english synopsis - Časopis stavebnictví
Transkript
2012 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR 05/12 stavebnictví MK ČR E 17014 časopis Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs vybavení sídelních celků reportáž: stabilizační systém druhého nejvyššího mrakodrapu světa interview: Pavel Ševčík cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz www.velux.cz tusen Příběh zrodu restaurace Tusen 840 111 241 • Vzorkovna Praha a Brno © 2012 VELUX GROUP ∏ VELUX A VELUX LOGO JSOU REGISTROVANÉ OCHRANNÉ ZNÁMKY POUŽÍVANÉ V LICENCI VELUX GROUP. Vážení čtenáři, celkem sympatické „pokoje v krajině“, jakási netradiční odpočinková a informační místa pro turisty křižující šumavské hvozdy, vytvořil akademický architekt Jan Šépka se svými kolegy. Fotografie jednoho „pokoje“ zdobí titulní stranu květnového čísla časopisu. Objekty, které získaly prestižní ocenění od odborných organizací, obdržely rovněž vysoké uznání z řad notorických vandalů. Skleněná stěna nestačila uhnout kamenům a kovový nábytek byl lehce přemístěn, či dokonce, populárně řečeno, odkloněn (fotograf musel pokoj v podstatě znovu poskládat). Český vandalizmus je vyhlášený a hojně provozovaný v tuzemsku i v zahraničí. Sociolog by asi celkem logicky konstatoval, že jsme se za dvaadvacet let stále ještě nenaučili úctě především k obecnímu majetku, který považujeme za inventář státu. Stát nám pak skrze informace ve sdělovacích prostředcích reprezentuje tlupa prapodivných existencí, takže šup do vody s lavičkou. A není se čemu divit. Pokud se budeme zhlížet v respektu k obecnímu, resp. státnímu majetku stejným způsobem, jakým se k němu mají jeho nejvyšší správci, nemá snad cenu ani žádné pokoje v krajině stavět. Pak si k posezení a odpočinku zasloužíme jen hodně špičatý kámen. Květnové číslo časopisu Stavebnictví šlo do tisku předposlední den Stavebních veletrhů Brno. Redakce i přes tradiční dokončovací hektičnost stačila dát dohromady zprávy o několika podstatných událostech na tomto veletrhu, jenž byl obdařen mimořádně příjemným počasím. Ne už tak přízní vystavovatelů, kterým v současné době zbývá jen velmi málo prostředků na svou prezentaci. Je to škoda a nezbývá než doufat v návrat momentálně strádajících firem na tuto akci, bude-li jednou lépe. Stavební veletrhy Brno mají totiž stále co nabídnout – například v našich zeměpisných šířkách stále unikátní poradenské centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Doprovodný program nabídl například mimořádně úspěšnou a kvalitní konferenci Obnova církevních památek a historických církevních staveb a v předvečer této konference byla pokřtěna velmi pěkná Stavební kniha 2012 s tematikou církevní stavby, kterou vřele doporučuji. Na závěr bych rád upozornil na rozhovor s inženýrem Michaelem Trnkou, který naleznete na straně 24. Kromě toho, že je výraznou osobností v oblasti navrhování ocelových konstrukcí, je také předsedou redakční rady časopisu Stavebnictví. A já doufám, že jím ještě dlouho bude, protože s člověkem, který dokáže konstruktivně spojit invenci s až pedantskou důsledností, se opravdu velmi dobře spolupracuje. inzerce editorial 100 95 75 Hodně štěstí přeje 25 5 Jan Táborský šéfredaktor [email protected] 0 stavebnictví 05/12 3 obsah 14–17 20–22 Stabilizační systém tchajwanského mrakodrapu Osobnost stavitelství: Václav Dašek Město Tchaj-Pchej nepatří mezi místa, která by měla nouzi o přírodní jevy typu zemětřesení či tajfun. Přesto má druhou nejvyšší budovu na světě s unikátním stabilizačním systémem. Další osobností českého stavitelství dvacátého století je profesor Václav Dašek. Jeho výzkum v oblasti staticky neurčitých konstrukcí byl uplatněn, mimo jiné, u staveb pražských mostů přes Vltavu. 24–27 54–57 Rozhovor s předním českým statikem „Stromy” v střešní konstrukci montážní haly Ing. Michael Trnka, CSc., se jako odborník v oblasti navrhování ocelových konstrukcí řídí heslem: Dobře navržená konstrukce nesmí postrádat nápad a vtip. Filigránské řešení ocelové konstrukce montážní haly navrhli projektanti z ateliéru Excon. Nosné prvky haly představují dvakrát se větvící ocelové stromy. Příběh jedné dřevostavby: Lesovna na Flekačkách – omluva a reakce Omluva autorovi Redakce se omlouvá autorovi článku Ing. arch. Josefu Smolovi, v jehož CV byly uveřejněny staré údaje. Pan architekt již není členem, a tudíž ani předsedou stavovského soudu Komory architektů. Reakce čtenáře …já bych si dovolil navrhnout toto: Účastníky výstavby tohoto „Proskleného žebřiňáku“ povolat bez výstrahy před odbornou komisi, která by je přezkoušela ze stavitelství a ze znalostí stavebních norem. Těm, kteří osvědčí tak katastrofální neznalosti jako při provádění stavby, ihned odebrat oprávnění, kulatá razítka 4 stavebnictví 05/12 a živnostenské listy, vyloučit je z profesních komor a zabránit tak tomu, aby diletanti páchali další škody. Na účastníky výstavby podat žalobu k soudu za provedení stavebního zmetku za 25 mil. Kč a prosadit vrácení peněz za špatně provedené práce. Dle Vašeho (arch. Smoly, pozn. redakce) odborného posudku jde o naprosto diletantskou stavbu, která je zcela v rozporu s racionálním inženýrským úsudkem a technickými normami, a jde o amatérskou konstrukci. Jak známo, amatérům odměna nepřísluší… Ing. Michal Fikejz (redakčně kráceno) inzerce 05/12 | květen 3 editorial 4 obsah 6 aktuality 10 Stavba Jihomoravského kraje fasáda roku 12 Panelový dům na pražském Žižkově vítězem soutěže Fasáda roku 2011 reportáž 14 Taipei 101 odolá zemetraseniam aj tajfúnom 18 24 interview Stavařina je profese pro statečné Dobře navržená stavební konstrukce nesmí postrádat nápad a vtip osobnost stavitelství 0 Václav Dašek 2 téma: vybavení sídelních celků 8 Ochrana Jablonce nad Nisou převodem 2 povodňových průtoků přes VD Mšeno Ing. Jiří Švancara, Ing. Jiří Kocian 34 „Pokoj v krajině” šumavské Modravy Ing. akad. arch. Jan Šépka 38 Hlavní zásady budování improvizovaných úkrytů Ing. Ján Pivovarník 42 Stroj na opravu výtluků asfaltových vozovek s infrazářičovým ohřevem Ing. Miroslav Kotrbatý 46 Posouzení vlivu seizmické zátěže dopravy na vybrané stavební objekty Ing. Miroslav Najdekr, CSc. 50 Simulace evakuace osob vlakové soupravy v železničním tunelu Ing. Isabela Bradáčová, Ing. Petr Kučera, prof. Ing. Dr. Aleš Dudáček navrhování staveb 54Ocelová konstrukce montážní haly M13 v závodě Škoda Auto a.s. 58 právní předpisy 60 názory a komentáře 62 svět stavbařů 66 infoservis 72firemní blok 74 v příštím čísle foto na titulní straně: Instalace „pokoj v krajině”, Tomáš Malý stavebnictví 05/12 5 ak tuality Projevy předsedy ČKAIT a prezidenta SPS v ČR při slavnostním zahájení Stavebních veletrhů Brno Ing. Pavel Křeček, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Chci jménem více než 29 000 autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pozdravit všechny organizátory a vystavovatele Stavebních veletrhů Brno. Dnešní slavnostní večer má ukázat, že negativní zprávy ve sdělovacích prostředcích v oblasti stavitelského umění nejsou realitou. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě si letos připomíná dvacet let obnovení své činnosti na území Čech, Moravy a Slezska. Inženýrská komora však byla založena již ve dvacátých letech minulého století a s kolegy z Rakouska si v roce 2013 společně připomeneme stoleté výročí jejího vzniku. Stavební povolání a lidé, kteří jej řídili, náleželi na počátku 20. století jak v rakousko-uherské monarchii, tak v první Československé republice k elitě národa. Byla dostavěna katedrála sv. Víta, zdokonalovala se železniční síť, byly postaveny budovy škol a státních institucí, vznikla pokročilá řešení mostů, byly navrženy první velké přehrady a opevnění. Nacizmus elity národa ničil, pokud je nemohl využít pro své cíle. Nicméně míra devastace byla tehdy podstatně nižší než za pozdější komunistické byrokracie. Ta byla ničivější proto, že působila zevnitř, a přes dvě generace. Společnost jako produkt tzv. socializmu ztratila vazby na kořeny z monarchie a první republiky. Svou roli sehrálo i rozbití soukromého vlastnictví a humanitní filozofie, jež nebyla nahrazena jinými adekvátními hodnotami. Zcela ojedinělým počinem se stalo obnovení Komory v letech 1989 až 1992, s cílem výkonu přenesené působnosti v projektování a řízení realizace staveb jako ochrany veřejného zájmu v době, kdy rozsáhlá, ale problematická privatizace vytvořila elity nižších, až pochybných kategorií. Své poslání, tedy ochranu 6 stavebnictví 05/12 veřejného zájmu a péči o svěřený potenciál a kvalitu technické práce, vykonávala Komora nezasažena brutalitou privatizace. Přimkla se k historickým kořenům, respektovala změny ve společnosti a nastavila korektní etická pravidla, kterým se za celou dvacetiletou dobu své činnosti nezpronevěřila. Vystavené exponáty na stavebním veletrhu ostatně dávají předpoklady k mnoha dalším inovacím. Výrobci, projektanti a stavitelé se v důsledku nedostatku kvalifikovaných řemeslníků snaží o řešení, která by zjednodušila dokončovací práce na stavbách. Spolupráce mezi BVV a ČKAIT je již několik let na výborné úrovni. Svědčí o tom i každoroční stánek poradenského centra Komory umístěný na významném místě v pavilonu V, kam každý den přicházejí návštěvníci – jak laici, tak i odborníci, na konzultace. Odborníci z řad autorizovaných osob po celou dobu konání veletrhu zájemcům radí například v oblasti snižování energetické spotřeby budov nebo bezbariérového užívání staveb, ale i v mnoha dalších otázkách, které jsou zodpovězeny buď přímo na místě, anebo následně, po jejich upřesnění. Každý rok se také před zahájením Stavebních veletrhů Brno vydává Stavební kniha. Ta letošní byla věnována církevním stavbám a jejich obnově. Jsem rád, že Komora je vnímána čím dál více jako apoštol šíření dobrých myšlenek stavitelského umění. Škoda, že politická generalita není schopna si pro tak významné odvětví tuzemského hospodářství udělat čas. Nevadí. Stavaři jsou silní, vždyť to dokazujeme po tisíciletí vlastní prací. Zatímco po politicích většinou zůstává… (každý si může výraz doplnit sám). Závěrem chci nám všem popřát dobrou práci, osvícené investory, odpovídající honoráře a platby za poctivou práci. Komora si velmi váží spolupráce s BVV a chce ji ocenit. Vážený pane generální řediteli Kuliši, dovolte mi, abych vám význam mnohaleté spolupráce mezi BVV a ČKAIT vyjádřil předáním medaile k dvacetiletému výročí obnovení ČKAIT. Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu ve stavebnictví v ČR Dovolte i mně, abych vás všechny pozdravil jménem SPS i jménem svým při příležitosti zahájení Stavebních veletrhů Brno 2012. Když jsem v příspěvku do loňského veletržního katalogu hovořil o tom, že rok 2012 by mohl být rokem konsolidace českého stavebnictví, tak, ač nerad, musím přiznat, že jsem se mýlil. Potíže tohoto významného odvětví českého průmyslu, žel bohu, pokračují a současný vývoj ani žádná zlepšení nesignalizuje. Stavební produkce dále klesá, se všemi doprovodnými negativy odrážejícími se v ekonomice firem, zaměstnanosti a státním rozpočtu, zejména na jeho příjmovou stranu. Optimizmus nepřináší ani výhled na letošní rok, ve kterém si, s největší pravděpodobností, sáhneme na dno. Hovořit proto o roce 2012 jako o roce konsolidace odvětví stavebnictví by bylo nezodpovědné a naivní. Řada z vás se zúčastnila 6. března 2012 Fóra českého stavebnictví, pro které jsme zvolili jako motto slova Politická, ekonomická a právní nejistota škodí podnikání. Nechci široce hovořit o nejistotě politické. Každý jsme občanem této země a víme, že prohlubování politické nestability má svůj odraz nejen pro celou národní ekonomiku, ale způsobuje i morální škody. Proto je jakákoliv politická nejistota velkou nezodpovědností těch, kteří ji způsobují. Personální změny na ministerstvech, podřízených státních organizacích, dlouhodobá nefunkčnost státní správy, nekompetentnost pracovníků, nečinnost nebo pomalá činnost v oblasti legislativy je někdy opravdu traumatizující. Prohlubující se propad ekonomiky řeší vláda radikálními škrty v rozpočtech, mimo jiné i veřejných investic. Jednou z možností, jak tuto alarmující situaci zmírnit, jak obnovit dynamiku odvětví, je přijetí tolik diskutovaných a očekávaných prorůstových opatření vlády, která musí konečně najít odvahu je začít realizovat. České stavebnictví prokázalo v minulosti, že je flexibilním oborem, jenž dokáže zvládat problémy, a věřím, že tomu nebude jinak ani v současných nelehkých dobách ekonomické krize. Dovolte mi proto na závěr poděkovat všem firmám, které vystavují na Stavebních veletrzích Brno a které dokazují svými expozicemi, že stavebnictví navzdory všem problémům žije. Přeji všem účastníkům veletrhu, aby v těchto jarních dnech, na počátku stavební sezony, načerpali tolik potřebnou energii a optimizmus pro letošní rok, který nebude pro nás nikoho lehkým. ■ ▼ Zleva: Václav Matyáš, prezident Svazu ve stavebnictví v ČR, Jiří Kuliš, generální ředitel a.s. Veletrhy Brno, Pavel Křeček, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Z tiskové konference SPS v ČR na IBF: situace ve stavebnictví se nelepší Prohlubující se propad ekonomiky řeší vláda i nadále radikálními škrty, razantním omezením veřejných investic s veškerými negativními dopady. Úpadek stavebnictví má nepříznivé důsledky na ekonomiku státu, přestože oživení investic by mělo bezprostřední vliv na postupnou obnovu dynamiky. Politika drastických výdajových restrikcí v oblasti veřejných investic působí zcela protisměrně – snižuje příjmovou stránku rozpočtu, zvyšuje nezaměstnanost v oboru a působí negativně i v řadě dalších oborů. Počátek roku 2012 navazuje na klesající trend předchozích období a nenaznačuje žádnou změnu k lepšímu, naopak – dává téměř jistou záruku ještě prudšího sestupu stavební výroby. Veřejná zakázka se pohybuje oproti počátku roku 2011 na pouhých 63 %, pozemní stavitelství má zakázky o 17 % menší, inženýrské stavitelství je pod polovinou (46,2 %) a z toho dopravní infrastruktura je pouze na čtvrtině (24,3 %). Nebyla zahájena žádná nová dopravní stavba, bytů bylo zahájeno o čtvrtinu méně. Situaci za leden až únor 2012 charakterizují údaje publikované ČSÚ. Stavební produkce poklesla v únoru na 0,84; za první dva měsíce na 0,89; k roku 2008 je index pouhých 0,62. Dramatičtější je orientační hodnota stavebních povolení – za únor činí 0,50; součtově za leden a únor pak 0,69. Stavebnictví jistě nečeká radostný rok. Právní rámec Požadavky Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR se dlouhodobě zaměřují na zjednodušení administrativy při schvalovacích procesech pro povolování staveb, při vzniku podnikatelské činnosti, vymahatelnosti práva a v dalších právních postupech. ■ Novela zákona o veřejných zakázkách klade oprávněně vyšší nároky na zadavatele a tím pro ně znamená i vyšší rizika. Zákon platí od 1. dubna 2012, prováděcí vyhlášky nejsou dosud vydány. ■ Novela stavebního zákona dosud neprošla legislativním procesem, jeho další projednání závisí na parlamentu. Nejproblematičtější bude část týkající se vymezení účasti dotčené veřejnosti při územním a stavebním řízení. V otázce pravomocí občanských iniciativ jsme mnohem benevolentnější než ostatní státy EU. ■ Zákon o vyvlastnění, který by zjednodušil, urychlil a zlevnil výstavbu, především u dopravní infrastruktury, je v současnosti před předáním do parlamentu, kde narazí jistě na řadu připomínek, jež zdrží jeho přijetí. ■ Zákon o zjednodušeném schvalovacím procesu není dosud v ČR znám. Návrh SPS v ČR předpokládá úpravu stavební legislativy umožňující v mimořádných případech u staveb zvláštního významu zúžit omezující podmínky výstavby a urychlit fázi její přípravy. Podpora investic ■ Oblast bytové výstavby by měla pro příští období vycházet z Koncepce bydlení do roku 2020. Program Nový Panel nedostal letos v rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení žádné prostředky a prakticky skončil. Program Zelená úsporám byl v roce 2010 pro administrativní nezvládnutí ministerstvem zastaven. Program Nový Panel má od roku 2013 nahradit nový úvěrový program Jessica s využitím evropských peněz, pro který je však na příští rok stanoven velmi nízký limit 580 mil. Kč. Naděje, že podstatná část výnosu z prodeje emisních povolenek půjde na zateplování budov a snižování energetické náročnosti, se rozplývá, když je patrná snaha