Aguirre, hněv boží

Indické nocturno
Francie 1989, barevný
formát 35 mm (1:1,85)
originální titul: Nocturne indien
žánr: drama
mluveno: francouzsky, anglicky
České titulky.
čas: 110 min.
počet kopií: 1
premiéra: 28.5.2008
monopol (NFA): do 31.3. 2012
režie: Alain Corneau
scénář: Alain Corneau, Louis Gardel podle románu Antonia Tabucchiho
kamera: Yves Angelo
hudba: Franz Schubert: Smyčcový kvartet C dur (adagio),
katalánský anonym: El cant de la Sibilla
střih: Thierry Derocles
produkce: Maurice Bernart, Alain Sarde
hrají: Jean-Hugues Anglade, Clémentine Célariéová, Otto Tausig, T. P. Jain, Dipti Daveová
ceny: César za nejlepší kameru 1990, nominace na Césara za nejlepší film, režii, herce v
hlavní roli a herečku ve vedlejší roli 1990
Zvláštní velká cena a zvláštní cena FIPRESCI na MFF v Montrealu 1989
Časopis Positif (anketa kritiků): vybrán mezi dvanáct světových filmů roku 1989
Pátrání po stopách zmizelého přítele se stává cestou za poznáním sebe sama.
Mladý Evropan odjíždí do Indie provádět archivní výzkum a zároveň využívá této příležitosti
k pátrání po svém dávném příteli z dětství, který je už rok nezvěstný. Má jen několik málo
stop, jež ho vedou ze starého hotelu do nemocnice, portugalského kláštera, teosofické
společnosti – z Bombaje do Goy a Madrásu. Na těchto a dalších zastávkách se hrdina setkává
s různými lidmi, kteří se stávají jeho osobními zasvětiteli do tajemství života v tradicích
klasického iniciačního románu, podle něhož je koncipována Tabucchiho literární předloha i
Corneaův film. Skutečným smyslem této cesty do nitra kontinentu je tak nalezení a poznání
sebe sama. Corneaova střídmá režie proto dává vyznít jednotlivým hereckým projevům a
dialogům, zpřítomňujícím vnitřní svět postav uprostřed fascinující krajiny.
Napsali o filmu:
Indické nokturno je vrcholem tvorby Alaina Corneaua. Pozvolna plynoucí, avšak fascinující
film, který diváka okouzlí a postupně stále víc a víc podněcuje jeho zvědavost. Děj se rozvíjí
díky bohatosti dialogů a také nádherným záběrům kamery, které přispívají k vytváření velmi
zvláštní a hutné atmosféry. Corneau není zaujat jen zápletkou, ale také zemí, kde se film
odehrává, Indií. Přiměje nás sdílet své vášnivé zaujetí touto fascinující a záhadnou zemí.
(úryvek)
dbdumonteil: Stranger in a Strange Land, www.imdb.com/title/tt009800/usercomments
Corneaův minimalistický styl se vyjadřuje spíše v náznacích. Vyhýbá se vášnivějším
projevům citu a prudším kontrastům, proto nedochází ve filmu k výraznějším zvratům,
expresivita je záměrně tlumená. Corneaův rukopis je až jansenisticky střízlivý, o to však
vnitřnější a tajemnější.
Kamila Boháčková, Nocturno a romantismus, Cinepur 25, leden 2003.
Alain Corneau se narodil v roce 1943 v Meung-sir-Loire. Začínal jako
poloprofesionální jazzový bubeník. Vystudoval střih a režii na pařížském IDHEC
(1963-66) a pak pobýval v USA, kde hrál s různými jazzovými orchestry; zamýšlel
natočit film o freejazzové hudbě. Po několika letech, kdy pracoval jako asistent
režie u známých tvůrců (mj. B. Blier, M. Camus, Costa-Gavras, R. Corman ad.),
napsal scénář k filmu Défense de savoir (1972, r. Nadine Trintignantová).
Debutoval futuristickým podobenstvím France société anonyme z roku 1973.
Následovalo několik kriminálních thrillerů, z nichž vyniká zejména naturalistická
Černá řada (1979) podle románu Jima Thompsona a Volba zbraní (1981) s
Yvesem Montandem a Gérardem Depardieuem v hlavních rolích. S Depardieuem
spolupracoval rovněž na oceňovaném historickém snímku Všechna jitra světa
(sedm Césarů v roce 1992). Z nedávné doby byly do české distribuce uvedeny
ještě snímky Udavač (1997) a Strach a chvění (2003). Naposledy natočil remake
slavného filmu Jean-Pierra Melvilla Druhý dech.
Antonio Tabucchi patří k předním italským spisovatelům a odborníkům na
portugalskou literaturu – zejména na dílo Fernanda Pessoy. Narodil se – stejně jako
Alain Corneau – v roce 1943. Během univerzitních studií cestoval po Evropě po
stopách významných autorů. K iniciačnímu setkání s Pessoovou tvorbou došlo na
jednom z těchto zastavení – v knihkupectví u Lyonského nádraží v Paříži. Od té
doby začal číst, překládat a interpretovat jak Pessou, tak další portugalské básníky a
prozaiky. Od 70. let přednášel na několika italských univerzitách (Boloňa, Janov,
Siena) a publikoval své vlastní romány. Mezi nejvýznamnější patří právě Indické
nocturno (1984), za které Tabucchi obdržel mj. prestižní francouzské ocenění Prix
de Médicis Étranger. Zfilmovány byly rovněž jeho romány Čára obzoru (rež.
Fernando Lopes) a Jak tvrdí Pereira (rež. Roberto Faenza). Kromě toho Tabucchi
pravidelně píše články do kulturních rubrik deníků Corriere della Sera a El País.
Filmografie Alaina Corneaua (výběrově):
1977 La menace (Hrozba)
1979 Černá řada (Série noire)
1981 Volba zbraní (Le choix des armes)
1984 Pevnost Saganne (Fort Saganne)
1989 Indické nokturno (Nocturne indien)
1991 Všechna jitra světa (Tous les matins du monde)
1995 Le nouveau monde (Nový svět)
1997 Udavač (Le cousin)
2003 Strach a chvění (Stupeur et tremblements)
2007 Le deuxième souffle (Druhý dech)
Prameny:
Kamila Boháčková. Nocturno a romantismus. Cinepur, 2003, č. 25, s.50-53.
Kamila Boháčková. Bez hudby nevím, co bych točil (rozhovor ). Cinepur, 2003, č. 29,
s. 16-19.
P. Noodles: Nocturne indien. CinéCritiques.
http://cinecritiques.free.fr/site/index.php?2006/06/07/781-nocturne-indien-1989-alain-corneau
Daniel Hui: Nocturne indien. I blogged, but… 13.4.2007. http://mono-noawareness.blogspot.com/