Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
Transkript
- 1 - Syrena 243 - 2 Makulatura příležitostného vydání „ 20. výročí znárodnění průmyslu“ a „XXXV. Mezinárodní veletrh v Poznani“ z r.1966. Zajímavým doplněním specializované sbírky polských známek mohou být i známky, které pocházejí z makulatury, a to přes to, že původ některých známek z makulatury je sporný z důvodu nejasné příčiny, proč a jakým způsobem se tyto objevily na filatelistickém trhu. Je ovšem známo, že některé takovéto známky se dostaly omylem na pošty do prodeje k přepážkám nebo byly dokonce dodány i v rámci předplatného novinek polských známek. Všechny známky, které se svým vzhledem liší od oficielně vydaných jsou totiž makulaturou. Považovat tuto makulaturu za tiskové zkoušky nebo za částečně nedokončený výrobek je omyl! Takto může uvaWaldemar Piotr WIĘCŁAW žovat jen méně zkušený filatelista. Objeví-li se ale makulatura na poštou prošlé zásilce je plnohodnotným filatelistickým materiálem. Nejčastěji se s makulaturou známek v polské známkové tvorbě setkáváme v letech 1960-1970. Přesto i v současnosti, při dnešní nejvyspělejší tiskové technice, se vyskytnou různé makulaturní produkty při výrobě známek. Známky Fi:č.1529 MK (schází zde hnědá barva), proto schází na známkách nominální hodnota a na kupónech uprostřed letopočty 1946 a 1966). Katalog Fischer Díl I. z r.2015 oceňuje tuto známku na 550 zł. Normální známka Fi:č.1529. Normální známka Fi:č.1528. Fi:č.1528 MK silný posun perforace. Katalog Fischer tento posun perforace oceňuje na 250 zł. Vlevo Fi:č.1527 MK posun barvy šedé doleva. Je to patrno na chladicích věžích, na spodní části těžní věže i na půlkruhových halách v levé části známky. Část haly zasahuje do levého okraje PA mimo perforaci, na druhé straně část haly z následující známky zasahuje do kupónu předcházející známky. Vlevo níže je pro srovnání normální známka bez posunu. Tento posun u známky Fi:č.1527 katalog Fischer I.Díl z roku 2015 neregistruje. Katalog Fischer Díl I. uvádí ještě u známky Fi:č.1526 silné posuny barev (300 zł.). Ukázka tohoto zde není. Není zde u známky Fi:č.1529 silný posun barev (450 zł.). Ukázky normálních známek a ocenění tiskových odchylek vložila zde Syrena, Syrena 243 - 3 - Fi:č.1530 MK – scházející barva modrá (POLSKA). Originál Fi:č.1530. Katalog Fischer toto oceňuje na 650 zł. Existují podle katalogu i silné posuny barev známky Fi:č.1520. Katalog zde uvádí cenu 40 zł.(??). Kdo ví, zda to není omyl a něco v uvedené ceně neschází (ještě jedna číslice). Podle článku pana Waldemara Piotra WIĘCŁAWA s použitím jeho reprodukcí makulatury. Pro Syrenu přeložil, doplnil pro srovnání originály a oceněním makulatury katalogem FISCHER Díl.I. ing.Jiří Jan KRÁL. Panu Więcławowi za jeho ochotu podělit se s námi o jeho poznatky děkujeme! ********************************************************************************** Označení nákladů a tiskových válců u známky B.Bierut 2 zł. Fi:č.470. Byla to známka z 9-známkové série, vydání mnohamilionové, dotiskované. Známka byla vytištěna jednobarevným, rotačním hlubotiskkem. Tisk byl proveden v Národní tiskárně v Krakově. Na známce v několika barevných provedeních a o různých nominálních hodnotách je portrét tehdejšího prezidenta Polska Bolesława Bieruta. Vzhledem na opakované tisky známky byla tato tištěna na různých druzích papíru. Rovněž perforace známky řádková byla provedena o různých rozměrech řádkové perforace. Známky byly tištěny v přepážkových arších o 100 kusech známek (10x10). Počítadlo je na horním a dolním okraji PA. Na horním okraji je to počítadlo nominální hodnoty známek ve zł. v každém sloupci známek. Na dolním okraji PA je počítadlo kusů známek. Označení nákladu a tiskového válce je pod 91. a pod 100. známkovým polem PA (viz naše ukázka vlevo je s označením N.4.W.VI. pod 100. známkovým polem PA). Barva u známky nominální hodnoty je v různých odstínech hnědě pomerančové barvy a v jejich různých intenzitách. Perforace známek této série je zdvojená, ztrojená, perforace procházející obrazem známky. Existují známky s částečně chybějící perforací známky, ale i známky neperforované. Celý náklad všech nominálních hodnot není dosud zpracován. Protože matrice byly skládány v jednotlivých 10známkových páscích lepených na kopírování na skleněný válec, nejsou vzdálenosti (mezery) mezi jednotlivými sloupci známek stejné dokonce u všech nákladů té které nominální hodnoty. Mnohdy tyto mezery jsou u jednotlivých válců té které nominální hodnoty různé. Mimo to vzhled označení „N. a W“ a poloha číslic počítadla se mění co 2 až 4 válce. Naše ukázka byla v nabídce aukce firmy ALFIL v Českém Těšíně dne 2.11.2015, bohužel nebyla prodána. Stejně nebyly prodány na této aukci známky doplatní s označením nákladů a válců. Možná to bylo proto, že tato známka na naší ukázce je s přetisky „groszy“. Tisk známky 2 zł.byl následující: Syrena 243 - 4 Označení válce N.1.W.1, N.2.W.1. N.3.W.1. N.3.W.II. N.3.W.III. N.3.W.IV. N.3.W.V. N.4.W.I. N.4.W.II. N.4.W.III. N.4.W.IV. N.4.W.V. N.4.W.VI. Doba tisku známky Počet poslaných vytištěných Datum a výše objednávek archů známek z tiskárny a jejich provedení 3.-9.2.1949 44.526 5.1.1949, objednáno 4.mil., Vytištěno 4,452.600 kusů 12.-18.5.1949 42.556 13.4.1949, objednáno 4.mil. Vytištěno 4,255.600 kusů 19.12.1949 nepřijato 19.11.1949, objednáno 6. mil. 19.-22.12.1949 58.704 14.12. zvýšeno na 8.mil. 23.12.1949 nepřijato 28.12.1949 nepřijato 30.12.-3.1.1950 24.855 Vytištěno 8,355.900 24.2.1950 nepřijato 24.1.1950, objednáno 4.mil. 30.6.1950 nepřijato 21.7.1950 nepřijato 29.7.1950 nepřijato 31.7.1950 nepřijato 10.-18.8.1950 48.905 Vytištěno 4,890.500 Údaje z Monografie polských známek Díl II. z roku 1960. U nominální hodnoty 2 zł. je nejznámější tiskovou vadou známka z 8. známkového pole PA, bílá skvrna klopě saka. Viz čtyřblok známek ze známkových polí č. 8, 9, 18, 19. Že se skutečně jedná o tato známková pole, o tom svědčí počítadlo nominálních hodnot sloupců známek na horním okraji PA nad známkami. Známá desková vada 8. známkového pole (skvrna na levé klopě) je zde označena černou šipkou. Na předcházející straně je označení nákladu a válce, které se nachází pod 100. známkovým polem PA. Je to N.4.W.6. Je to tedy z tisku známek, který se uskutečnil 10.-18.8.1950, tedy z posledního vytištěného nákladu č.4. provedeného válcem VI. Vlevo na této straně je svislý pásek prvního sloupce známek z PA z nákladu N.1.W.I. Zde se toto označení nákladu a válce nachází pod 91. známkovým polem PA. Pod tímto známkovým polem je zároveň počítadlo kusů známek pod prvním sloupcem známek PA. „10 szt.“ znamená 10 kusů. Svislý pásek známek má zároveň zajímavou vadu, zdvojenou svislou řádkovou perforace mezi okrajem PA a prvním sloupcem známek PA. Při řádkové perforaci svislá řada perforačních jehel prostě udeřila 2x a ten druhý úder byl proveden s určitým mírným odklonem vzhledem k poloze známek doleva. Za ukázku čtyřbloku s označením nákladu a válce pod 100. známkovým polem na předcházející straně děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI z Českého Těšína. S jeho zajímavými ukázkami se na stránkách Syreny díky jeho ochotě setkáváme dosti často. Syrena 243 - 5 Poslední dnešní ukázka známky Fi:č.470 je opět s označením nákladu a válce N.1.W.I. ale toto označení se nachází pod 100. známkovým polem PA. Nad označením je počítadlo kusů známek ve sloupci „100 szt.“. Je to tedy z prvního nákladu známky, který byl tisknut od 3. -9.2.1949. Na ukázce na str. 3 a 4 je spodní okraj PA známek široký, na ukázce vlevo je spodní okraj PA úzký. I to je zajímavé. Jelikož známka nominální hodnoty 2 zł. pochází z 9. známkové série, necháme si ukázky ostatních nominálních hodnot na pozdější dobu. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL *************************************************************** Zajímavá, asi nahodilá vada známky Fi:č.2880 k Mistrovství světa ve fotbale v Mexiku , vydání z roku 1986. Zajímavé vady z tohoto vydání jsme publikovali včetně celých PA známek v Syreně č.240 na str.7-10. Dnes máme od této známky další zajímavou vadubílou tečku v písmeně “S“ výrazu POLSKA. Jedná se asi o vadu nahodilou, jelikož jsme ji na publikovaných celých PA v Syreně č.240 nenašli. Vada ale mohla vzniknout v pozdější době tisku známky, a proto není vyloučeno, že se bude nacházet i ve více exemplářích. Mohla být rovněž i v počáteční fázi tisku a postupně během tisku zmizela! Není-li to přímo desková vada, není pak ani na celém nákladu, ale jen na jeho části. Takové vady tisku mohou mít i různou intenzitu (vada se může zvětšovat nebo zmenšovat). Skvrna v „S“ je bílá a dosti výrazná. Mohla vzniknout tak, že se mezi tiskový válec a potiskovaný papír dostalo nějaké smítko, které se tam ale nemuselo nacházet po celou dobu tisku. Nyní to je věcí náhody, zda se najde nějaký další exemplář s touto tiskovou vadou. Tento exemplář s tečkou v písmeně „S“ výrazu POLSKA nám ještě v době, kdy byl mezi námi poslal kolega ing.Emil KARZEŁEK. ********************************************************************************** Ještě chybotisk přetiskového známkového pole č.86 Poczto Polska, nyní na známce 5/2 ½ f.z roku 1918 (Fi:č.8), přetisk „B8“. Stejný chybotisk, ale na známce 10 f. byl publikován v Syreně č.239 na str.6, ale na známce stejné série nominální hodnoty 10 f (červená). I zde se jedná o vadu přetisku na známkovém poli č.86, přetisk „B 8“. Katalog Fischer Díl I. z roku 2015 tuto vadu tisku na této známce hodnotí od 100 do 150 zł., což je necelých 700 až 100 Kč. Vady přetisků této série nejsou levné! Syrena 243 - 6 Silný posun barev u známky ze série „Lesní ptáci“ 30 gr. (sojka). Fi:č.1572 MK, vydání ze 17.11.1966. Známka bez posunu Známka s posunem sojky doleva U této 9-známkové série vede katalog FISCHER Díl I. jen svislý posun, a to u známky 10gr. (Fi:č.1570). Známku 10gr. s posunem katalog hodnotí na 250 zł. O posunu vodorovném u známky Sojka 30gr. katalog Fischer nic nepíše. To již Specializovaná příručka polských poštovních známek 1944-1999 autorů Adam Kielbasa-Schoeni a Stanisław Fołta píše o posunu barev u dvou známek: 10gr.a 30gr. Je tam poznámka i o posunu známky se Sojkou. Příručka pochopitelně není katalog, proto oba posuny neoceňuje! Na naší ukázce vpravo je posun celého obrazu Sojky patrný na první pohled. Posun sojky i s větví, na které sojka sedí je vlevo přes okraj podtisku známky v místě větve i ocasu. Z pravé strany ptáka je pak hezky vidět bílý, nepotištěný obrys sojky. Známku jsem v době krátce po tom, co vyšla náhodou koupil na poště v Bytomiu. Potřeboval jsem poslat dopis. Měl jsem tehdy ty známky dvě, jednu jsem dal kolegovi filatelistovi, který se v polovině 60-let vystěhoval z Polska do Německa do Dessau. Dnes již několik let nežije a co se stalo s jeho známkami nevím, nežije již ani jeho manželka. Byli ročník 1933 a 1935). Počátkem 60-let jsem si s ním vyměňoval známky Československa za Polsko, později, když byl v NDR, tak známky NDR za Československé. Ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Označení nákladů, sektorů a válců u známky „20.výročí osvobození Varšavy“, vydání z 15.1.1965. První tiskový válec, druhý sektor, první náklad. První tiskový válec, první sektor, první náklad. Syrena 243 - 7 Označení válců, sektorů a nákladů je v nezvyklém položení označení. Ta jednička nemá být ležmo, ale kolmo a příslušné čárky mají být nad a za jedničkou. _ 1- první tiskový válec, druhý sektor (bez čárky nad jedničkou) 1- první tiskový válec, první sektor a první náklad (jedna čárka za jedničkou). (jedna čárka nad jedničkou) a Vžité označení pro oba sektory je 1 1/0. první náklad (čárka za jedničkou) Známka byla tištěna jednobarevným ocelotiskem (šedě zelená). Návrh T.Michaluk, rytina E.Konecki. Papír je bez optického zjasňoval nebo s optickým zjasňovadlem. Formát známky 39,5 x 31,25 mm. Tisk byl proveden dvousektorovými tiskovými válci. PA obsahoval 56 kusů známek (7x8). Lep je lesklý, bezbarvý, perforace je rámcová ZR 11 ¼ : 11 ½. Počítadlo je na levém a pravém okraji PA. Na levém okraji před známkami je počítadlo ve zlotých, na pravém okraji PA je počítadlo v kusech známek. Označení tiskového válce, sektoru a nákladu je v pravém horním rohu PA za 7.známkovým polem PA. Na části nákladu je na známkovém poli č.27 černá tečka pod dlaní ruky na zápěstí. Katalog Fischer Díl I. z roku 1975 vede tuto tiskovou vadu jako Fi:č.1412 B1 a oceňuje ji: *** na 28 zł. a ʘ na 8 zł. Náklad známky 5,342.000 kusů. Poštovní platnost do 31.12.1994. Za označení válců, sektorů a nákladu děkujeme příteli Adamowi Kiełbasowi-Schoeni ze Švýcarska. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Bohemoslovenikum na polském, příležitostném razítku z roku 1977. Jedná se o dvoukruhové, příležitostné razítko s textem v mezikruží: DEKADA KULTURY CZECHOSŁOWACKIEJ * SZCZECIN 1 * datum uprostřed 22.IX.1977. Zásilka je poslána do Československa do Prahy jako tiskovina. Syrena 243 - 8 Další, Bohemoslovenikum, ale z roku 1948. Doporučená zásilka poslaná z pošty PRUDNIK do KRAKOWA. Je to firemní korespondence mezi obchodem s obuví v Prudniku a obchodním ústředím firmy BAŤA, oddělení IV/2 v Krakově. Razítko odesilatele je otištěno na přední straně v levém horním rohu zásilky: ZARZĄD PAŃSTWOWY / POLSKA SPÓŁKA OBUWIA / Baťa S.A. / w KRAKOWIE / SKLEP W PRUDNIKU (Vedení státní, polské společnosti obuv, Baťa S.A. v Krakově, prodejna v Prudniku). Na přední straně zásilky je R-razítko pošty PRUDNIK/a. Expediční razítka PRUDNIK *e* s datem na můstku razítek -4.6.48.11. Na zadní straně otisk průchozího razítka MYSŁOWICE 1 *f* s datem na můstku razítka -5.-6.48.01 a otisk příchozího razítka v Krakově KRAKÓW 1 *e* s datem na můstku razítka 05.6.48.- -9. Tarif za zásilku byl v době expedice zásilky 35 zł. (zásilka do 20g ve vnitrostátní poštovní přepravě 15 zł. a příplatek DOPORUČENĚ 20 zł.). Frankatura zásilky odpovídá tarifu. Frankatura známkami: Fi:č.446, 30 zł. žlutě hnědá, datum vydání z 15.4. 1948, platnost do měnové reformy v r.1950 a Fi:č.443, 5 zł. černě olivová, vydání z března-května 1947, platnost do měnové reformy. Bohemoslovenika pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Vydání známek F:č.1977 a 1978 z 6.12.1971 k VI. Sjezdu PZF, kombinace trojic známek a kupónů. Vydání se skládalo ze tří částí: -Zmánky Fi:č.1977 a 1978 spojené potištěným kupónem, -Známky Fi:č.1979 až 1984 - šestice známek vždy představovala mapu Polska, -Aršíkové vydání známek Fi:č.1979 až 1984 v aršíku označované jako Blok 42. Dnešní informace se týká kombinací známek Fi:č.1977-1978 s kupónem (trojice). Syrena 243 - 9 - Známky Fi:č.1977 a 1978 (obě po 60 gr.) byly na přepážkovém archu tištěny v trojicích (Fi:č.1977 + potištěný kupón + Fi:č.1978. Známky byly tištěny jednosektorovými tiskovými formami v přepážkových arších o 15 kusech známek Fi:č.1977 + 15.kusech potištěných kupónů a + 15.kusech Fi:č.1978. Na PA, bylo tedy 15 trojic známek s kupónem (45 polí velikosti známky). Známky byly vytištěny rotačním, vícebarevným hlubotiskem PWPW. Známky i kupón mají rozměr 31,25 x 39,5 mm. Náklad je 4,522.000. Známky s kupónem navrhl Stefan Małecki. Papír známek je bílý, střední, hladký, lep je lesklý, bíle žlutý. Na pravém, širokém okraji PA vznikly dodatečné kupóny velikosti známky, a to operforované. Na těchto kupónech nebyl žádný potisk mimo informací tiskárny potřebné pro tisk (viz naše ukázka vpravo dole). Tato varianta tisku byla bez označení válců a bez počítadla. Pracovníci pošty často tato pole velikosti známky na pravém okraji PA úmyslně odtrhávali. Na pravém okraji PA s nepotištěnými kupóny byly jen provozní údaje tiskárny nebo nic. U čtveřice nahoře na kupónu vpravo není vytištěno vůbec nic, u čtveřice dole je na kupónu vytištěn jen rozměřovací křížek. Stejně jako trojice a čtveřice známek s kupóny lze vytvořit i dvojice známek. Ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Známka Fi:č.1217, vydání z 31.12.1962, asi nahodilá vada tisku: skvrna v „P“ POLSKA. Známka nominální hodnoty 60gr. je z 6-známkové série podle pohádky Marie Konopnické „Pohádka Syrena 243 - 10 o trpaslících a sirotku Marysi“. Tisk ofsetem PWPW. Návrh J.Szancer. Formát známky 31,25 x 39,5 mm. Tisk 4-sektorovými tiskovými formami v PA o 15 kusech známek (5x3). Papír bílý, střední, hladký. Lep žlutě bílý, slabě lesklý. Perorace je hřebenová ZHř.12 ¾ : 12. Vlevo nahoře je známka normální, vpravo nahoře je známka se skvrnou v písmeně „P“ ve výrazu POLSKA. Je docela možné, že se jedná o deskovou vadu na jednom ze čtyř sektorů (PA po 15 kusů známek, 5x3). To zatím nemáme možnost ověřit, postrádáme totiž srovnávací materiál všech čtyř tiskových sektorů od této známky. Neměl ho ani kolega ing.Emil KARZEŁEK v době, kdy ještě žil a kdy nám tuto tiskovou vadu na známce poslal. Je ale docela možné, že se jedná o tiskovou vadu nahodilou (mezi tiskový válec a potiskovaný papír vniklo nějaké smítko. Vada tak může být i o různé intenzitě a v části PA, než se smítko dostalo mimo dosah válce). Rozpití skvrny svědčí o původu nějakého savého materiálu (například kousek papíru). Snad se někomu, třeba kolegům v Polsku podaří ověřit, o jaký typ tiskové vady se jedná. ********************************************************************************** Tisková vada známky „skvrna na čepici nad uchem“ u známky Fi: č.618 B1 z roku 1952. Nahoře zcela vlevo je známka normální. Uprostřed je tisková vada ve stádiu, kdy byla ještě malá. Během tisku se asi smítko, co se dostalo mezi tiskový válec a potiskovaný papír „napilo“ potiskovou barvou a zvětšovalo se. Takto bylo s touto tiskovou vadou vytištěno asi více známek, když se tato tisková vada dostala i do katalogu Fischer Díl I. Katalog oceňuje samostatnou známku *** na 20 zł. a ʘ na Syrena 243 - 11 30 zł. Ve dvojici s jinou známkou bez této vady tisku vede katalog dvojici *** na 35 zł. a ʘ na 45 zł. Známka je součástí 3-známkové série Fi:č.616-618. Série byla vydána u příležitosti dne dokaře. Známky Fi:č.616 30gr. a Fi:č.617 45gr. jsou s doplatkem 15 gr. na znovuvybudování Varšavy. Známka Fi:č.618 je bez doplatku, nominální hodnota 90gr. Známky jsou tištěny jednobarevným ocelotiskem PWPW. Fi:č.616 30 + 15gr. (modrozelená), návrh B.Brandtem, rytina M.R.Polak, formát 31,25x25,5 mm, Fi:č.617 45 + 15gr. (šedomodrá),návrh Czesław Słania,rytina St.Łukaszewski,formát 25,5x31,25 mm, Fi:č.618 90gr. hnědě fialová, návrh R.Kleczewski, rytina K.Konecki, formát 25,5 x 31,25 mm. Náklady známek Fi:č.616 531.000 kusů, Fi:č.617 3,087.000 kusů a Fi:č.618 531.000 kusů. Poštovní platnost známek skončila 29.11.1953. První tiskový válec, první sektor, první náklad a první obnovení moletáže. První tiskový válec, druhý sektor, první náklad. Známky byly tištěny dvousektorovými tiskovými válci v PA po 100 kusů známek (10x10). Papír známek je bílý, střední, hladký, lep je lesklý, bezbarvý nebo nažloutlý. Formát naležato má na horním okraji PA nad známkami počítadlo ve zlotých, na dolním okraji PA pod známkami počítadlo kusů známek. Označení válce, sektoru a nákladu je v pravém horním rohu PA (1.známka) nad 10.známkovým polem PA. Známé označení v dohodnutém tvaru 1 1/0 (první tiskový válec, první nebo druhý sektor a první náklad). Formáty nastojato mají počítadlo nominální hodnoty na levém okraji PA před známkami, na pravém okraji PA za známkami mají počítadlo kusů známek. Označení válce, prvního nebo druhého sektoru a příslušného nákladu mají v levém horním rohu PA známek (10 známka) před prvním, známkovým polem PA. Známka 45+15 zł. má známé označení 1 1/0, 1 1/1, 1 1/2, 1 1/3 a 1 ¼. Známka 90gr. má známé označení 1 1/1. Vlevo je známka 90gr. se skvrnou na čepici za uchem ještě (nebo již?) v malém stádiu. Záleží na tom, zda se vada při tisku zvětšovala nebo Syrena 243 - 12 zmenšovala. Za ukázky na str.10 této Syreny ke známce 90gr. děkujeme kolegovi Adamovi KielbasaSchoeni ze Švýcarska. