Tento projekt byl spolufinancován ze zdrojů EU v
Transkript
Tento materiál je vydán v rámci projektu „Vítejte v Orlických horách“, který je spolufinancován Evropskou Unií a Královéhradeckým krajem. Od 3. června do 28. září opět jezdí víkendové cyklobusy do Orlických hor. Provoz zajišťují firmy Audisbus, Orlobus, ČSAD a některé vlaky ČD přepravující kola. Bližší informace naleznete na plakátech a prospektech, které obdržíte na všech informačních místech samostatně, ale i jako přílohu k těmto novinám. Pohled na hlavní hřeben Orlických hor s obcí Deštné v Orlických horách v popředí Tento projekt byl spolufinancován ze zdrojů EU v rámci iniciativy Interreg III A prostřednictvím Euroregionu Glacensis O názvu Sudety Pohled na hřeben Orlických hor z úrodného podhůří Vážený čtenáři, protože čtete tyto řádky, předpokládáme, že zřejmě máte zájem o Orlické hory, ať již jako jejich návštěvník, či stálý obyvatel. Děkujeme vám za vaši důvěru a přejeme hezké počtení. Při vzniku těchto novin si redakční rada vytyčila nelehký úkol. Co nejvíce vás informovat o Orlických horách a dění v nich. Je jasné, že co do množství informací nechceme nahrazovat již existující průvodce, ale přesto budeme rádi, když vám naše noviny pomohou a na následujících stránkách naleznete zprávy, které vás budou zajímat. Možná že dnes, v době počítačů a internetu, se mohou zdát noviny přežitkem, ale přesto se domníváme, že pár novinových listů zastrčených někde v batohu je přece jenom na hřebeni hor přístupnější než počítač. Snad s výjimkou nejmodernějšího laptopu nebo notebooku s bezdrátovým přenosem. Ale řekněme si upřímně, kdo by se s ním na hory tahal? Proto alespoň v koutku duše doufáme, že naše snažení přece jen bude něco platné. Hned v úvodu ale musíme sebekriticky přiznat, že všichni přispívající jsou patrioty tohoto krásného koutu naší vlasti, a proto vás prosíme, abyste omluvili naše někdy až přílišné nadšení, s jakým propagujeme naše hory a jejich podhůří. (Ale že je u nás krásně, co?) Táhlý modravý pás Orlických hor se zvedá na severovýchodě východních Čech. Rozkládá se v těsné blízkosti hranice s Polskem v délce přes 50 km ve směru severozápad - jihovýchod. Jejich nepříliš vysoké vrcholy s táhlými hřbety, připomínající krásné ženské boky, jim dávají specifickou krásu. Každý návštěvník si ji zřejmě najde v něčem jiném. Někdo bude nadšen, možná až dojat zádumčivostí pralesa Bukačka, jiný bude obdivovat nádherné výhledy do podhůří na české či polské straně. Třetí bude zase uchvácen krásou zachovalé lidové architektury nebo pískovcových barokních soch dochovaných na mnoha místech našeho regionu. A čtvrtý si najde něco úplně jiného. Protože bychom měli, jak říká pan doktor R. Hrušínský ve filmu „Vesničko má středisková“, vědět, do čeho jdeme, dovolte nám na úvod alespoň malé zeměpisné přiblížení. Trocha zeměpisu Orlické hory mají výrazný sklon na polskou stranu, zatímco na straně české se zvolna snižují až do úrodného Polabí, které tvoří Orlická a Východolabská tabule. Tento charakter a sklon je dán jeho vznikem - rozlámáním a vzpříčením zemské kry. (pozn.: Dobře tento charakter uvidíte, budete-li stát na vrcholu Šerlich nad Masarykovou chatou a podíváte se směrem k Velké Deštné) Geologicky jsou hory součástí orlicko - kladského krystalinika. Setkáváme se i s názvem orlicko-sněžnické krystalinikum. Geomorfologicky patří do Sudetské soustavy (podsoustava Střední Sudety) a můžeme je rozdělit do tří částí: Deštenská hornatina, Mladkovská vrchovina a Bukovohorská hornatina. Deštenská hornatina je severozápadní, nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší část Orlických hor. Hřeben tvoří od severu Vrchmezí (1084 m), Šerlich (1027 m), Malá Deštná (1090 m), Velká Deštná (1115 m - nejvyšší hora Orlických hor), Jelenka (1097 m), Koruna (1099 m), Homole (1001 m), Tetřevec (1043 m), Kunštátská kaple (1035 m) a Anenský vrch (995 m). Severovýchodní příkrý svah je založen na zlomové tektonické linii. Jihozápadní svahy vybíhají rozsochami, např. Sedloňovský vrch (1050 m), Maruša (1042 m) a Zakletý (991 m), oddělenými přítoky horní Bělé, Zdobnice a Říčky. Hlavními horninami jsou krystalické břidlice (ruly a svory), vzácněji kvarcity a krystalické vápence. V Orlickozáhorské brázdě se zachovaly křídové sedimenty. Mladkovská vrchovina je nejmenší a nejníže položenou částí Orlických hor. Odděluje hornatinu Deštenskou od Bukovohorské. Nadmořská výška zde kromě nejvyšších vrchů Adam (765 m) a Studený (720 m) nepřesahuje 700 m. Hřbet Orlických hor zde protíná Divoká Orlice romantickým údolím tzv. Zemské brány a Tichá Orlice v blízkosti Studenské skály. Bukovohorská hornatina představuje východní výspu Orlických hor, oddělenou hlubokým údolím již vzpomínané Tiché Orlice. Červenovodské sedlo (815 m) ji dělí na severní část, které dominuje Suchý vrch (995 m), a jižní část s Bukovou horou (958 m), která dala této části jméno. Naše pohoří má sourozence v Polsku Bystřické hory (Góry Bystrzyckie). Protože se na ně budeme často při svých cestách dívat, trochu si je přiblížíme. Tvoří jeden z nejrozsáhlejších horských masivů Sudetské geomorfologické soustavy, do které patří i Orlické hory, s nimiž se táhnou rovnoběžně. Jsou od nich odděleny na severozápadě úzkým a hlubokým údolím Bystřice Dušnické a na jihozápadě malebnou rozlehlou dolinou Divoké Orlice. K východu a severovýchodu klesají do údolí Nysy Kladské a do Kotliny Kladské. Nejvyšší horou je Jagodna (978 m), další Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory vznikl v roce 1992 s cílem chránit a podporovat společné zájmy obcí, zejména spolupracovat při obnově a rozvoji venkova, koordinovat činnost v oblasti cestovního ruchu a podporovat hospodářsko-sociální a kulturní rozvoj v severozápadní části Orlických hor a podhůří. Sdružuje celkem 29 členských obcí: Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bohdašín, Borová, Bystré, Česká Čermná, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobřany, Chlístov, Janov, Javornice, Kounov, Liberk, Lukavice, Nový Hrádek, Ohnišov, Olešnice v Orlických horách, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Rokytnice v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Val, Zdobnice. DSO společně realizoval řadu úspěšných projektů, mezi něž patří např. Cyklobusy do Orlických hor, Cyklotrasy Orlických hor, Trasy pro lyžařskou turistiku Orlických hor (údržba a značení běžeckých tras), Horská informační centra, ale i např. „Putování Kačenčinou pohádkovou říší“. Ve spolupráci s Euroregionem Glacensis a RDA Rychnov nad Kněžnou jsme se naučili čerpat peníze z evropských rozvojových fondů, spolupracujeme s polskými partnery a těšíme se, že budeme i nadále úspěšní a v našem regionu to bude vidět ke spokojenosti všem, kteří tu žijí, ale i těch, kteří náš krásný kraj navštíví. senátorka Václava Domšová, předsedkyně Dobrovolného svazku obcí Region Orlické hory vrcholy Lomnická Rownia (896 m), Czerniec (891 m), Smolna (865 m) a Wolarz (850 m). Bystřické hory jsou ploché, porostlé lesem s četnými rašeliništi. Podorlická pahorkatina, neboli Podorlicko, je mnohem širší než samotné pohoří, což je samozřejmě dáno geologickým vývojem. Na západě se zvolna snižuje až k Týnišťské kotlině a Třebechovické křídové tabuli. Tato pahorkatina začíná vrchem Dobrošov u Náchoda a její směr je přibližně určen linií Dobrošov - Nové Město nad Metují - Slavětín nad Metují - České Meziříčí - Třebechovice pod Orebem - Týniště nad Orlicí - Borohrádek - Choceň - Ústí nad Orlicí - Letohrad - Jablonné nad Orlicí - Lichkov. Podíváme-li se na hřeben Orlických hor z podhůří, vidíme zřetelně, jak výrazné svahy, vytvářející uzavřená údolí, postupně přecházejí do ploché České tabule a Polabských tabulí.Z hlediska geologické stavby zde nacházíme obdobné horniny jako ve vrcholových partiích. Přidávají se fylity, amfibolity a zelené břidlice. Zajímavý je tzv. novoměstský fylit, tvořící v Pekelském údolí časté zlomy s výrazným vrásněním. V nižších partiích se už prosazuje období křídových moří, především opukami a slínovci, mnohdy překrytými vrstvami spraší. V okolí Třebechovic pod Orebem, Týniště nad Orlicí a Borohrádku se setkáváme se zbytky pískovců a mohutnými slojemi písků a štěrkopísků. Za zmínku stojí dvě geologické odchylky, a to gabrodiorit - Špičák u Deštného v Orlických horách a granodiorit - okolí Nového Hrádku, Olešnice v Orl. horách a lom u Litic. Zájemcům o podrobnější informace doporučujem odborné publikace, jako např. Příroda Orlických hor a Podorlicka, Zbyněk Roček a kol. Budete-li cestovat po polské straně Orlických hor, asi vás překvapí časté užívání názvu Sudety pro oblast našich severních pohraničních hor (od Lužických až po Jeseníky). I u nás najdete v odborné literatuře začlenění Orlických hor buď do Krkonošsko–jesenické soustavy, nebo do Sudetské geomorfologické soustavy. Mezi českou veřejností má slovo Sudety poněkud neblahý význam, ale je to význam pouze historický nikoli zeměpisný. Jak to tedy vlastně je? Původ slova Sudety není zcela jednoznačně vysvětlen, ale převážná většina odborníků se přiklání k názoru, že pochází z keltštiny. Slovo Sudéta má gramatický základ sud – kanec a příponu –éta, což znamená les. Původní význam tedy zněl „les kanců“ nebo „les divokých sviní“. V některých pramenech dokonce nalezneme i odkaz na literaturu. V roce 150 našeho letopočtu (nalezneme i r. 130) použil geograf Claudius Ptolemaios na své mapě střední Evropy označení „Sudéta óre“ pro oblast Krušných hor a přilehlých horstev. Ve svém spise Geographica Hyphegesis pak používá výraz „Sudéta Montés“. Vzhledem k tomu, že největšího rozmachu dosáhla keltská sídla, tzv. oppida, na našem území ve 2. a 1. st. př. n. letopočtem, lze předpokládat, že názvy přežily mezi obyvatelstvem, které zůstalo na našem území do doby Ptolemaiovy. S názvem „Sudetská soustava“ se v moderní době setkáváme v orografickém členění Československa z r. 1945, které zpracoval prof. Hromádko, i v práci V. Häuflera, J. Korčáka a V. Krále z roku 1960. Dnes se v odborné literatuře setkáme s oběma názvy. Jak s Krkonošsko-jesenickou, tak Sudetskou soustavou. Inu, ani zeměpisné názvy to nemají lehké. Mapa Orlických hor se všemi 29 obcemi. M ALÉ POVÍDÁNÍ O HISTORII O RLICKÝCH HOR V historii nesehrály Orlické hory významnější roli, kterou by se natrvalo zapsaly do dějin. Nebyl pro ně dlouho ani jednotný trvalý název. První společný název pro tyto hory zaznamenává v polovině 17. století Bohuslav Balbín a nazývá je horami Slezskými. Alois Jirásek se zmiňuje o tom, že se těmto horám říkalo hory Kladské. Skutečně asi nejstarší známý název nacházíme v zemských deskách ze 16. století. Nejsevernější část pohoří se nazývala hory Frymburské, podle hradu Frymburk u Nového Hrádku. Hlavní hřeben je nazýván Vrchmeze a jihovýchodní část hory Kunštátské. Později se pro střední část, tzn. Vrchmeze a hory Kunštátské, ujal název Kačenčiny hory. Setkáváme se s ním hlavně v různých kronikách v podhůří. Zachytila jej i Božena Němcová v Babičce a Alois Jirásek v Pamětech. Oba shodně připomínají pověst o Krakonošových záletech za milou Kačenkou. A kdo je ona „milá Kačenka“? Mladá a krásná dívka, princezna Orlických hor. Spravedlivá a dobrotivá. Své hory spravuje rozvážně, poctivým řemeslníkům a dobrým lidem pomáhá, ale nepoctivce, lajdáky a povaleče tvrdě trestá. Mladá paní našich hor se zalíbila Krakonošovi, ale jí se nelíbí on, starý mrzout. Krásná dívka tedy Krakonošovy nabídky odmítá, sice jemně a citlivě, ale vládce sousedních hor se cítí uražen. A tak v kronikách nacházíme poetické lidové vysvětlení častých větrů vanoucích v této oblasti: vítr od Krkonoš - Krakonoš jde za Kačenkou, vítr od Orlických hor (silný, prudký, nárazový vítr, provázen častými polomy) - Kačenka odmítla Krakonoše, ten se zlobí a vrací se domů. Pokud se při návratu rozpláče, rozvodní se horské potoky a řeky. Více se dočtete v knize „Pohádky z Orlických hor“ (I. a II. díl). Opustíme-li kroniky a pohádky a začteme-li se do archivů, zjistíme, že jednotlivé části hor se často nazývaly podle panství - tedy hory Frymburské, Opočenské, Rychnovské, případně Černíkovické. Název Orličí, později O r l i c k é hory zavedl F. X. Zippe v přehledu Královéhradeckého kraje, psaného pro Sommerovu Topografii Čech z r. 1836. Soudí se, že vycházel z názvů řek, které hory z obou stran obtékají, i když ani jedna nepramení v jejich masivu. Archeologické nálezy dokazují, že podhůří Orlických hor bylo osídleno již v paleolitu (starší době kamenné). Důkazy si můžeme prohlédnout v Městském muzeu v Dobrušce, ve sbírkách Jana Klena - kamenné nástroje, soška medvěda, zdobený mamutí kel a jiné. Řada dalších nálezů, dokonce i římského původu (Krčín u Nového Města nad Metují, Týniště nad Orlicí), svědčí o využívání této oblasti jako významné obchodní stezky do Kladska. Přibližně tisíc let před naším letopočtem žil v této oblasti lid popelnicových polí (v Čechách i ve Slezsku). Z této doby je poprvé doloženo silné osídlení okresu Rychnov nad Kněžnou. Především mladší doba bronzová je zastoupena bohatě. Nejlépe byla na našem území prozkoumána pohřebiště. Jako příklad můžeme uvést Třebešov (153 hroby), Kostelec nad Orlicí (170 hrobů, z nichž část patří už do doby železné), Dobruška, Domašín u Černíkovic. Hroby obsahovaly několik nádob. Jedna z nich zastávala funkci popelnice, v ostatních byly uloženy milodary. Vzácně byly objeveny i milodary bronzové - drobné ozdoby, některé poškozené žárem. Byla nalezena i zemědělsky zaměřená sídliště, např. Doudleby nad Orlicí, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Opočno, Třebešov aj. Významná byla hradiště, zatím zjištěna ve Velké Ledské a na Chlumu v Mělčanech u Dobrušky. Podle nálezů můžeme říci, že zde zřetelně vystupuje kultura lužická (1300 - 1000 let př. n. l.) a slezskoplátenická (1000 - 700 let př. n. l.), která zde přetrvala do doby železné. Jak jsme již uvedli, do doby železné přešla plynule kultura slezskoplátenická. Přestože je v této době známo osídlení východních Čech Kelty, nálezy, které by dokazovaly jejich vliv na náš region, jsou ojedinělé. Sídliště z tohoto časového úseku jsou známa z Bolehoště, Českého Meziříčí, Doudleb nad Orlicí, Kostelce nad Orlicí a Třebešova. Některá z těchto sídlišť postupně přežívala až do období kolem přelomu letopočtu, kdy se začal projevovat vliv Germánů a Říma. Na konci čtvrtého století našeho letopočtu začíná období, které nazýváme stěhováním národů. Vrcholí v šestém století našeho letopočtu příchodem Slovanů na naše území. V prvním tisíciletí našeho letopočtu zde žil pravděpodobně (dle nálezů) slovanský kmen Charvátů. Historicky je doloženo panství Slavníkovců, které sahalo ze středních Čech přes Kladsko až hluboko do Slezska. Po vyvraždění Slavníkovců r. 995 připadlo panství Přemyslovcům a od té doby zůstalo součástí českého státu. První místo, které máme v podhůří písemně doloženo, je Opočno, a to roku 1068. I když je první zmínka o Opočně spojena s významným aktem celostátního významu - volbou biskupa na Dobeníně, nesmíme ji ztotožňovat s počátky města. Podle historiků se spíše jednalo o hradiště, pravděpodobně z přelomu 10. a 11. století, (podle J. Ptáčka se pravděpodobně jednalo o slovanské správní hradisko) zatímco město se vyvíjelo později, více až ve 14. století. Přesto zůstává Opočno jedním z nejstarších, písemnými prameny doložených sídlišť v podhůří Orlických hor. Zřejmě ve 13. století byl založen cisterciácský klášter Svaté pole (písemné zprávy jsou podle Jaroslava Lásky z roku 1273 - věrohodnost dřívějších zpráv se zkoumá), který byl za husitských válek zničen roku 1420. Dnešní obec Klášter nad Dědinou připomíná místo, kde jmenovaný klášter stával. Jeho původní obyvatelé, mniši, se podíleli na zřizování osad v podhůří i na církevní správě v osídlované oblasti. Další samostanou kapitolou jsou obchodní stezky, které přecházely přes hory na třech místech: u Náchoda, v Olešnici v Orl. horách a mezi obcemi Deštné v Orl. horách a Kunštát. Procházela tudy stezka Kladsko - Polská, Bystřická a odbočka stezky Trstenické. Specifický význam měly stezky, zvláště pak jejich strážnice (Rovné, Ohnišov) při obraně země. Z té doby pocházejí i počátky hradů v podhůří. Některé jsou již v troskách - Dobřany, Výrov u Nového Města nad Metují, Potštejn, Litice, Frymburk u Nového Hrádku - a na místech jiných Dobová litografie zámek Rychnov nad Kněžnou od Johana Venuta z roku 1818 stojí honosné zámky - Rychnov nad Kněžnou, Opočno, Náchod. Některé můžeme navštívit, abychom si udělali představu o jejich mohutnosti a uvědomili si, že s jejich vznikem začíná kolonizace našich hor. První vlnu tvořili obyvatelé vzpomínaných hradů, a to především lid rodu Drslaviců z Plzeňska, který osídlil severní části hor (Dobřany, Opočno, Frymburk), a lidé pánů z Drnholce, kteří založili Rychnov nad Kněžnou (asi před r. 1258). Druhá vlna probíhá ve 14. století za vlády Karla IV. Osídlení dosahovalo až k úpatí samých hor s výběžky v oblasti Deštného a Rokytnice. Husitské hnutí Orlické hory příliš nezasáhlo. Výrazněji se projevilo v podhůří, zvláště v okolí Třebechovic pod Orebem a Opočna. Za panování Jiřího z Poděbrad došlo k uklidnění situace v zemi a znovu se obnovila pozice měst. Období do třicetileté války znamenalo výrazné hospodářskospolečenské změny, většinou k lepšímu. Jednalo se o rozvoj těžby a širšího využití dřeva (horské oblasti), sklářství (okolí Deštného), textilnictví (soukenický cech v Rychnově nad Kněžnou) a zpracování železa (Nový Hrádek a Olešnice v Orlických horách - hamry, Skuhrov nad Bělou - hamr u obce Hamernice). Vzestup moci měšťanstva v období renesance reprezentuje především dobrušská radnice z druhé poloviny 16. století s věží vysokou 45 m. Tato stavební dominanta starobylého městečka je dokladem městské samosprávy. Je škoda, že se nedochovala alespoň část některého města v jeho čistě renesanční podobě. Pozdější barokní přestavby, a zvláště rozsáhlé a časté požáry způsobily, že se tvářnost sídel zcela změnila a my dnes nacházíme podobu podloubí a „podsíní“ renesančních domů pouze v Novém Městě nad Metují. Do oblasti hor tvrdě zasáhla bělohorská bitva a následná tuhá rekatolizace. Zde stačí připomenout díla Aloise Jiráska. Husitská myšlenka však v lidech žila i nadále, o čemž svědčí lidová povstání v roce 1628 a následně v 18. století až po revoluční rok 1848. Sedmnácté století prudce zabrzdilo dosavadní rozvoj měšťanstva. Řada panství byla zkonfiskována a předána cizí šlechtě, která neměla zájem na rozvoji měst, spíše podporovala rozvoj vlastních statků a sídel. Roku 1668 byl přestavěn tzv. starý zámek v Kostelci nad Orlicí. V letech 1655 - 61 probíhá rozsáhlá barokní úprava zámku v Novém Městě nad Metují pod vedením Carla Luraga. Byla zahájena velkolepá a nákladná barokní přestavba rychnovského zámku pod vedením architekta Santiniho v letech 1713 - 1727. Rekatolizační snahy se projevily především v rozmachu církevního stavitelství a sochařství. Právě koncem 17. století a v průběhu 18. století byla v našem okrese postavena převážná většina kostelů, často monumentálních rozměrů. Připomeňme si alespoň barokní přestavbu kostela Nejsvětější Trojice u zámku v Rychnově nad Kněžnou, provedenou Janem Santinim v letech 1712 - 15, nové kostely v Deštném, Českém Meziříčí a jiných místech. Největší stavbou této doby je kapucínský klášter v Opočně, postavený v letech 1676 - 77 pod vedením architekta Minelliho. Baroko nám zanechalo i celou řadu kamenných plastik, se kterými se budeme setkávat ma svých cestách krajem. Připomeňme si alespoň jména některých tvůrců: rodinu Pacáků (žáků Matyáše Brauna), dílnu Mělnických z Vamberka, Ondřeje Deckera z Hradce Králové a rodáka z Liberka, Filipa Jakuba Prokopa, působícího později ve Vídni a spíše se už prosazujícího v klasicismu. V 18. století se začínají projevovat barokní vlivy v charakteru některých městských staveb, např. v Opočně a Rokytnici v Orl. horách, ale také i v lidové architektuře. I když byly již mnohé přestavěny, nacházíme ukázky původní barokní lidové architektury např. v Olešnici v Orl. horách, Deštném v Orl. horách, Rokytnici v Orl. horách, Sedloňově, Dobřanech a dalších místech podhůří. Velmi výrazným obdobím v dějinách našeho regionu je národní obrození. Zde je na místě připomenout lidové písmáky, kronikáře, kantory a všechny ty drobné bezejmenné postavičky, které měly podíl na obnově českého jazyka. Za všechny připomeňme alespoň některé: František Vladislav Hek (1769 - 1847), kupec v Dobrušce, známý z díla Aloise Jiráska jako F. L. Věk. Michal Silorád Patrčka (1787 - 1838), kupec v Solnici, rovněž známý z románu F. L. Věk Josef Liboslav Ziegler (1782 - 1846), kněz v Dobřanech, přítel a spolupracovník Josefa Dobrovského. Magdalena Dobromila Rettigová (1785 1845), žena magistrálního rady v Rychnově nad Kněžnou, autorka první české kuchařky. František Martin Pelcl (1734 - 1801), rodák rychnovský, první profesor českého jazyka a literatury na Karlově univerzitě. Josef Mnohoslav Roštlapil (1801 - 1888), kněz v Opočně a Dobrušce, účastník Slovanského sjezdu v Praze r. 1848 spolu s Janem Karlem Rojkem, knězem z Nového Města nad Metují. Rozklad feudálního systému a rozvoj nových forem práce se v naší oblasti prosazoval opožděně. Příčinou byl především zemědělský charakter oblasti a monopol velkostatků v Opočně, Rychnově nad Kněžnou, Černíkovicích, Borohrádku, Častolovicích a v Rokytnici v Orl. horách. Teprve v šedesátých letech 19. století vznikají první textilní továrny kapitalistického charakteru, jako např. v Rychnově nad Kněžnou, Solnici, Náchodě a v jiných mís- Základní zásady pohybu v horách Nikdy se nechlubte, že jste hory pokořili. Pokořit horu nelze. Vždycky bude silnější a dokáže nás o tom lehce přesvědčit. Buďme šťastni, že nás hora přijala a ukázala nám svou krásu. Zásada horolezců a vysokohorských turistů Orlické hory nejsou žádné velehory, ale i přesto dovedou být zlé a ukázat svou skutečnou sílu. Proto doporučujeme dodržování následujících zásad. 