pdf zde... - Muzeum Cheb
Transkript
Sborník muzea Karlovarského kraje 19 (2011) Lišejníky národní přírodní památky Křížky Ondřej Peksa Úvod Hadce (serpentinity) jsou horniny známé svým specifickým vlivem na rostliny, které se na nich vyskytují (tzv. hadcový fenomén; podrobně rozebrán např. Tájkem [Tájek 2010]). Také lichenoflóra odráží svým složením zvláštní chemické a fyzikální vlastnosti hadců. Z hlediska výskytu lišejníků by měly serpentinity představovat jakýsi přechod mezi horninami bohatými na vápník a horninami silikátovými, většinou s převažujícím vlivem těch druhých (Suza 1931). Byly na nich zjištěny zejména druhy acidofilní (ovšem s velmi slabým zastoupením striktně silikátových), ale také řada druhů bazifilních. Silná vysychavost hadců a vysoké koncentrace některých těžkých kovů jsou pak dalšími faktory ovlivňujícími zastoupení rozličných druhů lišejníků (Suza 1928). Slavkovský les je vyhlášený výskytem serpentinitů (tzv. Mnichovské hadce). Díky tomu neušla tato oblast pozornosti Jindřicha Suzy, který se lichenoflórou hadců podrobně zabýval. Uvádí odsud téměř 120 druhů terikolních a epiliticky rostoucích lišejníků v čele s několika význačnými, v současnosti u nás vzácnými zástupci, jako jsou Cladonia crispata, C. decorticata, C. turgida, Peltigera malacea, P. polydactylon, Psoroma hypnorum atd. (S uza 1928, 1934). Ve své práci (Suza 1928) se detailně zabývá ekologií některých druhů a specifiky hadcového substrátu, srovnává lichenoflóru hadců s porosty na okolních amfibolitech, popř. na vložkách jiných hornin (pyroxenů, aktinolitu) v rámci serpentinitů. Jeho studie je skvělým základem pro podrobnější studium lichenoflóry hadců v této oblasti. V roce 2009 jsem byl Správou CHKO Slavkovský les (P. Tájkem) vyzván k průzkumu lichenoflóry národní přírodní památky Křížky, v tomto příspěvku uvádím výsledky této krátkodobé studie. Několika staršími údaji o lišejnících z tohoto území mi laskavě přispěl Zdeněk Palice. Charakteristika území Odlesněný hadcový hřbet (790-817 m n. m.) s kótou U tří křížů (obr. 1) je tvořený celistvým bronzitickým serpentinitem. Půdní pokryv je tvořen převážně nasycenou kambizemí typickou, na mělkých pokryvech skalních výchozů a zvětralinách hadce leží kambizemní rankery s iniciálními litozeměmi (Z ahradnický & M ackovčin 2004). V území se nachází unikátní lokality vřesovišť na specifickém substrátu tvořené zejména vřesovcem pleťovým (Erica herbacea), vřesem obecným (Calluna vulgaris), místy se objevuje také zimostrázek nízký (Polygaloides chamaebuxus). Vyskytují se zde významné luční i lesní druhy vázané na serpentinity, včetně endemického rožce kuřičkolistého (Cerastium alsinifolium). V území byla v roce 1962 vyhlášena národní přírodní památka Křížky o rozloze 4 ha (Z ahradnický & M ackovčin 2004). Pro lišejníky představují v chráněném území důležitý substrát především hadcové skalky či drobná suťoviska a kamenné snosy (saxikolní druhy) a také obnažená půda či humus (terikolní druhy). Epifytické lišejníky mají možnost kolonizovat několik málo druhů (exemplářů) dřevin zde rostoucích (borovice, bříza, jeřáb) či dřevěné sloupky ohrady a jiné zbytky mrtvého dřeva (staré oplocenky apod.). 259 V přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa Z J S 260 Obr. 1: Ortofotomapa s vymezením hranic NPP Křížky. Mapový podklad © Geodis Brno, spol. s. r. o. Lišejníky národní přírodní památky Křížky Materiál a metodika Terénní průzkum jsem provedl v říjnu 2009, několik sběrů pochází z jednorázových návštěv v říjnu 2007 a v říjnu 2011. Sběry Z. Paliceho pocházejí z krátké exkurze 30. 7. 