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Příležitostné vydání „Polští chránění ptáci“, vydání z 30.11.1960 (Fi:č.1062 až 1073). V rámci tohoto vydání bylo vydáno 12 známek s různými ptáky. Známky byly tištěny vícebarevným rotačním hlubotiskem PWPW. Známky navrhl J. Desselberger. Formát známek 40,5 x 40,5 mm. Známky byly tištěny 4-sektorovou tiskovou formou, v každém sektoru jiná nominální hodnota (a jiný pták). PA obsahovaly 20 kusů známek (4x5). V dolní části známek byly nápisy s latinským a polským názvem ptáka. Nápisy byly provedeny ve dvou typech písma, a to v barvě černé. I.typ tenká písmena velikosti 0,15 ÷ 0,2 mm, II.typ tučná písmena velikosti 0,25 ÷ 0,3 mm. Papír známek je křídovaný, bílý, hrubý. Lep je slabě lesklý, nažloutlý. Perforace známek je hřebenová ZHř. 11 ¼. Všechny známky vykazují různou intenzitu tisku. U známky Fi: č.1065 (čáp černý) je na 4 známce (pravý horní roh PA) nápis I.typu a jen poslední dvě písmena nápisu CZARNY (NY) jsou II.typu. Katalog Fischer I.Díl z roku 2015 vede tuto známku jako Fi:1065 B1. Oceňuje ji *** na 15 zł. a ʘ na 8 zł. Na naší ukázce dole to je vodorovná spojka se známkou normální (Fi:1065 + Fi:1065 B1). Dvojice je pro mne vzpomínkou na již nežijícího kolegy Mgr.Jana Rablewskiego z Krakova, který mi ji při jednom setkání daroval. Známky byly s označením válců N1W6, N1W9 a N1W12. Toto bylo odřezáváno při rozdělování tiskových archů na přepážkové archy. Přepážkové archy mají počítadlo kusů známek na horním a nominální hodnoty známek na dolním okraji přepážkového archu. Horní i dolní okraje přepážkových archů jsou přeperforovány (sektor 1 a 2) nebo horní okraj přepážkového archu je přeperforovaný a dolní nepřeperforovaný (sektor 3 a 4). Hřebenová perforace byla provedena třemi různými hřebeny, které se liší počtem perforačních otvorů, které vybíjí vodorovná perforace do levého a pravého okraje přepážkového archu. Jsou tak přepážkové archy: -bez dírek perforace do levého a pravého okraje PA, -s jednou dírkou perforace do levého a pravého okraje PA, -se dvěmi dírkami perforace do levého a pravého okraje PA. Barvy použité k tisku známek jsou citlivé na teplou vodu, proto pozor při odlepování známek z korespondence! Vlevo je dvojice známek Fi 1065 + Fi 1065 B1. Z dvojice nelze určit, ze kterého sektoru známky pocházejí. Je zde sice properforovaný horní okraj PA, ale nevíme, jak je perforovaný dolní okraj PA. Pokud se jedná o použitou sestavu perforačních jehel perforátoru, je to sestava bez perforačních otvorů do levého a pravého okraje přepážkového archu. Ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Další bohemoslovenikum z roku 1975, obálka a příležitostné razítko „2.Filatelistické výstavy přátelství Katovice-Ostrava“ 5.-15.října 1975. V rámci spolupráce severomoravských filatelistů a filatelistů z Katovic, uskutečnila se v Katovicích ve dnech 5. -15. října 1975 společná filatelistická výstava. Byla to v pořadí druhá společná výstava filatelistů ze Severní Moravy a z Katovického vojvodství. Bylo dohodnuto, že se tyto výstavy budou konat střídavě jednou u nás v některém městě na Severní Moravě a podruhé v některém městě v Katovickém vojvodství. Výstavy se konaly co dva roky. Z naší strany výstavu zajišťoval Klub polské známky v České a Slovenské republice a KV-SČF v Ostravě. Jako vše v té době, muselo to být Syrena 243 - 13 organizováno pod hlavičkou „něčeho“, abychom dostali na akce konané u nás nějakou dotaci na výdaje spojené s výstavou. Stejně tomu bylo v té době i v Polsku. Proto se výstava konala při příležitosti 30. výročí vítězství nad fašismem. Výstava se konala v prostorách Paláce mládeže v Katovicích, což bylo tehdy nejvhodnějším místem pro konání takovéto akce. Na tyto akce byli zváni vždy 2-3 zástupci našich filatelistů, když se akce konala v Polsku a 2-3 filatelisté polští, když se akce konala u nás. Je třeba připomenout, že v té době byla i tak zvaná družba mezi městy Ostravou a Katovicemi. Tedy další důvod pro konání akce. Od příští výstavy nám „vnutili“ za partnery i filatelisty z tehdejšího Volgogradu v SSSR, protože Volgograd měl „družbu“ jak s Katovicemi, tak i s Ostravou. Zde nastaly určité komplikace. Když se konaly další výstavy již Ostrava-KatoviceVolgograd u nás, náš Svaz nám zorganizování výstavy prostě hodil na krk, jak se říká. Dal nám na akci sice nějaké prostředky, ale jinak jsme si museli vše „odmakat a zajistit“ sami! Problémy u nás i v Polsku byly vždy se sovětskou delegací. Sověti měli celkem na naše poměry neúnosné požadavky, které dělaly problémy nám i kolegům z Polska. Druhý problém byl v tom, že když se výstava konala ve Volgogradě, jeli tam jako delegáti poprvé jen předseda a tajemník našeho svazu (z Prahy) a z Ostravy nikdo. Když jsme to kritizovali, tak příště do „ostravské“ delegace nominovali zase dva z Prahy, jak posledně a aby se neřeklo, tak jednoho z Ostravy, což byl tehdejší předseda KV-SČF skoro 90-letý Adolf Koukal. Ale tyto problémy by byly určitě na další článek a dnes se tím nebudeme zabývat! Mimo katalogu, palmáre a jiných obvyklých náležitostí byla k výstavě připravena polskou stranou i hezká obálka propagující akci (viz reprodukce nahoře). K výstavě bylo používáno i zajímavě provedené příležitostné razítko používané na výstavě poštou KATOWICE 1. Razítko bylo s nastavitelným datem a toto datum se na razítku posouvalo vždy další den konání výstavy. Na ukázce je razítko s datem dne otevření výstavy, to je 5.X.1975. Tato obálka byla vytištěna pro potřeby výstavy na základě tehdy v Polsku potřebného povolení Krajského výboru Svazu polských filatelistů. Informace o tomto povolení je dole v levém rohu obálky (PZF Z/O K-ce 31/75 –Svaz polských filatelistů, Krajský výbor Katovice č.31 z roku 1975). Tarif za obyčejnou zásilku do Československa byl od 1.10.1972 do 30.9.1979 1,50 zł. Frankatura známkou Fi:č.2145, vydání z 28.12.1973, série „Polská motorizace“. Poštovní platnost známky skončila 31.12.1994. ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Syrena 243 - 14 Další vlaková pošta ODERBERG-MOSTY z období okupace č.2624 z ledna 1943. O zásilkách s razítkem vlakové pošty ODERBERG-MOSTY z období okupace jsme psali v Syreně č.225 na str.6-9 a v Syreně č.236 na str.19-20. Dnešní zásilka je poslána do NESSELSDORFU (Kopřivnice). Razítko vlakové pošty ODERBERGMOSTY / BAHNPOST / ZUG 4624 s datem 16.1.43. Frankatura dvěmi známkami 6 fen. vydání prezident Hindenburg (černě zelená), vydání z února 1934, Mi:č.516. ing.Bohuslav HAGER ********************************************************************************** Cp 58 na aukci firmy ALFIL 12.11.2015. Syrena 243 - 15 Cp 58 byla vydána 30.IX.1933 s přetiskem nové nominální hodnoty 10/20gr. na původní dopisnici Cp45 I, vydání z r.1926. Na původní dopisnici je signatura nákladu P.Z.G.Nr.235 - 5,000.000-26. Původní dopisnice měla natištěnou známku 20gr. (potisk červený). V době vydání původní dopisnice bylo 20gr. tarifem za zahraniční dopisnici pro země se sníženým tarifem (Rakousko, Československo, Rumunsko a Maďarsko). Platnost dopisnice skončila 1.6.1936. 30.9.1933 byla část nevyužitých dopisnic přetištěna na nový tarif pro dopisnice ve vnitrostátní, místní přepravě, kterýžto tarif činil od 1.7.1931 jen 10gr. Od 1.7.1931 byl zaveden zvlášť tarif pro dopisnice ve vnitrostátní, místní přepravě a zvlášť pro dopisnice ve vnitrostátní, ale další přepravě (15gr.). U původní dopisnice Cp 58 jsou známy dva chybotisky v signatuře nákladu, a to: Cp 45 I B2 (scházející tečka za „G“ a 45 I B3 (scházející tečka za „Z“). Oba chybotisky hodnotí katalog Fischer Díl II. z r.2010 ** na 80 a ʘ na 40 zł. Dopisnice bez chybotisků (Cp 45) je katalogem hodnocena ** na 50 a ʘ na 25 zł. Dopisnice s přetiskem nové nominální hodnoty Cp 58 existuje se stejnými chybotisky jak dopisnice Cp 45 I. Dopisnici Cp 58 hodnotí katalog ** na 80 a ʘ na 40 zł. Dopisnice z aukce (na str.14 dole) byla v aukci 12.11.2015 za vyvolávací cenu 300 Kč. Byla vydražena za 500 Kč. Za ukázku děkujeme Andrzejowi Lisztwanowi Českého Těšína. Dopisnice Cp 58 poslaná jako Tiskovina (Druki) do Československa do Prahy. Označeno nápisem „Druki“ nahoře uprostřed. Tarif za tiskoviny za každých 50g činil do zahraničí od 1.9.1926 10gr. do vypuknutí II. světové války 10gr. Zásilka má otisk razítka vlakové pošty CIESZYN – KATOWICE № 608 s datem na můstku razítka 27.III.34. Zásilka má expediční razítko trochu hůře otištěné (je méně čitelné), ale údaje jsou ověřeny na originále! Vlaková pošta č.608 jezdila na trati CIESZYN – KATOWICE od 15.5.1927 do 14.5.1936. Následně ještě od května 1939 do vypuknutí války! Za ukázku poštovně použité dopisnice vlakovou poštou č.608 děkujeme MUDr. Adrianowi JUNGOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Dvě dopisnice z r.1945 (Cp 91 II a Cp 92) na aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně 12.11.2015. Na následující straně byly na aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně dvě dopisnice, a to Cp 91 II a Cp 92. Obě byly vydány k datu 9. března 1945. Na natištěné známce obou je piastovský orel. Dopisnice jsou vytištěny