1. Zvažte výkonnost, zdatnost a současnou trénovanost svou i přátel, se kterými se vydáváte na túru. Nepřeceňujte se. 2. Podle povětrnostní situace vybírejte výlety. 3. Ve své výzbroji a výstroji nezapomeňte na dobré obutí a náhradní oblečení. Vyplatí se pláštěnka nebo dobrá bunda. Nezapomeňte, že jste v horách. tech. Přesto ale domácká textilní výroba ještě dlouhou dobu tvořila zdroj příjmů místních obyvatel a v mnoha chalupách zpíval stav ono známé „na cukr, na kafe“. Postupně nové výrobní formy pronikly i do jiných oborů, např. do železářství (slévárna ve Skuhrově) a stuhárenství (Dobruška). V sedmdesátých a osmdesátých letech devatenáctého století se v kraji objevily železniční koleje, které přinesly další oživení obchodu a průmyslu. (14. ledna 1874 Hradec Králové Týniště nad Orlicí - Lichkov, 25. července 1875 Choceň - Broumov, i když nejmladší podorlická lokálka Opočno - Dobruška vyjela na trať teprve až 1. listopadu 1908) Velmi výrazně zasáhla do historie i tvářnosti našeho regionu druhá polovina třicátých let 20. století. Na obranu proti hitlerovskému Německu byla budována pevnostní linie po celé délce Orlických hor. Tuto linii tvořily jak malé „sruby“, tak i velké pevnostní objekty jako Dobrošov, Hanička, Adam, Bouda. Stavba zasáhla krajinu budováním sítí zákopů a přístupových komunikací. Mnichovský diktát však celé Orlické hory odtrhl od republiky a značně omezil život regionu. Do odboje proti fašismu se zapojili obyvatelé hor i podhůří. Někteří jako přímí účastníci bojů mimo území republiky na všech frontách v Evropě a Africe, jiní jako příslušníci odboje vnitřního, zvláště v okolí Týniště n. Orlicí a Borohrádku. Jako příklad uveďme generála Karla Klapálka, rodáka z Nového Města nad Metují, který prošel boji ve Francii, Africe a na Dukle, interbrigadistu Vendelína Opatrného z Týniště n. Orlicí, který padl při osvobozování východního Slovenska 31. 10. 1944 nebo manžele Kašparovy, Václav (popraven 6. 1. 1943 v Brandenburgu) a Růžena (umučena 14. 8. 1943 v Osvětimi), z Petrovic u Týniště n. Orlicí, kteří ve své hájovně poskytovali útulek řadě osob stíhaných gestapem. Válka krutě postihla i židovské občany našeho okresu. Převážná většina z nich byla deportována a umučena. Například v Dobrušce celá obec židovská (40 osob) od čtyřletých dětí až po penzisty, v Rychnově nad Kněžnou bylo deportováno 124 Židů. Začátkem roku 1945 zahynul v koncentračním táboře rychnovský rodák, spisovatel Karel Poláček. Předložit čtenáři kompletnější historii regionu by jistě znamenalo napsat knihu, a protože jsme chtěli pouze maličko dějepisu, doporučujeme zájemcům o bližší poznání bohaté historie našeho kraje muzea v Rychnově nad Kněžnou, Dobrušce, Novém Městě nad Metují, Vamberku a Deštném v Orl. horách, popř. další literaturu. -jlu- není motocykl nebo auto, nemá motor. Záleží na vaší síle a současné zdatnosti. 7. Při cestách na kole respektujte označení prudkých sjezdů a ostrých zatáček. 8. Správa CHKO OH v Návštěvním řádu zakazuje pohyb horských kol na cestách bez asfaltového povrchu. 9. Přesto, že výlety v podhůří jsou méně náročné, doporučujeme i tam dobrou přípravu a dodržování uvedených zásad s tím, že v nouzi se spíše obrátíte na Policii ČR nebo na číslo 155 zdravotnické záchranné služby. Při potížích v horách volejte Horskou službu Deštné v Orlických horách tel.: 494 663 152, mobil: 606 725 102-3 Říčky v Orlických horách tel.: 494 595 735, mobil: 606 725 100 4. Zapisujte se do knihy túr nebo informujte vedoucího chaty o plánovaném cíli svého výletu a předpokládaném čase návratu. Čenkovice tel.: 465 391 100, mobil: 606 725 101 5. V případě, že nemůžete dorazit na místo svého ubytování včas nebo máte komplikace na cestě, snažte se telefonicky informovat chatu nebo Horskou službu. tel.: 602 385 555 6. Nechoďte nikdy sami! V případě nehody nemáte nikoho, kdo by zavolal pomoc. Doporučujeme minimálně tříčlenné skupinky návštěvníků. Pohybujete-li se na kolách, nezapomínejte na technický stav svého dopravního prostředku. Pozor, kolo Dispečerská linka tísňového volání: - propojeno s linkou 150, 155, 158 K A Č E N Č I NA P O H Á D KOVÁ Ř Í Š E Malebným koutem severovýchodních Čech jsou Orlické hory. Oblé vrcholy hor nevzbuzují strach jako příkré stráně Krkonoš, ale spíše navozují příjemný pocit něžné krásy. Příroda, často i nedotčena lidskou rukou, hrady, zámky i dřevěné příbytky horalů vás naladí tak, že často čekáte, že z roubené chaloupky vyjde starý písmák z Jiráskových románů, či prostá kořenářka z pohádek. A možná, budete-li mít štěstí, potkáte i samu paní hor, princeznu Kačenku, jak se prochází se svým sousedem a přítelem Krakonošem. Ale pozor, oba jsou to mocné pohádkové bytosti a mohou se zjevovat v nejrůznějších podobách. Celičký kraj je plný pohádek, které zapsali B. Němcová, J. Š. Kubín, J. Jech, A. Špinler, V. Šplíchal, J. Lukášek a další autoři. Pohádkové postavičky najdeme snad v každé vsi. To vše vedlo Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory v září roku 2002 k vyhlášení „Kačenčiny pohádkové říše“, která si dala za cíl zpříjemnit našim návštěvníkům, a hlavně jejich dětem pobyt pohádkou. Turisté se tak mohou setkat s Kačenkou při slavnostech, jako je např. Rozloučení se zimou, v letních měsících tavení skla dřevem, ale také i s jinými „pohádkovými obyvateli“ Orlických hor. Ať už při zmíněných slavnostech, či v pohádkových emblémech horských obcí, které navrhla výtvarnice Jarmila Haldová, či na jídelních lístcích našich pohostinských zařízení nebo i jinde. Snahou projektu i všech, kteří se o „Kačenčinu pohádkovou říši“ starají, je přiblížit návštěvníkům nejenom kraj, ale i jeho pohádky, další lidovou slovesnost, ale i pohostinnost místních horalů. Aby se cítili „U nás jako v pohádce“ TIP NA LÉTO Blíží se léto, čas prázdnin a dovolených, mnozí z nás se chystají do zahraničí, nebo plánují pobyt v některém z tuzemských rekreačních středisek. Pro ty, kteří se z jakýchkoli důvodů nikam nechystají, a přesto by rádi strávili prima dovolenou, mohu z vlastní zkušenosti doporučit následující tip. Již dlouho jsme si s rodinou říkali, že by nebylo špatné lépe poznat naše krásné Orlické hory. V rámci svého rozhodnutí jsme velice uvítali vznik projektu - Vandrování po Kačenčině pohádkové říši. V dostatečném předstihu před termínem dovolené jsme si zakoupili Vandrovní knížky s návodem a se seznamem razítkovacích a kolkovacích míst. (Vandrovní knížka stojí 60,- Kč a může si ji zakoupit buď každý člen rodiny zvlášť, nebo rodina jednu dohromady.) Na základě seznamu razítkovacích a kolkovacích míst byl naší rodinou po večerech vypracován podrobný rozpis trasy s předpokládaným počtem ujetých kilometrů na každý den. Dále jsme si vypsali zajímavosti, které stojí za to zhlédnout (betlém, muzea, galerie, opevnění atd.). V neposlední řadě jsme si zamluvili přenocování na vybraných místech našeho vandrování. Nastal den D, hodina H. Za ranního kuropění jsme odhodlaně šlápli do pedálů. Za prvním razítkem jsme nemuseli moc daleko. Frymbulína nám do Vandrovní knížky natiskli doma na Novém Hrádku v prodejně potravin pana Grima. Zároveň jsme si zde zakoupili sušenky a pití na cestu a k razítku nám přibyl i první kolek. A pak jsme již polykali kilometry a obdivovali některá nám dosud neznámá místa Orlických hor. Část trasy (Orlické Záhoří - Bartošovice) vedla i Polskem. Pro větší názornost a představu o trase předkládám následující tabulku. Na dokreslení celého našeho putování je na vedlejší straně ukázka z našeho „Palubního deníku“. List z našeho palubního deníku Ukázka pohádkového listu Pravidla pro získání cen za vandrování po „Kačenčině pohádkové říši”. • Zakoupit si Vandrovní knížku (její cena je 60,- Kč) • Při zakoupení Vandrovní knížky oddržíte letáčky s instrukcemi, kde hledat „razítkovací místa“ a kde můžete získat „kolky“ • Do vandrování je zapojeno 29 obcí v Orlických horách. Pro získání jednotlivých cen je nutno do vaší Vandrovní knížky získat nejméně 18 jejich razítek a zároveň obdržíte pohádkový list navštívené obce • Při putování můžete navštívit kulturní zařízení a další služby, ve kterých za každých utracených 150,- Kč získáte kolek s logem těchto subjektů. V kulturních zařízeních získáte jeden kolek do každé Vandrovní knížky za zakoupení vstupenky (jeden kolek - jedna vstupenka - jedna Vandrovní knížka) • Vandrovní knížku můžete pomalu plnit razítky i kolky postupně, její platnost je omezena prostorem pro razítka a vylepování kolků. Prodejní a razítkovací místa Vandrovních knížek Bližší informace získáte v níže uvedených informačních centrech: Informační centrum Nové Město nad Metují Informační centrum Deštné v Orl. h. Na Zádomí 1226 + U Zázvorky 1210 v budově zdravotního střediska tel.: 491 470 289 a 491 470 331 - garant projektu tel.: 494 663 289 Informační centrum Rokytnice v Orl. h. Náměstí T. G. M. naproti kostelu tel.: 494 595 326 CHKO ORLICKÉ HORY Příroda Orlických hor Michal Gerža Plochý hřeben Orlických hor s hlubokým údolím Bělé. Foto J. Mocek. Nejspíš jste se s nějakou charakteristikou Orlických hor již setkali. Nevím jak vy, ale já, pokud nedržím zrovna přísně odborný materiál, se o nich v úvodních větách často dočítám, že jsou malebné. To ostatně říká o těch „svých“ horách každý patriot. Co to však může vlastně znamenat? Když je porovnáme s jinými českými horami, tak nejsou ani nejvyšší, ani největší, ani nejstrmější, ani nejdivočejší, ani nejrozmanitější, ani nejzachovalejší. Někdo by mohl říci, že vynikají maximálně svou průměrností. Jiný však, že jsou tak akorát, zkrátka malebné. Tato malebnost byla příčinou toho, že zde byla v roce 1969 vyhlášena na ploše 204 km2 Chráněná krajinná oblast (CHKO) Orlické hory. I přes celkovou chudost květeny a zvířeny se v Orlických horách vyskytuje řada zajímavých druhů. Z rostlin je to např. koprníček bezobalný, který zde má severní hranici svého rozšíření (severněji se nikde na světě nevyskytuje), či druhy rostoucí na rašeliništích - tzv. glaciální relikty (např. kyhanka sivolistá). To jsou druhy, jež zde zůstaly jako pozůstatky z přírody poslední doby ledové. Na rašeliništích rostou i masožravé rostliny rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná (Takže radši nesahat! Anebo vůbec do rašelinišť nechoďte, abyste neměli okousané boty). Tučnice roste v Orlických horách na třech lokalitách a v celých východních Čechách pak už jen na jedné další lokalitě v Krkonoších. Za zmínku stojí i bledule jarní. Ta má totiž v Orlických horách jedno z nejbohatších nalezišť v České republice. Ze zajímavých živočichů lze vidět (či spíše slyšet) vzácného ptáka chřástala polního. Za pozornost stojí i výskyt bobra evropského. Ten byl v minulosti jako většina velkých savců vyhuben, ale po vysazení v 90. letech 20. století na polské straně hor se opět rozšířil po Divoké Orlici. Souvisle se vyskytuje zmije obecná. Podrobný ento- Zmije obecná. Foto J. Hájek. Velká Deštná. Foto J. Mocek. Pojďme si ale Orlické hory a jejich přírodu přiblížit více. Tvoří je především protáhlý a plochý hřbet s nadm. výškou okolo 1000 m bez výraznějších vrcholů (nejvyšším je Velká Deštná - 1115 m n. m.). Směrem k jihozápadu (do Čech) se hřeben svažuje spíše mírnějšími svahy, které jsou však rozříznuty hlubokými údolími potoků Olešenky, Bělé, Zdobnice, Říčky a Divoké Orlice (Zemská brána). Divokost těchto údolí - strmost svahů a četné skalní útvary ostře kontrastují s mírným hřebenem. Na opačnou stranu na severovýchod (do Polska) hřeben spadá prudčeji do širokého a plochého údolí Orlickozáhorské sníženiny. Údolí je tvořeno rozsáhlými loukami a pastvinami a jeho osu tvoří jedinečně zachovalá Divoká Orlice. Je jakousi zvětšeninou oblasti Jizerky v Jizerských horách. Flóra a fauna Orlických hor je v porovnání s jinými českými horami poměrně chudá. Může za to právě jejich „průměrnost“ - nízká nadmořská výška, nepříliš výrazný reliéf a poměrně jednotvárná geologická stavba s převahou metamorfovaných hornin nejstarších geologických období. Před příchodem člověka hory pokrýval smíšený les s převahou buku. Zbytky těchto smíšených horských porostů se zachovaly např. v přírodní rezervaci (PR) Sedloňovský vrch a národní přírodní rezervaci (NPR) Bukačka, kterými prochází naučná stezka (NS) „Okolím Deštného“, či v NPR Trčkov nacházející se při NS Bedřichovka. V nekonečném horském pralese se vzácně vyskytovala bezlesá očka rašelinišť. Jedním z nich je přírodní památka (PP) U Kunštátské kaple na trase NS „Po hřebeni Orlických hor“. mologický průzkum odhalil bohatství hmyzu. Byly zde dokonce objeveny i zcela nové druhy hmyzu pro vědu. Když se však po Orlických horách procházíte dnes, zdaleka nespatříte ani souvislý, ani smíšený hvozd. Lesy dnes pokrývají přibližně 70 % CHKO a tvoří je převážně smrkové monokultury. Při osidlování hor začal les ustupovat a přibližně od 18. století jsou zbývající smíšené lesy nahrazovány smrkovými porosty. Za to může moudrá panovnice Marie Terezie, která zavedla kromě povinné školní docházky i lesnický patent. Ten nařizoval povinnost při těžbě dřeva opětovnou výsadbu (do té doby paseky zarůstaly samovolně) a pro tyto účely se začal používat především smrk. Když však dnes procházíte po hřebeni, většinou nespatříte ani ty smrkové kultury. Hory postihla v 80. letech minulého století imisní kalamita a nepůvodní smrkové monokultury z velké části odumřely. No alespoň nic nepřekáží ve výhledu do kraje. Listnaté a smíšené lesy se zachovaly především v hlubokých říčních údolích a v severní části hřebene (od Masarykovy chaty k Vrchmezí). Zbývající plochu CHKO tvoří především louky a pastviny. Většinou se jedná o zemědělsky využívané chudší porosty. Dochovaly se však i zachovalé louky, které unikly odvodnění a intenzivnímu využívání. Na nich se vyskytuje množství vzácných druhů rostlin, jako např. orchideje prstnatec májový, Výsadba nového remízu ve volné krajině. Foto M. Vašek. Masožravá rosnatka okrouhlolistá. Foto J. Hájek. pětiprstka žežulník či téměř vyhynulý vstavač mužský. Řada těchto ploch je dnes zvláště chráněna. Jsou to např. PR Bedřichovka a PR Trčkovská louka, které se nacházejí při NS Bedřichovka. O ochranu přírody a krajiny v CHKO pečuje Správa CHKO Orlické hory se sídlem v Rychnově nad Kněžnou. V roce 2005 realizovala opatření na zlepšení stavu přírody v hodnotě téměř 1,7 mil Kč. K jejím typickými činnostem patří sečení zachovalých luk, vysazování remízů a alejí ve volné krajině, obohacování lesů o listnáče a jedli, tvorba tůní aj. Správa CHKO také zřizuje naučné stezky (v současnosti má čtyři) a informační panely u zvláště chráněných ploch. NAUČNÉ STEZKY CHKO Orlické Hory nice mezi Bartošovicemi v Orlických horách a Čihákem do Klášterce nad Orlicí, osady zvané Amerika. Josef Kučera a Michal Gerža NAUČNÁ STEZKA OKOLÍM DEŠTNÉHO Umístění: Naučná stezka Okolím Deštného se nachází v CHKO Orlické hory u obce Deštné v Orlických horách. Je přístupná pouze v létě. Popis trasy: Naučná stezka začíná na konečné autobusu u hotelu Orlice v Deštném v Orlických horách - Zákoutí. Pokračuje po silnici směr Šerlich a odbočuje vlevo na silnici k Šerlišskému mlýnu. Asi po 500 m odbočuje vpravo přes říčku Bělou na žlutou turistickou cestu a souběžně s ní pokračuje na hřeben Orlických hor k Masarykově chatě na Šerlichu. Odtud pokračuje po hřebenové cestě souběžně s červenou turistickou cestou - Jiráskovou horskou cestou - přes NPR Bukačka na křižovatku lesních cest pod Polomským kopcem. Stezka zde odbočuje vpravo k Vrchmezí, odkud se musíme vrátit zpět. Z křižovatky pod Polomským kopcem pokračuje po lesní silnici do PR Sedloňovský vrch, dále po této silnici kolem Sedloňovského Černého kříže. Ve druhé ostré pravotočivé zatáčce odbočuje vlevo k modré turistické cestě a po ní pokračuje zpět do Deštného v Orlických horách, kde končí ve středu obce u kostela na zastávce autobusů. Délka trasy: ca 3 km Tématika zastávkových panelů: 1. Chráněná krajinná oblast Orlické hory 2. Přírodní rezervace Zemská brána 3. Most na Divoké Orlici 4. Geomorfologie Zemské brány 5. Květena Zemské brány 6. Pašerácká lávka 7. Lusthaus 8. Historický vývoj skladby lesa 9. Lesní ptactvo 10. Klasifikace lesních porostů 11. Ryby Divoké Orlice 12. Objekt lehkého opevnění 13. Obnovní prvky 14. Pohraniční opevnění ČSR 15. Pobřežní vegetace 16. Divoká Orlice 17. Ledříčkova skála 18. Savci lesních porostů 19. Zvířena Divoké Orlice 20. Přírodní rezervace Zemská brána 21. Ochrana stromové zeleně 22. Chráněná krajinná oblast Orlické hory Délka trasy: ca 15 km Tématika zastávkových panelů: 1. Deštné - Zákoutí (Obec Deštné) 2. Květena Orlických hor 3. Šerlich 1015 m (Pohled do Polska) 4. NPR Bukačka 5. Vrchmezí 1084 m (Turistika) 6. Lesy Orlických hor 7. Černý kříž (Opevnění) 8. Deštné - Národní dům (Ochrana přírody) Na hřbetu Orlických hor, pod vrcholem Šerlichu, ve výšce 1015 m stojí Masarykova chata, která byla vystavěna v roce 1925 Klubem českých turistů v Hradci Králové. Jsou od ní pěkné výhledy do podhůří Orlických hor, ke Králickému Sněžníku i do přilehlých polských území, zvláště do pramenné oblasti Divoké Orlice - rezervace Topieliska. Poblíž chaty je vybudován i turistický hraniční přechod. Cestou z Deštného procházíme nejdříve okolím říčky Bělé, která je upravena po povodni z roku 1998. Pak odbočíme podle bezejmenného přítoku a stoupáme převážně lesem k Masarykově chatě na Šerlichu. V potoce můžeme pozorovat malé vodopády, tůně a různé peřeje. Poblíž Vrchmezí procházíme kolem pramenné oblasti Bělé. Je zde umístěna deska s nápisem „Prameniště řeky Bělé“. V národní přírodní