Eva Blažková Zuzana Piussi Bertrand Tavernier Španělský horor

Filmové listy
Čtvrtek 31. 7. 2014
3 Dotazník
Eva Blažková
4 Rozhovor
Zuzana Piussi
7 Pocta
Bertrand Tavernier
7 Půlnoční delikatesy
Španělský horor
9 Spektrum
Porn-art
9 Rozhovor
Frank
10 English Friendly Page
Shortbus
Sobota 2
2. 8. Sp
portovní Hala
a 9.30
0
Zapáleni filmem
www.lfs.cz
Porn-a
arto
ový
ý sllov
vníče
ek
Těšíte se do kina na nesimulovaný sex a explicitní erotiku?
Smůla. Vysvětlíme vám, co se doopravdy skrývá pod názvy
fi lmů v sekci Porn-art.
Vlhká místa –
přírodopisný dokument o rašeliništích
Jizerských hor
Ze života kurev –
investigativní reportáž ze zákulisí
loterijního byznysu
Shortbus –
krátkometrážní snímek o veřejné
dopravě v USA
Chlípné deníky –
komparativní analýza titulů Blesk
a Aha! Pokračování s názvem Chlípné
týdeníky, srovnávající Rytmus života
a Pestrý svět, už brzy ve vašich kinech
Souttěžž!
Fotba
alový
ý turnaj
LFŠ
Trávník vedle Hvězdy 15.00
K tradičnímu sportovnímu
klání členů štábu a festivalových hostů dojde i letos.
Složení mužstev trenéři zatím z taktických důvodů tají,
s jistotou se dá říct jen to, že
tým LFŠ má výrazný přebytek kandidátů na post libera.
Hraje i ženský tým, tak přijďte fandit a očumovat.
Králíč
ček
k
Soubo
oj Titá
ánů
Šapitó Letní poloha 21.00
Bohové v čele se svým sklerotickým otcem mají po 105 letech na Olympu sněm a přemýšlejí, jak napravit morálně
zkažené lidstvo. Herci z VOSTO5 by na sobě ani nemuseli
mít bílá prostěradla a na hlavě vavříny. Všichni už dávno
víme, že tenhle soubor je prostě boží.
Pozor změna
Šapitó Kabinet múz 19.00
Už vás někdy někdo odměnil
za sledování porna? Od nás
můžete získat DVD Dva nula
nebo knihu Ostře sledované
vlaky, když správně odpovíte na otázku ohledně sekce
Porn-art – a na otázku vztahující se ke Slovácku, aby to
nebylo tak jednoduché – a napíšete nám na e-mail fi[email protected]. Jestli vylosujeme
právě vás, ozveme se a zítra
od 11.00 si k nám do redakce
můžete přijít pro svoji výhru.
1. Podívejte se na snímek
Sexuální kroniky současné
francouzské rodiny (Sportovní hala 21.30) a řekněte
nám: Jaká sexuální praktika se na plátně objeví jako
první?
2. Co je to žudro?
a) džbán na víno
b) zdobený výklenek vchodových dveří
c) slovácký ekvivalent ruční kamery
Ank
ketta
Něžný název divadelní hry
finské autorky Saary Turunenové mate tělem. Pavla
Nečetová exceluje v inscenaci Divadla Letí o dospívání mladé ženy, která celý život chtěla být něčím jiným.
„Vždycky s ní bylo něco špatně; neví, jak být ženou, jak
má být. Hlas osudu na ni křičí ,Skončíš sama!‘ Zuřivé obrazy uvnitř ní vybuchují ve
vize plné násilí a krve. Dnes
večer buď změní svůj životní
směr, nebo se postaví tváří
v tvář smrti…“
Zrní
Hudební stage LFŠ 19.30
Může být porno uměním?
Barbora Blahová
studentka
Šimon Dominik
divadelní režisér
Nevím… Na žádném snímku
ze sekce Porn-art jsem
zatím nebyla, takže si to
ani nedokážu představit.
Netuším, kde by se v tom
umění mohlo zjevit. Ale teď
mi to nejspíš začne vrtat
hlavou a na nějaký snímek
tohoto ražení určitě zajdu.
Podle mě záleží na tom, kde
se takový porn-art promítá. Jsou „umělecká“ projekční místa, kterým je třeba
Hvězda, a potom jsou méně
umělecká projekční místa,
jako je například Sportovní
hala. Dle mého záleží právě
na těchto vnějších podmínkách.
2
Potkali se na gymnáziu už
před třinácti lety. Od té doby
hrají ve stejném složení. Pětičlenná partička obyčejných
sympaťáků z Kladna ale postupně vyrostla v jednu z nejoceňovanějších tuzemských
kapel. „Baví nás Radiohead,
Efterklang, Arcade Fire, ale
i DVA, Koubek nebo Dvořák.
Všechno náma prochází, míchá, přetváří se a my jsme
mlýnek na maso a vycházejí z nás nudličky, smaží se
bramboráčky. Pivečko, žranice. Na koncertech hodně pracujem s energií. Snažíme se
být spontánní, dětsky a lidsky hraví,“ popisuje se kapela na svých stránkách.
Infomix
Film Fish Tank uvolnil galantně místo Něžné a pustil ji
místo sebe do Sportovní haly
na půl čtvrtou. Přesunul se
tak na uvolněný plac do Klubu kultury v devět večer, což
je koneckonců čas, kdy to na
britských sídlištích začíná
žít.
Nestane se
Cinema Royal
Jak už jsme jednou avizovali, povětrnostní, atmosférické a jiné neočekávatelné
jevy byly v několika posledních dnech striktně proti tomu, aby se poprvé v Hradišti
uskutečnila projekce z cyklu zážitkové kinematografie
s tajemstvím, Cinema Royal. Jako náplast nabízejí zítra
pořadatelé přidanou projekci slavného Friga na mašině
s doprovodem typicky uherskohradišťským, tedy cimbálové muziky. Zasmát se
a juchnout si můžete na Masarykově náměstí v pátek od
22 hodin.
(jg)
Poznejte svo
ou
ředitelku!
Marketingová ředitelka Filmovky Eva Blažková
odpovídá za řadu činností, které se vejdou pod
označení marketing. Stejným způsobem pečuje
o AČFK a Projekt 100. Kým by byla ve světě filmu?
A který snímek se jí na LFŠ nejvíc líbí?
Jaký název fi lmu vystihuje váš charakter? Cindy: The Doll Is
Mine. Pokolikáté jste na Letní filmové škole? Nejsem si jistá,
ale pracovně je to popáté. Jaké je vaše oblíbené místo v Uherském Hradišti? Je těsně vedle: štěrkovna Ostrožská Nová Ves.
Zažila jsem tam pár výletů. Který fi lmový hrdina je vaše alter ego? Mým profesním alter egem je v této chvíli jednoznačně
Frank. Proč pracujete na Filmovce? V Uherském Brodě žije
moje babička a velká část rodiny, tady v Hradišti teta a bratranci, vždycky jsem sem jezdila na léto. A miluju film. Jaký filmový
žánr je pro vás španělská vesnice? Bollywoodské muzikály.
