Souvislost mezi need for cognition a přesvědčováním

Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Souvislost mezi need for cognition a
přesvědčováním založeným na sociální identitě
Tereza Chrudinová
Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D.
Brno
2014/2015
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
ABSTRAKT
Práce zkoumá souvislost mezi potřebou poznání (dále NFC) a tím, jak moc se člověk nechá přesvědčit působením na sociální identitu, dále pak vztah mezi aspekty identity (míra explorace a závazku)
a tendencí nechat se takto přesvědčit. Přesvědčování působením na sociální identitu zde nabývá formy
sdělení názoru ostatních osob z in – group. Participanty je 88 studentů gymnázia (43 žen a 42 mužů,
3 osoby pohlaví neuvedly) s průměrným věkem 18,3 let (SD = 0,61). Měřena je úroveň NFC a míra
explorace a závazků v oblasti politiky, dále pak posun postoje v politickém kontextu vzniklý na základě
sdělení názoru ostatních členů in – group („přesvědčitelnost“). Neukázal se signifikantní vztah mezi NFC,
mírou explorace ani mírou závazků a „přesvědčitelností“. U osob s vyšší mírou explorace došlo ale
k většímu posunu postoje ve směru názoru in - group než u lidí s mírou explorace nižší. Byl nalezen
signifikantní vztah mezi NFC a mírou, v jaké člověk exploruje v rámci politiky.
Klíčová slova: Potřeba poznání, identita, explorace, závazek, dosažená identita, moratorium, předčasně
uzavřená identita, difuze identity, teorie sociální identity, persuase, in - group, out - group
1
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
ABSTRACT
The present study examines a relationship between the need for cognition (NFC) and the tendency
to be convinced by persuasion focused on social identity, as well as the relationship between aspects of
identity (exploration and commitment) and a tendency to be convinced in that way. Persuasion focused on
social identity takes the form of providing the opinion of the same group members. The participants are
88 highschool students (43 women and 42 men, 3 respondents did not indicate the gender), the mean age is
18,3 years (SD = 0,61). The level of the NFC and the level of exploration and commitments within politics
domain are measured. Furthermore, the shift in attitude in the context of politics on the basis of the
opinion of the group members was detected („convincibility“). The results do not show any significant
relationship between the NFC, exploration rate or degree of commitment and the level of „convincibility“.
However, it was shown that people with higher levels of exploration tend to show a greater shift in
attitudes in the direction of the view of in - group than people with lower levels of exploration, but the
difference was not significant. In addition, the results show a significant relationship between the need for
cognition and the degree of exploration in the politics area.
Keywords: Need for cognition, identity, exploration, commitment, identity achievement, moratorium,
foreclosure, identity diffusion, social identity theory, persuasuion, in - group, out – group
2
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
OBSAH
Úvod ................................................................................................................................................................................ 4
Persuase ...................................................................................................................................................................... 4
Need for Cognition ................................................................................................................................................... 5
Need for Cognition a Elaboration Likelihood Model ..................................................................................... 5
Identita ....................................................................................................................................................................... 5
Need for Cognition a statusy identity ............................................................................................................... 6
Statusy identity a přesvědčování působením na sociální identitu ................................................................ 9
Souhrn ...................................................................................................................................................................... 10
Výzkumné otázky a hypotézy .......................................................................................................................... 10
Metoda .......................................................................................................................................................................... 12
Výzkumný soubor .................................................................................................................................................. 12
Metody ..................................................................................................................................................................... 12
Škála potřeby poznávání ................................................................................................................................... 12
Měření explorace a závazků v rámci politiky ................................................................................................ 12
Měření posunu postoje na základě působení na sociální identitu .............................................................. 13
Design výzkumu ................................................................................................................................................ 14
Výsledky ....................................................................................................................................................................... 15
Ověření vztahu mezi skóry NFC a explorace ..................................................................................................... 15
Ověření vztahu mezi skóry NFC a přesvědčitelnosti ........................................................................................ 15
Ověření vztahu mezi závazkem a přesvědčitelností.......................................................................................... 16
Ověření vztahu mezi mírou explorace v kombinaci s mírou závazku a přesvědčitelnosti .......................... 17
Diskuze.......................................................................................................................................................................... 18
Limitace výzkumu .................................................................................................................................................. 19
Závěr ......................................................................................................................................................................... 19
Literatura ...................................................................................................................................................................... 21
3
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
ÚVOD
Přesvědčování hraje roli v mnoha oblastech života. V rámci psychologie se věnuje pozornost
zkoumání typů přesvědčování, jejich účinnosti, či tomu, zda jednotlivé typy persuase působí rozdílně na
odlišné lidi v závislosti na jejich osobnostních charakteristikách (např. Haugtvedt, Petty & Cacioppo, 1992),
čemuž se věnuji i ve své práci.
Jednou z charakteristik způsobujících rozdíly v oblasti přesvědčování je need for cognition (NFC)
neboli potřeba poznávání (Cacioppo, Petty & Morris, 1983). Cílem mé práce je prozkoumat jednu konkrétní
situaci periferního přesvědčování, a to situaci persuase působením na sociální identitu, přesněji případ,
kdy se člověka snažíme přesvědčit sdělením názoru ostatních členů jeho in – group. Zajímá mě, zda se
objeví vztah mezi mírou NFC a tendencí nechat se tímto způsobem přesvědčit, dále pak vztah mezi
tendencí nechat se přesvědčit působením na sociální identitu a tím, jak mají respondenti vyvinuté závazky
a jak moc explorují v rámci své osobní identity.
Implicitní či explicitní působení na sociální identitu se objevuje poměrně často, považuji proto za
přínosné zkoumat charakteristiky osobnosti podílející se na tendenci podléhat přesvědčování tohoto typu,
neboť případná zjištění mohou oblast přesvědčování obohatit, a to jak mezi odborníky, tak v řadách laické
veřejnosti.
Persuase
Přesvědčování je symbolický proces probíhající v atmosféře svobodné volby, během kterého se
komunikátor snaží přimět ostatní ke změně jejich postojů či chování týkajícího se určitého tématu (Perloff,
2010). Důležitým konceptem v této oblasti je Elaboration Likelihood Model (ELM), jehož ústředními pojmy
jsou dvě cesty přesvědčování. Centrální cesta je založena na zvažování hodnoty argumentů vážících se
k předmětu přesvědčování (Petty & Cacioppo, 1986), v případě periferní cesty přesvědčování se jedná o
změnu postoje založenou na vodítkách nerelevantních ke kvalitě argumentů (Petty & Cacioppo, 1988).
Takovým vodítkem může být například slíbení odměny či atraktivita lidí nabízejících určitý produkt
(Kahle & Homer, 1985).
Ústředním pojmem této práce je přesvědčování působením na sociální identitu, které můžeme
zařadit mezi přesvědčování periferní cestou. Konkrétně totiž pracuji se sdělením postoje ostatních členů
4
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
in - group k danému objektu (politické straně), což je informace nevztahující se přímo k přesvědčované
oblasti.
To, zda člověk ve velké míře zvažuje prezentované argumenty či se nechá přesvědčit spíše
periferními vodítky, souvisí mimo jiné s mírou jeho potřeby poznání (NFC).
