Tady

Filmové listy
Středa 30. 7. 2014
3 Dotazník
Iva Hejlíčková
4 Rozhovor
Mylène
Bressonová
7 Rozhovor
David Forrest
a David Tucker
9 Inventura
Screwballové
komedie
9 Pocta
Miroslav Krobot
10 English Friendly Page
Zapáleni filmem
www.lfs.cz
Příběh z Filadelfi
fie
Čtvrtek 31.
31 7.
7 Slovvác
ácké divadlo
o 20.3
.30
0
Screw
wballov
vý slo
ovnííče
ek
Emancipovaná žena potřebuje emancipovanou slovní zásobu.
Vezměte si příklad z tvrdohlavých hrdinek screwballových
komedií!
„Vím, že se za něj provdám. On to ještě neví, ale
provdám.“ (Susan Vanceová z Leopardí ženy)
„Co manžel neví, to jeho ženu nebolí.“
(rada, kterou se řídí Maria Tura z Být, či nebýt)
„Myslela jsem, že mé manželství je na doživotí, ale
jeden milý soudce mi udělil milost.“
(Tracy Lordová v Příběhu z Filadelfie)
Souttěžž!
Máte rádi screwballové komedie? A Moravu? A chcete
se obohatit duševně i hmotně? Tak zodpovězte jednu
otázku týkající se screwballu
a jednu ze slováckého místopisu, napište nám na e-mail
fi [email protected], a pokud
vylosujeme právě vás, ozveme se a zítra od 11.00 v redakci Filmových listů si budete
moci vyzvednout výhru –
DVD Dva nula nebo knihu Ostře sledované vlaky.
1.Zajděte si na komedii Její
milionář (Mír 18.00)
a všimněte si:
Do koho se zamiluje
hlavní hrdinka Mary?
2. Co je napsáno na kamenné desce na průčelí Slováckého divadla?
a) Národ tobě
b) Theatrum mundi
c) Památce Tyršově
Ank
ketta
Máte pocit, že stále probíhá bitva pohlaví jako
ve screwballových komediích?
Dušan
n Tománek –
Díra
Slovácké divadlo 14.00
Na projekci černé vesnické
komedie Miroslava Krobota Díra u Hanušovic si musíte počkat až do zítřka, ale
už dneska se můžete naladit
na její vlnu na vernisáži výstavy fotek Dušana Tománka s názvem Díra. Nefi lmové
momentky byly údajně pořízeny během zahálky při natáčení a při pauze na oběd. Tománek Jeseníky dobře zná, je
například osobním fotografem nejslavnějšího českého
ajznboňáka Aloise Nebela.
Nové Ve
ečerrníčky III.
Šapitó Kabinet múz 14.00
Večerníček obvykle přichází
mezi děti kolem sedmé, dneska v Uherském Hradišti ale
udělá výjimku a objeví se už
brzo po obědě. Přinese kolekci celkem šesti krátkých pohádek z posledních dvou let.
Malí caparti a jejich rodiče
jsou v tomto případě ve výhodě: seriály typu Vosa Marcelka nebo Nejmenší slon na
světě určitě dobře znají. Bezdětní si mohou přijít doplnit
vzdělání a posoudit, jestli se
dnes točí lepší pohádky než
za jejich dětství, nebo jestli
už ani ty Večerníčky nejsou,
co bývaly. Po skončení projekce bude následovat dílna!
Jana Kirrsch
hne
er
Anna Jílková
majitelka obchodu Flop
a manželka J. Jílka
Jan Jílek
hlavní dramaturg LFŠ
a manžel A. Jílkové
Souboj mezi pohlavími tu
bude asi pořád. Žena se
stále musí bít třeba za to,
aby nebyla hůře platově
ohodnocena. A myslím si,
že dokud bude muž mužem
a žena ženou, tak se bude
mezi pohlavími válčit
vždycky i na poli partnerského života.
Já myslím, že v dnešní době
gay zombie porno hororů, latentních homosexuálů a na
druhé straně militantních lesbiček, registrovaných partnerství, transsexuálů a gastrosexuálů už se ty hranice
mezi pohlavími tak stírají, že
o nějaké bitvě mezi nimi nelze mluvit.
2
Hudební stage LFŠ 19.30
Na Janě K irschner bylo
vždycky sympatické, jak se
neúnavně dlouhá léta snažila
prosadit se svou tvorbou ve
Velké Británii. Našla tam životního partnera, hudebního
producenta Eddieho Stevense, a patrně i pod jeho vlivem
se v posledních letech vrací
opět k východoevropským
hudebním kořenům. Lidovky,
Infomix
folklor, zenové zklidnění
a čistá krása neobvyklých
nástrojů a vokálu slovenské
zpěvačky: to je její poslední
album Moruša: Biela.
Slzy ošleh
haných
mužů
Šapitó Kabinet múz 20.00
„Ještě bojoval, ale smrt tiskla
svůj ledový ukazováček neodbytně na jeho srdce.“ Skupina VOSTO5 se řádku let
po populárním představení
Sněžka vrací do Krkonoš, ale
tentokrát s loutkami. Ondřej
Cihlář přišel s představením
o nejlegendárnější české lyžařské tragédii: umrznutí
Bohumila Hanče a Václava
Vrbaty. Snad se i přes letní počasí dokážete vcítit do
smrtícího dramatu, které se
před sto lety odehrálo v bílé
mlze na Zlatém návrší.
Party
y ve
e sta
anu
Šapitó Kabinet múz 23.30
Jsme jen součástí kosmické
hry andělů z plastu. Ventolín
si s přáteli otevřel lančmít. Je
čas na disko. Hrají Ventolin
(DJ set), Andels, Plast, Winkla (Kosmospiel), vizuál od
Lunchmeat & friends.
Nestane se
Z vážných zdravotních důvodů bohužel do Hradiště nedorazí francouzský režisér
Bertrand Tavernier. Omlouváme se všem, kteří se na
setkání s klasikem světového fi lmu těšili, a panu Tavernierovi přejeme, ať je brzy fit.
Všechny jeho fi lmy v programu zůstávají.
(jg, šk)
Poznejte svou
ředitelku!
Dnes vám prozradíme tajemství Ivy Hejlíčkové,
programové ředitelky a milovnice screwballových
komedií, která má na starosti všechno, co vypadá
a chová se jako film, a k tomu všechno, co vypadá
a chová se jako dramaturg. Je spíš Leopardí
ženou, nebo Ženou na pokraji nervového
zhroucení? To se dozvíte v našem dotazníku!
Jaký název fi lmu vystihuje váš charakter? Žena na pokraji
nervového zhroucení. Pokolikáté jste na Letní filmové škole?
Celkově? Potřiadvacáté. Jaké je vaše oblíbené místo v Uherském Hradišti? Moje postel v hotelovém pokoji. Který fi lmový hrdina je vaše alter ego? Susan Vanceová z Leopardí ženy.