Váš nejoblíbenější fi lm z letošního programu LFŠ je? A co
dále, Baltazare. Jaké by bylo vaše umělecké jméno? Asi by to
nebylo jméno, spíš kresba. Jméno by se vyvíjelo. Sangría, nebo
býčí krev? Býčí krev ve mně vyvolává stejné pocity jako fi lm
Život mrtvé žáby. Porno, nebo art? Porn-art… Když jsem se připravovala na LFŠ a nakoukávala fi lmy, líbil se mi Klip.
Váš hlas
a obraz
a obraz
Hradiště
Dnešní odborný program je
nabitý. Hodinu před polednem
ho v Redutě 2 odstartuje debata s herci Dejvického divadla. Na stejném místě vás čeká v 13.30 další Letní fi lmová
akademie, dnes na téma kamera. Je kameraman technik,
anebo umělec? A jak funguje vztah mezi kameramanem
a režisérem? Odpoví vám F. A.
Brabec, který si vyzkoušel obě
profese, za kamerou stál třeba
v Obecné škole, zatímco u Kytice či Bolera se zhostil obojího. Od Reduty 2 se nevzdalujte ani poté, od 15.30 bude
následovat beseda se synem
amerického režiséra, kameramana a střihače Alexandra
Hackenschmieda (Hammida).
Zavzpomíná na něj i ředitel
NFA Michal Bregant, který ho
osobně znal. V 17.30 pak v Redutě 2 navštivte Lekci fi lmu
odvážné slovenské dokumentaristky Zuzany Piussi. Další odborné akce spojuje téma
mediální výchovy, všechny
se konají v zasedací místnost i v Redutě. V 17.00 začíná příkladová výchovná hodina, o dvě hodiny později Pavel
Bednařík přiblíží, jak jsou na
tom s mediální a kinematografickou gramotností v Británii, a ve 20.30 se představí
vznikající česká aliance pro
fi lmovou výchovu a její plánované projekty.
(vet)
Pozvánka na:
Biograf
před sto lety
sledujte nás na:
f /letnifilmovaskola
@lfskola
@letnifilmovaskola
Zahraj to znovu, Franku!
Vyfoťte se ve Hvězdě
s Frankem a fotku
dejte na Twitter nebo
Instagram s hashtagem
#lfsfrank. Opět můžete
získat knížky, DVD,
trička nebo tašky. Pro
fotky jídel, historky
o kontaktu se strážci
zákona i dojmy z filmů
můžete dál používat
hashtagy #lfs2014
a #zapalenifilmem.
Ze středečních tweetů vybíráme:
@KaPowMonkey: Francouzská
pornografie dnes porazila německou rozdílem třídy. Počet odchodů v průběhu promítání: #Q = 0,
#Bedways >20. #lfs2014
@svetlikovaN: Byla jsem cestou
vlakem z #lfs2014 tak frustrovaná
z ČD, že jsem o tom chtěla napsat tweet, ale je to moc dlouhé :(
#firstworldproblems
@jmanek: Studenti filmu – za
každou cenu originální. V oblečení,
účesech, hlasitých názorech. Když
ale přijdou do hospody, dají si
smažák :) #lfs2014
@markoscz: kam se hrabou Vary,
to se nedá srovnat #lfs2014 #zapalenifilmem
Infomix
Další (a poslední) možnost zacestovat si na Filmovce časem
a zajít si do kina v roce 1914
máte právě dnes! Program
s názvem „L. P. 1914 aneb Do
biografu před sto lety“ na vás
čeká od 17.30 v Redutě 1. Flašinetář, konferenciér, žonglér,
tanečnice, operní pěvec… ty
všechny můžete potkat v našem speciálním retro kině.
Těšte se i na prodavačky hašlerek, tureckého medu a květin pro dámy. Zkrátka, nejde
jen o film, ale o celou škálu zážitků zachycujících c. a k. atmosféru promítání. Chybět nebude ani doprovodná kapela
k filmu. Hudba přece k němým
snímkům patřila, ve velkých
kinech bývaly nedílnou součástí představení orchestry,
v těch malých doprovázel děj
aspoň jeden klavírista. I cena
programu je dobově autentická, vstup pro akreditované činí jen 50 korun, neboli tehdejších 70 haléřů.
(vet)
3
Klára Kolářová
Slovenská režisérka Zuzana Piussi přijela na Filmovku představit
sedm svých dokumentů, na nichž
si můžete ověřit, jak šťastnou ruku
na témata má. Je neodbytná, ale
ne neomalená, a všem, o nichž
točí, dává stejný prostor k vyjádření. Vzácná je hlavně její schopnost
nepřistupovat k látce s již utvořeným názorem.
4
Na dokument jste se vrhla
až po třicítce, předtím jste
se věnovala scénografii. Co
vás k tomu vedlo?
Nikdy mě moc nebavily hrané fi lmy. Nezajímalo mě předstírání. Sama jsem na divadle
působila a celé to pečlivé budování fikce mě přestávalo
bavit. Zato jsem vždycky byla
nadšenou divačkou dokumentů. A přišlo mi jako nejpřirozenější věc na světě, abych se
do jejich natáčení sama pustila. Kvalita mých filmů je samozřejmě kolísavá – koneckonců
neexistuje nikdo, kdo by dělal
jen dobré snímky. Můj styl je
navíc takový punkový...
obsahu než dlouhé cizelování záběru.
Aktéři mě zajímají v momentě,
když se nehlídají, když z nich
spadne maska. Pokud se mi
povede zachytit takový okamžik, jsem spokojená. Neuznávám režii dokumentů ve
stylu: „Jo, to bylo dobrý, ale
sjedem si to ještě jednou a teďka do toho dej víc emocí.“ Svůj
punkový přístup mám radši
než nějakou stylizaci, ale na
druhou stranu tím občas trpí
technická kvalita výsledku.
Jenže pořád si říkám, že je lepší zachytit důležitou situaci,
byť špatně ozvučenou, než ji
nemít vůbec.
To je pravda. Mám pocit,
že preferujete zachycení
Hodně se věnujete politickým tématům. O vašich
Rozhovor
Lifebox
Zuzana Piussi se narodila
v roce 1971 v Bratislavě.
Původně se věnovala
scénografii a kostýmnímu výtvarnictví,
později přešla k režii
dokumentárních filmů.
Na svém kontě jich má
16. Dostala nálepku
provokatérky, ale ona
sama tvrdí, že si témata
nevybírá podle jejich
kontroverznosti. V letech 1992–2000 spolupracovala s divadlem
Stoka. V roce 2012 čelila obvinění za narušení
důvěrnosti projevu, za
což jí hrozily až dva roky
vězení. Trestní stíhání
bylo nakonec zastaveno, za Piussi se postavily osobnosti české
i slovenské kulturní scény jako třeba Zdeněk
Svěrák nebo Fero Fenič.
dokumentech se sice mluví,
ale nemají výrazný dopad
na společenské změny na
Slovensku – nezapříčinily
třeba, aby někoho odvolali
z úřadu.