2004. Studované území bylo vymezeno hranicemi NPP Křížky (viz obr. 1). Lišejníky byly zkoumány na nejrůznějších substrátech, aby byla zachycena maximální druhová diverzita. Lichenikolní houby byly sbírány pouze výjimečně (nejnápadnější druhy). Lišejníky byly určovány klasickými lichenologickými technikami. Kromě morfologických znaků byly využívány stélkové reakce lišejníků včetně reakce na UV záření. K determinaci některých taxonů (Buellia griseovirens, Cladonia borealis, C. chlorophaea agg., C. deformis, C. glauca, C. portentosa, Fuscidea recensa, Lecanora campestris, L. intricata, L. soralifera, L. suphurea, Lecidea plana, Lecidella scabra, Porpidia nadvornikiana, P. soredizodes, Tephromela grumosa) byla využita metoda tenkovrstevné chromatografie (TLC) dle metodiky Orange et al. (2001). Některé sběry zůstaly neurčeny díky malému množství získaného materiálu či obtížnosti determinace (Aspicilia spp., Carbonea spp., Lecanora dispersa agg., Rhizocarpon cf. sublavatum, Thelidium cf. minutulum, sterilní sorediosní druhy atd.) a budou dále zkoumány. Ve zprávě z výzkumu (P eksa 2009) jsou uvedeny některé podrobnosti k vybraným druhům, které v tomto příspěvku neuvádím (např. přesné lokalizace nálezů Cladonia turgida a Peltigera malacea). Materiál je uložen v herbáři Západočeského muzea v Plzni (PL), sběry Z. Paliceho v herbáři BÚ AVČR v Průhonicích (PRA). Nomenklatura je sjednocena dle práce L iška & Palice (2010), případně Smith et al. (2009 –Carbonea vitellinaria, Catillaria atomarioides, Epilichen scabrosus, Fuscidea recensa, Gyalecta biformis). Výsledky a diskuse V NPP Křížky bylo při recentním výzkumu nalezeno a determinováno 158 druhů lišejníků a 2 druhy výrazných lichenikolních hub Carbonea vitellinaria a Epilichen scabrosus (tab. 1). Území poskytuje útočiště všem základním skupinám lišejníků (epifytické, saxikolní, terikolní), přičemž ani jedna z nich výrazně nepřevažuje. Ačkoliv zastoupení dřevin je v území malé a málo pestré, není skupina epifytů (včetně epixylických druhů) výrazněji ochuzena. Břízy, jeřáby a také dřevěné sloupky ohrady poskytují vhodný substrát pro většinu běžných acidofilních i nitrofilních druhů. Mimo to zde epifytické lišejníky často osidlují hadcový substrát. Především vrcholky skal sloužící jako ptačí posedy jsou bohatě porostlé společenstvem epifytů tvořeným druhy jako je Melanohalea exasperatula, Parmelia sulcata, Parmelina tiliacea, Physconia perisidiosa, Xanthoria candelaria a X. parietina, doplněným saxikolními nitrofilními lišejníky v čele s druhem Ramalina capitata. Suza (1928) popisuje z „vrcholků serpentinových skalisk, kde ptáci sedávají a je exkrementy svými potřísňují“ stejné společenstvo, obsahující navíc v současnosti kriticky ohrožený druh Anaptychia ciliaris (L iška & Palice 2010). Terikolní druhy jsou zastoupeny především rozsáhlou skupinou dutohlávek čítající zde 34 druhů. Tato druhová bohatost je dána především zachovalostí biotopu vřesoviště, který je pro většinu dutohlávek velmi vhodným prostředím. Význačné druhy zde představují především Cladonia portentosa a C. turgida (viz Komentář k zajímavým druhům). Další nepřehlédnutelnou skupinu terikolních lišejníků představují hávnatky reprezentované zde pěti druhy 261 262 přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa včetně dvou ohrožených taxonů Peltigera malacea a P. polydactylon (L iška & Palice 2010), které jsou odsud udávány již z počátku 20. století (Suza 1928). Druhové složení saxikolních lišejníků je logicky nejvíce ovlivněno hadcovým substrátem. Velmi zajímavým lišejníkem je v tomto ohledu druh Porpidia nadvornikiana (obr. viz zadní předsádka), který byl z hadců dokonce popsán (V ězda 1972). V rámci ČR je tento druh znám ze tří lokalit, z nichž jednou je nedaleká přírodní památka Dominova skalka (Palice et al. 2005). Na území NPP Křížky není druh příliš častý, vyskytuje se pouze na několika málo stinných místech ve východní partii hadcového hřbetu. Dalšími druhy, které se zde vyskytují a které Suza popisuje jako „věrné průvodce serpentinů“, jsou např. Vahliella leucophaea (obr. viz zadní předsádka) či Lecidella scabra (Suza 1928, 1931, 1934, 1944). Mísení acidofilních a bazifilních druhů zmiňované v úvodní kapitole není na zkoumané lokalitě příliš časté. Bazifilní lišejníky jsou víceméně omezeny na jedinou skalku v nejvýchodnější části území (společenstvo s Collema flaccidum, Phaeophyscia sciastra a Leptogium lichenoides), častější je zde pouze druh Vahliella leucophaea, který