HŘÍCH
Transkript
ŽIVOT KŘESŤANA – Sobotní škola 2Q2009 4. lekce, 2. – 9. května 2009 akceptovat dar odpuštění a smíření, které nám bylo dáno skrze beránka, zabitého pro naše hříchy. Tak a je to. Problém hříchu, vyléčen! (Rachelle McKenzie, Loma Linda, California, U.S.A.) HŘÍCH “A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak I jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život” (Řím. 5:18). Neděle 3. května Ježíšův vyvažující čin Sobota 2. května Pýcha a předsudek ÚVOD Iz 14,13.14; 1J 3,4 Hřích. Tak jednoduché slovo pro tak velký problém dneška. Pravděpodobně o tom často nepřemýšlíme, ale všechny ty zápasy, problémy a trápení, kterým čelíme, můžou vést zpátky ke hříchu. Bible jasně definuje hřích jako přestoupení Božího zákona (1. Jan. 3:4), ale co nás vlastně nutí jít proti Boží vůli? Hřích vznikl v nebi, kde nejkrásnější Boží archanděl, Lucifer, začal stavět na své pýše a domýšlivosti. “ ‘Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn… zasednu na Hoře setkávání… Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit’ ” (Iz 14:13, 14,). “ Hřích a pýcha pracují ruku v ruce, protože jsou zakořeněny v egoismu a sobectví. Nekontrolovatelná pýcha může vytvořit iluzi, že jsme lepší, než ve skutečnosti opravdu jsme, vede nás k nesprávným předsudkům. To přivádí Lucifera k pocitu, že stejně jako lidská bytost, i on si zaslouží sedět po Boží pravici. Podobný druh pýchy se zdá být jádrem naši lidské přirozenosti, co zvěčňuje náš sklon ke hříchu. Opakem pýchy je pokora. Ježíš byl dokonalým příkladem této zvláštnosti, když přišel na zem. Vzal na sebe roli služebníka a žil v chudobě, nuzotě a odmítání. Dokonce jako perfektní bytost se k nikomu neotočil zády, ani před "největšími" hříšníky. Přečti si varování, které se píše v Bibli u Matouše 23:23. Všechno končí u pýchy, potřeba uspokojení a sebevyzvednutí. Pýcha přinesla hřích do naší existence. Pýcha nás nutí si myslet, že si můžeme koupit spásu skrze naši slabou snahu. Ironicky, nejvíce ponižující věc, kterou můžeme udělat pro zbavení se našich hříchů, je jednoduše nechat pýchu být a ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI Zj 5,9 Apoštol Jan, ve své knize Zjevení, zachycuje sílu Ježíšovy dostatečné oběti. Kniha obsahuje Boží účel a záměr. Byl hodný otevřít knihu kvůli dvěma důvodům - Jeho utrpení a následný vliv na lidstvo. Zjevení 5:9 prohlašuje, “pro Tebe byl zabit”, označující Jeho hodnotu kvůli Jeho ochotě vzdát se života pro život Jeho stvoření. Druhý důvod, Jeho zásluhy otevřít knihu, nacházíme ve stejném textu, kde stojí, “Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu (Ř 6:23).” Často se říká, že nejlepší forma reklamy jsou naše slova. Křesťané mají zodpovědnost být zřejmými hříšníky zachráněni milostí. “Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání (2 Petr. 3:9).” Bible odkrývá Boží pohoršení hříchem a Jeho touhu po hříšníkově pokání. Věřící, stejně jako bezbožní lidé, cítí výsledek hříchu. Jsou tu nemoci, katastrofy a všude kolem je všechno zničené. “Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen (Jan 3:17)”, protože období pro pokání dozrálo a Vinař očekává celou sklizeň. MOJE REAKCE 1. Jaké jsou některé kreativní možnosti podělit se s nevěřícími o nepřetržitou potřebu Krista v našem životě? 2. Jak Ježíše Krista kvalifikuje Jeho oběť, aby byl Tvým osobním Spasitelem? (Stephanie J. Knight, Riverside, California, U.S.A.) Pokora (Mt 25) Pondělí 4. května Hřích: příčina a lék STUDIUM Iz 14:12–14; Mt 23:23; 25:45; F 2:6–8; Žd. 1:1–5; Zj 5:9–12 Hřích je záhadný jako plán spasení. Křesťané musí žít v realitě jejich života. Možná největším společným jmenovatelem pro nás všechny, kteří sdílíme Adamovu a Evinu vinu, je sobectví. Sobectví bylo jedním z důvodů, proč Lucifer prohlašoval: “‘Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn . . . zasednu na Hoře setkávání . . . Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit’ ” (Isa. 14:13, 14). Jeho touha nemohla soupeřit s Božím charakterem milosti,laskavosti, soucitu a spravedlnosti. Když sledujeme historii biblických hrdinů a lotrů, není těžké si spojit sobectví s hříchem. Vítězí, když jednají nesobecky a jsou motivováni hodnotami Božího království. Nicméně prohrávají, když dovolí, aby jejich úsudek zamlžily sobecké ambice. Nepřekvapí nás to. David přiznává, “Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále” (Žalm 51:5). A my všichni víme, že od doby našeho narození se náš život točí kolem potřeb, chutě a pohodlí. Jsme stravováni bojem hříchu, proti sobectví. Desatero nám pomáhá rozpoznat, jak sobectví může proniknout do našeho života, a jak se tomu můžeme ubránit. Hranice zachovávání zákona (Mt 23:5, 6, 23, 27, 28; J 13:1) Ježíšovo odsouzení zákoníky a farizeji v Matoušově evangeliu 23 je soupis toho, jak používali zákon ke zlepšení své reputace. Přečti si verše 5, 6, 23, 27, 28. Podívej se na pasáž z Janova evangelia 13: “Bylo před Velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla Jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce” (Jan 13,1). Co následuje je popis toho, jak Ježíš umývá nohy svým učedníkům. Ale podívej se ještě jednou na konec prvního verše: Kdy Ježíš chce předvést celý rozsah své lásky, nedal jim Bibli, nepředvedl žádný zázrak, nepoložil za ně život (to přišlo až později). Raději svým učedníkům umyl jejich špinavé nohy. Dal stranou všechny známky moci a důstojnosti a obětavě sloužil. Umytím nohou chtěl Ježíš znázornit celý rozsah své lásky. Ani milion kázání by nemohlo adekvátně popsat význam nesobecké služby v našem boji s hříchem. Můžeme zmást sami sebe, že podstatou následování Ježíše Krista je opuštění zlozvyků. Ale pravdou je, že naše křesťanská zkušenost se měří tím, jak sloužíme ostatním. Ježíšův popis Posledního soudu v Matoušově evangeliu 25, graficky ilustruje odměnu za službu ostatním: “ ‘Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili ” (Mat. 25,40). Když Pavel mluvil o Kristu, nutil své následovníky, “Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši” (Fil. 2:5). Potom psal o tom, jak se Ježíš snížil a stal se člověkem; jak opustil svou vznešenost a stal se služebníkem a “v poslušnosti podstoupil smrt, a to smrt na kříži” (Fil. 2:8). Přečti si výsledek Kristova ponížení ve Filipským 2: 9–11. V nebi budeme uctívat Spasitele, který dobyl hřích tím, že se stal služebníkem a zemřel za naše hříchy. Vyjasněme si to tedy: Žít nesobecký život služby nám nezabezpečí věčný život. Ale máme výhodu Jeho oběti a triumfálního zmrtvýchvstání, můžeme volně žít život nesobecké služby a ukázat tak Boží charakter celému světu. MOJE REAKCE 1. Přemýšlej o následujících Biblických charakterech. Zkus odhalit a definovat jejich pýchu nebo sobeckost: Jákob, David, Petr, Pavel. 2. Přemýšlej o všech způsobech, kterými Ježíš projevil svou lásku, když byl tady na zemi. Jak můžeme říct, že tím, že umyl nohy svým učedníkům, nám ukázal celý rozsah své lásky? Proč to tak tvrdíme? Co to vypovídá o naší zodpovědnosti vůči druhým lidem? 