Analýzy vstupních podkladů

Transkript

Územní plán BLATNÁ – Analýza vstupních podkladů
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Objednatel:
Město Blatná,
obec, IČ 00250996
oprávněná osoba ve věcech smluvních
oprávněná osoba ve věcech technických
Pořizovatel:
Mgr. Bohuslav Navrátil, starosta města
Bc. Václav Koubek, vedoucí odboru výstavby
a územního plánování
Město Blatná,
T. G. Masaryka 322
388 01 Blatná
osoba splňující kvalifikační požadavky
Zhotovitel:
Ing. Hana Roudnická
ARCHUM architekti s. r. o.
Příčná 668/3
110 00 Praha 1
Nové Město, IČ 01894871
oprávněná osoba ve věcech smluvních
oprávněná osoba ve věcech technických
Řešitelský tým:
urbanismus a architektura
Ing. arch. Šimon Vojtík ČKA 03827
Ing. arch. Michal Petr
ARCHUM architekti s. r. o.
Ing. arch. Barbora Mluvková
Ing. arch. Michal Petr
Ing. arch. Jana Urbanová
krajina, životní prostředí,
technická infrastruktura,
koordinace specialistů
U-24, s. r. o.
Ing. arch. Helena Kopová ČKA 04099
Mgr. David Třešňák
Ing. Lenka Holá ČKA 03847
Ing. Štěpán Vizina
Mgr. Roman Tuček
Václav Perný ČKAIT 2682 TE03, TT00
Ing. Blanka Matoušková ČKAIT 2167 IV00
Ing. Františka Šatná
sociologie, demografie, obory ekonomie
historický vývoj sídelních struktur
dopravní infrastruktura
PhDr. Jan Jílek
PhDr. Martin Ebel, Ph. D.
EDIP s. r. o.
Ing. Aleš Richtr ČKAIT 1301972
Ing. Luděk Bartoš ČKAIT 0201687
bezmotorová doprava
geologie, životní prostředí
Ing. arch. Tomáš Cach
GET s. r. o.
Ing. Daniel Bubák, Ph. D.
1|170
SEZNAM PŘÍLOH
GRAFICKÁ ČÁST
A _ VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ
B _ VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ
C _ VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
D _ PROBLÉMOVÝ VÝKRES
TEXTOVÁ ČÁST
A
Popis stávajícího způsobu využití ploch a bilance OV ..................................................................... 6
A.1
A.1.1
Blatná............................................................................................................................... 6
A.1.2
Blatenka ........................................................................................................................... 8
A.1.3
Čekanice .......................................................................................................................... 8
A.1.4
Drahenický Málkov .......................................................................................................... 9
A.1.5
Hněvkov u Mačkova ........................................................................................................ 9
A.1.6
Jindřichovice u Blatenky ................................................................................................ 10
A.1.7
Skaličany ........................................................................................................................ 10
A.1.8
Milčice u Čekanice ......................................................................................................... 11
A.1.9
Stávající způsob využití ploch - grafické přílohy ........................................................... 11
A.2
B
Popis stávajícího způsobu využití ploch .................................................................................. 6
Bilance občanské vybavenosti ............................................................................................... 18
A.2.1
Bilance občanské vybavenosti - Blatná ......................................................................... 18
A.2.2
Bilance občanské vybavenosti - osady v k.ú. Blatná...................................................... 21
A.2.3
Závěry a doporučení pro zpracování zadání územního plánu ....................................... 22
ROZBOR SÍDELNÍ STRUKTURY ........................................................................................................ 23
B.1
Širší vztahy ............................................................................................................................. 23
B.2
Rozbor urbanistické koncepce .............................................................................................. 23
B.2.1
Město Blatná ................................................................................................................. 23
B.2.2
Osady ............................................................................................................................. 24
B.3
Rozbor stavu sídelní struktury ............................................................................................... 26
B.3.1
Blatná............................................................................................................................. 26
B.3.2
Osady ............................................................................................................................. 27
B.3.3
Rozbor stavu sídelní struktury - grafické přílohy ........................................................... 29
B.4
Rozbor historického vývoje ve vztahu ke struktuře uspořádání sídel ................................... 35
2|170
B.4.1
Historický vývoj do konce 19. století ............................................................................. 35
B.4.2
Vývoj od konce 19. století po současnost ..................................................................... 65
B.4.2.2
1946-1989...................................................................................................................... 66
B.5
Rozbor koncepce uspořádání krajiny a cestní sítě ................................................................ 79
B.5.1
Charakteristiky krajiny ................................................................................................... 79
B.5.2
Využití krajiny ................................................................................................................ 79
B.5.3
Shrnutí významných momentů vývoje krajiny Blatenska .............................................. 82
B.5.4
Závěry a doporučení pro zpracování zadání územního plánu ....................................... 82
C Informace objasňující jevy zobrazené v grafické části analýzy vstupních údajů (výkres hodnot,
limitů, záměrů a problémový výkres) .................................................................................................... 83
C.1
Hodnoty ................................................................................................................................. 83
C.1.1
Hodnoty přírodní ........................................................................................................... 83
C.1.2
Hodnoty dopravní infrastruktury .................................................................................. 83
C.1.3
Hodnoty architektonické a urbanistické ....................................................................... 83
C.2
Limity ..................................................................................................................................... 90
C.2.1
Limity architektonické a urbanistické ............................................................................ 90
C.2.2
Limity ochrany přírody a krajiny .................................................................................... 90
C.2.3
Limity geologické ........................................................................................................... 90
C.2.4
Limity půdního fondu .................................................................................................... 90
C.2.5
Limity hygienické ........................................................................................................... 90
C.2.6
Limity vodního režimu ................................................................................................... 90
C.2.7
Limity dopravní infrastruktury....................................................................................... 91
C.2.8
Limity technické infrastruktury ..................................................................................... 91
C.3
Záměry ................................................................................................................................... 92
C.3.1
Návrhy ve správním území města Blatná ze ZÚR Jihočeského kraje ............................. 92
C.3.2
VPS ze ZÚR Jihočeského kraje pro správní území města Blatná.................................... 92
C.3.3
Záměry z platné ÚPD - dopravní a technická infrastruktura ......................................... 93
C.3.4
Záměry (podněty) občanů ............................................................................................. 93
C.3.5
Odůvodnění k záměrům, které nejsou doporučené k zapracování: ............................. 99
C.3.6
Záměry města .............................................................................................................. 100
C.3.7
Plochy ideálního rozvoje z urbanistického hlediska .................................................... 101
C.4
Problémy ............................................................................................................................. 102
C.4.1
Hygienické problémy – H1........................................................................................... 102
C.4.2
Dopravní problémy – D1, D2, D3 ................................................................................. 102
3|170
D
C.4.3
Problémy přírody a krajiny - K1, K2 ............................................................................. 102
C.4.4
Architektonické a urbanistické problémy.................................................................... 102
C.4.5
Závěry a doporučení pro zpracování zadání územního plánu ..................................... 106
C.4.6
Střety záměrů s limity .................................................................................................. 107
BILANCE VYUŽITÍ VYMEZENÝCH ZASTAVITELNÝCH PLOCH V PLATNÉ ÚPD ................................. 108
D.1
Platná ÚPD města Blatná..................................................................................................... 108
D.2
Rozvojové plochy pro bydlení dle ÚPD................................................................................ 108
D.2.1
E
Vyhodnocení dalších informací zjištěných v rámci analýzy vstupních údajů .............................. 110
E.1
Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................... 110
E.1.1
Systém ekologické stability ......................................................................................... 110
E.1.2
Významné krajinné prvky ............................................................................................ 110
E.1.3
Památné stromy .......................................................................................................... 110
E.1.4
Přírodní parky .............................................................................................................. 110
E.1.5
Části krajiny se zvýšenými hodnotami......................................................................... 110
E.1.6
Hodnocení koeficientu ekologické stability................................................................. 111
E.1.7
E.2
Geologie............................................................................................................................... 112
E.2.1
E.3
Životní prostředí .................................................................................................................. 114
E.3.1
Znečištění a zátěže ...................................................................................................... 114
E.3.2
Půdní fond ................................................................................................................... 115
E.3.3
Vodní režim.................................................................................................................. 116
E.4
Rekreace .............................................................................................................................. 117
E.4.1
Každodenní rekreace ................................................................................................... 117
E.4.2
Krátkodobá rekreace ................................................................................................... 117
E.4.3
Dlouhodobá rekreace .................................................................................................. 117
E.4.4
E.5
Doprava ............................................................................................................................... 119
E.5.1
Železniční doprava ....................................................................................................... 119
E.5.2
Automobilová doprava ................................................................................................ 119
E.5.3
E.6
Bezmotorový pohyb ............................................................................................................ 121
E.6.1
4|170
E.7
E.7.1
Technická infrastruktura – vodní hospodářství ........................................................... 122
E.7.2
Technická infrastruktura – energetika ........................................................................ 122
E.7.3
E.8
G
Urbanismus a architektura .................................................................................................. 125
E.8.1
BLATNÁ ........................................................................................................................ 125
E.8.2
OSADY .......................................................................................................................... 126
E.8.3
E.9
F
Technická infrastruktura ..................................................................................................... 122
Demografický a sociálně ekonomický potenciál města ...................................................... 131
E.9.1
Širší vztahy ................................................................................................................... 131
E.9.2
Město Blatná ............................................................................................................... 138
E.9.3
Prognóza vývoje počtu obyvatel obce ......................................................................... 155
E.9.4
Závěry .......................................................................................................................... 157
E.9.5
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ................................... 159
F.1
Závěry a doporučení pro zpracování zadání územního plánu ............................................. 159
F.2
Doporučení k dosažení cílové podoby území ...................................................................... 159
Rešerše textové části ÚAP, případně dalších podkladových materiálů ...................................... 161
G.1
G - Rešerše textové části ÚAP, případně dalších podkladových materiálů ......................... 161
G.1.1
Stručné zhodnocení ÚAP, části A pro Rozbor udržitelného rozvoje území SOORP Blatná
161
G.1.2
Stručné zhodnocení dokumentace "I/20 Hněvkov – Sedlice" (DUR 2007/08) z hlediska
bezmotorové dopravy ................................................................................................................. 161
H
G.1.3
2009)"
Rešerše dokumentu " Generel krajinného rázu Jihočeského kraje (vydáno březen
161
G.1.4
ZÚR Jihočeskéo kraje (vydáno 13.září 2011) ............................................................... 163
Seznam zkratek............................................................................................................................ 169
5|170
A
POPIS STÁVAJÍCÍHO ZPŮSOBU VYUŽITÍ PLOCH A BILANCE OV
A.1
Popis stávajícího způsobu využití ploch
A.1.1
Blatná
A.1.1.1
Plochy bydlení, plochy smíšené obytné
Většina stávající zástavby v katastru Blatné je v kategorii plochy bydlení. Převážně se jedná o bydlení
v rodinných domech a částečně v domech bytových – zejména zástavba 2. poloviny 20. století v okolí
ulic Na Bílé husi a Nad Lomnicí, ale i další (v ulici Smetanova a okolí, Riegrova,Topičská).
Některé plochy (převážně rodinných domů a souvisejícího zázemí) jsou zařazeny v plochách
smíšených obytných.
Kromě bydlení jsou některé části domů a ploch (zejména v plochách smíšených) využívány k
provozování drobného podnikání, obchodu a služeb a dalších souvisejících funkcí.
Domovní fond ve městě Blatná disponuje 1 504 domy (Statistický lexikon obcí okres Strakonice 2013).
Z celkového počtu domů je 1333 domů rodinných (88,63 %).
A.1.1.2
Další plochy jsou dle svého účelu zařazeny do jednotlivých kategorií:
A.1.1.2.1
Plochy rekreace
Plochy a stavby pro rodinnou rekreaci (často ve spojení se zahrádkami) se nachází kolem sýpky mezi
Předním a Zadním Topičem, při jihozápadním břehu Předního Topiče a v pásu od Předního Topiče k
ulici Čechova, kolem ulice Vrbenská, v okolí Pustého Rybníka, při ulici Na Hřebeni, na severu města na
sever a na jih od ulice Riegrova, při ulici Řečická, v pásu mezi ulicemi V Jatkách a Na Blýskavkách.
A.1.1.2.2
Plochy nekomerčního občanského vybavení
zahrnují zdravotní služby (poliklinika, Jana Wericha 502, zdravotní středisko Zahradnická 1078, a
další pracoviště, které tvoří doplňkové využití při jiných plochách), sociální služby (Domov pro
seniory, tř. T. G. Masaryka 272, Dům s pečovatelskou službou, Tyršova 436, komunitní centrum v
Nádražní, Domov mládeže při SOU Blatná), vzdělávání a výchovu (Mateřská škola Šilhova 822,
Mateřská škola Vrchlického 726 – s odloučeným pracovištěm v Husových sadech, Základní škola T. G.
Masaryka na tř. T. G. Masaryka 520, Základní škola J. A. Komenského na nám. J. A. Komenského 387,
ZVŠ Holečkova 1060 – s odloučeným pracovištěm v Nerudově ulici, Základní umělecká škola J. P.
Koubka 4, Dům dětí a mládeže Palackého ul. 652, Střední odborná škola a Bankovní institut V
Jezárkách 745, Střední odborné učiliště U Sladovny 671), kulturu (Zámek Blatná, Sokolovna s kinem
na Kalinově nám., Městské muzeum a Městská knihovna v čp. 212 na nám.Míru), veřejnou správu
(Městský úřad Blatná v čp. 322 a čp. 520 na tř. T. G. Masaryka a čp. 4 na tř. J. P. Koubka, finanční úřad
a úřad práce na tř. J.P. Koubka), tělovýchovu a sport (Spinning centrum Purkyňova, Fotbalový stadion
– TJ Blatná, Bowling centrum Na Bílé husi, Sokolovna na Kalinově nám., Zimní stadion a hřiště u
Sokolovny, plavecký bazén u Spálené, dopravní hřiště při mateřské škole v Šilhově, hřiště Nad Lomnicí
a hřiště Řečice), ochranu obyvatelstva (hasičská zbrojnice, Strakatého 725, hasičská zbrojnice Řečice,
policie ČR na tř. T.G. Masaryka, městská policie v Zahradnické), církevní (kostel Nanebevzetí Panny
Marie, kaple Řečice) a hřbitovy (hřbitov a hřbitov s krematoriem na Buzické).Na tř. J.P. Koubka je
součástí domovního parteru také informační centrum.
6|170
A.1.1.2.3
Plochy komerční občanské vybavenosti zahrnují
ubytování (z hlavních Hotel Beránek s restaurací na nám. Míru, Penzion Slunce na tř. J.P. Koubka,
Penzion Foto-Art na T.G. Masaryka, Penzion u rybníka Pustý v Holečkově, Penzion U Nováků na
Čechově 111, Penzion SOŠ Blatná v ulici V Jezárkách, Penzion Kuřáková v ulici U Sladovny, Ubytovna
Tesla Blatná na B. Němcové, ubytovna Domovu mládeže SOU Blatná v ulici U Sladovny), stravování
(Hospoda Na Vinici v ulici Nad Vdovečkem, Hostinec Jubileum a Hospoda U Datla s restaurací
Podatelna v Nádražní, Hostinec U Hájků ve Spálené, Restaurace Beseda Na Příkopech, Hostinec Na
myslivně na Plzeňské, občerstvení na Písecké a další restaurace, pivnice, cukrárny, kavárny a bistra,
které jsou součástí ploch a objektů s jinou převažující funkcí) a další obchodní prodej a služby (objekt
spořitelny a pojišťovny Na Obůrce, bankovní dům na tř. J.P. Koubka, pošta a prodejna autodílů na tř.
T.G. Masaryka,objekt pojišťovny s dalším komerčním vybavením ve Spálené, komerční objekt čp. 240
a supermarket na tř. J.P. Koubka, veřejné WC a prodejny na Náměstí J.A. Komenského, pojišťovna v
Purkyňově, supermarkety na Vorlíčkově, autoservis na Strakatého, prodejna koberců Lina na
Paštické, objekt ke komerčnímu využití Plzeňská čp. 314, instalatérství na Písecké, komerční objekt
Nad Vdovečkem čp. 1123, čerpací stanice a občerstvení na Plzeňské a další prodejny a provozovny,
které jsou součástí ploch a objektů s jinou převažující funkcí).
A.1.1.2.4
Plochy veřejných prostranství
Za hlavní veřejná prostranství lze označit kompozici náměstí Míru, třídy J.P. Koubka a třídy T.G.
Masaryka včetně navazujících prostor (zejména náměstí J.A. Komenského a Kalinovo). Ta jsou
doplněna prostranstvími plnícími funkci lokálních center (prostranství na křížení Nad Vdovečkem –
Bezdědovická nebo Tyršova – Nádražní) či rekreace (Husovy sady, Havlíčkovo nábřeží, odpočívadlo při
křížení ulic Na hřebeni a Paštická) a dalšími veřejnými prostorami s potenciálem plnit funkce
veřejných prostranství (ulice Pivovarská – Vorlíčkova, prostor při ústí ulice Na příkopech do Plzeňské,
prostory při křížení ulic Palackého a B. Němcové, Zahradnické a Čechovy). Související plochy veřejné
zeleně jsou zastoupeny již zmiňovanými Husovými sady a Havlíčkovým nábřežím, dále zelení v Ulici
Nádražní a dalšími plochami v okolí vodotečí a vodních ploch (zejména Závišínského a Smoliveckého
potoka a rybníku Pustý).
A.1.1.2.5
Plochy smíšené výrobní
jsou situovány především v severozápadní jihozápadní části města v podobě souvislých, často
neprostupných výrobních či podnikatelských areálů (především v pásu mezi ulicemi Riegrova a
Fügnerova a z jihozápadu přiléhající k silnici I/20). Další, již menší a méně souvislé plochy, jsou
rozmístěny v blízkosti železniční tratě (autoprodejna V Jezárkách, stavebniny Nádražní, tiskárna
Sadová), při dalších okrajích města (plochy na jih od zámku, zahrnující mimo jiné lihovar,
autoopravny, pneuservis a barvy laky, plocha jatek v ulici K Jatkám, plocha mezi hřbitovy na Buzické,
plochy truhlářství a transportní společnosti při Čechově, plocha továrny VISHAY při Paštické), zcela
mimo město (výrobna obalů na Lapači) a uvnitř města (areál Tesla na Palackého, autoservis u
sběrného dvora na Čechově, truhlárna na rohu Pivovarské a nám. Míru, plochy truhlářství a prodejny
hutního materiálu mezi Závišinským potokem a Husovými sady).
A.1.1.2.6
Plochy výroby a skladování
jsou v Blatné zastoupeny především plochami zemědělské výroby a souvisejících, zejména
skladovacích staveb, situovanými především na okrajích zastavěného území města (v sousedství
smíšených výrobních ploch při Fügnerově a při Vrbenské, mezi předním Topičem a Čechovou, mezi
Předním a Zadním Topičem, při Předním a Zadním Řitovízu), ale také plochami zahradnictví (mezi
Lomnicí a Píseckou a v ulici K Jatkám), sádek (v blízkosti Blatenského zámku) a plochy fotovoltaických
panelů (jihozápadně od průmyslových areálů při Plzeňské).
7|170
A.1.1.2.7
Plochy technické infrastruktury
jsou zastoupeny plochami sběrného dvora (při Čechově), sběrny surovin (v areálu při Riegrově),
zemního vodojemu (ulice Tichá) a čističky odpadních vod (u Lapače). Další sběr surovin (kovošrot) je
součástí areálu zemědělské výroby a skladování při Čechově.
A.1.1.2.8
Plochy dopravní infrastruktury
zahrnují kromě uliční za silniční sítě zejména plochy parkovišť, individuálních garáží a plochy drážní
(železniční trať a stanice) a další (plochy spediční společnosti při Riegrově, dvě autobusová nádraží).
A.1.1.2.9
Plochy těžby nerostů
zahrnují kamenolom mezi Fügnerovou a Riegrovou.
A.1.1.2.10
Plochy vodní a vodohospodářské
zahrnují plochy rybníků, nádrží a vodotečí v rámci města i krajiny.
A.1.1.2.11
Krajina
Mimo zastavěné území a v krajině jsou dále plochy zemědělské (zejména pole, louky a pastviny),
lesní, přírodní a plochy smíšené nezastavěného území.
A.1.2
Blatenka
A.1.2.1
Osada a zastavěná území
Většina stávající zástavby v katastru Blatenky je v kategorii SO – plochy smíšené obytné. Především se
jedná o tradiční venkovské stavby (s několika výjimkami novějších a současných staveb) určené k
bydlení, většinou s hospodářským zázemím, zahrnuta do této kategorie je i plocha místního úřadu.
Nachází se zde i hasičská zbrojnice u hasičské nádrže. Další plochy jsou dle svého účelu zařazeny do
kategorie RR – plochy rekreace – rodinná rekreace (severozápad území mezi rybníky Bídník a Velký
ostrý), VD – plochy výroby a skladování – drobná výroba a služby (plochy v jihozápadní části osady) a
PZ – plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň. Dopravní infrastruktura zahrnuje silnici III. třídy a
místní komunikace. Přirozeně na zástavbu navazují plochy zeleně, ZZ – zahrady, ZT – trvalé travní
porosty, NS – plochy smíšené a H – plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy (rybníky,
hasičská nádrž a potoky).
A.1.2.2
Krajina
Mimo zastavěné území a v krajině jsou dále plochy ZO – plochy zemědělské – orná půda (zejména
obdělávaná pole a pastviny), ZT – trvalé travní porosty, LP – plochy lesů, LK – plochy krajinné zeleně,
NS – plochy smíšené, H – plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy (rybníky a potoky) a
plochy dopravní infrastruktury (silnice III. třídy, místní komunikace).
A.1.3
Čekanice
A.1.3.1
Většina stávající zástavby je v kategorii SO – plochy smíšené obytné. Jedná se o tradiční venkovské
stavby určené k bydlení, často s hospodářským zázemím, do kategorie je zařazena i plocha místního
úřadu na jih od hřiště. Významný podíl ploch zaujímá ve středu osady Čekanický zámek – kategorie
OM – plochy občanského vybavení – komerční zařízení a na jihovýchodním okraji zemědělský areál –
kategorie VZ – plochy výroby a skladování - zemědělská výroba. Několik ploch je dle svého účelu
8|170
zařazeno do kategorií RI – plochy pro rodinnou rekreaci (pár chat se zahradami na severním okraji),
OS – plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (hřiště u Bílého potoka). Dopravní a
technická infrastruktura zahrnuje kategorii DS – plochy dopravní infrastruktury (silnice III. třídy a
místní komunikace v osadě i mimo ni). Přirozeně jsou v zástavbě vyčleněny jednotlivé kategorie ploch
zeleně: ZS – plochy zeleně soukromé a vyhrazené (v zámeckém areálu a naproti zámku), ZZ – zahrady
a sady (při rekreačních plochách na severu a naproti Zádvorskému rybníku) a W– plochy vodní a
vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (několik rybníků a potoků).
A.1.3.2
Krajina
Mimo zastavěné území v krajině jsou dále plochy NZ – plochy zemědělské (zejména obdělávaná
pole), NL – plochy lesní, NS – plochy smíšené nezastavěného území (mimo jiné zemědělské stavby
pod Ovčínským rybníkem), NP – obecně plochy přírodní a pochopitelně také W – plochy vodní a
vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (zejména rybníky a potoky).
A.1.4
Drahenický Málkov
A.1.4.1
Většina stávající zástavby v katastru Drahenického Málkova je v kategorii SO – plochy smíšené
obytné. Především se jedná o tradiční venkovské stavby (s několika výjimkami novějších staveb)
určené k bydlení, většinou s hospodářským zázemím, zahrnuta do této kategorie je i plocha hasičská
zbrojnice u návsi. Další plochy jsou dle svého účelu zařazeny do kategorie OV – plochy občanského
vybavení (kostel a místní úřad), VD – plochy výroby a skladování – drobná výroba a služby (autodílna
Rumplík), VZ – plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (zemědělské areály u kostela a v
Novém Dvoře), PZ – plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (na návsi, u kostela, v blízkosti
rybníků a hasičské nádrže, podél silnice III. třídy). Dopravní infrastruktura zahrnuje silnici III. třídy a
místní komunikace včetně objektu bývalé váhy. Přirozeně na zástavbu navazují plochy zeleně, ZZ –
zahrady, ZT – trvalé travní porosty, NS – plochy smíšené a H – plochy vodní a vodohospodářské –
vodní toky a plochy (rybníky, hasičská nádrž a potoky).
Mimo zastavěné území se nachází plochy DČ – dobývací prostor (kamenolom na severovýchod od
osady) a TI – plochy technické infrastruktury – plochy inženýrských sítí (zdroj vody k zem. družstvu
nad Málkovským Velkým rybníkem).
A.1.4.2
Krajina
obdělávaná pole a pastviny), ZT – trvalé travní porosty, LP – plochy lesů, LK – plochy krajinné zeleně,
NS – plochy smíšené, H – plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy (rybníky a potoky) a
plochy dopravní infrastruktury (silnice III. třídy, místní komunikace).
A.1.5
Hněvkov u Mačkova
A.1.5.1
Většina stávající zástavby v katastru Hněvkova je v kategorii SO – plochy smíšené obytné. Jedná se o
tradiční venkovské stavby (v jádru osady zejména statky) určené k bydlení, většinou s hospodářským
zázemím, výjimečně s občanským vybavením (hostinec a místní úřad u návsi). Další plochy jsou dle
svého účelu zařazeny do kategorie RI – plochy pro rodinnou rekreaci (několik chat se zahradami na
jihovýchodním okraji podél silnice I. třídy), OV – plochy občanského vybavení (kaple na návsi, domek
u hasičské nádrže) a PV - plochy veřejných prostranství (podél potoka v severní části osady a u
hasičské nádrže). Dopravní a technická infrastruktura zahrnuje kategorii DS – plochy dopravní
infrastruktury (silnice I. třídy a místní komunikace). Přirozeně na zástavbu navazují plochy zeleně ZZ –
9|170
zahrady a sady (při rekreačních plochách na jihovýchodě a u lesa na východním okraji osady) a W –
plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (hasičská nádrž). Ve východní části
katastru se nachází plocha TO – plochy technické infrastruktury - nakládání s odpady (skládka).
A.1.5.2
Krajina
Mimo zastavěné území a v krajině jsou dále plochy NZ – plochy zemědělské (zejména obdělávaná
pole), NL – plochy lesní, NS – plochy smíšené nezastavěného území, NP – obecně plochy přírodní, ZZ
– zahrady a sady, W – plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (rybníky a
potoky), DS – plochy dopravní infrastruktury (silnice I. a III. třídy, místní komunikace), DZ – železniční
tratě a plochy (železniční trať a plocha pod osadou Hněvkov).
A.1.6
Jindřichovice u Blatenky
A.1.6.1
Většina stávající zástavby v katastru Jindřichovice u Blatenky je v kategorii SO – plochy smíšené
obytné. Jedná se o tradiční venkovské stavby určené k bydlení, většinou s hospodářským zázemím.
Další plochy jsou dle svého účelu zařazeny do kategorie PZ – plochy veřejných prostranství – veřejná
zeleň (na návsi a okolí), v této kategorii je i zařazena plocha hasičské zbrojnice u návsi, OS – plochy
občanského vybavení – sport a tělovýchova (tábořiště nad rybníkem Chvalov a pod rybníkem Kozina)
a OV – plochy občanského vybavení (Hrobka Enisů a Battagliů u Chvalova). Dopravní a technická
infrastruktura zahrnuje silnici III. třídy, místní komunikace a PD – plochy dopravy. Přirozeně na
zástavbu navazují plochy zeleně, ZZ – zahrady (sever osady), ZT – trvalé travní porosty (sever a západ
osady), NSz(l) – plochy smíšené zemědělské a lesní a H – plochy vodní a vodohospodářské – vodní
toky a plochy (rybníky a potoky).
A.1.6.2
Krajina
obdělávaná pole a pastviny), ZT – trvalé travní porosty (zejména pastviny), LP – plochy lesů, OP –
plochy biocenter, LK – plochy krajinné zeleně, NS – plochy smíšené, H – plochy vodní a
vodohospodářské – vodní toky a plochy (rybníky a potoky) a plochy dopravní infrastruktury (silnice III.
třídy, místní komunikace, PD – plochy dopravy).
A.1.7
Skaličany
A.1.7.1
Většina ploch stávající zástavby v katastru Skaličan je v kategorii "obytná a rekreační výstavba",
"dvory (manipulační plochy)" a "hospodářské objekty, kolny, dílny, garáže". Především se jedná o
tradiční venkovské stavby (s několika výjimkami novějších a současných staveb) určené k bydlení,
většinou (hlavně u starší zástavby) s hospodářským zázemím. Výjimku tvoří hasičská zbrojnice a
okrasné školky (na st.p.č. 15/2), zařazené v plochách dvorů a objekty zemědělského areálu na
východě osady, zařazené v plochách hospodářských objektů. Další plochy jsou dle svého účelu
zařazeny do kategorie "zahradní domky" (chatová zástavba v severní části osady), "objekty občanské
vybavenosti" (kaple na návsi a objekt osadního výboru – bývalé váhy u zemědělského areálu),
"zemědělská výroba" (plochy zemědělského areálu), "podnikání a výroba" (truhlárny a kovovýroba
pod návsí) a "veřejná zeleň" (veřejná prostranství se zelení). Dopravní infrastruktura zahrnuje silnici
II. třídy a místní komunikace, parkoviště a manipulační plochu pro vytěžené dřevo na severu osady.
Technická infrastruktura zahrnuje trafostanici na východním okraji osady (na jižním kraji osady je
pouze sloup s osazenou rozvodnou skříní). Přirozeně na zástavbu navazují plochy zeleně a
10|170
zemědělské, "zahradnictví, růžařství" (v návaznosti na st.p.č. 15/2), "zahrady, sady", "louky, travní
porosty", dále do krajiny pokračují plochy "orné půdy", "lesů", "vodních ploch a toků" a "ostatních".
A.1.7.2
Krajina
V krajině mimo zastavěné území se dále nachází plocha zemního vodojemu na východě území a
plocha zatopeného lomu na severozápadě.
A.1.8
Milčice u Čekanic
A.1.8.1
Většina stávající zástavby v katastru Milčice u Čekanic je v kategorii SO – plochy smíšené obytné.
Jedná se o tradiční venkovské stavby určené k bydlení, často s hospodářským zázemím, výjimečně s
občanským vybavením (kaplička na návsi a místní úřad u návsi). Další plochy jsou dle svého účelu
zařazeny do kategorie RI – plochy pro rodinnou rekreaci (několik chat se zahradami na
severozápadním okraji osady a v severovýchodní části katastru u Samoty) a VZ – plochy výroby a
skladování - zemědělská výroba (zemědělský areál na západě osady). Dopravní a technická
infrastruktura zahrnuje kategorii DS – plochy dopravní infrastruktury (silnice III. třídy a místní
komunikace). Přirozeně na zástavbu navazují plochy zeleně, zejména ZS – plochy zeleně soukromé a
vyhrazené a dále ZZ – zahrady a sady (při jihozápadním okraji osady) a W– plochy vodní a
vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (rybníky).
A.1.8.2
Krajina
Mimo zastavěné území a v krajině jsou dále plochy NZ – plochy zemědělské (zejména obdělávaná
pole), NL – plochy lesní, NS – plochy smíšené nezastavěného území, NP – obecně plochy přírodní, W –
plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (rybníky a potoky) a DS – plochy
dopravní infrastruktury (silnice III. třídy, místní komunikace).
A.1.9
Stávající způsob využití ploch - grafické přílohy
Schémata stávajícího způsobu využití ploch jednotlivých osad:
Drahenický Málkov
Skaličany
Blatenka
Jindřichovice
Čekanice
Milčice
Hněvkov
Blatná a Řečice
centrum Blatné
11|170
12|170
13|170
14|170
15|170
16|170
17|170
A.2
Bilance občanské vybavenosti
A.2.1
Bilance občanské vybavenosti - Blatná
Počet obyvatel: 6 266
Vyskytuje se:
Veřejná správa a
ochrana obyvatelstva
Vzdělávání
Kultura
MěÚ
MŠ (3)
zámek Blatná
finanční úřad
ZŠ (2)
úřad práce
městská policie
Policie ČR
hasičská zbrojnice (2)
speciální ZŠ
SOŠ obchodní
akademie
SOU
DDM
ZUŠ
ZŠ praktická
Sport
Církevní OV
Doprava
kostel
Nanebevzetí P.
Marie
krematorium,
hřbitov
hřbitov
autobusové
nádraží (2)
Vlaková stanice
Blatná
STK
zimní stadion, hřiště
Fotbalový stadion
hřiště (2)
dopravní hřiště
Sociální OV
Dům s peč.
službou
domov pro
zámecký park
seniory
Městské muzeum komunitní
Blatná
centrum
Městská
knihovna
kino
sokolovna
Sokolovna
Občanské vybavení nekomerční – město Blatná
Nakládání s
odpady
sběrna surovin
sběrný dvůr
Zdravotnictví
poliklinika
zdrav. středisko
lékaři
Ostatní
pošta
informační
centrum
Klub potápěčů
svaz chovatelů
Blatenské
mažoretky OS
18|170
V následujícím přehledu je bilancována nekomerční občanská vybavenost pro navrhovaný počet
obyvatel. Počet jednotek (míst/ m2) je napočítán dle Metodického pokynu Ústavu pro územní rozvoj
a je orientační, nicméně o potřebě určitého občanského vybavení při více než 6 000 obyvatelích
vypovídající.
Rozvoj v roce 2030
Současný počet obyvatel
Demografická prognóza
Výhledový počet obyvatel
obyv.
6270
1365
7635
VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVA
Bilance pro navrhovaný počet obyvatel:
Předškolní výchova
Počet Ú. J./1000 obyvatel = cca 40 míst v mateřské škole
Výhledová potřeba Ú.J.:
7,635 tis. ob. x 40 = 305 míst v mateřské škole
Souč. stav: kapacita naplněna, stačí pro Blatnou, odmítány jsou děti z okolních vesnic
Základní vzdělávání
Počet Ú. J./1000 obyvatel = 136 míst v základní škole
7,635 tis. ob. x 136 = 1 038 míst v základní škole
Souč. stav:
Kapacita postačuje, jsou volná místa
Střední školy
Počet Ú. J./1000 obyvatel = od cca 0,1 míst (střední lesnická škola, knihovnická škola), od cca 0,2 míst
(školy uměleckého charakteru, hudební konzervatoř), do 12 míst (gymnázia).
7,635 tis. ob. x 0,1= 1 míst v lesnické, knihovnické
7,635 tis. ob. x 0,2 = 2 místa v umělecké
7,635 tis. ob. x 12 = 92 míst na gymnáziu
KULTURA
Divadla
Účelovou jednotkou (Ú. J.) je 1 sedadlo.
Počet Ú. J./1000 obyvatel = od 1,7 (divadelní scény hudebních forem) do 0,5 (divadelní scény
loutkové profesionální).
7,635 tis. ob. x 1,7 = 13 sedadel divadelní scény
Kongresová centra
Účelovou jednotkou (Ú. J.) je 1 sedadlo (místo).
Počet Ú. J./1000 obyvatel = 20.
Na 1 Ú. J. připadá cca 85 m2 podlažní plochy.
Na 1 Ú. J. připadá cca od 120 do 90 m2 pozemku (podle charakteru a situování zařízení).
19|170
7,635 tis. ob. x 20 = 153 sedadel kongresového centra
Muzea a galerie
Účelovou jednotkou (Ú. J.) je m2 výstavní plochy.
Počet Ú. J./1000 obyvatel = 16 (muzea), 1,5 (galerie).
