (Veiligheidsteam Openbaar Vervoer, VOV), složený ze „státních“
policistů a městských strážníků. Ten operuje v autobusech, tramvajích a vozech
a stanicích metra na území města.33
Sbory Milieupolitie v některých obcích (například Amsterdam, kde vedle toho
působí i strážníci: Handhaving Amsterdam) představuje řešení, které stojí někde
mezi klasickými strážníky a technickými službami obce. Její členové se obvykle
starají o zeleň na území obce, provozování parkovišť nebo odvoz odpadků. Mohou
ale zároveň ukládat pokuty těm, kdo zeleň poškozují, případně parkují či odhazují
odpad na místě, kde to není dovoleno.34 Například za přerůstání zeleně ze
soukromého pozemku na chodníky, cyklostezky či silnice je možné udělit pokutu od
400 do 1 000 eur (vyhláška obce Voorschoten z 29. března 2011).
Policejní dobrovolníci: Zhruba 1 500 až 3 000 (podle různých údajů)
policejních dobrovolníků (Politie Vrijwilligers, Volontairs)35 zastává v zemi poměrně
významnou úlohu. Dostává se jim stejného výcviku jako standardním policistům
a takto vycvičené osoby mohou zastávat většinu policejních činností, které nejsou
vyhrazeny pro vyšší hodnosti. Možnosti využití policejních dobrovolníků jsou do určité
míry závislé na přístupu konkrétního regionu (v některých případech jsou dobrovolníci
oprávněni činit i vyšetřovací úkony). Postavení dobrovolníka je řešeno odděleně od
statusu policisty. V závislosti na regionu jsou dobrovolníci označeni zpravidla
nášivkou, páskou, logem na čepici nebo vestou. Dobrovolníkům náleží symbolická
mzda (cca 4 eura za hodinu), ale bez úhrad nákladů (například na dopravu do místa
výkonu služby).36
33
Schermer, J., Openbaar vervoer steeds veiliger, 8. XI. 2010 <http://www.amsterdam.nl/@366280/pagina/>.
Stadwacht in je eigen buurt <http://jeugdjournaal.nl/item/287691-stadwacht-in-je-eigen-buurt.html>.
Vedle „plnohodnotných“ dobrovolníků e součástí systému asi 900 dobrovolných pomocných policistů, disponujících menšími
pravomocemi a absolvujících pouze základní výcvik.
Organisation of the Dutch Police; in: Government of the Netherlands <http://www.government.nl/issues/police/organisation-ofthe-dutch-police>.
36
Kvůli opadnutí zájmu o dobrovolnou činnost v posledních letech se v Nizozemsku chystají určité změny, jejichž snahou je
koncept dobrovolnictví zatraktivnit (daňové úlevy, refundace nákladů, spojených s výkonem dobrovolnické činnosti atd.)
Landelijke Organisatie van Politie Vrijwilligers <http://www.lopv.nl/>.
Politie: Word politie-volontair <http://www.politie.nl/limburg-zuid/projecten/word_politie_volontair.asp>.
Politiepet past ons allemaal; in: klik.nieuws, 18. III. 2011 <http://cdn.kliknieuws.nl/img/1/2011/03/17/n/11-politie-vrijwilliger.jpg>.
Politie: Vrijwilligers <http://www.politie.nl/hollands-midden/werken_bij/vrijwilligers/>.
Policing in the Netherland, Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijksrelaties, Den Haag 2004, s. 21 až 22.
Krulík, O.; Stejskal, L., Privatisation and Increasing the Role of the Public as Current Trends in Security Provision;
in: EUSECON Policy Briefing. 10/2011 <http://www.economics-of-security.eu>. ISSN 1868-0488.
34
35
7
Aby toho ještě „nebylo dost“, existuje ještě další (méně institucionálně
uchopený) rozměr zapojování veřejnosti do bezpečnostní agendy, a to takzvané
sousedské hlídky.
Tyto hlídky v konkrétních lokalitách vznikají přinejmenším od 80.
let XX. století, ať již se
tak děje „zezdola“ nebo
z iniciativy určitých radnic.37
Vedle policejních sil v Nizozemsku působí i vojenská
organisace, ve volném překladu „královské četnictvo“,
respektive Královská vojenská policie (Koninklijke
Marechaussee, KMar), která v mírových časech vykonává
vybrané úkoly policejní povahy. Současný stav sboru je
uváděn okolo 6 800 osob.
Královská vojenská policie byla založena v roce 1814 a přes 150 let své
existence splňovala podmínky pro zařazení do kategorie „četnictvo“ (sbor, složený
z vojáků, žijících v kasárnách). Dnešní postavení KMar lze vzdáleně srovnat
s příslušníky četnických sborů v Itálii, Španělsku nebo Francii. Královská vojenská
policie plní jak civilní (okolo 85 % náplně), tak vojenské úkoly. Mezi ty civilní patří:38






ochrana členů královské rodiny (ve spolupráci s královskou a diplomatickou
službou KLPD);
ochrana letišť;
další vymezené úkoly na poli veřejného pořádku a další úkoly státního
donucení pro potřeby trestního zákona, včetně boje s přeshraniční kriminalitou
(ve spolupráci s policejními silami);
úkoly v rámci imigrační legislativy, jako jsou hraniční kontroly, vyřizování
žádostí o azyl, deportace odmítnutých žadatelů atd.;
přeprava pro potřeby Nizozemské centrální banky;
policejní činnost související s ochranou oficiálního sídla předsedy vlády.
Mezi úkoly vojenského charakteru spadají:


policejní činnosti v rámci ozbrojených sil cizích států na území státu (vojenská
policie);
policejní činnosti v rámci Ministerstva obrany Nizozemska.39
37
Wijk en Agent Samen: Stichting WAS Seghwaert – Noordhove <http://www.wijkenagentsamen.nl/>.
Stichting WAS Seghwaert – Noordhove; in: Facebook <http://www.facebook.com/wijkenagentsamen>.
Neighbourhood Watch; in: Flickr, 15. II. 2008 <http://www.flickr.com/photos/gastev/2340933497/>.
38
Koninklijke Marechaussee <http://www.defensie.nl/marechaussee>.
Koninklijke Marechaussee: Personeel <http://www.defensie.nl/marechaussee/personeel/>.
