Celý článek ("pdf")
Transkript
Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 Květena Těšovských pastvin Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel ÚVOD Výslunné orchidejové louky jsou v nejzápadnější části České republiky poměrně vzácným biotopem. Příčinu je nutné hledat nejen v abiotických (zejména v klimatických a geologických) faktorech, ale i v tom jak člověk v minulosti území využíval. Převážná část západních Čech patří vzhledem ke své střední nadmořské výšce a subatlantskému charakteru do nejchladnějších a vlhkých klimatických jednotek mírně teplé klimatické oblasti (Quitt 1971, Z ahradnický & M ackovčín 2004). Průměrné roční teploty se pohybují mezi 4 ºC (horské partie) až 7 ºC (pouze pánevní oblasti), na většině území mezi 5 až 6 ºC. V dlouhodobém průměru spadne na většině území 600 až 800 mm srážek za rok (ve Slavkovském lese, Českém lese a Krušných horách pak 800 až 900 mm za rok; podle Quitt 1971, Z ahradnický & M ackovčín 2004). Geologická stavba území je sice poměrně pestrá, ale kromě menších oblastí s vulkanity a amfibolity (zčásti metamorfované vulkanické horniny) je tvořená zejména „kyselými” horninami. Z toho vyplývá, že krátkostébelné a mezické květnaté louky zde pravděpodobně vždy hostily ve větších populacích jen několik druhů orchidejí – zejména vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač kukačku (Orchis morio), vstavač osmahlý (O. ustulata), vstavač mužský (O. mascula), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), pětiprstky (Gymnadenia sp. div.) apod. Velkoplošný zánik sušších a mezických orchidejových luk přineslo pravděpodobně až přerušení tradičního obhospodařování krajiny v druhé třetině 20. století vyvolané několikerým administrativním přesídlením obyvatelstva, změnou hustoty osídlení a radikální změnou přístupu k hospodaření. Vše pak dokonal nástup zemědělské velkovýroby v 50. až 80. letech 20. století včetně rozsáhlých pozemkových úprav, které byly v některých oblastech západních Čech prováděny se zvláště velkou horlivostí za velkorysé finanční podpory státu. V této době byly květnaté louky buď převedeny na ornou půdu, či na velmi intenzivně využívané pastviny skotu, nebo byly, na méně přístupných místech, zcela ponechány ladem či zalesněny jehličnatými monokulturami. Jen zřídka se zachovaly louky a pastviny využívané buď k pravidelné sklizni sena, nebo k méně intenzivní (popřípadě rotační) pastvě dobytka. Mezi nejrozsáhlejší a nejzachovalejší enklávy květnatých luk na Chebsku patří právě Těšovské pastviny. VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Těšovské pastviny se rozprostírají na západně orientovaných poměrně prudkých svazích Slavkovského lesa nad údolím Lipoltovského potoka mezi obcemi Těšov a Mokřina. Do floristického průzkumu byly zahrnuty veškeré luční porosty, háje a meze od koryta Lipoltovského potoka (446 až 452 m n. m.) po silnici k Těšovské hájovně (600 m n. m.) – viz obr. 1 a vnitřní strana obálky. Převýšení 154 m je dosaženo na relativně krátké vzdálenosti 850 m. Studovaná enkláva měří od východu k západu 900 m a od severu k jihu 650 m, její celková plocha je cca 43,5 ha. Větší část (cca 60 %) zabírají bezlesé, vesměs luční enklávy, menší část (cca 33 %) pak dřevinami zarostlé meze, okraje vodotečí a hájky. Součástí studované plochy je smí- 267 268 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel šený les na severním okraji enklávy zabírající cca 7 % plochy vymezeného území (lokalita 13, viz obr. 1 a vnitřní strana obálky). Geologické podloží tvoří muskovitický granit (v části směrem k obci Mokřina) a fylity a svory (podle K alina et al. 1963). Z geomorfologického hlediska náleží území do okrsku Arnoltovská vrchovina – podcelek Kynžvartská vrchovina, celek Slavkovský les, podsoustava Karlovarská vrchovina, Krušnohorská soustava (D emek et al. 1965). Podle regionálně fytogeografického členění ČR (Skalický 1988) leží území na rozhraní fytogeografických okresů 24a. Chebská pánev a 28a. Kynšperská vrchovina. Potenciální přirozenou vegetací území Těšovských pastvin (mimo aluvium Lipoltovského potoka) jsou bikové a jedlové doubravy a bikové bučiny (N euhäuslová et al. 1998). Celé zkoumané území se nachází na katastru obce Těšov u Milíkova. Lokalitu vstavače kukačky (Orchis morio) našel u Těšova na jaře roku 1981 Miloš Hostička z Plzně (M. Hostička , ústní sdělení). Tehdy patřily vstavače kukačky v západních a jihozápadních Čechách sice k mizejícím, ale ještě roztroušeně se vyskytujícím druhům. Hostičkům údaj se pokusili ověřit až v první polovině 90. let 20. století M. Trégler a J. Bytel, kteří ve stráni nad Těšovem (dnešní tzv. „kukačková louka” – lokalita č. 1) znovu objevili bohatou populaci Orchis morio (M. Trégler , ústní sdělení). V následujících letech zde pak populace vzácných druhů začal pravidelně sledovat Harald Hertel. Monitoring rozsáhlé populace vstavače kukačky pak pravidelně probíhá od roku 2001 pod patronací ZO ČSOP Kladská. Samostatný floristický průzkum celého území nebyl dosud zpracován. Květenou části území se zabýval druhý z autorů tohoto příspěvku (Tájek 2004). METODIKA Celé studované území Těšovských pastvin bylo rozděleno na 24 lokalit (viz obr. 1 a vnitřní strana obálky). Podrobný floristický průzkum probíhal v průběhu roku 2007 a v první polovině roku 2008. Většinu vymezených lokalit autoři průzkumu navštívili nejméně třikrát během vegetační sezóny (jarní, letní a pozdně letní aspekt), část lokalit pak i vícekrát. Během léta byl na každé lokalitě proveden kompletní soupis všech nalezených cévnatých rostlin (tzv. „seznam k datu” označený zkratkou „SD” v závorce za datem průzkumu). Cílem ostatních pochůzek bylo buď zaznamenat druhy daného aspektu (častokrát společně s rozsáhlým floristickým soupisem), nebo dohledat či kvantifikovat populace významných případně v území vzácnějších druhů. Přehled pochůzek je uveden u popisu jednotlivých lokalit. (Data revizí velikosti populací Botrychium lunaria, Gymnadenia conopsea a Coeloglossum viride, která prováděl H. Hertel, nejsou v přehledech zahrnuta.) Není-li uvedeno jinak, prováděl floristickou inventarizaci J. Brabec. Během inventarizačních pochůzek byla pro každý zaznamenaný druh kategoriálně (5 respektive 6 kategorií) odhadnuta početnost populace v rámci celé plochy dané lokality. Ve floristickém soupisu (tab. 1) je pak uveden nejvyšší zaznamenaný odhad pro daný druh. Kategorie byly vymezeny následovně: 1 – ojedinělý výskyt: pouze jeden nebo několik málo exemplářů v jednom místě lokality; 2 – řídký výskyt: několik málo exemplářů na více místech lokality nebo desítky exemplářů na jednom či dvou místech lokality; 3 – roztroušený výskyt: exempláře řídce roztroušeny víceméně po celé lokalitě nebo bohatá populace (stovky ex.) na jednom nebo několika málo místech lokality; 4 – hojný výskyt: druh se vyskytuje v mnoha exemplářích (tisíce) víceméně po celé lokalitě nebo je v některých částech lokality dominantní (má vysokou pokryvnost) a v jiných se pak vyskytuje řidčeji; Květena Těšovských pastvin 5 – velmi hojný výskyt: druh je na lokalitě dominantní nebo je dominantou případně kodominantou některých částí lokality a i v jiných se vyskytuje hojně nebo alespoň roztroušeně; + – výskyt bez kvantifikace: prezence druhu na lokalitě bez existence záznamu o jeho početnosti (došlo buď k opomenutí kvantifikace, nebo nebyla záměrně provedena, protože by byla zkreslena – např. po seči, pastvě, u některých obtížněji rozeznatelných skupin taxonů). Kategorizace je sice subjektivní, ale upřesňuje alespoň odhadem početnost všech druhů, tj. i těch, které jsou považovány v současné době za hojné nebo nezajímavé. Velikost populací všech ochranářsky či jinak zajímavých druhů byla pak odhadnuta přesněji. Přesnější údaje jsou uvedeny v komentářích k vybraným taxonům. Údaje z podrobného průzkumu byly doplněny údaji z terénních zápisníků autorů z let 1994 až 2006 a dalšími rukopisnými a literárními údaji (veškeré prameny jsou vždy uvedeny). Údaje o obhospodařování v uplynulých letech, uvedené v kapitole „Popis jednotlivých lokalit”, jsou odhadovány na základě stavu vegetačního krytu. V minulosti zaznamenané hospodaření na jednotlivých lokalitách je pak popsáno v kapitole „Historie a současnost hospodaření, ochrana přírody”. Během inventarizačního průzkumu bylo v území sebráno více než 200 herbářových položek cévnatých rostlin. Všechny položky jsou uloženy v herbáři Muzea Cheb (mezinárodní akronym CHEB – viz Holmgren & Holmgren 1998-), duplikáty některých pak v herbáři Národního muzea v Praze (PR) a herbáři Univerzity Karlovy (PRC). Dokladovány byly zejména taxonomicky obtížnější rody a fytogeograficky významnější druhy. Zeměpisné souřadnice byly zjištěny přístrojem Garmin GPSmap 60CSx přímo v terénu a jsou uvedeny v souřadnicovém systému WGS 84 (N – severní šířka a E – východní délka). České i latinské názvosloví vyšších rostlin je sjednoceno podle Klíče ke květeně ČR (Kubát et al. 2002). Názvy fytocenologických jednotek jsou v pojetí Moravce (M oravec et al. 1995). Ohrožení jednotlivých druhů je uvedeno podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. (§1 = druhy kriticky ohrožené, §2 = silně ohrožené a §3 = ohrožené) a podle Červeného seznamu cévnatých rostlin (P rocházka 2001): C1 = druhy kriticky ohrožené, C2 = silně ohrožené, C3 = ohrožené, C4a = vzácnější druhy vyžadující další pozornost – méně ohrožené, C4b = vzácnější druhy vyžadující další pozornost – dosud nedostatečně prostudované. Poznámka „CITES” je uvedena u taxonů, které jsou součástí Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, tzv. Washingtonské úmluvy. 269 270 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel VÝSLEDKY Popis jednotlivých lokalit Lokalita 1 (tzv. „kukačková louka“) Víceméně pravidelně obhospodařovaná svahová, západně orientovaná výslunná louka o rozloze cca 3,5 ha. Vegetaci lze řadit do svazu Arrhenatherion, místy s přechody do svazu Violion caninae s převahou travin – kostřava červená (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), třeslice prostřední (Briza media), bika ladní (Luzula campestris), místy jsou hojnější lipnice luční (Poa pratensis), smilka tuhá (Nardus stricta), vzácněji se vyskytuje trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens). Z širolistých bylin jsou na většině louky velmi hojné pryskyřník prudký (Ranunculus acris), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) a jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Nejcennější částí lokality jsou krátkostébelné trávníky v konkávní (vypouklé) střední partii louky s hojným výskytem vstavače kukačky (Orchis morio). V této části se nachází také bohaté populace pryskyřníku hlíznatého (Ranunculus bulbosus), vítodu obecného (Polygala vulgaris) a kokrhele menšího (Rhinanthus minor). Okraje louky jsou mezofilnější, často s dominujícím medyňkem měkkým (Holcus mollis), pravděpodobně v důsledku vyššího zastínění a opadu listí z okolních stromů. Nejspodnější část lokality je vlhčí, tvořená mezickými porosty s větší pokryvností medyňku vlnatého (Holcus lanatus). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 3. 5. 2007, 11. 5. 2007 (J. Brabec a účastníci exkurze), 24. 5. 2007 (SD), 11. 7. 2007, 29. 8. 2007, 12. 5. 2008 (kolektiv účastníků sčítání Orchis morio), 11. 7. 2008. Lokalita 2 (pravobřežní niva Lipoltovského potoka) Širší jižní část pravobřežní nivy Lipoltovského potoka (tj. u obce Těšov) porůstají zejména neudržované porosty mokřadní vegetace z podsvazu Filipendulenion (tužebníková lada) a svazu Caricion gracilis (porosty vysokých ostřic) s dominantami skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) a ostřice ostrá (Carex acutiformis). Na některých místech (zejména blíže vlastnímu toku) je tato mokřadní vegetace nahrazena porosty s dominující chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), popřípadě porosty s dominujícími ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides) a kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Místy je ve všech typech vegetace hojná konopice dvouklaná (Galeopsis bifida). Porosty bylinného patra postupně přerůstají olšemi (zejména kolem toku) a porosty křovitých vrb – především vrbou popelavou (Salix cinerea) a výmladky vrby křehké (Salix fragilis). Užší severní části pravobřežní nivy Lipoltovského potoka (tj. směrem na obec Mokřina) tvoří vzrostlé porosty olše lepkavé (Alnus glutinosa) s vtroušenými stromy břízy bradavičnaté (Betula pendula) a dubu letního (Quercus robur). V podrostu dominuje buď chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), nebo ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Na strmějších svazích pak v podrostu ostrůvkovitě dominují lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo medyněk měkký (Holcus mollis). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 29. 8. 2007 (SD), 15. 5. 2008, 11. 6. 2008, 11. 7. 2008. Lokalita 3 Léta neobhospodařované mezofilní louky svazu Arrhenatherion s výraznou dominancí kostřavy červené (Festuca rubra), psinečku tenkého (Agrostis capillaris) a místy medyňku měkkého (Holcus mollis). V okrajích (zejména spodních) je pak velmi hojný kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). V části přecházející k nivě potoka (tj. k lokalitě č. 2) rostou hojně druhy Květena Těšovských pastvin Obr. 1: Ortofotomapa Těšovských pastvin s vymezením hranice floristického průzkumu (silná čára) a jednotlivých lokalit č. 1 až 24 (slabá čára). Mapový podklad © Geodis Brno, spol. s r. o. 271 272 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel mokřadních lučních společenstev svazu Calthion – tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). V okrajích pod lesem a na mezi s břízami se pak řídce objevují druhy sušších krátkostébelných trávníků (svaz Violion caninae). Součástí lokality je i mez hraničící s lokalitou č. 6. Ve stromovém patře meze dominuje bříza bradavičnatá (Betula pendula), v podrostu pak kostřava červená (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis capillaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 20. 