7,635 tis. ob. x 16 = 122 m2 výstavní plochy muzea
7,635 tis. ob. x 1,5 = 11 m2 výstavní plochy galerie
Kina
Účelovou jednotkou (Ú. J.) je 1 sedadlo.
Počet Ú. J./1000 obyvatel = max. 20, max. 16 (letní kina).
7,635 tis. ob. x 20 = 153 sedadel kina
Knihovny
Účelovou jednotkou (Ú. J.) je 1 m2 celkové užitkové plochy.
Počet Ú. J./1000 obyvatel = 3 (vědecké knihovny), 10 (knihovny osvětového charakteru).
7,635 tis. ob. x 10 = 76 m2 užitkové plochy knihovny
SOCIÁLNÍ OV, PÉČE O RODINU
Jesle
Účelovou jednotkou (Ú. J.) je 1 místo.
7,635 tis. ob. x 2 = 15 míst v jeslích
Domovy důchodců
Účelovou jednotkou (Ú. J.) je 1 místo.
7,635 tis. ob. x 4 = 31 míst v domově důchodců
15 míst v domově s p.s.
DPS: 40 bytů pro 44 klientů
DD: 89 klientů
Souč. stav
V současnosti již s naplněnou kapacitou:
dům s pečovatelskou službou
domov pro seniory
Chybí:
chráněné (azylové) bydlení
startovací bydlení
jesle
SPORT A REKREACE
20|170
Plavecké bazény otevřené
Účelovou jednotkou (Ú. J.) je m2 čisté vodní plochy.
7,635 tis. ob. x 24 = 183 m2 čisté vodní plochy bazénu venkovního
Kynologická cvičiště
Účelovou jednotkou (Ú. J.) je m2 upravené plochy.
7,635 tis. ob. x 40 = 305 m2 upravené plochy kynologického cvičiště
Chybí:
kryté sportoviště
kynologické cvičiště
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
V současnosti již s naplněnou kapacitou:
Sběrný dvůr
A.2.2
Bilance občanské vybavenosti - osady v k.ú. Blatná
A.2.2.1
Skaličany
Počet obyvatel: 126
z občanského vybavení se vyskytuje: místní úřad, hasičská zbrojnice, kaple, váha
Rozvoj v roce 2030
Současný počet obyvatel
Demografická prognóza
Výsledek
obyv.
126
30
156
VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVA
Předškolní výchova
Počet Ú. J./1000 obyvatel = cca 40 míst v mateřské škole
0,156 tis. ob. x 40 = 6 míst v mateřské škole
KULTURA
Chybí:
kulturní prostor
21|170
SPORT A REKREACE
Kynologická cvičiště
Účelovou jednotkou (Ú. J.) je m2 upravené plochy.
Počet Ú. J./1000 obyvatel = 40
0,156 tis. ob. x 40 = 6 m2 upravené plochy kynologického cvičiště
Chybí:
hřiště
A.2.2.2
Hněvkov
Počet obyvatel: 79
z občanského vybavení se vyskytuje: místní úřad, hasičská zbrojnice, kaplička, restaurace
A.2.2.3
Drahenický Málkov
Počet obyvatel: 78
z občanského vybavení se vyskytuje: místní úřad, hasičská zbrojnice, kostel, restaurace
A.2.2.4
Čekanice
Počet obyvatel: 77
z občanského vybavení se vyskytuje: místní úřad, hřiště
A.2.2.5
Blatenka
Počet obyvatel: 40
z občanského vybavení se vyskytuje: místní úřad, hasičská zbrojnice
A.2.2.6
Milčice
Počet obyvatel: 30
z občanského vybavení se vyskytuje: místní úřad
A.2.2.7
Jindřichovice
Počet obyvatel: 9
z občanského vybavení se vyskytuje: hasičská zbrojnice, tábořiště (mimo sídlo)
A.2.3
Závěry a doporučení pro zpracování zadání územního plánu
V Blatné prověřit plochy pro domov pro seniory, dům s pečovatelskou službou, chráněné (azylové) a
startovací bydlení, jesle, kynologická cvičiště, prověřit potřebnou plochu pro sběrný dvůr a jeho
umístění. Dále prověřit plochy pro víceúčelové sportovní centrum, kryté sportoviště, kapacitu
základních a mateřských škol (již existují záměry).
Ve Skaličanech chybí kulturní/společenské centrum, dále prověřit plochu pro sportovní aktivity.
22|170
B
ROZBOR SÍDELNÍ STRUKTURY
B.1
Širší vztahy
Město Blatná leží v severozápadním cípu Jihočeského kraje (blízko hranic s kraji Plzeňským a
Středočeským), v severní části okresu Strakonice, na území správního obvodu obce s rozšířenou
působností Blatná. Jihovýchodním okrajem města prochází silnice I. třídy číslo 20, dopravní koridor
nadregionálního významu spojující České Budějovice s Plzní, na kterou je vázána rozvojová osa
nadmístního významu N-OS2, vymezená v ZÚR Jihočeského kraje. Silnice II. třídy č. 121, 173 a 175
zajišťují dopravní spojení zejména se Strakonicemi a Příbramským okresem (důležitými partnery pro
výměnu na pracovním trhu). Další významnější vazby jsou na okres Klatovy, město Písek a relativně
dobře dostupnou Prahu. Z dopravních vazeb je dále třeba zmínit železniční tratě Březnice –
Strakonice a Blatná – Nepomuk se stanicí Blatná.
Z hlediska přírodního a krajinného je Blatná součástí horopisného útvaru Blatenská pahorkatina –
kopcovaté, měkce modelované a mírně zalesněné krajiny s vrcholy dosahujícími až 600 m. Samotnou
Blatenskou kotlinu lze považovat za střed rybníkářského kraje, rozkládajícího se od Březnice ke
Strakonicím a Nepomuku k Písku, s podobným přírodním zázemím a rekreačním potenciálem. Z
významnějších rekreačních vazeb lze zmínit severně položené Brdské lesy, údolí Vltavy na východě a
samozřejmě architektonické a historické památky v širokém okolí Blatné.
Správní území obce Blatná je rozděleno na 8 katastrálních území (Blatná, Blatenka, Čekanice,
Drahenický Málkov, Hněvkov u Mačkova, Jindřichovice u Blatenky, Milčice u Čekanic, Skaličany) a je
tvořeno místními částmi Blatná, Blatenka, Čekanice, Drahenický Málkov, Hněvkov, Jindřichovice,
Milčice, Řečice a Skaličany.
Kromě Řečice, která je součástí katastrálního území Blatná, tvoří jednotlivé osady historická sídelní
centra jednotlivých katastrálních území. Zatímco katastrální území Skaličany, Hněvkov u Mačkova a
Blatenka (s následujícími Jindřichovicemi u Blatenky) leží v přímé návaznosti na město, další
katastrální území jsou vzdálenější (Drahenický Málkov v severním cípu, Milčice u Čekanic a Čekanice
území uzavírají z jihu). Vazby na město jsou u posledně jmenovaných oslabené nejen vzdáleností, ale
také složitější dopravní dostupností přes jiná katastrální území.
B.2
Rozbor urbanistické koncepce
B.2.1
Město Blatná
Základ stávající urbanistické kompozice města Blatná tvoří historické jádro s vodním zámkem (dříve
hradem), zformované ve středověku kolem dvou kolmých ulicových náměstí (dnes třída J.P. Koubka a
náměstí Míru), později doplněné o zástavbu podél dnešní třídy T.G. Masaryka. Toto pomyslné "Z" s
okolní středověkou parcelací dnes tvoří hlavní osnovu sídelního jádra. Dalšími určujícími
kompozičními osami jsou v severovýchodním směru paralelní (mírně radiálně rozevírající se) ulice Na
Příkopech – tř. J.P. Koubka – B. Němcové – Paštická a Jiráskova – Vorlíčkova – Pivovarská – Čechova.
Z jihozápadu kompozici doplňuje kolmá osa ulic Plzeňská – Písecká a ze severovýchodu osa Riegrova
– Sadová – J. Wericha – Šilhova, která je v úseku mezi ulicemi B. Němcové a Čechovou mírně
zakřivena a akcentuje tak vějířovitou kompozici struktury. Ta je dále potvrzena a rozvíjena paralelní
ulicí Malý vrch, pomyslně pokračující ulicí Brigádnickou. Základní osnovu rozšiřují další navazující
ulice, Strakatého – Buzická jihovýchodním směrem a Tyršova a Fügnerova směrem severozápadním.
Takto definovanou uliční kompozicí prochází liniové přírodní prvky Závišínského potoka od severu a
Smoliveckého potoka a Lomnice od severozápadu k jihovýchodu, s průsečíkem v Zámeckém rybníku.
Přírodní prvky jsou v urbanistické kompozici dále zastoupeny přírodním parkem zámecké obory a
zejména rybníky, jejichž umístění významně determinovalo rozvoj sídelní struktury.
23|170
Hlavními výškovými dominantami městského jádra jsou zvoniční věž v sousedství kostela
Nanebevzetí Panny Marie, která se uplatňuje při většině pohledů k centru města, doplněná z jihu o
věž zámeckou a na severovýchodě o věž základní školy. V širším centru jsou doplněny o komín
zámeckého lihovaru, a trojici komínů sběrného dvora při Čechově ulici.
Na základní uliční osnovu je vázána struktura zástavby, kterou je možné chápat jako kompozici dílčích
čtvrtí a sídelních útvarů. Bezprostředně na rostlou strukturu městského jádra navazují čtvrti tradiční
městské zástavby, založené na zřetelné (téměř pravoúhlé) uliční síti (Tylova x Na Obůrce a Čechova x
Spálená). Severním směrem, mezi ulicemi Čechovou a B. Němcové, pokračuje solitérní zástavba
většího měřítka bez jasně formovaného veřejného prostoru (volně dle zásad moderního urbanismu).
Následuje výrazná pravoúhlá kompozice kolem křížení ulic B. Němcové a J. Wericha – Šilhova, která
se stáčí jihovýchodním směrem k ulici Čechově, a spolu s paralelní ulicí Malý vrch tak dává vzniknout
mírně radiální vějířovité struktuře. Tvořena je převážně solitérní zástavbou různého stáří a měřítka,
nicméně s jasně vymezenou a hierarchizovanou uliční sítí. Pomyslným pokračováním vějířovité
kompozice je zástavba kolem ulice Brigádnické, se zcela homogenním charakterem solitérní vilové
zástavby. Východně podél Čechovy ulice následuje rozpad do nejasné struktury hospodářských,
skladovacích a výrobních objektů. Severně od J. Wericha, jakoby vyčleněna mimo souvislé území
města, leží vějířovitá kompozice čtvrti pod vrchem Vinice s hlavní střední osou ulice Nad Vdovečkem
a nejasně formovaným veřejným prostranstvím v těžišti sídla. Naproti tomu má čtvrť jasně vymezené
krajní hrany – významnou ulicí Paštickou, terénní hranou podél ulice Na Hřebeni, vrchem Vinice a
rybníkem Pustý. Další jasně vymezenou a komponovanou čtvrtí je zástavba na "T" osnově ulic
Tyršově a Dvořákově. Pravoúhlá, kompaktnější zástavba při Tyršově tu tvoří protiklad k solitérní,
radiálně založené struktuře se střední osou ulice Dvořákovy. Hrany čtvrtě jsou jasně vymezeny
dráhou železnice, Smoliveckým a Závišinským potokem a ulicí Sadovou. Významné veřejné prostory –
Husovy sady a Kalinovo náměstí – jsou umístěny při krajích čtvrti.
Severozápadním směrem, mezi ulicemi Riegrovou a Fügnerovou, pokračuje nekomponovaná
zástavba zemědělských a průmyslových objektů a areálů, doplněná roztroušenými menšími útvary
obytné zástavby (zejména při ulici Riegrově) a osadou Řečice (ulicový typ vesnické struktury).
Zástavba na jihozápadě města vyplňuje segment území vymezeného dvěma koridory železničních
tratí, rozevřenými do širokého "V" se střední osou symetrie v ulici Vrbenské. Příčně územím prochází
silnice I/20 (Plzeňská), která dělí zástavbu na zahrádkářské kolonie a příměstskou výstavbu rodinných
domů severně a průmyslové areály jižně.
Jižně od náměstí Míru, v pásu mezi ulicemi Na Příkopech–U Sladovny a Vorlíčkova–Jiráskova, přechází
středověká městská zástavba do historických (Sádky, Lihovar) a novějších hospodářských areálů.
Zástavba je západně ohraničena areálem zámku a navazující hospodářskou krajinou, východně od
Pivovarské – Vorlíčkovy pokračuje nejednotnou zástavbou solitérních obchodních staveb a bytového
komplexu Nad Lomnicí, přecházejícího do novodobé zástavby solitérních rodinných domů v okolí
Buzické, bez jasné urbanistické kompozice.
Na jihovýchodě je město ukončeno obytnou čtvrtí mezi ulicí Jiráskovou a řekou Lomnicí. Zástavba na
pravoúhlé osnově s dominantní osou (ulice Písecká) je tvořena převážně rodinnými domy s jasně
definovanými uličními prostory. Směrem z města čtvrť přechází do podnikatelských areálů a
drobnější zástavby rodinných domů při Písecké.
B.2.2
Osady
Urbanistická kompozice venkovského osídlení v okolí Blatné vychází ze zachovaných historických
sídelních struktur, jen částečně rozšířených novější výstavbou (zejména zemědělských staveb a
areálů). Původní historické kompozice (formace) jsou většinou čitelné.
Sídelní struktury osad jsou komponovány dle následujících principů:
24|170
Formace návesní - zástavba je uspořádána kolem zřetelného rozšířeného prostoru návsi. Tento
princip je uplatněn v případě osad Hněvkov a Skaličany, kde však návesní formace volně přechází do
ulicové.
Formace ulicová - zástavba je uspořádána podél přímé či složitěji trasované ulice. Tento princip je
částečně uplatněn v případě osad Drahenický Málkov a Čekanice, které jsou ovšem soustavou více
forem zástavby, z nichž některé je možné označit za formace návesní či shlukové.
Formace shluková - zástavba je uspořádána nepravidelně kolem nepravidelného (avšak čitelného)
středu. Tento princip je uplatněn v případě osad Blatenka, Jindřichovice a Milčice. Dominantním
kompozičním prvkem zde však zároveň zůstávají hlavní ulice, které osadami procházejí a podél
kterých je situována i novější zástavba.
Podrobněji se sídelní struktuře osad a jejich historickému vývoji věnují příslušné kapitoly (B.3 a B.4).
25|170
B.3
Rozbor stavu sídelní struktury
Struktura zástavby sídelních jader na území města Blatná odpovídá do značné míry její podobě z doby
císařského mapování. Historicky nejkompaktnější je zástavba městského jádra Blatné (tedy zástavba
městských domů historického centra převážně s obchodním parterem). Osady tvoří převážně
historické vesnické struktury, doplněné pozdější zástavbou 2. pol. 19. až konce 30. let 20. stol., která
svým charakterem zásadně nenarušuje malebný ráz starší zástavby. Kompaktní historické centrum
Blatné doplňuje solitérní zástavba bytových domů v duchu principů modernistického urbanismu,
kompaktní suburbánní zástavba rodinných a rodinných řadových domů a suburbánní zástavba
rodinných domů na velkých parcelách bez čitelných kompozičních principů, veřejných prostranství a
občanské vybavenosti. Zvláštní kategorii v sídelní struktuře tvoří stavby občanské vybavenosti, které
vymezují jádra jednotlivých lokalit, významné historické areály (zámecký okrsek a hospodářské areály
historického centra). Další kategorií, převážně na okraji města a osad, jsou průmyslové a zemědělské
areály. Dále stojí za zmínku prvky, které podporují komunitní život obyvatel, skupiny individuálních
garáží, chatové a zahrádkářské kolonie a sportovní a rekreační areály.
B.3.1
Blatná
Blatná leží v kompaktním krajinném prostoru jasně vymezeném okolními lesy. Kompoziční osou
tohoto prostoru je západo-východní linie rybníků. Nejstarší část Blatné tvoří zámecký okrsek
s hospodářskými areály sádek a lihovaru (původně cukrovaru). Severně od zámku se nachází
historické městské jádro, které tvoří kompozice veřejných prostranství ve tvaru písmene „Z“ (ulice
Strakatého, náměstí Míru, J.P. Koubka a T.G. Masaryka) s okolní kompaktní zástavbou městských
domů převážně s obchody v parteru. Blatná se dále rozvíjela radiálním způsobem od historického
jádra. Letokruh obklopující historické centrum byl stavěn postupně od západu, kde bylo centrum
propojeno s nově přivedenou železnicí (r. 1899). Železnice tvoří severo-západní tangenciální hranu
„nádražní čtvrti“, radiálními hranami jsou ulice Fügnerova a Tyršova. Jedná se o zástavbu činžovních
vil z období 1. republiky. Jádrem lokality je komunitní centrum. Severní a východní segment
letokruhu je vymezen ulicemi Sadovou, Jana Wericha a Šilhovou, na kterou volně navazuje
Brigádnická. Nejstarší část, kolem ulice B. Němcové, je tvořena zástavbou obdobného charakteru
jako „nádražní čtvrť“. Sídliště I., (mezi Pustým rybníkem a Čechovou ulicí), a sídliště II., (mezi
Čechovou ulicí a Předním Topičem), byla vystavěna v průběhu 2. poloviny 20. století. Jedná se o
zástavbu rodinných domů, která vytváří příjemné uliční prostory. Území navazující na historické
centrum, mezi ulicemi B. Němcové a Čechovou po Šilhovu ulici, byl po demolici původních
historických objektů postupně zastavěn v průběhu 80. let 20. stol. vícepodlažními solitérními
bytovými domy. Zbývající část letokruhu není kompaktně zastavěna a vyvinula se podél dvou radiál.
Čtvrť rodinných domů na ortogonální osnově podél Písecké vznikla během období 1. republiky.
Východní fronta Písecké ulice byla realizována po regulaci Lomnice v 80. letech. Zvláštní pozici vstupu
do města zaujímá prostor vymezený železnicí na Nepomuk a Strakonice. Hlavní kompoziční osou
tohoto prostoru je Plzeňská ulice. V severní části navazující na zámeckou oboru je zahrádkářská
kolonie. V jižní části se rozvíjí průmyslový areál, založený v 60. letech. Prostor mezi tratí a zámeckou
oborou zaujímá pavilónová budova Obchodní akademie. Součástí letokruhu jsou rekreační plochy zahrádkářské kolonie na březích rybníků Podskalského, Pustého, Předního a Zadního Topiče a skupiny
individuálních garáží na hrázi Předního Topiče a Podskalského rybníka, na křižovatce Čechovy a
Šilhovy, V Jezárkách u Smoliveckého potoka.
Vnější letokruh představuje hranici mezi městem a krajinou. Do dnešní doby se vyvinuly čtyři hlavní
zastavěné segmenty vnějšího letokruhu, svébytné svým charakterem a funkcí.
První segment – Na Vinici, mezi Pustým rybníkem a Paštickou ulicí, je tvořen zástavbou rodinných a
řadových rodinných domů. Obytný okrsek má radiální strukturu, na jejímž úběžníku je kopec Vinice.
Kompoziční osou starší části okrsku u Pustého rybníka je Holečkova ulice. Tato část byla později
rozšířena severozápadním směrem po ulici Bezdědovická a pod terénní hranou podél ulice Velký
vrch. Nejmladší je střední část čtvrti, která je komponována podél ulice Nad Vdovečkem. Jádrem celé
26|170
lokality je prostor na křížení ulic Bezdědovické a Nad Vdovečkem, kde se nachází veřejný prostor se
školou a komerčními objekty. Kvalitou obytného okrsku je přímý kontakt s volnou krajinou za terénní
hranou (ul. Na Hřebeni), rybníkem Pustý na jihozápadě a rekreační potenciál kopce Vinice s borovým
hájem. Z jihovýchodu na čtvrť navazuje samostatný průmyslový areál firmy Vishay, svým měřítkem a
charakterem výrazně odlišný od okolních struktur.
Druhý segment tvoří území průmyslového zázemí města za železnicí mezi ulicemi Fügnerovou a
Riegrovou. Na průmyslové haly navazují drobnější objekty pauperitního charakteru.
Nad Předním Topičem směrem na Skaličany se nachází třetí segment – zemědělský areál solitérních
výrobních a skladovacích staveb (převážně zanedbaných).
Čtvrtý segment tvoří struktury vznikající v blízkosti centra města, kolem ulic Na Blýskavkách a
Buzické. Jedná se o nekomponovanou zástavbu rodinných domů bez kompozičně vymezených
veřejných prostranství a staveb občanské vybavenosti.
Mimo zmíněné segmenty tvoří poslední letokruh volné nezastavěné plochy přírodního a přírodně
hospodářského charakteru, přímo navazující na volnou krajinu.
B.3.2
Osady
Charakter osad i jejich okolní krajiny odpovídá podobě z doby císařského mapování. Díky velkému
zalesnění a topografické členitosti neztratila krajina na svojí malebnosti. Kompozice osad i jejich návsí
si udržela charakter. Rozvoje se odehrály v první řadě v rámci vymezeného zastavěného území
stabilním katastrem přestavbou původně dřevěných stavení, poté byly situovány podél cest.
Obecně se v osadách nacházejí dva typy zástavby. První starší, ve stabilním katastru se jedná o zděná
stavení, stojí na úzkých podélných parcelách, v čele parcely jsou situovány štíty chalup, brány a
vstupy. Obytnou část následuje hospodářská a zahrada nebo záhumenek. Druhá mladší, ve stabilním
katastru původně dřevěná zástavba, je zastoupena pozdější zástavbou do 30. let 20. století. Parcely
jsou širší, domy mají štíty kolmo k cestám, hospodářská část chybí.
B.3.2.1
Drahenický Málkov
Krajinný prostor kolem Drahenického Málkova je jasně vymezen hustými lesy. Na osadu navazují
louky, pastviny a pole velmi různorodého členění, které vychází z historické parcelace – zahrad,
záhumenků a políček.
Drahenický Málkov je osada s rustikálními statky, která se od první poloviny 19. století výrazněji
nerozrostla. Její dnešní velikost a struktura je patrná ve stabilním katastru. Téměř identický se
stabilním katastrem je Málkov a severní Chaloupky. Jedná se převážně o zástavbu vesnických chalup
se štítem přiléhajícím k cestě. Málkovská náves je také čitelná ve stabilním katastru, tehdy s
rybníkem. V části Starý Dvůr je dodnes patrná historická dvorní sestava chalup. Severní zahrady byly
podélně zastavěny chalupami až k Podhájskému rybníku. V místě dnešního zemědělského areálu
Nový Dvůr Málkovského velkého rybníka bývala dříve myslivna.
B.3.2.2
Skaličany
Skaličany leží na jihozápadním svahu, krajina kolem osady se otevírá jihozápadním směrem. Severní
hranou krajinného prostoru je les. Na západě a východě jsou zvlněná pole nadělená remízy a lesíky.
Na jihu pod osadou se nacházejí tři rybníky Pýcha, Závist a Drážky.
Dnešní zástavba Skaličan nese charakter liniové zástavby 1. pol. 19.století zmapované ve stabilním
katastru. Dodnes severo-západní stranu návsí tvoří bývalé selské grunty. Charakter střední části
osady je dán podélnou orientací parcel. Chalupy stojí na hranách pozemků se štítem orientovaným
podél cesty, za obytnou částí se nachází hospodářská část a zahrada. Náves s kaplí (r.1866)zůstala v
původní pozici. Jižní svah nad osadou pod lesem Vyhlídka je zastavěn převážně chatami. Jihozápadní
a východní část osady je tvořena zástavbou 1.pol. 20.století. Pro tyto části je charakteristická
27|170
orientace štítů kolmo na cestu. Dnešní rozvoj je situován do západní části podél cesty do Paštik, kde
parcelace odpovídá původní vesnické struktuře Skaličan, a na východní okraj, který tvoří solitérní
zástavba rodinných domů na velkých parcelách. Dominantou východní části osady je stodola s
kravínem na horizontu.
B.3.2.3
Blatenka
Blatenka se nachází uprostřed mírného údolí, které je kolem dokola vymezeno pěti lesíky. Pro
Blatenku je charakteristické prolínání krajiny s osadou. Toto prolínání je podpořeno linií cesty, podél
které se Blatenka rozvinula, a mírně svažitým terénem, který poskytuje atraktivní výhledy do krajiny.
Historické jádro vesnice tvoří v západní části dva selské grunty a střední shluk chalup kolem původní
návsi. Už ve stabilním katastru zde stály zděné chalupy. Západní část tvořila (půdorysně dodnes
čitelná) radiální sestava dřevěných chalup, které byly později přestavěny na zděné. Na severu se
zachovaly dva statky pod Jedlovcem. Tyto statky tvoří severní hranu dnešní návsi, na jihovýchodní
straně není náves uzavřena a prostupuje tudy krajina vsí. K roku 1630 náležely Blatence dva mlýny,
z nichž jeden je dodnes patrný. Na sever od Blatenky(u rybníku Lhotka) se nachází samostatná
skupina stavení "Lhotka", převážně v historické stopě původního mlýna.
B.3.2.4
Jindřichovice
Jindřichovice patří k nejstarším osadám v této oblasti (první zmínka z roku 1227). Přetrvávající
charakter sídelní struktury osady vychází z krajinné polohy uprostřed hustého lesa. Základem je
radiální koncentrická kompozice se zvýrazněnou linií cesty, podél které se později osada rozvinula.
Jádro Jindřichovic utváří chalupy se štíty orientovanými převážně do návsi. Podél bočních fasád
vedou radiální cesty do lesa. Tento princip se uplatňuje při rozšíření na severu osady podél hlavní
cesty, kde jsou štíty chalup orientovány kolmo.
B.3.2.5
Čekanice
Současná podoba Čekanic je značně ovlivněna krajinou, ve které se osada nachází. Čekanicemi příčně
prochází údolní niva s četnými rybníky, bohatá na krajinné prvky - remízy, lesíky, skupiny stromů,
osamělé stromy a křoviska.
Sídelní struktura Čekanic je roztroušena podél hlavní kompoziční osy– cesty od Lažan do Mačkova.
Významnější příčné osy vedou podél rybníků Jordánku, Hynkovny a Ovčína. Čekanice jsou rozděleny
údolní nivou na dvě části. Dominantou nivního prostoru je zámecký areál ve středu osady, postavený
roku 1785. Jedná se o dvorní komplex, v čele se zámkem a s křídly hospodářských budov. Podélná
kompoziční osa zámku míří do otevřené krajiny k rybníku Ovčín. Jižní okraj zámeckého areálu lemují
hospodářské stodoly. Celková kompozice zámeckého areálu je narušena dostavbou bytových domů a
rozšířením vinopalny východně od zámku. V nivě jižně od zámku se nachází obecní louka s hřištěm.
Jižní starší část Čekanic tvoří soustředěná vesnická zástavba chalup se štíty orientovanými podél
cesty. V severní části stojí převážně chalupy se štíty kolmo k cestě. Jižně od osady je za horizontem
lesem odstíněný zemědělský areál s kravínem a velkým seníkem.
B.3.2.6
Milčice u Čekanic
První zmínka o Milčicích je z roku 1383. Osada leží podél cesty mezi dvěma lesy. Mají charakter
shlukové vesnice bez výrazné kompoziční jednoty. Významnějšími kompozičními prvky jsou náves (v
původní historické stopě) a hlavní cesta vedoucí po terénní hraně. Touto terénní konfigurací je osada
rozdělena na dvě části – větší západní s návsí a navazující převážně radiální zástavbou a menší
východní. Hrany návsi tvoří ploty zahrad na kamenných podezdívkách, štíty chalup se uplatňují až ve
druhém plánu. Východní část tvoří liniová zástavba chalup na východním svahu se štíty
orientovanými kolmo k cestě. Motivem této části je dvojice rybníků se skupinou chalup pod hranou
borového háje. V ose rybníků se výrazně uplatňují výhledy do krajiny.
28|170
B.3.2.7
Hněvkov u Mačkova
Hněvkov leží na mírném severozápadním svahu. Na východě obklopen lesem, na jihozápadě a západě
loukami, které přecházejí v pole. Kostru návesní sídelní struktury Hněvkova tvoří náves obklopená
selskými grunty s kapličkou a tři radiální cesty, ze Sedlice, z Blatné a z Mačkova. Pro jádro Hněvkova
je typická vesnická zástavba chalup se štíty orientovanými do návsi na hraně úzkých parcel. V zádních
částech parcel se nacházejí hospodářství a zahrady. Mladší východní rostlá část jádra Hněvkova se
vyvinula na místech původně dřevěných domkářských chalup v průběhu 18. stol. .Ve stabilním
katastru je patrné, že směr od Sedlice do Blatné byl významnější než od Mačkova, proto se Hněvkov
dále rozvíjel podél těchto os. Převažuje zde zástavba chalup se štíty orientovanými kolmo k cestě.
Jižně od osady podél cesty do Sedlice je chatová kolonie. Od rušné komunikace je oddělena mezí a
hustým remízem.
B.3.2.8
Řečice
Řečice je osada liniového charakteru. Leží mezi hrázemi Řečického a Hajanského rybníka. Převažující
zástavbou jsou chalupy se štíty orientovanými kolmo k linii cesty. Jádro Řečice má tři charaktery,
podle vinutí cesty do tvaru písmene “U“. Jižní část zastavěná pouze po severní straně nabízí atraktivní
výhledy do krajiny podél Smoliveckého potoka. Střední západní část je intenzivněji zastavěna
převážně zemědělskými usedlostmi. Severní část na hrázi Hajanského rybníka kompozičně
představuje radiální strukturu vesnických chalup. Z jádra osady je vyčleněna samostatná skupina
stavení v jihovýchodním cípu Řečického rybníka.
B.3.3
Rozbor stavu sídelní struktury - grafické přílohy
Schémata sídelní struktury:
Drahenický Málkov
Skaličany
Blatenka
Jindřichovice
Čekanice
Milčice u Čekanic
Hněvkov u Mačkova
Blatná
29|170
30|170
31|170
32|170
33|170
34|170
B.4
Rozbor historického vývoje ve vztahu ke struktuře uspořádání sídel
B.4.1
Historický vývoj do konce 19. století
B.4.1.1
Úvod
Sledované území náležící k Blatné tvoří dnes celek, který prakticky vůbec nenavazuje na historickou
situaci, a tak z z tohoto hlediska má značně komplikovaný vývoj – celkem osm historických obcí
náleželo k celkem šesti panství. Tuto situaci dokresluje následující tabulka. 1
Panství/ statek
sledované obce
počet obcí náležící k tomuto
panství (k roku 1848)
Panství Lnáře
Panství Blatná
Blatenka
Blatná
Hněvkov u Mačkova
Skaličany
Čekanice
Drahenický Málkov
Milčice u Čekanic
36
23
Statek Čekanice
Panství Drahenice
Statek Bratronice
Statek Lažany – Milčice
1
20
4
2
Z tabulky je tudíž patrné, že Blatná byla poměrně velkým panstvím o 23 obcích, ale do sledovaného
území zasahovalo od západu ještě větší panství Lnáře a od severovýchodu o málo menší a poměrně
vzdálené panství Drahenice. Další tři statky byly spíše relikty rozdrobenosti na drobné rytířské
statečky, která většinou vzala za své již po třicetileté válce. Pořadím větší byl pouze statek Bratronice
se čtyřmi vesnicemi, zbylé dva statky (Lažany – Milčice a Čekanice) náležely k tomu nejmenšímu, co
bylo možné.
Na území je jediné historické poddanské město (Blatná) a celkem sedm vesnic. V obecné rovině
vrchnost do dějin svých poddanských měst mohla poměrně značně zasahovat, díky její podpoře pak
nastávaly eventuelní období hospodářského vzestupu a naopak, což je nakonec dobře patrné právě u
Blatné.
Celá oblast byla od počátku zásadně ovlivněna původním močálovým charakterem, který nakonec dal
název i Blatné. Tento stav byl obvykle řešen zakládáním rybníků. S ohledem na nákladnost celého
počinu byly rybníky zakládány především v období prosperity. Exaktní data k předpokládatelnému
zakládání rybníků na říčce Lomnici a jejích přítocích od druhé poloviny 14. století do husitských válek
v této krajině jsou kusé 2, obdobím zásadního rozkvětu a dokončení celé rybniční soustavy je přelom
15. a 16. století. Až do třicetileté války se mnoho nezměnilo, naopak zanedbaná údržba ve válečných
letech vedla k dočasnému zániku řady rybníků. Ač v našem případě nemáme relevantní doklady, dle
analogií obnovovaná rybniční síť byla již odlišná od doby před třicetiletou válkou. Ke konci 18. století
rybniční hospodářství částečně upadalo a několik rybníků bylo likvidováno, naopak vzrůstal význam
živočišné výroby.
Další hospodářské podniky kromě vrchnostenských hospodářských dvorů a lesního hospodářství byly
na sledovaném území jen lokálního významu a napojeny na město Blatnou (pivovar, od roku 1812
cukrovar, cihelna, mlýny).
Do dějin jednotlivých vesnic, pokud zde nebylo šlechtické sídlo (v našem případě všechny kromě
Čekanic) pak obvykle zasahovala nepoměrně méně. Již v době středověkého založení (lokace)
1
Tabulka se opírá o Palackého Popis Království českého, který vyšel na samém sklonku patrimoniálního období – roku 1848.
2
K roku 1411 založen rybník u Paštik, o rok později další nejmenovaný.
35|170
jakékoliv vesnice v Čechách bylo území rozděleno na určitý počet poddanských statků (jinými slovy:
selských gruntů), tento počet byl poměrně neměnný s ohledem na skutečnost, že více pozemků
k dispozici nebylo. V dobách válečných byly některé poddanské statky bez hospodáře, v dobách
následujícího klidu byly nejprve osazeny hospodářem opuštěné selské grunty. Pokud přibývalo
obyvatelstvo, pak mohly (kromě poměrně výjimečného dělení statků) nově vznikat jen domky
bezzemků, a to na obecních či vrchnostenských pozemcích. Podstatný je tudíž pro každou vesnici
počet hospodářů uváděných v berní rule či v tereziánském katastru (viz níže u jednotlivých vesnic),
další zahušťování domky bezzemků obvykle přicházelo v průběhu 18 a 19. století. V této souvislosti je
nutné zmínit ještě jeden jev. Po třicetileté válce zůstala řada selských gruntů bez hospodáře.
V některých případech byly nově osazeny novým hospodářem, poměrně často však tyto selské grunty
byly připojeny k vrchnostenskému hospodářskému dvoru, kde vrchnost hospodařila již ve vlastní
režii.
B.4.1.2
Blatná
Blatná
počet domů
počet obyvatel
1654
55 stojících, 4 zkažené, 16 poustek (bez
vrchnostenských objektů) 3
84 (bez vrchnostenských objektů)
182
257
274
299
315
328
371
400
440
509
644
676
737
-
1713
1786
1840
1848
1850
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1805
2106
2330
2789
3050
2973
2983
3127
2994
2987
3169
3667
4413
Na sledovaném území je jediným městem. První zmínka je tzv. predikátem 4 – k roku 1235 je
připomínán Vyšemír z Blatné (Visemirus de Blatna). Název místa přímo koresponduje s charakterem
celé oblasti, kde tehdy před obdobím rozsáhlých rybničních prací byla značně močálová blata. Rozvoj
městečka Blatné bezpochyby spadá ještě do konce 13. století – k roku 1295 je první zmínka o zdejším
kostele, nejpozději k roku 1300 již existovala Blatná jako poddanské městečko. Zprvu poměrně
nevýznamné městečko získalo na konci 14. století první výsady od Břeňka ze Strakonic.
Někdy kolem 1391 zdědili Blatnou pánové z Rožmitálu, pro které se jejich hrad na Blatné stal
klíčovým sídlem. Za jejich éry – k roku 1403 – je zmiňován hrad a dvůr, ač jeho vznik je s ohledem na
románskou kapli podstatně starší. Blatná je spojena především s dalšími dvěma členy zmíněného
rodu. Před polovinou 15. století vlastnil Blatnou budoucí švagr krále Jiřího z Poděbrad a nejvyšší
zemský sudí a hofmistr, též i diplomat Jaroslav Lev z Rožmitálu (1446 až 1485). Rozkvět Blatné
pokračoval i za jeho syna Zdeňka Lva z Rožmitálu (cca 1470 až 1535), který roku 1489 potvrdil již
platící privilegia dotýkající se především práv jednotlivých měšťanů (svobodný prodej nemovitostí i
3
Viz výše komentář, z 56 hospodářů byli 4 vedeni v kategorii „zkažení“, dalších 16 hospodářství bylo zcela pustých.
4
Predikát je předchůdce dnešních příjmení – šlechtic se psal po místě, které vlastnil a měl sídlo, v našem případě po Blatné.
36|170
zboží). Za jeho éry získala Blatná roku 1502 privilegium na pořádání výročních trhů. Roku 1513 byla
potvrzena činnost staršího obecního pivovaru a povoleno zřízení dalšího, přičemž příjmy z várečného
práva byly pro měšťany zásadní. Další udělené privilegium z přelomu let 1513 a 1514 na zřízení
hradeb otevíralo cestu k eventuelnímu růstu, Blatná však nakonec zůstala neopevněná. Ostatní
udělená privilegia měla již omezenější hospodářský dopad.
Na jedné straně tak stála podpora rozvoje města vrchností, na druhé straně právě tato doba přinesla
celkem tři požáry. Poprvé město vyhořelo někdy krátce před rokem 1502, opětovně celé lehlo
popelem roku 1522 a v blíže neznámém rozsahu i roku 1577. S ohledem na dlouhodobou
hospodářskou konjunkturu se měšťané s těmito problémy vyrovnali, a tak s podporou vrchnosti
mohla být roku 1601 Blatná povýšena císařem Rudolfem na město (ač nazývání Blatné městem je již
staršího data).
Třicetiletá válka přinesla zásadní zlom do jeho dějin, ze kterého se Blatná dlouhodobě
nevzpamatovala. Několik let po válce – v době sepsání nejstaršího katastru – berní ruly – roku 1654,
byla v Blatné řada tzv. poustek, tj. opuštěných domů. Dle pramene zde bylo 16 hospodářů v kategorii
„osedlý“ (a 1 „zkažený 5“), 13 čtvrtinových (3 v kategorii „zkažených“), 26 osminových, kromě toho
zůstávalo 16 opuštěných a zcela zničených hospodářství.
Během dalších desetiletí se Blatná hospodářsky poněkud konsolidovala, ač tereziánský katastr
zmiňuje značné zadlužení a špatné městské hospodářství. K roku 1713 již zde bylo 84 měšťanů
vydělávajících si povětšinou jak souběhem řemesla, tak i zemědělské výroby, ve městě zůstával jediný
pustý dům. Do tohoto počtu náleží i čtyři mlýny, várečné právo zůstávalo měšťanům 6.
Roku 1834 postihl celou Blatnou historicky poslední katastrofální požár, kdy vyhořelo celkem 118
domů, radnice, děkanství, škola, špitál i zvonice), z jeho důsledků se město vzpamatovávalo, jak
dokazuje protokol stabilního katastru, několik let.
Protokol stabilního katastru z roku 1837 (viz níže tabulka) spolu s oběma mapami stabilního katastru
– indikační skicou i císařským otiskem z roku 1837 podávají poměrně jasnou představu o podobě
městečka na konci patrimoniálního období. Celé město se dělilo na vlastní město a tzv. zámecký
okrsek. Vlastní město a náměstí vzniklo kolem dvou hlavních přístupových komunikací ke hradu a
kostelu, v jejich rozšíření se vytvořily obě části náměstí. Větší význam měla část západní (náměstí
Míru), kde vznikly i domy obchodníků, než část severní (tř. J. P. Koubka). Město se postupně
rozrůstalo jednak při komunikacích k severu (rovněž tř. J. P. Koubka) a západu (tř. T. G. Masaryka),
jednak postupně zahušťovalo v úhlu, který byl sevřen oběma ulicovým náměstími (oblast kolem
náměstí J. A. Komenského, ulice Spálená, Žižkova, Purkyňova). Roky vzniku domů postavených jako
novostavby v 19. století lze snadno odvodit od posledního proběhlého číslování evidentně z roku
1805 7.
Město nemělo k roku 1837 po požáru svoji radnici, která stávala na stavební parcele 245 v rohu
náměstí u kostela. Další objekty náleží již ke standardu každého města: škola čp. 4, masné krámy bez
popisného čísla na stavební parcele č. 230, ze soukromých je nutno připomenout několik hospod a
lékárnu čp. 208. Tři objekty (bez určení, evidentně sladovny a pivovar) náležely pravovárečnému
měšťanstvu. U kostela bylo nejen děkanství a kaplanka, ale i špitál.
Blatná však nadále zůstávala nevýrazným provinčním pomalu rostoucím městem. Z hlediska
hospodářského nebylo kromě tradičního rybníkářství do 19. století výraznějších aktivit, kromě
vrchnostenských. Na počátku 19. století založila rodina Hilprandů vlastnící Blatnou cukrovar, který byl
5
Neprosperující, zpustlý.
6
NA, TK, 2396, městská fasse Blatná. Pivovar produkoval 20 várek ročně.
7
Šířka rešerše neumožnila hlubší pohled do dějin jednotlivých domů. Většina měst byla po zavedení číslování roku 1771
přečíslována, a to v roce 1805. Ze souvislostí vyplývá, že k nim náležela i Blatná. Později byl zámecký okrsek se zvláštní řadou
popisných čísel připojen k Blatné. Domy vzniklé po roce 1805 mají číslo vyšší, mimo organickou řadu.
37|170
roku 1885 s ohledem na cukrovarnickou krizi přeměněn na lihovar. Roku 1840 byla v Blatné zřízena
koželužna. Blatná však s ohledem na poměrně pozdní napojení na železniční síť (roku 1899 s dvěma
lokálními tratěmi) byla dlouho nepříliš atraktivním městem, hospodářská centra se přenesla jinam, a
tak ani tato změna neznamenala pro Blatnou žádný hospodářský zlom. Proto i další vesměs drobné
průmyslové podniky zůstaly jen lokálního významu.
B.4.1.2.1
Protokol stabilního katastru z roku 1837, kráceno:
číslo. stav. parcely 8
statut budovy, popisné číslo 9
1 až 2
3
4
5
6
7
8
9
10 až 20
21 a 22
22 až 25
26
28
29
30
31 až 34
35 až 40
41 až 42
43
44
46 až 47
48 až 49
50 až 53
54
56
57 až 61
62 až 65
66 až 67
68 až 75
76
77
78
děkanství čp. 1
chodba
kaple
kostel
špitál
věž
měšťanský dům 10 čp. 3
škola čp. 4
měšťanské domy čp. 5 až 14
domky 11 čp. 15a, 15b
měšťanské domy čp. 16. 17, 18a
domky čp. 18b, 227
panské čp. 228
měšťanské čp. 17
erár čp. 229 se stájí
měšťanské čp. 12, 19
domky čp. 20 až 21, 234, 22 až 24
domek čp. 27
domky čp. 30, 31
měšťanské domy čp. 102, 32
domky čp. 231, 233, 33
domek čp. 36
měšťanské čp. 37 až 40, 225