vyžaduje neutrální až bazický substrát (Wirth 1995). Převážná většina saxikolních druhů tedy spadá do skupiny acidofilních lišejníků, z nichž za zmínku stojí několik druhů vázaných na skály s vysokým obsahem kovů, především železa, jako jsou Lecanora soralifera či Tremolecia atrata. Při výzkumu jsem se podrobně nezabýval jemnými nuancemi ve složení skalního podkladu. Je tedy možné, že některé ze striktně silikátových druhů jako jsou Acarospora fuscata, Protoparmelia badia, Rhizocarpon geographicum či Umbilicaria polyphylla, u kterých udávám na položkách jako subtrát serpentinit, nerostly ve skutečnosti přímo na hadci, ale na vložkách jiných hornin (jak se o tom zmiňuje J. Suza). Bylo by zajímavé se tímto jevem podrobně zabývat a ověřit, nakolik se tyto druhy vyskytují na „čistém“ serpenititu a nakolik je pro ně důležitá příměs dalších hornin. Tab. 1. Seznam nalezených taxonů s uvedením substrátu, na kterém se vyskytovaly. U druhů, kde se tradičně rozlišují variety, jsou tyto uvedeny v závorce za jménem druhu. Lichenikolní houby jsou označeny hvězdičkou za jménem. Vysvětlivky: Be – Betula, lg – na mrtvém dřevě, mu – na mechu, Pn – Pinus sylvestris, So – Sorbus aucuparia, sx – na skalním podkladu, tr – na holé půdě či humusu; u lichenikolních hub je uveden hostitel. Pokud byl nález dokladován, je v závorce za zkratkou substrátu uvedena zkratka herbáře, kde je sběr uložen (PL, PRA); pokud druh zaznamenal pouze Z. Palice, je uvedeno (PRA!). Druh Substrát (herbář) Absconditella lignicola Acarospora fuscata Agonimia repleta Amandinea punctata lg (PL) sx (PRA) sx (PL) sx (PL) sx (PL – příměs v položce Carbonea sp.) sx (PL) sx, tr (PL) sx (PL) lg sx (PL, PRA) lg, So (PL) sx (PL) Anisomeridium polypori Aspicilia cinerea Baeomyces rufus Belonia russula Bryoria fuscescens Buellia aethalea Buellia griseovirens Caloplaca holocarpa Suza (1928, 1934) "U tří křížů" Acarospora fuscata Lišejníky národní přírodní památky Křížky Druh Substrát (herbář) Candelariella coralliza Candelariella reflexa Candelariella vitellina Candelariella xanthostigma Carbonea vitellinaria * Catillaria atomarioides Cetraria aculeata Cetraria islandica sx So sx (PL, PRA) So Candelariella vitellina (PL) sx (PRA!) tr tr Cladonia arbuscula s. l. tr (PL) Cladonia Cladonia Cladonia Cladonia tr (PL) tr (PL) tr (PL) lg, tr borealis cariosa carneola cenotea Cladonia cervicornis s. str. tr (PL) Cladonia chlorophaea Cladonia ciliata (var. tenuis) Cladonia cornuta Cladonia deformis Cladonia digitata Cladonia fimbriata Cladonia floerkeana Cladonia furcata Cladonia glauca Cladonia gracilis Cladonia macilenta Cladonia merochlorophaea Cladonia monomorpha Cladonia norvegica Cladonia ochrochlora Cladonia phyllophora Cladonia pleurota Cladonia portentosa Cladonia pyxidata Cladonia ramulosa Cladonia rangiferina Cladonia rangiformis Cladonia rei Cladonia squamosa Cladonia stygia Cladonia subulata Cladonia turgida Cladonia uncialis Coenogonium pineti tr (PL) tr (PL) tr tr (PL) tr tr (PL) lg, tr (PL) tr tr (PL, PRA) tr lg, tr (PL) tr (PL) tr (PL) tr (PL) Be, lg, tr tr (PL) tr tr (PL) tr (PL) tr (PL) tr tr (PL) tr (PL) tr tr (PL, PRA) tr (PL) tr (PL) tr Va Suza (1928, 1934) "U tří křížů" Candelariella vitellina Cetraria islandica var. platyna Cladonia sylvatica, Cladonia mitis Cladonia verticillata var. cervicornis Cladonia cornuta Cladonia furcata Cladonia gracilis var. chordalis Cladonia degenerans Cladonia impexa Cladonia rangiferina Cladonia rangiformis 263 264 přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa Druh Substrát (herbář) Collema flaccidum Epilichen scabrosus * Evernia prunastri Fuscidea kochiana Fuscidea recensa Gyalecta biformis Hypocenomyce scalaris Hypogymnia physodes Hypogymnia tubulosa Lecania cyrtella Lecanora campestris Lecanora conizaeoides Lecanora expallens Lecanora intricata Lecanora persimilis Lecanora polytropa Lecanora pulicaris Lecanora rupicola Lecanora saligna Lecanora saxicola Lecanora soralifera Lecanora sulphurea Lecidea fuscoatra Lecidea lapicida (var. lapicida) Lecidea plana