závěrečná zpráva 2.16B. - Komplexní monitorovací systém
Transkript
otanické průzkumy Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 „Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu“ 2.16 Botanický a mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka Mykologický průzkum Závěrečná zpráva Zpracovatelé: Ing. Jiří Lazebníček, Mgr. Zdeněk Frélich Termín: 1. 11. 2009 – 31.12. 2010 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Obsah 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ....................................................................................................... 3 2 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ.............................................. 3 3 HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ................................................................................. 11 3.1 STRUČNÝ SOUHRN HLAVNÍCH INFORMACÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRŮZKUMU ING. WOLFOVÉ......................................... 11 3.1.1 Charakteristika nálezů ............................................................................................................... 11 3.1.2 Doporučení pro management..................................................................................................... 11 4 STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ................................................................................................ 12 5 PŘEHLED DRUHŮ HUB ZJIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMECH .............................................. 12 5.1 BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU ........................................................ 19 6 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ ........................................ 23 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ............................................................................................................................................. 23 8 ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................................... 24 8.1 9 DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA ................................................................................................................ 24 PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 26 Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 2 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Katastrální území: Kunčice pod Ondřejníkem Výměra: 35,44 ha Nadmořská výška: 747 – 964 m n.m. Vyhlášeno: 1994 Předmět ochrany: Posláním rezervace je dle vyhlášky Okresního úřadu ve Frýdku-Místku ze dne 18.10.1993 ochrana přirozených starých jedlobučin na suťovém západním svahu horského masívu Ondřejníku. V plánu péče pro přírodní rezervaci Skalka na období let 2004 – 2013 jsou mmj. uváděny tyto další významnější přírodní hodnoty v území: • • • • • • • • 2 Významná geologická lokalita – tvary zvětrávání a odnosu pískovců, vzniklé kryogenními pochody Komplex starých smíšených porostů s přirozenou dominancí buku Neobyčejná stanovištní pestrost Lokální výrazný výskyt jedle bělokoré ve starých smíšených porostech Výskyt přirozených či přírodě blízkých lesů s původními dřevinami Mykoflóra s řadou vzácných, zejména saprofytických a parazitických dřevních druhů hub Z malakozoologického hlediska společenstva suťových listnatých lesů s převahou tzv. ušlechtilých listnáčů s výskytem několika citlivých až ohrožených epigeických druhů Fauna typická pro karpatský úsek zóny listnatých lesů STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Území přírodní rezervace se nachází v katastru obce Kunčice pod Ondřejníkem, přibližně 1 km severně od obce. Z geomorfologického hlediska je součástí geomorfologického celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Štramberská vrchovina a okrsku Ondřejník. Ondřejník je charakterizován jako členitá vrchovina budovaná flyšovými pískovci, jílovci a jílovými břidlicemi. Z půd převládají hnědé silně kyselé půdy, štěrkovité až kamenité. Z klimatického hlediska náleží lokalita do území mírně teplé klimatické oblasti MT2, která se vyznačuje vlhčím létem, kratším přechodovým obdobím a vyšším množstvím srážek. Díky tomu, že se jedná o jižní svah, je lokalita vystavena intenzívnějšímu slunečnímu záření. Území je převážně zalesněné kromě startovací dráhy pro paragliding o celkové výměře cca 0,3 ha. Rezervace se nachází na v západní, jižní a jihovýchodní části Skalky, tj. na jeho vrcholu a svazích. Na celém území přírodní rezervace převládají bohaté až svěží jedlové bučiny a obohacené klenové bučiny svazu Eu-Fagion s příměsí smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Dříve hojná jedle bělokorá (Abies alba) z porostu z větší části vymizela. Keřové i bylinné patro je slabě vyvinuto, nejhojnější jsou kopytník evropský (Asarum europaeum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), borůvka černá (Vaccinium myrtillus) a pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides). Ojediněle se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Přírodní rezervace Skalka je jednou z mála lokalit kriticky ohroženého jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) v ČR. V území žije také řada druhů plazů, např. ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí tu řada silně ohrožených druhů ptáků – sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), krahujec obecný (Accipiter nisus). Z drobných zemních savců žijí na území přírodní rezervace populace myšivky horské (Sicista betulina) a rejska horského (Sorex alpinus). Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 3 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Z mykologického hlediska se zde vyskytuje mykoflóra s řadou vzácných, zejména saprofytických a parazitických dřevních hub, vázaných svou existencí především na porosty starších jedlobučin a acidofilních bučin. Dle údajů z mykofloristického inventarizačního průzkumu z roku 2002 (Wolfová, 2002) převládají saprofytické druhy hub, které se vyskytují jednak v listovém opadu, jednak na dřevě odumřelých stromů, především v porostech starších jedlobučin a acidofilních bučin. V rámci mapování Natura 2000 byly v zájmové lokalitě vymapovány tyto biotopy (dle Katalogu biotopů): • • • • • L5.4 – Acidofilní bučiny – tvoří převážnou část porostů v rezervaci X9A – Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami – především nepůvodní výsadby smrku, vyskytují se pouze okrajově – cca 1/6 plochy X11 – Paseky s nitrofilní vegetací – pouze jedna menší plocha, odkud startuje paragliding S1.3 – Vysokostébelné trávníky skalních terásek – skalky porostlé pouze občasným nízkým porostem dřevin pod vrcholem Skalky, plocha je jižně orientovaná, panuje zde proto sušší a teplejší mikroklima S1.5 – Křoviny skal a drolin s rybízem alpským (Ribes alpinum) – drobný výskyt pod vrcholem Skalky Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 4 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Obrázek č. 1: Lokalizace území PR Skalka (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 1/2010). Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 5 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Obrázek č. 2: Ortofoto mapa území PR Skalka Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 7 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Obrázek č. 3: Přehled vymapovaných biotopů Natura 2000 (Dle dat AOPK) Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 9 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. 3 HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ Dle rezervační knihy a Plánu péče o PR Skalka proběhlo na území přírodní rezervace v minulosti několik mykologických průzkumů. Jedná se o tyto: • • Orientační mykofloristický průzkum v PR Skalka – Mgr. Jitka Wolfová, 2002 Zpráva o mykologickém průzkumu v PR Skalka – Ing. Jan Kuthan, 1975 Zpráva Ing. Kuthana podává výčet pouze zajímavějších druhů hub, zpráva Mgr. Wolfové podává komplexní informaci o stavu lokality z mykologického hlediska. 3.1 STRUČNÝ SOUHRN HLAVNÍCH Z PRŮZKUMU ING. WOLFOVÉ INFORMACÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Níže uvádíme souhrn hlavních poznatků vyplývajících z průzkumu Ing. Wolfové (10.10.2002). 3.1.1 Charakteristika nálezů Při průzkumu bylo na území PR Skalka zjištěno celkem 73 druhů makromycet, z toho 10 druhů askomycetů (vřeckovýtrusných) a 63 druhů basidiomycetů (stopkovýtrusných). Dále zde byl nalezen jeden druh hlenky. Z mykologického hlediska lze za nejvýznamnější považovat jedlobukový porost 124B80 pralesního charakteru, kde bylo nalezeno největší množství vzácnějších druhů hub. Mnoho druhů bylo rovněž zjištěno v navazujících starých bučinách (hlavně 124 C 80). Dalšími hodnotnými porosty jsou zejména porosty 119D70, 119E60, 123A70 a 123B70. Další bukové, jasano-klenové suťové a jasano-olšové porosty jsou z mykologického hlediska také významné, protože představují mizející typ stanovišť. Na území převažují saprofytické houby. V mladších porostech rozkládají drobné větvičky a listový opad, v pralesní části porostu je pak dostatek odumřelé dřevní hmoty vhodné jako substrát pro tyto druhy. Zbylou část tvoří terestrické a parazitické houby. Z mykologického hlediska patří bučiny k druhově chudším porostům, přesto zde byly nalezeny zajímavé druhy, jako jsou korálovec ježatý (Hericium erinaceus), bondarcevka horská (Bondarzewia montana), pórnovitka různopórá (Schizopora paradoxa), hlíva fialová (Panus conchatus), rážovka šarlatová (Nectria coccinea), mísenka oranžová (Aleuria aurantia) a čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides). 3.1.2 Doporučení pro management Z mykologického hlediska se jedná o mykoflóru s řadou vzácných, zejména saprofytických a parazitických dřevních druhů hub, vázaných svou existencí především na porosty starších jedlobučin a acidofilních bučin. Na provedené smrkové výsadby se vážou houby vázané na jehličnany. Díky suchu a nepřirozeným podmínkám jsou smrky náchylnější na houbová onemocnění, což může vést k rozšíření parazitických hub. Výskyt saprofytických hub je redukován odstraňováním odumřelé hmoty buků, javorů a jasanů. Ohrožením může být také výsadba mělkokořenujících smrků, což vede ke snižování obsahu vody v povrchových vrstvách. Může se šířit ostružiník a jiné pasekové druhy, což vede k ochuzení mykoflóry (houby díky změně mikroklimatu takřka nefruktifikují). Při stahování dřeva dochází ke stlačování půdního povrchu a erozi, což vede k ničení podhoubí a vysušování povrchu půdy. Absence jedle může vést k ochuzení o mykoflóru vázanou na tuto dřevinu. Odstraňování velkých kmenů je nevhodné, cílem je vytvoření různověkého smíšeného porostu směřujícího k pralesnímu charakteru s původní mykoflórou, která se podílí na obnově lesa. Dlouhodobým cílem je z mykologického hlediska vytvoření komplexu přírodě blízkých jedlobučin, jasano-olšového luhu a suťového lesa, odpovídající dřevinné skladby a věkově různorodé struktury, směřující svým vývojem k pralesnímu charakteru s typickou mykoflórou. Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 11 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Stav jádrového porostu PR pralesního charakteru je dobrý, ale podíl jedle je třeba zvýšit, aby byl zajištěn další rozvoj mykorhizních i dřevních hub, vázaných svou existencí na tuto dřevinu. Doporučuje se pokračovat s výsadbami jedle, aby byla zajištěna věková rozrůzněnost. V mladších částech bukových suťových porostů a fragmentech jasano-olšových luhů je třeba pro další rozvoj saprofytických dřevních hub nutné zajistit ponechávání odumřelé dřevní hmoty – kmenů a větví buků, javorů klenů, jasanů a olší na místě. Také část odumřelých kmenů starších smrků neodstraňovat. Cílem je podpořit další vývoj porostu směrem k vytvoření lesa pralesního charakteru s bohatým zastoupením mykoflóry. Nepůvodní smrkové porosty je vhodné postupně šetrně nahradit původními dřevinami (buk, javor klen, jasan). 4 STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ Cílem průzkumu bylo - dle zadání - zpracování aktuální mykologické inventarizace v přírodní rezervaci a navržení doporučených managementových opatření umožňujících udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany PR. Na základě průzkumů byla vytvořena nálezová databáze dat. V minulosti na lokalitě proběhly dva průzkumy, je proto možné provést i porovnání se stavem v minulosti. Průzkum byl prováděn dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005), podkap. 