domky čp. 41 až 44
domky čp. 47, 63, 233, 48 až 51
k čp. 12
měšťanský čp. 52
domek čp. 53
8
Číslo stavební parcely, které je dobře čitelné na tzv. císařském otisku stabilního katastru.
9
Údaje vychází z protokolu stabilního katastru [NA, SK, Prách. 33].
10
Rozdíl měšťanský dům (majitel Bürger) a domek (majitel Häusler) není stoprocentně jasný. S největší pravděpodobností
základní rozdíl byl ve vztahu k várečnému právu, které stojící domy obdržely zřejmě již v 15. století. Vysoká čísla popisná u
některých měšťanských domů pak pravděpodobně souvisí s tím, že k „domku“ bylo přikoupeno várečné právo, čímž se stal
„měšťanským domem“.
11
Kategorie domek – viz výše.
38|170
79
80 až 81
82
83
84
85 až 88
89 až 90
91 až 92
93
94
95
96 až 97
98
99 až 102
103 až 104
105
106
107
108 až 109
110
111 až 113
114
115
116
117 až 118
119
120
121
122
123
124 až 127
128 a 129
130
131
132
133 až 146
147
148 až 151
152
153
154
155 až 158
159
160 až 163
164
165
166
167 až 169
pravovárečné měšťanstvo čp. 54 [tj. pivovar či sladovna]
domek čp. 55a, 55b
měšťanský čp. 56
domek čp. 57
domky čp. 60 až 62
domky čp. 222, 116
měšťanský dům čp. 117
domek čp. 118
domky čp. 119, 122
domky čp. 125, 123, 127, 126
domek čp. 124
hospodský čp. 106 (hospodářská budova)
domky čp. 115b, 115a
domky čp. 221, 230, 71
domek čp. 68
domky čp. 73, 67
domek čp. 65
domek čp.74
domky čp. 76b, 76a, 77
domek čp. 79
domek čp. 81
domek čp. 238
hospodský čp. 100
obchodník čp. 101
obchodníci čp. 103 až 105
hospodský čp. 106
domek čp. 223
měšťanské domy čp. 140, 139, 138
39|170
170
171 až 172
173 až 178
179
179 ½
180
181
182
183
184
185, 186
187
188
189
190
191 až 194
195
196 až 202
203 až 204
205
206 až 208
209
213 až 214
215
216
217
218 až 219
220 až 226
227 až 230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241 až 242
243
244
245
246
247
248
249
250 a 251
domek čp. 137
měšťanský dům čp. 132, 131
domek čp. 130, 129, 128, 134, 133, 135
domek, stavební místo
domky čp. 136
domek čp. 219
domek čp. 148
domek čp. 151
učitel čp. 152
kupec čp. 101
měšťanský dům čp. 109, 145, 155, 143
domek čp. 142
měšťanský dům čp. 141, 159, 158, 157, 156, 155, 154
mlýn
domek 234
měšťanský dům čp. 166, 165, 164
domek čp. 163, 162, 239, 161
domek čp. 220
obecní hospodářská budova bez čp.
pravovárečné měšťanstvo čp. 167
domek čp. 196, 197, 200, 203a, 203b, 199, 198
měšťanské domy čp. 195, 204, 205, 193
domek čp. 192
lékárna čp. 207
domek čp. 191
domek čp. 189, stavební místo
domek čp. 208
obecní masné krámy bez čp.
domky čp. 187, 186
pravovárečné měšťanstvo
obec Blatná, stavební místo
kaplanka – patronát, čp. 213
mlýn čp. 214
domek č. 185
domek, čp. 238, stavební místo
40|170
252
253 až 257
258
259
260
261 až 264
265
266
267
268 a 269
270
271 a 272
273
274 a 275
276
277 a 278
279
280
281
282
283
284 až 286
287
288
289
290 až 293
308 a 309
310
312
313
314 a 315
316 a 317
318
domek čp. 237, stavební místo
domky čp. 180, 177, 169, 170, 171
domek čp. 173
domky čp. 175, 176, 178, 181
hospodský čp. 183
panský, zámecký okrsek čp. 2
panské hospodářské budovy [bez určení] k zámeckému okrsku čp. 1
panská budova čp. 4, zámecký okrsek
hospodářský dvůr čp. 5, zámecký okrsek
panský zámek čp. 1, zámecký okrsek
cukrovar čp. 7, zámecký okrsek
mlynář čp. 8, zámecký okrsek
kovář čp. 10, zámecký okrsek
panské hospodářské budovy [bez určení] k čp. 1, zámecký okrsek
panská myslivna čp. 1
panské divadlo čp. 1
panská hospodářská budova čp. 1
obec Blatná, hospodářské budovy k čp. 242
cihelna, zámecký okrsek čp. 10
domek, zámecký okrsek čp. 218
hospodářská budova k čp. 1, zámecký okrsek
domek čp. 217
mlýn čp. 216
obecní obytná budova bez čp.
B.4.1.2.2
Grafické přílohy
Indikační skici stabilního katastru
41|170
42|170
43|170
44|170
B.4.1.3
Blatenka
Blatenka
počet domů
počet obyvatel
1581
1654
1713
1787
1840
1848
1850
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
9 vč. mlýnů
7
8
18
29
25
25
25
26
26
26
26
26
26
23
176
182
183
153
173
167
160
154
141
141
113
90
69
Samotný název naznačuje vztah k nedaleké Blatné, ze které byla s největší pravděpodobností
zakládána. Nejstarší zmínka o existenci Blatenky pochází z roku 1409, kdy je připomínán vladyka
Něproň píšící se po Blatence (predikát „Nyeproni… de Blatenky) a o tři roky později Věnek z Blatenky
(Wyenko de Blatenky). V 16. století se již jednalo již o ves bez jakéhokoliv vladyckého sídla, dokonce
byla rozdělena mezi dvě panství. Na konci 16. století část náležela ke statku Bratronice, část k panství
Lnáře. Ke spojení došlo až roku 1662 za Vratislavů z Mitrovic. Jednoznačně se však jednalo o drobnou
ves – k roku 1630 zde byly 3 selské grunty, 3 chalupy, krčma a dva mlýny Lhotka a Ostržák (který
zanikl zřejmě na počátku 18. století. Stejnou situaci ukazuje i berní rula z roku 1654 - 3 sedláci, 3
zahradníci, 1 nově osedlý zahradník. Fasse tereziánského katastru z roku 1713 ukazuje analogický
stav - 3 sedláci, 4 zahradníci, jeden mlynář. K roku 1736 je uváděn jeden sedlák, 5 chalupníků,
hospoda a pastouška. Poté došlo k poměrně výraznému růstu - k roku 1770 je v Blatence již 18
domů a mlýn, stejná situace je i na konci 18. století.
Ze stabilního katastru lze odvodit jako původní nejstarší sídla ukazuje následující selské statky: láník:
čp. 4 (parc.13 12); čp. 3 (parc.19), půllán: čp. 6 (parc. 11), čp. 5 (parc. 12), chalupníci bydleli v čp. 16
(parc. 25), čp. 15 (parc. 26), mlynář v čp. 21 (parc. 27), ostatní byli domkáři a řemeslníci - kovář v čp.
11 (parc. 6), hospoda v čp. 6 (parc. 14), čp. 9 (parc. 8) bylo obecním domkem. Blatenka zde působí
jako ves zakládaná bez jasné struktury. Je patrné, jak kvalitní a největší selské statky byly v západní
části obce, čp. 15 a 16 vzniklo rozdělení bývalého většího statku někdy v před polovinou či v polovině
18. století. Výrazně pauperitnější zástavba je situována do okolí krčmy, která, jak je patrno výše, zde
byla na stejném místě prakticky od středověku.
B.4.1.3.1
Grafické přílohy
12
Zde i (u dalších vesnic v tomto elaborátu) je vždy značeno popisné číslo (je zakresleno pouze na indikační skice červeným
karmínem). S ohledem na lepší čitelnost tzv. císařských otisků jsou uváděny i čísla stavebních parcel.
45|170
46|170
B.4.1.4
Čekanice
Čekanice
počet domů
počet obyvatel
Před třicetiletou válkou
1654
kol. 1680
1713
1786
1840
1848
1850
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
21
9+2
cca 11
cca 13
34
39
42
48
50
54
60
61
63
63
59
44
323
315
368
529
429
402
446
366
359
283
190
176
144
Čekanice existovaly nejpozději v druhé polovině 16. století, kdy zde sídlil Oldřich z Čekanic (Ulricus de
Zhakanicz). V dalších letech prameny uvádějí ještě několik predikátů. Před polovinou 16. století je
zmiňována čekanická tvrz, která byla před polovinou tohoto století rozdělena mezi dva majitele. V
dalších desetiletích náleželo zdejší sídlo do kategorie menších panských sídel, tzv. tvrzí.
Po skončení třicetileté války byla vesnice v troskách. Berní rula sice uvádí 6 fungujících statků, 2
nefungující, 1 bez hospodáře pustý, 1 chalupníka, 2 zahradníky a 8 podruhů a navíc obecní chalupu.
Dodatky k berní rule však naznačují, že se poměry dokonce ještě zhoršovaly, dalších 6 opuštěných
hospodářství přibylo v šedesátých a sedmdesátých letech 17. století. Jeden opuštěný grunt a jeho
pole byly v druhé polovině 17. století připojeny k panskému sídlu. Vesnice tudíž v této době byla
natolik poničená, že poměry po třicetileté válce mohly jen stěží navazovat na poměrně velkou vesnici
před válkou.
Úpadek statku v druhé polovině 17. století dokresluje i skutečnost, že se statek Čekanice ještě dále
drobil, původně k němu náležely další dvě vesnice - vesnice Milčice (dočasně nazývané Vlčice) a
Lažany. Roku 1679 došlo k rozdělení statku mezi Marii Kateřinu provdanou Evisovou a Kateřinu
provdanou rovněž Evisovou.
Teprve poté kolem přelomu 17. a 18. století se zdejší hospodářství postupně konsolidovalo. Dokazuje
to fasse tereziánského katastru z roku 1713, kdy již naplno fungovalo panské hospodářství, je
zmiňován panský mlýn a ovčín.
Roku 1756 koupila Čekanice Anna Polyxena Helversenová sv. paní z Helversheimu. Tento rod
v následující sto třiceti letech zásadním způsobem zapsal do dějin Čekanic. Právě za Jana Jiřího
Oliviera Helversen z Helversheimu byl vystaven zdejší zámek roku 1785, protože starší sídlo, zřejmě
dosud ještě tvrz, vyhořela.
Podobu vesnice ke sklonku patrimoniálního období – k roku 1837 – zachycuje protokol stabilního
katastru. Vrchnostenský okrsek byl značně rozsáhlý, výrazným znakem čekanického hospodářství bylo
velmi intenzivní podnikání ve vlastní režii: vrchnostenský zámek čp. 1 (parc. 1), dalšími
vrchnostenskými objekty byla čp. 29 (parc. 3,12); čp. 9 (parc. 7), čp. 10 (parc. 8), čp. 36 (parc. 9, 10),
čp. 35 (parc. 16), čp. 22 (parc. 21), čp. 20 (parc. 27), čp. 34 (parc. 28), čp. 14 (parc. 34), k čp. 1 (parc.
47|170
36, 38, 39, 42, 52), čp. 39 (parc. 40), čp. 31 (parc. 41), čp. 40 sloužící jako myslivna (parc. 51
(myslivna).
Selské lánové grunty nesly čp. 11 (parc. 11), čp. 23 (parc. 20), čp. 21 (parc. 22), čp. 19 (parc. 24), čp.
13 (parc. 32); půllánové grunty byly v čp. 24 (parc. 19), čp. 18 (parc. 26), čp. 16 (parc. 31), další
hospodářství byla již menší. Šenk byl v čp. 12 (parc. 33), mlýn v čp. 32 (parc. 37). Ve výsledku
představuje parcelace čekanického intravilánu tříšť, kde lze jen obtížně vysledovat jádro vesnice v její
jižní části. Snad právě výše uvedený rozpad celého čekanického hospodářství a jeho
znovukonstituování v druhé polovině 17. století způsobil tento nepřehledný stav. Severní apendix
obce rovněž není svým vznikem jednotný, vedle sebe stojí drobná rustikální zemědělská
hospodářství, panské objekty i objekty postavené na panských pozemcích.
Na přelomu 19. a 20. století byl v Čekanicích zámek s parkem, 54 domů s 430 českými obyvateli,
obecná škola, vinopalna a pošta. Roku 1910 byla k zámku přistavěna kaple. Zásluhou majitelky
v panských objektech sídlila hospodářsko – průmyslová pokračovací škola, později specializovaná na
košíkářství. Čekanický hospodářský dvůr byl propachtován.
B.4.1.4.1
Grafické přílohy
48|170
49|170
B.4.1.5
Drahenický Málkov
Drahenický Málkov
Počet domů
Počet obyvatel
1654
1714
1786
1840
1848
1850
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
10
12
20
45
45
54
57
61
61
61
60
63
65
58
52
320
327
360
416
400
428
376
344
326
279
247
218
184
Až do roku 1454 byl Drahenický Málkov samostatným statkem s vladyckým sídlem - tvrzí, které místní
tradice klade na zahradu čp. 2 do míst zvaných Na spáleništi. Uvedený rok je i rokem první zmínky o
jeho existenci. Ostatně tato domněnka má i další pomocný argument – kromě polohy i jistou
parcelační výjimečnost, dále i další částečně podpůrnou skutečnost, že v době čp. 2 bývala (dle mapy
stabilního katastru) hospoda. Toto sídlo záhy zaniklo, v 16. století byl Drahenický Málkov běžnou
vesnicí s rustikálními statky.
Ještě několik let po třicetileté válce registrujeme její důsledky. K roku 1654 zde bylo 8 selských
gruntů, z nichž jednoho se právě nedávno ujal nový hospodář, a jeden vyhořelý. Výše zmíněná krčma
(hospoda) náležela do kategorie nižší – zahradnické, sice stála, ale neměla hospodáře. Roku 1687 byly
dva menší grunty rozděleny na čtyři chalupy. Ve výsledku je ve fassi tereziánského katastru z roku
1713 uváděno 6 selských gruntů a 6 chalupníků (v jedné chalupě krčma). Tento pramen navíc hovoří
o vesnici s velmi špatnými možnostmi hospodaření (močály, kamenitá půda atd.).
Dle stabilního katastru (1837) byla jediným panským objektem myslivna čp. 45 (parc. 40). Rustikál byl
zastoupen čtyřmi sedláky s lánem polností v čp. 10 (parc. 16), čp. 13 (parc. 18), čp. 9 (parc. 25), čp. 18
(parc. 32); půllán náležel k čp. 14 (parc. 21), kolář bydlel v čp. 8 (parc. 8), obecní chalupa byla čp. 41
(parc. 31). V ostatních domech byli chalupníci a domkáři. Celkově má Drahenický Málkov jasný
půdorys se zřetelnými statky jako největšími areály v obci. Prostor návsi byl postupně zastavován
domkáři a obecním domkem u rybníka. Výše uvedené čp. 2 (parc. 34) s praporkem hospody mělo
statut chalupy. Severovýchodně stála domkářská a řemeslnická osada vznikající koncem 18. století,
krátce před parcelací níže vedeného hospodářského dvora (nižší popisná čísla).
U Drahenického Málkova stojí ukázkově rozparcelovaný hospodářský dvůr (na katastru značen „U
dvora“). K rozparcelování došlo jasně v rámci tzv. raabizace, zřejmě v osmdesátých letech 18. století.
Původní vrchnostenské nepříliš výnosný hospodářský dvůr byl rozparcelován na čp. 1 (čp. 43), a další
čp. 33 (parc. 44), čp. 34 (parc. 46), čp. 35 (parc. 47), čp. 37 (parc. 48), čp. 38 (parc. 49), čp. 43 (parc.
50), čp. 42 (parc. 51), čp. 36 (parc. 52).
B.4.1.5.1
Grafické přílohy
50|170
51|170
52|170
B.4.1.6
Hněvkov u Mačkova
Hněvkov
počet domů
počet obyvatel
1654
1713
1786
1840
1848
1850
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
6
11
23
31
32
40
42
43
43
43
44
47
50
43
202
226
275
267
293
280
248
249
250
209
192
168
146
Poměrně dlouho se o obci Hněvkov prameny nezmiňují (což může být pouze shoda okolností),
existovala však s jistotou v 16. století, kdy polovina náležela k panství Blatná, druhá k menšímu statku
Škvořetice; ke spojení obou dílů došlo až roku 1701.
Ves Hněvkov byla důsledky třicetileté války velmi postižena. Právě na této vesnici je poměrně dobře
patrné, jaké byly lokální rozdíly v postižení třicetiletou válkou. 5 selských gruntů bylo v dobové
terminologie „na stavení zkažených“, dalších 5 pustých, jediná zahradnická živnost byla pustá. V době
sepsání fasse tereziánského katastru již bylo vše opětovně konsolidováno.
Přes toto poničení si vesnice uchovala poměrně čistou parcelaci s jasně patrnými selskými grunty. Dle
stabilního katastru byly selské grunty v čp. 1 (parc. 1), čp. 2 (parcely 3+4 - sic!, zřejmě omyl v
protokolu), čp. 5 (parc. 9), čp. 6 (parc.11), čp. 4 (parc. 12), čp. 3 (parc. 13), čp. 8 (parc. 15), čp. 9 (parc.
17), čp 10 (parc. 18+19), čp. 11 (parc. 20 a 21), čp. 12 (parc. 22), čp. 18 (parc. 23); šenk v čp. 19 (parc.
24) při hlavní silnici. Ostatní objekty byly bezzemků – domkářů, chyběly kategorie chalupník i
zahradník. Shrneme-li zdejší parcelaci, lze konstatovat, že selské grunty byly seřazeny kolem návsi, ve
východní části byla mladší domkářská zástavba z průběhu 18. století (většinou však poslední čtvrtiny
tohoto století). Mimo intravilán stála vrchnostenská blíže neurčená obytná (sic! 13) stavba bez čp.
(parc. 39).
B.4.1.6.1
Grafické přílohy
13
S ohledem na zavedení číslování roku 1770 z důvodu evidence obyvatelstva k branným účelům muselo mít každé obytné
stavení popisné číslo.
53|170
54|170
55|170
B.4.1.7
Jindřichovice
počet domů
počet obyvatel
1654
1713
1787
1840
1848
1850
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
7
8
15
21
24
23
23
25
23
23
23
24
24
19
114
120
141
151
133
150
139
120
126
115
91
72
57
Jindřichovice náleží k nejstarším vesnicím v této oblasti. Již z roku 1227 pochází zmínka, že z vesnice
Jindřichovice byl placen desátek svatojiřskému klášteru na Hradě. K roku 1400 se váže zpráva o
existenci (vrchnostenského) dvora (bez tvrze). Naposledy je tento dvůr zmiňován k roku 1581. Nelze
rozhodnout, zda později zanikl a proměnil se v poddanský statek (selský grunt), či byl základem
pozdějšího hospodářského dvora čp. 1 (parc. 23). Od konce 16. století již nebyly Jindřichovice
samostatným statkem, nýbrž náležely ke statku Bratronice.
Pokud došlo ke škodám za třicetileté války, byly brzy odstraněny. Berní rula z roku 1654 již eviduje 3
sedláky, 2 chalupníky, 2 zahradníky. Dle fasse tereziánského katastru do roku 1713 přibyl jeden
hospodář, prakticky bezzemek.
Stabilní katastr z roku 1837 uvádí zcela mimo vesnici stojící hospodářský dvůr čp. 1 (stav. parc. 23).
V samotné vesnici byly selskými grunty čp. 2 (parc. 7), čp. 6 (parc. 15), čp 7 (parc. 17), čp. 8 (parc. 18 sic!, dle mapy byl poměrně malý). Do kategorie chalupnické živnosti náležela čp. 10 (stav. parc. 3), čp.
11 (stav. parc. 4), čp. 12 (stav. parc. 5), čp. 13 (stavební parc. 6), čp. 3 (stav. parc. 8), čp 5 (stav. parc.
11). Čp. 13 (stav. parc. 6) západně od rybníku bylo obecním domkem. Celkově byly selské statky ve
střední části, v nejvýše a nejníže položené části pak chalupníci. Na základě půdorysu vesnice lze
konstatovat, že tento prošel v posledních staletích poměrně dramatickým vývojem. Jádrem vesnice,
které není příliš zřetelné, byly grunty čp. 2, 6, 7. Kolem poloviny 19. století byla poměrně významně
zastavěna náves (čp. 24), připojeny některé obecní pozemky k jednotlivým domům, čímž se vytvořila
dnes charakteristická ulice v dolní části vsi, obecní komunikace byly částečně zastavěny. Další velmi
významnou anomálií, se kterou se jen zřídka setkáváme, je přenesení celého selského statku čp. 6 o
několik desítek metrů jihozápadně na místo hospodářské budovy náležící k usedlosti z blíže
neznámých příčin (původní stavební parcela se stala sadem) snad někdy v poslední čtvrtině 19.
století14. Odlehlost vesnice způsobila, že prakticky více než sto padesát let již žádné objekty
nepřibyly, poměrně dlouho byly Jindřichovice pouhou osadou obce Bratronice, později Blatenky,
samostatnou obcí byla jen krátce po polovině 19. století a ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století.
Hospodářský dvůr čp. 1 (stavební parcela 23) stál již mimo intravilán.
B.4.1.7.1
14
Grafické přílohy:
Obvykle k takto razantním krokům docházelo v souvislosti s požárem.
56|170
57|170
Milčice u Čekanic (dříve Vlčice)
Milčice
počet domů
počet obyvatel
1654
1713
1786
1840
1848
1850
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
8
16
28
28
30
31
32
32
31
31
31
31
23
214
199
218
286
219
165
167
170
165
157
116
107
88
Ves Milčice je prvně zmiňována k roku 1383, kdy zde měl sídlo rytíř Přibyslav z Milčic (Przibislaus de
Milczicz). Drobné sídlo zde existovalo ještě na počátku 16. století, poté ještě před polovinou 16.
století zaniklo a Milčice náležely k Lažanům, v 17. století jistou dobu byly součástí statku Čekanice a
epizodicky nazývány i „Vlčice“. Roku 1679 došlo k rozdělení statku Čekanice mezi Marii Kateřinu
provdanou Evisovou a Kateřinu provdanou rovněž Evisovou, následně již byly spravovány z Lažan.
Berní rula z roku 1653 zmiňuje 5 selských gruntů, dále přibyl jeden nově osedlý a dva zahradníci.
V době sepsání fasse tereziánského katastru se nic nezměnilo – 6 selských gruntů a 2 zahradníci.
Dle stabilního katastru byly selské plnohodnotné grunty čp. 13 (parc. 1), čp. 8 (parc. 8), čp. 6 (parc. 9),
čp. 7 (parc. 10), čp. 3 (parc. 13), čp. 2 (parc. 14) čp. 9 (parc. 20), k chalupnickým živnostem náležela
čp. 4 (parc. 11) a čp. 14 (parc. 23). V obci byl jeden panský objekt čp. 26 (parc. 4), protokol však
neuvádí jeho funkci. V obci stála obecní domek bez čp (parc. 7), kaple (parc. 19). Neznáme ani funkci
výrazného objektu čp. 17 (parc. 26), v katastru je veden jako domkář. Celkově lze konstatovat, že
selské grunty byly většinou ve středu a celé jihozápadní části, k tomu severní statek čp. 13 (parc. 1),
domkáři (jako novější část obce) v celé východní části.
B.4.1.7.1
Grafické přílohy
58|170
59|170
B.4.1.8
Skaličany
Skaličany
počet domů
počet obyvatel
1654
1713
1786
1840
1848
1850
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
10 (6+0+4)
10
18
28
28
32
33
37
37
36
38
39
40
37
36
207
222
292
253
226
221
197
210
236
199
154
145
113
Obec náležela k Blatné, poprvé je připomínána v pramenech k roku 1411, ač mohla mít mnohem
starší založení. Krystalizačním jádrem vesnice se staly grunty po severozápadní straně hlavní
komunikace čp. 2, 3, 4, 5, 6, 9 s ideálním osluněním s jedinou výjimkou čp. 14. Před třicetiletou
válkou byl ve Skaličanech vrchnostenský dvůr, pět selských gruntů a mlýn.
Celkově vyšla obec Skaličany z třicetileté války překvapivě dobře, ale k určitým změnám přesto došlo.
Neosazený poplužní dvůr zanikl a stal se z něj šestý selský statek. Dnes nelze bez patřičné rešerše
stanovit, který selský statek vznikl na ploše bývalého vrchnostenského hospodářského dvora 15. Berní
rula uvádí 6 sedláků a 4 zahradníky, žádný pustý grunt (pokud tento nebyl již připojen k panským
pozemkům). V době sepisování fasse tereziánského katastru byla situace totožná. Podobný neměnný
stav u jiných vesnic v okolí neregistrujeme.
Během 18. století severovýchodní strana s grunty prakticky zůstává neměnná (pouze někdy před
1770 se z čp. 9 vydělilo čp. 8). Nejpozději do první poloviny 18. století spadá i zastavění protilehlé
jihovýchodní strany hlavní komunikace. V první polovině 19. století se pak obec postupně a pomalu
rozrůstala k severovýchodu i jihozápadu, převažující se pak stalo rozrůstání při silnici na Blatnou
kolem poloviny 19. století.
Stabilní katastr zachycuje 6 selských gruntů: čp. 2 (parc. 8), čp. 3 (parc. 14), čp. 4 (parc. 15), čp. 5
(parc. 17), čp. 6 (parc. 18) a čp. 14 (parc. 21), chalupníci byli v čp. 17 (parc. 11) a čp. 15 (parc. 20). Čp.
1 (parc. 7) byl šenk, na návsi stála kovárna čp. 16 (parc. 16), čp. 18 (parc. 5) bylo obecním domkem,
ostatní domy byly v kategorii domkářů (bezzemků). Katastrální mapa ukazuje přehlednou ulicovou
zástavbu obce, která až kolem přelomu 18. století se počala rozrůstat směrem podél komunikací.
Kaple sv. Jana Nepomuckého, datovaná žulovým základním kamenem do roku 1866 svými iniciálami
„RH“ naznačuje příspěvek majitele panství Blatná – majitele panství Roberta Hilprandta, který v téže
době nechal stavěn ovčín v Újezdě u Skaličan.
B.4.1.8.1
Grafické přílohy
15
Dle celkové situace se nejpravděpodobněji mohlo jednat o čp. 2 či čp. 9.
60|170
61|170
62|170
B.4.1.9
Použité prameny, edice pramenů, literatura
V rámci rešerše byl hlavní důraz kladen na následující základní údaje – rok první zmínky a další
souvislosti, vývoj počtu domů (který je zjistitelný od cca třicetileté války). U jednotlivých vesnic pak
byla dle možnosti stanovení krystalizačního jádra každé vesnice, tj. určení selských statků (gruntů),
jejich rozmístění a rámcový sídelní vývoj. Archivní prameny prakticky sice umožňují sledovat dějiny
každého jednotlivého objektu od 17. století, celých sídelních útvarů prakticky od vzniku, což pro
potřeby této práce nebylo možno uskutečnit.
B.4.1.9.1
Prameny
Národní archiv [NA]
Stabilní katastr
- Prách. 33; Blatná
- Prách. 34; Blatenka
- Prách. 170; Jindřichovice u Blatenky
- Prách. 192; Hněvkov u Mačkova
- Prách. 372; Drahenický Málkov
- Prách. 404; Milčice u Čekanic
- Prách. 608; Skaličany
-Prách. 705; Čekanice
B.4.1.9.2
Tereziánský katastr [TK]
- i.č. 2459, fasse panství Lnáře.
- i.č. 2406, Čekanice, fasse
- i.č. 2425, fasse 1714, panství Drahenice.
- i,č, 2395, fasse panství Blatná
- i.č. 2463, statek Milčice – Lažany
B.4.1.9.3
Edice pramenů
Berní rula, sv. 27, Kraj Prácheňský I, Praha 1954.
Berní rula [BR], sv. 2., Popis Čech, souhrnný index (ed. Karel Doskočil), Praha 1953 - 1954; sv. 27.,
Prácheňsko 1 (ed. Antonín Haas),.
Tereziánský katastr český [TK], (ed. Pavla Burdová, Dagmar Culková, Eliška Čáňová, Aleš Chalupa,
Marie Lišková, Josef Nuhlíček, František Rajtoral) sv. 1. a 2. (rustikál), sv. 3. (dominikál), Praha 1964 1970.
B.4.1.9.4
Literatura
Fraňková A. - Hanesch J. - Kejdana V .- Klasová H.: Velkostatek Lnáře 1556 - 1948 (1949). Inventář
archivního fondu, Třeboň 1975, strojopis.
Kociánová B. - Kociánová Z.: Velkostatek Blatná (1327) 1503-1948. inventář archivního fondu, Třeboň
2008, strojopis.
63|170
Kopička P.: Velkostatek Drahenice 1599-1949. Prozatímní inventární seznam, Litoměřice 1995,
strojopis.
Kotyška Václav: Úplný místopisný slovník Království českého, Praha 1895.
Kuča Karel: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, sv. 1., (A-G), Praha 1996.
Kütner D. - Válová K.: Velkostatek Lažany - Milčice 1712 -1944, inventář archivního fondu, Třeboň
1996.
Kütner D.: Velkostatek Bratronice 1684-1949, inventář archivního fondu, Třeboň 1996.
Lancinger, Luboš: Blatná, děkanství, archivní rešerše pro stavebněhistorický průzkum, rukopis, s.d.
(devadesátá léta 20. stol.).
Mleziva, Štěpán: Historický lexikon městysů a měst, Praha 2006.
Palacký František: Popis království českého, Praha 1848.
Profous Antonín: Místní jména v Čechách, sv. 1. (A - H), Praha 1947; sv. 2. (Ch - L), Praha 1949; sv. 3.
(M - Ř), Praha 1951; sv. 4. (S - Ž), Praha 1957.
Retrospektivní lexikon obcí, sv. I/1, Praha 1978.
Sedláček August, Místopisný slovník, Praha 1908.
Sedláček August: Hrady, zámky a tvrze, sv. 11. (Prácheňsko), Praha 1897.
Schaller Jaroslav: Topographie des Königreichs Böhmen, sv. 3. (Prácheňsko), Praha 1786.
Sommer Johann Gottfried: Das Königreich Böhmen, sv. 8. (Prácheňsko), Praha 1840.
Tittel Ignác, Schematismus, Praha 1906, 1910.
Tříska Karel a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,sv. 5., Jižní Čechy, Praha
1986.
64|170
B.4.2
Vývoj od konce 19. století po současnost
B.4.2.1
1900-1945
V období 1. republiky fungoval v Blatné a jejím okolí pivovar, lihovar, koželužna, tiskárna, pletárna,
mlékárna a keramičky. Po dlouhých přípravách byla slavnostně otevřena nová budova pro obecnou i
měšťanskou školu. Základní kámen byl položen roku 1902, v roce 1904 byl projekt arch. Karla Fialy
nákladem půl miliónu korun dokončen.
V roce 1906 byla stržena budova "nevzhledného" panského špitálu. Na náměstí se otevřel přímý
pohled na kostel Nanebevzetí P. Marie a sousední zvonici z roku 1722. Věz vysoká 45,5 m byla po
požáru 1834 romanticky přestavěna.
V roce1907 zahájila provoz Městská spořitelna a Blatná získala první telefonické spojení s Prahou a
Pískem.
Díky železničnímu spojení byl v roce 1910 po mnoha desetiletích opět zaznamenán přírůstek
obyvatelstva. Počet obyvatel ve městě dosáhl 3229 osob.
V roce 1914 těsně před 1. světovou válkou stálo v Blatné 420 domů a žije zde 3225 obyvatel.
Fungovaly tu 2 pivovary, sladovna, lihovar, tiskárna, 4 stavební firmy, 7 lomů v blízkém okolí. Výrobou
obuvi se zabývalo 127 ševců. Blatenský zahradník Jan Böhm založil u Řečice první školky růží, zárodek
později proslulého pěstebního závodu (1919), díky němuž vznikl pojem „Blatenská růže“.
Roku 1922 byly Blatná a některé blízké obce elektrifikovány (Bělčice, Kasejovice, Lnáře, Sedlice a
částečně Škvořetice). O zavedení elektřiny usilovalo okresní zastupitelstvo už od roku 1913. Z
iniciativy J. Siblíka, archeologa a ředitele měšťanské školy, R. Zdráhala, tehdejšího starosty města,
bylo založeno okresní muzeum. Zpočátku sídlilo v nové budově školy.
Roku 1925 vznikl místní odbor Klubu českých turistů, který získal v prvním roce existence 90 členů.
Zdejší klub velocipedistů měl v témže roce 70 členů.
Mezi lety 1928 a 1930 pohasla sláva blatenských ševců, která započala za tereziánských a pak
napoleonských válek velkými zakázkami pro erár a vyvrcholila v druhé polovině 19. století.
Nejrozšířenější řemeslo v Blatné přežilo ještě 1. světovou válku.
Blatenský podnikatel Emil Kohn založil ve městě roku 1931 výrobnu baterií značky ORKA. Výroba byla
zastavena začátkem druhé světové války.
Mezi lety 1931 a 1933 byla postavena Sokolova podle návrhu arch. T. Průši z Volyně.
V roce 1932 byla dokončena dnešní budova základní školy T.G.M. a obecního úřadu podle návrhu
arch. Pštrossa z Prahy.
V bývalé elektrárně u Pustého rybníka založil B. Hrubec v roce 1936 strojírenskou dílnu VELOSPOL,
kde začal vyrábět součástky k jízdním kolům. Velmi produktivní továrna (měla až kolem stovky
zaměstnanců) byla v roce 1948 znárodněna a přešla pod správu Českých závodů motocyklových.
V Blatné byla v roce 1942 zavedena výroba zboží ze slámy, lýka a dřeva. Zpracovávala se také sítina,
sklízená na okolních rybnících. Zhotovovaly se z ní především sandály, tašky. V továrně se šily i
slaměné sandály pro wehrmacht – na vojenských dodávkách pro Říši tu pracovalo za války až 300 lidí.
V roce 1942 byla dokončena budova spořitelny podle projektu Ing. Václavíka a Ing. Kněžka z Prahy.
V prvních květnových dnech roku 1945 byla Blatná osvobozena americkou armádou, která vstoupila
do města 7. května ve směru od Záboří a Horažďovic. Několik kilometrů východně od Blatné vedla
demarkační linie mezi americkými a ruskými jednotkami.
Město se dále rozvíjelo radiálním způsobem od historického jádra. Nejdříve napojením historického
centra na nádraží (z r. 1899). O výstavbě „nádražní čtvrti“ za Kalinovým náměstím a jejím
65|170
pokračováním v okolí Pustého rybníka svědčí vizionářský plán Blatná – Město růží z roku 1938, který
zpracoval Ing. I. Beneš z Písku. Plán přináší informaci o stavu města v roce 1938.
B.4.2.2
1946-1989
Mezi lety 1946 a 1950 v Blatné fungoval malý kosmetický závod - pobočka Schwarzkopf, který
zaměstnával až 70 lidí.
V roce 1947 se zrodil nový výrobní obor, firma později proslulá pod názvem RESONET zabývající se
výrobou malých elektrofonických pián, později i kytar. V 50. letech převzalo výrobu družstvo
Dřevokov.
Na přelomu roku 1948 zahájil provoz první velký strojírenský závod – České závody motocyklové v
Blatné, pobočka ČZM ve Strakonicích. U počátku ČZM Blatná bylo znárodnění VELOSPOLu. Od roku
1949 se v továrně přešlo na výrobu dílů k motocyklům ČZ. Od roku 1960 se tu začaly vyrábět proslulé
motorové tříkolky. ČZM Blatná v průběhu dalších let vyrostla na mohutný závod s 1800 zaměstnanci.
V roce 1950 Blatná (sídlo okresu) byla pořád poklidným malým městem s pouhými 3252 obyvateli,
což byl prakticky stejný počet jako na začátku 20. století. Žilo tu jen 6 bohatších zemědělců s výměrou
půdy nad 10 ha, 44 zemědělců s polnostmi od 5 do 10 ha, 58 má 2 – 5 ha, 34 jen 1 – 2 ha. Především
se tu pěstovala majoránka, město a okolí bylo jedním z největších producentů tohoto koření v
republice.
Teprve v roce 1950 se v Blatné začala budovat kanalizační síť. Práce však postupovaly pomalu a hlavní
sběrač odpadních vod byl dokončen až v letech 1979 – 1981.
V tehdejší éře socialistické industrializace se Blatná rychle proměnila, z tichého městečka se stalo
malé průmyslové město, jehož počet obyvatel se takřka zdvojnásobil. Ke starším třem závodům
(tiskárna, mlékárna, rybářství) přibylo šest nových: 1948 ČZM, 1950 Dřevokov, 1951 Pekárny a
Západočeské kamenolomy a štěrkopísky, 1958 Tesla, 1972 Mykoprodukta. V roce 1970 pracovalo v
průmyslových závodech Blatné už 2400 zaměstnanců.
V Blatné bylo roku 1956 založeno jednotné zemědělské družstvo JZD Blatenská růže. Postupně,
slučováním s dalšími družstvy (JZD Řečice, Chlum, Bezdědovice), několikanásobně vzroste a z
původních asi 500 ha zemědělské půdy v roce 1976 obhospodařovalo 1860 hektarů.
V blatenské mlékárně, existující již od roku 1928, započala výroba sýru typu JADEL, která pak zdejší
závod proslavila i za hranicemi.
Roku 1958 se začal budovat druhý největší blatenský závod, součástková základna koncernu Tesla –
Tesla Blatná. V 80. letech, kdy závod prožíval největší konjunkturu, zaměstnával až 1200 pracovníků.
V souvislosti s novou územněsprávní reformou z roku 1960 byl zrušen okres Blatná ve prospěch
nového okresu Strakonice. Řada institucí (pojišťovna, spořitelna, soud) postupně zmizely.
S hospodářským rozvojem města vyvstává potřeba koordinovaného rozvoje a plánování města. Na
prvním socialistickém Směrném územním plánu (SÚP) začal pracovat Stavoprojekt z Českých
Budějovic pod vedením arch. L. Petříka po roce 1960, plán platil od roku 1963. V roce 1960 měla
Blatná okolo 4000 obyvatel, SÚP předpokládal do roku 1970 nárůst na 7000 obyvatel, řešil jižní
obchvatovou komunikaci, bez výrazné změny s podobným trasováním stále čeká na realizaci.
V průběhu pořizování SÚP se rozvinula diskuze nad vytvořením nového centrálního prostoru náměstí. Do náměstí měly být situovány nové objekty vyšší vybavenosti. Z diskuze vyplynuly dvě
názorové varianty prostorového řešení a třídy J.P. Koubka. SÚP uvažoval spojení náměstí s třídou J.P.
Koubka kolmým situováním pravoúhlého prostoru náměstí s dominantou neorenesanční školy.
Podrobný plán asanace a rekonstrukce centrální části města (ASP) navrhl oddělit prostor nového
náměstí od třídy J.P. Koubka dostavbou obchodního domu, který zachovává pevnou uliční čáru
východní fronty třídy. Oddělení náměstí bylo motivováno zachováním původního městského
půdorysu. ASP zpracovával Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze pod
66|170
vedením arch. J. Voldřicha. Plán, který byl vypracován na základě programu výstavby z roku 1965
(platil až do roku 1985), přinesl nové podněty k řešení centra, ale nerespektoval polohu pro obchodní
dům vymezenou SÚP, která musela být přeřešena.
21. 8. 1968 v 16 hodin projíždí Blatnou ve směru Plzeň – České Budějovice první jednotka sovětské
okupační armády.
V průběhu 70. let vznikly studie, které vyřešily obytné lokality již dobře navázané na centrum (Vinice,
sídliště mezi ulicemi B. Němcové, Šilhova a Čechova a Za požární zbrojnicí).
Pro výstavbu rodinných domů byla zpracována v roce 1974 územní studie rodinných domů „Na
Vinici“ arch. Horcičem a část území u Pustého rybníka byla realizována. V roce 1978 celé území
přepracoval českobudějovický Stavoprojekt pod vedením arch. J. Rybáka a do roku 1982 byla velká
část rodinných domů i centrální občanské vybavenosti postavena.
Územní projekt obytné zóny „Za požární zbrojnicí“ zpracoval v roce 1977 ve Stavoprojektu arch. J.
Rybák. V plánu bylo vystavět 388 bytových jednotek severně od ulice Buzické. Záměrem bylo vytvořit
obytný okrsek na hraně volné krajiny v návaznosti na centrum města, k realizaci této studie nedošlo.
V roce 1977 byl vypracován ve Stavoprojektu arch. Štěpánem „Územní projekt obytné zóny“
panelového sídliště mezi ulicemi B. Němcové, Šilhova a Čechova. Samotná výstavba proběhla v 80.
letech.
V blízkých Bezdědovicích byla postavena v roce 1970 úpravna vody s rozvodem vodovodních řadů do
většiny městských částí.
V roce 1973 se Buzice, Bezdědovice, Hajany, Chlum a Skaličany připojily k Blatné.
V roce 1978 skončila výroba blatenského piva. Pivo se prakticky nepřetržitě vařilo od roku 1489. Nyní
byl uzavřen i druhý ze zdejších pivovarů, někdejší panský. Podobný osud potkal již v roce 1950 místní
koželužnu, roku 1955 údajně nerentabilní lihovar a 1970 jatka.
V roce 1981 byly vybudovány vodojemy, které vyřešily nejpalčivější problémy s dlouhodobým
akutním nedostatkem pitné vody.
V roce 1982 byla zahájena výstavba Domu služeb uzavírající třídu J.P. Koubka.
V roce 1984 byl ve strakonickém Stavoprojektu pod vedením arch. J. Rybáka a V. Štěpána pořízen
nový územní ÚPSÚ Blatná, který byl zpracován v duchu plánů 70. let. a nepřinesl nový pohled na
budoucí rozvoj.
Roku 1985 slaví Blatná 750. výročí doložené existence historickými prameny.
V roce 1987 po vydatných deštích došlo k protržení několika rybníků na Lnářsku, velká povodeň
zasáhla Blatensko.
B.4.2.3
1989– současnost
V roce 1992 byl zámek Blatná navrácen původním majitelům, rodině Hildprandtů.
V 90. letech se město nejprve rozvíjelo dovnitř zastavěného území. Velké průmyslové podniky prošly
transformací. Průmyslové zóny založené v 60. letech ve Vrbenské ulici a mezi ulicemi Riegrova a
Fügnerova se dále rozvíjejí.
První porevoluční, dodnes platný, územní plán byl zpracován v roce 1996 arch. S. Kovářem.
V současnosti jsou nové obytné plochy situovány převážně v blízkosti centra města, kolem ulic Na
Blýskavkách a Buzické.
67|170
B.4.2.4
Použité prameny, edice pramenů, literatura
B.4.2.4.1
Prameny
Plán Blatné po velkém požáru [1834].
Plán – Blatná – Město růží [1938], Ing. I.Beneš.
Plán památek a budov veřejných Blatná [1948], Ing. arch. M. Dluhoš.
Situační plán Blatné [1960], B. Fischkandlová.
SÚP Blatná [1963], Stavoprojekt České Budějovice, Ing. Petřík.
Dopravně urbanistická studie centrální zóny města Blatná [1982], Stavoprojekt České Budějovice, Ing.
Vojta.
ÚPSÚ Blatná [1984], Stavoprojekt Strakonice, Ing. arch. J. Rybák a Ing. arch. V. Štěpán.
ÚPSÚ Blatná [1996], Ateliér Solido České Budějovice, Ing. arch. S. Kovář.
B.4.2.4.2
Literatura
Kuča Karel: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, sv. 1., (A-G), Praha 1996.
blatensko.com [on-line] [cit.2013-10-20]. Dostupné z http://www.blatensko.com/oblatensku/historie-mesta/
blatensko.cz [on-line] poslední aktualizace 2011-09-22 [cit.2013-10-20]. Dostupné z
http://blatensko.cz/detail.php?ID=19
město-blatna.cz [on-line] [cit.2013-10-20]. Dostupné z http://www.mesto-blatna.cz/volnycas/informacni-centrum/historie-a-soucasnost-mesta/o-meste/
B.4.2.5
Vývoj od konce 19. století - grafické přílohy
Vývoj struktury zástavby Blatná 1834
Blatná po velkém požáru 1834
Blatná město růží, Ivo Beneš 1938
Blatná plán památek a budov veřejných 1948
Blatná situační plán 1960
Blatná Směrný územní plán 1963
Blatná Směrný územní plán 1984
Fotografie Blatné kolem roku 1982
68|170
69|170
70|170
71|170
72|170
73|170
74|170
75|170
76|170
77|170
78|170
B.5
Rozbor koncepce uspořádání krajiny a cestní sítě
B.5.1
Charakteristiky krajiny
Typickým znakem krajinného rázu je měkce modelovaný reliéf tvořený pahorkatinou s vystupujícími
žulovými vrchy (na jih od linie tvořené sídly Mačkov – Hněvkov a na sever od Skaličan) a plochými
širokými sníženinami mezi nimi (kotlina okolo Blatné a výše položené sníženiny - na východ od
Čekanic a Drahenického Málkova). Krajina postrádá dramatické linie – zaříznutá údolí, ostré hřbety
nebo skály a nemá výrazné terénní dominanty.
Pro část katastrů (zejména Milčice, Jindřichovice aj.) je typický drobně členitý reliéf s žulovými
