Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
Transkript
- 1 - S Y R E N A 191 Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů 07-14 KARVINÁ 39 let KLUBU 1972 ÷ 2011 30 let SYRENY 1981 ÷ 2011 PRÁZDNINY PRÁZDNINY 22011 011 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA Syrena 191 KF-07-14 KARVINÁ A PRACUJE POD PATRONACÍ - 2 Jak byly doručeny peníze do Polskem obsazeného Petřvaldu, poslané z okleńtěného ČESKO-SLOVENSKA (bez Sudet a Těńínského Slezska) po 11.X.1938. Paní Ńkutová Gabriela z Petřvaldu poslala vojákovi do Dolního Kubína na Slovensko 30.IX.1938 z pońty RYCHVALD 20 Kč (viz ústřiņek podacího lístku na dolní reprodukci vlevo). Dne 11.10.1938 Syrena 191 - 3 byl Petřvald zabrán Polskem. Vojáci polské národnosti z území Těńínského Slezska zabraného Polskem mohli opustit československou armádu a vrátit se domů. Peníze pro vojáka tak zůstaly u jednotky na Slovensku nedoručitelné (viz razítko Nedoručitelné / č.2452/III-39 na levé části přední strany poukázky. Navíc ńikmo je otisk razítka vojenské jednotky „Horský pěńí pluk č.l“). Jednotka je proto 9.12.1938 vrátila paní Ńkutové do Petřvaldu. Viz expediční razítka na pońtovní poukázce na 20 Kč s razítky pońty DOLNÍ KUBÍN /***/c s datem 9.XII.38-12. Na obsazeném území Polskem jiņ mezitím neplatily koruny, ale polské zloté. Záleņitost byla vyřeńena přepočtem korun na zloté (vpravo dole od adresy „Kurs 100 Kč/18,10 zł.“). Částky 20 Kč na sloņence byly ńkrtnuté a napsáno 3,62 zł. Takto upravená sloņenka byla doručena na pońtu v Petřvaldě. Viz příchozí razítko pońty na zadní straně dole PIETWAŁD *a* s datem na můstku 22 IV 39-11. Částka 3,62 zł. byla vyplacena adresátce 29.4.1939 a tato její převzetí na sloņence potvrdila podpisem. Pońta na zadní stranu otiskla nahoře vlevo své razítko PIETWAŁD *a* s datem 29 IV 39 10. Tím byla celá záleņitost vyřízena. Vyřízení trvalo skoro 5 měsíců, ale záleņitost byla dovedena do konce! Dnes by se s tím asi nikdo ani nezabýval. Na přední straně poukázky je slovo DOBIERKOVÁ ńkrtnuto a ručně přepsáno na „Vojenská“. Přes adresu je pak otińtěno světle fialové razítko „Přechodná“. Poukázka má tehdejńí otisk okresního razítka pońty Dolní Kubín 5/7. Petřvald byl zabrán Polskem 11.10.1938. Pońta pod polskou správou pouņívala razítka PIETWAŁD s rozlińením *a*, *b*, *c*. Pouņívala i R-razítko (viz doporučená zásilka poslaná z Petřvaldu do Prahy 18.10.1938, tedy týden po záboru - Syrena 84/6). Zásilka má otisk razítka československé vojenské cenzury „cenzurováno“. Polské razítko Petřvaldu s rozlińením *a* s datem 18.10.1938 jsme publikovali v Syreně č.84 a dnes. S rozlińením *b* jsme publikovali zásilku s datem 1.8.1939 v Syreně č.90 a s rozlińením *c* s datem 13.6.1939 v Syreně č.177. Česká filatelistická literatura k problematice (Filatelie č.12-14 z r.1991) uvádí, ņe se teprve předpokládá nález R-zásilky z této pońty. My jsme R-zásilku publikovali jiņ v Syreně č.84/6 ing. Mirko BACHRATÝ ********************************************************************************** Zásilky z polského, zajateckého tábora pro bolńevické zajatce v Tucholi a jejich cenzura z října-listopadu 1920. Polský časopis Filatelista č.9 na str.464 z r.2008 publikoval pohlednici poslanou do českého Písku ze zajateckého tábora sovětských zajatců v Tucholi ze 7.listopadu 1920. Článek publikoval Julián Auleytner a mimo jiné píńe: „ke vzácnějším výskytům vojenské cenzury je třeba zařadit pohlednici Syrena 191 - 4 z Tucholi ze zajateckého tábora ruských zajatců poslanou v listopadu 1920…“ Tato pohlednice je cenzurována, je na ní razítko Velitelství tábora, ručně vyznačena parafa cenzora a vojenská cenzura Varńavy Wr.1 v kruhu. Lístek má 4 otisky expedičního razítka pońty TUCHOLA / *a*. Na pohlednici v časopise Filatelista nelze přečíst datum z razítek, ale v textu je datum 7.11.20. Pohled je psán polsky. Vlastním dopis (jeho reprodukce je níņe). Dopis je poslán na stejnou adresu do Písku v jiņních Čechách na paní Blanku Ņiņkovou. Odesilatelem dopisu je stejný člověk (dopis je psán stejným rukopisem). Na zadní straně dopisu je adresa odesilatele z tábora: M.Karawan, obóz jeńców ukraińskich No 7, Barak oficyrski VIII, Tuchola, Pomorze, Polska (M.Karawan, tábor ukrajinských zajatců č.7, důstojnický barák VIII., Tuchola, přímoří, Polsko). Reprodukce obou stran dopisu je dole. Odesilatelem je tedy ukrajinský důstojník (nebo ruský či sovětský??) jak píńe J.Auleytner. Jaková vazba byla mezi odesilatelem zásilek a adresátkou, to se dnes jiņ nedozvíme! Pohled v časopise Syrena 191 - 5 Filatelista je psán polsky, byl to snad asi Polák? Kaņdopádně to byl důstojník a podle rukopisu (vypsaná ruka), to nebyl asi jen nějaký prostý člověk. Můj dopis má dokonce 7 otisků expedičního razítka pońty TUCHOLA / *a* s daty 11.11.20.3-4-. Je poslaný 3-4 dny později neņ lístek z Filatelisty. Dopis má také parafu cenzora a mnohem zřetelněji otińtěné razítko velitelství tábora v Tucholi. Je to kruhové razítko se zdvojeným obvodem. Otisk je proveden ve fialové barvě. Uvnitř razítka je nápis Pieczęć /listowa. Ve spodní části razítka je nápis „Gen.Pomorze..“ Průměr razítka je 38 mm. V horní části přední strany dopisu je otisk obdélníkového razítka vojenské cenzury (53x30 mm). Uprostřed obdélníku nahoře je polská orlice, níņe nápis Wojskowa cenzura a pod tím nápisem je dalńí nápis ===lwów===. Je to tedy vojenská cenzura Lwowa. Razítko lwowské cenzury je otińtěno v černo fialové barvě! Publikace „Polska cenzura korespondencji w latach 1918-1922“, Bronisław Brzozowski, Jerzy Tokar, první vydání, Gdaňsk, str.128, lwowská cenzura, katal. č.4. Autoři uvádějí, ņe razítko je známo v červené barvě!! Na dopise je ale otińtěno v barvě černě fialové. Rozměry razítka cenzury souhlasí s literaturou. Doba pouņívání cenzurního razítka je uváděna od V-XII 1920! Údaje o zajateckém táboře v Tucholi jsou velice skoupé. Uvedená publikace uvádí jen : Zajatecký tábor č.7, Tuchola, od V.1920. A to je vńe!! Kdysi dávno jsem poslal dopis příteli Brzozowskému. I on mi na téma tábora nebyl schopen uvést nic jiného!! Kdyņ vyńel článek v časopise Filatelista, pokouńel jsem se o kontakt s J.Auleytnerem. Jeho adresu mi sehnali přátelé v Polsku. Na mé dopisy jsem ale od něj nikdy nedostal odpověď!! Zajímavé je to, ņe před mnoha léty v české filatelistické literatuře (Postilión) publikoval pan M.Vostatek pohlednici (obrázek dole). Tato pohlednice měla tytéņ 3 otisky expedičního razítka pońty Tuchola/*a* s datem na můstku razítek 19.10.20.1-20. Na tomto pohledu je stejné, výńe popsané razítko velitelství tábora i razítko Varńavské vojenské cenzury Wr.1 v kruhu. Text lístku je psán „česky“ Srdečny pozdrav a milou vzpominku z zajati zasylají: následují čtyři podpisy, z toho jeden je psán azbukou. Odesilatel není asi Čech (vzhledem k chybám v textu). Vńechny podpisy mají znak vypsané ruky. Podepsaní se asi také s adresátkou znali. Nahoře je reprodukce z Postilionu, kde kdysi publikovali ne moc kvalitně zhotovenou xerokopii. Napsal jsem panu Vostatkovi, zda by nám nepůjčil zásilku na skan do Syreny. Odpověděl mi, ņe lístek jiņ asi nevlastní, neví ale ani, zda jej někomu prodal a kdy? Na tuto svoji zásilku si údajně ani nepamatuje! Je to starńí pán a je třeba jej chápat ! Pohlednice z Filatelisty, můj dopis i pohled pana Vostatka jsou poslány na stejnou adresu v době od Syrena 191 - 6 19.10. do 11.11.1920. Jeden pohled je psán polsky, druhý „česky“. Kdo je tedy asi odesilatel a kdo byla adresátka zásilek v Písku. Jaký vztah byl asi mezi nimi? Oba pohledy mají vojenskou cenzuru Varńavy Wr.1, dopis má vojenskou cenzuru lvovskou. Ņe by pohledy, psané otevřeně, ńly přes Varńavu a dopisy přes Lwów? O zajateckém táboře v Tucholi víme jen velice málo! Jeho doba, po kterou byl provozován, je rovněņ poměrně krátká (V.