Lecidella carpathica Lecidella scabra Lepraria caesioalba Lepraria jackii Lepraria lobificans Lepraria neglecta Lepraria rigidula Leptogium lichenoides Lichenomphalia umbellifera Melanelixia fuliginosa Melanohalea exasperatula Micarea denigrata Micarea leprosula Micarea lignaria Micarea misella Micarea peliocarpa Miriquidica leucophaea Opegrapha gyrocarpa Parmelia saxatilis Parmelia sulcata sx (PL) Baeomyces rufus (PL) So sx (PRA!) sx (PL) sx (PL) Be Be, Pn, So Be So (PL) sx (PL, PRA) Be, lg, Pn, So So sx (PRA) So sx (PRA) lg (PL) sx (PL) lg (PL) sx (PRA) sx (PL) sx (PL) sx (PL) sx (PL) sx (PL) sx (PL) sx (PL, PRA) sx (PL) Be, lg (PL) mu, Va (PL, PRA) lg, sx (PL) mu, sx (PL) mu (PL) tr sx So, sx lg (PL) tr (PL, PRA) tr (PRA!) lg (PL) sx (PL) sx (PL) sx (PL) Be, lg, So, sx Be, lg, So, sx Suza (1928, 1934) "U tří křížů" Parmelia physodes Lecanora intricata Lecanora polytropa Lecanora glaucoma Lecanora saxicola Lecanora sulphurea Lecidea latypea Parmelia fuliginosa Parmelia exasperatula Parmelia saxatilis Parmelia sulcata Lišejníky národní přírodní památky Křížky Druh Substrát (herbář) Parmelina tiliacea Parmeliopsis ambigua Peltigera canina Peltigera didactyla Peltigera malacea Peltigera polydactylon Peltigera rufescens Phaeophyscia orbicularis Phaeophyscia sciastra Physcia adscendens Physcia caesia Physcia dubia Physcia tenella Physconia perisidiosa Placynthiella dasaea Placynthiella icmalea Placynthiella oligotropha Placynthiella uliginosa Platismatia glauca Polysporina subfuscescens Porina chlorotica Porpidia nadvornikiana Porpidia soredizodes Porpidia tuberculosa Protoparmelia badia Pseudevernia furfuracea Ramalina capitata Ramalina farinacea Ramalina pollinaria Rhizocarpon badioatrum Rhizocarpon geographicum Rhizocarpon lecanorinum Rhizocarpon polycarpum Rhizocarpon reductum Rinodina confragosa Scoliciosporum chlorococcum lg, So, sx Be, lg tr (PL) tr (PL) tr (PL) tr (PL) tr (PL) So sx (PL) So sx (PL) sx (PL, PRA) So, sx sx Be, lg, tr lg, sx tr tr Be sx (PRA!) sx (PL) sx (PL) sx (PL) sx (PL, PRA) sx Be lg, sx So sx sx (PL) sx (PL) sx sx (PL, PRA) sx (PL) sx (PL) So (PL) So (PL – příměs v položce S. chlorococcum) sx (PL, PRA) sx (PL) sx (PL) lg (PL) sx (PL) sx (PL) sx (PL) Scoliciosporum sarothamni Scoliciosporum umbrinum Stereocaulon dactylophyllum Stereocaulon nanodes Strangospora moriformis Tephromela atra Tephromela grumosa Trapelia coarctata Suza (1928, 1934) "U tří křížů" Parmelia scortea Peltigera polydactyla Peltigera rufescens Physcia virella Physcia sciastra Physcia Physcia Physcia Physcia caesia tribacia (auct.) tenella farrea var. semifarrea Lecidea uliginosa var. humosa Lecanora badia Parmelia furfuracea Ramalina capitata Ramalina pollinaria Rhizocarpon badioatrum Rhizocarpon geographicum Bacidia umbrina Lecanora atra Lecanora grumosa 265 266 přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa Druh Substrát (herbář) Trapelia glebulosa Trapelia obtegens Trapelia placodioides Trapeliopsis flexuosa Trapeliopsis granulosa Tremolecia atrata Umbilicaria polyphylla Usnea sp. Vahliella leucophaea Verrucaria dolosa sx (PL) sx (PL) sx (PL) lg lg, tr sx (PL) sx Be, lg sx (PL) sx (PL) tr (PL – příměs v položce Cladonia turgida) Be sx sx So, sx So Vezdaea acicularis Vulpicida pinastri Xanthoparmelia verruculifera Xanthoria candelaria Xanthoria parietina Xanthoria polycarpa Nepotvrzené výskyty Anaptychia ciliaris Bacidia bagliettoana Caloplaca viridirufa Cetraria ericetorum Cladonia macrophylla Cladonia symphycarpia Dibaeis baeomyces Diploschistes scruposus Lecanora orosthea Porpidia cinereoatra Xanthoparmelia loxodes Xanthoparmelia pulla Xanthoria elegans Xanthoria fallax Xanthoria fulva Suza (1928, 1934) "U tří křížů" Lecidea decolorans Parmeliella microphylla Xanthoria candelaria Xanthoria parietina Anaptychia ciliaris Bacidia muscorum Caloplaca fuscoatra Cetraria islandica var. subtubulosa, var. tenuifolia Cladonia alpicola Cladonia symphycarpia Baeomyces roseus Diploschistes scruposus Lecanora orosthea Lecidea convexa var. musiva Parmelia