balvanitými výchozy.
Celé území se uklání ve směru západ – východ. V tomto směru je možné také vysledovat drobné
nesouvislé hřbítky (tvořící horizonty) s nízkými vrcholky a ve stejném směru je uskutečňováno
odvodnění území, jehož osu tvoří říčka Lomnice.
Krajina má drobnější strukturu a vyniká vysokou diverzitou scény (v detailu i v celku), přirozeným
usazením sídel v krajině a celkovým harmonickým měřítkem, v území nejsou výrazně rušivé a
měřítkově vybočující prvky.
Přírodních dominant je zde méně a mají spíše lokální charakter. Jedná se především o výraznější
vrcholky (Vinice) nebo hřbítky (zámek Čekanice) a plochy některých velkých rybníků (homogenní
plochy odrážející světlo bez souvislé hradby břehové vegetace). Zajímavých míst výhledů je,
důsledkem diverzity krajiny, více, pouze některé z nich však mají větší rozsah viditelnosti (u
Hněvkova; potenciálně vrchy Vinice a Nový Háj).
Řešené území není pohledově spojité, lze hrubě rozdělit na několik hlavních konvizuálních krajinných
celků (Blatná – Hněvkov – Mačkov, ev. Skaličany a Řečice; Drahenický Málkov; Blatenka; Jindřichovice
jsou silně členěné na několik částí).
Další charakteristiky krajiny, které člověku utváří její obraz a prostor identifikují (znaky krajinného
rázu) jsou podmíněny způsobem historického i současného hospodářského využití (níže).
B.5.2
Využití krajiny
Základem kostry člověkem ovlivněné krajiny je síť hlavních obchodních tahů (Písek – Plzeň, Strakonice
– Praha) spolu se strukturou rozmístění sídel, pozemků a místních cest, vytvořených na podkladu
charakteristického reliéfu (sníženiny vs. hřbety, směr vodních toků vs. bariéry).
Díky kombinaci přírodních podmínek a historického vývoje nepatřilo Blatensko nikdy mezi hustě
obydlené oblasti. Většina obyvatel se dodnes koncentruje ve sníženině okolo říčky Lomnice.
Vliv na vývoj krajiny má těžební činnost. Charakteristické je historické rýžování zlata, jehož
pozůstatkem jsou tzv. sejpy (prosetý, druhotně navršený materiál zlatonosných sedimentů vytvářející
dynamický reliéf malých kopečků např. v zámeckém parku v Blatné).
Těžba žuly krajinu obohatila historickými, tzv. selskými lomy (dobývání prováděno ručně nebo za
pomoci drobné mechanizace; na Blatensku středověk – pol. 20. stol.). V území se dnes nachází
několik aktivně těžených ložisek. Dostatek stavebního kamene a množství balvanitých výchozů na
polích, loukách i v rybnících zapříčinily existenci množství typických kamenic, zídek (u Milčic tvoří
agrární terasy) a kamenných patníků podél cest (zejména jižní polovina území).
79|170
Sejpy v zámeckém parku
Pro Blatensko jsou charakteristické zejména rybníky a místy zachovalé nivy drobných vodních toků s
vegetací vodní a bažinnou, vzácné jsou rašelinné louky. Sníženiny (největší okolo Blatné) tvořené v
plochých úsecích těžšími půdami (blata) podnítily budování systému rybníků, které jsou spíše drobné
(jen 4 rybníky nad 10 ha), o to však hojnější. Typické jsou pro ně výsadby dubových stromořadí na
hrázích.
Plošně střední nebo menší lesy jsou vázány zejména na terén, hlavní kotlina s městem Blatná je
zalesněná velmi málo. Původním druhovým složením jsou typické kyselé doubravy a okrajově se
vyskytující bučiny, ovšem lesní porosty jsou v současnosti většinou kulturní (borovice).
V území jsou v menší míře zastoupeny louky a pastviny. Trvalé travní porosty jsou přítomny v
přirozenějších širokých nivách vodních toků, případně na strmějších a kamenitých svazích. Luční
porosty ve sníženinách jsou často meliorované.
Převládajícím způsobem využití území je zemědělství, hlavní plodinou jsou brambory. Mírně teplé
klima kontinentálního charakteru, chudší půdy a dostatek vody vytváří příznivé podmínky pro
pěstování růží (certifikovaný regionální produkt), jehož tradice zde byla založena za první republiky
(význam v rámci celé Evropy), nebo pěstování léčivých a aromatických rostlin (pol. 20. stol.
majoránka). Členění krajiny na drobné pozemky bylo částečně setřeno následkem kolektivizace
zemědělství. Znatelné je mírné zarůstání krajiny. Následkem změn ve využívání zemědělsko-rybniční
krajiny (méně hospodářů, intenzifikace, změna způsobu dopravy) došlo také k zániku některých
historických cest, především v k. ú. Blatná a Hněvkov u Mačkova.
Nadprůměrný je výskyt starých stromů, z větší části dubů (lípy v sídlech, u drobných sakrálních
objektů), ať již solitérních nebo ve stromořadích na hrázích, ev. podél historických cest (např. zbytky
stromořadí podél silnice Písek – Plzeň).
80|170
Schéma výraznějších historických lomů, které mají přírodní a rekreační potenciál
V řešeném území jsou tři historické objekty zahradní architektury (zámecký park Čekanice, zámecký
park a obora Blatná, Husovy sady) a několik ploch v rámci města (významnější sídelní zeleň).
č.
Historická zeleň
1
zámecký park v Čekanicích
2
zámecký park a obora v Blatné
3
Husovy sady
4
zeleň okolo kostela Nanebevzetí P. Marie
5
Náměstí J. A. Komenského
6
Třída J. P. Koubka
7
parková úprava na nádraží
8
výsadby okolo hrobky Enisů a Battagliů
Hodnoty – historická zeleň
81|170
B.5.3
-
B.5.4
Shrnutí významných momentů vývoje krajiny Blatenska
příchod Keltů cca 200 let před n. l., vytvářejících první souvislé historické osídlení a
začínajících s rýžováním zlata trvajícího až do středověku;
kolonizace území Slovany v osmém stol. n. l., kultivujících krajinu zemědělsky a
pokládajících základy kostry jejího využití (prvně osidlovány nižší polohy v kotlinách,
později, v 15. – 16. stol., výše položená místa);
rozvoj rybníkářství ve 14. století, dříve než na Hlubocku a Třeboňsku;
třicetiletá válka, snížení počtu obyvatel a celkový úpadek (následkem je např. vysoušení
rybníků);
opožděné propojení území železnicí na konci 19. stol., mající za následek hospodářskou
stagnaci;
kolektivizace a intenzifikace zemědělství, jejímž výsledkem je snížení ekologické stability
krajiny a narušení vazby obyvatel k vlastnictví, půdě, krajině atp.
Ochrana a rozvoj typických znaků krajinného rázu: mozaikovitě členěné krajiny s hojnou drobnou
krajinnou zelení, jemně členitých terénních horizontů, lokálních přírodních dominant, dominance
rybníků s porosty hrází a břehů, ochrana údolních niv.
Zachovat měřítko krajiny a minimalizovat možnosti vzniku nových negativních krajinných dominant
(např. rozměrných staveb).
Podpořit rozvoj míst výhledu v součinnosti s podporou prostupnosti a obytnosti krajiny i rekreace.
Chránit horizonty, jakožto místa, kde by neměly stát výškové nebo jinak negativně výrazné budovy.
Chránit a rozvíjet dubová stromořadí a solitérní stromy, zejména při obnově nebo budování nových
cest a rybníků.
Posoudit potenciál a možnost využití míst historických lomů.
Vytvářet cíle krátkých vycházek, programové náplně krajiny, alespoň v zázemí sídel.
Prověřit potřebu přístupu k vodním plochám a tokům ve vybraných lokalitách.
Podporovat diverzitu využití krajiny, zvyšovat ekologickou stabilitu Blatenské kotliny (vznik nových
ploch drobné krajinné zeleně) v součinnosti s rozvojem rekreace v bližším krajinném zázemí sídel a
obnovou cest.
Podporovat rozvoj charakteristických odvětví zemědělství a zahradnictví (ryby, majoránka, růže).
82|170
C
INFORMACE OBJASŇUJÍCÍ JEVY ZOBRAZENÉ V GRAFICKÉ ČÁSTI
ANALÝZY VSTUPNÍCH ÚDAJŮ (VÝKRES HODNOT, LIMITŮ, ZÁMĚRŮ A
PROBLÉMOVÝ VÝKRES)
C.1
Hodnoty
Přírodní hodnoty jsou nedílnou součástí sídel i krajiny, podílí se na charakteristickém krajinném rázu
či zajišťují obyvatelnost krajiny a její funkčnost.
Velký důraz byl kladen na identifikaci architektonických a urbanistických hodnot. Jejich vytipováním a
definicí je popsán základ k následné ochraně v návrhu územního plánu. Jednotlivé hodnoty jsou
podrobně popsány v samostatné kapitole.
Hodnoty dopravní infrastruktury zahrnují železnici a pozemní komunikace, které umožňují dopravní
obsluhu řešeného území a jeho spojení s okolím.
Jako hodnoty byly v řešeném území identifikovány následující jevy:
C.1.1
-
C.1.2
-
C.1.3
Hodnoty přírodní
oblast Natura 2000 – Evropsky významná lokalita
ÚSES nadregionální, regionální a lokální úrovně, OP nadregionálního biokoridoru,
interakční prvky
údolní nivy
plochy historické zeleně
přírodní památka Blatná
památné stromy
stromořadí
solitérní stromy
krajinné dominanty
významné vyhlídkové body
zvýšené hodnoty krajiny – výjimečně kvalitní v rámci území a kvalitní s místním účinkem
vodní toky
vodní plochy
vodní zdroje
ložiska nerostných surovin
schválené prognózní zdroje nerostných surovin
půdy I. a II. třídy ochrany
další hodnoty – agrární terasy
lesy
bažiny, močály
Hodnoty dopravní infrastruktury
železniční tratě Březnice – Strakonice a Blatná – Nepomuk se stanicí Blatná
silnice, místní a účelové komunikace spojující jednotlivá sídla
Hodnoty architektonické a urbanistické
Jedná se o skupinu jevů představující soubor urbanisticko-architektonických hodnot v území,
určených k ochraně. Jsou vyzdvihnuty cenné prostorové a funkční vazby jednotlivých objektů,
sídelních souborů, areálů, veřejných prostranství a krajiny, s důrazem na urbanistickou kompozici.
83|170
Jednotlivé jevy:
C.1.3.1
městská památková zóna Blatná
nemovité kulturní památky
architektonicky cenné stavby
zachovaná lidová architektura
čitelné centrální prostory sídel
urbanistické hodnoty
mohyla, pomník, náhrobek, váha
dominanta - hodnotná
drobné sakrální stavby
území archeologických nálezů I. a II. kategorie
Městská památková zóna byla vyhlášena r. 1990, vyhláška o MPZ schválena r. 1992.
Předmětem ochrany jsou:
C.1.3.2
historický půdorys města (nezvyklý a jedinečný) a jemu odpovídající prostorová a
hmotová skladba, městské interiéry a povrchy komunikací
panorama památkové zóny
nemovité kulturní památky a objekty dotvářející charakter památkové zóny
veřejná a vyhrazená zeleň
Nemovité kulturní památky – registrované
V řešeném území se nachází množství nemovitých kulturních památek. Z celkového počtu 41 se jich
29 nachází ve městě Blatná. Nemovité kulturní památky jsou vymezeny plošně dle databáze NPÚ
s přihlédnutím k datům z ÚAP ORP Blatná (12-2012). Vymezení bylo upraveno dle kontroly pracoviště
NPÚ v Českých Budějovicích. Podrobnější specifikace všech nemovitých kulturních památek je
v následující tabulce. Všechny jsou očíslovány a vyznačeny ve výkresu hodnot a výkresu limitů.
Jednotlivé objekty mají ve smyslu architektonických hodnot vždy jen jeden stupeň ochrany, tzn.
pokud je objekt/komplex nemovitou kulturní památkou, není již zahrnut do jiných kategorií
(architektonicky cenných staveb, zachované lidové architektury, apod.).
Označení Část obce
Č. parc.
Památka
Č. p.
Rejstříkové
číslo
1
2
Blatná
Blatná
socha sv. Václava
tělocvična - sokolovna
580
14599/3-4041
100822
3
Blatná
zámek a park s býv. panským
dvorem
320
34503/3-4015
3
Blatná
1016/24
st. 659
st.270/1,
st.270/2,
st.270/3,
st.271/1,
st.271/2,
st.271/3,
st.271/4,
st.271/5,
st.273,
226/4
st. 276/1,
st. 276/2
320
34503/3-4015
3
Blatná
320
34503/3-4015
st. 287
dvorem
dvorem
84|170
Č. p.
Rejstříkové
číslo
při 272
81
387
7
4
23107/3-4042
44933/3-5992
18769/3-4032
50894/3-6199
17436/3-4022
10307/3-6064
-
31249/3-4036
1
25711/3-4033
-
25677/3-4037
99
102167
101
27447/3-4018
102
24900/3-4019
103
23840/3-4016
104
28990/3-4025
105
107
207
212
213
185
167
227
400
310
-
36306/3-4017
31655/3-4020
34326/3-4040
29167/3-4024
49982/3-6154
37287/3-4035
14161/3-5988
34746/3-4027
10615/3-6081
19471/3-4029
21299/3-4030
19870/3-4034
venkovská usedlost
9
40551/3-4097
venkovská usedlost
4
č.e. 42
(pův. čp.4)
-
46463/3-4371
35214 / 34014
50947/3-6207
37506/3-4062
Č. parc.
4
5
6
7
8
9
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
10
Blatná
11
Blatná
12
Blatná
13
Blatná
14
Blatná
15
Blatná
16
Blatná
17
Blatná
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
34
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Drahenický
Málkov
Skaličany
kříž
1453/1
rýžoviště zlata
st. 131/1 záložna
st. 440
základní škola
st. 12
měšťanský dům
st. 9
základní umělecká škola
st. 4, st.
kostel Nanebevzetí P. Marie
5, st. 7, 5
děkanství - děkanství, brána,
st. 2
branka, ohradní zeď, stáje,
stodola, socha sv. Prokopa
socha sv. Floriána
spořitelna - bývalá občanská
st. 151
záložna
měšťanský dům s dvorními křídly
a spojovacím krčkem,
hospodářský objekt-stodola,
st. 153
chlévy, bez přístavku hosp.
objektu
st. 154
měšťanský dům
měšťanský dům - měšťanský
st. 155,
dům, hospodářské stavení,
st. 156/1 stodola s maštalí, ohradní zeď s
brankou
měšťanský dům, hospodářská
st. 156/2
budova
měšťanský dům
měšťanský dům
sloup se sochou P. Marie
st. 233
měšťanský dům
st. 245
měšťanský dům
st. 246
kaplanka
st. 248
městský dům
st. 217/1 pivovar
st. 266/2 rodinný dům
st. 269
sádky
st. 281/1 poštovní stanice Stará pošta
st. 312
sýpka kontribuční
35
Blatenka
st. 66
36
37
Jindřichovice
Čekanice
st. 29
kaple lesní s hrobkou
st. 111/1 kaplička P. Marie
33
Památka
venkovský dům - srub
85|170
38
Čekanice
39
40
Čekanice
Hněvkov
41
Hněvkov
42
Blatná
C.1.3.3
Č. parc.
Památka
1, 2/1,
2/5, 2/6,
zámek
2/7, 2/8,
6
kaplička
233/14
sloup - Morový sloup
st. 15,
venkovská usedlost
57, 58/1
1984/2
pomník padlým
Č. p.
Rejstříkové
číslo
1
10042/3-4061
-
31475/3-4063
21039/3-4116
8
51588/3-6233
-
28645/3-4038
Architektonicky cenné stavby (A01 - A46)
Výčet architektonicky cenných staveb sleduje jak objekty jednotlivé, cenné pro svou výraznou
architekturu, tak skupiny objektů, které podporují a spoluutváří hodnotné urbanistické vazby v
území.
Označení
Popis
Katastrální území
A01
A01
A02
A03
A04
A05
A06
A07
A08
A09
A10
A11
A12
A13
A14
A15
A16
A17
A18
A19
A20
A21
A22
A23
A24
A25
A26
původně myslivna s hospodářskou částí
původně myslivna s hospodářskou částí
výrazný objekt zapadající do kontextu sídla
výrazná hospodářská stavba
zřícenina
výrazný objekt
bývalý lihovar
panský dům
zachovaná sýpka
hospodářská stavba
výrazný objekt - součást zámeckého areálu
městský dům
výrazný objekt
hřbitov
historický objekt
funkcionalistická vila
originální RD
radnice
výrazný objekt
nádražní hospoda
pův. zachovaný objekt
funkcionalistická budova
originální RD - hrázděná konstrukce
Drahenický Málkov
Drahenický Málkov
Skaličany
Hněvkov u Mačkova
Hněvkov u Mačkova
Čekanice
Čekanice
Milčice u Čekanic
Čekanice
Čekanice
Čekanice
Čekanice
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
86|170
Označení
Popis
A27
A28
A29
A30
A31
A32
A33
A34
A35
A36
A37
A38
A39
A40
A41
A42
A43
A44
A45
A46
vila
řada hist. domů, klasicistní fasády
městský dům
neorenesanční objekt
originální bytovka
originální RD s typickým místním řešením štítu
originální RD
funkcionalistická vila
historická budova hasičské zbrojnice
součást souboru u panského domu
obytný domek u zámku
hospodářská budova u zámku
hospodářská budova u zámku
městský dům
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
C.1.3.4
Zachovaná lidová architektura
Jsou vybrány objekty zachované (stavebními zásahy neznehodnocené) lidové architektury včetně
hospodářských staveb (stodol), které dotváří charakter venkova a odkazují na jeho hospodářskou
funkci. Vyznačené stavby jsou z velké většiny patrné již na stabilním katastru.
C.1.3.5
Čitelné centrální prostory sídel
Jedná se o zřetelná, jasně komponovaná centra sídel, vhodná pro umísťování občanské vybavenosti,
případně se shromažďovací a kulturně-sociální funkcí.
C.1.3.6
Urbanistické hodnoty (U01 – U31)
Jako urbanisticky hodnotné jsou vyznačeny celky kompaktní městské zástavby, většina vesnických
struktur v původní historické stopě, dále pohledově hodnotné soubory, často ve spojení s vodní
plochou a stromořadím.
Označení
Popis
U01
U02
Drahenický Málkov
Drahenický Málkov
U18
Drahenický Málkov
U03
U04
U05
Drahenický Málkov
Skaličany
Hněvkov u Mačkova
kompaktní struktura vesnické zástavby
kompaktní struktura vesnické zástavby - centrum sídla
kompaktní struktura vesnické zástavby - jádro, spolu s
rybníkem malebná struktura, pohledově vnímané z hrany
centr. části Drah. Málkova
soubor hospodářských objektů - dominanta v krajině
87|170
Označení
Popis
U06
U07
U08
U09
U10
U11
U12
Blatenka
Milčice u Čekanic
Čekanice
Čekanice
Milčice u Čekanic
Blatná
U13
Blatná
U14
U15
U16
Blatná
Blatná
Blatná
kompaktní struktura vesnické zástavby - původní jádro
areál hospodářských objektů - Ovčín
hospodářská usedlost
původní mlýn
kompaktní příměstská struktura - předměstí, bydlení v indiv.
RD, kompaktní struktura kolem centra předměstí
podpora komunity - rekreace - zahrádkářská kolonie
U17
Blatná
U19
Blatná
U20
Blatná
U21
Blatná
U22
Blatná
U23
U23
U24
U25
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
U26
Blatná
U27
U28
Blatná
Blatná
U29
Blatná
U30
Blatná
U31
Čekanice
C.1.3.7
Mohyla, pomník, náhrobek, váha
podpora komunity - rekreace - zahrádkářská kolonie, zeleň
oddělující rušnou komunikaci od bydlení, svébytný charakter
zámecký park - spolu se sportovními plochami tvoří "zelené"
jádro města
kompozice - Z, kompozice centra
sportovní plochy v centru - spolu se zámeckým parkem tvoří
"zelené" jádro města
sádky v centru obce - hospodářská funkce v centru obce (před
zámkem), odkaz na rybníkářský význam lokality, turisticky
zajímavé
urb. prvky podporující komunitu - skupina garáží
urb. prvky podporující komunitu - skupina garáží
lihovar v centru obce - spolu se sádkami odkaz na hospodářské
zázemí, v centru při zámku
kompozice - osa
kompozice - osa (záměr nedokončen, přerušení osy)
kompaktní struktura městského centra - centrum sídla:
zámecký areál, sport v centru, kompaktní zástavba (rozšířená
památková zóna)
areál zámku a přilehlých hospodářských objektů - výrazné
prostorové uspořádání, panorama k ochraně (významná
pohledová hrana)
Jedná se o objekty drobné architektury s historickou hodnotou.
88|170
C.1.3.8
Dominanta - hodnotná (D)
Dominanty dotváří celkový obraz, jsou jedním z charakteristických znaků místa a významným
kompozičním prvkem. Výškové dominanty pomáhají v prostorové orientaci v území.
Označení
D01
D03
D04
D05
D06
D08
D10
D13
D15
D16
D18
D19
D20
C.1.3.9
Popis
Drahenický Málkov
Skaličany
Čekanice
Čekanice
Čekanice
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
prostorová - soubor staveb v krajině a mezi nimi hlavně
Jägerhaus
výšková - kaple se zvonicí
prostorová - soubor staveb v krajině
prostorová - panorama hospodářské budovy se zámkem
výšková - komín hospodářské/prům. budovy
prostorová - základní škola
věž
výšková - věž
výšková - komín u sběrného dvora
hřbitov stávající
výšková - lihovar
výšková - zámek
prostorová (solitér v krajině) - sýpka na "ostrově"
Drobné sakrální stavby
Do této kategorie jsou zařazeny kaple, v řešeném území většinou v centrech sídel, a další objekty
sakrální architektury jako jsou sochy světců, boží muka a křížky. Ty ukazují na historické vazby v
území a uspořádání cestní sítě.
C.1.3.10
Území archeologických nálezů
Na území se nachází množství archeologicky cenných lokalit – území archeologického zájmu dle §22
odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu na dotčeném
území může dojít k narušení archeologických nálezů a situací, je tedy nutné takový záměr oznámit
archeologickému pracovišti a umožnit jemu a jiné oprávněné organizaci provedení záchranného
archeologického výzkumu.
Všechny výše uvedené hodnoty jsou podrobně popsané v následující kapitole E.
89|170
C.2
Limity
Následující jevy byly identifikovány jako limity využití území:
C.2.1
-
C.2.2
-
C.2.3
-
C.2.4
-
C.2.5
Limity architektonické a urbanistické
městská památková zóna Blatná
nemovité kulturní památky
architektonicky cenné stavby
zachovaná lidová architektura
urbanistické hodnoty
dominanta - neutrální
území archeologických nálezů I. a II. kategorie
Limity ochrany přírody a krajiny
oblast Natura 2000 – Evropsky významná lokalita
ÚSES nadregionální, regionální a lokální úrovně, OP nadregionálního biokoridoru,
interakční prvky
přírodní památka Blatná vč. OP
údolní nivy
migrační koridory
horizonty
památné stromy
krajinné dominanty
významné vyhlídkové body
Limity geologické
chráněná ložisková území
ložiska nerostných surovin
schválené prognózní zdroje nerostných surovin
dobývací prostory
výsypky, haldy
Limity půdního fondu
půdy I. a II. třídy ochrany
lesy
vzdálenost 50 m od okraje lesa
odvodněná půda, odvodňovací zařízení
Limity hygienické
-
staré ekologické zátěže
skládky
OP hřbitova a krematoria
C.2.6
Limity vodního režimu
-
vodní toky
vodní plochy
záplavové území 5-ti, 20-ti a 100 leté vody
aktivní zóna záplavového území
90|170
-
C.2.7
-
C.2.8
bažiny, močály
Limity dopravní infrastruktury
silnice I., II. a III. třídy, místní a účelové vč. OP
železniční dráha a vlečka vč. OP
OP letiště – výškové omezení staveb
Limity technické infrastruktury
elektrická stanice
elektrické vedení
ochranná pásma el. stanice a vedení
plynovod
objekt na plynovodu
ochranná pásma plynovodu a objektů na plynovodu
teplovod
objekt na teplovodu
ochranná pásma objektů na plynovodu
komunikační vedení
komunikační zařízení
radiové směrové spoje
ochranná pásma kom. vedení, zařízení a RSS
ČOV a její OP
kanalizace
čerpací stanice kanalizace
vodní zdroj
ochranné pásmo vodního zdroje
vodojem, úpravna vody, čerpací stanice vodovodu
vodovod
Všechny výše uvedené limity jsou podrobně popsané v následujících kapitolách (E).
91|170
C.3
Záměry
Výkres záměrů zobrazuje dostupné záměry na změny v území. Jsou rozděleny do následujících oblastí
-
-
C.3.1
záměry ze ZÚR Jihočeského kraje (tabulka 1) vč. VPS (tabulka 2),
záměry z platné ÚPD
dopravní a technická infrastruktura infrastruktura (tabulka 3),
- vodní hospodářství – OP vodních zdrojů,
- rozvojové plochy (s rozlišením na již vyčerpané a dosud nezastavěné)a územní
rezervy
záměry (podněty) občanů (tabulka 4),
záměry města (tabulka 5),
záměr na vyhlášení přírodního parku Pálenec,
plochy ideálního rozvoje z urbanistického hlediska.
Návrhy ve správním území města Blatná ze ZÚR Jihočeského kraje
Typ
Popis
doprava
Silnice I/20 – jižní obchvat Blatné, severní obchvat Hněvkov
doprava
Silnice II/173 - západní přeložka Blatné
kanalizace
plocha pro rozšíření ČOV
elektro
Transformovna Blatná - 110 kV, Ee21
Tabulka 1 Návrhy ve správním území města Blatná ze ZÚR Jihočeského kraje
Všechny výše uvedené záměry jsou zobrazeny ve výkresu záměrů.
C.3.2
VPS ze ZÚR Jihočeského kraje pro správní území města Blatná
Typ
Označení
Popis
WD
D7/1
Silnice I/20 - úsek hranice Plz. kraje - Sedlice
(jihovýchodní okraj)
WD
D51/2
Silnice II/173 - západní přeložka Blatné
WT
V38
V38 - ČOV
WT
Ee21
Transformovna Blatná
WU
RBK278
RBK 278 Hliniční vrch - Buzičky
WU
NBC36
NBC 36 Velká Kuš
WU
RBC852
RBC 852 Hliniční vrch
WU
RBC0
RBC Kovašín
WU
NBK116
NBK 116 Velká Kuš-Řežabinec
WU
RBK277
RBK 277 Drahenický vrch - Hliniční vrch
Tabulka 2 VPS ze ZÚR Jihočeského kraje pro správní území města Blatná
92|170
C.3.3
Záměry z platné ÚPD - dopravní a technická infrastruktura
Typ
Popis
vodní hospodářství
čerpací stanice kanalizace
vodní hospodářství
kanalizace v Blatné (3 záměry)
elektro
nadzemní el. vedení 110 kV Mirovice - Blatná
elektro
nadzemní el. vedení 22 kV
doprava
Silnice II/175 – obchvat Skaličan
doprava
Silnice II/175 – východní obchvat Blatné
doprava
Mimoúrovňová křižovatka Blatná východ
doprava
Mimoúrovňová křižovatka Blatná západ
doprava
Úprava křižovatky Na Myslivně (křižovatka stávajících silnic I/20 a II/173)
doprava
Místní komunikace pro napojení zástavby u Buzické ulice (2 úseky)
doprava
Místní komunikace Za Sladovnou – hájovna U Hudečků
doprava
Místní komunikace Holečkova – B. Němcové
doprava
Křižovatka Paštická – Na Hřebeni
Tabulka 3 Záměry z platné ÚPD - dopravní a technická infrastruktura
V následujících tabulkách jsou seřazeny jednotlivé záměry (podněty) vlastníků pozemků či jiných
navrhovatelů. Záměry jsou vyhodnoceny z hlediska vhodnosti k zapracování do územního plánu, a to
z urbanistického hlediska, z hlediska výskytu různých limitů (ochranná pásma, dostupnost technické
infrastruktury atd.) a dalších omezení. Záměry jsou rozlišeny na ty, které
-
C.3.4
budou pravděpodobné územním plánem v celé šíři zapracovány (jsou vhodné ze všech
hledisek a známých skutečností),
budou prověřeny např. z hlediska rozsahu, další regulace či způsobu využití,
nejsou doporučené k zapracování.
Záměry (podněty) občanů
Číslo
Číslo
zámě
parcely
ru
01
02
K. ú.
496/30
Blatná
428/1,
428/7,
Blatná
1972/21,
1972/22
Vlastník /
navrhovatel
Požadavek
Rozloh
a (m2)
Vyhodnocení
Zdeněk Skuhravý
plocha pro bydlení
337
k prověření
Miloš Kůst
plocha pro rekreaci
(chatová, zahrádkářská
kolonie)
7 492
k prověření
2 345
k prověření
2 587
k prověření
1 110
k prověření
03
478/12
Blatná
Zdeněk Vohryzka
04
1128/7,
2054/5
Blatná
Jiří Kudrna, Jindřiška
Kudrnová
05
436/4
Blatná
Mgr. Josef Škanta,
Marie Škantová
plocha rekreace
(výstavba rekreační
chaty)
změna z funkčního
využití plochy výroba a
skladování na plochu
bydlení
plocha smíšená obytná
93|170
Číslo
Číslo
zámě
parcely
ru
K. ú.
Vlastník /
navrhovatel
06
1084/22,
Blatná
1084/1
Václav Maňhal
07
263/20
Ing. Gerard Willem
Bollen, Michaela
Bollenová
08
850/5, st.
Blatná
770
Vladimír Peršín
09
1320/3
Blatná
Josef Král
10
2238,
2601,
2602, st.
532
Blatná
Olga Tůmová
11
238/59
Blatná
Juraj Eisel, Pavla
Eiselová
12
1730/12,
Blatná
1767/8
Miloslav Simandl
Blatná
Požadavek
z plochy "výroba a
skladování" na plochu,
kde bude možné umístit
soubor staveb
zemědělské usedlosti
(kterou tvoří zejména
obytná budova,
ubytovna, stodola,
chlévy, objekt
zemědělské výroby,
skladování plodin,
závodní kuchyně)
plocha s možností
výstavby rodinného
domu
plocha komerčního
charakteru (drobné
podnikání, sklad,
prodejna, apod.), plocha
skladu technických plynů
a plocha pro bydlení a
rekreaci
výstavba zemědělského
areálu
plocha smíšená obytná s
možností podnikání
(možnost využití objektů
pro rodinný dům, zubní
ordinaci, zubní
laboratoř)
přesunutí hranice
lokálního biokoridoru
mimo pozemek p. č.
238/59 v k. ú. Blatná, v
současné době je
pozemek využíván jako
zahrada a záměrem
vlastníků je stavba plotu
na hranici pozemku
plocha zemědělská s
možností chovu koní
(vystavění malého srubu
a možnost celoročního
využití pozemku k chovu
koní)
Rozloh
a (m2)
Vyhodnocení
7 401
k prověření
1 444
k prověření
3 079
k prověření
8 592
k prověření
458
vhodné
338
k prověření
4 572
k prověření
94|170
Číslo
Číslo
zámě
parcely
ru
K. ú.
13a
1438/16
Blatná
13b
1442/30,
Blatná
1442/49
13c
1442/1,
1442/13,
1442/14,
Blatná
1442/15,
1442/20,
1442/52
Vlastník /
navrhovatel
Město Blatná /
PODALA Základní
organizace Českého
zahrádkářského svazu
Blatná
Město Blatná /
PODALA Základní
Blatná
Požadavek
Rozloh
a (m2)
Vyhodnocení
zachování využití pro
zahrádkářskou činnost
14 924
vhodné
6 218
vhodné
11 032
vhodné
784
k prověření
14 886
vhodné
navrhovaný možný
severovýchodní obchvat
Blatné
-
nevhodné
14 924
vhodné
6 554
vhodné
Město Blatná /
PODALA Základní
Blatná
14
st. 549
Blatná
Karel Formánek /
PODAL Ing. Josef
Lehečka
15
1024/14,
Blatná
1024/2
Ladislav a Milena
Kratochvílovi
16
dle
zákresu
17a
1438/16
17b
1442/53
18
403/17,
403/20,
403/21,
403/24
19
1193/50
Blatná,
vlastníci
Hněvkov
nevyjmenováni /
u
PODAL Jaroslav Bůbal
Mačkova
Město Blatná /
PODALA Základní
organizace ČeskÚho
Blatná
Blatná
Město Blatná /
PODALA Základní
organizace ČeskÚho
Blatná
Blatná
nesouhlas s případnou
změnou užívání
stavebních objektů
(umístění truhlárny) na
pozemku č. 549
plocha výroby a
skladování - celý
pozemek využívat na
skladování, parkovací
plocha pro techniku
Blatná
Ing. Pavel Molčík
plochu 3. plochy pro
obchod a služby (3.2
prodejny, autosalony)
3 681
k prověření
Blatná
Marie Horváthová
plocha pro výstavbu
rodinného domku
2 495
nevhodné
95|170
Číslo
Číslo
zámě
parcely
ru
Rozloh
a (m2)
Vyhodnocení
9 416
k prověření
7 338
k prověření
1 502
vhodné
3 791
k prověření
plocha rekreace
(výstavba chat, apod.)
3 767
nevhodné
plocha rekreace
2 379
nevhodné
4 417
k prověření
1 010
vhodné
709
vhodné
zařazení parcely do
zastavitelného území
4 834
nevhodné
Drahenic
ký
Bohumil Šimůnek
Málkov
plocha bydlení s
podmínkou, že na
pozemku může být
umístěna i stavba pro
včelařskou činnost
(včelín)
2 664
k prověření
Malkov Granit
Drahenic
Baumann s.r.o., Ing.
ký
L. Jánský, H. Frýzková,
Málkov
A. Kubátová
pozemky vedené jako les
a louka na plochy podle
45 326
skutečnosti - uvedení ÚP
v soulad se skutečností
vhodné
Drahenic
ký
Lenka Svobodová
Málkov
plocha smíšená obytná výstavba rodinného
domu
k prověření
K. ú.
Vlastník /
navrhovatel
20a
1099/1,1
Blatná
141/11
Josef Klíma
20b
1128/4
Blatná
Josef Klíma
21
1045/9
Blatná
Zdeněk Kvasník
22a
55/6
Blatenka Miroslav Hřídel
23
308 (PK
308,
Blatenka Ing. Jan Hřídel
ověřit)
189 (PK
MUDr. Hana
189,
Blatenka
Kosnarová
ověřit)
255, 252 Blatenka Karel Kryška
24,
48
37/17,
37/18
Blatenka Tomáš Žák
25
37/15
Blatenka Josef Vokroj
26
738/40
Drahenic
ký
Jan Mrvík
Málkov
22b
22c
27
28
29
386/23
(PK 197)
439/9,
444, 449,
450,
458/7,
847/6,
847/7,
847/8,
458/12,
458/18,
458/14,
439/8,
92
831/1,
830/8,
807/58
Požadavek
rodinného domku
rodinného domku
změna využití - zahrada,
z důvodu jejího oplocení
plocha rekreace
plocha smíšená obytná
plocha zahrady
(postupná přeměna na
neoplocenou ovocnou
zahradu s malým
včelstvem)
změna z "veřejná zeleň"
na plochu "zahrada"
5 327
96|170
Číslo
Číslo
zámě
parcely
ru
K. ú.
Vlastník /
navrhovatel
Požadavek
Rozloh
a (m2)
30
PK
228/13
Hněvkov
BIO TOP s.r.o., Petra
u
Caltová
Mačkova
31
53/9
Skaličany Alexandra Brousilová
32
254/4
Skaličany
Mgr. Miloslava
Rosenfelderová
33
1062/3,
2049/4
Blatná
34
1056/4,
1056/5
Bc. Jiří Scheinherr,
Ing. Monika
Scheinherrová
Blatná
Bc. Jiří Scheinherr
35a
964/11
Blatná
12 109
k prověření /
nevhodné
35b
964/1,
964/4,
964/8,
964/19,
část
964/2
SJM Kolář Josef,
Kolářová Milada;
veřejná cesta, odstranit
Jakub Mikolášek /
ploty
PODALI ZŠ, ZŠ, ZŠ,
MŠ, MŠ, OS Mateřské
centrum
Blatná
Alena Smetáková,
Milan Trčka, Jakub
svah pro sáňkování
Mikolášek / PODALI
ZŠ, ZŠ, ZŠ, MŠ, MŠ, OS
Mateřské centrum
5 085
k prověření
36
482/19
Blatná
SJM Antonín Křemen
a Jana Křemenová
1 022
k prověření
37
464/1,
464/2,
2729,
976/2
plocha rekreace - stavba
doprovodná (kůlna) ke
stavbě hlavní
Blatná
David Scheinherr
plocha podnikání ubytovací služby
1 525
vhodné
vlastníci neuvedeni /
Mgr. Martin Frouz
(bez grafického
průmětu) ne další vstupy
do zámeckého parku;
stezka pro pěší a cyklisty
při rybníku Sladovna,
dále vyjádření k
prezentaci a informování
obyvatel (např.
prezentace v kině)
38a
obecně k
Blatná
ÚP
zahrnutí do
zastavitelného území
2 537
(plocha smíšená obytná)
plocha, na které by bylo
možné rozšířit stávající
objekt rekreační chatky, 429
nebo postavit rodinný
dům
pozemek pro výstavbu
obytného domu, plocha 424
smíšená obytná
Vyhodnocení
k prověření
k prověření
k prověření
plocha SO16 na bydlení a
6 874
zemědělskou činnost
k prověření
plocha SO16 na bydlení a
672
zemědělskou činnost
k prověření
k prověření
97|170
Číslo
Číslo
zámě
parcely
ru
38b
39
K. ú.
964/1,
964/4,
964/8,
Blatná
964/19,
964/2
964/1,
část
964/8,
964/19,
případně Blatná
část
964/2
(dle
zákresu)
Vlastník /
navrhovatel
Požadavek
Rozloh
a (m2)
Alena Smetáková,
Milan Trčka, Jakub
Mikolášek / Mgr.
Martin Frouz
viz záměr č. 35, veřejná
cesta, odstranění plotů a
12 109
svah ponechat pro
sáňkování apod.
k prověření
Alena Smetáková,
Jakub Mikolášek,
Milan Trčka / Martin
Frouz
hřiště (sáňkování,
bobování a další zimní
sporty)
3 316
k prověření
Vyhodnocení
40
2247
Blatná
Jiří Scheinherr
835
k prověření
41
31/1,
32/1,
995/1,
995/2
výrobní a skladovací
plochy z I.2SO
Blatná
Martin Scheinherr,
Bc. Jiří Scheinherr
VS.2, OV4 na plochy
výrobní a skladovací s
možností bydlení
2 425
k prověření
J.Scheinherr, Ing.
H.Scheinherrová,
Mgr.E.Benešová,
I.Beneš, B.Cmunt,
J.Cmunt, H.Hajníková,
plochy skladování
M.Klecanová,
M.Krajská,
M.Novotná,
Z.Zoubková/ PODALA
H. Scheinherrová
4 750
k prověření
Hana Scheinherrová
plocha užitkové a
okrasné zahrady
1 305
k prověření
plocha smíšená obytná ubytovací plochy
598
vhodné
zahrada z důvodu
oplocení
499
vhodné
nesouhlasí s trasou
plynovodu přes svůj
pozemek
6 778
k prověření
RD v návaznosti na
výběh pro koně a
zahradu
7 572
RD nevhodné,
ostatní k
prověření
42
2248, st.
1562/10,
1563/3,
997/2,
Blatná
997/3, st.
1563/1,
st. 31/2
43
872/12,
900 (část
Blatná
dle
zákresu)
44
901/18,
750
Blatná
SJM Miroslav Šilha a
Hana Šilhová
Scheinherrová
45
1045/8
Blatná
Miroslav Vaněček
46
846/58
Blatná
47
1673
Blatná
Pavel Vohryzka exekuční příkaz k
prodeji / Pavel
Vohryzka
SJM RNDr. Petr
Kerndl a JUDr. Anna
Kerndlová
98|170
Číslo
Číslo
zámě
parcely
ru
K. ú.
49
167/29
Skaličany Jiří Chlanda
50
167/34
Skaličany
Vlastník /
navrhovatel
Jiří Vylita, Věra
Vylitová
126/11,
část
Luděk Mička, Marie
126/7
51
Skaličany
Mičková
(dle
zákresu)
1193/55,
52
Blatná
Miroslav Vít
2056/13
bude
53
doplněn Blatná
bude doplněno
o
Tabulka 4 Záměry (podněty) občanů
Rozloh
a (m2)
Vyhodnocení
4 342
k prověření
7 363
k prověření
rybník
8 965
k prověření
stavba RD - plocha
smíšená obytná
1 093
k prověření
rozšíření plochy výroby
1 977
k prověření
Požadavek
RD - plocha smíšená
obytná
RD - plocha smíšená
obytná
Tabulka záměrů aktualizována ke dni: 22.1.2013.
C.3.5
Odůvodnění k záměrům, které nejsou doporučené k zapracování:
Záměr č. 16 –záměr nadmístního významu, který by měl být řešen nejprve v Zásadách územního
rozvoje tak, aby byla zajištěna návaznost i na území ostatních obcí; záměr by měl předkládat budoucí
investor akce, např. Krajský úřad, Ředitelství silnic a dálnic atd.; již dlouhodobě jsou připravovány
záměry na 3 silniční obchvaty města Blatná, které budou v rámci připravovaného ÚP dále
prověřovány. Dva z těchto obchvatů (jižní a západní) jsou nadmístního významu, zakotveny
v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje a pro územní plán závazné;
Záměr č. 19 – pozemek nenavazuje na zastavěné území; není vhodné navrhovat plochy pro bydlení ve
volné krajině bez návaznosti na stávající zástavbu; zasahuje do lokálního biokoridoru; záměr není
v souladu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4, 5 a 6 – chránit a rozvíjet přírodní (...) hodnoty území,
určovat podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťovat ochranu nezastavěného
území a nezastavitelných ploch); pro obytnou zástavbu jsou mnohem vhodnější plochy v jiných
místech v řešeném území
Záměr č. 22b – pozemek nenavazuje na zastavěné území (v blízkosti se nachází zahrada); není vhodné
navrhovat nové plochy pro rekreaci ve volné krajině; zasahuje do ochranného pásma lesa; záměr není
v souladu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4, 5 a 6 – chránit a rozvíjet přírodní (...) hodnoty území,
určovat podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťovat ochranu nezastavěného
území a nezastavitelných ploch)
Záměr č. 22c – pozemek nenavazuje na zastavěné území; není vhodné navrhovat nové plochy pro
rekreaci ve volné krajině; celý je v ochranném pásmu lesa; záměr není v souladu se stavebním
zákonem (§18 odst. 4, 5 a 6 – chránit a rozvíjet přírodní (...) hodnoty území, určovat podmínky pro
hospodárné využívání zastavěného území a zajišťovat ochranu nezastavěného území a
nezastavitelných ploch)
volné krajině bez návaznosti na stávající zástavbu; záměr není v souladu se stavebním zákonem (§18
odst. 4, 5 a 6 – chránit a rozvíjet přírodní (...) hodnoty území, určovat podmínky pro hospodárné
99|170
využívání zastavěného území a zajišťovat ochranu nezastavěného území a nezastavitelných ploch);
pro obytnou zástavbu jsou mnohem vhodnější plochy v jiných místech v řešeném území; prověřena
bude možnost zařadit část pozemku do ploch zemědělských.
Záměr č. 35a - část záměru na odstranění plotů nebude dále prověřována; záměr je mimo
podrobnost a pravomoc územního plánu (viz § 43 odst. (3)); část záměru na vymezení cesty bude
prověřena
volné krajině bez návaznosti na stávající zástavbu; zasahuje do ochranného pásma lesa, prochází jím
nadzemní el. vedení a jeho OP; záměr není v souladu se stavebním zákonem (§18 odst. 4, 5 a 6 –
chránit a rozvíjet přírodní (...) hodnoty území, určovat podmínky pro hospodárné využívání
zastavěného území a zajišťovat ochranu nezastavěného území a nezastavitelných ploch); pro obytnou
zástavbu jsou mnohem vhodnější plochy v jiných místech v řešeném území; část záměru týkající se
pastvin bude v návrhu územního plánu prověřena.
C.3.6
Záměry města
Číslo
Katastrální
území
M01
M02
M03
M04
Skaličany
Skaličany
Skaličany
Blatná
OV na stávajících zahradách (hřiště, sportoviště, kult.
dům nebo úřad), smíšená obytná plocha
zalesnění
občanská vybavenost
obytná zástavba - zastavovací studie k ÚR
M05
M06
Skaličany
Blatná
rybník
kultivace říční nivy Lomnice, cyklostezka
M07
Skaličany
zemědělství, rybářství
M08a
M08b
M09
M10
M11
M12
M13
M14
M15
M16
M17
M18
M19
M20
Skaličany
Skaličany
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Skaličany
M21
M22
Blatná
Blatná
přírodní rekreace, sportoviště
přírodní rekreace, sportoviště
obytná zástavba, v r. 2014 bude zastavovací studie
rozšíření ČOV
smíšená obytná výstavba
rozhledna
zalesnění, remízky
obytná zástavba
zalesnění, remízky
zalesnění
zalesnění
zalesnění
zalesnění
zalesnění
OV, dětská hřiště, dům s peč. službou, školské a
vzdělávací objekty
OV, školská zařízení (školka)
Využití
Vyhodnoce
ní
Rozloha
(m2)
k prověření
1 692
vhodné
k prověření
k prověření
vhodné / k
prověření
vhodné
vhodné / k
prověření
vhodné / k
prověření
k prověření
k prověření
k prověření
k prověření
vhodné
k prověření
k prověření
vhodné
k prověření
vhodné
k prověření
vhodné
k prověření
12 131
418
26 768
k prověření
9 585
k prověření
3 310