-XII/1920). Kolik korespondence se tedy z tohoto tábora zachovalo? Pan Auleytner má asi pravdu, ņe se jedná o velice vzácně se vyskytující zásilky. A kolik zásilek se zachovalo jeńtě navíc poslaných do zahraničí a do Československa??!! Za xero zásilky z Postiliona děkuji kolegům Otíkovi Ńrubařovi, Jarkovi Tereńkovi a ing. Svatopluku Petrovi, za skan zásilky z Filatelisty děkuji hlavnímu redaktorovi Filatelisty příteli Bronislavovi Rejnowskému. Tuchola leņí severně od Bydgoszczy, zhruba na pomyslné spojnici Bydgoszcz-Gdańsk. Pro syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Jeńtě jednou vlaková pońta 775 Bohumín-Pleńivec a Pleńivec-Bohumín z r. 1938 Syrena 191 - 7 O této vlakové pońtě jsme psali v Syreně jiņ 2x: - V Syreně č. 184 na str. 7 je zásilka s razítkem VP BOHUMÍN-PLEŃIVEC/775/a/*** s datem 23.5.1938, zásilka je poslána do Německa do Frankfurtu, - V Syreně č. 186 na str.18 je zásilka s razítkem VP BOHUMÍN-PLEŃIVEC/775/a/*** s datem 14.9.1938, zásilka je poslána do Bratislavy z pońtovny Muránska Dlhá Lúka (Muráň). Tato vlaková pońta vznikla zkrácením trasy původní vlakové pońty Bohumín-Fiľakovo v důsledku napjaté situace na jiņním Slovensku v druhé polovině roku 1938. Vlakovou pońtu Bohumín-Pleńivec 775 v Monografii nenajdete! Pouņívala razítka typu V 22. Jako reakcí na náń článek nám poslal pan ing. Svatopluk Petr otisky vlakové pońty BohumínPleńivec/775 a Pleńivec-Bohumín/775, a to s rozlińením „a“ i „b“. Reprodukce otisků jsou na předcházející straně. Výstřiņky nejsou z pońtou prońlých zásilek, ale jsou uměle „vyrobeny“. Přesto hezky dokumentují pouņívaná razítka této vlakové pońty v obou směrech, a to s rozlińením „a“ i „b“. Za pohotovou reakci na nańe články ing. Svatopluku Petrovi děkujeme a touto cestou jej srdečně zdravíme! ********************************************************************************** Pońta na území bývalého Polského Království okupovaného německou armádou v letech 1914-1918, známky a celiny s přetiskem „Russisch / Polen“. Vojenské plány Ruska při vypuknutí I.světové války byly zaloņeny na myńlence, ņe Německo po rychlém obsazení Francie bude souhlasit s mírovým jednáním a Rusko tak bude mít stejné ńance, kdyņ vítězným taņením proti Rakousko-Uhersku toto z konfliktu vyeliminuje. Proto Rusko na počátku celkem dobrovolně a plánovitě stáhlo svá vojska z bývalé části Polského království, které se nacházelo na levém břehu řeky Visly. Staņená vojska byla následně přesunuta na jiņní frontu proti Rakousko-Uhersku. Jiņ 3.8.1914 německá vojska pod velením gen.Woyrsche obsadila Kalisz, Wieluň, Częstochovou a Będzin. Takto bylo vytvořeno zázemí pro Slezský uhelný revír za účelem zajińtění dalńích operací. Německé orgány nebyly zpočátku rozhodnuty na obsazených územích vytvořit nějakou civilní vládu pro okupovaná území bývalého Polského Království. K dispozici gen.Woyrsche vyslaly skupinu osmi vyńńích úředníků v čele s hrabětem Merweldtem. Tito měli organizovat náhraņku civilní vlády pro území, která měli Němci jiņ tehdy v plánu v budoucnu anektovat. V Będzinie, Częstochové a Wieluniu byla vytvořena civilní správa. Situace na frontách ale způsobila to, ņe tyto správy měly pouze provizorní charakter. Po vkročení německých vojsk na Ruskem dříve obsazená polská území, měla zorganizovaná pońtovní síť slouņit zpočátku pouze pro vojenské účely. V říjnu 1914 byly zprovozněny pońty (německé názvy): Bendzin (20.10.), Wielun (20.10.), Czenstochau (22.10), Kalisch (22.10.) a Sosnowice (26.10.) Tyto pońty byly podřízeny Pońtovnímu ředitelství v Opolu. Pracovaly ve vnitřním pońtovním provozu na okupovaných územích, nejvýńe pak v uņńím provozu s Říńí. Tarif zde platil pro vnitrostátní německý, pońtovní provoz. V pouņívání byly říńské pońtovní známky a celiny. Z tohoto období jsou známy pouņité dopisnice soukromých nákladů s černým, dvouřádkovým přítiskem „Russisch / Polen“. Tyto přítisky byly provedeny na říńských známkách série „Germanie“. Hlavním úkolem výńe uvedených pońt bylo organizovat styk s vojenskými jednotkami a civilní správou. Povolený byl i soukromý pońtovní styk s Říńí. Povoleny byly jen otevřené, obyčejné a doporučené zásilky, dopisnice, tiskoviny, ukázky zboņí a obchodní papíry, ale vysloveně psané v němčině! Do počátku listopadu 1914 obyčejné, otevřené, listovní zásilky nebyly ale prakticky realizovány. V polovině listopadu 1914, v důsledku útočných operací ruské armády, byly výńe uvedené pońty dočasně uzavřeny. V rámci následných, vojenských operací v závislosti na postupu německých vojsk se na obsazeném území Polského království začalo s organizací i civilní administrativy. Tato činnost Syrena 191 - 8 se opírala o dřívějńí skupinu hraběte Merweldta. V prosinci 1914 byla vytvořena Německá civilní správa. V jejím čele stál z počátku von Brandenstein a následně von Kries. Tato Německá civilní správa aņ do vzniku Generálního Gubernátorství Varńava byla podřízena Vojenskému velitelství východního frontu. Sídlila od ledna 1915 v Kaliszi, od května 1915 v Poznani a od září 1915 ve Varńavě. Německá správa dostala od počátku instrukce, aby její činnost sledovala jen vojenské hledisko, které bylo zaloņeno na vyuņití okupovaných území pro potřeby Říńe. Toto se pak negativně promítlo do ekonomické situace okupovaných území. V období květen-srpen 1915 byla ruská vojska vypuzena z celého území bývalého Polského království. Organizace pońtovní sítě slouņila zpočátku německé správě, později slouņila i civilnímu obyvatelstvu. Na okupovaném území byl pońtovní tarif za sluņby stejný, jako vnitrostátní v Říńi. Jen styk s okupovanými územími na západě (Francie a Belgie) byl na základě zahraničního tarifu. Postupně jeden za druhým vznikaly i dalńí pońtovní úřady. Podléhaly jiņ Pońtovnímu ředitelství v Poznani. V květnu 1915 byly do pońtovního provozu zavedeny německé známky a dopisnice s přetiskem „Russisch / Polen“ (černý, dvouřádkový, na některých známkách série „Germánie“). Okupované území bylo zpočátku řízeno jen vojenskými orgány. Jejich nařízení podepisoval generálpolní marńál von Hindenburg, tehdy Hlavní velitel na východě. Za tímto účelem byl vydán v Poznani 1.4.1915 „Denník nařízení císařsko-německé vlády v Polsku“ (Verordnugsblatt der Kaiserlichen Deutschen Verwaltung in Polen). Dokument byl od 23.6.1915 přejmenován na „Denník nařízení pro císařsko-německou civilní administrativu pro Polsko na levém břehu Visly“ (Verordnungsblatt der Kaiselichen Deutschen Zivilverwaltung fűr Polen links der Weichsel). V bodu 21. nařízení byly uvedeny pokyny pro pońtovní provoz německé pońtovní a telegrafní administrativy v Polsku. Bylo zakázáno cokoliv posílat jinak neņ pońtou (časopisy, noviny, kníņky a veńkeré jiné tiskoviny). Zákaz se netýkal posílání zpráv osobními posly, kdyņ v místě, kde bydlel odesilatel nebo příjemce, nebyla pońta pro civilní osoby. Cílem Císařského Německa bylo rozńíření území na východě anektováním polského hraničního pásu a k tomu i jiných území etnicky polských. Toto bez výhrad podporovala v parlamentě pravice, ale i pravé křídlo Sociální demokracie. Diskutovalo se ne o principu, ale jen o rozměrech a směrech anexe. Zatím, co anexe Suwalszczyzny a Kurlandie byla vńem jasná a nezbytná pro ideu „Drang nach Osten“, terény polského hraničního pásu byly předmětem bouřlivých debat a sporů. Příčinou toho bylo to, ņe polská území pod ruským záborem byla hustěji osídlena neņ východní provincie Říńe. Polská území leņela na levém břehu Visly, kde se o anexi nejčastěji jednalo. Polská území měla hustotu obyvatel 128 na kilometr čtvereční, coņ bylo o něco více neņ měla Říńe. Přívrņenci anexe chtěli toto řeńit vysídlením, odsunem a evakuací za účelem etnického vyčistění území pro novou hranici Říńe s Ruskem. Za novou hranici byla povaņována linie řeky Niemen, Narwa, aņ po Modlin. V září 1915 vzniklo Generální Gubernátorství Varńava. Generálním Gubernátorem byl jmenován 4.9.1915 generál pěchoty H. von Beseler. Vydal okamņitě nařízení, ņe Civilní správa pro Polsko po levém břehu Visly je podřízena Generálnímu Gubernátorovi Varńavy. Prezident Civilní správy byl jmenován ńéfem Správy při G.G.Varńava. Tuto funkci vykonával do listopadu 1918 von Kries. Rezidence G.G.Varńava byla na Královském zámku ve Varńavě. G.G.Varńava mělo rozlohu 63.605 kilometrů čtverečních. Na jihu hraničilo s Kongresovým královstvím okupovaným Rakousko-Uherskem (bývalé území pod ruskou okupací, okupované následně Rakousko-Uherskem). Hranice zájmů obou okupačních vlád (rakouské i německé) byla stanovena 15.12.1915. Smlouva byla podepsána v Těńíně!! (Viz mapka v Syreně č.187 na str.12. Výbor pro organizování pońtovní sítě byl z Poznaně převeden do Kalisze a nakonec do Varńavy. V G.G.Varńava bylo postupně otevřeno 73 pońt. Od těchto pońt je známo celkem 147 pońtovních, expedičních razítek. Seznam a typy razítek včetně dat otevření jednotlivých pońtovních úřadů a ukončení jejich činnosti je v uvedené literatuře. Případnému zájemci jej můņeme okopírovat a na poņádání poslat. Je k dispozici i kresba větńiny pouņívaných razítek (aņ na výjimku několika dosud neznámých kusů). Na Němci okupovaném polském území byly nejdříve v pońtovním provozu známky a celiny s přetiskem „Russisch / Polen“, později „Gen.Gouv. / Warshau“. Nakonec na území na východ od G.G.Varńava to byly přetisky „Postgebiet / Ob.Ost“. Syrena 191 - 9 V Syreně č.187 na str. 3.