závěrečná zpráva 2.8. - Komplexní monitorovací systém přírodního

závěrečná zpráva 2.8. - Komplexní monitorovací systém přírodního

Vytvoření komplexního monitorovacího systému
přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
Číslo projektu: CZ0138
„Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu“
2.8 Mykologický inventarizační průzkum ve
vybraných lokalitách CHKO Jeseníky
Závěrečná zpráva
Zpracovatelé: Ing. Jiří Lazebníček, Mgr. Zdeněk Frélich
Termín: 1. 11. 2009 – 31.12. 2010
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Obsah
1
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ....................................................................................................... 3
2
HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ................................................................................. 11
3
STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ................................................................................................ 11
4
PŘEHLED DRUHŮ HUB ZJIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMECH .............................................. 11
4.1
BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU ........................................................ 18
5
DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ ........................................ 23
6
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO
VYUŽÍVÁNÍ............................................................................................................................................. 23
7
ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................................... 24
7.1
8
DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA ................................................................................................................ 24
PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 25
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
2
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
1
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
Jedná se o lokality v oblasti Velká Jezerná, Vřesník, PR Bučina pod Františkovou myslivnou. Celková
plocha území je cca 700ha. Lokalita je součástí CHKO Jeseníky, a to I., II. i III. zóny CHKO.
V převážné většině se jedná o lesní porosty. Hranice zájmového území byly vymezeny Správou
CHKO Jeseníky – viz obr. č. 3 – z největší části je dána lesními komunikacemi.
Katastrální území: Vernířovice u Sobotína, Kouty nad Desnou – obec Loučná nad Desnou
Výměra: cca 700 ha
Nadmořská výška: Cca 1100 – 1342 (Vřesník) m n.m.
Část zájmového území se nachází v přírodní rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou.
Předmětem ochrany v této rezervaci je zbytek původního bukového pralesovitého porostu s javorem a
smrkem na suťovém terénu ve východní části údolí Divoké Desné. Jedná se o těžce přístupný a špatně
průchodný pralesovitý porost s vyšším výskytem mrtvého dřeva (trouchnivějící kmeny, větve a
pařezy) a větších množstvím podmáčených ploch (prameniště).
Nejvýše položená část území jsou Vřesník a Velká Jezerná, které se nacházejí nedaleko horní nádrže
přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Zde se nacházejí rozvolněné smrkové porosty, případně paseky
s občasným výskytem mladších dřevin. V lokalitě Vřesníku a Mravenečníku přecházejí tyto porosty
do subalpínských vysokostébelných trávníků. Na zbylé části území převažují lesní porosty, převážně
smrkové, pouze v okrajových částech svahů se nacházejí bučiny. Ve východní části území, především
nad PR Bučina pod Františkovou myslivnou, byly lesní porosty vykáceny a teprve postupně se
obnovují.
V rámci mapování Natura 2000 byly v zájmové lokalitě vymapovány tyto biotopy (dle Katalogu
biotopů):
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
L5.2 – horské klenové bučiny – jedna plocha nacházející se v PR Bučina pod Františkovou
myslivnou
L5.4 – acidofilní bučiny – dílčí okrajové plochy v nižších polohách na prudších svazích
L9.1 – horské třtinové smrčiny – plošně nejrozsáhlejší v centrální části území
L9.2B – rašelinné podmáčené smrčiny – menší plocha v lesích v blízkosti prameniště
X6 – antropogenní plochy se sporou vegetací mimo sídla, pouze menší plocha v okrajové
východní části území
X9A – lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami – monokulturní husté porosty
smrku s minimálně se vyskytujícím podrostem ve východní části území
X10 – paseky s podrostem původního lesa – občasně, především ve východní části území
X11 – paseky s nitrofilní vegetací – dílčí okrajové plochy, větší plochy se nacházejí např.
v okolí přečerpávací nádrže
A2.2 – subalpínská brusnicová vegetace – dílčí plochy v blízkosti přečerpávací nádrže
A4.1 – subalpínské vysokostébelné trávníky – v nejvyšších polohách Mravenečníku a
Vřesníku
R2.3 – přechodová rašeliniště – malá oblast v blízkosti silnice uprostřed zájmového území u
lesní cesty
R3.1 – otevřená vrchoviště – pouze dílčí plocha v centrální části území
S1.2 – štěrbinová vegetace silikátových skal a hornin – drobné plošky v severovýchodní části
území
T2.1 – subalpínské smilkové trávníky – drobná vymezená ploška ve východní části území
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
3
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Obrázek č. 1: 3D ortofotomapa území – pohled z jihu (Zdroj: www.maps.google.com)
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8) – závěrečná zpráva
5
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Obrázek č. 2: 3D ortofotomapa území – pohled ze severu (Zdroj: www.maps.google.com)
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8) – závěrečná zpráva
7
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Obrázek č. 3: Vymezení hranic území a přehled vymapovaných biotopů Natura 2000 (Dle dat AOPK ČR)
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8) – závěrečná zpráva
9
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
2
HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ
Stávající průzkum je v rezervaci prvním a není proto možné provést porovnání se stavem v minulosti.
3
STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ
Cílem průzkumu bylo - dle zadání - zpracování aktuální mykologické inventarizace ve vymezeném
území a navržení doporučených managementových opatření. Na základě průzkumů byla vytvořena
nálezová databáze dat. V minulosti na vymezeném území žádné mykologické průzkumy neprobíhaly,
proto není možné srovnávat aktuální stav s historickými nálezy v minulosti. Průzkum byl prováděn dle
Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005), podkap. 2 Mykologická
inventarizace. Vyšší pozornost byla dána výskytu ochranářsky významnějších druhů hub (zde druhy
Červeného seznamu), jejichž výskyt byl zaznamenán pomocí GPS. Zjištěná data byla převedena do
prostředí Národní databáze ochrany přírody - NDOP.
U zjištěných významnějších druhů hub jsou uvedeny doplňkové údaje o těchto druzích a ochranářskoekologický komentář. Výsledky jsou zpracovány tabelárně a jsou zde uvedeny datum nálezu,
lokalizace, název taxonu, relativní počet, publikovatelnost, věrohodnost, popis biotopu, poznámka,
kategorie ohrožení v Červeném seznamu a informace o tom, zda jde o saprofyta, parazita nebo zemní
houbu. Zvláště chráněné či ostatní významné druhy hub (druhy Červeného seznamu) jsou uvedeny na
podkladu ortofotomapy přiměřeného měřítka ve výsledném tiskovém formátu A3.