37 889
319 986
17 414
11 717
7 616
34 696
18 642
8 932
357
20 436
4 863
9 246
29 509
6 765
51 937
119 548
21 534
100|170
Číslo
M23
M24
M25
M26a
M26b
M27
Katastrální
území
Skaličany
Skaličany
Blatná
Blatná
Blatná
Blatná
Hněvkov u
M28a Mačkova
Hněvkov u
M28b Mačkova
Hněvkov u
M28c Mačkova
M29 Blatná
M30 Blatná
M31 Blatná
celé řešené
M32 území
Využití
Vyhodnoce
ní
Rozloha
(m2)
OV - přístavba či rozšíření budovy os. výboru
OV – venkovní kulturní akce apod. (parket)
sportovní hala
plochy pro zahrádkářskou kolonii
plochy pro zahrádkářskou kolonii
hřiště pro seniory
vhodné
vhodné
k prověření
k prověření
vhodné
k prověření
753
2 420
1 913
7 283
6 896
1 820
k prověření
16 410
k prověření
11 325
k prověření
11 572
vhodné
k prověření
k prověření
1 996
541
97 368
izolační zeleň podél obchvatu
OV (kanceláře, DPS, ubytovna apod.)
dětské hřiště
fotovoltaika - setrvání
podél výsadby zeleně prověřit cyklostezky
M33 Blatná
různé využití, viz. zastavovací studie
vhodné
k prověření
144 525
Tabulka záměrů aktualizována ke dni: 22.1.2013.
C.3.7
Plochy ideálního rozvoje z urbanistického hlediska
Plochy, které byly vyhodnoceny jako vhodné k rozvoji z hlediska polohy v sídlech, charakteru
sídelních struktur, návaznosti na zastavěná území a technickou a dopravní infrastrukturu. Jedná se
zejména o plochy uvnitř již zastavěného území, plochy rozvíjející urbanistickou kompozici sídel,
plochy navazující na navržené silniční obchvaty a transformace ploch nevhodně užívaných.
101|170
C.4
Problémy
C.4.1
Hygienické problémy – H1
V rámci průzkumů byly identifikovány čtyři místa, kde dochází k neúměrné zátěži sídel průjezdnou
dopravou, a to silnicemi I. a II. třídy. Jedná se o sídla Skaličany, Hněvkov a dvě místa v Blatné. Tyto
problémy jsou ve výkresu označeny indexem „H1“.
C.4.2
Dopravní problémy – D1, D2, D3
V dopravě byly identifikovány následující problémy.
-
-
C.4.3
D1 - Nevyhovující křižovatky, tj. křižovatky s nedostatečnými rozhledovými poměry,
s chybějícími pruhy pro odbočení, s nevyhovujícím úhlem křížení (je tam i křižovatka
v Hněvkově, kde možná víc než samotná křižovatka je problematický směrový oblouk
silnice I/20, ve kterém se ta křižovatka nachází).
D2 - Železniční přejezdy – úrovňové železniční přejezdy v řešeném území (toto je na
rozdíl od ÚAP kompletní přehled všech přejezdů – některé jsou možná už i nevyužívané a
spíš by nám mohly napovědět, kde nějaká komunikace dříve vedla).
D3 - Nevhodné průjezdní úseky silnic zástavbou, tj. úseky silnice I/20 a silněji zatížených
silnic II. třídy v těsném kontaktu s obytnou, případně rekreační zástavbou.
Problémy přírody a krajiny - K1, K2
V krajině byly identifikovány dva druhy problémů.
-
-
K1 - Chyby ve vymezení ÚSES. Jedná se o místa, kde na sebe prvky nenavazují, nemají
odpovídající parametry (délka / šířka / plocha / křížení různých os / reprezentativnost
biotopů) nebo mohou být kolizní se stávajícím využitím území. V návrhu je nutné
zajištění návazností systému mimo řešené území.
K2 - Potenciální ohrožení půd erozí. Pozemky, které jsou náchylnější k erozi, mají vyšší
sklon nebo velkou nepřerušenou délku svahu a obecně nižší kvalitu půd (z velké části V.
třída), na mnoha místech je na leteckých snímcích zřetelná plošná (a)nebo rýhová eroze.
C.4.4
Architektonické a urbanistické problémy
C.4.4.1
Úvod
Urbanisticko-architektonické problémy představují skupinu jevů, které se týkají vzájemných
prostorových a funkčních vazeb objektů, skupin objektů a areálů, jimi utvářených veřejných
prostranství (kompozice, hierarchie, orientace, umístění dominant atd.) a vztahu ke krajině.
Vysledované urbanisticko-architektonické problémy dělíme podle jejich závažnosti, rozsahu a specifik
na jevy:
-
urbanisticky problematické
urbanisticky a architektonicky nevhodné
nevhodně využívané plochy
potenciální urbanistické problémy rozvojových ploch
chybějící propojení
nevhodné dominanty
102|170
C.4.4.2
(U3) urbanisticky problematické
(problémy spojené s veřejným prostorem, výrazně odlišným charakterem struktur
zástavby, "patchwork" strukturami a suburbiemi)
Problémy centrálních veřejných prostorů se týkají jejich prostorového utváření a definování.
Nacházíme veřejné prostory, které nejsou čitelně či správně vymezeny nebo proporce neodpovídá
hmotám zástavby a charakteru jeho užívání.
Problém struktur s výrazně odlišným charakterem je založen na kontrastu s okolím. Blatná a okolní
osady si uchovaly historickou strukturu zástavby. Zásahy do takových struktur doplňováním a
vymezováním rozvojových ploch by mělo být prováděno citlivě, aby nedocházelo k velkým
měřítkovým a charakterovým kontrastům a k narušení vztahu sídla a krajiny.
V případě "patchwork - struktur" se jedná o aditivní skladbu objektů či areálů, zejména průmyslových
a zemědělských. Problémy těchto struktur jsou jednak ve vnitřní kompozici, ale také ve stavebnětechnickém stavu jednotlivých objektů. Často se jedná o pauperitní zástavby, které po dožití
jednotlivých objektů dále expandují do krajiny.
C.4.4.3
(U3, U4) architektonicky a urbanisticky nevhodné
Skupina problémů představuje lokální střety výrazně odlišných charakterů starší sídelní struktury s
novější zástavbou. Jedná se o necitlivé zásahy a narušení historicky cenných míst.
C.4.4.4
(U5) Nevhodně využívané plochy
Jedná se o plochy, jejichž zástavba a funkce neodpovídají okolnímu prostředí či plně nevyužívají
potenciál místa. Často se jedná o průmyslové a technické stavby původně umístěné na kraji města,
které se díky dalšímu rozvoji staly součástí obytného města.
C.4.4.5
(U6) Potenciální urbanistické problémy rozvojových ploch
Potenciální problémy rozvojových ploch hrozí tam, kde jsou vymezeny příliš rozsáhlé rozvojové
plochy bez jasné urbanistické koncepce, komponovaného systému veřejných prostranství a občanské
vybavenosti. Může zde docházet k narušení vztahu sídla a krajiny, zbytečnému nesouvislému záboru
zemědělské půdy a vzniku řídkých monofunkčních struktur s vysokými nároky na technickou a
dopravní infrastrukturu a špatnou pěší obslužností.
C.4.4.6
(U1) Chybějící propojení
Jsou vyznačena v těch částech sídel, kde chybí pěší propojení k zajištění průchodného, dostupného a
atraktivního území.
C.4.4.7
(U7) Dominanty – nevhodné
Prostorové dominanty, které neplní roli orientačních bodů v sídle a krajině. Naopak tyto převážně
průmyslové objekty, spolu s navázanými obslužnými a manipulačními plochami, brání prostupnosti
územím.
103|170
C.4.4.8
Urbanisticko-architektonické problémy území jsou podrobně popsány v následující
tabulce.
Označení
Kategorie
Sídlo
Popis
U3a
urbanisticky
problematické
Blatenka
U3b
urbanisticky
problematické
urbanisticky
problematické
Skaličany
Náves bez čitelné urbanistické kompozice.Severní
hrana návsi je tvořena několika štíty statků, ale z
dalších směrů a zejména na jihovýchodní straně
není náves uzavřena. Příliš velká proporce
veřejného prostoru vůči zástavbě.
Zúžený profil ulice bez možnosti zřízení chodníku.
U3d
urbanisticky
problematické
Blatná
U3e
urbanisticky
problematické
Skaličany
U3f
urbanisticky
problematické
Blatná
U3g
urbanisticky
problematické
Blatná
U3h
urbanisticky
problematické
architektonicky a
urbanisticky nevhodné
Milčice
U3j
urbanisticky
problematické
Čekanice
U3k
architektonicky a
urbanisticky nevhodné
Blatná
U3c
U3i
Blatná
Čekanice
Exponovaná lokalita ("brána do města") křižovatky
Plzeňské a Vrbenské ulice bez čitelné kompozice.
Zástavba je formována od průmyslové zóny ke
komunikaci I/20, kde vznikají nevyužité zbytkové
prostory.
Příklad suburbánní výstavby bez veřejného
prostoru, respektu ke krajinnému a historickému
kontextu. Nevhodný příklad nově vznikající
zástavby.
Odlišný charakter zástavby od již založené
rozvojové plochy, navíc v rozporu s platným
regulačním plánem (stavba mimo zastavitelné
území).
Urbanisticky nečitelná lokalita s historickou tradicí
hospodářské funkce (mlýn) na exponovaném
místě napojeném na rekreační zeleň města.
Různorodá skupina pauperitních struktur kolem
ulice Ve Škalí bez jakékoli vzájemné kompoziční
nebo funkční provázanosti.
Příklad nevhodně umístěné zástavby bez
návaznosti na souvisle zastavěné území osady.
Městské budovy (bytové domy) před zámkem
neodpovídající charakteru a měřítku místa.
Poškozují sídlo v panoramatických pohledech
(veduta zámeckého areálu s lihovarem navazující
na volnou krajinu údolní nivy).
Nedokončená hala u historického průmyslového
objektu před zámkem poškozuje místo v
panoramatických pohledech (veduta zámeckého
areálu s lihovarem navazující na volnou krajinu
údolní nivy).
Umístění, objemové proporce a charakter objektů
supermarketů neodpovídají významu a charakteru
lokality. Především nepřispívají k formování
veřejného prostoru ulice Vorlíčkovy a historicky
cennému místu dodávají periferní charakter.
104|170
Označení
Kategorie
Sídlo
Popis
U3l
urbanisticky
problematické
Blatná
U4a
architektonicky
nevhodné
Hněvkov
U4b
architektonicky
nevhodné
ovčín u
Čekanic
U4c
architektonicky
nevhodné
Blatná
U4d
architektonicky
nevhodné
Blatenka
U5b
nevhodně užívané
plochy
Blatná
U5c
plochy
Blatná
U5a
plochy
Blatná
Problémy některých centrálních veřejných
prostorů Blatné. Prostory nejsou jasně vymezeny a
okolní zástavba či její využití neodpovídá významu
a potenciálu místa. Jedná se o jádra lokalit Na
Vinici, U Čertova kamene a o exponované městské
ulice Vorlíčkova a Plzeňská–Písecká.
Hmotově a formou usazení na parcele nezapadá
do sídelní struktury Hněvkova, nevhodný příklad
nově vznikající zástavby
Nevhodný příklad zástavby neodpovídající
charakteru místa (bytové domy u historického
zemědělského areálu).
Umístění, objemové proporce a charakter objektů
supermarketů neodpovídají významu a charakteru
lokality. Především nepřispívají k formování
veřejného prostoru ulice Vorlíčkovy a historicky
cennému místu dodávají periferní charakter.
Hmotově a formou usazení na parcele nezapadá
do sídelní struktury Blatenky, nevhodný příklad
nově vznikající zástavby.
Garáže při Předním Topiči zaujímají cenné místo
na pomezí dvou obytných struktur s potenciálem
veřejného rekreačního prostoru na břehu rybníka.
Bydlení u prům. areálu (Fügnerova ulice). Skupina
řadových rodinných domů uvnitř rozvíjejícího se
průmyslového areálu (hygienické závady, chybějící
vybavenost, kriminalita).
Zemědělský areál nedostatečně využívá obytný
potenciál místa - jižní svah při břehu rybníka.
U5d
plochy
Blatná
U6a
Potenciální
urbanistické problémy
rozvojových ploch
Blatná
U6b
Potenciální
rozvojových ploch
Potenciální
rozvojových ploch
Blatná
Potenciální
rozvojových ploch
Blatná
U6c
U6d
Blatenka
Sběrný dvůr se nachází v těžišti obytné zástavby
na rozmezí dvou obytných sídlišť s potenciálem
jádra s občanskou vybaveností.
Rozvojové plochy stávajícího ÚP bez jasné
koncepce a etapizace představují riziko
nepřiměřené a nesouvislé exploatace krajiny
(záboru zemědělské půdy), chybějícího
občanského vybavená, nízké hustoty a narušení
přechodu sídla do krajiny.
Hrozí neorganizované rozšiřování pauperitních
struktur navazujících na stávající kolem ulice Ve
Škalí.
Rozvojové plochy ÚP a další záměry představují
riziko nesouvislé expanze osady do krajiny a
narušení vztahu sídla a zeleného krajinného
prstence kolem Blatenky.
Hrozí ztráta kompaktního krajinného prostoru
vymezeného hranou lesa, dnes minimálně
zastavěného pouze několika rekreačními objekty.
105|170
Označení
Kategorie
Sídlo
U6e
Potenciální
rozvojových ploch
Blatná
U6f
U6g
U6h
U6i
U7
C.4.5
Popis
Hrozí zastavění jasné hrany města - ulice Na
Hřebeni, která tvoří přechod mezi městem a
volnou krajinou k Paštikám. Lokalita je vhodná pro
rekreaci, s atraktivními krajinnými výhledy.
Potenciální
Jindřichovi Problém představuje rozsah rozvojových ploch
urbanistické problémy ce
vymezených stávajícím ÚP. Vzhledem k prognóze
rozvojových ploch
demografického vývoje osady představují riziko
nesouvislé expanze osady do krajiny.
Potenciální
Blatná
Probíhající rozvoj a další záměry bez jasné
koncepce a etapizace představují riziko
rozvojových ploch
nepřiměřené exploatace krajiny (záboru
zemědělské půdy), chybějícího OV, nízké hustoty a
narušení přechodu sídla do krajiny.
Potenciální
Blatná
Rozvoj a další záměry bez jasné koncepce a
kompozice, bez jasně vymezených veřejných
rozvojových ploch
prostorů, neodpovídající charakteru příměstské
zástavby.
Potenciální
Skaličany Stávajícím regulačním plánem vymezená plocha
rozvoje neodpovídá svým rozsahem a tvarem
rozvojových ploch
charakteru sídelní struktury Skaličan.
Dominanty - nevhodné Blatná
Prostorové dominanty logistického centra u
Plzeňské a průmyslového areálu v Riegrově.
Urbanisticko-architektonické problémy představují skupinu jevů, které by měly být v územním plánu
reflektovány a v rámci nástrojů územního plánování prověřeny možnosti jejich řešení.
Podporovat pěší propustnost sídel (doplnit chybějící propojení v sídlech) a zpřístupnění břehů
vodních ploch v sídlech i v krajině za účelem zhodnocení jejich rekreačního potenciálu.
Prověřit možnosti zmírnění vlivu architektonicky nevhodných objektů na urbanisticky hodnotné
lokality.
Prověřit rozsah, umístění, tvar a navržené využití stávajících rozvojových ploch s přihlédnutím k
urbanistické kompozici, charakteru a potřebám sídel. Prověřit možnost využití etapizace jako nástroje
koncepčního a souvislého rozvoje.
Prověřit možnost transformace stávajících nevhodně užívaných ploch.
106|170
C.4.6
Střety záměrů s limity
Uplatněné záměry (podněty) občanů, města i další záměry z územně plánovací dokumentace vč. ZÚR
Jihočeského kraje, byly porovnány s limity využití území. GIS analýzou byly vytipovány střety těchto
záměrů s limity. Byly uvažovány pouze relevantní limity k záměrům, tedy např. nebyl identifikován
jako střet záměr zasahující do OP lesa, pokud do tohoto OP nezasahovala plocha záměrů celá.
Celkem bylo identifikováno 78 střetů záměrů s limity. Jedná se o následující střety:
S01
přírodní rekreace x lokální biokoridor
S02
zalesnění x meliorované pozemky
S03
zalesnění x kvalitní půdy
S04
zalesnění x údolní niva
S05
zastavitelná plocha x lokální biokoridor
S06
hřiště x Natura 2000 - EVL
S07
zastavitelná plocha x plynovod
S08
zastavitelná plocha x NKP
S09
zastavitelná plocha x vodní zdroj
S10
zastavitelná plocha x vodovod
S11
zastavitelná plocha x meliorované pozemky
S12
zastavitelná plocha x nadzemní el. vedení
S13
zastavitelná plocha x údolní niva
S14
zastavitelná plocha x BP plynovodu
S15
zastavitelná plocha x záplavové území
S16
zastavitelná plocha x kvalitní půdy
S17
zastavitelná plocha x les
S18
navržená silnice x VTL plynovod
S19
navržená silnice x vodovod
S20
navržená silnice x nadzemní el. vedení
S21
navržená silnice x vodní plocha
S22
navržená silnice I. nebo II. třídy x lokální biokoridor
S23
rozšíření trafostanice x lokální biocentrum
S24
rozšíření trafostanice x silnice I. třídy
S25
rozšíření trafostanice x vodní plocha
S26
rozšíření trafostanice x lokální biokoridor
S27
navřená silnice x CHLÚ
S28
navržená silnice x les
S29
zastavitelná plocha x vodní tok
S30
zastavitelná plocha x OP lesa (přes celou plochu)
S31
zastavitelná plocha x lokální biocentrum
S32
zastavitelná plocha x CHLÚ
S33
zastavitelná plocha x nadzemní el. vedení
Všechny střety jsou vyjádřeny bodem v problémovém výkresu. Budou řešeny v návrhu územního
plánu.
C.4.6.1
Střety záměrů se záměry
Uplatněné záměry byly ve dvou případech protichůdné. Jedná se o následující případy v Blatné a ve
Skaličanech:
Z1
zastavitelná plocha x kultivace říční nivy
Z2
výstavba RD x občanská vybavenost
Střety záměrů se záměry jsou také vyjádřeny bodem v problémovém výkresu, v návrhu územního
plánu budou řešeny.
107|170
D
BILANCE VYUŽITÍ VYMEZENÝCH ZASTAVITELNÝCH PLOCH V PLATNÉ
ÚPD
D.1
Platná ÚPD města Blatná
Platná ÚPD města Blatná sestává z následující dokumentace:
-
ÚPSÚ schválen 1996,
změna 1 vydána 04/2011,
změna 2 schválena 05/2005,
RP Skaličany schválen 2005.
Město Blatná nemá vyhotoven právní stav po žádné ze změn.
Jednotlivé změny řeší různě velká území. Původní ÚPSÚ se týkal pouze města Blatná a blízkého okolí,
proto některé změny řeší až tři celá katastrální území, zatímco jiné změny jsou zaměřeny na několik
konkrétních pozemků.
D.2
Rozvojové plochy pro bydlení dle ÚPD
Následující tabulka uvádí navrhované dosud nevyčerpané rozvojové plochy dle jednotlivých změn.
Plochy jsou charakterizovány svou rozlohou a orientačním počtem bytových jednotek (zpravidla
rodinných domů), které je v nich možné umístit.
ÚPD
Orientační počet BJ
RP Skaličany
30
ÚPSÚ
18
změna 1
496
změna 2
7
změna 3
60
změna 4
106
změna 5
2
celkem
719
Obložnost
(počet obyv. na BJ)
3
Celkový možný přírůstek
obyvatel
2 157
Rozvojové plochy pro bydlení dle ÚPD – rozdělení po jednotlivé ÚPD
Bilancovány byly plochy bydlení a plochy smíšené obytné. Změny samozřejmě navrhují další plochy
(např. dopravní, komerční, výroby atd.), ty přímo neumožňují přírůstek obyvatel. Při stanovení počtu
BJ bylo uvažováno s charakterem zástavby (převážně rodinné domy), kdy je potřeba cca 10%
rozvojové plochy využít na komunikace, a dále s průměrnou velikostí parcely 1000 m2. V plochách,
kde již je provedena parcelace byl napočítán již určený počet parcel. Obložnost (počet obyvatel na
jednu bytovou jednotku) je uvažována 3 obyvatelé.
108|170
V následující tabulce je navrhovaný počet BJ/přírůstek obyvatel rozdělen dle jednotlivých sídel.
V tabulce je rovněž uveden současný počet obyvatel, dává tak představu o přiměřenosti
navrhovaného rozvoje.
Orientační počet
Orientační počet možného
Sídlo
BJ
přírůstku
obyvatel
Blatenka
20
60
Blatná
595
1785
Čekanice
18
54
Drahenický Málkov
23
69
Hněvkov
15
45
Jindřichovice
17
51
Milčice
1
3
Skaličany
30
90
Rozvojové plochy pro bydlení dle ÚPD – rozdělení po sídlech
Současný počet
obyvatel
% současného
počtu obyvatel
40
6 266
77
78
79
9
30
126
150
28
70
88
57
567
10
71
Územní rezervy bilancované nejsou. Z uvedeného vyplývá, že v některých sídlech jsou rozvojové
plochy již vyčerpány a jejich absence může brzdit rozvoj sídla (např. Milčice), naopak v některých
sídlech je rozvoj předimenzovaný (např. Blatenka, Jindřichovice i samotné město Blatná). Ve
venkovských sídlech nicméně může vzhledem k jejich malé velikosti být uvedený počet lehce
zkreslený. Rizika předimenzovaného rozvoje spočívají zejména v nekoordinovanosti rozvoje, kdy
může docházet k rozestavění několika větších rozvojových lokalit najednou. To přináší následující
problémy:
-
D.2.1
neekonomické investování do dopravní a technické infrastruktury – jsou spravovány celé
přístupové silnice, vodovodní a kanalizační řady a el. vedení, veřejné osvětlení atd.,
zatímco je připojeno jen několik rodinných domů,
špatná sociální kontrola – tam, kde nebydlí lidé, může snadněji docházet ke kriminální
činnosti,
v neposlední řadě estetické – již nastěhovaní obyvatelé bydlí několik let staveništi,
hrozí, že lokalita nebude nikdy dostavěna, protože každé území má jen určitý potenciál
rozvoje.
V návrhu územního plánu vymezit přiměřeně velké rozvojové plochy tak, aby jejich nedostatek
nebrzdil rozvoj sídel ani nedocházelo k jejich nekoordinovanému využití. Je velmi vhodné u větších
rozvojových ploch navrhnout etapizaci tak, aby rozvoj probíhal od nejvhodnějších míst, navazujících
na zastavěné území a stávající infrastrukturu, směrem do volné krajiny.
109|170
E
VYHODNOCENÍ DALŠÍCH INFORMACÍ ZJIŠTĚNÝCH V RÁMCI ANALÝZY
VSTUPNÍCH ÚDAJŮ
E.1
Ochrana přírody a krajiny
V zámeckém parku se nachází přírodní památka Blatná nově vyhlášená s cílem ochrany biotopů
starých stromů, na které jsou vázány specifické druhy hmyzu a ptáků. Lokalita je zároveň zařazena do
soustavy chráněných území Evropského významu Natura 2000.
E.1.1
Systém ekologické stability
Do řešeného území zasahují v jihozápadní a západní části prvky nadregionální úrovně systému
ekologické stability (NBC 36 Velká Kuš, NBK 116 Velká Kuš – Řežabinec osa mezofilní – bučinná a
okrajově osa vodní a nivní), prvky regionálního ÚSES prochází severovýchodním cípem území (RBC
Hliničný vrch, RBK 277 Drahenický vrch – Hliniční vrch a RBK 278 Hliniční vrch – Buzičky). Systém
lokální úrovně podrobně zpracovává Plán ÚSES Blatná (Ekoservis, 2004).
Grafické vymezení ÚSES v průzkumech a rozborech je syntézou podkladů (ZÚR, ÚAP, Plán ÚSES
2004). V rámci průzkumů byla vytipována problematická místa, kde ÚSES nesplňuje prostorové
parametry dané metodikou ÚSES nebo je úsek prvku potenciálně kolizní s dalším využitím území.
E.1.2
Významné krajinné prvky
Významné krajinné prvky ze zákona jsou zastoupeny v podobě ploch lesních, niv vodních toků nebo
vodních ploch. Zejména rybníky mají spolu s nivami v krajině výrazný ekologicko-stabilizační efekt,
zároveň slouží jako migrační koridory organismů, mají význam v ochraně vod, jsou určující pro
krajinný ráz atd. Významné krajinné prvky registrované se v území nevyskytují.
E.1.3
Památné stromy
Na severní hranici k.ú. Čekanice a na východní hranici k.ú. Jindřichovice se nachází tři památné
stromy:
-
Rošický klen,
Čekanický dub,
Buk Velenovského.
Na Blatensku je charakteristický nadprůměrně vysoký počet starých stromů, zvláště dubů, z nichž
některé mohou být potenciálně vyhlášeny jako stromy památné.
E.1.4
Přírodní parky
Návrh na vyhlášení přírodního parku Pálenec je záměrem zahrnující celá k. ú. Čekanice, Milčice,
Jindřichovice a Blatenka a částečně zasahující do k. ú. Blatná a Hněvkov. Cílem je ochrana krajinného
rázu drobně členěné harmonické kulturní krajiny (zvýšené hodnoty částí krajiny).
E.1.5
Části krajiny se zvýšenými hodnotami
Části krajiny se zvýšenými hodnotami mají lépe dochovaný krajinný ráz, původní členění pozemků
včetně jejich využití (zastoupení luk, niv, vodních toků, rybníků, kamenic) a tak disponují množstvím
drobné krajinné zeleně. Jsou to místa s vysokým rekreačním i přírodním potenciálem (např. ČekaniceMilčice, okolí rybníků Přední a Zadní Topič nebo plochá kotlina Drahenického Málkova). Plochy jsou
jednoduše rozděleny podle kvality a významu (výjimečně kvalitní v rámci území / kvalitní s místním
účinkem).
110|170
E.1.6
Hodnocení koeficientu ekologické stability
Z hlediska ekologické stability se jedná o krajinu vcelku vyváženou, kde je využití člověkem relativně
v souladu s dochovanými přírodními strukturami (k. ú. Drahenický Málkov, Blatenka, Jindřichovice,
Milčice, Čekanice; rozmezí 1,00 < KES < 3,00). Výjimkou je intenzivněji, zejména zemědělsky,
využívané katastrální území Blatné, kde jsou autoregulační schopnosti ekosystému oslabeny (0,10 <
KES ≤ 0,30).
Jako celek má obec Blatná od roku 2008 konstantně hodnotu koeficientu ekologické stability 1,1.
Koeficient ekologické stability (KES) je poměrem ekologicky stabilních ploch (lesní pozemky, trvalé
travní porosty, vodní plochy a toky, sady, zahrada, vinice, některé typy ostatních ploch) ku
nestabilním plochám (orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, některé typy ostatních ploch).
Hodnocení KES je uvedeno v následující tabulce.
Rozmezí
charakteristika
KES ≤ 0,10
území s maximálním narušením přírodních struktur
0,10 < KES ≤ 0,30
území se zřetelným narušením přírodních struktur
0,30 < KES ≤1,00
území intenzivně využívané
1,00 < KES < 3,00
území relativně vyvážené
KES ≥ 3,00
území přírodní a přírodě blízká
Hodnoty koeficientu ekologické stability
E.1.7
Prověřit některé přírodně cenné lokality pro návrh registrovaných významných krajinných prvků.
Prověřit návrh na vyhlášení přírodního parku Pálenec.
V rámci vymezení ÚSES v územním plánu revidovat řešení trasování různých zpracovatelů a podkladů,
zajistit návaznosti systému v rámci řešeného území i mimo něj (vazba na sousední obce) a
minimalizovat střety s dalším využitím území (zejména zástavbou), pokud je to možné. Na úrovni
nadregionálního a regionálního ÚSES zpřesnit prvky v rámci vymezení platné ZÚR.
111|170
E.2
Geologie
V řešeném území se nachází 4 ložiska nerostných surovin (další ložisko Vahlovice je těsně za hranicí
řešeného území v obci Myštice). Ložisko Mačkov-Balkov do řešeného území zasahuje pouze okrajově.
Ložiska jsou specifikována v následující tabulce.
Název ložiska
Číslo
ložiska
Subregistr
Těžba
Číslo
ložiska
Subregistr
Těžba
Organizace
Surovina
Nerost
Rozloha
(m2)
Kámen pro
hrubou a
současná HERLIN s.r.o.,
žula,
ušlechtilou
Blatná
3124100 B
17 029
povrchová Příbram
granodiorit
kamenickou
výrobu
Kámen pro
hrubou a
dřívější
G.T.S. CZ
Paštiky3180800 B
ušlechtilou granodiorit 7 798
povrchová s.r.o., Praha
Skaličany
kamenickou
výrobu
Kámen pro
hrubou a
současná Granit Málkov
Drahenický
3255300 B
ušlechtilou granodiorit 5 552
povrchová s.r.o., Blatná
Málkov
kamenickou
výrobu
Ložiska nerostných surovin ve správním území obce Blatná, zdroj: ÚAP ORP Blatná 2012
Název
schváleného
prognózního
zdroje
MačkovBalkov
9143200 R
Organizace
Ministerstvo
životního
dřívější
povrchová prostředí,
Praha 10
Rozloha
(m2)
Surovina
Nerost
Stavební
kámen
granodiorit,
486 210
mineta
Schválené prognózní zdroje nerostných surovin ve správním území obce Blatná, zdroj: ÚAP ORP Blatná
2012
Nad třemi z těchto ložisek jsou vymezena chráněná ložisková území. Jedná se o následující CHLÚ pro
„kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu“:
-
Paštiky,
Blatná,
Drahenický Málkov.
Na všech těchto ložiscích je stanoven dobývací prostor. Jedná se o DP:
-
7/0806
7/1120
7/0702
Blatná
Drahenický Málkov
Skaličany
Dále je stanoven dobývací prostor 7/0934 Vahlovice, který zasahuje do řešeného území pouze
okrajově (již zmíněné ložisko Vahlovice). V dobývacích prostorech Blatná a Drahenický Málkov
probíhá těžba. V dobývacím prostoru Skaličany probíhala těžba dříve.
V řešeném území se nachází 7 evidovaných výsypek.
112|170
Dle aktualizované mapy radonového indexu geologického podloží v měřítku 1:50 000 (ČGS,
http://mapy.geology.cz/radon/) v řešeném území značně převažuje vysoký radonový index.
Poddolované ani sesuvné území se v řešeném území nevyskytuje.
E.2.1
Pro územní plán vyplývá povinnost respektovat výše uvedené jako limity využití území. Potenciální
střet je identifikován v území dobývacího prostoru Skaličany, kde je zájem o rekreační využití lokality
(zatopený lom se zapojenými břehovými porosty).
113|170
E.3
Životní prostředí
E.3.1
Znečištění a zátěže
V řešeném území se dle databáze SEKM nenachází žádná stará ekologická zátěž. Dle ÚAP ORP Blatná
(12-2012) se ale v řešeném území nachází 9 pravděpodobně kontaminovaných míst, specifikovány
jsou v následující tabulce.
Název staré ekologické zátěže
Zdroj informací
Tesla Blatná
MěÚ Blatná
Bývalá skládka Blatná - Šibenice
MěÚ Blatná
Bývalá skládka Blatná - Katlberg
MěÚ Blatná
Bývalá skládka Blatná
databáze SEKM-skládky ČGS
Bývalá skládka Blatenka
Polygraph International (Městský
podnik služeb)
databáze SEKM-skládky ČGS
Dura Automotive CZ
MěÚ Blatná
Dřevokov Blatná
MěÚ Blatná
MěÚ Blatná
ČD
MěÚ Blatná
Staré ekologické zátěže ve správním území obce Blatná, zdroj: ÚAP ORP Blatná 2012
Dle dostupných informací je problémem zejména plocha Polygraph International (Městský podnik
služeb). V minulosti zde docházelo ke znečištění životního prostředí a dosud není jasný způsob a míra
řešení.
Dále jsou v území čtyři skládky v provozu: skládka komunálních odpadů v k. ú. Hněvkov u Mačkova
(provozují Technické služby města Blatná s.r.o.), v ostatních případech se jedná o deponie (zejm.
stavebního a demoličního odpadu). TS města Blatná provozují i sběrný dvůr a kompostárnu.
Určitým hygienickým limitem je ochranné pásmo hřbitova a krematoria, zejména pro budování
nových studní.
Z hlediska ovzduší, ale i hluku jsou některé části řešeného území nadměrně zatíženy průjezdnou
dopravou. Tyto problémy vykazují sídla Hněvkov, Skaličany a v některých místech i město Blatná.
Současnou územně plánovací dokumentací jsou navrženy obchvaty či přeložky. Nejintenzivnější je
doprava na silnici č. I/20, dle údajů Ředitelství silnic a dálnic ČR nedošlo mezi lety 2005 a 2010
k významné změně intenzity dopravy na území města.
ČHMÚ evidovanými zdroji znečišťování ovzduší za rok 2011 jsou: Zemědělské zás. a nákup Strakonice
- středisko Blatná (Fügnerova, Blatná), DURA Automotive CZ, k.s. (Riegrova, Blatná), VISHAY
ELECTRONIC spol. s.r.o. - Blatná ESTA B1 (Riegrova, Blatná), VISHAY ELECTRONIC spol. s.r.o. - kotelna
II,III,IV a lakování Blatná (Paštická, Blatná) a Technické služby města Blatné, s.r.o. - Plynová kotelna
Čechova, Blatná (Čechova, Blatná). (zdroj:
http://old.chmi.cz/uoco/emise/geoprehled/plants/index_CZ.html) Celkově však lze kvalitu ovzduší
v posledních letech hodnotit jako dobrou.
V Integrovaném registru znečišťováno je v Blatné evidováno 5 provozoven: DURA Automotive CZ, k.s.
(Závod Blatná), TESLA BLATNÁ, a.s. a VISHAY ELECTRONIC spol. s r. o (Blatná SFERNICE, Závod Blatná
ESTA B2 a Závod Blatná ESTA B1). (zdroj: http://irz.cz/).
114|170
E.3.1.1
Pro územní plán je stará ekologická zátěž zejména limitem ve způsobu využití. V územním plánu
prověřit vhodné řešení v ploše Polygraph International (Městský podnik služeb). Dále prověřit vhodné
řešení ke snížení zatížení sídly průjezdnou dopravou.
E.3.2
Půdní fond
V řešeném území se vyskytuje poměrně velké množství kvalitních půd (1. i 2. třída ochrany). Plošně se
jedná o 146,6 ha (3,4%) půd 1. a 459,7 ha (10,5%) půd 2. třídy ochrany z celkové rozlohy 4 360 ha.
Kvalitní půdy se nachází zejména v jižní části území okolo Milčic a Čekanic a dále v severní části v okolí
Drahenického Málkova. Na poměrně velké části půdního fondu (17,5%) jsou zrealizovaná
odvodňovací zařízení, celkem se jedná o plochu 761,5 ha.
V řešeném území jsou výrazně zastoupeny i lesy (celkem 1 272 ha z celkové rozlohy 4 360 ha, tedy
cca 29 %). Jedná se výhradně o lesy hospodářské. Nachází se zejména v severní části území v k. ú.
Drahenický Málkov a dále v jihozápadní části v k. ú. Jindřichovice u Blatenky a Čekanice. Ve
vzdálenosti 50 m od okraje lesa umístění staveb podléhá souhlasu dotčeného orgánu.
E.3.2.1
Kvalitní půdy jsou pro nové záměry stavebního charakteru výrazným limitem, kvalitní orná půda
může být zabírána jen ve výjimečných a odůvodněných případech.
Prověřit místa erozně potenciálně ohrožená a navrhnout řešení.
Grafická příloha: Zastoupení půd podle kvality, zdroj ÚAP ORP Blatná, 2012
115|170
E.3.3
Vodní režim
V řešeném území se poměrně hojně vyskytují vodní toky i rybníky. Jedná se o menší potoky (Bílý,
Blatenka, Málkovský, Brložský, Mračovský a Závišínský) a řeku Lomnici v celkové délce 80,8 km. Vodní
toky prochází každým sídlem, což přináší pozitivní dopady ve formě příjemného krajinného rázu, na
druhou stranu může vyvolat značné komplikace povodněmi. Rybníky se vyskytují rovnoměrně
v celém řešeném území, jejich celková rozloha je 167,9 ha. V území se vyskytuje i několik bažin
(močálů). Většina ploch bažin a močálů je součástí ploch údolních niv. V katastrálním území Čekanice
jsou dvě studánky.
Záplavové území (vč. aktivní zóny) je vyhlášeno na části Závišínského potoka a části Lomnice. Obojí
zasahuje do zastavěného území. Obě záplavová území (Závišinský potok až po soutok s Lomnicí,
Lomnice dále po toku) byla aktualizována v průběhu roku 2013.
V řešeném území se nachází několik vodních zdrojů, nejvýznamnější ve městě Blatná. Tento vodní
zdroj má vyhlášené ochranné pásmo. Do katastrálního území Drahenický Málkov dále zasahuje
ochranné pásmo vodního zdroje, který leží mimo řešené území. Vodní zdroje jsou cenným přírodním
zdrojem, v územním plánu budou respektovány.
V ÚAP ORP Blatná jsou zaznamenány dvě plochy pro vyhlášení ochranného pásma vodního zdroje, a
to jihozápadně od Skaličan a jihovýchodně od Čekanic.
Dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb. nespadá žádné z katastrálních území do zranitelných oblastí.
E.3.3.1
Respektovat záplavové území, neměly by v něm být navrhované žádné nové stavby. Vodní zdroje
respektovat a chránit. Zpřesnit záměry na vyhlášení ochranných pásem vodních zdrojů.
116|170
E.4
Rekreace
E.4.1
Každodenní rekreace
Každodenní rekreací je myšlena možnost najít cíl pro krátkou procházku či sportovní aktivitu
v blízkosti sídla. Takovým místem může být například les, remízek, vodní plocha, zajímavé místo
(solitérní strom, vyhlídka) apod. Předpokladem je dostupnost takového místa po cestní síti, případně
příjemnost procházky po takové cestě (alej, mez). Z uvedeného vyplývá, že problematika úzce souvisí
s krajinářskými kvalitami území a částečně i s dopravní infrastrukturou.
Z hlediska každodenní rekreace mají všechna drobná sídla dobré zázemí pro každodenní rekreaci.
Dobré příležitosti však nejsou v některých částech Blatné (zejména jižní).
Plochy pro sportovní aktivity se nachází v Blatné, Drahenickém Málkově a Čekanicích. Vzhledem
k velikosti sídla by bylo vhodné prověřit potřebnost sportoviště ve Skaličanech. V případě zájmu je též
možné vymezit plochy pro přírodní rekreaci či kynologické cvičiště. Je vhodné též myslet na plochy
pro různé venkovní soutěže, pouť apod. („obecní louky“).
E.4.2
Krátkodobá rekreace
Krátkodobou rekreací se rozumí jedno až vícedenní pobyt. Rekreační atraktivita je dána přírodními a
kulturními hodnotami, dále pak rekreační infrastrukturou (ubytovací kapacity apod.) a dostupností.
Řešené území disponuje velmi hodnotným přírodním i kulturním prostředím (s výraznějšími
kulturními atraktivitami zejména ve městě Blatná). V Blatné se též nachází většina ubytovacích
kapacit a turistické informace. Turistické trasy prochází zejména střední a severní částí řešeného
území, cyklotrasy přibližně rovnoměrně celým řešeným územím. Návrh nových turistických tras však
nespadá do kompetencí územního plánu (turistické trasy spravuje Klub českých turistů). Ubytovací
kapacity lze též územním plánem obtížně doplňovat, jedná se o službu, která funguje na tržních
principech. Je vhodné jí podporovat v regulativech ploch tam, kde je to vhodné. Celkově lze říci, že
území by mohlo být i více rekreačně využívané.
Jinou formou krátkodobé rekreace je zahrádkaření. Zahrádkové osady se nachází v Blatné,
Skaličanech, Blatence a Hněvkově. Tento druh rekreace je vhodné podporovat.
E.4.3
Dlouhodobá rekreace
Dlouhodobou rekreací se rozumí vícedenní pobyt, charakterem podobný krátkodobé rekreaci (s
větším důrazem na ubytování), vyplývají z něj tedy podobné požadavky. Rekreační potenciál v Blatné
má sezónní charakter, zimní rekreace není tak častá.
E.4.4
Prověřit možnosti pro každodenní rekreaci, případně navrhnout vhodné doplnění. Dále prověřit
návrh ploch pro sportovní aktivity ve Skaličanech a prověřit potřebnost ploch pro kynologická
cvičiště. Prověřit kvalitu cestní sítě, navrhnout doplnění či obnovu cest a doprovodné zeleně tam, kde
jsou deficity. Prověřit potřeby venkovních prostor pro různé sportovní aktivity a zachovat jejich
nezastavěnost.
Prověřit potřebu vymezení ploch pro další zahrádkářskou činnost.
V podmínkách s rozdílným způsobem využití podporovat ubytování v plochách, kde je to vhodné,
případně navrhnout další opatření na podporu cestovního ruchu.
117|170
Turistické trasy a cyklotrasy v řešeném území, zdroj ÚAP ORP Blatná, 2012
118|170
E.5
Doprava
E.5.1
Železniční doprava
Blatnou procházejí 2 železniční tratě (Březnice – Strakonice a Nepomuk Blatná) se společnou
železniční stanicí Blatná, ze které je napojena vlečka do průmyslového území. Jejich vedení je
stabilizované. Za závadu lze označit existenci úrovňových křížení s pozemními komunikacemi.
E.5.2
Automobilová doprava
Město Blatná leží na silnici I. třídy č. 20 Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice, která prochází přes
zastavěné území Blatné a Hněvkova. Problematické je už samotné vedení této dopravně silně
zatížené silnice územím s obytnou zástavbou. (Při celostátním sčítání dopravy 2010 byla intenzita
dopravy na průjezdu Blatnou celkem 6 500 voz / den, z toho 1 700 těžkých vozidel.) V některých
úsecích chybí chodníky (zejména v Hněvkově). Některé křižovatky jsou nevyhovující z důvodu
nedostatečných rozhledových poměrů, chybějících odbočovacích pruhů, nebo nevhodného úhlu
křížení (zejména křižovatky s Vrbenskou a s Vorlíčkovou ulicí). V ZÚR Jihočeského kraje je vymezen
záměr přeložky silnice I/20 v úseku hranice Plzeňského kraje - Sedlice (jihovýchodní okraj), tj. v celé
délce jejího vedení řešeným územím (v trase jižně od Blatné a severně od Hněvkova).
Na silnici I/20 v Blatné navazují 3 silnice II. třídy:
-
II/173 na Bělčice
II/1756 do Mirovic
II/121 do Buzic
Zejména silnice II/173 je vedena nevhodně přímo přes historické centrum města a i v další části
průjezdního úseku vykazuje řadu dopravních závad. V ZÚR Jihočeského kraje je vymezen záměr
přeložky této silnice do trasy západního obchvatu města.
Problematické ve vztahu k přilehlé zástavbě je i vedení silnice II/175, a to nejen v samotné Blatné, ale
zejména ve Skaličanech, kde z důvodu nedostatečné šířky nelze uspokojivě vyřešit pohyb chodců
mimo vozovku.
Síť pozemních komunikací dále tvoří 10 silnic III. třídy a větší množství místních a účelových
komunikací. Z části (především v nezastavěném území) mají nedostatečnou šířku, v některých úsecích
(zejména v zastavěných územích mimo vlastní Blatnou) chybí chodníky, v některých křižovatkách není
zajištěn rozhled.
Hlavními problémy z hlediska pěší a cyklistické dopravy jsou nedostatek odpovídajících propojení
v krajině a bariérovost některých významných silnic (zejména silnice I/20, částečně též silnice
II. třídy).
E.5.3