2 Mykologická inventarizace. Vyšší pozornost byla dána výskytu ochranářsky významnějších druhů hub (zde druhy Červeného seznamu), jejichž výskyt byl zaznamenán pomocí GPS. Zjištěná data byla převedena do prostředí Nálezové databáze ochrany přírody - NDOP. U zjištěných významnějších druhů hub jsou uvedeny doplňkové údaje o těchto druzích a ochranářskoekologický komentář. Výsledky jsou zpracovány tabelárně a jsou zde uvedeny datum nálezu, lokalizace, název taxonu, relativní počet, publikovatelnost, věrohodnost, popis biotopu, poznámka, kategorie ohrožení v Červeném seznamu a informace o tom, zda jde o saprofyta, parazita nebo zemní houbu. Zvláště chráněné či ostatní významné druhy hub (druhy Červeného seznamu) jsou uvedeny na podkladu ortofotomapy přiměřeného měřítka ve výsledném tiskovém formátu A3. Optimální by bylo provádět průzkumy na lokalitě po dobu více let, toto však v rámci projektu nebylo možno naplnit (pouze 1 vegetační sezóna). Jedna sezóna je vhodná jen pro rychlý orientační průzkum nebo pro ty skupiny hub, které tvoří vytrvalé víceleté plodnice. Lokalita byla v průběhu roku navštívena několikrát (5 krát), od roztání sněhu do podzimu. V případě nálezu na místě obtížně určitelných druhů byly pořizovány vzorky, které poté byly určovány po ukončení průzkumu, případně konzultovány s odborníky. I přesto nebylo možné určit jednoznačně všechny druhy hub a několik druhy zůstalo neurčeno (např. stará plodnice, rozmočená apod.) – tyto nálezy proto nejsou v textu uváděny. U vybraných druhů byla pořizována fotodokumentace. 5 PŘEHLED DRUHŮ PRŮZKUMECH HUB ZJIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH V průběhu realizace průzkumu proběhlo dohromady 5 dílčích návštěv lokality, a to v termínech: • • • • • 27. listopadu 2009 – za slunečného počasí, v noci mírné mrazíky 31. května 2010 – deštivé a chladné počasí, podmínky nepříznivé pro růst hub 23. června 2010 – slunečné teplé počasí po delším chladném a deštivém období 8. září 2010 – teplejší příznivé počasí 14. října – přes den slunečné počasí, v noci byly mírné mrazíky negativně ovlivňující mykoflóru Z mykologického hlediska je obtížné predikovat, kdy jsou nejvhodnější podmínky pro růst hub, neboť to záleží na velkém množství aspektů. Nejvíce druhů bylo zaznamenáno na počátku září, při ostatních návštěvách nebyly podmínky zcela optimální (delší sucho, chladněji, noční mrazíky apod.). Bohužel – Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 12 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. vzhledem k delšímu pobytu v nemocnici – nemohla proběhnout návštěva lokality v půli srpna, kdy byly pravděpodobně nejvíce optimální podmínky v rámci roku 2010. Přehled zjištěných druhů a jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v tabulce. Tabulka č. 1: Přehled zjištěných druhů v PR Skalka (2009-2010) Č. Název druhu Česky Latinsky Popis biotopu 1. anýzovník vonný Gloeophyllum odoratum 2. 3. bedla štětinkatá bělochoroš hořký bělochoroš modravý boltcovitka ucho Jidášovo bránovitec hnědofialový černorosol bukový čirůvka bělohnědá číšenka rýhovaná dřevnatka dlouhonohá dřevnatka parohatá dřevomor červený ďubkatec pohárkovitý hadovka smrdutá Lepiota echinella s1.3 Oligoporus bukový porost stipticus Postia caesia smrčina helmovka jitřenková helmovka krvavá helmovka krvonohá Mycena adonis helmovka louhová helmovka mléčná helmovka růžová helmovka žlutonohá hlíva ústřičná Mycena stipata Pleurotus ostreatus bukový porost holubinka bezmléčná holubinka černající Russula delica bukový porost Russula nigricans v bukových nebo smíšených porostech po celém území rezervace 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. bukový porost Auricularia auricula-judae Trichaptum fuscoviolaceum Exidia glandulosa Tricholoma albobrunneum Cyathus striatus mladší bučina na svahu Xylaria longipes bučina v dolní části svahu bukový porost Xylaria hypoxylon Hypoxylon fragiforme Coltricia perennis Phallus impudicus Mycena sanguinolenta Mycena haematopus Mycena galopus Mycena rosella Mycena renati bukový porost bukový porost bukový, případně smíšený porost bukový porost bukový porost, smrčina Charakteristika druhu Substrát bukový porost - v západní nižší části území smíšený porost smrku a buku smíšený porost smrku a buku smíšený porost smrku a buku bučina S/Z/P S / Z P, S / / padlý kmen smrku X9A P / ve shlucích na kmeni jasanu na poraženém kmeni a tlející větvi smrku na tlejícím kmeni buku L5.4 S / L5.4, X9A S / L5.4 S / v jehličí L5.4 Z DD na větvích a opadu buku L5.4 S / na mrtvém kmeni a suchých větvích buku na rozkládajícím se pařezu buku na větvích buků, mrtvé tlející dřevo stromů v listovém opadu L5.4 S / L5.4 S / L5.4, X9A S / L5.4, X9A Z, S / X9A Z / L5.4 Z / v listnatém a jehličnatém opadu v listovém opadu L5.4, X9A S, Z / L5.4 Z / v listnatém a jehličnatém opadu v opadu buku, klenu a smrku ve smrkovo bukovém opadu na tlejícím pařezu buku L5.4, X9A S / L5.4, X9A Z / L5.4, X9A Z / L5.4 S / na mrtvém kmeni buku, více kusů na kmeni buku v listovém opadu L5.4 P / L5.4 Z / v listí i jehličí L5.4, X9A Z / Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 13 ČS ČR na několika pařezech L5.4, X9A smrku pod vrcholem v bučině, několik plodnic na kmeni buku v trávě na skalce S1.3 na tlejícím pařezu smrku L5.4, X9A smíšený porost smrku a buku smrčina na okraji v jehličí rezervace v dolní části, mladý smrkový porost v horní části bučina u modré značky v mechu na lesní cestě bučina Kód biotopu Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Č. Název druhu Česky Latinsky 25. holubinka hlínožlutá Russula ochroleuca 26. holubinka hořkomandlová holubinka mandlová holubinka namodralá Russula grata 27. 28. Russula vesca Russula cyanoxantha 29. holubinka olivová Russula olivacea 30. holubinka sličná holubinka smrdutá holubinka vrhavka Russula rosea 34. housenice červená hřib hnědý Cordyceps militaris Boletus badius 35. hřib kovář Boletus erythropus 36. hřib plstnatý Boletus subtomentosus 37. hřib smrkový Boletus edulis 38. hřib žlučník Tylopilus felleus 39. hřib žlutomasý 31. 32. 33. 40. 41. 42. 43. 44. 