rezervaci (NPR) Bukačka, která je nazývána botanickou zahradou Orlických hor, se vyskytuje řada chráněných a ohrožených druhů rostlin, mezi nimi i kapradina žebrovice různolistá. Louky v rezervaci se pravidelně od roku 1980 kosí pro udržení jejich druhové pestrosti. V lesích si můžete všimnout oplocení i individuálních oplůtků, ve kterých rostou listnaté dřeviny (buk, javor, jeřáb) i jedle. Tím dochází ke změně současné smrkové monokultury na smíšený, přírodě blízký les. Podobný pralesovitý lesní porost, jako je v NPR Bukačka, nalezneme i v přírodní rezervaci (PR) Sedloňovský vrch. Bohatství rostlinných druhů je zde však chudší, protože zde chybí horské louky. Zde procházíme po lesní silničce zvané Bunkrovka, která byla vybudovaná před 2. světovou válkou k výstavbě a zásobování pevnostních objektů, které jsou vidět v okolí. Jsou to převážně objekty lehkého opevnění, tzv. řopíky. Ty sloužily jako kryt pro kulomet a jeho obsluhu. Cestou můžeme potkat celou řadu různých druhů hub. Od hřibovitých přes lupenité až ke dřevokazným. Z vyhlídky pod Kamenným vrchem se naskýtá krásný pohled na protilehlý vrch Špičák, kde se v minulosti těžilo gabro. Pod ním se rozkládá osada Víska a Ošerov. Další vyhlídka je nad obcí Deštné v Orl. horách, odkud je pěkný pohled na obec a její okolí. Cestou procházíme kolem několika kamenných plastik z 18. a 19. století. NAUČNÁ STEZKA ZEMSKÁ BRÁNA Umístění: Naučná stezka Zemská brána se nachází ve stejnojmenné přírodní rezervaci, v průlomovém údolí Divoké Orlice v jihovýchodní části chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Popis trasy: Jedná se o obousměrnou trasu naučné stezky. Vede údolím Divoké Orlice od mostu sil- Letecký pohled na Orlické hory. Foto J. Mocek. Svou procházku po naučné stezce Zemská brána začneme u malého parkoviště při silnici z Bartošovic v Orl. horách do osady Čihák. Z mostu, který byl vybudován italskými dělníky v letech 1900 - 1903 a zrekonstruován a rozšířen v roce 2004, vidíme balvanité řečiště Divoké Orlice, která v tomto místě proráží hřbet Orlických hor a vtéká do vnitrozemí Čech. Bude nás provázet celou naučnou stezkou. Nejtěžším úsekem naučné stezky procházíme hned po odbočení ze silnice. Obloukem musíme přejít rozčleněnou migmatitovou stěnu, která se vypíná do výšky 25 metrů nad hladinu Divoké Orlice. Potom se dostaneme zase blíže k řece a po Pašerácké lávce přejdeme na její pravý břeh, po kterém půjdeme až do Klášterce nad Orlicí - osady zvané Amerika. Úsek mezi mostem a lávkou není určen pro cykloturisty. Pašerácká lávka sloužila k pašování z průmyslově rozvinuté Německé říše do zaostalejšího Rakouska-Uherska. Od toho i její název. Několikrát změnila svoji podobu. Tato nová lávka byla vybudována v roce 2002 potom, co předchozí vzala v roce 2000 velká voda. Dále pokračujeme po lesní cestě a za několik málo metrů dojdeme k místu, kde roste keř tisu červeného. Na tomto místě stával v letech 1830 - 1936 empírový lovecký zámeček, nazývaný Lusthaus, který nechal vystavět Jan Parish, majitel žamberského panství. Cesta nás vede dále lesem, ve kterém si můžeme všimnout několika způsobů hospodaření. Provází nás především smrk ztepilý. Všimneme si i jiných druhů dřevin, jako je buk lesní, javor horský nebo v zamokřených místech olše lepkavá. Pozorný návštěvník jistě objeví i vzácnější jedli bělokorou. Z bylin si můžeme na jaře prohlédnout chráněnou bleduli jarní, v létě žlutě kvetoucí kamzičník rakouský nebo bíle kvetoucí pryskyřník platanolistý. Z ptáků pak skorce vodního, konipasa horského nebo volavku popelavou. Vzácně i ledňáčka říčního. Cestou procházíme kolem několika pevnostních objektů, které byly vybudovány v letech 1937 - 1938. Turistická značka i panel naučné stezky nás upozorní na Ledříčkovu skálu. Jedná se o skalní hřebínek se stěnou vysokou až 15 metrů, spadající do nivy Divoké Orlice. Ve stěně je malá jeskyňka, ve které podle pověsti bydlel loupežník Ledříček, přezdívaný Jánošík Orlických hor. Po necelém kilometru vyjdeme z lesa u malé roubené chaloupky. Je to ukázka orlickohorské lidové architektury, která přetrvala, díky chalupářům, až do současnosti. Pomalu vcházíme do osady Amerika, která patří k obci Klášterec nad Orlicí. Tady naučná stezka končí. Můžeme se vrátit stejnou cestou zpět nebo použít cestu kolem Horní hájovny a pak po červené značce na parkoviště. Celá naučná stezka prochází přírodní rezervací Zemská brána, která byla vyhlášena v roce 1987 pro ochranu a zachování významných skalních útvarů původního řečiště Divoké Orlice a krajinného prostředí. Rozkládá se na výměře 88,22 hektarů. NAUČNÁ STEZKA PO HŘEBENI ORLICKÝCH HOR Umístění: Naučná stezka Po hřebeni Orlických hor se nachází ve vrcholové partii Orlických hor mezi Šerlichem a Mezivrším, ve střední části chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Popis trasy: Jedná se o obousměrnou trasu naučné stezky, rozlišenou pro pěší a cyklisty. Vede po hřebeni Orlických hor souběžně s Jiráskovou horskou cestou od parkoviště v sedle pod Šerlichem při silnici z Deštného v Orlických horách do Mezivrší, při silnici z Říček do Černé Vody. porůznu spatřit dřevěné trojnožky obalené pletivem, chránící před okusem zvěří mladé rostliny listnatých dřevin. Lesní prostředí by tak měly obohatit například jeřáb, bříza, buk či javor. Příkopy podél cest jsou oblíbeným místem výskytu nejvýrazněji kvetoucí byliny na tomto území, náprstníku červeného. V rovinatých polohách širokého hřbetu hor příroda na dvou místech vytvořila vrcholová rašeliniště s výskytem vzácných rostlinných a živočišných druhů. Lokality jsou chráněny jako přírodní rezervace Jelení lázeň a U Kunštátské kaple. Naučná stezka prochází okolo obou rezervací, informace o nich se nacházejí na panelu č. 9. Vstup do nich není povolen. Na vrcholu Homole míjíme mrazový srub, tvořený rulovými balvany. Jedinou stavbou na horském hřebenu byla po dlouhou dobu Kunštátská kaple. Nejprve dřevěná, od 19. století kamenná kruhová stavba prošla v posledních letech důkladnou opravou. Vchod je nyní opatřen uzamčenou mříží. Opodál kaple na důležité křižovatce Pěticestí se nachází dřevěný přístřešek Horské služby s možností nouzového ukrytí několika osob před nepřízní počasí a občasnou obsluhou. Větší prostor i pohodlí v případě náhlého zhoršení počasí poskytuje přístřešek Horské služby pod Velkou Deštnou (zde je také občasné občerstvení). Možnost stravování i noclehu pak nabízí Masarykova chata na Šerlichu. Tím je výčet staveb doprovázejících trasu naučné stezky téměř vyčerpán. Zůstává poslední typ, vyskytující se zde ovšem v desítkách exemplářů. Železobetonové pěchotní pevnůstky, tzv. řopíky, vybudované v letech 1937 až 1938, jsou rozesety v souvislých liniích ve vzdálenosti umožňující vzájemnou ochranu po hřebeni od Mezivrší po Tetřevec. Další pokračování staveb v oblasti Velké Deštné již nebylo po mnichovském diktátu realizováno. Jedním z důsledků výstavby opevnění byl vznik vojenských zásobovacích cest, tzv. „bunkrovek“. Trasa naučné stezky je připravena ve dvou větvích. Cyklistická stezka využívá v plné míře lesních asfaltových komunikací. Pěší větev vede od Mezivrší po zpevněné lesní cestě, mezi Kunštátskou kaplí a panelem č. 7 Nad Čertovým dolem pak po lesní pěšině nevhodné pro cyklisty. Severní část pěší trasy je shodná s cyklistickou, až v samém závěru pěšáci klesají od Malé Deštné k parkovišti pod Šerlichem úzkým chodníkem v místech bývalého hraničního průseku. že abychom ji prošli celou, musíme jednu z větví projít tam i zpět. V krásné okolní přírodě to však jistě nebude na obtíž. Od chaty Bedřichovka se vydáme cestou dolů směrem k Divoké Orlici. Cestou míjíme zastavení věnované volně rostoucí zeleni. Přímo u panelu je skupinka mohutných javorů, které kdysi lemovaly dnes již zaniklou cestu. Podél silničky, po které procházíme, jsou nové výsadby jilmů, kterými Správa CHKO Orlické hory krajinu obohacuje o volně rostoucí zeleň. Dále pokračujeme až ke břehům Divoké Orlice, kde je informační tabule o jejích obyvatelích. Nejzajímavějším je bezesporu bobr evropský. V Orlických horách byl vyhuben, ale v 90. let 20. století se na Divokou Orlici opět vrátil. Od řeky se vrátíme zpět k Bedřichovce a odtud pokračujeme po žlutě značené turistické stezce směrem k osadě Trčkov. Další zastavení je věnované revitalizacím v krajině - zde především obnovováním napřímených vodních toků a vytvářením nových vodních ploch přírodního charakteru. Několik desítek metrů za panelem si můžeme prohlédnout kaskádu rybníčků, která byla dokončena v roce 2005. Dále pokračujeme Většina návštěvníků Orlických hor se vydává za poznáním přírody a sportovně zaměřenou rekreací do nejvýše položených partií. Již od roku 1921 prochází podél celého hřebene červeně značená Jiráskova stezka. V úseku mezi Šerlichem a Mezivrším je turistická cesta doprovázena deseti zastaveními s jedenácti tabulemi naučné stezky Po hřebeni Orlických hor. Trasa naučné stezky prochází nejvyššími polohami Orlických hor v rozmezí nadmořských výšek 930 metrů na Mezivrší až 1115 metrů na Velké Deštné. Návštěvníkům se díky tomu naskýtá mnoho příležitostí k dalekým výhledům přes okolní údolí na sousední pohoří, například Králický Sněžník či Krkonoše. Okolí stezky tvoří výhradně lesní pozemky. Původní bukosmrkový prales se již nezachoval, nejblíže k němu má zbytek porostu na Komářím vrchu, chráněný ve stejnojmenné přírodní rezervaci. Smíšený porost v minulých stoletích nahradily vysázené kulturní smrčiny, které v závěru 20. století zdecimovalo množství škodlivin obsažených v ovzduší. Nejvíce odumřelých smrkových porostů je dosud k vidění v oblasti Tetřevce, jinde již byl usychající les odtěžen. Na holinách byly vysázeny znovu nové smrky ztepilé, ale kromě nich také místně nepůvodní dřeviny borovice kleč či smrk pichlavý. V porostu lze Letecký pohled na Orlické hory. Foto J. Mocek. NAUČNÁ STEZKA BEDŘICHOVKA Umístění: Naučná stezka Bedřichovka se nachází u stejnojmenné osady při silnici ze Šerlichu směrem k Orlickému Záhoří. Popis trasy: Naučnou stezku tvoří dvě větve, takže abyste ji prošli celou, musíte jednu větev projít tam a zpět. Z velké části je vedena po žlutě značené turistické stezce a většinou vede po místní asfaltované komunikaci. Nástupním místem můžete zvolit chatu Bedřichovku nebo můžete přijít po žluté turistické stezce od Masarykovy chaty na Šerlichu. Délka trasy: 3 km Tématika zastávkových panelů: 1. Divoká Orlice a její obyvatelé 2. Volně rostoucí zeleň 3. Přírodní rezervace Bedřichovka 4. Revitalizace v krajině 5. Ptačí oblast Orlické Záhoří - lokalita soustavy NATURA 2000 6. Historie 7. Přírodní rezervace Trčkovská louka 8. Národní přírodní rezervace Trčkov Oblast kolem osad Trčkov a Bedřichovka lze nazvat zapomenutým koutem Orlických hor. Dochovala se zde krásná příroda, v níž je umístěna naučná stezka Bedřichovka. Její délka je 3 kilometry, a protože větší část vede po místní asfaltové komunikaci, je velmi dobře přístupná. Naučná stezka se drží hesla „lépe jednou viděti než dvakrát čísti“. Proto se texty na tabulích omezují jen na krátké komentáře k jednotlivým obrázkům, které jsou hlavním nositelem informací. Kromě toho se však návštěvníci mohou s popisovanými jevy seznámit bezprostředně v blízkosti jednotlivých panelů. Svou cestu po stezce zahájíme u chaty Bedřichovka. Sem můžeme dorazit i autem či autobusem. Stezku tvoří dvě větve, tak- Michal Gerža Český národ si vyzouvá pohorky a houfně nasedá na kolo. Obliba tohoto způsobu trávení volného času neustále stoupá (musím se však přiznat, že já mám pohorky zatím pevně přirostlé) a je potřeba se vyrovnávat s jeho „švary i nešvary“. To znamená především vytvoření kvalitního mapového materiálu pokrývajícího celý region Orlických hor a podhůří, kvalitní značení cest v terénu a organizaci cyklobusů. Na druhou stranu se od cyklistů očekává ohleduplnost k pěším turistům a respektování značení cest (pokud je cesta pro cyklisty vyznačená jako zakázaná, má to vždy své odůvodnění). Některé z těchto předpokladů příjemné a bezproblémové turistiky fungují více, některé méně. Vlnou cykloturistiky je zasažena i Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Orlické hory. Ne snad že by svůj vozový park nahradila stroji značky Author, ale podílí se na vytváření sítě cyklistických stezek a sama se snaží cykloturistiku v Orlických horách zatraktivnit. Cyklistickým lákadlem je naučná stezka „Po hřebeni Orlických hor“, kterou Správa CHKO vytvořila ve dvou větvích - pěší a cyklistické. Cyklistická vede po lesních asfaltových TŮŇ NA PODLESÍ cestách, má méně Chráněná krajinná oblast Orlické hory převýšení a její délka je 19 km. Druhá naučná cyklistická stezka by se mohla nazvat „revitalizační“. Správa CHKO ji vytvořila v roce 2005 podél silnice mezi Orlickým Záhořím a Neratovem. Tato stezka Jeden z panelů při silnici mezi však vznikla trochu Orlickým Záhořím a Neratovem. náhodou. V minulém roce jsme podél této silnice umístili čtyři informační panely (letos přibude pátý). V průběhu roku jsme mnohokrát měli příležitost vidět, jak se u nich zastavují především skupinky cyklistů. Až tehdy jsme si uvědomili, že panely podél silnice vlastně tvoří naučnou stezku, a to vhodnou především pro cykloturisty. Teď konečně k tomu, proč jsem ji nazval revitalizační. Slovo revitalizace lze přeložit jako „znovuoživení“. Znovuoživovací může být každá jízda na kole (i když asi jak pro koho), zde je to však myšleno ve vztahu k přírodě - obnovování přírodních prvků v krajině. Informační panely jsou umístěny v místech, kde Zemědělská vodohospodářská správa ve spolupráci se Správou CHKO Orlické hory od 90. let 20. století provedla několik revitalizací - navrátila regulované potoky do přírodní podoby a vytvořila několik tůní. Většina drobných toků v Orlických horách byla totiž v 60. - 70. letech minulého století tvrdě zregulována - napřímena a zahloubena nebo zcela svedena do podzemních drenáží. Tím došlo ke zničení prostředí pro živočichy a rostliny (včetně okolních mokřadů) a ke zrychlení odtoku vody z krajiny. To přináší nebezpečí především při vydatnějších deštích, kdy zrychleným odtokem může ve větších tocích prudce stoupnout průtok a vzniknout povodeň. Jak je toto téma v posledních letech aktuální. Navrácením drobných toků do přírodního stavu se znovu vytvoří vhodné prostředí pro organismy. Obrovský význam má i vyrovnání průtoků, což znamená, že se voda v krajině zadrží a odtéká rovnoměrně a pomalu - ideální prevence před povodněmi. V neposlední řadě přírodní toky v krajině působí mnohem příjemnějším dojmem než přímé kanály. A to je na území chráněné krajinné oblasti, kam míří spousty turistů a rekreantů, jistě významné. Na informačních panelech se dozvíte např. o důsledcích regulací, způsobech revitalizací a živočiších a rostlinách vázaných na vodní prostředí. Stojaté vody jsou v Orlických horách celkem vzácným úkazem. Nebylo tomu tak ale vždy. V minulosti býval skoro u každého stavení malý rybníček či nádržka. V těchto drobných stojatých vodách se hojně vyskytovali obojživelníci, četný hmyz a vodní rostliny. Dnes, kdy tyto malé vodní plochy téměř neexistují, se pro obojživelníky a další živočichy vytvářejí nová prostředí. Od 90. let. 20. století Správa CHKO Orlické hory vytvořila v horách již několik desítek tůní. Tůň na Podlesí na jaře a v roce 2004. Větší tůně, jako je tato, jsou tvořeny pomocí velké mechanizace. Tato na Podlesí vznikala ve dvou etapách. Spodní část vznikla v roce 2000, horní v roce 2003. Obojživelníci nalézají nové tůně již první rok po jejich vytvoření a hned je využívají k rozmnožování. Drobné vodní tůňky, jako je tato na Velké louce, se tvoří pomocí trhaviny. Tento způsob se používá na silně podmáčených místech, kam se nedostane mechanizace. Skokan hnědý (Rana arvalis) je našim nejhojnějším obojživelníkem. Na rozdíl od skokana zeleného, který se zdržuje převážně ve vodě, se většinou pohybuje na souši. S čolkem horským (Triturus alpestris) se lze často setkat nejen v tůních a rybníčcích, ale často i ve větších kalužích a v kolejích naplněných vodou. Samečci mají v době rozmnožování do oranžova nápadně zbarvené bříško. Čolek obecný (Triturus vulgais) je v Orlických horách méně častý než čolek horský. Ve vodě žije jen na jaře, v době rozmnožování. Čolek horský se tam vyskytuje po většinu roku. Vydala Správa ochrany přírody - Správa CHKO Orlické hory. Autoři fotografií: J. Hájek 3, J. Hlásek 2, J. Mocek 3. Text: M. Gerža. Grafický design M. Kaválek. Digitální zpracování dat Reklamní studio Kazi. Tisk Fotonova Hronov. Bobr se živý listím, větvičkami a výhonky pobřežnívh dřevin. Na jaře a v létě se pase i na okolní vegetaci. Především na podzim, kdy tvoří zásoby na zimu, kácí i mohutné stromy, které směřuje tak, aby padly korunou do vody. Foto J. Hájek. k zastavení věnovanému ptákům žijícím na okolních loukách a pastvinách. Nejzajímavější je celoevropsky ohrožený chřástal polní, který PR Trčkovská louka a upolín evropský. Foto J. Hájek. Délka trasy: Pěší: ca 15 km, cyklo: ca 19 km. Tématika zastávkových panelů: 1. Sedlo pod Šerlichem (Zvláště chráněná území) 2. U Jelení lázně (Lesy Orlických hor) 3. Na Velké Deštné (Počátky turistiky v Orlických horách) 4. Na Velké Deštné (Vývoj Orlických hor) 5. Sedlo pod Velkou Deštnou (Flóra Orlických hor) 6. Valinův pramen (Vodohospodářské poměry) 7. Nad Čertovým dolem (Vývoj osídlení Orlických hor) 8. Na Tetřevci (Fauna na hřebeni Orlických hor) 9. U Kunštátské kaple (Přírodní památka „U Kunštátské kaple“) 10. Na Pěticestí (Sport v Orlických horách) 11. Na Mezivrší (Chráněná krajinná oblast Orlické hory) Cyklostezka jako revitalizace se na jaře a v časném létě ozývá hlasitý zpěvem. Jeho populace je zde natolik významná, že okolí Orlického Záhoří bylo vyhlášeno evropsky významnou ptačí oblastí. Dále stezka vede kolem panelu informujícího o historii osídlení v okolních obcích a k přírodní rezervaci Trčkovská louka. Zde se seznámíme nejen s květenou, ale i se vznikem drobných tůněk pro obojživelníky a vodní hmyz. Tůňky vytváří Správa CHKO Orlické hory pomocí trhaviny. K jedné vás od panelu zavede vyšlapaná pěšinka. Naučná stezka končí na hranici národní přírodní rezervace Trčkov. Rezervace byla zřízena k ochraně původního horského smíšeného pralesa a je i jedním z nejvýznamnějších entomologických nalezišť v Orlických Jeden z revitalizovaných potoků při silnici těsně před dokončením v roce 2004. Foto J. Mocek. Uměle vytvořená tůňka. Foto J. Hájek. horách. Dále pak můžeme pokračovat po žluté turistické značce směrem na Šerlich a k Masarykově chatě. Důležité zásady pro návštěvníky: •nechodíme mimo značené cesty •nerozděláváme otevřený oheň •chováme se tiše, nenarušujeme klid a neplašíme zvěř •odpadky odnášíme s sebou a neodhazujeme je po okolí •nepoškozujeme přírodu, netrháme květiny •nepoškozujeme panely naučné stezky Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332, 516 01 Rychnov nad Kněžnou tel.: + 420 494 539 541, fax: + 420 494 539 540 e-mail: [email protected] www.orlickehory.ochranaprirody.cz Tentýž potok a tůně o rok později. Foto J. Mocek. Tahákem panelů umístěných u jednotlivých potoků jsou letecké fotografie,a to z 50. let 20. století - původní přírodní podoba před regulací a z 80. let - již zregulovaných (napřímených). Takže pokud rádi šlapete do pedálu, tak vezměte kolo a přijeďte se zrevitalizovat do Orlických hor. Naučná stezka po lehkém opevnění v okolí Olešnice v Orlických horách Naučná stezka po lehkém opevnění v okolí Olešnice v Orlických horách vás na své trase seznámí s technickými daty i historií lehkých objektů. Na trase potkáte čtyři lehké objekty (řopíky) vzor 36. Tyto objekty byly postaveny v roce 1936, jak napovídá i jejich název. Lehké opevnění vz. 36 bylo stavěno s velkou pravděpodobností podle některého