na šedě bílém kartónu krémovém, Na obou je vlevo nahoře pod horním okrajem propagační nápis. Na Cp 91 II je nápis WRACAMY NAD POLSKIE MORZE (č.2). Natištěná na ni Syrena 243 - 16 známka je nominální hodnoty 50gr., bez podtisku „MIEJSCE NA ZNACZEK“ a s nápisem ŁÓDŹ pod známkou těsně nad perforací. Signatura nákladu dopisnice je „Poczt.zakł.Graf. w Łodzi - II.45 – 1.000.000“. Potisk dopisnice je tmavě hnědý (linkování i nápisy jsou v barvě hnědé). Dopisnice je ještě s přítiskem č.1a, 3 a 4. Ocenění v katalogu Fischer Díl II. z roku 2010 je za ** 150zł., za ʘ 130zł. V aukci byla s vyvolávací cenou za 300 Kč. Vydražena byla za 550 Kč. Druhá dopisnice nabízená v aukci je Cp 92. Na natištěné známce je opět piastowský orel, ale bez ná- Syrena 243 - 17 pisu dole „ŁÓDŹ“. Signatura nákladu v levém dolním rohu je stejná, jako u předcházející dopisnice „Poczt.Zakł.Graf.w Łodzi – II.45 – 1.000.000“. Nahoře vlevo je propagační nápis č.4 „PAMIĘTAJMY O ŻOŁNIERZU“. Tato dopisnice byla ještě s propagačním nápisem č. 1a, 1b, 2, 3, 5, 6, 7a, 7b a 8. V katalogu Fischer Díl II je ** dopisnice za 100 zł. a ʘ za 120 zł. V aukci byla tato dopisnice za vyvolávací cenu 300 Kč, vydražena byla za 550 Kč. Za obě ukázky dnes již vzácně se vyskytujících dopisnic děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. Obě dopisnice měly poštovní platnost do 15.II.1947. ********************************************************************************** Provizorní jednořádkové razítko pošty SKOCZÓW, typ Kt 258 ještě v dubnu 1946. Publikace o provizorních razítkách z let 1945-1947, autor Marian Kościelniak uvádí u této pošty dvě různá, jednořádková razítka, a sice typ Kt 257, výška písmen 4 a 3 mm, rozměr razítka 23x4 mm, známý otisk fialový. Druhé, známé razítko je typu Kt 258. razítko je opět jednořádkové, výška písmen je 8 a 5 mm. Písmeno „Ó“ je nahrazeno o 180 stupňů otočeným písmenem „Q“. Rozměr razítka je 31 x 8 mm. Literatura uvádí, že toto druhé razítko je známo jedině na zásilkách doporučených z období od září 1945 do června 1946. Razítko bývá doplněno datumovkou s názvem měsíců v polštině. Razítko doporučených zásilek je malé, o rozměrech 3o x 15 mm, bylo používáno do prosince 1945. Doporučené razítko z června 1946 je již polské, definitivní. Naše ukázka nahoře je s razítkem typu Kt 258. Zásilka není doporučená, ale obyčejná, jinak ale doba použití razítka souhlasí na údaj v publikaci. Datumovka „12.KW.1946“ (12 duben 1946). Tarif za obyčejnou zásilku ve vnitrostátní poštovní přepravě činil ke dni expedice zásilky 3 zł. Frankatura 2 Syrena 243 - 18 známkami nominální hodnoty po 1,50 zł. (Fi:č.380, červená, vydání z 15.10.1945). Poštovní platnost známek skončila 15.4.1948. Zásilka je poslána na finanční úřad do Těšína (polského). Zásilka byla v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně 12.listopadu 2015 pod položkou 860. Vyvolávací cena byla 100 Kč. Zásilka byla vydražena za 550 Kč. Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. ********************************************************************************** Přepážkové archy známek GG Fi:č.89-91 z 20.4.1942. Známky byly vytištěny ve Státní tiskárně ve Vídni mědirytem. Papír známek je japonský, kartónový, krémový. Perforace je řádková Zř. 10 ¾. Přepážkový arch obsahuje 25 kusů známek (5x5). Přepážkový arch známky nominální hodnoty 30gr. + 1zł. (hnědě karmínová), Fi:č.89. Syrena 243 - 19 Na horním okraji přepážkového archu je německá orlice s hákovým křížem. Kolem známek je rámeček tvořený dvěmi slabšími čarami s jednou silnější mezi nimi. V rozích rámečku jsou hákové kříže. Pod spodní řadou známek je datum vydání emise „20 . APRIL . 1942“. Pod rámečkem pod 21.známkovým polem PA je podpis návrháře známky ENTW: / + faksimile podpisu profesora W.Dachauera. Pod 23. známkovým polem PA je název tiskárny, ve které se známky tiskly „STAATSDRUCKEREI / WIEN“. Pod 25. známkovým polem PA je podpis rytce známky STICH: / + faksimile podpisu Ferd.Lorbera. Katalog Fischer Díl II z roku 2010 hodnotí všechny tři PA vydání na * 200, ** 300 a ʘ na 400 zł. Přepážkový arch známky 50gr. + 1 zł. (fialově modrá) Fi:č.90. Syrena 243 - 20 - Přepážkový arch známky 1,20 + 1 zł. (tmavě hnědá), Fi:č. 91. Literatura (ani Monografie z r.1966) neuvádí na jaký účel šel ten velký doplatek. Ale Němci s oblibou stále na něco vybírali. Existuje makulatura neperforovaných známek Fi:č.89-91 nz. Katalog ji hodnotí vysoko (po 2.000 zł. za kus). Existují i tiskové zkoušky: neperforovaná Fi:č.89 P1 (fialově purpurová na japonském papíru, bez lepu a Fi:č.90 P1 (modře fialová na japonském papíru bez lepu) po 1.200 zł. kus. Platnost známek skončila 31.12.1943. Vysoko jsou oceněny v katalogu i známky na korespondenci v závislosti, zda se jedná o frankaturu jednou známkou, více známkami nebo frankaturu smíšenou. Využili jsme možnosti, že nám kolega Miroslav ČESAL, zapůjčil pro publikaci celé PA známek. Syrena 243 - 21 Zkušební otisky nerealizovaných návrhů známek z roku 1949 ke známkám vydaným pod čísly Fi:č.505-508. Zkušební otisky ke známce Fi:č.505 v barvě hnědě fialové a šedě červené, lep nažloutlý, v polské literatuře označeny jako „eseje“. Přijatý návrh známky Fi:č.505. Nominální hodnota 10 zł. Světle fialová, Adam Mickiewicz. Zcela vlevo je zkušební otisk ke známce Fi:č.506 Fryderyk Chopin v barvě šedě červené, s nažloutlým lepem označovaný literaturou jako „eseje“. Vpravo je přijatý návrh známky Fi:č.506, nominální hodnota 15 zł. hnědě černá. Zcela vlevo je zkušební otisk ke známce Fi:č.507 Juliusz Słowacki v barvě šedě červené s nažloutlým lepem.Známka je literaturou označena jako „eseje“. Vlevo je přijatý návrh známky Fi:č.507, nominální hodnota 35 zł. šedě modrá. Zkušební otisky známek Fi:č.506 a Fi:č.507 také existují v dalších třech barevných variantách, to je v barvě hnědě fialové, černě olivové a modré. Není vyloučen výskyt zkušebních otisků ještě i v jiných barevných provedeních. Zatím jsou známy zkušební otisky jen v těchto čtyřech barevných variantách. Syrena 243 - 22 Také u známky Fi:č.508 z vydání v rámci měsíce polsko-sovětského přátelství-Mickiewicz a Puškin, existují zkušební otisky. Máme k dispozici barevnou verzi hnědě fialovou a šedě červenou (na reprodukci vlevo). Vlevo je přijatá verze známky Fi:č.508 Adam Mickiewicz a Alexander Sergiejevič Puškin, nominální hodnota 15 zł., (šedě fialová). Známka byla vydána 15.12.1949, papír je bílý, střední, hladký. Perforace známky je rámcová o rozměru ZR 12 ½ : 12 ¾. Známka byla tištěna 2-sektorovými tiskovými válci v přepážkových arších po 100 kusů známek (10x10). Náklad známky byl 510.000 kusů. Při měnové reformě 28.10.1950 byly zbylé zásoby známky přetištěny přetiskem GROSZY a v této podobě byly používány do 30.4.1952, kdy ztratily poštovní platnost. Všechny dnes publikované zkušební otisky v tomto článku nám pro publikaci v Syreně zapůjčil kolega Adam Kielbasa-Schoeni ze Švýcarska. Děkujeme mu za jeho ochotu nám tyto zkušební otisky zapůjčit a srdečně jej i touto cestou pozdravujeme. Katalog Fischer Díl I. z r.2010 se o těchto zkušebních otiscích nezmiňuje, ani je neoceňuje. Jen u známky Fi:č.507 Juliusz Słowacki se zmiňuje o existenci neperforované známky Fi:č.507 nz s lepem a tuto známku oceňuje na 8.000 zł. za kus. Tato neperforovaná známka ale není zkušebním otiskem, ale přijatou verzí známky Fi:č.507 v barvě šedě modré, ale bez perforace. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Tisková vada známkového poleč. 30, „tři hvězdy“ na známce nominální hodnoty 1 zł., vydání „výzkum kosmu“ Fi:č.2511 B1. Známka (na reprodukci zcela vlevo) je součástí série o pěti známkách z vydání „Výzkum kosmu“ Fi:č.2511-2514, vydání z 28.12.1979. Známky byly vydány ve dvou variantách. - samostatně každá nominální hodnota, tisk jednosektorovými tiskovými válci v přepážkových arších po 50 kusů známek (10x5). Tato verze u okrajových známek nemá ani nápisy, ani hvězdičky. Syrena 243 - 23 -aršíkové provedení s jedním kupónem v levém horním rohu aršíku (3x2 pole, známky v soutisku v 6blocích). U této verze mají všechny známky na okrajích nápisy a různě provedené hvězdičky. Výše uvedená tisková vada na 30. známkovém poli PA je z první verze tisku známek u nominální hodnoty 1 zł. Na reprodukci na předcházející straně dole to je známka uprostřed. Na ukázce je poštovně použitá známka s vadou tisku Fi:č.2511 B1 se „třemi hvězdičkami“ na levém okraji známky. Katalog Fischer Díl I. z r.2015 tuto tiskovou vadu oceňuje *** na 12 a poštovně použitou na 5 zł. V katalogu je evidována ještě jedna tisková chyba, a sice u známky Fi:č.2512 B1, nominální hodnoty 1,50 zł. Tisková chyba se nachází na známkovém poli č. 8., také u první verze tisku v PA po 50 kusů známek. V latinském názvu (copernicus) dole jsou poškozena písmena „op“ shora (jsou částečně useknuta). Zároveň nad písmenem „i“ schází tečka. Tuto vadu tisku nemáme bohužel na známce. Možná ji někdo má a pošle nám ji. Přinášíme alespoň zvětšeninu tiskové vady pro informaci. Katalog oceňuje známku s touto tiskovou chybou *** na 20 zł. a poštovně použitou na 6 zł. Reprodukce zvětšenin převzaty z katalogu Fischer. Za dnešní ukázku děkujeme kolegovi Grzegorzowi BARGIEŁOWI ********************************************************************************** Rakouské dopisnice s přetiskem POCZTA/♦/Polska 15 h./10, Cp 16 IIx (kartón krémový), vydání z ledna až února 1919, bez signatury nákladu. Obyčejná dopisnice Cp II/x poslaná z pošty Petrovice u Fryštátu do Těšína. Odesilatelem je ředitel národní školy v Petrovicích. Petrovice byly v roce 1918 po rozpadu Rakousko-Uherska pod polskou správou. V době Šnejdárková tažení byly od 23.ledna 1919 do 25.2.1919 pod československou správou. 