45. Russula foetens Russula emetica Boletus chrysenteron choroš měnlivý Polyporus varius choroš poloplástvový choroš zimní klanolístka obecná kornatka jasanová korovitka terčovitá Polyporus brumalis Polyporus ciliatus Schizophyllum commune Peniophora limitata Diatrype disciformis Popis biotopu Charakteristika druhu Substrát Kód biotopu S/Z/P ČS ČR převážně v bukových porostech i smrčinách plošně po celém území rezervace bukový porost na prudkém svahu bukový porost v západní části rezervace v bukovém porostu, častěji na západní a jihozápadní části PR bukový porost na západní straně rezervace u lesní cesty bukový porost na prudkém svahu bukový porost v listovém opadu L5.4, X9A Z / v listí L5.4 Z / v listí u lesní cesty L5.4 Z / v podrostu L5.4 Z / v listovém opadu L5.4 Z / v listovém opadu u kořenů buků v listovém opadu L5.4 Z / L5.4 Z / řada lokalit především v bukových i smíšených porostech bukový porost na svahu v listovém opadu L5.4, X9A Z / v listí L5.4 Z / smíšený porost buku a smrku (u modré značky), smrčina bukový porost, na lesní cestě na hranici rezervace bukový porost s vtroušeným smrkem v horní části rezervace bučina na kamenitém svahu kyselá bučina s vtroušeným smrkem v horní části rezervace bukové porosty v listovém opadu, v jehličí L5.4, X9A Z / v listovém opadu L5.4 Z / v trávě a mechu L5.4, X9A Z / v listovém opadu L5.4 Z / v trávě a mechu L5.4, X9A Z / v listovém opadu L5.4 Z / bukový porost na padlých tlejících kmenech buků v opadu bukového listí L5.4 S / L5.4, X9A S / na kmeni a pařezech L5.4 buku na mrtvých větvích buku L5.4, X9A a pařezech na větvi jasanu L5.4 S / P, S / S / L5.4 S / X9A S / L5.4, X9A S / L5.4 S / smíšený porost smrku a buku bučina bukový porost mladší bučina na svahu bukový porost 46. krásnorůžek lepkavý 47. kropilka rosolovitá Calocera viscosa smrkové a smíšené porosty - plošně po celém území pr Dacrymyces bukový porost stillatus 48. křehutka condolleova Psathyrella candolleana acidofilní bučina na mrtvých tlejících větvích buku, pravidelně, hojně na tlejícím dřevě na několika tlejících pařezech a mrtvých větvích smrku na ležícím mrtvém kmeni smrku, mrtvé větve buku v listí Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 14 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Č. 49. Název druhu Česky Latinsky kuřátečko hřebenité lakovka ametystová lakovka obecná Clavulina coralloides Laccaria amethystina Laccaria laccata 55. lesklokorka ploská límcovka měděnková liška nálevkovitá liška nažloutlá 56. liška obecná 57. lošák ryšavý 58. měkkouš kadeřavý muchomůrka citrónová muchomůrka červená muchomůrka pošvatá muchomůrka růžovka nedohub zlatovýtrusý ostropórka topolová outkovka Hoehnelova outkovka chlupatá Ganoderma applanatum Stropharia aeruginosa Cantharellus tubaeformis Cantharellus lutescens Cantharellus cibarius Hydnum rufescens Plicaturopsis crispa Amanita citrina 50. 51. 52. 53. 54. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. Popis biotopu Charakteristika druhu Substrát Kód biotopu S/Z/P ČS ČR smrčina V jehličí X9A Z / především bukové porosty bukové a smíšené porosty, s1.3 bukový porost v listovém opadu L5.4, X9A Z / v mechu L5.4, X9A, Z S1.3 L5.4 P, S / X9A Z / smrčina na tlejících kmenech buku v jehličí / smíšený porost smrku a buku bukový porost na svahu u kořenů smrku L5.4, X9A Z / v listovém opadu L5.4 Z / porosty buku v listí L5.4 Z / bukový porost v listovém opadu L5.4 Z / porosty buku na větvích buku L5.4 S / bukový porost v trávě L5.4 Z / V listí L5.4 Z / v listovém opadu buku a klenu, v jehličí v listovém opadu buku a klenu několikrát na hřibu žlutomasém v dutině uschlého buku L5.4, X9A Z / L5.4 Z / L5.4 Z, P / L5.4 P, S / na větvi buku L5.4 S / na pařezech a L5.4 odumírajících kmenech buku na mrtvých větvích buku L5.4 P, S / P, S / Amanita bukový porost muscaria Amanita vaginata bukový porost, smrkový porost Amanita bučina na kamenitém rubescens svahu Hypomyces bukové porosty chrysospermus Oxyporus bukový porost populinus Trametes v bučině u cesty hoehnelii Trametes hirsuta bukový porost outkovka jednobarvá outkovka pestrá pařezník obecný pařezník pozdní patyčka rosolovitá Cerrena unicolor bučina Trametes bukový porost versicolor Panellus stipticus bučina v západní části území Panellus acidofilní bučina serotinus Leotia lubrica rozvolněný bukový porost u lesní cesty na tlejících větvích a pařezech buku na mrtvém tlejícím kmeni buku na mrtvé tlející větvi buku v trávě a mechu L5.4 P, S / L5.4 S / L5.4 P, S / L5.4 Z / pavučinec skořicový penízovka dlouhonohá penízovka dubová Cortinarius cinnamomeus Xerula longipes v jehličí L5.4, X9A Z / v listovém opadu L5.4 Z / L5.4 Z / penízovka hřebílkatá penízovka kuželovitá penízovka skvrnitá Gymnopus peronatus Collybia asema plošně po celém území pr bukový porost, smrčina L5.4, X9A Z / L5.4, X9A Z / Rhodocollybia maculata smíšený porost smrku a buku na kmeni tlejícího buku, jednotlivě i v menších skupinách v listovém opadu, v mechu v bukovém opadu, jehličí na kořenech smrku L5.4, X9A Z / Collybia dryophila smíšený porost smrku a dubu bučina v západní části území bukový porost Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 15 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Č. Název druhu Česky Latinsky Popis biotopu 78. pevník chlupatý Stereum hirsutum bukový porost, s1.3 79. pevník korkovitý pevník krvavějící Stereum rugosum bukový porost Stereum sanguinolentum smíšený porost smrku a buku plstnateček severský pýchavka ježatá pýchavka obecná Climacocystis borealis Lycoperdon echinatum Lycoperdon perlatum 86. pýchavka hruškovitá rážovka rumělková rezavec datlí 87. rezavec šikmý bukové i smíšené porosty bukové i jehličnaté porosty smíšený porost smrku a buku bučina 88. 89. rezavec uzlinatý ryzec bledý 90. ryzec datlí lycyperdon pyriforme Nectria cinnabarina Inonotus niduspici Inonotus obliquus Inonotus nodulosus Lactarius pallidus Lactarius picinus 91. ryzec liškový 92. ryzec plstnatý 93. ryzec zelený 94. smolokorka buková spálenka skořepatá 80. 81. 82. 83. 84. 85. 95. 96. 97. 98. 99. strmělka nálevkovitá svraštělka javorová šafránka červenožlutá šedopórka osmahlá S/Z/P ČS ČR P, S / L5.4 P / L5.4, X9A P / bukový porost na západní straně rezervace bukový porost v listovém opadu L5.4 P / L5.4 Z / bukové i smíšené porosty L5.4, X9A Z, S / L5.4, X9A Z / L5.4, X9A P, S / na mladším stromu břízy L5.4, X9A P, S / odpadlá plodnice pod kmenem břízy na mrtvém kmeni buku L5.4 P, S / L5.4 S / v listovém opadu L5.4 Z / v listí L5.4, X9A Z / v jehličí i listovém opadu L5.4, X9A Z / v trávě a v listí L5.4 Z / v listovém opadu L5.4, X9A Z / na pařezu buku L5.4 S / na starých tlejících pařezech buků, na kmínku smrku v mechu L5.4, X9A, P, S S1.3 / L5.4 Z / na opadaných listech klenu bukový a smíšený porost v listovém podrostu L5.4, S1.3 P / L5.4 S, Z / bukový porost L5.4 P, S / L5.4, X9A Z / na menších tlejících L5.4 větvích a kmíncích buků S / Z / bukový porost na okraji lesního porostu L5.4 v trávě v opadu bukového listí L5.4 Z / bukový porost