1. Úvod do studia - vědecká disciplína Historie vědy a techniky
Transkript
1. Úvod do studia - vědecká disciplína Historie vědy a techniky Vysvětlení významu a postavení historie techniky v systému společenských věd. Systém věd. Co je předmětem studia historie? Jednotlivé historické obory a pomocné vědy historické. Samostatná vědecká disciplína a její vymezení: předmět studia historie techniky, metodologie, metodika, vědecká komunikace, institucionalizace, nadace. Archivy a knihovny. Pomocné vědy historické pro historii techniky (např. metrologie). Kontrolní otázky: Charakterizujte písemný archivní pramen? Co je to historiografie? Další doporučená literatura a informace: Carr, Edward, H., Co je historie? Svoboda, Praha 1967 Hroch, M., Úvod do studia dějepisu. SPN, Praha 1984 Vaculík, J., Čapka, F., Úvod do studia dějepisu a historický proseminář. Brno 2004 www.nkp.cz www.citace.com 2. Světová a česká muzea vědy a techniky Dějiny práce a vznik technických muzeí, vývoj archivů a muzeí v českých zemích ve vztahu k historii techniky. Průmyslové výstavy a vznik muzeí vědy a techniky Průmyslové výstavy byly zejména v první polovině 19. století jednou z forem šíření technických poznaků v Evropě i jistou zásobárnou technických artefaktů. Stejně jako dřívější kabinety průmyslových výrobků seznamovaly výstavy bezprostředně s technickými novinkami (stroji, zařízeními aj.) v jejich trojrozměrné podobě, a to formou přehlídky (na rozdíl od periodik s pouhými popisy nebo náčrty). Pojem průmyslová výstava – ve 2 ½ 18. stol. a v počátku 19. stol. nutno chápat ve smyslu slova industriální, tj. ve smyslu píle, pracovitosti, řemeslnné dovednosti, neboť na výstavách bývaly umístěny výrobky uměleckých manufaktur a průmyslových výroben (továren), stejně jako ojedinělé kusy z dílen živnostníků, vynálezců, zlepšovatelů či různé kuriozity. Přehlídky industriálních výrobků se konaly v Evropě již v průběhu 2 ½ 18. stol., ale na rozdíl od trhů (schaugerichtů), z nichž se v podstatě vyvinuly, měly nekomerční charakter. Byly zaměřeny na prezentaci výrobků z hromadných výrob (poprvé např. v českých zemích roku 1754 ve Veltrusech – Velký trh tovarů Království českého). Teprve po přehlídce mohl následovat prodej exponátů. První zahraniční výstavy (výběr z přehledu): 1677 Paříž - Francouzská akademie 1754, 1755, 1756 Londýn – Royal Society for the Promotion of Arts, Manufactures and Commerce (koberce, čalouny, porcelán aj.) 1761 Londýn – výstava hospodářských strojů – poprvé má výstava zaměstnance, který vysvětloval fungování strojů 1763 Paříž – každoroční umělecké výstavy v Louvru (gobelíny, hedvábné látky, porcelán) 1765 Drážďany 1786 Berlín, atd. Proč organizovat průmyslové výstavy v Evropě? 1. aspekt politicko-ekonomický: překonat krizi po francouzské revoluci, dostihnout pokročilejší anglický průmysl 2. aspekt společenský: výstava symbolem svobody podnikání dosažené revolucí-úspěchy občanů, posílení národní hrdosti Do poloviny 19. století převažují regionální a lokální výstavy nad mezinárodními a dochází k jejich specializaci, např. výstavy strojírenské, zemědělské, potravinářské aj. Mezinárodní výstavy od roku 1851 Londýn 1855 Paříž 1862 Londýn 1867 Paříž (poprvé se objevila expozice s názvem Dějiny práce-základ novodobých muzeí vědy a techniky) 1871 Londýn 1873 Vídeň 1876 Philadelphie 1889 Paříž 1900 Paříž …. Muzea vědy a techniky Původně vznikaly v zachovaných prostorách původních průmyslových výstav a využívaly i tam zanechaných nebo muzeu deponovaných exponátů (výběr z přehledu). 