Werken bij de marechaussee <http://www.werkenbijdemarechaussee.nl/> (zřejmě neoficiální „náborová“ stránka).
39
Policing in the Netherland, Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijksrelaties, 2004. s. 31 až 32.
8
Pro civilní i vojenské úkoly sbor disponuje specifickou těžkou technikou,
využitelnou i při likvidaci následků přírodních pohrom a jiných mimořádných událostí
a krizových situací.40 Těleso rovněž Nizozemsko zastupuje v rámci nadnárodním
uskupení četnických sborů Eurogendfor (EGF), které se angažuje v projektech
pokonfliktní obnovy v neuralgických regionech světa (Západní Balkán, Haiti atd.).41
Ozbrojené síly Nizozemska se skládají ze tří zbraní:
 Královská pozemní síla (Koninklijke Landmacht), zhruba 26 000 osob, včetně
osob na částečný úvazek.42
 Královské námořnictvo (Koninklijke Marine), zhruba 10 500 osob respektive 60
lodí různých kategorií.43
 Královské letectvo (Koninklijke Luchtmacht), zhruba 8 000 osob a 217
letounů.44
Hasiči (Brandweer) jsou v Nizozemsku děleni na profesionály (asi 4 000 osob)
a dobrovolníky (29 000 osob) strukturovaných do asi 1 000 stanic.45
Zpravodajskou komunitu Nizozemska tvoří46 Všeobecná zpravodajská
a bezpečnostní služba (Algemene Inlichtingen- en Veiligheidsdienst, AIVD), fungující
převážně jako civilní kontrarozvědka47 a Vojenská zpravodajská a bezpečnostní
služba (Militaire Inlichtingen- en Veiligheidsdienst, MIVD)48, tedy vojenská rozvědka
a kontrarozvědka.
40
Koninklijke Marechaussee Armoured Vehicle; in: Police Car Photos, 2008
<http://police-car-photos.com.s3.amazonaws.com/355.jpg> (schůdky slouží k průniku do letadel).
Koninklijke Marechaussee YPR-765; in: Military Vehicle Photos, 26. V. 2009 <http://www.military-vehiclephotos.com/picture/number26.asp>.
41
Welcome to European Gendarmerie Force Official Website <http://www.eurogendfor.org/>.
42
Koninklijke Landmacht <http://www.defensie.nl/landmacht>.
43
Koninklijke Marine <http://www.defensie.nl/marine>.
44
Koninklijke Luchtmacht <http://www.defensie.nl/luchtmacht>.
45
Brandweer <http://www.brandweer.nl/>.
Number of fire fighters in The Netherlands <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-the>.
46
Hapala, M., Zpravodajské služby zemí Beneluxu, Masarykova universita v Brně, 2009
<http://is.muni.cz/th/179409/fss_b/hapala__bakal._prace__4.pdf>.
47
Algemene Inlichtingen- en Veiligheidsdienst <https://www.aivd.nl/>.
Wikipedia: General Intelligence and Security Service <http://en.wikipedia.org/wiki/general_intelligence_and_security_service>.
48
Militaire Inlichtingen- en Veiligheidsdienst <http://www.defensie.nl/mivd>.
Wikipedia: Military Intelligence and Security Service
<http://en.wikipedia.org/wiki/dutch_military_intelligence_and_security_service >.
9
Specifickou strukturou, vyvíjejí určité policejně-zpravodajské aktivity je Fiskální informační a vyšetřovací služba (Fiscale inlichtingen- en opsporingsdienst).
V jejích řadách působí asi 1 250 osob, člěněných do 6 až 9 týmů.49
Pro úplnost je třeba se zmínit o tzv. cizinecké
policii, která v Nizozemsku od roku 2003 nese název
Imigrační a naturalizační služba (Immigratie- en
Naturalisatiedienst, IND), jejíž řízení v současnosti
spadá do kompetence Ministerstva vnitřních věcí
(ještě donedávna to bylo Ministerstvo spravedlnosti).50
Počet zaměstnanců této instituce se autorovi
nepodařilo zjistit.
3.
Kriminalita v Nizozemsku51
Kriminální statistika v Nizozemsku je prakticky trojí: případy zjištěné policejním
sborem, kvalifikované odhady skutečné kriminality (zhruba 3,5 násobek policejní
statistiky) a justiční statistika (případy, které se dostanou před soud).
Celkový počet kriminálních činů zjištěných policejními složkami v Nizozemsku
za poslední roky osciluje mezi 1,2 a 1,4 miliony případů. Z toho zhruba 75 % tvoří
majetková trestná činnost (zejména krádeže). Do kategorie trestných činů spadají
kromě standardně uváděné kriminality i protizákonná jednání v rámci silniční dopravy
(asi 8 % z celkového počtu případů), nakládání se zbraněmi a střelivem (3 až 4 000
případů ročně) a další.52 Tabulka a graf popisuje situaci mezi lety 1999 až 2009.53
1993
1 272 000
1995
1 223 000
1997
1 219 935
1998
1 234 900
1999
1 303 446
2000
1 328 909
2001
1 379 454
2002
1 401 871
2003
1 369 271
2004
1 319 482
2005
1 336 860
2006
1 285 535
2007
1 286 849
2008
1 261 340
2009
1 232 482
1450000
1400000
1350000
1300000
1250000
1200000
1150000
1100000
1993 1995 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Novější data nejsou k dispozici, respektive jsou publikována velmi matoucím
způsobem (zjištěné trestné činy na počet obyvatel, srovnání s předchozím rokem
– aniž by byla zřejmá konkrétní „tvrdá data“, kriminalita mládeže nebo cizinců,
kriminalita podle velikostních kategorií obcí atd.), bez toho, aby byly jasně a stručně
uvedeny základní údaje.
49
Fiscale inlichtingen- en opsporingsdienst <http://www.belastingdienst.nl/wps/wcm/connect/bldcontentnl/standaard_
functies/prive/organisatie/belastingdienst/fiod/fiscale_inlichtingen_en_opsporingsdienst>.
50
Immigratie- en Naturalisatiedienst <http://www.ind.nl/index.aspx>.
Immigratie- en naturalisatiedienst (IND) <http://www.europa-nu.nl/id/vib1gnm100q2/immigratie_en_naturalisatiedienst_ind>.