isidiotyla Parmelia prolixa Caloplaca elegans Xanthoria fallax Xanthoria candelaria f. fulva Lišejníky národní přírodní památky Křížky Historické srovnání Excerpce literatury potvrdila zásadní význam práce J. Suzy pro poznání západočeských hadců. Několik málo dalších údajů se vyskytuje ještě v dílech starších autorů. Koerber (1855) udává z hadců u Mnichova („an einer Steinmauer auf Serpentin bei Einsiedel unweit Karlsbad in Böhmen“) druhy Acarospora sinopica a Lecidea fuscoatra (jako L. fumosa var. nitida), L aurer & K almus (1862) uvádějí druh Umbilicaria cylindrica ze stejného prostoru („Felsen bei Einsiedel“). Více údajů by možná přinesl průzkum herbářových sbírek, neboť např. sběry A. Hilitzera z okolí Pramenů se objevují v některých monografiích. N ádvorník (1947) revidoval jeho položku Phaeophyscia sciastra, L isická (1980) sběr Umbilicaria polyphylla. Sám Hilitzer však tyto lišejníky dle mého zkoumání ve svých článcích nezmiňuje. L isická (1980) dále uvádí sběr U. polyphylla J. Johna z roku 1908 z hadcových skal u Pramenů („Serpentinfelsen bei Sangerberg“). Suza (1928, 1934) udává ze západočeských hadců kolem 120 taxonů, z hadcového hřbetu s kótou U tří křížů potom 62 terikolních a epiliticky rostoucích druhů lišejníků (epifyty na stromech či dřevě nezkoumal nebo se o nich nezmiňuje). Většina z této šedesátky druhů se v území NPP Křížky stále vyskytuje, ovšem výskyt 15 z nich se mi potvrdit nepodařilo (viz tab. 1). Mezi tyto druhy patří kromě výše zmíněné Anaptychia ciliaris i další méně časté či vzácné lišejníky jako je Cetraria ericetorum, Cladonia macrophylla a Xanthoria fulva, jejichž nepřítomnost na lokalitě může být způsobena různými změnami prostředí, k nimž za 80 let uplynulých od Suzova výzkumu došlo (čistota ovzduší, změny hospodaření apod.). Zdánlivá absence některých druhů však může být způsobena pouze chybnou determinací, resp. záměnou za druh jiný, jako např. v případě druhu Physcia tribacia. N ádvorník (1947), který revidoval Suzovy položky, uvádí jeho sběr od „Tří křížů“ pouze pod druhem P. dubia (var. floerkei), v kapitole o P. tribacia nikoliv. Jiným případem může být druh Cladonia mitis, který jsem v území na rozdíl od Suzy nezaznamenal, je však možné, že při detailním výzkumu chemismu dutohlávek ze skupiny C. arbuscula by druh mohl být odhalen (na druhou stranu, Suza např. nerozlišoval druhy C. rangiferina a C. stygia). Konečně, i když byl prováděný výzkum dosti podrobný, některé druhy mohly mé pozornosti uniknout. Území je lichenologicky dosti bohaté (roste zde minimálně dalších 82 druhů rostoucích na zemi či skále, které Suza neudává vůbec nebo je udává pouze z jiných lokalit v rámci Mnichovských hadců) a některý z budoucích průzkumů může jistě přinést další zajímavé nálezy hadcových lišejníků, ať už druhů z minulosti udávaných či druhů pro území nových. Komentář k zajímavým druhům Belonia russula Tento nenápadný lišejník typický pro převislé plochy slabě až silně bazických skal (W irth 1995, Smith et al. 2009) je v rámci ČR znám pouze z několika málo lokalit (cf. Vězda & L iška 1999). V území NPP Křížky je tento druh překvapivě hojný, porůstá řadu severně orientovaných skalních stěn. Catillaria atomarioides Jedná se o nenápadný pionýrský lišejník rostoucí na tvrdých silikátových horninách (Wirth 1995, S mith et al. 2009), dosud z ČR neudávaný. Tmavé lecideovité plodnice tohoto druhu dosahují rozměrů sotva 0,2 mm v průměru. Od příbuzného druhu C. chalybeia se liší kromě velikosti plodnic a výšky hymenia především nepigmentovaným hypotheciem. Na hadcích byl objeven rovněž v nedalekém Bavorsku (von Brackel 2007). Bude se pravděpodobně 267 268 přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa jednat o přehlížený druh (Smith et al. 2009), i když je v sousedním Německu považován za vzácný taxon (Wirth 1995, von Brackel 2007). Cladonia turgida Kovář (1912) uvádí výskyt této dutohlávky v hornatějších krajinách, na vřesovištích a písčitých lesních půdách, převážně v borových lesích (podobně Černohorský et al. 1956). Na