3. Který příklad nesobecké služby bys mohl provozovat ve své komunitě? Uveď aspoň pět takových. Jak můžou sloužit k boji proti hrozbám a následkům hříchu? (Steve Chavez, Silver Spring, Maryland, U.S.A.) 2. Jak poznáš, že Kristus je tvůj Prostředník a Vykupitel, který ti pomáhá v bitvě proti hříchu? Bude nám Kristovo odpuštění nabídnuto vždycky? Úterý 5. května (Fabian Rose, Atlanta, Georgia, U.S.A.) Jdi a už nehřeš! Středa 6. května SVĚDECTVÍ Žd 8,1.2 David zatoužil po ženě někoho jiného. Jeho soustředění bylo zcela mimo pohled Stvořitele. Minuta našeho soustředění se stává zastřenou, jde o okamžik, kdy se najdeme v tekoucím písku hříchu. “Má-li být člověk očištěn a pozvednut výše, aby obstál v den Božího soudu, potřebuje se naučit dvěma lekcím: sebeobětování a sebeovládání. Někdo se těmto lekcím naučí snáze, díky disciplíně, kterou od Boha přijímají v jeho mírnosti a lásce. Jiní potřebují spíše pomalou disciplínu v utrpení, až oheň vyčistí jejich srdce od pýchy a přílišné sebejistoty”1 Jeden z Davidových hříchů byl chtíč, který se vystupňoval v šílenou snahu získat Uriášovu manželku. Když Batšeba s Davidem otěhotněla, David zosnoval Uriášovu smrt uprostřed bitvy. “Bůh to s námi nevzdává kvůli našim hříchům. Děláme chyby a rmoutíme Jeho Ducha, ale když litujeme a přijdeme za Ním s pokorným srdcem, nikdy se on nás neodvrátí.... Pěstujeme v sobě špatné pocity a je v tom jistá pýcha, soběstačnost, netrpělivost a reptání. Toto všechno nás odděluje od Boha. Hřích musíme přiznat; musí zde proběhnout mnohem hlubší práce milosti v našem srdci. Nesmí být motivována sobectvím.”2 Když si David uvědomil svůj skutek, mohl ho Kristus soucitně vytáhnout z tekoucího písku hříchu. Potřebujeme hledat komunikaci s naším Zachráncem. Satanovou touhou je vzbudit v nás pocit, že naše hříchy jsou příliš velké na to, aby s nimi Pán mohl něco udělat. Ale před křížem není místo pro pýchu. Kristus stojí připraven nám odpustit, pokud za Ním přijdeme s kajícím srdcem. ____________ 1. Faith and Works, str. 86. 2. Ibid., str. 35. MOJE REAKCE 1. Jak si představíš metaforu hříchu a tekoucího písku? Jsou to hříchy, které potlačují tvůj růst v Kristu? Jak se tvé srdce zbaví viny? JAK NA TO? Ž 32,1.2 Mé pojetí hříchu bylo zformováno matčinou radou, že Satan je žárlivou bytostí, která nás chce chránit před nebem. Je to důkaz, že náš nepřítel má škodolibou radost z našeho zániku. Naše slabosti jsou jeho cílem. Stává se pak naší zodpovědností hledat pomoc u Ducha Svatého. Rozpoznej, že se hříchu nemůžeme postavit sami. Potřebujeme pevný a silný modlitební život, který nás naučí se spoléhat na Ježíše a naši druhou přirozenost. Náš stav skrze hřích není přirozený a síla, která nás obnoví, musí být nejpřirozenější, jinak to nemá cenu.”* Bitva není naše. Je Boží. Zapamatuj si své slabosti. V každé bitvě Satan používá našich slabostí, aby nás strhl dolů. Musíme prosit Ducha Svatého o pomoc. Lituj, což zahrnuje opravdový zármutek nad hříchem a odtrhnutí od něj. Žádná trvalá šance v našem hříšném životě nebude evidována, dokud neuvidíme špínu hříchu a neodvrátíme od něj naše srdce. Davidova modlitba v Žalmu 32 připomíná zlomenou a kající duši s žádným úsilím skrýt vinu nebo utéct soudu. “Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování.” (Přísloví 28:13). Obnovení. Tak jako se stydí děti, když udělají něco špatného, tak se cítíme my s našimi hříchy před Otcem. Satan si na tom staví svou kořist, když zjistí, co bychom raději než Boží odpuštění. V bitvě o naši duši musíme zvolit, kdo bude kontrolovat naši vůli. Koho si vybereš—nepřítele, který nás chce vidět zahynout nebo neposkvrněného Beránka, který zemřel za naše vykoupení? ____________ * God’s Amazing Grace, str. 104. (Kamile Baghaloo-Rose, Atlanta, Georgia, U.S.A.) Pátek 8. května Čtvrtek 7. května Dilema hříchu „Buďte svatí…“ ÚHEL POHLEDU PROHLOUBENÍ Ž 51,3; Ř 3,23 1P 1,13-16 Pastor Donnie McClurkin je populárním gospelovým