Need for Cognition
NFC představuje míru angažovanosti v úkolech vyžadujících namáhavé kognitivní aktivity. Lidé
s vysokou mírou NFC myšlení vyhledávají, protože uspokojuje jejich potřebu a je pro ně zábavou, pro lidi
s nízkou mírou NFC naopak představuje povinnost a pouští se do něj zejména v případě přítomnosti určité
pobídky (Petty, Briñol, Loersch & McCaslin, 2009). Se zvyšující se NFC stoupá úspěšnost v plnění
komplexních úkolů, zvyšuje se počet aspektů, v rámci kterých jsou sbírány informace týkající se řešené
úlohy, a snižuje se prožívání krizí v průběhu řešení (Unnikrishnan Nair & Ramnarayan, 2000).
Need for Cognition a Elaboration Likelihood Model
Výsledky studií naznačují, že mezi lidmi s rozdílnou mírou NFC existují v oblasti
přesvědčování odlišné tendence - jednotlivci s vysokou mírou NFC jsou přesvědčováni zejména centrální
cestou persuase, zatímco lidé s nízkou mírou NFC spíš pomocí periferní cesty přesvědčování (Cacioppo,
Petty & Morris, 1983, Cacioppo, Petty, Kao & Rodriguez, 1986, Haugtvedt, Petty & Cacioppo, 1992).
Protože zde zkoumám přesvědčování periferní, mohli bychom předpokládat, že lidé s vyšší mírou
NFC budou na toto přesvědčování reagovat méně než ti s mírou nízkou. Na základě výzkumů
zaměřujících se na vývoj identity se ale domnívám, že vztah míry NFC a tendence nechat se přesvědčit
názorem ostatních z in - group nebude tak jednoznačný - očekávám, že reakce na periferní vodítko tohoto
typu bude ovlivněna i mírou závazku v oblasti, v rámci které persuase probíhá.
Identita
Identitu stručně definujeme jako souhrn konstruktů o sobě samém (Weinreich, 1986). Erik H.
Erikson rozdělil vývoj identity na osm fází, každá z nich je charakterizována psychosociální krizí, kterou
člověk řeší. Na vývoj identity jako takové je dle Eriksona zaměřeno období páté, které odpovídá věku
zhruba od 12 do 18 let. Krize je zde charakterizována jako konflikt identity versus difuze identity - člověk
5
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
se v této fázi přiklání k osobním ideologiím, volí si, kterým směrem se bude orientovat v rámci politiky,
náboženství či kariéry. Krize může být vyřešena dosažením identity, která je založena na provázání
minulosti, přítomnosti a budoucnosti, nebo pokračováním v difuzi identity - ta se vyznačuje vágními nebo
neexistujícími závazky k minulosti a přítomnosti (Erikson, 1956).
Na práci Erika H. Eriksona později navazuje James E. Marcia, který na konflikt v období
adolescence pohlíží v rámci rozsahu explorace a vytvořených závazků v oblastech, jako jsou politika,
zaměstnání, náboženství, intimní vztahy, přátelství či genderové role (Marcia, 1966). Důležitým pojmem
v Marciově teorii je tzv. krize identity, která označuje období, během kterého jsou znovu přezkoumávány
staré hodnoty a jsou zkoušeny nové alternativy. Závazky pak vyjadřují míru osobního vložení, které
člověk vyjadřuje ve spojení se svými přesvědčeními, explorace odkazuje na aktivní zvažování různých
alternativ. Míra závazků a explorace pak přispívá ke vzniku rozdílných statusů identity - předčasně
uzavřené identity, difuze identity, moratoria či dosažené identity (Marcia, 1967).
Dosažená identita je charakterizována skončenou krizí a přítomností závazků. Během moratoria
je krize právě přítomna a člověk se pokouší vytvořit závazky. U lidí s předčasně uzavřenou identitou krize
neproběhla, přesto jsou ale přítomny závazky, velmi často převzaté od rodičů. Status difuze identity
se vyznačuje absencí závazků a aktuální nepřítomností krize, která v minulosti mohla proběhnout, nevedla
ale k vytvoření pevných závazků (Marcia, 1967).
Need for Cognition a statusy identity
Njus & Johnson (2008) zkoumali předpoklad, že adolescenti s vyšší úrovní NFC budou dle
Eriksona na vyšším vývojovém stupni identity a dle Marcii budou disponovat vyvinutějším typem identity
(moratorium či dosažená identita) než ti s nízkou mírou NFC. K této hypotéze, která byla podpořena, došli
na základě očekávání, že lidé s vyšší NFC budou více prozkoumávat aspekty své identity, více o nich
přemýšlet, dojde u nich tedy dříve k tzv. krizi identity.
Statusy identity a charakteristiky k nim se vážící
Jednotlivé statusy identity dle Marcii se pojí s dalšími osobnostními charakteristikami, které,
jak předpokládám, mohou mít vliv na to, jak moc se člověk nechá přesvědčit působením na sociální
identitu.
6
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Dosažená identita
-
Odolnost vůči stresu (Marcia, 1966)
-
Vysoká sebeakceptace (Rasmussen, 1964)
-
Vysoké sebehodnocení a jeho stabilita (Schwartz, Zamboanga, Weisskirch&Rodriguez, 2009)
-
Odmítavost vůči hodnocení od ostatních, které se neshoduje s pohledem adolescentů na sebe
samé (Gruen, 1960)
-
Komplexní self – koncept (Low, 1999)
-
Nízký neuroticismus, vysoká svědomitost, vysoká extroverze (Clancy & Dollinger, 1993)
-
Negativní vztah se stydlivostí (Hamer &Bruch, 1994)
-
> sebejistá osoba, která se nenechá ovlivnit názorem ostatních členů in - group
Předčasně uzavřená identita
-
Odpovědnost autoritě, od které jsou přebírány závazky (Marcia, 1966)
-
Nízká konformita s těmi, od kterých nejsou přebírány závazky (Adams, Ryan, Hoffman,
Dobson & Nielsen, 1985)
-
Méně komplexní self – koncept (Low, 1999)
-
> závazky utvořené na základě autority, kterou ale zpravidla nebývají vrstevníci, nepředpokládám tedy
posun postoje na základě sdělení názoru ostatních členů in – group
Moratorium
-
Úzkostnost, nejistota hlavními charakteristikami osobnosti, proměnlivé pocity týkající se sebe
samého (Bronson, 1959)
-
Akceptace hodnocení sebe samého od ostatních i v případě, že se neshoduje s pohledem na
sebe samého (Gruen, 1960)
-
Vysoký neuroticismus, nízká míra svědomitosti (Clancy & Dollinger, 1993)
-
Vysoká míra stydlivosti (Hamer & Bruch, 1994)
-
Vyšší míra konformity než u statusu dosažené a předčasně identity (Adams, Ryan, Hoffman,
Dobson & Nielsen, 1985)
-
Dočasné projevy psychické maladaptace ve spojení s nižším sebehodnocením (Crocetti, Rubini,
Luyckx & Meeus, 2008)
-
> na základě charakteristik, jako jsou úzkostnost, snížené sebehodnocení apod. předpokládám ovlivnění
sdělením názoru ostatních členů in - group
7
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Difuze identity
-
Vysoký neuroticismus, nízká míra svědomitosti, nízká ochoty (Clancy & Dollinger, 1993).