-5. jsou tabulky tehdy platných pońtovních tarifů. Tamtéņ na str.12 je mapka území G.G.Varńava, Postgebiet Ob.Ost a území Rakouského-Uherského záboru (tzv. Kongresovka). Známky s přetiskem „Russisch / Polen“ jsou známy z pouņití samostatně na zásilkách, ale i ve smíńené frankatuře se známkami s přetiskem „Gen.Gouv. / Warschau“. Známky totiņ platily aņ do jejich vyčerpání. V r.1915 (12.V.) byly některé Říńské známky opatřeny přetiskem „Russisch / Polen“. Přetisk má rozměr 16x10 mm. Známky mají vodní znak č.5 a perforaci hřebenovou ZHř. 14 : 14 ½. Bylo takto přetińtěno celkem 5 nominálních hodnot (3, 5, 10, 20 a 40 fen.). V oběhu byly do vyčerpání zásob. Stejným přetiskem byly opatřeny i dopisnice s natińtěnou známkou: 1.V.1915 to byla Cp 1, 5.fen., zelená (jednoduchá dopisnice) a Cp 2, 5+5 fen., zelená – (dopisnice se zaplacenou odpovědí). Známky s přetiskem „Gen.Gouv. / Warshau“ byly vydány 1.8.1918. Dopisnice s tímto přetiskem byly vydány v r.1916. Známky s přetiskem „Postgebiet / Ob.Ost.“ i dopisnice s tímto přetiskem byly vydány 15.1.1916. Známky a celiny s tímto přetiskem jsme prezentovali v Syreně č.187. Dneńní článek je věnován přetiskům „Russisch / Polen“ na známkách série „Germánie“. První dneńní zásilka je poslána doporučeně z Konina do Műhlheimu an der Ruhr (mezi Diesburgem a Essen, severových. od Dűsseldorfu). Frankatura 49 fen. (3x3 + 2x5 + 10 + 20 fen.). Rnálepka má „R“ a rámek červený, potisk černý. Expediční razítko KONIN /*** s datem na můstku razítka 17.8.15. 4-5 N. Reprodukce kresleného razítka je vlevo. Bylo jeńtě s rozlińením *a*. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka MŰLHEIM / *(RUHR) 1c s datem na můstku 20.8.15. 4-5 N. Reprodukce otisku razítka je nahoře. Na zásilce je obdélníkové, modro fialové, 2-řádkové razítko cenzury v Poznani. Rozměr 63x17 mm. Syrena 191 - 10 Text: „Geprűft zu beförndern! / Űberwachungsoffizier Posen“. V adrese je otisk čísla „3999“. Je to číslo cenzora?? Druhá dneńní zásilka je poslána z Varńavy do Berlína. Jedná se o doporučenou zásilku. Frankatura 3 známkami nominální hodnoty po 10 fen., celkem 30 fen. R-nálepka varńavské pońty má rám a „R“ provedeny červeně, text je černý. Expediční razítko WARSCHAU / **c s datem na můstku -8.12.15 5-6 N. Kresba razítka s jiným datem je vlevo. Na zásilce na její zadní straně je otisk příchozího razítka pońty v Berlíně (reprodukce vlevo) BERLIN S / *42 t s datem na můstku razítka 10.12.15. 11-12 V. Přes adresu zásilky je otisk obdélníkového, dvouřádkového, cenzurního razítka (s drobnými odchylkami od cenzurního razítka ze zásilky č.1). Text Geprűft Zu beförndern! / Űberwachungsoffizier Posen“. Rozměr razítka je 63x17 mm, otisk je v barvě světle červeno fialové. Třetí dneńní zásilkou je zásilka poslaná v místní přepravě ve Varńavě. Její reprodukce je na následující straně. Frankatura známkou 5 fen.zelená s přetiskem „Russisch / Polen“. Expediční razítko je WARSCHAU / ** g s datem na můstku razítka -3.1.16. 3-4 N. Reprodukce kresby razítka je vlevo. Zásilka je adresátovi doručena městskou pońtou Varńavy. Doručení je vyplaceno známkou v levém horním rohu zásilky. Nominální hodnota za doru- Syrena 191 - 11 čení je 6 groszy (přetisk na původní nominální hodnotě známky 5. groszy). Doruční známka je znehodnocena jednokruhovým razítkem se znakem Varńavy (Syrena) a textem „K.O.m W POCZTA MIEJSKA“. (kresba razítka je na předcházející straně dole). Existuje několik těchto razítek (7 variant), které se lińí v detailech provedením (viz Monografie Díl IV (Polskie Znaki Pocztowe) str. 21/1105-56/1130, vydání Varńava 1966. Na zásilce je otińtěno obdélníkové razítko se zdvojeným rámem, rozměr 97 x 16 mm (Monografie uvádí 100x17 mm). Barva otisku razítka je světle červeně fialová. Text razítka městské pońty Varńava je WRĘCZENIE OPŁACONE (doručení je zaplaceno). Tisk na zásilce „Drucksache“ (tiskovina) je ručně přeńkrtnut. Tarif v místní přepravě byl 5 fen. (tiskovina 3 fen.). O razítkách a doručování městské pońty ve Varńave jsme psali v Syreně č.156 str.4-10. Reprodukce čtvrté dneńní zásilky je na následující straně nahoře. Jedná se opět o doporučenou zásilku poslanou z Varńavy do Berlína. Expediční razítko pońty WARSCHAU / ** d. Kresba razítka s jiným datem je vlevo. Na můstku expedičního razítka zásilky je datum 18.2.16. 12-1 N. R-nálepka má opět „R“ a rámeček v červené barvě a potisk textu černý. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka pońty v Berlíně BERLIN S / * 42 t. Datum na můstku razítka je 20.2.16. 6-t V. Reprodukce otisku razítka je vlevo. Stejně jako u zásilky č.1 a č. 2. je na zásilku otińtěno obdélníkové cenzurní razítko cenzury v Poznani „Geprűft Zu beförndern! / Űberwachungsoffizier Posen“. Razítko je na zásilku otińtěno v barvě zeleno modré. Jeho rozměr je 62 x 18 mm. Existovalo více razítek s rozdíly v provedení. Na následující straně dole je reprodukce páté, dneńní zásilky poslané v místní pońtovní přepravě a doručené opět městskou pońtou ve Varńavě. Jedná se o zásilku tiskovin označenou „DRUK“ (tiskovina). Tarif za zásilku je tedy 3 fen. Frankatura hnědou známkou 3 fen. s přetiskem „Russisch / Polen“. Za doručení zásilky městskou pońtou je zásilka vylepena červenou známkou městské pońty Varńavy s přetiskem nové, Syrena 191 - 12 - nominální hodnoty * 2 gr. *. Známka městské pońty je na zásilce znehodnocena razítkem městské pońty. Razítko je kulaté, dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruņí. Text razítka K.O.m.st.W. / POCZTA MIEJSKA /b. Kresba razítka s jiným datem je na předcházející straně dole. Razítko bylo i s rozlińením „a“. Expediční razítko pońty je WARSCHAU s datem 24.2.16. 10-11 N. Syrena 191 - 13 - Ńestá dneńní zásilka je opět zásilka poslaná z Varńavy. Je to opět zásilka v místní přepravě, proto frankatura známkou 3 fen. (hnědá) s přetiskem „Russisch / Polen“. Expediční razítko pońty WARSCHAU / ** h. Datum na můstku razítka je 28.2.16. 12-1 N. Reprodukce kresby razítka je vlevo. Za doručení zásilky městskou pońtou Varńavy je na zásilku vylepena půlená známka 5 gr. s přetiskem nové, nominální hodnoty 6 gr. Jedná se o přetisk, tzv. malá 6-ka, přetiskové vydání z 22.XI.1915. Původní doruční známka zelená byla se zeleno pískovým nebo ńedě pískovým pozadím. Přetisk byl proveden firmou Jan Cotty. Půlená doruční známka městské pońty je na zásilce znehodnocena stejným doručním razítkem městské pońty Varńavy, jaké se nachází na nańí zásilce č.5 a jehoņ reprodukce je na str.11 této Syreny dole. Razítko je opět s rozlińením „b“. Přes adresu zásilky je otińtěno doruční, obdélníkové razítko městské pońty Varńava s textem „Wręczenie opłacone“. Je to druhá, menńí varianta tohoto razítka, jeho rozměr je 61 x 10 mm. Polská monografie uvádí rozměr razítka 79 x 6 mm! Nańe razítko je tedy asi jeho třetí variantou (??!!) O tolik bychom se nemohli lińit! Sedmá nańe dneńní zásilka je poslána okresní úřad Brzeziny. Její reprodukce je na následující straně nahoře. Expediční razítko pońty TOMASZOW / (Kr.BRZEZINY) /a je s datem na můstku razítka 16.5.16. 5-6 N. Kreslená reprodukce razítka s jiným datem je vlevo. Razítko této pońty je známo jeńtě místo s rozlińením s písmeny se třemi hvězdičkami (***). Literatura se o něm zmiňuje, ale jeho reprodukci nemá. Tomaszów, dnes Tomaszów Mazowiecki, leņí jihovýchodně od Łodzi. Brzeziny leņí severovýchodně od Łodzi. Na mapě Brzeziny vypadají jako „zapadlá díra“ a jsou menńí jak Tomaszów, proč tehdy byly Brzeziny okresem ? Frankatura zásilky je červenou známkou nominální hodnoty 10 feniků. Známka je s přetiskem „Russisch / Polen“. V levém dolním rohu zásilky je světle fialový Syrena 191 - 14 otisk jednookruhového razítka o průměru 37 mm s textem“GEMEINDE VERWALTUNG / POSTSACHEN (Kr.BRZEZINY) / LAZISKO. Tato osmá nańe dneńní zásilka je opět místní zásilkou ve Varńavě. Frankatura známkou 3 fen. (hnědá) s přetiskem „Russisch / Polen“. Expediční razítko WARSCHAU / ** g je stejné jako razítko na nańí Syrena 191 - 15 dneńní zásilce č.3. Datum na můstku razítka je 17.5.16. 