všechny získané prostředky použít ve prospěch státního rozpočtu. ■ Dopravní infrastrukturu charakterizují výsledky analýzy World Economic Forum. Ta konstatuje, že Česká republika se nachází mezi hodnocenými státy na 80. místě podle kvality silnic a celkově podle kvality infrastruktury na 39. místě. Nedosahuje evropské úrovně, je vnímána jako jedna z hlavních překážek dosažení vyššího tempa hospodářského růstu. Ačkoli Národní program reforem vytyčuje jasný cíl: Dobudování páteřní dopravní infrastruktury a napojení regionů na české i evropské trasy je nezbytnou podmínkou pro zlepšení nepříznivé podnikatelské situace a pro zlepšení konkurenceschopnosti, přístup vlády k jeho naplňování se diametrálně odlišuje. Téměř zastavená investorská příprava dopravních staveb je osudovým vkladem pro budoucnost. Pro strategické rozhodování o dobudování dopravní infrastruktury je nutné mít jasno o prioritách, termínech a finančním zajištění. Podmínkou je stabilizace rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro nové programovací období EU v období 2014–2020. Bezprostředně aktuální je zajistit 100% vyčerpání Operačního programu Doprava 2007 – 2013, což je velmi ohroženo. Je potřeba vyčlenit dostatečné prostředky pro obnovení investorské přípravy nových staveb, jejíž pozastavení ohrožuje realizaci projektů pro období 2014–2020. Dodavatelská sféra již před rokem připravila Návrh modelu alternativního financování rozvoje dopravní infrastruktury, jenž zůstal bohužel bez odezvy. Projekty PPP by se měly stát dobrým alternativním zdrojem financování, a to nejen dopravní infrastruktury. Záleží na řadě faktorů od legislativního procesu přes výběr projektů až po rychlost jejich realizace a politickou odvahu ke strategickému rozhodnutí. Nerealizovat znamená znevěrohodnit metody PPP jako aktuální způsob financování. Čerpání fondů EU Čerpání evropských fondů je víc než nedostatečné. Bylo předloženo poměrně velké množství projektů, mnohé z nich jsou již zahájeny, ale certifikaci pro získání dotace obdrželo prozatím jen málo přes 17 %. Pokud vláda nebude situaci věnovat pozornost, Česká republika by mohla přijít nejen o peníze, ale z národních rozpočtů se budou muset dofinancovat projekty již zahájené. Přístup k přípravě projektů na čerpání prostředků pro období 2014+ je prozatím velmi tristní. Na objekty realizované od roku 2014 musí totiž být v roce 2012 dokončena příprava a v roce 2013 musí proběhnout výběrové řízení na dodavatele. Závěr Povinností SPS v ČR je jednat o důsledcích neřešeného kritického vývoje oboru, o zodpovědnosti za ekonomický i sociální vývoj v zemi a usilovat o obnovení dynamiky v oblasti investic. Jde o přiblížení České republiky vyspělé Evropě, zvýšení konkurenceschopnosti a její úrovně. SPS v ČR byl iniciátorem mimořádného zasedání Poradního sboru předsedy vlády pro sektor stavebního průmyslu, které se konalo 17. dubna 2012. SPS v ČR předložil soubor opatření pro zmírnění dopadů současného ekonomického vývoje stavebnictví. Poradní sbor se s navrženými opatřeními ztotožnil. Dokument bude předán premiérovi s doporučením, aby se náměty projednaly ve vládě a aby příslušní ministři byli odpovědní za jejich realizaci. ■ Autor: Ing. Václav Matyáš, prezident Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR stavebnictví 05/12 7 Z tiskové konference ČKAIT na IBF „Paneláky spadnou,“ navrhnul předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Ing. Pavel Křeček titulek článku novinářům, hledajícím senzační témata, při zahájení tradiční tiskové konference na Mezinárodním stavebním veletrhu v Brně. Jeho komentář byl, přes narážku na někdy příliš zjednodušené a neinformované zpravodajství o situaci v českém stavebnictví v médiích, přesný. Panelové domy z druhé poloviny dvacátého století trpí často vážnými statickými poruchami. ■ Prof. Ing. Alois Materna, MBA, místopředseda ČKAIT, ve svém vystoupení doložil tuto skutečnost, kterou ČKAIT se znepokojením sleduje. Jde o neodborné zásahy, ke kterým po přechodu do soukromého vlastnictví bytů dochází, zvláště v případech, kdy je zasahováno do nosných konstrukcí domů. Tyto úpravy velmi často posuzují inženýři, kteří s uvedenými budovami nemají zkušenosti a nemají také potřebné projektové podklady. Logicky se tak množí případy chybného posuzování, kdy zpracovatel posudku nezná principy vyztužování panelů, fungování spojů nebo dokonce v extrémním případě zaměňuje nenosné příčky za nosné. „Komora chce v této věci provést osvětu a postarat se o nápravu nevyhovujícího stavu. Proto v současnosti organizujeme školení pro statiky v jednotlivých krajích ve spolupráci s vysokými školami,“ řekl profesor Materna. ■ Prof. Ing. Karel Kabele, CSc., člen představenstva ČKAIT, pak seznámil přítomné s důsledky směrnice Evropské komise 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Jedním z požadavků této směrnice je výstavba budov „s téměř nulovou spotřebou energie”. Po roce 2020 mají být všechny nové budovy stavěny pouze v těchto parametrech a všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci pak již po 31. prosince 2018. Tento ambiciózní cíl bude řešen na základě vnitrostátního plánu. V České republice řeší tuto problematiku zákon č. 406/2000 Sb., který prošel jedenácti změnami. „V rámci ČKAIT pracuje odborná skupina, jejímž cílem v tomto období je aktivní spolupráce na tvorbě národních předpisů a zajištění informovanosti autorizovaných osob,“ řekl profesor Kabele. ■ Novelu zákona o veřejných zakázkách z pohledu ČKAIT představila Marie Báčová, poradkyně předsedy ČKAIT. Navrhovatel novely, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, považuje tuto novelu za zásadní protikorupční dokument, jenž má posílit transparentnost zadávání veřejných zakázek a minimalizovat nedostatky dosud platného zákona o veřejných zakázkách. Klíčovými změnami, které novela přináší a jež se přímo dotýkají členů ČKAIT, je razantní snížení limitů veřejných zakázek malého rozsahu u stavebních prací na 3 mil. Kč. Podle novely bude dále zadavatel povinen odůvodnit účelnost zakázky, zveřejňovat smlouvy i skutečně uhrazené ceny. Všechny informace a dokumenty (až na definované výjimky) o zadávacím řízení budou veřejně přístupné a dodavatel bude mít povinnost rozkrýt subdodavatele zakázek. Novela, která nabyla platnost od 1. dubna 2012, ukládá MMR ČR povinnost vydat k zákonu nové prováděcí předpisy, jež upraví veřejné zakázky na stavební práce, se stejným datem platnosti. O vypracování těchto vyhlášek MMR ČR požádalo SIA ČR – Radu výstavby, jejímž členem je i ČKAIT. „Komora poskytla své odborníky. Přestože návrhy byly ministerstvu včas předávány, nebyl text vyhlášek následně konzultován a ani předložen k připomínkám a některé důležité pasáže tak byly vypuštěny. Schválené řešení nezajišťuje správné a jednoznačné zpracování dokumentace stavby a rozsahu stavebních prací, ani zodpovědnost za úplnost dokumentace. Tím se vytváří prostor pro kompetenční spory,“ řekla Marie Báčová. ■ Autor: Petr Zázvorka, redakce Stavba pasivního domu v přímém přenosu Centrum pasivního domu připravilo pro návštěvníky dubnových Stavebních veletrhů Brno zajímavý doprovodný program. V době konání veletrhu byl totiž realizována stavba mobilního pasivního domu, jejímž prostřednictvím se zájemci blíže seznámili s problematikou pasivních domů. „Příprava začala pár dní před veletrhem,“ popisoval průběh realizace Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu. „Na výstaviště byly dovezeny první panely a částečně se smontovaly. Během veletrhu pak došlo na vlastní montáž,“ vysvětloval Bárta. U domu jsou použity standardní pasivní prvky, běžně dostupné na trhu. „Pouze v jedné věci je dům unikátní. Je tvořen kombinací několika pasivních systémů,“ uvedl Bárta. 8 stavebnictví 05/12 Od úterý 24. dubna do soboty 28. dubna se v pavilonu V kolem malého mobilního domu hemžila skupinka řemeslníků a před zraky návštěvníků dávala tuto na prvního pohled jednoduchou skládačku dohromady. „Hlavním cílem bylo ukázat technologické postupy – osazování oken, dveří, zatěsnění, fasádu atd. Zkrátka jsme demonstrovali standardní proces stavby pasivního domu,“ vysvětloval účel stavby Josef Mynář, produktový specialista firmy, která dodala hlavní nosné konstrukce. Podlahu mobilního pasivního domu tvoří dřevěný panel o tloušťce 240 mm s vloženou izolací, stěnové panely mají 84 mm, stropní desky 227 mm. Pro osazení oken a dveří už potom stačí do panelů vyříznout otvor. „Původní myšlenkou byla stavba většího domu, ale kvůli složité přepravě jsme udělali kompromis a zvolili malý mobilní dům,“ objasnil Mynář. Právě kvůli své skromné ploše nesplňuje dům pasivní podmínky. Jak Mynář upozornil, cílem byla ukázka realizace pasivních technologií. Celkový výsledek už nehrál důležitou roli. ▼ Výstavba pasivního domu v pavilonu V Díky tomu, že se používala řada pasivních materiálů, je hodnota mobilního domu poměrně vysoká. „Odhadem kolem 500 000 Kč. Nicméně na podzimním veletrhu ForArch půjde do dražby s vyhlašovací cenou 1 Kč. Do té doby je mobilní dům k vidění ve Stavebním centru Eden 3000,“ dodal Bárta. ■ Ouvertura Stavebních veletrhů Brno 2012 Stalo se již tradicí, že se v předvečer Stavebních veletrhů Brno koná pod názvem Ouvertura jejich slavnostní zahájení, jež se vždy věnuje určitému aktuálnímu dění – ať již ve stavebnictví samotném, nebo se zaměřením na dochovaný stavební fond a s tím související kulturní i technické dědictví. Součástí večera je také vždy křest Stavební knihy, věnované vybranému tématu. Případně se představují i publikace navazující na mezinárodní spolupráci inženýrských komor zemí Visegrádské čtyřky. Letošní zahájení konané v pondělí 23. dubna 2012 se neslo v symbolickém duchu – představení největšího tuzemského kulturního bohatství – církevních staveb. V přednáškovém sále Administrativní budovy BVV se sešlo na osmdesát účastníků, kteří si po úvodním slově předsedy ČKAIT Ing. Pavla Křečka vyslechli přednášky předních odborníků z ČR i zahraničních hostů. Nejprve seznámil přítomné s technickými problémy při opravách a restaurování církevních památek Ing. Václav Jandáček. Na něj navázal Ing. Bohumil Rusek s představením obnovy jedinečného dřevěného kostelíka sv. Jana Křtitele v Novém Hradci Králové. Opravu zvonů v Dómu sv. Mikuláše v Trnavě prezentoval člen SKSI Ing. Vladimír Kohút. Závěrem přednášel Ing. Michael Balík, CSc., o problematice vysoušení zdiva kaplí, kostelů a klášterů. Stejnému tématu byl druhý den věnován druhý blok přednášek s názvem Specifické podmínky při opravách církevních památek na zahajovací konferenci Stavebních veletrhů Brno s názvem Obnova památek a historických církevních staveb. Součástí večera bylo slavnostní vyznamenání a předání medaile ke 20. výročí ČKAIT Luďku Štěpánovi, zakladateli jednoho z nejúspěšnějších českých skanzenů – souboru lidových staveb Vysočina. Luděk Štěpán, jenž se dožívá v letošním roce jubilea osmdesáti let, se od šedesátých let 20. století soustavně věnuje dokumentování a záchraně lidových staveb a drobných předindustriálních staveb, především mlýnů. Je autorem významných publikací, z nichž je pro znalce neocenitelné Dílo a život mlynářů a se- ▲ Luděk Štěpán spolu s předsedou ČKAIT Ing. Pavlem Křečkem při slavnostním projevu a předávání medaile k 20. výročí znovuobnovení ČKAIT kerníků v Čechách, shrnující přehled historického českého mlynářství. Zasloužil se mimo jiné o zachování a navázání na tradice sekernického řemesla. Luďku Štěpánovi se podařilo vyhledat v sedmdesátých letech 20. století jednoho z posledních žijících sekerníků a s jeho pomocí předat znalosti sekernického řemesla dalším generacím. Svým aktivním přístupem napomohl k záchraně mnoha technických staveb a je činným spolupracovníkem Kolegia pro technické památky ČKAIT a ČSSI. Historické město roku 2011 Historické město roku, cena časopisu Moderní obec, Industriální stopy – Den památek techniky a průmyslového dědictví 2012, Industriální topografie – Karlovarský kraj. To vše bylo na programu 17. dubna 2012 ve Španělském sále Pražského hradu. Toto setkání bylo společně organizováno Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Českým národním komitétem ICOMOS, Ministerstvem kultury ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Kanceláří prezidenta republiky a Správou pražského hradu. Je třeba podotknout, že Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků je jednou z osmi přidružených organizací z celkového počtu 212 členů Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. ■ Uherské Hradiště historickým městem roku 2011 Městská památková zóna byla v Uherském Hradišti vyhlášena v roce 1990. Město se dlouhodobě a aktivně zapojuje do péče o památky. Podle poroty je tato péče patrná na první pohled. Zvláštní uznání podle vyjádření poroty zasluhuje i rychlost, s jakou se město dokázalo vypořádat s ničivými povodněmi, jež jej postihly v roce 1997. Po povodních muselo město opětovně opravovat mnohé předtím již opravené památky znovu, často doslova od základů. Vyhlášením Uherského Hradiště historickým městem roku byla oceněna práce členů České komory autorizovaných inženýrů a techniků, a to jak projektantů, tak stavbyvedoucích, kteří se na obnově Uherského Hradiště podíleli a i nadále podílejí. ■ Cenu časopisu Moderní obec získalo město Havlíčkův Brod Město se v rámci programu regenerace stará o obnovu historického jádra – za zmínku stojí jistě i fakt, že v Havlíčkově Brodě došlo k historické události, kde město odkoupilo panelový dům v centru města, konkrétně mezi Havlíčkovým a Smetanovým náměstím, a zajistilo v roce 2011 jeho demolici. ■ Industriální stopy – Den památek techniky a průmyslového dědictví 2012 Den památek techniky a průmyslového dědictví se uskuteční 15. září 2012 a organizují jej spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska jako partneři Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze, Národní památkový ústav a Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI. Druhým vyznamenaným byl Ing. Rudolf Böhm, ředitel Národního stavebního centra Brno. Medaile oba vyznamenaní převzali z rukou předsedy ČKAIT, Ing. Pavla Křečka, za vydatné pomoci moderátora celé akce Ing. Svatopluka Zídka, předsedy oblastní kanceláře ČKAIT Karlovy Vary. Na závěr večera byla pokřtěna Stavební kniha, letos věnovaná příznačně církevním stavbám. Autorka textu i fotografie: Ing. arch. Eva Dvořáková V uvedený den se návštěvníkům otevřou brány pivovarů, mlýnů, skláren, dolů i další poklady technické práce generací našich předchůdců – zdatných řemeslníků, inženýrů a techniků. ■ Industriální topografie – Karlovarský kraj Novou publikaci, 2. svazek edice Industriální topografie, tentokrát věnovaný technickému dědictví v Karlovarském kraji, představil veřejnosti dr. Benjamin Fragner (VCPD FA ČVUT v Praze). Publikace, jež vznikla na základě výsledků programu aplikovaného výzkumu NAKI Ministerstva kultury a kterou k vydání připravilo Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze, byla vydána ve spolupráci a s podporou ČKAIT & ČSSI a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Autor: Ing. Svatopluk Zídek, předseda Kolegia pro technické památky ČKAIT & ČSSI stavebnictví 05/12 9 Stavba Jihomoravského kraje text redakce | grafické podklady archiv JmSS Stavba Jihomoravského kraje 2011 Již tradiční součástí Stavebních veletrhů Brno bývá slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Stavba Jihomoravského kraje. Soutěž o nejlepší stavby každoročně vyhlašuje Jihomoravské stavební společenství při Svazu podnikatelů ve stavebnictví v České republice. O vítězích jubilejního 10. ročníku rozhodovala devítičlenná porota, která posuzovala stavby podle funkce, typu architektury, míry začlenění do terénu, kvality provedených stavebních prací a použitých materiálů. Výsledky ■ Stavby občanské vybavenosti Masarykův onkologický ústav Brno – blok chirurgické a intenzivní onkologie a onkologické patologie – II. etapa Přihlašovatel: IMOS Brno, a.s. Investor: Masarykův onkologický ústav Zhotovitel: IMOS BRNO, a.s. Projektant: architekt Aleš Burian, Architektonická kancelář Burian – Křivinka s.r.o. ve spolupráci s ATELIÉR 2002, s.r.o. Generální projektant: Sdružení Arch.Design, s.r.o., a Projekční architektonická kancelář spol. s r.o. – Ing. arch. Vlasta Steinhauserová ■ Bytové stavby Výstavba rodinných domů v Podolí u Brna Přihlašovatel: KALÁB – stavební firma, spol. s r.o. Investor: KALÁB – BS, s.r.o. Zhotovitel: KALÁB – stavební firma, spol. s r.o. Projektant: PROFISTAV TEAM, s.r.o. – Ing. arch. Zdeněk Dvořák ■ Průmyslové stavby a technologické stavby Sídlo společnosti Microtech IVF, Brno Přihlašovatel: KALÁB – stavební firma, spol. s r.o. Investor: Microtech IVF, s.r.o. Zhotovitel: KALÁB – stavební firma, spol. s r.o. Projektant: Ing. arch. Jan Kratochvíl, stavební řešení AP-atelier, s.r.o. 10 stavebnictví 05/12 ■ Dopravní a inženýrské stavby Komplexní regenerace historického jádra – ostatní komunikace, rekonstrukce ulice Joštova – I. a II. etapa Přihlašovatel: Statutární město Brno Investor: Statutární město Brno Zhotovitel: Skanska a.s., Dopravní stavby Brno, s.r.o., společná nabídka více dodavatelů Projektant: Ing. Vlastislav Novák, CSc., PK OSSENDORF s.r.o. Projektant: agriKomp Bohemia s.r.o., STAVOS Engineering, s.r.o. ■ Kategorie stavby mimo území JMK Povodně 2010 – Karviná – Most ev. č. 59-008 Přihlašovatel: Ing. Antonín Pechal, CSc. Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Ostrava Zhotovitel: FIRESTA–Fišer, rekonstrukce, stavby, a.s. Projektant: DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o., Ing. Antonín Pechal, CSc. Silnice I/67 Skřečoň – Bohumín, obchvat 50 201.1 – most na silnici I/67 v km 0,360 přes Bohumínskou stružku, trať ČD Přihlašovatel: FIRESTA–Fišer, rekonstrukce, stavby, a.s. Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zhotovitel: FIRESTA–Fišer, rekonstrukce, stavby, a.s. Projektant: HBH Projekt spol. s r.o., Stráský, Hustý a partneři s.r.o. ■ Zvláštní cena Oprava uliční fasády Dobrovského 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, Brno Přihlašovatel: Tocháček spol. s r.o. Investor: Statutární město Brno, MČ Brno – Královo Pole Zhotovitel: Tocháček spol. s r.o. Projektant: Atelier RAW s.r.o. ■ Cena časopisu Stavebnictví Obec Žabčice, letní koupaliště Přihlašovatel: IMOS Brno, a.s. Investor: Obec Žabčice Zhotovitel: IMOS Brno, a.s. Projektant: Vodohospodářské technologie Brno s.r.o. ■ Rekonstrukce staveb a objektů Přírodovědné exploratorium Přihlašovatel: Statutární město Brno Investor: Statutární město Brno Zhotovitel: Skanska a.s., Praha – Chodov Projektant: RUDIŠ – RUDIŠ architekti s.r.o. Komořany – přestavba staré fary na víceúčelový objekt Přihlašovatel: Tocháček spol. s r.o. Investor: Obec Komořany, Rousínov u Vyškova Zhotovitel: Tocháček spol. s r.o. Projektant: PEEM, spol. s.r.o. ▲ Masarykův onkologický ústav Brno – blok chirurgické a intenzivní onkologie a onkologické patologie – II. etapa ▼ Výstavba rodinných domů v Podolí u Brna ■ Vodohospodářské a ekologické stavby Bioplynová stanice Bratčice 2009, Zemědělská BPS, kombinovaná výroba elektřiny a tepla, skládka TKO Bratčice Přihlašovatel: STAVOS Brno, a.s. Investor: STAVOS Brno, a.s. Zhotovitel: agriKomp Bohemia s.r.o. ▲ Sídlo společnosti Microtech IVF, Brno ▲ Komplexní regenerace historického jádra – ostatní komunikace, rekonstrukce ulice Joštova – I. a II. etapa ▲ Přírodovědné exploratorium ▲ Komořany – přestavba staré fary na víceúčelový objekt inzerce SCH I JE ŠTĚSTÍ M Í TRHU NA ▼ Oprava uliční fasády Dobrovského 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, Brno T LU ▲ Bioplynová stanice Bratčice EL ABSO D E ÍN T JLEPŠÍ KO E M N stavebnictví 05/12 11 fasáda roku text redakce | foto archiv Baumit, spol. s r.o. Panelový dům na pražském Žižkově vítězem soutěže Fasáda roku 2011 Každoroční slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Fasáda roku 2011 proběhlo 19. dubna 2012 v Hudebním divadle Karlín. Toto prestižní klání, pořádané předním evropským výrobcem komplexních fasádních systémů, společností Baumit, spol. s r.o., se letos dočkalo již dvanáctého ročníku. Organizátoři oproti minulým letům rozšířili počet soutěžních kategorií, přičemž se v každé z nich určoval pouze vítěz. Osm ocenění rozdělila odborná porota, jedno zástupci mediálních partnerů soutěže, čestné uznání předal ředitel společnosti Baumit, spol. s r.o. Vavříny absolutního vítězství si odnesla rekonstrukce panelového domu v Sudoměřské ulici v Praze 3 díky citlivě řešené otevřené fasádě s novým členěním okenních otvorů. Základními kritérii soutěže byly již tradičně inovativnost fasády, architektonické ztvárnění a kvalita realizace. O tom, že prestiž soutěže rok od roku stoupá, svědčí i vzrůstající počet soutěžících objektů. Do 12. ročníku Fasády roku bylo přihlášeno rekordních 256 prací z celé České republiky. Struktura oceňování prošla letos zásadními změnami. Zatímco Fasáda roku 2010 měla pouze dvě hlavní kategorie a dvě zvláštní ocenění, letos byly práce posuzovány v kategoriích Rodinný dům – novostavba, Rodinný dům – rekonstrukce, Bytový dům – novostavba, Bytový dům – rekonstrukce, Panelový dům, Veřejně prospěšná stavba, Komerční stavba a Historický objekt. Dvě speciální ocenění, tedy Cena mediálních partnerů a Čestné uznání ředitele společnosti Baumit, spol. s r.o., zůstala zachována. Úplnou novinkou pak bylo vyhlášení absolutního vítěze, který odborná porota vybrala z vítězů jednotlivých soutěžních kategorií. Soutěžní práce v osmi základních kategoriích hodnotila odborná porota ve složení prof. Ing. Miroslav 12 stavebnictví 05/12 Pavlík, CSc., předseda poroty (prorektor ČVUT v Praze), doc. Pavel Svoboda, CSc. (Stavební fakulta ČVUT v Praze), Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. (Fakulta architektury VUT v Brně), Ing. Tomáš Chromý (ČKAIT), Ing. Pavel Štěpán (ČSSI), doc. Ing. arch. Václav Aulický (Fakulta architektury ČVUT v Praze) a Ing. Pavel Med, jednatel společnosti Baumit, spol. s r.o. O Ceně mediální poroty rozhodovali Mgr. Jitka Korčeková (vydavatelství Economia), Mgr. Antonín Gottwald (vydavatelství BusinessMedia), Mgr. Jan Táborský (společnost EXPO DATA spol. s r.o.), Ing. arch. Věra Konečná (portál bydleni-iq.cz) a PhDr. Matěj Šišolák (společnost Jaga Media). ■ 1. místo v kategorii Panelový dům a Absolutní vítěz Fasády roku 2011 Panelový dům Sudoměřská, Praha 3 Architekt/projektant: A plus a.s. Zhotovitel fasády: ARCUS Růžička, spol. s r.o. Investor: Investiční a rozvojová Praha 3 a.s. Odborní porotci vyzdvihli u Panelového domu na Sudoměřské ulici v Praze 3 především jednoduché a střízlivé řešení, potvrzující komplexní koncepční přístup autora, projektanta, dodavatele i investora revitalizace. Inovativní a odvážné řešení se projevilo hlavně v novém členění okenních otvorů, zejména prosklených lodžií. Zvolený rastr dává objektu sympatický výraz otevřené fasády. ■ 1. místo v kategorii Rodinný dům – novostavba RD Kudlov, Zlín – Kudlov Architekt/projektant: Ateliér Europrojekta s.r.o., Ing. arch. Martin Kareš Zhotovitel fasády: Libor Zapletal Investor: soukromý Porota ocenila rodinný dům ve Zlíně – Kudlově. Zaujalo ji především hmotové řešení zdůrazněné barevností fasády a jednoduchost vzhledem k dramatickému svažitému terénu. Kompozice fasád zvyšuje komfort uživatele při vstupu do domu, akcentuje a zároveň respektuje atraktivitu lokality. ■ 1. místo v kategorii Rodinný dům – rekonstrukce Areál Rozhled v Jiřetíně pod Jedlovou Architekt/projektant:Ing.PetrDlouhý Zhotovitel fasády: Ladislav Žítek Investor: soukromý Cenu v této kategorii přiřkla odborná porota rekonstrukci zemské usedlosti v areálu Rozhled v Jiřetíně pod Jedlovou. Revitalizovaná usedlost venkovského bydlení byla na počátku rekonstrukčních prací pouhou ruinou. Autor návrhu se inspiroval regionální architekturou včetně řešení doplňkových prvků a kvalitního řemeslného zpracování dvou materiálových technologií ve fasádě. Rekonstrukce hlavní budovy i doplňkových objektů učinila z celého areálu harmonickou součást hory Tolštejn, jíž vévodí zřícenina stejnojmenného hradu. ■ 1. místo v kategorii Bytový dům – novostavba Obytný soubor Milíčovský háj, Praha 4 Architekt/projektant: QARTA ARCHITEKTURA s.r.o., Ing. arch. Jakub Wyderka a kol. Zhotovitel fasády: Skanska a.s., divize Pozemní stavitelství, závod Rezidenční výstavba Investor: Skanska a.s., divize Skanska Reality Součástí obytného souboru Milíčovský háj v Praze 4 je komplex energeticky efektivních staveb. Stavba představuje velmi dobrý příklad zvládnutí současných trendů nízkoenergetického a pasivního bydlení – byl na ní konkrétně použit nejtenčí tepelně izolační systém na trhu Baumit XS 022. ■ 1. místo v kategorii Bytový dům – rekonstrukce Bytový dům Kladenská 43, Praha 6 Architekt/projektant: doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš Zhotovitel fasády: IPOT s.r.o. Investor: SBD Kladenská 43 Porota na tomto bytovém domě v Kladenské ulici v Praze 6 ocenila provedení fasády jako citlivé, respektovalo totiž původní vzhled i okolní zástavbu. Nově zakomponované fasádní prvky jsou přínosem pro ukončení uliční fronty. ■ 1. místo v kategorii Veřejně prospěšná stavba Sloučené zařízení MŠ a jeslí v Jablonci nad Nisou Architekt/projektant: ATELIER 4 s.r.o., Ing. arch. Pavel Tauš Zhotovitel fasády: ASTRA Mont, spol. s r.o. Investor: Město Jablonec nad Nisou Objekt sloučené mateřské školky a jeslí při nemocnici v Jablonci nad Nisou měl mít původně podobu buněk na bázi montovaných plechových kontejnerů. Nakonec se nechal investor přesvědčit k realizaci ambicióznější novostavby. Školka a jesle jsou podle názoru odborné poroty synonymem velmi zdařilé realizace příznivého měřítka zejména v členění hmot, podtržených zvolenými materiály a barevností fasád. ▲ Panelový dům Sudoměřská ▲ Areál Rozhled v Jiřetíně pod Jedlovou ▲ Bytový dům Kladenská ▲ Obytný soubor Milíčovský háj ▲ Sloučené zařízení MŠ a jeslí v Jablonci nad Nisou ▲ Rohlovský mlýn ■ 1. místo v kategorii Komerční stavba Administrativní budova EGÚ, Brno – Medlánky Architekt/projektant: Knes+Kynčl s.r.o. Zhotovitel fasády: PSK Group, spol. s r.o. Investor: EGÚ Brno, a.s. i detaily. Celý areál působí velmi příjemně včetně komplexního řešení vnějších úprav. Stavební úpravy administrativní budovy EGÚ v Brně – Medlánkách byly primárně motivovány nevyhovujícími podmínkami pro práci v interiérech, kde intenzivní sluneční svit ztěžoval práci na počítačích. Nakonec byla revitalizace tak úspěšná, že budova zastínila další nominované komerční stavby a vyhrála celou svou kategorii. Budovu charakterizuje razantní přístup k řešení fasády a nahrazení pásových oken meziokenními vložkami a jednotlivými okenními otvory. Podařilo se tak vytvořit moderní budovu působící jednoznačně svým jednoduchým výrazem při současném zjemnění hmotového měřítka. ■ 1. místo v kategorii Historický objekt Rohlovský mlýn, Praha 5 – Holyně Architekt/projektant: Ing. arch. Michal Ibl / Ing. Petr Sukdolák Zhotovitel fasády: Rohlovský mlýn s.r.o. Investor: Rohlovský mlýn s.r.o. Při konverzi Rohlovského mlýna v Rohlovské ulici v Praze 5 – Holyni na rodinné bydlení byly použity některé netradiční a novátorské postupy. Velmi zdařilá rekonstrukce neruší charakter, výraz a strukturu komplexu a velmi citlivě zachází se zvolenými materiály, barevností ■ Cena mediálních partnerů RD v Písku Architekt/projektant: Projekční kancelář PK projekt, Ing. Pavel Kouba Zhotovitel fasády: Salvete, spol. s r. o. Investor: soukromý Novostavba rodinného domu v Písku porotce přesvědčila kultivovaností, jednoduchostí kompozice, vyvážeností kombinace materiálů i barev a nadčasovým vzhledem budovy. ■ Čestné uznání ředitele společnosti Baumit Panelový dům, Praha 3, Hrabákova 1974/1 Architekt/projektant: SKAREA, s. r. o., Ateliér Dům a město, akad. mal. I. Hanzlíková Zhotovitel fasády: JUMAR, s. r. o. I nve s to r: BD Hrabákova 1972–1973–1974 Oceněný bytový dům se odlišuje od mnoha jiných domů na pražském Jižním Městě originálně pojat ým grafick ým řešením fasády. Strohou geometrii panelové stavby rozbíjí namalované padající listí na slepém štítu domu, graficky jsou akcentována tradiční čísla popisná a je zachováno orientační značení zóny – logo země. Motiv padajících javorových listů je promítnut také na čelní fasádu. ■ Podrobnosti o soutěži naleznete na www.fasadaroku.cz. stavebnictví 05/12 13 repor táž text Bc. Petronela Čapská | grafické podklady autorka ▲ Druhá najvyššia budova na svete Taipei 101 Taipei 101 odolá zemetraseniam aj tajfúnom Pri vstupe do mesta Taipei na Taiwane nemožno prehliadnuť jednu z najvyšších budov sveta, ktorá sa týči nad prevažne nízkou zástavbou mesta. Jedná sa o druhú najvyššiu budovu na svete zvanú Taipei 101, formálne tiež Taipeiské svetové finančné centrum. Tento mrakodrap bol od jeho otvorenia v roku 2004 držiteľom prestížneho titulu Najvyššia stavba na svete, pokiaľ ho v roku 2010 neprekonal mrakodrap v Dubaji. 14 stavebnictví 05/12 Spolu s týmto titulom získala stavba v čase dokončenia ešte niekoľko ďalších významných (i bezvýznamných) rekordov, zapísaných aj v Guinessovej knihe. Jedným z nich je aj najrýchlejší výťah na svete, najväčšie odpočítavacie hodiny na svete či prvá stavba, ktorá svojou výškou prekonala viac ako pol kilometra. Autorom tejto budovy je architektonický ateliér C. Y. Lee & Partners, ktorý má pripísaných pod svojim menom niekoľko stavieb v Číne a na Taiwane. Už v roku 1997 sa zišlo niekoľko najlepších elitných jednotiek stavebného priemyslu so zámerom vytvorenia doposiaľ najväčšieho konštrukčno-stavebného projektu na Taiwane. Koncept sa postupne rozvíjal v úzkej spolupráci vlády a privátnych sektorov a z pôvodného 66poschodového návrhu vy- kultúry tak budova získala podobu postupne sa rozvíjajúceho bambusu, priaznivej čínske rastliny. V reakcii na hlavnú tému finančné centrum navrhnutého mrakodrapu umiestnili architekti ako ozdobu obrie staroveké mince na modernú, presklenú fasádu, čím znova dosiahli koncepciu kombinujúcu čínsku kultúru so západnými technológiami. Konštrukcia rástol do výslednej podoby. Už zo samotného názvu budovy je možné odvodiť počet podlaží. Taipei 101 má presne 101 podlaží nad zemou. Návrh a symbolizmus Budova bola navrhnutá ako symbol technologického vývoja a ázijskej kultúry. Počet podlaží evokuje binárnu číselnú sústavu pozostávajúcu z dvoch symbolov 0 a 1, ktorá sa využíva v digitálnej technológii. Číslo 100, ktoré tradične predstavuje dokonalosť samu, je v tomto prípade (pridaním čísla 1) vyšším stupňom ideálu. Za jednoduchou ideou návrhu z hľadiska ázijskej kultúry stojí použitie proporčného čísla 8. Väčšia časť budovy je rozdelená do ôsmich častí, pripomínajúcich tradičné čínske pagody. Architekti vytvorili túto obrovskú konštrukciu použitím ôsmich po sebe nasledujúcich modulov formujúcich rytmickú krásu. Číslo 8 predstavuje v čínskej kultúre hojnosť, prosperitu a šťastie, každý modul pozostáva z ôsmich podlaží. Začlenením klasickej orientálnej Stavba si prisvojuje technológiu v ysoko účinnej oceľovo - be tónovej nosnej konštrukcie, ktorá zabezpečuje silnú stabilitu i flexibilitu zároveň. Mrakodrapy musia byť navrhnuté tak, aby boli poddajné aj v silnom vetre a napriek tomu zostať dostatočne tuhé, aby sa zabránilo bočným odchýlkam. Kým pružnosť konštrukcie zabraňuje poškodeniu, odolnosť zaručuje bezpečnosť a komfort pracovníkov a návštevníkov budovy, ochranu fasády a ďalších prvkov. Väčšina návrhov do siahne potrebnú pevnosť najmä zväčšením a zosilnením kritických konštrukčných pr vkov, vystužením. Vertikálnu podporu budovy Taipei 101 zabezpečujú stĺpy o celkovom počte 36, vrátane symbolických ôsmich stĺpov rozmiestnených po obvode a doplnených vysoko-účinným betónom (70 MPa). Masívne oceľové podporné väzníky sa rozpínajú medzi stĺpmi na každom z ôsmich podlaží a vytvárajú tak rámový systém. Sila a pružnosť konštrukcie prispievajú k vytvoreniu kvalitnej budovy „silnej ako skala a ohybnej ako bambus“. Založenie stavby Základy budovy sú podporené 380 pilótami razenými do hĺbky 80 m pod zemou a zasahujú do skalného podložia do hĺbky 30 m, čo robí z Taipei 101 jednu z najstabilnejších budov, aká kedy bola navrhnutá. Každá pilota má priemer 1500 mm a nosnosť 1100–1450 t. Stabilizačný systém budovy Oceľovo-betónová konštrukcia je veľmi pôsobivým výkonom v oblasti stavebného inžinierstva. Budova musí niesť nielen vlastnú kolosálnu váhu, ale zároveň musí odolávať tajfúnom a zemetraseniam, ktoré sú pre túto krajinu veľmi častým prírodným javom. Preto je v budove navrhnutý stabilizačný systém v podobe obrovskej gule zavesenej ako kyvadlo na 88. poschodí, medzi reštauráciou a vyhliadkovou plošinou. Tlmič, alebo