Optimální by bylo provádět průzkumy na lokalitě po dobu více let, toto však v rámci projektu nebylo
možno naplnit (pouze 1 vegetační sezóna). Jedna sezóna je vhodná jen pro rychlý orientační průzkum
nebo pro ty skupiny hub, které tvoří vytrvalé víceleté plodnice. Lokalita byla v průběhu roku
navštívena několikrát (5 krát), od roztání sněhu do podzimu. V případě nálezu na místě obtížně
určitelných druhů byly pořizovány vzorky, které poté byly určovány po ukončení průzkumu, případně
konzultovány s odborníky. I přesto nebylo možné určit jednoznačně všechny druhy hub a několik
druhy zůstalo neurčeno (např. stará plodnice, rozmočená apod.) – tyto nálezy proto nejsou v textu
uváděny. U vybraných druhů byla pořizována fotodokumentace.
4
PŘEHLED
DRUHŮ
PRŮZKUMECH
HUB
ZJIŠTĚNÝCH
PŘI
MYKOLOGICKÝCH
V průběhu realizace průzkumu proběhlo dohromady 5 dílčích návštěv lokality, a to v termínech:
•
•
•
•
•
26. května 2010 – chladnější mlhavé počasí s mírným deštěm během delšího vlhkého období
7.-8. července 2010 – teplé počasí po kratším období sucha
13. září 2010 – teplé počasí po kratším období sucha
17. září 2010 – teplejší počasí po kratším období sucha
12. října – chladnější slunečné počasí po delším období sucha
Z mykologického hlediska je obtížné predikovat, kdy jsou nejvhodnější podmínky pro růst hub, neboť
to záleží na velkém množství aspektů. Více druhů bylo zaznamenáno na počátku září (i když ani
v tomto případě nelze podmínky hodnotit jako zcela vhodné), při ostatních návštěvách nebyly
podmínky optimální (delší sucho, chladněji apod.). Bohužel – vzhledem k delšímu pobytu v nemocnici
– nemohla proběhnout návštěva lokality v půli srpna, kdy byly pravděpodobně nejvíce optimální
podmínky v rámci roku 2010.
Přehled zjištěných druhů a jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v tabulce.
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
11
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Tabulka č. 1: Přehled zjištěných druhů (2010)
Č.
Česky
1.
Název druhu
Latinsky
Popis biotopu
Charakteristika nálezů
Substrát
anýzovník
vonný
bělochoroš
modravý
bělopavučinec
hlíznatý
bránovitec
hnědofialový
Gloeophyllum
odoratum
Postia caesia
smíšený porost buku a
smrku, smrčina
smrkový porost (v PR)
Leucocortinarius
bulbiger
Trichaptum fuscoviolaceum
Bučina pod Františkovou
myslivnou
ve více lesních biotopech,
převážně smrčina, bučina,
u smrku pod vrcholem
Mravenečníku
bránovitec
jedlový
čechratka
podvinutá
černorosol
smrkový
Trichaptum
abietinum
Paxillus involutus
rozvolněná smrčina
Exidia pythia
8.
čirůvka
bělohnědá
Tricholoma
albobrunneum
9.
číšenka
rýhovaná
dřevokaz
rosolovitý
dřevomor
červený
helmovka
krvonohá
Cyathus striatus
helmovka
mléčná
helmovka
růžová
helmovka
ředkvičková
Mycena galopus
helmovka
skvrnitá
helmovka slizká
Mycena maculata
travní porosty (paseka) pod jako saprofyt na
nádrží
tlejícím ležícím
kmeni smrku
především smrkové
v jehličí a mechu, v
porosty, travní porost v
listovém opadu
blízkosti smrku, u smrku
pod vrcholem
Mravenečníku
bukový porost
rozkládající se dřevo
buku
bučina v PR
na padlém kmeni a
listech buku
bučiny i smrčiny
převážně mrtvé větve
a kmeny buků
Bučina pod Františkovou
v mechu na tlejícím
myslivnou - porost
kmeni smrku
mladého smrku
rozvolněný porost smrku,
v mechu a podrost
bukový porost
smrku, bučina
bučina - horní prosvětlená mech u buku
část
bučina pod Františkovou
v listí
myslivnou - porost
mladého smrku
paseka nad lesem s
v mechu
porostem trav a borůvčí
bukové i smrkové porosty v listí a jehličí
18.
helmovka
sněhonohá
Mycena niveipes
19.
helmovka
tuhonohá
helmovka
zlatobřitá
helmovka
žlutonohá
hlíva ušatá
Mycena
galericulata
Mycena
smrkové porosty
aurantiomarginata
Mycena renati
bučina
Pelurocybella
porrigens
Russula nigricans
smíšený porost buku a
smrku (PR)
smrčina, smíšený porost
smrku a buku)
Russula
ochroleuca
především mrkové porosty, v jehličí a mechu, v
smíšené porosty buku a
trávě
2.
3.
4.
5.
6.
7.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
20.
21.
22.
23.
holubinka
černající
24.
holubinka
hlinožlutá
Merulius
tremellosus
Hypoxylon
fragiforme
Mycena
haematopus
Mycena rosella
Mycena pura
Mycena
epipterigia
smrkový porost
Bučina pod Františkovou
myslivnou - porost
mladého smrku
bukový porost
na kmenech smrků a
buků
na tlejícím kmínku
mladého smrku
v listí a jehličí pod
smrkem
převážně tlející dřevo
smrku
občasně na větvích
smrku
v jehličí
Kód
P/S/Z
biotopu
L5.4, L9.1 S
/
L5.2
P, S
/
L5.2
Z
/
S
L9.1,
L5.4,
A2.2,
X9A,
L5.2, A4.1
L9.1
S
/
/
X9A
Z
/
X11
S
/
L9.1, A4.1 Z
DD
L5.2
S
/
L5.2
S
/
L5.4,
S
X9A, L5.2
L5.2, X9A S
/
L9.1,
Z
L5.2, L5.4
L5.2
Z
/
L5.2
Z
/
X11
Z
/
L5.2,
Z
X9A,
L5.4, L9.1
L5.2
S
/
v listovém opadu
L5.2
S
/
v jehličí a mechu
L9.1
Z
/
mech u buku
L5.4
S
/
na dřevě buku
L5.2
S
/
v mechu u cesty, v
jehličnatých
porostech
L9.1, X9A Z
/
L9.1,
R2.3,
/
tlející dřevo buků,
listový opad
Z
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
12
ČS
/
/
/
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Č.
Česky
Název druhu
Latinsky
Popis biotopu
Charakteristika nálezů
Substrát
smrku
25.
26.