12-1 N. Zásilka byla opět doručena městskou pońtou Varńava. Za doručení zásilky byla na ni nalepena polovina doruční známky městské pońty s přetiskem 6/5 gr. (tak zvaná malá 6-ka). Známka je na zásilce znehodnocena oválným razítkem městské pońty Varńava (37 a 24 mm). Na razítku je text K.O.ST.M / WARSZAWY / 17-V-1916 / POCZTA MIEJSKA. Kresba razítka s jiným datem je na reprodukci vlevo. Adresa zásilky je provedena razítkem (modro fialový otisk). Jednalo se asi o nějaké tiskoviny (podle tarifu), a to pro nějakou instituci, kdyņ v adrese je jen ulice a číslo domu. Navíc je na zásilce otińtěno obdélníkové razítko s textem „Wręczenie opłacone“ (62 x 10 mm), coņ odpovídá stejnému razítku, jaké je na nańí dneńní zásilce č.6 (nańe reprodukce 6 a 8 nemají ale stejné měřítko). Otisk razítka o zaplacení doručení je v barvě červeně fialové. Dneńní devátá zásilka je poslána z Varńavy do Dráņďan. Expediční razítko WARSCHAU / ** g je stejné jako na nańich dneńních zásilkách č.3 a č.8. Datum na můstku razítka je -5.7.16. 11-12 V. Jedná se o obyčejnou zásilku poslanou na firmu do Dráņďan. Frankatura je dvěmi známkami nominální hodnoty 10 fen. (červené) s přetiskem „Russisch / Polen“. Uprostřed zásilky je razítko firemní evidence příchodu zásilek „Eing. 7. JUL.1916 / A.K.& S“. Razítko je na zásilku otińtěno ve světle modro fia-lové barvě. Rozměr 43x19 mm. V horní části zásilky je jeńtě jeden otisk jednořádkového, obdélníko-vého razítka (47x9), jeho otisk je Bohuņel velice ńpatně čitelný, a proto i jeho text je nesrozumitelný. Desátá dneńní zásilka je na následující straně nahoře. Jedná se o dopisnici s natińtěnou známkou 5 fen. Barva tisku zelená. Dopisnice je jednoduchá, Cp 1, natińtěná známka na dopisnici je s přetiskem „Russisch / Polen“. Dopisnice má otisk expedičního razítka pońty WLOCLAWEK / *** s datem na můstku razítka 26.7.16. 4-5 N. Dopisnice je poslána do Trzebinie. Reprodukce kresby razítka je vlevo. Razítko bylo jeńtě s rozlińením *a*. Syrena 191 - 16 Na dopisnici je otisk razítka cenzury (elipsovité, 37 a 21 mm) se zdvojeným rámem. Uvnitř razítka je text: „Geprűft / Űberwachungsstelle / VI Armeekorps“. Je to tedy vojenská cenzura i s parafou cenzora. Syrena 191 - 17 Na předcházející straně dole je zásilka č.11 poslaná z Varńavy do Zurichu. Expediční razítko WARSCHAU / **c s datem na můstku razítka 19.8.16.4-5 N. Razítko je stejné jak to, co je na druhé zásilce v tomto článku. Jedná se o doporučenou zásilku, „R“ a rámeček Rnálepky je v barvě červené, text na R-nálepce je černý. Frankatura zásilky je známkami Germania s přetiskem „Russisch / Polen“, nominální hodnoty 40, 20, 10, 5 a 3 fen. Celkem frankatura 78 fen. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka pońty v Zurichu „ZURICH 1 * BRIEFTRÄGER I * / VIII s datem na můstku razítka 23.VIII.16.X. Viz reprodukce vlevo. Na přední straně zásilky vlevo dole je 4-řádkový text. „Laut Verfűgung des Warschauer General- / gou- verneurs ist der Briefverkehr der / neutralen Konsuln mit ihren Angehörigen / auch im neutralen Auslande zugelassen“ (volně přeloņeno: Dle nařízení varńavského guvernéra je písemný styk neutrálního konsula s jeho přísluńníky rovněņ v neutrální cizině dovolen). Tento otisk je ve světle fialové barvě. Jistě zajímavé a na zásilkách ne moc často se vyskytující razítko!Vpravo ńikmo je otisk razítka Einschreiben. (Doporučeně). Razítko je otińtěno ve světle fialové barvě. Nahoře je dneńní dalńí zásilka č.12. Jedná se o korespondenční lístek (jednoduchá dopisnice Cp 1.) s natińtěnou známkou 5 fen., zelená. Známka na dopisnici je opatřena přetiskem „Russisch / Polen“. Zásilka je poslána z pońty WARSCHAU / ** g s datem na můstku razítek -5.9.16. 3-4 N. Expediční razítka jsou stejná jak expediční razítka na dneńních zásilkách č.3, 8 a 9.- razítko s rozlińením „** g“. Zásilka je poslána do Zawiercia, které v té době bylo na území GG Varńava. Zásilka je do tarifu doplacena nalepenou známkou Germania 2 ½ fen., ale s přetiskem „Gen.Gouv. / Warschau“. Jedná se tedy o smíńenou frankaturu známek s původním a následným přetiskem!! Ńikmo přes zásilku je otisk obdélníkového, dvouřádkového razítka s textem „Geprűft / Postűberwachungsstelle Warschau“ (přezkouńeno, pońtovní cenzurní stanovińtě Varńava). Otisk razítka je fialový, jeho rozměr je 59 x 14 mm. Na následující straně nahoře je zásilka č.13 – jednoduchá dopisnice s natińtěnou známkou 5 fen. s přetiskem „Russisch / Polen“ (Cp 1.). Zásilka je opět dofrankována známkou 2 ½ fen. Expediční razítka pońty KOLO s datem na můstku razítek -8.12.16. 11-12 V. Zásilka je poslána do Německa do Norynbergu. Na zásilce je uprostřed ńikmo otisk obdélníkového, jednořádkového razítka cenzury v Poznani „Gepr.Űbw.Stelle Posen“. Razítko je na zásilku otińtěno v červené barvě a jeho rozměr je 54 x 9 mm. Ńikmo dolů pod tímto cenzurním razítkem je otisk „náprstkového“, razítka cenzora „28 b“. Syrena 191 - 18 - Pońta Kolo (polsky Koło) pouņívala dvě razítka: Jedno s rozlińením KOLO / *** a druhé s rozlińením KOLO / *a*. Reprodukce obou razítek jsou vlevo. Bohuņel, které z nich je oraņeno na zásilce nahoře nelze určit. Ale jedno z nich to určitě je. Překáņí otisk razítek s rozlińením právě přes černé přetisky na známkách „Russisch / Polen“ a „Gen.Gouv. / Warschau“. I zde je dolepena známka 2 ½ fen. s pozdějńím přetiskem známek Germania. Také zde je to tedy smíńená frankatura. Koło leņí východně od Konina, jihozápadně od Włocławka a Płocka, severozápadně od Łodzi. Dneńní zásilka č.14 poslaná doporučeně z pońty Lodz do Forstu (Lausitz) v Německu,-3.6.17. 12-14 N. Syrena 191 - 19 - Pońta Lodz (polsky Łódź) pouņívala v období GG Varńava celkem 9 různých expedičních razítek. Reprodukce osmi z nich je na předcházející straně dole, deváté, pouņité na nańí 14.zásilce LODZ / ** b je na reprodukci vlevo. Nańe razítko na zásilce je s datem -3.6.17. 1112 N. Zásilka je poslána do Forst (Lausitz). Leņí východně od Cottbusu v Německu. Zásilka má na zadní straně otisk příchozího razítka pońty ve Forstu. Jeho reprodukce je nahoře. R-nálepka zásilky má „R“ a rámeček v barvě červené, potisk R-nálepky je černý. Frankatura zásilky je opět smíńená. Známka 5 fen. je s přetiskem „Russisch / Polen“, známka 40 fen. je s přetiskem „Gen.Gouv. / Warschau“. Na zásilce je opět otisk razítka cen-zury v Poznani - dalńí varianta cenzurního razítka: „Geprűft! Zu befördern! / Űberwachungsoffizier Posen“. Razítko je obdélníkové, jeho rozměr je 70x17 mm. Na následující straně nahoře je dalńí, 15.zásilka poslaná z Varńavy do Vídně. R-nálepka jako obvykle, „R“ a rámeček nálepky je v barvě červené, potisk R-nálepky je v barvě černé. Rnálepka Warschau 1. Frankatura dvěmi známkami s přetiskem „Gen.Gouv. / Warschau“ (nominální hodnoty 5 a 15 fen.). Třetí známka nominální hodnota 40 fen. je s přetiskem „Russisch / Polen“. Nějaký umělec zańkrtal v adrese, komu byla zásilka adresována. Uprostřed zásilky je velice slabý otisk torza cenzurního razítka v obdélníkovém rámečku. Z textu lze přečíst začátek „Geprűft..“ Expediční razítka pońty WARSCHAU / ** b s datem na můstku razítek 31.1.18. 4-5 N. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka pońty ve Vídni 1/1 WIEN 1 s datem 5.II.18 XII. Reprodukce expedičního razítka s jiným datem a reprodukce příchozího razítka je nahoře. Syrena 191 - 20 - Nahoře je zajímavá zásilka poslaná z pońty Lodz do Ujazdu. Jedná se o sluņební zásilku. Otisk razítka v levém dolním rohu, razítko dvoukruhové se zdvojeným obvodem. Uprostřed razítka je říńská orlice, v mezikruņí je text „Der Kaiserl. Deutsche Polizei-Präsident / Lodz“. Pod tím je nápis „Reichsdienstsache! (věc říńské sluņby). Expediční razítko je od pońty LODZ / ** b s datem na můstku Syrena 191 - 21 razítka 6.5.16. 11-12 V. Je to tedy zásilka sice sluņební, ale z období GG Varńava. Co je ale na této ukázce nejzajímavějńí: Je to zadní strana zásilky z ukázky č.7. ze str.14 této Syreny. Ukázka z předcházející strany je původní zásilkou. Někdo byl ale tak ńetrný, ņe pro zásilku ze str.14 pouņil tuto obálku pro novou zásilku poslanou do Brzeziny z Tomaszowa 16.5.16, tedy za 10 dnů! Tato ńetrnost by mohla být vzorem pro dneńní nańe úředníky!!! Nejčastěji se vyskytujícími zásilkami v tomto článku byly zásilky z varńavské pońty. Tato pońta také pouņívala v období GG Varńava nejvíce expedičních razítek. Bylo jich celkem 29! Razítka byla s rozlińením: ***, ** a, ** b, ** c, ** d, ** e, ** f, ** g, ** h, * 1 b, * 1 i, * 1 k, * 1 l, * 1 m, * 1 n, * 1 o, * 1 p, * 1 q, * 1 r, * 1 s, * 1 t, * 1 u, * 2 *, * 2 a, * 2 b, * 2 c, * 2 f, * 2 g, * 2 h, * T.A.