25.2. 1919 byly vráceny Polsku. Od 10.8.1920 připadly opět Československu. Naše ukázka má porakouské razítko PETROWITZ BEI FREISTADT / PIETROWICE s datem 8/IV/VIII.XII./19. Razítko je typu G 112, průměr 30.5 mm (Monogr. Díl 114 str.19, razítko č.1764/4). Razítko je německo-polské. Mgr. Manterys ve své práci chybně uvádí polský nápis jako PETROWICE. Razítko bylo na poště v používání od r.1897 do 20.3.1920 (známé použití). Používaly jej postupně rakouská, polská a československá pošta. Tarif za dopisnici ve vnitrostátní poštovní přepravě činil ke dni expedice zásilky 15 hal. (od 10.12.1918 do 14.4.1920). Na následující straně je tatáž dopisnice Cp 16 II/x použita na poště Skoczów. Zásilka je poslána do Syrena 243 - 24 Wagstadtu (Bílovec). Je to tedy do zahraničí (ČSR). Tarif pro zásilky posílané z Těšínského Slezska byl právě ode dne expedice (od 16.4.1919) zásilek již do zahraničí ve výši 30 hal. Podle toho je tedy zásilka nedostatečně vyplacena. Zásilka má otisk Polské cenzury korespondence K9 v kruhu, což je cenzura krakovská č.18. Tato cenzura používala cenzurní razítka K1 až K9 od ledna do prosince 1919. Byla s otisky černými nebo fialovými. Kruh kolem K9 má průměr 20 mm. Expediční razítko (reprodukce vlevo s jiným datem) je německo-polské SKOTSCHAU/SKOCZÓW/c s datem na můstku razítka 16.IV.19-5. Mgr.Manterys vede ve své publikaci razítko pod číslem 16.L5, jako razítko 16.1. Uvádí mu známé použití razítka od 19.10.1917 do 26.11.1918. Bylo používáno po roce 1918 i polskou poštou. Zde si musíme dobu použití razítka posunout do 16.4.1919! Na dopisnici poslané do Bílovce na přetisku natištěné známky není vidět ani stopy po „rąbu“ (kosočtverečku ♦) Mezi nápisy POCZTA a POLSKA? Syrena 243 - 25 Na předcházející straně opět dopisnice Cp 16 II/x s přetiskem na rakouské dopisnici 10 hal. (Koruna). Tentokráte poslaná z pošty PRUCHNA na Slovensko do Žiliny. Expediční razítko pošty PRUCHNA (na reprodukci vlevo je s jiným datem), je podle práce Mgr.Manteryse označeno jako typ F 8, průměr 24 mm. Razítko je porakouské, jednokruhové, Mgr.Manterys uvádí jemu známou dobu použití od 16.4.1893 do 10.11.1919. Razítko má na zásilce uvnitř datum 9/6/19. K tomuto datu již byl tarif za dopisnici do zahraničí i z Těšínského Slezska 30 hal. Proto zásilka jako zahraniční je zde nedostatečně vyplacena. Je vidět, že hodně pošt si v té době s tarify nelámalo hlavu!! Zásilka jako zahraniční má opět polskou cenzuru, krakovskou K 2 v kruhu, tentokráte otisk fialový. Zajímavý je přetisk na natištěné známce rakouské dopisnice. Dolní nápis POLSKA je proti hornímu posunut doleva. Navíc v horním nápise POCZTA je písmeno „P“ nachýlené vpravo. Katalog FISCHER Díl II z r.2010 vede dopisnici Cp II/x poštovně nepoužitou za 60 zł. a poštovně použitou za 80 zł. (Přes 400 Kč ** a přes 500 Kč ʘ). Přetisk rakouské dopisnice s natištěnou známkou 8 h „císař Karel“, potisk zelený, polským přetiskem POCZTA/♦/POLSKA 15h./8. Vydání z ledna až února 1919, (Cp14II/x - papír krémový). I pošta ve Fryštátě připadla po rozpadu Rakousko- Uherska v r.1918 Polsku. Od 23.1.1919 byla v době Šnejdárkova tažení na Polsko obsazena československou armádou (od 23.1.1919 do 25.2.1919). Po 25.2.1919 byl Fryštát Polsku vrácen a 10.8.1920 byl podle dohody opět připojen k Československu. Naše ukázka nahoře je poslána z Fryštátu do Těšína. Expediční razítko je opět porakouské a používaly je postupně pošty: rakouská, polská a československá. Nahoře je rakouská dopisnice opatřená přetiskem POCZTA/♦/POLSKA 15h./8. s datem na můstku razítka 1. VII 20 -10. Expediční razítko je porakouské, dvoukruhové, německo-polské, typ G 134 (Monografie Díl 13, razítko č.560/6) FREISTADT, ÖSTERR.SCHLES. / FRYSZTAT, ŚLĄSK,AUSTR. /b (reprodukce razítka s jiným datem je vlevo). Datum na ukázce nahoře na můstku razítka je 1.VII.20 – 10. Mgr.Manterys uvádí jemu známá data použití tohoto razítka z období od 18.9.1907 do 1.7.1920. Zásilka je vnitrostátní a po příchodu do Těšína byla zatížena doplatným 50 hal. Příchozí razítko pošty TESCHEN 1/CIESZYN 1/ b má datum na můstku Syrena 243 - 26 razítka 3/7/VII-XII/20. Razítko je dvoukruhové, německo-polské, má průměr 30 mm a je typu G 115. Mgr.manterys uvádí jemu známé použití razítka od 7.11.1918 do r.1920. Používaly je pošty rakouská, polská i československá. Tarif zásilky (ve vnitrostátním poštovním styku) byl ke dni expedice zásilky ve výši 40 hal. Pro Těšínské Slezsko platil od 15.4.1920 do 14.8.1920. Do tarifu schází tedy 25 hal. Zásilka byla zatížena doplatkem v dvojnásobku chybějícího PORTA, to je 50 hal. Pro doplatné použito známky Fi:č. D 19 50 hal.(modrá), vydání z 10.9.1919. Katalog Fischer Díl II. z roku 2010 oceňuje dopisnici Cp 14 II/x částkou 60 zł. (**) nebo částkou 80zł. (ʘ). Přetisk POCZTA/♦/POLSKA / 15 h./8 na dopisnici s natištěnou rakouskou známkou 8 h. (FELDPOST), světle zelená, Cp 19 IIx, vydání z ledna-února 1919. Expediční razítko na zásilce je stejné, jako u předchozí ukázky. Je to razítko dvoukruhové, německopolské, průměr 30 mm, typ G 134 (Monografie, Díl 14. katal. č. razítka 560/6). FREISTADT, ÖSTERR.SCHLES./FRYSZTAT, ŚLĄSK. AUSTR. /b. Zásilka je dolepena známkou 5 H, perforovaná Fi:č.74 B (zelená), vydání 27.1.1919. Natištěná známka na dopisnici je s přetiskem POCZTA / ♦ / POLSKA / 15 h./8 , Cp 19 II x. Expediční razítko má na můstku má datum 3.V.20. – 11. Tarif za zásilku byl ve vnitrostátní poštovní přepravě k datu expedice zásilky 40 hal. Do tarifu tedy schází 20 hal. Proto byla zásilka zatížena doplatkem 2x ve výši chybějícího tarifu, to je 2x20 hal. Doplatní známky 20 hal. (modré), vydání z 10.9.1919, Fi:č. D17. Doplatní známky jsou na zásilce oraženy opět razítkem pošty TESCHEN 1 / CIESZYN 1 / e s datem na můstku razítka 4/5/VII-XII/ 20. Platnost doplatních známek Tarify podle tabulky 1.2.1., publikace „Polské poštovní tarify 1918-1939“ , str.50. Autor publikace Marek Zbierski, vydání Poznań 2003. Dopisnici Cp 19 II/x hodnotí katalog Fischer Díl II. z r.2010 na 100 zł. (**) nebo na 150 zł. (ʘ). Všechny dnes publikované Cp (5 kusů) nám pro zveřejnění v Syreně zapůjčil Mgr.Ing.Karol MICZA. ********************************************************************************** Čtveřice známek série „WODZOWIE“. Známka 25gr. Fi:č.339 B4 (tisková vada 23. známkové pole PA- tečka mezi obrazem známky a „O“ výrazu POLSKA). Tisková vada z 23.známkového pole PA je v soutisku na čtyřbloku na následující straně (levá horní známka). Zkoušeno Lesław SCHMUTZ. Znalec má oprávnění na zkoušení všech polských známek. Známka byla tištěna jednosektorovou tiskovou deskou. Sektor obsahuje 30 kusů známek (5x6). Syrena 243 - 27 Tiskový arch známek je 2x větší než sektor. Tiskový arch obsahuje dva sektory. Po vytištění prvního sektoru byl tiskový arch znovu puštěn přes tiskový stroj obráceně. Takto vytištěné známky jsou jedním sektorem vytištěny na jedné straně tiskového archu a druhým sektorem na opačné straně tiskového archu. Tiskové archy byly bez lepu. Perforace známek byla řádková Zř.11 ½, ale i řádková Zř.11. Čtyřblok na ukázce je ze známkových polí 23 + 24 / 28 + 29. Čtyřblok byl v nabídce na 47.aukci firmy ALFIL 11.8.2015 pod číslem 511. Vyvolávací cena byla ve výši 2500 Kč. Položka byla prodána za 3.100 Kč. Katalogová cena byla 650 zł. Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. Tentýž čtyřblok se stejnou tiskovou vadou byl na této aukci i razítkovaný, vyvolávací cena 3.000 Kč, katalogová cena 850zł.). ********************************************************************************* Dvě zajímavé vady tisku u přetisku POCZTA/♦/POLSKA (krakovské, přetiskové vydání z ledna 1919 na rakouské známce nominální hodnoty 1 Koruna (Fi:č.45I B2 a B10). Tisková vada, tak zv. „dwukropek-dvojtečka“ mezi výrazy přetisku POCZTA a POLSKA. Nachází se na 73.přetiskovém, známkovém poli PA u přetiskové formy I. Katalog Fischer Díl I. tiskovou chybu oceňuje * na 500, ** na 1400 a ʘ na 350 zł. Na reprodukci vlevo na zadní straně zn. je vidět, že známka má nálepku. Pravost zn. je ověřena dvěma znalci (Mikstein a L.Schmutz). Je tam označena i tisková forma I. a známkové pole Syrena 243 - 28 (73) + parafa znalce. Známka byla v nabídce na 47. aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně 11.8.2015 pod číslem 377. Vyvolávací cena byla 3.000 Kč (katalogová cena známky 500 zł.). Známka nebyla prodána, i když se jedná o vzácný chybotisk asi proto, že známka má nálepku??! Vada přetisku POCZTA /♦/ POLSKA, přerušené „O“ (POCZTA), Fi:č.45 I B10, vada tisku na 41.známkovém poli PA. Tisková vada 41. známkového přetiskového pole známky 1 Koruna , přerušené „O“ (POCZTA). Katalog Fischer Díl II. z roku 2010 oceňuje vadu na 300 (*), 900 (**) a 120 zł. u známky (ʘ). Známka byla v písemné, nabídkové aukci č.47 firmy ALFIL v Českém Těšíně dne 11.8.2015 pod položkou 378 s vyvolávací cenou 3000 Kč. I tato položka nebyla v aukci vydražena. Na zadní straně známky jsou zkušební značky hned tří polských znalců: Mikstein, M.PERZYŃSKI a Z.KORSZEN. Na reprodukci není vidět, že by známka měla nálepku. Jedná se o známku svěží (**), katalogem hodnocena na 900 zł.(asi 6000 Kč). Známka měla vyvolávací cenu hluboko pod svoji hodnotu. Na zadní straně známky je ještě označena přetisková forma I a známkové pole 41. Dále tam je katalogové číslo Fi: 45 I B10. Za obě ukázky děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI. ********************************************************************************** Svěží neperforovaná, známka katal.