51
Eurostat: Crimes Recorded by the Police <http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=crim_gen&lang=en>.
52
Uváděné údaje se vztahují k roku 2001.
Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group; LLC, New York 2006, s. 599.
53
Úda se často liší od jiných, stejně oficiálních výstupů, a to o řadu procent. Níže uvedená statistika pro roky 1993 až 2000 pro
rok 1999 například (zaokrouhleně) uvádí 1 284 000 případů a pro rok 2000 okolo 1 306 000 případů. Samo „zaokrohlování“ je
rovněž relativně velkorysé: Údaj pro rok 1997, tedy 1 219 935, je v některých případech velkoryse zaokrouhlen na 1 209 „tisíců“.
10
Jako určitý vhled do problematiky může posloužit tisková zpráva z října
2001, která částečně pokrývá období let 1993 až 2000 včetně.54 Zde je poměrně
vhodně ilustrována existence několika řad (vrstev či podmnožin) statistiky, související
s kriminalitou, která je v Nizozemsku vedena. Jedná se tak o vrstvy skutečné
(celkové, odhadované – ve sledovaném období se odhaduje, že na vzestupu je
násilná kriminalita, kdežto objem krádeží klesá), hlášené, zaregistrované
a objasněné trestné činnosti. Zdaleka ne všechna kriminalita je policejním složkám
hlášena (například asi jen 9 % vloupání a asi 25 % násilní kriminality – odhad pro rok
2000) – a i podání trestního oznámení neznamená, že je konkrétní případ dále
podrobněji evidován či vyšetřován nebo dokonce objasněn (do této fáze se například
propracuje okolo 45 % zaevidované násilné kriminality, ale jen asi 7 % všech
krádeží).55
Ve sledované časové řadě je zřejmé následující: počet celkové kriminality
mírně roste, počet oznámení a vyšetřovaných případů zůstává stabilní a objasněnost
setrvale klesá (roku 1993 byl objasněn každý pátý ze zaevidovaných případů, roku
2000 už jen každý sedmý). Selektivně koncipovaná tabulka (navíc s údaji,
zaokrouhlenými na celé tisíce) vypadá následovně:
rok
trestné činy celkem (podle průzkumů veřejného mínění)
z toho násilná kriminalita
z toho krádeže
z toho vandalismus
případy hlášené policejním složkám
z toho násilná kriminalita
z toho krádeže
z toho vandalismus
případy které policejní složky zaregistrovaly56
z toho násilná kriminalita
z toho krádeže
z toho vandalismus
případy které policejní složky vyřešily (objasnily)
z toho násilná kriminalita
z toho krádeže
z toho vandalismus
1993
4 439
849
1 819
1 609
1 628
275
951
355
1 272
62
928
127
244
30
115
15
1995
4 506
842
1 980
1 496
1 605
264
967
329
1 223
65
879
130
211
29
96
14
1997
4 544
860
1 853
1 656
1 658
223
953
405
1 219
74
820
161
201
33
76
16
1999
4 781
998
1 703
1 887
1 629
249
831
483
1 284
87
844
170
194
39
71
15
2000
4 674
896
1 791
1 796
1 605
211
884
433
1 306
91
859
170
188
39
64
15
Srovnání skutečné (odhadované), hlášené, zaregistrované a objasněné
trestné činnosti v rámci Nizozemska tak pro výše uvedené roky vyznívá následovně):
5000
4000
trestné činy celkem (podle průzkumů
veřejného mínění)
3000
případy hlášené policejním složkám
2000
případy které policejní složky
zaregistrovaly
1000
případy které policejní složky objasnily
0
1993
1995
1997
1999
2000
54
Statistics Netherlands Press release PR01-233; in: Statistics Netherlands, 23. X. 2001
<http://statline.cbs.nl/statweb/publication/?vw=t&dm=slen&pa=37340eng&la=en>.
55
Organisační složka Ministerstva hospodářských záležitostí, Ústřední statistická kancelář Nizozemska (Centraal Bureau de
Statistiek, CBS – někdy nazývaná – v angličtině, Statistics Netherlands), která stojí v pozadí všech těchto statistik, všechny
relevantní trendy smíše znejasňuje, než aby je zpřehledňovala. Ve statistice není vůbec snadné se orientovat. Čtenář brzy
začne ztrácet přehled o tom, ke které „vrstvě“ se vztahuje určitý údaj (posun, trend či procento).
56
Právě tato vrstva, „crimes recorded by the police”, je vykazována pro potřeby mezinárodního srovnání.
11
Ale to není ještě zdaleka
všechno. vedle „policejní” statistiky
uvedené výše existuje i další statistická
řada, kterou lze chápat jako „justiční”.57
Tento přístup nabízí počty případů, řešených (či zřejmě spíše evidovaných)
„podregionálními” soudy (soudy I. instance – od roku 2009 ve statistice nefigurují,
byly často zrušeny), regionálními soudy a případy (dopravní přestupky nízné
závažnosti) zúřadované podle tzv. „Mulderova zákona” (tedy v určité formě
zrychleného řízení, završeného pokutou – ve snaze odbřemenit policejní a justiční
složky). Pokud je možné soudit, tyto statistiky se zřejmě nijak neprotínají s policejními
výstupy a dále přispívají k naprosté (patrně i záměrné) nepřehlednosti trendů
kriminality v rámci Nizozemska.