7. 2007 (SD), 29. 8. 2007. Lokalita 4 Segment zahrnuje údolí s prameništi a jeho stráně severně „kukačkové louky” (tj. lokality č. 1). Do lokality spadají též dřevinami zarostlé ruiny nad lokalitou č. 1, a březové háje s fragmenty výslunných bezlesí mezi lokalitami č. 3 a 1 na západně orientovaných svazích. Druhové soupisy: 3. 5. 2007, 11. 5. 2007 (J. Brabec a účastníci exkurze), 1. 8. 2007 (SD), 11. 7. 2008. Lokalita 5 Segment zahrnuje tři části: 1. „louku pod hájem” – tj. bývalou louku (pastvinu) ve stráni s roztroušenými vzrostlými břízami (Betula pendula) a olšemi (Alnus glutinosa); 2. navazující březový háj nad loukou (nad další mezí) a 3. „louku nad hájem” – tj. fragment svahové louky (pastviny) nad březovým hájem (tento fragment navazuje mezí na lokality č. 7 a 8). Ve spodní a střední části „louky pod hájem” dominují medyněk měkký (Holcus mollis), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Horní partie „louky pod hájem” (tj. na rozhraní s březovým hájem) jsou květnatější s dominujícími druhy medyňkem měkkým (Holcus mollis), tomkou vonnou (Anthoxanthum odoratum), kostřavou červenou (Festuca rubra) a lipnicí úzkolistou (Poa angustifolia). V březovém háji (stromové patro tvoří téměř výhradně břízy bradavičnaté – Betula pendula) dominují v podrostu medyněk měkký (Holcus mollis) a tomka vonná (Anthoxanthum odoratum). V louce „nad hájem” dominují psárka luční (Alopecurus pratensis) a medyněk měkký (Holcus mollis). Druhové soupisy: 15. 5. 2008 (SD), 11. 7. 2008. Lokalita 6 Léta neobhospodařovaná louka v okrajích s druhy krátkostébelných trávníků (svaz Violion caninae) s hojným výskytem bedrníku obecného (Pimpinella saxifraga). Ve střední a spodní části louky dominují kostřava červená (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis capillaris), hojně se vyskytuje kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a medyněk měkký (Holcus mollis). Lokalita zahrnuje též mez nad loukou. Ve stromovém patře meze dominuje bříza bradavičnatá (Betula pendula), místy je hojný nálet topolu osiky (Populus tremula). V bylinném patře pak dominují psineček tenký (Agrostis capillaris), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a černýš luční (Melampyrum pratense). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 20. 7. 2007 (SD), 29. 8. 2007. Lokalita 7 Léta neobhospodařovaná mezická louka, jen v horních (tj. východních) a severních okrajích s hojnějším výskytem druhů krátkostébelných trávníků (svaz Violion caninae). Na celé ploše louky dominují kostřava červená (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis capillaris) a místy Květena Těšovských pastvin medyněk měkký (Holcus mollis). Hojně se vyskytuje řebříček obecný (Achillea millefolium) a ve spodních partiích též kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Na mezi nad loukou, která je součástí této lokality, dominují ve stromovém a keřovém patře bříza bradavičnatá (Betula pendula) a topol osika (Populus tremula). V bylinném patře pod dřevinami mají největší pokryvnost psineček tenký (Agrostis capillaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). V místech bez stromového a keřového patra je pak vegetace podobná louce pod mezí, tj. dominují kostřava červená (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis capillaris) a medyněk měkký (Holcus mollis). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 20. 7. 2007 (SD), 29. 8. 2007. Lokalita 8 Léta neobhospodařovaná svahová louka, jejíž součástí jsou i tři drobné meze bez stromového a keřového patra. Louka je porostlá degradovanými mezickými porosty svazu Arrhenatherion s dominujícími travami – kostřavou červenou (Festuca rubra), psinečkem tenkým (Agrostis capillaris) a medyňkem měkkým (Holcus mollis). Na drobných mezích a v severních partiích louky se vyskytují druhy krátkostébelných trávníků (svaz Violion caninae) – hojně zde rostou třeslice prostřední (Briza media), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a místy smilka tuhá (Nardus stricta). Ve středních a západních partiích louky je další dominantou kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a místy je hojný děhel lesní (Angelica sylvestris). Součástí lokality je i horní mez (ve stromovém patře dominují bříza bradavičnatá – Betula pendula a dub letní – Quercus robur), která je rozšířená o pás náletu břízy (výšky cca 3 až 5 m). V bylinném patře meze dominují psineček tenký (Agrostis capillaris), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), medyněk měkký (Holcus mollis), mezi hojné druhy patří černýš luční (Melampyrum pratense) a na části meze též hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 20. 7. 2007 (SD), 29. 8. 2007. Lokalita 9 Nepravidelně sečená louka (v posledních letech víceméně bez obhospodařování). V minulosti byla louka zcela jistě z velké části porostlá květnatými společenstvy krátkostébelných luk svazu Violion caninae (v horních a středních partiích) a mezofilními společenstvy svazu Arrhenatherion (ve spodních partiích). V současné době ve středních a dolních částech louky dominuje medyněk měkký (Holcus mollis), který je v nejspodnějších partiích přerostlý náletem osik (Populus tremula). Medyněk měkký je hojný i v horních partiích, kde se zachovaly fragmenty vegetace s druhy společenstev svazu Violion caninae s dominující kostřavou červenou (Festuca rubra). Na některých místech louky expanduje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Mez nad loukou je zarostlá vzrostlými břízami (Betula pendula) a náletem osik (Populus tremula). V keřovém patře se uplatňují kromě osik a bříz též jasany (Fraxinus excelsior), trnky (Prunus spinosa) a porosty ostružin (Rubus subg. Rubus). V bylinném patře dominuje lipnice hajní (Poa nemoralis) a porosty borůvky (Vaccinium myrtillus). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 10. 5. 2007 (J. Brabec a P. Tájek), 24. 5. 2007 (SD), 11. 7. 2007. Lokalita 10 Nepravidelně sečená louka (pastvina) bez výrazněji patrné degradace lučních porostů způsobené neobhospodařováním. V porostu (svaz Arrhenatherion) absolutně dominuje kostřava červená (Festuca rubra), jen ve spodních partiích louky se výrazněji přidávají medyněk vlna- 273 274 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel tý (Holcus lanatus) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Medyněk měkký (Holcus mollis) je častější jen v okrajích louky. Mez nad loukou je zarostlá vzrostlými břízami (Betula pendula) v některých místech s bohatým podrostem ostružiníků (Rubus subg. Rubus). V bylinném patře jsou hojné borůvky (Vaccinium myrtillus), pryskyřník hajní (Ranunculus nemorosus) a černýš luční (Melampyrum pratense). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 24. 5. 2007 (SD), 9. 6. 2007 (J. Brabec a B. Malec), 11. 7. 2007, 29. 8. 2007, 11. 7. 2008. Lokalita 11 Nepravidelně obhospodařovaná louka (pastvina) v posledních letech před průzkumem pravděpodobně bez pravidelného obhospodařování. Víceméně celá louka je zarostlá vegetací mezických luk svazu Arrhenatherion s absolutní dominancí kostřavy červené (Festuca rubra). Součástí lokality je i mez nad loukou. Mez a horní okraje louky jsou zarostlé vzrostlými břízami (Betula pendula). V jejich porostu se roztroušeně vyskytuje pryskyřník hajní (Ranunculus nemorosus). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 24. 5. 2007 (SD), 11. 7. 2007, 29. 8. 2007. Lokalita 12 Nepravidelně obhospodařovaná louka (pastvina) v posledních letech před průzkumem pravděpodobně bez pravidelného obhospodařování. Ve spodních partiích je louka porostlá mezickými porosty svazu Arrhenatherion, ve kterých se v dominanci střídá kostřava červená (Festuca rubra) a medyněk vlnatý (Holcus lanatus); velmi hojně až dominantně jsou zastoupeny druhy z čeledi miříkovitých – kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Hojně přimíšené jsou i další typické druhy mezických luk – ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a psárka luční (Alopecurus pratensis). Střední a horní partie louky jsou poněkud sušší s výraznou dominancí kostřavy červené (Festuca rubra) s hojným výskytem kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris) a pryskyřníku prudkého (Ranunculus acris). Úzká mez nad loukou, která je rovněž součástí lokality, je porostlá vzrostlými (víceméně solitérními) břízami (Betula pendula) a vzrostlým náletem osik (Populus tremula). Část meze zarůstá trnka (Prunus spinosa). Bylinné patro meze tvoří druhy přiléhajících lučních porostů. Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 25. 5. 2007 (SD), 11. 7. 2007, 29. 8. 2007, 15. 5. 2008. Lokalita 13 („hruštičkový les“) Jižní a střední partie lokality tvoří kyselá doubrava ve stromovém patře s velmi hojnou břízou bradavičnatou (Betula pendula) a přimíšenými borovicí lesní (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies). Keřové patro je chudé, tvoří ho pouze ojedinělé keře krušiny olšové (Frangula alnus) a menší polykormony ostružiníků (Rubus subg. Rubus). V bylinném patře dominuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a černýš luční (Melampyrum pratense). Směrem do severních partií doubrava postupně přechází do zcela kulturního jehličnatého lesa, kde ve stromovém patře dominuje smrk ztepilý (Picea abies) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a břízy bradavičnaté (Betula pendula). Bylinné patro je v této části velmi řídké a druhově chudé. Druhové soupisy: 5. 6. 2007, 9. 6. 2007 (J. Brabec a B. Malec), 11. 7. 2007, 1. 8. 2007 (SD), 29. 8. 2007, 15. 5. 2008. Květena Těšovských pastvin Lokalita 14 Relativně pravidelně obhospodařovaná (sečená) krátkostébelná, v minulosti pravděpodobně oraná louka, v posledních letech též příležitostně využívaná na skládkování dřeva. V porostu dominují kostřava červená (Festuca rubra) a tomka vonná (Anthoxanthum odoratum). Velmi hojně a s velkou pokryvností se vyskytují jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jetel plazivý (Trifolium repens) a vikev plotní (Vicia sepium). Úzká mez u silnice je součástí lokality. Její stromové patro tvoří několik solitérních bříz (Betula pendula) a jeřábů ptačích (Sorbus aucuparia), keřové patro pak růže šípkové (Rosa canina agg.) a bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro meze se druhovým složením neodlišuje od navazujícího lučního porostu, jen je poněkud mezičtější. Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 25. 5. 2007 (SD), 29. 8. 2007, 15. 5. 2008. Lokalita 15 Pravidelně sečená kulturní louka, v minulosti pravděpodobně pole. Jižní část louky je tvořena porosty s dominancí ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). V horních partiích louky u chalupy se nachází mokřina s dominující skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus) a v okrajových částech pak s hojným výskytem medyňku měkkého (Holcus mollis). Na ostatních plochách louky dominuje kostřava červená (Festuca rubra) a hojně se vyskytuje škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides). Háj a meze nad loukou již nejsou do lokality zahrnuty. Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 6. 6. 2007 (SD), 29. 8. 2007, 11. 7. 2008. Lokalita 16 Horní a střední partie louky hostí květnaté, pravidelně obhospodařované (častěji sečené než pasené) krátkostébelné porosty (vegetace svazu Violion caninae) s dominující kostřavou červenou (Festuca rubra) a tomkou vonnou (Anthoxanthum odoratum) v mozaice s malým mokřadem (s druhy Agrostis stolonifera, Carex nigra, C. echinata, C. panicea, Cirsium palustre, Juncus effusus, Myosotis palustris a Dactylorhiza majalis). Směrem do spodních částí louky pak přibývá medyněk vlnatý (Holcus lanatus) a zejména medyněk měkký (Holcus mollis). Spodní části louky, oddělené drobnými, málo patrnými mezemi, nebyly v posledních několika letech před průzkumem pravděpodobně vůbec obhospodařované. Součástí lokality jsou i mez na rozhraní s lokalitou č. 15 a remíz při jižním okraji lokality. Ve stromovém patře meze dominuje bříza bradavičnatá (Betula pendula), hojné jsou nálety osik (Populus tremula) a jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior), přecházející též do keřového patra. Z dalších dřevin se ve stromovém patře meze uplatňují borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a třešeň ptačí (Prunus avium). Keřové patro je vyvinuto jen v některých částech, pak dominuje, kromě výše uvedených osik a jasanů, trnka (Prunus spinosa) a roztroušeně jsou zastoupeny keře růže šípkové (Rosa canina agg.). V bylinném patře nejčastěji dominuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Ve stromovém i keřovém patře remízu dominují osiky (Populus tremula) a břízy (Betula pendula). Hojné jsou v keřovém patře též ostružiníky (Rubus subg. Rubus), ostružiník maliník (Rubus idaeus) a trnky (Prunus spinosa). Z dalších dřevin se uplatňují dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Bylinné patro je řídké, roztroušeně se vyskytuje starček hajní (Senecio ovatus), řídce pak pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), jestřábník Lachenalův (Hieracium lachenalii), vratič obecný (Tanacetum vulgare) a další běžné luční druhy. Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 10. 5. 2007 (J. Brabec a P. Tájek), 25. 5. 2007 (SD), 5. 6. 2007, 15. 5. 2008. 