27.
holubinka
kolčaví
(hříbková)
holubinka
mandlová
holubinka
vrhavka
Russula mustelina
Russula vesca
Russula emetica
v jehličí
L9.1
Z
/
v jehličí a mechu
A4.1, L9.1 Z
/
v jehličí a mechu
Z
/
Bučina pod Františkovou
myslivnou - porost
mladého smrku
smrkový porost
smrkový porost
v listí
L9.1,
A4.1,
R2.3,
X9A
L5.2
Z
/
v jehličí
v jehličí, pod
smrkovým pařezem
v jehličí
X9A, L9.1 Z
X9A, L9.1 Z
/
/
A4.1, L9.1 Z
/
v jehličí
X9A
Z
/
v mechu a jehličí
L9.1, X9A Z
/
hnijící kmen a pařez
buku
na tlejícím kmeni
buku
X9A
S
/
L5.2
S
/
L9.1
S
/
bučina
na drti tlejícího
smrkového dřeva
pahýl buku
L5.2
Z, S
/
rozvolněný porost smrku
tlející větev buku
L9.1
S
/
holubinka
žlučová
Russula fellea
29.
30.
hřib hnědý
hřib peprný
31.
hřib smrkový
Boletus badius
Chalciporus
piperatus
Boletus edulis
32.
hřib žlučník
Tylopilus felleus
33.
hřib žlutomasý
34.
choroš brvitý
Boletus
chrysenteron
Polyporus ciliatus
35.
choroš
poloplástvový
(zimní)
kalichovka
okoličnatá
kalichovka
oranžová
kalichovka
zvonečková
klanolístka
obecná
Polyporus
brumalis
korovitka
terčovitá
krásnorůžek
lepkavý
Diatrype
disciformis
Calocera viscosa
rozvolněná smrčina, bučina mrtvá smrková
větev, tlející kmen
buku
bukový porost
na menších
větvičkách buku
smrčina, rozvolněné
na pařezu smrku
porosty smrku, pod
vrcholem Vřesníku, Velká
Jezerná
42.
kropilka
rosolovitá
Dacrymyces
stillatus
plošně ve všech lesních
porostech
mrtvé dřevo smrku a
jiných dřevin
43.
křehutka
vodomilná
Psathyrella
piluliformis
na tlejícím kmeni
buku
44.
lakovka
ametystová
lakovka obecná
Laccaria
amethystina
Laccaria laccata
46.
lesklokorka
ploská
47.
líha jilmová
bučina (v PR)
48.
límcovka
Ganoderma
lipsiense (=G.
applanatum)
Hypsizygus
ulmarius
Stropharia
Bučina pod Františkovou
myslivnou - porost
mladého smrku
smíšený porost buku a
smrku
smrkový porost, paseka s
mladými smrky
bukové a smíšené porosty
37.
38.
39.
40.
41.
45.
Ompalina
ericetorum
Rickenella fibula
Xeromphalina
campanella
Schizophyllum
commune
ČS
ve smrkovém porostu, pod
vrcholem Mravenečníku a
Velké Jezerné
smrčina pod vrcholem
Vřesníku
smrkový porost
28.
36.
Kód
P/S/Z
biotopu
L5.2, X9A
smrčina pod vrcholem
Vřesníku
nepůvodní smrkové
porosty
třtinová smrčina, smrkové
porosty
smíšený porost buku a
smrku
Bučina pod Františkovou
myslivnou - porost
mladého smrku
smrčina pod horní nádrží
smrkový porost
A2.2,
P, S
L5.2, L9.1
/
L5.2, L5.4 S
/
L9.1,
S
A4.1,
R2.3,
L5.2,
X9A, X10
L9.1,
S
L5.4,
X9.A,
A2.2,
A1.2
L5.2
S
/
/
v mechu u smrku
X9A, L5.2 Z
/
v jehličí a mechu,
tlející pařez smrku
kmeny buku
L9.1,
Z
L5.2, X10
X9A, L5.2 P, S
/
na tlejícím kmeni
buku
v mechu, v jehličí
L5.2
S, Z
/
X11
Z
/
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
13
/
/
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Č.
Česky
Název druhu
Latinsky
Charakteristika nálezů
Substrát
aeruginosa
Cantharellus
friesii
liška nálevkovitá Cantharellus
tubaeformis
Bučina pod Františkovou
myslivnou
horská třtinová smrčina
v listovém opadu
buku
více kusů v jehličí
51.
liška obecná
smrkový porost
v jehličí
52.
lošák
zprohýbaný
mechovka
obecná
měkkouš
kadeřavý
muchomůrka
citrónová
muchomůrka
červená
muchomůrka
pošvatá
Bučina pod Františkovou
myslivnou, smrčina
smrkový porost
49.
50.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
měděnková
liška Friesova
Popis biotopu
muchomůrka
růžovka
nedohub
zlatovýtrusý
opeňka měnlivá
Cantharellus
cibarius
Hydnum
repandum
Clitopilus
prunulus
Plicaturopsis
crispa
Amanita citrina
Kód
biotopu
P/S/Z
ČS
L5.2
Z
VU
L9.1,
X9A,
R2.3
X9A
Z
/
Z
/
v listovém opadu, v
jehličí
v jehličí
L5.2, L9.1 Z
/
X9A
Z
/
bukový porost
tlející kmen buku
L5.2
S
/
bukový porost
listový opad
L5.2, L5.4 Z
/
v trávě a v jehličí
X9A,
Z
L5.2, L9.1
L9.1, A4.1 Z
/
L5.2, X9A Z
/
X9A, L5.2 Z
/
L5.2
S
/
L5.2
P, S
/
L5.2
S
/
tlející kmen buku
ležící kmen buku
L5.2
L5.2
P, S
P, S
/
/
smíšený porost buku a
smrku, bučina
bučina
staré dřevo buku
X9A, L5.4 P, S
/
padlý kmen buku
L5.2
/
smíšený porost buku a
smrku, bučina
smíšený porost buku a
smrku
kmen smrku a buku
L5.4, L5.2 P, S
/
X9A, L5.4 S
/
L9.1, X11
S
/
L5.2
S
/
L5.2
Z
/
Amanita muscaria smrkový porost, nepůvodní
mladší výsadby smrku
Amanita vaginata smrkové porosty,
subalpínké trávníky pod
vrcholem Mravenečníku
Amanita
bučina, smrčina
rubescens
Hypomyces
smrkový i bukový porost
chrysospermus
Kuehneromyces
Bučina pod Františkovou
mutabilis
myslivnou
Oxyporus
bučina - prosvětlená část
populinus
Trametes
bučina
hoehnelii
Trametes gibbosa bučina
Trametes hirsuta
bučina
v mechu
v humusu v opadu
buku a smrku
na hřibu
nachovýtrusém
na mrtvém dřevě
buků
v dutině (ráně)
živého javoru klenu
tlející kmen buku
/
67.