To by bylo přece ale hrozně
naivní myslet si, že svými fi lmy změním svět. Dokumentarista v tomhle musí být realistický. Třeba v Nemoci třetí
moci ukazuju otřesný stav slovenské justice. Jenže to nezměním já ani diváci, to může změnit jenom justice sama.
Důležité je vyvolat aspoň debatu. Myslím, že situace u nás
se teď trochu láme. Třeba prezident Kiska jmenoval z šesti
kandidátů na ústavní soudce
pouze jednoho. Důvodem jeho rozhodnutí byla nízká odbornost uchazečů. Věřím, že
se společenské klima pomalu
zlepšuje. Co jiného než víra mi
taky zbývá.
V závěru Nemoci třetí moci
je napsáno: „Mistr zvuku
si nepřál být uvedený v titulcích fi lmu, protože měl
strach.“ To není zrovna obvyklé.
Lidi se báli dopředu. To mi přijde příznačné pro dnešní dobu
a trochu mě děsí, že to v něčem připomíná minulý režim.
Člověk i dneska vede jakousi
dvoukolejnou existenci – doma nadává, ale v zaměstnání
radši mlčí. Strach a teror jsou
dnes skrytější a v tom do jisté
míry nepředvídatelnější. Zato když jsem dospívala, bylo
jasné, čeho se máme bát. Moji matku vyhodili v 60. letech
z novin, protože napsala, co
si myslela. K nám domů často
chodili zajímaví lidé, ale věděla jsem, že o tom, co jsem doma vyslechla, nesmím nikde
ani ceknout.
Právě kvůli Nemoci třetí
moci na vás jedna ze soudkyň podala trestní oznámení „za narušení důvěrnosti ústního projevu osobní
povahy“. Stíhání bylo sice
nakonec zastaveno, ale jak
se s tímto obdobím vyrovnávala vaše rodina?
Se svou dcerou jsem kauzu nijak neprobírala, nechtěla jsem
ji tím zatěžovat. I když jednou
přišla ze školy, celá vyděšená,
a chtěla vědět, jestli půjdu do
vězení. Spolužáci se jí na to totiž ptali. To bylo hodně nepříjemné. Ale je důležité, aby děti
viděly, že člověk nemusí sedět
jen tak se založenýma rukama.
Na vaší práci se mi líbí, že
dáváte všem zúčastněným
stejný prostor k vyjádření.
Je těžké přistupovat k některým takhle nezaujatě?
Nezaujatost je dobré výchozí
stanovisko, ale nemá co dělat s objektivitou. Chtít natočit něco objektivně je nesmysl. Snažím se v tématu hledat
pravdu, jenže brzy samozřejmě přijdete na to, že neexistuje žádná absolutní – má několik verzí a všechny mohou být
stejně uvěřitelné. Právě tahle
neschopnost shrnout problém
do krátkého, snadno pochopitelného řešení by měla být
v dokumentech nejzřetelnější. Je důležité, aby měl divák
pocit, že viděl i druhou stranu
a že s ním autor nijak nemanipuluje.
Rozhovor/Němá kapela
Tohle je třeba dobře vidět v Mužích revoluce, kde
mimo jiné řešíte, jestli byl
Ján Budaj, spoluzakladatel Verejnosti proti násiliu,
agentem Státní tajné bezpečnosti.
Budaj je sice vedený ve spisech, ale tvrdí, že podepsal
proto, aby mu dali pokoj a doopravdy s nimi nikdy nespolupracoval. Jiní disidenti zas tvrdí, že i podepsání je obrovské
selhání, a nechtějí s ním mít
už nic společného. Mně osobně přitom celé tohle pátrání,
kdo byl ve spisech, připadá jako hon na čarodějnice. Protože osvědčení, jestli daný člověk skutečně spolupracoval,
nebo ne, často vydávají právě
bývalí estébáci. Je to celé absurdní. Komu máme tedy věřit?
Z vašich fi lmů je často cítit
určitá pasivita celé slovenské společnosti. Mění se to?
Částečně si to odůvodňuju
přesyceností informacemi. Lidi jsou jimi zavaleni, a tak se
radši obrací k sobě a svým problémům. Ale nejsem pesimistická, nějaké prvky občanské
solidarity se u nás dají najít.
Když jsem třeba natočila dokument Od Fica do Fica, a ten
pak unikl na internet, kde si
ho zadarmo nakoukaly desítky tisíc lidí, posílali mi někteří
Slováci peníze. Taky se setkávám s ujišťováním, že to, co
dělám, není zbytečné. Kladné
přijetí mě vždycky překvapí.
Spíš jsem zvyklá, že na mě na
besedách někdo křičí. Člověka
to sice nejdřív vyděsí, ale časem si vytvoří hroší kůži.
Jakou nejvyhrocenější reakci jste zažila?
Kupodivu se to netýkalo žádného politického tématu, ale
dokumentu Andělé pláčou,
kde mimo jiné řeším otázku
homosexuality v katolickém
prostředí. Byl to můj třetí snímek a byla jsem z přívalu negativních reakcí dost vystrašená. Dneska už bych to brala
v klidu.
Němá
kapela
Pět členů hudební skupiny Zrní se potkalo před lety na gymnáziu. Na školních chodbách
si všimli jeden druhého díky
tomu, že každý s sebou nosil
nějaký hudební nástroj. V roce
2001 už začali hrát a prozpěvovat si společně. Svou hudbu
označují jako „něžný artbrut,
kladenskej uhelnej zen“. První
album vydali v roce 2004, poslední s názvem Zrnitost, zahrnující jejich remixy, pak loni.
Ve své tvorbě se inspirují přírodou a lidovou hudbou i městem a elektronickou dobou
kolem nás. Zrní uslyšíte dnes
ve Hvězdě, kde bude vytvářet
hudební doprovod americkému snímku Rozmary osudu režiséra Cecila B. DeMillea. Sami k tomu říkají: „Nikdy jsme
ještě k němýmu fi lmu nehráli,
bude to naše premiéra, první
kontakt a ty bejvaj často nejzajímavější a nejdobrodružnější. Těšíme se, co vznikne!“ Kapelu Zrní si pak dnes můžete
poslechnout ještě jednou – večer na Masarykově náměstí.
(vet)
Rozmary osudu
Hvězda 14.00
5
A tak jako v knize, i tady si
klade otázku, kde udělal chybu. Zásadní změnou oproti
originálu je přesazení příběhu do Paříže 60. let, ale stejně
jako v jiných Bressonových dílech, i tady představuje město
jakousi anonymní lhostejnou
kulisu pro každodenní dramata. Na Něžné je nejzajímavější eskalace konfl iktu – ten
se totiž na první pohled nevyvíjí, divák ale cítí, že pod povrchem se děje něco strašného.