Případy řešené
soudy první instance
– celkem
zaregistrováno
Případy řešené
regionálními soudy –
celkem
zaregistrováno
celkový počet
případů, řešených
podle „Mulderova
zákona“
z toho překročení
povolené rychlosti
z toho jízda na
červenou
z toho nesprávné
parkování
z toho další eventuality
z toho případy,
zahájené na základě
kamerových
záznamů
z toho překročení
povolené rychlosti
z toho jízda na
červenou
z toho nesprávné
parkování
z toho další eventuality
z toho případy,
zahájené na základě
policejní práce
„v terénu“
z toho překročení
povolené rychlosti
z toho jízda na
červenou
z toho nesprávné
parkování
z toho další eventuality
1994
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
307,2
308,3
182,5
179,2
219,4
273,5
300,9
289,3
262,0
252,2
233,6
-
-
273,2
257,8
233,3
236,0
251,3
270,3
274,0
266,9
267,7
272,7
260,2
231,1
208,6
2 539,1
3 263,8
7 794,0
9 203,1
9 536,9
10 570,0
10 372,7
10 977,4
11 943,8
12 640,9
11 663,0
11 823,2
10 973,5
1 027,3
1 678,9
5 648,3
6 738,7
6 925,3
7 650,7
7 271,0
7 964,2
8 874,1
9 740,9
9 159,3
9 102,9
8 303,6
153,8
217,0
277,9
321,3
330,8
385,2
379,3
401,4
362,2
321,2
273,0
293,2
315,9
914,9
879,5
966,8
1 054,1
1 120,9
1 176,6
1 132,1
1 039,9
987,5
935,9
880,5
921,6
911,7
443,0
488,3
901,1
1 089,0
1 159,9
1 357,5
1 590,3
1 571,9
1 720,0
1 642,9
1 350,1
1 505,5
1 442,3
2 117,7
2 805,2
7 006,1
8 209,9
8 388,3
9 212,5
8 766,5
9 341,8
10 411,6
11 180,1
10 569,9
10 503,6
9 843,2
926,8
1 591,2
5 556,1
6 616,8
6 769,8
7 479,4
7 097,9
7 778,3
8 692,7
9 557,1
9 029,9
8 945,8
8 175,4
115,8
175,5
224,4
257,7
260,5
296,3
269,0
278,6
242,7
204,5
184,1
186,5
224,5
892,0
859,4
933,6
1 012,6
1 074,7
1 121,9
1 074,9
984,7
938,7
887,0
841,2
874,2
867,3
183,1
179,1
292,0
322,8
283,3
315,0
324,8
300,2
537,4
531,5
514,8
497,1
576,1
421,4
458,6
787,9
993,2
1 148,6
1 357,5
1 606,2
1 635,6
1 532,2
1 460,8
1 093,1
1 319,6
1 130,3
100,5
87,7
92,1
121,9
155,5
171,3
173,1
185,9
181,4
183,7
129,4
157,0
128,2
38,0
41,5
53,5
63,5
70,3
88,9
110,4
122,9
119,5
116,7
89,0
106,7
91,4
22,9
20,1
33,1
41,5
46,2
54,7
57,2
55,2
48,8
48,9
39,4
47,5
44,4
259,9
309,2
609,2
766,3
876,7
1 042,6
1 265,5
1 271,7
1 182,5
1 111,5
835,4
1 008,4
866,3
Obecně je možné konstatovat, že statistika kriminality v Nizozemsku se
pokud možno snaží „vypíchnout“ něco pozitivního. To je možné ilustrovat na
následujících výstupech:
Tisková zpráva z března 2011: Míra zločinnosti mírně poklesla.58
Podíl populace (osob starších 15 let), která se roku 2010 stala obětí některých
forem trestné činnosti poklesl na zhruba 25 % (tedy zhruba na úroveň v roce 2008).
Podíl obyvatel, kteří se často cítili nebezpečně, zůstává stabilně na úrovni 2 %.
Pocity ohrožení dominují u zhruba třetiny obyvatel v lokalitách AmsterdamAmstelland, Haaglanden, Rotterdam-Rijnmond a Limburg-Zuid. To je v souladu
s počtem zjištěných trestných činů obětí, který je v těchto lokalitách rovněž výrazně
nad průměrem ostatních částí země.
57
Key figures; Criminal Law Table Explanation; in: Statistics Netherlands, Den Haag/Heerlen, 8. VI. 2012
<http://statline.cbs.nl/statweb/publication/?vw=t&dm=slen&pa=37340eng&d1=a&d2=a&hd=0902171404&la=en&hdr=t&stb=g1>.
58
Crime Rate Marginally Down; in: Centraal Bureau de Statistiek, 1. III. 2011 <http://www.cbs.nl/en-GB/menu/themas/veiligheidrecht/publicaties/artikelen/archief/2011/2011-018-pb.htm>.
12
Tisková zpráva z ledna 2007: Registrovaná trestná činnost ve velkých
obcích v Nizozemsku v pětiletém srovnání poklesla o více než 17 %.59
V obcích všech velikostních kategorií jsou na ústupu zejména krádeže
a vloupání. Grafy ilustrují jak srovnání “25 nejlidnatějších obcí země” (kde se obvykle
odehraje téměř polovina všech trestných činů, zaregistrovaných policejními orgány)
a “zbytek země” (graf vlevo), tak situaci ve čtveřici zločinem nejvíce poznamenaných
lokalit (graf vpravo). Čísla jsou tak v průměru na úrovni let 1997 či 1998.
Utrechtu (zločinem nejzasaženějšímu městu Nizozemska) se podařilo svá
čísla pronikavě snížit a dostat se zhruba na úroveň Amsterdamu (okolo 173 případů
na 1 000 obyvatel). Vedle Amsterdamu, Rotterdamu a Haagu jsou zločinem
významně poznamenány obce Arnhem, Nijmegen, Dordrecht, Haarlem. Tyto obce
také “hrají prim” co se týče násilné kriminality (14 až 17 případů na 1 000 obyvatel).
Zjištěná kriminalita ve zbytku
země (tedy v menších obcích) poklesla
“jenom” o 6 %. Pokles celkové
registrované kriminality je především
způsoben snížením počtu majetkových
trestných činů, jako jsou krádeže
a vloupání (od roku 2002 pokles o 20 %).
Jedinou skupinou trestných činů, která je
na vzestupu, zůstává vandalismus (mezi
lety 2004 a 2005 růst o 6 %).
Tisková zpráva ze srpna 2011: Policie v roce 2010 zaregistrovala
1,2 tresných činů.60
Policie v roce 2010 registrovala okolo 1,2 milionu trestných činů, to je o 5 %
méně než v roce 2009. V meziročním srovnání bylo zaznamenáno o 14 % méně
případů vandalismu a narušování veřejného pořádku, o 8 % méně násilné
a sexuálně motivované kriminality a o 3 % méně majetkových trestných činů.