ostropórka
topolová
outkovka
Hoehnelova
outkovka hrbatá
outkovka
chlupatá
outkovka
jednobarvá
outkovka
pásovaná
outkovka pestrá
68.
outkovka pýřitá
69.
outkovka
různotvará
Antrodia
heteromorpha
smrčina pod horní nádrží
70.
pařezník obecný
Panellus stipticus
bukový porost
71.
patyčka
rosolovitá
pavučinec
červenooranžový
pavučinec
nachový
pavučinec
polokrvavý
Leotia lubrica
smrkový porost (v PR)
na kmeni buku, větší
množství plodnic
pohromadě
jako saprofyt na
pahýlu a větvi
vyvráceného smrku
na mrtvém tlejícím
kmeni buku
v jehličí
Cortinarius
rubellus
Cortinarius
purpureus
Cortinarius
semisanguineus
smrkový porost
v jehličí pod smrky
L9.1
Z
/
smrkový porost (v PR)
v jehličí
L5.2
Z
DD
paseka smrků u
Františkovy myslivny
v trávě u mladších
smrčků
X10
Z
/
pavučinec
skořicově žlutý
pavučinec
skořicový
Cortinarius
cinnamomeoluteus
Cortinarius
cinnamomeus
horská smrčina na Velké
Jezerné
smrčina pod vrcholem
Vřesníku
v mechu pod smrky
L9.1, R2.3 Z
DD
v jehličí
A4.1, L9.1 Z
/
62.
63.
64.
65.
66.
72.
73.
74.
75.
76.
Cerrena unicolor
Trametes
zonatella
Trametes
versicolor
Trametes
pubescens
S
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
14
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Č.
Česky
77.
Název druhu
Latinsky
Popis biotopu
Charakteristika nálezů
Substrát
Kód
biotopu
X9A
P/S/Z
ČS
pavučinec
šafránový
penízovka
dubová
Cortinarius
croceus
Gymnopus
dryophilus
smrkový porost
v jehličí
Z
/
bučina, okraj lesa, smrčina
/
Gymnopus
peronatus
Rhodocollybia
butyracea
Strobilurus
esculentus
Stereum hirsutum
bukový porost
v mechu, tlející kmen
buku
mrtvé dřevo smrku,
smrkové šišky
větve a kmeny buku
a smrku
Z
/
L9.1, L5.2 S
/
82.
penízovka
hřebílkatá
penízovka
máslová
penízovka
smrková
pevník chlupatý
v mechu a na tlejícím X11, L5.4, Z
kmínku buku, v
L5.2, A4.1
humusu pod bukem a
smrkem, pod
vrcholem Vřesníku
v listovém opadu
L5.2, L5.4 Z
/
83.
pevník korkovitý Stereum rugosum
L5.4,
S
L5.2,
L9.1, R2.3
L5.4
S
84.
pevník
krvavějící
Stereum
sanguinolentum
L9.1
P, S
/
85.
pýchavka
hruškovitá
Lycyperdon
pyriforme
jako parazit na
tlejícím kořeni
smrku, tlející kmeny
smrku
v listí
L5.2
Z
/
86.
pýchavka
obecná
Lycoperdon
perlatum
L9.1
Z
/
87.
Nectria
cinnabarina
Pseudohydnum
gelatinosum
Lactarius pallidus
Lactarius
lignyotus
Lactarius picinus
L5.2, L5.4 S
/
A4.1, L9.1 S
/
vícekrát v mechu
v jehličí
L9.1
L9.1
Z
Z
/
/
91.
rážovka
rumělková
rosolozub
huspenitý
ryzec bledý
ryzec
černohlávek
ryzec datlí
v trávě podél lesní
cesty, v jehličí a
listovém opadu
na větvích buku a
klenu
mrtvé dřevo smrku
v jehličí a mechu
L9.1
Z
/
92.
ryzec hnědý
Lactarius helvus
v mechu, v jehličí
/
93.
ryzec játrový
94.
ryzec liškový
Lactarius
hepaticus
Lactarius tabidus
R2.3,
Z
L9.1, X9A
L5.2
Z
L9.1, X9A Z
/
95.
ryzec nasládlý
v jehličí, v listovém
opadu
v listí
L5.2
Z
/
96.
ryzec pravý
v trávě
X11
Z
/
97.
ryzec ryšavý
v jehličí
R2.3
Z
/
98.
ryzec zelený
v listovém opadu
/
99.
slizovka tříslová
L5.2,
Z
L5.4,
okrajově
L9.1
L9.1, R2.3 Z
78.
79.
80.
81.
88.
89.
90.
Bučina pod Františkovou
myslivnou
smrkový porost
smíšený porost buku a
smrku, bučina, smrčina
smíšený porost buku a
smrku
smrčina pod horní nádrží,
bučiny
Bučina pod Františkovou
myslivnou - porost
mladého smrku
smrkové i bukové porosty
bukový porost
smrčina pod vrcholem
Vřesníku
smrkový porost
Smrčina pod vrcholem
Vřesníku, smrkové porosty
smrkový porost, smíšený
porost buku a smrku
vrchoviště s porostem
smrku, smrkový les
Smrkový porost (v PR)
Smrkové a bukové porosty
Lactarius
subdulcis
Lactarius
deliciosus
Lactarius rufus
Bučina pod Františkovou
myslivnou
rozvolněný porost menších
smrků a trav
rašeliniště s porostem
smrku
Lactarius blennius především bukové a
smíšené porosty
Fuligo septica
100. spálenka
skořepatá
Ustulina deusta
vrchoviště - podmáčené
plochy s porostem smrku
bučina
101. strmělka anýzka
Clitocybe odora
smrkový porost
větve buku
v jehličí
L5.2
/
/
pařízek buku
na mrtvých pařezech
a větvích buku
L5.4, L5.2 S
/
občas v mechu a
jehličí
L9.1
/
Z
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
15
/
/
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Č.