(klk)
Neděle na
venkově
Slo
ovác
cké diva
adlo
o 14..30
0
Spisovatel a scenárista Pierre
Bost se stal jednou z ikon francouzské kinematografie 40.
a 50. let (pro styl, jejž spoluutvářel, se vžil termín „tradice
kvality“), a proto ho tvůrci nové vlny v čele s Françoisem
Truffautem kritizovali za staromódnost. Až režisér Bertrand Tavernier umožnil Bostovi a jeho kolegovi Jeanu
Aurencheovi návrat na výsluní, když s nimi v 70. letech
spolupracoval na svých prvn ích f i l mech Hodinář od
sv. Pavla a Soudce a vrah. V roce 1984, devět let po Bostově
smrti, Tavernier adaptoval jeho letitý román do snímku Neděle na venkově. Pomalu plynoucí f ilm, labužnicky
vychutnávající každý záběr, je
nejen holdem Pierru Bostovi,
ale i jedním z umělecky nejúspěšnějších počinů Bertranda
Taverniera.
(šk)
Díra
u Ha
u Hanušovic
Čechov měl tři sestry, Miroslav Krobot má dvě. Jmenují
se Jaruna a Maruna a žijí v díře u Hanušovic se svou komandující matkou. Zatímco
zdravotní sestřička Jaruna je
ta úspěšnější, bývalá učitelka Maruna dělá hospodskou
a snaží se nějak přežít. Teď se
kolem ní ale motá jeden nepoužitelnější nápadník za druhým a matka jí nadává, že ani
neumí zabít králíka. Krobot
se ve svém fi lmovém režijním
debutu vrátil do rodného prostředí Jeseníků a převezl sem
i celý ansámbl Dejvického divadla. Osobně jim namluvil
scénář v místním dialektu,
takže se nedivte, když uslyšíte Táňu Vilhelmovou říct:
„Tož, mamo.“ Dlouhé statické
záběry posilují atmosféru neměnnosti a stálosti bývalých
Sudet.
(aka)
Sporr to
ovníí hala 15
5.3
30
6
jakýmsi alter egem Chrise
Sieveyho, jenž v 80. letech tu
velkou hlavu, kterou teď mají
všichni vaši kámoši na profilovce na Facebooku, vymyslel.
(klk)
Sladký život
kurev
zítra
Hvězzda 11
1.0
00
„Ty jsi byl v Bangkoku?“ zní
známá hláška ze Samotářů.
„Prostitutky… tam plavou
v akváriích.“ Nedávno zesnulý režisér Michael Glawogger
Hvězzda 20
0.3
30
Něžná
V této adaptaci Dostojevského
stejnojmenné novely zachoval
Bresson takřka všechny vypravěčské atributy literárního originálu – příběh otevírá
majitel zastavárny stojící nad
mrtvým tělem své manželky. Hrdina se ve voiceoverech
postupně rozvzpomíná na
společné soužití se zesnulou.
Sveřepá Carmela, její druh
Paulino a němý nalezenec
Gustavete jsou donuceni sehrát divadlo pro pobavení nacionalistů. Carmela, souhlasící s republikány, je proti tomu,
ovšem milovaný Paulino přijde s citovým vydíráním: když
se podvolí, vezme si ji za ženu.
Teď už jen zbývá upravit představení pro své nepřátele…
Film s prvky grotesky zastupuje žánr españolady a navazuje na potřebu revize španělské frankistické minulosti.
Andaluská živelnost, flamenco a archetyp femme fatale
jsou zde konfrontovány s polskými zajatci či uprchlickými
tábory.
(aka)
Ach, Carmelo!
Hvězzda 23
3.3
30
Komedianti měli vždycky těžký chlebíček. Obzvlášť v roce 1938 ve Španělsku zmítaném mezi boji republikánů
a frankistických nacionalistů.
Frank
Klu
ub kulltu
ury
y 23.5
59
Zrekapitulujme si, kde všude jsme viděli (a milovali) Michaela Fassbendera: v Hanebnejch panchartech s jeho snaživým německým přízvukem, ve
Studu jako nešťastného mladého muže neschopného se citově vázat, v Janě Eyrové jako
odtažitého Rochestera… Jestli ovšem jdete na Franka jen
kvůli pohledu na krásnou tvář
hlavního představitele, tak
se na to rovnou vykašlete –
Fassbender má drtivou většinu času na sobě velkou papírmašovou hlavu. Přesto je
tohle malé irsko-britské hudební drama o konfl iktu mezi
nezávislou tvorbou a odhodláním zavděčit se posluchačům
jedním z filmových překvapení roku. Tvůrci se inspirovali Frankem Sidebottomem,
Redakce doporučuje
byl v Bangkoku ve veřejném
domě jménem Akvárium, potom v bangladéšském ghettu
„Město rozkoše“ a nakonec
v mexické Zóně, oblasti vyhrazené prostituci. Ale moc
legračních hlášek do svého
dokumentárního triptychu
Sladký život kurev neposbíral.
Glawogger měl neobyčejný dar
nepřekážet, takže se s kamerou dostal svým hrdinkám doslova do postele, ale zároveň
pečlivě komponoval záběry
a vytvářel z nich nádhernou
vizuální báseň (ovšem jsou to
spíš květy zla než krasodušné
veršování). Glawoggerova kamera nesoudí, ale soucítí – to
je na autorově posledním fi lmu, oceněném i na festivalu
v Benátkách, asi to nejkrásnější.
(šk)
In
nven
nturra::
Půlnoč
ční delik
kate
esy
y:
Špan
nělský
ý horo
or
Už původ slova horor, latinské horrore, což znamená stát
na okraji, předznamenává roli, kterou tento žánr zaujímá.
Díky tomu v něm ale tvůrci
můžou odvázat z řetězu své
sklony k šíleným nápadům.
V hektolitrech krve navíc cenzorskému oku snadněji unikne i nějaká ta facka věcem,
které nemůžeme vystát.
Španělsko bylo až do 70. let
minulého století pod diktátem
generála Franca. Režim podporoval oficiální tvorbu, která se zaměřovala především
na hledání národní identity
ve fi lmech españolada. I přes
pokusy kriticky ref lektovat
skutečnost tyto snímky spíš
defi novaly stereotypy, jako je
machismus, flamenco či býčí
zápasy. Díky hororům se vedle bodrých vesničanů a femme
fatale s růží za uchem začaly
objevovat na plátně i takové
„milé postavy“, jako jsou satanisti, kanibalové či obří slimáci. Horor vyplnil poptávku
po neokoukaném a bizarním.
Navíc úmyslně i nevědomky
nabourával propagandu. Využíval k tomu atributy béčkové produkce – nelogičnost,
prkenné dialogy a papundeklové rekvizity. Ty místo děsivé atmosféry vyvolávaly spíš
záchvaty smíchu, což jen potvrzovalo nefunkčnost systému. Zlatá éra děsu skončila
s nástupem demokracie, kdy
na řadu přišly historicko-politické žánry. Horor ve Španělsku upadal až do 90. let, než
se objevily fi lmy jako Diplomová práce či Sirotčinec.
Kritériem výběru pro sekci
Půlnoční delikatesy byla estetická a tematická odlišnost od
oficiálního proudu. V Hradišti
se tak představily fenomény
jako vlkodlačí šlechtic z Hrůzných zrůd. Nebo Útok slepých
mrtvol, v němž straší templáři
coby symbol zatuchlého frankismu. Objeví se i malé bestie ve fi lmu Kdo by se odvážil
zabít dítě? Během Kanibalského sexu dochází na hodně věcí, jen ne na praktiku v názvu
fi lmu. Inseminaci žen satanským semenem provádí Temná sekta. Homo-náznaky zase
dostal na plátno polozapomenutý Vrah panenek. Den šelem
reprezentuje groteskní horor
a rarita Vraždící jazyk je jeho
levnější variantou. V zombie
epidemii proškoluje novináře
[Rec]. Doufáme, že vám letošní
půlnoční delikatesy chutnají!