z mnoha typů lehkých pevnůstek na Maginotově linii ve Francii. Jako první oblast výstavby pevnůstek vz. 36 vůbec bylo řešeno opevnění Orlických hor. Tyto objekty se vyznačují tím, že byly stavěny v době, kdy ještě nebyla hotova celková koncepce obrany státu proti hrozbě fašistického Německa. Později, po vytvoření celko- vé obranné koncepce, se začaly stavět lehké objekty vz. 37. Lehkých objektů vz. 36 bylo postaveno poměrně málo (v oblasti od Krkonoš po Mladkov 126 objektů) a mnoho z nich bylo za války zničeno německou armádou. Ze značené trasy lze odbočit ke zrekonstruovaným pevnostním objektům: dvěma lehkým objektům vzor 37 a dvěma těžkým objektům NS-47 (Jaroslav) a NS-48 (U stodol) - pěchot- ní objekt tvrze Skutina, kde je součástí prohlídky návštěva podzemí. Nadšení „bunkráci“ se snaží tyto objekty co nejvíce přiblížit původnímu stavu. Stezka nabízí také krásnou procházku přírodou Orlických hor, naskytne se vám na ní několik nádherných výhledů na Olešnici i vzdálenější okolí. Při dobré viditelnosti můžete dohlédnout například na větrné elektrárny na Novém Hrádku, na Ostaš, polský Lewin Klodzki a Kudowu-Zdrój nebo až do Krkonoš. Naučná stezka je určena pro pěší turistiku. Vstup do všech bunkrů je na vlastní nebezpečí! Trasa prochází Chráněnou krajinnou oblastí Orlické hory. Chovejte se tiše a nerušte zvěř! Neničte přírodu odhazováním odpadků! Než se vydáte na cestu, doporučujeme prohlédnout si mapku, která vám usnadní orientaci v terénu. Na mapě jsou vyznačeny také další bunkry v okolí, ke kterým značená trasa nevede, ale můžete se k nim vydat sami. http://naucnastezka.olesnice.net 0rlickohorská řemesla Tavení skla dřevem v Deštném v Orlických horách – letos již XV. ročník. České země jsou v evropském povědomí stále ještě spojovány se sklářstvím. Sklářská tradice za více než 700 let, co se sklo u nás vyrábí ve velkém, je opravdu úctyhodná. Sklářství, mělo v předindustriálním období veliký vliv na vývoj naší krajiny. Plameny sklářských pecí ukojily svůj hlad na stovkách a tisících stromů. Výrobci potaše pak zužitkovali to, co po dřevařích zůstalo v nepřístupných terénech či vzdálených místech. Celému procesu, který do pohraničních hor přiváděl lidi, se říká „sklářská kolonizace“. Dnes již v horách ohně skláren nehoří a jen málokterý sklář má „plamennou pec na otop dřevem“. A protože lidská paměť je velmi ošidná záležitost, musíme se k poznání této prastaré technologie přiblížit pomocí experimentální archeologie. Sklářské experimenty nejsou ani v zahraničí časté z důvodů velké technologické náročnosti a nutné interdisciplinární spolupráce. A právě v Deštném v Orlických horách se zdařil malý zázrak. Díky nezměrné aktivitě Václava Šplíchala, zakladatele a ředitele Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách, se podařilo získat pro náš region skláře a skvělého člověka Zdenka Andrese. Huťmistr Andres pak sestavil tým lidí, kteří nelitují času, práce a peněz a přijíždějí do Deštného. Od roku 1990 bylo provedeno již 14 experimentálních taveb v zahradním areálu Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách. Muzeum dokumentuje sklářství v tomto regionu od jeho počátků v 16. století až po jeho zánik v roce 1911. Technologický experiment je výsledkem kolektivní spolupráce sklářských historiků, sklářů, tavičů, technologů pod vedením huťmistra Zdeňka Andrese z Nového Boru . Sklářská pec Magdalena je postavena z šamotových cihel na základě obecné rekonstrukce barokní sklárny na otop dřevem a byla několikráte přestavována podle řešené problematiky. Experimentální tavby řeší především otázky způsobu otopu a typu dřeva, řešení topeniště, spotřebu materiálu a technologické detaily. V průběhu let se z interního technologické- ho experimentu stává velká prezentační akce, kterou navštěvuje během jediného víkendu kolem 2500 lidí. Ohřátí pece na teplotu kolem 1250 st. Celsia trvá z důvodů ochrany pece a vložených sklářských pánví zhruba tři dny. Do procesu experimentu vstupují nové a nové faktory, vlivy technického a přírodního rázu, na které experimentátoři musí rychle reagovat. Může prasknout pánev, teplota nestoupá dle požadavků, topeniště se příliš zapopeluje. Dřevo pro otop je štípáno na tzv. šejty - tenké a 50cm dlouhé štěpiny. Použité palivo, smrk, bříza a buk, musí být nejméně rok proschlé. K dosažení především vyšších teplot je třeba kombinovat tvrdé dřevo se smrkem a břízou. Sklářský kmen je vyráběn ze starých střepů a nutných chemických přísad a taví se kolem dvaceti hodin. Po dvaceti hodinách je sklovina tvárná a ke slovu se dostávají skláři, kteří z roztavené hmoty za pomoci sklářských píšťal formují před zraky diváků tvarové repliky historických nádob. Tato část, která nemá ovšem s experimentem příliš společného, je z hlediska popularizace velmi důležitá. Ze všech lesních řemesel dokáže právě sklářství oslovit velké množství diváků. Je velmi zajímavé sledovat rozžhavenou pec, šlehající plameny a skláře formující horkou sklovinu do předurčeného tvaru. Sklářský experiment v Deštném v Orlických horách představuje mimo jiné velkou popularizační akci pro širokou veřejnost. Účast návštěvníků dokládá velký zájem veřejnosti o technologické a archeologické experimenty. A tak se letos ve dnech 4.- 6. srpna již po patnácté rozhoří plameny v peci Magdalena, aby potěšily milovníky lidského umu. B. Dragoun Zajímavá místa v Orlických horách Přírodní památka Louky u České Čermné Přírodní památka Louky u České Čermné o výměře 3,30 ha (bez ochranného pásma) byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu Náchod v roce 1993 na katastrálním území obce Česká Čermná. Předmětem ochrany je zachování ekosystému přirozených a polopřirozených lučních a mokřadních společenstev s výskytem ohrožené rosnatky okrouhlisté (Drosera rotundifolia). Přírodní památku tvoří pramenné území s vlhkými až podmáčenými loukami se zbytky nevápnitých mechových slatinišť na jižním okraji obce. Památka se nachází na mírném svahu v rozmezí nadmořských výšek 532 až 546 m. Vegetace a flóra: Vegetace luk přírod- ní památky je tvořena pestrou mozaikou několika společenstev vyvíjejících se především v závislosti na úživnosti (trofii) a vodním režimu stanoviště. Prolínají se zde společenstva s pcháčem bahenním (asociace Polygono-Cirsietum palustris), s pcháčem potočním (as. Cirsietum rivularis), porosty ostřice zobánkaté (as. Caricetum rostratae), ostřice řízné (as. Caricetum gracilis), společenstvo se skřípou lesní (as. Scirpetum sylvaticae) a nevápnitá mechová slatiniště (as. Caricetum goodenowií). Na sušších místech se vyskytují podhorské smilkové trávníky (svaz Violion caninae). Louky s pcháčem potočním (as. Cirsietum rivularis) mají těžiště rozšíření v oblasti Karpat, zde ve východních Čechách se nacházejí na západní hranici svého rozšíření. Nejvzácnějším typem vegetace PP Louky u České Čermné jsou nevápnitá slatiniště, která hostí i řadu ohrožených druhů rostlin a živočichů, především silně ohroženou rosnatku okrouhlistou (Drosera rotundifolia). Dříve bylo toto společenstvo velmi rozšířené, vlivem meliorací a nadměrného hnojení však rychle ustuKohoutek luční. puje. Květena přírodní památky je tvořena především druhy vlhkomilnými. K nápadným druhům patří pcháč bahenní (Cirsium palustre), pcháč potoční (Cirsium rivulare), rdesno hadí kořen (Bistorta major) aj. Společenstvo nevápnitých slatinišť je tvořeno především suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a nízkými ostřicemi, které svým vzhedem připomínají trávy. Jsou to např. ostřice obecná (Carex nigra), a ostřice prosová (Carex panicea). Typický pro toto společenstvo je výskyt rašeliníků (Sphagnum sp.) a rosnatky okrouhlisté (Drosera rotundifolia), která roste především na rašeliníkových kopečcích (bultech). V suchomilnějších porostech se vyskytuje např. hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), zvonek okrouhlistý (Campanula rotundifolia) a mateřídouška vejčitá (Thy- mus pulegioides). Na pohled nápadnými druhy lokality jsou např. krkavec toten (Sanguisorba officinalis), kohoutek luční (Lychnis floscuculi), přeslička mokřadní (Equisetum fluviatile), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), blatouch bahenní (Caltha palustris) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Ohniváček černočarý. Fauna: Lokalita nebyla doposud podrobněji faunisticky prozkoumána. Z bezobratlých je zde význačný výskyt motýlů např. vřetenušek (Zygaena sp.), zelenáčka šťovíkového (Adscita statices) a ohniváčků (Lycaena sp.). Obojživelníci jsou zastoupeni ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem hnědým (Rana temporaria), čolkem obecným (Triturus vulgaris) a čolkem horským (Triturus alpestris). Ze třídy plazů v území žije užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Z ptáků se vyskytuje strnad obecný (Emberiza citrinella), pěvuška modrá Vřetenušky na chrastavci. (Prunella modularis) a další druhy, vzácně sem zaletuje lovit včelojed lesní (Pernis apivorus). Zimním hostem bývá ťuhýk šedý (Lanius excubitor). V travních porostech se zdržují drobní hlodavci a v mimozimním období sem zaletuje i několik druhů netopýrů, např. netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Z dalších savců se pravidelně vyskytuje srnec evropský (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus) a kuna skalní (Martes foina). Josef Vrána (text odstavce fauna a fotografie), ostatní text převzatý z informačního panelu se svolením autorů. Česká Čermná - louka se suchopýrem. Blatouch bahenní. • Židovský hřbitov založen patrně kolem roku 1700, poslední velká oprava proběhla v letech 1993-95. • Domek Prokopa Diviše - zde se roku 1698 narodil vynálezce uzemněného bleskosvodu. Autocamping - ubytování v chatkách, karavanech, stanech, dětské hřiště. Vstup na koupaliště v Žamberku. Židovský hřbitov v Žamberku. Zastávka č. 1 • Žamberk - město v údolí Divoké Orlice. • Kunvald - je nevelká obec nazývaná kolébkou Jednoty bratrské. Roku 1457 byla založena bratrem Řehořem. V letech 1649 - 1670 byl biskupem Jednoty bratrské humanista, myslitel a pedagog Jan Amos Komenský. V domku • „Na sboru“ se nachází pamětní síň J. A. Komenského. S odchodem často pronásledovaných bratří z vlasti je spjata pověst o lípě, která vyrostla ze tří polosuchých větviček a která tu stojí již několik století. (Tel.: 465 619 261 - zprávce Zastávka č. 2 • Odborný léčebný ústav Albertinum. Zastávka č. 3 • Dymlovský rybník. Tyršova rozhledna na Kapelském vrchu. Výletní okruh městem Žamberk: Interiér pivovaru v Žamberku. Trasa je nenáročná, vhodná pro pěší i cyklisty s malými dětmi, pro dětské kočárky, vozíčkáře Délka trasy: asi 8,5 km Zastávková místa: • Tyršova rozhledna na Kapelském vrchu (468 m n. m.) z roku 1932, vysoká 20 m, při výborné viditelnosti lze spatřit pouhým okem Krkonoše. Přístupná V. - X. • Kostel sv. Václava - nejstarší zmínka o něm je z r. 1352. V r. 2000 a 2001 byly ve věžích zavěšeny nové zvony, které byly pořízeny z veřejné sbírky a daru J. Parishe. Budova Městského muzea v Žamberku. • Městské muzeum - založeno v r. 1911, nyní umístěno v budově Kateřinského špitálu. Ve stálé expozici najdete původní Erxlébenovu lékárnu, výstavu hraček, betlem... Rodný dům Prokopa Diviše v Helvíkovicích. • Zámecký park - zřízen pravděpodobně v 19. stol., v anglickém stylu. Dnes slouží k odpočinku a procházkám. • Zámek - první písemnosti o stavbě jsou z roku 1575. Na nádvoří jsou krásné pískovcové portály, v přilehlé zámecké kapli se konají komorní koncerty a bohoslužby. Zámek je nepřístupný. • Radnice - klasicistní budova z 1810 zdobená pískovcovým schodištěm a znak města nad vstupem. Od r.1814 zde sídlí zástupci města. • Mariánské sousoší - morový sloup ze 17. stol. je monumentální pískovcová stavba uprostřed náměstí. • Kašna z pískovce - zdobená bronzovou sochou Nymfy a Kentaura od Fr. Rouse. • Divišovo divadlo - budova z roku 1926, stánek kulturního dění ve městě (film, divadlo, koncerty). • Kaplička Pod Suticí - kaplička na soutoku Divoké Orlice a Rokytenky. Zajímavá místa na trase: Koupaliště - plavecký a dětský bazén, tři tobogány, vířivky, občerstvení Sportovní areál - tenisové kurty, minigolf, fotbalový stadion Československé předválečné opevnění Severní hranice naší republiky byla po roce 1933, kdy se k moci v Německu dostal Adolf Hitler, ve vážném nebezpečí. Němečtí obyvatelé, kteří bydleli při severní hranici a v řadě případů tvořili většinu obyvatelstva v dané oblasti, požadovali připojení k Německé říši. Armáda tehdejšího Československa se musela připravit na obranu, což v případě polohy a tvaru republiky nebylo nijak jednoduché. Rozhodnutí padlo na výstavbu předválečného železobetonového opevnění, které mohlo vyvážit početní nevýhodu naší armády. Dalšími důvody bylo to, že opevnění stavěla většina tehdejších evropských států a v Němcích panovaly obavy z opevnění, které v nich byly zakořeněny po jejich zkušenostech z bojů první světové války, především bojů u francouzského Verdunu. Hanička - pěchotní srub R-S 76 02. Foto L. Vávra. Orlické hory jsou v tomto směru skutečnou raritou. Je to jeden z prostorů, který byl v roce 1938 z velké části dokončen a krom samostatných pěchotních srubů zde čekaly na nepřítele čtyři dělostřelecké tvrze, což byly pilíře obrany daného úseku. Přestože byly tyto pevnosti poškozeny během války nepřátelským dělostřelectvem a později nájezdem n. p. Kovošrot, mají i dnes své nezapomenutelné kouzlo a ukazují odhodlání našeho lidu v roce 1938 naši republiku bránit. Kromě několika samostatných pěchotních srubů, které jsou návštěvníkům zpřístupněny pouze o některých víkendech, lze tyto objekty nalézt na www.armyfort.com. Hanička pancéřové věže na R-S 76. Foto L. Vávra. U nás se nacházejí dvě dělostřelecké tvrze, během letní sezóny se stálou otevírací dobou. První z nich je dělostřelecká tvrz Hanička, která se nachází 7 kilometrů od Rokytnice v Orlických horách. Byla stavěna v letech 1936 - 38 pražskou firmou Ing. Bedřich Hlava Praha. V roce 1938 byla stavebně dokončena, a přestože část jejího vnitřního vybavení ještě chyběla, byla připravena k boji. Za okupace byla poškozena německým dělostřelectvem a později n. p. Kovošrot. I přesto byla pevnost od roku 1969 provozována pro veřejnost. V roce 1975 byla zabrána tehdejším federálním ministerstvem vnitra a začala být přestavována na válečné pracoviště pro tento resort pod krycím názvem Kahan. V roce 1995 byla policií ČR opuštěna a nyní je pomníkem nejen odhodlání a zrady roku 1938, ale také nesmyslností minulého režimu při pokusu o vybudování válečného pracoviště. Návštěvníkovi může tak poskytnout pohled hned do dvou etap vývoje našeho státu a přiblížit dějiny, na které bychom neměli zapomínat. Bližší informace získáte na www.hanicka.cz Druhou pevností zpřístupněnou veřejnosti je dělostřelecká tvrz Bouda, která se nachází asi 6 kilometrů od Těchonína. I tato pevnost Bouda vchodový objekt K-S 22A. Foto L. Vávra. Sportovní letiště - vyhlídkové lety Více informací: Informační středisko v Žamberku tel.: 465 612 946 e-mail: [email protected], www.zamberk.cz Naučná stezka Žamberk - Kunvald Délka naučné stezky je 4,5 km a vede ze Žamberka po zelené turistické značce do Kunvaldu. Z centra města Žamberk, resp. z Masarykova náměstí se dostanete na začátek naučné stezky ulicí Hlubokou, přes most a dále ulicí Albertovou. Za pivnicí „Na kopečku“ odbočíte vpravo a cesta vás dovede již po zelené turistické značce k odbornému léčebnému ústavu Albertinum. Naučná stezka vás seznámí nejen s řadou zajímavostí, rostlinstvem a živočišstvem, ale i s významnými rodáky zdejšího kraje. Značný podíl na vzniku stezky má Český svaz ochránců přírody v Žamberku, který dal podnět ke zpracování textů a provedl osazení informačních tabulí. Městský úřad Žamberk získal část financí na krytí nákladů. Finanční pomoc poskytlo Město Žamberk a referát ŽP Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí. Na grafické úpravě informačních tabulí a realizaci stezky se podílelo Sdružení obcí a měst Orlice. byla stavěna v letech 1936 - 38 a konkurz na její výstavbu vyhrála firma Ing. Zdenko Kruliš Praha. Podobně jako Hanička byla v roce 1938 stavebně dokončena, ovšem část jejího vnitřního vybavení zase chyběla. V období okupace byla poničena Němci, kteří odtud vytrhávali pancéřové zvony, které pak odváželi na své opevnění. Její zpřístupnění pro veřejnost začíná rokem 1990. Tato pevnost se do současnosti zachovala takřka v původním stavu, především pro svou značnou vzdálenost od kvalitních komunikací. Dokonale zachovalé podzemí ukáže návštěvníkovi obří prostory, které měly vojsku zajistit dostatek zásob pro boj v obklíčení i po několik měsíců. Bližší informace o této pevnosti můžete nalézt na www.bunkry.cz/bouda Návštěvníkovi Orlických hor, který se rozhodne seznámit s historií před rokem 1938 i s výzbrojí poválečné armády ČR, rozhodně můžeme doporučit Vojenské muzeum v Králíkách, kde se nachází zcela unikátní sbírka vojenské techniky, zbraní a střeliva. Ve všech zmíněných zařízeních si návštěvník může zakoupit nejen literaturu spojenou s naší historií, ale i řadu suvenýrů, které budou jistě milou vzpomínkou na návštěvu Orlických hor. Zastávka č. 4 • Avifauna rybníka Dymlov a povodí Rokytenky. Zastávka č. 5 • Orlické hory. Zastávka č. 6 • Geologie a geomorfologie. Zastávka č. 7 • Rokytenka. Zastávka č. 8 • Profesor PhDr et MUDr. František Bílek, DrSc. (1885 - 1972). Na trase je umístěno 8 zastávkových panelů. Více informací: Informační středisko v Žamberku tel.: 465 612 946 e-mail: [email protected], www.zamberk.cz Naučná stezka Žamberk – Kunvald. Tvrz Bouda - interiér překladiště. Foto L. Vávra. Vojenské muzeum v Králíkách najdete na www.armyfort.com Návštěvníci u šachty pro dělovou věz objektu K - S 22 tvrze Bouda. Foto L. Vávra. K pramenům Divoké Orlice Je paradoxem, že ani Tichá ani Divoká Orlice nepramení v Orlických horách. Tichá se rodí na západních svazích Jeřábu (1003 m) v Hanušovické vrchovině, Divoká v okolí „Rašelinišť pod Zielencem“ v Bystřických horách. A aby to bylo ještě složitější, v Orlických horách, na severovýchodních svazích Malé Deštné (1090 m), pramení Dušnická Bystřice, která obtéká celé Bystřické hory a na jižním předměstí Kladska se vlévá do Kladské Nisy. Na našem výletě půjdeme k prameni jen jedné řeky - Divoké Orlice. Popis výletu začneme pod severními svahy Malé Deštné na rozcestí, kde se spojují tři cesty od města Duszniki Zdrój (Lázně Dušníky), od vsi Zieleniec a od vsi Mostowice, kde je hraniční přechod do Orlického Záhoří pro auta do 3,5 tuny. Na rozcestí se dostaneme od přechodu u Masarykovy chaty jedině pěšky (je pouze pro pěší a lyžaře, ne pro cyklisty!) napřed po modré a od kraje Zielence po červené značce. Na kole sem můžeme přijet od přechodu u chaty Čihalka nad Olešnicí v Orl. h. po silnici přes vesnici Zieleniec či od přechodu Orlické Záhoří - Mostowice. Autem sem dojedeme prakticky ze všech směrů, ovšem pokud jedeme z Lázní Dušníky, je lepší jet přes Zieleniec - cesta od lázeňského areálu podél říčky Dušnická Bystřice je v jednom úseku jednosměrná (provoz tam je povolen jen ve směru „po proudu“). Ať už jsme se dostali na rozcestí jakkoliv, pokračujeme dále po silnici na Lázně Dušníky, k níž se brzy zleva připojí potůček Dušnická Bystřice. Asi po půldruhém kilometru dojdeme (či na kole dojedeme) k autobusové zastávce, u níž silnici kříží zelená značka ze Zielence k rašeliništím. Pěšky můžeme jít strmou stezkou přímo do kopce, na kole se můžeme stoupání vyhnout serpentinou mírnější silničky. Na okraji rašelinišť je pak odpočívadlo se srubem a s ohništěm, kde si můžeme odpočinout a sníst své první občerstvení. Pokračujeme dál po zelené značce, u níž od tohoto místa nacházíme panely naučné stezky a brzy dojdeme k místům, kde uvidíme po obou stranách cesty rašelinná jezírka. Zbývá dodat správné názvy - rašeliniště na sever od naší cesty se jmenuje Topielisko (český název nemá - v překladu znamená přibližně místo, kde je možno se utopit), na protilehlé straně pak Czarne bagno (Černé bahno). Zbývá ještě dodat, že cesta vede přibližně po rozvodí dvou moří - Topielisko odvodňuje Dušnická Bystřice do Baltského, Černé bahno Divoká Orlice do Severního moře. Brzy dojdeme k odbočce směřující vlevo. Ta nás zave- Vyhlídková věž v Topielisku. de k vyhlídkové věži, z níž je dnes vyhlídka velmi omezená kvůli vzrostlým stromům. Pokračujeme-li dále po zelené, dojdeme po chvíli k potoku, který podtéká pod cestou směrem do Černého bahna. U něj odbočuje po proudu naučná stezka do míst, kde se můžeme seznámit s tím, jak vypadá rašelinná louka, pokrytá jen několika málo břízami. Panely naučné stezky nás seznámí s bohatou květenou, jejíž některé zástupce můžeme vidět i z cesty. Obejdeme okruh a po návratu na zelenou značku po ní pokračujeme až do míst, kde se značka lomí vpravo. Zde je začátek (či konec) naučné stezky a několik stylových laviček k odpočinku. V tomto místě opustíme zelenou značku a budeme pokračovat širokou neznačenou cestou, která pokračuje ve směru cesty, po níž jsme přišli z rašelinišť. Po její levé straně teče potok, který jsme již viděli jako přítok do rašeliniště. Ten je na některých panelech u cesty označen jako Orlica. Asi po jednom kilometru neznačená cesta končí na silničce, po níž vede modrá značka. Zde stojí za to zajít asi 100 m vlevo, kde potok, označený jako Orlica podtéká cestu a všimnout si, kolik vody jím protéká. Vrátíme se na rozcestí a pokračujeme silničkou po modré značce. Asi po 300 m přejdeme další potok, který má podstatně méně vody než první. Toto jsou jediné dva přítoky, které napájejí rašeliniště Černé bahno. Který z nich však je Orlice? Severnější a podstatně vodnatější je jako Orlice označen jen na některých tabulích naučné stezky. Jižnější, s menším množstvím vody, je však jako Orlice označen na řadě polských i na některých našich mapách. Po dalším asi půl kilometru se k modré připojí zprava zelená, kterou jsme opustili u rašelinišť. Asi 100 metrů před jejich spojením stojí za to zajít po sotva znatelné cestě vpravo do lesa, trochu se rozhlédnout a zastavit se u kamenné nádržky, v níž je tzv. Twarde Źródlo (Tvrdý pramen). Najdeme ho zde, nenechme se mýlit většinou českých map, které jej umisťují úplně jinam. Na tomto rozcestí máme možnost pokračovat vlevo Místo, kde na Zbojnické hoře začíná svůj tok Divoká Orlice. Z naučné stezky. 