De motu cordis et sanquinis in animalibus

Historie vědy a techniky
Vliv renesance na technické a vědecké
myšlení
Marcela Efmertová
[email protected]
Charakteristika renesance
Renesance - znovuzrození, obrození
- nové uchopení celku
- objeven PROSTOR
. pomocí perspektivy (zobrazení
dějů, věcí, lidí v reálném prostoru)
. kosmos i společnost tím
demokratizovány – možnost je
zkoumat
. opuštěna vertikální středověká
hierarchie, renesanční
universum
Charakteristika renesance
• PROSTOR
první místo k poznávání = hledání vazeb v
universu – 1. úkol renesančního vědce
matematika dává formu novému řádu
. člověk-odraz vesmíru
vesmír-odraz člověka
. člověk ve středu universa jako jeho
zrcadlo (speculum) – pohled do něj byl
klíčem k rozvoji přírodovědy
. princip analogie – prioritní metoda
poznání
. kosmologie: SLUNCE srdce KOSMU
SRDCE slunce TĚLA
analogie
Michelangelo Buonarroti , Mojžíš
Charakteristika renesance
Rozvoj věd:
matematika – deskriptor proporcí
alchymie – nauka o kvalitách
magie – nauka o vnitřních silách
astrologie – nauka o vazbách vesmíru a
člověka
optika – „zdroj vznešeného světla ve středu
kosmu“ (Koperník)
medicína – anatomie
biologie – herbáře
astronomie – odklon od geocentrismu
17. stol. – „duchovní síly“ zapomenuty, věda
nástroj poznání, ne pokorný prostředek
Charakteristika renesance
Astronomie
M. Koperník, Tycho Brahe, Jost Bürgi,
Johanes Kepler (1609 dva zákony o
eliptických drahách oběžnic, v nichž
ohniskem Slunce)
G. Galilei – 1609 – pozorování
dalekohledem, potvrzení heliocentrismu v
díle Dialog o dvou hlavních systémech
světa (1632)
G. Bruno – shrnutí poznatků o
heliocentrismu
Charakteristika renesance
Lékařské a biologické vědy
1543 Andre Vesalius podrobný popis
lidských orgánů – základy anatomie –
De humani corporis fabrica
1600 Jan Jesenius – veřejná pitva
1619 William Harvey objev velkého
krevního oběhu, mechanické vysvětlení
pohybu krve: 1628 De motu cordis et
sanquinis in animalibus
2 ½ 17. stol. Mistr Claret (Bartoloměj z
Chlumce) – spisy o zvířatech: bestiáře
(anatomie obratlovců)
60.-70. léta 18. stol. využití mikroskopu
Charakteristika renesance
Herbáře
1517 Herbář Jana Černého – 393
rostlin, využití pro lékařství
1562 Herbář jinak Bylinář velmi
užitečný P.A. Mathiolliho, přeložený
Tadeášem Hájkem z Hájku
Zoologie
1551-58 Conrad Gesner Živočichopis
– 5 svazků (Historia animalium)
Hospodářství
16./17. stol. - Koňské lékařství, spisy
o vinařství, štěpařství
Mikuláš Koperník
Tiskařství
1 ½ 15. stol. – Laurens J. COSTER
užil pohyblivé litery odlévané do
pískových forem
1440 Johann Gensfleisch-GUTENBERG
(1394/6 – 1468) = zakladatel písmolijectví
a typografie
ryl razníky s reliéfními znaky – z nich razil
matrice, pak odléval písmena na slévadle
17. stol. mechanizované slévadlo – litery lity
z písmoviny (pův.: olovo, cín, vizmut,
později: olovo, cín, antimon)
řemesla: písmolijci, rytci, sazeči, tiskaři
snaha o unifikaci písma a sazebního
materiálu
Tiskařství
první tisky v českých zemích
1445 Zlomek knih Sibiliných
1468 Kronika trojánská (česká
tisk.bastarda-typ rkp.předlohy, zvniklé z
české gotické kursívy 14. století)
15. stol. užití něm. švabachu – úprava Jiřím
Melantrichem z Aventina na melantrišský
švabach
1542 užití fraktury
1775 antikva - Český slabikář
Tiskařství
19. stol. – stroje na odlévání písma –
písmolijka 1805 E. Didot
přenos na matrice: metody pantografické,
galvanoplastické, fotografické
sázení: snaha o strojové provedení s
nástupem novin a časopisů
- rychlolisy, rotačky
- litery s normalizovanou kuželkou
- odlévání logotypů - užívány i u sázecích
strojů
sázecí stroj – litery ze zásobníku:
1.sazeč- úderem na klávesnici volil litery a
řadil je do nekonečné řádky
2.sazeč- řádky přelamoval do potřebného
formátu
Tiskařství
3.sazeč – rozmetával + výměna prázdných
zásobníků za plné
přenos obrazu
dřevořez – pozdní gotika 14. stol., hrací
karty, obrázky světců, části blokových
knih, ilustrační technika pro knihtisk
mědirytina – 16./17. stol.
dřevoryt
litografie (Senefelder)- reprodukce obrazu,
ne textu
(jemnozrnný vápenec přijímá jak mastnou barvu,
tak vodu, na nechráněných místech bez mastnoty
nasál kámen vodu, nepřijal barvu a dané místo
netiskl)
Tiskařství
19. stol. -
Karel Klíč – hlubotisk
Jakub Husník – světlotisk
xylografie -
ilustrace odborného tisku
počítačové zpracování