Respektovat stávající dopravní infrastrukturu včetně ochranných pásem. Dále respektovat záměr
přeložky silnice I/20 jižně od Blatné a severně od Hněvkova včetně 2 křižovatek v místech křížení se
stávající silnicí I/20. Rovněž respektovat záměr přeložky silnice II/173 do trasy západního obchvatu
města.
Prověřit potřebu vymezení ploch pro tyto záměry rozvoje dopravní infrastruktury:
-
obchvat Skaličan silnicí II/175
východní obchvat Blatné silnicí II/175
propojení silnic II/173 a II/175 severně od Blatné
119|170
-
úpravy dopravně nevyhovujících křižovatek pozemních komunikací na území města
(Písecká x Vorlíčkova x Jiráskova, stávající silnice I/20 x Vrbenská, Sadová x Tyršova x
Riegrova, aj.)
Důsledně řešit pěší prostupnost sídly i krajinou, uvažovat s bezmotorovou prostupností zejména
v nově navržených rozvojových plochách.
120|170
E.6
Bezmotorový pohyb
Pro bezmotorový pohyb (zejména pěší a cyklistický) má oblast Blatné historickým vývojem dány
relativně příznivé podmínky i potenciál dalšího rozvoje.
Z dopravního hlediska je nejatraktivnější samotné město Blatná a jeho nejbližší okolí, kde je na místní
poměry vysoká hustota osídlení (a tedy i zdrojů a cílů dopravy) a zejména díky struktuře staršího
kompaktního osídlení se pro mnoho cest vyplatí používat vlastní sílu namísto motorových vozidel.
Časovou dostupnost většiny míst v Blatné a jejím nejbližším okolí lze na kole počítat v řádu
maximálně několika minut, pěšky lze celé město přejít libovolným směrem do cca půl hodiny. Pro
mnoho vztahů je tak dnes bezmotorový pohyb nejvýhodnější. V případě jednotlivých osad má
bezmotorový pohyb význam především pro lokální obsluhu území, na větší vzdálenosti mezi osadami
(a např. pro dojížďku do Blatné) má spíše jen doplňkovou roli.
Z hlediska rekreačního a turistického je pak o poznání významnější také prostupnost a propojení v
krajině, která je svou členitostí a pestrostí zastoupení lesů, polí, luk a venkovského osídlení velmi
atraktivní pro aktivní odpočinek nejen místních obyvatel, ale i návštěvníků, s nadregionálním
významem. I zde je však dominantní role Blatné jako těžiště celého území, zejména v oblasti
historického centra města a zámeckého parku. V rámci řešeného území je vyznačeno několik
cykloturistických tras směrovým orientačním značením systému KČT, vedených zpravidla po silnicích
nebo polních a lesních cestách. Samy o sobě však v současném provedení příliš nepředstavují vyšší
přidanou hodnotu z hlediska kvality samotné trasy.
Hlavním problémem je nedostatek odpovídajících propojení v krajině i mezi osadami včetně Blatné,
zejména bariérovost některých významných silnic a ulic. V případě silnic se jedná zejména o I/20
(E49) a částečně též silnice 121, 173 a 175, kdy je jejich bariérovost daná především vyšší
automobilovou zátěží v kombinaci s nevhodným uspořádáním: jedná se zpravidla o historické,
relativně úzké silnice, často i se stromořadím a v příjemném lidském měřítku, které ale na podobnou
zátěž nejsou stavěné, nebo naopak novější předimenzované komunikace s provozně i psychologicky
dominantním postavením motorové dopravy (například ulice Vorlíčkova a Pivovarská v Blatné).
Určitým limitem jsou místy výraznější převýšení dané geomorfologií území nebo plošné bariéry
(zejména průmyslová oblast západně od nádraží Blatná).
Hlavní hrozbou je pak vytváření nových bariér nevhodně pojatou, zejména dopravní infrastrukturou
(např. obchvat, který komplikuje příčné vazby a vytváří nerovnováhu pro jednotlivé druhy pohybu
jednostranným zlepšením podmínek pro automobilovou dopravu bez nezbytných doprovodných
opatření v rámci samotné stavby nebo v místech, odkud je automobilová doprava odváděna). Dalším
problémem je vytváření extenzivní a řídké zástavby, zejména mimo vazbu na současné osídlení.
E.6.1
V návrhu územního plánu řešit bariérovost některých významných silnic a ulic. Jedná se zejména o
silnici I/20 (E49) a částečně též silnice I. třídy č. 121, 173 a 175, jejichž bariérovost je dána především
vyšší automobilovou zátěží v kombinaci s nevhodným uspořádáním; jedná se zpravidla o historické,
relativně úzké silnice, často i se stromořadím a v příjemném lidském měřítku, které ale na podobnou
zátěž nejsou stavěné, nebo naopak novější předimenzované komunikace s provozně i psychologicky
dominantním postavením motorové dopravy (například ulice Vorlíčkova a Pivovarská v Blatné). Dále
řešit problém vytváření extenzivní a řídké zástavby, zejména mimo vazbu na současné osídlení.
Nevytvářet nové bariéry nevhodně pojatou, zejména dopravní infrastrukturou (např. obchvat, který
komplikuje příčné vazby a vytváří nerovnováhu pro jednotlivé druhy pohybu jednostranným
zlepšením podmínek pro automobilovou dopravu bez nezbytných doprovodných opatření v rámci
samotné stavby nebo v místech, odkud je automobilová doprava odváděna).
121|170
E.7
Technická infrastruktura
E.7.1
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
Město Blatná je zásobeno pitnou vodou z přivaděče z Římova přes VDJ Bezdědovice. V Bezdědovicích
je funkční vodní zdroj, který však v současné době není přímo k tomuto účelu využíván (slouží jako
záložní).
Z ostatních sídel má vodovod pouze sídlo Čekanice, a právě z něho je zásobena jeho převážná část.
Ostatní sídla jsou zásobena pitnou vodou z lokálních studní. V sídle Skaličany kvalita surové vody
nesplňuje předepsané normové limity a je proto vhodné prověřit účinná opatření.
Město Blatná je odkanalizováno sítí kanalizačních stok na ČOV Blatná o kapacitě 7 700 EO. ČOV je
potřeba rozšířit a doplnit o potřebnou technologii na odstraňování fosforu, zajistí snížení jeho dotace
do vodní nádrže Orlík (sinice); tento záměr je vymezen Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje.
Všechna ostatní sídla mají kanalizaci, stoky však nejsou zakončeny na ČOV. Ve Skaličanech je
problematické umístění ČOV, protože je kanalizace tvořena dvěma větvemi a vzhledem k terénu a
současnému rybníku je obtížné umístění ČOV.
E.7.1.1
Prověřit možnost zásobení vodou sídla Skaličany napojením na přivaděč z VDJ Bezdědovice (Římov).
Prověřit vhodnou úpravnu vody ve Skaličanech.
Zpřesnit potřebnou plochu pro rozšíření ČOV zejména s ohledem na stávající limity (silnice, okolní
zástavba). Prověřit likvidaci odpadních vod v ostatních sídlech s ohledem na jejich velikost. Ve
Skaličanech bude prověřeno řešení s ohledem na stávající limity.
Respektovat stávající sítě technické infrastruktury a jejich ochranná pásma. V odůvodněných
případech navrhnout jejich přeložky. Nové rozvojové plochy napojit na dostupnou technickou
infrastrukturu.
E.7.2
Technická infrastruktura – energetika
E.7.2.1
Elektroenergetika
Řešená oblast zahrnuje k. ú. Blatná, Drahenický Málkov, Skaličany, Blatenka, Jindřichovice u Blatenky,
Hněvkov u Mačkova, Čekanice a Milčice u Čekanic.
V řešeném území se nacházejí sítě VVN a VN ve správě firmy EON a.s. Rozvody pokrývají celé řešené
území, elektrifikována jsou všechna sídla.
E.7.2.1.1
Trasa vedení VVN 110 kV
Od severovýchodu vstupuje do území trasa venkovního vedení 110 kV od rozvodny Mírovice, která
leží mimo řešenou oblast. Vedení je v úseku Bezdědovice – Blatná zdvojeno a v současné době je
provozováno na napěťové hladině 22 kV.
E.7.2.1.2
Trasy venkovních vedení 22 kV
Řešeným územím prochází hlavní trasy venkovních vedení 22 kV, ze kterých jsou odbočeny vedlejší
větve a přípojky k trafostanicím a kabelovým svodům.
122|170
E.7.2.1.3
Kabelový rozvod VN 22 kV
Kabelový rozvod 22 kV je rozveden pouze v Blatné. Napájen je z kabelových svodů z venkovních
vedení, jednotlivé okruhy napájí smyčkově kabelové trafostanice uvnitř intravilánu obce.
E.7.2.1.4
Trafostanice
Trafostanice situované v řešeném území jsou různého provedení a stáří.
E.7.2.1.5
Ochranná pásma
Ochranná pásma venkovního vedení VVN a VN zřízeného do 31.12.1994 jsou dle energetického
zákona č. 458/2000 Sb.:
-
vedení
vedení
110 kV
22 kV
15 m
10 m
na každou stranu od krajního vodiče,
na každou stranu od krajního vodiče.
Ochranné pásmo trafostanic a rozvoden je 30 m od oplocené nebo obezděné hranice stanice.
Pro venkovní vedení VVN a VN zřízené po 1.1.1995 jsou ochranná pásma dle energetického zákona
č.458/2000Sb.
-
vedení
vedení
110 kV
22 kV
12 m
7m
na každou stranu od krajního vodiče,
na každou stranu od krajního vodiče.
Ochranné pásmo trafostanic a rozvoden je 20 m od oplocené nebo obezděné hranice stanice. Pro
stožárové stanice je OP 7 m, pro zděné a kioskové TS je OP 2 m.
Celková šířka chráněných koridorů vedení je dána skutečnou šíří vedení mezi krajními vodiči v daném
úseku a jeho součtem s šíří obou ochranných pásem na každou stranu od krajního vodiče. U
souběžných vedení ve stejném koridoru je možné vzájemné překrývání ochranných pásem.
V ochranných pásmech vedení a stanic je zakázána nebo omezena veškerá činnost ohrožující
plynulost a bezpečnost provozu. Ochranné pásmo kabelových vedení je 1 m od vnějšího okraje
kabelu na každou stranu.
E.7.2.1.6
Výhledové záměry
Výhledově je plánovaná rozvodna 110/22 kV na severním okraji Blatné. Předpokládaná plocha pro
rozvodnu je cca 100x100 m. Jiné záměry nejsou v současnosti uvažovány.
E.7.2.2
Plyn
Přibližně středem řešeného území, v ose severozápad – jihovýchod, prochází hlavní trasa VTL
plynovodu DN600. Z této hlavní trasy jsou provedeny odbočné větve o dimenzích DN100 až DN250
k regulačním stanicím VTL RS pro zásobování města Blatná. Přes regulační stanice je plynovodním
potrubím STL a NTL zemní plyn rozveden po celém zastavěném území města. Ostatní sídla v řešeném
území nejsou plynofikovaná.
E.7.2.2.1
-
Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů
OP potrubí VTL do DN200 vč.
OP potrubí VTL od DN200 do DN500 vč.
OP potrubí VTL nad DN500
BP potrubí VTL do DN100 vč.
BP potrubí VTL do DN250
BP potrubí VTL nad DN250
OP regulační stanice VTL RS
4m
8m
12 m
15 m
20 m
40 m
10 m
123|170
E.7.2.3
Teplo
V Blatné se nachází dva zdroje tepla s rozvody pro sídliště Nad Lomnicí a sídliště Na Bílé husi. Zdroje
jsou napojeny na rozvod STL plynu.
E.7.2.4
Telekomunikace a RR spoje
Územím prochází řada tras kabelů sdělovací a komunikační techniky. Telekomunikační rozvody
pokrývají celé řešené území s výjimkou Jindřichovic. Přes řešené území prochází také 3 směrové a
radioreléové RR trasy radiokomunikací, částečně i přes zastavěné území. V těchto místech je třeba
dodržet maximální výšku zástavby. Některá telekomunikační zařízení mají vymezena ochranná
pásma, ve kterých je při stavbách nad 10 m dotčeným orgánem Ministerstvo vnitra.
OP sdělovacích kabelů je 2 m na každou stranu kabelu, 3 m nad i pod úroveň terénu.
E.7.3
Respektovat stávající sítě technické infrastruktury a jejich ochranná pásma. V odůvodněných
případech navrhnout jejich přeložky. Nové rozvojové plochy napojit na dostupnou technickou
infrastrukturu.
Zapracovat plochu pro rozvodnu, předpokládá se velikost cca 100x100 m.
124|170
E.8
Urbanismus a architektura
E.8.1
BLATNÁ
E.8.1.1
Urbanistické hodnoty
Nejvýraznější urbanistickou hodnotou je kompozice historického jádra, s vodním zámkem (U20)
v kombinaci s přírodními prvky, zámeckou oborou (U19) a vodními prvky (rybníky, potoky) a
sportovními plochami (U21). Zajímavý je odkaz na hospodářskou funkci dnes víceméně v centru sídla
u zámku – lihovar (U26) a sádky (U22). Sádky navíc ukazují na význam a tradici rybníkářství a rybářství
v regionu (vodní plochy rybníků jsou zde jedním z typických znaků krajinného rázu). Panorama zámku
s odrazem ve vodní hladině spolu s lihovarem, sádkami a v pozadí se zámeckou oborou tvoří
nejcharakterističtější obraz Blatné.
Vnitřní sídlo je kompaktní městskou strukturou s výbornou pěší dostupností veškeré vybavenosti, na
kterou navazují jednotlivé obytné čtvrti (prvorepubliková zástavba mezi nádražím a mezi Fügnerovou
a Tyršovou, čtvrť Na Vinici, zástavba kolem Písecké) a sídelní struktury. Struktura čtvrti Na Vinici
vznikla ve dvou fázích, v první navázala zástavba při rybníku Pustý na stávající strukturu, ve druhé
bylo postupně obestavěno její dnešní centrum. Nakonec byl vytvořen sevřený tvar s vlastním
charakterem, příjemným prostředím a s plochou pro centrum v těžišti, které má po kultivaci prostoru
potenciál vytvořit skutečné centrum čtvrti. U rodinných domů kolem Písecké se jedná naopak o
otevřenou zástavbu komponovanou podél této osy s průhledem na zámek.
Typickou je pro Blatnou radiální vějířovitá kompozice struktury sídla jako celku, podtržena
zakřivenými ulicemi Šilhovou (U27) a s ní paralelní Malý Vrch s nedokončenou návazností v ul.
Brigádnické (U28).
V centru nalezneme 4 výrazné výškové dominanty (komín lihovaru, zámek, věž na náměstí, komín
sběrného dvora). Usnadňují orientaci, dotvářejí charakteristický obraz místa a činí sídlo pohledově
zajímavým. Dominantou solitérní, hmotovou a pohledovou, je kontribuční sýpka (NKP) v prostoru
mezi rybníky Předním a Zadním Topičem.
Vizuálně je významná vazba na Paštiky, dominantu barokního kostela sv. Jana Křtitele
od K. I. Dientzenhofera (objekt na seznamu UNESCO), vyhlídkové místo se nachází na hraně sídla na
konci ul. Bezdědovické a Na Hřebeni, další pak při výjezdu z Blatné právě směrem na Paštiky.
Mezi urbanistické hodnoty lze také zařadit drobné specifické struktury, které podporují sociální vazby
obyvatel. Jedná se především o zahrádkářské kolonie (U14, U15, U16, U17, U24, U30) a skupiny
garáží (U23). U garáží je však tato funkce podmíněna umístěním. Nevhodná jsou odlehlá či opuštěná
místa, kde by naopak mohly vznikat patologické společenské jevy nebo místa s výrazným
potenciálem jiných funkcí.
Ve smyslu kvality života v Blatné je vyjma pěší dostupnosti a propustnosti rovněž ceněno množství
typů bydlení, které nabízí: v centrální části klasické městské, v solitérní zástavbě volné dle zásad
moderního urbanismu a bydlení v rodinných domech (vila, rodinný dům, řadový dům).
E.8.1.2
Architektonicky cenné stavby
Objekty utvářející a zhodnocující významný urbanistický princip (jedná se především o „Z“ kompozici
veřejných prostorů historického centra). Hodnotnými objekty příp. skupinami hodnotných objektů
jsou spolu s registrovanými nemovitými kulturními památkami:
A19
A20
A29
A27
radnice
ZŠ T.G.M.
souvislá řada objektů v historické stopě, funkční parter
zdobená klasicistní fasáda, ale s nekvalitní nástavbou vikýře
125|170
A26
Beránek
A33
U Bílého lva, zdobná fasáda v eklektickém stylu, na fasádě uveden r. 1842 a sousední rohový
historický objekt se zajímavou fasádou
A32, A13, A46souvislá řada objektů v původním půdorysu obdobného charakteru – jednopodlažní se
sedlovou střechou, hřeben orientován rovnoběžně se stavební čárou, jednotná výšková úroveň,
uzavírají náměstí, podporují princip gradace prostoru náměstí k věži, funkční parter
A22
Bílá růže, hodnotná fasáda
A24
rychta
E.8.1.2.1
A14
A16
A17
A18
A23
A25
A28
místo
A34
A35
A36
A37
Výrazné vily a RD:
Böhmova vila, Jan Böhm byl významným šlechtitelem růží
klasicistní fasáda
funkcionalistická vila s plochou střechou, jinak jsou zde šikmé
historická dřevostavba, řezbářsky zdobené jednotlivé prvky
funkcionalistická poliklinika
hrázděná konstrukce, věž se zvoničkou
nešťastná rekonstrukce pův. vily, pravděpodobně patřila k továrně, pohledově exponované
hmotově výrazný dvoupatrový viladům, na střeše dřevěná zvonička
se zdobeným štítem, odkaz na místně typický půloblouk
malý domek, výrazný štít
funkcionalistický třípatrový viladům
E.8.1.2.2
Další architektonicky výrazné objekty:
Historický dvoupodlažní objekt se zdobenou fasádou, nádražní restaurace): A21
Objekty při zámku, dotváří obraz hospodářského zázemí: A42, A43, A44, A45
Objekty odkazující na původní hospodářskou funkci/charakter: A30, A31, A38, A39, A40
Objekty, jejichž architektonický výraz odráží specifickou funkci objektu: A41 (původní hasičská
zbrojnice), některé nemovité kulturní památky (např. lihovar a sokolovna), A15(hřbitov)
E.8.2
OSADY
Obecně lze konstatovat:
Zachovaná historická půdorysná stopa sídel.
Zachovaný venkovský ráz sídel (viditelná hospodářská funkce venkova) s vhodným měřítkem celků i
staveb samotných. Většina sídel a jednotlivých tradičních statků je citlivě usazena v krajině, včetně
novodobého rozvoje – narušeno pouze několika ojedinělými případy.
Zachováno je také značné množství prvků drobné sakrální architektury (křížky, Boží muka, sochy
světců …) a pomníků v krajině. Nesou stopy původních historických cest (odkaz na jejich křížení), mají
historický význam a dotváří charakter krajiny.
Veřejné prostory jsou udržované, což značí dobré sociální vztahy (vazbu obyvatel k místu, společné
sdílení prostoru).
Bohatě se vyskytují jednotlivé architektonické hodnoty – registrované nemovité kulturní památky a
další architektonicky cenné stavby (stavby sakrální, stavby lidové architektury, architektonicky
významné stavby).
126|170
E.8.2.1
Drahenický Málkov
Intravilán osady se skládá ze čtyř víceméně samostatných celků: Nový Dvůr, Starý Dvůr, vlastní
Drahenický Málkov a Chaloupky. Jako centrum je vnímána náves Drahenického Málkova (autobusová
zastávka, úřední deska, poštovní schránka).
Půdorysná stopa se oproti té z doby císařského mapování změnila a rozšířila nepatrně, dostavby byly
urbanisticky dobře napojeny na původní struktury (respektování původního principu zástavby kolem
hlavní cesty, dostavby v návaznosti na existující strukturu, respektování hospodářské funkce a
měřítka). Urbanistickou hodnotou je nepochybně zachování kompaktního charakteru jednotlivých
částí sídla (U01, U02, U03, U18). Obzvláště malebnou se jeví část Starý Dvůr (U18) – veduta
s Podhajským rybníkem od Drah. Málkova a centrální prostor „dvora“ viditelný již na stabilním
katastru.
Nalezneme tu poměrně mnoho objektů hodnotné lidové architektury, barokní statek čp. 9 je kulturní
památkou, cenný je také objekt bývalé formanské hospody a sakrální stavba větší kapličky na p.p.č.
75. Na návsi Drah. Málkova se nachází historicky cenný prvek - váha, ve štítě domku je uveden
rok 1947.
Sídlo je bez výrazné architektonické dominanty. Prostorovou dominantou je zemědělský areál kolem
bývalé myslivny tzv. Nový Dvůr, solitér v krajině. V této části je zachován rovněž objekt samotné
myslivny a hospodářská část (A01), které spolu tvoří hodnotný celek.
E.8.2.2
Skaličany
Současným centrem osady je rozšířený uliční prostor od kapličky směrem k Blatné. Původní náves
před kapličkou je na mírně vyvýšeném místě a tvoří pohledovou bariéru od dalšího navazujícího
prostoru. Cenným je původní hmotové vymezení a půdorysný tvar osady, odpovídající době
císařského mapování, ale prostor je znehodnocen silným provozem a šířkou silnice II. třídy.
Růst osady dobře navázal na původní strukturu, byla udržena kompaktní forma zástavby (U04), sídlo
se rozvíjelo podél cest. Pro obraz sídla jsou důležité 3 rybníky – Drážky, Pýcha a obzvlášť Závist, který
je přímo na hraně zástavby. Je vnímán z vyhlídkového místa na Homoli, odkud je viditelná hodnotná
hrana sídla. Jedná se o pohled na hospodářské části a zahrady stavení SZ strany zástavby od kaple po
rybník Závist. Hodnotou je také jednotná výšková hladiny, podobný charakter a měřítko jednotlivých
objektů.
Nejcennějšími jsou objekty zakreslené ještě na stabilním katastru, většinou selské statky se
zdobenými bránami pro vjezdy do dvorů. Typickým prvkem jsou zdobné štíty. Zajímavý je typ řešení
přesahu střechy ve štítu, kdy je dekorativní prvek vytvořen dřevěnou konstrukcí půlkruhu uchycenou
do předstoupených krokví, všechny dřevěné prvky mají řezbářský dekor. Jedná se například o objekt
čp. 36. Za zmínku stojí také objekt čp. 9, tzv. Dlabačův statek (A02). Jedná se o původní panský dvůr,
klasicistní objekt má odlišný charakter, který naznačuje význam statku, ale přitom dobře zapadá do
kontextu sídla.
Dominantou je kaple se zvonicí z r. 1866 na návsi a zemědělský areál na vyvýšeném místě,
z dálkových pohledů vnímaný jako prostorová dominanta. Při tomto areálu se nachází váha.
E.8.2.3
Blatenka
V Blatence lze rozlišit dvě části vzniklé postupným vývojem. Část centrální – rostlou strukturu
původního centra sídla se zděnými domy a návsí a část západní – strukturu původně dřevěných
objektů kolem "druhé" návsi – prostoru s křížkem. Urbanisticky hodnotná je čitelná historická
půdorysná stopa zástavby (U06) a prostoupení krajiny sídlem. Díky tomu se při blatenském rybníku
nachází cenné místo výhledu na zadní plán lesa, na rybník sám a v opačném směru na rybník Bídník.
Vlastní rybník v centru osady má kromě estetických hodnot i význam rekreační. Druhá západní část
127|170
sídla je skutečně malebným zákoutím s kamennými a keramickými zídkami a půvabnými prostory
mezi staveními lidové architektury.
Kulturní památkou je venkovská usedlost „U Kutáků“, hodnotné jsou však i další objekty lidové
architektury. Jedním z nejvýraznějších je statek čp. 15 při vjezdu do Blatenky, patrný již na císařském
otisku, se zdobeným typickým průčelím se dvěma štíty a bránou a se zachovanou hospodářskou částí.
Sídlo je bez výrazné architektonické dominanty.
Rybník Velký ostrý je významným lokálním rekreačním centrem, ačkoliv kvalita vody je sporná. Dalším
místem využívaným k rekreaci je rybník Lhotka s blízkou zástavbou převážně v původní historické
stopě.
E.8.2.4
Jindřichovice
Centrem osady je prostor u křížku (úřední deska, rozcestníky, poštovní schránka, hasičská zbrojnice).
Sídlo je obklopeno lesem a vzrostlými skupinami stromů – celkově působí kompaktním, uzavřeným
dojmem (U07). Od doby císařského mapování se urbanistická struktura takřka nezměnila. Omezený
růst byl pravděpodobně způsoben odlehlostí osady. Hlavní urbanisticko-architektonická hodnota
sídla, tedy kompaktní zachovaná struktura s tradičními lidovými stavbami, vytváří dojem téměř
skanzenu.
E.8.2.5
Milčice
Centrem osady je náves s rozložitým kaštanem (úřední deska, kaple sv. Jana Nepomuckého se
zvoničkou, pomník padlých). V rámci intravilánu je díky terénní konfiguraci a oddělení prostoupením
krajiny (rybníky, niva potoka) vnímáno jako samostatná část uskupení objektů na hraně lesa ve
východní části sídla, vesměs v původní historické stopě.
Hodnotná je kompaktní struktura s čitelnou historickou půdorysnou stopou (U08) a statek čp. 13
odsazený od vlastního sídla (U11). Tvoří tak mírnou architektonickou dominantu.
Kromě výrazných staveb lidové architektury, statků s hospodářskými dvory, je cennou stavbou objekt
sýpky čp. 7 (A08).
U rybníka Kvítek se nachází tradiční místo letního tábora.
U Chvalova, mezi Jindřichovicemi a Milčicemi, je novogotická hrobka – nemovitá kulturní památka.
E.8.2.6
Čekanice
Zajímavostí osady je reprezentační charakter (zámecký areál - NKP) doplněný o průmyslovou funkci
(lihovar čp. 9 A06). V současnosti je osada bez výrazného centra, historická náves leží v jižní části sídla
(kaple se zvonicí, křížek) (U09). Kolem ní je uspořádána starší část intravilánu se
zachovaným charakterem lidové architektury. Jedná se převážně o statky s hospodářskými dvory,
např. čp. 13. Při vjezdu do osady se nachází objekt čp. 49 (A07), jehož architektura odkazuje na
významnější funkci tohoto domu.
Nejvýraznějším charakteristickým prvkem sídla je panoramatický pohled na zámecký areál
s hospodářským zázemím (A10, A11, A12) a objektem lihovaru s výškovou dominantou komínu
(odkaz na průmyslovou funkci objektu) (U29). Na pozadí zalesněného kopce, zámeckého parku, se
tento soubor otevírá do volné nivy kolem potoka ve směru k rybníku Ovčín. Hmota souboru graduje
vzhůru směrem k zámku. Bohužel je toto panorama a významná pohledová hrana poškozena,
do volného prostoru jsou umístěny 2 bytové domy a nedostavěná přízemní hala. Hodnotný je také
pohled na areál z protější strany Zádvorského rybníka, břehy jsou lemovány vzrostlými listnatými
stromy. Na jeho hrázi se nachází kaplička, která je kulturní památkou, stejně jako zámecký areál.
128|170
Kulturní památkou je také kaple Panny Marie, na sever od Čekanic, spolu se studánkou a bukem
Velenovského vytváří ideální prostor k odpočinku. Poblíž nalezneme Rošice, bývalý dvůr Čekanického
panství.
Původním zemědělským areálem v krajině je také usedlost a architektonicky zajímavá hospodářská
budova (A09) při rybníku Ovčín. Soubor je vnímán jako solitér v krajině (U10).
Historicky významným prvkem je Husův pomník naproti vstupu do zámeckého parku, tzv. Husův
kámen odhalený r. 1901.
E.8.2.7
Hněvkov u Mačkova
Centrem osady je náves (kaple Panny Marie se zvoničkou, autobusová zastávka) v původní historické
stopě. V té se udržel i celek, rozvoj byl uměřený, především v rámci již vymezeného zastavěného
území (dostavby souborů, přestavby dřevěných staveb na zděné objekty) (U05). Selská stavení
s velkými stodolami utvářejí typický obraz sídla i z extravilánu. Struktura sídla je narušena až stavbou
na p.p.č. 106. Jedná se o objekt nevhodného měřítka, necitlivý vůči původní struktuře (usazením na
pozemku, tvarem a proporcemi), narušující harmonicky působící celek sídla, který vzniká díky
obdobné vzájemně se doplňující skladbě hmot, tradičních střech a členění hospodářských částí (dvůr,
zahrada, sad, pastvina, louka, pole…). Výrazným prvkem jsou zde stodoly, které jsou vyobrazeny již na
stabilním katastru. Dotvářejí příznivý obraz sídla a neměly by být demolovány.
Nejvýraznějším objektem je dvoupodlažní „stará hospoda“ čp. 19 (A05) s vysokou valbovou střechou
při návsi a silnici I. třídy. Bohužel průhled na ní je poškozen nešťastnou rekonstrukcí objektu čp. 18.
Jednotlivé objekty lidové architektury jsou zde jinak dobře zachovány. Mezi nejhodnotnější patří čp. 8
se zdobeným štítem ve stylu lidového baroka zapsaný jako nemovitá kulturní památka, dále stavení
kolem návsi a další objekty, většinou patrné na stabilním katastru, se zdobenými štíty a bránami
vjezdů.
Vhodně je voleno místo pro rekreační soubor, a to při výjezdu na Sedlici, oddělené od silnice I. třídy
pásem zeleně.
Zajímavým prvkem dotvářejícím atmosféru jsou specifické zídky kamenné, keramické a štukové. Při
výjezdech ze sídla na Blatnou a Mačkov se nachází vždy po jednom podstavci pro chybějící křížky,
pozůstatky drobné sakrální architektury.
Za zmínku také stojí významné pohledy, zvláště panoramatický pohled na Blatnou při výjezdu ve
směru na Mačkov, tento výhled by neměl být znehodnocen.
E.8.3
Chránit a rozvíjet urbanisticko-architektonické hodnoty. MPZ a NKP jsou chráněny ze zákona
č. 20/1987 Sb., O státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Další hodnoty v návrhu ÚP
respektovat a určit míru a formu jejich ochrany.
Rozvojové plochy vymezovat v návaznosti na zastavěná území a kompozici sídelních struktur.
Respektovat vizuální propojení s dominantami v území, průhledy na architektonicky cenné, další
hodnotné objekty a významné krajinné prvky. Při vymezování rozvojových ploch zohledňovat a
zhodnocovat morfologii terénu a pohledové hrany sídel z extravilánu.
Podporovat a chránit především 2 charakteristické panoramatické pohledy:
veduty vodního zámku Blatná na pozadí zámeckého parku včetně zhodnocení potenciálu prostoru
kolem sádek a ul. Pivovarské - např. formou zadání regulačního plánu celé lokality pohledu na areál
zámku a lihovaru v Čekanicích.
Chránit výhledy a průhledy z Blatné na kostel svatého Jana Křtitele v Paštikách – významnou
architektonickou dominantu v krajině.
129|170
Podporovat pěší propustnost sídel a zpřístupnění břehů vodních ploch v sídlech i v krajině za účelem
zhodnocení jejich rekreačního potenciálu.
Prověřit možnosti zmírnění vlivu architektonicky nevhodných objektů na hodnotné lokality.
Prověřit možnosti dalšího rozvoje center sídel umísťováním vhodné občanské vybavenosti.
130|170
E.9
Demografický a sociálně ekonomický potenciál města
E.9.1
Širší vztahy
E.9.1.1
Význam města v osídlení
Administrativně správní význam města a sídelní struktura zázemí
Blatná je obcí s rozšířenou působností výkonu státní správy celkem pro 26 obcí ve svém obvodu,
který čítá necelých 14 tis. obyvatel. Rozloha území je 279 km2. Jedná se o malý územní obvod
v porovnání s většinou ORP Jihočeského kraje. Z hlediska počtu obyvatel je v kraji druhým nejmenším
obvodem z celkového počtu 17 ORP a třetím nejmenším obvodem z hlediska rozlohy. Proto již není
dále členěn na spádové obvody POÚ, přestože kromě Blatné má od r. 2006 statut města ještě i
Sedlice s 1300 obyvateli.
Městské obyvatelstvo tvořilo k 31.12.2012 počtem 8008 osob 58% z celkového počtu obyvatel
obvodu, z toho výrazná převaha žila v samotné Blatné (83%). K větším obcím s 1017 obyvateli patří i
Bělčice.
Celková skladba osídlení a hustoty zalidnění přesto dokládají venkovský charakter osídlení obvodu
ORP. Největší skupinu tvoří velmi malé obce do 199 obyvatel (57%), druhé nejvyšší zastoupení (30%)
mají sídla v kategorii 200-499 obyvatel.
Skladba osídlení 2012
Počet obcí
Velikostní skupina obcí abs.
%
0-199 obyv.
14
53,8
200-499 obyv.
8
30,8
500-999 obyv.
1
3,8
1000 a více obyv.
3
11,5
Celkem
26
100,0
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ a vlastní výpočty
Počet obyvatel
abs.
1614
2401
733
9125
13873
Hustota osídlení je nízká, pouze 49 obyvatel/km2. Také rozdrobenost osídlení je relativně vysoká,
v rámci celého Jihočeského kraje i okresu Strakonice není ale nikterak výjimečná. Obce jsou tvořeny
celkem 66 částmi, které leží na 55 katastrálních územích. Průměrný počet obyvatel na jednu část
obce (sídlo) je 208 obyvatel.
Okres
Obyvatel
Počet Průměrný Průměrná
Počet
stvo
částí počet částí velikost
obcí
celkem
obcí obce
částí
Strakonice 69 786
112
263
2,3
v tom ORP
Blatná
13 733
26
66
2,5
Strakonice 44 325
69
153
2,2
Vodňany
11 728
17
44
2,6
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ a vlastní výpočty
Hustota
Počet
Výměra osídlení
katastrální
v ha
(obyvatelstvo
ch území
/km2)
265,3
239
103
186
67,6
208,1
289,7
266,5
55
148
36
27 857
57 408
17 920
49,3
77,2
65,4
O venkovském charakteru zázemí města svědčí i skladba pozemků. Největší podíl tvoří zemědělská
půda (60,6%), dalších 25% tvoří lesní půda. Zastavěné plochy se podílejí pouze 1,3% na celkovém
131|170
rozsahu ploch ORP Blatná. Pokud z této bilance vyjmeme město Blatná s nejvyšším rozsahem
zastavěných ploch, potom je podíl zemědělské půdy vyšší, ale pouze o 1%.
E.9.1.2
Pracovní význam města
Blatná byla v rámci regionalizace ČR 2001 zařazena mezi nejmenší pracovní centra, které definuje
rozmezí 1000-10000 obsazených pracovních míst. V rámci kraje je ale Blatná významným
mikroregionálním centrem, jehož pracovní spád přesahuje hranici kraje.
V rámci okresu je dnes počtem 3772 obsazených míst druhým největším pracovním centrem po
Strakonicích a její význam není zanedbatelný ani v rámci Jihočeského kraje, kde zaujímá 11. místo
z celkového počtu 53 měst. Pracovní význam Blatné je spojen především s nabídkou pracovních míst
v průmyslových aktivitách.
V přepočtu obsazených pracovních míst na počet zaměstnaných obyvatel města, kdy na 1000 osob
připadá 1247 míst zaujímá dokonce 2.místo v kraji (po Českých Budějovicích). Město proto patří mezi
dojížďková pracovní centra, kde na 100 osob vyjíždějících za prací připadá 292 osob, které do Blatné
za prací dojíždějí. Za prací vyjíždí pouze 390 osob, z toho 285 denně a do města dojíždí 1138 osob.
E.9.1.3
Dojížďka za prací
Dostředivý pracovní spád je evidován ve sčítání 2011 celkem z 34 obcí a překračuje nejen hranice
mikroregionu a okresu, ale ve zvýšeném rozsahu je realizována především mimokrajská dojížďka.
Z okresu Strakonice se rekrutuje 58% dojíždějících. Mimookresní pracovní dojížďka v rámci kraje tvoří
pouze 11% z celkového rozsahu, zato mimokrajská se podílí 31%. Zdrojem mimokrajské dojížďky jsou
(vzhledem k poloze města) jednak obce Plzeňského kraje, a to z okresu Plzeň –jih a Klatovy, ale také
ze Středočeského kraje, z okresu Příbram.
V absolutních hodnotách dojíždí nejvíce osob z Březnice na Příbramsku, z obcí Bělčice a Sedlice
začleněných do ORP Blatná a z okresního města Strakonic. Pracovní spjatost (význam města pro
obyvatele z obcí pracovního spádu) je ale nutno sledovat v přepočtených hodnotách na obyvatele.
Zde jsou potom patrné silné pracovní vazby obcí v zázemí Blatné, které vedly k vymezení spádového
obvodu ORP. Nejtěsnější vazby mají obce Hajany, Chobot a Škvořetice, silné vazby pak ještě Buzice,
Uzenice, Chlum, Kadov, Kocelovice, Bezdědovice a Lažánky, tedy malé obce s omezenou možností
pracovního uplatnění v místě bydliště. Z větších obcí obvodu jsou významnější pracovní vazby na
Blatnou evidovány pouze v obci Bělčice.
132|170
Dojížďka za prací do Blatné z obcí v ORP Blatná 2011
Obec vyjížďky:
Bělčice
Bezdědovice
Buzice
Hajany
Chlum
Chobot
Kadov
Kocelovice
Lažánky
Lnáře
Mačkov
Myštice
Předmíř
Sedlice
Škvořetice
Uzeničky
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ
Počet
dojíždějících
Počet obyvatel
Podíl dojíždějících na
obyvatelstvu
72
32
17
20
20
9
35
16
9
44
24
20
19
72
39
13
1017
340
162
117
196
56
361
162
97
733
293
266
336
1299
321
127
7,1
9,4
10,5
17,1
10,2
16,1
9,7
9,9
9,3
6,0
8,2
7,5
5,7
5,5
12,1
10,2
Pracovní vazby na Blatnou jsou z ostatních částí okresu velmi slabé, stejně tak jako ze sousedních
okresů. Zde se již uplatňuje síla pracovních větších center, jakými jsou Strakonice a zejména Písek.
Dojížďka z jiných částí okresu a kraje
Okres
Obec vyjížďky:
Strakonice
Tchořovice
Strakonice
Záboří
Strakonice
Radomyšl
Strakonice
Strakonice
Písek
Písek
Písek
Mirovice
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ
Počet
dojíždějících
Počet obyvatel
obyvatelstvu
14
14
23
70
41
26
240
304
1253
22961
29769
1557
5,8
4,6
1,8
0,3
0,1
1,7
Z mimokrajských zdrojů dojížďky vykazuje těsnou pracovní vazbu na Blatnou pouze obec Koupě
z okresu Plzeň-jih a Hudčice na Příbramsku.
133|170
Mimokrajská dojížďka
Okres
Obec vyjížďky:
Počet
dojíždějících
Počet obyvatel
obyvatelstvu
Plzeň Jih
Plzeň Jih
Plzeň Jih
Plzeň Jih
Plzeň Jih
Příbram
Příbram
Příbram
Klatovy
Klatovy
Klatovy
Koupě
Hradiště
Kasejovice
Mladý Smolivec
Nepomuk
Hudčice
Hvožďany
Březnice
Svéradice
Chanovice
Horažďovice
13
12
40
15
18
24
33
77
13
5
15
137
220
1281
717
3804
253
813
3564
333
743
5562
9,5
5,5
3,1
2,1
0,5
9,5
4,1
2,2
3,9
0,7
0,3
Dojíždějící pracovníci směřují především do průmyslových aktivit (z 65%), na druhém místě (z 31%) do
třetího sektoru (obchod a služby, vč dopravy). Zejména využívají možnosti pracovního uplatnění ve
službách, významnou oblastí je doprava ale i vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, stavebnictví se
na celkové skladbě pracovní dojížďky podílí okrajově (1%), stejně tak jako primérní aktivity
v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství.
Struktura pracovního pohybu podle odvětví
Zemědělství, lesnictví, rybářství
Průmysl
Stavebnictví
Velkoobchod a maloobchod; opravy
motorových vozidel
Doprava a skladování
Vzdělávání
Zdravotní a sociální péče
Ostatní služby
Celkem
Zdroj: ČSÚ, SLBD 2011
E.9.1.4
Počet dojíždějících
%
Počet vyjíždějící
%
33
738
11
2,9
64,9
1
28
99
18
7,3
25,8
4,7
62
51
55
36
152
1138
5,4
4,5
4,8
3,2
13,4
100
27
33
20
59
100
384
7,0
8,6
5,2
15,4
26,0
100,0
Vyjížďka za prací
Opačný odstředivý pracovní pohyb (vyjížďka za prací) je celkově velmi slabý, vzhledem k nabídce
pracovních míst v obci. Z celkového počtu 384 osob vyjíždějících za prací cílí necelá polovina do
okresních obcí (47%), zejména pak do Strakonic (20%) a do Lnář (8,6%).
Z měst a obcí v sousedních okresech je cílem vyjíždějících především Písek, a to u 12% vyjíždějících.
Celkově je objem a podíl mimookresní vyjížďky v rámci kraje (17%) nižší než vyjížďky do jiných krajů
(30,4%) .
134|170
Z mimokrajských cílů má největší přitažlivost Praha (13% z celkového počtu vyjíždějících). Významně
méně, a to 4% pracovníků, vyjíždí do Plzně. Příbram má (jako prostor pracovního uplatnění) již zcela
okrajový význam, a to pro necelé 1% vyjíždějících.
Z hlediska odvětvové skladby pracovní vyjížďky je v jiných městech a obcích využívána především
možnost uplatnění ve službách (z 55,2%). V rámci třetího sektoru je významnou vyjížďka do zařízení
zdravotní a sociální péče, a to zejména do obcí ORP – Mačkova a Lnář, kde je významným
zaměstnavatelem psychiatrická léčebna.
Průmyslové aktivity jsou cílem u 25% vyjíždějících, kteří směřují zejména do Strakonic a Písku.
Určitá malá část obyvatel Blatné (celkem 28 osob) vyjíždí í za prací v zemědělství, lesnictví a vodním
hospodářství, a to do okolních obcí. Z celkového počtu zaměstnaných v prvovýrobě je to 24%.
Cíle vyjížďky za prací celkem a podle odvětví ekonomické činnosti
z toho odvětví ekonomické činnosti
Blatná - obec vyjížďky za
prací
Vyjíždějící
do
zemědělst
zaměstná
ví,
ní
lesnictví,
celkem
rybářství
průmy
sl
stavebnict
ví
velkoobcho
d
a
maloobcho Doprava,
vzdělává
d;
skladová
ní
opravy
ní
motorovýc
h
vozidel
zdravo
tní
a
sociální
péče
Vyjíždí celkem
384
28
99
18
27
33
20
59
vyjíždí v rámci okresu
vyjíždí do jiných okresů
kraje
182
21
40
5
11
15
9
43
64
3
23
6
6
5
4
5
vyjíždí do jiných krajů
117
4
29
6
10
11
7
9
vyjíždí mimo ČR
21
0
7
1
0
2
0
2
Strakonice
78
1
24
4
3
10
2
6
Praha
52
-
6
2
8
2
1
5
Písek
45
-
22
4
2
2
2
5
Lnáře
33
10
-
-
3
-
-
16
Mačkov
19
-
-
-
-
-
-
19
Sedlice
15
3
5
-
2
3
-
-
Plzeň
15
1
2
1
-
2
1
2
Březnice
13
-
4
1
1
2
2
-
Bělčice
8
1
-
1
1
-
4
-
České Budějovice
7
-
-
1
1
1
1
-
Příbram
3
-
1
-
-
1
-
1
Cíle vyjížďky za prací z obce
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011
135|170
E.9.1.5
Obslužný význam
Pro hodnocení obslužného významu Blatné lze ze statistických údajů využít pouze data o pohybu