100 let traťe Doudleby - Vamberk - Rokytnice V letošním roce oslaví trať Doudleby - Vamberk - Rokytnice sté výročí od počátku provozu. První jednání o této trati spadá do roku 1896, kdy vstoupilo město Vamberk do jednání s městem Rokytnicí v Orlických horách o zřízení místní dráhy. Měla být připojena v Doudlebách na severozápadní dráhu Praha - Lichkov. Důvodem byla značná zaostalost v rozvoji řemesel i průmyslu a bídná životní úroveň obyvatelstva především na Rokytnicku. Cesta k zahájení stavby byla velmi zdlouhavá a komplikovaná, protože narážela na nedostatečnou finanční podporu těchto staveb. Lokomotiva řady 310 na rokytnickém nádraží. Dne 25. srpna 1899 byla uzavřena smlouva s inženýry Janem Kodlem a Ludvíkem Hamrem na vypracování podrobného projektu. Čas plynul, avšak kvůli vleklým sporům výstavba železnice nezapočala. Teprve v lednu 1905 bylo vypsáno zemským výborem v Praze výběrové řízení na stavbu této dráhy. Stavba byla zadána firmě Ing. Zdenko Kruliš sídlící v Praze na Vinohradech. Se stavbou bylo započato v dubnu 1905 a ještě téhož roku se ukázalo, jak složitým úkolem stavba dráhy ve skutečnosti bude. Na jedné straně stavby se dělníci prali se skálou, na druhé u Doudleb se brodili neúnosným podložím a močálištěm. Jen vůle a dřina lidí vyrovnávaly vlny zpoždění a pojmy jako Pekelec, Rybná a Pěčín zůstaly navždy vryty dělníkům této stavby do paměti. Slavnostní otevření dráhy proběhlo 14. října 1906 za nadšené účasti mnoha obyvatel ze širokého okolí v Doudlebách, kde byla trať slavnostně vysvěcena. Při výstavbě dráhy Doudleby - Vamberk - Rokytnice bylo zároveň dosaženo dobudování tisícího kilometru zemských drah v Čechách. Dráhu od jejího vzniku provozovala Společnost místní dráhy Doudleby - Vamberk - Rokytnice ( úřední zkratka LBDWR/MDDVR ). Od 1. 1. 1925 byla trať zákonem č. 156 zestátněna. Zvláštní význam měla dráha v letech 1936 - 38, kdy se po ní vozily tisíce tun oceli, písku, cementu a dalšího materiálu na výstavbu našeho opevnění tehdejší hranice s Německem. Na trati se vystřídalo mnoho typů lokomotiv i motorových vozů, z nichž nelze nevzpomenout legendární motoráčky řady M 131, které ovládly řadu menších tratí po druhé světové válce. Město Rokytnice v Orlických horách při příležitosti oslav 100 let dráhy připravuje rozsáhlou výstavu v prostorách auly místní základní školy, která bude probíhat od 4. července až do vlastních oslav dráhy, které proběhnou 16. září 2006. Na tuto výstavu srdečně zveme všechny milovníky železnic. Bližší informace o výstavě a vlastních oslavách dráhy naleznete na stánkách města http.//www.rokytnice.cz případně se můžete informovat na rokytnickém infoservisu tel.: 494 595 326, e.mail [email protected] L. V. 2006 Motorák řady 152 na rokytnickém nádraží. až k vlastním pramenům Orlice nebo se vrátit na rozcestí, odkud jsme vyšli (vpravo). Pokud je hezké počasí a dobrá viditelnost, stojí za to si k pramenům Orlice zajít, je to jen něco málo přes tři kilometry (tam i zpět). Půjdeme tedy po spojených značkách, modré a zelené. Asi po 300 metrech odbočuje vlevo neznačená lesní silnička, na kterou zahneme. Asi po dalších 300 metrech dojdeme k mostku, zpod něhož vytéká slabý potůček či spíše stružka. Jen při dostatku vody je znát, že přitéká z příkopu po pravé straně cesty. Zde je tedy pramen té Orlice, která je vyznačena v mapách. Po dalších 300 metrech přejdeme další můstek s obdobným praménkem. To je však jen jeden z přítoků Orlice, vyznačené na panelech. Pokračujeme dál (opět asi 300 - 400 metrů) až k plochému vrcholu Zbojnické hory (Zbojnicka Góra, 828 m), kde se nám za stromy objeví vlevo rozsáhlá paseka. Cestou, která k ní odbočuje, přejdeme asi 100 metrů a přijdeme ke dvěma betonovým můstkům. Zamíříme mezi nimi na paseku a dojdeme k místu, kde se stékají celkem tři malé potůčky. To je místo, které je považováno za počátek toku Orlice podle panelů naučné stezky i podle vodohospodářské správy (Inspektorat gospodarki wodnej) v Kladsku. Nechci soudit, na starých mapách není jako Orlice uveden ani jeden z těchto přítoků. Ale potůček stékající od vrcholu Zbojnické hory je jednak vodnatější, jednak jeho pramen leží ve větší nadmořské výšce. A do doby, než vyrostou stromky, vysazené na pasece, je odtud kouzelný výhled na celý hřeben Orlických hor. Paradoxní je, že tato zdrojnice není podchycena na žádné z našich ani polských map a její průběh bude odpovídat skutečnosti až na 3. vydání mapy KČT č. 27 - Orlické hory. Vrátíme se odtud až na křižovatku u Tvrdého pramene a budeme pokračovat dále po zelené. Až značka zahne vpravo k rašeliništi, půjdeme dál přímým směrem po neznačené silničce. Po zhruba 150 metrech přejdeme říčku, jejíž voda je (řečeno s básníkem) chladná a tmavá, jen oproti Nezvalově Svratce není kalná. Tmavou vodou, která vytéká z rašelinišť, dohlédneme krásně až na dno. Zde stojíme u toku, který je Orlicí beze všech pochyb, je tak označován i na nejstarších mapách. Půjdeme po cestě dál a asi po 1,5 km dojdeme k rozcestí, kde jsme zanechali auto. Je samozřejmé, že pěší či cyklisté si mohou cestu změnit a prodloužit podle svých představ. Bystřické hory nabízejí doslova nekonečné množství výletů, ale o nich až příště. Celá trasa popisovaného výletu je na mapě KČT č. 27 - Orlické hory a při doporučeném okruhu z rozcestí pod Malou Deštnou ujdeme přibližně 9 km, při odbočce k prameni na Zbojnické hoře pak 12 km. Autor textu a fotografií Jan Hégr Sdružení Villa Nova Uhřínov Sdružení Villa Nova Uhřínov - středisko experimentální archeologie a regionálních dějin v Uhřínově pod Deštnou si klade za cíl vybudovat fungující centrum experimentální archeologie s různými aspekty tohoto oboru. V souladu s historickým pozadím regionu je budovaný archeologický skanzen kladen do 13.-14. století. K tomuto cíli získalo sdružení cca 7 ha pozemků a základnu. Budovaný archeologický skanzen je kladen v souladu s historickým pozadím regionu do 13.-14. století. Do těchto dnů v něm stojí dva domy různého typu (polozemnice - rekonstrukce ze 13.-14. století), hospodářský objekt (rekonstrukce podle Boskovické bible), pokusná políčka, hrnčířský okrsek, stodůlka, chlév, kolomazná pec, kovárna, chlebová pec a pozůstatky několika izolovaných pokusů (výroba dřevěného uhlí, potaš, výroba dehtu). Od roku 1999 se provádí ve skanzenu experimentálně středověké zemědělství - pěstování starých odrůd zemědělských plodin středověkým způsobem. Jelikož tento způsob hospodaření je v některých směrech mnohem citlivější k přírodním zdrojům, lze na něm demonstrovat ekologické vztahy mezi jednotlivými ekosystémy a závislost lidské populace na přírodních zdrojích. Kromě vědeckých účelů je skanzen využíván pro školní i mimoškolní archeologickou a ekologickou výchovu, která je interpretována na základě odborných znalostí z obou oborů. Děti mají možnost seznámit se prostřednictvím přednášek s teoretickými základy archeologie, ekologie, biologie a dozvědět se více o středověkém způsobu života a hospodaření. -DragounSkanzen je otevřen celoročně, (prohlídka bez průvodce). Prohlídky s průvodcem Otevřeno: V., VI. a IX. pouze o víkendech 9.00 - 17.00 hod.,VII. a VIII.: po-pá: 9.00 - 17.00 hod. Vstupné: dobrovolné tel.: 494 598 010, 602 936 946 email: [email protected], web: villanova.webpark.cz Mimo stanovené termíny je možno nás kontaktovat a pro větší počet lidí domluvit individuálně čas komentované prohlídky. Obec Podbřezí a židovská obec Skalka Podbřezí je velmi stará obec, která je zmiňována již během 14. století, kdy zde stávala v místě dnešního zámeckého areálu Skalka tvrz s hospodářskými budovami. Od 17. století žila v obci silná židovská komunita, ale již v roce 1863 byla uzavřena pro nedostatek žáků nejen židovská škola, ale i synagoga, která byla roku 1951 přestavěna a sloužila účelům obce. Poslední pohřeb na židovském hřbitově se uskutečnil v roce 1924. Ten naleznete asi 200 m od zámku proti proudu Zlatého potoka, který při povodni v roce 1998 hřbitov těžce poškodil, ale během dvou let se podařilo uvést celý komplex do původního stavu. Po roce 1989 se obec snažila opravit a zachovat také synagogu, ale tato snaha se setkala s nezájmem jak ze strany vyšších orgánů samosprávy, tak také ze strany židovské obce. Proto byla prodána a dnes je z ní po rozsáhlé a náročné rekonstrukci sídlo firmy. www.podbrezi.cz KAM NA VÝLETY ,,U nás jako v pohádce,,, vžitý slogan pro Orlické hory a Rychnovsko je pro návštěvníky pozvánkou k pobytu a zároveň je také příslibem, že v této oblasti se určitě n u d i t nebudete. Nabídka je pestrá , každý si může vybrat ať již aktivní dovolenou, odpočinek, poznávání či romantiku. Malebnost Orlických hor, přívětivá příroda, pohoda - to vše vybízí jak k rodinné dovolené, tak i k individuální turistice. Atraktivnost prostředí ještě znásobuje možnost vycestovat díky hraničním přechodům do sousedního Polska. Snadná dopravní dostupnost, třeba prostřednictvím cyklobusů a skibusů, vám pobyt zpříjemní také. Lákavá je i nabídka turistických zajímavostí v podhůří našich, vlastně Kačenčiných hor. Připravili jsme pro vás přehled míst, která jistě obohatí váš pobyt v Orlických horách. ROZHLEDNY Vrbice - Obec Vrbice na Rychnovsku Z třicetimetrové vysoké dřevěné stavby, která byla otevřena dne 15. 4. 2006, se nabízí výhled na Kunětickou horu, okolí Pardubic a Hradce Králové, ale i na Sněžku a vrcholky Orlických hor. Rozhledna se nachází na návrší zvaném Kastel nad obcí Vrbice u silnice III. třídy - 4 km od Kostelce nad Orlicí. Hlavní turistická sezóna: otevřeno denně Návštěvu rozhledny je možno dohodnout předem na tel. č. 494 547 244, 494 547 190 V případě nepříznivého počasí bude rozhledna uzavřena. Osičina Rozhledna Osičina (telekomunikační stožár určený pro mobilní telef. sítě T-Mobile) je 54 m vysoká a nalézá se při silnici mezi obcemi Vojenice a Záhornice, přibližně 8 km od Opočna. Rozhledna nabízí nejen krásný výhled na celé Orlické hory, Kralický Sněžník, Železné hory, Krkonoše, Sněžku, Kunětickou horu, ale také menší občerstvení. Přístupná: od I. IV. - XXXI. X.: so, ne, svátky od 9.30 - 12.00 a od 13.00 - 18.00 Rozhlednu je možné navštívit i v jiné dny a období po telef. domluvě nebo e-mailem. tel.: 604 638 058, e-mailem: [email protected] www.rozhledna.kvalitne.cz MUZEA A GALERIE Muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou. Skuhrov nad Bělou, dřevěná rozhledna postavená v roce 2001 Rozhledna ve Skuhrově nad Bělou Dvoupatrová rozhledna byla postavena v roce 2001. Poskytuje pohled nejen do malebného skuherského údolí, ale i na panorama Orlických hor. Altánek u parkoviště je vítaným místem pro občerstvení. Tradičně se zde konají srpnové Letní Mutinovy slavnosti. Rozhledna je volně přístupná. Tyršova rozhledna - Žamberk Rozhledna zvaná Rozálka stojí na Kapelském vrchu (468 m n. m.), postavená byla v roce 1932 podle vzoru jihočeské rozhledny Hýlačky. Je vysoká 20 m, běžně jsou z ní vidět hřebeny Orlických hor, Králický Sněžník, Buková hora a Suchý vrch, Czarna góra v Polsku, za příznivých povětrnostních podmínek jsou vidět i hřebeny Krkonoš. Je součástí výletního okruhu městem. Přístupná: víkendy: květen - říjen denně 15. 6.- 15. 9., 10.00 - 17.00 tel.: 465 612 946, Informační středisko Žamberk www.zamberk.cz; e-mail: [email protected] Suchý vrch - rozhledna Ve výšce 995 m n. m. stojí rozhledna Suchý vrch, odkud můžete spatřit Šerlich, Králický Sněžník, Kladsko, Hrubý Jeseník s Pradědem a za dobrých podmínek také Sněžku. Přístupná: každý víkend, o prázdninách denně 10.00 - 17.00 tel.: 602 405 691 Vrch Val u Králík Nedaleko areálu králického kláštera u Dolní Hedeče stojí v nadmořské výšce 788 m železná radiokomunikační věž a zároveň rozhledna. Za hezkého počasí je z 34 m vysoké stavby (vyhlídka o 12 m níže) vidět na Králický Sněžník, Orlické hory a Jeseníky. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Rozhledna na Dobrošově KČT Náchod a provozovatel chaty Střední škola hotelnictví a cestovního ruchu Hronov vás zvou k návštěvě chaty. Je zde pro vás připravena stylová restaurace s rozhlednou. Přístupná: X. - XI.: út, st, čt: 12 - 18 pá, so: 10.00 - 22.00, ne: 10.00 - 18.00 V. - IX.: út, st, čt: 10.00 - 21.00, pá, so: 10.00 - 22.00, ne: 10.00 - 20.00 tel.: 491 520 185 e-mail: [email protected] Štefanova vyhlídka na Velké Deštné Na nejvyšší hoře Orlických hor se tyčí nejmenší rozhledna toho pohoří. Dřevěná rozhledna ve tvaru pyramidy byla postavena roku 1992 náchodskými skauty. Věnovali ji místnímu hajnému panu Štefanovi, a proto se jí říká Štefanova vyhlídka. V roce 2003 byla již poničená a byla nahrazena také dřevěnou, o něco vyšší vyhlídkou. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou Přibližuje život dětí v období 1880-1960, v jejich světě hraček. Ucelená sbírka panenek s porcelánovou hlavou, obrázkové knihy, dobové fotografie. Otevřeno: út -pá: 10.00 - 12.00 13.00 - 16.00 so, ne: 13.00 - 16.00 Prohlídku muzea v mimoprac. dobu je možno domluvit na tel.: 603 193 122, nebo 732 781 228 www.muzeumhracek.wz.cz [email protected] Muzeum v Dobrušce Výstava Židé v dějinách Dobrušky, mikve - židovská rituální očistná lázeň z 18. století. Součástí prohlídky je videofilm v české, anglické a německé verzi. Otevřeno: V., VI. a IX: v pracovní dny od 8.00 do 15.00 hodin VII. a VIII.: denně mimo pondělí od 9.00 do 17.00 hodin tel.: 494 629 667, 494 629 668 e-mail: [email protected] www.mestodobruska.cz/muzeum Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel Deštné v Orlických horách V expozici muzea se návštěvníkům představuje historická výbava zimních sportů, uvedena je i dokumentace dosažených výsledků sportovců. Zaujme i expozice sklářství, historie Deštného a exponáty ,které přiblíží řemesla Orlických hor. Stálou expozici doplňují proměnné tématické výstavy. Každoročně jsou pořádány Sklářské dny - Tavba skla dřevem. Otevřeno celoročně: út, čt-ne: 9.00 - 17.00 st: 9.00 - 20.00 Lze domluvit individuální termín mimo otevírací dobu - pro větší skupiny osob. tel.: 494 663 139, 602 936 946, e-mail: [email protected] Muzeum a galerie Orlických hor Rychnov n. K. Umístěno v Kolowratském zámku I. patro: muzeum - tématické výstavy z rozsáhlé muzejní sbírky, která mimo jiné obsahuje i nábytek, vzácné cechovní památky a velkou sbírka tzv. orlického skla. II. patro: galerie - kromě stálých expozic Malíři Orlických hor proměnné výstavy i umělců současných. II. nádvoří: Hladíkova síň, stála expozice sochaře Karla Hladíka Otevírací doba: V. - VIII. - út.- ne 9.00 - 13.00 14.00 - 17.00 X. - XI. - út - ne 9.00 - 13.00, 14.00 - 16.00 so, ne 9.00 - 13.00 14.00 - 16.00 expozice muzea: 494 535 894 galerie: 494 534 015 www.moh.cz Ornitologická expozice - Památník Karla Plachetky Expozice představuje ucelenou ornitologickou sbírku obsahující zástupce 255 ptačích druhů. Vystaveno je na 700 preparovaných exemplářů. Sbírka je výsledkem celoživotní práce Karla Plachetky (1877 - 1961), rodáka z Bedřichovky v Orlických horách Jiráskova 2, areál bývalých kasáren v Rychnově nad Kněžnou. Regionální židovské muzeum Podorlicka Památník Karla Poláčka - synagoga Rychnov nad Kněžnou Dokumentuje historii židovství v Podorlicku a zároveň přibližuje život rychnovského rodáka, spisovatele a humoristy Karla Poláčka. V prostorách synagogy jsou uváděny i koncerty a recitály hudebníků. otevřeno: V.- IX. út - ne 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 tel. 494 533 173, www.moh.cz Městské muzeum Žamberk V budově Kateřinského špitálu z roku 1845 je umístěno muzeum se stálými expozicemi věnovanými dějinám města, významným osobnostem regionu (vynálezci bleskosvodu Václavu Prokopu Divišovi, zakladateli české chirurgie Dr. E. Albertovi, žamberskému rodáku Petru Ebenovi....) Součástí prohlídky muzea je instalace Erxlébenovy lékárny z 90. let 19. století s původním zařízením. Zajímavá a cenná je sbírka dokumentující vývoj lidových a uměleckých řemesel podhůří Orlických hor. Mimo jiné jsou v muzeu připomenuty památky na žamberskou komunitu židů a expozice I. a II. světové války. Přístupné: V. - X, út - pá 9.00 - 12.00; 13.00 - 16.00 so, ne: 14.00 - 17.00 kontakt: tel.: 465 611 678 www.zamberk.cz e-mail: [email protected] Městské muzeum Letohrad Stálé expozice muzea jsou věnovány historii města Kyšperku, jak se Letohrad až do roku 1950 jmenoval, tradici výroby sirek a významným osobnostem města. Velice cenným exponátem jsou Napoleonovy saně, na kterých v roce 1812 prchal z Ruska. Součástí prohlídky jsou i exponáty, dokumentující život měšťanstva i prostého lidu v Kyšperku, vývoj řemeslné výroby a obchodu. Zřejmě nejzajímavější část expozice představuje kolekce lidových krojů z Čech, Moravy i Slovenska. Přístupné: celoročně 8.30 - 16.00 tel.: 465 622 092, infocentrum e-mail: [email protected] kontakt: www.letohrad.cz Výstavní síň Jablonné nad Orlicí V rekonstruovaném pozdně empírovém tzv. Matyášově domě si návštěvníci mohou prohlédnout expozici věnovanou historickému vývoji města s ukázkami předmětů denní potřeby domácností a malých hospodářství s připomínkou dnes již zaniklých zdejších řemesel. Další část seznamuje s místním rodákem, bratrským kazatelem Janem Figulem Jablonským, zetěm J. A. Komenského. Kdysi bohatý spolkový život města je dokumentován řadou dobových fotografií. Přístupné: celoročně Infocentrum Jablonné nad Orlicí Výstavní síň Jablonné nad Orlicí tel.: 465 641 371 e-mail: [email protected] www.jablonné.cz Muzeum řemesel v Letohradě. Muzeum řemesel Letohrad V komplexu bývalého velkostatku kyšperského panství, přestavěného v roce 1750 z původního dřevěného dvora, je umístěno největší muzeum starých řemesel v České republice. V expozici o třech podlažích s celkovou plochou 720 m2 si mohou návštěvníci prohlédnout kompletně dobově vybavené dílny, většinou z období let 1890 až 1930, s výrobky truhlářů, kovářů, sedlářů, kolářů, tkalců, kartáčníků.... (40 ucelených expozic řemesel). Součástí prohlídky je i zařízená stará školní třída nebo četnická stanice. Původní stáj byla upravena na Galerii Na Sýpce, ve které jsou pořádány tématické výstavy. V areálu je i stylová restaurace a sklepní vinárna. Muzeum řemesel Letohrad Nový dvůr 143, 561 51 Letohrad tel.: 465 622 160 email: [email protected] www.muzeumremesel.cz otevřeno: IV. - X. denně 9.00 - 17.00 XI. - III. po-pá 9.00 - 17.00 Vojenské muzeum - Dělostřelecká tvrz Hanička 7 km od Rokytnice v Orlických horách. Vstupní expozice, v podzemí technologicky plně - Vybavený úkryt. Odborný výklad dokumentuje fungování celé stavby. - Šest povrchových objektů, které jsou postupně propojeny v podzemí. - 1 500 m chodeb a sálů, až 36 m pod povrchem. - Teplota v podzemí 8 st. Celsia. Doporučuje se teplé oblečení a vhodná turistická obuv. Otevírací doba: V - VI. so, ne, sv 9.30 - 14.00 VI. mimo po 10.00 - 14.00 VII.