1852 Londýn 1854 Edinbourgh 1861 Washington D.C. 1861 Buffalo 1862 Turino 1864 Boston 1869 Melbourne 1872 Moskva 1872 Berlín 1875 Varšava 1877 Petrohrad 1877 Tokio 1879 Vídeň 1882 Sydney 1897 Drážďany 1899 Budapešť 1903 Mnichov 1908 Praha Science Museum Roayl Scotish Museum Smithonian Institut Buffalo Museum of Science Museo Nazionale delle Scienze Boston Science Museum Museum of Applied Sceince of Victoria Politechniceskij muzej Postmuseum Museum Techniki Centralnyj muzej National Science Museum Technisches Museum fuer Industrie und Gewerbe Museum of Applied Arts and Sciences Verkehrsmuseum Kozlekedési Múzeum Deutsches Museum Národní technické muzeum (Muzeum vědy a práce technické) Moderní muzea Vytvářejí funkční sepětí muzea, výzkumného ústavu, vzdělávací instituce, knihoven, mediatek, archivů aj. Příklady: CNAM Paris, CIC La Villette, Franklinovo museum ve Philadelphii apod. Kontrolní otázky: Charakterizujte význam Národního technického muzea pro rozvoj techniky v současnosti. Další doporučená literatura a informace: www.cz-museums.cz www.ntm.cz www.mvcr.cz/archivnictví www.nacr.cz/organizace archivnictví 3. Pravěké technologie Hominizace, periodizace období. Štípaná a broušená industrie (paleolit – starší doba kamenná, střední doba kamenná, pozdní-mladší doba kamenná), zpracování dřeva, kamene, kostí, první poznatky o kovech, vývoj k usedlému způsobu života (mezolit-neolit-eneolit, domestikace rostlin a zvířat), způsoby hospodaření, stavební činnost, vývoj prvních řemesel, technické znalosti a dovednosti spojené s organizací života v pravěku (matriarchát-patriarchát). Film o výrobě nástrojů v pravěku. Kontrolní otázky: Jaké znáte způsoby datování pravěkých památek a archeologických nálezů? Jmenujte naleziště pravěkých památek v Čechách a na Moravě. Další doporučená literatura a informace: Záruba, Bořivoj, Abeceda dávných věků. Praha 2006. ISBN 80-00-01783-0. www.archeologicke.misto.cz 4. Věda a technika ve starověku Oblast Úrodného půlměsíce (Mezopotámie, Íránská vysočina, Sýrie, Malá Asie, Egypt, Řecko, Řím), z rodových seskupení vznikají první civilizace (vývoj písma), doby kovové (měděná, bronzová, železná – rozvoj hornictví, hutnictví, první metalurgické způsoby), antický vývoj vědy a techniky (rozvoj přírodních věd /sofos-mudrc, philosophos – přítel vědění/ – např. Phytagoras, Thales z Miletu, první mechanici v době helénské-Ktésibios, Heron z Alexandrie, Archimédes, Eukleides, aj., římští praktici-Vitruvius, Galenos, Plinius…), rozvoj lékařství (balzamování, hygiena, vznik prvních medicínských specializací), stavebnictví (pyramidy, polis, hradby, limes romanum ….), vojenské techniky (helepole, katapulty, vojenské vybavení, rozvoj námořnictví), doprava (silnice…) aj. Věda – kulturní projev, formuje poznání světa, abstrahuje, vytváří filozofické postupy: - rozvíjí především nauky o přírodě (peri physeos) - vychází z demokratických forem správy mezi svobodnými obyvateli, posiluje společenský život. Technika – ovlivňuje úroveň civilizace, měla vliv na výkonnost, vedla k rozvoji nových technologií (kladka, páka, nakloněná rovina, kolo na hřídeli, přístroje k nivelování, šroub, vrtáky, lisy, groma, šlapací kolo aj…): - uplatnila se zejména ve válečnictví (pozemní, námořní), stavebnictví a dopravě (saně, kolový vůz, silnice, mosty apod.), zvyšování pohodlí (kultura bydlení – domy, villy, vodovody, lázně, kanalizace apod.), rozvoji řemesel (kovářství, šperkařství, keramika, sklářství, tkalcovství, hornictví, hutnictví, výroba zemědělských nástrojů aj.). Odmítnutí nadpřirozených sil – spekulace, základy badatelské práce: empirie – pozorování, soustřeďování pozorovaného materiálu, hledání příčin, počátky popisné přírodovědy, experiment – nedůvěra ve smysly (Platon), kritický přístup k poznání, analýza vztahu smyslových