Česky
Název druhu
Latinsky
Popis biotopu
Charakteristika nálezů
Substrát
paseka s mladými smrky,
smrčina pod vrcholem
Vřesníku
bučina
v trávě
kmen buku
L5.2
P, S
/
Bučina pod Františkovou
myslivnou - porost
mladého smrku
bučina s příměsí smrku
na tlejícím kmeni
buku
L5.2
S
/
mrtvé větve buku dřevo napadené
myceliem
většinou v
jehličnatém opadu a
mechu
v jehličí, v mechu
u báze buku v listí
L5.4, L5.2 S
/
L5.4,
X9.A,
L9.1
X9A
L5.2
Z
/
Z, S
P, S
/
/
102. šafránka
červenožlutá
Tricholomopsis
rutilans
103. šedoporka
osmahlá
104. šedopórka
zakouřená
Bjerkandera
adusta
Bjerkandera
fumosa
105. špička cibulová
Marasmius
alliaceus
106. špička žíněná
Marasmius
androsaceus
bučina i smrčina
107. štítovka jelení
108. šupinovka
kostrbatá
109. šupinovka
ohnivá
110. šupinovka
olšová
111. trámovka
jedlová
Pluteus cervinus
Pholiota
squarrosa
Pholiota flammans
smrkový porost
Bučina pod Františkovou
myslivnou
smrkový porost, bučina
Pholiota alnicola
112. trámovka plotní
Gloeophyllum
sepilarium
Bučina pod Františkovou
myslivnou
paseka nad PR Bučina pod
Františkovou myslivnou,
okraj smrčiny a paseky pod
VN, smrkové porosty
starý smrkový porost,
paseka s mladými smrky
113. troudnatec
kopytovitý
114. troudnatec
pásovaný
Fomes
fomentarius
Fomitopsis
pinicola
115. třepenitka
maková
Hypholoma
capnoides
116. třepenitka
svazčitá
Hypholoma
fasciculare
117. václavka
žlutoprstenná
118. vlčí mléko
červené
Armillaria mellea
119. zrnivka obecná
Cystoderma
granulosum
Cystoderma
cinnabarinum
Cystoderma
carcharias
120. zrnivka
rumělková
121. zrnivka žraločí
Gloeophyllum
abietinum
Lycogala
epidendrum
P/S/Z
ČS
Kód
biotopu
X11
Z, S
/
na pařezu smrku, na
tlejícím kmeni buku
v listí
X9A, L5.2 S
/
L5.2
S
/
pařez smrku, u
kořenů smrku
L9.1
S
/
na tlejícím dřevě
smrku, také ve
smrčině u Hubertky,
tlející smrkový
kmínek
mrtvé kmeny a
pařezy buků
mrtvé dřevo stromů,
především smrků,
buků
L9.1, X10, S
R2.3
/
L5.4, L5.2 P, S
/
L9.1,
P, S
L5.4,
L5.2,
X9.A,
R2.3, X10
smrkové porosty
v mechu u lesní
L9.1,
S
cesty, v jehličí, na
L5.2, X10,
kořenech a pařezech X9A,
stromů
R2.3
smíšený porost buku a
v jehličí, rozkládající L5.2, L9.1 P, S
smrku (v PR), smrkový
se kmen buku, pařez
porost
smrku
horská třtinová smrčina
v trávě v mrtvém
L9.1, X9A P, S
kmeni smrku
smíšený porost buku a
bukový pařez,
L5.4,
S
smrku, smrčina, bučina,
smrková větev,
L9.1,
travnaté porosty se smrkem trouchnivějící smrk
A4.1,
R2.3
smrkový porost
v jehličí
X9A
Z
/
smrkový porost, bučina
v jehličí pod smrky
L9.1, L5.2 Z
/
Bučina pod Františkovou
myslivnou, třtinová
smrčina
v listí, v mechu
L5.2, L9.1 Z
/
bukové a smíšené porosty
plošně ve všech lesních
porostech
/
/
/
/
/
Pozn.: S – saprofyt, Z – zemní houba, P – parazit
Během průzkumu bylo v lokalitě této části CHKO Jeseníky zjištěno 121 druhů hub a jedna hlenka.
Z toho je 60 druhů možno charakterizovat jako saprofyty, tj. rostoucí na rozkládajících se částech
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
16
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
organického původu (zde převážně tlející kmeny a větve stromů – především smrků a buků, pařezy
stromů, menší větvičky, jehličí, listí, případně houby – např. nedohub zlatovýtrusý) a 65 druhů hub je
zemních. Cca 15 z těchto druhů hub je možno označit jako přechod od saprofyta po parazita, neboť se
nacházejí i na dřevě živých stromů (na kořenech, v ráně apod.), které tak oslabují. Tyto druhy nelze
jednoznačně charakterizovat. V případě zájmové lokality se to týká např. druhů Ganoderma lipsiense
(leskloporka ploská), Trametes versicolor (outkovka pestrá), Trametes hirsuta (outkovka chlupatá),
Cerrena unicolor (outkovka jednobarvá), Ustulina deusta (spálenka skořepatá), Fomes fomentarius
(troudnatec kopytovitý), Fomitopsis piniola (troudnatec pásovaný), Oxyporus populinus (ostropórka
topolová), Schizophyllum commune (klanolístka obecná), Stereum sanguinolentum (pevník krvavějící),
Hypholoma fasciculare (třepenitka svazčitá) apod.
Lokalitu je možno rozdělit na několik dílčích podobných celků. Při mapování bylo vycházeno
především z dat mapování biotopů Natura 2000, které v lokalitě probíhalo. Největší plochu zájmového
území tvoří horské třtinové smrčiny (kód L9.1), které se nacházejí poměrně rovnoměrně po celé
zájmové lokalitě. Na některých místech v okrajových polohách byly provedeny holoseče a v současné
době se zde nacházejí druhově chudé smrkové stejnověké porosty (X9A - okrajové polohy ve
východní části území). Velkou plochu zabírají také paseky na místě vykáceného lesa především v jižní
části území (biotopy X10 a X11). Na vrcholech Mravenečníku a Vřesníku se nacházejí subalpinské
vysokostébelné trávníky (A4.1). Pouze okrajově se zde nacházejí bukové porosty (L5.2 a L5.4), avšak
jeden z nich tvoří jádro PR Bučina pod Františkovou myslivnou, proto na něj byla zaměřena větší
pozornost. V centrální části se nachází plošně málo rozsáhlé přechodové rašeliniště (R2.3).
Paseky na místech původního lesa (X10, X11) jsou z mykologického hlediska málo zajímavé, neboť
jsou tyto lokality vystaveny většímu působení větru, chladna a sucha. Zároveň v podrostu jsou
zapojené porosty biky lesní (Luzula sylvatica), třtiny rákosovité (Calamagrostis arundinacea), borůvky
(Vaccinium myrtillus) a dalších rostlin, které výskyt hub výrazně omezují. Druhy, které zde byly
nalezeny, se běžně vyskytují i v okolních zapojených lesních porostech – viz dále.