- VIII. mimo po 9.30 - 17.00 IX. - X. so, ne, sv 9.30 - 14.00 V případě zájmu lze telefonicky dohodnout mimo otevírací dobu. tel. 494 595 393, 736 752 218 e-mail: [email protected] www.hanicka.cz Dělostřelecká tvrz Bouda Dělostřelecká tvrz Bouda (nachází se 6 km od Těchonína) byla vybudována v letech 1936 - 1938 jako součást československého pevnostního systému na obranu proti Německu. Jako jediná z pěti stavebně dokončených tvrzí je zpřístupněna veřejnosti. Je skvělou ukázkou toho, jak se Československá republika připravovala na svoji obranu a je nejmohutnějším prvkem pevnostní linie budované po celé délce státní hranice. Byla vybudována na stejnojmenném kopci nad obcí Těchonín, v těžce přístupném terénu na sestupném hřebenu ze Suchého vrchu (995 m). Tvrz je komplexem pěti objektů, tzv. srubů, které propojuje rozsáhlý systém chodeb a sálů (délka 1,5 km). Náročnost: fyzicky vysoce náročné, téměř 200 schodů dolů a 366 schodů nahoru, prostředí je vlhké a chladné. Trasy měří v podzemí zhruba 1500 m, na povrchu asi 1000 m. Otevírací doba: V., VI., IX.: po - ne 11.00, 13.00, 15.00 VII. - VIII.: po - ne 11.00 - 16.00 X.: so, ne, svátky 11.00, 13.00, 15.00 Jiří Hořák (správce tvrze), tel. +420 777 647 114 Délka prohlídky: 120 - 140 min. Jazyková vybavenost: česky (anglické a německé texty). Vojenské muzeum Králíky Ojedinělé muzeum, vybudované v bývalém zemědělském areálu, leží uprostřed rozsáhlého a mohutného pásma československého opevnění z období let 1935-38. Stálá expozice se věnuje historii naší armády od roku 1918 do současnosti s důrazem na budování Králické pevnostní oblasti. K vidění jsou zde ukázky munice, ručních i těžkých zbraní a vojenské výstroje. Na volné ploše je vystavena těžká bojová a vojenská technika. tel.: 465 632 466; www.armyfort.com; e-mail: [email protected] otevřeno: celoročně 10.00 - 16.00 hod. (zavřeno pouze ve dnech 24., 25., 26 a 31. XII., 1. I. a na Velikonoční pondělí). Městské muzeum Králíky Založeno v roce 1907. Expozice - dějiny města, řezbářství, varhanářství, přírodovědná expozice - ojedinělé početné sbírky nerostů, brouků, motýlů, ptáků a savců. Součástí muzea, které sídlí na Velkém náměstí, je také informační centrum. tel.: 465 631 117; www.muzeumkraliky.cz; e-mail: [email protected] otevřeno: celoročně út - so 9.00 - 16.00, v sezóně + ne 12.30 - 17.00 Muzeum krajky Vamberk Město Vamberk v podhůří Orlických hor je významným krajkářským střediskem s tradicí paličkování krajek starou přes tři staletí. Historii i současnost ručně paličkované krajky přibližuje stálá expozice muzea, která provází návštěvníka vývojem krajky v českých zemích od počátku 18. st. do současnosti. Muzeum Vamberk pro vás připravilo novou expozici Česká krajkářská tvorba z let 1980 - 2005. Otevřeno: denně kromě pondělí (od 1. IV. - XI.) IV. - X.: út-ne: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 V., IX.: út-ne: 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 XI. -III.: zavřeno Jiný termín návštěvy je možný po předchozí dohodě. Vstup do muzea a prodej vstupenek v prodejně Martina - 494 541 518, 777 225 587 [email protected], [email protected], [email protected], www.moh.cz Městské muzeum Nové Město nad Metují Expozice „Z šatníků a truhel našich předků“ je doplněna dobovým nábytkem, seznámíte se s historií Nového Města nad Metují. Sál řemesel vám představí tiskařství, hodinářství, ševcovství, tkalcovství a modrotisk. „Příroda regionu“ seznamuje s neživou a živou přírodou okolí města. tel.: 491 472 119, 491 470 289 e-mail: [email protected] otevírací doba: X. - IV. 13.00 -16.00 V. - IX. 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 KAM NA VÝLETY Galerie Zázvorka Nové Město nad Metují Lapidárium, které sloužilo dříve jako hladomorna. V první patře vystavují novoměstští malíři, nachází se zde i kinosál, kde je možno zhlédnou audiovizuální program o Novém Městě nad Metují a jeho okolí. Ve druhém patře se střídají krátkodobé výstavy. Je zde i „Měšťanský betlém“ od umělecké řezbářky Jarmily Haldové. Součástí prohlídky je i výstup na věž Zázvorku, odkud je zajímavý výhled ze střílen. tel.: 491 470 331 e-mail: [email protected] otevírací doba: X. - IV. 9.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00 V. - IX. 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 poskytuje to nejpůvabnější prostředí. Otevírací doba: VII. - VIII.: od 9.00 do 11.30, od 12.30 - 18.00 poslední prohlídka zámku začíná v 16.45 V., VI., IX.: od 9.00 do 11.30, od 12.30 - 17.00 poslední prohlídka zámku začíná v 15.45 IV., X.: od 9.00 - 11.30, od 12.30 - 16.0 poslední prohlídka zámku začíná v 14.45 Zámek je uzavřen v pondělí a den následující po státním svátku, připadne-li tento na pondělí. V XI. až III. Veškeré další informace vám rádi poskytneme na tel.: č. 494 668 216, e-mail: [email protected], http://www.npu.cz Památník Jarmily Haldové a obce Sedloňova V malé horské vesničce schoulené v údolí potoka žije ve svém domku Jarmila Haldová, známá ilustrátorka, řezbářka a organizátorka kultury. V jarních měsících tohoto roku byla v bývalé škole otevřena expozice věnovaná jejímu dílu. Expozice je přístupná vždy o víkendech a nebo na požádání na Obecním úřadě v Sedloňově. tel.: 494 660 306, mobil: 724 179 126 Kolowratský zámek Rychnov nad Kněžnou Barokní zámek, jehož základní kámen byl položen v roce 1676, tvoří dominantu města. V interiéru se nachází mnoho sbírek, z nichž jsou nejcennější velké soubory kolowratské obrazárny, knihovny a unikátní sbírka skla. V zámku je umístěno Muzeum a galerie Orlických hor i obřadní síň města. Otevírací doba: V. - IIX.: út - ne, svátky: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 IX.: út - ne: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 X. - IV.: so, ne, svátky: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 Poslední prohlídky vždy hodinu před uzavřením zámku. tel.: 494 534 916 Hrad Litice Nad stejnojmennou obcí se tyčí zřícenina hradu Drslaviců z 13. století. Vybrali si příhodné místo, skalnatý ostroh obtékaný ze tří stran řekou Orlicí. Mezi majiteli byli později např. králové Václav II. a Jiří z Poděbrad, který jej nechal přestavět na jeden z nejmocnějších hradů té doby. Přístupný: V. - VIII., út - ne 9.00 - 17.00 hodin, duben, září a říjen víkendy a svátky 9.00-16.00 tel.: 603 232 212 kastelán, [email protected], http://hrad.litice.sweb.cz PROJEĎTE SE NA KONI ORLICKÝMI HORAMI saních. Jízdárna se nachází v centru obce Deštné v Orl. h., naproti sjezdovkám Marta I. a II. Farma svou činnost směřuje k vysoce specializovanému oboru, chovu drezúrních koní, jejich výcviku a odchovu hříbat. Jízdárna má dobré zázemí, prostornou venkovní pískovou jízdárnu a malou krytou jízdárnu. Výuka na jízdárně probíhá pod dohledem zkušených cvičitelů. Jízdárna je v provozu celoročně, v červenci a srpnu denně, jinak po dohodě. Vždy je lépe se na hodině ježdění domluvit předem. Ing. Eva Kotyzová 517 91 Deštné v Orlických horách 424 e-mail: [email protected] Tel.: 494 663 218, 731 570 626 www.http:cermanovi.cz/destna/destnauvod.htm Jezdecký klub Farma pod Lípou a jezdecký oddíl Wiyrhanea v Rokytnici v Orlických horách nabízí návštěvníkům vyjížďky na koních. Milovníkům koní a přírody je tak umožněno poznávat krásná místa zdejšího kraje z koňského sedla. Jiří Pácha - mobil: 603 372 560, 603 536 408 517 61 Rokytnice v Orlických horách Manželé Svobodovi z Hradčan (část obce Pěčín), nabízí netradiční vyjížďky koňským vozem po horách v období červen - září. Individuální ceny po dohodě. Svobodovi z Hradčan 517 57 Pěčín čp. 162 tel.: 494 595 345, 737 114 577 www.svobodovi.cz Tábořiště Vochtánka, westwernový program. Památník Marie a Vojtěcha Sedláčkových v Javornici. Památník Marie a Vojtěcha Sedláčkových v Javornici Galerie Vojtěcha Sedláčka a Marie Sedláčkové v Javornici představuje ateliér a byt obou umělců. Vedle obrazů jsou zde krajky a návrhy krajkových motivů, ve stodole kočáry, do kterých malíř zapřahal koně a vyjížděl malovat. V roce 2004 byla v Památníku instalována výstava obrazů lidového umělce Josefa Korejze - Blatinského. Dům s ateliérem najdeme v obci u silnice ve směru na Žamberk. Otevírací doba: V. - IX.: od 9.00 do 17.00 mimo po. Obecní úřad v Javornici - tel.: 494 545 135 Památník - tel.: 494 545 172 mobil: 732 650 634, 736 134 693 Obrazárna ve Slatině nad Zdobnicí Prohlédnout si zde můžete obrazy, kresby a grafiky regionálních umělců a zakladatelů galerie - A. Krčmáře, M. Holého, Leoše a Jana Kubíčka - mistrů, kteří ve zdejším kraji tvořili a nalézali bohatou inspiraci. Jsou zde vystavována i díla A. Piepenhagena a M. Švabinského. Otevírací doba: po-pá: 7.00 - 15.00 V jinou dobu je možná prohlídka pouze po předchozí dohodě - p. Pleslová - tel.: 494 594 820 HRADY A ZÁMKY Zámek v Novém Městě nad Metují. Zámek Nové Město nad Metují Byl postaven v roce 1501 stejně jako město a je nedílnou součástí Městské památkové rezervace. Poslední stavební úpravy zámecké zahrady a zámku byly provedeny architektem Dušanem Jurkovičem. Z tohoto období můžete zhlédnout autentické interiéry ve stylu secese a art deco. V blízkém okolí zámku upoutávají naši pozornost barokní sošky od Matyáše Bernarda Brauna. Terasy a francouzská zahrada jsou spojeny dřevěným krytým přechodem ve stylu lidových staveb. Otevírací doba: IV. - IX.: út - pá - po předchozí objednávce, so -ne: 9.00 -16.00 V., VI., IX: út-ne: 9.00 -16.00 VII. - IX.: po-ne: 9.00 -17.00 X. - III.: denně po předchozí objednávce tel.: 491 470 523 e-mail: [email protected] Zámek Opočno Památkové zóně města Opočna dominuje velký renesanční zámek, obklopený rozlehlým parkem se vzácnými dřevinami a oborou. V expozicích zámku lze obdivovat unikátní sbírku zbraní, knihovnu i obrazárnu. Pořádání koncertů na nádvoří zámku se stalo již tradicí stejně jako mezinárodní setkání sokolníků, jemuž prostředí zámku Zámek Častolovice. Výcvik jezdců v jezdeckém klubu Adam. Zámek Častolovice Pozdně renesanční zámek z let 1588 - 1644 byl postaven na místě původní vodní tvrze. Místnosti expozice jsou zařízeny v různých stylech, které vytvářejí pocit, že život na zámku se nezastavil. Také pořádání koncertů a dalších významných kulturních a společenských akcí zejména v Rytířském sále, vtiskují zámku pečeť pohody a krásy. Díky květinovému osázení i atmosféře na nádvoří zámku, rozlehlé oboře s bílými daňky, mini zoo a v neposlední řadě i dětskému koutku patří zámek Častolovice mezi nejnavštěvovanější místa na Podorlicku. Majitelkou je paní Diana Sterbergová. Otevírací doba: 29. IV. - 17. IX.: út - ne: 9.00 18.00 (zavřeno je každé pondělí, pokud není státním svátkem) tel.: 494 323 646 www.zamek.castolovice.cz Zámek Doudleby nad Orlicí Renesanční zámek postavený v roce 1590 podle italského vzoru. Jedinečně malebný účinek je vyvolán sgrafitovou výzdobou tzv. Kobercového vzoru. Z období baroka jsou v prvním patře zachovány nástropní malby. Roku 1809 byl za zámkem zřízen park v anglickém stylu. Otevírací doba: V. - X.: 9.00 - 17.00 (zavřeno je každé pondělí, pokud není státním svátkem) tel.: 494 383 420 Zámek Kostelec nad Orlicí Hrabě Josef Kinský si v letech 1829 - 1833 dal postavit na okraji města nové sídlo - empírový zámek, který je obklopen rozsáhlým anglickým parkem. Vzácné dřeviny i květinová výsadba vytvářejí neopakovatelnou atmosféru plnou pohody, harmonie a klidu. Výhled až na potštejnský hrad od jezírek s lekníny a rybičkami je vyhledávaným místem pro odpočinek. Zámecký park je přístupný celoročně, zámek je zatím uzavřen. Zámek Letohrad Raně barokní zámek byl postaven na místě původní tvrze v letech 1680 - 1685. V přízemí a druhém patře je štuková výzdoba. Stálá expozice je o letních prázdninách otevřena denně. Vstupné a informace v informačním centru: tel.: 465 622 092 e-mail: [email protected], www.letohrad.cz Hrad Potštejn Dominantou Potštejna, jednoho z nejstarších letovisek v Čechách, jsou trosky mohutného hradu, jehož historie začíná koncem 13. století. Byl založen rodem Drslaviců na strmém kopci nad Divokou Orlicí. V areálu hradu, který je přístupný veřejnosti, je kaple sv. Jana Nepomuckého, poslední zastavení křížové cesty „Boží hrob“, expozice a pamětní deska Jiráskova „Pokladu“. Otevřeno: V. - IX.: denně mimo pondělí 9.00 - 17.00 IV., X.: so, ne, svátky 9.00 - 16.00 Jindy po předchozí dohodě: tel.: 494 546 812, [email protected] Jezdecký klub Adam Deštné v Orlických horách si vás dovoluje pozvat do Deštného v Orlických horách, do turistického a lyžařského střediska, kde uprostřed nádherné přírody chováme naše koně. Začátečníci i pokročilí jezdci mohou využít nabídky turistické jízdárny k vyjížďkám do přírody, k výuce na jízdárně a v zimě k projížďkám na Western Vochtánka Potštejn Veřejné letní tábořiště na břehu Divoké Orlice, pod hradem Potštejn si získalo oblibu u široké veřejnosti. Výborná kuchyně, kde kralují kovbojské fazole, možnost ubytování v chatkách i ve stanech, ale zejména posezení v přírodě s občertsvením, to vše získalo oblibu nejen u cyklistů a místních obyvatel. Celou sezónu jsou připraveny akce pro děti a country a westernové akce pro mládež i dospělé. Rezervace na akce, ubytování a programy: Iveta Walterová - 603 318 922 Petr Staněk - 731 149 303 - indiánské tábory (VII. - VIII.) www.kempcountry.rychnovsko.com Statek U Svatého Jána - Kunvald Projížďky na koních Petra Zářecká, tel.: 739 074 094 TURISTICKÉ CÍLE U SOUSEDŮ POHÁDKOVÁ ZAHRADA vznikla začátkem 20. století díky snaze lesníka a botanika Izydora Kriestena. Dle legendy z vděčnosti za záchranu života duchem hor Krakonošem. Zahradu tvoří pohádkové stavby a postavy ze dřeva, šišek a kořenů. Naleznete tu tři prameny, které zobrazují odvěké lidské touhy, pramen lásky, mládí a radosti. Sentence zdobící budovy se humorným způsobem vztahují k situacím každodenního života. Nejsnadněji se tu dostanete po žluté stezce z ulice Wojska Polskiego. U žluté turistické stezky, 30 min. od Międzygórza Otevřeno: denně od V. do IX. : od 10.00 - 18.00 od XI. do V.: od 10.00 - 16.00 tel. (074) 813-51-56, nebo (074) 813-51-95 (PTTK - turistická organizace) FILUMENISTICKÉ MUZEUM Bohatá expozice zápalkových etiket, prezentující rozvoj technik rozdělávání ohně. Je to jediné muzeum tohoto typu v Polsku a patří k málo početné skupině muzeí na světě, která jsou spojená s předměty pro rozdělávání ohně od nejdávnějších dob. Muzeum vlastní přibližně půl milionu zápalkových etiket a čtrnáct set zapalovačů. Nyní v Muzeum působí regionální oddělení, věnované především dějinám města a okolí ul. Mały Rynek,. Otevřeno: denně (kromě pondělí) od 8.00 - 16.00 tel.: (074) 811-06-37 www.muzeum.filumenistyka.pl STŘEDISKO HISTORIE A HORSKÉ TRADICE SUDET V roce 2002 bylo u Pohádkové zahrady otevřeno Středisko historie a horské tradice. V budově je sbírka psaných dokumentů a ikonografie představující rozvoj cestovního ruchu v Masivu Sněžníku od začátku 19. století do současnosti. Objekt se nachází u žluté turistické stezky, 45 min. od centra Międzygórza. Otevřeno denně - od V.: 10.00 - 18.00 Duszniki Zdrój, Muzeum papírenství. MUZEUM PAPÍRENSTVÍ Muzeum papírenství v obci Duszniki Zdrój sídlí v papírenském mlýně ze 17. stol., který je považován za ojedinělou technickou památku. Objekt nabízí návštěvníkům expozice věnované dějinám papírenského průmyslu. ul. Kłodzka 42 Otevřeno: od 1. V. do 31. X. od 9.00 - 17.00 od 2. XI. do 31. IV. od 9.00 -15.00 od úterý do neděle (v pondělí zavřeno) tel.: (074) 866-92-48, tel. /fax: 866-90-20; www.muzpap.pl, e-mail [email protected] Výhled z Bludných skal přes vrcholky Stolových hor na Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky. BLUDNÉ SKÁLY (BŁĘDNE SKAŁY) Skalním labyrintem vedou chodníky, které vznikly v důsledku zvětrávání pískovce. Místo, které na nás zapůsobí svou neobvyklou atmosférou, zůstává po dlouhou dobu v paměti. Po prolézání mezi vysokými stěnami se pro odpočinek nabízí místa, z nichž můžeme obdivovat zajímavé skalní útvary, často přikryté kořeny na nich rostoucích stromů. Národní park Stolových hor od začátku turistické sezóny do 30. IV.: 9.00 18.00 denně V.: 9.00 - 19.30 denně VI., VII.: 8.00 - 20.30 denně VIII.: 8.00 - 19.00 denně. IX.: 9.00 - 18.00 denně. od 1. X. do konce turistické sezóny: 9.00 -16.30 denně tel. (074) 866-14-36 MISIJNÍ A NÁRODOPISNÉ MUZEUM Expozice zajímavých sbírek mušlí, ozdob a exotického vybavení domácností z oblastí Oceánie, Afriky a Jižní Ameriky. ul. Reymonta 1 Otevřeno: denně od 8.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 tel: (074) 868-13-17 Kudowa Zdrój - Czermna, kaple lebek KAPLE LEBEK (KAPLICA CZASZEK) Unikátní stavba, a to v republikovém i evropském měřítku, věnována obětem války a epidemii v Kladském pomezí. Byla otevřena 1. listopadu 1776 díky úsilí místního faráře kněze Tomaszka a je místem, kde je možné zamyslet se nad lidským osudem. Interiér kaple je vyložen lidskými pozůstatky. ul. Czermna Otevřeno: út - ne: V. - X.: 9.30 - 17.30 přestávka 13.00 - 14.00 X. - V.: 10.00 - 16.00 bez přestávky tel.: (074) 866-17-54 (k sestrám), mobil. tel.: 0605 54-09-27 POHYBLIVÝ BETLÉM ul. Kósciuszki 101, 57-350 Kudowa Zdrój (v soukromém domě) Otevřeno: denně SKLÁRNA „BARBARA“ Středisko pro výrobu barevného skla s historickými tradicemi. V poválečném období místo práce a pořádání workschopů pro přednášející a studenty Vysoké školy výtvarných umění ve Wroclawi. Při návštěvě objektu je možné poznat práci hutníků a v podnikové prodejně nakoupit zdejší výrobky. ul. Wojska Polskiego 58a Otevřeno: po - pá: 8.00 - 16.00, so: 8.00 - 14.00 tel. (074)868-15-52 SÁŇKÁŘSKÁ DRÁHA Přes 450 metrů dráhy, kde pokročilí sáňkaři dosahují rychlosti do 40 km/h. Místo sanic jsou kolečka a místo sněhu ocelová dráha. Rychlost je možné regulovat ruční brzdou. Skvělá a přitom úplně bezpečná zábava. ul. Bystrzycka 15 Otevřeno: denně (mimo zimu) 9.00 - 17.00 15.VI. -31. VIII.: 9. 