v listovém opadu Z / bučina na kamenitém svahu bukový porost Clitocybe gibba smíšený porost listnáčů Rhytisma acerinum Tricholomopsis rutilans Bjerkandera adusta bukový porost, s1.3 100. šiškovec Strobilomyces šiškovitý strobilaceus 101. špička cibulová Marasmius alliaceus bukové i jehličnaté porosty bukový porost 102. špička travní bučina 103. špička wynneova 104. šťavnatka na pařezech a mrtvých větvích buku, tlející dřevo na kmenu buku, na bázi buku buková větev, na živém kořeni smrku, kmen buku na kořenech smrku Kód biotopu L5.4 smíšený porost buku a smrku Lactarius tabidus především smíšené a smrkové porosty po celém území Lactarius bukový porost vellereus Lactarius bukové a smíšené blennius porosty Ischnoderma bukový porost resinosum Ustulina deusta acidofilní bučina, smrkové porosty Marasmius oreades Marasmius wynnei Hygrophorus Charakteristika druhu Substrát na pařezu buku, v listovém i jehličnatém opadu na pařezech buku i smrku, v opadu větve buku a klenu jako parazit na živých kmenech listnáčů, na mrtvých kmenech listnáčů - buk, jasan, javor klen v listí L5.4, X9A Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 16 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Č. Název druhu Česky Latinsky drvopleňová 105. šťavnatka olivově bílá 106. štítovka jelení eburneus var. cossus Hygrophorus olivaceoalbus Pluteus cervinus 107. šupinovka poprášená 108. trámovka plotní Gymnopilus picreus Gloeophyllum sepiarium 109. trepkovitka zploštělá 110. troudnatec kopytovitý 111. troudnatec pásovaný Crepidotus applanatus Fomes fomentarius Fomitopsis pinicola 112. třepenitka cihlová 113. třepenitka maková Hypholoma sublateritium Hypholoma capnoides 114. třepenitka svazčitá 115. václavka smrková Hypholoma fasciculare Armillaria ostoyae 116. větvovka ojíněná 117. vlčí mléko červené 118. zelenitka měděnková 119. zrnivka rumělková Vuilleminia comedens Lycogala epidendrum Chlorosplenium aeuruginascens Cystoderma cinnabarinum Popis biotopu Charakteristika druhu Substrát smrčina, bučina v jehličí, v opadu bukového listí bukový porost - mladší kmen buku, porost, smrčina na okraji trouchnivějící pařez rezervace smrku smrčina v jehličí a na tlejících pařezech bukový porost, s1.3 na tlejícím pařezu smrku, na tlejícím dřevě z ohrady bučina v dolní části na ležícím tlejícím svahu kmeni buku bukový porost, s1.3 plošně na kmenech a tlejících pařezech buků bukový porost na mrtvém pahýlu smrku, převážně na tlejících kmenech stromů (smrky, buky) bukový porost na pařezu buku bukový porost, smrčina v horní části rezervace, smrčiny bukový porost, smíšené porosty bukový porost bukový porost na několika tlejících pařezech smrků, hojně ve smrkových porostech na tlejícím pařezu buku, smrkové pařezy na pařezech smrků, rhizomorfy pod borkou tlejících smrků suchá větev buku Kód biotopu S/Z/P ČS ČR L5.4, X9A Z / L5.4, X9A S, Z / X9A Z / L5.4, X9A, S S1.3 / L5.4 S / L5.4, S1.3 P, S / L5.4, X9A P, S / L5.4 S / L5.4, X9A S, Z / L5.4, X9A Z, P / L5.4, X9A P, S / L5.4 S / bukový porost, smrkový na pařezu smrku porost bukový porost na tlející větvi buku L5.4, X9A Z / L5.4 S / smrčina X9A Z / v jehličí Pozn.: S – saprofyt, Z – zemní houba, P – parazit Během průzkumu bylo v PR Skalka zjištěno 118 druhů hub a jedna hlenka. Z toho je 52 druhů možno charakterizovat jako saprofyty, tj. rostoucí na rozkládajících se částech organického původu (v případě Skalky převážně tlející kmeny a větve stromů – především buků, pařezy stromů, menší větvičky, listí, případně houby – např. nedohub zlatovýtrusý) a 67 druhů hub je zemních. Cca 25 druhů hub je možno označit jako přechod od saprofyta po parazita, neboť se nacházejí i na dřevě živých stromů (na kořenech, v ráně apod.), které tak oslabují. Tyto druhy nelze jednoznačně charakterizovat. V případě PR Skalka se to týká např. druhů Climacocystis borealis (plstnateček severský), Ganoderma lipsiense (leskloporka ploská), Trametes versicolor (outkovka pestrá), Trametes hirsuta (outkovka chlupatá), Cerrena unicolor (outkovka jednobarvá), Kretzschmaria deusta (spálenka skořepatá), Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý), Fomitopsis piniola (troudnatec pásovaný), Oxyporus populinus (ostropórka topolová) apod. Rezervaci lze z hlediska mykologického rozdělit na několik dílčích celků. Prvním z nich jsou nepůvodní smrkové porosty (dle Katalogu biotopů X9A), které se nachází na místě bývalých holosečí v několika lokalitách na území rezervace (severní část při hranici rezervace, střední část pod travnatou plochou pro paragliding, JV část pod vrcholem, v jižní části PR). Jedná se většinou o mladé a hustě zapojené smrkové porosty s vrstvou jehličí. Plošně nejrozsáhlejší porost tvoří bukové porosty (dle Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 17 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. katalogu biotopů L5.4 – acidofilní bučina), místy s příměsí javoru klenu a méně jasanu ztepilého a lípy srdčité, v jižní části pod vrcholem s mladými výsadbami jedle, která zde má jinak minimální zastoupení. Místy se nacházejí smíšené (listnaté a jehličnaté) porosty. Keřové patro je zde řídké, občas se vyskytuje jeřáb a zimolez černý. Posledním – nejméně významným biotopem – jsou skalní terásky s travními porosty porostlé pouze občasným nízkým porostem dřevin pod vrcholem Skalky. Jedná se o relativně suchý biotop s nižším výskytem hub. Z mykologického hlediska jsou nejméně zajímavé skalní terásky pod vrcholem. Výskyt hub je zde výrazně omezován silnějším prouděním vzduchu a suchem. Nenacházejí se zde žádné druhy hub, jež by nebyly přítomny v jiných částech rezervace. Zjištěny zde byly pouze Lepiota echinella (bedla štětinkatá), Laccaria laccata (lakovka obecná), Ustulina deusta (spálenka skořepatá), Rhytisma acerinum (svraštělka javorová), Gloeophyllum sepiarium (trámovka plotní) a Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý). Avšak dá se předpokládat i výskyt dalších druhů vyskytujících se v okolních porostech. Nepůvodní smrkové porosty jsou plošně méně rozsáhlé (cca 1/7 rozlohy rezervace) a z mykofloristického hlediska se v rámci PR Skalka jedná o méně významný biotop. Přesto tyto porosty nejsou bezcenné. Ve smrčinách nebo ve smíšených porostech s výskytem smrku byla nalezena řada druhů hub. Sedm z nich bylo zjištěno pouze zde - Postia caesia (bělochoroš modravý), Phallus impudicus (hadovka smrdutá), Calocera viscosa (krásnorůžek