Proč pracujete na Filmovce? Ptám se sama sebe každé ráno
u snídaně. Jaký fi lmový žánr je pro vás španělská vesnice?
Experimentální fi lm. Váš nejoblíbenější fi lm z letošního programu LFŠ je? Příběh z Filadelfie. Jaké by bylo vaše umělecké
jméno? Ranní rosa. Sangría, nebo býčí krev? Sodovka. Porno, nebo art? Romantická komedie.
Máte ze všech těch filmů
hlavu jako pátrací balon?
Přijďte si o tom promluvit
s Frankem! Ve středu a ve
čtvrtek od 10 do 18 hodin
vás bude čekat ve foyer
kina Hvězda. Udělejte
si s ním fotku na Twitter
nebo Instagram s hashtagem #lfsfrank a můžete
získat knížky, DVD, trička
nebo tašky. Pro všechno
ostatní dál platí hashtagy
#lfs2014 a #zapalenifilmem.
nebo Venkovský učitel a mimo
jiné taky autor knižního rozhovoru s Milošem Formanem
Povolání režisér. Sláma bude
mluvit i o tom, jestli je režisér
opravdu tak svrchovaný pán
nad fi lmovým dílem, za jakého ho vydává evropská tradice. Po francouzském a českém
zážitku přijde na řadu Španělsko. Od 15.30 si přijďte do Reduty 2 poslechnout přednášku dramaturga Davida Čeňka
Españolada jako národní žánr,
věnovanou vzniku a východiskům této zvláštní a nesnadno
charakterizovatelné oblasti
španělského filmu.
(šk)
Pozvánka
na: Dejvick
Dejvické
é
divadlo
Hlas a obraz
Hradiště
sledujte nás na:
f /letnifilmovaskola
@lfskola
@letnifilmovaskola
Dnešní odborný program je
hvězdný a mezinárodní. Dopoledne se můžete potkat
s Mylène Bressonovou, spolupracovnicí a pozdější manželkou Roberta Bressona, jednoho z nejsvébytnějších režisérů
všech dob. Na toto výjimečné
rendez-vous vás naladí rozhovor, který si můžete nalistovat v dnešních Listech. Beseda s Mylène Bressonovou
začíná v Redutě 2 v 11.00. Na
stejném místě ve 13.30 startuje další kurz Letní fi lmové
akademie věnovaný tentokrát
režii; o svojí profesi povypráví
Bohdan Sláma, tvůrce úspěšných snímků Divoké včely
Z úterních tweetů vybíráme:
@AbnormalEmperor Počasí
je dnes správně severské a filmy
správně britské. A to jsme v Hradišti! #LFS2014
@nikolholzknecht Asi jsem
slepá, ale kam se tu poděli všichni
nezadaní pohlední muži? #kdenic
#tunic #lfs2014 #zapalenifilmem
@BroccoliLobster Existuje
přímá souvislost mezi intenzitou
kocoviny a hlasitostí písně Hare
Krišna #lfs2014
@pavelsladky Po 15 letech jsem
viděl znovu Březový háj. Kvality filmu se ustálily, ale moje pochopení
se radikálně změnilo! #lfs2014
Infomix
Dejvické divadlo přijelo do
Hradiště na hostování! A zve
do hospody s Hospodinem. Ve
Slováckém divadle se v 19 hodin odehraje Cenou Alfréda
Radoka ověnčená hra Ucpanej
systém. Její podtitul zní: Proč
Bůh sedí na střídačce a vychází z povídky Irvina Welshe,
autora Trainspottingu. Takže
kromě Dejvického divadla ve
formě se můžete těšit na černý humor a vulgární výrazy.
Kdyby vám tahle „roztomilá
podívaná“ unikla, vyrazte minutu před půlnocí na maraton
sitcomu Čtvrtá hvězda, který se příhodně hraje v kině
s názvem Hvězda. Prolévejte
se kávou, ať nezaspíte Ivana
Trojana s umaštěným copánkem! Pro lidi fungující v režimu „skřivan“ doporučujeme
promítání divadelního filmu
Karamazovi, k němuž dojde už
dnes dopoledne v 11 hodin ve
Slováckém divadle.
(aka)
3
Klára Kolářová
Mylène Bressonová poznala svého manžela Roberta v 60. letech,
kdy pracovala jako jeho asistentka.
Dnes se věnuje péči o režisérovu
pozůstalost a dohlíží i na digitalizaci jeho filmů. Při debatách na
Filmovce vyvracela mimo jiné některé úsměvné legendy o Bressonových metodách na place – své
herce prý během natáčení rozhodně nesvazoval.
4
Dlouhá léta jste dělala svému manželovi asistentku.
Neměla jste ambice si něco
zrežírovat sama?
Chuť jsem určitě měla, ale brzy
jsem si uvědomila, že na režii
potřebujete ostré lokty. A ty já
nemám. Nezačínala jsem ale
rovnou u fi lmu. Původně jsem
fotila do novin a časopisů portréty svých přátel z francouzských intelektuálních kruhů.
Byli mezi nimi fi lozofové, spisovatelé nebo choreografové.
V roce 1967 sháněl Robert někoho, kdo mu bude asistovat,
zároveň umí fotit a zastane
i produkční roli, a já na nabídku kývla. Od té doby jsem
s ním pracovala na všech fi lmech.
Rozhovor
Jak byste charakterizovala způsob jeho práce? Měl
jasnou představu už od scénáře, nebo se výsledný tvar
rodil až ve střižně?
Od začátku měl celý film v hlavě. Přesně věděl, co bude dělat a jak to má vypadat. Tahle
jasná vize mu určitě pomáhala zvládnout ten nepředstavitelný chaos, který na place
vždycky panuje. Přesto byl
schopný improvizace – v tomto
ohledu se mu osvědčila práce
s neherci neboli „modely“, jak
jim říkal on. Líbila se mu jejich
svěžest. Zatímco profíci mají
naučené postupy, jež opakují
pořád dokola, neprofesionálové své vyjádření teprve hledají. Ohmatávají si charakter
Lifebox
Mylène Bressonová začínala jako fotografka,
pak dělala asistentku
a produkční na filmech
Roberta Bressona.
Jejich první společnou
spoluprací byla Muška
z roku 1967. Slavného
režiséra si nakonec
i vzala. Po Bressonově
smrti v roce 1999 se
začala věnovat správě
jeho pozůstalosti.
svého hrdiny. Tím dostával
příběh zcela nový rozměr, který ve scénáři nebyl.
Známé jsou Bressonovy potíže s fi nancováním projektů. Změnilo se to, když se
proslavil?
Schválně posuďte sama – po
svém posledním dramatu Peníze z roku 1983 chtěl natočit ještě jeden fi lm. Jmenoval
by se Genesis a zachycoval by
biblické stvoření světa, příběh
Adama a Evy a velké potopy.
V té době už byl uznávaným
filmařem s mnoha cenami.
A přesto potřebné prostředky
nikdy nesehnal. To mě dodnes
mrzí.