*. Literatura: - „Organizacja poczt okupacyjnych na Ziemiach Polskich 1914-1918“, J.Dudziński a S. Żołkiewski, Warszawa 1972. - „Polskie Znaki Pocztowe Tom IV“, vydání 1966, Warszawa. Pro Syrenu připravili: Mgr. ing. Karol MICZA a ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Novinový pásek s natińtěnou známkou, II.varianta, použitý v Těńíně 14.5.1882. Jedná se o II.variantu novinového pásku pouņívaného v Rakousku. Vydání je z r.1875, pouņitý je v Těńíně 14.5.1882. Zásilka je adresována na okresní soud do Jablunkova. Rozměry pásku byly 375÷385 x 70÷75 mm. Nańe ukázka má rozměr 381 x 73 mm (sloņená 147 x 73 mm). Na novinovém pásku je natińtěna známka císař Frantińek Josef I., barva ņlutá, císař hledí vpravo, nominál natińtěné známky je 2 kr. Papír je střední, hladký, naņloutlý, bez podtisku. Novinová páska II.varianty se lińí od I.varianty (vydání r.1872) tím, ņe nemá ņlutý pásek ńířky 2,5 mm v horní a dolní části novinové pásky. Expediční razítko pońty v Těńíně je podle Monografie čs.známek typu E 189. Tato razítka mají od r.1875 údaj o pońtovní expedici . Údaj je označen římskými číslicemi I, II, III nebo IV. V Těńíně byly v té době čtyři expedice. Číslo expedice bylo doplněno o velké písmeno „E“ (EXPEDICE). Nańe razítko má text: TESCHEN 14 / 5 / II E / 82. Jedná se tedy o druhou expedici. Otisk razítka je v barvě černé. Mgr. ing. Karol MICZA ********************************************************************************** Chybné nastavení strojového razítka pońty Stanisławów 2 z r.1912. Stanisławów leņí asi 10 km severně od Miňska Mazowieckého a asi 20 km severovýchodně od Varńavy. Na následující straně je pohlednice poslaná z pońty STANISŁAWÓW 2 14.X.12-8 (14.10.1912). Strojové razítko pońty je dvojjazyčné, německo-polské STANISLAU 2 * STANISŁAWÓW 2 / 4c. Zatím, co v pravé části otisku strojového razítka je datum správně nastaveno (14.X.12-8), v levé Syrena 191 - 22 Části strojového razítka je datum nastaveno chybně (14.X.21. X 8). Zásilka je poslána do Lwowa a je vyplacena rakouskou zelenou známkou nominální hodnoty 5 hal. s portrétem císaře Frantińka Josefa I. Známka a správně nastavené datum v pravé části strojového razítka vylučuje to, ņe zásilka je z r.1921 jak uvádí datum v levé části strojového razítka. Ve Stanisławowie se chybné nastavení data na můstku razítka opakuje i v r.1943 za okupace! Svědčí o tom známka vlevo. Známka je orazítkovaná za okupace podobným, dvoukruhovým razítkem pońty STANISLAU. Na známce je zřetelně vidět datum 06.5.53-16. V roce 1953 nemohla být známka pouņita na této pońtě. Bylo jiņ tehdy 8 let po válce! Tyto dvě zajímavosti nám poslal kolega Krzysztof LACHOWICZ. Děkujeme mu za ně a srdečně jej touto cestou pozdravujeme. Pońta tropí hlouposti a my na ně při trońe pozornosti upo-zorňujeme a stávají se předmětem nańeho sběratelského zájmu! Zásilka s chybně nastaveným datem na strojovém razítku z pońty Stanisławów v roce 1912. ********************************************************************************** Pońtovna NÝDEK a její razítka. Obec NÝDEK jeņí jihovýchodně od Třince a severovýchodně od Bystřice. Od Polska ji dělí asi 2 km. Pońtovna v Nýdku byla zprovozněna 16.3.1902. Pońtovna ukončila oficielně svoji činnost 31.5.1946. Vpú pro pońtovnu byla pońta Bystřice ve Slezsku (BISTRITZ IN SCHLESIEN / BYSTRZYCA), od r.1925 (15.1) Bystřice nad Olzou. V Publikaci české a slovenské pońtovny (P.Gebauer a J.Tekeľ) jsou uvedeny celkem 4 razítka, která pońtovna za dobu své činnosti pouņívala. 1) *NIEDEK / NYDEK* 30x14 mm, barvy otisků č,f,m, doba pouņití 3.03 – 3.22 30 euro 2) *NÝDEK* (BYSTŘICE VE SLEZSKU) 49x9 mm, barva č. doba pouņití 5.22 – 3.25 15 euro 3) *NYDEK* (BYSTŘICE N. OLZOU) 50x11 mm, barva f. doba pouņití 2.28 – 2.38 10 euro 4) *NÝDEK* (BYSTŘICE NAD OLZOU) *NYDEK* (BYSTRZYCA) 53x13 mm doba pouņití 7.38 - ???? Syrena 191 - 23 Pan Tovačovský ve své publikaci o pońtovnách na Těńínsku uvádí navíc i první razítko pońtovny ve znárodněné podobě (vylámaný německý název) a jeńtě nějaké nedoloņené razítko, které měla pońtovna pouņívat mezi razítky 2 a 3. Tato razítka nebyla dosud nalezena!Výskyt razítek jemu známých uvádí: -razítko č.1. recepis z 26.3.1903, recepis z 12.5.1910, recepis z 11.2.1914 a list. zásilku z 28.7. 1921, -razítko č.2. listovní zásilku z 27.6.1923, -razítko č.3. listovní zásilky z 31.1.1929 a z 3.3.1937, -razítko č.4. listovní zásilku z 28.7.1938 (!!) Razítko č.4. bylo v pouņití od poloviny roku 1938 aņ do polského záboru Nýdku dne 4.10.1938. Dvojjazyčné, česko-polské razítko pońtovny vzniklo stejně jako dvojjazyčná, česko-polská razítka (typ M 50), která se pouņívala na pońtách na Těńínském Slezsku od poloviny r.1938. Po polském záboru Nýdku a v době okupace nebyla pońtovna provozována. Pan Tovačovský píńe: Dne 4.října 1938 došlo k zabrání poštovního úřadu v Bystřici Polskem a současně i poštovny v Nýdku. Protože poštovný Eisner byl české národnosti a židovského náboženského vyznání, byl jeho obchod za polské okupace vydrancován. Tím skončila činnost poštovny. Během polské a německé okupace nebyla poštovna již v provozu. Doručovalo se přímo z poštovního úřadu Bystřice nad Olzou. Úředně byla činnost poštovny ukončena 31.5.1946. Zpětný recepis s razítkem pońtovny č.1 *NIEDEK / NYDEK*. Byl poslán z Jablunkova do Nýdku podle otisku razítka pońty Jablunkov na zadní straně recepisu (reprodukce razítka vlevo) 1/ 12 / 03 (1.12.1903). Text razítka JABLUNKAU / OESTERR.SCHLESIEN / 1/12/03. Tentýņ den byl recepis na pońtě v Bystřici (otisk razítka pońty Vpú na přední straně recepisu v levém dolním rohu BYSTRITZ IN SCHLESIEN / BYSTRZYCA / 1/12/03). V Nýdku byl recepis vyřízen 3.12.1903 a vrácen do Jablunkova. Dr. JUNGA nám předloņil s prvním razítkem pońtovny celkem 8 zpětných recepisů s daty: 21.1.1903, 27.3.1903, 27.7.1903, 8.8.1903, 1.12.1903, 16.4.1910, 20.12.1912, a 23.3.1913. Recepisy měly otisky prvního razítka pońtovny dosti chatrné, pro ukázku jsme z nich vybrali ten nejlepńí. Recepis s razítkem pońtovny z 21.1.1903 posouvá Syrena 191 - 24 nejstarńí dobu pouņití razítka pońtovny podle Dr.Gebauera z 3/1903 na 1/1903, tedy o dva měsíce!! Kolega Mgr.ing.Micza nám poslal na ukázku rovněņ vratný recepis z prvním razítkem pońtovny z Nýdku z ledna 1904. Recepis byl poslán z Jablunkova 15/1/04, tentýņ den byl na Vpú pońtě v Bystřici a vyřízen byl následný den 16.1.1904. Reprodukce recepisu je pod tímto textem. Ukázky s třetím razítkem pońtovny *NÝDEK* (BYSTŘICE N.OLZOU). Syrena 191 - 25 - Na předcházející straně dole je přední strana zásilky Okresního soudu v Jablunkově. Expediční razítko pońty JABLUNKOV / d / *** s datem na můstku razítka 23.X.34-17. Razítko je typu M 45. Razítka typu M 45 byla na pońtě s rozlińením „a“, „b“, „c“, „d“. vńechna v pouņití od 1925 do 1938. Pońta v období 1920-1938 pouņívala razítka Typu M 41, M 45 a M 50. Zásilka byla nejprve označena jako „Věc poručenská, pońtovného prosta“. To bylo nakonec ručně opraveno („podrobena“) a na zásilku byla nalepena doplatní známka za 1 Kč, a tato byla znehodnocena razítkem pońty v Bystřici BYSTŘICE NAD OLZOU / b / *** s datem 24.X.34-17. Razítko je typu M 45. Na této straně nahoře je zadní strana zásilky. Je na ní otisk razítka Vpú pońty v Bystřici BYSTŘICE NAD OLZOU / a / *** s datem 25.X.34-17. Pońta pouņívala tři razítka typu M 45, a to s rozlińením „a“, „b“ (1925-1938) a s rozlińením „c“ (1930-1938). Vedle razítka je ručně napsaná poznámka „nepřijímá“. Zásilka byla poslána do Nýdku, kde na zadní straně vedle razítka Vpú pońty je otińtěno v pořadí třetí razítko pońtovny *NÝDEK* (BYSTŘICE N. OLZOU). Razítko pońtovny je na zásilku otińtěno velice slabě! Výseč zadní strany zásilky s razítkem pońtovny a s razítkem Vpú s datem 25.X.34-17 a poznámkou „nepřijímá“. Nakonec bylo na přední straně zásilky ńkrtnuto místo, kde byla zásilka původně poslána (Nýdek) a ručně bylo dopsáno „Zpět Jablunkov“. A zásilka putovala zpět na soud v Jablunkově. Kdo uhradil pońtě trestné porto 1 Kč? Asi soud? Za ukázku zásilky děkujeme Dr. JUNGOVI. Na následující straně je zásilka poslaná do Nového Bohumína, kde byla poslaná přes Vpú Bystřice nad Olzou z pońtovny Nýdek. Vlevo nahoře je opět otisk třetího razítka pouņívaného pońtovnou *NÝDEK* (BYSTŘICE N. OLZOU). Expediční razítko Vpú je BYSTŘICE NAD OLZOU / c / ***. Razítko je typu M 45. Datum na můstku razítka je 24.IV.38-12. (!!!) To posouvá údaj o použití Syrena 191 - 26 razítka pońtovny uváděný v literatuře z 2/1938 až na 4/1938!! Tedy opět o dalńí dva měsíce. Monografie u pońty Bystřice nad Olzou v meziválečném období uvádí pouņití jen tří typů razítek: 1) BYSTŘICE ve SLEZSKU *Č.S.P.