-
Pozitivní vztah se stydlivostí (Hamer & Bruch, 1994)
-
Vyšší míra konformity (Adams, Ryan, Hoffman, Dobson & Nielsen, 1985)
-
Nižší stupeň sebeakceptace než u dosažené identity (Rasmussen, 1964)
-
Nízké sebehodnocení na základě absence závazků, které se pojí se stabilním self – konceptem,
stabilní emocionalitou a vysokým sebehodnocením (Schwartz, Zamboanga, Weisskirch
& Rodriguez, 2009)
-
> na základě charakteristik, jako je tendence ke konformitě, nízká sebeakceptace či nízké sebehodnocení
předpokládám přesvědčení názorem ostatních členů in - group
8
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
OBRÁZEK 1
Schéma zobrazující vztahy mezi základními tématy
Statusy identity a přesvědčování působením na sociální
identitu
Lidé jsou rozděleni do skupin, s čímž se úzce pojí sociální identita. Ta je definována jako část
self – konceptu jedince pramenící z jeho vědomí příslušnosti k určité skupině (Turner & Oakes, 1986),
s čímž souvisí i hodnota připisována tomuto členství. Obecnou tendencí lidí je snaha o členství ve
skupinách, které jim budou přispívat ke vzniku pozitivní sociální identity (Tajfel, 1981), neboť důsledkem
toho může být pozitivní ovlivnění sebehodnocení (Trepte, 2006).
Na teorii sociální identity navazuje teorie sebe - kategorizace, jejímž autorem je J. C. Turner. Dle ní
jedinci vystupují jako individuality i jako členi skupiny, přičemž teorie vysvětluje, kdy lidé sami sebe
vnímají v rámci osobní a kdy v rámci skupinové identity (Turner & Reynolds, 2012). Pokud je v danou
chvíli výrazná („salient“) zejména sociální identita, dochází k depersonalizaci sebepercepce a vnímání sebe
samého se změní z pojetí „Já“ a „Mě“ na „My“ a „Nás“ (Turner & Reynolds, 2001). To u některých lidí vede
ke skupinovému chování a přebírání skupinových postojů (Turner & Reynolds, 2012).
K častějšímu zažívání depersonalizace přispívá nižší stabilita self - konceptu a nízké sebehodnocení
(Elliot, Rosenberg & Wagner, 1984). Předpokládám proto, že u statusů bez vytvořeného závazkem, které se
s těmito dvěma charakteristikami pojí (Schwartz, Zamboanga, Weisskirch & Rodriguez, 2009), bude
docházet k častější depersonalizaci, což způsobí vyšší míru souhlasu se skupinovými názory.
9
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Souhrn
Na to, jakou cestou se člověk nechá přesvědčit, má vliv míra NFC. Ta ale ovlivňuje i formování
identity v adolescenci, neboť se ukazuje, že adolescenti s vyšší mírou tohoto rysu více prozkoumávají
aspekty své identity. Záměrem této práce je prozkoumat, v jaké míře se adolescent nechá přesvědčit
působením na sociální identitu, a to v případech různých kombinací míry závazku a explorace. Zajímá mě,
zda se v situaci přesvědčování projeví vliv závazku tam, kde bychom dle výše zmíněných výzkumů
očekávali vliv explorace, potažmo NFC.
Výzkumné otázky a hypotézy
VO1: Jaká je souvislost mezi NFC a mírou explorace?
H1: Vysoká míra NFC bude predikovat vysokou exploraci.
VO2: Jaká je souvislost mezi NFC a mírou přesvědčitelnosti1?
H2: Neukáže se lineární vztah mezi NFC a přesvědčitelností.
VO3: Jaká je souvislost mezi mírou závazku a mírou přesvědčitelnosti?
H3: Vysoký závazek bude predikovat nízkou přesvědčitelnost.
VO4: Objeví se rozdíly v míře přesvědčitelnosti mezi jednotlivými statusy identity?
H4: Statusy identity vyznačující se vysokým závazkem budou spojeny s nižší mírou
přesvědčitelnosti.
1
Pro přehlednější práci s daty a interpretaci výsledků budu pro změnu postoje na základě
působení na sociální identitu používat označení přesvědčitelnost. To nevyjadřuje obecnou tendenci
člověka nechat se přesvědčit napříč různými situacemi, nýbrž pouze změnu postoje na základě sdělení
názoru ostatních členů in - group v kontextu této práce.
10
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
OBRÁZEK 2
Schéma zobrazující výzkumné otázky
11
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
METODA
Výzkumný soubor
Studie se zúčastnilo celkem 88 respondentů (43 žen (48,9 %), 42 mužů (47,7%), 3 osoby pohlaví
neuvedly) ve věku 17 – 19 let (M = 18,3, SD=0,6). Sběr dat probíhal na gymnáziu pomocí záměrného
příležitostného výběru.
Metody
Škála potřeby poznávání
Použita byla škála vycházející z původní škály Need for Cognition Scale (Cacioppo & Petty, 1982).
Tato 16 - ti položková verze (Ťápal, 2012) (Příloha 1) sestává z osmi kladných a osmi inverzních položek.
Respondenti u každé z nich na devítibodové škále hodnotí, zda souhlasí či nesouhlasí s daným výrokem.
Konzistence škály je velmi vysoká (α = 0,87), zkrácená česká verze Škály potřeby poznávání je validizována
pro použití v českém prostředí (Širůček, Ťápal & Linhartová, 2014). Reliabilita škály v rámci vzorku osob
v této studii (α = 0,85) je srovnatelná s reliabilitou Ťápalovou.
Měření explorace a závazků v rámci politiky
Pro měření explorace a závazků byla využita škála Dimensions od Identity Development Scale
(Luyckx et al., 2008), v rámci které se zkoumá pět dimenzí - závazek, explorace do šířky (sbírání informací
o různých alternativách předchází zavázání se jedné z nich), ruminativní explorace, identifikace se
závazkem a explorace do hloubky (hodnocení již vzniklých závazků a opětovné posuzování jejich
vhodnosti). Každá z pěti dimenzí je měřena pěti položkami, na základě skórů je možné respondenty
kategorizovat do statusů identity.
Škálu
jsem
pro
účely
mé
práce
upravila
(Příloha
2).
Vycházela
jsem
z již
dříve
provedeného překladu škály do českého jazyka (Jiskrová, 2013) a všechny položky jsem přepsala do
12
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
politického znění, tedy tak, aby zjišťovaly závazky a míru explorace v rámci politiky. Jelikož položky
zkoumající ruminativní exploraci ve spojení s politikou působily příliš nepřirozeně, rozhodla jsem se je
vynechat.
U měření explorace a závazků bohužel došlo ke komplikaci. Při přípravě dotazníků došlo k chybě a
v rámci odpovědí bylo u čísla 1 i 5 udáno, že značí naprostý souhlas. Ostatní odpovědi byly zadány
správně, tedy 2 = „spíše nesouhlasím“ atd. Chyba byla objevena u třetí třídy respondentů ze čtyř, bylo na
ni upozorněno 32 respondentů, 56 osob informaci o chybném zadání nedostalo.
Na základě toho jsem provedla analýzu reliability pro každou skupinu zvlášť (dostali/nedostali
informaci o chybě), u obou skupin vyšly hodnoty reliability dostatečně vysoké (Příloha 3). Dále byl
proveden nezávislý t-test, který neprokázal posun v průměrech celkového součtu skórů, t (83) = 0,35, p >.05,
na základě čehož předpokládám, že byly dotazníky vyplněny ve správném směru a že data mohou být
využita pro další analýzu.