Na snímek A co dále, Baltazare sbíral peníze patnáct let.
Hlavní postava je osel a o tom
samozřejmě nechtěl žádný
producent ani slyšet. Zvíře jako hrdina, takový nesmysl! Na
realizaci Lancelota od jezera
pak čekal dokonce dvacet let.
Jednou z hlavních potíží bylo
samozřejmě obsazení neherců. Producenti chtějí slavná
jména, nestojí o neznámé tváře. Lancelot byl ještě o to komplikovanější, že jsme pracovali
s živými koňmi a opravdovým
brněním. Žádný nylon jako
mají v Hollywoodu, ale poctivých pár desítek kil.
Když už mluvíte o neuskutečněné Genesis – právě
křesťanská víra je důležitým tématem Bressonových
fi lmů. Dává hrdinům jakýsi
morální kompas...
Robert věděl, že víra je to nejniternější, co v sobě máme,
a celá jeho práce tím byla pochopitelně ovlivněna. Člověk
se má snažit tvořit, ne jen reprodukovat už známé formy.
Bůh je takovým tvořivým ohněm a i ti nejlepší umělci jsou
pak pouhými jiskřičkami.
Jak váš manžel hodnotil
svou hotovou práci? Na
pondělní besedě jste mluvila o tom, že spokojený byl
až se svým pátým celovečerákem K smrti odsouzený
uprchl.
Byl hrozně kritický. Jednak
k druhým, ale zároveň i sám
k sobě. To mu ovšem umožňovalo, aby se pořád vyvíjel.
Oscar Wilde řekl hezkou věc:
„Kritický duch tvoří.“ Na tom
je hodně pravdy. Když je člověk pořád úspěšný, nemá potřebu na své tvorbě a uvažování nic měnit. Nemá možnost
konfrontace.
Ale neřekla bych úplně, že
K smrti odsouzený uprchl byl
prvním snímkem, který se Robertovi líbil. Spíš jde o to, že
šlo o první natáčení, kdy mu
dali producenti svobodu. Natáčeli jsme v reálné věznici, samozřejmě s neherci. Nikdo na
nás netlačil a ten tvůrčí klid
se na výsledku odrazil.
V čem tkví přínos Bressonových děl? Je zajímavé,
že často používal postupy,
které jsou třeba v americké dramaturgii považovány
vyloženě za chybu – například když voiceover komentuje, co se děje na plátně.
Zajímavé, že zmiňujete Američany. Paul Schrader, který napsal scénáře třeba k Zuřícímu
býkovi nebo Poslednímu pokušení Krista, dělal s Robertem
v 70. letech celkem slavné interview. Práce mého muže ho
fascinovala, i když na scenáristice v L. A. vyučoval vlastně
pravý opak přístupu k fi lmovému vyprávění – hrdina musí
být aktivní, na desáté stránce
má být nastolena nějaká otázka a tak dál... Bressonova díla
tedy zajímala i ty, kteří v nich
viděli nerespektování kinematografických konvencí.
Rozhovor/Němá kapela
Má Bresson dnes nějakého
následovníka, co se čistoty
stylu týče?
Jeho vliv je patrný po celém
světě. Třeba v Londýně pořádali Bressonovu retrospektivu. Promítali třináct jeho
filmů a zároveň deset těch,
které byly jeho tvorbou ovlivněny. A jelikož mají Angličané
smysl pro humor, nazvali tuto
retrospektivu „Robert Bresson
a pravděpodobný vliv“ v narážce na jeho fi lm Pravděpodobně
ďábel. To označení bylo velmi trefné, protože Robert by
možná nesouhlasil s výběrem
svých „žáků“ a stejně by mohli reptat i oni. Přímého následovníka asi nemá, ale odraz
jeho přemýšlení o kinematografi i najdeme třeba u Jarmusche, Kaurismäkiho nebo
Scorseseho.
Dohlížíte na digitalizaci
prací vašeho manžela. Byla
jste někdy s výsledkem nespokojená?
To ne, ale spíš mě mrzí, že digitálně vyčištěné kopie si neuchovávají šarm, jaký měly originály. Přesto se dneska jedná
o naprosto nezbytný proces.
Oceňuju třeba, že diváci mají šanci slyšet původní hlasy
herců. Některé snímky byly
v zahraničí předabovávány
a to Roberta štvalo, protože
určité představitele si vybíral
právě kvůli hlasu. V dabingu
se navíc nevyhnutelně ztrácí
část původního významu.
Všimla jsem si, že všechny
sály jsou při promítání Bressonových snímků tady na
Filmovce plné. Těší vás to?
Samozřejmě. Zvlášť, když vidím, že v publiku sedí spousta mladých lidí. Robert se studenty vždycky rád diskutoval,
jejich názory mu připadaly
nezatížené utahanými klišé.
Diváci LFŠ, nejen ti mladí, by
si ale jeho dramata měli dávkovat postupně. Něco zkouknout, nechat to uležet a za pár
měsíců se k tomu vrátit. Není
třeba jeho příběhy bryskně zanalyzovat – spíš je na sebe nechat působit a pak možná i pozměnit svůj prvotní názor.
Němá
kapela
alia
as Pič
ča z ho
oven
Eva, Pavla, Matyáš, Mojmír
a Petr založili tuto hudební
skupinu v roce 2008, zázemím
kapely přitom byla brněnská Fakulta výtvarných umění. Debutové, kritiky vstřícně
přijaté album Doom na kraji lesa vydali o čtyři roky později.
Jejich tvorbu charakterizuje
melancholie, potemnělé nálady a nihilisticko-dadaistické
texty. Dnes hudebně doprovodí italský snímek režiséra Giovanniho Pastroneho z roku
1915 Oheň. Jak by fi lm popsala sama kapela? „Ona, vamp-výr, jej svede a poté zradí. On
prožívá falešný pocit štěstí.
Zlověstná atmosféra na Sovím zámku je předzvěstí jeho
blížícího se šílenství. Oni mezitím sedí v rohu projekčního
plátna a jejich útroby vyluzují
vír temných šumů / hluků / sovích skřeků.“
(vet)
Oheň
Hvězda 14.30
5
k nim vlastní cestu. Film byl
oceněný třemi soškami Goya.
(ol)
Na stříbrném
glóbu
Redu
uta 1 11.3
30
Skupinka astronautů se ve
snaze najít svobodu vydává
kolonizovat novou planetu.
Film z roku 1987 je sledem záznamů z jejich kamer. Zachycují obtížné začátky, první
kontakt s domorodci i postupný vznik božského kultu cestovatelů z hvězd. Pozoruhodné
dílo polské fi lmové sci-fi vznikalo dlouho a složitě. Režisér
Andrzej Żuławski se rozhodl
vytvořit adaptaci legendární
knihy, kterou na přelomu století napsal jeho prastrýc Jerzy.