č. Fi:č.371 nz, zkoušená znalcem JENDROSZEK na 47.akci firmy ALFIL v Českém Těšíně. Neperforovaná známka se objevila na několika posledních akcích firmy ALFIL v nabídce, ale ve vět- Syrena 243 - 29 šině případů nebyl o ni zájem. V posledních několika katalozích je totiž poznámka, že „Neperforované známky vyžadují aktuelní expertizu“. Všechny dosavadní v aukcích neprodané, neperforované známky Fi:č.371 nz neměly totiž na zadní straně známek zkušební značku. Tentokráte ale na známce zkušební značka je a přesto nebyla vydražena. Na naší ukázce je zkušební značka JENDROSZEK 371 nz. Tento ale zase není uveden v seznamu znalců v Katalogu Fischer Díl I. z r.2015. Že by snad proto? V posledních několika letech, co je poznámka o nutnosti zkušební značky u známek Fi:č.371 nz se na polských výstavách známek stává, že když je tato známka v exponátu, jurymani ji vytáhnou z exponátu, ověří si, zda je zkoušená a když není, tak známku (byť byla i pravá) označí za padělek. To asi sběratele odrazuje od vystavování této známky. Známka z předcházející strany byla ve 47. aukci pod položkou 550 a byla za vyvolávací cenu 1.500 Kč. Známku oceňuje katalog Fischer na částku 400 zł. Nabízena byla tedy pod cenu! Katalog Fischer vede u známky Fi:č.371 nz MK, tedy makulaturní známky. Uvádí je s poznámkou, že tisk je u nich nevýrazný a mají druhotné odtisky na lepu. Ty oceňuje na 300 zł. Za ukázku děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI ********************************************************************************** Polská cenzura korespondence TARNOPOLA 1919-1922. TARNOPOL, tehdy na polském území, dnes na Ukrajině (Taнoпіль). Polská cenzura Tarnopola používala celkem 5 cenzurních razítek. 1) První razítko je obdélníkové a má rozměr 54 x 17 mm. CENZURA WOJSKOWA/Tarnopol. Otisky jsou známy v černě fialové a červené barvě. Známá doba používání razítka je od července 1919 do října 1920. V publikaci o cenzurních razítkách je toto cenzurní razítko na zásilce oceněno 40 body. Zásilka nahoře je poslána z Tarnopola do Čech do Margaretiných lázní u Prachatic. Expediční razítko je německého typu s můstkem přesahujícím do mezikruží TARNOPOL 1 s datem na můstku razítka 18.11.1919. Frankatura zásilky je známkou Fi:č.78 B, nominál 25 hal. (modrá). Tarif za zahraniční zásilku byl k datu expedice zásilky při váze do 20g 50 hal. Tarif platil od 1.10.1919 do 14.4.1920. Zásilka je tedy nesprávně vyplacena (Polské tarify 1918-1939, Marek Zbierski, tabulka č.2.1.2. str.65). I na této zásilce je vidět, že pošty si s tarify nelámaly hlavu. Zásilka Syrena 243 - 30 je vyplacena jako vnitrostátní zásilka. Zásilka má v pravém dolním rohu značku S.PETRIUK. Druhá zásilka s prvním, cenzurním razítkem Tarnpol. Razítko je na zásilku otištěno 2x, z toho pod známkami nečitelně. Zásilka je poslána do BRZOZOWA (Malopolsko). R-razítko pošty Tarnopole je provizorní. Expediční razítka německého typu, dvoukruhová s můstkem přesahujícím do mezikruží. Frankatura známkami: 2x20 hal. (hnědá), Fi:č.77 B a 1x10 hal. (pomerančová) Fi:č.75 B. Frankatura celkem 50 hal. Tarif za dopis váhy do 20g činil ve vnitrostátní přepravě 25 hal., příplatek Doporučeně 25 hal., Celkem 50 hal. Na klopě obálky zezadu je příchozí razítko pošty BRZOZÓW s datem 9.1.1920. Syrena 243 - 31 2) Druhé cenzurní razítko představuje písmena C.T. v kruhu (Cenzura Tarnopol). Otisky razítka se vyskytují ve fialové nebo černé barvě. Kruh kolem písmen má průměr 32 mm. Známá doba použití je březen a duben 1920. Publikace o polských cenzurách oceňuje zásilku s tímto cenzurním razítkem na 75 bodů. Na předcházející straně dole je zásilka, která byla poslána doporučeně do USA z pošty PODWOŁOCZYSKA (Пoдволочиськ). R-nálepka je porakouská R/Podwołoczyska/832 (žlutá). Frankatura je polskou známkou Fi:č.92 B, nominál 1 Marka (černě fialová). Tarif za zásilku do 20g do zahraničí činil ke dni expedice zásilky 50 hal., příplatek Doporučeně 50 hal. (od 1.10.1919 do 14.4.1920, viz tarify Zbierski str.65, tabulka 2.1.2.). Expediční razítko je německého typu PODWOŁOCZYSKA /4a s datem na můstku razítka -3.IV.20. -- Dopisnice poslaná doporučeně do Německa do Erfurtu. Příchozí razítko pošty ERFURT /a 1 d s datem na můstku razítka -8.5.20 1-2N (odpoledne). Zásilka je poslána z pošty CZORTKÓW /a 2/* s datem na můstku razítka 29.IV.20. I Czortków dnes leží na Ukrajině (Чортків). Jelikož na poště v Czortkowie asi neměli R-nálepky, na zásilku jen poznamenali červenou pastelkou R/321 a vedle toho otiskli expediční razítko pošty. Při průchodu zásilky Berlínem byla na zásilku vlevo dole nalepena německá R-nálepka (R a rámeček červené, potisk černý Berlin 8 /237/ fh). Nad touto Rnálepkou je špatně čitelný fialový otisk jednořádkového, gumového razítka: “Aus dem Ausland“ (z ciziny). Zásilka je na polské dopisnici Cp 25, vydání z roku 1919, natištěná známka je fialová, nominál 15 H. Potisk dopisnice je fialový, podle typu tečkování adresních čar dopisnice se jedná o variantu: „všechny adresní linky s hustými body“. Otisk razítka cenzury je černě fialový. Tarif za zásilku (zahraniční) byl ke dni expedice zásilky za dopisnici 50 hal., příplatek Doporučeně 1 Mk. Zásilka je o 15 hal. přefrankována (tarif od 15.4.1920 do 14.8.1920, viz Tarify-Zbierski str.65, tabulka 2.1.2.). Frankatura známkou Fi:č.93 B (zelená), vydání z 27.ledna 1919 + natištěná známka na dopisnici 15 H (fialová), Cp 25. 3) Třetí razítko cenzury je kulaté, se zdvojeným obvodem a nápisem: „Urząd dozoru korespondencji *Tarnopol* / Cenzor /3“. Je docela možné, že razítko může existovat i s jiným číslem cenzora. Syrena 243 - 32 Průměr razítka je 36 mm, známý otisk je fialový, známá doba použití je z prosince 1921. Publikace o polských cenzurách oceňuje zásilku s touto cenzurou na 100 bodů. Zásilka s cenzurním razítkem č.3. Je to korespondenční lístek Cp 39 s natištěnou známkou nominální hodnoty 4 Mk (červená). Dopisnice je ve dvou variantách podle délky nápisu KARTKA POCZTOWA. Tuto zde pro nalepené známky nelze změřit. Varianta I má délku nápisu 98,5-99,5 mm a Varianta II má délku nápisu 96-96,5 mm. Zásilka je poslána z pošty TARNOPOL, expediční razítko TARNOPOL / *a* s datem na můstku razítka 31.XII.21. Platný tarif ke dni expedice zásilky byl 15 Mk. (Tarify-Zbierski, str.67 tabulka 2.2). Zásilka je do tarifu dofrankována známkami: Fi:č.115, nominál 2 Mk (šedě zelená, datum vydání 21.1.1921), Fi:č.117, nominál 4 Mk (karmínově červená, vydání z 25.1.1921) a Fi:č.118, nominál 5 Mk (hnědě fialová, vydání 4.8.1921). Celkem frankatura 15 Mk. Platnost známek Fi:č.115 a 117 skončila 17.1.1923, platnost známky Fi:č.118 skončila 12.10.1923. Syrena 243 - 33 4) Cenzurní razítko č.4. Je to razítko dvouřádkové, rozměr razítka 28 x 13 mm. Známé otisky na zásilkách v barvě fialové a černé. Známá doba použití jen z února 1922. Publikace o polských cenzurách oceňuje razítko na zásilce na 90 bodů. Na předcházející straně dole je pohled poslaný z Vídně, expediční razítko WIEN / *7c* s datem na můstku razítka (i v textu) -9.II.22 --. Zásilka je poslaná do Trembowla v Galicii, dnes Ukrajina (Teрeбoвля). Trembovla leží na železniční trati Tarnopol-Czortlów (dnes Ukrajina). Na zásilce je otisk cenzurního razítka č.4 „CENZURA / TARNOPOL“. Zásilka má v pravém dolním rohu značku S.PETRIUK. 5) Cenzurní razítko č.5, dvouřádkové CENZUROWANO / TARNOPOL. Razítko cenzury má rozměr 42 x 11 mm. Je známo s otisky v barvě černé nebo fialové. Známá doba použití razítka je od října 1921 do ledna 1922. Publikace o cenzurách v Polsku oceňuje zásilku s tímto razítkem na 90 bodů. Na zásilce nahoře poslané do CHEMNITZ v Německu je razítko cenzury č.5 otištěno přes adresu. Na zásilku je použita opět dopisnice Cp 39 s natištěnou známkou 4 Mk. (červená). Do tarifu je zásilka doplacena známkou nominální hodnoty 10 Mk, Fi:č.125 (série rozsévač, vydání z 29.3. 1921. Platnost známky skončila 12.10.1923). Tarif za zahraniční dopisnici byl ke dni expedice zásilky 15 MK. Zásilka je tedy nedostatečně vyfrankována. Proto pošta v místě adresáta zatížila zásilku doplatným. Svědčí o tom otisk razítka (dvoukruhové s můstkem přesahujícím do mezikruží), CHEMNITZ 1 / PORTO s datem na můstku razítka?? 1.22 3-4 N (odpoledne). Modrou tužkou přes adresu je vyznačena doplatná částka v říšských fenicích. Číslo 51 (modře) asi souvisí s nějakým seznamem doplatného zásilek, u nichž bylo touto poštou doplatné vybráno. Expediční razítko je kulaté, jednokruhové JAGIELNICA /a s datem -8.I.22. Jagielnica leží dnes na území Ukrajiny (Ягiльниця). Za dnešní ukázky děkujeme kolegovi Stefanovi Petriukowi z Německa. Dnes jsou zásilky ve vlastnictví Prof. Juliana Auleitnera z Varšavy. Oba touto cestou srdečně zdravíme. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Polský zajatecký tábor STALAG IB, Hohenstein,korespondence zajatců z tohoto tábora. Byl to zajatecký tábor pro vojíny a poddůstojníky ze zajatců polské armády. Tábor vznikl již 10. října 1939, byl v místě již dříve existujícího přechodného tábora s označením DULAG K. Tábor byl zrušen z 19 na 20 ledna 1945 v důsledku ofenzivy 2. Běloruského frontu Rudé armády. Tábor byl osvobozen 23. ledna 1945. Prvních 30 baráků tábora postavili vězni židovského původu na podzim roku 1939. Syrena 243 - 34 Vězeňské baráky se zde stavěly bez přerušení do jara 1941. Celkem (pro různé účely) bylo postaveno kolem 140 baráků. Stalag IB měl přechodně i podtábor umístěný v Żeleżnie u Ostrzody ve kterém bylo soustředěno 1350 polských zajatců. Velitelstvím Stalagu IB byla část budov v jižní, nejstarší části tábora. Schází zatím informace o jednotlivých velitelích tábora. Ví se, že v květnu 1940 byl velitelem major (později plukovník) von Stiltenkorn a v březnu 1944 plukovník Kemmingen. Bývalí zajatci se zmiňují i o plukovníkovi Rosta a majorovi Steinovi a Gutzmannovi. Velitelem táborové Abwehry byl kapitán Weichert. Strážní dozor nad vězni prováděl Landes schűtzenbatailon XI (prapor zemských střelců). Ten později 2x měnil název. Ve dvou rotách bylo 360 dozorců, kterým velel poručík Sobotta. Tábor měl organizační strukturu tábora určeného pro vojíny a poddůstojníky. Mužem důvěry polských zajatců byl od května 1942 Mieczysław Mackiewicz a od září 1943 Henryk Zaszetów. Situační plánek tábora STALAG I B. Syrena 243 - 35 - Německé velitelství tábor Ošetřovny Ubikace německé posádky Táborové vězení Zajatecké Do Jiné objekty (kuchyně, prádelny, dílny, atd. baráky (rozdělené sektorů Stav zajatců byl v táboře ke 30.