25.10. kázání L. Ridzoňové Abrahame, vyjdi Gn 12,1-7
Transkript
25.10. 2015 21. neděle po svaté Trojici, křest Rózy Posoldové Já, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: Ty jsi můj Bůh, moje budoucnost je ve tvých rukou. (Žalm 31,15-16) Píseň: 178 Krásná je modrá obloha Modlitba: Pane Bože, jsme rádi, že jsi. Jsme rádi, že o tobě víme, můžeme věřit, spoléhat se na tebe. Ty víš, jak děláme věci polovičatě, podobné je to i s naší vírou, snažíme se zařídit podle sebe, vybudovat si svoje jistoty... a tebe mít jako pojistku. Odpusť nám to. Stavěj se nám před oči, do cesty, do našich plánů. Buď vedle nás hned ráno. Veď nás, když se rozhodujeme. Dávej nám naději, když si zoufáme. Svým Duchem rozfoukej naše lidské pomníky a konstrukce našeho velikášství. Prosíme, odpusť, když se moc zabýváme sami sebou a málo hledíme kolem sebe, málo pomáháme, kde je to potřeba. Čtení: Mt 15,21-28 Víra kananejské ženy Píseň: 190 V své rozličné úzkosti Text Gn 12,1-7 Kázání Včera (24.10. 2015) to bylo 10 let, co zemřela Rosa Parksová. Jedna z nejznámějších aktivistek za práva černochů v USA. Když před 60 lety jela autobusem v městě Montgomery na jihu USA, odmítla uvolnit své místo bělochovi a odejít do zadní části vozu vyhrazené černochům. Rosa byla zatčená, dostala pokutu 14 dolarů. Ve městě vypukl velký bojkot autobusů mhd ze strany černochů, trval více než rok. Pokračování nejspíš znáte... Kazatele Martina Luthera Kinga, který se postavil do čela nejen bojkotu autobusové dopravy, ale pak i hnutí za svobodu černochů, znáte také. Jeho sen o svobodné společnosti se stal asi jedním z nejznámějších snů. Rosa Parksová a M.L. King vykročili za svobodou. Svou i celé společnosti. A nejen černochů. Svobodní jsme, když jsme otevření pro druhé. Svobodní jsme, když respektujeme druhé, kteří jsou jiní než my. Svobodní jsme, když nás nesvazuje strach z přijetí lidí odjinud. 1 Proč mluvím o Rose Parksové? Možná proto, že tady bude dnes jedna malá Roza pokřtěná. Aby s Boží pomocí vykročila za svobodou. Lech lecha (hebrejsky) začínal náš text. Česky odejdi. Odejdi sobě. Toto Abram uslyší, zvedne se a jde. Odkud? Kam? A proč? Jde za svobodou. Abram ale nebyl žádný otrok. Byl docela zámožný, měl nejspíš dům, majetek, stáda, nějaké služebnictvo.... Ale uslyšel hlas: vyjdi. Ze své země, od rodiny (rodiště), ze svého domu. Tyto tři pozemské jistoty má nechat za sebou. Kam vychází? To se ještě neví. Hospodin řekl „do země, kterou ti ukážu“. Takže si nemůžeš nic plánovat, shánět mapu ani užitečné kontakty, zařizovat pojištění, zjišťovat jízdní řád. Musíš věřit, spolehnout se. A Abram se zvedne a jde. Je to krok víry. Vyjdi. Odejdi sobě. Odejdi, abys našel sebe. Abys našel Boha. Abys dospěl ke svobodě. Svoboda je něco, do čeho člověk musí dojít, dorůst, dozrát, dopracovat se. Nespadne jen tak shůry. Zpívá se v jedné písni: K svobodě je dlouhé putování (jak poznali Izraelci na cestě z egyptského otroctví). Člověk není (nemusí být) determinován svým původem (geny) (Spinoza), ekonomickými poměry, do kterých se narodil (Marx), ani svou přirozeností a pudy (Freud). Abram na cestě za svobodou opouští zemi, rodiště, dům. V