275 276 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Lokalita 17 Nepravidelně obhospodařovaná louka (pastvina) v posledních letech pravděpodobně víceméně pravidelně sečená. Na většině plochy dominuje kostřava červená (Festuca rubra), jen v horních a některých spodních částech je hojný ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Mozaikovitě přistupují tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), medyněk vlnatý (Holcus lanatus) a rozrazil lékařský (Veronica officinalis). Na některých místech maloplošně dominuje i medyněk měkký (Holcus mollis). Na jihovýchodním okraji louky se nachází malý pramenný mokřad, který byl v minulosti pravděpodobně napájecím rybníčkem pro pasená zvířata. Součástí lokality je i mez na rozhraní s lokalitou č. 15 a na ní navazující remíz na hranici s lokalitami č. 15 a 16. Zapojené stromové patro horní meze (pokryvnost cca 80 %) je tvořeno zejména břízami (Betula pendula) a osikami (Populus tremula). Přimíšeny jsou jednotlivé exempláře (vždy do 2 ks) smrku ztepilého (Picea abies), vrby jívy (Salix caprea) a jabloně (Malus domestica). Keřové patro je řídké, zastoupeny jsou jen mladé exempláře bříz (Betula pendula) a osik (Populus tremula). V bylinném patře dominují metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a borůvka (Vaccinium myrtillus), hojně se vyskytují psineček tenký (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a černýš luční (Melampyrum pratense). Remíz je hustě zarostlý dřevinami. Ve stromovém patře (pokryvnost cca 40 %) dominují břízy (Betula pendula) a osiky (Populus tremula), v keřovém pak osiky (Populus tremula) a jasany (Fraxinus excelsior). Přimíšeny jsou i další dřeviny: švestka (Prunus domestica), javor klen (Acer platanoides), bez černý (Sambucus nigra), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), vrba jíva a v. ušatá (Salix caprea, S. aurita) a třešeň ptačí (Prunus avium). Ve zruderalizovaném bylinném patře dominují celík obrovský (Solidago gigantea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a pýr plazivý (Elytrigia repens). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 10. 5. 2007 (J. Brabec a P. Tájek), 6. 6. 2007 (SD), 11. 7. 2008. Lokalita 18 Menší louka s dominující kostřavou čer venou (Festuca rubra) a psinečkem tenkým (Agrostis capillaris), která zarůstá v severních částech náletovými dřevinami. Luční porost je poměrně monotónní. Pouze v horních partiích jsou hojnější druhy krátkostébelných luk svazu Violion caninae. V jižních částech u lesa, kde prosakuje voda z prameniště na lokalitě č. 17, je porost bohatší o mokřadní druhy ostřic (Carex demissa, C. panicea, C. nigra), sítiny (Juncus effusus, J. articulatus) a další mokřadní druhy (např. kozlík dvoudomý – Valeriana dioica, karbinec evropský – Lycopus europaeus apod.). Mez nad loukou, která je součástí lokality, je poměrně úzká (3 až 4 m), širší je jen v jižní části kolem potůčku. Ve stromovém a keřovém patře dominuje bříza bradavičnatá (Betula pendula), v místě mokřadu pak vrba křehká (Salix fragilis), přimíšeny jsou jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol osika (Populus tremula), třešeň (Cerasus sp.), smrk ztepilý (Picea abies), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), kalina obecná (Viburnum opulus), dub letní (Quercus robur), růže šípková (Rosa canina agg.), místy ostružiník křovitý (Rubus subg. Rubus). V podrostu dominuje psineček tenký (Agrostis capillaris), v mokřadu se pak přidávají medyněk měkký (Holcus mollis) a zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 6. 8. 2007 (SD – po pastvě), 11. 7. 2008. Květena Těšovských pastvin Lokalita 19 Mezická svahová louka s porosty svazu Arrhenatherion s dominující kostřavou červenou (Festuca rubra), psinečkem tenkým (Agrostis capillaris) a místy s medyňkem měkkým (Holcus mollis). Ve středních a horních partiích je porost nízký s hojnými druhy ze společenstev svazu Violion caninae. Hojně se vyskytují tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), bika ladní (Luzula campestris), svízel nízký (Galium pumilum), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a rozrazil lékařský (Veronica officinalis), roztroušeně pak svízel hercynský (Galium saxatile), smilka tuhá (Nardus stricta), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) a kontryhel sivý (Alchemilla glaucescens). Mez nad loukou, která je součástí lokality, je zarostlá ve stromovém i keřovém patře náletovými dřevinami zejména břízou bradavičnatou (Betula pendula), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a topolem osikou (Populus tremula). V podrostu dominují metlička křivolaká (Avenella flexuosa), psineček tenký (Agrostis capillaris) a medyněk měkký (Holcus mollis). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 10. 5. 2007 (J. Brabec a P. Tájek), 5. 6. 2007 (SD), 6. 8. 2007, 15. 5. 2008. Lokalita 20 Nepravidelně obhospodařovaná louka (pastvina) v posledních letech před průzkumem zjevně bez jakéhokoli obhospodařování. V horních partiích dominuje kostřava červená (Festuca rubra) a na mnoha místech jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella). Spodní partie louky jsou mezičtější, s dominujícím medyňkem měkkým (Holcus mollis), s hojným výskytem kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris) a místy s porosty třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Úzká (do 5 m šířky) mez, která patří do této lokality, je ve stromovém patře hustě zapojená břízami (Betula pendula) s přimíšeným dubem letním (Quercus robur) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus). Keřové patro (vyvinuté jen na části meze, pokryvnost cca 20 %) je tvořené porostem trnek (Prunus spinosa) a solitérními exempláři jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), hrušně (Pyrus communis), růže šípkové (Rosa canina agg.) a břízy bradavičnaté (Betula pendula). V bylinném patře se v dominanci střídají lipnice hajní (Poa nemoralis) s medyňkem měkkým (Holcus mollis), psinečkem tenkým (Agrostis capillaris), kostřavou červenou (Festuca rubra) a místy i s pýrem plazivým (Elytrigia repens). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 25. 5. 2007 (SD), 29. 8. 2007, 11. 7. 2008. Lokalita 21 Malá, nepravidelně obhospodařovaná trojúhelníková louka s mezickými porosty svazu Arrhenatherion. V horních partiích dominuje kostřava červená (Festuca rubra), spodní partie louky jsou pak vlhčí, s dalšími hojnými druhy: ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), medyňkem měkkým (Holcus mollis), srhou říznačkou (Dactylis glomerata), kerblíkem lesním (Anthriscus sylvestris) a bršlicí kozí nohou (Aegopodium podagraria). Široká (cca 15 až 20 m) mez s bývalou cestou (přesněji jde o dvě meze a cestu mezi nimi) je součástí této lokality. Stromové patro meze je rozvolněné (pokryvnost max. 40 %) tvořené zejména břízou bradavičnatou (Betula pendula), modřínem opadavým (Larix decidua), osikou (Populus tremula) a dubem letním (Quercus robur), řídce se vyskytují další dřeviny – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jabloň (Malus domestica) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Keřové patro je řídké tvořené jen několika exempláři druhů 277 278 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel stromového patra a ojediněle solitérními keři růže šípkové (Rosa canina) a bezu hroznatého (Sambucus racemosa). Bylinné patro je z velké části s porosty podobného složení jako bezlesé partie navazujících luk, tj. s dominancí kostřavy červené (Festuca rubra), psinečku tenkého (Agrostis capillaris), s hojnými výskytem tomky vonné (Anthoxanthum odoratum) a pýru plazivého (Elytrigia repens). V dalších částech meze (vesměs pod stromy) pak dominuje medyněk měkký (Holcus mollis), popřípadě lipnice hajní (Poa nemoralis), mezi hojné druhy patří ostružiník křovitý (Rubus subg. Rubus) a klinopád obecný (Clinopodium vulgare). Druhové soupisy: 17. 4. 2007, 29. 8. 2007, 11. 7. 2008 (SD – ne zcela kompletní). Lokalita 22 Svahová, několik let neobhospodařovaná louka s hojným výskytem keřů (zejména růže šípková – Rosa canina agg.) a náletových stromů (např. bříza bradavičnatá – Betula pendula, topol osika – Populus tremula, olše lepkavá – Alnus glutinosa, jasan ztepilý – Fraxinus excelsior). Ve spodních partiích jde o mezickou louku víceméně s dominancí psárky luční (Alopecurus pratensis) a s hojným výskytem kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris). V jihozápadním okraji louky se pak nachází mokřad s náletovými olšemi (Alnus glutinosa) a se společenstvy svazu Calthion s hojným výskytem tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria), škardy bahenní (Crepis paludosa) a mokřadních přesliček (Equisetum fluviatile a E. palustre). Střední a horní partie louky jsou sušší, dominují zejména kostřava červená (Festuca rubra) a psineček tenký (Agrostis capillaris), hojně se vyskytují kostřava luční (Festuca pratensis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), svízel bílý (Galium album) a ptačinec trávovitý (Stellaria graminea). Na některých místech v horních partiích louky je porost krátkostébelný s fragmenty společenstev svazu Violion caninae s hojnějším výskytem třeslice prostřední (Briza media), vítodu obecného (Polygala vulgaris), zvonku okrouhlolistého (Campanula rotundifolia) a svízele nízkého (Galium pumilum). Na několika místech v horních partiích louky se nacházejí porosty třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Součástí lokality je i široká dřevinami zarostlá mez nad loukou. Jde v podstatě o březový háj (Betula pendula) s přimíšenými dalšími dřevinami – dubem letním (Quercus robur), smrkem ztepilým (Picea abies), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a lískou obecnou (Corylus avellana). V podrostu se v dominanci střídají metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a lipnice hajní (Poa nemoralis), hojně se vyskytuje černýš luční (Melampyrum pratense). Druhové soupisy: 25. 4. 2007, 10. 5. 2007 (J. Brabec a P. Tájek), 25. 5. 2007, 11. 7. 2007 (SD – po pastvě), 29. 8. 2007, 15. 5. 2008, 11. 6. 2008 (SD), 11. 7. 2008. Lokalita 23 V uplynulých letech nepravidelně obhospodařovaná svahová louka. Horní část louky je porostlá suššími mezickými porosty svazu Arrhenatherion s dominující kostřavou červenou (Festuca rubra) a místy hojným medyňkem měkkým (Holcus mollis). Jen v okrajových partiích kolem bříz (Betula pendula) je vegetace nižší s hojnějšími druhy krátkostébelných luk svazu Violion caninae. Ve spodní polovině je louka zarostlá mezickými porosty svazu Arrhenatherion, ve kterých dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha říznačka (Dactylis glomerata) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). V nejnižších částech (na západním okraji louky) se nachází mokřad porostlý vegetací svazu Calthion s dominujícími skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus) a tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria). Na rozhraní horní a dolní poloviny louky pod březovým hájkem se nachází luční prameniště se společenstvy svazu Cardaminion amarae. Meze a hájky v louce a nad ní, které jsou součástí této lokality, jsou ve stromovém patře zarostlé břízami (Betula pendula). Keřové patro není téměř vyvinuto, v bylinném pak Květena Těšovských pastvin dominují kostřava červená (Festuca rubra) nebo metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a borůvka (Vaccinium myrtillus). Druhové soupisy: 25. 4. 2007, 6. 8. 2007 (SD – po pastvě), 15. 5. 2008, 11. 6. 2008 (SD – ne zcela kompletní). Lokalita 24 Lokalitu č. 24 tvoří celkem dvě části. První je údolí na jižním okraji „kukačkové louky” (lokalita č. 1), které se rozděluje ve dvě suchá údolí vedoucí mezi lokalitami č. 1 a 22. Druhou částí je mokřad jižně „kukačkové louky” pod lokalitami č. 22 a 23 a do tohoto mokřadu ústící údolí s potůčkem. Toto údolí začíná na rozhraní lokalit č. 16 a 19 a pokračuje mezi lokalitou č. 23 (na levém břehu) a lokalitami č. 20, 21 a 22 (na pravém břehu). Dvě suchá údolí (příležitostné vodoteče srážkové vody) a jejich stráně tvořící první část lokality jsou zarostlé náletovými dřevinami (borovice lesní – Pinus sylvestris, bříza bradavičnatá – Betula pendula) a dubem letním (Quercus robur). Bylinné patro je velmi různorodé tvořené zejména lučními a ruderálními druhy, méně pak druhy kyselých doubrav a hájů (metlička křivolaká – Avenella flexuosa, černý luční – Melampyrum pratense, černýš lesní – Melampyrum sylvaticum a zvonek broskvolistý – Campanula persicifolia). Horní a střední partie druhé části tvoří údolí s potůčkem napájeným z pramenišť ve stráních. Údolí je poměrně úzké, obklopené lučními porosty, zarostlými mezemi a březovými hájky. Ve stromovém patře dominuje vrba křehká (Salix fragilis), v širších partiích pak ve stráních dub letní (Quercus robur) a bříza bradavičnatá (Betula pendula). Keřové patro je řídké, tvořené nejčastěji keři vrby ušaté (Salix aurita) a bezem černým (Sambucus nigra). Bylinné patro tvoří druhy potočních niv, pramenišť a mokřadů (např. řeřišnice hořká – Cardamine amara, krabilice chlupatá – Chaerophyllum hirsutum, skřípina lesní – Scirpus sylvaticus). Ve stráních je pak bylinné patro řídké, místy s hojnou metličkou křivolakou (Avenella flexuosa). Spodní partie druhé části tvoří mez a mokřad (v bylinném patře s druhy svazu Calthion) zčásti zarostlý vzrostlým náletem osik (Populus tremula), vrb křehkých (Salix fragilis) a bříz (Betula pendula) s přimíšenými duby (Quercus robur). Spodní partie mokřadu (nad chalupami) jsou bezlesé, zarostlé zruderalizovanými porosty mokřadní vegetace podsvazu Filipendulenion se solitérními keřovými vrbami (Salix cinerea, S. aurita). V bylinném patře dominují tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) a medyněk měkký (Holcus mollis). Hojný je pcháč oset (Cirsium arvense). Druhové soupisy: 25. 4. 2007, 11. 7. 2007 (SD – spodní část), 6. 8. 2007 (SD – část), 29. 8. 2007, 11. 7. 2008. 