00 - 20.00 tel. (074)869-06-47 MUZEUM LIDOVÉ KULTURY SUDETSKÉHO POHOŘÍ Skanzen se nachází na horském svahu bývalé vesnice Pstrążna. Jsou zde prezentovány objekty lidové kultury, sudetské architektury (obytné domy, zvonice, hostinec, kovářská dílna vybavená zařízením a nářadím). V létě se zde pořádají pikniky, kde je možné ochutnat v ohni pečené brambory, domácí chléb se sádlem nebo známý polský „bigos“. ul. Pstrążna Otevřeno denně, úterý - neděle: 10.00 - 18.00 tel.: (074) 866 28 43 Požadované nahlášení HRNČÍŘSTVÍ A PTAČÍ SVĚT, STEZKA ZANIKAJÍCÍCH PROFESÍ Venkovní muzeum v Kudowě-Czermné (200 m od kaple lebek), kde je možné se seznámit s profesemi, v současné době zanikajícími, jako jsou hrnčířství, mlynářství a kovářství a přitom mít kontakt se pštrosy, bažanty a dalšími ptáky v minizvěřinci. Lákadlem je zde každodenně se konající pečení venkovského chleba dle ojedinělého receptu a ochutnávky venkovského krajíce se sádlem (kolem 10.00 hod). Zajímavé jsou také ukázky keramické výroby na hrnčířském kole. Všichni návštěvníci mají možnost vlastnoručně si výrobu na hrnčířském kole vyzkoušet a vlastní dílo si vzít na památku. Bogusław Gorczyński, ul. Chrobrego 43 Otevřeno denně: 10.00 - 18.00 tel.: (074) 865 55 12 KUDOWSKÉ MUZEUM HRAČEK „BAJKA“ Nabízíme cestu do „Říše dětství“. Vzpomínky na sladké, bezstarostné období dokazují, jak důležitou úlohu v životě každého člověka plnily hračky. Jakékoliv: plyšové, z porcelánu, dřeva, hlíny a dokonce i litinové, plechové či cínové vždy probouzely a probouzejí pozitivní pocity. Exponáty shromážděné Marií a Miroslawem Ozierańskými pocházející z 19.-20. stol. určitě zaručí relaxaci i v rodinném kruhu. ul. Zdrojowa 41 Otevřeno od V. -VIII. otevřeno od 9.00 do 17.00 od IX. - V. otevřeno od 10.00 do 17.00 tel.:(74)867-08-05 MUZEUM ŽÁBY Objekt se nachází u Správy Národního parku Gór Stołowych. Sbírku Muzea tvoří více než 3000 exponátů z 20 zemí světa a 6 světadílů. Otevřeno: po-pá: 9.00 - 17.00 hod., so, ne: 9.00 - 13.00 tel.(074) 866 14 36 AQUA PARK „VODNÍ SVĚT“ Kudowa Zdrój ul. Moniuszki 2a Otevřeno. po - pá 9.00 - 21.00 so, ne, svátky 10.00 - 21.00 tel.(074) 866 45 02 ko pod Zielencem“, cesta mokřady Czarne Bagno - „Dusznicka Droga“ - Duszniki Zdrój Na podobné rybě, kterou si nejprve vylovíte, si za okamžik i velice pochutnáte. Kladské pomezí vděčí za svou popularitu jak malebné krajině, tak i vzácně se vyskytujícímu množství zajímavostí na tak malém území. K nejpopulárnějším a nejčastěji navštěvovaným se připojily v posledních letech další. Lidé se vrací k rekreaci na venkově, která společně s rozvojem agroturistické základny vyústila v postupný vznik sítě lovišť, kde se můžete věnovat rybolovu bez požadovaného rybářského povolení. V současné době takové objekty působí na území celého Kladského pomezí a s každou sezónou se jejich počet zvětšuje. Jsou to obhospodařené malé vodní plochy, které nabízejí lovení, nejčastěji pstruha a kapra. Rybu vám po ulovení vykuchají a připraví k jídlu nebo si ji můžete vzít s sebou domů. Pokud však nemáte příliš v oblibě takový druh rekreace, můžete si v těchto zařízeních ryby prostě jen nakoupit. KOMERČNÍ LOVIŠTĚ A AGROTURISTICKÉ STATKY NABÍZEJÍCÍ LOVENÍ RYB Bystrzyca Kłodzka Kudowa Zdrój, vstup do lázeňského parku. 1. Duszniki Zdrój - Leżyce - Szczytna (5 km) 2. Kudowa Zdój - Błędne Skały - začíná na ul. 1 Maja, dále pak „Cestou 100 zatáček“ u lomu červené žuly dojedete k Bludným skalám (Błędne Skały) (9,5 km) 3. Kudowa Zdrój - Lewin Kłodzki - z centra Kudowy ulicí 1 Maja dojedete k silnici směrem na Jerzykowice Wielkie a Jeleniów. Následně míjíte stáčírnu vody, projíždíte kolem hájenky a polní cestou dojedete do obce Lewin Kłodzki (6 km) 4. Cyklostezka v okolí Kudowy Zdroje - z ul. Zdrojowa, dále ulicí Nad Potokiem projíždíte silnici E 67 a míříte k Brzozowicím, a následně se vracíte polní cestou k nádraží v Kudowě Zdroji (4,5 km) 5. Lewin Klodzki - Zieleniec - Lasek Miejski - Zimne Wody - Kozia Hala - silnice na Zieleniec (9 km) 6. Lewin Klodzki - Taszów - trasa vede Městským lesoparkem (Lasek Miejski) kolem kaple a kalvárie, aby zamířila do Kotle u hranice a blízkého Taszowa (5 km) 7. Szczytna - Duszniki Zdrój - vyjíždíte málo frekventovanou ulicí Robotnicza, cestou s krásnými vyhlídkovými místy (19 km) Wanda Gadzińská, Dlugopole Dolne 38 tel.: (074) 813 90 26 „Młyn pod Świerkami“, ul. Młynarska 6 tel.: (074) 811 42 32 Agroturystyka, ul. Wojska Polskiego 11 Międzygórze, tel.: (074) 813 51 59 „Zacisze“, Aleja Spacerowa 30 Kolonia Szychów, tel. 0502 263 836 Agroturystyka, Długopole Dolne 38a tel.: (074) 813 90 26 „Nad Potokiem“ Ponikwy 17 tel.: (074) 813 93 74 „Góry Bystrzyckie“ Nowa Bystrzyca 60 tel.: (074) 341 90 91 „Osmelakowa Dolina“ Spalona 14 tel.: (074) 811 90 39 „U Józka“, Kolonia Szychów 42 tel.: (074) 811 83 28 „Nad Orlicą“, Lasówka 52 tel.: (074) 811 90 17 „Stokrotka“, Szklarka 25 tel.: (074) 811 80 18 „Stokrotka“, Szklarka 25a tel.: (074) 811 80 19 Duszniki Zdrój Agroturistický statek „Relaks“ ul. Świerczewskiego 37 tel.: (074) 866 06 05 Kudowa Zdrój „Nad strumykiem“, ul Okrzei 19, tel.: (074) 603 892 403 „Łowisko Pstrągów“, ul. 1 Maja 91, tel.: (074) 866 36 ?? „Pstrągi w Dolinie Stawów“, Pstrążna 9, tel.: (074) 866 28 19 Mezi městy Kudowa Zdrój a Náchod je vedena cyklotrasa T. G. Masaryka. Dusznické cyklotrasy: Č. 1 - Plac Warszawy - ul. Bohaterów Getta - Muzeum papírenství - „Pustelnik“ (kaple sv. Trojice) - turistická chata „Pod Muflonem“ (panorama Dusznik se Stolovými horami) - rašelinová rezervace „Torfowisko pod Zieleńcem“, naučná stezka - Zieleniec - Duszniki Zdrój Č. 2 - Plac Warszawy - ul. Bohaterów Getta - Muzeum papírenství - „Pustelnik“ (kaple sv. Trojice) - turistická chata „Pod Muflonem“ - křižovatka se silnicí ze Zielence - rašelinová rezervace „Torfowisko pod Zielencem“ - „Dusznicka Droga“ - Duszniki Zdrój Kudowa Zdrój, Aqua park - Vodní svět Č. 3 - Plac Warszawy - ul. Bohaterów Getta - Muzeum papírenství - „Pustelnik“ (kaple sv. Trojice) - turistická chata „Pod Muflonem“ - křižovatka se silnicí ze Zielence - rašelinová rezervace „Torfowis- Dolina jezer v Pstrążnej. Poutní místa v Orlických horách ČERVEN akce: 28. 6. - OTEVŘENÍ KAČENČINY ZAHRÁDKY – slavnostní otevření přírodní památky v Deštném v Orl. h., informace: IC Deštné v O. h., tel.: 494 663 289 30. 6. LETNÍ DISKOTÉKA ve Valu u Dobrušky 30. 6. TANČÍME S VYSVĚDČENÍM – diskotéka pro děti na závěr školního roku na sále v pohostinství U Rufferů v Javornici od 11,00 hodin 30. 6.- 4. 7. „HRY BEZ HRANIC“ - Lewin Klodzki-Polsko - mezinárodní setkání kolektivů mladých hasičů v Bystrém v Orl. h. -na místním koupališti 30. 6. - 9. 7. LETNÍ INTERPRETAČNÍ KURZY – pokračování interpretačních kurzů v Opočně pod vedením Jiřího Besperáta (housle) a Jana Škrdlíka (violoncello) koncer t y, festivaly: 27. 6 - 8. 7. 2006 – XIII. Ročník POLÁČKOVO LÉTO – divadelní festival v netradičních prostorách města Rychnov n. Kn., pořádaný na počest rychnovského rodáka, spisovatele a novináře Karla Poláčka. Součástí festivalu jsou koncerty v rychnovských kostelích a synagoze. Místo konání: zámecká jízdárna a park, kostel Nejsvětější Trojice, synagoga. Pořadatelem je KULTURA Rychnov n. Kn., s. r. o. Informace: tel.: 494 531 432, mobil: 603 810 775, fax: 494 532 178, www.rychnov-city.cz Neratov Monumentální kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově nechal vystavět hrabě Jan Karel Nostic-Rhieneck v letech 1723 - 1733. Byl zbudován podle plánů G.B.Alliprandiho ve stylu baroka. Roku 1945 kostel vyhořel. V dnešní době probíhá široce založená akce o záchranu alespoň pozůstatků této mimořádně kvalitní architektury. Kostel najdete při silnici Bartošovice-Orlické Záhoří. ČERVENEC akce: 30. 6. - 9. 7. - Kunštátská kaple Navštívení Panny Marie Kunštátská kaple Navštívení Panny Marie Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově. Foto L. Imlauf. Poutní místo Homol Nedaleko hradu Potštejn, u vesnice Lhoty nechala hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte zbudovat v letech 1692 - 1696 raně barokní kostelík Panny Marie Bolestné. Postupně zde vznikl poutní areál se dvěma kaplemi a přístupovým schodištěm o 153 stupních a 16 odpočívadlech, lemovaný balustrovým zábradlím se sochařskou výzdobou. Počet schodů odpovídá počtu Zdrávasů ve Velkém růženci s 3 úvodními Zdrávasy, odpočívadla Otčenášům. Sochařská výzdoba je z 2. poloviny 18. století. Jedná se o práci kamenické dílny rodiny Hendrichů z Litomyšle. Poutní areál je ojedinělou středoevropskou umělecko-historickou a stavební památkou. Homole - kamenné schodiště k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné. Foto L. Imlauf. Rokole Poutní místo s kaplí Panny Marie Podivuhodné, vystavěné nad pramenem léčivé vody a s kostelíkem zasvěceným Panně Marii, najdete při silnici Bohdašín - Olešnice v Orlických horách. Rokole - Mariánská kaple. Foto L. Imlauf. Kunštátská kaple na Jiráskově stezce, stojící nedaleko známého Pěticestí v sedle mezi dvěma nevýraznými vrcholy kopce nazvaného též Kunštátská kaple, upoutá snad každého procházejícího turistu. Od roku 2005 září novotou a její interiér je vkusně upraven. Slavnostně vysvěcena byla v sobotu 18. června 2005. Při této příležitosti o ní vyšlo v řadě novin hodně článků, bohužel často zkreslujících její význam a dějiny. Není se co divit, seriózní práce, zabývající se kaplí, nebyla dosud publikována. Zájemce se o jejích nejstarších dějinách dočte až ve sborníku Orlické hory a Podorlicko (č. 13), který vydá Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově n. Kn. v létě 2006. Vznik kaple souvisí s osídlením našich hor dřevaři, kteří na přelomu 16. a 17. století těžili na hřebenu hor dřevo pro potřebu kutnohorských dolů. Tyto nejstarší dějiny kaple nejsou písemně doložené, avšak z několika nepřímých pramenů se dá přijmout teorie, že kaple (původně dřevěná) zde stojí od roku 1671. Tento letopočet je na podstavci sochy Pieta, jejíž kopie je v kapli. Kaple, stojící tehdy na nejvyšším místě přímé cesty ze Zdobnice do Kunštátu (dnes součást Orlického Záhoří), byla zřejmě jen tzv. „prostorová modlitební kaple“ a je velmi nepravděpodobné, že by v ní bývaly slouženy mše. První písemný doklad o ní, povolení obnovy kaple královéhradeckým biskupstvím z roku 1763, totiž výslovně uvádí, že toto povolení není souhlasem s tím, aby zde byly slouženy mše. Další oprava následovala kolem roku 1820, kdy místo zchátralé dřevěné kaple byla vystavěna kamenná stavba, tehdy ještě ve stylu klasických horských kapliček, tedy s pravoúhlou předsíňkou a s věžičkou. Teprve při další přestavbě v letech 1868 - 69 byla vybudována zděná kaple taková, jakou ji známe dnes, tedy stavba kruhová. Podstatná oprava následovala v roce1907, poté, kdy kaple byla z farnosti Kunštát převedena k farnosti Zdobnice. O dalších opravách či přestavbách nejsou po celé 20. století zprávy až do roku 1967. Tehdy se zdevastovaná kaple dočkala generální opravy, kterou zajistil a financoval Okresní národní výbor v Rychnově n. Kn., ovšem jen po stavební stránce. Další využití kaple však bylo problematické. Uvažovalo se o tom, že by v ní byla malá výstavní síň, stanice Horské služby, případně že by sloužila jako Památník obětem hor. Nic z toho se neuskutečnilo a kaple opět chátrala. Začátkem 90. let provedli nejnutnější opravy a úklid členové Horské služby, mezi lety 1997 a 2000 zajistil páter Josef Suchár z Neratova obnovu střechy a od roku 2003, kdy kaple přešla do vlastnictví obce Zdobnice, uskutečnilo sdružení občanů Via aurea z Rychnova n. Kn. spolu s obcí Zdobnice generální opravu celé kaple, včetně obnovy interiéru. Po této opravě, která stála přibližně jeden milion korun, vysvětil kapli královéhradecký biskup Dominik Duka. Text: Jan Hégr LETNÍ INTERPRETAČNÍ KURZY – pokračování interpretačních kurzů v Opočně pod vedením Jiřího Besperáta (housle) a Jana Škrdlíka (violoncello) 1. 7. DĚTSKÝ DEN spojený s opékáním prasete v Osečnici 1. - 2. 7. „NOVOHRÁDOUSKÉ SLAVNOSTI“, v rámci těchto slavností se uskuteční dne 1. 7. v kině divadelní představení pohádky, výstava obrazů Nového Hrádku, v Písníku posezení s opékáním selete. V neděli 2. 7. proběhne na náměstí trh lidových řemesel a různé pouťové atrakce. 2. -7. 7. O POHÁR MĚSTA ŽAMBERK – 15. ročník cyklistického etapového závodu (2. 7. - časovka od 9.00 – 12.30 hod., 3. 7. - okruhy městem od 15.00 až 19.00 hod., 7. 7. - horská etapa od 9.00 do 13.00 hod.), info: ředitel závodu V. Janoušek mobil: 605 263 642 5. 7. SVĚCENÍ PRAPORU A ZNAKU obce Ohnišov. Program: v 10,00 hodin mše svatá s posvěcením praporu a znaku v místním kostele Cyrila a Metoděje. Odpoledne sraz rodáků a přátel obce v zahradě místní školy, tamtéž od 14,00 hodin koncert Stavostrojky. 5. 7. Tradiční „VEŘEJNÝ ZÁVOD VE STŘELBĚ NA ASFALTOVÉ TERČE“ pořádaný mysliveckým sdružením Slatina - Rybná na brokové střelnici ve Slatině nad Zdobnicí od 9.00 hodin v areálu na Kubovně (cesta značena od kostela). Střílí se baterie a lovecké kolo. Bližší informace je možno získat v případě zájmu o tuto tradiční akci na mobilu: 604 265 989 8. 7. OSLAVA 60. VÝROČÍ ZALOŽENÍ HASIČSKÉHO SBORU (Lomy-Osečnice) 8. 7. 100 LET HASIČSKÉHO SBORU ve Svinné 8. 7. I. WESTERNOVÝ DEN RÁDIA OK 2006 – Western Vochánka Potštejn – od 14.00 hod velká show kovbojů a indiánů. Nenechte si ujít ukázky kovbojského umění našich nejlepších jezdců rodea, ukázky indiánských zvyklostí s pohřebními rituály, výcvikem honáckých psů s ovečkami, dětské rodeo na ovečkách.Od 20.00 hod. Hraje country skupina Makadam, v průběhu večera vás čeká soutěž v jízdě na divokém býkovi o sud piva. Od 21.00 – Velká noční ohnivá show. Kontakt: p. Walterová – mobil: 603 318 922 15. 7. Letní SILVESTR - Lomy (Osečnice) 15. 7. POHÁDKOVÉ ODPOLEDNE v Deštném v Orl. h. 19. - 23. 7. ZÁJEZD RODÁKŮ Z KUNČINY VSI DO ORLICKÝCH HOR – obec Zdobnice 22. 7. V Prorubkách (Liberk) se uskuteční již tradiční PRORUBSKÁ LÁVKA od 10.00 hodin. U vodní nádrže pod bytovkami budou nejprve probíhat soutěže mládeže. Poté bude následovat zábava a soutěže pro dospělé po celé odpoledne. Srdečně zvou pořadatelé. 22. 7. ZÁHOŘSKÝ POHÁR V MALÉ KOPANÉ v Orlickém Záhoří na místním fotbalovém hřišti 22. 7. FOTBALOVÉ UTKÁNÍ „ŽENATÍ/SVOBODNÍ“ v Olešnici v Orl. h. v areálu TJ Start 22. - 23. 7. DOBRUŠSKÝ POHÁR – Městský stadion Dobruška – 17. ročník turnaje ve futsalu, účast cca 60 týmů z celé ČR. V sobotu kulturní program k posezení a tanci. (p. Koláčný – mobil: 606 288 917) 24. - 29. 7. TÝDEN VE STŘEDOVĚKU – ukázky středověkých technologií výroby železa, dřevěného uhlí, keramiky, textilu, ukázky boje, šermu a výcviku šermířů ve Villa Nova Uhřínov, informace: Bohumír Dragoun – tel.: 494 663 139, 494 598 010 15. 7. PIVNÍ SLAVNOSTI V ŽAMBERKU – fotbalový stadion Pod Černým lesem v Žamberku – pořádá Fotbalový oddíl Žamberk, kontakt: tel.: 465 613 763 červenc - srpen - STRAŠIDELNÉ NOČNÍ PROHLÍDKY , pořádá MIKCENTRUM Letohrad, tel.: 465 622 092 divadlo: 1. 7. O PRINCEZNĚ ZUZANĚ A DRAKU OLIZOVÁKU – divadelní představení pro děti i dospělé v podání Karlovarského hudebního divadla, zahradní areál Muzea Deštné v O. h. tel.: 494 663 139 8. 7. TANČÍCÍ INDIÁN – divadelní představení souboru Temno Týniště n. Orl. Volná parodie na Labutí jezero. Zahradní areál Muzea Deštné v Orl.h. tel.: 494 663 139 15. 7. Divadelní soubor Impudici zahraje dvě hry z Dekameronu v zahradním areálu Muzea Deštné v O. h. tel.: 494 663 139 22. 7. Pohádkové divadelní představení o Karkulce – zahradní areál Muzea Deštné v O. h. tel.: 494 663 139 koncer t y, festivaly: 2. 7. v 19.30 h v obrazárně zámku Opočno – ÚVODNÍ KONCERT LETNÍCH INTERPRETAČNÍCH KURZŮ – J. Besperát (housle), J. Škrdlík (violoncello), Š. Besperátová (klavír) 7. 7. v 18,00 h v Mariánském kostelíku v Opočně – ZÁVĚREČNÝ KONCERT ÚČASTNÍKŮ INTERPRETAČNÍCH KURZŮ 8. 7. PETR BENDE se skupinou + BLADEX ROCK – od 20.00 h v přírodním areálu Pohoří (p. Fasner – mobil: 602 669 230, www.far-agentura.cz) 15. 7. TŘI SESTRY, DEBILL HEADS, DOCTOR P.P. a E!E! – od 20.00 h v přírodním areálu Pohoří (p. Fasner – mobil: 602 669 230, www.far-agentura.cz) 21. 7. v 19.30 h v Mariánském kostelíku v Opočně – OD GOTIKY PO BAROKO – Instrumentálně -vokální soubor pro středověkou, gotickou a renesanční hudbu Solideo 22. 7. COUNTRY FESTIVAL RADIA OK S KONCERTEM - od 14.00 hod. Tomáš Linka a Přímé Linky – čeká vás osm hodin výborné country ve Western Vochtánka Potštejn. Více infor mací: p. Walterová – mobil: 603 318 922 28. 7. v 19.30 h v obrazárně zámku Opočno – GUITAR ARTE TRIO, BLANKA ČERNÁ – MEZZO SOPRÁN (Jindřich Kaulfers, Ivan Šoltys, Stanislav Prokeš výst avy: 1.- 7. - 10. 8. - VÝSTAVA UPOMÍNKOVÝCH PLÍŠKŮ NA TURISTICKÉ HOLE – Muzeum Deštné v Orl. h. tel.: 494 663 139 4. 7. ZAHÁJENÍ VÝSTAVY K VÝROČÍ 100 LET OD ZAHÁJENÍ PROVOZU NA ŽELEZNIČNÍ TRATI DOUDLEBY-VAMBERK-ROKYTNICE v aule rokytnické ZŠ. Výstava potrvá do 16. 9. 2006. 5. 7. - 6. 7. VÝSTAVA POHLEDNIC PANA MATUŠKY a obce Ohnišova v budově školy v Ohnišově od 9.00 - 17.00 hodin 22. - 23. 7. VÝSTAVA DROBNÉHO ZVÍŘECTVA – tradiční výstava králíků, drůbeže. Pořádá ČSCH Skuhrov n. B., informace: IC Skuhrov n. B., tel.: 445 567 144 posvícení, pouť: 1. 7. POUŤ SVATOJÁNSKÁ v Orlickém Záhoří na místním fotbalovém hřišti 1. - 2. 7. POUŤ SV. PETRA A PAVLA – klasická pouť s houpačkami a střelnicemi v obci Dobré, kontakt: Ladislav Michl tel.: 494 664 101 22. 7. DEŠTENSKÁ POUŤ v Deštném v Orl. h. 22. 7. POUŤOVÁ TANEČNÍ ZÁBAVA v Olešnici v Orl. h., „Občerstvení U Jungů“. 22. 7. POUŤ ve Skuhrově n. Bělou – při tradičních oslavách budete moci kromě návštěvy houpaček, střelnice a kolotoče zhlédnout výstavu drobného zvířectva v areálu chovatelů, na volejbalových kurtech proběhne tradiční turtnaj v odbíjené. 28. - 30. 7. ANENSKÁ POUŤ s bohatým doprovodným programem v Rokytnici v Orl. h. akce: 4. - 6. 8. 5. 8. 5. - 6. 8. 6. 8. 11. 8. 11. - 13. 8. - 13. - 27. 8. 15. - 16. 8. 18. - 20. 8. 19. 8. 19. 8. 19. 8. 19. 8. - 19. 8. 19. 8. 19. - 20. 8. 20. 8. 20. 8. 26. 8. 26. 8. 26. 8. 26. 8. 26. 8. 27. 8. 27. 8. srpen srpen srpen divadlo: 5. 8. 13. 8. 25. - 26. 8 - 26. 8. 27. 8. koncer t y: 12. 8. 13. 8. 25. 8. - SRPEN 9. 9. 15. 9. - TAVENÍ SKLA DŘEVEM v Deštné v Orl. h., experimentální tavba skla v zahradním areálu Muzea Deštné v Orl. h. tel.: 494 663 139 MUTINŮV STAROČESKÝ JARMARK ve Skuhrově n. Bělou – letní slavnosti na hradě, již tradičně sem přijíždí spousta turistů z blízkého či vzdáleného okolí PORCINKULE V OPOČNĚ na Kupkově nám., tradiční akce s atrakcemi a spousty stánků HISTORICKÉ TRHY ŘEMESEL v 9,00 hodin v zámeckém parku v Opočně před Letohrádkem ukázka tradičních lidových řemesel s možností koupě vyrobených ukázek VELKÁ LETNÍ DISKOTÉKA v přírodním areálu za ZŠ v Podbřezí. Pořadatelem je SDH Podbřezí, začátek ve 21,00 hodin CIHELNA 2006 – každoroční vzpomínková vojensko-historická akce. V letošním roce s předvedením dvou bojových ukázek - „Tak to bylo ...“ a „Tak to mohlo být ...