Bibli je mnoho výzev, pozvání ke svobodě. Nebuď otrokem, závislákem. Doplňte si sami, na čem... Hospodin slibuje Abramovi požehnání. Učiní Abrama (zatím bezdětného starého muže) velkým národem, jeho jméno bude velké. Stane se požehnáním. V textu je zde výzva, příkaz: Staň se požehnáním! Požehnání není (jen) jakýsi blažený stav jednotlivce. Požehnání se neuzavírá do trezoru, aby mi ho neubylo, ale šíří se. A nejen pasivně (jakousi září požehnaného člověka – jeden rabínský komentář přirovnává Abrama k otevřené voňavce, která provoní místa, kam přijde), ale Abram slyší výzvu: Staň se požehnáním! Něco pro to dělej. Na začátku jsme mluvili o Rose Parksové a ML Kingovi. Jejich jednání bylo (a ne hned) požehnáním pro druhé, pro společnost. Abram, později přejmenovaný na Abrahama, není jen kladnou, ve všem příkladnou postavou (v Egyptě svou ženu vydává za sestru; nedočkavě má syna s otrokyní Hagar), ale požehnání, které na sobě (s sebou, 2 sebou) nese, se šíří. Pomůže zajatému synovci, přimlouvá se za Sodomu... Aktivně šíří vůni Božího požehnání (když zůstanu u rabínského přirovnání k voňavce). Hospodin slibuje, že v Abramovi dojdou požehnání všechny čeledi země. Požehnání bude pro všechny, kdo o to budou stát. Proč Abram vyšel? Protože promluvil Hospodin. Nebyl to jeho nápad. Jako nebyl nápad Noeho, že začne stavět archu. Jako nebyl nápad všudypřítomného chaosu, že se uspořádá ve svět. Opakovaně čteme ta slova: I řekl Bůh, Hospodin... Hospodin, náš Bůh mluví. Opravdu? Jsme na tu větu ze Starého zákona skoro už zvyklí. Je to tak doteď? Mluví Pán Bůh? Nepatří jeho mluvení do dávné minulosti, nezmlknul Bůh, když se dopsala Bible? Jak mluví Bůh? Možná se ptáme špatně. Mělo by to být: Jak mluvíš, Bože? Mluvíš? Nezmlkne Bůh, když zmlknou naše modlitby? Modlitby, které jsou nasloucháním? Bylo by pyšné si myslet, že Boží mluvení je závislé na člověku.... Ale to, jestli slyšíme, už sami, doufám, ovlivnit můžeme. Můžeme se snažit být pro Boží mluvení citliví. Nevím, jak k Abramovi promluvil Bůh. A jak se mu o něco později zjevil. Ale čtu o tom, že Abram se zvedl, šel, byl požehnaný, stal se požehnáním, stal se velkým národem. A jestli ten hlas, který ho povolal, slyšel jasně jako hlas „z nebe“, nebo skrze nějakou událost nebo člověka, a až zpětně mu došlo, že ho opravdu volá Hospodin? Aspoň s námi to tak bývá. Až při pohledu zpátky nám dochází, že sem nás přivedl Pán Bůh. Abram se vydal na cestu, kam ho vedl Bůh. Bůh, který není statický, zkostnatělý, nehybný. Bůh, který sám je poutníkem a zve na pouť člověka. Cesta do té země byla dlouhá. Cesta k svobodě. Ale tahle první cesta do nové země, to je teprve začátek Abrahamovy pouti za svobodou. I my se svobodě učíme celý život. Když byl Abram na místě, řekl Hospodin: Tuto zemi dám tvému potomstvu. Země je pro potomstvo. Je nám to jasné? Žijeme podle toho? Abychom dětem a vnukům předávali dobrou zemi? A nejde jen o ekologii, o půdu, vzduch, krajinu, množství druhů zvířat a rostlin, ale o hodnoty, kulturu, víru, postoje, lidství, barevný, mnohotvárný svět... Možná, že Abram tu Boží výzvu uposlechl kvůli dětem (které ještě 3 neměl). Kvůli druhým, kvůli