279 280 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Floristický průzkum V území bylo zaznamenáno téměř 2900 aktuálních údajů o výskytu cévnatých rostlin na jednotlivých lokalitách (viz tab. 1). Determinováno bylo celkem 350 taxonů cévnatých rostlin. Z nich je 24 v Červeném seznamu ČR (Procházka 2001) – v kategorii C1: 1 taxon, C2: 4, C3: 14 a C4a: 5. Zvláště chráněno podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. je 12 druhů – v kategorii §1: 1 druh, §2: 3 druhy a §3: 8. Kromě známých populací vzácnějších druhů rostlin byla na Těšovských pastvinách objevena velmi bohatá populace hruštičky prostřední (Pyrola media). V následující části jsou komentovány všechny vzácnější, fytogeograficky významnější nebo taxonomicky obtížnější nalezené taxony. Alchemilla sp. div. – kontryhel Na Těšovských pastvinách byly zaznamenány pouze tři běžné druhy rodu kontryhel – k. sivý (A. glaucescens), k. třpytivý (A. micans) a k. pastvinný (A. monticola). Celkem bylo determinováno nebo revidováno 20 herbářových položek z tohoto území. Vzhledem k obtížnosti determinace byla na jednotlivých lokalitách zaznamenána početnost pouze pro druh A. glaucescens. Odhad celkové početnosti ostatních taxonů pak v tab. 1 ukazuje položka Alchemilla sp. div., která v sobě pravděpodobně zahrnuje převážně A. monticola, méně pak A. micans a zřejmě jen výjimečně A. glaucescens. Arnica montana – prha chlumní (C3, §3) Alpský migrant mající v západních Čechách těžiště rozšíření v rámci celé ČR. Ve středních a vyšších polohách nejzápadnějších Čech se vyskytuje roztroušeně až hojně, byť se počty populací i jejich velikost v posledních desetiletích evidentně snižují. Na Těšovských pastvinách byl nalezen na 4 lokalitách. Lokalita č. 4: cca 35 sterilních exemplářů na ploše cca 2 m 2 v borobřezovém háji na pravém břehu dolíku; lokalita č. 13: roztroušeně ve střední a dolní části lokality v celkové populaci 550 až 600 sterilních rostlin (v letech 2007 a 2008 kvetly 2 respektive 3 exempláře); lokalita č. 16: cca 35 sterilních a cca 15 kvetoucích rostlin (rok 2007) na ploše o velikosti cca 1 m 2 mezi mokřadem a severním okrajem louky; lokalita č. 17: cca 30 ex. (z toho 1 kvetoucí v roce 2007 a 5 kvetoucích v roce 2008) na horní mezi. Botrychium lunaria – vratička měsíční (C2, §3) Druh byl v uplynulých desetiletích v ČR považován za velmi vzácný, silně ohrožený. V posledních letech je zejména na zásaditějších substrátech a v krátkostébelných lučních porostech středních a vyšších poloh zaznamenáván relativně častěji (viz např. H adinec et al. 2003, H adinec & L ustyk 2006, 2007, B rabec 2005b). Nejbližší známé recentní lokality jsou: fyt. o. 26. Český les: Železná hůrka u obce Mýtina (nalezli P. Mudra a M. Trégler); PR Lipovka u Horního Žandova (nalezl H. Hertel); fyt. o. 28c. Mnichovské hadce: NPR Křížky, NPR Pluhův Bor (viz M artínek 1999) a PP Dominova skalka (Tájek 2003); fyt. o. 86. Slavkovský les: sušší místo v mokřadních loukách cca 1,4 km JJV od kostela v Rájově (P. Tájek , nepublikovaná data). Na Těšovských pastvinách byla vratička měsíční v letech 2003 až 2008 nalezena celkem na 3 lokalitách. Lokalita č. 1: jedna rostlina (nalezena pouze v roce 2005) ve středních partiích louky v místech s největším výskytem vstavače kukačky; lokalita č. 16: pravidelně nalézána ve střední části louky blíže severního okraje (2003: 6 ex., 2004: 7 ex., 2005: 7 ex., 2006: 6 ex., 2007: 4 ex. a 2008: 4 ex.), v horní části lokality 1 ex. (pouze v roce 2004); lokalita č. 19: pravidelně nalézána ve střední části lokality (2004: 11 ex., 2005: 12 ex., 2006: 12 ex., 2007: 11 ex. a 2008: 10 ex.). Květena Těšovských pastvin Caltha palustris subsp. procumbens – blatouch bahenní poléhavý (C4a) Na Těšovských pastvinách stejně jako v širším území (viz M artínek 1999) se vyskytují oba poddruhy blatouchu bahenního (C. palustris subsp. procumbens a C. palustris subsp. palustris). Početnost populací obou poddruhů v tab. 1 je spíše orientační. Oba taxony se vyskytují na lokalitě č. 2 (niva Lipoltovského potoka), C. palustris subsp. palustris byla ojediněle zaznamenána v mokřadních polohách luk č. 6 a 15. Roztroušený až hojný výskyt C. palustris subsp. procumbens byl pak zaznamenán na drobných přítocích Lipoltovského potoka a jejich prameništích (lokality č. 4 a 24). Carex umbrosa – ostřice stinná (C3) Údaje o výskytu Carex umbrosa v okolních oblastech jsou velmi vzácné. Pravděpodobně se však jedná o přehlížený taxon. Nejblíže udávané věrohodné nálezy jsou z okolí Pramenů, Mnichova a Teplé (mokřadní louky mezi Trojhranem a Mýtským rybníkem u obce Prameny; PR Mokřady pod Vlčkem; NPP Upolínová louka pod Křížky; PR Prameniště Teplé, mokřady JV od Rájova; P. Tájek , nepublikovaná data, V. M elichar , ústní sdělení, M artínek 1999) a od Ctiboře a Štokova na Tachovsku (P. M udra , ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách byl druh nalezen na lokalitách č. 1 („kukačková louka”) a lokalitě č. 13 („hruštičkový les”). V obou případech bylo zaznamenáno jen několik trsů. Cerastium glomeratum – rožec klubkatý Druh byl v území zaznamenán až v roce 2008 na rozježděném vjezdu v dolních partiích lokality č. 1. Cirsium sp. div. – pcháč Ani v nivních partiích či prameništích nebyl zaznamenán výskyt pcháče zelinného (Cirsium oleraceum). To potvrzuje názor Karla Martínka (M artínek 1999) o vzácnosti tohoto druhu v severní části Chebska (zhruba od linie Lázně Kynžvart – Stará Voda – Vysoká). Pcháč zelinný je vzácný i v celých západních Krušných horách, častější je až na Žluticku (J. M ichálek , ústní sdělení). Coeloglossum viride – vemeníček zelený (C2, §2, CITES) V rámci ČR jde v současné době o vzácný druh pastvin, krátkostébelných luk, vřesovišť, vysokohorských niv a okrajů horských lesních cest. V celých západních Čechách je druh velmi vzácný. V posledních 15 letech byl jeho výskyt potvrzen pouze na dalších šesti lokalitách na Tachovsku a Mariánskolázeňsku a z balvanitých lad nad obcí Bražec (viz M ichálek 1995). Na Tachovsku a Mariánskolázeňsku se jedná o lokality: PP Pístovská louka (výskyt po roce 2000 neověřen; P. Mudra a M. Trégler , ústní sdělení); PP Maršovy Chody; PR Pod Volfštejnem (Z ahradnický & M ackovčí n 2004; P. M udra a M. Trégler , ústní sdělení); svahová mezofilní louka 0,5 km SSV od Bezdružic (M. Trégler , ústní sdělení); u osady Jedlová; u obce Prostřední Žďár (údaje z první poloviny 90. let 20. století, P. M udra , ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách je znám pravděpodobně od roku 2003 (M artínková & M artínek 2005, H. H ertel , nepublikovaná data). V letech 2003 až 2008 byl nalezen na třech místech v horních partiích lokality č. 16 v maximálním počtu 8 kvetoucích exemplářů (2003: 2 ex., 2004: 2 ex., 2005: 5 ex., 2006: 4 ex., 2007: 3 ex. a 2008: 8 ex.). 281 282 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Crepis mollis subsp. hieracioides – škarda měkká čertkusolistá (C3) Taxon se v západních Čechách vyskytuje pouze ve vyšších polohách – Český les (fyt. o. 26.), Slavkovský les (fyt. o. 86.), Krušné hory a jejich podhůří (fyt. o. 85., 25a.), Tepelské a Doupovské vrchy (fyt. o. 28., 29.). Dosud nebyl zaznamenán ani v Chebské pánvi (fyt. o. 24. Horní Poohří), ani na Ašsku a Kraslicku (fyt. o. 22. Halštrovská pahorkatina a 23. Smrčiny) (viz K aplan & K irschner 2004, M artínek 1999). Zjištěné výskyty na Těšovských pastvinách na lokalitách 15, 17 a 19 náleží do fytogeografického okresu 28a. Kynšperská vrchovina, odkud je taxon znám. Dactylorhiza majalis – prstnatec májový (C3, §3, CITES) Druh patří v západních Čechách mezi nejhojnější vstavačovité (viz např. M artínek 1999). Na Těšovských pastvinách byl zaznamenán v malých populacích na 4 lokalitách – lokalita č. 2: v mokřadu pod „kukačkovou loukou” v počtu 15 kvetoucích ex. (v roce 2007) a 5 kvetoucích ex. (v roce 2008); lokalita č. 4: tři kvetoucí ex. v úpadu mezi lokalitami č. 1 a č. 9; lokalita 16: v mokřadu ve střední části lokality blíže horního okraje v počtu 7 resp. 8 kvetoucích ex. (v roce 2007 respektive 2008), v roce 2006 byl druh zaznamenán i v SV okraji lokality (v počtu do 10 kvetoucích ex.); lokalita 17: 1 kvetoucí ex. v mokřadu na východním okraji louky (zaznamenán 6. 6. 2007). Epilobium obscurum – vrbovka tmavá (C3) Na prameništích a mokřadech se v okolním území vyskytuje spíše řídce (viz např. M artínek 1999: 6 lokalit). Na Těšovských pastvinách byl druh zaznamenán na jednom místě v mokřadu nivy Lipoltovského potoka (lokalita č. 2) a v lučním prameništi na lokalitě č. 23. Epilobium palustre – vrbovka bahenní (C4a) Druh je na prameništích, v mokřadech a rašeliništích širšího okolí relativně hojný. V podstatě nechybí v žádné regionální floristické práci zahrnující mokřadní biotopy (např. M artínek 1999, B rabec 2005a, M artínková & M artínek 2005, M artínek & M artínková 2005, 2006, 2007, Tájek 2007). Na Těšovských pastvinách byl druh zaznamenán ve většině mokřadů a pramenišť. Fraxinus excelsior cv. Diversifolia – jasan ztepilý Jde o jeden z nejčastějších kultivarů (H ieke 1978, Koblížek 1997) s jednoduchými až tříčetnými listy. V území roste v jednom exempláři na jižním okraji louky (lokalita č. 1) a v několika málo exemplářích v navazujícím lesíku (součást lokality č. 24). Gymnadenia conopsea – pětiprstka žežulník (C3, §3, CITES) Vzhledem k malé populaci není determinace taxonu zcela jednoznačná. Jak doba květu, tak habitus zaznamenaných rostlin však nasvědčují tomu, že jde o G. conopsea subsp. conopsea. V současné době jsou pětiprstky v celé západní části Čech velmi vzácné. Dle údajů regionálních floristů a literárních dokladů se v současné době na západ od linie Klášterec nad Ohří – Žlutice – Manětín – Plzeň – Klatovy nachází max. 10 lokalit rodu pětiprstka – Gymnadenia sp. div. (M arhold et al. 2005, M ichálek 1995, O ndráček 2002, Z ahradnický & M ackovčín 2004; V. M elichar , P. Tájek , L. P ivoňková , M. Trégler , J. Sladký, P. M udra , K. M artínek , ústní sdělení). Kromě PP Hvožďanská louka, kde v roce 2008 výjimečně kvetlo cca 50 ex. G. conopsea (v předešlých letech do 30 ex., P. M udra , ústní sdělení), jsou populace velmi malé, výrazně pod 50 kvetoucích exemplářů. Nejbližší populace G. conopsea, která v posledních 10 letech Květena Těšovských pastvin nikdy nepřesáhla 18 kvetoucích ex., se nachází v PR Lipovka u Horního Žandova (P. Tá jek a H. Hertel , nepublikovaná data, P. M udra , ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách byl druh zaznamenán pouze v malé populaci při horním, severovýchodním okraji louky na lokalitě č. 10. Pětiprstky jsou zde sledovány od roku 1994. V letech 1994 až 2002 bylo zaznamenáno max. 6 kvetoucích exemplářů. Podobná situace byla i v letech následujících (před závorkou je počet kvetoucích rostlin; v závorce je uveden celkový počet zaznamenaných rostlin v daném roce včetně nalezených sterilních exemplářů) – 2003: 4, 2004: 2, 2005: 6, 2006: 2 (5), 2007: 2 (3), 2008: 2 (3). Hypericum humifusum – třezalka rozprostřená (C3) Druh se v západních Čechách vyskytuje roztroušeně (viz např. M artínek 1999), místy i hojněji, např. v Kateřinské kotlině (P. M udra , ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách byl zaznamenán pouze na lokalitě č. 10 v počtu cca 20 exemplářů na cestě vedoucí severním okrajem louky. Knautia arvensis – chrastavec rolní Všechny zaznamenané kvetoucí exempláře odpovídaly taxonu Knautia arvensis subsp. arvensis. Nebyly zaznamenány žádné známky introgrese Knautia kitaibelii. Lathyrus linifolius – hrachor horský (C3) Územím ČR prochází východní hranice areálu druhu, přičemž je rozšířen převážně v západní a severozápadní části Čech. Z východních Čech, jižních Čech a z Moravy je znám pouze z druhotných nalezišť. Na celém Chebsku je relativně hojný, centry výskytu jsou zejména Ašsko, Slavkovský les a Dyleňská část Českého lesa (jižně od toku Hamerského potoka se prakticky nevyskytuje) (podle nepublikovaných údajů autorů, regionálních floristů a P. M udry; viz též Slavík 1995: Chrtková & B ělohlávková 1995). Na Těšovských pastvinách se vyskytuje roztroušeně v celém území. Častější je v lesních hájích, bylinném patře mezí a na přistíněných lučních okrajích. Na několika lokalitách však vstupuje i do centrálních částí lučních porostů. Listera ovata – bradáček vejčitý (C4a, CITES) Jedná se o jeden z nejhojnějších druhů z čeledi vstavačovitých (Orchideaceae) v ČR. Totéž platí i v rámci západních Čech. Na Těšovských pastvinách byl v letech 2007 až 2008 zaznamenán na 7 lokalitách (za číslem lokality následuje počet kvetoucích + počet sterilních exemplářů): 4: 3 + 0 (v úpadu mezi lokalitami č. 1 a 9); 5: 5 + 30 (v horních partiích louky pod březovým hájem a na patě meze v březovém háji); 9: 2 + 0; 11: 0 + 1 (pod břízami u horní meze); 12: 3 + 0; 15: 15 + 6 (ve střední části louky); 17: 1 + 0 (v SV okraji louky). Celkový výskyt bradáčku bude však na Těšovských pastvinách pravděpodobně bohatší, protože většina luk byla v optimální době květu buď spasena (rok 2007) nebo posečena (rok 2008). Z těchto důvodů je potřeba považovat kvantifikaci v tab. 1 u tohoto taxonu pouze za orientační. Menyanthes trifoliata – vachta trojlistá (C3, §3) V rámci ČR se druh vyskytuje řídce až roztroušeně, přičemž se vyhýbá xerotermním územím. Ašsko, severní část Českého lesa a Slavkovský les patří mezi centra jeho výskytu v rámci republiky (viz Slavík 2000a, b; konkrétní lokality z území např. M artínek 1999). Na Těšovských pastvinách byl druh zaznamenán pouze jednou v nivě Lipoltovského potoka (lokalita č. 2) v místě přítoku potůčku z prameniště na „kukačkové louce” (lokalita č. 283 284 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel 1) do nivy (50° 4' 23,5" N, 12° 32' 26,5" E). Vachta zde dominuje společně se skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus) na ploše cca 20 m2 a řídce se vyskytuje i v navazujícím porostu svazu Calthion (na ploše cca 3 ary). Meum athamanticum – koprník štětinolistý (C4a, §3) Subatlantický druh mající v ČR těžiště rozšíření v oreofytiku a přilehlých částech mezofytika západních, severozápadních a severních Čech, tj. od Krušných hor po Krkonoše (Čvančara 1997, mapa rozšíření viz S lavík 1997: 43). Souvislejší výskyt (vesměs v přirozených biotopech – koprníkové louky) v západní části Krušných hor začíná na Kraslicku, kolem obce Počátky (J. M ichálek a V. M elichar , ústní sdělení). Na území bývalého okresu Cheb již patří mezi vzácné druhy. Jako přirozená součást lučních porostů se vyskytuje ojediněle na několika místech na Ašsku – 5 lokalit v okolí Vernéřova (viz M artínek 1999, K. M artínek , ústní sdělení) a 1 lokalita v údolí Zeleného potoka u obce Hranice (J. B rabec , nepublikovaný údaj). Zcela vzácně a vesměs na druhotných stanovištích (okraje cest apod.) byl zaznamenán jižně toku řeky Ohře: např. na 4 lokalitách v Dyleňské části Českého lesa – u obcí Slatina, Horní Žandov, Vysoká a u Tachovské Huti (P. M udra , ústní sdělení); v