žáků, učňů a studentů (dojížďce a vyjížďce do škol). Ve sčítání 2011 je evidována dojížďka do Blatné
v rozsahu 411 žáků, učňů a studentů. Spádový okruh tvoří celkem 34 obcí, z toho převaha obcí je
z ORP Blatná a okresu Strakonice. Významný podíl (27% z celkového rozsahu dojížďky do škol a
učilišť) tvoří i mimokrajská dojížďka.
Dojížďka do základních škol v Blatné byla v roce 2011 evidována v rozsahu 94 žáků. Převážně jsou
dojíždějící žáci z obcí, které nemají základní školu. Celkově se spád týká 18 obcí. Nejvyšší počet žáků
dojíždí z Bezdědovic, Hajan a Buzice.
Spád žáků do základních škol tvoří pouze 23% z celkového počtu dojíždějících, zbývajících 77% je
dojížďka do středních škol a učňovských zařízení, včetně zařízení internátního typu a dojíždějících
studentů dálkového studia. To lze odvodit od velkého rozdílu mezi dojížďkou do škol a učilišť celkem
(308 žáků a studentů) a denní dojížďkou (143 osob). V Blatné jsou dvě střední školy (střední odborná
škola s kapacitou 420 žáků a střední odborné učiliště pro 330 žáků), které využívají žáci a studenti
nejen z ORP Blatná, ale z dalších obcí okresu a kraje.
Žáci, studenti a učni dojíždějící do škol
Zdroje dojížďky do Blatné
Celkem
dojíždí v rámci okresu
dojíždí z jiných okresů kraje
dojíždí z jiných krajů
Obec vyjížďky:
Strakonice
Březnice
Sedlice
Bělčice
Písek
Lnáře
Kasejovice
Škvořetice
Bezdědovice
Kadov
Hvožďany
Mačkov
Mirovice
Hajany
Radomyšl
Myštice
Hudčice
Buzice
Chlum
Nepomuk
Kocelovice
celkem
z toho
ve věku 6-14 let
dojíždí denně
411
227
70
114
94
89
2
3
298
199
37
62
36
6
11
7
24
14
14
7
13
6
7
14
6
11
8
7
2
9
6
6
7
4
2
8
1
4
11
3
7
9
6
9
4
7
31
4
11
7
24
14
12
7
13
6
3
14
2
10
8
6
2
9
5
6
7
136|170
Žáci, studenti a učni dojíždějící do škol
Zdroje dojížďky do Blatné
Horažďovice
Tchořovice
Předmíř
Mladý Smolivec
Svéradice
Uzeničky
Záboří
Koupě
Hradiště
Doubravice
Chobot
Chanovice
Lažánky
E.9.1.6
celkem
8
8
2
4
5
4
2
1
3
2
5
1
z toho
ve věku 6-14 let
dojíždí denně
6
2
3
1
1
-
4
8
2
4
5
3
2
1
3
2
2
1
Vyjížďka žáků
Vyjížďka žáků z Blatné do škol a učilišť byla v roce 2011 realizována v rozsahu 322 osob, z toho se
okrajově týká vyjížďky dětí do 14 let. Proto jsou frekventovaným cílem především velká města se
soustředěnou nabídkou středních i vysokých škol. Nejvyšší podíl dojíždí do mimokrajských cílů (45%),
a to nejvíce do Prahy (19%), Písku (17%) a Plzně (16%). V rámci kraje jsou frekventovaným cílem
České Budějovice (15%), méně častým (u 12%) město Strakonice.
137|170
Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol
322
58
116
146
2
z toho
ve věku 6 - 14 let
14
9
3
2
-
vyjíždí denně
143
51
64
27
1
40
62
55
51
47
2
9
4
12
4
3
3
-
40
12
49
7
14
2
5
4
5
Cíle vyjížďky z Blatné
celkem
Blatná
vyjíždí v rámci okresu
vyjíždí do jiných okresů kraje
vyjíždí do jiných krajů
vyjíždí mimo ČR
Obec dojížďky:
Strakonice
Praha
Písek
Plzeň
České Budějovice
Lnáře
Mačkov
Březnice
Sedlice
Příbram
Bělčice
Volyně
E.9.2
Město Blatná
Tato kapitola zahrnuje především analýzu statistických dat za obyvatelstvo, domovní a bytový fond a
ekonomickou základnu. Převaha statistických údajů je dostupná pouze za obec jako celek, některé
údaje lze sledovat i na úrovni částí obce a základních sídelních jednotek. Proto se podrobnost
tabulkové prezentace odlišuje.
E.9.2.1
Sídelní struktura
Město leží na 8 katastrálních územích a je tvořeno celkem 9 částmi a 21 základními sídelními
jednotkami. Podrobnější členění na zsj se týká především jádrové části obce – Blatné, která je složena
z 13 zsj. Z ostatních částí je na 2 zsj členěn pouze Drahenický Málkov. V roce 2001 byla obec
rozdělena pouze na 19 sídelních jednotek. Novými sídelními jednotkami jsou v části Blatná zsj U
Sídliště – Malý vrch se 455 obyvateli a V Jezírkách s 54 obyvateli.
Nejlidnatějším prostorem je jádrová část obce Blatná s 6217 obyvateli v roce 2011, ostatní části jsou
velmi malé a nedosahují ani 100 obyvatel s výjimkou části Skaličany, kde žije 126 osob. Celkově žije
ve venkovském zázemí Blatné pouze 488 osob, tj. 7,3% obyvatel obce.
Obyvatelstvo jádrové části se koncentruje především v zsj Blatná –střed, Na Sídlišti a v zsj U Tesly.
Okrajově obydlenými částmi jsou Sádlov a Na rybníkách, zcela neobydlenou zsj je Na Písecké –jih. (viz
tab. Základní charakteristiky sídelní struktury).
138|170
E.9.2.2
Demografické charakteristiky obyvatel
E.9.2.2.1
Vývoj početních stavů
Vývoj početních stavů obyvatel vykazuje v jednotlivých desetiletích značné výkyvy. Zatímco v letech
1980-1991 se počet obyvatel zvýšil o 736 obyvatel, v letech 1991-2001 byl vývoj regresivní (-300
obyvatel). V posledním desetiletí lze naopak hovořit o stabilizovaném vývoji. Základní trend vývoje a
celkové přírůstky a úbytky ovlivňuje vzhledem k rozložení obyvatel především jádrová městská část.
Venkovský prostor naopak charakterizuje dlouhodobě regresivní vývoj, pouze v posledním desetiletí
došlo k stabilizaci početních stavů, resp. k mírným přírůstkům. Většina přičleněných částí měla až do
r. 2001 vývoj regresivní. V posledním desetiletí se situace v některých částech zlepšila a mírné nárůsty
jsou evidovány u částí Čekanice, Hněvkov, Milčice a Skaličany. Silně regresivní vývoj naopak
zaznamenala část Řečice.
Vývoj početních stavů obyvatel Blatné 1980-2011
Obyvatelstvo
1980
1991
Blatná
celkem
6208
6944
v tom
Blatná město 5423
6259
Venkovský
prostor
785
685
v tom části
Blatenka
46
41
Čekanice
195
223
Drahenický
Málkov
133
97
Hněvkov
109
81
Jindřichovice 36
24
Milčice
64
28
Řečice
88
88
Skaličany
114
103
Zdroj:ČSÚ, Historický lexikon obcí
E.9.2.2.2
Index vývoje počtu obyvatel
2001
2011
1991/1980
2001/1991
2011/2001
6 644
6 705
111,9
95,7
100,9
6 167
6 217
115,4
98,5
100,8
477
488
87,3
69,6
102,3
36
72
40
77
89,1
114,4
87,8
32,3
111,1
106,9
84
63
12
22
88
100
78
79
9
30
49
126
72,9
74,3
66,7
43,8
100
90,4
86,6
77,8
50
78,6
100
97,1
92,9
125,4
75
136,4
55,7
126
Pohyb přirozenou měnou a migrací
Vývoj početních stavů obce ovlivňují dlouhodobě především migrační procesy (stěhování), v menší
míře vývoj přirozenou měnou (vztah mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých).
Progresivní vývoj obce byl tedy v osmdesátých letech spojen především s imigrací nových obyvatel do
města. Migrační saldo bylo +749 osob a saldo přirozené měny +107 osob.
V dalším desetiletí 1991-2001 bylo již saldo migrace záporné (-263 osob), a do záporných hodnot se
dostalo i saldo přirozené měny (-5 osob). Počet obyvatel se celkově snížil o - 268 osob.
V posledním sledovaném období 2001-2012 (kdy došlo k mírným přírůstkům početních stavů
celkem), došlo sice k zvýšení záporného salda přirozené měny na -85 osob, ale naopak počet
přistěhovaných převýšil počet vystěhovaných o +143 osob. Celkové přírůstky jsou bilancovány na +
58 osob.
139|170
Pohyb přirozenou měnou a migrací v Blatné (období 2001-2012)
Stav
1.1.
Rok
Narození Zemřelí
Přistěh Vystěh Přírůstek
ovalí
ovalí
přirozený
2001
6 624
72
55
113
88
2002
6 666
55
75
176
94
2003
6 728
59
85
134
101
2004
6 735
65
96
117
131
2005
6 690
53
69
132
139
2006
6 667
70
71
144
114
2007
6 696
60
69
154
148
2008
6 693
84
72
216
166
2009
6 755
58
52
176
150
2010
6 787
64
72
137
229
2011
6 714
65
57
108
84
2012
6 746
65
82
133
153
Celkem
770
855
1 740
1 597
Zdroj : ČSÚ Databáze demografických údajů za obce ČR
E.9.2.2.3
17
-20
-26
-31
-16
-1
-9
12
6
-8
8
-17
-85
Přírůstek Přírůstek Stav
migrační celkový 31.12.
25
82
33
-14
-7
30
6
50
26
-92
24
-20
143
42
62
7
-45
-23
29
-3
62
32
-100
32
-37
58
6 666
6 728
6 735
6 690
6 667
6 696
6 693
6 755
6 787
6 687
6 746
6 709
Skladba podle pohlaví
Blatná má jako většina měst a obcí v okrese Strakonice mírně nevyváženou demografickou skladbu.
To se odráží i ve zvýšeném podílu žen (51,4%) na populaci jako celku. Nejedná se ale ještě o
porušenou rovnováhu mezi pohlavími v obci jako celku, pouze v některých částech. Konkrétně se
jedná o Milčice s 63% zastoupením žen a Hněvkov s 56% podílem žen, kde se právě ve zvýšené míře
koncentruje staré obyvatelstvo. Skutečnost, že zastoupení ženské složky koreluje se stářím obyvatel
dokladuje následující graf.
Zastoupení věkových skupin podle pohlaví - Blatná 2011
80 a více let
70 - 79
65 - 69
60 - 64
50 - 59
ženy
40 - 49
muži
30 - 39
20 - 29
15 - 19
0 - 14
0
100
200
300
400
500
600
140|170
E.9.2.3
Stáří obyvatel a věková skladba
Věková skladba obce není z hlediska potřebné demografické vitality příznivá. Dětská složka je v roce
2012 již zastoupena pouze 13,7%, zatímco nejstarší složka obyvatel post produktivního věku (65 a
více let) přesahuje 19%. Vysoké zastoupení (67%) má v Blatné stále ještě složka produktivního věku.
Problém posledních let je zejména trvalý trend mírné snižování dětské složky a výraznější růst
nejstarší složky populace. Ten vede i v posledních třech letech k poklesu rozsahu složky obyvatel
produktivního věku, která tvoří základ práceschopného obyvatelstva a tento trend bude pokračovat.
E.9.2.3.1
Věková skladba podle základních věkových skupin
2003
2011
2012
6 735 6 690 6 667 6 696 6 693 6 755 6 787 6 687 6 746
6 709
0 - 14 let
1 038 1 008 941
949
940
923
922
931
936
15 - 64 let
4 736 4 700 4 736 4 748 4 728 4 757 4 727 4 579 4 569
65 a více let
961
982
990
999
1 025 1 075 1 138 1 177 1 241
Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze
923
4 493
1 293
Stav obyvatel k
31.12.
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
v tom
Vývoj počtu obyvatel v základních věkových skupinách
5 000
4 500
4 000
3 500
3 000
0 - 14 let
2 500
15 - 64 let
2 000
65 a více let
1 500
1 000
500
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Ve skladbě obyvatel produktivního věku má sice nejsilnější zastoupení (15%) složka dnešních
třicátníků (30-39 let), ale mladší věkové supiny produktivního věku jsou již méně četné, zejména
skupina 15-19 let. To povede v následujících 10 letech k snížení počtu živě narozených dětí.
Naopak druhé nejvyšší zastoupení (14,3%) mají padesátníci (50-59 let), kteří spolu s kategorií těsně
předdůchodového věku (60-64 let) vytváří četnou skupinu 1442 osob staršího produktivního věku,
141|170
které postupným odchodem do důchodu sníží v následujících 10-15 letech výrazně rozsah
práceschopné populace v Blatné.
Zastoupení obyvatel podle věkový skupin
Obyvatelstvo celkem
0 - 14
15 - 19
20 - 29
30 - 39
40 - 49
z toho ve věku
50 - 59
60 - 64
65 - 69
70 - 79
80 a více let
Počet obyvatel
%
6 705
915
387
883
998
856
957
485
432
509
100,0
13,6
5,8
13,2
14,9
12,8
14,3
7,2
6,4
7,6
272
4,1
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011
Obec Blatná má vysoké průměrné stáří obyvatel (42,4 let k 31.12.2012). Průměrný věk obyvatel obce
se každoročně zvyšuje a souběžně se zhoršuje i tzv. index stáří obyvatel (počet obyvatel 65 a více let
na 100 dětí do 14 let).
E.9.2.3.2
Vývoj hodnot Indexu stáří a průměrného věku
Územní celek
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Index stáří ( počet osob 65 a více let na 100 dětí do 14 let)
SO ORP Blatná
Blatná
105,3
106,6
111,1 112,3 114,4 119,9 123,5 126,4 129,8 136,0
92,6
97,4
105,2 105,3 109,0 116,5 123,4 126,4 132,6 140,1
Průměrný věk
Blatná
39,7
40,0
40,5 40,7 40,9 41,1 41,5 41,7 42,0 42,4
Zdroj: ČSÚ,Veřejná databáze a vlastní výpočty
Index stáří je zjednodušeným indikátorem předpokládaného vývoje přirozenou měnou. K tomu, aby
byl vývoj přirozenou měnou vyrovnaný v dalších 10 letech nebo docházelo k mírným přírůstkům
počtu obyvatel, měla by dětská složka převyšovat složku seniorů minimálně o 20%, tedy I. stáří by
neměl být vyšší než 80,0 (tj. na 100 dětí by mělo připadat maximálně na 80 osob ve věku 65 a více
let).
Situace v obci Blatná je zcela opačná. V současnosti (k 31.12.2012) má obec Index stáří 140, tj. na 100
dětí připadá 140 seniorů. Výhledově se tedy obec nevyhne dalšímu stárnutí obyvatel, které povede
k úbytkům početních stavů přirozenou měnou. Pokud ovšem nebude obyvatelstvo posilováno
imigrací mladých rodin s dětmi.
S radikálním zvýšením natality u stávajícího obyvatelstva nelze počítat. (Podrobněji viz Demografická
prognóza). To platí za obec jako celek a zejména pro jádrový městský prostor. V rámci města je
výjimkou pouze lidnatá část Blatná - střed, s určitým předpokladem stabilního vývoje přirozenou
měnou. Index stáří je zde 82,1 a dětská složka je zastoupena 16%, zatímco nejstarší složka pouze
13%.
142|170
Venkovský prostor měl v roce 2011 jako celek o něco příznivější parametry věkové skladby, nicméně i
zde je více než pravděpodobný regresivní vývoj početních stavů přirozenou měnou. Situace
v jednotlivých částech venkovského prostoru je ale diferencovaná. Příznivé předpoklady pro růst
přirozenou měnou mají Skaličany a Řečice. Relativně vyváženou demografickou skladbu má i část
Hněvkov. Ostatní části mají parametry věkové skladby již velmi problematické. Výrazně sníženou
demografickou vitalitu mají zejména Jindřichovice ale také Blatenka, Milčice a Drahenický Málkov.
E.9.2.3.3
Věková skladba obyvatel a Index stáří podle územních jednotek 2011
Obyvatelstvo
%
6 705
3 445
51,4
915
13,6
4577
68,3
1 213 18,1
132,6
6 217
3 194
51,4
840
13,5
4254
68,4
1 123 18,1
133,7
251
51,4
75
15,4
323
66,2
90
18,4
120,0
10,0
18,2
9,0
16,5
11,1
10,0
12,2
21,4
26
40
55
54
4
20
39
85
65,0
51,9
70,5
68,4
44,4
66,7
79,6
67,5
10
23
16
12
4
7
4
14
25,0
29,9
20,5
15,2
44,4
23,3
8,2
11,1
250,0
164,3
228,6
92,3
400,0
233,3
66,7
51,9
15,9
10,8
13,1
14,5
14,0
0,0
10,4
0,0
13,8
12,9
12,3
9,3
1120
409
955
288
253
12
85
7
21
750
315
39
71,0
65,0
63,5
67,3
69,7
100,0
63,4
100,0
72,4
73,1
69,2
72,2
206
152
351
78
59
0
35
0
4
144
84
10
13,1
24,2
23,4
18,2
16,3
0,0
26,1
0,0
13,8
14,0
18,5
18,5
82,1
223,5
178,2
125,8
115,7
0,0
250,0
0,0
100,0
109,1
150,0
200,0
%
15-64 let
ve věku 65 a více
let
%
ve věku 0-14 let
Podíl žen na
celkovém počtu
obyvatel
Ženy
Blatná obec
Celkem
Obec, část obce
(díl),
základní sídelní
jednotka (díl)
Počet osob 65+ na
100 dětí do 14 let
Index
stáří
z toho
v tom
Blatná město
Venkovský prostor 488
v tom části
Blatenka
40
18
45,0 4
Čekanice
77
38
49,4 14
Drahenický Málkov 78
42
53,8 7
Hněvkov
79
44
55,7 13
Jindřichovice
9
4
44,4 1
Milčice
30
19
63,3 3
Řečice
49
22
44,9 6
Skaličany
126
64
50,8 27
Základní sídelní jednotky (bez Drahenického Málkova)
Blatná-střed
1 577 823
52,2 251
U nádraží
629
311
49,4 68
Na Sídlišti
1 503 807
53,7 197
Na Topiči
428
210
49,1 62
Na Písecké
363
175
48,2 51
Sádlov
12
6
50,0 0
Pod Škalí
134
64
47,8 14
Na rybníkách
7
3
42,9 0
Zámek
29
16
55,2 4
U Tesly
1 026 510
49,7 132
U Sídliště-Malý vrch 455
241
53,0 56
V Jezírkách
54
28
51,9 5
Zdroj: Statistický lexikon okres Strakonice 2012
143|170
E.9.2.4
Sociálně ekonomické charakteristiky
E.9.2.4.1
Vzdělanost obyvatel
Blatnou charakterizuje příznivá vzdělanostní skladba v porovnání s vyššími územně správními
jednotkami (ORP, okres). V porovnání s okresním městem je kvalifikační potenciál Blatné naopak
mírně snížený. Vývoj v posledních desetiletích charakterizuje růst podílu středoškolsky a
vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, což je ovšem typické pro vývoj u celé populace ČR.
V mezidobí mezi posledními sčítáními se v Blatné zvýšilo zastoupení osob se středním a vyšším
vzděláním celkem o 3,6%. Úplné střední vzdělání s maturitou, vč. nástavbového studia a vyššího
odborného vzdělání má dnes v Blatné 34,2% obyvatel z věkové skupiny 15 a více let, zatímco v roce
2001 to bylo 32,4%. Vysokoškolské vzdělání má dnes již 9,4% zatímco v roce 2001 to bylo 7,7%.
Vedle pozitivních dopadů má růst vzdělanosti obyvatel i negativní dopady na pokles rozsahu pracovní
síly pro kvalifikované dělnické a řemeslné profese, které začínají být všeobecně nedostatkové.
Příznivým jevem je naopak pokles zcela nekvalifikované skupiny s pouze základním vzděláním včetně
neukončeného. K tomu dochází kontinuálně již několik desetiletí, tempem, které je odvislé od vývoje
přirozenou měnou, resp. úmrtnosti nejstarších generací, na které se především vázalo. V Blatné tato
složka poklesla během 10 let o 3% a to z 22% v roce 2001 na 19% v roce 2011.
Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného
vzdělání 2011
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let
bez vzdělání
základní včetně neukončeného
střední vč. vyučení (bez maturity)
úplné střední (s maturitou)
nástavbové studium
vyšší odborné vzdělání
z toho podle
stupně vzdělání vysokoškolské
E.9.2.4.2
Blatná
Celkem
5790 100,0
17
0,3
1094 18,9
1986 34,3
1742 30,1
166
2,9
75
1,3
543
9,4
Strakonice
muži Ženy Celkem
2 760 3 030 100
6
11
0,3
372
722
15,4
1162 824
32,2
779
963
31,0
72
94
3,1
24
51
1,4
248
295
11,8
Ekonomická aktivita a zaměstnanost
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (osoby zaměstnané i osoby hledající práci) tvořilo v roce 2011
celkem 49,3% z obyvatelstva. Oproti roku 2001 došlo k poklesu v zastoupení této složky o -3,3% a
v absolutních hodnotách o -194 osob. Přitom počet osob produktivního věku (které tvoří základ
skupiny ekonomicky aktivních) vzrostl o +279 osob. Na poklesu ekonomické aktivity obyvatel se
podílejí zejména faktory jako jsou předčasné odchody do důchodu, ale zejména vznik skupiny osob
s nezjištěnou ekonomickou aktivitou.
Zaměstnané osoby byly ve sčítání 2011 evidovány v počtu 3074 osob a nezaměstnané osoby v počtu
229 osob. Podíl zaměstnaných osob na obyvatelstvu celkem se od r. 2001 snížil z 49,6% na 44,8% a
v rámci skupiny ekonomicky aktivních z 94,2% na 93,1%. Naopak mírně vzrostl podíl nezaměstnaných
osob z 5,8% na 6,9%.
Tyto trendy platí pro obec jako celek a pro jádrovou část města. Na venkovský prostor se nevztahují.
Mezi jádrovou obcí a venkovským prostorem jsou významné rozdíly v ekonomické aktivitě a
zaměstnanosti obyvatel. Vzhledem k počtům obyvatel ale venkovský prostor ovlivňuje celkové výše
uvedené trendy za obec pouze okrajově.
144|170
Ekonomická aktivita 2001 a 2011
Obyvatelstvo celkem
Ekonomicky aktivní celkem
v tom
Zaměstnaní
z toho pracuj. důchodci
ženy na mat. dov.
Nezaměstnaní
Zdroj: ČSÚ, SLBD 2001 a 2011
2001
abs.
6644
3497
3293
128
45
204
%
100,0
52,6
94,2
3,9
1,4
5,8
2011
abs.
6705
3303
3074
167
64
229
%
100,0
49,3
93,1
5,4
2,1
6,9
Ekonomická aktivita obyvatelstva je ve venkovském prostoru obce výrazně snížená oproti městu.
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří pouze 43,4% z obyvatel celkem a zaměstnané osoby dokonce
jenom 39,1%. Problémem je proto zvýšená míra nezaměstnanosti ve venkovském prostoru (9,9%
k datu sčítání 2011). Mezi nejproblematičtější části obce patří v tomto směru Milčice s 25%
nezaměstnaností, Čekanice s 18,5% a Blatenka s 17,6% nezaměstnaných.
Míra nezaměstnanosti
% z ekonomicky
aktivních
% z obyvatel
Zaměstnaní celkem
% z obyvatele celkem
Ekonomicky aktivní
celkem
Ekonomická aktivita a zaměstnanost 2011 podle částí obce Blatná
Obyvatelstvo celkem
E.9.2.4.3
Blatná obec 6 705
3 303
49,3
3 074
45,8
93,1
6,9
Blatná
město
6 217
3 091
49,7
2 883
46,4
93,3
6,7
Venkovský
prostor
488
212
43,4
191
39,1
90,1
9,9
42,5
35,1
14
22
35,0
28,6
82,4
81,5
17,6
18,5
44,9
31
39,7
88,6
11,4
50,6
22,2
40,0
46,9
44,4
39
2
9
22
52
49,4
22,2
30,0
44,9
41,3
97,5
100,0
75,0
95,7
92,9
2,5
0,0
25,0
4,3
7,1
v tom
Blatenka
40
17
Čekanice
77
27
Drahenický
78
35
Málkov
Hněvkov
79
40
Jindřichovice 9
2
Milčice
30
12
Řečice
49
23
Skaličany
126
56
Zdroj : Statistický lexikon 2013
145|170
E.9.2.4.4
Skladba zaměstnanosti podle odvětví
Zemědělství a lesnictví a vodní hospodářství má v celkové zaměstnanosti obyvatel obce malý význam.
Pracuje zde pouze 3,7% ze zaměstnaných osob. To ale neplatí pro venkovské osídlení, kde prvovýroba
poskytuje práci 15,7%, zatímco v městském prostoru pouze 2,9% ekonomicky aktivních.
Zvýšený význam má práce v prvovýrobě pro obyvatele obcí Čekanice, Skaličany, Milčice a Řečice.
Naopak velmi malý význam má pro obyvatele obce Blatenka.
Klíčovou roli v pracovním uplatnění obyvatel Blatné mají průmyslové aktivity a stavebnictví, které
zaměstnávají více jak 57% ekonomicky aktivních. Většina obyvatel nalézá přitom práci v místě
bydliště. Za prací v tomto sektoru vyjíždí pouze 117 osob z celkového počtu 1759 pracovníků (6,6%).
Zaměstnanost v třetím sektoru je díky nabídce průmyslových aktivit v místě ale i vzhledem k velikosti
města Blatná relativně nízká (39%), týká se 1200 osob, z toho 12% vyjíždí za prací mimo město.
Z přičleněných částí je zvýšená orientace na práci ve službách patrná u Hněvkova a Blatenky.
Blatná obec 3 074
Blatná
2 883
město
Venkovský
191
prostor
v tom
Blatenka
14
Čekanice
22
Drahenický
31
Málkov
Hněvkov
39
Jindřichovice 2
Milčice
9
Řečice
22
Skaličany
52
%
ve službách
%
v průmyslu a ve
stavebnictví
%
v zemědělství,
lesnictví a rybářství
Územní
celek
Zaměstnaní celkem
Skladba zaměstnanosti podle sektorů NH 2011
115
3,7
1 759
57,2
1 200
39,0
85
2,9
1 665
57,8
1 133
39,3
30
15,7
94
49,2
67
35,1
1
5
7,1
22,7
6
13
42,9
59,1
7
4
50,0
18,2
4
12,9
19
61,3
8
25,8
4
0
2
4
10
10,3
0,0
22,2
18,2
19,2
13
0
4
12
27
33,3
0,0
44,4
54,5
51,9
22
2
3
6
15
56,4
100,0
33,3
27,3
28,8
E.9.2.5
Domovní a bytový fond
E.9.2.5.1
Druhovost domů
Zástavbu charakterizuje převaha rodinných domů, a to v téměř všech základních sídelních jednotkách
jádrové obce. Výjimkou je ZSJ Na sídlišti, kde 1503 obyvatel žije v 60 bytových domech a 714 bytech.
Zvýšenou koncentraci bytových domů proti průměru mají i ZSJ Blatná- střed (19%) a U nádraží (16%).
Určité vyšší zastoupení (10%) bytových domů (celkem 12) nalézáme i v ZSJ U Sídliště-Malý vrch, ZSJ
Na Topiči (8 BD) a na Písecké (6 BD).
146|170
Blatná
55085 0
6 705
1 504
1.
Blatenka
00521 5
40
30
2.
Blatná
40500 1
6 217
1 209
Blatná-střed
00524 0 0
1 577
247
U nádraží
00525 8 0
629
152
Na Sídlišti
00526 6 0
1 503
60
Na Topiči
00527 4 0
428
133
Na Písecké
00528 2 0
363
97
Sádlov
00529 1 0
12
6
Pod Škalí
30162 1 0
134
39
Na rybníkách
30163 9 0
7
2
Zámek
30847 1 0
29
8
U Tesly
30848 0 0
1 026
320
U Sídliště-Malý
32745 0 0
455
121
vrch
V Jezírkách
32746 8 0
54
24
Na Písecké-jih 32747 6 0
3.
Čekanice
01906 2
77
62
Drahenický
4.
03155 1
78
64
Málkov
Drahenický
03155 1 0
65
52
Málkov
Starý Dvůr
03157 7 0
13
12
5.
Hněvkov
08972 9
79
51
6.
Jindřichovice
00522 3
9
6
7.
Milčice
01907 1
30
13
8.
Řečice
30161 2
49
22
9.
Skaličany
14800 8
126
47
Zdroj : Statistický lexikon obcí okres Strakonice 2013
E.9.2.5.2
Celkem
Obydlené
Byty
Rodinné
celkem
Obyvatelst
Domy
vo
Celkem
Kód okresu, obce,
části obce (dílu), ZSJ
(dílu)
Bytové domy nalézáme i ve dvou přičleněných částech. Jsou to Čekanice (3 objekty) a Milčice (1
objekt).
1 333
29
1 043
200
128
125
91
6
36
1
6
317
3 165
31
2 840
714
335
741
184
158
7
56
2
15
402
2 615
20
2 437
572
274
709
149
136
4
49
2
12
346
109
197
162
24
59
29
72
22
34
64
70
29
52
57
23
12
51
6
12
22
47
13
56
7
14
22
53
6
29
6
12
15
33
Vývoj domovního a bytového fondu
K datu sčítání bylo v obci evidováno 1504 domů (obydlených i neobydlených). Objem domovního
fondu (počty domů) se od roku 1980 postupně zvyšoval, s nejvyšší dynamikou v osmdesátých letech
(nárůst o 19%), potom se přírůstky bytů v absolutních i relativních četnostech snižovaly až na 5,6%.
Přírůstek v posledním desetiletí činil 80 domů.
Samotná jádrová obec měla v posledním desetiletí přírůstky domů v rozsahu 11,6% výchozího stavu
2001, zatímco ve venkovském zázemí jsou evidovány 13,5% úbytky domů. Ve skutečnosti byly úbytky
domovního fondu ve venkovském prostoru obce nižší, nebo byl vývoj stabilizovaný. Evidovaná
147|170
regrese v částech Jindřichovice, Milčice a Řečice (kde jsou evidovány úbytky domů v rozmezí 50% až
74% výchozího stavu) neodpovídá realitě. Jedná se pravděpodobně o metodickou chybu, kdy byly
započteny pouze domy trvale obydlené.
Ve všech ostatních částech byl vývoj domovního fondu mírně progresivní, nejvíce ve Skaličanech a
Blatence.
Počet domů
1980
1991
Index
vývoje
2001
1991/1980
118,9
1 424
Index
vývoje
2011
2001/1991
107,4
1 504
Blatná celkem 1115
1326
v tom
Blatná
867
1 083
1001
115,5
108,2
Venkovský
prostor
248
325
131,0
341
104,9
v tom
Blatenka
20
28
27
135,0
103,7
Čekanice
37
61
57
154,1
107,0
Drahenický
49
64
Málkov
63
128,6
101,6
Hněvkov
36
48
46
127,8
104,3
Jindřichovice
17
23
23
135,3
100,0
Milčice
22
30
28
127,3
107,1
Řečice
34
44
42
123,5
104,8
Skaličany
33
43
39
118,2
110,3
Zdroj: Historický lexikon obcí a Statistický lexikon obcí okresu Strakonice
Index
vývoje
2011/2001
105,6
1 209
111,6
295
86,5
30
62
107,1
101,6
64
51
6
13
22
47
100,0
106,3
26,1
43,3
50,0
109,3
Domovní fond je tvořen 3165 byty. Vývoj bytového fondu je odrazem vývoje v domovním fondu.
Počet bytů v obci jako celku od r. 2001 do r. 2011 zvýšil o 261 bytů. V městském prostoru Blatné je
evidován výrazný nárůst bytového fondu (+300 bytů), ve venkovském prostoru naopak pokles počtu
bytů o -39 bytů. Vzhledem k tomu, že úbytky bytového fondu jsou opět svázány s vývojem v částech
Jindřichovice, Milčice a Řečice, kde zcela jistě došlo k statistické chybě (započtení pouze bytů
obydlených) budou skutečné úbytky výrazně nižší nebo nulové. Rozhodně se ale v uvedených částech
snížila obydlenost bytového fondu, a to ať už z důvodů pouze rekreačního využití nebo z jiných
(přestavba, rekonstrukce, nevhodný stavební stav). V ostatních venkovských částech došlo naopak
k mírnému nárůstu počtu bytů (celkem o 18 bytů) nejvíce v Skaličanech a Hněvkově.
E.9.2.5.3
Neobydlenost domovního a bytového fondu
Charakteristickým rysem domovního fondu, zejména venkovských částí, je dlouhodobě vysoká
neobydlenost domovního fondu. Aktuální údaje za neobydlenost domů podle částí nejsou k dispozici.
V roce 2001 to bylo 19% (279 domů), z toho bylo využívaných k rekreaci pouze 58%. U jádrové části
byla neobydlenost domů nižší, pouze 10%. V přičleněných částech překračovala často 50%. Velmi
vysoká neobydlenost byla zejména v Čekanicích, Drahenickém Málkově a v Milčicích.
148|170
Obydlenost domů 2001
Domy
Územní jednotka
celkem
Blatná obec
Blatenka
abs.
1 424
28
Blatná
v tom
trvale
obydlené
abs.
1145
v tom
neobydlené
abs.
279
%
19,6
Rekreačně využívané
163
58,4
15
13
46,4
13
100,0
1 083
972
111
10,2
27
24,3
Čekanice
61
29
32
52,5
25
78,1
Drahenický Málkov
64
28
36
56,3
28
77,8
Hněvkov
48
25
23
47,9
22
95,7
Jindřichovice
23
11
12
52,2
0
0,0
Milčice
30
10
20
66,7
19
95,0
Řečice
44
26
18
40,9
16
88,9
32,6
13
92,9
43
Skaličany
29
14
Zdroj : Historická lexikon obcí obcí České republiky 1869-2005
Neobydlenost bytů přesahovala v roce 2001 v obci jako celku 15%. V jádrové části obce byla ovšem
pouze 10%, ve venkovském prostoru jako celku 49%. Nejvyšší neobydlenost měly Milčice s 64 %
neobydlených bytů a Drahenický Málkov s 56,5%.
Během 10 let se neobydlenost bytů v obci jako celku mírně zvýšila, a to na 17,4%. Ke zvýšení došlo i
v jádrové části, a to na 14,2%. Ve venkovském prostoru se naopak neobydlenost mírně snížila na
45,2%.
Obec Blatná celkem
Byty 2001
Trvale
Celkem obydlené Neobydlené
Abs.
Abs.
Abs.
%
2904
2461
443
15,3
jádrová část Blatná
venkovský prostor
2540
364
2274
187
266
177
10,5
48,6
28
15
13
Územní celek
Byty 2011
Trvale
Celkem obydlené
Abs.
Abs.
3165
2615
2 840
2 437
Neobydlené
%
550
17,4
325
178
403
147
14,2
45,2
46,4
31
20
11
35,5
34
38
52,8
v tom
Blatenka
Čekanice
70
33
37
52,9
72
Drahenický Málkov
69
30
39
56,5
70
29
41
58,6
Hněvkov
50
27
23
46,0
56
29
27
48,2
Jindřichovice
23
11
12
52,2
7
6
1
14,3
Milčice
31
11
20
64,5
14
12
2
14,3
Řečice
46
28
18
39,1
22
15
7
31,8
31,9
53
33
20
37,7
Skaličany
47
32
15
149|170
E.9.2.5.4
Dokončené byty
V letech 2001-2012 bylo v Blatné dokončeno celkem 249 bytů, což je v přepočtu na obyvatele
výrazně vyšší intenzita bytové výstavby, než jakou má Strakonický okres jako celek. Je ale třeba
podotknout, že okres Strakonice ji má v kraji dlouhodobě nejnižší. Výsledky Blatné jsou ale
nadprůměrné nejen v porovnání s celokrajnou situací, ale i s intenzitou v okresním městě Strakonice
nebo v blízkém Písku.
Na dobrém výsledku obce se podílí zejména vysoký počet dokončených bytů v roce 2002 (103 bytů) a
v roce 2004 (48 bytů). V následujících letech byla naopak intenzita výstavby již velmi nízká a
pohybovala se mezi 6 -11 dokončenými byty. Lze mluvit téměř o stagnaci.
Dokončené byty 2001-2012
Dokončené byty
celkem
Blatná
249
Srov.
Strakonice
661
Písek
684
Okres – Strakonice
celkem
1624
Střední stavy
obyvatel
6192
na 1000 obyvatel
40,2
Roční průměr
3,7
23300
29776
28,4
23,0
2,6
2,1
69825
23,3
2,1
Na následujících grafech je patrné, že v porovnání s vývojem okresu jako celku i srovnávaných měst,
Blatná jakoby v druhé polovině minulého desetiletí „ztratila dech“, zatímco ve Strakonicích a Písku
objemy dokončovaných bytů kulminovaly v letech 2008 a 2009 (u Písku) a 2011 (u Strakonic).
Poslední rok je v okrese i ve srovnávaných městech ve znamení výrazného poklesu počtu
dokončovaných bytů.
Počet dokončených bytů 2001-2012
300
250
200
Okres - Strakonice
150
Blatná
100
50
0
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
150|170
Vývoj počtu dokončených bytů ve vybraných městech
2001-2012
200
180
160
140
120
Blatná
100
Strakonice
80
Písek
60
40
20
0
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
E.9.2.6
Hospodářství
E.9.2.6.1
Bilancovaná skladba pracovních míst
Analýza širších vztahů ukázala, že Blatná je druhým nejvýznamnějším pracovním centrem v rámci
okresu a současně i významným dojížďkovým centrem. To platí i za situace, kdy od r. 2001 došlo
k značnému poklesu obsazených pracovních míst, a to ze 4480 na 3828 míst, tedy o 652 míst.
V odvětvové skladbě obsazených pracovních míst jednoznačně dominují pracovní místa
v průmyslových aktivitách a ve stavebnictví. Významnou pracovní nabídku vytváří i oblast obchodu a
služeb, v porovnání s většími městy je ale podíl pracovních míst ve službách výrazně nižší. Okrajový
počet 120 pracovních míst vytváří v Blatné zemědělská výroba, lesnictví a vodní hospodářství.
Bilancovaná skladba pracovních míst 2011
Zemědělství, lesnictví,
rybářství
Průmysl a stavebnictví
Obchod a služby
Celkem
E.9.2.6.2
Zaměstnaní
Počet
dojíždějících
Počet
vyjíždějící
Pracovní místa
115
1759
1 200
3074
33
749
356
1138
28
99
257
384
120
2409
1299
3828
3,1
62,9
33,9
100,0
Podnikatelské prostředí
Podnikatelské prostředí je hodnoceno z databáze subjektů typu statistický podnik, tj. jsou
bilancovány pouze ty subjekty, které činnost reálně vykonávají, nikoliv subjekty registrované, jejichž
počet je značně vyšší.
Na tvorbě zaměstnanosti se v obci podílí celkem 845 subjektů, převahu 79% tvoří fyzické osoby.
Rozvinutost podnikání (171 fyzických osob na 1000 obyvatel) je v Blatné podprůměrná v porovnání
s hodnotami kraje, okresu i s řadou měst v kraji. Důvodem je stále ještě dostatečná nabídka
pracovních míst ve vztahu k potřebám místního obyvatelstva u malých, středních a velkých
zaměstnavatelů. Přestože se počet pracovních míst významně snížil. Stejně tak jako počet
zaměstnavatelských subjektů, nedošlo k akceleraci rozvoje samostatného podnikaní fyzických osob.
151|170
Příčinou může být demografický vývoj, který postupně snižuje práceschopnou složku obyvatel a
počet ekonomicky aktivních osob.
Skladba ekonomických subjektů podle právní formy
2010
2011
2012
Ekonomické subjekty celkem
v tom
Fyzické osoby
Právnické osoby
813
831
845
632
181
644
187
656
189
Nižší rozvinutost podnikání fyzických osob oproti okresu se projevuje i ve skladbě podnikatelských
subjektů podle počtu zaměstnanců. Zatímco počet subjektů bez zaměstnanců na 1000 obyvatel je u
Blatné 74,1, v okrese je tato hodnota 79,7.
Blatná
845
Okres Strakonice
9274
131,25
Ekonomické subjekty celkem 2012
126,03
v tom
bez zaměstnanců
497
74,12
5633
79,72
mikropodniky 1-10 pracovníků
127
18,94
1059
14,99
malé podniky 10-49 zaměstnanců
31
4,62
245
3,47
střední podniky 50-99
8
1,19
54
0,76
velké podniky 100-499
1
1,49
27
3,82
500 a více zaměstnanců
2
2,98
4
0,57
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, Organizační statistika a Regionální souborné informace, vlastní
aglomerace
V kategorii mikropodniků i malých podniků do 50 zaměstnanců má Blatná již vyšší rozvinutost
podnikatelského prostředí oproti okresním hodnotám. Toto hodnocení platí i u středních podniků
v kategorii 50-99 pracovníků. Pouze v kategorii velkých podniků nad 100 zaměstnanců celkem jsou
přepočtené hodnoty na obyvatele mírně nižší než okresní. Zde je již patrný vliv zvýšené koncentrace
velkých zaměstnavatelů v okresním městě. Pro Blatnou je ale velmi významná existence dvou velkých
podniků nad 500 zaměstnanců, z toho 1 podniku nad 1000 pracovníků.
Počet subjektů vykazujících aktivitu podle počtu zaměstnanců
2010
2011
813
831
Bez zaměstnanců
497
500
1 - 5 zaměstnanců
117
110
6 - 9 zaměstnanců
19
18
10 - 19 zaměstnanců
17
18
20 - 24 zaměstnanci
3
4
14
12
9
8
2
2
0
0
0
1
1
0
Neuvedeno
134
157
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, Organizační statistika
2012
845
497
107
20
15
4
12
8
1
1
1
0
179
Rozdíl 2012-2010
32
0
-10
1
-2
1
-2
-1
-1
1
1
-1
45
Odvětvová skladba podnikatelské základny
152|170
V zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství působí pouze 43 subjekty. V posledních dvou letech
jejich počet mírně vzrostl. K středním zaměstnavatelům patří podnik Blatenská ryba. Ostatní subjekty
jsou tvořeny malými podniky, mikropodniky nebo samostatně hospodařícími subjekty.
Pracovní místa v průmyslových aktivitách vytváří reálně 101 subjektů, fyzických i právnických osob
(registrovaných je 168 subjektů). Jejich počet během let 2010-2012 naopak mírně klesl. Největší
počet výrobních subjektů působí v oblasti zpracování kovů a kovodělné výrobě, dále pak oboru
zpracování dřeva a ve výrobě nábytku. S vyšší četností zde působí i subjekty zabývající se výrobou
elektrických zařízení a oděvů.
Skladba podle odvětví
2010
2011
2012
%
zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství
průmyslově výrobní aktivity
obchod a služby
813
34
111
668
831
34
109
688
845
43
101
701
100
5,1
12,0
83,0
V rámci průmyslových aktivit má významnou pozici kovovýroba a strojírenská výroba, které má v obci
tradici. Dnes jsou spojeny zejména s automobilovým průmyslem. K velkým zaměstnavatelům patří
DURA Automotiv, významným zastavatelem je i kovodělná výroba LEIFHET a Tesla Blatná s výrobou
elektronického zařízení pro motorová vozidla. K středním podnikům patří i podniky dřevovýroby a
nábytkářské výroby.
Subjekty působící v oblasti obchodu a služeb jsou zastoupeny v nejvyšších četnostech, tak jak je to
ostatně ve všech územních jednotkách. Neznamená to ovšem, že tuto činnost vykonávají vždy na
území obce, vzhledem k tomu, že převahu tvoří fyzické osoby.
Velký význam pro zaměstnanost má zařízení sociální péče (Domov pro seniory), místní školy a místa,
která jsou spojena s rozšířenou pravomocí výkonu státní správy v Blatné.
E.9.2.6.3
Významní zaměstnavatelé 2012
Obchodní jméno
Sídlo
Blatenská ryba, spol. s r.o.
Blatná
DURA Automotive CZ, k.s.
Blatná
LEIFHEIT s.r.o.
Blatná
TESLA BLATNÁ, a.s.
Blatná
Obaly Blatná s.r.o.
Blatná
Blatenské strojírny Blatná s.r.o.
Blatná
Domov pro seniory
Blatná
Převažující činnost
Sladkovodní
akvakultura
Výroba ostatních dílů a
příslušenství pro
motorová vozidla
Výroba ostatních
kovodělných výrobků j.
n.
Kategorie podle
počtu zaměstnanců
50 – 99
1000 – 1499
250 – 499
Výroba elektrického a
elektronického zařízení 250 – 499
pro motorová vozidla
Výroba dřevěných
obalů
Výroba kovových
konstrukcí a jejich dílů
Sociální péče v
domovech pro seniory
100 – 199
50 – 99
50 – 99
153|170
Obchodní jméno
Sídlo
Město Blatná
Blatná
Střední odborná škola, Blatná, V
Jezírkách 745
Blatná
UNIVERSAL - PLUS s.r.o.
Blatná
UNIVERSAL EXPORT IMPORT s.r.o.
Blatná
Převažující činnost
Kategorie podle
počtu zaměstnanců
Všeobecné činnosti
50 – 99
veřejné správy
Střední odborné
vzdělávání na středních 50 – 99
odborných školách
Výroba ostatního
50 – 99
nábytku
Výroba nábytku
50 – 99
Základní škola J.A.Komenského
Základní vzdělávání na
Blatná, okr. Strakonice příspěvková
Blatná
druhém stupni
50 – 99
organizace
základních škol
Zdroj dat: Ústav územního rozvoje dle dat ČSÚ, RES Data aktuální k 31. 12. 2012
E.9.2.6.4
Situace na trhu práce
Všechny ukazatele situace na trhu práce mají velmi dynamickou povahu a meziročně ale i
meziměsíčně zaznamenávají značné výkyvy. Proto je účelné vycházet z maximálně aktuálních dat.
Z hlediska následného využití pro zpracování územního plánu je přitom důležité především stanovení
základních trendů. Bohužel nové údaje o situaci na trhu práce, které by mohly vést k aktualizaci,
nejsou k dispozici, a to ani základní údaj o míře nezaměstnanosti (vzhledem k změně metodiky
výpočtu). K dispozici nejsou ani nové analýzy trhu práce na krajské úrovni, které by umožnily vývoj
v letech 2012 a 2013 alespoň odhadnout, vzhledem k tomu, že se pravděpodobně jedná o zlomové
období s postupným odezníváním ekonomické krize, alespoň v ostatních státech EU.
V údajích uváděných statistickým úřadem v ÚAP za obec Blatnou je k 31.12.2011 evidována 8% míra
nezaměstnanosti (a to ze základu ekonomicky aktivních v roce 2001, neboť na konci roku 2011 nebyly
ještě k dispozici údaje o ekonomické aktivitě). Pokud míru nezaměstnanosti odvodíme z počtu
ekonomicky aktivních 2011, potom se hodnota zvýší na 8,5%. Zpracovatelé ÚAP ORP Blatná uvádějí
pouze 7,4%.
Jisté je, že oproti roku 2001 se míra nezaměstnanosti v Blatné významně zvýšila, přesto je nižší
v porovnání se situací ve spádovém obvodu ORP. Zde je evidována 11,6% míra nezaměstnanosti ze
základu 2011. Jedná se tedy o rozdíl 3,1% při výpočtu se stejného základu.