Majetková kriminalita (krádeže, vloupání, podvody a loupeže) činí téměř 60 %
z registrovaných trestných činů. S výjimkou vloupání do obydlí (růst o 10 %)
59
Eggen, H., Crime Rate Reduction Most Substantial in Large Municipalities; in: Centraal Bureau de Statistiek, 23. I. 2007
<http://www.cbs.nl/en-gb/menu/themas/veiligheid-recht/publicaties/artikelen/archief/2007/2007-2111-wm.htm>.
60
Eggen, H., Police Registered 1.2 Million Crimes in 2010; in: Centraal Bureau de Statistiek, 30. VIII. 2011
<http://www.cbs.nl/en-gb/menu/themas/veiligheid-recht/publicaties/artikelen/archief/2011/2011-3462-wm.htm>.
13
a krádeží mopedů (růst o 9 %), všechny druhy majetkové trestné činnosti v roce 2010
ve srovnání s rokem 2009 poklesly. Největší pokles se týkal krádeží jízdních kol
(16 %). Počet pouličních přepadení se snížil o 3 % procenta.
Objasnění se každoročně dočká asi jen čtvrtina zjištěných respektive
nahlášených trestných činů. Tento podíl se – jako i v jiných zemí – u různých skupin
kriminality liší. Nejvyšší pravděpodobnost objasnění je u násilných a sexuálních
trestných činů (přes 60 procent), kdy je oběť často schopna popsat pachatele.
U vandalismu a majetkové trestné činnosti je objasněnost mnohem nižší (21
respektive 12 %).
Nejnižší objasněnost se týká kapesních krádeží (2 %), krádeží jízdních kol
(4 %) a vloupání do obydlí (asi 7 %). Naopak rekordmanem u objasněnosti jsou
krádeže v obchodech (80 %). Tento údaj však platí jen tehdy, pokud je pachatel
dopaden při činu a neuprchne.
Tisková zpráva z března 2005: Míru vražd se daří držet na úrovni nižší
než v roce 1990.61
Mezi lety 1911 až 2003 se
přinejmenším 7 695 osob, žijících
na území Nizozemska stalo obětí
vraždy nebo zabití. To je v průměru
asi 200 obětí ročně, Hluboko pod
tímto průměrem je perioda let 1911
až 1930 (asi 20 obětí ročně).
Situace naopak kulminovala v 90.
letech XX. století.
Počet zjištěných případů vraždy a zabití je v Nizozemsku na vzestupu jak
v absolutních číslech tak v poměru k počtu populace. Zlom představuje rok 1965, kdy
relativní počet obětí vraždy činil přibližně 4 osoby z milionu. V 90. letech XX. století
tento údaj kulminoval na zhruba trojnásobku tohoto stavu a v poslední době se na tto
úrovni udržuje. Dvě ze tří obětí vražd či zabití jsou muži, tento poměr zůstává po
61
Nieuwbeerta, Paul; Deerenberg, Ingeborg, Murder Rate Tripled; in: Centraal Bureau de Statistiek, 14. III. 2005
<http://www.cbs.nl/en-gb/menu/themas/bevolking/publicaties/artikelen/archief/2005/2005-1666-wm.htm>.
14
desetiletí neměnný. Pravděpodobnost že se stanete obětí vraždy roste, pokud jste
obyvatelůi největších měst Nizozemska: v případě Rotterdamu činí tento údaj 41
osob z milionu, v Amsterdamu 32 a v Haagu 26 (údaje pro roky 2000 až 2003). Ve
zbytku Nizozemska činila tento údaj činil zhruba 9 osob z milionu. Tento výkyv
v neprospěch velkých měst existuje již od 60. let XX, století.
Tisková zpráva ze září 2000: Pozvolný růst zločinnosti.62
V posledních letech došlo k mírnému nárůstu zločinnosti. Roku 1999 došlo
zhruba k 4,8 milionu trestných činů. Vandalismus a násilné trestné činy jsou na
vzestupu, zatímco krádeží ubývá. Od roku 1993 dochází k meziročnímu nárůstu
kriminality asi o 2 %. Více než čtvrtina populace (26,2 %) ve statistickém průzkumu
uvedlo, že se v tomto roce stala alespoň jednou obětí trestné činnosti.
Zhruba jedna třetina trestných činů je hlášena policejním orgánům (tento
poměr se po řadu let nemění). Ne všechny jsou však policisty zadokumentovány.
V roce 1999 došlo odhadem ke 1 900 000 případů trestných činů „se škodou
na majetku“. Asi čtvrtina z nich byla nahlášena policejním orgánům. Asi 18 %
z celkového počtu (asi 342 000 případů) vyústilo v sepsání policejního protokolu.
Z tohoto údaje asi polovina (170 000) vedla k zahájení vyšetřování (založení spisu).
Odhadovaný počet násilných trestných činů se v roce 1999 pohyboval okolo
1 milionu, tedy podstatně méně, než v roce 1993 (pokles se týká zejména krádeží,
které obvykle tvoří asi polovinu kriminality v zemi; růst se naopak týká násilné
kriminality). Zřetelný je přitom trend stále méně častého oznamování násilné
kriminality. V roce 1993 se k takovému kroku odhodlala každá třetí, v roce 1999 jen
každá čtvrá oběť.
Na přelomu tisíciletí bylo v rámci Nizozemska otevřeně konstatováno, že míra
zločinů, jako jsou loupeže, násilná trestná činnost obecně, vandalismus, narušování
veřejného pořádku a tzv. „protispolečenské chování“, je v zemi neúnosná a znamená
pro společnost značné materiální a psychologické náklady. Výslovně je zmíněno, že
– ve srovnání se zbytkem Evropy „liberální“ – rámec pro výskyt fenoménů prostituce
a „cofee-shops“ na sebe „nabaluje“ další kriminální či pololegální aktivity. Je proto
třeba důsledněji přikročit k vynucování dodržování určitých pravidel (nutných
například pro získání licence k provozování prostituce či cofee-shopů).63 Stav, kdy
policejní složka může vyhodnotit konkrétní hlášení o spáchání trestného činu za
62
Slight rise in Crime; in: Statistics Netherlands, 7. IX. 2000 <http://www.cbs.nl/nr/rdonlyres/d384df98-0241-4bd9-a16e2872df2cad9f/0/pb00e204.pdf>.