stabilizačný systém, sa počas zemetrasenia a silných nárazov ých vetrov kýva, čím zabraňuje pohybom pružnej oceľovej konštrukcie, tlmí rezonancie a stabilizuje budovu. Stabilizačné jednotky vznikli pôvodne v Japonsku, v krajine s vysokou frekvenciou zemetrasení. Úplne prvá počiatočná verzia tlmiča nebola nič viac než len kamenné základy, na ktorých budova bola postavená, a tlmič pracoval ako izolácia budovy od zeme, čím sa vytváral posun produkujúci protitlak. Tak sa efektívne redukovala energia zemetrasenia. Stabilizačné jednotky sa okrem výškových budov objavujú tiež na mostoch, vežiach a v high-tech zariadeniach. V súčasnosti existuje mnoho možností, materiálových, tvarových a konštrukčných variácií, pomocou ktorých sa dá takýto tlmič navrhnúť. Preto sa každý z nich líši od budovy k budove, z hľadiska materiálov a celkovej podoby. Niekde možno nájsť obrovskú vodnú nádrž, veľký betónový blok či masu z pružného elastického materiálu. V Taipei 101 je tlmič sprístupnený verejnosti a patrí k súčasti vyhliadkovej plošiny ako turistická atrakcia. Jeho rozmery sú skutočne ohromujúce. S priemerom cca 5,5 m a váhou viac ako 660 t je v špeciálnom priestore umiestnená najväčšia stabilizačná guľa na svete, ktorá pozostáva zo 41 kruhových oceľových plechov (každý s výškou 125 mm), pozváraných do výsledného tvaru tlmiča. stavebnictví 05/12 15 ▲ Stabilizačný systém v podobe gule zavesenej ako kyvadlo na 88. poschodí budovy Zvislý transport Transport v rámci budovy sa od počiatku považoval za základnú otázku. Preto bolo navrhnutých niekoľko vertikálnych zariadení určených pre dopravu v budove, ktoré sú schopné vyhovieť viac ako 10 tisícom zamestnancov. Taipei 101 je opatrená 50 výťahmi a ako jedna z mála na svete je obsluhovaná poschodovými výťahmi (o celkovom počet 34), časovo aj priestorovo efektívnymi, ktorých kapacita je 48 pasažierov. Priemerný čas strávený čakaním na výťah je menej než pol minúty. Najdlhšia vzdialenosť pohybu výťahu je 405,8 m a najvyššie položená technická miestnosť pre riadenie výťahu je umiestnená na 94. podlaží. Do celkového počtu prepravných zariadení vnútri budovy sa radia tiež dva najrýchlejšie výťahy na svete, zapísané v Guinnessovej knihe rekordov. Sú skonštruované a nainštalované japonskou firmou Toshiba Elevator and Building Systems Corporation (TELC). S rýchlosťou 17 m za 16 stavebnictví 05/12 sekundu (cca 60 km/h) dokáže výťah previesť 24 pasažierov z 5. nadzemného podlažia do 89. nadzemného podlažia. Najdlhšia vzdialenosť pohybu výťahu 382 m zaberie smiešnych 37 sekúnd. Ak výťah klesá, rýchlosť je „len“ 10 m za sekundu (cca 36 km/hod). Tieto dva výťahy, vybavené najpokročilejšou technikou, nezískali svetový titul len kvôli svojej rýchlosti. Pozoruhodná je tiež ich technológia a funkcie ovládania atmosférického tlaku, využitie aerodynamického tunelu, poistný tlakový brzdiaci systém či protiotrasová ochrana. Na vyrovnávanie zmeny atmosférického tlaku v dôsledku rýchleho stúpania a klesania sú použité sacie a výtlačné ventilátory naspodku vzduchotesnej kabíny. Tento systém redukuje nepríjemné praskanie a zaľahnutie v ušiach pasažierov. Bezpečnostné zariadenie je namontované blízko riadiaceho valca, umiestneného pod výťahovou plošinou kabíny. Toto zariadenie slúži k spoľahlivému uvedeniu kabíny do pokoja v prípade, že by nosné laná boli narušené a vozidlo by padalo voľným pádom. Vysoko účinná riadiaca kladka je určená špeciálne pre plynulo pojazdné kabíny. Dve kladky namontované v hornej a dolnej časti kabíny sú upnuté ku koľajniciam tromi smermi. Tie majú navyše funkciu absorbovať vibrácie vzniknuté pohybom kabíny a tak zabezpečiť pohodlnú jazdu. V prípade bočných vibrácií, spôsobených priľahlými kabínami zároveň sa míňajúcimi, začne pohonný motor automaticky redukovať vibrácie pohybom v opačnom smere protiotrasovou ochranou. Technické zariadenie budovy Mechanizmus bezpečnostného systému bol navrhnutý tak, aby zaistil optimálne pracovné prostredie v každom smere a aktívne zabraňoval možnému poškodeniu na zdraví či majetku budovy. Bezpečnostný systém kontroluje vstup do budovy a zároveň monitoruje dianie a ochranu všetkých zariadení a zamestnancov budovy použitím 420 kamier a čítačiek vstupných kariet v každom kľúčovom bode možného vniknutia do budovy. Centrum pre návštevníkov vydáva každému dočasné prístupové karty k povoleniu návštevy budovy a uchováva fotografické záznamy. Systém klimatizačných jednotiek VAV, rozmiestnených na každom podlaží, umožňuje individuálne regulovanie teploty v každej kancelárii podľa potreby zamestnancov. Budova má najkomplexnejší protipožiarny systém. Každé poschodie je rozdelené z hľadiska protipožiarnej ochrany na niekoľko požiarnych úsekov s dvomi protipožiarnymi únikovými cestami, ktoré sú napojené priamo na únikové schodisko. Cesta vedie k vstupu do dvoch úkrytových miestností, situovaných na každom technickom podlaží. Všetky kancelárie a protipožiarne únikové cesty sú chránené odsávačom dymu a nehorľavé materiály sú použité na základné stavebné a pracovné vybavenie. Automatický hasiaci systém s rozstrekovačmi je napojený na vodné nádrže, umiestnené v technických miestnostiach s využitím samospádu. V prípade výpadku prúdu teda nebude prerušený prívod vody. 101.NP 92–101.NP prostory pro televizní a rozhlasové vysílání 91.NP venkovní vyhlídková terasa 88–89.NP chráněná vyhlídková terasa 85–86.NP chráněná vyhlídková terasa, restaurace 59–84.NP kanceláře v horní části budovy Funkčné rozdelenie Z hľadiska funkčného využitia sa budova rozdeľuje na jednotlivé časti vertikálnym smerom. V podzemných podlažiach je umiestnené parkovisko a v prvých dvoch nadzemných podlažiach je hlavná hala, do ktorej majú prístup všetci návštevníci budovy. Ďalších päť podlaží je určených pre nákupné centrum (alebo tiež luxusný nákupný raj), z ktorého majú radosť nielen domáci Taiwanci, ale na svoje si prídu hlavne zahraniční turisti. Neoddeliteľnou súčasťou a takmer najnavštevovanejšou časťou veže (pre turistov) je vnútorná vyhliadková plošina, ktorá sa nachádza na 88. a 89. podlaží, vonkajšia vyhliadka je na 91. podlaží. Výhľad však vzhľadom na subtropické podnebie, ktorého vlhkosť prináša množstvo mrakov, neposkytuje vždy široký rozhľad do okolia. Pod vyhliadkou sú priestory reštaurácie, tiež veľmi obľúbená časť veže. Na najvyššom podlaží je VIP klub, určený len pre vstup povoleným osobám. Sedem podlaží zaberá taiwanská burza cenných papierov, kvôli ktorej celý projekt vlastne vznikol. Zvyšok budovy tvoria priestory kancelárií, rozdelené do troch zón podľa výškového usporiadania, konferenčné centrum a niekoľko technických podlaží. Záver Postaviť tak náročnú budovu nebolo jednoduché, vzhľadom k danej lokalite. V priebehu výstavby v roku 2002 došlo k zemetraseniu s magnitúdou 6,8; čo spôsobilo smrť niekoľkých pracovníkov. Kontrola však nepreukázala žiadne poškodenie stavby, čím sa potvr- 59–60.NP přestup na výtah 35–58.NP kanceláře v centrální části budovy 36.NP konferenční centrum Taipei 101 35–36.NP přestup na výtah 35.NP společenské zázemí 9–34.NP kanceláře ve spodní části budovy 1–6.NP nákupní centrum 1–2.NP hlavní hala 2–5.PP podzemní parkoviště ▲ Funkčne rozdelenie budovy dila vysoká stabilita navrhnutej konštrukcie. Táto prvotriedna budova je veľmi kvalitným a detailne premysleným produktom technológie, identity, životného prostredia, ľudí, umenia a inovácie. Taipei 101 je viac než len mrakodrap. Umenie a kultúra sú rovné prírodným pokladom i technickým hodnotám. Pozvaním umelcov z rôznych krajín sveta (Nemecko, USA, Francúzsko, Kanada, Hong Kong, Veľká Británia) sa docielilo to, že budova je nielen ikonou high-tech technológie, ale zároveň tiež predstavuje dielo súčasného umenia a ľudského dotyku. Pri navrhovaní vytvorili architekti a umelci úžasný vzťah skrz vzájomných interakcií. Mnoho umeleckých prác je vystavovaných v interiéri aj na námestí Taipei City Square 101 pred budovou. Základné údaje o stavbe (Uvedené informácie sú získané zo zdrojov verejne prístupných vo vnútri budovy.) Názov: Taipei 101 Miesto:Xinyi District, Taipei, Taiwan Autor: C. Y. Lee & Partners Projektant: Thornton Tomasetti Investor: Taipei Financial Center Corporation Hlavný zhotoviteľ: KTRT Joint Venture, Samsung C&T Projektový management: Urban Retail Properties Co. Počet podlaží: 101 NP, 5 PP Výška: 508 m Doba výstavby: 1999–2004 Náklady: 58 mld. NT$ (37,12 mld. Kč) Poznámka redakce: Není stále ještě zcela obvyklé, aby časopisy zabývající se oborem stavebnictví tiskly texty a fotografie ze vzdálených míst naší planety doslova on-line, právě tak, jako je to u tohoto článku. Bc. Petronela Čapská (*1987, Nitra) studuje v National Taipei University of Technology (NTUT) v 2. ročníku magisterského studia. Jedná se o jednosemestrový výměnný pobyt v rámci bilaterální dohody s Fakultou architektury ČVUT v Praze, kde ukončí svá studia v roce 2013. Další fotografie z pobytu autorky na Tchaj-wanu naleznete na www.casopisstavebnictvi.cz. S postřehy, týkajícími se zejména dopravních staveb v oblasti Dálného východu, seznámíme čtenáře v dalších číslech časopisu Stavebnictví. ■ stavebnictví 05/12 17 interview text Petr Zázvorka | foto archiv SPS v ČR Stavařina je profese pro statečné ■ Nyní pracujete ve vedení Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR na plný úvazek. Jak k tomu došlo? Celkem logicky. Pro svaz jsem pracoval již posledních čtrnáct let souběžně, z toho dvanáct let v představenstvu a osm v exekutivě. Do 1. března letošního roku byla pro mne tato práce koníčkem, byla přínosná a zajímavá, zejména s ohledem na moravsko-slezský region. Od uvedeného data se z koníčka stalo zaměstnání. Domnívám se, že tento širší pohled z hlediska činnosti SPS v ČR patří ke krásnému stavbařskému řemeslu. ■ Poslední roky stavebnictví příliš nepřejí. Na základě odlišných stanovisek SPS v ČR i stavebních firem často dochází ke konfliktním situacím při jednání s orgány státu. Jaké jsou vaše priority ve funkci viceprezidenta a obchodně technického ředitele SPS v ČR? Rád bych využil zkušeností a informací, které jsem získal k tomu, aby stavebnictví zlepšilo svoji pozici ve vztahu k centrálním orgánům. Znamená to i poskytovat dobrý servis pro členské firmy, protože SPS v ČR je jedním z center, které určují další vývoj stavebnictví v ČR. ▲ Ing. Pavel Ševčík Viceprezident a nový obchodně technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Pavel Ševčík je špičkovým manažerem a odborníkem. Celou profesní kariéru věnoval především stavebnictví v severomoravském regionu. Po dokončení studií v roce 1983 nastoupil do firmy Bytostav Poruba, od roku 1992 akciové společnosti, kde prošel v průběhu devětadvaceti let řadou pozic – od asistenta mistra na stavbě po funkci ředitele společnosti, kterou vykonával čtrnáct let. 18 stavebnictví 05/12 ■ Můžete se konkrétně zmínit o aktuálních aktivitách SPS v ČR, týkajících se zmíněného dialogu? Obecně vidím tři oblasti, ve kterých je SPS v ČR nezastupitelný. Za prvé, musíme poskytovat členským stavebním firmám kvalitní servis a informace, týkající se zejména trendů v oblasti zákonodárství a norem. Za druhé, musíme být partnerem pro jednání s vládou a dalšími institucemi, jež mají na další vývoj stavebnictví v ČR vliv, například v tripartitě nebo v poradním sboru předsedy vlády ČR pro sektor stavebního průmyslu. A za třetí, nesmíme zapomenout na propagaci oboru stavebnictví u odborné i laické veřejnosti, např. prostřednictvím organizování Dnů stavitelství a architektury, Dnů otevřených dveří na stavbách, oceňování významných osobností stavebnictví a soutěží o titul Stavba roku v celostátním i regionálním měřítku. ■ Jaké jsou konkrétní výsledky jednání s vládou a ministerstvy? Všichni sledujeme hektičnost doby, které jsme součástí. Žádáme vládu a ministerstva, aby ovlivňovaly současnou krizi zaváděním konkrétních prorůstových a proinvestičních opatření, jež mají vysokou návratnost pro zaměstnanost, koupěschopnost i výběr daní. Priority vlády jsou ale, jak se zdá, jinde. Dalo by se možná hovořit o osobních ambicích a udržení vysokých státních funkcí v rámci jednotlivých stran, o otázkách vlivu a moci zájmových skupin, namísto skutečného řešení problémů a nastolení priorit při budování dopravní infrastruktury státu, podpory bydlení a snižování energetické náročnosti budov. ■ SPS v ČR vypracoval strategii, kterou publikoval v materiálu, nazvaném Vývoj stavebnictví do roku 2012. V tomto materiálu byly v souvislosti s opatřeními vlády naznačeny tři scénáře možného vývoje stavebnictví ve vztahu k ekonomice. Jakému scénáři se ve skutečnosti vývoj stavebnictví v ČR blíží? I když ve všech parametrech nedosahujeme nejhoršího, restriktivního scénáře vývoje, domnívám se, že se mu, bohužel, velmi blížíme. Je zajímavé, že přesto nedosahuje pokles výroby ve stavebnictví tak dramatických čísel, jaké by bylo možné vzhledem ke stavu státních zakázek očekávat. Nelze však pochybovat o reálném předpokladu, že sta- vebnictví v ČR čekají ještě další obtížné roky a že setrvačnost stavebního trhu je větší, než se očekávalo. Podle analýz a průzkumů nevládních organizací by mělo dojít v letošním roce k dalšímu poklesu objemu stavební výroby v průměru o 9 %. Přikláníme se k střízlivějšímu odhadu, jež předpokládá meziroční pokles mezi 4–6 %. ■ Zpracovává podobný materiál SPS v ČR i pro další roky? I když nemá stavebnictví v orgánech vlády takové zastoupení, jaké by si vzhledem ke svému významu a pro multiplikační efekty v ekonomice ČR zasloužilo (a SPS v ČR do jisté míry supluje státní instituce), byla vytvořena skupina, která podle rozhodnutí exekutivy svazu zpracovává koncepční materiál. Ten se zabývá aktuálním stavem stavebnictví a jeho udržitelným vývojem do roku 2020. Našimi partnery jsou při vytváření této koncepce další organizace, jako například Deloitte Česká republika, ÚRS Praha, a.s., a ČVUT v Praze. Spolupracujeme na ní také s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Kromě informací pro členy svazu bychom chtěli dát vládě určitá doporučení, jak dopady negativního vývoje, který zažíváme, zmírňovat a jak předcházet dalšímu zhoršování situace. Týká se to rovněž udržení odborných pracovníků ve firmách, ať již jde o absolventy vysokých a středních škol, nebo učňovských zařízení. ■ V současné době vstupuje v platnost nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Jaká je situace s dokončením prováděcích vyhlášek? Z hlediska legislativy je SPS v ČR připomínkovým místem a velice aktivně se ve spolupráci s MMR ČR zapojil do přípravy a tvorby těchto vyhlášek. V současnosti probíhá vypořádání s připomínkami, v závěru dubna by mělo dojít k ukončení tohoto řízení. Konkrétně máme za to, že poznatky svazu týkající se pozice uchazeče budou po odborné stránce posíleny. Týká se to především obchodních podmínek (záruky, splatnosti, sankce, apod.) a vypovídající schopnosti projektové dokumentace (projekt pro provedení stavby). Expertní skupina SPS v ČR odvedla v této oblasti pro celou obec stavbařů obrovský kus práce. Z hlediska významu těchto vyhlášek je legislativní proces docela složitý – podle informací z MMR ČR by měly vyhlášky vyjít až v červnu. fondu pro rozvoj bydlení by měl mít fond programu Nový Panel v příštím roce k dispozici 600 milionů korun. Stále však usilujeme i o jeho naplnění již v roce letošním. U programu Zelená úsporám můžeme hovořit o administrativním nezvládnutí a o upřednostnění politiky před odborností. Spolu se Státním fondem pro rozvoj bydlení se vybudovala pora- V současné době přesvědčujeme vládu, aby se alespoň 50 % z výnosu povolenek stalo základem programů SFRB a SFŽP. Nechceme to zakřiknout, ale zdá se, že vláda tyto argumenty přijímá. ■ Můžete komentovat poslední vývoj programů Nový Panel a Zelená úsporám? Budou pokračovat? Stav obou programů, bohužel, souvisí s vládní koncepcí založené pouze na restrikcích, bez ohledu na rozvoj této země. Koncepce se zabývá pouze škrty v dotačních programech, které jsou ve skutečnosti pro stát hospodářským přínosem. Proti těmto názorům přesvědčivě argumentujeme, spolu s ekonomy z NERV, i příklady ze sousedního Německa a některých zemí EU. Tam je situace zcela jiná a zkušenosti s prorůstovými opatřeními jsou pozitivní. Ministr financí Miroslav Kalousek má připravit na základě jednání tripartity a poradního sboru premiéra do