Z mykologického pohledu jsou chudé také travnaté porosty na vrcholech Vřesníku a Mravenečníku.
Zde je výskyt hub omezován stejnými faktory jako v předchozím případě – tj. nízkými teplotami,
suchem, působením větru a travními porosty. Většina hub, která zde byla nalezena, se nacházela na
jednotlivých stromech smrků nebo jejich skupinkách, případně poblíž. Byly zde nebo rozhraní
s okolními smrkovými porosty zjištěny např. Tricholoma albobrunneum(čirůvka bělohnědá), Russula
vesca (holubinka mandlová), Russula emetica (holubinka vrhavka), Calocera viscosa (krásnorůžek
lepkavý), Amanita vaginata (muchomůrka pošvatá), Cortinarius cinnamomeus (pavučinec skořicový),
Gymnopus dryophilus (penízovka dubová) a Pseudohydnum gelatinosum (rosolozub huspenitý).
Největší plochu zájmového území tvoří horské třtinové smrčiny (kód L9.1). Zde bylo v průběhu roku
zjištěno celkem 52 druhů hub, což není velké množství. Je to dáno pravděpodobně a mimo jiné také
tím, že v průběhu větší části roku nepanovaly pro růst hub vhodné podmínky. 33 druhů bylo nalezeno
také v člověkem vysázených plochách smrčin, o jejichž mykoflóře se dá předpokládat. Podmínky pro
růst hub jsou zde relativně vhodné, neboť se zde nachází dostatek starých stromů, tlejícího dřevo a je
zde vysoká vlhkost v půdě. Na druhou stranu je zde výskyt hub významně omezován přítomností trav
(Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa apod.), anebo brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus),
které se zde nacházejí v plošně rozsáhlých porostech. Ze zajímavějších druhů lze zmínit Antrodia
heteromorpha (outkovka různotvará), Russula mustelina (holubinka kolčaví - hříbková), Tricholoma
albobrunneum (čirůvka bělohnědá) nebo Cortinarius cinnamomeoluteus (pavučinec skořicově žlutý).
Ostatní druhy patří mezi běžné – velmi nápadný a celoplošně hojný je Fomitopsis pinicola (troudnatec
pásovaný), dále zde celoůlošně může najít druhy jako Hypholoma capnoides (třepenitka maková),
Hypholoma fasciculare (třepenitka svazčitá), některé druhy ryzců - Lactarius pallidus (ryzec bledý),
Lactarius lignyotus (ryzec černohlávek), Lactarius picinus (ryzec datlí), Amanita muscaria
(muchomůrka červená), Russula ochroleuca (holubinka hlinožlutá), Russula emetica (holubinka
vrhavka), Trichaptum fusco-violaceum (bránovitec hnědofialový) nebo Gloeophyllum odoratum
(anýzovník vonný).
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
17
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Z mykologického hlediska nejzajímavější se ukázaly být bukové porosty (L5.2, L5.4), které se
rozkládají pouze místy po okraji vymezeného území. Největší pozornost z nich byla věnována lokalitě
přírodní rezervace Bučina pod Františkovou myslivnou nacházející se na východním okraji lokality.
Rezervace je tvořena převážně starými jedinci buků a dále javorů, pouze v dolní části se nacházejí
smrkové porosty. Jedná se o svah s prudkým sklonem, kde je dřevo ponecháváno na místě k zetlení a
kde se nachází řada pramenišť nebo pramenných stružek. Celkově zde bylo zjištěno 67 druhů hub, což
je více než v jiných plošně rozsáhlejších biotopech. Mezi vzácnější a zajímavější druhy patří Trametes
hoehnelii (outkovka Hoehnelova), Cantharellus friesii (liška Friesova), Leotia lubrica (patyčka
rosolovitá), Cortinarius purpureus (pavučinec nachový), Marasmius alliaceus (špička cibulová),
Oxyporus populinus (ostropórka topolová) a Plicaturopsis crispa (měkkouš kadeřavý). Ostatní druhy
patří mezi běžné. Mezi četnější patří např. Hypoxylon fragiforme (dřevomor červený), Mycena
galopus (helmovka mléčná), Mycena rosella (helmovka růžová), Russula ochroleuca (holubinka
hlinožlutá), Hydnum repandum (lošák zprohýbaný), Amanita muscaria (muchomůrka červená),
Amanita rubescens (muchomůrka růžovka), Trametes versicolor (outkovka pestrá), Gymnopus
peronatus (penízovka hřebílkatá), Stereum hirsutum (pevník chlupatý), Nectria cinnabarina (rážovka
rumělková), Ustulina deusta (spálenka skořepatá) nebo Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý).
Uprostřed zájmového území se nachází drobné rašeliniště. I přes podrobný průzkum zde nebyly
zjištěny jiné druhy hub než v okolních lesních porostech.
V průběhu průzkumů byly nalezeny převážně běžné druhy makromycetů. Žádný druh není chráněn
zákonem č. 114/192 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí
vyhláškou č. 395/1992 Sb. Do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky jsou zařazeny
Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá), Cortinarius purpureus (pavučinec nachový) a
Cortinarius cinnamomeoluteus (pavučinec skořicově žlutý) v kategorii DD – druh s nedostatkem
údajů a Cantharellus friesii (liška Friesova) v kategorii VU – zranitelný druh.
Tabulkový přehled všech nalezených druhů hub je uveden v příloze a byl také zaznamenán do NDOP.
BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM
SEZNAMU
4.1
V zájmovém území bylo v průběhu roku nalezeno několik druhů uvedených v Červeném seznamu
ohrožených druhů hub ČR. Konkrétně se jedná o:
•
•
•
•
Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) v kategorii DD – druh s nedostatkem údajů –
jedovatá houba, klobouk bývá vyklenutý, později plochý, vláknitý, slabě lepkavý, v mládí
vínově až růžově hnědý, pak až tmavohnědý se světlejším okrajem. Dužnina má silně
moučnou vůni a nahořklou chuť. Relativně vzácná, roste na podzim. Byla nalezena na více
plochách ve smrkových porostech pod vrcholy Vřesníku a Mravenečníku, také v travním
porostu na vrcholu Vřesníku, avšak vždy v blízkosti smrků.
Cortinarius purpureus (pavučinec nachový) v kategorii DD – druh s nedostatkem údajů najdeme jej v jehličnatých i smíšených lesích, nejčastěji ve smrčinách a borech s přimíšenou
břízou, na chudších kyselých půdách. Vyrůstá v srpnu až říjnu. Jeho rozšíření v ČR je
nedostatečně známé. Byl zjištěn v PR Myslivna pod Františkovou Bučinou, avšak
v okrajovém mladém smrkovém porostu.