zpěvákem. Nahrál oblíbenou píseň "We Fall Down" (Padáme ke dnu), ale byl kritizován od své komunity za to, že nechal svůj videoklip pouštět na na světských stanicích jako je MTV. Nicméně McClurkin si stál za svým, že je důležité, aby se na světských stanicích hrála i hudba s takovým posláním. ZÁVĚR Celý můj život jsem svědčil otci, který byl alkoholik. Roky jsme mu zkoušeli ukázat, kde potřebuje pomoc, ale on to nikdy nepřiznal. Věřím, že otcův problém se nazývá "Dilema hříchu". Doktoři nemohli předepsat žádnou léčbu, jen tlumočili diagnózu. Dilema hříchu existuje, protože nerozumíme tomu, jak je chorobný. Cítíme, že hřích souvisí s příčinou a účinkem, proto kritizujeme hříšníka, když nejedná v souladu s naší představou Boží vůle. Bible tvrdí, že všichni jsme hříšníky. V Cestě ke Kristu* čteme, že “je nemožné, abychom sami utekli z jámy hříchu, do které jsme spadli. Naše srdce je zlé a my je nemůžeme změnit... Musí tu být jiná síla, nový život, který změní hřích na milost.” Ve svém dokumentu, “From Darkness to Light,” pastor McClurkin odkrývá svůj boj s homosexualitou a boj své sestry s drogovou závislostí. Dle mého názoru ho to kvalifikuje, aby měl znalostí o skutečnosti pádu do hříchu a daru nové šance. Vždyť přece Kristus zemřel za naše hříchy. Nezapomeňme nikdy na to, že i světec je jen hříšník, který spadl, ale dokázal opět vstát. MOJE REAKCE 1. Je naší zodpovědností vymýtit problém hříchu nebo je našim cílem přinést hříšníkům pokání? Svou odpověď zdůvodni. 2. Kristus nám dal instrukce, abychom se o něj dělili se všemi národy (Matouš 28:19). Jak to můžeme udělat, když nejsme součástí těchto národů? (Ryan Wiggan, Riverside, California, U.S.A.) Máme problém. Neuvědomujeme si, že jsme nazýváni svatými. Procházíme životem na auto pilota a zapomínáme na realitu a blízkost Kristova návratu. Nejsme oblečeni v Boží spravedlnosti, ani nemáme tušení, že je třeba to udělat. Proč? Proč si toho nejsme vědomí? Co s námi je? Vstupujeme na Satanovo hřiště a užíváme si to? Musíme se probudit a začít nazývat hřích pravým jménem a žit jako by šlo o náš poslední den na zemi. NÁVRHY · Srovnejte 2 Tim. 3:1-5 s textem televizního programu nebo filmu, na který se díváte. Zeptejte se sami sebe, jestli je v té pasáži něco významného, a jak se to dá použít v tom, na co se díváte v TV. · Podívej se na oblasti svého života, ve kterých zápasíš. Pros každý den Boha, aby ti dal sílu k překonání tvého problému. · Zazpívejte si "Jak vzácná milost" z našich zpěvníků a napište 4. verš na základě vaši zkušenosti s Bohem. · Nakresli graf, který ukazuje, kolik času trávíš nad věcmi během dne. Podívej se, kolik času strávíš s Ježíšem. Co uděláš proto, abys strávil více času s Bohem při modlitbě, čtení bible, meditaci, nebo v přírodě v příštím týdnu? (Alden J. Ho, Berrien Springs, Michigan, U.S.A.)
Podobné dokumenty
NADĚJE
“Přiznej své hříchy, a odejmu ti je ze srdce pryč. Rozhodni se dát sebe sama Bohu.
Nyní jdi za Ním a on smyje tvé hříchy pryč a dá ti nové srdce.1
MILOST
MOJE REAKCE
1. V Kristu jsme všichni jedna rodina. Jak se vypořádáváš s těmi členy
„rodiny“, které nemáš rád nebo kteří ti ubližují?
2. Čím můžeme přispět k tomu, aby církev jako Kristovo tělo byla...
Davidův hřích a Boží milost
mívají velké následky … zdánlivě drobné a malicherné hříšky, mohou mít
hrozné, ba přímo fatální následky…. a v tomto případě na sebe nenechaly ony
důsledky dlouho čekat. Batšeba – ona žena Davidova...
BU 3 2011.indd
Stvořitele světa a Dárce psaného zákona. Novozákonní pisatelé vidí Ježíše Krista
jako Stvořitele a Dárce zákona a také jako Slovo (čti J 1,1–3; Ko 1,16; Žd 1,1–3). On
se stal tělem, žil uprostřed s...