(aka)
Program
Zvláš
štníí uve
eden
ní:
Poctta: Berttra
and Ta
averrnie
er
„Trpím, když je něco předvídatelné,“ vyprávěl režisér Bertrand Tavernier v nedávném
interview. „Toho se vždycky
chci zbavit. Chci si užívat svobodu vyprávění.“ A nejsou to
jenom libě znějící slova. Tavernier, ověnčený vavříny z festivalů v Berlíně, Benátkách
i Cannes, držitel ceny Baft a,
několika francouzských Cézarů či nominace na Oscara, je
jistě jeden z nejméně předvídatelných režisérů nejen francouzské kinematografie.
Snoubí v sobě fi lmaře a fi lmového teoretika, jímž byl ještě předtím, než se postavil za
kameru. Při všelijakých příležitostech se vyznával z obdivu
k různým velikánům kinematografie, a jmenoval tvůrce tak
odlišné, jako jsou klasik westernů John Ford a předchůdce francouzské nové vlny Jean
Vigo. Rozkročení mezi americkým a evropským filmem je
pro Taverniera typické – chce
se říct, že z obojího navázal na
to nejlepší. Ve Francii zasypal
příkop mezi tradičním pojetím fi lmu (tzv. tradicí kvality
40. a 50. let) a civilností nové vlny přelomu 50. a 60. let;
dokázal to hned ve svém celovečerním debutu z roku 1973
Hodinář od sv. Pavla. Zároveň
je velký znalec a milovník
Hollywoodu, v 90. letech dokonce napsal (spolu s Pierrem
Coursodonem) monumentální knihu o americkém filmu
a svým snímkem V elektrizující
mlze, natočeném ve frankofi lním New Orleans, se vyslovil
k traumatům historie i současnosti USA.
Svoji nezařaditelnost Tavernier potvrdil hlavně fi lmy ze
70. a 80. let, svého nejúspěšnějšího období: vedle sebe tu
stojí třeba historická freska
Ať začne slavnost, kriminální drama Soudce a vrah, sci-fi
Smrt v přímém přenosu, variace na fi lm noir Čistka, lyrická
imprese Neděle na venkově, hudební retro Kolem půlnoci nebo
válečný fi lm Život a nic jiného...
V jeho fi lmografi i z 90. let najdeme zase ryze komerční projekt D’Artagnanova dcera i civilní sociálně kritický snímek
Vše začíná dnes.
Tavernierův zatím poslední počin je politická komedie
(a komiksová adaptace) Quai
d‘Orsay. Když ve výše zmíněném rozhovoru popisoval
vznik tohoto snímku, odkazoval pro změnu k Alfredu
Hitchcockovi či Billymu Wilderovi. Třiasedmdesátiletý
Bertrand Tavernier zkrátka
nepřestává překvapovat. (šk)
7
Adam s Evou
nesměli být
nazíí
Tino Hammid
uvedl filmy
filmy
svého otce
Včerejší odpolední projekce
snímků Alexandra Hackenschmieda (Hammida) byla mimořádná tím, že ji uvedl jeho
syn Tino, který těsně předtím
dorazil do Uherského Hradiště. První se promítal Gentleman z pokoje 6, jejž umělec
s českými kořeny režíroval.
V dokumentu o uprchlickém
táboře pro Maďary s názvem
Out se pak zhostil role střihače. Posledním snímkem z pásma byl Izrael: Dobrodružství
o soužití židů a muslimů. Film
v Hammidově režii vznikl na
zakázku izraelského turistického úřadu a je vzácný tím,
že se dochoval na jediné kazetě. „Jsem moc rád, že je tady
uváděn, protože to byl oblíbený fi lm mého otce. Pouštěl ho
doma význačným návštěvám,“
uvedl Tino. Nestihli jste včera
dorazit do Klubu Mír a chcete se s Tinem setkat? Přijďte
s ním dnes debatovat v 15.30
do Reduty 2.
(vet)
Ucpanej systém
v Uherském
v
Uherském Hrad
Hradišti
Ve středu večer měli nejen
návštěv níci L FŠ možnost
zhlédnout představení Dejvického divadla, které přivezlo
svůj Ucpanej systém. Ověnčená
inscenace režiséra Michala
Vajdičky, která je i po dvou
letech od své premiéry stále
vyprodaná, vzbudila enormní
divácký zájem i v Uherském
Hradišti. Ucpanej systém je
černou komedií z prostředí
sy rového skotského venkova, kde jsou všichni opilí
pod obraz už od božího rána a sousedské neshody řeší
Největší štěstí?
?
Dobrý záběr
Režisér Bohdan Sláma debatoval v Redutě o radostech
i strastech režisérské práce.
Pro současného šéfa katedry
režie na FAMU je při hledání
tématu nejdůležitější vytvořit
plnokrevné postavy. Příběh,
který se na ně nabalí, vymýšlí až v další fázi. Psaní scénáře, který netypicky konzultuje
už v nehotových verzích přímo
s herci, je pro Slámu často torturou. „Nebaví mě to a mám
8
nejspolehlivěji upilovanou
brokovnicí. Uprostřed toho
všeho se nachází Bůh (Ivan
Trojan), který si už s celým tím
lidským plemenem neví rady,
a tak raději rezignuje. O Ucpaným systému, zadaptovaném
podle povídek Irvina Welshe,
se můžete dozvědět víc i na
dnešní besedě s inscenačním
týmem, která bude následovat
po projekci snímku Acid House
ve Slováckém divadle. (km)
Na včerejší besedě v Redutě 2
se Mylène Bressonová vrátila
k okolnostem neuskutečněného projektu svého manžela
Genesis: „Měl to být Robertův
nejnákladnější snímek. Zájem
měli dokonce Američané, jenže kladli nesmyslné požadavky. Třeba chtěli, aby Bůh mluvil anglicky, a ne hebrejsky.
Dokonce protestovali i proti
tomu, aby Adam s Evou byli nazí, což už je naprostý nesmysl.“ Bressonová se taky
vymezovala vůči klišé, které
Roberta Bressona vykresluje
jako samotáře, jenž nepatřil
k žádnému hnutí: „Odděloval
svůj veřejný a osobní život, to
je fakt. Nemohl souznět s francouzskou novou vlnou už jen
proto, že byl z nich všech nejstarší. Ale není pravda, když
se říká, že byl bez přátel. Měl
kolem sebe tým stálých spolupracovníků.“ Sama Bressonová ostatně začínala ve štábu
svého muže jako asistentka.