základě četnosti údajů z první poloviny 20. století (cf. Vězda & L iška 1999) lze usuzovat, že byl tento lišejník na našem území poměrně hojně rozšířen. V současnosti je však nejspíše velmi vzácný, L iška & Palice (2010) jej hodnotí jako kriticky ohrožený druh. Je otázkou, zda je výskyt tohoto druhu v území NPP Křížky podmíněn přítomností vřesovišť nebo spíše hadcovým substrátem. J. Suza uvádí C. turgida (kromě nehadcových lokalit) ze západočeských serpentinů (Suza 1928), ze serpentinů Vysokého kamenu u Raškova (Suza 1922) a z Dolnokralovických hadců (Suza 1947). Ve zkoumaném území jsem nalezl pouze několik malých populací tohoto druhu rostoucích převážně na prsti při okrajích hadcových skalek (obr. 2), často mimo samotná vřesoviště. Jistá afinita k hadcovému podloží je tedy pravděpodobná. Jelikož jsou vřesoviště díky změnám ve využívání krajiny a všeobecné eutrofizaci mizejícím biotopem (např. Power et al. 1995, Bokdam & G leichman 2000), mohly by hadcové lokality představovat důležitá refugia tohoto druhu v ČR (i Evropě). To by mohly potvrzovat i nálezy ze dvou hadcových lokalit v nedalekém Bavorsku (von Brackel 2007). Fuscidea recensa Široce rozšířený lišejník (Fryday 2008, Smith et al. 2009), který z území České republiky dosud nebyl udáván. V Evropě se jeho rozšíření soustřeďuje na Britské ostrovy a západní pobřeží Skandinávie, ale je znám i z území Německa, Polska, Rakouska a Itálie (Oberhollenzer & Wirth 1990, Berger & Türk 1995, Tretiach et al. 2008). Orange (2009) uvádí tento druh ve společenstvu tvořeném Fuscidea gothoburgensis, F. kochiana, Opegrapha gyrocarpa a dalšími druhy, které porůstají svislé či převislé plochy silikátových skal. Tato charakteristika plně odpovídá mému nálezu ve zkoumaném území. I když jsou nalezené stélky sterilní (což je pro tento druh charakteristické, Smith et al. 2009), morfologie stélky, sorálů i obsah kyseliny divarikatové potvrzený pomocí TLC odpovídají přesně popisu druhu. Gyalecta biformis Tento nenápadný druh nebyl dosud z našeho území znám, nedávno byl ovšem potvrzen jeho výskyt na klasické lokalitě na polské straně Krkonoš – na výchozu basaltu v Malé sněžné jámě (Kossowska 2011). Na Britských ostrovech, kde má druh kolem patnácti lokalit převážně při západním pobřeží (Web 1), je udáván z nekřemenných hornin s vyšším pH – rozpadavých serpentinitů, alkalických břidlic apod. (Smith et al. 2009). V NPP Křížky jsem druh nalezl na spodní straně kamenů v suti (kamenném snosu) u paty skalního hřbetu. Od základního popisu se sebraný vzorek liší bledou barvou plodnic, které by měly být spíše oranžové. Bylo by vhodné potvrdit tento nález dalším výzkumem serpentinitů či basaltových skal a sutí. Rinodina confragosa Vcelku nápadný saxikolní lišejník, který může připomínat hůře vyvinuté exempláře druhu Tephromela atra, je v území NPP Křížky dosti hojný. Jedná se o kosmopolitní druh (S mith et al. 2009), který byl z našeho území hojněji udáván v první polovině 20. století (cf. Vězda & L iška 1999), v nedávné minulosti byl druh nalezen v karu Plešného jezera (Palice 1996). Roste na tvrdých silikátech i pískovci (např. Kuťák 1911, Suza 1913, 1921a, 1921b, M ayrhofer et al. 1992), jeho výskyt na hadcích je asi spíše ojedinělý (Suza 1944). Vzhledem k jeho nápadnosti Lišejníky národní přírodní památky Křížky Obr. 2: Dutohlávka Cladonia turgida na zkoumané lokalitě. Foto Ondřej Peksa. je poměrně zajímavý nedostatek údajů z našeho území – pravděpodobně se jedná o nepříliš častý druh. Závěr Průzkum lichenoflóry hadcového hřbetu chráněného v rámci národní přírodní památky Křížky odhalil výskyt 158 druhů lišejníků (jelikož se jedná o stabilní a vyvinuté společenstvo, zajímavé výsledky by jistě přinesl detailní výzkum lichenikolních hub!). Vyskytuje se zde několik velmi význačných lišejníků z kategorií EN a CR (cf. L iška & Palice 2010), které tu evidentně nalezly velmi stabilní refugium, neboť řada z nich zde byla nalezena už na počátku 20. století (Suza 1928, 1934). Pro zachování tohoto refugia (především pro skupinu terikolních