Jako emigranta, který v zahraničí uspěl, ho polská vláda přizvala, aby realizoval projekt
podle vlastního výběru. Alegorie boje proti totalitě byla ale
příliš a režim natáčení v závěrečné fázi zarazil. Působivé dílo tak zůstává nedokončeným
monumentem.
(ol)
Samota
Sporr to
ovní ha
ala 12.0
00
Matku ročního dítěte Adelu
už nudí život na malém městě,
nespolehlivý bývalý partner
i otec vyžadující neustálou pozornost. Stěhování do Madridu ale zdaleka neřeší všechny
její problémy. Ani život tam
není lehký, jak vědí i tři sestry a jejich matka, která se
neustále snaží tlumit konfl ikty mezi svými dcerami. Nečekaná tragédie navíc prověří
vnitřní sílu všech. Španělský
film z roku 2007 představuje své postavy takřka dokumentárním stylem, často využívá statické záběry a dělení
plátna. Kamera si drží odstup
a nechává tak diváka pronikat
do životního osudu ženských
hrdinek postupně a hledat si
6
Je muž, který
je vysoký
je
vysoký,
šťastný?
Hvě
ězda
a 20.30
0
Noam Chomsky je světově
uznávaný intelektuál, který
v červnu navštívil Česko. Namísto seriózní reflexe jeho názorů však naši novináři vytrhli pár vět z kontextu a strhla
se rozhořčená vlna: co nás má
nějaký Chomsky co poučovat!
Popravdě důvodů mu naslouchat je mnoho. Ví to i Michel
Gondry, který s ním natočil
animovaný rozhovor. Francouzský režisér se svým roztomile těžkým akcentem ptá
na zákonitosti generativní
gramatiky. Už to samo o sobě by bylo zajímavé, ale Gondry ještě přidává otázky na
Chomského dětství nebo jeho nedávno zesnulou ženu.
Jeden z nejsilnějších okamžiků pak nastává, když slavný
jazykovědec tvrdí, že na posmrtný život nevěří. „No, a co
vaše žena?“ ptá se režisér. Nastane dlouhé praskající ticho.
„O tom nebudu mluvit,“ odpoví
a Gondry se omlouvá.
(klk)
Tyranosaurus
Sporr to
ovníí hala 21
1.3
30
Jak nás v Hradišti upozornili
Davidové Forrest a Tucker, mezi uznávanými britskými herci panuje móda natočit si jednou nějaký sociální fi lm. Před
čtyřmi lety to udělal i Paddy
Considine, známý ze snímků Jmenuji se Oliver Tate nebo
Bourneovo ultimátum. Jeho drama o muži, který si nechce všímat problémů jiných do doby,
než mu do života vstoupí žena
týraná svým slabošským manželem, je psychicky docela náročná podívaná. Ale ne beznadějná a navíc skvěle zahraná
Peterem Mullanem a především Olivií Colmanovou, do té
doby známou jako komička.
Vítěz dvou cen ze Sundance,
tří cen BFI a jedné Baft y tak
velmi působivě varuje před násilím, kterého se dopouštíme
na sobě i ostatních.
(ivp)
Goltzius
a společn
společnost
Pelikán
zítra
Hvězzda 8.30
0
Poslední fi lm Petera Greenawaye dokazuje, že tenhle britský režisér neztrácí nic ze své
fi lmařské radikality. Když při
obhlídkách lokací v Chorvatsku nenarazil na interiéry,
které by byly vhodnými kulisami pro příběh nizozemského barokního rytce Hendricka Goltziuse, rozhodl se točit
v Záhřebu v opuštěné tovární
hale z počátku 20. století. Malíř (holandský básník Ramsey
Nasr) přijíždí na dvůr libertinského markraběte (F. Murray
Abraham) a výměnou za darovaný tiskařský stroj mu spolu
se členy své skupiny Pelikán
přehrává po šest nocí erotické
scény z Bible. Není to zrovna
konvenční vyprávění, ale stylizované divadelní výjevy jsou
dostatečně smyslné a vizuálně
Redakce doporučuje
opulentní, aby udržely pozornost po celou víc než dvouhodinovou stopáž.
(jg)
Final Cut –
Dámy a pán
pánové
zítrra
Klu
ub kulttury
y 9.0
00
Tady je popis ideálního muže: je šarmantní jako Marce-
llo Mastroianni, sošný jako
Brad Pitt, rošťácký jako Leonardo DiCaprio, mužně sarkastický jako Sean Connery, melancholický jako Tony
Leung a samozřejmě vtipný jako Woody Allen. Ideální žena
je elegantní jako Audrey Hepburnová, potrhlá jako Audrey
Tautou, nadpozemská jako
Sophia Lorenová. Ví, co chce,
jako Sharon Stoneová, směje
se jako Ava Gardnerová a líbá
jako Kim Novaková. Když dáme tyto dva ideály dohromady, vznikne třaskavá love story. György Pálfi sestříhal na
450 filmů z celého světa do
šablony jedné univerzální lovestory, z níž nemohou mít radost snad jen majitelé autorských práv inkriminovaných
snímků. Pro cinefi ly, kteří to
s láskou k fi lmu myslí vážně,
naprostá povinnost.
(jg)
Když jim hlavní dramaturg LFŠ Jan Jílek poslal
seznam filmů do sekce Současný britský
sociální film, zajásali nad výběrem i nad zájmem
zahraničního festivalu. S chutí si pak naplánovali
letní pobyt na Moravě, aby tu mohli svá oblíbená
díla zasvěceně uvádět. Díky Filmovce se oba
Davidové, Tucker z univerzity v Chesteru a Forrest
z univerzity v Sheffieldu, mohli navíc konečně
i osobně poznat.
Iva Přivřelová
Proč vás baví zrovna sociální realismus?
D. Tucker: Já se na univerzitě
primárně specializuju na Samuela Becketta a britské drama, ale zajímá mě sociální realismus napříč uměním, tedy
nejen ve fi lmu. Osobně jsem
měl k těmto dílům vždycky
blízko.
D. Forrest: Na střední škole
jsem viděl pár fi lmů od Alana
Clarkea a byly tak jiné a vzrušující, že jsem si to s sebou nesl celá vysokoškolská studia.
I moje dizertace pojednávala o sociálním realismu a na
své univerzitě jsem teď takový evangelista sociálního fi lmu. Studenti jsou vůči tomuto
žánru skeptičtí, myslí si, že se
budou nudit nebo se cítit mizerně. Mizerně se tedy u závěrečných titulků cítí, ale taky
jsou dojatí. Ty fi lmy je přinutí
přemýšlet o vlastní situaci. Vidět, jak se takové snímky propojují s jejich zkušenostmi, mi
pořád dodává energii.
dva se shodujeme v názoru,
že Británie ho úplně nepřijala.
A zajímá nás proč.
DF: Přitom britská kultura je
spojená s průmyslovou revolucí, tradice realismu sahá až
k literatuře 19. století.
Sociální realismus je považován za typicky britský žánr. Jak je přijímán doma?