vjemů a rozumu při procesu poznávání, abstrakce, teorie - shrnutí ověřených poznatků. Kontrolní otázky: Popište způsob dobývání hradeb v době starověku. Další doporučená literatura a informace: Burian, Jan, Civilizace starověkého středomoří. Praha 1984. Nováková, Julie, Pečírka, Jan, Antika v dokumentech I., II. SNPL, Praha 1959, 1961. Pečírka, Jan, Dějiny pravěku a starověku. SPN, Praha 1979. Oliva, Pavel, Zrození evropské civilizace. Epocha, Praha 2003. ISBN 80-86410-37-4. Ferrero, G., Egypťané. Praha 2007. http://egyptologie.ff.cuni.cz 5. Výroba, její organizace a technické vybavení ve středověku. Dvojpolný a trojpolný hospodářský systém (autarkní vesnice, vnitřní kolonizace), emfyteuse a purkrecht (charakteristika středověké společenské hierarchie), typy plužin a vesnic (způsoby jejich vyměřování), typy zápřahu, obdělávání polí a jejich sklizeň, užití jednotlivých typů oradel a dalších zemědělských nástrojů, vývoj měst a cechovního systému (např. pražské cechy), mlýny, první hamry, sklářství, vinařství atd. Ius regale montanorum Václava II. (1300), způsoby hornického podnikání v českých zemích, hornická města a jejich vývoj, zakládání dolování a technické prostředky pro ně využívané, zpracování rudy, mincovny. Kontrolní otázky: Jaké typy pluhů se užívaly v českých zemích a v kterých lokalitách? Vysvětlete význam dvoj-a trojpolného systému a překonání bludných kruhů raně středověkého zemědělství. Další doporučená literatura a informace (zajímavosti): Nový, L. (ed.), Dějiny techniky v Československu do konce 18. století. Praha 1974. Marshall, L. C., Po stopách lidského pokroku. Orbis, Praha 1932. www.sendme.cz 6. Vliv renesance na vědecké a technické myšlení. Objevení prostoru pro zkoumání (perspektiva, výtvarní umělci – všestranný Leonardo da Vinci). Vývoj alchymie, magie, astrologie a vědních oborů (postupy např.: analogie, kosmologie) – především matematiky, astronomie (dílo M. Koperníka, T. Brahe, J. Keplera, J. Bürgiho, G. Galileia, G. Bruna aj.), optiky, mechaniky, lékařských oborů (A. Vesalius, W. Harvey, J. Jesenský, G. Agricola aj.), biologických a zoologických věd a jejich uplatnění v praxi (knihy o vinařství, štěpařství, koňském lékařství…). Zájem o morfologii, o strukturu. Užití dalekohledu a mikroskopu. Kontrolní otázky: Charakterizujte historický význam heliocentrického systému M. Koperníka. Význam alchymie pro další bádání v přírodních i technických oborech. Další doporučená literatura a informace (zajímavosti): Karpenko, V., Alchymie: nauka mezi snem a skutečností. Academia, Praha 2007. ISBN 978-80-200-1491-7. Burkhardt, T., Alchymie: tradiční věda o kosmu a duši. Malvern, Praha 2003. ISBN 8%-86702-00-6. Vágner, P., Teatrum chemicum: kapitoly z dějin alchymie. Paseka, Praha 1995. ISBN 80-7185-027-6. Horský, Z., Kepler v Praze. Mladá fronta, Praha 1980, týž: Mikuláš Koperník:profil významné osobnosti renesanční doby. Praha 1973, týž: Pražský orloj. Panorama, Praha 1988, týž: Tadeáš Hájek z Hájku a jeho doba. SK ČSR, Praha 1975. 7. Komparace univerzitního a technického školství. Vývoj technického vzdělávání v českých zemích. Počátky industrializace, pražská univerzita a technika, Stavovská inženýrská škola v Praze (1705, 1707, 1717) a struktura výuky (Christian Josef Willenberg, Jan Ferdinand Schor, František Antonín Linhart Herget), reforma technického vzdělávání (1798, 1803, 1806) – vznik Gerstnerovy polytechniky, Gerstnerova mechanika a projektování železničních drah, 1863 Organický statut, 1869 rozdělení polytechniky na českou a německou, stavba budovy pro českou techniku na Karlově náměstí, 1875/79 C. a k. česká vysoká škola technická v Praze, K. k. Deutsche