63
Bohman, M.; Krulík, O.; Beneš, J., Policejní sbory v zemích Evropské unie: Inspirace pro Českou republiku, Ministerstvo
vnitra, Praha 2009 (bez ISBN), s. 89 až 90.
Krulík, O., Nizozemsko a aktuální vývoj v oblasti potírání kriminality: Není „nizozemská cesta“ a aplikace EFQM už minulostí;
in: Policista, 3/2007, s. 39. ISSN 1211-7943.
15
„nehodné další aktivity“, se stal předmětem kritiky. Veřejnost špatně snášela stav,
kdy bylo ročně zhruba 80 000 hlášení o spáchání či důvodném podezření ze
spáchání trestného činu uloženo ad acta bez jakýchkoli procesních úkonů (stav
z roku 2003). Nedostatek policistů, soudců, vězeňských kapacit – to nesmí být
napříště užíváno jako omluva či výmluva pro nečinnost. Konkrétně viditelná
pochůzková činnost je nyní prioritou. Konkrétně justice musí zrychlit vyřizování
případů a „stlačit skluz“ nejméně o 40 000 čísel jednacích. Zakládání „ad acta“ je
třeba minimalizovat. Je třeba vyvinout tlak, aby byl případ uzavřen do 6 měsíců
od jeho předání státnímu zástupci. Ač dosud byla „na tapetě“ spíše policie, je třeba
medializovat průtahy způsobené právě justicí.
Otázkou je rovněž, jak vykázat úspěch. Názor, podle něhož hodnocení
policejní práce nemůže být založeno na čárkování nebo tvrdých datech, ale na
spokojenosti veřejnosti, je již minulostí. Policejní síly např. otevřeně deklarovaly
nutnost snížit nápad trestné činnosti v oblasti narušování veřejného pořádku o 20 až
25 % v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005. Výsledky (spokojenost veřejnosti,
ale i "tvrdá data") je třeba co nejčastěji vyhodnocovat, a to jak na celostátní, tak
na regionální i obecní úrovni. Volnost policistů při rozhodování v postupu při řešení
trestního případu musí být omezena. Kritéria, podle nichž se policie bude nebo
nebude zabývat konkrétním případem, a pravidla pracovních postupů budou
rámcově jasná a srozumitelná i laikům.
Zločin je přitom významně koncentrován do
větších aglomerací. Mapa popisuje počet zjištěných
loupeží v konkrétním okrsku za rok 2005 (nejméně
– 13 – zaznamenal rurální region Drenthe, nejvíce –
476 – region Amsterdam-Amstelland).64
Co se týče nejviditelnějších trendů v oblasti
zločinu,
řada
z nich
souvisí
s konceptem
Nizozemska jako „multikulturní země“ (prognostici
tvrdí, že do roku 2050 bude řada regionů země
obývána
v nadpoloviční
většině
potomky
přistěhovalců).65 Kriminální statistika k tomuto
tématu dodává:
 „Rodilí Nizozemci“ vynikají, co se týče činů vandalismu a poškozování cizí
věci, osoby původem z Turecka v násilné kriminalitě a „Maročané“ jsou
výrazní, co se týče kriminality majetkové.
 Roku 2007 zhruba 50 % osob ve věku 18 až 24 let, původem z Maroka
a žijících v aglomeraci Rotterdam, bylo alespoň jednou policejně vyšetřováno
(z toho 90 % opakovaně).
 Poměr recidivistů „rodilých Nizozemců“ a „osob s imigrantským pozadím“ je
asi 1 : 2,7.
 Poměr mezi „rodilými Nizozemci“ a „osobami původem z Maroka“, které se
dopustily zjištěného konfliktu se zákonem je velmi výrazný (1 : 3 mezi muži
a 1 : 3,7 mezi ženami – ty se dopouštějí zejména krádeží v obchodech).
64
Reijenga, P., Reducing Robberies: An Example of Successful Public-Private Cooperation, nedatováno.
Mezi nejpočetnější komunity imigrantů patří např. téměř 350 000 osob původem z Turecka, přes 300 000 ze Surinamu
a zhruba stejný počet osob z Maroka. Imigrantů z Nizozemských Antil a Aruby je registrováno přes 120 000.
Netherlands/Belgium: The link between crime and ethnicity; in: Islam in Europe, 25. VI. 2010
<http://islamineurope.blogspot.com/2010/06/netherlandsbelgium-link-between-crime.html>.
65
16
K tématu kriminality cizinců viz i tyto dva grafy z denního tisku. Vlevo66 etnický
profil a podíl pachatelů zjištěné trestné činnosti mezi lety 2000 až 2008 (odspoda
nahoru: Nizozemci, Maročané, Surinamci, osoby z Karibiku, osoby z Turecka).
Vpravo67 podíl populace osob původem z Maroka na zjištěné trestné činnosti ve 20
městech země (levý sloupec uvádí, kolik procent osob původem z Maroka v rámci
obce, starších 12 let, již bylo zapleteno do páchání zjištěné trestné činnosti; pravý
pak popisuje, kolik procent pachatelů zjištěné trestné činnosti v rámci obce jsou
osoby původem z Maroka).
4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do
několika podoblastí:
Rámec
zákonné
regulace
soukromých
bezpečnostních
služeb
Instituce
odpovědná
za vytváření
rámce regulace
Stěžejní normou v této oblasti je zákon ze dne 24. října 1997,
o soukromé bezpečnosti a o soukromých detektivních
společnostech (ten dále zpřesňují související nařízení ze dne
3. března 1999 a 2. prosince 2002).
Ministerstvo spravedlnosti (od roku 1993) a policejní sbor (výdej
průkazů všestranné způsobilosti, kontrola dodržování podmínek
akreditace, zjištěné nedostatky jsou sdělovány Ministerstvu
spravedlnosti a v případě podezření z trestné činnosti státnímu
zastupitelství).
66
Bronnen bij Allochtone criminaliteit: cijfers
<http://www.rijnlandmodel.nl/frames_list.htm?page=http://www.rijnlandmodel.nl/allochtonen/criminaliteit_cijfers_bronnen.htm&pa
ge_anchor=&code=5>.
67
Politie: steeds meer bendevorming criminele Marokkaanse jongeren, 12. III. 2010
<http://www.binnenlandsbestuur.nl/openbare-orde-en-veiligheid/nieuws/nieuws/politie-steeds-meer-bendevormingcriminele.152108.lynkx>.