* / a (1920-1925), typ M41 12 bodů, 2) BYSTŘICE VE SLEZSKU *Č.S.P.*/ b (1921-1925), typ M 41 12 bodů 3) BYSTŘICE NAD OLZOU / *** s rozlińením „a“, „b“ (1925-1938), „c“ (1930-1938). Monografie neuvádí u této pońty pouņití razítka typu M 50, česko-polské, které bylo na pońty na Těńínsku zavedeno v polovině roku 1938. Je to jediný případ na Těńínském Slezsku, kde razítko M 50 bylo, ale Monografie je neuvádí!! Důkaz o existenci razítka typu M 50 z pońty Bystřice nad Olzou jsme přinesli v Syreně č.189 na str.28, kde je zásilka poslaná do Ņiliny s otiskem razítka M 50 BYSTŘICE nad OLZOU * BYSTRZYCA*/c s datem na můstku razítka 13.IX.38-13. Jestliņe existuje razítko s rozlińením „c“ je předpoklad i existence tohoto razítka s rozlińením nejméně „a“ i „b“! Je to otázka jen času, něņ se tato domněnka nálezem potvrdí!! Zásilka poslaná do Nového Bohumína 24.4.1938 s razítkem č.3 pońtovny v Nýdku. I zde je razítko na zásilku otińtěno slabě. Na pońtovně v Nýdku byli asi „spořilové“! Jak razítka č.1, tak i razítka č.3 pońtovny jsou na zásilkách sotva viditelná. Měli jsme jich k dispozici celkem 11 (!) a jen jedno (!) sneslo „přiměřené“ měřítko na kvalitu otisku! Asi pońtovný v Nýdku ńetřili razítkovou barvou!! Za poslední ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi Petrovi. Poznámka nakonec: uvítáme ukázku razítka pońtovny Nýdek č.2 a č.4. Jeli pravdou to, ņe by mělo existovat i první razítko pońtovny i ve znárodněné podobě (1zreprodukce kresby), třeba je hledat a hlavně je najít!! Bylo-li skutečně pouņíváno i razítko česko-polské z r.1938 (jeho kresba je vlevo), snad i to někdo někde objeví. Chce to zase jen čas a ńtěstí. Vņdyť pan Tovačovský uvádí jeho výskyt z 28.7.1938! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Syrena 191 - 27 Jeńtě k vlakové pońtě č.73 ! V Syreně č. 188 na str. 5-9 jsou ukázány a popsány celistvosti s různými typy razítek vlakové pońty č. 73 BIELITZ-HULLEIN 73 a HULLEIN-BIELITZ 73. Mohu doloņit i ukázku celistvosti s razítkem typu G.201, a to pro směr BIELITZ-HULLEIN 73. Je to pohlednice z r. 1907 z Pusteven, zaslaná do Třebíče 10.10.1907, podaná na pońtovně Pustevně na Radhońti (slabé razítko 2a znárodněné – vylomený německý text – Gebauer 1088/2a). K dalńí přepravě byla ve Frenńtátě p.R. předaná do vlakové pońty BIELITZ-HULLEIN 73 s razítkem typu G.201. Mnohem zajímavějńí je vńak ukázka této vlakové pońty z roku 1919! Je to feldpostka, pouņitá jako firemní lístek fy Bruno Fischer – soustruņník v Lobnitz, odeslaná z Lobnitz (Wapienica, dnes součást Bielska-Białej) 4.5.1919 (podle datování textu na zadní straně – v razítku je to nečitelné) do Českých Syrena 191 - 28 Budějovic v ČSR. Je ofrankovaná polskou známkou Fi: 60 (15 hal. hnědá) podle vnitrostátní sazby (do ciziny by to mělo být 30 hal.). Zásilka byla cenzurována a to zřejmě krakovskou cenzurou – viz část cenzurního razítka K v krouņku. Přes známku je otińtěno razítko vlakové pońty HULLEIN BIELITZ 73 rakouského typu G.201 (popřevratového typu podle Monografie 16/2 – V.2). Tento lístek dokládá, ņe tato vlaková pońta jezdila po své původní trase i v době územních sporů o Těńínsko 19181920, a to v květnu 1919, jeńtě před vyhláńením přípravy plebiscitu a překračovala tedy demarkační čáry v oblasti Těńína. (Mgr. Manterys uvádí poslední mu známý nález razítka ze 17.1.1919 a hodnotí zásilky s tímto razítkem R.35). Traduje se, ņe v té době jezdily vlakové pońty z ČSR pouze do Těńína nebo Frýdku. Horní část textu na zásilce poslané do Budějovic. Zásilka je v textu datována „Lobnitz, 4. Mai 1919“. Ing. Svatopluk Petr ********************************************************************************** Jeńtě k razítkům pońty CHOTĚBUZ z meziválečného období 1918-1938. - v Syreně 183 na str. 16 jsme publikovali rakouské razítko typu G 108 pouņité v Chotěbuzi v době obsazení pońty československým vojskem v době 7-denní války mezi ČSR a Polskem, - v Syreně 179 na str. 35 jsme publikovali zásilku s rakouským razítkem s datem 5.8.1919, v době kdy tato pońta jiņ připadla ČSR, - v Syreně 189 na str. 40 jsme publikovali razítko typu M 41 s iniciály Č.S.P. s rozlińením „a“ z 11.6.1938, - v Syreně 187 na str.38 jsme publikovali razítko typu M 41 s iniciály Č.S.P s rozlińením „b“ s datem Syrena 191 - 29 18.6.1925. Uprostřed předcházející strany je výstřiņek s rakouským razítkem typu G 108. Výstřiņek je s datem 30/4/05 (30.4.1905). Toto razítko pouņívala do konce války rakouská pońta, od 11.11.1918 do 23.1.1919 polská pońta a od 23.1.1919 i československá pońta, neņ bylo razítko nahrazeno českoslo-venskými razítky. V závěru roku 1938 (od června) pouņívala československá pońta na Těńínském Slezsku česko-polská razítka typu M 50. Takové razítko bylo i na pońtě Chotěbuz. Razítko bylo s rozlińením „a“ i „b“. Ukázky obou razítek na výstřiņcích jsou na předcházející straně dole. Výskyt razítek typu M 50, zvláńtě pak z menńích pońt, je velice vzácný. Vņdyť byly v pouņívání jen velice krátkou dobu! (od poloviny června 1938 do polského záboru na počátku října 1938, to je necelé 4 měsíce)! Za ukázky razítek Chotěbuzi děkujeme kolegovi ing.Svatoplukovi Petrovi. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Pońta Ellgoth b.Mähr.Ostrau /Lhotka u Mor.Ostravy, zásilka z r. 1899. Tento korespondenční lístek s hezkými otisky razítek byl poslán z pońty Fryńtát 24.3.1899 do Lhotky u Moravské Ostravy. Razítko Fryńtátu je německo-české. Psali jsme o něm v Syreně č.186 na str.2.-6. Razítko bylo ve dvou verzích. S českým názvem FRYŃTAT (krátké „A“) a s českým názvem FRYŃTÁT (dlouhé „Á“). Nańe ukázka nahoře je varianta č.1., FRYŃTAT (krátké „A“). Typ razítka je E 171 FREISTADT IN SCHLESIEN / FRYŃTAT /23/3/99. Podle Mgr.Manteryse je jemu známé pouņití této varianty razítka od 25.6.1871 do 14.7.1876. Na nańí ukázce je ale datum 24.3.1899, tedy o 23 let pozdějńí, než uvádí Mgr.Manterys! V Syreně č.186 na str.5 je zásilka s tímto razítkem s datem 19.11.1892! Příchozí razítko pońty ve Lhotce u Moravské Ostravy nám udělalo trochu problém s jeho určením a zařazením! Obrátili jsme se proto na kolegu ing. Svatopluka Petra. Ten nám odpověděl: „Je to první název pošty v Mariánských Horách, dnes Ostrava 9 (viz Monografie Díl 13, katal.č.1371 MARIENBERG in MÄHREN. Tak pěkné razítko na korespondenčním lístku nemám ani já, a to si myslím, že takovou sbírku Ostravy nemá nikdo..“ Pohled do Monografie potvrdil odpověď ing.Svatopluka Petra. Pod katal.číslem 1371 je pońta Lhotka u Mor.Ostravy / Ellgoth bei Mährisch Ostrau. Pońta byla v provozu od 1.12.1895. Od r.1901 změnila název na Mariánské Hory na Moravě / Marienberg in Mähren. S prvním názvem pońty je to razítko typu G 108.V pouņití bylo od r.1895. Pońta pouņívala razítko se stejným názvem pońty jeńtě typu G 119. Syrena 191 - 30 S novým názvem pońty pouņívala pońta razítka typu G 119 a G 139. Razítko G 139 je známo s rozlińením „a“, „b“, „c“, v pouņití od roku 1904 a s rozlińením „e“ od roku 1914. Razítko pońty Lhotka u Mor.Ostravy na nańí zásilce je dvoukruhové se zesíleným vnitřním kruhem, razítko je německo-české, ve vnitřním kruhu je datum (den/měsíc/poslední dvojčíslí roku). Razítko má průměry 29 a 14,5 mm. Podle materiálu Teodora Wilczka pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Takto vypadal v Polsku telegram z roku 1939. Telegram z 25.8.1939, přijatý v 17.40 v Těńíně. Do vypuknutí války scházelo jen 6 dnů. Asi proto také Ředitelství pojińťovny nařídilo svému pracovníkovi přeruńit dovolenou v hotelu v Komorní Lhotce Syrena 191 - 31 a vrátit se do práce. Telegram byl poslán 25.8. v 11.00 hodin. Telegram je na originálním blanketu vydaném P.P.T.T, signatura nákladu (VI.1938), náklad 7.000.000 kusů v balení po 100 kusů. Signatura nákladu je uvedena svisle v pravém dolním rohu blanketu. Mgr. ing. Karol MICZA ********************************************************************************** Vlaková pońta WIEN-KRAKAU č.1. z r.1911. Tuto vlakovou pońtu jsme jiņ publikovali kdysi v Syreně č.94 na str.22-23. Byl to lístek poslaný do Humpolce. Z data na razítku ńlo tehdy přečíst jen „-7.“. Zbytek byl nečitelný. Zásilku jsme převzali z POSTLIONU č.3/1996 str.14. Dneńní zásilka je na rakouské dopisnici s natińtěnou známkou 5 hal. zelená, císař Frantińek Josef I.