DT: Britové mají k této tradici
takový prapodivný vztah. Ve
Francii nebo Itálii jsou na svá
realistická hnutí víc hrdí. My
Proč se vůbec Ken Loach
stále drží v povědomí jako
synonymum sociálního filmu a noví filmaři jsou
s ním neustále porovnáváni, i když jejich díla nejsou
tak politická jako ta jeho?
Vždyť ale současné britské sociální filmy jako Fish
Tank nebo Tyranosaurus
jsou úspěšné nejen ve světě, ale i u vás...
DT: To jsou – tím divným vztahem jsem myslel spíš to, že nejsou nahlížené v tradici žánru.
DF: Ano, jen málokdy se o nich
mluví v širším kontextu. Novináři zmíní akorát Kena Loache. Všechny k němu hned
přirovnávají, ale to je dost lajdácká žurnalistika, protože
existovala řada jiných tvůrců,
kteří do žánru sociálního fi lmu přispěli. Kritici mají pocit,
že sociální realismus je jen taková „dočasná tradice“, pokud
to tedy není moc paradoxní
spojení.
Spektrum
DF: Loach je velmi plodný
tvůrce. A jeho film Kes můžete srovnávat s Fish Tankem
nebo Sobeckým obrem, protože všechny jsou o dospívání,
naznačují, že instituce selhaly, a řeší otázku determinace
prostředím. Ale Fish Tank nebo Obr jsou zároveň fi lmy poetické, zajímají se o prostor,
krajinu, ambivalenci. Loachův
producent Tony Garnett jednou prohlásil, že oni rozhodně nedělají žádné umění. Což
o mnohém vypovídá. Současní tvůrci jsou taky političtí,
ale ne tak didakticky. V tomhle směru mají víc společného s britskou novou vlnou
z 60. let. Víc je zajímá psychologie, domácí a osobní problémy. Taky je dost režisérů, kteří do sociálního žánru vstoupí
a pak ho zase opustí, inovují
nebo testují jeho limity, jako
třeba Michael Winterbottom
a Ben Wheatley.
Jednou z hlavních osobností britské nové vlny byl
i Karel Reisz, jedno z židovských dětí zachráněných
Nicholasem Wintonem. Ví
se v Británii, že pocházel
z Československa?
DF: Ano, píše se o něm jako
o českém emigrantovi, i když
studoval na našich školách.
Na britské nové vlně bylo dobré, že otevřela náš fi lm světu
a vlivům, které mainstream
do té doby nezajímaly. Z toho
vznikl zajímavý koktejl národních tradic a evropských
nových vln. Současní fi lmaři
se podle mě ale o světový film
moc nezajímají.
Co pro vás musí film obsahovat, abyste ho označili
za sociálněrealistický?
DF: Pro mě to jsou snímky
o současných sociálních problémech, snímky, které chtějí autenticky reflektovat každodennost, ale ukazují, že
se na ni dá nahlížet i poeticky a imaginativně a odmítají
umělosti i divadelnost. Tedy
Mike Leigh je taky docela divadelní, ale používá reálné lokace a kontext. To by byla moje široká definice.
DT: To je těžká otázka. Vím,
že bych měl být schopný sociální film definovat. Ale ty
snímky jsou tak různé, že se
bojím, že bych pak nějaký vyloučil. Ale moc rád bych věděl,
co si o přehlídce současného
sociálním filmu myslí místní diváci. Chtěl bych si o tom
s nimi popovídat.
7
Generála Nila
budeš hrát ty
Berlangova lidovost i hloubka
Filmy s rotací
a falšíí
a falší
Mezi snímky, které na letošní
Filmovce osobně představuje
polský herec Olgierd Łukaszewicz, patří i Generál Nil režiséra Ryszarda Bugajského.
Silný příběh vůdce polského
protinacistického odboje Emila Augusta Fieldorfa alias Nila
sklidil při včerejším promítání
velký úspěch. Následné diskuse se účastnil i šéfproducent
fi lmu Włodzimierz Niderhaus.
A diváci se zaujatě ptali –
třeba na to jak probíhal výběr herce do tak významné
role. „Zkrátka za mnou přišel
režisér a řekl: ‚budeš hrát generála Nila,‘ “ vysvětlil Łukaszewicz. Podle producenta se
ovšem film o člověku s tak čistým charakterem vytváří velmi těžko. O Fieldorfovi kupodivu až do roku 1989 v Polsku
lidi skoro nevěděli, poprvé se
o něm začalo víc mluvit, když
byla po revoluci jedna z varšavských ulic přejmenována
na Fieldorfovu. Do širšího povědomí se pak dostal až díky
tomuto snímku.
(vet)
Film Vítáme vás, pane Marshalle! tvoří mezník španělské kinematografie a zároveň jde o jeden z největších
uměleckých úspěchů Luise G.
Berlangy. Do Hradiště ho přijel uvést Rafael Maluenda, režisérův dlouholetý kamarád
a spolupracovník, dnes ředitel internetového berlangovského muzea a taky ředitel fi lmového festivalu ve Valencii.
„Berlangovy filmy můžete číst
dvěma způsoby a nacházet
v nich duši španělskou i duši
obecně lidskou,“ vyprávěl před
Krása v oku
pozorovatele
projekcí. Berlanga je podle něj
spolu s Luisem Buñuelem nejvýznamnější španělský režisér – ve srovnání s Buñuelem
je lidovější, což ale neznamená, že by jeho filmy neměly
hloubku a intelektuální přesah. Na závěr svého povídání
Maluenda dodal, že by mohl
vyprávět veselé historky z natáčení s Berlangou, ale nechce
zdržovat před projekcí. Redakce Filmových listů nicméně
slibuje, že se na ně zeptá v rozhovoru, který vyjde v následujících dnech.
(šk)
Jednou z divácky nejvděčnějších sekcí letošní LFŠ jsou
bezpochyby screwballové komedie. Žánr, který se zrodil
během nastupující hospodářské krize v USA, doplnil v úterý před polednem v Redutě
Věroslav Hába přednáškou
plnou fi lmových ukázek. Vysvětlil, že kořeny screwballu
sahají až do éry němých fi lmů
20. let. Stavebními kameny
byly prvky, které se objevují
ve fi lmech Harolda Lloyda nebo Laurela a Hardyho: slapstick, hromadění nehod a omylů i ústup mužské dominance
na plátně. Stejně důležité byly
sofistikované komedie Ernsta
Lubitsche, ale i ty pokleslé ze
začátku 30. let. Svým dílem
přispěly do podoby žánru taky snímky bratrů Marxových
s notnou dávkou anarchie,
sentimentální komedie se
Shirley Templeovou nebo romantické s Astairem a Rogersovou. Hába své vyprávění zakončil ukázkou z Hawksova
Kulového blesku, která se nesla v duchu motta letošní LFŠ
„zapáleni fi lmem“.