květnového zasedání vlády materiál, jenž by tyto prorůstové programy opět oživil. Domníváme se, že zejména program Nový Panel funguje tak trochu jako perpetuum mobile ekonomiky. Výnosy z daní a pojištění a pozitivní efekty ze zaměstnanosti pracovníků vysoce převýší náklady na dotace. Proto nesouhlasíme se zastavením finančních toků do programu Nový Panel. Podle informací z posledních dnů by se měl tento program přetransformovat na nízkoúvěrový a pomocí evropského fondu Jessica sloužit ke komplexnímu snížení energetické náročnosti budov. Podle údajů Státního denská střediska pro program Nový Panel, která mohla zajistit vyřizování dotací. Z politických důvodů však bylo rozhodnuto, že bude distribuce zajišťována prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Důsledkem toho je situace, kdy dosud čeká na vyřízení cca 77 tisíc žádostí. Pokud jde o budoucnost fondu, měly by se podle posledních informací stát výnosy z dražby emisních povolenek příjmem státního rozpočtu, ze kterého by se pak realizovaly ekologické projekty, vedoucí ke snížení nákladů na energie. Je však třeba dodat, že v tomto ohledu není definitivně rozhodnuto. Není zcela jasné, jak budou ve skutečnosti finanční toky probíhat, ani jaká bude výsledná cena povolenek. V současné době přesvědčujeme vládu, aby se alespoň 50 % z výnosu povolenek stalo základem programů SFRB a SFŽP. Nechceme to zakřiknout, ale zdá se, že vláda tyto argumenty přijímá. ■ Jedna z hlavních aktivit SPS v ČR spočívá ve spolupráci s regiony. Na co kladete hlavní důraz? Za velmi důležité považuji předávat informace, které získáváme z centra do regionů. Stavební firmy i jednotliví členové se tak mohou včas připravovat a reagovat na případné změny v nejrůznějších oblastech činnosti. Týká se to například obou zmíněných programů ve vztahu zejména k malým a středním firmám, pro které je i malá zakázka často otázkou dalšího přežití. Zároveň je nutné přenášet informace i na krajské manažery a využít výsledků z jednání na úrovni krajských tripartit. Totéž se týká i připravovaných zákonů, norem a směrnic, jež můžeme i na základě informací z krajů připomínkovat. Chtěl bych také upozornit na velmi kvalitní webové stránky www.sps.cz, jež se prakticky každý den doplňují novými informacemi. Rád bych ještě jednou zdůraznil důležitost regionálních soutěží Stavba roku, kde je možné prezentovat řadu krásných staveb. Nejsou jen ukázkou práce architektů, ale i špičkové úrovně stavebních prací. ■ Jak se rozvíjí spolupráce se zahraničními svazy podnikatelů, která je také součástí vašich aktivit? SPS v ČR je členem mezinárodní organizace FIEC. Ta jako zastřešující organizace zastupuje podnikatele ve stavebnictví z různých zemí Evropy. Kromě práce v této organizaci udržujeme bilaterální kontakty s nejbližšími sousedy. Chtěl bych se zmínit o společném květnovém zasedání, které chystáme s nově zvolenými orgány Zväzu stavebných podnikateľov Slovenska v Bratislavě. Druhou akcí, kterou bych rád připomenul, je konference s partnerskou organizací z Bavorska. Připravujeme s ní na červen letošního roku konferenci, jež se bude týkat projektů PPP. Bavorská strana představí příklady realizací, ze strany svazu pak půjde o přípravu velké dopravní stavby – měl by jí být úsek dálnice D3. Rád bych se ještě zmínil o spolupráci SPS s médii. Domnívám se, že si obor stavebnictví publicitu zaslouží, nelíbí se nám však, když se problémy z roviny technické posouvají do roviny šokujících zpráv. Na zlepšení obrazu stavebnictví nám velmi záleží, neznám jiné řemeslo, které by bylo tak tvůrčí a kreativní, i když je to opravdu někdy profese pro statečné. ■ stavebnictví 05/12 19 osobnost stavitelství text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv ČVUT v Praze a rekonstrukce četných, do té doby hlavně dřevěných mostů, jež byly stále více nahrazovány železobetonovými nebo kamennými mosty, zejména v souvislosti s výstavbou nových silnic. Ve službách pro srbskou, později jugoslávskou vládu pracoval mimo jiné jako inspektor staveb až do roku 1924, kdy mu byl na vlastní žádost umožněn návrat do ČSR. V průběhu první světové války, po obsazení Srbska, se zdržoval v Ženevě, kde pomáhal Srbskému červenému kříži. Byl vyznamenán řádem sv. Sávy 5. stupně, který převzal z rukou krále Alexandra I. Návrat do ČSR, pedagogická činnost ▲ Profesor Václav Dašek, 1954 Václav Dašek „Českou vysokou školu technickou, a to obor stavebního inženýrství, absolvoval jsem v letech 1909–1910 a jak na střední, tak i na vysoké škole vykazoval jsem vždy skoro ze všech předmětů výborný prospěch a rovněž obě státní zkoušky složil jsem s vyznamenáním, při kteréžto poslední bylo mně přisouzeno vyznamenání ze stavitelství mostního a vodního,“ píše ve své autobiografii vynikající stavební odborník, matematik a pedagog, akademik Václav Dašek (18. února 1887 – 13. srpna 1971). 20 stavebnictví 05/12 Po absolvování vojenské služby byl v březnu 1911 přijat inženýr Dašek do Vodního družstva Jasená, kde měl na starosti vedení melioračních a regulačních prací, kterými se družstvo zabývalo pod vedením technické kanceláře Rady zemědělské. V roce 1912 přešel do firmy B. Holman a spol. v Hradci Králové, kde byl zaměstnán jako specialista v oboru železobetonových staveb. Působení v zahraničí V roce 1913 byl přizván ke spolupráci v Srbsku, kde získal místo samosprávného inženýra v podrinské oblasti v Šabaci. Podle svých slov měl za úkol zejména projektování Po návratu do vlasti se Václav Dašek stal hlavním statikem a projektantem mostního oddělení Stavebního úřadu hl. města Prahy. Ve druhé polovině dvacátých let 20. století začala jeho dráha pedagoga na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1927–1928 a 1928–1929 suploval statiku a dynamiku na vysoké škole inženýrského stavitelství v rámci ČVUT. V roce 1928 habilitoval ze stavební mechaniky a v roce 1929 mu byla udělena mimořádná profesura pro statiku, dynamiku, stavební mechaniku a betonové stavitelství. Pro tyto obory byl v roce 1934 jmenován řádným profesorem. V letech 1936–1937 a 1945–1946 zastával funkci děkana na obnovené vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT, v letech 1949–1958 působil jako vedoucí katedry stavební mechaniky. Vědecká činnost Profesor Dašek ve zmíněné autobiografii vyznává: Již jako žák reálky všechen volný čas věnoval jsem studiu matematiky a mechaniky a rovněž tak i na vysoké škole pokračoval jsem pilně v studiu těchto nauk, zvláště též stavebné mechaniky. Praxe železobetonářská přivedla mne k hlubšímu studiu theorie staticky neurčitých rámových konstrukcí, z nichž jsem několik článků uveřejnil v Technickém obzoru. V tomto oboru snažil jsem především vyhledati nové způsoby i řešení staticky neurčitých konstrukcí a za tím účelem zavedl jsem používání elips deformačních a lineárních transformací, jež dají se v mnohých případech prakticky použíti. V roce 1924 obhájil dizertační práci na téma Nové metody pro výpočet neurčitých konstrukcí. Odborný výzkum, zaměřený na staticky neurčité konstrukce a jejich metodické výpočty, profesor Dašek prakticky využil při navrhování staveb pražských mostů přes Vltavu (Jiráskův most, Libeňský most, Trojský most atd.), jejichž stavbu pak často navštěvoval. Z dalších četných prací jmenujme tři nejdůležitější. V roce 1930 publikoval profesor Dašek práci Výpočet rámových konstrukcí pomocí tensorů a elips deformačních. Práce byla vyvolána potřebou praxe, touto metodou provedl profesor Dašek sám výpočet pro stavbu Jiráskova mostu a vyškolil v ní řadu inženýrů, kteří ji uplatňovali na řadě dalších mostních staveb. Druhou dominantou Daškovy tvorby je jeho práce v oboru metody ▲ Profesoři, pozdější akademici – zleva vpředu Bedřich Hacar, Zdeněk Bažant, Jan Smetana a Václav Dašek před budovou Hydrologického ústavu v Praze roku 1940 řešení rámových konstrukcí rozdělováním sil a momentů. Souhrn této metody je podán ve spise Výpočet rámových konstrukcí rozdělováním sil a momentů, vydaném v roce 1943, podruhé pak v přepracovaném vydání v roce 1951. Třetím vrcholem Daškovy tvorby je jeho spis Řešení trámových roštů metodou harmonického zatížení, který byl vydán v Praze v roce 1953. Také tento spis vyšel z řešení konkrétního případu roštové konstrukce. Podle názoru jeho následovníků se stejně jako v předešlých případech projevuje Daškův smysl pro neobvyklost, originálnost a praktickou použitelnost jeho teorií, které je v mnoha ohledech možné považovat za geniální. Kromě odborných monografií a statí psal profesor Dašek také skripta, například Dynamiku nebo dvoudílné skriptum Výpočty rámových konstrukcí. Vydána byla v letech 1951 a 1952. Všechny jeho vědecké spisy jsou obsahově hluboce zaměřené, metodicky dokonalé a mají přesnou logickou stavbou. inzerce NAŠÍM SPOLEČNÝM CÍLEM JE PŘEDEVŠÍM VAŠE SPOKOJENOST! Asociace českých betonářů bude vždy usilovat o to, aby záruky námi dané byly pro Vás tou pravou jistotou. www.asociacebetonaru asociacebetonaru.cz asociacebetonaru Z Á R U K A KV AL ITY SOLIDNOSTI VÝHODNOSTI ! ASOCIACE ČESKÝCH BETONÁŘŮ Není tak špatné být na dlažbě 185 x 125 + 5.indd 1 26.4.2012 12:50:50 stavebnictví 05/12 21 ▲ Původní most na Pelc – Tyrolku (do roku 1946 Trojský most), dnes most Barikádníků, postavený v letech 1926–1928 (arch. Josef Chochol, Ing. František Mencl), krátce po dokončení Ocenění Za úspěšnou vědeckou činnost získal profesor Dašek četná ocenění, například v roce 1927 Šolínovu cenu České matice technické nebo Cenu Masarykovy akademie práce (1928–1929). V roce 1954 byl odměněn Státní cenou I. stupně. Jeho vědecké zásluhy byly oceněny i tím, že se v roce 1952 po zřízení ČSAV stal akademikem. V roce 1957 mu byl udělen Řád republiky, v roce 1962 pak získal ocenění v podobě Zlaté plakety ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo, v roce 1967 Zlatou plaketu Františka Křižíka Za zásluhy o rozvoj technických věd. Byl členem řady odborných organizací, např. České matice technické (ČMT), které v letech 1967–1968 předsedal, Mezinárodní společnosti pro mosty a konstrukce (AIPC), komise Ministerstva školství a ČSAV a Státního výboru pro udělování vědeckých hodností. 22 stavebnictví 05/12 Pozůstalost Písemnosti profesora Daška předal Archivu ČVUT v Praze bratr zemřelého v roce 1970. Celá pozůstalost je torzem. Velmi zajímavý je fascikl, vztahující se k Daškovu pobytu v Srbsku a ve Švýcarsku v letech 1913–1924, jenž obsahuje vysvědčení hodnotící jeho tamější působení a také originál dekretu Řádu sv. Sávy. Důležité jsou rovněž Daškovy autobiografie, jež sepsal pro služební účely. Jedině tyto dílčí údaje a seznamy prací poskytují obraz o rozsahu jeho vědecké a odborné práce. Pozůstalost totiž neobsahuje téměř žádné rukopisy jeho publikovaných prací, ani publikace samotné, ale ani jiné podklady k jeho vědecké a pedagogické práci. Součástí pozůstalosti profesora Daška jsou rovněž fotografie, zpřístupněné časopisu Stavebnictví díky ochotě pracovníků Archivu ČVUT v Praze. ■ ▲ Stavba pilířů Jiráskova mostu (arch. Vlastislav Hofman, Ing. František Mencl), stavěla jej firma Ing. Hlava a Dr. Kratochvíl v roce 1929 ▼ Bednění a armování oblouků Trojského mostu Optimalizujte přepravu! Kontaktní databáze přeprav a volných vozů Cihly, beton, trámy, nosníky, obklady, tvárnice – to vše lze rychle přepravit pomocí služeb kontaktní databanky RaalTrans. relacích v rámci vnitro přeprav, ale i nabídky mezinárodní. Po vložení do databáze je do 60 minut zrealizováno 44 % nabídek. RaalTrans: databáze přeprav a volných vozů s 20letou tradicí spojuje 13 500 dopravců, speditérů, obchodníků a výrobců, kteří zadávají více než 100 000 nabídek nákladů a volných vozů denně. I vaší nabídkou můžete v jeden okamžik oslovit velké množství dopravců! Vyzkoušejte možnost rychlého a bezproblémového zajištění dopravy. Všem novým zákazníkům nabízíme měsíční zkušební provoz plné verze programu RaalTrans zcela zdarma. Jako nabídku je možné zadat jak malý balík nebo paletu, tak i náklad pro celý návěs nebo soupravu v krátkých Podrobné informace Vám rádi sdělíme na telefonním čísle 495 217 281-2. Společně s ceníkem a objednávkovým formulářem je najdete také na www.raal.cz. NAVŠTIVTE NĚKTERÉ Z NAŠICH BEZPLATNÝCH UKÁZKOVÝCH ŠKOLENÍ 17. 5. 2012 Pardubice Hotel EURO, Jiráskova 2781 Salónek 10.00 h 21. 5. 2012 Ostrava Kulturní zařízení Ostrava Jih, Dr. Martínka 1439/4 Modrý salónek 10.00 h 22. 5. 2012 Praha Hotel Adalbert Břevnovský klášter, Markétská 1 Opatský salónek 10.00 h 23. 5. 2012 Brno OREA Wellness Hotel Santon, Přístavní 38 Salónek Svratka 1 10.00 h 24. 5. 2012 Příbram Hotel a motorest u Milína, Milín 354 Školicí místnost 10.00 h 25. 5. 2012 Mladá Boleslav Hotel Helada, Dukelská 1416 Salónek 10.30 h OSTATNÍ TRANZIT MYSLÍM L E LOGISTICKY www.raal.cz interview text Hana Dušková | foto Tomáš Malý, Ing. M. Trnka, CSc., Ing. Ivan Lepš, Studio LAB ▲ Ing. Michael Trnka, CSc., v obnovené stavbě budovy Corso Karlín, foto: Tomáš Malý Dobře navržená stavební konstrukce nesmí postrádat nápad a vtip Významné životní jubileum Ing. Michaela Trnky, CSc., který 27. dubna tohoto roku oslavil své sedmdesáté páté narozeniny, je příležitostí k rozhovoru, zaměřenému na jeho bohaté profesní zkušenosti v oboru navrhování ocelových konstrukcí staveb. ■ V roce 1960 jste s červeným diplomem ukončil vysokoškolské studium. Jak vás fakulta připravila na další profesní dráhu? Jsem absolventem posledního ukončeného studijního cyklu Fakulty inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. Měl jsem štěstí na řadu vynikajících profesorů, jako byli např. akademik Hacar, legendární profesor Kadeřávek, 24 stavebnictví 05/12 který seznámil studenty s taji kamenořezu, profesoři Quido Záruba, Alois Myslivec, Konrád Jaroslav Hruban, František Faltus, Václav Tesař a tehdy ještě docenti Karel Rektorys, Zdeněk Vančura i charizmatický Ing. Dr. Jaroslav Pachner a řada dalších vynikajících učitelů. Počet studentů na fakultě byl takový, že profesoři řadu z nás znali jménem a část výuky tvořily rozpravy, jež byly zdrojem cenných informací a významnou formou předávání odborných zkušenosti. Některé cenné poznámky profesorů si pamatuji dodnes. Jsou věci, které se z internetu nikdo nedoví a které řekne profesor jen tak mezi řečí, nebo v reakci na dotaz studenta. Když se zpětně zamyslím nad obdobím svého studia, považuji v současnosti za nešťastné, že se na technických fakultách zrušilo čistě magisterské studium. Alespoň v oborech vyžadujících výraznou teoretickou průpravu mělo zůstat. Diplomovou práci, kterou jsem obhájil na katedře ocelových konstrukcí u profesora Faltuse, jsem už dokončoval na Fakultě stavební, která vznikla v létě roku 1960 sloučením Fakulty inženýrského stavitelství a Fakulty architektury a pozemního stavitelství. Ještě jedno jsem si z fakulty odnesl. Seznámil jsem se na ní se svou ženou, spolužačkou z vodohospodářského směru. Brali jsme se den po promoci a kupodivu se mnou vydržela až do dnešních dnů. Neměla to se mnou lehké. ■ Ocelové konstrukce provázejí celý váš další profesní život. Proč jste se zaměřil právě na tento obor? I když mě zajímaly i betonové konstrukce, ve 4. ročníku jsem využil možnosti přihlásit se jako pomocná vědecká síla na katedře ocelových konstrukcí. Tím se také předpokládalo, že budu pracovat na diplomové práci v oboru ocelových konstrukcí. Tématem mé diplomové práce byl železniční most přes Otavu v Katovicích. O dva roky později jsem měl to štěstí, že jsem se na rekonstrukci tohoto krásného mostního díla mezi Horažďovicemi a Strakonicemi osobně podílel jako stavbyvedoucí. ■ Kam vedly vaše první profesní kroky po absolvování studia? Chtěl jsem do praxe. Nastoupil jsem do Železničního stavitelství Praha, na stavby spojené s rekonstrukcí železničního uzlu Cheb. V době mého pobytu se do tohoto pohraničního a válkou těžce poškozeného města vracel normální život, začalo se investovat, rekonstruoval se historický střed, začalo se hrát divadlo, stavěla se nová nádražní budova. Jako geometr železničního svršku jsem vytyčoval nové úseky tratě Cheb – Lipová. Byla to krásná a zajímavá práce. Zkušenosti z mého působení v Chebu jsem promítl do prvního odborného článku Železniční přechodnice zvláštního tvaru. Po roce práce v Chebu a půl roce vojenské služby v Plzni jsem byl pověřen vedením rekonstrukce již zmiňovaného ocelového železničního mostu v Katovicích. Jednalo se o