- jednoduchá dopisnice. Razítko je jen s německým textem, na razítka vlakových pońt se totiņ nevztahoval tak zvaný „jazykový klíč“ zavedený v Rakousko-Uhersku v r.1900. Ten platil pouze u stabilních pońtovních úřadů. Razítko vlakové pońty je s úřednickou obsluhou, tedy první kategorie. Monografie čs.známek Díl 14 na str.397-98 vede razítko pod katalogovým číslem 3170. Vlaková pońta č.1 jezdila na trase WIENODERBERG od 1.8.1850. Od roku 1858 byla její trasa prodlouņena na trať WIEN-ODERBERGKRAKAU No 1. Takto jezdila do rozpadu Rakouska-Uherska v r.1918. Postupně pouņívala razítka typu A 100, E 265, E 276, E 270 a G 202. Nańe razítko je to poslední, pouņívané na této trati. -Kat.č.3170/6 WIEN-KRAKAU /1 typ G 202, v provozu od r.1910, -Kat.č.3170/7 KRAKAU-WIEN /1 typ G 202, v provozu od r.1910. Razítko vlakové pońty G 202 je dvoukruhové, průměr 26,5 mm. Ve vnitřním kruhu je tak zvaný „motýlek“ typický pro tehdejńí razítka vlakových pońt. Byl v poloze vodorovné (viz nańe ukázka) nebo v poloze svislé. Datum na můstku razítka se skládá z údajů: den/měsíc/dvojčíslí roku. Datum na nańem razítku je 26.IX.11, tedy 26.9.1911!.Otisk razítka je luxusní! Mgr. ing. Karol MICZA *************************************************************************** Tři týdny vyřizovaný vratný recepis Okresního soudu v Jablunkově poslaný se zásilkou do Ropice v listopadu 1893. Podle záznamu na vratném recepisu, byl poslán se zásilkou Okresního soudu v Jablunkově do Ropice na Pavla Twardzika 16.listopadu 1893. Proč je na zadní straně recepisu otisk expedičního razítka pońty v Jablunkově s datem aņ 29/11/93 (29.11.1983), tedy aņ za 13 dnů, to jiņ dnes nezjistíme! Expediční razítko pońty Jablunkov je typu E 82, katal.č.883/5 JABLUNKAU /OESTERR. SCHLESIEN 29/11/93. Razítko bylo na pońtě pouņíváno od r.1887. Na pońtě v Jablunkově pouņívali stejné razítko typu E 82, ale s trochu pozměněným textem. Katalogové číslo tohoto razítka je 883/4 JABLUNKAU / ÖSTERR. SCHLESIEN, které bylo pońtou pouņíváno od r.1881, tedy o 6 let dříve! Syrena 191 - 32 Zásilka byla v Ropici vyřízena 5.12.1893, o čemņ svědčí podpis pana Twardzika. Zásilka byla z Ropice vrácena do Jablunkova a cestou prońla pońtou v Těńíně! Svědčí o tom jednookruhové razítko pońty v Těńíně. Razítko je typu E 189, katal.č.2417/13. Razítko je jednookruhové, průměr 27 mm. Tohoto typu bylo na pońtě v Těńíně pouņíváno celkem 7 razítek s malými rozdíly v provedení. Razítko tohoto typu bylo i o průměru 26 mm. Razítka typu E 189 byla pońtou pouņívána od r.1882. Proč vyřízení zásilky a vrácení recepisu soudu v Jablunkově trvalo tak dlouho, to se jiņ nedozvíme! Kaņdopádně razítko pońty v Těńíně je zajímavé označením časového rozlińení pouņití NACHM (odpoledne). Toto je na razítku vsunuto mezi měsíc a dvojčíslí roku! Přední a zadní strana výńe popsaného recepisu. Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI ********************************************************************************** Upravená razítka původně vlakových pońt používaná jako expediční. O problematice jsme psali jiņ kdysi v Syreně č.55 na str.21-22. Na stejnou problematiku jsme narazili Syrena 191 - 33 tedy znovu, aņ po 16. letech! Polský, Specializovaný katalog z r.1990, Díl I na str.132 k problematice píńe: Oválná razítka byla používána v době záborů poštou pruskou (vlakové ambulance) a poštou ruskou (nádražní poštovní úřady). Polská pošta využívala částečně pruská razítka (oválná) u vlakových ambulancí a některá razítka byla předělána na razítka stálých pošt. V Syreně č.55 na str.21 je zásilka poslaná do Českého Těńína. Na zásilce s frankaturou známkami jsou dva otisky oválného razítka KATOWICE / u s datem 30.12.25-2. Je to stejné razítko jak na nańí dneńní zásilce dole. Zásilka je poslaná do Orlové. Na zásilce poslané podle nálepky „Exprés“ je otisk oválného razítka KATOWICE / u s datem na můstku razítka -7.8.25-18. Je to stejné razítko jako razítko na zásilce ze Syreny č.55. Zajímavé, ņe zásilka není vyfrankovaná známkami (proč?) a jeńtě je k tomu poslaná Exprés! Na zásilce nejsou ani stopy po zatíņení zásilky doplatným!!! Na zásilce je otińtěno příchozí razítko pońty v Orlové (proto, ņe byla poslána Exprés). Jedná se o razítko podle Monografie katal.č. 1684/2 ORLOVÁ * Č.S.P.* /e. Datum na můstku razítka je 8.VIII.25-12. Razítko je typu M 41. Toto razítko Typu M 41 s rozlińením „e“ Monografie Díl 17/1 na str.432-33 neuvádí! Podle Monografie pouņívala pońta razítka typu M 41 jen s rozlińením „b“, „c“, „d“ (byla v pouņití 1920-1938). S rozlińením „e“ pouņívala pońta v Orlové podle Monografie jen razítko typu M 45, v pouņívání 1932-1938 (a jeńtě M 45 s rozlińením a, f,,g, h). Pońta pouņívala razítko typu M 41 i s rozlińením „a“. Původní razítko mělo česko-polský název ORLOVÁ – ORŁOWA / Č.S.P. / a. Podle svědků byl na tomto razítku ihned po dodání na pońtu zaměstnanci pońty vylomen polský název a razítko s rozlińením „a“ bylo pak pouņíváno jen s českým názvem. Reprodukce takto upraveného razítka je vlevo. Otisk razítka M 41 s rozlińením „a“ s celým česko-polským názvem není znám! Jaroslav TEREŃKO ********************************************************************************** Dalńí dvě čísla pońt na balíkových nálepkách z Těńínského Slezska. Článek věnovaný problematice byl v Syreně č.119 na str.7-8. Je tam seznam známých čísel pońt pro balíkové nálepky pouņívané na Těńínském Slezsku. V článku je uveden i klíč, podle kterého jsou pońty číslovány. První číslo znamená číslo obvodu, a sice: 169-část severozápadní, 170 severní, 171 severovýchodní, 172 jihozápadní a 173 jihovýchodní. Druhé číslo označuje podobvod pońty. Dnes přináńíme čísla dalńích dvou pońt, které v seznamu nejsou a jejich čísla nám tedy nebyla známa. Na Syrena 191 - 34 - Syrena 191 - 35 první balíkové průvodce je to pońta SKOTSCHAU 170/2985. Reprodukce přední a zadní strany balíkové průvodky je na předcházející straně. Jedná se o sluņební, pońtou poslaný balík váhy 1200g. Proto na průvodce nejsou nalepeny známky. Odesilatelem balíku je Sigillum Decanatus Skotschowiensis (dvoukruhové razítko se dvěma svatými uprostřed v pravém horním rohu průvodky). Nad tímto razítkem je expediční razítko pońty, dvoukruhové, německo-polské SKOTSCHAU * SKOCZÓW / b s datem na můstku razítka 15.III.18-6. Razítko je podle nańí typologie razítek typu G 137. Pońta u tohoto typu pouņívala razítka s rozlińením „a“ a „b“. Reprodukce kreseb razítek s jinými daty jsou nahoře. Razítko s rozlińením „a“ je známo s pouņitím od 18.2.1906 do 22.8.1920, razítko s rozlińením „b“ je známo z pouņití od 23.11.1907 do 23.8.1920. Obě razítka mají průměr 32 mm. Zásilka je poslána na Komisařství do Těńína. Formulář na podání balíku je s německo–polským textem. Nahoře v rámečku je zdůvodnění o osvobození od kolkovného. Toto neznamenalo, ņe zásilka je osvobozena od pońtovného. Osvobození od pońtovného platilo jen u zásilek mezi státními institucemi (náń případ). Při styku se soukromými osobami by muselo být pońtovné i kolkovné uhrazeno. Osvobození zásilek od kolkovného je vysvětleno v Syreně č.179 na str.22-123. Na zadní straně průvodky je otisk příchozího razítka pońty a razítka pońty, která zásilku doručila. Proč bylo za doručení vybráno 5 hal. (nalepená známka), kdyņ adresátem je státní instituce – Komisařství v Těńíně? Na zadní straně zásilky je i potvrzení adresáta o převzetí zásilky. Razítka pońty v Těńíně jsou typu G 115, německo-polská TESCHEN 1 /CIESZYN 1 / g s daty 16. a 18.5.1918. Syrena 191 - 36 - Na předcházející straně dole je přední, na této straně nahoře je zadní strana balíkové průvodky dalńí pońty s dosud nepublikovaným číslem balíkové nálepky. Je to pońta TRZYNIETZ 172 / 2984. Podací číslo balíku 79. Zásilka je poslána z Třince na Okresní soud v Těńíně. Průvodka je na balík váhy 3.500g. Odesilatelem je Zemské policejní ředitelství 10, Oddělení Těńín, pońta Třinec (otisk razítka na průvodce vpravo s dodatkem dole „Portofrei Dientssache“ (osvobozeno od pońtovného, sluņební zásilka). Otisk razítka odesilatele je modro-fialový. Expediční razítko pońty v Třinci je německo-polské, dvou-kruhové, typu G 134 TRZYNIETZ /TRZYNIEC /a s datem na můstku razítka 14.XII.18-6, tedy jiņ v době existence nového polského státu (od 11.11.1918). Pońta pouņívala razítka Typu G 134 s roz-lińením „a“ i „b“ obě razítka mají průměr 32 mm. Razítko s rozlińením „a“ je známo z pouņití podle Mgr. Manteryse od 1905 do 10.5.1913. To po dneńní ukázce jiņ neplatí (má razítko s rozlińením „a“ s datem 14.XIII.18!!). Razítko s rozlińením „b“ je známo z pouņití od 30.12. 