technische hochschule in Prag, technika a významné osobnosti kultury (Emil Frída, J. V. Sládek, M. Tyrš…), knihovna a „museum“ techniky, 1884/85 první Zengerovy přednášky nauky o elektřině, 1891 Domalípova stolice elektrotechniky, 1906 Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky Ludvíka Šimka, 1910 Vysoká škola strojního a elektrotechnického inženýrství, 1920 ČVUT, 1950 Fakulta elektrotechnická ČVUT. Kontrolní otázka: Jaký je význam F. J. Gerstnera pro rozvoj technického školství v českých zemích? Další doporučená literatura a informace (zajímavosti): Efmertová, M., Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století. LIBRI, Praha 1999, s. 101-113. ISBN 80-85983-99-0. Česká technika. 2. doplněné vydání. ČVUT, Praha 2004. ISBN 80-01-03165-9. Mikeš, J., Efmertová, M., Technika očima technika (300 let ČVUT 1707-2007). ČVUT, Praha 2007. ISBN 978-80-01-03642-6. 8. První průmyslová revoluce v českých zemích a ve světě. Protoindustrializace (nákladnický systém, manufaktura rozptýlená a centralizovaná), industrializace (vývoj ke strojové výrobě) a vývoj průmyslových oborů v Anglii na základě technických novinek a zlepšení (textilnictví – zmechanizování předení a tkaní, vývoj pracovních strojů, čerpání vody z dolů vodosloupcovými stroji (J.K. Hell), experimenty s párou od Herona z Alexandrie, přes atmosférické parní stroje až po inovace parního stroje J. Wattem, uplatnění parního stroje v praxi (doly, pohon pracovních strojů transmisí, doprava…). Vliv Francouzské revoluce, kontinentální blokáda v souvislosti s Napoleonskými válkami a rozvoj průmyslových oborů v českých zemích (pily, hamry, hutě, železárny, sklářství, výroba porcelánu, rozvoj stavebnictví, textilnictví, strojírenství, potravinářství – cukrovary, pivovary…). Jednota na povzbuzení průmyslu v českých zemích (1833) a její vliv na industrializaci (např. stavba druhého pražského mostu, vydávání zahraničních prací, kontakty). Kontrolní otázka: Jak a v kterých oborech se uplatnil parní stroj v českých zemích? Další doporučená literatura a informace (zajímavosti): Paulinyi, A., Průmyslová revoluce. ISV, Praha 2002. 9. Hospodářské změny ve společnosti jako důsledek první průmyslové revoluce a 10. Druhá průmyslová revoluce a česká společnost. Uplatnění procesu industrializace v českých zemích v podobě druhé průmyslové revoluce – rozvoj metalurgických znalostí, chemie, strojírenského podnikání (oblasti: Praha, Plzeňsko, severní Čechy, Brněnsko, Ostravsko) a jednotlivých podnikatelů (např. Ruston, Breitfeld, Daněk, Reif, Luz, Thomas, Salm… První českomoravská továrna na stroje…ČKD…) , rozvoj dopravy (stavby železničních tratí, silnic, splavňování řek, užití spalovacích motorů –automobilismus, letectví…), těžba černého uhlí, urbanizace měst (bourání hradeb, výstavba továren, plynofikace, kanalizace, počátky užití elektrického proudu k osvětlení veřejných prostor, výroby i domácností). Jubilejní výstava 1891. Kontrolní otázka: Charakterizujte dopravní (komunikační) systémy českých zemí (silnice, železnice, lodní doprava… telegrafní síť apod.). Další doporučená literatura a informace (zajímavosti): Hlavačka, M. Dějiny doprava v českých zemí v období průmyslové revoluce. Academia, Praha 1990. Hlavačka, M. Jubilejní výstava 1891. Praha 1991. Jílek, F., Zrození velkých vynálezů. Práce, Praha 1978. 