(klk)
Díra
na fotkách
fo
h
u toho největší pochyby,“ říká s tím, že by klidně adaptoval cizí scénář, ale ještě se mu
nedostal do ruky takový, který by ho zaujal. Všechny stresy ale vykupují momenty, kdy
se při natáčení podaří zachytit pravdivou situaci: „Největší
štěstí zažívám, když se povede dobrý záběr,“ vysvětlil režisér na další lekci Letní filmové
akademie.
(jg)
Těm, kteří hledají alternativu
k oficiálním obrázkům z filmu Díra u Hanušovic, nabízíme výstavu fotografi í Dušana
Tománka, který svoje snímky
pořídil během zahálení na natáčení. „Zůstat, nebo jít? A dá
se vůbec někam zdrhnout?“
okomentoval včera ideu své
výstavy ve Slováckém divadle
sám autor. Nečekejte žádná
Stalo se
velká plátna. Na komorních
fotografi ích na vás ale o to víc
dopadne atmosféra Šumperska a „běžný provoz“ natáčení. Vernisáže se zúčastnil i režisér fi lmu Miroslav Krobot:
„Když tyhle fotky vidím, vzpomenu si na věci, které jsme
tam zažili. A kdyby byl náš
fi lm stejně dobrý jako ony, byl
bych spokojený.“
(aka)
třeba ve fi lmu Q, ve Vlhkých
místech, nebo ve feministickém experimentu o osvobozování ženské touhy Chlípné
deníky. Důležitou součást sekce Porn-art tvoří dokumenty:
kink, který zkoumá zákulisí
natáčení sadomasochistického porna, a především monumentální triptych Ze života
kurev – režisér Michael Glawogger (který bohužel letos
zemřel při natáčení svého dalšího fi lmu) tu představil mnohem víc než historky ze života
thajských, bangladéšských
a mexických prostitutek; ve
svojí strhující obrazové básni
vyslovil i něco o nás, a to poznání bolí víc než šlehnutí koženým bičíkem.
Od sekce Porn-art nečekejme snadné vzrušení. Jak řekl
John Cameron Mitchell, režisér filmu Shortbus, když mluvil
o používání nesimulovaných
sexuálních scén: „Je to prostě
jazyk, který byl v kinematografi i dosud ignorován.“ (šk)
Spek
ktrrum: Porn
n-a
artt
„Je film uměním srabů?“ ptá se
vyzývavě francouzský režisér
Laurent Bouhnik. Naráží na
to, že literatura nebo výtvarné umění docela běžně zachycují lidskou sexualitu, zatímco
fi lm před mužským i ženským
pohlavím obvykle cudně sklápí kameru. Bouhnik se rozhodl prokázat svoji fi lmařskou
odvahu snímkem Q o vášnivé ženě, která své okolí léčí
z cudnosti a podobných neduhů, a k léčbě pochopitelně
používá explicitní, nesimulovaný sex. Letní fi lmová škola
si Bouhnikovu otázku zodpověděla po svém a do letošního programu vřadila výběr
snímků, jež nikoho nenechají na pochybách, že i současná kinematografie má koule
(a všechno, co k nim patří).
Cinefi ly to nepřekvapí, protože explicitní sexuální scény se v celovečerních fi lmech
hlavního proudu zjevují už od
šedesátých let, a zvláště skandinávští a američtí tvůrci do
této oblasti pronikali s vášní. V předminulé dekádě spojil porno s uměleckým fi lmem
novodobý dánský klasik Lars
von Trier a dneska už nikoho nešokuje, že snímky jako
Život Adèle sklízejí úspěchy
na mezinárodních fi lmových
festivalech, zatímco jejich vybrané scény bodují na pornoserverech.
Dramaturgové Letní fi lmové školy se zaměřili na produkci posledních let, a jak
vysvětluje Jan Jílek, svoji volbu podřídili jedinému dalšímu
kritériu: „Ve všech vybraných
dílech se objevují explicitní sexuální scény, které hrají odlišné role vzhledem k celkovému
kontextu daného fi lmu, k jeho
příběhu či tematické rovině.
Cílem sekce je představit divákům možná zobrazení tvrdé erotiky ve filmech, které
nespadají do porno produkce,
ale naopak se objevily v klasické kinodistribuci a na velkých světových festivalech.
Každé z vybraných děl je pak
specifickým příkladem možného využití explicitních sexuálních scén v současném
uměleckém fi lmu.“
Ze čtrnácti porn-artových
snímků si vybere (skoro) každý. Ke klasice „žánru“ patří
9 písní Michaela Winterbottoma, experiment se zachycováním intimity, který zaujme mírou improvizace i fi lmařskou
čistotou a potěší milovníky
sexu i alternativního rocku.
Vlhká místa na motivy stejnojmenné kontroverzní knihy jsou známá i z českých kin
a vyprávějí příběh o tělesnosti a ohmatávání vlastní osobnosti. Tři tituly tematizují muže, kteří milují muže – thriller
Neznámý od jezera, paradokument Interier. Leather Bar a gay
horor L. A. Zombie. O ženách,
které milují ženy, žádný snímek přímo nepojednává, ale
ženy, které se ženami přinejmenším občas spí, se objevují
Program/Rozhovor
S roztomilým, ale poněkud asociálním
filantropem Frankem se setkáte dnes o půlnoci
v Klubu kultury na promítání jeho filmu Frank. My
jsme se s ním potkali už dřív – pro případ, že by
v noci byl už příliš stydlivý a nic vám neřekl. Jeho
tělo nápadně připomínalo tělo Jana Jílka, ten ale
jako hlavní dramaturg LFŠ teď už stejně neví, kde
mu hlava stojí…
Jak se vám líbí na Letní filmové škole? Není tu na vás
moc lidí?
Ve výřezech své masky vidím
výřezy reality, kusy lidí a zvířat a stromů a domů a snů.
Davy lidí se rozkládají na části a pak skládají do lidských
puzzlátek, kde poslední dílek
vždycky nakonec chybí. Ale
důležité je, že slyším všechno,
všechny zvuky a všechnu hudbu. Děkuji festivalu, že mě pozval a umožnil mi představit
fi lm o naší kapele.
Našel jste na Slovácku nějaký nový hudební nástroj?
Koupil jsem si ve stánku vaši
národní specialitu zvanou langoš a zkoušel na něj bubnovat.
Zvuk langoše se strouhaným
sýrem je úplně jiný než zvuk
langoše bez sýra. Několik langošů si budu odvážet s sebou
a budeme je testovat společně s The Soronprfb s během
našeho osmiměsíčního soustředění.
Neštve vás, že se po vás
všichni opičí a dávají si fotky s vaší hlavou na Facebook?
Když vezmete činčilu a naklonujete ji, jedná se o stejnou
činčilu, nebo o činčilu úplně
jinou?
Neuvažoval jste, že byste si
těch hlav pořídil víc –
na každou náladu jednu?
Když činčile vyholíte kus kožíšku, jedná se o stejnou činčilu nebo o činčilu úplně jinou?
Vy si ráno také berete různé
hlavy podle nálady? Moje hlava je mou hlavou a jako taková
vyjadřuje všechny emoce, kterých jsem schopen.