(ol)
Nepohodlná
dokumentari
dokumentaristka
V úterý odpoledne se diváci ve Sportovní hale na více
než hodinu přenesli do uliček
Štrasburku, a to díky španělsko-francouzskému snímku
V Sylviině městě. Úvodem ho
opatřil Ignacio Navarro z webu El Antepenúltimo Mohicano, jeden z dramaturgů sekce
Současný španělský fi lm. Režisér snímku José Luis Guerín
balancuje na hraně hraného
8
filmu a dokumentu. Hlavní hrdina se po pár letech vrací do
města, aby našel krásku, která ho kdysi zaujala. Navarro
vysvětlil, že jádrem snímku
je pohled bezejmenného muže
na ženy. „Skoro nic o něm nevíme. Je to postava definovaná
tím, na co se dívá a co sleduje. Divák do něj může promítat
své životní a kulturní zkušenosti.“
(ol)
Zuzana Piussi má díky tepání
do politických kauz doma na
Slovensku nálepku potížistky.
Televize od ní dává ruce pryč,
nechce totiž riskovat žaloby.
Včera tady režisérka osobně
představila své dva dokumenty. Koliba ref lektuje rozkradení bratislavských ateliérů.
„Aktéři filmu si pak založili vlastní kinematografický
fond, který rozděluje peníze.
Stalo se
Kvůli svému snímku jsem od
nich pět let nedostala fi nanční podporu,“ prozradila Piussi.
Nemoc třetí moci zase odkrývá
justiční mafi i. Ta překvapila
i samotnou režisérku: „Šokovalo mě, že někteří soudci stojí
naprosto mimo realitu, kterou
musíme žít my.“
(aka)
budoucnost pokračování soubojů vůlí v manželství coby
novém šíleném dobrodružství.
Ačkoli je ve screwballu méně vražd než rozvodů, v podstatě má tento žánr dost společného s noirem – tedy kdyby
noir psal optimista. I v těchto
komediích se odráží společenská kritika. Ve frustrujícím
světě 30. let, kdy se rozpadly tradiční jistoty a nic zdánlivě nedávalo smysl, frašky
s rychlými duchaplnými dialogy a humorem grotesky
zesměšnily většinu seriózních
témat – nejen manželství, ale
i rozdělení na sociální třídy,
rodinné vztahy nebo nacismus. Postavy jsou lidi chybující a omylní, akorát se tady za
to vůbec nestydí.
I když screwballová zlatá
léta skončila po druhé světové válce, která změnila vkus
obecenstva, jejich ozvěny jsou
slyšet dodnes. Nechte se rozesmát od někdějších mistrů,
abyste je zaslechli.
(ivp)
In
nven
nturra:: Film
mová čííta
anka
a:
Scre
ewba
allov
vé ko
omedie
e
Podle slovníkové defi nice lze
heslo „screwballové komedie“ přeložit jako série lehkých a humorných incidentů,
v níchž figurují nevyzpytatelné, excentrické a nekonvenční
postavy. Ve 12 fi lmech, které
se v Hradišti promítají, zjistíte, že ony humorné incidenty
zahrnují všemožné blázniviny,
od hledání brontosauří kosti přes maření nových manželství bývalých partnerů po
záchranu před gestapem. Postavy, které v takových zápletkách hrají prim, bývají
energické ženy, marniví herci,
cyničtí novináři nebo zhýčkané milionářské dcerušky.
Žánr screwballových komedií získal svůj název z baseballového termínu popisujícího
nadhoz zatočený v nečekaném směru nebo excentrického hráče. Paradoxně vznikl
v době, kdy milionům Američanů do smíchu vůbec nebylo. S krachem na Wall Streetu krachla i divoká rozvernost
20. let a nastala hospodářská
krize tak velká, že se na ni dodnes vzpomíná. V USA trpěly zástupy nezaměstnaných,
avšak zábava se pro ně nestala prvním zbytným výdajem – naopak představovala
možnost vítaného úniku z reality. „Clark Gable a Claudette
Colbertová vyplnili Američanům zidealizovanou podobu
sebe samých jako lidí, kteří
jsou bezstarostní, sympatičtí,
sexy, galantní a možná taky
trochu ztřeštění,“ napsala kritička Pauline Kaelová o Stalo se jedné noci, pětioscarové
komedii považované dnes za
první screwball.
Hollywood ve stejné době
zase prožíval krizi morální,
z níž vzešel cenzurní Haysův
kodex. Ten určoval, co dobrého a slušného můžou populární filmy ukazovat a co
špatného a zkaženého ne. Sexuální napětí bylo přípustné
jen ve formě dialogu a na první pohled povrchní komedie
se zdály jako bezpečný žánr,
kde se dají ožehavější témata
probírat a eskapisticky vyřešit. Není divu, že teoretik André Bazin screwball popsal
jako sexuální komedie bez
sexu. Často se označují taky
jako bitvy pohlaví – s tím, že
muži v nich obvykle prohrávají. I emancipovaným ženám
jde ve screwballu zpravidla
hlavně o získání partnera,
ale na rozdíl od tehdejších romantických komedií to bývají
ony, které směřování vztahu
určují. K happy endu sice dochází, ale namísto pohádky
„šťastně až do smrti“ slibuje
Program
Zvláš
štníí uve
edeníí: Poctta:
Miro
oslav
v Krobo
ot
Jeho jméno je zavedená značka. Hledáte postavu málomluvného morouse, kter ý
utáhne celý fi lm? Zkuste Krobota. Chcete zažít strhující divadelní představení? Jděte na
Krobota. Letos se navíc tento
tvůrce poprvé představil i jako fi lmový režisér.
Jméno šumperského rodáka je pevně spjato s Dejvickým divadlem, kde od roku
1996 působil jako umělecký
vedoucí. Díky Petru Zelenkovi se pro něj tato scéna stala
odrazovým můstkem pro jeho
další režisérské i herecké působení v televizi a ve fi lmu. Co
stojí za fenoménem Krobot?
Především specifický druh
humoru, který se mu podařilo
propojit právě s Dejvickým divadlem. Nenápadnost a balancování na hraně mezi vážností a fraškou divákům příjemně
zpochybňuje jejich zažité vnímání toho, co ještě je „sranda“
a čemu už se ve slušné společnosti smát nepřísluší. Díky
této „metodě“ se dejvický ansámbl nezacyklil v jedné neměnné komické poloze.
Filmovka oblíbeného umělce představí v několika rovinách. Zatímco v Domě Zuzany
Liové hraje neústupného otce,
Béla Tarr z něj v Muži z Londýna udělal hlídače přístavu,
kterého ubíjí neustále se opakující všednodennost. Portrét
jeho osobnosti přinese dokument Miroslav Krobot od Aleše
Kisila. Zda Krobot obstál i jako fi lmový režisér a kdo z Dejvického divadla vyfasoval roli
bezdomovce Smraďocha, uvidíte v jeho debutu z moravského venkova Díra u Hanušovic.