lišejníků) bude velmi důležité udržení biotopu v nezměněné podobě. Druhy jako Cladonia portentosa, C. turgida či Peltigera malacea jsou vázány na otevřená vřesoviště či světlé bory, pro jejich přežití je tedy podstatné bránit degradaci vřesovišť a zarůstání lokality dřevinami (přiměřená pastva, kosení, likvidace náletových dřevin). Poděkování Mé poděkování patří především Z. Palicemu, který mi přispěl svými údaji z NPP Křížky v čele s druhem Catillaria atomarioides a doplnil řadu literárních pramenů. J. Vondrákovi, J. P. Haldovi a Z. Palicemu děkuji za revizi některých sběrů, J. P. Haldovi také za poskytnutí literatury k excerpci. Za přípravu obr. 1 děkuji P. Tájkovi. Výzkum byl finančně podpořen AOPK ČR. 269 270 přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa Literatura B erger F. & Türk R. (1995): Die Flechtenflora im unteren Rannatal (Mühlviertel, Oberösterreich, Österreich). – Beiträge zur Naturkunde Oberösterreichs 3: 147-216. Bokdam J. & G leichman J. M. (2000): Effects of grazing by free-ranging cattle on vegetation dynamics in a continental north-west European heathland. – Journal of Applied Ecology 37: 415-431. von Brackel W. (2007): Zur Flechtenflora der Serpentinitfelsen in Nordostbayern. – Hoppea, Denkschriften der Regensburgischen Botanischen Gesellschaft 68: 253-268. Černohorský Z., N ádvorník J. & Servít M. (1956): Klíč k určování lišejníků ČSR. I. díl. – ed. Nakl. ČSAV, Praha, 156 p. F ryday A. M. (2008): The genus Fuscidea (Fuscideaceae, lichenized Ascomycota) in North America. – The Lichenologist 40: 295-328. Koerber G. W. (1855): Systema Lichenum Germaniae. – Trewendt & Granier, Breslau, 458 p. Kossowska M. (2011): New, rare and noteworthy lichens in the Giant Mountains. – Biologia, Bratislava, 66: 755-761. Kovář F. (1912): Moravské druhy rodu Cladonia. – Věstník Klubu Přírodovědného Prostějov 15: 85-190 & 193-199. Kuťák V. (1911): Druhý příspěvek ku květeně českých lišejníků. – Věstník Klubu Přírodovědného Prostějov 14: 55-74. L aurer F. & K almus J. (1862): Kryptogamen. – In: K ratzmann E., Der Curort Marienbad und seine Umgebung, Fünfte gänzlich umgearbeitete Auflage, p. 353-359, Prag. L isická E. (1980): Flechtenfamilie Umbilicariaceae Fée in der Tschechoslowakei. – Biologické Práce SAV, Bratislava, 26/4: 1-152. L iška J. & Palice Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). – Příroda, Praha, 29: 3-66. M ayrhofer H., S cheidegger C. & Sheard J. W. (1992): On the taxonomy of five saxicolous species of the genus Rinodina (lichenized Ascomycetes). – Nordic Journal of Botany 12: 451459. N ádvorník J. (1947): Physciaceae Tchécoslovaques. – Studia Botanica Čechoslovaca 8: 69124. O berhollenzer H. & Wirth V. (1990): Contribution to a revision of the lichen genus Fuscidea III: Fuscidea recensa (Stirton) Hertel, V. Wirth et Vězda. – Bibliotheca Lichenologica 38: 367-375. O range A. (2009): Saxicolous lichen and bryophyte communities in Upland Britain. – JNCC Report No: 404. O range A., James P. W. & White F. J. (2001): Microchemical methods for the identification of lichens. – British Lichen Society, 101 p. Palice Z. (1996): Lišejníky karů Černého a Plešného jezera. – Ms., 90 p. [Diplomová práce; depon. in: Knihovna katedry botaniky PřF UK Praha.] Palice Z., Slavíková-Bayerová Š., G runa B., L iška J. & Uhlík P. (2005): Poznámka k výskytu Porpidia nadvornikiana v České republice. – Bryonora 35: 6-8. P eksa O. (2009): Lichenologický výzkum NPP Křížky. – Ms., 17 p. [Závěrečná zpráva; depon. in: Správa CHKO Slavkovský les et oddělení botaniky Západočeského muzea v Plzni.] Lišejníky národní přírodní památky Křížky Power S. A., A shmore M. R., C ousins D. A. & A insworth N. (1995): Long-term effects of enhanced nitrogen deposition on a lowland dry heath in southern Britain. – Water, Air, and Soil Pollution 85: 1701-1706. Smith C. W., A ptroot A., C oppins B. J., Fletcher A., G ilbert O. L., James P. W. & Wolseley P. A. [eds] (2009): The lichen flora of Great Britain and Ireland. – The British Lichen Society, London, 1046 