Cortinarius cinnamomeoluteus (pavučinec skořicově žlutý) v kategorii DD – druh
s nedostatkem údajů – vyskytuje se od srpna do října ve vlhkých jehličnatých i listnatých
lesích, v zaplavovaných oblastech, blízko vodních toků a nádrží, od nížin do hor.
Upřednostňuje různé druhy vrb a bažinaté půdy. Relativně hojně pod jehličnany ve středních a
vyšších polohách. Byl nalezen v blízkosti rašeliniště v sedle mezi Vřesníkem a Velkou
Jezernou.
Cantharellus friesii (liška Friesova) v kategorii VU – zranitelný druh – podobá se lišce
obecné, je však drobnější, v mládí s oranžovým až růžově oranžovým, ve stáří až oranžově
hnědavým, někdy jemně otrubičnatým kloboukem a s lososovými až oranžovými, ve stáří
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
18
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
žlutooranžovými lištami. Roste vzácně v listnatých lesích, zejména v bučinách, ale i pod duby,
lískami a břízami na kyselých půdách. Je jedlá. Roste od pozdního června do počátku října.
Nalezena v PR Bučina pod Františkovou myslivnou.
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
19
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Obrázek č. 4: Lokalizace výskytu druhů z Červeného seznamu
Pozn.: Čirůvka bělohnědá byla nalezena ve více kusech na více plochách. Lokalizaci v mapě je proto nutné chápat spíše jako vymezení zjištěných biotopů výskytu.
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8) – závěrečná zpráva
21
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
5
DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA
LOKALITĚ
Zájmové území se nachází ve vzdálené a špatně přístupné rozlehlé vrcholové oblasti Jeseníků.
Z tohoto hlediska zde nehrozí významnější ohrožení nadměrným sběrem hub houbaři.
Důležitým biotopem pro řadu druhů hub je mrtvé dřevo. V zájmové oblasti se ho nachází relativně
velké množství, především v člověkem méně narušených horských třtinových smrčin a bukových
porostech, zejména v přírodní rezervaci PR Bučina pod Františkovou myslivnou. Toto je jednoznačně
pozitivní skutečností nejen pro přítomnost hub, ale řadu jiných živočišných druhů (především ptáci a
hmyz). Naopak v travních porostech na vrcholu Vřesníku a Mravenečníku a u stejnověkých výsadeb
v okrajových částech rezervace a pasekách se tlející dřevo vyskytuje výrazně méně. Ohrožením pro
výskyt hub v zájmovém území by mohlo být plošné odstraňování všech padlých kmenů stromů, čímž
by byl narušován jeden ze základních biotopů jejich výskytů. Vždy je žádoucí část mrtvého dřeva
(kmeny, větší větve apod.) ponechat na místě k zetlení.
V části zájmového území, tj. především po jeho okrajích, byly provedeny holosečné těžby. Na místě
některých z nich byly vysázeny stejnověké smrkové porosty. Pokud by docházelo k těmto těžbám a
následnému zalesnění v plošně velkém rozsahu, došlo by – kromě odstranění biomasy - ke změnám
mikroklimatu, což by představovalo ohrožení i pro bohatost místní mykoflóry, byť je v těchto
polohách smrk původním druhem. Při případných těžbách je vhodnější provádět ji v plošně menším
rozsahu, ponechávat na místě vhodné jedince smrku a část dřeva ponechat na místě k zetlení.
Výskyt hub je v zájmovém území významně omezován i travními porosty a keříky borůvky
pokrývajícími rozsáhlé plochy v lesních porostech i mimo ně. V případě, že budou vykáceny větší
porosty lesa, budou se tyto plochy rozšiřovat i sem, což bude zhoršovat podmínky pro růst hub.
Vhodné jsou z tohoto pohledu pouze těžby menšího rozsahu a opětovné zalesnění.
6
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH
ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Velký význam pro mykoflóru v v zájmové oblasti má tlející dřevní hmota, která slouží jako biotop pro
řadu druhů hub. V místech původních horských třtinových smrčin je množství tohoto dřeva vyšší, ve
zbývajících částech nižší. Z tohoto pohledu je žádoucí zajistit, aby mrtvé dřevo nebylo odtěžováno,
případně aby alespoň část dřevní hmoty byla ponechávána k zetlení. Těžba dřeva plošně malého
rozsahu mykoflóře v dané oblasti nemůže uškodit. Vždy je však vhodné ponechat několik starších
stromů jako zdroje semen.
I v přeměněných porostech smrku je vhodné alespoň část mrtvého dřeva ponechávat.
V případě PR Bučina pod Františkovou myslivnou je žádoucí ponechat lesní porosty samovolnému
vývoji a neprovádět zde těžbu žádnou. Vzhledem k vysokému sklonu svahu a podmáčení by při
případném stahování (vytahování) dřeva docházelo k narušování půdního krytu a vodní erozi.
Subalpínské trávníky na vrcholech Vřesníku a Mravenečníku nepředstavují pro růst hub vhodné
stanoviště. Avšak v zalesněném pohoří, jako jsou Jeseníky, mají svou vlastní přírodovědnou hodnotu a
z mykologického hlediska zde není nutno požadovat žádná opatření.
Stávající stav – kromě travních porostů a pasek - představuje relativně dobré podmínky pro
mykoflóru. Pokud zde bude zachován současný systém hospodaření a doporučená opatření, nehrozí
zde významnější rizika.
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
23
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
7
ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA
•
•
•
•
•
7.1
Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů, © AOPK ČR 2009.
Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů,
Mykologické inventarizační průzkumy. - AOPK ČR, Praha
Chytrý M., Kučera T. & Kočí M [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK
ČR, Praha.
Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České
národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů.
DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Antonín, V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. 1. Vyd. 472 p., Libri et Academia Praha
Balabán, K. et Kotlaba, F. (1970): Atlas dřevokazných hub. 133 p., SZN Praha
Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1981): Pilze der Schweitzerland 1 - Ascomyceten. 313 p.,
Mykologia Luzern
Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1986): Fungi of Schwitzerland 2. Non gilled fungi. 412 p.,
Mykologia Luzern
Černý, A. (1989): Parazitické dřevokazné houby, 104 p., SZN Praha
Čeřovský, J., Podhajská, Z. et Turoňová, D. (2007): Botanicky významná území České
republiky, 408 p.
Dermek, A. (1976): Huby lesov, polí a lúk. 436 p., Osveta Martin
Domanski, S. (1974): Basidiomycetes (Podstawezzaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.1.