okolí Krásna ve Slavkovském lese (A. M asopustová , ústní sdělení), u golfového hřiště východně Karlových Varů (V. M elichar , ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách roste koprník na třech lokalitách. Vždy se jedná o malé populace v lučních částech lokalit – lokalita č. 10: cca 5 trsů blízko sebe v horních partiích louky blíže severnímu okraji (50° 4' 29,5" N, 12° 32' 50,5" E); lokalita č. 12: celkově cca 200 až 300 malých pravděpodobně sterilních trsů blíže severnímu okraji louky na cca 8 místech (v rozmezí 50° 4' 28,5" N, 12° 32' 58,5" E až 50° 4' 28,5" N, 12° 32' 56,5" E); lokalita č. 16: zřídka cca na 5 místech vždy o velikosti do 0,5 m2 od střední části louky cca 15 m pod lučním mokřadem (50° 4' 23" N, 12° 32' 54,5" E) po severní okraj louky (50° 4' 24" N, 12° 32' 52,5" E). Montia hallii – zdrojovka potoční (C2, §2) V rámci ČR vzácný, silně ohrožený druh, osídlující prameniště, luční stružky a potůčky v blízkosti pramenů na nevápnitých půdách (S kalický & S utorý 1990). V posledních letech místy tento druh evidentně přibývá v souvislosti s převahou extenzivního zemědělství, omezení hnojiv a tedy i splachů do vodotečí (J. M ichálek , ústní sdělení). Širší oblasti Slavkovského lesa, Dyleňského lesa a Krušných hor patří v současné době pravděpodobně k centrům jejího stávajícího rozšíření v ČR. Nejbližší recentní výskyty jsou z okolí Dolního Žandova a osady Poustky (3 lokality; A. Bucharová a P. M udra , ústní sdělení) a z okolí Milíkova a Podlesí (5 lokalit; A. M asopustová , ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách byla zdrojovka potoční zaznamenána řídce ve stružkách pod pramenem ve střední části lokality č. 23 (50° 4' 17,7" N, 12° 32' 44,7" E), a to na prostoru max. 3 m2. Myosurus minimus – myší ocásek nejmenší (C3) Druh je častější pouze v nejteplejších částech ČR a v navazujících oblastech mezofytika (K řísa 1988). Na Chebsku byl dosud zaznamenán pouze na obnaženém dně vodní nádrže Skalka (M artínek 1999, J. M ichálek , ústní sdělení), kde se vyskytuje dosud, a na dně částečně vypuštěného Horního rybníka 0,7 km SV od osady Lužná u Františkových Lázní (v roce 2006 zaznamenal P. H avlíček – viz M artínek 1999). Na Těšovských pastvinách byl nalezen poprvé až 12. 5. 2008 v počtu cca 150 exemplářů v traktorem vyjetých kolejích u dolního vjezdu do „kukačkové louky” (lokalita č. 1: 50° 4' 18" N, 12° 32' 28" E). Květena Těšovských pastvin Orchis morio – vstavač kukačka (C2, §2, CITES) V minulosti v ČR relativně častý druh vstavače, který zaznamenal v posledních desetiletích prudký úbytek počtu i velikosti populací. Nejbližší recentní lokalita se nachází na spásané svahové loučce cca 500 m S od kostela v obci Milíkov (po roce 2000 zde byly zaznamenány max. 2 kvetoucí ex.; P. Tájek , nepublikované údaje, V. M elichar , ústní sdělení). Vzhledem k tomu, že populace v okolí obce Mýtina, známé z 90. let 20. stol. (E. a K. M artínkov i a P. M udra , ústní sdělení), se nepodařilo v posledních letech ověřit, je další lokalitou až NPP Komorní hůrka u Chebu (dodnes bohatá populace, v některých letech zde kvete přes 1000 ex., viz např. M artínková & M artínek 1998, V. M elichar , ústní sdělení). Ze západních Čech je v současné době známo jen 5 dalších lokalit s ověřeným recentním výskytem vstavače kukačky: 1. louka cca 1,2 km JZ od návsi obce Protivec (bohatá populace nalezená L. Pivoňkovou v roce 2001, v roce 2008 zde kvetlo 300 ex.; V. M elichar , ústní sdělení); 2. jižní svahy Ptačího vrchu cca 1 km SSV od kostela v obci Štědrá (malá populace nalezená M. Klíčkovou v roce 2003, do 10 kvetoucích ex. v posledních letech; V. M elichar , ústní sdělení, J. Brabec a P. Tájek , nepublikované údaje); 3. jižní až jihozápadní svahy Vladaře u obce Vladořice (ještě počátkem 90. let 20. století velmi bohatá a rozsáhlá populace s několika tisíci kvetoucích ex.; v posledních letech se na 6 mikrolokalitách nalézá populace s několika stovkami kvetoucích ex., maximum bylo zaznamenáno v roce 2006, kdy zde kvetlo celkem 420 ex.; V. M elichar , ústní sdělení, L upínek 2005, nepublikovaná data autorů a ústní sdělení regionálních floristů); 4. PP Pístovská louka (malá populace nacházející se již v Plzeňském kraji nedaleko krajských hranic, do 15 kvetoucích ex. v posledních 15 letech; M. Trégler a V. M elichar , ústní sdělení, P. Tájek , nepublikované údaje); 5. PP Hořečková louka na Pile (malá populace nalezená J. Frouzem v roce 2005; prozatím vždy do 5 kvetoucích ex.; V. M elichar , ústní sdělení). V roce 2002 byl V. Melicharem nalezen 1 kvetoucí exemplář na pastvinách Z od nádraží v Bečově (od té doby neověřen). Další údaje z přelomu tisíciletí (nověji neověřené) udávají R. Brachtl a O. Bušek ze Žluticka (od obcí Bohuslav a Močidlec) a M. Broum a O. Bušek z jižního podhůří Doupova (V. M elichar , ústní sdělení). „Kukačková louka” (lokalita č. 1) na Těšovských pastvinách je nejbohatší lokalitou v nejzápadnějších Čechách a patří v současné době k cca 30 nejbohatším populacím vstavače kukačky v ČR (J. J ersáková , ústní sdělení). Počty kvetoucích exemplářů jsou na kukačkové louce sčítány od roku 2001 – 2001: 283 ex., 2002: 301 ex., 2003: 1581 ex., 2004: 2479 ex., 2005: 2850 ex., 2006: 1950 ex., 2007: 203 ex., 2008: 1554 ex. (podle nepublikovaných údajů H. H ertela a ZO ČSOP Kladská, viz též Kožíšková 2002). V rámci Těšovských pastvin je vstavač kukačka pravidelně zaznamenáván též na lokalitě č. 16. V letech 1994 až 2002 na ní kvetlo vždy mezi 5 až 10 exempláři. V následujících letech byly zaznamenány tyto počty kvetoucích exemplářů – 2003: 4, 2004: 2, 2005: 5, 2006: 4, 2007: 2, 2008: 7. Všechny exempláře na této louce byly zaznamenány buď v severovýchodních partiích louky (v oblasti zhruba 50° 4' 24,5" N, 12° 32' 58" E až 50° 4' 24,5" N, 12° 32' 59" E) nebo ve střední části nedaleko zbytků solitérní břízy (50° 4' 22" N, 12° 32' 54" E). Phyteuma nigrum – zvonečník černý (C3) Zvonečník černý má v ČR východní hranici areálu (Kovanda 2000; Slavík 2000a). V západních Čechách se vyskytuje roztroušeně, na některých místech v početných populacích. Nejbližší bohaté populace se nacházejí pravděpodobně v Chebu v okolí přehrady Skalka. V Českém lese končí od severu výskyt zvonečníku černého v údolí Hamerského potoka; jižněji byly zaznamenány již jen jednotlivé výskyty synantropního charakteru (P. M udra , ústní sdělení). Druh byl nalezen pouze v jednom exempláři na rozhraní meze a lokality č. 1. Pravděpodobně se jedná o přechodný výskyt. 285 286 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Platanthera bifolia – vemeník dvoulistý (C3, §3, CITES) Vemeník dvoulistý je po prstnatci májovém (Dactylorhiza majalis) a bradáčku vejčitém (Listera ovata) třetím nejhojnějším druhem z čeledi vstavačovitých v západních Čechách. Dosud se zde roztroušeně vyskytuje v krátkostébelných i mezických lučních porostech, na travnatých mezích a v lesních okrajích (lokality na Chebsku viz např. M artínek 1999). Na Těšovských pastvinách se druh vyskytuje roztroušeně až hojně ve většině luk. Počty kvetoucích exemplářů se však na jednotlivých lokalitách v letech 2007 až 2008 nepodařilo přesněji spočítat, protože většina luk byla v optimální době květu buď spasena (rok 2007) nebo posečena (rok 2008). Z těchto důvodů je nutné početnosti tohoto taxonu v tab. 1 považovat pouze za orientační. V letech 2007 až 2008 byly na jednotlivých lokalitách zaznamenány následující počty exemplářů – 1: desítky ex.; 4: tři ex. v úpadu mezi lokalitami č. 1 a 9; 5: stovky sterilních a desítky kvetoucích ex.; 9: jednotlivé ex.; 10: do 50 kvetoucích ex. a desítky sterilních; 12: jednotlivé ex. (max. 50); 13: celkem 3 nakvétající ex. na dvou místech; 16: stovky ex.; 17: cca 100 ex.; 18: desítky ex.; 19: desítky ex.; 22: do 10 ex. Polygala chamaebuxus – zimostrázek alpský (C3, §3) Druh má v ČR severovýchodní hranici areálu. Vyskytuje se pouze v západní polovině státu po tok řek Vltavy a Labe. Na pravý břeh Vltavy přechází pouze u Sedlčan a Milevska (K irschner 1997, Slavík 1988). Na Chebsku, Ašsku a Mariánskolázeňsku se vyskytuje roztroušeně po celém území, přičemž největší koncentrace populací se nachází v oblasti Mnichovských hadců. Na Těšovských pastvinách se zimostrázek vyskytuje ve velmi bohaté populaci (tisíce ex.) ve středních a jižních partiích lesní lokality č. 13. Pyrola media – hruštička prostřední (C1, §1) Nález bohaté populace hruštičky prostřední na Těšovských pastvinách byl již samostatně publikován (B rabec et al. 2007) a zhodnocen v rámci výskytu druhu v ČR a v okolních státech (Brabec 2007). Ze západních Čech je známo méně než 10 věrohodných, vesměs historických údajů. V Květeně ČR (K řísa 1990) jsou uvedeny pouze dva údaje – „Cheb” (fyt. o. 24. Horní Poohří) a „Horní Slavkov” (fyt. o. 86. Slavkovský les). V regionálních herbářích se nachází dva sběry ze severních partií fyt. o. 26a. Dyleňský les (údaj P. M udry z roku 2000 z PR Mechové údolí u Dolního Žandova; sběr J. Jahna z roku 1912 od Salajny; oba dokladovány v herbáři Muzea Českého lesa v Tachově) a dva sběry z fyt. o. 25a. Krušnohorské podhůří vlastní (údaje Č. Ondráčka ze dvou starých důlních odvalů z let 1992 a 1993 Z a SSV od Jáchymova; oba údaje dokladovány v CHOM). V literatuře jsou dále uvedeny dva věrohodné údaje z července 1979 od Kostelní Břízy (28a. Kynšperská vrchovina; J. Holub & J. Z ázvorka in Šedo 1983) a od Smilova (28d. Toužimská vrchovina; F. M ladý in Šedo 1983) a údaj od dnes zaniklé obce Pastviny (fyt. o. 1. Doupovská pahorkatina; Kunz 1923). Rozšíření v západních Čechách bylo zpracováno podle Brabec et al. (2007). Na Těšovských pastvinách byl druh nalezen ve střední a jižní části lokality č. 13 na ploše cca 1,1 ha o obvodu zhruba 500 m. Populace se nachází v rozvolněném dubobřezovém háji s přimíšenou borovicí lesní (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies). Hruštičky prostřední zde rostou v porostu metličky křivolaké (Avenella flexuosa) s hojným výskytem černýše lučního (Melampyrum pratense) a borůvky (Vaccinium myrtillus). Velikost populace byla odhadována 5. června 2007, kdy bylo nalezeno cca 360 kvetoucích exemplářů a cca 6 až 7 tisíc sterilních růžic. Dne 11. 7. 2008 bylo nalezeno cca 200 kvetoucích exemplářů. Počet sterilních růžic byl v roce 2008 pouze odhadnut na cca 5 000. Není známo, zda nebyly roky 2007 a 2008 počtem kvetoucích exemplářů výjimečné. U taxonů rodu Pyrola je fluktu- Květena Těšovských pastvin ace v počtu kvetoucích rostlin známá a častá. I tak však patří tato populace svojí rozlohou a počtem rostlin mezi největší a nejbohatší v České republice. Rubus subg. Rubus – ostružiník Početnosti populací determinovaných taxonů „pravých” ostružiníků (podrod Rubus) nejsou pro jednotlivé lokality v tab. 1 uvedeny. Všechny tyto taxony (a je možné, že ještě i další), zahrnuje v sobě taxon Rubus subg. Rubus, který má početnost uvedenou pro všechny lokality. Scorzonera humilis – hadí mord nízký (C3) Druh se v západních Čechách vyskytuje roztroušeně, často však v malých a málokvetoucích populacích (na základě údajů autorů a ústních sdělení K. M artínka , V. M elichara , J. M ichálka a P. M udry). Na Těšovských pastvinách byl druh zaznamenán v jednom sterilním exempláři v lesní lokalitě č. 13 a historicky (kolem roku 2002; H. H ertel , nepublikovaný údaj) též na lokalitě č. 16 nedaleko mokřiny s výskytem prstnatce májového. Tragopogon pratensis – kozí brada luční Všechny determinovatelné kvetoucí exempláře nalezené na Těšovských pastvinách náležely taxonu kozí brada luční pravá (Tragopogon pratensis subsp. pratensis). Výskyt jiných taxonů rodu nelze zcela vyloučit (rozhodně by se však jednalo o ojedinělé exempláře). Valeriana dioica – kozlík dvoudomý (C4a) Druh je v západních Čechách na vhodných stanovištích relativně hojný (nepublikovaná data autorů a ústní sdělení regionálních floristů). Na Těšovských pastvinách byl druh zaznamenán na 3 lokalitách: lokalita č. 4: u potoka v dolních partiích lokality; lokalita č. 17: řídce na cca 2 arech v mokřadu na jihozápadním okraji louky; lokalita č. 18: roztroušeně (desítky až stovky ex.) podél potůčku na jižním okraji louky. Historie a současnost hospodaření, ochrana přírody V mapách 2. a 3. vojenského mapování je patrné rozptýlené osídlení z údolí Lipoltovského potoka až na dnešní Těšovskou hájenku (úvozové cesty, domy). Toto osídlení v podstatě vynechává „kukačkovou louku” (lokalita č. 1) a zahrnuje přibližně lokality č. 15 až 24 a horní část lokality č. 4 (viz obr. 2). Většina budov pod dnešní Těšovskou hájenkou byla opuštěna a pobořena v prvních deseti letech po druhé světové válce. Různá organizační struktura kolektivního socialistického zemědělství od konce 40. do počátku 90. let 20. století (JZD Milíkov, JZD Dolní Žandov, Státní statek Dolní Žandov, Oborový podnik státní statky Cheb – odštěpný závod Dolní Žandov) neměla na obhospodařování enklávy Těšovských pastvin podstatný vliv. Po celou dobu byla převládajícím způsobem hospodaření různě intenzivní pastva skotu. Ta byla ještě podpořena výstavbou stáje v 60. letech (podlouhlé stavení jižně lokality č. 1 – viz obr. 1). Skot se pásl na Těšovských pastvinách a na navazujících travnatých stráních směrem na Milíkov většinou od jara do podzimu. V některých letech bylo však nutné vzhledem k nedostatku pastvy stáhnout dobytek již v průběhu srpna. Příležitostná sklizeň sena probíhala většinou pouze na větších loukách (lokality č. 1, 16, 17, 18 a 19), víceméně pravidelně se sklízelo na lokalitách 14 a 15. Naopak neobhospodařována zůstávala v některých letech severní část enklávy (víceméně jde o lokality č. 3 až 12). Těšovské pastviny se 287 288 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Obr. 2: Oblast Těšovských pastvin na výřezu mapy II. vojenského (tzv. Františkova) mapování z let 1836 až 1852 (vlevo) a III. vojenského (tzv. Františko-josefského) mapování z let 1877 až 1880 (vpravo). © 2nd and 3rd Military Survey, Section No. W-8-VIII and No. 3949-3, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně (http://www.geolab.cz); © Ministerstvo