lepkavý), Clavulina coralloides (kuřátečko hřebenité), Stropharia aeruginosa (límcovka měděnková), Gymnopilus picreus (šupinovka poprášená), Cystoderma cinnabarinum (zrnivka rumělková) – větší množství (45) bylo zaznamenáno buď ve více biotopech, nebo alespoň poblíž smrků (v jehličí, pařez apod.). Ačkoliv jsou zde tyto porosty nepůvodní a jejich ochrana není posláním rezervace, z hlediska mykologického zvyšují diverzitu prostředí a jsou prostředím pro některé druhy hub. Důležitější jsou však listnaté porosty (převážně bukové s příměsí javoru klenu a méně lípami a jasany apod.), v rámci mapování biotopů určeny jako L5.4 – acidofilní bučiny, které tvoří přibližně 4/5 rozlohy rezervace. Na tento biotop je vázána většina ze zjištěných druhů hub – celkem 111. Mezi vzácnější druhy zde patří Inonotus nidus-pici (rezavec datlí), Inonotus obliquus (rezavec šikmý), Ischnoderma resinosum (smolokorka buková), Lycoperdon echinatum (pýchavka ježatá), Oxyporus populinus (ostropórka topolová), Panellus serotinus (pařezník pozdní), Trametes hoehnelii (outkovka Hoehnelova) a jako nejvzácnější na motýlí kukle parazitující Cordyceps militaris (housenice červená). V Červeném seznamu ohrožených hub ČR se nachází jediná zjištěná houba, a tou je Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá), která je zařazena do kategorie DD – druh s nedostatečnými údaji. U dalších druhů se jedná o druhy v těchto biotopech jako relativně běžné. Ve výše položených částech přírodní rezervace pod vrcholem Skalky se nachází větší podíl mrtvého dřeva (padlé tlející kmeny buků, pařezy apod.), proto zde byly nalézány více houby saprofytické. Mezi nejčastější a vizuálně nejnápadnější patří např. Stereum hirsutum (pevník chlupatý) na tlejících kmenech buků, Nectria cinnabarina (rážovka rumělková) na menších tlejících větvích, Ustulina deusta (spálenka skořepatá) na starších tlejících pařezech buků, Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý) na odumírajících kmenech buků, Rhytisma acerinum (svraštělka javorová) na opadaných listech javoru, Trametes hirsuta (outkovka chlupatá), Cerrena unicolor (outkovka jednobarvá) a Trametes versicolor (outkovka pestrá) na mrtvých kmenech listnáčů a Diatrype disciformis (korovitka terčovitá) a Hypoxylon fragiforme (dřevomor červený) na mrtvých větvích a menších kmenech listnáčů. Ve zbylých částech rezervace – tj. především západní a severozápadní svah s vyšším sklonem – je podíl odumřelého dřeva nižší a převažují zde spíše houby zemní, kterých je zde dohromady 67 druhů. Mezi zemní patří více druhů holubinek, muchomůrek, lišek, hřibovitých hub, penízovek, ryzců a špiček (viz tabulka výše). Díky sklonu svahů jsou půdy méně hluboké a sušší, což je také limitem pro růst hub. I přesto zde bylo množství nalezených druhů relativně vysoké. V průběhu roku byly nalezeny převážně běžné druhy makromycetů. Žádný druh není chráněn zákonem č. 114/192 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. Pouze jeden druh je zařazen do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky. Jedná se o Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) v kategorii DD – druh s nedostatkem údajů. Tabulkový přehled všech nalezených druhů hub je uveden v příloze a byl také zaznamenán do NDOP. Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 18 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU 5.1 Na lokalitě byl v průběhu roku nalezen pouze jeden druh uvedený v Červeném seznamu ohrožených druhů hub ČR. Konkrétně se jedná o čirůvku bělohnědou: • Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) v kategorii DD – druh s nedostatkem údajů – jedovatá houba, klobouk bývá vyklenutý, později plochý, vláknitý, slabě lepkavý, v mládí vínově až růžově hnědý, pak až tmavohnědý se světlejším okrajem. Dužnina má silně moučnou vůni a nahořklou chuť. Relativně vzácná, roste na podzim. Byla nalezena v jehličí ve smíšeném porostu smrku a buku v jihozápadní části lokality. Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 19 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Obrázek č. 4: Lokalizace výskytu druhů z Červeného seznamu Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 21 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. 6 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ Přírodní rezervace Skalka se nachází v dobře přístupné oblasti Ondřejníku, která je relativně hojně navštěvována turisty. Dá se proto předpokládat, že výskyt některých atraktivnějších druhů hub může být omezován i houbaři, a to zejména v blízkosti přístupových cest. Týká se to však pouze některých druhů (hřibovité) a nejedná se o významnější riziko. Důležitým substrátem pro řadu druhů hub je mrtvé dřevo. V přírodní rezervaci, především v širší oblasti pod vrcholem, je ho přítomno relativně větší množství (dožívající nemocné stromy, suché stojící kmeny buku, padlé tlející kmeny, silnější a slabší větve, pařezy apod.), což je jednoznačně pozitivní skutečností nejen pro přítomnost hub, ale i řadu živočišných druhů (především ptáci a hmyz). V nižších polohách rezervace, v jeho západní a severní části, je množství ponechávaného dřeva nižší. V některých částech rezervace, a zejména jejím okolí, byly po předchozích holosečných těžbách vysázeny monokulturní smrkové porosty. Pokud bude rezervace ponechána samovolnému vývoji, nedá se - vzhledem k nadmořské výšce a přítomnosti velkého množství dospělých jedinců buku a dalších listnáčů, které jsou zde původní – předpokládat samovolné významnější šíření smrku. V dlouhodobějším horizontu (pokud nebude odstraněn dříve) se dá naopak předpokládat jeho postupný ústup. Mykoflóra má i ve smrkových porostech svou hodnotu (při průzkumech byla zjištěna řada druhů s vazbou na smrk), a je tak zvyšována diverzita biotopů v samotné rezervaci. Avšak v kontextu širšího okolí lokality, kde se smrčiny nacházejí v plošně velkém rozsahu u samotné hranice rezervace, nemá jejich přítomnost v rezervaci ani z mykologického hlediska podstatnější význam. Postupné šetrné nahrazení smrku listnáči je žádoucí, případné plošné zalesnění dalších lokalit smrkem by mělo na lokalitu negativní vliv. Za stávajících podmínek se však nedá předpokládat. Původním druhem v rezervaci je jedle bělokorá (Abies alba). V současné době se zde však nachází minimálně (ks), jsou vysazeny její semenáče. Na přítomnost jedle je vázáno několik zajímavých druhů hub (dle průzkumu Wolfové v roce 2002 např. bondarcevka horská (Bondarzewia montana), čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides) a bělochoroš modravý (Postia caesia). Pokud by vývoj v lokalitě nebyl usměrňován, hrozí, že zde jedle vymizí. Výskyt saprofytických hub může být potlačován odstraňováním odumřelé hmoty buků a dalších stromů. Ohrožením může být také další výsadba mělkokořenujících smrků, což by vedlo ke snižování obsahu vody v povrchových vrstvách a tím i ochuzení mykoflóry. Při stahování dřeva dochází ke stlačování půdního povrchu a erozi, což vede k ničení podhoubí a vysušování povrchu půdy. V případě, že by došlo k plošnějšímu odstranění lesa, hrozí změna mikroklimatu, snížení vlhkosti a zhoršení podmínek pro růst hub v dané lokalitě. 