rekonstrukci opěr a náhradu osmdesát let staré mostní konstrukce konstrukcí novou o rozpětí 72 m. Zasunutí smontované konstrukce nad řeku, výměna konstrukcí a vysunutí a spuštění staré konstrukce na břeh k rozřezání se uskutečnilo v období kruté zimy 1962–63. To nám paradoxně pomohlo, protože jsme veškerou přepravu mezi břehy mohli uskutečňovat po ledě zamrzlé řeky, a to i jízdy autojeřábu, což nám ušetřilo mnoho cest přes 3 km vzdálený silniční most. Rekonstrukce mostu proběhla za deset měsíců. Jedná se o poslední ocelovou nýtovanou mostní konstrukci v síti ČD. ■ Proč jste se později zaměřil na projektovou činnost? Jste přesvědčen, že projektování by měla předcházet praxe na stavbě? Práci na stavbě jsem si záměrně zvolil jako přípravu pro následnou projektovou činnost a nikdy jsem této volby nelitoval. Po třech letech na stavbě jsem chtěl tuto praxi zúročit v projektování a mimo to jsem již také chtěl být s rodinou. Po úspěšné zatěžkávací zkoušce mostu v Katovicích jsem 1. března 1963 nastoupil jako projektant do oddělení ocelových konstrukcí v Energoprojektu. ■ Na jakých projektech jste jako začínající projektant pracoval? V Energoprojektu jsem pracoval např. na projektech ocelových konstrukcí elektráren Ledvice, Počerady nebo potrubního mostu přes Malý Dunaj. Co se týče prohloubení konstrukčních znalostí a přístupu k navrhování ocelových konstrukcí, vděčím za mnoho starším odborníkům, jako byl například mimořádně erudovaný Ing. František Wald, nebo vedoucí oddělení Ing. Jiří Holub. Když jsem v roce 1967 pracoval na ocelové nosné konstrukci kotelny elektrárny v Počeradech, byl jsem architektem stavby Asenem Gudevem a hlavním inženýrem projektu Miloslavem Hotovým vyzván, abych s nimi přestoupil do podniku Škoda Praha a.s., kde se výrazně rozšiřovalo projektové středisko. Z příchozích jsem byl nejmladším. ■ V té době jste však také působil na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Ano, v letech 1967–1971 jsem byl externím asistentem na katedře ocelových konstrukcí. Když jsem potom v projekci Škoda Praha a.s. v roce 1970 budoval oddělení ocelov ých konstrukcí, př ivedl jsem do Škodovky některé své vynikající studenty a jednu asistentku. Postupně se tak podařilo vybudovat devítičlenný pracovní tým. V osmdesátých letech jsem spolu s dalšími kolegy bojoval za soustředění stavebních projektantů do jednoho střediska, což se po čase podařilo. Vedení střediska jsem převzal ▲ Ocelové konstrukce potrubního mostu pro elektrárnu Soma B v Turecku, foto: Ing. Ivan Lepš v roce 1986. V roce 1990 jsem byl jmenován vedoucím úseku Projekty a.s. Škoda Praha. ■ Jaké zajímavé zakázky jste tehdy získali? Postupně to byly například projekty elektráren Guddu v Pákistánu, Mashad v Íránu, Skikda v Alžírsku, Soma B v Turecku, Kolubara v Jugoslavii, Kafr el Dawar v Egyptě nebo elektrárna Shen-Tou v Číně a po roce 1990 to byla rekonstrukce elektrárny Hodonín, odsíření elektrárny Prunéřov a další projekty. ■ Jaké bylo téma vaší kandidátské práce? Kandidátskou práci v oboru Teorie a konstrukce inženýrských staveb s názvem Základy točivých strojů jsem obhájil v roce 1977. Jednalo se o řešení problematiky přenosu budicích sil z rotoru na ocelový základ turbosoustrojí. ■ Navrhoval jste kromě objektů elektráren také další typy staveb? Kterého projektu si nejvíce vážíte? Vždy jsem se snažil, abychom kromě staveb elektráren získali také zakázky mimo tuto oblast. Určitým způsobem mě ale obohatil každý projekt, na kterém jsem se podílel. Co se týče nápadu, asi nejvíce si vážím návrhu diagonálního vyztužení tahokovu panelu mostovky užitého na lávce přes Berounku v Berouně anebo provizorní konstrukce umožňující jednoduchou montáž a zajištění svislosti osazovaných rámů fasádních panelů na budově českého velvyslanectví v Berlíně. Velmi zajímavou prací pro naše oddělení byla účast na rekonstrukci Národního divadla, kdy jsme zpracovávali návrh ocelových a dřevěných střešních konstrukcí pražského Prozatímního divadla a Šulcova domu, tedy nejstarších objektů Národního divadla. Obě stavebnictví 05/12 25 ▲ Ocelový most přes Otavu v Katovicích, foto Ing. Michael Trnka, CSc. tyto střechy byly řešeny nad půdorysem tvaru nepravidelného čtyřúhelníku. Rád také vzpomínám např. na projekt nosné konstrukce Junior hotelu v Jasné pod Chopkom. Všechny tyto akce přinášely do oddělení ocelových konstrukcí něco nového a byly vítaným osvěžením. Mezi další zajímavé projekty patřila např. rekonstrukce Smíchovské tržnice a jistě konstrukce šachty výtahu ve věži Staroměstské radnice podle architektonického návrhu architekta Housky, která je čistě technickým dílem s detaily z technologického hlediska nejčistšími, a přesto – anebo právě proto, působí elegantně. Projekt byl oceněn jak památkáři, tak architekty cenou Interiér roku 2000. Zastávám názor, že u každého inženýrského díla by měl spolupracovat architekt. Nemám rád současné spory, kdo je víc. Vždy jsem měl štěstí na výbornou spolupráci s vynikajícími architekty, a to jak v Energoprojektu a ve Škodovce, tak i později. V rámci spolupráce s ateliérem manželů Machoninových jsem kromě práce na velvyslanectví v Berlíně řešil uchycení fasádních smaltovaných stěnových panelů domu v Ječné ulici v Praze, které bylo třeba antivibračně zajistit proti účinkům tramvajové dopravy. S architektkou Alenou Šrámkovou jsem později spolupracoval 26 stavebnictví 05/12 na systému uchycení kamenného obkladu na budově ČKD v Praze Na Můstku. Pracoval jsem rovněž na projektech řady dalších administrativních budov, ale i několika lávek pro pěší. ■ Jakými zásadami se v rámci své profese řídíte? Podklady, které mně jsou předloženy technologem nebo architektem, nikdy nepovažuji za neměnné, ale naopak jako začátek k další možné diskuzi a hledání nejvhodnějšího řešení. Vždy mi například vadila řešení, kdy byla vedle subtilní ocelové stropní konstrukce umístěna mohutná vzduchotechnická potrubí. Abych tomu zabránil, dohodl jsem se při návrhu střešních vazníků pro halu Sparty v Praze se specialistou vzduchotechniky, že propojíme funkce obou prvků. Výsledkem jsou ocelové střešní vazníky, jež mají současně funkci vzduchotechnické komory. Samozřejmě že návrh konstrukčních detailů i výpočty byly složitější, ale byla to cesta, kterou se podařilo daný problém elegantně vyřešit. Na elektrárně Soma 6x165 MW v Turecku se zase podař ilo s technology domluvit řešení, kdy se umístěním uhelných mlýnů pod kotle ušetřilo devět metrů šířky kotelny. Možnost diskutovat s příslušnými specialisty, kteří znají danou problematiku a jde jim o stejný cíl, je k nezaplacení. V dnešní době, kdy již bohužel většinou neexistují komplexní specializované projektové ústavy, může snadno dojít k situaci, že stavební část dané stavby (např. elektrárny) zpracovává kancelář, jež tento typ staveb nikdy neprojektovala, a má tedy velice zúženou možnost do celkového řešení zasahovat. Optimální řešení celého problému pak lze jen velmi obtížně nalézt. Když rekapituluji svůj profesní život, musím konstatovat, že jsem měl vždy štěstí na své kolegy a spolupracovníky, ale i na nadřízené, ať to byl vedoucí závodu Cheb Železničního stavitelství Jaroslav Sýkora, nebo při stavbě mostu přes Otavu Ladislav Pekoč, či již výše zmínění vedoucí v Energoprojektu i Ing. Miloslav Hotový a Ing. Zdeněk Háša z pražské Škodovky. Na všechny jsem se vždy mohl plně spolehnout, nikdy mne nepodrazili a současně mi dali dostatek volného prostoru k práci. Všichni totiž byli stoprocentními odborníky, kteří dovedli ocenit práci svých podřízených. ■ V rámci své profesní činnosti jste byl aktivní také v oblasti vývoje a výzkumu. Co vám v tomto směru bylo inspirací? U výzkumné práce mé aktivity vždy vycházely z potřeby vyjasnit některé problémy spojené s praxí. V rámci projektů ve společnosti Škoda Praha, jež oblast vývoje velmi podporovala, jsem od roku 1978 spolupracoval na řešení státních úkolů Dynamické účinky strojů na stavební konstrukce, Mimořádné účinky na stavby a zařízení jaderných elektráren, Dynamika poddajných těles a Jaderně energetická zařízení s lehkovodními reaktory. Experimentální výzkum z let 1983–1984 o vlivu dimenzí čelní desky na únosnost šroubového spoje namáhaného tahem byl vyvolán potřebou stanovit únosnost přípojů nosníků při zatížení ocelové konstrukce kotelny elektrárny Shen Tou seizmickými otřesy. Poznání švédské školy navrhování ocelových konstrukcí během spolupráce s finskou mostárnou na realizaci ocelových konstrukcí pro elektrárnu Kafr el Dawar vedlo ke spolupráci s inženýrkou Irenou Kárníkovou a profesorem Miroslavem Škaloudem při řešení úkolu Aplikace výzkumu štíhlých stěn zatížených soustředěnými tlaky na jeřábové dráhy. A například v rámci výzkumného úkolu Dvouplášťová ochranná obálka pro jadernou elektrárnu Temelín jsme navrhli alternativní řešení k později realizovanému návrhu předpjaté jednoplášťové obálky stavby. ■ Celý život se věnujete také odborné publikační činnosti. Podnětem k této činnosti byla zásada profesora Faltuse, který nám radil: Navrhněte, realizujte a publikujte. Výsledkem je více než čtyřicet článků v odborných časopisech, příspěvků na konferencích a zpráv o výsledcích vývojových a výzkumných prací, které jsem publikoval sám nebo se spolupracovníky. Témata vycházela z aktuálních potřeb. Například k námětu Vybrané prvky stavebních konstrukcí z pohledu psychologa mě přivedla smutná realita sebevražd na mostě přes Nuselské údolí. Proč krásné stavební dílo inspiruje k takovým tragédiím? Oslovil jsem známého psychologa; a článek ve výsledku rozebírá danou problematiku jak po stránce psychologické, tak po stránce technického řešení. ■ V roce 1992 jste stál u znovuobnovení Če ské komo ry autorizovaných inženýrů a techniků a od roku 1994, s přerušením v létech 2001 až 2005, zastáváte funkci předsedy pražské pobočky ČKAIT. Jste také předsedou redakční rady časopisu Stavebnictví. Máte čas ještě na další aktivity? Po většinu doby své profesní činnosti jsem byl členem původního i obnoveného Českého svazu stavebních inženýrů a v mezičase VTS. Od sedmdesátých let se zúčastňuji obhajob diplomových prací a později také doktorských prací na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Ve volném čase jsem třicet pět let vedl oddíl starších žáků v Sokole Hanspaulka. ■ Působíte v současné době jako samostatný projektant? Ano. Z funkce vedoucího útvaru Projekty Škoda Praha jsem odešel v roce 2003 do důchodu. Od té doby projektuji dále samostatně, anebo jako člen kanceláře Malcon s.r.o. Na některých zakázkách, například na obnově budovy Corso Karlín, jsem spolupracoval s architektonickým ateliérem Atrea a na projektu zastřešení tribun fotbalového stadionu Slavie, který získal cenu Františka Faltuse 2010, jsme spolupracovali s ateliérem arch. Martina Kotíka ■ Jak se oblast navrhování a výroby ocelových konstrukcí za padesát let vaší profesní praxe změnila? V čem spatřujete zásadní rozdíly? Za dobu mé padesátileté profesní dráhy neuvěřitelně pokročila technika projektování. V šedesátých letech jsme při statických výpočtech používali logaritmické pravítko, maximálně mechanickou kalkulačku. První statický výpočet, který jsme uskutečnili pomocí počítače IBM (přes děrné štítky), byla konstrukce strojovny elektrárny Skikda v roce 1974. Přibyly vysokopevnostní materiály, zlepšila se technologie výroby, změnily se i postupy posuzování konstrukcí. Dříve jsme projektovali podle teorií s využitím učebnic a normy vytvářely meze, které jsme nesměli překročit. Vzorce, v současnosti uvedené v Eurokódech, často nejsou podloženy teorií, ale experimenty. Jedná se o křivky a vzorce, které zobecňují určitou oblast výsledků zkoušek. S rozvojem výpočetních programů se zdánlivě snímá zodpovědnost z projektantů za výsledky. Nové programy umožňují velice rychle posoudit konstrukce, jež byly dříve zvládnutelné pouze velice časově i matematicky náročnými postupy. O to více je však zapotřebí zapojit rozum a například z vykreslených deformací či průběhu namáhání usoudit reálnost takové odezvy na zatížení. Problém ovšem často nastává u čerstvých absolventů, kteří nastoupí do projektové kanceláře, kde jsou v daném oboru jediní. Potom by se, v případě pochybností, neměli st ydět a požádat o radu své bývalé učitele. ▲ Elektrárna Prunéřov, foto: Ing. Michael Trnka, CSc. ▼ Konstrukce šachty výtahu ve věži Staroměstské radnice v Praze. Projekt byl oceněn v soutěži Interiér roku 2000, foto: Studio LAB. ■ Co byste tedy vy osobně poradil studentům, kteří se v budoucnu chtějí věnovat oboru navrhování ocelových konstrukcí? Stále platí: Konstrukce se nechová podle toho, jak chceme my, ale podle fyzikálních zákonů. Konstrukce se nedá vypočítat, musí se nejprve navrhnout a teprve potom posoudit – nelze postupovat naopak. Projektant také musí být schopen porovnat v ýsledk y získané v ýpočtem na PC s jednoduchým ručním posouzením. Odpovědnost projektantů i stavbyvedoucích je obrovská – nejen za funkci díla, ale také za lidské životy. Inženýr musí ke své práci přistupovat s velkou pokorou a opírat se o teoretické znalosti i o znalost řemesla. Správně navržená konstrukce nesmí postrádat nápad a vtip. Jestliže je konstrukce technicky správná, je i krásná. ■ Za celou redakci vám přeji do dalších let stále hodně sil, zdraví, energie a štěstí – nejen na další krásné a zajímavé profesní podněty a příležitosti. stavebnictví 05/12 27 vybavení sídelních celků text Jiří Švancara, Jiří Kocian | grafické podklady Pöyry Environment a.s., Valbek, spol. s r. o., Metrostav a.s., Povodí Labe s.p. Ochrana Jablonce nad Nisou převodem povodňových průtoků přes VD Mšeno Ing. Jiří Švancara Vedoucí útvaru Hydrotechnika společnosti Pöyry Environment a.s. Vystudoval Stavební fakultu VUT v Brně, obor vodní hospodářství a vodní stavby. Působí 25 let jako projektant vodohospodářských staveb, postupně ve firmách Hydroprojekt o.z. Brno, AQUATIS a.s., a Pöyry Environment a.s. Soudní znalec v oboru vodohospodářských staveb. E-mail: [email protected] Ing. Jiří Kocian Současný stavbyvedoucí firmy Metrostav a.s. vystudoval hornické inženýrství na Hornicko-geologické fakultě VŠB – TU Ostrava a geodézii a kartografii na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Má za sebou devět let praxe. Působil například na projektu výstavby tunelového komplexu Blanka či prodloužení trasy A pražského metra. E-mail: [email protected] V prosinci 2011 byla v Jablonci nad Nisou zahájena výstavba systému protipovodňových opatření, jehož podstatou je úprava historického protipovodňového systému odklánějící zvýšené průtoky do nádrže vodního díla Mšeno. Jedná se o systém založený na převodu povodňových průtoků štolovými přivaděči, jenž je v podmínkách České republiky do značné míry unikátní. Po letech koncepční a projektové přípravy tak dojde k podstatnému zvýšení ochrany Jablonce Nad Nisou před škodlivými účinky povodní. Koncepce ochrany před povodněmi Jablonecko v podhůří Jizerských hor je územím, které v minulosti opakovaně zasáhly následky ničivých povodní. Nejhorší důsledky na tomto území měla povodeň v roce 1897. V následujícím období se v tomto území vystavěla řada přehradních nádrží, jež měly za úkol snížit průtoky povodní na únosnou míru. Jednou z těchto nádrží bylo i vodní dílo (VD) Mšeno realizované v letech 1909–1911. VD Mšeno bylo vybudováno na Mšenském potoce, který protéká Jabloncem nad Nisou a na jeho území se vlévá do Lužické Nisy. Gravitační hráz je zděná z lomového kamene a její půdorysné zakřivení má poloměr 350 m. Nad základovou spárou se nachází hráz vysoká 28 stavebnictví 05/12 ▲ Obr. 1. VD Mšeno – letecký pohled ▼ Obr. 2. Hráz VD Mšeno ▲ Obr. 4. Funkční schéma výpočtového modelu ▲ Obr. 3. Přehledná situace převodů vody 20 m, v koruně má délku 425,5 m a šířku 4,5 m. Hráz má dvě spodní výpusti o celkové maximální kapacitě 7,84 m3/s a korunový přeliv o čtyřech polích, každé o délce 5,15 m. Vývar je společný pro přeliv i obě výpusti a ukončuje jej betonový měrný jízek. Maximální objem nádrže činí 2 785 800 m3. Přehradní hráz prošla v letech 1998–2000 obnovou, v rámci níž byla v podloží vybudována injekční štola a zajištěna těsnost podloží. Přehradní stavba je připravena bezpečně plnit své funkce v dalším období. VD Mšeno plní v současnosti následující funkce: ■ z mírnění velkých vod a částečná ochrana území ležícího pod nádrží a v sousedních povodích (tj. Bílé a Lužické Nisy) před velkými vodami; ■ akumulace vody pro průmyslové účely a zlepšení odtokových poměrů; ■ energetické využití sanačního průtoku; ■ nadlepšení průtoků pod nádrží při havarijním znečištění vody; ■ individuální rekreace obyvatelstva, rybochov a sportovní rybaření. V současné době slouží VD Mšeno jako hlavní protipovodňové opatření Jablonce nad Nisou. Součástí historického protipovodňového systému jsou i přivaděče z Lužické a Bílé Nisy. Ty od vybudování měly za úkol chránit Jablonec nad Nisou před povodněmi tím, že odkláněly povodňové průtoky do přehradní nádrže. Součást protipovodňového systému tedy představují i dvě hydrotechnické štoly s rozdělovacími objekty na Lužické a Bílé Nise, odkud je však v současnosti možné převádět do nádrže jen omezené části průtoků. Využití existující nádrže VD Mšeno pro ochranu před povodněmi je omezeno velikostí neškodného odtoku Mšenským potokem pod nádrží, jenž má v průchodu zástavbou města jen omezenou kapacitu (stejně jako Lužická i Bílá Nisa). Pro udržení neškodného odtoku z nádrže je nutné přítok z Lužické a Bílé Nisy do nádrže prostřednictvím přivaděčů během povodní omezovat, a to v závislosti na stavu hladiny vody v přehradní nádrži. Dodržením pravidel uvedených v manipulačním řádu je za extrémních povodní také garantována bezpečnost přehrady samotné. Popis záměru Realizovaný záměr řeší protipovodňovou ochranu města opět s využitím VD Mšeno. Zvýšení míry ochrany Jablonce nad Nisou před povodněmi bude dosaženo zvýšením kapacity převodů z Lužické a Bílé Nisy do nádrže, transformací povodní až do Q100 v nádrži a především vybudováním nové odpadní štoly z nádrže, jež bude odvádět transformované průtoky bezpečně mimo hlavní zástavbu města. Cílem změn je: ■ Dosáhnout příznivějšího dělení průtoků na rozdělovacích objektech na Lužické a Bílé Nise. Pásmo účinnosti ochrany před povodněmi má být rozšířeno do stoleté povodně na Lužické Nise a do padesátileté podvodně na Bílé Nise (podrobněji jsou pravidla dělení průtoků popsána v částech zabývajících se koncepcí rozdělovacích objektů). ■ Dosáhnout efektivnějšího využití ochranného prostoru VD Mšeno. ■ Zlepšit možnosti operativního řízení odtoků z nádrže za povodní. ■ Realizovat nový kapacitní odtok z přehradní nádrže. Vzhledem k tomu, že záměr ochrany před povodněmi u Jablonce nad Nisou spočívá v převodu průtoků do přehradní nádrže Mšeno, patří mezi řešené otázky i problematika bezpečnosti přehrady Mšeno během povodní. Přehrada je umístěna nad zástavbou města a nelze připustit zhoršení současné úrovně bezpečnosti, která podle posudku pro současný stav odpovídá aktuálním standardům. Vývoj koncepce Záměr na zvýšení ochrany Jablonce nad Nisou převodem povodňových průtoků do nádrže VD Mšeno vychází z koncepce prověřované ve studii zpracované společností AQUATIS a.s. (v současnosti Pöyry Environment a.s.) v roce 2005 [1]. Funkce nádrže během povodní a kapacity jednotlivých zařízení byly prověřovány unikátním simulačním bilančním modelem, jenž byl tzv. na míru sestaven pro tento případ. Model (schéma – viz obr. 4) řešil souběhy povodní ve třech dílčích povodích, transformaci v nádrži pro variantní parametry výpustných a pojistných zařízení i různé režimy manipulací. Specifikum výpočtu spočívalo v ovlivnění kapacity nátoku do nádrže stavem hladin na nátoku a vzdutím hladiny v nádrži a rovněž složitými neustálenými poměry průchodu průtoků přes nádrž dělenou na tři části hrázemi s propustmi. V rámci projektové přípravy byly návrhové parametry hlavních objektů ověřeny hydraulickým výzkumem (LVV FAST VUT v Brně [4]). Rozdělovací objekt Lužická Nisa Na základě výsledků studijní přípravy bylo rozhodnuto, že poměr dělení průtoků na rozdělovacím objektu na Lužické Nise bude vycházet z kapacity koryta Lužické Nisy pod objektem (neškodný průtok 1,9 m3/s) a že návrhový průtok pro tento objekt bude Q100 = 22,4 m3/s. stavebnictví 05/12 29 ▲ Obr. 6. Hydraulický výzkum vtokového objektu v LVV FAST VUT v Brně [4] ▲ Obr. 5. Příklad vzorového příčného profilu rekonstruované Pasecké štoly Dělení průtoků bude probíhat podle následujícího schématu: ■ Při přítoku na Lužické Nise do velikosti 1,9 m3/s bude veškerý průtok Qp pokračovat korytem Lužické Nisy. ■ Při přítoku na Lužické Nise velikosti od 1,9 m3/s do Q100 = 22,4 m3/s bude korytem Lužické Nisy pokračovat průtok 1,9 m3/s a Paseckou štolou bude odtékat zbývající průtok. ■ Při přítoku na Lužické Nise velikosti právě 22,4 m3/s bude korytem Lužické Nisy pokračovat průtok 1,9 m3/s a Paseckou štolou bude odtékat průtok 20,5 m3/s. Přívodní Pasecká štola Podle hydraulického výpočtu přívodní Pasecké štoly podle výsledků studie je nutné zvětšit profil štoly. Nové návrhové parametry jsou následující: profil má podkovovitý tvar, šířka ve dně činí 2,65 m, v nejširším místě 3,1 m, výška profilu je 2,6 m. Podélný sklon je stejný jako u současné štoly 0,5 %. Niveleta dna štoly se sníží o zvýšení profilu nové štoly (0,5 m). Délka štoly činí 634,59 m. Rozdělovací objekt Bílá Nisa Podle výsledků jednání bylo rozhodnuto, že poměr dělení průtoků v rozdělovacím objektu na Bílé Nise bude vycházet z kapacity Loučenské štoly odpovídající současnému stavu (kapacita do cca 15 m3/s). Návrhový průtok pro tento objekt je Q50 = 29,8 m3/s. Po odklonění části průtoků do nádrže při Q100 = 37 m3/s nad rozdělovacím objektem zůstává průtok pod objektem velikosti cca Q 20. Případnou lokální ochranu objektů dále po toku zajistí jiná technická opatření (ohrázování, úprava koryta). V případě, že průtoky nad rozdělovacím objektem překročí hodnotu Q50, dochází k přelévání pravobřežní hrázky a rozdíl mezi aktuálním průtokem a Q50 převádí obvodový kanál. Vtokový objekt do nové odpadní štoly Odvedení povodňových průtoků po transformaci zajistí nová štola. To vyžaduje, aby se na počátku štoly na VD Mšeno vybudoval vtokový objekt. Nátok do přívodních štol je sice vybaven uzávěry, ale s jejich užitím za povodní se nepočítá. Vtokový objekt do nové štoly tedy musí plnit následující základní požadavky: ■ V mezích návrhových parametrů nově koncipované ochrany před povodněmi v případě Jablonce nad Nisou (ochrana na Q100) se nepřipouští, aby při přítocích odpovídajících souběžnému výskytu PV100 na obou Nisách i na Mšenském potoce odtok z nádrže Mšenským 30 stavebnictví 05/12 ▲ Obr. 7. Hydraulický výzkum vtokového objektu v LVV FAST VUT v Brně [4] potokem (tj. původním přelivem či původními výpustmi) přesáhl neškodný průtok pod hrází velikosti 2,6 m3/s. Pevné přelivy na přehradní hrázi Mšeno mají korunu na kótě 512,00 m n.m., jedná se o čtyři pole po 5,15 m délky. Uvedený požadavek znamená, že hladina v nádrži za povodní při PV100 nesmí překročit kótu 512,18 m n.m. ■ Přehrada Mšeno je umístěna nad zástavbou města a nelze připustit zhoršení současné úrovně bezpečnosti během povodní. Proto byla vyloučena řešení, která by nevyhověla posouzení podle TNV 75 2935. Mezní bezpečná hladina byla stanovena na kótě 512,95 m n.m. Uvedená hladina nesmí být překročena při výskytu PV10 000. Z výše uvedených zadávacích parametrů uvažoval projektant variantně o několika způsobech řešení – o šachtovém přelivu včetně nové spodní výpusti, čelním přelivu, čelním hrazeném přelivu apod. [3]. Všechny tyto varianty se posuzovaly s ohledem na transformační účinky, možné kapacity objektů a nutné velikosti navazující odpadní štoly, samozřejmě s podrobným ekonomickým zhodnocením. Výsledným řešením se stala varianta s čelním hrazeným přelivem, se dvěma segmentovými uzávěry. Ta byla následně prověřena na fyzikálním modelu [4]. Na přeliv navazuje neprizmatický skluz za- ▲ Obr. 8. Schematický podélný řez vtokovým objektem ústěný do přechodového úseku štoly. Stoletou povodeň je možné transformovat tak, aby štolou odtékal ovladatelný odtok 20 m3/s. Nová odpadní štola a výústní objekt Odpadní štola slouží k odvádění průtoků od hrazeného bezpečnostního přelivu do výustního objektu a dále do Lužické Nisy. Hlavní úsek odpadní štoly má délku cca 1255 m, příčný profil je navrhován s ohledem na to, že se fakticky jedná o pojistné zařízení přehrady; transformovaná kontrolní povodeň PV10 000 má být provedena při hloubce do cca dvou třetin světlé výšky štoly. Výustní objekt se nachází v morfologicky složitém terénu v prostoru soutoku Lužické a Bílé Nisy a jeho koncepce je výsledkem prověřování řady variant a optimalizace na fyzikálním modelu. Organizace výstavby Rozsah stavebních prací Projekt zahrnuje šest hlavních stavebních objektů: ■ SO 01 Rozdělovací objekt Lužická Nisa; ■ SO 02 Přívodní štola; ■ SO 03 Rozdělovací objekt Bílá Nisa; ■ SO 04 Vtokový objekt; ■ SO 05 Nová odpadní štola; ■ SO 06 Výústní objekt. Z hlediska realizace lze tyto objekty sdružit na tři pracoviště: úprava rozdělovacího objektu Lužická Nisa a přeražba Pasecké štoly (SO 01 a SO 02), úprava rozdělovacího objektu Bílá Nisa (SO 03) a výstavba nové odpadní štoly s bezprostředně navazujícími objekty (SO 04, SO 05, SO 06). Loučenská štola, jež přivádí vodu do VD Mšeno z Bílé Nisy, plně vyhovuje potřebám nového protipovodňového systému, a proto se k její rekonstrukci nepřistoupilo. Přeložky inženýrských sítí, úpravy komunikací a přípojky na veřejný rozvod elektrické energie pak představují vedlejší stavební objekty související se stavbou. Nová rakouská tunelová metoda Základní částí projektu je ražba nové odpadní štoly (SO 05) a přeražba původní přívodní štoly (SO 02). V obou případech byla zvolena Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM), převažující metoda konvenčního tunelování v České republice a jedna ze stěžejních technologií společnosti Metrostav a.s. Koncepce NRTM spočívá v aktivování nosného prstence a vytváření nosného prvku z horninového masivu za minimální aplikace výstroje [6]. Volba technologie vychází z inženýrsko-geologického průzkumu budoucího podzemního díla v Jablonci nad Nisou a operativně se bude upravovat na základě skutečných geotechnických podmínek zjištěných v průběhu realizace projektu. Provedené vrty a geofyzikální průzkum potvrdily výskyt liberecké žuly v různém stupni zvětrání. Pro tento typ žuly v této oblasti je typická změna z téměř nezvětralých horninových bloků do silně zvětralého masivu bez zjevné předpokládané hranice. Volba rozpojování horniny při ražbě bude záviset právě na zastižené geologii na čelbě štoly. Vhledem k očekávání lepších vystrojovacích tříd budou pro rozpojení horniny převážně použity trhací práce. V místech s horšími geotechnickými podmínkami nastane strojní rozpojování. Protože se na nejkritičtějších místech očekává skoková změna geologie, lze předpokládat operativní změny ve vystrojení i v rámci jednoho záběru. Z hlediska technologických tříd ražby poukázal průzkum na dominanci 2. a 3. vystrojovacích tříd. Horší třídy by měly být zastiženy maximálně v 10–15 %. Během celého období ražeb bude probíhat standardní geotechnický monitoring zahrnující konvergenční měření a pravidelné prohlídky čelby geologem. Konvergenční měření nebude prováděno trigonometricky, ale budou se sledovat posuny stabilizovaných bodů. Jedná se o relativní metodu, jež spočívá ve sledování změn délky měřicí základny. Trigonometrické měření konvergencí bude probíhat pouze ve stavebních jamách. Pro potřeby vyhodnocení geomonitoringu je nutno stanovit chování podzemní konstrukce a okolního horninového masivu – jde o varovné stavy, po jejichž překročení je nutno přijmout určitá opatření. Varovné stavy se odvozují ze statického výpočtu. Další důležité opatření u ražeb pod městskou zástavbou spočívá v rozsáhlé pasportizaci dotčených objektů na povrchu. Stroje, trhací práce a větrání Výstavba nové odpadní štoly bude probíhat současně z obou stran: od vtokového objektu u VD Mšeno i od výústního objektu nedaleko soutoku Lužické a Bílé Nisy. Metoda ražby se bude lišit od běžné NRTM, prováděné na velkých tunelech, především stísněnými pracovními podmínkami. Malá plocha výrubu, omezený přístup těžní a revizní šachtou, jenž bude fungovat jako jediný přístup na pracoviště a zároveň jako dopravní uzel, a svislá doprava si vynutily nasazení malé kolové vrtačky Tamrock, smykového nakladače LOCUST 752 a důlního dopravníku Paus Universa. K dovrtání a přistřelování pak připadají v úvahu ještě vrtací kladiva řady VK pro ruční vrtání. Úzký profil štoly však skýtá i jednu výhodu: výrub totiž nebude nutné členit jako při budování velkých tunelů, ale počítá se s ražbou v plném profilu. Geologické podmínky Jablonce nad Nisou nabádají k aplikaci tzv. presplittingu, tj. prioritního odpalování náloží v obrysových vrtech. Díky tomuto principu se nejprve ve skále oddělí obrys čelby a až poté přichází na řadu zálom a přibírkové vrty [7]. V závislosti na aktuální geologii se budou používat tři druhy trhaviny s neelektrickým roznětem: plastická trhavina dynamitového typu v náložkách, trhavina emulzního typu v náložkách a obrysová trhavina na presplitting. Kvůli blízkosti městské zástavby nebudou trhací práce probíhat v nočních hodinách. Délka záběru se bude opět odvíjet od tříd ražnosti. V nejlepším případě dosáhne jeden krok až dvoumetrové délky, v nejhorším pouze 800 mm. Předpokládá se, že na každé čelbě bude možné realizovat dva záběry denně. Ve spodní příportálové části SO 05 s kvalitním horninovým prostředím umožní krátké dopravní vzdálenosti až tři záběry denně. Koncepce větrání při ražbách na SO 02 a SO 05 bude výrazně rozdílná. Zatímco z nové odpadní štoly odvede mdlé větry separátní foukací větrání realizované pomocí flexibilního lutnového tahu, z přívodní štoly je dostane ventilátor instalovaný na jejím konci a bude se využívat průchozí větrný proud. Původně se uvažovalo o samovolné ventilaci, při měření vzdušných proudů se však zjistilo, že v místě nefunguje komínový efekt a vzduch proudí naopak směrem dolů po proudu vody. stavebnictví 05/12 31 ▲ Obr. 10. Příklad vzorového příčného profilu nové odpadní štoly ▲ Obr. 9. Těžební a revizní šachta u VD Mšeno – zakládání Ostění Primární ostění obou štol bude stejné jako u velkých tunelů. První vrstvu vytvoří ocelové sítě s výztužným rámem. Podrobnější specifikace pak bude záležet na třídě ražby. Zatímco v nejlepší třídě postačí jedna síť se 100 mm stříkaného betonu a svorníkovou výztuží, v nejhorší třídě bude nutné použít vyztuž TH, pažnice Union a 150 mm stříkaného betonu s jednou vrstvou kari sítě. Mikropilotový deštník se uplatní pouze na dolním portálu SO 05. Na horním portálu SO 05 u přechodu k objektu SO 04 se vzhledem k možnému průniku vody použijí injektáže. Pokud jde o způsob transportu stříkaného betonu na čelbu tunelu, nástřik suchou prefabrikovanou směsí z betonových sil provede až do vzdálenosti 200–250 m dopravní stroj Aliva 262 a při vyšších vzdálenostech tlaková sila. Protože primární ostění se neprojektuje na celou životnost štoly, nejde o definitivní ostění. Zadávací dokumentace vyžaduje, aby vnitřní plášť tvořilo sekundární ostění o tloušťce 400 mm. Realizace se podobná ražbě velkých tunelů, až na absenci izolace. Jde o vodní dílo, proto průniku vody zamezuje pouze středový těsnicí pás na dilatačních spárách. Patrně velmi rozmanitá práce čeká tým firmy Metrostav a.s. při přeražbě na SO 02. Ve sto let staré přívodní štole se totiž může nalézat poměrně nevyzpytatelný prostor za ostěním. Vzhledem k tomu, jak ▼ Obr. 11. SO 01 – Rozdělovací objekt Lužická Nisa, stav při zahájení prací 32 stavebnictví 05/12 velkým vývojem za tu dobu prošla technologie betonáže, lze očekávat kaverny či sypkou hmotu. Beton bude nutné navíc kvůli absenci armování rozstřelit či rozpikovat. Veškeré nadvýlomy bude samozřejmě nutné v souladu s báňskou legislativou zasanovat. Rozdělovací objekty a další součásti projektu Před začátkem úprav obou rozdělovacích objektů je nezbytné odklonit vodní toky ze stavenišť. Kolem stavidel se proto vytvoří obtoky koryta. Protože projekt vyžaduje zachování architektonického rázu původních zařízení z počátku 20. století, po adaptaci rozdělovacích objektů na nové povodňové parametry budou žulové kameny z obložení navráceny na svá místa. Rozdělovací objekty by se tedy měly změnit pouze z hlediska funkčnosti, nikoliv z hlediska designu. ▼ Obr. 12. Přívodní štola – hloubený úsek Specifické součásti stavebních objektů se nacházejí na rozhraní štol. Na spodním portálu přerážené přívodní štoly SO 02 u VD Mšeno vznikne zvláštní