9
Good News
Everybody
What to see
Nowh
herre in
n Moravia
a
der
Alexand
mid
d
Hamm
Hvězda 8:30pm
Reduta 2 3:30pm
The extraordinary Czech and
later American director, cinematographer and editor Alexander Hammid will be introduced by his son Tino and
by Michal Bregant, director
of the National Film Archive,
who knew him personally.
SFS Foo
otb
balll
Match
h
The grass field
next to Hvězda 3pm
Our traditional football
match between organizers
and festival guests is back.
The names of the players
are kept secret for tactical
reasons. There will be a female team as well, so come
to check out the players and
cheer for them.
Zrní
Music Stage LFŠ 7:30pm
Five musicians from Kladno
formed their band 13 years
ago and today, they belong
to the best Czech music
groups. “We like Radiohead,
Efterklang, Arcade Fire but
also some Czech musicians
such as DVA, Koubek or even
Dvořák. We try to work with
energy, because we want our
gigs to be spontaneous and
playful,” the band says.
Sched
dulle chan
nge!
Fish Tank was gallant enough
to swap its time slot with
A Gentle Woman, that will be
screened at 3:30pm at Sportovní hala, and moved to Klub
kultury starting at 9pm —
after all, it’s the time when
British council estates spring
to life.
Klára Kolářová
The Slovak filmmaker Zuzana Piussi came to the
SFS to introduce her seven documentary films;
if you come to see them, you’ll realise that she
knows how to choose her subjects. She’s pretty
persistent without being vulgar and she lets
everybody have their say.
I feel that you prefer content to polishing all images
to perfection.
I’m interested in people when
they stop being cautious,
when they let their masks
down. If I manage to capture
such a moment, I’m satisfied.
I don’t believe in directing
documentaries in a “lets-tryit-again-this-time-with-moreemotion” kind of style.
You often focus on political
issues. Your documentaries
are talked about but they
haven’t had any significant
social impact — I mean nobody’s had to resign or anything like that.
It would be pretty naive to
think that I can change the
world by making documentaries. A documentary filmmaker must be a realist. For
example, The Disease of the
Third Power shows an appalling situation in our justice system. But that can’t
be changed by me or by the
audience, that can only be
changed within the system
itself. Still, it’s important to
talk about it.
And it was The Disease of
the Third Power that you
were prosecuted for. One
of the judges accused you
10
of “breaching confidentiality of oral expression”. The
charges were dropped but
it must have been hard on
your family...
I didn’t discuss it with my
daughter because I didn’t
want to worry her. But one
day, she came home from
school visibly shaken and
asked me if I was going to be
jailed. Her schoolmates asked
her about it. That was really
awful. But children should
know that you don’t just
sit around twiddling your
thumbs.
The landlady Maruna lives
in a village with her more
successful sister and commandeering mother. And
now she’s being wooed by
a number of useless suitors.
This debut feature directed
by Miroslav Krobot builds on
long static takes to emphasize the unchangeable nature
of the Sudetenland. The actors speak the distinct local
dialect.
The Way
y Out
Klub kultury 11:30am
It’s been some time — 16
years, to be precise — since
the Czechs had their fi lm
screened at Cannes.
The fi lm tells a story of
Žaneta, a Roma girl, who despite all kinds of obstacles
tries to build a decent life for
herself and her daughter. Petr
Václav banks on non-actors
and authenticity to portray
the situation of the Roma
both inside and outside social
exclusion without succumbing to clichés and politically
correct simplifications.
Frank
k
Klub kultury 11.59pm
I appreciate that you let
everybody have their say. Is
it hard to treat everybody
without any bias?
It’s a good thing to have no
bias but it has nothing to
do with objectivity. Trying
to make an objective fi lm is
an exercise in futility. I try
to search for truth but, of
course, it never takes long to
fi nd out that there’s no ultimate truth — that every truth
has several versions. And
it’s this impossibility to solve
any issue in an easy and comprehensible way that should
be clearly conveyed in documentaries.
English friendly
If you want to see Frank because of Michael Fassbender, you might as well forget
about it. Yes, he plays the
main protagonist but his
face is most of the time hidden under a giant papiermâché head. But if you wish
to see an independent musical drama about the confl ict
between independent art and
determination to ingratiate
yourself with the audience,
you’re in for one of the film
surprises of this year.
Kecy po dvou deci
Ve svém novém filmu chci
proniknout hluboko do nitra
člověka. Hledám někoho,
kdo se mi zcela otevře.
Chci se ponořit
k zamlčeným otázkám,
k něčemu temnému
a tajemnému.
Rozumim. Takže mi
do řiti strčíte anální
sondu?
Film
movk
ka
čttyřic
cettile
etá
á!
20
007–20
009
V předchozím díle našeho
historického seriálu jsme
zmínili Václava Havla, který
získal Výroční cenu AČFK,
ale ze zdravotních důvodů ji
nemohl osobně převzít. On
i Filmovka si vše vynahradili v roce 2007, kdy se bývalý
prezident stal jednou z hlavních hvězd festivalu, v Hradišti zahráli i jeho přátelé z The
Plastic People of the Universe. Jako hosté brazilské sekce přijeli laureátka Nobelovy
ceny za mír Armenia Nercessian de Oliveira, držitel
World Press Photo Marcos
Prado či náčelník indiánského kmene Krenaků. Ročník
2008 už místo Jiřího Králíka
Hlavní pořadatel
Hlavní partneři
vedl LFŠ Pavel Bednařík a jeho tým, kteří přišli s větší tematickou pestrostí, kritickou
reflexí a hlubším pohledem
na programové sekce. Ale nešlo o nic suchopárného, hlavním tématem se stala magie
a Juraj Jakubisko představil
velkofi lm Bathory. Protože se
nový přístup osvědčil, organizátoři v následujícím ročníku přichystali pro diváky zatěžkávací zkoušku a provedli
je méně známými kinematografiemi včetně rakouské či
belgické. A kameraman Bílé
stuhy Christian Berger všem
předvedl svůj unikátní systém svícení.
(šk)
Finanční podpora
Hlavní mediální partneři
Mediální partneři
Regionální
mediální partneři
Ofi ciální
pivo
Partner
komunikace
Partner
techniky
1MBLÈUPWBDÓQMPDIZQPDFMÏė3
Spolupráce
Filmové listy No7 pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Klára Kolářová, Jan Gregor, Adéla Kabelková, Štěpán Kučera, Ondřej Lipár, Veronika Trestrová (redaktoři),
Denisa Streublová (korektury), Martina Neradová (překlad), Elmar Tausinger (grafika), David Kumermann, Marek Malůšek, Šimon Vejvančický (fotografové), Klára Měsíčková,
Martina Bubíková (asistentky), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (text komiksu). Agentura NP (tisk)
První poslední
11
čas/místo
brožura
název cz/en
typ/délka/rok
jazyk
hosté
ef
time/place
brochure
name cz/en
type/lenght/year
language
guests
93
47
Goltzius a společnost Pelikán / Goltzius and the Pelican Company
Dámy z Bouloňského lesíku / The Ladies of the Bois de Boulogne
cv/128/2012
cv/84/1945
anglicky
francouzsky
42
82
Vítáme vás, pane Marshalle!