říjnu 1939 18.276 osob, v tom 11 důstojníků a 1413 civilních osob. Na práce bylo nasazeno 15.013 vojáků a 1410 civilních osob. Evidence od listopadu 1939 do února 1941 není známá. Podle raportu delegáta Mezinárodního výboru Červeného kříže ke dni 1. srpna 1940 bylo v táboře 35 tisíc zajatců francouzských a belgických a 11 tisíc Poláků. V samotném táboře se nacházelo 22 tisíc zajatců, zbylí byli umístěni do pracovních skupin mimo tábor. Uvádí se, že táborem prošlo od září 1939 do června 1940 kolem 50 tisíc Poláků. Počet polských zajatců postupně klesal. Hlášení Mezinárodního výboru Červeného kříže z 28. února 1941 již uvádí jen 3.313 Poláků. Průměrný měsíční stav Poláků je uváděn: rok 1939 17.552, rok 1940 10.986, rok 1941 2.001, rok 1942 547, rok 1943 257, rok1944 222 a rok 1945 224. Nejvyšší počet polských zajatců je uváděn v hlášení k 30. říjnu 1939 18.276. Nejmenší počet byl v hlášení z 1. října a 1. listopadu 1944 – 206 zajatců. Nejvyšší dobou zajetí u polských zajatců bylo 64,5 měsíce. Koeficient korespondence byl 1,5. Od června 1940 byli do tábora přiváženi zajatci z Francie, v tom rovněž příslušníci vojsk koloniálních z Alžíru a Senegalu. Největší počet zajatců z Francie je uváděn v hlášení z 28. února 1941 – 44.828. Nejmenší počet v hlášení z 1. září 1944 – 25.649. Maximální doba zajetí Francouzů byla 55 měsíců. Celkem prošlo táborem Stalag 1B 70.000 francouzských zajatců. Počty Belgičanů v táboře jsou podle hlášení z 1. října 1942 – 39, dále od 1. června 1944 - 2, v prosinci 1944 již 506 a v lednu 1945 145. Žáden z Belgičanů nebyl v táboře déle jak 5 měsíců. První zajatci sovětští jsou uváděni v raportu z 1. července 1941. Větší počet byl do tábora navezen podle raportu z 1. prosince 1941, a to 16.247. Největší počet sovětských zajatců byl podle hlášení z 1. dubna 1944, a to 25.291. průměrný měsíční stav byl v letech 1941-1945 16.623. Nejdelší doba zajetí byla 43 měsíce. Táborem prošlo 100.000 sovětských zajatců. Z toho jich zemřelo kolem 45.000. V září 1943 přivezli do tábora zajatce italské. Nejvíce jich bylo v hlášení k 1. říjnu 1943 – 12.697. Nejméně je jich v hlášení z 1. ledna 1945 – 652. Průměrná doba zajetí Italů byla 16 měsíců. Na počáteční korespondenci polských zajatců se nachází celkem šest dosud známých táborových razítek: Razítka se od sebe liší tvarem a podobou. Zásilky z listopadu 1939 Zásilky z října 1939 Zásilky z ledna 1940 Zásilky z prosince 1939 Zásilky z ledna 1940 Zásilky z března 1940 Razítka vlevo nahoře z listopadu a října 1939 neobsahují název zajateckého tábora. Následující čtyři mají dole v půlkruhu pod rámečkem označení arabskou číslicí 1 až 4. Cenzurní razítka typu „A“: Ukázka je na následující straně na korespondenci z dubna 1941. Lite- Syrena 243 - 36 ratura uvádí používání razítka typ „A“ od června 1940 do konce roku 1941.Tato razítka se nachází jak na korespondenci zajatců polských, tak i na korespondenci zajatců francouzských i belgických. Razítka typu „A“ jsou ve tvaru elipsy se zoubky na jejím oválu z vnějšku. Razítka se liší pouze číslem. Maximální rozměry: šířka 36 mm, výška 16 mm. Barva razítek je černá. Viz reprodukce níže. Zajatec Josef Buzek, zajatecké číslo 70472 píše rodičům do Bystřice nad Olzou. Zásilka je bez expedičního razítka pošty. Datum jen na zadní straně zásilky ve sdělení 30.4.1941. Sdělení je stručné, je v pořádku a potvrzuje příjem pošty od rodičů i od manželky. V předu je cenzurní razítko *Stalag I.B. / 5 / Geprűft“, otisk černý! Syrena 243 - 37 Odesilatel je stejný jako u první zásilky, Dr.Josef Buzek, zajatecké číslo 70472. Pod jménem odesilatele na přední straně vlevo dole je stejně jak na první ukázce označení „Stalag I B.“. Zásilka opět bez expedičního razítka pošty, jen datum v textu na zadní straně zásilky 15.I.1942. Cenzurní razítko má již trochu jiný text *Kgf B.P. /25/ Geprűft*. Jedná se o razítko typu „C“. Používáno bylo od května 1941. Otisk cenzurního razítka je v barvě červené. Lístek je poslán na Ewu Raszkovou do Bystřice nad Olzou. Obsahem je novoroční přání a stručné sdělení, že odesilatel je zdráv a vede se mu docela dobře. Ptá se, zda manžel Heleny se již vrátil. Následují pozdravy pro celou rodinu. Dopisnice psaná stejným zajatcem jak minulá manželce do Orlové, datum v textu na zadní straně 12.3.1942. Bez expedičního razítka pošty. Obsahem jsou dotazy na příslušníky rodiny. Cenzura č.154. Stejný odesilatel jak u předešlých zásilek. Posláno do Bystřice nad Olzou asi na sestru. Datum jen Syrena 243 - 38 v textu na zadní straně zásilky 10.5.1942. Zásilka bez expedičního razítka pošty. Cenzurní razítko typu „C“ s číslem 140. Obsahem jsou pozdravy a dotaz na některé známé. Jinak je odesílatel zdráv, co je jak píše v podmínkách, kde se nachází, to nejdůležitější. Dopis, skládačka, přední a zadní strana zásilky. Odesilatel je stejný jak u předešlých zásilek. Adresováno na jinou sestru do Bystřice nad Olzou. Podle textu ve sdělení psáno 8.6.1942. Zásilka bez expedičního razítka pošty. Cenzurní razítko opět typu „C“ s číslem 153. Údaje o zajatci a číslo Stalagu IB jsou na zásilce na zadní straně. Odesílatel se ptá sestry, zda neví, co je s jeho manželkou, Syrena 243 - 39 nepíše mu. Potvrzuje příjem fotografií od otce. Sestra mu psala, jakou zeleninu sadí na zahrádce. Odesilatel doufá, že na podzim již bude doma a na zelenině co vyroste, si pochutná. Jinak pozdravy pro celou rodinu a ujištění, že je stále zdráv. Dopisnice opět na sestru, ne na adresu do Bystřice nad Olzou, ale do Dolní Suché. Proti předchozím zde publikovaným, nemá formulář dopisnice již jen německý text, ale je s textem dvojjazyčným. Dopisnice je v textu na zadní straně datována 8.7.1942, ale na expedičním (němém) razítku je datum až 28.7.42 11-12., tedy o 20 dnů později. Poprvé má zásilka expediční razítko pošty, i když němé! Odesilatel je stejný jak u předešlých zásilek. Cenzurní razítko je opět typu „C“ s číslem 118. Odesilatel děkuje za fotografie a ptá se, co je nového u jeho manželky a rodičů? Jinak obvyklé pozdravy a informace, že on je v pořádku. Na tomto informace o odesilateli končí, nevíme, co jej potkalo dále a zda se domů vůbec vrátil? Syrena 243 - 40 Na předcházející straně dole je kopie dopisnice poslaná ze stejného tábora Stalag IB. Dopisnice je již také dvojjazyčná s cenzurním razítkem typu „C“ s číslem 134. I zde není expediční razítko pošty, jen datum v textu odesilatele na zadní straně. Jedná se o dopisnici poslanou do Paříže francouzským zajatcem. Datum v textu na druhé straně je 1.1.1943. Kopie z časopisu Historyczno Badawczy Biuletyn Filatelistyczne č.2 z roku 1988, str.80-88, ze kterého jsme čerpali i informace o Stalagu IB. Zcela vlevo je razítko velitelství tábora s nápisem nahoře Stalag IB a s říšskou orlicí uprostřed. Razítko je známé z dokumentů na propouštění francouzských zajatců. První známý dokument s tímto razítkem je z 1.10. 1943. Slepé razítko s datumovkou uprostřed je známé z korespondence pouze toto jediné. Má průměry 28 a 19 mm. Nemá ani jakákoliv rozlišení. Nejstarší známé datum je z 26.10.1939, poslední známé datum je z 22.7.1940. Tento údaj je z výše uvedené literatury. Na naší ukázce na předcházející straně je toto razítko s datem 27.7.42 11-12. V tomto smyslu je třeba si údaj opravit ! Pomocná razítka: Pomocná razítka na zásilky otiskovala cenzura jen velmi zřídka známé jsou jen dva otisky razítek: a)dvouřádkové v polštině (Dopisy psát krátce a srozumitelně!), rozměr 60 x 18 mm. b)jednořádkové v němčině (Zpět k odesilateli). Rozměr 53 x 4,5 mm. Dnešní ukázky pro Syrenu zapůjčil MUDr.Adrian JUNGA. Lístek s datem 12.3.1942 je od Kazika WENGLORZE. Podle výše uvedené literatury pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Jednoznámková frankatura známkou Fi:č.62 (25 hal.