“ - historické bitvy v prostoru československého pevnostního pásma – časově zasazené do léta a podzimu roku 1938. Jedná se o jednu z nejnavštěvovanějších akcí s tématem obrany státu v ČR. Info: Vojenské muzeum Králíky, tel.: 465 623 466 MEZIUM – 8. ročník Mezinárodní letní akademie. Mezinárodní umělecké dílny, informace: tel.: 494 531 432, 608 959 183, e-mail: [email protected], www.e-rychnovsko.cz MEZINÁRODNÍ ZÁVODY FIS V LYŽOVÁNÍ NA TRÁVĚ ve Ski areálu Olešnice v Orl. h. SRAZ MAJITELŮ VOZIDEL ŠKODA 1203 v letním sportovním areálu v Bystrém v Orl. h., pořádá Sdružení VAG-I-NOVINY VIII. ROČNÍK TURNAJE V NOHEJBALU O POHÁR STAROSTY obce Bačetín ZIMNÍ OLYMPIJSKÉ HRY – recesitické akce Sdružení VAG-I-NOVINY v letním sportovním areálu v Bystrém v Orl.h. LOUČENÍ S PRÁZDNINAMI „dětský den“- Lomy (Osečnice) II. WESTERNOVÝ DEN RÁDIA OK 2006 – Western Vochtánka Potštejn – od 14.00 hod. Velká show kovbojů a indiánů. Zveme Vás na příjemné westernové odpoledne s noční show. Uvidíte ukázky přiježděnosti koní, kovbojská a indiánská vystoupení. Více informací: p. Walterová – mobil: 603 318 922 S RUKSAKEM NA KONEC SVĚTA -fantastické obrázky z cesty po Indii, Pákistánu a okolních zemích, vypráví manželé Sedláčkovi - muzeum v Deštném v Orl. h., tel.: 494 663 139 silniční závod BĚH ÚDOLÍM ŘEKY BĚLÉ - pořádá TJ Porkert ve spolupráci s OÚ Skuhrov n. Bělou VÍKEND STŘEDOVĚKÝCH TECHNOLOGIÍ – ukázky středověkých řemesel ve skanzenu Villa Nova, kontakt: Bohumír Dragoun tel.: 494 663 139, 494 598 010 TERÉNNÍ BĚH do vrchu - Skuhrov – Deštné v Orl. h.. Pořádá TJ Porkert ve spolupráci s OÚ Skuhrov n. Bělou DĚTSKÝ DEN – odpoledne věnované dětem ve Valu u Dobrušky NOHEJBALOVÝ TURNAJ v Osečnici OSLAVY 120 LET ZALOŽENÍ SDH Bystré v Orl. h., pouťová taneční zábava LOUČENÍ S LÉTEM + FOTBAL v Orlickém Záhoří na místním fotbalovém hřišti „MEMORIÁL JAROSLAVA CEJNARA“ o putovní pohár obce - TJ Start Olešnice v Orl. h. MEMORIÁL V. HAVRDY v České Čermné, 3. ročník fotbalového turnaje - sokolovna, fotbalové hřiště SVĚCENÍ PRAPORU Obce Bystré a SDH Bystré v Orl. h. RYCHNOV CLASSIC MARATHON – významná sportovní akce, start: město Rychnov n. Kn., Pořadatelem je 3athlon club RK, informace: tel.: 604 706 605, Jan Jelínek PIVNÍ SLAVNOSTI v pivovarském dvoře v Dobrušce s kulturním programem (p. Svobodová – tel.: 494 620 195, [email protected], www.pivovar.dobruska.info PODORLICKÁ PATNÁCTISTOVKA - Městský stadion Dobruška – závody lehkoatletických oddílů z celé ČR a ze zahraničí (ředitel závodu – Zdeněk Kupka – mobil: 608 554 405, p. Svoboda – mobil: 606 640 553, 777 640 553) ORLICKÝ SPRINT – závody automobilů do vrchu, pořádá A.Majšajdr, více informací IC Skuhrov tel.: 445 567 144 16. 9. 16. 9. - NOC NA KARLŠTEJNĚ – divadelní představení divadelního spolku Kačenka Deštné v Orl. h. V zahradním areálu Muzea Deštné v Orl. h. - tel.: 494 663 139 DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ v přírodním divadle ve Valu u Dobrušky DIVIDÍLKOVÁNÍ aneb DIVADELNÍ JARMARK – nonstop divadelní program několika desítek jednotlivců a souborů. Spojeno s prezentací a prodejem rukodělných výrobků. Místo konání: Poláčkovo nám. V Rychnově n. Kn., zámecký park. Pořadatelem je divadelní a řemeslná společnost DIVIDÍLKOVÁNÍ Déčko Rychnov nad Kněžnou, informace: tel.: 603 204 111, Jan Šeda DIVADLO „O HOLI“ - v Deštném v Orl. h. - představení avantgardního divadelního souboru v zahradním areálu Muzea Deštné v Orl. h. tel.: 494 663 139 DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ v přír. divadle ve Valu u Dobrušky KONCERT PEPY NOSE – koncert známého folkového zpěváka Pepy Nose – zahradní areál Muzea Deštné v Orl. h. tel.: 494 663 139 KONCERT DECHOVÉ HUDBY „OPOČENKA“ v přírodním areálu za ZŠ v Podbřezí. Začátek v 15.00 hodin, pořadatelem této již 12 let trvající zdařilé tradice je SDH Podbřezí. V 19.30 v obrazárně zámku Opočno - ARTE TRIO BOHEMIA – Tomáš Vejvoda (housle), Vladan Kočí (violoncello), Eva Šilarová (klavír) výst avy: 12. - 13. 8. 19. - 28. 9. - VÝSTAVA JIŘIN v kapli na zámku Skalka. Pořadatel Karel Petr a manželé Hejzlarovi. MISTR HÉGR, JAK HO NEZNÁTE, výstava představující méně známou tvorbu malíře Orlických hor J. Hégra – Muzeum Deštné v Orl. h. tel.: 494 663 139 posvícení, pouť: 6. 8. V rámci POUŤOVÝCH OSLAV ve Slatině nad Zdobnicí vystoupí od 16,00 hodin v přírodním areálu vedle zdravotního střediska se svým tříhodinovým programem hudební skupina Surf z Blanska (Eva a Vašek). Akce je pořádána mysliveckým sdruž. Slatina - Rybná, divadelním spolkem Hübnerová a pod záštitou obecního úřadu ve Slatině nad Zdobnicí. O vydatné občerstvení se postarají myslivci, a také pivovar Náchod s svým mobilním výčepním stánkem se sortimentem řádně ošetřených deseti druhů piv vlastní výroby. V tento den bude rovněž možné v době od 14.00 - 16.00 hodin navštívit slatinskou galerii, kde je možné zhlédnout výtvarná díla umělců působících ve zdejším kraji. 15. 8. NERATOVSKÉ POUTNÍ SLAVNOSTI – klasická církevní pouť v Neratovském kostele tel.: 494 599 157 19. 8. POUŤOVÁ ZÁBAVA Sokol Lukavice, od 20.00 hodin 26. 8. POUŤOVÁ TANEČNÍ ZÁBAVA v obci Bystré v Orl. h. 26. - 27. 8. JABLONSKÁ POUŤ – tradiční pouťové atrakce na náměstí 5. května a v prostoru autobusového nádraží. Pořadatel Město Jablonné nad Orlicí, info: tel.: 465 641 371, www.jablonneno.cz, www.armyfort.com, e-mail: [email protected] srpen – HLAVNÍ CÍRKEVNÍ POUŤ NA HOŘE MATKY BOŽÍ U KRÁLÍK, info: Poutní místo Hora Matky Boží, tel.: 465 631 425 ZÁŘÍ akce: 2. 9. 2. 9. 2. - 3. 9. 8. - 10. 9. 9. 9. - OBECNÍ SLAVNOSTI SE SVĚCENÍM PRAPORU A ZNAKU obce v Bačetíně „ATLETICKÝ MÍTINK“ - TJ Start Olešnice v Orl. h., Občanské sdružení Pro Olešnici Automotoklub Dobřany pořádá na závodišti U Hradu - RACCER BUGY A POHÁR SPONZORŮ 48.ročník RYCHNOVSKÁ OSMIČKA – nejstarší amatérská filmová soutěž ve východní Evropě. Celostátní soutěž – promítání pro veřejnost. Akce se koná v Městském kinu Rychnov n. Kn. Informace: mobil: 603 810 775 KAČENČINO LOUČENÍ S LÉTEM v Deštném v Orl. h. - Akce pro děti i dospělé s Pohádkovým lesem 16. 9. 16. 9. 16. - 17. 9. 17. 9. 22. - 24. 9. 24. 9. 25. 9. 28. 9. září září divadlo: 24. 9. koncer t y: 8. 9. 10. 9. 15. 9. 20. 9. 28. 9. - DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ – den otevřených dveří památek v Novém Městě n. M. SETKÁNÍ RAMPUŠÁKŮ – setkání vládců hor s doprovodným programem v Deštném v Orl. h., pořádá Chata Horalka, KČT Smiřice VINOBRANÍ obce Lukavice, od 20.00 hodin OSLAVY ZAHÁJENÍ PROVOZU ŽELEZNIČNÍ TRATI Doudleby-Vamberk-Rokytnice v Rokytnici v Orl. h. VELKÁ JAVORNICKÁ přehlídka různých disciplín v jízdě na koni v Javornici – Blatiny, ranč HENRY AKCE „BURČÁK“ - III. ročník radostného popíjení vinných produktů + kulturní program jako překvapení – ve Valu u Dobrušky DREZURNÍ ZÁVODY KONÍ v Deštném v Orl. h., kontakt: Eva Kotyzová te.: 494 663 218 O POHÁR SEDLOŇOVA – 36. ročník veřejného silničního běhu na 10 km, kontakt: Jiří Šinták mobil: 723 192 369 SVATOVÁCLAVSKÉ SLAVNOSTI na náměstí F. L. Věka v Dobrušce – 3 dny plné kultury a zábavy – průvod šermířů, bitva prusko-rakouská, jarmark lidových řemesel, představení pro děti, výstavy, divadla, koncerty, slavnostní mše. (p. Verner – tel.: 494 623 802) AUTOKROS - MISTROVSTVÍ ČR - pořádá Automotoklub Dobřany na závodišti U Hradu ZLATÁ HODINKA v Osečnici SLAVNOSTNÍ SVĚCENÍ SYMBOLŮ obce Val slavnostní zahájení školního roku v ZŠ a MŠ ve Skuhrově n. Bělou ORLICKÝ SPRINT – automobilový závod do vrchu ve Skuhrově n. Bělou NĚKDO TO RÁD HORKÉ – v 19.00 hodin v KND v Opočně – další představení komedií cyklu Opočenské divadlo Tomáše Langera. Jazzová hudební zpěvohra o trampotách nezaměstnaných hudebníků. Hraje soubor Kolár z Police nad Metují. JAN POSPÍCHAL-HOSLOVÝ RECITÁL – v 19.00 hodin v obrazárně zámku Opočno – I. Konzertmeister der Wiener Symphoniker. Klavírní spolupráce Luděk Šabaka. KONCERT SMÍŠENÉHO PĚVECKÉHO SBORU - Polyfonní sdružení Nové Město n. M. V 17.00 hodin v kostele sv. Václava v České Čermné. ORLICKO-KLADSKÝ VARHANNÍ FESTIVAL v Olešnici v Orl. h. - kostel sv. Máří Magdalény v 19.00 hodin v Mariánském kostelíku v Opočně – Polyfonní sdružení Nové Město n. M. – KOMORNÍ INSTRUMENTACE (W.A. Mozart Requiem d moll KV 626) ORLICKO- KLADSKÝ VARHANNÍ FESTIVAL - koncert v 17.00 hodin v kostele sv. Václava v České Čermné výst avy: 16. - 20. 9. - AkvaEXPO 2006 RK – XXX. Ročník výstavy akvarijních ryb a terarijních živočichů, přes 300 druhů akvarijních ryb ve 180 nádržích. Místo konání: Dům chovatelů v RK. Pořadatelem je Český svaz chovatelů, ZO Rychnov n. Kn., informace: mobil: 736 633 171, e-mail: [email protected] posvícení, pouť: 2. - 3. 9. ŽAMBERECKÁ POUŤ na Masarykově náměstí v Žamberku, Město Žamberk, informace: IC Žamberk – tel.: 456 312 946 23. 9. POSVÍCENSKÁ ZÁBAVA v Osečnici 30. 9. POSVÍCENSKÁ TANEČNÍ ZÁBAVA v Javornici, od 20.00 h v pohostinství U Rufferů 30. 9. - 1. 10. - KRALICKÁ SVATOMICHALSKÁ POUŤ - Králíky ŘÍJEN akce: 6. - 8. 10. - 11. - 14. 10. 28. 10. 30. 10. - říjen - XXIII.ročník FILMOVÝ SMÍCH – významné herecké dvojice Libuše Šafránková a Josef Abrhám. Celostátní tématický seminář lektorů a členů filmových klubů ČR a SR s účastí veřejnosti. Každoročně je fimový smích zaměřen na významné osobnosti naší filmové scény. Místo konání: Městské kino Rychnov n. Kn. Pořadatelem je Filmový klub RK, informace: tel.: 603 810 775, www.rychnov-city.cz tradiční SETKÁNÍ SOKOLNÍKŮ V OPOČNĚ a okolí – v sobotu ukázky lovu. PLES BEZDOMOVCŮ v Bystrém v Orl. h., recesitická společenská akce Sdružení VAG-I-NOVINY v místní hospůdce (Novotný – mobil: 606 817 998) „ZLATÁ HODINKA“ Mše svatá v kostele Cyrila a Metoděje v Ohnišově od 9.00 hodin, vzpomínka na zesnulé na místním hřbitově v 9.30 hodin, po skončení odchod s hudbou do pohostinství „U potoka“. Od 10.00 hodin v pohostinství „U potoka“, sousedské posezení, hudba. DRAKIÁDA v Dobrušce– pouštění draků a soutěžení o nejhezčí a nejdelší ocas. Který drak nejvýš vzlétne? Bohatý program s hudbou a opékáním (p. Kuncová – mobil: 776 000 430) divadlo: 3. 10. - LIJAVEC – divadlo Járy Cimrmana se svým nesmrtelným géniem v 19.00 hodin v KND Opočno, vstupné 300,-Kč 22. 10. NEŽERTE CLINTA EASTWOODA – v KND Opočno – komedie Opočenského divadla Tomáše Langera. Televizní moderátor Ctibor Tlačítko a majitel stavební firmy Petr Palec trpí po dopravní nehodě ztrátou paměti. Postupně se dozvídají skutečnosti, které je lepší nevědět. Satirickou komedii hraje soubor Homotronní neškvor z Velkého Oseku. Vstupné 100,-Kč. 25. 10. V 8.00 a 10.00 hodin v KND Opočno – DIVADLO PYTLÍČEK – představení pro školy koncer t y, festivaly: 1. 10. V 16,00 hodin v Mariánském kostelíku v Opočně – VARHANNÍ KONCERT – v rámci 10. ročníku Orlicko-kladského varhanního festivalu říjen – ORLICKO-KLADSKÝ FESTIVAL v Dobrušce v kostele sv. Václava (Ing.Poláčková – tel.: 494 629 617, [email protected] výst avy: 7. 10. - 20. 11. - S RUKSAKEM NA ZÁDECH DO ASIE – výstava fotografií manželů Sedláčkových (Muzeum Deštné v Orl. h. - tel.: 494 663 139 posvícení, pouť: 13. - 15. 10. POSVÍCENÍ v Dobrém – posvícení s houpačkami, střelnicemi a hospodskou zábavou 14. - 16. 10. POSVÍCENÍ v Kounově 21. 10. POSVÍCENSKÁ ZÁBAVA Sokol Lukavice, od 20,00 hodin 21. 10. POSVÍCENSKÁ TANEČNÍ ZÁBAVA v Olešnici v Orl. h. - Horská bouda Čihalka, Občanské sdružení Pro Olešnici 25. 10. POSVÍCENSKÁ ZÁBAVA a posvícenské posezení v Ohnišově říjen POSVÍCENÍ ve Skuhrově n. Bělou – posvícení se vším, co k tomu patří, pořádá OÚ Skuhrov L I S TO PA D akce: 25. 11. divadlo: 5. 11. - ADVENT v ZŠ ve Skuhrově n. Bělou při současném dni otevřených dveří. Součástí akce je i slavnostní rozsvícení vánočního stromku a zahájení adventního času. Více informací: IC Skuhrov tel.: 494 663 139 PODNEBÍ – v 19.00 hodin v KND Opočno – představení Opočenského divadla Tomáše Langera. Přijdou hodní do nebe a zlí do pekla? V podnebí na božím soudě. Motto: Kolem se rozhlížíme po viníkovi a vině a ona bydlí v zrcadle, ta svině! Černou komedii o setkání vraha, lidožrouta a Ježíše Krista hraje soubor Koule z Brna. Vstupné 100,- Kč. Koncer t y, festivaly: 25. 11. CELTIC CROSS – v 19.00 h v KND Opočno – pro velký úspěch opakujeme vystoupení hudební skupiny, která vynikajícím způsobem interpretuje keltskou hudbu. listopad DĚTSKÝ FILMOVÝ FESTIVAL, Divišovo divadlo Žamberk, kontakt: J.Moravec tel.: 465 614 583, www.zamberk.cz posvícení, pouť: 4. 11. POSVÍCENSKÁ TANEČNÍ ZÁBAVA v Bystrém v Orl. h., posvícenské pondělí 25. - 27. 11. TRADIČNÍ TŘÍDENNÍ POSVÍCENÍ se sobotní posvícenskou zábavou, večer pak zlatá hodinka. Vše v hostinci Skalka v Podbřezí. Pořadatelem je SDH Skalka. KOUPÁNÍ, VODNÍ SPORTY DOBRUŠKA tel.: 494 629 530 koupaliště, brouzdaliště, prolézačky, houpačky, pískoviště krytý bazén, sauna, posilovna TŘEBECHOVICE POD OREBEM tel.: 495 592 129 bazén, dětský bazén, tobogán, skluzavka PASTVINY tel.: 465 637 252, (465 637 494 ve dnech 20. 6.- 31. 8.) přehrada u Žamberka windsurfing, tenis, půjčovna loděk, šlapadel, na místní sjezdovce půjčovna horských koloběžek OPOČNO tel.: 494 668 309, 732 877 994 bazén, dětský bazén DOBRÉ tel.: 494 664 148 tenisové kurty, malý a velký bazén, nohejbal aj. TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ tel.: 608 727 646 přírodní koupání a opalování na písčitých plážích, nudi pláž, průlezky, houpačky RYCHNOV NAD KNĚŽNOU tel.: 494 535 632, 777 181 448 koupaliště ve Včelném hřiště, skluzavky, dětský koutek KOSTELEC NAD ORLICÍ tel.: 494 323 344 umělá nádrž v blízkosti Orlice kruhové brouzdaliště, prolézačky, volejbal aj. BYSTRÉ tel.: 494 665 121 travnatá pláž, betonové dno, skokanské prkno aj. AQUAPARK ŽAMBERK tel.: 465 614 755, 465 614 905, 775 356 190 2 tobogány, kamikadze, vířivka, plavecký a dětský bazén, venkovní kuželky, volejbalové hřiště, minigolf, tenisové kurty, restaurace, kemp VAMBERK - PEKLO NAD ZDOBNICÍ tel.: 494 541 568 dětské brouzdaliště se skluzavkou, pískoviště, prolézačky, houpačky a další lákadla ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH Volně přístupné JABLONNÉ NAD ORLICÍ Volně přístupné tenisový a volejbalový kurt KRÁLÍKY Volně přístupné AUTOCAMPING ROZKOŠ tel.: 491 451 112 Přehrada u České Skalice rybaření, jachting, windsurfing, volejbal, nohejbal, stolní tenis AUTOKEMP - BROUMAR OPOČNO tel.: 494 668 309, 732 877 994 rybník půjčovna pramic a šlapadel, petangue, stolní tenis, volejbal aj. AUTOCAMP ZÁKOUTÍ DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH tel.: 494 663 335, 777 100 729 volejbal, tenis, dětské hřiště aj. AUTOCAMP ORLICE V KOSTELCI NAD ORLICÍ tel.: 494 323 970 ohniště, restaurace, parkoviště, hřiště TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA ČENKOVICE 561 64 Jablonné nad Orlicí tel.: 465 391 112 e-mail: [email protected] www.orlicko.cz Otevřeno: prosinec - březen: po - ne: 9 - 17 ČERVENOVODSKÉ SEDLO U Červené Vody Masarykovo nám. 166 564 01 Žamberk tel.: 602 410 714, 603 874 843 e-mail: [email protected] www.orlicko.cz Otevřeno: listopad - březen: so, ne: 8 - 16 polovina května: září - so, ne: 8 - 16 DOBRUŠKA nám. F. L. Věka 32 518 01 Dobruška tel: 494 629 581 e-mail: [email protected] www.mestodobruska.cz Otevřeno: květen - září: denně 8 - 12, 13 -17 říjen - duben: po-pá: 8 - 12, 13 - 17, so: 9 - 12 DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH Pod sjezdovkami 164 517 91 Deštné v Orlických horách tel./fax: 494 663 289 e-mail: [email protected] www.destne.info Otevřeno: 9 - 12, 13 - 16 JABLONNÉ NAD ORLICÍ náměstí 5. května 30 561 64 Jablonné nad Orlicí tel.: 465 641 371 fax: 465 641 508 e-mail: [email protected] www.jablonneno.cz Otevřeno: po - pá: 9 - 17 so: 9 - 12 (od 16. 9. - do 14. 6.) so, ne: 9 -12, 13 - 16 (15. 6. - 15. 9.) TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA V POLSKU LETOHRAD Václavské náměstí 77 561 51 Letohrad tel.: 465 622 092 fax: 465 622 092 e-mail: [email protected] www.mu.letohrad.cz Otevřeno: červen - srpen, po - pá: 8 - 11.30, 12.30 - 17 so: 9 - 11.30, 13 - 16.30, ne: 13 - 16.30 mimosezóna: po - pá: 8 - 11, 12 - 16, so: 8 - 11 Regionální informační centrum 57-300 Kłodzko, Plac B. Chrobrego 1 tel: (074) 867-70-07/865-89-71 fax: (074) 865-89-71 www.ziemiaklodzka.it.pl e-mail: [email protected] Informační centrum 57-343 Lewin Kłodzki, Plac Kościuszki 10 tel./fax: (074) 869-85-29 www.lewin-klodzki.pl e-mail: [email protected] NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ Informační centrum a Městské muzeum Na Zadomí 1226 549 01 Nové Město nad Metují tel.: 491 472 119, 491 470 289 e-mail: [email protected] Otevřeno: celoročně 9 - 12, 13 - 17 NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ Informační centrum a Galerie Zázvorka U Zázvorky 1210 549 01 Nové Měto n. Met. tel.: 491 470 331 e-mail: redakce@muzeum Otevřeno: celoročně 9 - 12, 13 - 16 OPOČNO Kupkovo náměstí 247 517 71 Opočno tel.: 494 668 111 fax: 494 667 848 e-mail: [email protected] www.opocno.cz Otevřeno: listopad - duben: po-pá: 9 - 11.30, 12.30 - 16 květen - říjen: po-pá: 9 - 11.30, 12.30 - 17 so, ne: 10 - 11.30, 12.30 - 16 ORLICKÉ ZÁHOŘÍ 517 64 Orlické Záhoří tel.: 494 593 143 e-mail: [email protected] Otevřeno: červen - srpen, prosinec - duben sobota: 8 - 11, 13 - 15 KOSTELEC NAD ORLICÍ I. J. Pešiny 39 517 41 Kostelec nad Orlicí tel.: 494 337 261 fax: 494 337 262 e-mail: [email protected] www.orlickehory-cz.info Otevřeno: po - pá: 9 - 17 so: 8 - 11 (květen - říjen) PASTVINY 564 01 Žamberk tel: 465 637 496, červen - srpen 465 637 252 e-mail: [email protected] www.orlicko.cz otevřeno: červenec, srpen - po - ne: 9 - 12, 13 - 18 od poloviny června: víkendy KRÁLÍKY Velké nám. 365 561 69 Králíky tel.: 465 631 117 e-mail: [email protected] www.muzeumkraliky.cz ROKYTNICE V ORL. HORÁCH nám. T. G. Masaryka 4 517 61 Rokytnice v Orlických horách tel.: 494 595 326 fax: 494 595 326 e-mail: [email protected] www.rokytnice.cz Otevřeno: po-pá: 7.30 - 11.30, 12 - 16 RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Svatohavelská 105 516 01 Rychnov nad Kněžnou tel./fax: 494 539 027 e-mail: [email protected] www.rychnovsko.cz Otevřeno: po-pá: 8 - 11.30, 12.30 - 17 so, ne: (VII. - IX.): 9 - 12 SKUHROV NAD BĚLOU budova OÚ - prozatím tel.: 494 598 248 e-mail: [email protected] Otevřeno: po-pá: 8 - 15 ÚSTÍ NAD ORLICÍ Sychrova 16 562 24 Ústí nad Orlicí tel.: 465 514 111 fax: 465 514 338 e-mail: [email protected] Otevřeno: po - pá: 7 - 18, so: 8 - 12 Informační středisko ORLICKA Kostelní 446 564 01 Žamberk tel.: 465 612 946 fax: 465 612 946 e-mail: [email protected] www.zamberk.cz, www.orlicko.cz Otevřeno: Letní sezóna (16. 6. - 15. 9.) po-pá: 8 - 12, 13 - 17 so,ne: 9 - 12 (VI. - IX.), 10 - 14 (VII.- VIII.) Zimní sezóna: (16. 9. - 15. 6.) po-pá: 9 - 12, 13 - 17 so, ne: 9 - 12 (X.-III. neděle - zavřeno) Biuro Promocji Miasta 57-320 Polanica Zdrój, ul. Zdrojowa 13 tel. (074) 868-24-44 fax: (074) 868-13-01 e-mail: [email protected] www.polanica.pl Kancelář Svazu sněžnických obcí (Związek Gmin Śnieżnickich) kancelář pro propagaci obce 57-500 Bystrzyca Kłodzka, ul. Rycerska 20 tel: (074) 811-37-31 fax: (744) 865-37-07 Obecní informační a propagační centrum 57-330 Szczytna, ul. Wolności 1 tel./fax: (074) 868-33-33 www.szczytna.pl Informační centrum, kancelář pro propagaci města 57-540 Duszniky Zdrój, Rynek 9 tel./fax: (074) 866-94-13 www.duszniki.pl Punkt Informacji Turystycznej 57-350 Kudowa Zdrój, ul. Zdrojowa 44 tel./fax: (074) 866-13-87 www.kudowa.pl www.orlickehory.net www.orlicko.cz www.orlickehory.webz.cz www.hrabstwo.pl www.ziemiaklodzka.it.pl Vydal: Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory se sídlem v Deštném v Orlických horách. Redakční rada: Vedoucí redaktor Václava Domšová, PaedDr. Mgr. Josef Lukášek, PhDr. Miroslava Nováková, Zdenka Kroulíková, Lenka Jiránková,DiS, Mgr. Eva Kalousová. Polský překlad: Karina Kurková. Grafické zpracování: Miloš Kaválek. Předtisková příprava: Reklamní studio Kazi. Tisk: Merkurtisk a.s.
Podobné dokumenty
Rok 2003 - Městys Nový Hrádek
byly zam eny na využití p írodních materiál , pamatovalo se na zp v, recitaci, hry a
tane ky. Nechyb ly samoz ejm pohádky. S podzimní pohádkou do školky zavítala
op t p. Holasová, na kterou p ijal...
DÁRkY - Klub zdraví Walmark
číslo
NB9026
NB2539
NB5921
NB2709
NB6522
NB7538
NB4457
NB9661
NB5770
NB3017
NB1702
NB3706
NB7506
NB0001
NB9647
rok 2006 - Městys Nový Hrádek
K 31. 12. 2006 m la obec Nový Hrádek 722 obyvatel. Narodilo se 11 d tí (8 d v at, 3
chlapci), zem elo 9 ob an , p ist hovalo se 19 a odst hovalo 18 obyvatel.
V roce 2006 se uskute nily dvoje volby....
Zpravodaj 2009/2 ke stažení ZDE
O Litomyšl je zcela určitě celoroční zájem. Po obnově zámeckého návrší v Litomyšli, kdy dojde k propojení zámku
s regionálním muzeem a podzámčím, se zvýší pestrost služeb a atraktivita této lokalit...
Léto 2011 - Orlické hory a Podorlicko
a třetí přes městečko Brandýs nad Orlicí, Choceň až do Vysokého Mýta. V součtu se jedná o cyklostezky dlouhé téměř
60 km. Pro návštěvníky je podél stezek k dispozici řada
odpočívadel, informačních...