(aka)
9
Good News
Everybody
What to see
Is the Man
n Who
appy?
Is Tall Ha
The Fire
Hvězda 2:30pm
Hvězda 8:30pm
Eva, Pavla, Matyáš, Mojmír
and Petr formed their band
Piča z hoven in 2008, while
still studying at the Faculty
of Fine Arts in Brno, and four
years later, they released
their fi rst record called Doom
na kraji lesa. They combine
melancholic, gloomy music
with nihilistic or Dada lyrics.
Today, they’ll provide musical
accompaniment to The Fire,
an Italian film by Giovanni
Pastrone made in 1915.
Jana Kirschner
SFS Music Stage 7:30pm
Jana Kirschner, a Slovak singer, has worked hard for many
years to make a professional
breakthrough in Great Britain; it’s also where she found
her significant other, Eddie
Stevens, a music producer.
And it might have been his
influence that has recently
sent her back to her Eastern
European roots: folk songs,
Zen-like peacefulness and
a crystal clear beauty of unusual instruments and her vocals — this is her latest record
called Moruša: Biela.
Bad News
Everybody
Bertrand Tavernier won’t be
coming to Uherské Hradiště
due to health reasons. We
apologize to all who were
looking forward to meeting
the French director, and we
wish Bertrand Tavernier early recovery. Still, you can at
least see his acclaimed fi lms
— It All Starts Today, Life and
Nothing But and The French
Minister.
10
10
Mylène Bresson met her husband Robert
Bresson in the 1960s, while working as his
assistant. Today, she administers his estate and
oversees the digitalization of his films.
Klára Kolářová
You’d been your husband’s assistant for many
years. Did you sometimes
wish to try and direct your
own fi lm?
To be a director, you need
to be pushy, which I’m not.
But actually, before I started
working in fi lm industry, I’d
taken photos of my friends
from the intellectual circles
of the time. In 1967, I was offered a job of Robert’s assistant, because he was looking
for someone who could also
shoot photos and make production. I accepted and from
then on I worked on all his
fi lms.
How would you describe
his directorial style? Did he
know what he wanted from
the very beginning?
Yes, he had a clear vision of
each fi lm playing in his head
from the very beginning. And
it was this vision that helped
him to cope with unbelievable chaos that’s present at
every fi lm set. He was able
to improvise, though – and
he used non-actors or “models” as he used to call them,
because he liked their vigour
and fresh way of approaching
acting.
Raising money was a major
headache for Bresson. Was
it easier when he became
famous?
Not really. When he completed his last fi lm Money
in 1983, he wanted to make
one more film called Genesis
which would have depicted
the creation of the world, the
story of Adam and Eve, and
the flood. But despite being
an acclaimed filmmaker, he
couldn’t fi nd enough funding.
What did he think of his
work?
He was very hard on himself.
He was hard on others too
but he was especially hard on
himself. But thanks to that he
was able to constantly evolve.
Oscar Wilde said, “A critical
mind is a creative mind.” And
he had a point. If you succeed
in everything, you don’t feel
the need to change the way
you work and think.
What is Bresson’s contribution to cinema? He often
used methods that were
considered erroneous by
his American colleagues –
for example, voiceover commentary of what’s happening on the screen.
In the 1970s, Paul Schrader,
the screenwriter of such fi lms
as Raging Bull or The Last
Temptation of Christ, made an
interview with Robert that
became quite famous. He
was fascinated by my husband’s work, even though
he taught his L.A. students
a very different approach to
fi lm narrative. Bresson’s films
were intriguing even for
those who understood them
as going against conventional
cinema.
English friendly
There are a lot of reasons
to listen to Noam Chomsky. Knowing that, Michel
Gondry made an animated
interview with him — with
his charmingly heavy accent,
the French director asks
questions about the laws of
generative grammar. That
alone would be interesting
but Gondry also asks about
Chomsky’s childhood and
his wife who recently passed
away.
Goltziius
s and the
an Com
mpany
Pelica
tomorrow
Hvězda 8:30am
Greenaway’s latest feature
fi lm tells a story of the Baroque engraver Hendrick
Goltzius who arrives in the
court of the Margrave of Alsace and persuades him to
pay for a printing press in exchange for performing erotic
tales from the Bible for six
evenings. Stylized theatrical
images are so sensual and
visually opulent that they
keep any viewer interested.
Final Cut – La
adies
ntllem
men
and Gen
tomorrow
Klub kultury 9am
György Pálfi decided not to
wait until he raises enough
money for his new feature.
Instead, he spent three years
in an editing room, creating a universal love story
out of sequences from 450
fi lms — it may not be the best
news for the holders of their
respective copyrights but
it’s a must-see for every cinema lover.
Kecy po dvou deci
Nesnášim tydlety emancipační hnutí. Ženská má
rodit děti a chlap má smrdět
potem.
Každej máme svoje
přirozený role, který
jsou odjakživa daný.
Lépe bych
to neřekl.
Fillmovka
čty
yřice
etile
etá!
2004–20
006
„Běžné festivaly jsou daleko hektičtější, tady je klidná, pokojná atmosféra, člověk se setkává se vstřícnými
a upřímnými lidmi. Je to příjemná změna.“ Tohle vyznání
Letní fi lmové škole nepronesl nikdo jiný než světoznámý
a světaznalý režisér Terry
Gilliam, který v roce 2004
Filmovku (už podruhé) navštívil a spolu s dalšími zářnými hosty Terrym Jonesem
a Tomem Stoppardem se zúčastnil i improvizované veřejné besedy. V roce 2005
byl do programu zařazen
dosud nejrozsáhlejší cyklus obsahující hned 90 fi lmů
(jmenoval se Vlajka vzpoury
a věnoval se revoltám a rebeliím). Zpestřením Filmovky
Hlavní pořadatel
Hlavní partneři
se stal mj. tábor kočujících
herců a česko-francouzské
představení bratří Formanů
Bouda. Rok 2006 nabídl pro
změnu největší přehlídku
africké kinematografie na
světě a ještě před fi lmovým
festivalem Sundance se tu
promítal pozdější hit Once,
za účasti budoucích oscarových hvězd Glena Hansarda
a Markéty Irglové. Výroční
cenu AČFK převzal odcházející prezident Václav Havel,
ovšem ne v Hradišti, kam mu
pochroumané zdraví nedovolilo dorazit, ale na Hrádečku.
V tomto roce byl taky Jiří Králík odvolán z pozice ředitele
festivalu a Filmovka po deseti letech změnila vedení. (šk)
Finanční podpora
Hlavní mediální partneři
Mediální partneři
Regionální
mediální partneři
Ofi ciální
pivo
Partner
komunikace
Partner
techniky
1MBLÈUPWBDÓQMPDIZQPDFMÏė3
Spolupráce
Filmové listy No6 pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Klára Kolářová, Jan Gregor, Adéla Kabelková, Štěpán Kučera, Ondřej Lipár,
Veronika Trestrová (redaktoři), Denisa Streublová (korektury), Martina Neradová (překlad), Elmar Tausinger (grafika), David Kumermann, Marek Malůšek,
Jiří Hroník (fotografové), Klára Měsíčková, Martina Bubíková (asistentky), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (text komiksu). Agentura NP (tisk)
První poslední
11
ef
čas/místo
str. brožury/R
název cz/en
typ/délka/rok
jazyk
hosté
ef
time/place
brochure page/R
name cz /en
type/lenght/year
language
guests
Středa
30.