tomu, co bude dál. Kvůli tomu, jaký bude svět. Kdyby to celé mělo smysl jen pro něj, je to málo. Za svobodou nejde člověk sám a jen kvůli sobě. Rose Parksové a ML Kingovi taky nešlo jen o sebe. Pane Bože, Abraham vykročil za svobodou i kvůli nám. Věříme, že i nás voláš, věříme, že i nás zveš na cestu. K sobě, ke svobodě, k věčnosti. Děkujeme, že před námi otevíráš horizont dobré budoucnosti, budoucnosti s tebou. Amen. Píseň: Svítá 379 Vstaň a hledat pojď tu zem křest Rózy Posoldové Ve středu na náboženství si s dětmi vyprávíme o světě Bible, tento týden jsme měli téma „děti“. V krásné knížce Lidé Bible se dovíte například to, že novorozence promasírovali solí, aby mu zesílila kůže. A taky se dovíte, že děti jsou vzácný dar od Boha a že jsou budoucností lidu. O tom jsme trochu mluvili v kázání. S dětmi jsme si vyprávěli, jak to bylo v době Ježíšově. O mamince, která měla nemocnou dceru a přišla Ježíše prosit, aby ji uzdravil (dnes první čtení). Nejdřív ji odmítl. Ale pak žasnul, jak moc ona věří, a dcera byla zdravá. Myslím, že tahle žena (a nejen ona) říkala dalším, jak moc je důležité prosit za svoje děti Ježíše. Brát je k němu, aby jim požehnal. (Že je to ještě důležitější než masírování solí a další praktiky.) A tak k němu přicházeli, on je bral do náruče, žehnal jim. A my, když jdeme do kostela, bereme s sebou naše děti, protože věříme, že je to pro ně dobré. Modlíme se za ně. A necháváme je křtít, vkládáme je do Boží náruče. To je důležitější než životní pojistka. Píseň: Svítá 278 (EZD 675) Prosba Ohlášky, sbírka Píseň: Svítá 480 Nám radostí jsi, Pane, ty Přímluvná modlitba (s dětmi), Otče náš Poslání: Pán Ježíš říká: Amen, pravím vám, cokoli jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili. (Mt 25,40) Požehnání: Hospodin vás chrání ode všeho zlého, on chrání váš život. Hospodin bude chránit vaše vycházení a vcházení nyní i navěky. (Žalm 121,4-5) Píseň: 699 Pane, dej ať nás nic už nerozdvojí 4
Podobné dokumenty
Gabčík, Kubiš a Ježíš
Text kázání: John 18:19 Velekněz se dotazoval Ježíše na jeho učedníky a na jeho učení. Ježíš mu řekl: "Já jsem mluvil
k světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagóze a v chrámě, kde se shromažďují vš...
Technické a klinické dotazy
zpracovávané v kosmetice, IgG hladiny setrvávají u některých jednotlivců, i když mylně předpokládali, že tyto
potraviny absolutně vyloučili ze své stravy.
Bylo mi doporučeno vyloučit ze stravy potr...
6. října 2013 19. neděle po Trojici Milost Pána Ježíše Krista, láska
vztah je nenahraditelný, a i když nám profesionální, instituční péče
může mnoho pomoci (bohudíky za ni!), nemůžeme vymizet,
nezajímat se, nenavštěvovat.
Připadá mi, že tohle slovo je jakýmsi odkaz...
Zuby - Sanogel
Jsou zuby očima našeho organizmu?
Jak se můžeme postarat, o svoje zdraví sami, v případě jestliže např. „ selže"
klasická medicína. Tehdy nás může potěšit fakt, že v organizmu máme uložené
množství...
1 - Odbor sociálních věcí
Protidrogová politika Libereckého kraje se zabývá opatřeními, jejichž cílem je snížení počtu
uživatelů drog prostřednictvím dostupné, kvalitní a provázané sítě protidrogových služeb na území
kraje ...