Měření posunu postoje na základě působení na sociální
identitu
Za účelem zjištění míry přesvědčitelnosti působením na sociální identitu byl proveden
předvýzkum. Jeho cílem bylo sepsat dva texty tak, aby se postoje respondentů k nim nelišily a bylo tak
možné jeden text nahradit za druhý s předpokladem získání podobných hodnot. V textech bylo využito
téma politiky, protože ta je jednou z oblastí, v rámci které v období adolescence dochází k exploraci a
tvorbě závazků (Marcia, 1966). Oba texty prezentují stejné politické hodnoty a cíle, bylo ale nutné, aby tyto
informace nebyly shodně formulovány, v jedné verzi se proto objevuje politická strana X, ve druhé pak
politik Y jako jednotlivec, cíle a hodnoty jsou prezentovány v rozdílném pořadí a pomocí rozdílných
slovních obratů (Příloha 4).
Pro měření změny v postoji na základě sdělení názoru ostatních členů in – group jsem v hlavní
studii využila popis politika shodný s tím z předvýzkumu, a popis strany X, který se od textu z
předvýzkumu lišil v posledním odstavci - místo výsledků předvolebního průzkumu v rámci krajů ČR byl
uveden výsledek studentského politického průzkumu, v rámci kterého in - group respondentů (gymnazisté
ve věku 17-19 let) stranu X hodnotila pozitivně (Příloha 5). Na změnu postoje usuzuji ze dvou otázek, které
13
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
byly vybrány na základě předvýzkumu (postoje respondentů k textům se v rámci těchto dvou otázek
signifikantně nelišily).
Design výzkumu
Sběr dat probíhal na gymnáziu v rámci tříd, zadavatelem byla vždy stejná osoba, která poskytla
vždy stejné instrukce. Studentům bylo za účelem neodhalení cíle výzkumu řečeno, že se jedná o dotazník
zkoumající politické preference adolescentů.
Pořadí měření bylo následující:
1) Údaje o věku a pohlaví
2) Postoj k politikovi Y
3) Škála Potřeby poznávání
4) Postoj ke straně X (působení na sociální identitu)
5) Závazky a explorace v rámci politiky
Toto pořadí bylo zvoleno proto, aby texty popisující politika a stranu nebyly předkládány za sebou,
neboť by mohlo dojít například k promíchání informací mezi jednotlivými texty a na základě toho snížení
přesnosti měření.
Po vyplnění dotazníku administrátorka sdělila respondentům pravý záměr výzkumu a
zkoumaným osobám byla poskytnuta možnost vyplněný dotazník neodevzdat.
14
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
VÝSLEDKY
Ověření vztahu mezi skóry NFC a explorace
H1: Vysoká NFC bude predikovat vysokou exploraci.
Za účelem prozkoumání vztahu mezi NFC a explorací byl vytvořen model lineární regrese.
Závislou proměnnou je součet explorace do hloubky a explorace do šířky (M = 29,95, SD = 8,20), nezávislou
NFC (M = 86,20, SD = 18,20). Předpoklady použití lineární regrese považujeme za splněné. Ukázalo se, že
model lineární regrese predikuje hodnotu explorace signifikantně lépe než pouhá průměrná hodnota
závislé proměnné, R2 = .10, F (1, 80) = 9,03, p < .01, H1 je tedy podpořena.
TABULKA 1
Model lineární regrese s NFC jako prediktorem a mírou explorace jako závislou proměnnou
Nestandardizované
koeficienty
Standardizované
koeficienty
Model
B
Std. chyba
Konstanta
17,42
4,24
NFC
,14
,048
Beta
,32
T
Sig.
4,10
,00
3,00
,00
Ověření vztahu mezi skóry NFC a přesvědčitelnosti
H2: Neukáže se lineární vztah mezi need for cognition a přesvědčitelností.
Proměnná přesvědčitelnost vyjadřuje rozdíl mezi hodnocením strany X a politika Y. Je výsledkem
rozdílu součtů dvou položek měřících postoj u každého z textu, celkový postoj k politikovi byl odečten
od postoje ke straně X. Proměnná nabývá hodnot od -3 do 4 (M = - 0,06, SD = 1,42), (histogram rozložení
proměnné viz Příloha 6).
15
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Záporné a nulové hodnoty značí, že člověk nepřebral skupinový názor, v případě kladných hodnot
pak došlo k ovlivnění skupinovým názorem předpokládaným směrem (respondent ve větší či menší míře
skupinový názor převzal).
Pro účely analýzy dichotomizujeme proměnnou přesvědčitelnost - jedna skupina zahrnuje
hodnoty od -3 do 0 (respondenti se nenechali přesvědčit názorem skupiny, N = 49), druhá od 1 do 4
(respondenti se nechali přesvědčit názorem skupiny, N = 20). Kategorizace proměnné byla provedena za
účelem provedení binární logistické regrese, neboť v tomto případě není možné na základě výrazně
nenormálního rozložení reziduí závislé proměnné provést regresi lineární. Předpoklady pro provedení
logistické regrese jsou splněny.
Model ukazuje, že míra NFC nemá signifikantní vliv na to, zda se člověk nechá
přesvědčit názorem ostatních lidí ze své in - group, na základě čehož podporujeme H2.
TABULKA 2
Model logistické regrese s NFC jako prediktorem a mírou přesvědčitelnosti jako závislou proměnnou
95% interval spolehlivosti
B (SE)
Konstanta
-2,09
NFC
0,02 (0,02)
Spodní hranice
Poměr šancí
Horní hranice
0,12
0,98
1,01
1,05
Poznámka: Cox A Snell R2 = 0,01, Nagelkerke R2 = 0,02, Model χ2(1) = 0,82, p>0,05.
Ověření vztahu mezi závazkem a přesvědčitelností
H3: Vysoký závazek bude predikovat nízkou přesvědčitelnost.
I v tomto případě provedeme logistickou regresi, neboť znovu nejsou splněny předpoklady pro
regresi lineární. Model ukazuje, že míra závazku nemá signifikantní vliv na to, zda se člověk nechá
přesvědčit názorem ostatních lidí ze své in-group, na základě čehož zamítáme H3.
16
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
TABULKA 3
Model logistické regrese s mírou závazku jako prediktorem a mírou přesvědčitelnosti jako závislou proměnnou
95% interval spolehlivosti
B (SE)
Konstanta
-1,10
Závazek
0,02 (0,062)
Spodní hranice
Poměr šancí
Horní hranice
0,33
0,900
1,02
1,15
Poznámka: Cox A Snell R2 = 0,00, Nagelkerke R2 = 0,00, Model χ2(1) = 0,08, p>0,05.
Ověření vztahu mezi mírou explorace v kombinaci
s mírou závazku a přesvědčitelnosti
H4: Statusy identity vyznačující se vyšším závazkem se budou pojit s nižší přesvědčitelností.
Za účelem prozkoumání efektu kombinace míry explorace (součet explorace do hloubky
a explorace do šířky) a závazku na přesvědčitelnost v rámci jednotlivých statusů identity byla provedena
faktoriální ANOVA. Závislou proměnnou je posun v postoji pozitivním směrem ke straně X. Na základě
mediánu nezávislých proměnných byli participanti v rámci každé z nich rozděleni do 2 skupin
(podrobnější informace o rozdělení respondentů do skupin a o faktorech viz Příloha 7).