životního prostředí ČR (http://www.env.cz). vzhledem ke své svažitosti a obtížné přístupnosti vyhnuly i rozsáhlým pozemkovým úpravám v 70. letech. V té době byly zmeliorovány, rozorány a po několika letech opětovně zatravněny velké luční plochy táhnoucí se západními svahy Slavkovského lesa od Těšova přes Milíkov, Podlesí až k obci Úbočí. (Zpracováno podle Šrámek 2001 a rozhovoru s ing. Vladimírem Tůmou, ředitelem firmy Agro & Kombinát Dolní Žandov spol. s r. o.). V 90. letech 20. století se víceméně po celé luční enklávě Těšovských pastvin pásl nepravidelně skot a kosily se některé louky (pouze lokality č. 1, 16 (část) a 19). Následovalo období tzv. Agro-envi opatření v rámci Programu rozvoje venkova (2004 až 2008), kdy byl na většině luk Těšovských pastvin vymezen jediný půdní blok a louky vedeny jako pastviny. V první části tohoto období se na loukách páslo jen zřídka, pouze se (většinou do 15. srpna) kosily „nedopasky”, které se nemusely hrabat a biomasa odstraňovat, protože zdejší louky mají větší svažitost než 12 stupňů. Biomasa zůstávala ležet a postupně hnila a prorůstala. Důsledkem toho byla další eutrofizace části lučních porostů, která se na vegetaci projevila jako dlouhodobé neobhospodařování luk. To je patrné zejména v severní části enklávy (viz popis vegetace jednotlivých luk v kapitole „Popis jednotlivých lokalit”). Z botanického hlediska vhodnější obhospodařování Těšovských pastvin nastává až v letech 2007 až 2008. V roce 2007 se nehospodařilo pouze na lokalitách č. 2, 4, 5, 13 a většině lokality č. 24. V centrální části „kukačkové louky” (lokalita č. 1) byla v polovině března 2007 dobrovolníky vyhrabána stařina a posečená biomasa, která tam zbyla po seči v roce 2006. Na celé „kukačkové louce” následně probíhala 3 týdny v červnu pastva skotu. Nedopasky cca 20 % byly společně s otavami posečené v polovině srpna, byly však ponechány na lokalitě. K ručnímu vyhrabání posečené biomasy došlo na „kukačkové louce” za finance Správy CHKO Slavkovský les až v průběhu listopadu 2007. Lokality č. 3, 6 až 12 byly kvalitně strojově posečeny nájemcem pozemků v polovině srpna 2007, seno bylo usušeno na místě, strojově nepříliš kvalitně vyhrabáno a sebráno. Otavy víceméně nenarostly. Lokality č. 14 a 15 byly kvalitně strojově posečeny v polovině července 2007, seno bylo usušeno na místě, strojově vyhrabáno, kvalitně sebráno a vyvezeno. Nízké otavy byly ponechány. Celé lokality č. 16 až 23 (včetně mezí) a spodní část lokality č. 24 byly v první polovině července 2007 kvalitně vypaseny skotem. Na většině lokalit zůstaly jen malé nedopasky cca 5 až 10 %, kromě lokality č. 18, kde zůstalo cca 25 % nedopasků. Na lučních částech lokalit Květena Těšovských pastvin č. 16 až 21 a č. 23 byly nedopasky a narůstající otavy posečeny v druhé polovině srpna. Biomasa byla ponechána na místě. V roce 2008 se nehospodařilo na lokalitách č. 2, 4, 13, 22, 24 a většině lokality č. 5. Lokality č. 1, 3, 6 až 12 a horní část lokality č. 5 byly kvalitně strojově posečeny v první dekádě července 2008, seno bylo usušeno na místě, strojově kvalitně vyhrabáno, sebráno a odvezeno. Otavy byly paseny skotem (65 krav po dobu dvou týdnů) v druhé polovině října 2008 na lokalitách č. 1, 10, 11, 12, 16 a 19. Zda byla pastva kvalitní s malým množstvím nedopasků a zda došlo k potřebnému narušení drnu nebylo v době uzávěrky tisku známo. Lokality č. 14 a 15 byly kvalitně strojově posečeny na přelomu června a července, seno bylo usušeno na místě, strojově vyhrabáno, kvalitně sebráno a vyvezeno. Otavy byly ponechány. Luční části lokalit č. 16 až 21 a lokality č. 23 byly kvalitně strojově posečeny v 1. dekádě července 2008, seno bylo usušeno na místě, kvalitně strojově vyhrabáno, sebráno, slisováno a vyvezeno. Otavy byly ponechány. Pro zachování druhové pestrosti Těšovských pastvin by bylo optimální pokračovat v obnoveném zemědělském obhospodařování celé luční enklávy, při zachování několika podmínek: 1) Zamezit další eutrofizaci lučních porostů, v minulosti způsobované nevhodným nebo nepravidelným obhospodařováním. Jde zejména o pravidelné odstraňování biomasy jednou až dvakrát ročně podle úživnosti lokalit a průběhu počasí v sezóně. Odstranit biomasu lze buď sečí, pastvou s posečením nedopasků, nebo kombinací obou typů obhospodařování. Při seči sena a otav je první seč vhodná cca od začátku června do konce července, druhá seč pak kdykoli po nárůstu biomasy. Po seči je vždy potřeba louky včas důsledně vyhrabat a vyhrabanou biomasu (seno) odvézt. Pastvu ideálně ovcí popř. koz, méně ideálně skotu nebo koní je potřeba zavádět cca od poloviny května, podle nárůstu biomasy. Je však potřeba brát ohled na populace vzácnějších druhů (zejména Orchis morio apod.) a termíny pastvy v jednotlivých letech měnit. Při pastvě by mělo dojít k vypasení porostu s maximem nedopasků 15 až 20 %. Nedopasky je potřeba, alespoň v centrálních částech luk vysekat a posekanou biomasu včas řádně vyhrabat a odklidit. 2) Zabránit zapojení lučních porostů, které by zamezilo vzcházení, růstu a přežívání konkurenčně slabších druhů rostlin (např. některé jednoletky a dvouletky, orchideje, vratičky apod.). Pravidelná seč nebo pastva s důsledným vyhrabáním porostů tento princip splňuje. Nárazově by bylo však nutné doplnit toto obhospodařování narušením drnu v některých partiích luk (např. vyhrabáním železnými hráběmi, zvláčením branami apod.). Tyto zásahy je ideální provádět v předjaří (březen, počátek dubna) po roztátí sněhu. 3) Časově i prostorově rozrůznit obhospodařování jednotlivých částí enklávy. Ideálním způsobem obhospodařování Těšovských pastvin je rozfázování seče a/nebo pastvy mezi jednotlivými loukami nebo alespoň mezi jednotlivými částmi celé enklávy. Taktéž je vítáno nepravidelné sečení okrajů luk apod. V botanicky nejcennějších partiích (víceméně v rámci vyhlášené PP Těšovské pastviny) je potřeba jakékoli změny v hospodaření konzultovat s botanikem, který vyhodnotí možný vliv navrženého hospodaření (nebo jeho vynechání) na populace vzácnějších druhů a na vzácnější rostlinná společenstva. 4) Postupně převést porost na lokalitě č. 13 na smíšený listnatý les tvořený zejména dubem letním (Quercus robur) s přimíšenou břízou (Betula pendula) a dalšími především listnatými stromy. Je potřeba postupovat tak, aby nedošlo k výraznému zastínění podrostu, zejména ne naráz, v celé části s výskytem hruštičky prostřední (Pyrola media). 289 290 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Obr. 3: Ortofotomapa Těšovských pastvin s vyznačením hranic vyhlášené přírodní památky Těšovské pastviny. Mapový podklad © Geodis Brno, spol. s r. o. V roce 2008 vyhlásila Správa CHKO Slavkovský les nejcennější části zkoumaného území přírodní památku (PP) pod názvem Těšovské pastviny. Chráněné území má rozlohu 11,53 ha a skládá se ze dvou oddělených částí (viz obr. 3). Dolní (západní) část je tvořena svahovou loukou s početnou populací vstavače kukačky (Orchis morio), horní (východní) část chráněného území zaujímají louky s výskytem ostatních druhů orchidejí a část lesního porostu s hruštičkou prostřední (Pyrola media). Chráněné území zahrnuje výše uváděné lokality č. 1, 12, 16, 19 a části lokalit č. 4 a 13. Předmětem ochrany území jsou (podle nařízení 3/2008 Správy CHKO Slavkovský les z 8. 9. 2008) svahové luční porosty a populace zvláště chráněných rostlin vstavače kukačky (Orchis morio), vemeníčku zeleného (Coeloglossum viride), vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia), pětiprstky žežulníku (Gymnadenia conopsea), vratičky měsíční (Botrychium lunaria) a hruštičky prostřední (Pyrola media). Dnes je již území v terénu vyznačeno tabulemi se státním znakem a pruhovým značením na stromech a na kovových tyčích zatlučených u mezníků geodetického vytyčení. Vzhledem k tomu, že vyhlášení zvláště chráněného území bylo připravováno již delší dobu, nepodařilo se plně zohlednit výstupy tohoto rozsáhlejšího floristického průzkumu. Některé floristicky cenné partie Těšovských pastvin tak nebyly do chráněného území zahrnuty. Součástí chráněného území měla být zejména celá část lesa s výskytem hruštičky prostřední (Pyrola media), popřípadě mohly být obě části propojeny loukami na jižním kraji enklávy (lokality č. 20 až 24). Květena Těšovských pastvin PODĚKOVÁNÍ Toto zhodnocení květeny Těšovských pastvin by nemohlo vzniknout bez přispění mnoha kolegů botaniků a dalších přátel přírody západních Čech. Všem patří velký dík. Údaje o rozšíření diskutovaných taxonů v západních Čechách nezištně poskytli zejména Petr Mudra, Slávek Michálek, Míra Trégler, Vláďa Melichar, Karel Martínek, Saša Masopustová, dále pak Jirka Sladký, Jaroslav Frouz, Slávka Nesvadbová a Lenka Pivoňková. Velikost populace Orchis morio v celorepublikovém kontextu laskavě zhodnotila Jana Jersáková. Herbářové položky některých skupin ochotně determinovali nebo revidovali specialisté: R. Businský (Spiraea), J. Hadinec (Epilobium obscurum a jeho hybridy), P. Havlíček (Rubus), J. Chrtek jun. (Hieracium), Z. Kaplan (Callitriche), J. Kirschner (Luzula a Juncus), P. Trávníček (Alchemilla), O. Šída (více rodů), P. Šmarda (Festuca), M. Štech (Agrostis) a J. Štěpánková (Myosotis palustris agg. a Carex × alsatica). Velký dík patří též všem sčitatelům populací Orchis morio, jakož i dalším přátelům, z jejichž poznámek jsou čerpány údaje o rozšíření komentovaných taxonů. Údaje o historii přírodovědných průzkumů v okolí Těšovských pastvin poskytli dr. Miloš Hostička a Míra Trégler. Historie obhospodařování území v druhé polovině 19. století byla zpracována na základě rozhovoru s ing. Tůmou. Velmi děkujeme Lence Pleskové a Slávkovi Michálkovi za poznámky k textu článku. Literatura Brabec J. (2005a): Rybníček pod Krásňany – další botanická lokalita v povodí Rokytnice na Ašsku. – Sborník chebského muzea 2004: 173-182. Brabec J. (2005b): Současný stav rozšíření hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v ČR. – Zprávy České botanické společnosti 40: 1-44. Brabec J. (2007): Hruštička prostřední opět součástí květeny CHKO Slavkovský les. – Arnika. Přírodou a historií Karlovarského kraje 2/07: 25-28. Brabec J., Tájek P., M udra P., O ndráček Č. & M ichálek J. (2007): Pyrola media Sw. – In: H adinec J. & L ustyk P. [eds] (2007): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IV. – Zprávy České botanické společnosti 42: 323-324. Čvančara A. (1997): 35. Meum Mill – koprník. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 5., p. 364-366, Academia, Praha. D emek J., Balatka B., C zudek T., L áznička Z., L inhart J., L oučková J., Panoš V., R aušer J., Seichterová H., Sládek J., Stehlík O., Štecl O. & Vlček V. (1965): Geomorfologie českých zemí. – Nakladatelství Československé akademie věd, Praha. H adinec J. & L ustyk P. [eds] (2006): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. V. – Zprávy České botanické společnosti 41: 172-257. H adinec J. & L ustyk P. [eds] (2007): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VI. – Zprávy České botanické společnosti 42: 247-337. H adinec J., L ustyk P. & P rocházka F. [eds] (2003): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. II. – Zprávy České botanické společnosti 38: 217-288. H ieke K. (1978): Praktická dendrologie (1). – Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 533 p. Holmgren P. K. & Holmgren N. H. (1998-): Index herbariorum: A global directory of public herbaria and associated staff. New York Botanical Garden's Virtual Herbarium. – URL: http:// sweetgum.nybg.org/ih/ (5. 9. 2008). C hrtková A. & B ělohlávková R. (1995): 27. Lathyrus L. – hrachor. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 4., p. 416-437, Academia, Praha. 291 292 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel K alina J., B edrnová J., F rit zsche H. & A ngermann F. (1963): Geologická mapa ČSSR. Mapa předčtvrtohorních útvarů 1 : 200 000. List M-33-XIII Karlovy Vary-Plauen. – Ústřední ústav Geologický Praha a Zentrales Geologisches Institut Berlín. K aplan Z. & K irschner J. (2004): 9. Crepis L. – škarda. – In: Slavík B. & Štěpánková J. [eds], Květena České republiky. 7., p. 509-536, Academia, Praha. K irschner J. (1997): 2. Polygala L. – vítod. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 5., p. 242-252, Academia, Praha. Koblížek J. (1997): 119. Oleaceae Hoffmanns. et Link – olivovníkovité. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 5., p. 446-456, Academia, Praha. Kovanda M. (2000): Campanulaceae Juss. – zvonkovité. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 6., p. 719-748, Academia, Praha. Kožíšková H. (2002): Mapování orchidejí v CHKO Slavkovský les. – Ms., 10 p. [Práce SOČ; depon. in: Gymnázium Mariánské Lázně a Správa CHKO Slavkovský les] K řísa B. (1988): 6. Myosurus L. – myšinka (myší ocásek). – In: H ejný S. & Slavík B. [eds], Květena České socialistické republiky. 1., p. 422-424, Academia, Praha. K řísa B. (1990): Pyrola L. – hruštička. – In: H ejný S. & Slavík B. [eds], Květena České republiky. 2., p. 510-514, Academia, Praha. Kubát K., H rouda L., Chrtek J. jun., K aplan Z., K irschner J. & Štěpánek J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 p. Kunz J. (1923): Die Flora des Bezirkes Kaaden. – Ms., 28 p. [Depon. in.: Oblastní muzeum v Litoměřicích] L upínek V. (2005): Záchrana vstavače kukačky na Žluticku. – Arnika. Přírodou a historií Karlovarského kraje 2/05: 23-24. M arhold K., J ongepierová I., K rahulcová A. & Kučera J. (2005): Morphological and karyological differentiation of Gymnadenia densiflora and G. conopsea in the Czech Republic and Slovakia. – Preslia, Praha, 77: 159-176. M artínek K. & M artínková E. (2005): Nová chráněná území na Chebsku – přírodní rezervace „Mechové údolí” – Sborník chebského muzea 2004: 162-172. M artínek K. (1999): Flóristický kurz České botanické společnosti v Chebu (8.-13. 7. 