11. Vývoj elektrotechniky v českých zemích. Elektrotechnika v českých zemích se etablovala od 60. let 19. století (první živnosti, galvanoplastické dílny, počátky práce v oblasti signalizace…, nové pracovní obory: elektromontér, elektromechanik…), v 70. letech 19. století se zformovala spolková činnost (Spolek inženýrů a architektů v Království českém -SIA, 1865, Spolek českých elektrotechniků 1899, Spolek posluchačů a absolventů strojního a elektrotechnického inženýrství při ČVUT - SPASEI) a v 80. letech 19. století výuka elektrotechniky. Účast F. Křižíka na Prvním mezinárodním elektrotechnickém kongresu v Pařízi 1881 a udělení zlaté medaile za diferenciální regulátor délky svítivosti obloukovky. Významný vliv na průmyslový rozvoj Československa měl elektrifikační zákon z roku 1919 a elektrifikace (Elektrotechnický svaz československý – ESČ 1919), standardizace a normalizace (Československá společnost normalizační - ČSN 1920, předpisy a normálie pro elektrotechniku), udělování oválné známky kvality pro zkoušené zboží a elektrotechnické výrobky (Elektrotechnický zkušební ústav), podnikatelé: Fr. Křižík, Emil Kolen, Josef Sousedík, Bartelmus a Donát, Josef Duda, bratři Knotkové - Microphona, Telegrafia aj. (viz referáty: elektrárny, osvětlení, užití elektrické energie pro průmysl a dopravu, např. trať Tábor – Bechyně aj.). Kontrolní otázka: Vysvětlete význam ESČ pro elektrifikaci Československa. Další doporučená literatura a informace (zajímavosti): Efmertová, M., Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století. LIBRI, Praha 1999. Křižík, F. Paměti. Praha 1952, 1997. List, V. Paměti. Ostrava 1992. 12. Technika a každodenní život v 19. - 20. století. Průmyslové obory a podnikání v době první Československé republiky a po roce 1945. Hospodářský vývoj Československa, RHVP, pětileté plány, specializace, technická a průmyslová každodennost. Kontrolní otázka: Význam techniky pro každodenní život v Československu po 2. světové válce. Další doporučená literatura a informace (zajímavosti): Paturi, F. R., Kronika techniky (překlad). Fortuna Print, Praha 1983. Lacina, V. Formování československé ekonomiky. Academia, Praha 1990. Obrazy z českých dějin 1914-2004. DVD. Multimediální pomůcka. Praha 2007. 13. Technika a svět na přelomu 20. a 21. století. Charakteristika společenského vývoje, technické a ekonomické změny. Kontrolní otázka: Formulujte možnosti technického vývoje přelomu 20. a 21. století. Další doporučená literatura a informace (zajímavosti): Efmertová, M. Historie vědy a techniky 1914-1939. In: Chromec, S. (ed.): Obrazy z českých dějin 1914-2004. DVD SDPAČR, Praha 2007. 14. Hodnocení vlivu techniky na společnost. Současný pohled na vývoj techniky. Vliv techniky na život člověka. Rozhodovací mechanismy. Filozofická východiska oboru. Kontrolní otázka: Vliv techniky na současný život společnosti. Další doporučená literatura a informace (zajímavosti): Tondl, L. Věda, technika a společnost. Praha 1984.
Podobné dokumenty
Archivy a knihovny v Praze
ve smyslu slova industriální, tj. ve smyslu píle, pracovitosti, řemeslnné
dovednosti, neboť na výstavách bývaly umístěny výrobky uměleckých manufaktur
a průmyslových výroben (továren), stejně jako ...
hydrobiologie
LESŮ?
Ohroženo je pouze stromové patro v
současné podobě!
Lesní ekosystém Šumavy se nepřetržitě vyvíjí
již 10 tisíc let a po celou dobu (s výjimkou
posledních 2 století snah o jeho přeměnu na
hospo...
Pražská technika 5/2009
obecně o přírodní a technické vědy,“
řekl nám Vladimír Remek o přestáv-
zde - VŠB
Odstraňovaní rtuti ze spalin adsorpcí na sorbetech je založeno na principu fyzikální či chemické
adsorpce. U většiny sorbentů se uplatňuje kombinovaný mechanismus fyzikální a chemické adsorpce. Ta ...
253 k historickým kořenům města Tabule č. 13 – Roku 1701 kupuje
Pro další osudy rodu Wrtbů na Benešovsku měli především význam dva Sezimovi synové ze čtvrté manželky: Jan František († 1687) – dědic Kosovy Hory, Červeného Hrádku aj. a ml. Ferdinand František († ...