p. Suza J. (1913): První příspěvek ku lichenologii Moravy. – Věstník Klubu Přírodovědného Prostějov 16: 1-29. Suza J. (1921a): Třetí příspěvek k lichenologii Moravy. – Časopis Moravského Musea Zemského, Brno, 17-19: 201-222. Suza J. (1921b): Čtvrtý příspěvek k lichenologii Moravy. – Sborník Klubu Přírodovědného Brno 3: 1-50. Suza J. (1922): Pátý příspěvek k lichenologii Moravy. – Sborník Klubu Přírodovědného Brno 4: 13-20. Suza J. (1928): Lichenologický ráz západočeských serpentinů. – Časopis Moravského Zemského Musea, Brno, 25: 251-282. Suza J. (1931): Srovnávací studie o lišejníkové floře serpentinů (Mohelno, Gurhof, Kraubath). – Sborník Přírodovědecké Společnosti v Moravské Ostravě 6: 231-256. Suza J. (1934): Doplňky k rozšíření lišejníků v Čechách. Část I. – Časopis Národního Musea, sect. natur., Praha, 108: 114-121. Suza J. (1944): Sedmý příspěvek k lichenologii Moravy. – Sborník Klubu Přírodovědného Brno 25: 78-89. Suza J. (1947): Dolnokralovické serpentiny s hlediska botanického (Zdůvodnění jejich ochrany.). – Ochrana Přírody, Praha, 2/1-2: 1-4. Tájek P. (2010): Mnichovské hadce – jedinečná ukázka hadcového fenoménu. – In: Brabec J. [ed.], Přírodní fenomény a zajímavosti západních Čech, p. 18-48, Mezi lesy, Prostiboř. Tretiach M., N imis P. L. & H afellner J. (2008): Miscellaneous records of lichens and lichenicolous fungi from the Apuan Alps and the Tuscan-Emilian Apennine (central Italy). – Herzogia 21: 93-103. Vězda A. (1972): Haplocarpon nadvornikianum sp. n. – Preslia, Praha, 44: 208-212. Vězda A. & L iška J. (1999): Katalog lišejníků České republiky. – Institute of Botany Academy of Sciences of the Czech Republic, Průhonice, 283 p. W eb 1: http://data.nbn.org.uk/imt/?mode=SPECIES&species=NHMSYS0001483299 [cit. 2011-08-23]. Wirth V. (1995): Die Flechten Baden-Wüttembergs I, II. – Eugen Ulmer, Stuttgart, 1006 p. Z ahradnický J. & M ackovčin P. [eds] a kol. (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. – In: M ackovčin P. & Sedláček M. [eds], Chráněná území ČR, svazek XI, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 588 p. 271 272 přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa SUMMARY Lichens of the Křížky National Nature Monument Ondřej Peksa The lichen flora of the serpentinite rock ridge protected as the Křížky National Nature Monument (Slavkovský les, Czech Republic) was investigated. A total of 158 lichen species (and two lichenicolous fungi Carbonea vitellinaria and Epilichen scabrosus) were recorded from which three taxa are new to the Czech Republic (Catillaria atomarioides, Fuscidea recensa and Gyalecta biformis). Some saxicolous species typical for serpentinite rocks like Lecidella scabra, Porpidia nadvornikiana and Vahliella leucophaea occured here as well as many terricolous species of heathlands or light pine woods headed by Cladonia portentosa, C. turgida and Peltigera malacea. Special comments are given to the rare species Belonia russula, Catillaria atomarioides, Cladonia turgida, Fuscidea recensa, Gyalecta biformis and Rinodina confragosa.
Podobné dokumenty
Floristický kurz České botanické společnosti, Vsetín 2008
přilehlého okolí. Prostor vymezený pro bádání zaplňuje mezeru mezi floristickým kurzem
Valašské Klobouby z roku 1973 na jihu a floristickým kurzem Nový Jičín 1999 na severu.
Geomorfologicky pestrý ...
Punto BV. CEA PUNTE DEL PERDÓN
Panaeolus semiovatus
Parmeliopsis ambigua
Peltigera membranacea
Pertusaria albescens
Pertusaria cf. excludens
Peziza sp.
Phaeolus schweinitzii
Phellinus laevigatus
Pholiota cf. squarrosa
Pholiota l...
VliV experimentální pastVy na lesní podrost V
2003). Její uplatnění v lesních biotopech je však unikátní a dosud se týká jen velmi
omezeného počtu lokalit (kromě NP Podyjí např. národní přírodní rezervace Karlštejn, přírodní park Česká Kanada ...
Celý článek ("pdf")
5 – velmi hojný výskyt: druh je na lokalitě dominantní nebo je dominantou případně kodominantou některých částí lokality a i v jiných se vyskytuje hojně nebo alespoň roztroušeně;
+ – výskyt bez kva...