17
Oblasti pokryté
regulací68
Požadavky
pro vstup
na trh
– na úrovní
právnické
osoby
Požadavky
pro vstup
na trh
– na úrovni
fyzické osoby
Omezení pro
vstup na trh
Další zvláštní
požadavky
(uniforma,
identifikační
průkazy)




Ochrana a ostraha movitého a nemovitého majetku.
Ochrana osob (bodyguarding).
Přeprava peněz a cenností.
Výroba a instalace elektronických zabezpečovacích zařízení
(alarmy, kamerové systémy).
 Soukromé vyšetřovací služby („detektivové“). 69
 Platná licence.
 Soukromé vyšetřovací (detektivní) agentury musí od roku 1993
pro zahájení činnosti získat souhlas ze strany Ministerstva
spravedlnosti.
 Soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní
kanceláře musí každoročně k 1. dubnu na příslušném formuláři
podávat informace o všech podstatných skutečnostech
a okolnostech svého podnikání. Hlášení se předkládá místně
příslušné policejní součásti.
 Platná licence.
 Věk alespoň 18 let.
 Završení povinné školní docházky (alespoň střední odborná
škola).
 Blíže neupřesněné „osvědčení o dobrém chování“.
 Management firmy požadující licenci je před jejím udělením
podroben screeningu v policejních databázích. Společnosti
s osobami s „kriminální minulostí“ v řadách managementu tak
nemohou licenci získat.
 V rámci sektoru nemohou působit osoby, u kterých neuplynulo
alespoň 8 let od doby, kdy ukončily trest odnětí svobody nebo
alespoň 4 roky od spáchání trestného činu, za který byly
potrestány jiným způsobem.
 Jedna firma nesmí zároveň vykonávat služby v oblasti
soukromé bezpečnosti a soukromé detektivní služby.
 Případné další prověrky osobnostní způsobilosti osob pro
konkrétní činnosti jsou prováděny na firemní úrovni.
Uniformy jsou pro personál firmy při výkonu činnosti povinné
(s výjimkou managementu). Jejich design musí umožňovat jasné
odlišení od uniforem „veřejných“ bezpečnostních sborů. Každý
pracovník musí být vybaven identifikačním průkazem, vydávaným
policejními orgány, a – v případě že přichází při výkonu činnosti do
styku s veřejností – i identifikační visačkou se svým jménem.
Poznávacím znamením personálu soukromých bezpečnostních
služeb je i stylizované písmeno „V“ (podobně jako v Belgii).70
68
Mezi nejobvyklejší „další“ aktivity firem, provozujících služby v oblasti soukromé bezpečnosti patří: provozování leteckých
přistávacích ploch a přístavů, požární ochrana, parkovací služby, provozování soukromých věznic.
69
Otázkou zůstává pokrytí tématu „konkurenčního zpravodajství“, jehož provádění je údajně pro řadu firem v rámci Nizozemska
„samozřejmostí“ (jednotky konkurenčního zpravodajství přímo podřízené vrcholovému managementu).
70
Achtervolgd door een Boa <http://forum.viva.nl/forum/thuis/achtervolgd_door_een_boa/list_messages/107746/9>.
Globe Security <http://www.globesecurity.nl/files_cms/elementen/pagina/799430.jpg>.
Aangeboden: Beveiligingsdiensten <http://facilitair.paginamarkt.nl/beveiligingsdiensten/368037.html>.
18
Střelné zbraně
Psi
Výcvik
Pravomoci
Sankce
Mzdy a
příplatky
Počet firem
Používání střelných zbraní personálem soukromých bezpečnostních agentur při výkonu jejich činnost je zakázáno.
Užívání psů v rámci sektoru je povoleno, za předpokladu držení
příslušné licence a absolvování povinného výcviku (psa i psovoda).
 Povinný výcvik závisí na povaze té které vykonávané činnosti
a je zahájen zhruba dva týdny před nástupem osoby do
zaměstnání (respektive na konkrétní posici).
 Nepovinné výcvikové kursy se mohou týkat oblastí, jako:
záchrana tonoucích, první pomoc, ochrana civilního letectví,
přeprava peněz a cenností, řidičské dovednosti, vztahy
k zákazníkovi, tlumení vyhrocených situací atd.
 Trvání výcviku (zakončeného vydáním osvědčení) je uváděno
2 až 3 týdny (kdysi se jednalo o mnohem menší pensum,
trvající 1 až 2 dny). Zhruba jeden rok po nástupu je pracovník
pod dohledem služebně staršího mentora.
 Výcvik může provádět konkrétní přijímající firma, ale v praxi je
pro tento účel často využíváno kapacit specialisovaných
institucí (certifikovaných pro tento účel Ministerstvem
spravedlnosti) jako jsou například Středisko pro expertní a
profesní vzdělávání (Economisch en administratief beroeps
onderwijs, ECABO)71 nebo Veřejné vzdělávací středisko
(Regionaal opleidingen-centrum, ROC)72.
Pravomoci personálu soukromých bezpečnostních služeb nepřevyšují pravomoci kteréhokoli jiného občana Nizozemska.
Existující rámec hovoří o blíže neupřesněných správních a trestních (v souladu se zněním trestního zákona) sankcích.
Úroveň mezd v rámci sektoru není v materiálech CoESS výslovně
uvedena. Nachází se zde pouze zmínka o tom, že „cena není
stěžejním aspektem konkurenceschopnosti a řada zákazníků
v Nizozemsku upřednostňuje kvalitu služeb“.
CoESS pro rok 2010 operuje s údajem 301 firem.73 To znamená
setrvalý pokles počtu firem a koncentraci sektoru v rámci menšího
počtu větších právnických osob (roku 2007 bylo uvedeno 320 firem
a roku 2003 dokonce 818 firem). Firem s více než 100 zaměstnanci
je v Nizozemsku asi 60, přičemž představují více než 85 %
zaměstnanců v rámci sektoru.
71
Kenniscentrum ECABO <http://www.ecabo.nl/>.
ECABO: Centre of Expertise on Vocational Education, Training and Labour Market <http://www.euroast.eu/spip.php?article24>.