44
47
Za sklem
Andělé hříchu / Angels of Sin
cv/110/1986
cv/97/1943
španělsky
francouzsky
97
60
Trn v srdci / The Thorn in the Heart
Everyday
cv/86/200í
cv/90/2012
francouzsky
anglicky
71 / Pá 1. 18.00
65
Alexander Hammid: Pásmo 5 – Ve službách Úřadu válečných informací
Život za časů války / Life During Wartime
blok/106/
cv/98/2009
anglicky
anglicky
48
111
96
Muška / Mouchette
Beseda s Mylene Bressonovou
Karamazovi
cv/78/1967
beseda/60/
cv/113/2008
francouzsky
francouzsky
česky
Mylene Bressonová
Mylene Bressonová
Ivan Trojan
76
77
Na stříbrném glóbu
Křehká identita
cv/157/1987
cv/70/2012
polsky
slovensky
Zuzana Piussi
72 / So 2. 15.00
41
Alexander Hammid: Pásmo 6 - Affiliated Producers
Samota / Solitary Fragments
blok/76/
cv/125/2007
anglicky
španělsky
Ignacio Navarro
111
Letní filmová akademie: Režie
přednáška/90/
česky
Bohdan Sláma
127
118
Vernisáž výstavy Dušan Tománek – Díra
Nové Večerníčky II.
výstava/30/
blok/46/
česky
52
Oheň (hudební doprovod: Piča z hoven)
sf/45/1915
bez dialogů
42
80
Calabuch / The Rocket from Calabuch
Olga
cv/96/1956
cv/84/2014
španělsky
česky
Rafael Maluenda
73 / So 2. 17.30
111
51
Alexander Hammid: Pásmo 7 / Alexander Hammid 7
Espaňolada jako národní žánr
Ztřeštěná / The Mad Miss Manton
blok/65/
přednáška/90/
cv/80/1938
anglicky
česky
anglicky
Tino Hammid
David Čeněk
128
Španělsko jak je neznáte
beseda/90/
94
Hodinář od sv. Pavla
cv/105/1973
francouzsky
77
80
Od Fica do Fica
Fair Play
cv/80/2012
cv/100/2014
slovensky
česky
Zuzana Piussi
Judit Bárdosová, Ondřej Novák
50
60
Její milionář / Easy Living
Nemilovaná / Unloved
cv/88/1937
cv/106/2009
anglicky
anglicky
David Tucker
119
Dejvické divadlo - Ucpanej systém
divadlo/150/
bez dialogů
121
Jana Kirschner
koncert/90/
119
Divadlo VOSTO5 - Slzy ošlehaných mužů
divadlo/90/
90
Je muž, který je vysoký, šťastný? / Is the Man Who Is Tall Happy?
cv/88/2013
anglicky
86
82
124
Summer Film Camp
Hardkor Disko
Balkan Bashavel @ LFŠ
workshop
cv/85/2014
koncert/90/
polsky
Krzysztof Skonieczny
60 / Čt 31. 9.30
Tyranosaurus / Tyrannosaurus
cv/92/2010
anglicky
David Tucker
Křídla Vánoc
Ať žijí duchové!
cv/110/2013
cv/80/1977
česky
česky
49 / So 2. 11.00
123
Peníze / Money
Ventolin (DJ set), Andels, Plast,Winkla (Kosmospiel) + visuals: Fidda, Zephid
cv/81/1983
party/150/
francouzsky
96
63
55
Čtvrtá hvězda
Klip
Den šelmy / The Day of the Beast
cv/335/2014
cv/102/2012
cv/103/1995
česky
srbsky
španělsky
93
47
Goltzius a společnost Pelikán / Goltzius and the Pelican Company
Dámy z Bouloňského lesíku / The Ladies of the Bois de Boulogne
cv/128/2012
cv/84/1945
anglicky
francouzsky
42
82
Vítáme vás, pane Marshalle!
Final Cut - Dámy a pánové / Final Cut: Ladies and Gentlemen
cv/95/1952
cv/84/2012
španělsky
anglicky
89
60
Koyaanisqatsi / Koyaanisqatsi
Tyranosaurus / Tyrannosaurus
cv/86/1983
cv/92/2010
anglicky
anglicky
David Tucker
90
112
95
Cesta do školy
Čtvrtá hvězda pro Dejvické divadlo
Acid House
cv/77/2013
beseda/90/
cv/111/1998
různé
česky
anglicky
Miroslav Krobot
Michal Vajdička, Daniel Majling
69
79
Alexander Hammid: Pásmo 2 - Česká léta
Cesta ven / The Way Out
blok/64/
cv/103/2014
česky
česky
Tino Hammid
Petr Václav
8.30
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
ef
ef
Kino reduta 1
Klub kultury
9.00
David Forrest
9.30
ef
ef
Kino Mír
Sportovní hala
ef
Kino Hvězda
Kino Reduta 2
Slovácké divadlo
11.00
11.30
Kino Reduta 1
Klub kultury
12.00
ef
ef
Kino Mír
Sportovní hala
13.30
Kino Reduta 2
14.00
Slovácké divadlo
Šapitó Kabinet Múz
14.30
Kino Hvězda
15.00
ef
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
ef
Kino Mír
Kino Reduta 2
Sportovní hala
15.30
ef
16.30
Knihovna BBB
17.00
Kino Hvězda
17.30
Kino Reduta 1
Klub kultury
18.00
ef
ef
Kino Mír
Sportovní hala
19.00
Slovácké divadlo
19.30
Hudební stage LFŠ
20.00
Šapitó Kabinet Múz
20.30
ef
Kino Hvězda
21.00
Kino Reduta 1
Klub kultury
Šapitó Letní poloha
21.30
ef
Sportovní hala
22.00
Letní kino RWE
103
Letní kino Smet. sady 105
23.30
ef
Kino Reduta 1
Šapitó Kabinet Múz
23.59
ef
Kino Hvězda
Klub kultury
Sportovní hala
Čtvrtek 31.
8.30
ef
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
9.00
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
ef
ef
Kino Mír
Sportovní hala
Rafael Maluenda
9.30
11.00
ef
Kino Hvězda
Kino Reduta 2
Slovácké divadlo
11.30
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce pak s českými titulky.
EF – English Friendly, CV – celovečerní snímek/full-length film, SF – středometrážní film/medium lenght film, KF – krátký film/short film, R – repríza/reprise
Program dne / Daily Programme