Faktoriální ANOVA neprokázala signifikantní vliv příslušnosti k jedné ze skupin ani k jejich
kombinaci na míru přesvědčitelnosti, H4 tedy není podpořena. Největší ale nesignifikantní vliv má
příslušnost ke skupině explorace, F (1, 64) = 1,58, p > .05,η2 = .03, kdy se se zvyšující se explorací zvyšuje
míra přesvědčitelnosti, což je efekt v opačném směru, než bychom předpokládali. Míra závazku v případě
rozdělení do skupin nemá velký vliv na přesvědčitelnost, F (1, 64) =.04, p > .05, stejně jako kombinace obou
faktorů, F (1, 64) =.13, p > .05.
Pokud se podíváme na průměrné změny postoje v rámci jednotlivých skupin (statusů identity),
k největším posunům došlo u skupiny moratoria (M = 0,67), následuje skupina dosažené identity (M = 0,63),
dále předčasně uzavřená identita (M = 0,43), k nejmenší přesvědčitelnosti došlo u osob s identitou difuzní
(M = 0,30), (graf zobrazující průměrné změny postojů v rámci jednotlivých skupin viz Příloha 8).
17
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
DISKUZE
Ve výzkumu byl nalezen vztah mezi NFC a mírou explorace v oblasti politiky, což je v souladu
s předchozími výzkumy (Berzonsky & Sullivan, 1992; Njus & Johnson, 2008). Lidé mající vyšší míru NFC
tak pravděpodobně více prozkoumávají různé politické ideály a směry či dále zvažují ty, pro které se již
rozhodli.
Podpořena byla i hypotéza, že míra NFC nesouvisí s tím, jak moc se člověk nechá přesvědčit
působením na sociální identitu. V rámci tohoto výzkumu tedy neplatí předpoklad ELM, dle kterého se
periferním vodítkem nechají ovlivnit spíše osoby s nižší mírou NFC (Cacioppo, Petty, Kao & Rodriguez,
1986). Dá se proto předpokládat, že do procesu přesvědčování vstupují další faktory.
Nepotvrdila se ale domněnka, že je jedním z těchto faktorů závazek v oblasti politiky. Adolescenti
nacházející se ve statusu moratoria vykazovali sice (v rámci nesignifikantních výsledků) nejvyšší míru
ovlivnění názorem ostatních členů skupiny, respondenti se statusem difuze ovšem naopak nejnižší.
Pokud zhodnotíme v rámci nesignifikantních výsledků celkový trend přesvědčitelnosti, nejvýraznější vztah existuje mezi mírou explorace a přesvědčitelností, ovšem v opačném směru, než bychom
předpokládali na základě výzkumů zkoumajících propojení potřeby poznání s periferními vodítky
(Cacioppo, Petty & Morris, 1983; Haugtvedt, Petty & Cacioppo, 1992). V rámci tohoto výzkumu se vysoká
explorace pojí s vyšší přesvědčitelností. Jedním z možných vysvětlení by mohlo být to, že informace
sdělující názor ostatních členů in – group byla respondenty považována za relevantní k danému tématu a
došlo tak k přesvědčení centrální cestou.
V termínech jednotlivých statusů identity největší přesvědčitelnost vykazovali respondenti ve
statusu moratoria, což na základě výsledků není možné vysvětlit pouhou absencí závazků. Jedním
z možných vysvětlení, proč se u statusu moratoria objevila vyšší přesvědčitelnost než u, z hlediska závazku
srovnatelné, difuze identity může být to, že se k moratoriu vážou „výraznější“ pocity (deprese, úzkostnost
či delikventní chování (Crocetti, Rubini, Luyckx & Meeus, 2008), což může vzbuzovat vyšší potřebu náležet
k určité skupině a přebírat tak její názory.
Dříve byl prokázán vztah difuze identity s nízkou mírou svědomitosti a ochoty (Clancy
& Dolinger, 1993). Malý posun v postojích mezi texty u této skupiny bychom proto mohli vysvětlit
například nízkou angažovaností ve vyplňování dotazníků, což se mohlo projevit zaškrtáváním stále
podobných hodnot.
18
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
V případě předčasně uzavřené identity nedošlo k výraznému posunu postojů, což bylo
předpokladem, výsledek ale nemůžeme přisuzovat pouze přítomnosti závazku v oblasti politiky. V rámci
tohoto statusu by bylo zajímavé nahradit sdělení postoje ostatních gymnazistů za sdělení názorů těch, od
kterých byly závazky převzaty a zkoumat, zda by v tomto případě k posunu postojů předpokládaným
směrem došlo.
U statusu dosažené identity došlo v porovnání se statusem difuze a předčasně uzavřené identity
k posunu vyššímu. Zde je možné zvážit již výš zmíněné vysvětlení, že mohla být informace sdělující názor
in - group zpracována jako centrální vodítko.
Limitace výzkumu
Za omezení výzkumu se dá považovat nástroj k měření posunu postoje na základě působení na
sociální identitu, a to z více důvodů – mohl zde sehrát roli rozdíl mezi celkovým působením politické
strany a politika jako jednotlivce či například tendence odklánět se od názorů out – group. Dále by bylo
také, za účelem získání přesnějších výsledků, vhodné změřit, v jaké míře se respondenti identifikují s
in – group gymnazistů. V neposlední řadě by pak bylo zajímavé brát v úvahu i případ, kdy si respondenti
vytvořili pozitivnější postoj k textu, v rámci kterého nebylo na sociální identitu působeno. Za další omezení
můžeme považovat převedení škály zjišťující aspekty identity do politického kontextu - vnitřní konzistence
jednotlivých subškál je sice poměrně vysoká, omezena může být ale validita této metody.
Na základě specifického vzorku osob můžeme s rezervami výsledky tohoto výzkumu
generalizovat pouze na populaci studentů třetích a čtvrtých ročníků gymnázií v ČR. Je ale třeba brát
v úvahu, že výsledky mohou být ovlivněny ne příliš vysokým počtem respondentů.
Závěr
Persuase je velice komplexním tématem - na to, zda a jak moc se člověk nechá přesvědčit, má vliv
mnoho faktorů. Na základě předchozích výzkumů existuje předpoklad, že v rámci přesvědčování hraje roli
konstrukt NFC. Ukázalo se, že míra tohoto rysu souvisí i s tím, jak člověk prozkoumává aspekty své
identity (Njus & Johnson, 2008), na což prostřednictvím této práce navazujeme zjištěním, že stejný vztah
platí i pro NFC a exploraci v oblasti politických směrů či cílů.
19
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Cílem této práce bylo prozkoumat, jakou roli hrají v situaci persuase působením na sociální
identitu statusy identity. V rámci výzkumu se mezi těmito konstrukty vztah neprokázal. Domnívám se ale,
že dané výsledky mohou být ovlivněny výše zmíněnými limitacemi výzkumu, další zkoumání tohoto
tématu by tak mohlo přinést jiná, možná více vypovídající zjištění.
20
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
LITERATURA
Adams, G. R., Ryan, J. H., Hoffman, F. F., Dobson, W. R., & Nielsen, E. C. (1985). Ego-identity status,
conformity behavior and personality in late adolescence. Journal of Personality and Social Psychology,
47, 1091-1104.
Berzonsky, M. D., & Sullivan, C. (1992). Social-cognitive aspects of identity style: Need for cognition, experiential openness, and introspection. Journal of Adolescent Research, 7, 140-155.