červená), vydání z února 1919, Orel na heraldickém štítě. Katalog Fischer Díl I z roku 2015 u této emise uvádí ceny známek z této emise na korespondenci. Zvlášť hodnotí známky série na korespondenci samostatně (80 zł.), zvlášť u frankatury vícenásobné (100 zł.) a zvlášť u zásilek s frankaturou smíšenou (100 zł.). V poznámce ale uvádí známku na potvrzení o podání telegramu ve výší 700 zł. V nedávné době byly v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně dvě takové zásilka. Obě ale mají přes známku málo čitelné otisky razítek pošty, kde byl telegram Syrena 243 - 41 posílán. Na předcházející straně dole je to potvrzení o podání telegramu do Szczecina na poště KRAKÓW, datum na můstku razítka je 22.III.19. Naše ukázka na předcházející straně byla vydražena na aukci firmy ALFIL za 3000 Kč. Podobná celistvost byla uvedena i v publikaci KLENOTY Prof. Juliana Auleitnera. Ještě dříve než byla v aukci zásilka na předcházející straně byla v aukci stejné firmy i celistvost vlevo. I zde je razítko na známce otištěno nedokonale a tím skoro nečitelně. Datum na můstku razítka je ale 25.III.19. Potvrzení je na poslání telegramu do Lublina. Poštu, kde byl telegram podán, již ale nejde rozluštit. Kolega Andrzej LISZTWAN již dnes není schopen najít, na které aukci jeho firmy byla tato druhá ukázka a za kolik a zda byla vydražena. Za obě ukázky Andrzejowi LISZTWANOWI děkujeme. Jsou to opravdu jedinečné a vzácné exempláře. ********************************************************************************** Vlaková pošta JABLUNKAU-ODERBERG 441, zásilka z 11.9.1901. Tato vlaková pošta jezdila na této trati od roku 1898 (v obou směrech). Číslo v Monografii č.14 je Syrena 243 - 42 3518/1 (str.485). Používala razítko vlakové pošty typ E 272. V Syreně jsme pro směr JABLUNKAUODERBERG /441 publikovali tyto zásilky: z 9.6.1903 (Syrena 164/str.5-8), z 30.9.1914 (Syrena 184/str.12-16), z 13.12.1914 (Syrena 184/str.12-16), z 12.1.1915 (Syrena 237/str.6), z 15.8.1916 (Syrena 184/str.12-16), ze 7.12.1918 (Syrena 127/str.22-25) z 11.7.1919 (Syrena 242/str.16), z 22.2.1920 (184/str.12-16) z 22.2.1920 (Syrena 189/str.36). Mgr.Manterys uvádí jemu známá použití razítka pro tento směr z období 16.6.1912 do 1.8.1920. Razítko pro tento směr má průměr 30 mm. Razítko používala pošta rakouská, po roce 1918 i pošta polská a československá. Vlevo je kresba razítka této VP s jiným datem. Na předcházející straně je zásilka dokonce s datem 11.9.1901. Zásilka je poslána do Michálkovic. Vlevo nahoře od nalepené známky je otisk příchozího razítka na tuto poštu MICHALKOWITZ / MICHALKOWICE. Razítko je typu G 108 a na poště bylo používáno od r. 1896. Razítko má katal.č. 1407/1. Pošta v Michálkovicích byla v provozu od 17.2.1896. Za ukázku děkujeme kolegovi ing.Svatopukovi PETROVI. ********************************************************************************** Provizorní razítko pošty PUDLOV z období okupace. Pudlov byl do 10. října 1938 v Československu. 11. října 1938 byl obsazen Polskem při záboru české části Těšínského Slezska. Hned po vypuknutí II. světové války byl Pudlov obsazen Německem. Po obsazení Německem používala pošta v Pudlově dvě provizorní razítka: Vlevo je kresba provizorního razítka Pudlau (Oberschles). Použití tohoto razítka je na zásilce nahoře. I když na zásilce není (jak mělo být) otištěna datumovka s datem dne poslání zásilky nebo ručním vyznačením data podání, je datum uvedeno v levé, horní části zásilky. Je to datum 18.12.1939. Zásilka je poslána do Rychvaldu. Na zásilku jsou nalepeny dvě německé známky nominální hodnoty 3 Fen. Mi:č.730. (barva tmavě hnědá. Známky jsou s doplatkem 2 Fen. na Winterhilfe (zimní pomoc). Známky byly vydány 27.října 9.listopadu 1939. Jejich platnost skončila 30.6.1940. Pravděpodobně druhé, provizorní razítko, které je Syrena 243 - 43 zobrazeno na předcházející straně dole Pudlau (Olsagebiet), bylo používáno na poště dříve jak to na naší dnešní zásilce. Nemáme je zatím použité na zásilce, je ale uvedeno v publikaci Ostschlesien: Stempelatlas autora Hanse Curta Graf von Sponeck. Provizorní razítka pošty v Pudlově byla používána do doby, než pošta dostala definitivní, kovové razítko. Kresba otisku definitivního, kovového razítka s datem 31.5.40.-10 je vlevo. Razítko mělo text PUDLAU / űber ODERBERG (OBER-SCHLES) / a. Naše dnešní ukázka zásilky na předcházející straně byla v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně. Byla mezi 22 zásilkami s provizorními razítky z období okupace Těšínského Slezska jako položka č.182, vyvolávací cena 1000 Kč. Sestava byla vydražena v aukci 30.11.2015. Za ukázku děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI. ********************************************************************************** Vlaková pošta Fiľakovo-Bohumín /a/* s datem 21.IV.38, čs. razítko II.typu (a), zásilka poslaná do Prahy. Vlaková pošta č.775, (číslo 389 v Monografii Díl 17 II) jezdila na trati FIĽAKOVO-BOHUMÍN od roku 1929 do roku 1938. Jezdila na trati: Bohumín - Český Těšín – Žilina – Vrátky – Hronská Breznica – Fiľakovo. Používala razítko pro směr: - BOHUMÍN – FIĽAKOVO * 775 a (1929-1938), razítko typu V 22 - FIĽAKOVO – BOHUMÍN * 775 a (1929-1938), razítko typu V 22 V Syreně jsme publikovali zásilku s razítkem této vlakové pošty FIĽAKOVO – BOHUMÍN * 775 a s datem na můstku razítka 15.VIII.35. (Syrena 235/str.20). Zásilka byla poslána do Rakouska. Dnešní zásilka s původní VP 775 je nahoře s datem na můstku razítka 21.IV.38. Zásilka je poslaná do Prahy. Určitě od 23.V.1938 byla konečná stanice trati této vlakové pošty č.775 změněna na PLEŠIVEC. Stanice Plešivec leží od Fiľakova asi 35 km na severovýchod. Bylo to asi v důsledku problémů mezi Československem a Maďarskem, které vedly nakonec od listopadu 1938 k připojení Fiľakova i Plešivce k Maďarsku. Faktem je, že první mobilizace v roce 1938 proběhla od 21.5.1938 a již 23.5.1938 byla trať této vlakové pošty změněna. Datum změny trati může být jiné, na 23.V.1938 Syrena 243 - 44 máme ale důkaz! Důkazem změny trasy VP č.775 na Plešivec - Bohumín je zásilka publikovaná v Syreně č.184 na str.7. Je tam zásilka s razítkem VP PLEŠIVEC-BOHUMÍN * 775 a s datem 23.V.1938, zásilka je poslaná do Frankfurtu nad Mohanem. Ke změně trati muselo dojít mezi 21.IV.1938 a 23.V.1938. Další zásilka se změnou trati VP 775 je v Syreně č.186 na str.17-18. Je tam zásilka s razítkem VP PLEŠIVEC – BOHUMÍN * 775 a s datem 14.IX.38. Zásilka je poslána do Bratislavy. Za dnešní ukázku zásilky VP 775 ještě na staré trati FIĽAKOVO – BOHUMÍN * 775 a děkujeme kolegovi Svatoplukovi PETROVI. ********************************************************************************** Skvrna na břiše oštěpaře Fi:č.1534, vydání z 18.VI.1966. Známka byla vydána v rámci 8-známkové série, vydání k VIII. Lehkoatletickému Mistrovství Evropy v Budapešti. Nominální hodnota známky je 60gr. Vícebarevný ofset PWPW. Papír bílý, střední, hladký, křídovaný. Perforace je hřebenová, ZHř. 11 : 11 ½. Tisk 4-sektorovými tiskovými formami v přepážkových arších po 30 kusů známek (5x6). Vada tisku, asi nahodilá je v podobě malé skvrny na břiše oštěpaře. To vzniklo vniknutím nějakého smetí nebo vzduchové bubliny v barvě mezi tiskovým válcem a potiskovaným papírem. S touto vadou v podobě bodů ohraničených světlým kruhem se setkáváme poměrně často. Je to jen zajímavost, bez většího významu pro sběratele. ********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Jaroslav TEREŠKO, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, Mgr. Stanisław FOŁTA, Mgr.ing. Karol MICZA, MUDr. Adrián JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači Jaroslav TEREŠKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Novou obálku Syreny, používanou od č.154, navrhl Mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a dokončeno 26. prosince 2015. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 243. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zasloužili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena se již od č. 224 netiskne, ale rozesílá se jen pomocí internetu. Syrena je i na stránkách internetu pod adresou www.zgpzf.pl + klik na okénko BIBLIOTEKA (vlevo) + klik v novém okénku uprostřed BIBLIOTEKA - Syrena - nómery archiwalne. Na internetu na stránkách PZF je Syrena díky Mgr. Henrykowi MONKOSOWI, předsedovi Svazu polských filatelistů a Wojciechowi NOWIŃSKIEMU, který čísla Syreny na stránky PZF umísťuje. Pro případné zájemce o výtisk Syreny od čísla 224 můžeme i toto dnes již zajistit, ale cena je 2-násobná proti tomu, jak jsme Syreny platili do č.223. (zatím to je 72 Kč za číslo + poštovné). Přihlášky pro ty, kteří by měli zájem o tištěné Syreny adresujte na předsedu Klubu. Zároveň se omlouváme, že dosud nebylo rozesláno č. 240. Nemáme stále ještě k dispozici kopie známek, FDC a celistvostí, které v Polsku vyšly ve III. čtvrtletí 2015. Tentokrát se dodání novinek za III. čtvrtletí 2015 mimořádně nějak opozdilo. Jakmile novinky III. čtvrtletí 2015 obdržíme, bude číslo Syreny 240 během několika dnů ukončeno a rozesláno. Děkujeme za pochopení! Syrena 243
Podobné dokumenty
C-63-All - Klub sběratelů baleného cukru
číslem Cukřenky a ti, co chodí na naše stránky, si
ho tam mohli stáhnout, vyplnit a poslat elektronicky
nebo obyčejnou poštou.
Domnívali jsme se, že se tato akce setká s patřičnou odezvou, seznam č...
Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
- 7 O této vlakové pońtě jsme psali v Syreně jiņ 2x:
- V Syreně č. 184 na str. 7 je zásilka s razítkem VP BOHUMÍN-PLEŃIVEC/775/a/*** s datem
23.5.1938, zásilka je poslána do Německa do Frankfurtu,...
Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
vydání příležitostné u příležitosti plebiscitu (viz Fischer II/1910 str.106). Druhá známka je z tak
zvaného přetiskového vydání z III/1922, Fi: 41, šedozelená (viz Fischer 2010 str.106). Frankatura
známky - alfil
245 1929, Sv. Václav, 2 Kč modrá, dvojité zoubkování,
velmi lehká stopa .........................................................................100,- Kč
88. F
÷÷/÷ 243-47 1929, Sv. Václav, vše roh...
Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
Vodorovná dvojice známek s výrazným posunem svislé
perforace doprava. Jelikož je vpravo počítadlo kusů známek, které se nachází na pravém okraji PA,
jedná se zde o část známkového pole č.11. a o zn...
Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
N.I.W.III. -55 r. N.II.W.4. -55 r.
N.II.W.5. -55 r.
známka 1 zł. Fi:č.739 N.I.W.I.
K dispozici jsme měli jen ty tři ukázky na předcházející straně. Ostatní výše uvedené bohužel nemáme. Jestli je ně...
Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV
Zásilka - dopisnice poslaná do Budapeńti. Dnes se jiņ nedozvíme, proč odesilatel přeńkrtal informace
o dopisnici v různých jazycích (potisk zelený) vlevo nahoře. Zásilka má uherskou, zelenou známku...