Final Cut – Dámy a pánové / Final Cut: Ladies and Gentlemen
cv/95/1952
cv/84/2012
španělsky
anglicky
89
60
Koyaanisqatsi
Tyranosaurus
cv/86/1983
cv/92/2010
anglicky
anglicky
David Tucker
90
95
Cesta do školy
Čtvrtá hvězda pro Dejvické divadlo
Acid House
cv/77/2013
beseda/90
cv/111/1998
různé
česky
anglicky
Miroslav Krobot
Michal Vajdička, Daniel Majling
79
Alexander Hammid: Pásmo 2 – Česká léta
Cesta ven / The Way Out
blok/64
cv/103/2014
česky
česky
Tino Hammid
Petr Václav
89
43
Pulp Fiction: Historky z podsvětí / Pulp Fiction
Kat
cv/154/1994
cv/90/1963
anglicky
česky
Rafael Maluenda
Letní filmová akademie: Kamera
přednáška/90
česky
F. A. Brabec
52
Rozmary osudu (hudební doprovod: Zrní) / Male and Female (music: Zrní)
Pohádka pro tři prasátka – divadlo Koráb
cv/116/1919
divadlo/120
bez dialogů
česky
94
Neděle na venkově
cv/90/1984
francouzsky
Mehdi Abdollahzadeh
43
89
Přirozená velikost
Show!
cv/89/1973
cv/68/2013
španělsky
česky
Rafael Maluenda
77
Andělé pláčou
Alexander Hackenschmied
Něžná
cv/54/2005
beseda/90
cv/88/1969
slovensky
anglicky
francouzsky
Tino Hammid
Miroslav Krobot
Příkladová lekce – Mediální výchova
Cashback
cv/57/2014
přednáška/90
cv/102/2006
česky
česky
anglicky
Miroslav Krobot
Jan Kurka, Petr Pláteník
Sean Ellis
blok/57/1914
lekce filmu/90
cv/99/1942
bez dialogů
slovensky
anglicky
Zuzana Piussi
51
L. P. 1914 aneb Do biografu před sto lety
Lekce filmu podle Zuzany Piussi
Být či nebýt / To Be or Not to Be
Alexander Hammid: Pásmo 3 – Na cestě k emigraci / Alexander Hammid 3 – On the…
Zapomenutá vesnice / The Forgotten Village
Čtyři noci jednoho snílka
blok/67/1941
cv/65/1941
cv/82/1971
anglicky
anglicky
francouzsky
Tino Hammid
70
49
UK Screen Education aneb Jak se vychovává film(em) ve Velké Británii
Divadlo Letí – Saara Turunen: Králíček
Klára Elšíková: autorské čtení
přednáška/90
divadlo/75
beseda/60
česky
česky
česky
FAMU, Pavel Bednařík
Zrní
koncert/90
Díra u Hanušovic / Nowhere in Moravia
Setkání aliance pro filmovou výchovu a zájemců
Příběh z Filadelfie / The Philadelphia Story
cv/102/2014
beseda/90
cv/112/1940
česky
česky
anglicky
Miroslav Krobot, Ivan Trojan
Pavel Bednařík
43
60
Svátek dobročinnosti
Fish Tank
VOSTO5: Souboj Titánků
cv/87/1961
cv/123/2009
divadlo/90
španělsky
anglicky
česky
Rafael Maluenda
David Tucker
63
Sexuální kroniky současné francouzské rodiny / Sexual Chronicles of a French Family cv/85/2012
Čtvrtek 31.
8.30
ef
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
9.00
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
ef
ef
Kino Mír
Sportovní hala
Rafael Maluenda
9.30
11.00
ef
Kino Hvězda
Kino Reduta 2
Slovácké divadlo
11.30
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
12.00
ef
Kino Mír
Sportovní hala
13.30
Kino Reduta 2
14.00
ef
Kino Hvězda
Šapitó Kabinet Múz
14.30
Slovácké divadlo
15.00
Kino Reduta 1
Klub kultury
15.30
ef
Kino Mír
Kino Reduta 2
Sportovní hala
48
17.00
ef
Kino Hvězda
95
Reduta – zasedací místnost
Slovácké divadlo
64
17.30
ef
Kino Reduta 1
Kino Reduta 2
Klub kultury
18.00
ef
ef
Kino Mír
Kino Mír
Sportovní hala
19.00
Reduta – zasedací místnost
Šapitó Kabinet Múz
Šapitó Letní poloha
19.30
Hudební stage LFŠ
20.30
ef
ef
Kino Hvězda
95
Reduta – zasedací místnost
Slovácké divadlo
51
21.00
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
Šapitó Letní poloha
ef
Sportovní hala
21.30
francouzsky
22.00
Letní kino RWE
104
Letní kino Smetanovy sady 105
Trabantem až na konec světa
Adéla ještě nevečeřela
cv/98/2014
cv/105/1977
česky
česky
40
61
75
74
Ach, Carmelo! / Ay, Carmela!
Devět písní / 9 Songs
Blbec z Xeenemünde
Tajemství Ocelového města
Disjockejové (P. Marek + J. Švarcová), Call Me Radeq, Tom Holic (MUAH!) + visuals…
cv/102/1990
cv/71/2004
sf/44/1962
cv/85/1978
party/150/2014
španělsky
anglicky
česky
česky
90
55
Frank
Vraždící jazyk / The Killer Tongue
cv/95/2014
cv/95/1996
anglicky
anglicky
41
50
V Sylviině městě / In the City of Sylvia
Přátelé z onoho světa / Topper
cv/84/2007
cv/97/1937
španělsky
anglicky
48
82
Kapsář / Pickpocket
Boží šichta / Heavenly Shift
cv/75/1959
cv/100/2013
francouzsky
maďarsky
63
100
Interiér. Leather Bar. / Interior. Leather Bar.
Velká iluze / Grand Illusion
cv/60/2013
cv/114/1937
anglicky
francouzsky
63
49
Sladký život kurev / Whores‘ Glory
Lancelot od Jezera
cv/110/2011
cv/84/1974
různé
francouzsky
95
Dům
Bertrand Tavernier
Detektiv Down
Beseda s dramaturgy Letní filmové školy
cv/110/2011
přednáška/90
cv/90/2013
beseda/90
česky
anglicky
norsky
česky
23.30
ef
ef
Kino Hvězda
Kino Reduta 1
Slovácké divadlo
Slovácké divadlo
Šapitó Kabinet Múz
ef
ef
Klub kultury
Sportovní hala
Pátek
1.
8.30
ef
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
ef
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
ef
ef
Kino Mír
Sportovní hala
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
23.59
Ignacio Navarro
9.00
9.30
11.00
11.30
ef
Kino Reduta 1
Kino Reduta 2
Klub kultury
Šapitó Letní poloha
78
Program dne / Daily Programme
Miroslav Krobot
Mehdi Abdollahzadeh
Iva Hejlíčková, Jan Jílek, David Čeněk
Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce pak s českými titulky. EF – English Friendly, CV – celovečerní snímek/full-length film, SF – středometrážní film/medium lenght film, KF – krátký film/short film, R – repríza/reprise
ef