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Velký význam pro mykoflóru v PR Skalka má tlející dřevní hmota, která slouží jako substrát pro řadu druhů hub. V oblasti pod vrcholem je množství tohoto dřeva vyšší, v západní a severní části nižší. Z tohoto pohledu je žádoucí zachovat stávající stav, kdy se mrtvé dřevo neodtěžuje a zůstává v lokalitě ponecháno k zetlení. Případná výběrová těžba malého rozsahu mykoflóře v dané oblasti nemůže uškodit. Dále je žádoucí zajistit, aby bylo i v severních a západních nižších polohách rezervace, množství dřeva ponechávaného k zetlení vyšší - kmenů a větví buků, javorů klenů, jasanů a olší. Také část odumřelých kmenů starších smrků je doporučeno neodstraňovat. Cílem je podpořit další vývoj porostu směrem k vytvoření lesa pralesního charakteru s bohatým zastoupením mykoflóry, jako významné složky podílející se na přirozené obnově lesa. Vzhledem k tomu, že na jedli jsou vázány některé vzácnější druhy hub, je žádoucí zajistit další výsadbu a ochranu tohoto druhu stromu, aby bylo zajištěno jeho přežití a věková rozrůzněnost. Dle Plánu péče pro PR Skalka bylo v plánu rozšíření rezervace o další lesní porosty, ve kterých je jedle také přítomna. Byla by tím zajištěna její větší ochrana a z tohoto pohledu lze záměr jednoznačně doporučit. Podíl jedle je třeba vhodné dlouhodobě zvyšovat, čímž bude zajištěn další rozvoj mykorhizních i dřevních hub, vázaných svou existencí na tuto dřevinu. Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 23 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Dlouhodobým cílem je i z mykologického hlediska vytvoření komplexu přírodě blízkých jedlobučin, jasano-olšového luhu a suťového lesa, odpovídající dřevinné skladby a věkově různorodé struktury, směřující svým vývojem k pralesnímu charakteru, s typickou mykoflórou. Nepůvodní smrkové porosty je vhodné postupně šetrně nahradit původními dřevinami (buk, javor klen, jasan). Nepřípustná je plošná výsadba smrku. Naopak je vhodné jedince smrku či jejich skupiny dlouhodobě ponechávat na dožití. V rezervaci a jejím bezprostředním okolí (ochranné pásmo) je nežádoucí těžba dřeva plošně většího rozsahu z důvodu negativního ovlivnění mikroklimatu a snížení vlhkosti. Stávající stav představuje relativně dobré podmínky pro mykoflóru - pokud bude zachován současný systém hospodaření a doporučená opatření, nehrozí zde významnější rizika. 8 ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA • • • • • • • • • • 8.1 ACTAEA (2002): Plán péče pro přírodní rezervaci Skalka na období 2004 – 2013. Deponováno - AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha. Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů, © AOPK ČR 2009. Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Mykologické inventarizační průzkumy. - AOPK ČR, Praha Chytrý M., Kučera T. & Kočí M [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu v SPR Skalka. Deponováno - AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vyhláška Okresního úřadu Frýdek-Místek ze dne 18.10.1993 o zřízení přírodní rezervace Skalka a jejího ochranného pásma. URL: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/scan_vyhlasky/brow.php?frame&ID_DOC=1008&cach eid=1265105079510 (1/2010) Wolfová, J. (2002): Orientační mykofloristický inventarizační průzkum PR Skalka, Příloha č. 6 Plánu péče pro PR Skalka na období 2004 – 2013. Deponováno - AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha. Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA • • • • • • • • • Antonín, V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. 1. Vyd. 472 p., Libri et Academia Praha Balabán, K. et Kotlaba, F. (1970): Atlas dřevokazných hub. 133 p., SZN Praha Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1981): Pilze der Schweiz 1 - Ascomyceten. 313 p., Mykologia Luzern Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1986): Fungi of Schwitzerland 2. Non gilled fungi. 412 p., Mykologia Luzern Černý, A. (1989): Parazitické dřevokazné houby, 104 p., SZN Praha Čeřovský, J., Podhajská, Z. et Turoňová, D. (2007): Botanicky významná území České republiky, 408 p. Dermek, A. (1976): Huby lesov, polí a lúk. 436 p., Osveta Martin Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.1. 316 p., PWN-Warszawa-Krakow Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.2. 318 p., PWN-Warszawa-Krakow Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 24 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Thelephorales (Chropiatkowe) P.3. 351 p., PWN-Warszawa-Krakow Gminder, A et Böhningová, T. (2009): Houby - Nový průvodce přírodou. Knižní klub Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (1999): Houby. 416 p., Aventinum Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (2005): Velký atlas hub. 432 p., Nakladatelství Otto Praha Holec, J. et Beran, M. (eds: 2007): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. (Red list of fungi /micromycetes/ of the Czech republic). Příroda 24: 1-282 Jülich, W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. In. Kleine Krypt.–flora, Bd. 2b/1, Jena Klán, J. (1989): Co víme o houbách. 310 p., SPN Praha Kotlaba, F., Antonín, V. et Pouzar, Z. (2003): Houby. Česká encyklopedie. Reader´s Digest Výběr, Praha Kotlaba, F. (1984): Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů (Polyporales s. 1) v Československu. Academia Praha Kotlaba, F. (1985): Červená kniha ohrozených a vzácných druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Vol. 4 Sinice a riasy, huby, lišejníky, Machorasty. 221 p., Príroda Bratislava Kresisel, H. (1961): Die phytopathogenen Grosspilze Deutschlands. 