316 p., PWN-Warszawa-Krakow
Domanski, S. (1974): Basidiomycetes (Podstawezzaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.2.
318 p., PWN-Warszawa-Krakow
Domanski, S. (1974): Basidiomycetes (Podstawezzaki). Thelephorales (Chropiatkowe) P.3.
351 p., PWN-Warszawa-Krakow
Gminder, A et Böhningová, T. (2009): Houby - Nový průvodce přírodou. Knižní klub Praha
Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (1999): Houby. 416 p., Aventinum Praha
Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (2005): Velký atlas hub. 432 p., Nakladatelství Otto Praha
Holec, J. et Beran, M. (eds: 2007): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky.
(Red list of fungi /micromycetes/ of the Czech republic). Příroda 24: 1-282
Jülich, W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. In: Kleine Krypt.–flora,
Bd. 2b/1, Jena
Klán, J. (1989): Co víme o houbách. 310 p., SPN Praha
Kotlaba, F., Antonín, V. et Pouzar, Z. (2003): Houby. Česká encyklopedie. Reader´s Digest
Výběr, Praha
Kotlaba, F. (1984): Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů (Polyporales s. 1)
v Československu. Academia Praha
Kotlaba, F. (1985): Červená kniha ohrozených a vzácných druhov rostlin a živočíchov SR a
ČR. Vol. 4 Sinice a riasy, huby, lišejníky, Machorasty. 221 p., Príroda Bratislava
Kresisel, H. (1961): Die phytopathogenen Grosspilze Deutschlands. 284 p., VEB Jena
Kreisel, H. (1987): Pilzflora der Deutschen Demokratischen Republik. 281 p., VEB Verlag
Jena
Lazebníček, J. (1980): Nagygombák Czechszlovákia vegetácios öveiben – The higher Fungi in
Vegetation Tiers in Czechoslovakia. Mikológiai közlemények 3: 115-119. Budapest
Lazebníček, J. (1982): Houby a lesní společenstva. In: Souhrny Ref. VII. Celostátní
mykologické konference České Budějovice (ed. S. Šebek a kol.): 2.
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
24
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
8
Lazebníček, J. (1983): Vztah hub k vegetačním stupňům a ekologickým řadám. In: Málek, J.:
Typologický systém vojenských lesů pro ČSSR s nástinem biogeocenologie lesa: 59-60. ÚHÚ
VLS Praha
Lazebníček, J. (1985) Rozšíření hnilob dřevin poškozených zvěří. In: Mykologické listy 19: 811. ČSVSM Praha
Lazebníček, J. (1987a): Mycocoenology in Czechoslovakia. In: Studi sulle komunita Fungine
(Studies on fungi communities): Micosociologia o micocenologia; metodologia e
problematice (ed. G. Pacioni): p. 225-229. Universita degli Studi, L´Aquila
Lazebníček, J. (1987b): Houby horských a podhorských smrčin v Československu. Sborník
referátů ze semináře ČSVSM (ed J. Kuthan), p. 7-11, ČSVSM Praha
Lazebníček, J. (1987c): Dřevokazné houby a jejich funkce v lesním hospodářství. 42 p., ÚHÚ
VLS Olomouc
Maršáková-Němejcová, M., Mihálik, Š. et kol. /1977): Národní parky, rezervace a jiná
chráněná území v Československu. 476 p., Academia Praha
Michael, E. et Hennig, B. (1958): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 1. 260 p., VEB Jena
Michael, E. et Hennig, B. (1960): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 2. 328 p., VEB Jena
Michael, E. et Hennig, B. (1964): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 3. 286 p., VEB Jena
Michael, E. et Hennig, B. (1985): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 4. 488 p., VEB Jena
Michael, E. et Hennig, B. (1970): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 5. 391 p., VEB Jena
Michael, E. et Hennig, B. (1988): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 6. 310 p., VEB Jena
Moser, M. (1963): Ascomyceten (Schlauchpilze). In: Gams H.: Kleine Krypt.–Flora, IIa, 147
p., G. Fischer Verlag, Stuttgart
Moser, M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. Ed. 4., In: Gams, H.: Kleine Krypt.-Flora,
Bd. 2b/2, Stuttgart – New York
Papoušek, T. (2004). Velký fotoatlas hub jižních Čech. 819 p., České Budějovice
Pilát, A. (1936-42): Atlas hub evropských – Polyporaceae – Houby chorošovité, 624 p., Praha
Pilát, A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých – Agaricales. Brázda
Praha
Pilát, A.: (1958): Gasteromycetes – Houby břichatky. Flora ČSR B-1, Praha
Pilát, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí, 264 p., Academia Praha
Plíva, K. et Žlábek, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. 316 p., SZN Praha
Příhoda, A. (1959): Lesnická fytopatologie. 363 p., SZN Praha
Svrček, M., Erhart, J. et Erhartová, M. (1984): Holubinky. 168 p., Academia Praha
Skubla, P. (1989): Tajemné huby. 359 p., Príroda Bratislava
Špaček, J. (1999): Hlenky, houby, řasy. MU Brno
Vašutová, M. (2005): Macrofungi. In: Poulíčková, A., Hájek, M. et Rybníček, K. (eds.):
Ecology and paleoecology of spring fens of the West Carpathians. P. 131-150
Veselý, R., Kotlaba, F. et Pouzar, Z. (1972): Přehled československých hub. 424 p., Academia
Praha
PŘÍLOHY
Příloha č. 1: Fotodokumentace
Příloha č. 2: Lokalizace fotografií
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
25
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Příloha č. 1: Fotodokumentace
Foto č. 1: Helmovka žlutonohá - kresba Jaroslav Svoboda, 8.7.2010
Foto č. 2: Kalichovka zvonečková - kresba Jaroslav Svoboda
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
26
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Foto č. 3: Krásnorůžek lepkavý - velmi hojný a typický pro smrkové porosty v mapované lokalitě, 13.9.2010
Foto č. 4: Trámovka plotní - relativně častý druh vyskytující se zde na dřevě smrků, 12.10.2010
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
27
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Foto č. 5: Troudnatec pásovaný - velmi hojná a nejvíce viditelná houba v řešené lokalitě, 13.9.2010
Foto č. 6: Rašeliniště plošně menšího rozsahu v sedle, 8.7.2010
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
28
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Foto č. 7: Husté porosty borůvek a trav omezují výskyt hub, 7.7.2010
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8)
– závěrečná zpráva
29
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Příloha č. 2: Lokalizace fotografií
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky (průzkum č. 2.8) – závěrečná zpráva
31