72
ROC.nl <http://www.roc.nl/>.
Wikipedia: Regionaal opleidingencentrum <http://nl.wikipedia.org/wiki/Regionaal_opleidingencentrum>.
73
K tomu je třeba přičíst okolo 1 000 samostatně výdělečně činných osob, zaměstnávajících pouze „samy sebe“.
19
Zaměstnané
osoby
Služby pro
orgány
veřejného
sektoru
Obrat
Pracovní doba
Rovnost
příležitostí
Bezpečnost
a ochrana
zdraví při práci
5.

Počet osob působících v rámci sektoru zůstává po řadu let
stabilní, respektive se mírně snižuje (pro rok 2007 bylo uvedeno
33 158 osob, roku 2010 již jen 30 926 osob.
 V Nizozemsku v roce 1997 působilo 630 soukromých detektivů
(soukromých vyšetřovatelů). Novější data se autorovi
nepodařilo získat.
 Muži tvoří (podle různých odhadů) okolo 77 až 79 % osob
působících v sektoru (ženy tím pádem mezi 21 až 23 %).
 Většinou se jedná o osoby s nástavbou (výučním listem)
k základnímu vzdělání.
 Okolo 60 % personálu v rámci sektoru představují osoby ve
věku nad 35 let, není to tedy rozhodně doména studentských
brigádníků, ale stabilizovaný segment trhu s relativně nízkou
fluktuací.
Služby pro orgány veřejného sektoru jsou soukromými bezpečnostními službami v Nizozemsku prováděny údajně jen v omezené
míře (např. ostraha parkovišť pro konkrétní obce nebo se může
jednat o blíže neupřesněnou „výpomoc“ policejním či vězeňským
složkám).
Co se týče obratu v rámci sektoru, je tu zřejmý výrazný růst: roku
2002 představoval 1,070 miliardy eur, roku 2007 již o 1,3 miliardy.
Průměrná pracovní doba v rámci sektoru týdně činí mezi 35 až 40
hodinami (faktický průměr je okolo 38 hodin). Denní pracovní doba
je stanovena na 8 hodin, s přesčasem 10 hodin. Přesčas je možné
uložit v maximálním rozpětí 16 hodin měsíčně.
Problematika je řešena po linii všeobecně platné pracovní
legislativy (zákon o rovných příležitostech z května 2004). Zvláštní
důraz je kladen na usnadnění podmínek pro zaměstnávání žen,
cizinců,
handicapovaných
nebo
v minulosti
dlouho-době
nemocných osob v rámci sektoru.
Problematika je řešena po linii všeobecně platné právní úpravy
– rámcový zákon o pravidlech pro zaměstnance a zaměstnavatele
ohledně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců (Arbeidsomstandighedenwet, Arbowet).74
Profesní asociace zastřešující fungování sektoru soukromé bezpečnosti



Asociace pro soukromou bezpečnost (Vereniging van
Particuliere Beveiligingsorganisaties, VPB).
Platforma pokrývá okolo 80 firem, respektive 27 000 osob či
90 % sektoru.75
Nizozemská asociace bezpečnostních a pojišťovacích
managerů (Nederlandse Associatie van Risk en Insurance
Managers, NARIM).76
74
Arboportaal <http://www.arboportaal.nl/>.
Arbokennis ontsloten <http://www.arbokennisnet.nl/>.
75
Vereniging van Particuliere Beveiligingsorganisaties <http://www.vpb.nl>.
76
Nederlandse Associatie van Risk en Insurance Managers <http://www.narim.com>.
20
6.
Odborové platformy
Odborové vyjednávání, a to nejen v oblasti soukromé bezpečnosti
v Nizozemsku, probíhá údajně bez větších komplikací. Stěžejními tématy jsou
důchody, podmínky na pracovišti a možnosti předčasného odchodu do důchodu.
Odborová ústředna pro specializovaný a
řídicí personál (Vakcentrale Voor
Middengroepen en Hoger Personeel,
77
MHP Union)
asi 160
000
členů
z toho asi 4 500
až 5 000 v rámci
sektoru soukromé
bezpečnosti
Konfederace nizozemských odborových
federací (Federatie Nederlandse
Vakbeweging Bondgenoten, FNV
78
Bondgenoten)
490 000
členů
z toho asi 2 700
v rámci sektoru
soukromé
bezpečnosti
Křesťanská národní odborová unie
79
(Christelijk Nationaal Vakverbond, CNV)
350 000
členů
z toho asi 950
v rámci sektoru
soukromé
bezpečnosti
Chcete vědět víc?
Informace k tématu „konkurenčního zpravodajství“ (nejen) v Nizozemsku.80
Ilustrace
Vozidla soukromých bezpečnostních služeb v Nizozemsku (někdy používají
stylizované „V“, často však i šikmé pruhy, obvyklé pro vozidla veřejné služby).81
77
Převažují více placené profese, včetně pracovníků bank, pilotů atd.
Vakcentrale Voor Middengroepen en Hoger Personeel <http://www.vakcentralemhp.nl/home.asp>.
78
Federatie Nederlandse Vakbeweging Bondgenoten, FNV Bondgenoten <http://www.fnvbondgenoten.nl/>.
Federatie Nederlandse Vakbeweging <http://www.fnv.nl/publiek/>.
Wikipedia: Federatie Nederlandse Vakbeweging <http://en.wikipedia.org/wiki/federatie_nederlandse_vakbeweging>.
79
Christelijk Nationaal Vakverbond <http://www.cnv.nl/>.
80
Competitive Intelligence Best Practices Event at SCIP Benelux June 2003, 2012
<http://www.rodenberg.nl/publications/rechts13-1.php>.
Strategic and Competitive Intelligence Professionals, Falls Church <http://www.scip.org/>.
81
Particuliere Beveiligingsvoertuigen <http://www.hulpverleningsforum.nl/index.php?topic=24667.100>.
Mc Cue, J., Smart toepassingen; in: Hulpverleningsforum, 9. II. 2012
<http://www.hulpverleningsforum.nl/index.php?topic=60035.20>.
Hoe zou volgens jou de ideale dienstauto voor de beveiliging eruit zien?; in: Image Shack
<http://imageshack.us/photo/my-images/28/foto2rwh.jpg/>.
21