284 p., VEB Jena Kreisel, H. (1987): Pilzflora der Deutschen Demokratischen Republik. 281 p., VEB Verlag Jena Lazebníček, J. (1980): Nagygombák Czechszlovákia vegetácios öveiben – The higher Fungi in Vegetation Tiers in Czechoslovakia. Mikológiai közlemények 3: 115-119. Budapest Lazebníček, J. (1982): Houby a lesní společenstva. In: Souhrny Ref. VII. Celostátní mykologické konference České Budějovice (ed. S. Šebek a kol.): 2. Lazebníček, J. (1983): Vztah hub k vegetačním stupňům a ekologickým řadám. In: Málek, J.: Typologický systém vojenských lesů pro ČSSR s nástinem biogeocenologie lesa: 59-60. ÚHÚ VLS Praha Lazebníček, J. (1985) Rozšíření hnilob dřevin poškozených zvěří. In: Mykologické listy 19: 811. ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987a): Mycocoenology in Czechoslovakia. In: Studi sulle komunita Fungine (Studies on fungi communities): Micosociologia o micocenologia; metodologia e problematice (ed. G. Pacioni): p. 225-229. Universita degli Studi, L´Aquila Lazebníček, J. (1987b): Houby horských a podhorských smrčin v Československu. Sborník referátů ze semináře ČSVSM (ed J. Kuthan), p. 7-11, ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987c): Dřevokazné houby a jejich funkce v lesním hospodářství. 42 p., ÚHÚ VLS Olomouc Maršáková-Němejcová, M., Mihálik, Š. et kol. /1977): Národní parky, rezervace a jiná chráněná území v Československu. 476 p., Academia Praha Michael, E. et Hennig, B. (1958): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 1. 260 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1960): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 2. 328 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1964): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 3. 286 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1985): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 4. 488 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1970): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 5. 391 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1988): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 6. 310 p., VEB Jena Moser, M. (1963): Ascomyceten (Schlauchpilze). In: Gams H.: Kleine Krypt.–Flora, IIa, 147 p., G. Fischer Verlag, Stuttgart Moser, M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. Ed. 4., In: Gams, H.: Kleine Krypt.-Flora, Bd. 2b/2, Stuttgart – New York Papoušek, T. (2004). Velký fotoatlas hub jižních Čech. 819 p., České Budějovice Pilát, A. (1936-42): Atlas hub evropských – Polyporaceae – Houby chorošovité, 624 p., Praha Pilát, A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých – Agaricales. Brázda Praha Pilát, A.: (1958): Gasteromycetes – Houby břichatky. Flora ČSR B-1, Praha Pilát, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí, 264 p., Academia Praha Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 25 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. • • • • • • • 9 Plíva, K. et Žlábek, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. 316 p., SZN Praha Příhoda, A. (1959): Lesnická fytopatologie. 363 p., SZN Praha Svrček, M., Erhart, J. et Erhartová, M. (1984): Holubinky. 168 p., Academia Praha Skubla, P. (1989): Tajemné huby. 359 p., Príroda Bratislava Špaček, J. (1999): Hlenky, houby, řasy. MU Brno Vašutová, M. (2005): Macrofungi. In: Poulíčková, A., Hájek, M. et Rybníček, K. (eds.): Ecology and paleoecology of spring fen sof the West Carpathians. P. 131-150 Veselý, R., Kotlaba, F. et Pouzar, Z. (1972): Přehled československých hub. 424 p., Academia Praha PŘÍLOHY Příloha č. 1: Fotodokumentace Příloha č. 2: Lokalizace fotografií Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 26 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Příloha č. 1: Fotodokumentace Foto č. 1: Klanolístka obecná - relativně běžný druh na odumírajícícm a mrtvém dřevě stromů, 23.6.2010. Foto č. 2: Korovitka terčovitá - velmi častý druh nacházející se na tlejícím dřevě stromů, 27.11.2009. Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 27 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Foto č. 3: Krásnorůžek lepkavý - hojnější druh ve smrkových porostech, 14.10.2010. Foto č. 4: Jižní svah Skalky - výskyt hub je zde díky suššímu mikroklimatu a množství trav omezen, 14.10.2010. Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 28 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Foto č. 5: Pevník svraskalý - na kmeni buku, 23.6.2010. Foto č. 6: Plstnateček severský - vzácnější druh, 8.9.2010. Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 29 Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy EKOTOXA.s.r.o. Příloha č. 2: Lokalizace fotografií Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva 31
Podobné dokumenty
závěrečná zpráva 2.8. - Komplexní monitorovací systém přírodního
U zjištěných významnějších druhů hub jsou uvedeny doplňkové údaje o těchto druzích a ochranářskoekologický komentář. Výsledky jsou zpracovány tabelárně a jsou zde uvedeny datum nálezu,
lokalizace, ...
Nálezy vzácné houby ušíčka černého (Pseudoplectania nigrella) ve
Nález tohoto vzácného druhu houby ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku
svědčí o zachovalosti a dobrém stavu tamějších lesů. Smrkové porosty v údolí Velké
Smradlavy u Bílé v Moravskoslezských B...
NP8 - Naše Praha 8
politici si určitě vzpomenou na
neblahé zkušenosti z minulosti, kdy se Pražané bouřili buď
proti noclehárnám pro bezdomovce, či proti zřízení záchytných míst pro narkomany
v blízkosti jejich domovů...
Klinické doporučené postupy II
Vznik a vývoj metodologie tvorby KDP NRC byl systematicky a pravidelně sledován od
roku 2008 do současnosti. Od září 2012 byly několikrát prozkoumány zdroje informací na
stránkách NRC, především RN...
2/2013 v PDF - Časopis Poodří
většinou nenápadně vyčnívá z rány na kmeni, navíc bývá maskována zeleným porostem řas. Další
parazit troudnatec jasanový (Perenniporia fraxinea)
rostl pouze na jediném místě, a to na hrázi Nového r...
ke stažení v PDF
pracovníci se kloní k názoru o patogenním působení
tohoto druhu a o jeho roli jako dominantního patogena. V tomto ohledu je proto také nutné obojí výše
prezentovaná sdělení rakouských specialistů o...
Biomy planety Země – pracovní listy
Co má společného africký luskoun a hrabáč a jihoamerický mravenečník?
Lenochodovi roste srst opačně než jiným savcům – od zápěstí k ramenům. Proč?
Co je to kauliflorie. Proč se asi vyvinula?
Kdo je...