Bronson, G. W. (1959). Identity diffusion in late adolescents. Journal Of Abnormal & Social Psychology,
59(3), 414-417.
Cacioppo, J. T., Petty, R. E., Kao, Ch. F., & Rodriguez, R. (1986). Central and Peripheral Routes
to Persuasion: An Individual Difference Perspective. Journalof Personality and Social Psychology, 51
(5), 1032 – 1043.
Cacioppo, J. T., Petty, R. E., & Morris, K. J. (1983). Effects of Need for Cognition on Message Evaluation,
Recall and Persuasion. Journalof Personality and Social Psychology, 45 (4), 805 – 818.
Clancy, S. M., & Dollinger, S. J. (1993). Identity, Self, and Personality: I. Identity Status and the Five-Factor
Model of Personality. Journal of Research on Adolescence, 3 (3), 227 – 245.
Crocetti, E., Rubini, M., Luyckx, K., & Meeus, W. (2008). Identity formation in early and middle adolescents
from various ethnic groups: From three dimensions to five statuses. Journal of Youth and Adolescence,
37, 983–996.
Elliot, G. C., Rosenberg, M., & Wagner, M. (1984). Transient Depersonalization in Youth. Social Psychology
Quarterly, 47 (2), 115 – 129.
Erikson, E. H. (1956). The Problem of Ego Identity. Journal of American Psychological Association, 4,
56 – 121.
Gruen, W. (1960). Rejection of false information about oneself as an indication of ego identity. Journal Of
Consulting Psychology, 24(3), 231-233.
Hamer, R. J., & Bruch, M. A. (1994). The role of shyness and private self-consciousness in identity
development. Journal of Research in Personality, 28, 436-452.
Haugtvedt, C. P., Petty, R. E, & Cacioppo, J. T. (1992). Need for Cognition and Advertising: Understanding
the Role of Personality Variables in Consumer Behavior. Journal of Consumer Psychology, 1 (3),
239 – 260.
21
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Jiskrová, G. (2013). Vztah mezi vývojem identity, self-esteem a hodnotovou orientací u českých
a vietnamských adolescentů. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno.
Kahle, L. R. & Homer, M. (1985). Physical Attractiveness of the Celebrity Endorser: A Social Adaptation
Perspective. Journal of Consumer Research, 11 (4), 954-961.
Low, J. M. (1999). Differences in Cognitive Complexity of Adolescents with Foreclosed and Achieved
Identity Status. Psychological Reports, 85, 1093 – 1099.
Luyckx, K., Schwartz, S.J., Berzonsky, M.D., Soenens, B., Vansteenkiste, M. Smits, I. & Goossens, L. (2008).
Capturing ruminative exploration: extending the four dimensional model of identity formation in late
adolescence. Journal of Research in Personality, 42, 58-82.
Marcia, J. E. (1966). Development and Validation of Ego – Identity Status. Journal of Personality and Social
Psychology, 3 (5), 551-558.
Marcia, J. E. (1967). Ego – Identity Status: Relationship to Change in Self-Esteem, General Maladjustment,
and Authoritarianism. Journal of Personality, 35, 118-133.
Njus, D., & Johnson, D. R. (2008). Need for Cognition as a Predictor of Psychosocial Identity Development.
The Journal of Psychology, 142 (6), 645 – 655.
Perloff, R. M. (2010). The Dynamics of Persuasion: Communication and Attitudes in the Twenty-First Century. Routledge.
Petty, R. E., Briñol, P., Loersch, Ch., & McCaslin, M. J. (2009). In M. R. Leary & R. H. Hoyle (Eds.), Handbook of Individual Differences in Social Behavior (s. 318 – 329). New York: The Guilford Press.
Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). The elaboration likelihood model of persuasion (pp. 1-24). New York:
Springer.
Petty, R. E. & Cacioppo, J. T. (1988) Communication and Persuasion: Central and Peripheral Routes to Attitude Change. The Public Opinion Quarterly, 52 (2), 262-265.
Rasmussen, J. E. (1964). Relationship of Ego Identity to Psychosocial Effectiveness. Psychological Reports,
15, 815 – 825.
Schwartz, S. J., Zamboanga, B. L., Weisskirch, R. S., & Rodriguez, L. (2009). The relationships of personal
and ethnic identity exploration to indices of adaptive and maladaptive psychosocial functioning. International Journal of Behavioral Development, 33, 131-144.
Širůček, J., Ťápal, A., Linhartová, P. (2014). Potřeba poznávání: Studie psychometrických charakteristik
zkrácené české verze Škály potřeby poznávání. Československá psychologie, 58 (1) 52-61.
22
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Tajfel, H. (1981). Human Groups and Social Categories: Studies in Social Psychology. Cambridge:
Cambridge University Press.
Trepte, S. (2006). Social Identity Theory. In J. Bryant & P. Vorderer (Eds.), Psychology of Entertainment (s.
255 – 271). Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates Publishers.
Turner, J. &Oakes, P. (1986). The significance of the social identity concept for social psychology with reference to individualism, interactionism and social influence. British Journal of Social Psychology, 25 (3),
237–252.
Turner, J. C., & Reynolds, K. J. (2001). The Social Identity Perspective in Intergroup Relations: Theories,
Themes, and Controversies. In R. Brown & S. Gaertner (Eds.). Blackwell Handbook of Social Psychology: Intergroup processes (s. 133–152). Malden, MA: Blackwell Publishing.
Turner, J. C., & Reynolds, K. J. (2012). Self-Categorizatin Theory. In P. A. M. Lange, A. W. Kruglanski & E.
T. Higgins (Eds.). The Handbook of Theories of Social Psychology: Volume Two (s. 399 – 417). London:
Sage Publications.
Ťápal, A. (2012). Kognitivně-motivační dispozice autoritářství. Bakalářská diplomová práce. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno.
Unnikrishnan Nair, K. & Ramnarayan, S. (2000). Individual Differences in Need for Cognition and Complex Problem Solving. Journal of Research in Personality, 34, 305 – 328.
Weinreich, P. (1986). The Operationalisation of Identity Theory in Racial and Ethnic Relations. In J.Rex and
D. Mason (Eds), Theories of Race and Ethnic Relations(s. 299 - 320). Cambridge: Cambridge University
Press.
23
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
PŘÍLOHY
Příloha 1: Škála potřeby poznávání
Nyní prosím u každého výroku ohodnoťte, jak moc s ním souhlasíte, a to na následující škále:
1
„Naprosto nesouhlasím“
2
„Velmi nesouhlasím“
3
„Spíše nesouhlasím“
4
„Mírně nesouhlasím“
5
„Mám to nerozhodně“
6
„Mírně souhlasím“
7
„Spíše souhlasím“
8
„Velmi souhlasím“
9
„Naprosto souhlasím“
Snažte se, prosím, odpovídat co nejpřesněji. Výroky jsou mnohdy velmi podobné, je proto cílem
vystihnout i malé rozdíly.
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
1.
Hodně mě baví činnosti, u kterých je potřeba přicházet s novými
způsoby řešení problémů.
1–2–3–4–5
2.
Raději bych dal/a přednost činnosti, která je intelektuálně náročná a
důležitá, než činnosti, která je sice také důležitá, ale není u ní potřeba
příliš myslet.
1–2–3–4–5
3.
Mám tendenci stanovovat si cíle, které mohou být dosaženy pouze s
vynaložením velkého duševního úsilí.
1–2–3–4–5
4.