Blatná – vývoj nezaměstnanosti
Počet dosažitelných
Rok
uchazečů
2001
204
2007
192
2008
199
2009
261
2010
288
2011
281
Míra nezaměstnanosti
5,8
5,5
5,7
7,5
8,2
8,5
Základ pro výpočet
míry nezaměstnanosti
EA 2001
EA 2001
EA 2001
EA 2001
EA 2001
EA 2011
Méně příznivá je v Blatné struktura nezaměstnanosti podle délky nezaměstnanosti. Osoby
dlouhodobě nezaměstnané (nad 12 měsíců) tvoří v Blatné 34,9%, zatímco ve spádovém obvodu to je
31%.
154|170
E.9.2.6.5
Nabídka volných míst
Nabídka volných míst v Blatné evidovaných na úřadu práce byla v roce 2011 velmi nízká, a to 19
volných pracovních míst. Tuto hodnotu odvozujeme z počtu 14,8 uchazečů na 1 volné pracovní místo.
Právě nízká nabídka volných míst v samotné Blatné ovlivňuje nepříznivě situaci na trhu práce v celém
spádovém obvodu města, kde na jedno volné pracovní místo připadá 54 uchazečů.
Územní
celek
ORP
Blatná
Blatná
obec
ostatní
obce
E.9.3
Uchazeči o
zaměstnání dosažitelní
Uchazečů o
zaměstnání
v tom
počet
počet
více než
12
%
měsíců
6584
663
216
32,6 659
3303
281
98
3281
382
118
EA
počet
Míra
nezaměstnanosti (%)
Uchazeči
Volných
na 1 volné
míst
místo
počet
počet.
10,0
25,5
26
34,9 280
8,5
14,8
19
30,9 379
11,6
54,1
7
Prognóza vývoje počtu obyvatel obce
Jak ukázala analýza dlouhodobého vývoje počtu obyvatel Blatné, jsou přírůstky (úbytky) obyvatel
ovlivňovány především migračními toky, méně pak vývojem přirozenou měnou. Prognózy vývoje
obyvatel jsou přitom schopné relativně spolehlivě odhadnout vývoj obyvatel přirozenou měnou, a to
u velkých územních celků jako je ČR nebo kraj, kde není vývoj přirozenou měnou ovlivňován zásadně
mezirepublikovu nebo mezikrajskou migrací. I v těchto případech jsou prognózy zpracovávány
variantně, vzhledem k tomu, že i demografický vývoj přirozenou měnou je závislý na vlivu
společenských podmínek (zejména pak natalita).
Zpracování prognózy vývoje obyvatel přirozenou měnou a migrací za malé územní celky je velmi
obtížné a vždy se jedná pouze o expertní odhad, který je podmíněn vývojem v oblasti bydlení a situací
na trhu práce, zejména nabídkou a strukturou pracovních míst.
E.9.3.1
Odhad vývoje přirozenou měnou
E.9.3.1.1
Východiska
Věková skladba obyvatel vykazuje rysy stárnoucí populace s předpokladem postupného mírného
růstu záporného salda přirozené měny v dalších 10 letech.
V minulém desetiletí nebyly úbytky přirozenou měnou dramaticky vysoké, protože situaci
zachraňovala posunutá porodnost u četně zastoupené složky dnešních třicátníků a relativně nízká
úmrtnost u slabších ročníků narozených v třicátých letech v období krize a v těsně v předválečném
období. Určitý příznivý vliv měla bezesporu nová výstavba, která se v obci realizovala, i zvýšení
obydlenosti domovního fondu.
Pohyb obyvatel přirozenou měnou bude v následujících letech ovlivňovat prodlužování průměrné
délky života, ale také postupné oslabování složky žen ve věku biologické reprodukce, kde jsou
klíčovými skupinami ženy ve věku 20-39 let. Souběžně lze předpokládat pokles fertility žen,
průměrného počtu potomků na 1 ženu, která je dnes 1,3.
Z těchto předpokladů vycházíme při modelování vývoje počtu obyvatel přirozenou měnou.
V následujících 5 letech uplatňujeme přepočtové deficienty natality (9,6 narozených dětí na 1000
obyvatel středního stavu ) a mortality (10,7 na 1000 obyvatel), které jsou zprůměrované hodnoty za
155|170
poslední desetiletí. V dalších 5-10 letech koeficient natality mírně snižujeme (na 8,9 narozených dětí
na 1000 obyvatel, a to vzhledem k poklesu početních stavů v klíčových věkových skupinách žen,
stejně tak jako koeficienty úmrtnosti, díky prodlužování průměrné délky života na 10,6.
Naopak po r. 2023 přepokládáme mírný nárůst koeficientu natality na 9,4, vzhledem k tomu, že do
věku biologické reprodukce přejde relativně silná skupina dětí narozená v letech 2001-2011.
Současně ale předpokládáme i zvýšení úmrtnosti díky silnějšímu zastoupení skupin v rizikovém věku
nad 75 let (koeficient 12,1).
Vývoj počtu obyvatel přirozenou měnou do r. 2030 by za těchto předpokladů přinesl snížení
početních stavů na 6523 osob.
Prognóza vývoje přirozenou měnou (bez migrace) 2013-2030
Počet obyvatel k
Počet narozených
1.1.2013
k 31.1.
2013
6709
64,4
2014
6702
64,3
2016
6695
64,3
2017
6688
64,2
2018
6681
64,1
2019
6674
59,4
2020
6663
59,3
2021
6649
59,2
2022
6638
59,1
2023
6626
59,0
2024
6614
62,2
2025
6596
62,0
2026
6578
61,8
2027
6567
61,7
2028
6556
61,6
2029
6545
61,5
2030
6534
61,4
E.9.3.1.2
Počet zemřelých
71,8
71,7
71,6
71,6
71,5
70,7
70,6
70,5
71,0
70,9
80,0
79,8
73,0
72,9
72,8
72,6
72,5
31.12.
6702
6695
6688
6681
6674
6663
6652
6638
6626
6614
6596
6578
6567
6556
6545
6534
6523
Odhad vývoje s migrací
Pokud bychom zohlednili i migrační vlivy, a to v úrovni let 2001-2012, které částečně promítneme i
do vyšších koeficientů natality (díky posílení složky žen ve věku biologické reprodukce), potom lze
předpokládat stabilizaci početních stavů.
Tento vývoj je podmíněn zhruba stejným tempem výstavby jako v letech 2001-2012, tj. v průměru 3,7
bytů ročně na 1000 obyvatel, v přepočtených hodnotách se jedná o výstavbu 22-23 bytů/rok.
Ke sledovanému časovému horizontu r. 2030 se jedná o výstavbu 382 bytů, které by vedly
k stabilizaci početních stavů obce.
Dynamičtější růst početních stavů obce je i málo pravděpodobný z hlediska vitality demografického
potenciálu předpokládané imigrační oblasti tj. venkovského zázemí Blatné a i vzhledem k vysoké
setrvalosti významu center osídlení. Dynamický růst není ani žádoucí, vzhledem k nutným vyvolaným
investicím do sociální a technické infrastruktury.
156|170
Prognóza vývoje se zohledněním migrace
Počet
Počet
Počet
obyvatel k
narozených zemřelých
1.1.
2013
6709
64,4
71,8
2014
6714
64,5
71,8
2016
6719
64,5
71,9
2017
6724
64,6
71,9
2018
6729
64,6
72,0
2019
6734
61,3
71,4
2020
6736
61,3
71,4
2021
6738
61,3
71,4
2022
6740
61,3
71,4
2023
6744
61,4
71,5
2024
6746
63,4
81,6
2025
6740
63,4
81,6
2026
6734
63,3
81,5
2027
6728
63,2
81,4
2028
6722
63,2
81,3
2029
6716
63,1
81,3
2030
6710
63,1
81,2
Počet
Počet
přistěhovalých vystěhovalých
Počet obyvatel
k 31.1
145,6
145,7
145,8
145,9
146,0
146,1
146,2
146,2
146,3
146,3
146,4
146,3
146,1
146,0
145,9
145,7
145,6
6714
6719
6724
6729
6734
6736
6738
6740
6742
6746
6740
6734
6728
6722
6716
6710
6704
133,5
133,6
133,7
133,8
133,9
134,0
134,0
134,1
134,1
134,2
134,2
134,1
134,0
133,9
133,8
133,6
133,5
V kontextu nastíněného budoucího vývoje lze očekávat následující změny ve věkové skladbě
k cílovému roku 2030, a to:
-
pokles v rozsahu a zastoupení dětské složky do 14 let (velmi mírný u prognózy
zohledňující migraci),
pokles složky produktivního věku 15-64 let o 3 až 4 procentní body,
růst složky obyvatel poproduktivního věku (60 a více let) až na 23,6 u prognózy bez
migrace a 21,5 u prognózy s migrací.
Skladba podle základních věkových skupin
Věková
skupina
0-14 let
15-64 let
65 a více
let
Celkem
E.9.4
Sčítání 2011
abs.
%
915
13,6
4577
68,3
Prognóza s migrací 2030
abs.
%
898
13,4
4367
65,1
Prognóza bez migrace 2030
abs.
%
792
12,1
4192
64,3
1213
6705
1445
6719
1539
6523
18,1
100
21,5
100
23,6
100
Závěry
Blatná je důležitým pracovním a dojížďkovým centrem s přesahem pracovního spádu do Plzeňského a
částečně i Středočeského kraje, a to i za situace, kdy došlo k významnému poklesu počtu
zaměstnaneckých míst v posledních třech letech. Silnou pozici má díky rozvinutému střednímu
podnikání v průmyslových aktivitách, zejména spojených s automobilovým průmyslem, částečně i
s dřevovýrobou a nábytkářstvím.
Pro stabilitu demografického vývoje v obci samotné (ale i v jejím spádovém obvodu) je třeba, aby
opět mírně posílila svoji pracovní funkci. Nadměrný rozvoj může naopak narazit na nedostatek
157|170
pracovní sil, vzhledem k trendu snižování rozsahu práceschopného obyvatelstva v dalších letech, a to
jak v obci samotné, tak v spádovém prostoru.
Nabídka pracovních míst na trhu práce je významným faktorem uchování, event. růstu migrační
atraktivity města (které jsme byli svědky v minulém desetiletí) a tím i stability event. mírných
přírůstků početních stavů.
Současná věková skladba obyvatel nedává předpoklad k přírůstkům obyvatel přirozenou měnou
v dalších letech a obyvatelstvo bude stárnout. Omezení tohoto procesu je proto odvislé od stabilizace
současné mladé generace a na imigraci mladých rodin. Jinak lze očekávat během následujících 15 let
pokles početních stavů na cca 6500.
Úspěšnost záměru, tj. uchování migrační atraktivity Blatné, závisí na celkových podmínkách, jaké
bude město pro život nabízet. Rozvoj pracovní funkce musí být proto doprovázen i uměřeným
rozvojem obytné funkce a dalších funkcí s tím spojených, včetně zajištění podmínek života
v esteticky hodnotném a rekreativním prostředí. Důraz na celkovou kvalitu života přitom poroste se
zvyšováním vzdělanosti obyvatel, ke kterému dochází nejen v Blatné ale všeobecně.
Pro rozvoj obytné funkce má obec ještě určité rezervy v neobydleném bytovém fondu, a to jak
v jádrové části, kde je neobydleno 403 bytů, tak ve venkovském prostoru (147 bytů). Zde je zvýšení
trvalé obydlenosti podmíněno především zajištěním dopravní obslužnosti.
Potřeba nových bytů je odhadována v řádovém rozsahu přírůstků 22-23 bytů ročně. Ty by měly
zajistit uchování početních stavů obce nebo mírné přírůstky obyvatel.
E.9.5
Reflektovat budoucí zvýšenou poptávku po službách sociální péče a příslušným typem staveb (domy s
pečovatelskou službou, bytové domy).
Zajistit zvýšení atraktivity města pro mladé rodiny s dětmi (nabídnout atraktivní plochy pro výstavbu
RD a BD).
V rámci možností zatraktivnit obytné prostředí ve stávajících lokalitách i nově navržených
rozvojových plochá, zejména s důrazem na kvalitní veřejný prostor a zázemí pro každodenní rekreaci.
Reflektovat existenci značných rezerv ve stávajícím bytovém a domovním fondu.
V územním plánu vymezit plochy pro přiměřený rozvoj, který vychází z demografické prognózy
přibližně 23 bytů ročně; za 18 let (projekce od roku 2030) se tedy jedná přibližně o 414 bytů, vhodné
je vymezit přiměřenou rezervu (do 10%), aby nedocházelo např. ke spekulaci s pozemky vzhledem
k jejich nedostatku, tedy celkem přibližně 455 bytů, což při obložnosti 3 obyvatele na bytovou
jednotku činí možný přírůstek 1365 obyvatel.
Podporovat třetí sektor a podnikání (možnost drobného podnikání a služeb jako doplňkové funkce).
Podporovat střední podnikání a rozvoj podnikatelských ploch v návaznosti na dopravu (významné
silnice, obchvaty, železnice).
Podporovat přiměřenou zemědělskou výrobu ve venkovských oblastech.
158|170
F
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO
PLÁNU
F.1
Jednotlivé závěry a doporučení jsou obsaženy vždy v závěru příslušných tematických kapitol.
Následující text shrnuje doporučení k dosažení cílové podoby území.
F.2
Doporučení k dosažení cílové podoby území
Obytnost krajiny a dobré životní prostředí v zázemí města
Ochrana a kultivace venkovského zázemí města (lesů, hospodářské krajiny a osad) k zajištění
kvalitního životní prostředí, atraktivity celé lokality a tedy i migračního potenciálu.
Rozvíjení rekreačního potenciálu města
Rozvíjení rekreačního potenciálu města zkvalitněním (obnovou, propojováním, údržbou) cestní sítě,
vysazováním stromořadí, ochranou krajinných výhledů, zřizováním míst k zastavení (odpočívadla,
přístřešky, vyhlídky), podporou (zřizováním, napojováním a vhodným trasováním) cyklistických tras a
turistických stezek s cílem propojení atraktivních míst v sídlech a krajině.
Vyvážený (harmonický) vztah sídla a krajiny
Spojení sídla a krajiny, která proniká až do jeho historického jádra. Svébytný svět přírodních parků,
rybníků a vodních toků přirozeně prostupuje organismy sídel a dává vzniknout sestavě veřejných
prostorů s průhledy do volné krajiny. Město Blatná by tento vztah mělo zachovávat (chránit) a
posilovat (zkvalitňovat, vytvářet), mimo jiné ochranou krajinných panoramat, kultivací hran sídel, a to
i v rámci nově navrhovaných rozvojových lokalit.
Uměřený rozvoj obytných sídel směřující více ke zkvalitnění podmínek života než k expanzi
Rozvoj obytných sídel směřující přednostně do nitra zastavěného území pomocí procesů doplnění /
transformace stávajících nevyužívaných / nevhodně využívaných ploch a intensifikace (kultivace)
lokálních center s využitím potenciálu stávajících přírodních prvků a urbanisticko‐architektonicky
hodnotných prostor. Plochy vnějšího rozvoje vymezené uměřeně s ohledem na ochranu hodnotné
krajiny, zemědělské půdy a přírodních prvků.
V rámci rozvoje obytné funkce na území samotného města Blatná bude zajištěna dostatečná nabídka
bydlení v menších bytových domech, která může přilákat mladé rodiny a uspokojit i potřeby
rostoucího počtu seniorů, vč. potřeb sociální péče.
Stabilita demografického vývoje města
Potřeba nových bytů je odhadována v řádovém rozsahu přírůstků 22-23 bytů ročně. Ke sledovanému
časovému horizontu r. 2030 se jedná o výstavbu 414 bytů, které by vedly k stabilizaci početních stavů
obce nebo mírnému přírůstku obyvatel. V návrhovém období územního plánu budou vytvořeny
podmínky pro přírůstek přibližně 455 (včetně 10% rezervy) bytů a rodinných domů (cca 1365
obyvatel).
Rozvoj ekonomické základny města a podpora zemědělství a podnikání na venkově
Pro možnost rozvoje ekonomické základny města budou vytvářeny podnikatelské zóny (plochy
průmyslu a zemědělství) vhodně umístěné z hlediska dopravních vztahů (významné silnice, obchvaty,
železnice) a v polohách, které neohrožují zachování a rozvoj základních obytných a rekreačních
hodnot sídel. Uvnitř sídel bude podporován třetí sektor a drobné podnikání, zejména na venkově
budou k bydlení umožněny další funkce související s vhodnými podnikatelskými aktivitami (rozvoj
agroturistiky, podpora farmaření).
159|170
Ochrana stávajících přírodních a urbánních hodnot
Aktivní ochrana, posilování a rozvoj stávajících krajinných, přírodních, urbanistických,
architektonických a historicko-kulturních hodnot v území a sídlech. Chráněn bude zejména krajinný
ráz a charakter historicky cenných částí sídelních struktur a staveb vhodnými regulativy, případně
dalšími nástroji (územní studie, regulační plán, autorizovaný architekt apod.).
Doprava neohrožující kvalitu obytného prostředí
Prověření možností řešení v dopravně exponovaných obytných částech sídel s cílem zajistit bezpečné,
přehledné, a bezbariérové veřejné komunikace s preferencí pěší a cyklistické dopravy.
160|170
G
REŠERŠE TEXTOVÉ ČÁSTI ÚAP, PŘÍPADNĚ DALŠÍCH PODKLADOVÝCH
MATERIÁLŮ
G.1
G - Rešerše textové části ÚAP, případně dalších podkladových
materiálů
G.1.1
Stručné zhodnocení ÚAP, části A pro Rozbor udržitelného rozvoje území SOORP
Blatná
Zhodnocení se týká podkladů využitelných pro analýzu demografických a socioekonomických
podmínek pro prvou fázi zpracování ÚPN Blatná. Jejich využitelnost byla omezená. Zcela v souladu
s metodikou zpracování ÚAP pro správní obvod nezahrnovaly podklady v části A informace o situaci
v jednotlivých částech obce nebo v podrobnějším územním členění, které byly nezbytné pro analýzu
řešeného území v ÚPN Blatná.
Podkladová část A poskytla zejména podrobné a erudovaně komentované informace o situaci v ORP
jako celku a ve srovnání s jinými celky, v menší míře o postavení obce Blatné v rámci správního
obvodu. Údaje za obce v ORP byly často podle odkazů uvedeny pouze v tabulkové příloze B, kterou
zpracovatelé podkladů pro ÚPN Blatné nedostali k dispozici. To se týká zejména sociálního pilíře,
využitelnost informací z ekonomického pilíře byla poměrně velmi dobrá a umožnila u údajů
dostupných pouze za obec sledování vývoje v Blatné v časových řadách bez nutnosti nového sběru
informací. V podkladech ale současně chyběly i některé důležité informace dostupné na úrovni obcí,
zejména informace o intenzitě bytové výstavby v posledních 10 letech ale i další, které nebyly v době
zpracování ÚAP ještě k dispozici (např. o pohybu za prací a do škol ze sčítání 2011).
Analýza demografických a sociálně ekonomických podmínek jako podkladů pro ÚPN Blatná se proto
zaměřila na doplnění a vyhodnocení těch informací na úrovni obce, které nelze získat z ÚAP ORP
Blatná, na aktualizaci některých dynamických indikátorů a na zpracování a vyhodnocení dostupných
informací v podrobnějším územním členění.
G.1.2
Stručné zhodnocení dokumentace "I/20 Hněvkov – Sedlice" (DUR 2007/08) z
hlediska bezmotorové dopravy
Z hlediska bezmotorové dopravy je potřebná úprava křižovatky severně od Hněvkova, případně zvážit
účelnost mimoúrovňového řešení:
-
Žádoucí je v maximální míře zachovat původní přímou historickou stopu, s menším než
navrženým odklonem; OK (okružní křižovatka) co nejmenší; doplnění přímé stezky (pro
chodce, s připraveností i pro cyklo) šířky 3m západně od OK v celém řešeném úseku.
Dále mimo řešené území ÚP Blatná:
-
G.1.3
Příčná propojení a propusti řešit tak, aby v maximální možné míře respektovala stávající
stopy liniových tras a umožňovala průchod příp. cyklistický průjezd.
Široké krajnice umožňují bezpečný průjezd jízdních kol (zejm. pro silniční a sportovní,
nikoliv cykloturistické využití).
V rámci návrhu napojení P6,5/30 umožnit bezmotorové propojení v hist. stopě a
zachovat (resp. dotvořit) přímou jižní linii stromořadí.
Rešerše dokumentu " Generel krajinného rázu Jihočeského kraje (vydáno
březen 2009)"
161|170
G.1.3.1
Obecná přírodní charakteristika kraje
Rázovitý je i kraj při levém břehu Vltavy a zejména sousední Blatensko, kraj s mírnými lesnatými
chlumy a rybníky pod výběžky Brd, kterými protékají nevelké říčky Skalice a Lomnice, které se
nedaleko od svého soutoku vlévají do Otavy. S tímto mírným a poklidným rázem kontrastoval
dramatický charakter hlubokého kaňonovitého údolí Vltavy a rozervanými strmými skalisky a
balvanitým řečištěm, dnes změněný vltavskou kaskádou.
G.1.3.2
Geomorfologie
Českobudějovickou pánev, horopisný celek jižních Čech, který se rozprostírá v prostoru od Českých
Budějovic směrem na severozápad k Písku a Strakonicím, tvoří Putimská a Blatská pánev. Její
průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 400 m, z pánevních sedimentů vystupují jen ojediněle
kopce přesahující vrstevnici 420 m. Na východě je ohraničena částečně tokem Vltavy (k Týnu nad
Vltavou), na západě tvoří její pomyslnou hranici spojnice měst Strakonice, Vodňany, Netolice. Na
východě sousedí s Třeboňskou pánví a hranici mezi těmito pánvemi tvoří vyvýšenina známá jako
Lišovský práh.
G.1.3.3
Regiony lidové architektury - Písecko, Čimelicko a Blatensko
Na strukturu osídlení mělo vliv založení královského města Písku a hradu Zvíkova. Kolonizační sídla
vrcholně středověkého založení navázala na základní kostru sídel raně středověkých. V regionu se
dochovala řada archaických zděných sýpek (renesanční sýpky v Putimi, Smrkovicích a Velké Turné).
V regionu převládá klasicistní lidová architektura, pro kterou jsou typické polovalbové střechy
(Dobešice, Oslov, Tukleky, Záhoří) a jednoduché křídlové štíty (Chlaponice,Krašovice, Pamětnice,
Vojníkov), dále slepé balustrády a plochá štítová okénka mající tvar segmentového oblouku.V okolí
Blatné a Sedlice se objevují na domech městské atikové štíty (Pacelice, VelkáTurná).
Severní část regionu ovládla klasicistní architektura až od druhé poloviny 19. století, ale spolu s
postklasicistní architekturou zde přežila až do 20. let 20. století. Domy se vyznačují jednoduchostí
fasád a lichoběžníkovými štíty (Bořice, Lučkovice, Ostrovec, Varvažov,Muzice, Drahenický Málkov a
řada dalších).
V regionu je poměrně velké množství hodnotných souborů lidové architektury, které jsou chráněny
formou VPZ a ochranného pásma. Další vesnice jsou k ochraně navrženy.
162|170
G.1.3.4
Území se zvýšenou ochranou krajinného rázu
G.1.3.5
Oblast krajinného rázu Blatensko ObKR 01 – BLATENSKO
Oblast krajinného rázu Blatensko se nachází v severní části okresu Strakonice, zabírátéměř celé
správní území ORP Blatná. V její těžišti leží historické město Blatná, poprvépísemně zmiňované v roce
1235. Historicky je kraj spojen zejména s rody Bavorů zeStrakonic a pány z Rožmitálu. Kromě Blatné
se v oblasti vyskytují jen menší sídla. Dopravnítepnu tvoří silnice I/20 z Písku do Plzně. V roce 1899
byla otevřena místní dráha Strakonice– Blatná – Březnice, která umožnila lepší styk se sousedními
oblastmi dosud izolovanéhoměsta. Z hlediska krajinné typologie náleží lesozemědělská a rybniční
krajina ke krajinámvrchovin Hercynika, z hlediska osídlení k vrcholně středověké sídlení krajině.
Jemný reliéf Hvožďanské a Kasejovické pahorkatiny přechází do rozlehlé krajiny Lnářskaa Blatenské
kotliny. Rybniční krajina s drobnější prostorovou strukturou lesů, lesíků a nelesnízeleně provázející
rybniční soustavy vyniká vysokou diverzitou prvků prostorové scény,harmonií zástavby a krajinného
rámce. V dílčích scenériích se uplatňují liniové strukturyhorizontů se siluetami bez výraznějších
dominant. Krajina vyniká estetickými hodnotami,harmonickým měřítkem a harmonickými
prostorovými vztahy s absencí výrazně rušivýchprvků.
G.1.4
ZÚR Jihočeskéo kraje (vydáno 13.září 2011)
G.1.4.1
Vymezení rozvojových oblastí nadmístního významu
G.1.4.1.1
Rozvojová osa Severozápadní – Plzeňská N-OS 2
Zásady pro rozhodování o změnách v území:
-
podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v ose a záměry směřovat především do
území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou
163|170
-
technickou infrastrukturu, zejména u sídel Vodňany, Sedlice, Blatná, Tchořovice a v
prostoru u mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda,
respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat
přiměřenou prostupnost krajiny, zejména se zvláštním důrazem při do-tčení chráněných
území přírody krajinné památkové zóny (dále též i „KPZ“) Libějovicko – Lomecko,
podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické
hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel, převážně
obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel i krajiny.
Úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:
-
-
řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/20 s ohledem na polohu a
technické řešení a koridoru železnice ČD 190 (Plzeň – České Budějovice) s ohledem na
její navrhované zdvoukolejnění, koordinovat řešení těchto záměrů s Plzeňským krajem,
při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na
přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického
a archeologického dědictví,
při řešení rozvojových ploch a koridorů dbát na dostatečné zastoupení zeleně a
ekoduktů, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hod-noty území, a to
zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody a památkové
hodnoty krajinné památkové zóny Libějovicko-Lomecko,
zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí a stanovit
pravidla pro jejich využití.
G.1.4.2
Koridory a plochy dopravy republikového významu
G.1.4.2.1
D7
Silnice I/20 - na území Jihočeského kraje je záměr silnice I. třídy, její homogenizace, úpravy na
čtyřpruh v úseku Češnovice – České Budějovice (křižovatka se silnicí II/105) a navržených přeložek v
nevyhovujících úsecích nespojitě vymezen od hranice s Plzeňským krajem po mimoúrovňovou
křižovatku s dálnicí D3 Hlinsko na východě Českých Budějovic. Záměr je dělen do těchto
samostatných úseků:
D7/1, úsek hranice Plzeňského kraje – Sedlice (jihovýchodní okraj), silnice v nové stopě, jižní obchvat
obce Lnáře, jižní obchvat Blatné, severní obchvat Hněvkov, severní obchvat Sedlice, šíře koridoru
200m.
G.1.4.2.2
D51
Silnice II/173 - homogenizace silnice v úseku Strako-nice – Sedlice a západní přeložka Blatné, záměr je
vy-mezen nespojitým koridorem se 2 úseky:
D51/1, úsek Strakonice – Sedlice, homogenizace stávající silnice II. třídy a krátký úsek nové silnice
mezi stávajícím křížením se silnicí I/20 a novou křižovatkou vzniklou po realizaci severního obchvatu
Sedlice na této silnici I. třídy, šíře koridoru 100m.
D51/2, západní přeložka Blatné, záměr nové silnice II. třídy vedené mimo zastavěné území města, šíře
koridoru 100m.
Dotčená katastrální území: Strakonice, Řepice, Domanice, Kaletice, Radomyšl, Láz u Radomyšle, Velká
Turná, Rojice, Sedlice u Blatné, Blatná, Chlum u Blatné, Hajany u Blatné, Leskovice u Radomyšle.
164|170
G.1.4.3
Vymezení ploch a koridorů nadmístního významu pro veřejnou technickou
infrastrukturu
G.1.4.3.1
Zásobování vodou a odkanalizování
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje závazně vy-mezují páteřní vodovodní řady a vodní zdroje
nadmístního významu, sloužící pro zásobování pitnou vodou pro více obcí na území Jihočeského
kraje, dále určují problémová místa z hlediska likvidace odpadních vod a na základě toho vymezují
tyto dále uvedené koridory a plochy pro záměry veřejné technické infrastruktury v oblasti vodohospodářské:
-
V6 Vodovod Blatná – Lnáře - koridor vymezený pro vodovod v úseku Blatná (jižní okraj
města) – Tchořovice – Lnáře (jižní okraj) podél dnešní silnice I/20 a její plánované
přeložky, šíře koridoru 100m.
Dotčená katastrální území: Bezdědovice, Chlum u Blatné, Hajany u Blatné, Lnáře,
Tchořovice.
V38 ČOV Blatná – záměr na vybudování nové ČOV na jižním okraji města na břehu řeky
Lomnice u silnice I/20, potřebná technologie na odstraňování fosforu z důvodu snížení
jeho dotace do vodní nádrže Orlík (sinice).
Dotčená katastrální území: Blatná, Hněvkov u Mačkova.
Protipovodňová opatření je nutné zapracovat do navazující územně plánovací dokumentace města
Blatná. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují pro toto zapracování dále uvedené
rámcové úkoly pro územní plánování:
-
-
G.1.4.3.2
a) řešit ochranu území komplexním protipovodňovým systémem v souladu se
zpracovanou protipovodňovou koncepcí Jihočeského kraje,
b) preferovat pasivní protipovodňová opatření, spočívající ve zvyšování retenční
schopnosti krajiny, a to zejména vy-loučením nové zástavby a terénních úprav v
plochách údolních niv, vymezených územím pasivního rozlivu Q100, vyjma zcela
výjimečných a odůvodněných případů, zvyšování podílu zatravněných a zalesněných
ploch v nivách a rizikových povodích a vymezení území určených k řízeným rozlivům
povodní v navazujících územně plánovacích dokumentacích,
c) tam, kde je to nezbytné, zajistit ochranu vymezených za-stavitelných ploch, stávajících
obcí, sídel a výrobních areálů, vhodným hrázovým systémem v kombinaci s nádržemi a
poldry (suchými nádržemi).
Elektroenergetika
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje závazně řeší distribuční a přenosovou soustavu (tj.
vedení a zařízení 400kV, 220kV, 110kV) a velmi významné zdroje elektrické energie o celkovém
instalovaném (nebo plánovaném) výkonu nad 100MW nebo o rozloze (faktické, navržené) nad 20ha.
Vše ostatní je ponecháno k řešení na úrovni územně plánovacích dokumentací měst a obcí, pokud
není dále výslovně uvedeno jinak.
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje dále závazně vymezují koridory pro nová vedení
distribuční a přenosové soustavy a plochy pro nové záměry nadmístního významu v oblasti
elektroenergetiky:
-
Ee21
Transformovna Blatná, záměr transformovny 110/22kV na severním okraji města,
vymezeno čtvercovým polygonem o straně 250m. Dotčená katastrální území: Chlum u
Blatné, Blatná.
165|170
G.1.4.4
Plochy a koridory územního systému ekologické stability
G.1.4.4.1
Nadregionální biocentra
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto plochy nadregionálních biocenter v rámci
územního systému ekologické stability na území Jihočeského kraje:
-
Velká Kuš
Dotčená katastrální území: Lnáře, Tchořovice, Pole, Vrbno, Blatná, Mračov, Blatenka,
Kadov u Blatné, Lažánky, Záboří u Blatné, Lnářský Málkov, Čečelovice.
Velká Kuš - Řežabinec
Dotčená katastrální území: Doubravice u Strakonic, Záboří u Blatné, Bratronice, Velká
Turná, Brusy, Stará Dobev, Brloh u Drhovle, Jemnice u Oseka, Pamětice u Drhovle,
Jindřichovice u Blatenky, Blatenka, Lažán-ky, Čekanice, Milčice u Čekanic, Lažany u
Doubravice, Láz u Radomyšle, Sedlice u Blatné, Rojice, Malá Turná, Petrovice u Oseka,
Zátaví, Nepodřice, Staré Kestřany, Chrášťovice.
-
G.1.4.4.2
Regionální biocentra
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto plochy regionálních biocenter v rámci
-
Hliniční vrch (Závišín u Bělčic, Drahenický Málkov)
Kovašín (Bratronice, Doubravice u Strakonic, Milčice u Čekanic, Nahošín)
G.1.4.4.3
Regionální biokoridory
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto koridory regionálních biokoridorů v rámci
-
Drahenický vrch - Hliniční vrch (Hostišovice, Podruhlí, Drahenický Málkov, Závišín u Bělčic,
Svučice)
-
Hliniční vrch - Buzičky (Bezdědovice, Závišín u Bělčic, Skaličany, Chobot, Buzice, Vahlovice,
Drahenický Málkov, Míreč)
G.1.4.5
Stanovení podmínek koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje
kulturních hodnot stanovují pro navazující územně plánovací dokumentace a správní řízení na území
Jihočeského kraje tyto:
Zásady pro rozhodování o změnách na území:
-
vytvářet podmínky pro obnovu a udržování památkového fondu kraje, a podporovat
jeho rozvoj, zejména zařazení lokalit Slavonice a Rožmberská rybniční soustava do
seznamu památek UNESCO,
podporovat využívání a propagaci kulturních hodnot kraje ve prospěch rozvoje
cestovního ruchu, zejména poznávací a kongresové turistiky,
vytvářet podmínky pro obnovu a rozvoj krajinných památkových zón a území s
nesporným krajinářským potencionálem (zejména Hlubocko, Chotovinsko, Jemčinsko,
Opalicko, Podhůří Blanského lesa, Vitorazsko, Štěkeňsko),
zajistit ochranu území s archeologickými nálezy,
a na základě nich stanovené úkoly pro území plánování:
-
do územně plánovacích dokumentací měst a obcí Jihočeského kraje promítat územní
podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o nemovitý památkový fond kraje a o zvláště
166|170
-
-
G.1.4.6
chráněná památková území, dbát na kvalitu a soulad řešení nové zástavby v jejich okolí,
nepřipouštět výrazově nebo funkčně konkurenční územní zásahy a podporovat územní
požadavky na vybudování zařízení a vybavenosti cestovního ruchu, kongresové a
poznávací turistiky v návaznosti na lokality s výskytem kulturních hodnot,
při urbanizaci území respektovat charakter krajiny ve vymezených krajinných
památkových zónách a v dalších územích s obdobným charakterem, podporovat údržbu,
obnovu a doplnění originálních krajinných prvků a segmentů ve prospěch zachování
specifického krajinného rázu, nepřipouštět zástavbu vymykající se měřítku krajiny a
výrazně narušující krajinný a architektonický ráz a negativně ovlivňující panoramatické
pohledy,
vytvářet územní podmínky pro zachování celistvosti a ochrany lokalit archeologických
nálezů na území kraje formou jejich vymezení, coby veřejně prospěšných opatření v
navazujících územních a regulačních plánech, v souladu s tímto pokynem a po patřičném
upřesnění do podrobnosti a měřítka navazujících územně plánovacích dokumentací.
Stanovení podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje pro upřesnění územních podmínek civilizačních hodnot
stanovují pro navazující územně plánovací dokumentace a správní řízení tyto:
Zásady pro rozhodování o změnách v území:
-
-
i. vytvářet podmínky pro ekologicky přijatelné formy zemědělského hospodaření vedoucí
k obnově původní kulturní krajiny a vytvářet podmínky pro podporu zemědělského
hospodaření v kombinaci se službami v oblasti cestovního a turistického ruchu,
ii. vytvářet podmínky pro rozvoj obytných a komerčně průmyslových zón v návaznosti na
vymezené rozvojové osy a rozvojové oblasti s dobrou dopravní dostupností a v dosahu
pracovních sil, ve specifických oblastech podporovat zejména k přírodě šetrný rozvoj
sportovně rekreačních aktivit a obnovu oblastně specifických řemeslných činností
využívajících místních přírodních zdrojů,
iii. zohlednit prioritu Jihočeského kraje zaměřenou na rozvoj lázeňství, cestovního a
turistického ruchu,
iv. zajistit rozvoj území s kulturními památkami, jejich údržbu, ochranu a revitalizaci a
posílit jejich využití a zapojení ve prospěch rozvoje cestovního ruchu;
a na základě těchto zásad stanovené úkoly pro území plánování:
-
-
podporovat územní požadavky na vybudování objektů zemědělské výroby objemů a
vzhledu nerušících krajinný ráz, upřednostňovat regeneraci nevyužívaných zemědělských
areálů nebo areálů ve špatném stavebně-technickém stavu před výstavbou na „zelené
louce“, podporovat vznik navazujících zařízení a vybavenosti cestovního ruchu v oblasti
agroturistiky a sportovně rekreačních aktivit využívajících předností jihočeské krajiny,
vymezit rozvojové plochy a racionálně vyřešit jejich napojení na veřejnou dopravní a
technickou infrastrukturu, přednostně využívat nevyužité a opuštěné areály,
územně zajistit strategicky důležité koridory dopravních staveb formou veřejně
prospěšných staveb,
při urbanizaci území kraje zajistit vhodným polycentrickým uspořádáním jednotlivých
rozvojových ploch podmínky pro sociální soudržnost obyvatel kraje,
vymezit rozvojové plochy pro rozvoj lázeňství, kdy nové lázeňské objekty a areály jsou
uvažovány především v Třeboni, Nových Hradech, Prachaticích a Hluboké nad Vltavou,
vhodným situováním sportovně rekreačních ploch do specifických oblastí se sezónním
využitím dosáhnout celosezónního využití a vytvoření nových pracovních míst v
oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti,
167|170
-
G.1.4.7
respektovat stanovená ochranná pásma letišť, zejména navrženého mezinárodního
veřejného letiště České Budějovice,
před realizací konkrétních záměrů v plochách komerčních a průmyslových a při zahájení
těžby nerostných surovin zajistit odpovídající ochranu veřejného zdraví, v odůvodněných
případech zpracovat vyhodnocení zdravotních rizik,
pro plochy s obytnou a smíšenou funkcí, komerční a průmyslovou funkcí a funkcí
sportovní a rekreační zajistit dostupnost veřejnou dopravou,
při realizaci konkrétních záměrů upřednostňovat tam, kde je to možné, vytápění z
centrálního zdroje tepla, případně zemním plynem nebo obnovitelnými zdroji (bio-masa,
tepelná čerpadla).
Vymezení cílových charakteristik krajiny
Území Jihočeského kraje je díky geomorfologickým a klimatickým podmínkám velmi rozmanité.
Krajina byla vymodelována dlouhodobou hospodářskou činností člověka v harmonickou a ekologicky
stabilní krajinu plnou přírodních hodnot s vysokým stupněm rozmanitosti. To je dědictví, které je
nutno chránit a rozvíjet.
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují 31 oblastí krajinného rázu včetně Blatenska.
Dále Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují na podkladu stanovených krajinných celků
tyto základní typy krajiny podle způsobu využívání a jejich základní charakteristiky (vybrány 2 krajinné
typy, týkající se území Blatenska):
Krajina lesopolní (krajina intermediární mezi krajinou lesní a polní)
-
krajinný ráz: reliéf vrchovin a pahorkatin, zemědělská krajina je střídána s lesní krajinou
(lesy na 30-70% plochy), výrazná struktura historické kulturní krajiny vhodné pro letní a
zimní rekreaci,
přírodní hodnoty: potoční a říční nivy, mokřady, lesní porosty se segmenty přírodě
blízkých lesů, přírodě blízké louky,
kulturní hodnoty: drobné sakrální stavby, hrady, zámky, zachovaná historická krajinná a
sídelní struktura (kromě pohraničí),
estetické hodnoty: harmonie mezi prostorovým a funkčním uspořádáním krajinných
prvků, sídel a zemědělských ploch, atraktivní výhledy, zelené horizonty.
Krajina rybniční (krajina s vysokým podílem povrchových vod - rybníků)
-
výskyt: krajinný celek Třeboňsko, Českobudějovicko, část Novobystřicka, část Blatenska,
část Bechyňska,
krajinný ráz: odlesněná či naopak lesní krajina, plochý reliéf, složité rybniční soustavy
propojené umělými či přirozenými kanály a toky, četné vlhké louky,
přírodní hodnoty: vodní nádrže s přirozenými břehy a dnem, vodní a mokřadní
společenstva, vlhké louky, olšiny, četná avifauna, liniové porosty na hrázích rybníků,
četné památné stromy, říční a potoční nivy,
kulturní hodnoty: umělá krajina s množstvím vodních nádrží, kanálů a stok z 15. až 17.
století na místech původní neosídlené bažinaté krajiny, sakrální stavby, selské statky,
výrazná selská jihočeská architektura a sídelní struktura návesního typu,
estetické hodnoty: ploché krajiny se zrcadly vodních ploch rybníků, liniové porosty na
hrázích, funkčnost a vyváženost krajinných prvků, selské stavby.
168|170
H
SEZNAM ZKRATEK
BJ – bytová jednotka
ČOV – čistička odpadních vod
DP – dobývací prostor
EO – ekvivalentních obyvatel
CHLÚ – chráněné ložiskové území
OP – ochranné pásmo
ORP – obec s rozšířenou působností
NTL – nízkotlaký
RSS – radiové směrové spoje
STL – středotlaký
ÚAP – územně analytické podklady
ÚPD – územně plánovací dokumentace
ÚSES – územní systém ekologické stability
VDJ – vodojem
VN – vysoké napětí
VVN – velmi vysoké napětí
VPS – veřejně prospěšné stavby
VTL – vysokotlaký
ZSJ – základní sídelní jednotka
ZÚR – Zásady územního rozvoje
169|170

Analýzy vstupních podkladů

Transkript

Podobné dokumenty

Silniční stromořadí v české krajině

2 - Turistů ráj

Ocenění za komunikaci pro městský úřad První část revitalizace

opatovec - Program rozvoje obce

věStNík klUbU Za StarOU prahU

Tento projekt byl spolufinancován ze zdrojů EU v

podklady pro RURÚ a RURÚ - Geoportál Jihočeského kraje

ZÁŘÍ 2008 - Obec Kadov

MINCE DUKAT 55N zal s obr.indd

zde ke stažení

Potomci osoby ŘehořKuška