1905 do 27.8.1920. Obě razítka tedy pouņívala rakouská i polská pońta. Třinec v době, kdy byla zásilka poslána, patřil Polsku. Vlevo nahoře je kresba razítka Třince typu G 134 s rozlińením „b“. Balíková průvodka má potisk jen německý, nahoře v rámečku je opět zdůvodnění o osvobození od kolkovného, jako u předcházející průvodky. Na přední straně ńikmo je otisk obdélníkového razítka s orlicí a textem, ņe balík můņe být vydán. Na zadní straně průvodky je opět otisk razítka dodací pońty v Těńíně typu G 115, německopolské TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /g s datem na můstku razítek 15/12/VIII-XII/18. (datum dodání pońtě a datum vydání zásilky adresátovi). Reprodukce razítka, ale s jiným datem je vlevo. Syrena 191 - 37 - Syrena 191 - 38 Na předcházející straně je přední a zadní strana balíkové průvodky poslané z pońty Fryńtát. Číslo balíkové nálepky této pońty je nám známo. Je to číslo 169/2158. Balíková nálepka je ale jiná a číslo zde schází. Na nálepce je jen podací číslo zásilky 56. Odesílatelem balíku (akta) je Okresní soud ve Fryńtátě K. K. BEZIERKSGERICHT * FREISTADT, SCHLESIEN. Zásilka byla poslána do Těńína na Městskou advokaturu. Proto je vpravo otisk gumového razítka o osvobození zásilky od pońtovného Portofreie, Dienstsache. Expediční razítko Fryńtátu je typu G 135, německo-polské FREISTADT, ÖSTERR. SCHLES. * FRYSZTAT, ŚLĄSK.AUSTR. / c, datum na můstku razítka je 14.X.18 VIII 6 (německý název je nahoře, polský dole, vlevo mezi nápisy v mezikruņí je rozlińení „c“, vpravo je hvězdička *.Toto razítko bylo na pońtě i s rozlińením „a“ a „b“. Reprodukce razítka s rozlińením „c“ s jiným datem je vlevo nahoře. Pońta pouņívala jeńtě jedno razítko s rozlińením „c“. Bylo to razítko Typu G 137, německo-polské se stejným textem, jen německý text je vlevo, polský vpravo. Nahoře je hvězdička a dole je rozlińení „c“ (viz reprodukce razítka vlevo dole). Na přední straně zásilky je dole fialový otisk jednořádkového, gumového razítka „ausfolgen“ o moņnosti zásilku vydat. Na zadní straně zásilky jsou opět dva otisky razítek pońty v Těńíně, také typu G 115 jako na předcházejících ukázkách. Razítka jsou s datem příchodu zásilky na pońtu a s datem vydání zásilky adresátovi. Vlevo dole je úřední razítko příjemce zásilky – Městské advokatury v Těńíně K.K. STAADTSANWALTSCHAFT TESCHEN a podpis zástupce advokatury, který na pońtě zásilku převzal. Blanket balíkové průvodky je s německo-polským potiskem. Na přední straně nahoře je opět v rámečku informace o osvobození zásilky od kolkovného. 15.10.1918 byl Fryńtát jeńtě součástí Rakouska. Za ukázky děkujeme Teodorovi WILCZKOWI, pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Pońtovna Horní Lomná (Jablunkov ve Slezsku) „České a slovenské pońtovny 1900-1958“, P.Gebauer a J.Tekeľ, katal.č.0341 str.125. Pońtovna otevřena 1.2.1906, definitivně uzavřena 31.12.1953. Vpú Jablunkov ve Slezsku, Jablunkov. 1) *GÓRNA ŁOMNA (ŚLĄSK) 47x15 mm fial. známá doba pouņ. 8.06 – 4.16 30 euro / OBER LOMNA (SCHLES.)* 2) *Horní Lomná*(Jablunkov ve Slezsku) ???? 3) *HORNÍ LOMNÁ*(JABLUNKOV) /*GÓRNA ŁOMNA*(JABŁONKÓW) ???? 4) Oberlomna / űber Jablunkau (Oberschles)1 44 x 15 mm fial. známá doba pouņ. 4.42-7.44 30 euro 5) 9a Oberlomna / űber Jablunkau Oberschles 56 x 15 mm fial. známá doba pouņ. 11.44 ? Pan Tovačovský uvádí mu známý výskyt: č.1 recep.24.2.1908, recep.15.2.1914, recep.25.4.1917 č.4 stvrz.23.4.1942, č.5 stvrz.24.11.1943 vńe otisky fialové. V Syreně jsme publikovali v č.149 na str.10 korespondenční lístek poslaný do Krakova 23.12.1914. Zásilka s cenzurou „Zensuriert / Hauptpostamt“. Dnes přináńíme dvě zásilky s razítkem pońtovny č.1. Zásilka č.1 (reprodukce na následující straně nahoře), je poslaná do Kornitz (Chornice). Chornice leņí severovýchodně od Jevíčka a jihovýchodně od Moravské Třebové. Zásilka má razítko Vpú JABLUNKAU / OESTERR. SCHLESIEN s datem 7/5/06. Na zásilce vlevo je příchozí razítko KORNITZ / CHORNICE s datem 8/5/06. Druhá dneńní ukázka s razítkem č.1 pońtovny (její reprodukce je na následující straně dole), je poslána do Fryńtátu. Zásilka má razítko Vpú JABLUNKAU /OESTERR. SCHLESIEN s datem 13/9/06. Na zásilce je otisk příchozího razítka FREISTADT IN SCHLESIEN / FRYSZTAT s datem 15/9/06. Syrena 191 - 39 Otisky obou razítek pońtovny jsou fialové, jejich rozměr je 46 x 15 mm. Jelikoņ publikace o pońtovnách uvádí nejrannějńí výskyt razítka č.1 ze srpna 1906, nańe první ukázka je dokonce ze 7.května 1906, tedy o 3 měsíce dříve!! První zásilka s razítkem pońtovny č.1 poslaná do Chornice 7.5.1906. Druhá zásilka s razítkem pońtovny č.1 poslaná do Fryńtátu 13.9.1906 Razítka pońtovny č.2 a 3 nejsou ani jednomu z autorů publikací o pońtovnách známy. Razítko č.4 a č.5 bylo v pouņití na pońtovně v období okupace. Razítka se lińí mezi sebou v tom, ņe razítko č.4 je bez a razítko č.5 s INSTRADAČNÍM ČÍSLEM 9a. Viz vyobrazení razítek na následující straně. Syrena 191 - 40 - 4 5 Zásilka s razítkem pońtovny z období okupace, razítko pońtovny č.4. Vpú JABLUNKAU (OBERSCHLES.) /a s datem na můstku 15.4.42-18. Nemá někdo zásilku s razítkem pońtovny č.2, č.3 a č.5? Kdyņ ano, pońlete! Za dneńní ukázky děkujeme Dr. Adrianovi JUNGOVI, Teodorovi WILCZKOVI a Jaromírovi JANČOVI Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve sloņení : Ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŃKA, mgr. Janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY pouņívanou od č.154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno dne 18. března 2011. Zpravodaj je hrazen z prostředků členů klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 191. Děkujeme vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, ņe toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA + přísluńné číslo Syreny. Navńtivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou. Přivítáme od nańich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k nańemu zpravodaji. Nezapomeňte sledovat při obdrņení zásilky s kaņdou Syrenou stav svého konta v Klubu. Zajistíte si tak včasné a rychlé dodávání nově vyńlých čísel zpravodaje. Kontakt : [email protected], tel. 595 173 869. Těńíme se na dalńí spolupráci s Vámi ! Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, Syrena 191 upozorněte jej na náš zpravodaj SYRENA ! ! !
Podobné dokumenty
1/2010 - XLinguae
V predchádzajúcom článku (Adamka, 2009), zameranom na základné otázky klasifikácie vtipu ako
ņánru sme poukázali na konfliktnosť „hlavných“ hrdinov ako na jednu z jeho základných čŕt – či uņ dochád...
Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
Existovala i balonová pońta (viz Syrena 186/str.31). Balony byly některé pilotované, jiné vypouńtěné
jen podle příznivého větru. Jednalo se vesměs o menńí, primitivně zhotovené balony.
Dosud jsme p...
sborník - quonia.cz
hlavní národní akademické a umělecké centrum.
Po zabrání Polska nacistickým Německem na počátku druhé světové války se Kraków proměnil v
hlavní město generální vlády v Německu. Ņidovská populace mě...
Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
PEREMIŠĽ ľv.obl. Zásilka je poslána do Horního Slezska do LIGOTY. Zásilka byla cenzurována
Němci o čemņ svědčí zálepky s německými znaky cenzury. Datum na expedičních razítkách 31 -3 40.
Uprostřed ...
Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
- 2 Sbíráte označení nákladů známek a tiskových válců po r. 1945 až do měnové reformy
v r. 1950 ?
V poslední době se i o toto zajímají filatelisté v Polsku. Sále více jich sbírá známky specializov...
Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
Bude třeba si doplnit na základě námi publikovaných zásilek pouņití razítka č.1 pońtovny Brusovice
od 31.12.1909 do 30.12.1916. (v tom 13.4.1912 a 24.4.1914). Razítko znárodněné č.1z od 21.11.1919
...
Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
Fi:č.1528 MK silný posun perforace. Katalog Fischer tento posun perforace oceňuje na 250 zł.
Vlevo Fi:č.1527 MK posun barvy šedé doleva. Je to patrno na chladicích věžích, na
spodní části těžní věž...
Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
Na straně 5 této Syreny je tabulka charakteristických znaků (tiskových odchylek), které se opakují a na
stranách 6 a 7 této Syreny je jejich vyobrazení pro každou známku zvláńť. Následuje i souhrnn...
Pohlednice
I-II Česká Třebová, 1899, 3 záběry, mj. nádraží, ozdobný rámeček,
lehké stopy po fotorůžcích, šedá tón., d.a.......................................................280,- Kč
2396. F
II Česká Třebová,...