Nad svěřenými úkoly přemýšlím obvykle více, než je nezbytně nutné.
1–2–3–4–5
5.
Jsem intelektuál.
1–2–3–4–5
6.
Dávám přednost naučným pořadům před zábavními pořady.
1–2–3–4–5
7.
Dávám přednost tomu, aby byl můj život plný různých hádanek a
hlavolamů, které musím vyřešit.
1–2–3–4–5
8.
Dal/a bych přednost složitým problémům před jednoduchými.
1–2–3–4–5
9.
Představa, že bych se měl/a pro dosažení úspěchu spolehnout na své
myšlení, mne neláká.
1–2–3–4–5
10.
Přemýšlím jen natolik usilovně, nakolik je potřeba.
1–2–3–4–5
11.
Mám rád/a úkoly, které se stačí naučit a potom už nad nimi není
nutné přemýšlet.
1–2–3–4–5
12.
Raději bych dělal/a něco, u čeho není potřeba moc přemýšlet, než
něco, u čeho bych se určitě musel/a naplno zamýšlet.
1–2–3–4–5
13.
Nerad/-a si beru zodpovědnost za zvládnutí situace, která vyžaduje
hodně přemýšlení.
1–2–3–4–5
14.
Poté, co dokončím činnost, která vyžadovala velké duševní úsilí,
cítím spíše úlevu než uspokojení.
1–2–3–4–5
15.
Přemýšlení pro mne nepředstavuje žádnou zábavu.
1–2–3–4–5
16.
Snažím se předvídat a vyhýbat se situacím, ve kterých je velká šance,
že budu muset o něčem hluboce přemýšlet.
1–2–3–4–5
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Příloha 2: Měření explorace a závazku v rámci
politiky
Poznámka: opraveno chybné zadání
Následující dotazník se týká vašich postojů v oblasti politiky. Pojem politika chápejte v širokém
slova smyslu, ne pouze v kontextu konkrétních politických stran či politiků. Pod pojmem politický směr
tedy nemám na mysli pouze to, zda se ztotožňujete s konkrétní politickou stranou či ne, zajímají mě vaše
obecné politické postoje. Politickým směrem může být tedy např. levice, pravice, liberalismus, konzervatismus, komunismus, nacionalismus, zelená politika, jinými slovy jasnost názorů v oblasti celkového státního uspořádání, státních financí, vztahů s ostatními státy či například stranického uspořádání atd. Stejně
tak politické cíle chápejte jako změny, které byste v České republice uvítali a budete se jich případně
snažit docílit například volbou stran zastávajících shodné názory.
Nyní prosím u každého výroku ohodnoťte, jak moc s ním souhlasíte, a to pomocí následující škály:
1
„Zcela nesouhlasím“
2
„Spíše nesouhlasím“
3
„Nemohu se rozhodnout“
4
„Spíše souhlasím“
5
„Zcela souhlasím“
Snažte se, prosím, odpovídat co nejpřesněji. Výroky jsou mnohdy velmi podobné, je proto cílem
vystihnout i malé rozdíly.
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
1.
Vybral/a jsem si politický směr, který budu v životě následovat.
1–2–3–4–5
2.
Mám plány týkající se toho, který politický směr chci v budoucnu
podporovat.
1–2–3–4–5
3.
Vím, kterým směrem se, co se týče politiky, v budoucnu vydám.
1–2–3–4–5
4.
Mám představu o tom, které politické názory budu v budoucnu
zastávat.
1–2–3–4–5
5.
Učinila jsem rozhodnutí, které politické názory budu v životě
následovat.
1–2–3–4–5
6.
Aktivně uvažuji o různých politických směrech, které bych mohla
v životě zastávat.
1–2–3–4–5
7.
Přemýšlím o různých politických názorech, které bych v budoucnu
mohl/a podporovat.
1–2–3–4–5
8.
Uvažuji o různých politických přístupech, které by mi mohly
vyhovovat.
1–2–3–4–5
9.
Zvažuji různé politické cíle, o které bych mohl/a usilovat.
1–2–3–4–5
10.
Přemýšlím o různých politických přístupech, které by pro mě mohly být
dobré.
1–2–3–4–5
11.
Politické přístupy, které chci v budoucnu podporovat, odpovídají mým
pravým zájmům a hodnotám.
1–2–3–4–5
12.
Pokud bych docílil/a svých politických cílů, byl/-a bych sám/a se sebou
v budoucnu spokojen/a.
1–2–3–4–5
13.
Pokud se budu držet svých politických postojů, budu v budoucnu
spokojen/a sám/a se sebou.
1–2–3–4–5
14.
Mám pocit, že politický směr, kterým se chci v životě vydat, mi bude
opravdu vyhovovat.
1–2–3–4–5
15.
Jsem si jistý/á, že mé politické postoje jsou pro mne do budoucna ty
pravé.
1–2–3–4–5
16.
Dále promýšlím politické ideály, pro které jsem se již rozhodl/a.
1–2–3–4–5
17.
Mluvím s ostatními lidmi o svých politických cílech.
1–2–3–4–5
18.
Přemýšlím, zda mi opravdu vyhovují politické cíle, které jsem si
v životě již stanovil/a.
1–2–3–4–5
19.
Snažím se zjistit, co si ostatní lidé myslí o politických ideálech, pro
které jsem se v životě rozhodl/a.
1–2–3–4–5
20.
Přemýšlím, zda mé politické postoje z hlediska budoucnosti odpovídají
tomu, co opravdu chci.
1–2–3–4–5
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Příloha 3: Výsledky hodnot reliability u škály měřící
exploraci a závazky v oblasti politiky
Skupina 1
Skupina 2
(nedostali informaci o
(dostali informaci o
chybném zadání)
chybném zadání)
α1 = subškála závazek
α1 = 0,84
α1 = 0,82
α2 = subškála explorace do šířky
α2 =0,81
α2 = 0,85
α3 = subškála identifikace se závazkem
α3 = 0,84
α3 = 0,70
α4 = subškála explorace do hloubky
α4 = 0,77
α4 = 0,74
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Příloha 4: Měření posunu postoje na základě
působení na sociální identitu
TEXT POJEDNÁVAJÍCÍ O POLITIKOVI Y
Poznámka: Text se shoduje s popisem použitým ve studii 1.
Pan Y. vstoupil do politického života v roce 2008, o 2 roky později se stal členem politické strany. Na politickém poli zastupuje občany, kteří podporují demokratický stát s volným trhem, a zemi upřednostňující soukromé vlastnictví před státním. Je příznivcem budování vztahů s rozvinutými státy i Evropské unie, v případě EU ale nesouhlasí
s přílišným stíráním rozdílů mezi členskými zeměmi.
Na jeho webových stránkách se dále dočteme, že chce docílit změn v oblasti neefektivního využívání zdrojů
v našem státě, což vede ke zbytečně nízkému postavení ČR na světovém trhu. Stejně tak je pro to, aby se v rámci ČR
hledala dlouhodobá, ne pouze jednorázová, efektivní řešení, která by zajistila změny v dlouhodobém horizontu, a to
například v oblasti zvýšení vnitřní bezpečnosti. Pan Y. usiluje o stát dbající o životní prostředí. Další oblastí, na které
chce pan Y., jak píše, aktivně zapracovat, je efektivnější přerozdělení státního rozpočtu či řešení týkající se vysoké
nezaměstnanosti v ČR.