1996). – Sborník Západočeského Muzea v Plzni, Příroda, Plzeň, 99: 7-29. M artínek K. & M artínková E. (2006): Chráněná území na Chebsku – Přírodní rezervace „Bystřina” – Sborník chebského muzea 2005: 130-151. M artínek K. & M artínková E. (2007): Přírodní rezervace „Ztracený rybník” – Sborník chebského muzea 2006: 185-199. M artínková E. & M artínek K. (1998): Komorní hůrka – opomíjená botanická lokalita. – Sborník chebského muzea 1997: 126-131. M artínková E. & M artínek K. (2005): Poznámky k rozšíření některých zajímavějších druhů rostlin na Chebsku. – Calluna, Plzeň, 10/1: 10-13. M ichálek J. (1995): Červený seznam ohrožené květeny Doupovských hor. – Ms., 143 p. [Studie pro MŽP ČR; depon. in: knihovna MŽP ČR Praha a Muzeum Sokolov] M oravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva ČR a jejich ohrožení. Ed. 2. – Severočeskou přírodou, Příloha 1995, Okresní Muzeum Litoměřice, 206 p. N euhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha, 341 p. + mapa. Květena Těšovských pastvin O ndráček Č. (2002): Botanický inventarizační průzkum Vápenky u Kovářské. – Severočeskou přírodou, Litoměřice, 33-34: 23-31. P rocházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR. – AOPK ČR, Příroda 18: 1-166. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. – Studia Geographica 16, GGÚ ČSAV Brno, 80 p. S k alický V. & S utorý K. (1990): 50. Portulacaceae Juss. – šruchovité. – In: H ejný S. & S lavík [eds], Květena České republiky. 2., p. 70-75, Academia, Praha. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: H ejný & Slavík B. [eds], Květena České socialistické republiky. 1., p. 103-121, Academia, Praha. Slavík B. (1988): Fytogeografická charakteristika. – In: H ejný & Slavík B. [eds], Květena České socialistické republiky. 1., p. 65-102, Academia, Praha. Slavík B. (1995): Fytogeografická charakteristika vybraných taxonů. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 4., p. 20-46, Academia, Praha. Slavík B. (1997): Fytogeografická charakteristika vybraných taxonů. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 5., p. 20-40, Academia, Praha. Slavík B. (2000a): Fytogeografická charakteristika vybraných taxonů. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 6. p. 24-61, Academia, Praha. Slavík B. (2000b): Menyanthaceae (Dumort.) Dumort. – vachtovité. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 6., p. 110-114, Academia, Praha. Šedo I. [ed.] (1983): Floristický kurs ČSBS v Toužimi 1979. – Sborník Západočeského muzea v Plzni, Příroda 47: 1-84. Šrámek J. (2001): Zemědělství na Chebsku (1945-1989). – Chebské muzeum, Cheb, 70 p. Tájek P. (2004): Těšovské pastviny. – Ms., 7 p. [Floristický průzkum; depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně] Tájek P. (2003): Hadcové výchozy ve Slavkovském lese z pohledu ostrovní biogeografie. – Ms., 130 p. [Diplomová práce; depon. in: knihovna Katedry Botaniky PřF UK Praha] Tájek P. (2007): Flóra a vegetace lokality Podhorní slatě. – Sborník chebského muzea 2006: 236-251. Z ahradnický J., M ackovčin P. et al. [eds] (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. – In: M ackovčin P. & S edláček M. [eds]: Chráněná území ČR, svazek XI., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 588 p. 293 Latinský název Acer platanoides Acer pseudoplatanus Achillea millefolium Achillea ptarmica Aegopodium podagraria Aesculus hippocastanum Agrostis canina Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Ajuga reptans Alchemilla glaucescens Alchemilla micans Alchemilla monticola Alchemilla sp. div. Alliaria petiolata Allium oleraceum Alnus glutinosa Alopecurus aequalis Alopecurus geniculatus Alopecurus pratensis Anagallis arvensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Arabidopsis thaliana Český název javor mléč javor klen řebříček obecný řebříček bertrám bršlice kozí noha jírovec maďal psineček psí psineček obecný psineček výběžkatý zběhovec plazivý kontryhel sivý kontryhel třpytivý kontryhel pastvinný kontryhel česnáček lékařský česnek planý olše lepkavá psárka plavá psárka kolénkatá psárka luční drchnička rolní sasanka hajní děhel lesní tomka vonná kerblík lesní huseníček rolní 3 3-4 5 4 1 2 4 1 3 x x 3 5 5 5 4 5 2 3 4 5 3 2 1-2 3-4 2 3 4 1 3 1 3 3 2 5 2 3 2 x 2 5 2 2 3 2 3 3 4 4 4 4 3 x x 2 2 2 4 5 2 3 5 1 4 3-4 3 3 3 5 5 4 x x 3 3 4 5 3 5 2 3-4 4 3 x 2 5 3 3 6 3 4 3 3 1 5 1 1 2 4 7 5 2 10 2 2 3 3 x 3 2 1 2 x 3 2-3 2-3 5 4 9 2 1 2 2 2 3-4 3 3 3-4 3-4 4 4 4 2-3 2 x 2 2 5 4 8 1 2 3 4 4 2 2 x 2 3 x 5 2 2 11 3 2 5 5 3 x 2 5 2-3 2 12 3 2 5 3 2 x 2 5 3 13 2 x 2 3 x 2 5 4 2-3 15 1 3 3 2 3 2 x 3 3 16 2 2 1 x x 3 3 2 17 2 3 3 2 3 3 5 5 5 5 3-4 4-5 3-4 3-4 2 x x 3 5 3 3 14 2 2 4 3 3 2 x 2 x x 2 5 2 4 2 18 5 3-4 2 2 x 3 2 2-3 5 3 2 19 4 5 2 2 x 3 2 3-4 20 2 2 3 Tab. 1: Přehled zjištěných druhů cévnatých rostlin a jejich početnost na jednotlivých lokalitách v rámci Těšovských pastvin v letech 2006 až 2008. Symboly x, 1, 2, 3, 4 a 5 označují početnost populace daného taxonu na dané lokalitě (podrobností viz kapitola Metodika). 5 4-5 x 2 2 2 5 5 21 2 2 2 2 2 5 5 5 2 3 x 2 3-4 1-2 5 5 22 2 1 4 5 3-4 5 4 4 3 4 4 3-4 x 2 3 5 3 3 2 5 2 2 x x 3 4 24 4 3 2 4 3 23 294 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Betula pendula Bistorta major Botrychium lunaria Briza media Bromus hordeaceus Calamagrostis epigejos Calamagrostis villosa Callitriche hamulata Calluna vulgaris Caltha palustris subsp. palustris Caltha palustris subsp. procumbens Campanula patula Campanula persicifolia Campanula rapunculoides Campanula rotundifolia Cardamine amara Cardamine pratensis Bellis perennis Latinský název Arctium × mixtum (A. minus × A. tomentosum) Arctium minus Arctium tomentosum Arnica montana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Athyrium filix-femina Avenella flexuosa Avenula pubescens Barbarea vulgaris 2 1 2 lopuch lopuch menší lopuch plstnatý prha arnika ovsík vyvýšený pelyněk černobýl papratka samičí metlička křivolaká ovsíř pýřitý barborka obecná sedmikráska chudobka bříza bělokorá rdesno hadí kořen vratička měsíční třeslice prostřední sveřep měkký třtina křovištní třtina chloupkatá hvězdoš háčkatý vřes obecný blatouch bahenní pravý blatouch bahenní poléhavý zvonek rozkladitý zvonek broskvolistý zvonek řepkovitý zvonek okrouhlolistý řeřišnice hořká řeřišnice luční 3 3 4 4 4-5 3 1 1 1 Český název 1 5 2 3 2 3 5 2 2 5 1-2 2 2 4 2 2 2 3 2 3 3 2-3 3 3 3 3 3 3 2 3 2 3 2-3 3 3 1 3 x 4 3 2 6 3-4 5 4 5 3 5 1 2 2 4 4 2 4 2 2 4 1 3 4 4 2 1 2 7 3 2 3 2 3-4 5 4 3 8 2-3 1 1-2 3 3 3 2 3 3 9 2 2 2 2 2 4 1 10 3 3 3 2 3 3-4 11 3 2 3 2 2 4 1 3 12 4 2 2 3 2 4 5 4 5 3 13 15 3 3 2 3-4 1 2 3 3 2 1-2 2 1 3 2 2-3 4-5 2 14 3-4 2 3 3 4 2 4 2 3 1 4 2 3 1 3 2 1-2 4 17 3-4 3 3 1 3 16 4 3 2 3 5 3-4 3 18 20 4 3 3-4 2-3 4 3 5 1-2 3 3-4 3-4 2 3 2-3 3-4 19 3 2-3 3 5 21 4 2 4 2 3-4 3-4 5 2-3 3 2 22 3-4 2 5 4 5 2 1-2 24 2 2 2 3-4 3 3 3-4 3-4 3 3 5 2 3 4-5 23 Květena Těšovských pastvin 295 Latinský název Carex × alsatica (C. demissa × C. flava) Carex acuta Carex brizoides Carex caryophyllea Carex contigua Carex demissa Carex echinata Carex hirta Carex muricata agg. Carex nigra Carex ovalis Carex pallescens Carex panicea Carex pilulifera Carex umbrosa Carex vesicaria Carum carvi Centaurea jacea Cerastium arvense Cerastium glomeratum Cerastium holosteoides subsp. triviale Chaerophyllum hirsutum Chelidonium majus Cirsium arvense Cirsium heterophyllum Cirsium palustre Cirsium vulgare Clinopodium vulgare Coeloglossum viride Convallaria majalis Convolvulus arvensis Corylus avellana 3 2 3 2 3 3 5 2 3 5 1 1 3-4 2 5 x 2 4 2 3 2 3 1 2 3 4 3 3 1 2 1 1 2 3 2 3 2 3 7 2 2 2 3 2 3 2 2 6 3 3 4 3-4 3 2 2 3 8 2 3 3 3 2 2 2 2 3 3 2 9 2 1 3 2 3 2 2 2 10 2 2 2 3 2-3 1 11 2 2 2 2 2-3 3 2 2 2 12 3-4 1-2 2 1 2-3 4 2 3 1-2 2 2 13 1 2 3 2-3 2 1 2 2 14 4 2 3-4 2 4 2 2 15 1 1 2 3 1 3 3-4 3 2 3 4 2 3-4 2 16 3 3 1 2 2 2 3 2 2 2 17 18 3 2 2 3 2 2 2 3 1-2 3 krabilice chlupatá vlaštovičník větší pcháč oset pcháč různolistý pcháč bahenní pcháč obecný klinopád obecný vemeníček zelený konvalinka vonná svlačec rolní líska obecná 3 2 4 2 2 1 5 rožec obecný luční 4 2 4 4 4 2 2-3 3-4 3-4 1-2 1-2 3 2 4 3 5 5 3 2-3 3 3 2 ostřice štíhlá ostřice třeslicovitá ostřice jarní ostřice klasnatá ostřice skloněná ostřice ježatá ostřice srstnatá ostřice měkkoostenná ostřice obecná ostřice zaječí ostřice bledavá ostřice prosová ostřice kulkonosná ostřice stinná ostřice měchýřkatá kmín kořenný chrpa luční rožec rolní rožec klubkatý 1 1 Český název ostřice 1 3 2 3-4 19 2 2 4 2 2 3 2 2 4 3 3 2 20 2 1 1 5 3 21 3-4 2 3-4 2 2 23 2 3 3-4 2 2-3 2 3 4 2 2 2 2 3 2 22 4 2-3 4 4 3 2 4 2 2 1 2 3 3 2 4 24 296 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Epilobium ciliatum Epilobium collinum Epilobium montanum Epilobium obscurum Epilobium palustre Epilobium roseum Equisetum arvense Equisetum fluviatile Equisetum palustre Equisetum sylvaticum Eriophorum angustifolium Epilobium angustifolium Dactylorhiza majalis Danthonia decumbens Deschampsia cespitosa Dianthus deltoides Digitalis purpurea Dryopteris carthusiana Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Elymus caninus Elytrigia repens Epilobium × vicinum (E. ciliatum × E. obscurum) Dactylis glomerata Latinský název Crataegus sp. div. Crepis biennis Crepis mollis subsp. hieracioides Crepis paludosa Cynosurus cristatus Cytisus nigricans vrbovka úzkolistá (vrbka úzkolistá) vrbovka žláznatá vrbovka chlumní vrbovka horská vrbovka tmavá vrbovka bahenní vrbovka růžová přeslička rolní přeslička poříční přeslička bahenní přeslička lesní suchopýr úzkolistý vrbovka Český název hloh škarda dvouletá škarda měkká čertkusolistá škarda bahenní poháňka hřebenitá čilimník černající srha laločnatá (s. říznačka) prstnatec májový trojzubec poléhavý metlice trsnatá hvozdík kropenatý náprstník červený kapraď osténkatá kapraď rozložená kapraď samec pýrovník psí pýr plazivý 1-2 1-2 3 4 2 3 4 1-2 3-4 2 3 2 1 5 2 3 3 1 2 2 1-2 4 3 1 3 2 2 2 3 1 4 3 3 3 1 2 1 4 2 2 3 1-2 3 2 2 3 3 1 2 3 4 4 3 2 3 3 4 5 3-4 2 1 1 2 2 3 6 2 2 1 2 1-2 3 3 7 2 2 3 1 2 3 3-4 8 2 2 2 3 3 2 9 2 1 10 1 2 2 11 2 1 2 3 12 2 3 2 2 2 2-3 2 3 13 3 2 14 2 3 2 3 2 4 1 15 2-3 2 2 2 16 1 2 1 1 2 1 3 2 17 1-2 2 2 2 4 1 18 2 1 3 1-2 19 2 2 3 20 1 4-5 5 21 2 2-3 2-3 1 2 3 2-3 22 3 1 3 2 1 3 2 2 5 23 2 2 3 3 2 3 2 3 2-3 3 3 4 2 4 24 3 Květena Těšovských pastvin 297 Galium palustre Galium pumilum Galium saxatile Galium uliginosum Genista germanica Genista tinctoria Geranium columbinum Geranium pusillum Geranium robertianum Galium odoratum Latinský název Erodium cicutarium Erophila verna Euphorbia esula Fagus sylvatica Fallopia convolvulus Festuca filiformis Festuca gigantea Festuca ovina subsp. ovina Festuca pratensis Festuca rubra agg. Ficaria verna subsp. bulbifera Filipendula ulmaria Fragaria moschata Fragaria vesca Frangula alnus Fraxinus excelsior Fraxinus excelsior cv. Diversifolia Galeopsis bifida Galeopsis pubescens Galium album Galium aparine 3-4 1 1 2 2-3 4 3 1 5 2 3 5 5 5 1 5 4 tužebník jilmový jahodník truskavec jahodník obecný krušina olšová jasan ztepilý jasan ztepilý (kultivar s jednoduchými listy) konopice dvouklaná konopice pýřitá svízel bílý svízel přítula svízel vonný (mařinka vonná) svízel bahenní svízel nízký svízel hercynský svízel močálový kručinka německá kručinka barvířská kakost holubičí kakost maličký kakost smrdutý 3 orsej jarní hlíznatý 2 2 2 2 4 3 2 2 x 5 3 2 4 5 1 1 2 2 Český název pumpava obecná osívka jarní pryšec obecný buk lesní opletka obecná kostřava vláskovitá kostřava obrovská kostřava ovčí pravá kostřava luční kostřava červená 4 2 1 3 3 2 3 2 5 2-3 4 4 3 3 2 3 3 2 2 3 5 2 6 4 2 2 2 x 1 2 5 7 3 2-3 2 2 4-5 2-3 2 3 4 5 3 3 1 1-2 x 4 5 2 5 2 2 2 4 x 4 2 2 2 3-4 2 2-3 2 2 x 2 5 8 4 3-4 2 3 3 2 2 2 2 2 4-5 9 2 3 2 3 2 1 2 x 5 10 2 2-3 3 3 2 x 5 11 2 3 4 3 3 2 1 x 5 1 12 2 4 4 3 3 3 2 2 4 5 3 4 x 1 13 1-2 1-2 2 2 2 2 1 x 5 14 2 3 2 2 4 3 3 3 3 4 5 15 x 3 5 3 2 3 2 x 5 x 16 2 3 3 3-4 2 3 2 5 17 1 2-3 3 2 3 2 5 1-2 18 2 3-4 3 2 2 3-4 3 x 5 1 19 1 1 3 4 5 3 3 x 5 20 3 3 3 3 2 5 21 2 2 2 2 3-4 4 3 2 2 3 3 4 2 4 5 1 22 2 3-4 3 3-4 4 5 2 2 24 1 2 2 2 3 4 1 2 3 4 4 3-4 3-4 3 4 2 3 2 2-3 x 2 2 5 23 298 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Latinský název Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria declinata Glyceria fluitans Gnaphalium sylvaticum Gnaphalium uliginosum Gymnadenia conopsea Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum Heracleum mantegazzianum Heracleum sphondylium Hieracium floribundum Hieracium laevigatum Hieracium lachenalii Hieracium murorum Hieracium pilosella Hieracium sabaudum Holcus lanatus Holcus mollis Hylotelephium jullianum Hypericum humifusum Hypericum maculatum Hypericum perforatum Hypochaeris radicata Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Iris pseudacorus Juncus articulatus Juncus bufonius Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus tenuis Juniperus communis 2 5 4 3 2 1 4 5 bolševník obecný 3 jestřábník květnatý jestřábník hladký jestřábník Lachenalův 2 jestřábník zední 2 jestřábník chlupáček 2-3 jestřábník savojský 2 medyněk vlnatý 4-5 medyněk měkký 3-4 rozchodník křovištní třezalka rozprostřená třezalka skvrnitá třezalka tečkovaná 3 prasetník kořenatý 4 netýkavka nedůtklivá netýkavka malokvětá kosatec žlutý sítina článkovaná 1 sítina žabí sítina klubkatá sítina rozkladitá 2 sítina tenká jalovec obecný 2 1 3 x 3 2-3 1-2 1 2-3 3 bolševník velkolepý Český název kuklík potoční popenec obecný zblochan zoubkatý zblochan vzplývavý protěž lesní protěž bažinná pětiprstka žežulník devaterník velkokvětý tmavý x 4 3 3 3 2 1-2 2-3 3-4 2 2 3 5 3 3 2 2 3 3 1 3 5 2 2 3 3 1 2 3 3 2 2 4 4 3 3 3 2 3 5 1 2 2 1 5 3 2 2 2 2 7 2 2 2 3 2 2 4-5 4-5 1 1 2 2-3 1 1 6 1 2 2 2 3 5 3 3 2 2 2 2 1 8 2 2 2 2 3 5 1 2 2 3 2-3 2 9 3 3 3 3 3 3 2 2 3 2 2-3 2 2 2 3 1 1 11 4 2 3 1-2 2 2-3 2 1 2 3 1 10 1 2-3 3-4 2 2 4-5 3-4 2 2 2 2 2-3 2 12 1 1 3 4 4 4 2 3 2 5 1 2 2 13 1 2 2 2 3 4 2 14 2 2 2 3 2 1 16 3-4 1 3-4 3 3 2 4 4 3-4 3-4 1-2 2 3-4 1 15 2 2 1 3-4 3 4 4 2 3 1 2 3 1 2 2 17 3-4 2 2 3-4 2 3 3 2 2 3 3 2 18 2 2 5 2 2 3 2 19 2 4-5 5 5 3 20 3 3 2 3 5 2 1 21 2 2 2 2 4 3-4 2 4 3 1 2 3 2 2-3 2 22 2 3 2 2 2 4 4 2 2 4 2 2 23 2 3-4 2 2 3 2 3 3 3 3-4 2 2 3 3 2-3 3 2 24 3 3 Květena Těšovských pastvin 299 Český název chrastavec rolní hluchavka