V předvolebním průzkumu prováděným ve vybraných krajích ČR v roce 2013 získal kandidát celkově 26 procent hlasů, přičemž preference se pohybovaly od 52 procent přes 23 procent až po 6 procent v závislosti na konkrétním kraji.
Nyní prosím ohodnoťte svůj postoj k tomuto politikovi, a to na následující škále:
1
„Zcela nesouhlasím“
2
„Spíše nesouhlasím“
3
„Nemohu se rozhodnout“
4
„Spíše souhlasím“
5
„Zcela souhlasím“
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
1.
Celkově bych svůj postoj zhodnotil/a jako kladný.
1–2–3–4–5
2.
Program politika odpovídá mým osobním
přesvědčením.
1–2–3–4–5
3.
Kdybych měl/a možnost, politika bych u voleb volil/a.
1–2–3–4–5
4.
Politik ve mně vzbuzuje sympatie.
1–2–3–4–5
5.
Myslím si, že případné zvolení politika by mělo na ČR a
její obyvatele dobrý dopad.
1–2–3–4–5
TEXT POJEDNÁVAJÍCÍ O STRANĚ X
Poznámka: verze působící na sociální identitu
Strana X. vznikla roku 2009, má zhruba 8 tisíc členů. Prosazuje svobodu jednotlivce, volný trh a soukromé
vlastnictví, za důležité považuje vazby s vysoce rozvinutými zeměmi. Co se týče Evropské unie, zastává strana názor,
že je prostřednictvím EU vhodné rozvíjet efektivní spolupráci, na druhou stranu ale hájí národní zájmy ČR a jejích
obyvatel.
V programu strany X. se dočteme, že se bude snažit zefektivnit státní rozpočet, snížit nezaměstnanost a zvýšit konkurenceschopnost naší země. Dalším bodem je pak práce na vnitřní bezpečnosti, která je jedním ze základních
kamenů demokratického státu, či důraz na životní prostředí. X. se plánuje zaměřit na dlouhodobá funkční řešení
v mnoha oblastech, ne na taková, která přinášejí pouze krátkodobou spokojenost.
Ve studentském předvolebním průzkumu v roce 2013 získala strana celkově 26 procent hlasů, přičemž
v rámci věkové skupiny 17-19 let průzkum dopadl následujícím způsobem: mezi studenty gymnázií tuto stranu preferovalo celých 52 procent dotázaných, na učilištích s maturitou 23 procent a na učilištích bez maturity jen 6 procent
respondentů.
Nyní prosím ohodnoťte svůj postoj k této straně, a to na následující škále:
1
„Zcela nesouhlasím“
2
„Spíše nesouhlasím“
3
„Nemohu se rozhodnout“
4
„Spíše souhlasím“
5
„Zcela souhlasím“
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
1.
Celkově bych svůj postoj zhodnotil/a jako kladný.
1–2–3–4–5
2.
Program strany odpovídá mým osobním
přesvědčením.
1–2–3–4–5
3.
Kdybych měl/a možnost, stranu bych u voleb volil/a.
1–2–3–4–5
4.
Strana ve mně vzbuzuje sympatie.
1–2–3–4–5
5.
Myslím si, že případné zvolení strany by mělo na ČR a její
obyvatele dobrý dopad.
1–2–3–4–5
Poznámka 2: V předvýzkumu se poslední odstavec textu pojednávajícím o straně X lišil, konkrétně
zněl takto: „V předvolebním průzkumu prováděným ve vybraných krajích ČR v roce 2013 získala strana celkově 26
procent hlasů, přičemž preference se pohybovaly od 52 procent přes 23 procent až po 6 procent v závislosti na konkrétním kraji.“
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Příloha 5: Výsledky předvýzkumu
Posun postoje v předvýzkumu byl měřen na základě pěti položek, které zjišťovaly postoj ke každému z textu. V rámci předvýzkumu došlo mezi postoji ke straně X a politikovi Y k signifikantnímu posunu, respondenti lépe hodnotili stranu X (M = 18,12; Mdn = 19,00) než politika Y (M = 17,45; Mdn = 18,00),
T = 413,50, p < .05. Za cílem možnosti využití metody v hlavní studii byly ponechány pouze položky,
v rámci kterých k posunu postoje mezi texty nedocházelo.
Porovnání průměrných postojů ke straně X a politikovi Y na úrovni jednotlivých položek
Položka
Mdn (X)
Mdn (Y)
Mx - My
T
Sig.
X1 a Y1
4,00
4,00
0,10
304, 5
p> .05
X2 a Y2
4,00
4,00
0,16
204
p> .05
X3 a Y3
3,00
3,00
0,22
392
p<.05
X4 a Y4
4,00
4,00
0,19
340
p>.05
X5 a Y5
3,00
4,00
0,04
453
p>.05
K největšímu a signifikantnímu posunu došlo v rámci položky 3, tedy „Kdybych měl/a možnost,
politika bych u voleb volil/a.“, následují nesignifikantní, ale poměrně výrazné posuny u položek 2 a 4
(„Program politika odpovídá mým osobním přesvědčením“ a „Politik ve mně vzbuzuje sympatie“),
nejmenší změny v postoji se objevují u položek 1 a 5 („Celkově bych svůj postoj zhodnotil/a jako kladný“
a „Myslím si, že případné zvolení politika by mělo na ČR a její obyvatele dobrý dopad.“), tyto dvě položky
byly tedy použity v hlavní studii.
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Příloha 6: Graf 1
Četnost proměnné přesvědčitelnost
Četnosti proměnné
přesvědčitelnost
30
20
10
Přesvědčitelnost
0
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Příloha 7: ANOVA - Informace o rozdělení
respondentů do skupin a o faktorech
Rozdělení respondentů do skupin za účelem provedení faktoriální ANOVY
Závazek
Skupina
Označení
Skór < 18
1
Nízký závazek
Skór ≥ 18
2
Vysoký závazek
Explorace
Skupina
Označení
Skór ≤ 30
1
Nízká explorace
Skór > 30
2
Vysoká explorace
Předpoklady:
Příloha Pro každou kombinaci faktorů je zastoupen dostatečný počet případů (viz tabulka 7).
Kontingenční tabulka – četnost jednotlivých skupin v rámci faktoriální ANOVY
Nízký závazek
Vysoký závazek
Celkem
Nízká explorace
20
14
34
Vysoká explorace
12
19
31
Celkem
32
33
65
Faktor - závazek
Nezávislost měření je splněna, předpoklad normality dat v rámci obou skupin považujeme rovněž
za splněný (Kolmogorov - Smirnof v obou případech nesignifikantní), homogenita rozptylů ale není mezi
skupinami zachována, F (1,63) = 4,97, p < .05. Protože ale mají skupiny podobnou velikost, nemělo by
porušení tohoto předpokladu výsledky analýzy výrazně ovlivnit.
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Faktor - explorace
Nezávislost měření je splněna, předpoklad normality dat v rámci obou skupin považujeme rovněž
za splněný (Kolmogorov – Smirnof test v obou případech nesignifikantní), homogenita rozptylů je mezi
skupinami zachována, F (1,63) = 0,40, p > .05.
Need for cognition a persuase založená na sociální identitě
Příloha 8: Graf 2
Graf zobrazující přesvědčitelnost v rámci jednotlivých statusů identity
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
Nízká explorace
Nízký závazek
vysoká explorace
Vysoký závazek