nachová kapustka obecná modřín opadavý hrachor horský hrachor luční máchelka podzimní máchelka srstnatá kopretina irkutská lnice květel (lnice obecná) bradáček vejčitý štírovník růžkatý štírovník bažinný bika ladní bika bělavá (bika hajní) bika mnohokvětá bika bledavá bika chlupatá karbinec evropský kohoutek luční smolnička obecná vrbina obecná pstroček dvoulistý jabloň domácí heřmánek pravý tolice dětelová černýš luční černýš lesní strdivka nicí Luzula multiflora Luzula pallescens Luzula pilosa Lycopus europaeus Lychnis flos-cuculi Lychnis viscaria Lysimachia vulgaris Maianthemum bifolium Malus domestica Matricaria recutita Medicago lupulina Melampyrum pratense Melampyrum sylvaticum Melica nutans Mentha × rotundifolia máta huňatá (M. spicata × M. suaveolens) Mentha arvensis máta rolní Luzula luzuloides Listera ovata Lotus corniculatus Lotus uliginosus Luzula campestris Linaria vulgaris Latinský název Knautia arvensis Lamium purpureum Lapsana communis Larix decidua Lathyrus linifolius Lathyrus pratensis Leontodon autumnalis Leontodon hispidus Leucanthemum ircutianum 5 2 2 3 1 5 2-3 3 1 2 2 3 3 5 2 5 x 3 3 5 4 1 3 1-2 1 2 2 2 2 1 2 2 1 3 3 3 4 5 3 3 4 2-3 2 1 2 3 2 3-4 2 1 1-2 3 2 3-4 3 3 2 3 2 2 3 3 4 4 x 1 7 3 4 2 2 3 3 3 2 1 3-4 2-3 3 23 3-4 2-3 1-2 6 3 3 2-3 1 2 3 2 1 3 9 3 1 3-4 3-4 1 2 3 2 2 2 2 8 3 3 4 2 1 2 3-4 2 10 3 2 2 2 3 1-2 3 12 3 3 2 3 3-4 3-4 1 2 2 1 2 2 11 3 5 2 2 3 3-4 2 3 1 3-4 13 2 1-2 2 4-5 3 3 2-3 3 14 2 2 1-2 2 1 3 3 1 2 5 1 1 3 2 4 17 2-3 2-3 2-3 2-3 2-3 4 2 4 3-4 3 16 3 2 1 3 3 4 1-2 3 2 3 2 15 3 19 3 2 2 2 x 3-4 2 5 2 2 2 2 2 1 5 3-4 3 2 2-3 3-4 18 3 3 4-5 3 3 20 3 2 2 3 2 23 3 2 3 24 2 1 3 2 3 2 2 3 4 2 3 3 4 2 1 4 3 3-4 2 2 2 2-3 2 3 4-5 3-4 2-3 3-4 3 2 2 22 2-3 2 1-2 1-2 2 2 2 1 2 2 21 4 300 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Myosoton aquaticum Myosurus minimus Nardus stricta Orchis morio Oxalis acetosella Persicaria amphibia Persicaria hydropiper Persicaria lapathifolia Persicaria maculosa Phalaris arundinacea Phleum pratense Phyteuma nigrum Phyteuma spicatum Picea abies Pimpinella saxifraga Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Plantago media Platanthera bifolia Poa angustifolia Poa annua Myosotis stricta Latinský název Menyanthes trifoliata Meum athamanticum Moehringia trinervia Montia hallii Mycelis muralis Myosotis nemorosa Myosotis palustris subsp. laxiflora Myosotis palustris subsp. palustris Český název 1 2 vachta trojlistá 2 koprník štětinolistý mateřka trojžilná 4 zdrojovka potoční mléčka zední pomněnka hajní 2 3 pomněnka bahenní volnokvětá pomněnka bahenní pravá pomněnka drobnokvětá křehkýš vodní 5 myší ocásek nejmenší 2 smilka tuhá vstavač kukačka 3-4 šťavel kyselý 2 rdesno obojživelné 2 4-5 rdesno peprník 3 rdesno blešník rdesno červivec chrastice rákosovitá 5 bojínek luční zvonečník černý 1 zvonečník klasnatý smrk ztepilý 1 bedrník obecný 4 borovice lesní 2 jitrocel kopinatý 5 jitrocel větší 1 jitrocel prostřední 3 vemeník dvoulistý 2 lipnice úzkolistá 3 lipnice roční 1 3-4 x 2 4 3 3 3 3 2 1 3-4 3-4 1-2 1 2 2 3 3 2 1 3 x 3 4 3 3 2 1-2 2 1-2 2 3 3 5 4 2 2 2 3 3 1 4 2 3 6 3-4 1 3 2 2 2 7 1 3 1 3 1 3 2-3 8 2 2-3 1-2 2 10 1 3 2 3 2 4 2 2 1 1 11 2-3 3-4 4-5 2 2 1 1-2 2 2 2-3 3 2 2 4 4 2 2 1 2 9 2 3 2 3-4 1-2 1 3 2 2 12 1 2 2 2 5 4 4 2 2 4 3 4 3 13 2 2-3 3 2 4-5 3-4 3 14 4 2 2 2 2 15 3 3 2 2 2 3-4 2 4 3 3-4 1 2 2 2 2 16 2 4 2 3 2 2 2 17 2 4 2 3-4 3-4 2 18 4 2 2 2 1 2 2 19 3 2 3 2 4 1 2-3 20 3 1 2 2 2 2 21 1 3 3 2 2 2 2 3 2 2 3 3 22 3 2 3 2 3 1-2 23 2 4 4 2 5 3 2 3 2 5 2 3-4 2-3 3 24 Květena Těšovských pastvin 301 Pteridium aquilinum Pyrola media Pyrola minor Pyrus communis Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus auricomus agg. Ranunculus bulbosus Ranunculus flammula Ranunculus nemorosus Ranunculus repens Rhinanthus minor Ribes rubrum Prunus spinosa Prunus padus Prunus domestica Populus tremula Potentilla anserina Potentilla erecta Potentilla tabernaemontani Prunella vulgaris Prunus avium Polygonum aviculare Latinský název Poa humilis Poa nemoralis Poa pratensis Poa trivialis Polygala chamaebuxus Polygala vulgaris Český název lipnice namodralá lipnice hajní lipnice luční lipnice obecná zimostrázek alpský vítod obecný truskavec ptačí (rdesno ptačí) topol osika mochna husí mochna nátržník mochna jarní černohlávek obecný třešeň ptačí (třešeň) slivoň švestka (švestka) střemcha obecná trnka obecná (slivoň trnka) hasivka orličí hruštička prostřední hruštička menší hrušeň obecná dub letní (křemelák) pryskyřník prudký pryskyřník zlatožlutý pryskyřník hlíznatý pryskyřník plamének pryskyřník hajní pryskyřník plazivý kokrhel menší rybíz červený 2-3 3 4-5 1-2 2 5 3 5 2 3 3 2 4 5 3 4 1 4 1 2 2 4 3 3 3 2 2 2 3 1 2 3 3 3 3 3 2 3 3 2 3 3 3 4 3-4 3 2 4 3-4 3 3 2 2 2 2 2 5 2 2-3 3 2 1-2 1 3 3 2 6 2 1 2 3 2 2 1 2-3 2 4 3 7 2 3 4 3 3 2 2 2 3 4 3 8 2 3 1-2 3 2 2 3 2 1 11 2 2 4 2 3 3 3 1 1 2 10 3 3 3-4 3 3-4 2-3 1-2 2 2 2 3 2 2-3 3-4 3 3 4 1 1-2 2-3 2-3 2 9 2 3 3 3 2 4-5 3 2 3 4 3-4 2-3 12 1 1 5 2 4 2 4-5 3 2 4 4 4-5 2 13 2 2 4 2 4 3 3 3 3 4 14 3-4 3 16 3-4 4 2 4 2 3-4 4 1 2 3-4 2 3 4 3 1-2 4 1 2 2 2 2-3 3-4 2 3 4 15 2 5 3 2 2 4 2 3 4 3 2 3 4 2 3-4 3 17 2 1 2 3 3 2 2-3 2 2 2 3 3-4 2 18 3 3 2 2 4 1 2 4 1 2 3 3 3 3 19 3 3 3 2 2-3 3 2-3 4 2-3 3 4 3 2 4 3 3 20 1 2 3 4 2 3 21 2 2 3 3 23 2 3 2-3 2 3-4 4-5 3 3 3 3 3 2 4 3-4 3 2-3 2 1 3 2-3 3 3-4 3 22 1 5 3-4 3 2 2 3 4 4 2 3 2 3 4 4 3 24 302 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Solanum dulcamara Silene dioica Senecio viscosus Senecio ovatus Rosa canina agg. Rubus cf. mollis Rubus dollnensis Rubus franconicus Rubus idaeus Rubus plicatus Rubus sect. Corylifolii Rubus subg. Rubus Rumex acetosa Rumex acetosella Rumex crispus Rumex obtusifolius Salix alba Salix aurita Salix caprea Salix cinerea Salix fragilis Sambucus nigra Sambucus racemosa Sanguisorba officinalis Saxifraga granulata Scirpus sylvaticus Scorzonera humilis Scrophularia nodosa Scutellaria galericulata Ribes uva-crispa Latinský název Český název srstka angrešt (angrešt) růže šípková ostružiník měkký ostružiník přícestní ostružiník rumištní ostružiník maliník ostružiník řasnatý ostružiník ostružiník šťovík kyselý šťovík menší šťovík kadeřavý šťovík tupolistý vrba bílá vrba ušatá vrba jíva vrba popelavá vrba křehká bez černý bez červený krvavec toten lomikámen zrnatý skřípina lesní hadí mord nízký krtičník hlíznatý šišák vroubkovaný starček Fuchsův (starček vejčitý) starček lepkavý silenka dvoudomá (knotovka červená) lilek potměchuť 4 2 2 4 1 3-4 3-4 2 2 3 2 x x 4 5 2 3 2 2 1 2 3 3 2 4 3 3-4 2 4 3 3 2 2 2 1 1-2 3 3 1 1 1 2 4 4 2 2 5 2 1 2 2 3 2 3-4 3 5 2-3 1 3 4 x 1 2 3-4 x 2 3 1 3 1-2 2 4 3 5 2 2 2 2 6 1 2 1 2 2 3 1 2 2 7 1 2 2 2 2 1 2 2 3-4 3 2-3 2 9 4 3 2 3 8 3 3 3 2 10 2 3-4 1 11 2 2 3 2 12 3 4 1 2 3 1 5 3 3 4 2 13 2 2 1 1 2 3-4 2 1-2 14 2 3 4 1 2 1 2 1 3 1 1 1 1 2 4 2 18 3 2 19 4 3 20 2 1 x 21 2 3-4 1 2 2 2 1 1 1 2 1 1 1 2-3 4-5 2-3 4 4 3-4 4 4 4 3-4 3 4-5 2 17 2 2 4 3 3 2 16 2 2 3 2 15 2 2 3 2 1 3 1 2 3-4 2 2 2 4 5 2 2-3 5 3 2 2 2 x x 4 3 24 2 2-3 1-2 3-4 3 2 3 2 1 3 3 4 x 4 4 2 3 2 23 4 4 22 Květena Těšovských pastvin 303 Latinský název Ulmus glabra Sonchus asper Sorbus aucuparia Spiraea alba Stachys palustris Stachys sylvatica Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria holostea Stellaria media Stellaria nemorum Succisa pratensis Symphoricarpos albus Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Thymus pulegioides Tilia cordata Torilis japonica Tragopogon pratensis Trifolium aureum Trifolium campestre Trifolium dubium Trifolium hybridum Trifolium medium Trifolium pratense Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Trisetum flavescens Tussilago farfara Solidago gigantea Český název zlatobýl obrovský (celík obrovský) mléč drsný jeřáb ptačí tavolník bílý čistec bahenní čistec lesní ptačinec mokřadní ptačinec trávovitý ptačinec velkokvětý ptačinec prostřední ptačinec hajní čertkus luční pámelník bílý vratič obecný pampeliška mateřídouška vejčitá lípa srdčitá tořice japonská kozí brada luční jetel zlatý jetel ladní jetel pochybný jetel zvrhlý jetel prostřední jetel luční jetel plazivý heřmánkovec nevonný trojštět žlutavý podběl lékařský jilm drsný (jilm horský) 5 2 2 2 2 3 5 5 2 1 3 2 2 2 2 4 3 2 1 3 4 3 2-3 1 1-2 3 4 2 1 2 3 3 2 3 1 2 4 2-3 6 2 7 3-4 1 2 3 2 3 2 2 2 2 2 3 1 2 2 1 4 1 2 8 1 2 2 2-3 1-2 2 3-4 3-4 3-4 3 5 1 2 3 2 4 2 2 2 x 4 3 4 1 1 2 2 2 4 3 2 2 2 2 3 2 2 3 2 9 1 2 2 2 2 2 2 2 5 2 10 2 2 1 2 1 2 2 3-4 2 11 3 3 1-2 2 1 2 2 2 2 2 12 3 2 3 2 4 3 13 3 3 3-4 1 3 3 2 3 1 2 14 4 2 4 3 3 2 1 2 3 4 2 15 4 3 2 2-3 1 2 3 3-4 2 3 2 16 2 1-2 3 2 2 2 3 2-3 2 2 3 2 17 3 3 3 2 3 3 3 3 3 18 2 2 3 3 2 3 19 3 2 3 2 2 3-4 20 2 2 2 3 2 21 2 2 2 2-3 1 x 2 4 3 22 2 2 2 3 2 3-4 4 23 1 4 2 3 2 3 3 2 2 3 3 2 3 2 4 24 304 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Viola × baltica (V. canina × V. riviniana) Viola arvensis Viola canina Viola palustris Viola riviniana Vinca minor Valeriana dioica Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Veronica sublobata Viburnum opulus Vicia angustifolia Vicia cracca Vicia sepium Vicia tetrasperma Vaccinium vitis-idaea Vaccinium myrtillus Latinský název Urtica dioica 2 2-3 1 7 3 8 3 1 3 4 3 2 3 1 4 2-3 3 3 4 3 2-3 1-2 2-3 6 2 3 3 3-4 3 3 3 9 3-4 1 1-2 2 4 3 3 10 3 3 3 2 4 3 1 11 2 2 2 2 4-5 2-3 2 2 12 2-3 3-4 2-3 2 4 4 3-4 5 13 2 2 3 3 4 2 14 2-3 5 3 - 3 16 3 3 3-4 2-3 2 4 1-2 15 3 3 2 2 2 3 1 3 x x 1 3 2 3 2 x 3 2 5 2 3 5 3 x 3 5 4 4 4 4 violka violka violka violka 2 3-4 4-5 2 3 4 x 1-2 2 3 4 2 5 1-2 5 3 2 2 1 3 violka rolní psí bahenní Rivinova Český název kopřiva dvoudomá borůvka (brusnice borůvka) brusinka (brusnice brusinka) kozlík dvoudomý rozrazil potoční rozrazil rezekvítek rozrazil lékařský rozrazil douškolistý rozrazil laločnatý kalina obecná vikev úzkolistá vikev ptačí vikev plotní vikev čtyřsemenná barvínek menší (brčál) 2 2-3 2 1 4 4 2 2-3 17 2 x 3 1 3 1 4 3 3 3 18 1 2 2 2 3 4 3-4 2 19 2 2 2 2 4 3 3 20 3 2 1 5 3 2 2 2 2 3 5 3 3-4 22 23 3-4 5 2-3 3-4 2 3 3 21 4 4 2 3-4 3 3 2 4 24 5 Květena Těšovských pastvin 305 306 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Summary Flora of Těšovské pastviny (Těšov grasslands) Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Sunny orchid meadows are rare biotope in the most western part of the Czech Republic. Among the largest and well-preserved meadows enclaves in the Cheb region belong Těšov grasslands on steep hills of Slavkovský les above the Lipoltovský creek between the villages Těšov and Mokřina. Botanical research of Těšov grasslands made in the years 2007 and 2008 summarizing also the authors´ data from the years 1994 -2005 acknowledged floristic exceptionality of this locality in the most western part of the Czech Republic. Inside the territory divided into 24 localities (see picture 1 and the endleaf) 2900 current data referring to 350 vascular plants taxons occurrence were recorded. 24 of them are mentioned on the Red List of Czech Republic (P rocházka 2001) and 12 are preserved according to Czech Ministry of Environment Regulation No. 395/1992 Col. The meadow on the Těšov village periphery (locality No. 1) hosts the richest Green-wing Orchid (Orchis morio) population in the west part of Bohemia belonging also to the 30 richest populations in the frame of the Czech Republic. Among other meadow species especially Frog Orchid (Coeloglossum viride), Common Moonwort (Botrychium lunaria), Fragrant Orchid (Gymnadenia conopsea) and Spignel (Meum athamanticum) occurrence is significant. Two rare, on Těšov grasslands not yet familiar species were found, both with specific biotope demands – in a sort of meadow spring area Blinks (Montia hallii), and in a sort of fields, denuded grounds and erosive soils Mousetail (Myosurus minimus). However, the most precious discovery is very rich population of critically endangered Intermediate Wintergreen (Pyrola media). 360 flowering specimen and cca 6 to 7 thousand sterile leave rosettes were registered in the locality No. 13 in 2007, in 2008 then cca 200 flowering specimen and cca 5 000 sterile rosettes. This is historically 10 th credible discovery in the west part of Bohemia so far and at the moment probably the richest known population in Czech Republic. Larger section of the Těšov grasslands most precious parts became Natural Monument Těšovské pastviny (Těšov grasslands) in 2008.
Podobné dokumenty
pdf zde... - Muzeum Cheb
C2t = silně ohrožené, početnost populací klesá; C2b = silně ohrožené, klesá počet jedinců
v populacích; C2r = silně ohrožené, počet populací a jedinců v populacích relativně stabilní;
C3 = ohrožené...
Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů Kraslicka
byla také nálezová databáze AOPK ČR (NDOP). V ní bylo uvedeno několik málo novějších
věrohodných nálezů, které neměli autoři tohoto seznamu podchyceny. Tyto údaje byly konzultovány přímo se sběrate...
TOM. 2 / 2011 ISSN: 1804-2732 uzeum regionu Valašsko, Vsetín
mechorost na lokalit a dokumentace nkterých jejich spoleenstev v nejmokejších partiích formou fytocenologických snímk. o
výtu zjištných mechorost jsou zahrnuty
též druhy vrbových porost,...
Přehled výSkytu Sov (StrigiformeS) v karlovarSkém kraji
otevřených ploch. Nejčastěji se zdržuje ve středních nadmořských výškách a obvykle hnízdí
více let po sobě na stejném místě. Dřívější pronásledování výra v celé Evropě vedlo téměř
k jeho vyhubení. ...
pdf zde... - Muzeum Cheb
i dřívější charakter stanovišť, a to ze starých leteckých snímků, které byly pro území Slavkovského lesa pořízeny v rozmezí let 1952–1958 (web2; výsledky rovněž viz tab. 2). U každé lokality je uve...
pdf zde... - Muzeum Cheb
Velmi zajímavým lišejníkem je v tomto ohledu druh Porpidia nadvornikiana (obr. viz zadní předsádka), který byl z hadců dokonce popsán (V ězda 1972). V rámci ČR je tento druh
znám ze tří lokalit, z ...
Plán péče CHKO Slavkovský les 2015
n. m. se nacházejí v chladné klimatické oblasti, která se zde projevuje především delší zimou
a relativně dlouhým trváním sněhové pokrývky a vlhkým létem. Průměrné roční teploty
vzduchu kolísají po...