pracoviště, jehož úkolem bude výškově přeprofilovat výústní koryto. Dno přeražené štoly do něj totiž vstoupí v nižší poloze. Na spodním portálu nové odpadní štoly bude zase potřeba upravit koryto tak, aby voda nevtekla do řeky v příliš prudkém proudu. Hloubený úsek při ústí o délce 25 m bude sloužit jako tlumicí trať. Systém kontroly kvality prováděných prací S ohledem na význam budovaného díla má investor nastaven i odpovídající systém nezávislé kontroly kvality. Specifickou činností je pro toto dílo, prováděné z velké části hornickým způsobem, výkon geotechnického monitoringu, který zajišťuje firma Arcadis Geotechnika a.s. Sledují se reakce horninového prostředí na ražbu, účinky v oblasti dotčené stavbou a následné korekce postupu prací podle zjištěných výsledků. Sledují se předepsaná geodetická, seizmická, akustická, inklinometrická a hydrogeologická měření a odborný inženýrsko-geologický dozor i geoelektrická a korozní měření. Výkonem technického dozoru objednatele je pověřena společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s., firma s mnohaletou tradicí a zkušenostmi v oblasti přípravy a realizace významných vodohospodářských staveb. Kromě vlastní kontroly kvantitativních i kvalitativních parametrů budovaného díla zajišťuje v úzké spolupráci s pověřeným pracovníkem objednatele organizaci a řízení pravidelných kontrolních dnů stavby, koordinaci monitorovacích prací jednotlivých dodavatelů a účastní se pravidelných zasedání Rady monitoringu. Samostatná kontrolní měření vykonává na prováděném díle i firma VD-TBD, a.s. – je pověřena výkonem technickobezpečnostního dohledu na tomto vodním díle II. kategorie. Výsledky těchto měření budou sloužit jako výchozí data pro budoucí sledování bezpečnosti vodního díla ve fázi jeho provozování. Spolu se zajištěním účasti projektanta při výstavbě v rámci výkonu autorského dozoru je systém kontroly kvality nastaven tak, aby výsledek odpovídal efektivně vynaloženým investičním nákladům a významu této veřejně prospěšné stavby. SO 02 Přívodní štola Délka celkem ražená část hloubená část Plocha výrubu Podélný sklon SO 05 Nová odpadní štola Délka celkem ražená část hloubená část Plocha výrubu Podélný sklon 632,09 m 591,46 m 40,63 m 11,1–14,45 m2 0,5 % 1258,54 m 1253,54 m 5,00 m 12,65–16,55 m2 1,97 % Tab. 1. Technické parametry přívodní a nové odpadní štoly Závěr V roce 2007 bylo vydáno na celou akci územní rozhodnutí a byla uzavřena problematika EIA. V roce 2011 byly vypořádány všechny úkony související s povolením stavby. Ukončení stavby se plánuje na červen 2013. ■ Projekt je spolufinancován z programu Ministerstva zemědělství České republiky 129 120 Podpora prevence před povodněmi II. Základní údaje o stavbě Název: Lužická Nisa, Jablonec nad Nisou, Zvýšení ochrany města převodem povodňových průtoků přes VD Mšeno Investor: Povodí Labe, s.p. Projektant: Sdružení Pöyry Environment a.s. – Valbek, spol. s r.o. – AZ Consult, spol. s r.o. Zhotovitel: Sdružení Metrostav a.s. a SYNER, s.r.o. Stavbyvedoucí: Ing. Jiří Kocian Stavební dozor: VRV a.s. Náklady: 393,5 mil. Kč Doba výstavby: 12/2011–06/2013 Použitá literatura: [1]Lužická Nisa – Jablonec nad Nisou, zvýšení ochrany města převodem povodňových průtoků přes VD Mšeno. Technická studie. AQUATIS a.s. 11/2005. [2] Lužická Nisa – Jablonec nad Nisou, zvýšení ochrany města převodem povodňových průtoků přes VD Mšeno. DUR, 01/2006, Valbek, spol. s r.o. [3] Lužická Nisa – Jablonec nad Nisou, zvýšení ochrany města převodem povodňových průtoků přes VD Mšeno. Variantní studie. Pöyry Environment a.s. 03/2007. [4] Hydraulický modelový výzkum nových funkčních objektů vodního díla Mšeno. LVV FAST VUT v Brně, 12/2008. [5] Lužická Nisa – Jablonec nad Nisou, zvýšení ochrany města převodem povodňových průtoků přes VD Mšeno. Dokumentace pro stavební povolení. Sdružení Pöyry Environment a.s. – Valbek, spol. s r.o. – AZ Consult, 11/2010. [6] Zásady a principy NRTM jako převažující metody konvenčního tunelování v ČR. In: Dokumenty ČTuK ITA/AITES. Praha: Český tunelářský komitét ITA/AITES, Pracovní skupina pro konvenční tunelování, 2006, 43 s. [7]Pre-splitting. Ramamurthy, T.: Engineering In Rocks For Slopes, Foundations and Tunnels. New Delhi: PHI Learning Private Limited, 2007, s. 581–582. english synopsis Jablonec nad Nisou Protection by Diverting Flood Flows to Mšeno Dam A building phase of the flood-protective system in the City of Jablonec nad Nisou has been commenced during the December 2011. An enhancement of the historical flood protective scheme represents the core of this project using flood diversion into the retention storage of the Mšeno Dam. The concept based on diversion tunnels is rather unique in the Czech Republic. The execution of the works is challenging due to both mining in very limited space and a sudden changing rock environment. The tailored design of the diversion structures according to their original historical architectural concept should be mentioned as well. klíčová slova: ochrana před povodněmi, zděná přehrada, konvenční ražba, NRTM, geotechnický monitoring keywords: flood protection, masonry dam, conventional excavation, NATM (New Austrian Tunnelling Method), geotechnical monitoring stavebnictví 05/12 33 v ybavení sídelních celků text Jan Šépka | foto Ester Havlová ▲ Odpočinkové místo s informacemi pro turisty na Šumavě. První „pokoj v krajině” je situován při soutoku Modravského a Roklanského potoka. „Pokoj v krajině” šumavské Modravy Ing. akad. arch. Jan Šépka Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze (1995) a Školu architektury AVU v Praze (1997). V roce 1994 založil spolu s Michalem Kuzemenským spolek Nová česká práce. V letech 1998–2009 byl společníkem ateliéru HŠH architekti. Od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V roce 2009 založil architektonickou kancelář Šépka architekti (www.sepka-architekti.cz). E-mail: [email protected] Vymezení prostoru v krajině coby „pokoje“ reaguje na zadání obce Modravy a Správy Národního parku Šumava, které počítalo s vytvořením několika odpočinkových míst s informacemi pro turisty na Šumavě. První pokoj je situován při soutoku Modravského a Roklanského potoka, z nichž vzniká řeka Vydra. Mimořádná krajina Modravy byla výzvou k netradičnímu přístupu v práci na návrzích v těchto turisticky atraktivních místech. 34 stavebnictví 05/12 Koncepce V roce 2009 byla kancelář Šépka architekti pověřena Správou Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava společně s obcí Modrava vytvořením studie, která by řešila odpočinková místa na cestě směrem z Modravy na Březník. Byla stanovena čtyři klidová místa – na přístupové cestě v Modravě, v Březníku a ve dvou dalších místech, zhruba v polovině trasy na Březník (ve všech pozicích se jedná o výměnu současného posezení). Dále se uvažovalo i o několika místech přímo v Modravě. V roce 2010 bylo proto na soutoku Modravského a Roklanského potoka umístěno první odpočinkové místo. Jedná se o představu zpevněné pochozí platformy inspirované rostlinnou formou listu, na které jsou umístěna křesla a stolky. Tento prvek vytváří dojem „obytného pokoje“. ▼ Situace ▲ Situace s vyznačením navrhovaných odpočinkových míst v Modravě ▲ Zpevněná pochozí platforma inspirovaná rostlinnou formou listu, na které jsou umístěna křesla a stolky. Studie. ▲ Nepravidelnost terénu je vyrovnána devíti samostatnými opěrami, umožňujícími rektifikovatelnost ▲ První ze dvou částí platformy ▲ Výsledná platforma byla svařena do dvou kusů ▼ Celá sestava se člení do dvou čtverců a devíti trojúhelníků ▼ Po obvodu listu se nacházejí dvě průhledné skleněné desky, které slouží jako informační panely stavebnictví 05/12 35 ▲ Konstrukční řešení. Trojúhelníková forma vytváří statickou tuhost, jež nepotřebuje další zavětrování. ▼ Nepravidelnost terénu je vyrovnána devíti samostatnými opěrami, umožňujícími rektifikovatelnost ▲ Proroštové díly sestavy ▼ Pohled na konstrukci jedné ze samostatných opěr ▲ Na pochozí pororoštové ploše stojí křesla a stolky, jež dotvářejí společně s tvarem listu dojem obytného pokoje Konstrukční a architektonické řešení Pokoj v krajině v klidovém místě představuje pochozí platformu inspirovanou rostlinnou formou – listem. Trojúhelníková forma vytváří statickou tuhost, jež nepotřebuje další zavětrování. Celá sestava se člení do dvou čtverců a devíti trojúhelníků tak, aby jednotlivé díly bylo možné vyrobit ze standardně prodávaných pororoštových dílů o rozměrech 2 x 3 m. List není nijak kotven do terénu, je na něj pouze položen, přičemž nepravidelnost terénu je vyrovnána devíti samostatnými opěrami, umožňujícími rektifikovatelnost. Po obvodu listu se nacházejí dvě průhledné skleněné desky, které slouží jako informační panely. Na pochozí pororoštové ploše stojí křesla a stolky, jež dotvářejí společně s tvarem listu dojem obytného pokoje. Pokoj v krajině je jakýmsi zamyšlením nad tím, kde končí, anebo začíná krajina, a naopak, kde si člověk pro sebe vymezuje svoje teritorium. Díky tomu, že se nejedná o standardní vymezení prostoru, není hranice záměrně jasně vytyčena. Cítíme, že vstupujeme do jiného místa, ale přitom jsme stále obklopeni okolím. Ani skleněné desky netvoří výraznou bariéru mezi člověkem a přírodou. Člověk je tak vystaven pocitu, který by měl simulovat komfort obývacího pokoje, jenž je však součástí krajiny. Celý projekt byl od počátku navrhován v úzké spolupráci s dodavatelem a statikem. Díky tomu, že se jedná o prvky vyrobené v dílně, bylo možné přivézt na místo pouze jednotlivé dílce a následně je smontovat k sobě během jednoho dne. Výsledná platforma byla svařena do dvou kusů jednak kvůli možnosti transportu, ale také kvůli zinkování. ■ Pokoj v krajině získal letos dvě ocenění: ■ Czech and Slovak Galvanizing Award 2012, čímž je nominován za Českou republiku na European Galvanizing Award; ■ Bronzovou medaili na A´ Design Award. Základní údaje o stavbě Autor: Ing. akad. arch. Jan Šépka, architektonická kancelář Šépka architekti Místo stavby: obec Modrava Investor: obec Modrava zastoupená starostou Antonínem Schubertem Dodavatel: Jaroslav Prošek, umělecké kovářství Studie: 2009 Realizace: 2010 english synopsis Room in the Landscape The demarcation of space in the landscape in the form of a ‘room’ reacts to the request of the municipality of Modrava and the Administration of the Šumava National Park which anticipates the creation of several rest places with information for tourists in Šumava. The first room is located at the confluence of the Modravský and Roklanský Streams, from which the Vydra River is created. The exceptional landscape of Modrava is an invitation to a non-traditional approach to work on these places attractive to tourists. klíčová slova: obec Modrava, Správa Národního parku Šumava, odpočinková místa pro turisty keywords: municipality of Modrava, the Administration of the Šumava National Park, rest areas for tourists stavebnictví 05/12 37 v ybavení sídelních celků text Ján Pivovarník Hlavní zásady budování improvizovaných úkrytů Ing. Ján Pivovarník Pracuje v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, kde se zabývá především problematikou staveb civilní ochrany. Na podporu uvedené problematiky zpracoval celou řadu materiálů, například ČSN 73 9050:2004 Údržba stálých úkrytů civilní ochrany a ČSN 73 9010:2005 Navrhování a výstavba staveb civilní ochrany. E-mail: [email protected] Příspěvek poskytuje informace o možnosti ukrytí obyvatelstva při vzniku mimořádných událostí v tzv. improvizovaných úkrytech. Uvádí základní doporučení pro výběr vhodných prostorů a základní zásady pro budování vhodných improvizovaných úkrytů. V posledním období se na Institut ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč stále častěji obracejí zástupci různých projektových a stavebních společnosti a žádají o poskytnutí podrobnějších informací k budování improvizovaných úkrytů. Tento článek by měl poskytnout odpověď na nejčastěji kladené dotazy a nastínit základní zásady pro budování těchto objektů. Obecně a velmi zjednodušeně lze říci, že ochrana obyvatelstva představuje komplex opatření, majících za cíl zabránit ničivým účinkům různých mimořádných události na obyvatelstvo, nebo co nejvíce snížit jejich působení. Jednou z možností, jak uchránit obyvatelstvo před uvedenými účinky, je poskytnout mu ukrytí. Ukrytím obyvatelstva se rozumí využití úkrytů civilní ochrany a jiných vhodných prostorů, jež se stavebními a jinými doplňkovými úpravami přizpůsobují k ochraně obyvatelstva. K tomuto účelu se využívají stálé úkryty civilní ochrany a dodatečně budované improvizované úkryty. V minulosti se ukrytí obyvatelstva zabezpečovalo především ve stálých úkrytech civilní ochrany. Jedná se o ochranné stavby trvalého charakteru, budované investičním způsobem převážně jako stavby využívané dvouúčelově (tj. stavby využívané v běžném životě jako kina, prodejny, kavárny, šatny, garáže, sklady apod., které v případě vzniku mimořádné události slouží k ukrytí obyvatelstva). Tvoří je trvalé, ochranné prostory v podzemních částech staveb nebo stavby samostatně stojící. Byly budovány v letech 1950–1990 (období studené války) ve velkých městech a na územích, jež představovala předpokládaný cíl možného napadení zbraněmi hromadného ničení. Z tohoto důvodu je jejich rozmístění v ČR nerovnoměrné. Jejich výstavba se musí realizovat v souladu s ČSN 9010 73 Navrhování a výstavba staveb civilní ochrany a jejích údržba se provádí v souladu s ČSN 9050 73 Údržba stálých úkrytů civilní ochrany. 38 stavebnictví 05/12 Kategorie stálých úkrytů Do této kategorie patří především: ■ stále tlakově neodolné úkryty civilní ochrany, které zabezpečují ochranu ukrývaných osob proti účinkům světelného a tepelného záření, pronikavé radiace a kontaminace radioaktivním prachem; ■ stálé tlakově odolné úkryty civilní ochrany (STOÚ) zabezpečující ochranu ukrývaných osob proti všem známým účinkům zbraní hromadného ničení, tj. proti předpokládaným účinkům tlakové vlny po jaderném výbuchu, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivního prachu (radioaktivního zamoření), světelného záření a tepelnému účinku při požáru a dále proti účinkům otravných látek a bojových biologických (bakteriologických) prostředků, některé byly zabezpečeny i proti elektromagnetickému impulzu; ■ další typy stálých úkrytů civilní ochrany – jedná se o speciální úkryty, jako například úkryty pro ochranu obsluh nepřetržitých provozů, chráněná řídicí pracoviště apod. O stálých úkrytech civilní ochrany lze říci, že byly vybudovány a jsou předurčeny k ochraně obyvatelstva při vojenském ohrožení před účinky zbraní hromadného ničení, a proto se využívají pouze v případech stavu ohrožení státu a válečného stavu. Ochranné systémy podzemních dopravních staveb Samostatnou kategorii ochranných staveb představují ochranné systémy podzemních dopravních staveb. Jejich ochranné vlastnosti jsou stejné (ale např. při ochraně proti tlakové vlně, pronikavé radiaci, světelným a tepelným účinkům zpravidla mnohem lepší) jako u STOÚ. Využívají se v případě stavu ohrožení státu, válečného stavu a při mimořádných událostech. Do této kategorie patří: ■ Ochranný systém pražského metra; ■ Ochranný systém Strahovského tunelu. V současné koncepci ochrany obyvatelstva se uvádí, že k ukrytí při mimořádných událostech s rizikem kontaminace nebezpečnými látkami a účinky pronikavé radiace se občanům doporučuje využívat přirozené ochranné vlastnosti staveb s doporučením úprav zamezujících jejich proniknutí. S využitím výše uvedených stálých úkrytů civilní ochrany nelze při mimořádných událostech a krizových situacích nevojenského charakteru počítat. Hlavní důvodem je dlouhá doba potřebná pro jejich uvedení do provozu (zvláštní podmínky využití jsou stanoveny pro ochranné systémy podzemních dopravních staveb) a jejich nerovnoměrné rozmístění. Související právní předpisy V souvislosti s ukrytím obyvatelstva je nutno připomenout, že tato problematika se řeší i v některých předpisech. K nejdůleži- tějším patří zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, který např. orgánům obcí ukládá povinnost zajišťovat ukrytí osob před hrozícím nebezpečím (viz § 15 odst. 1 a § 15 odst. 2 písmene c). Velmi významná pro tuto oblast je také vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jež mj. řeší zásady postupu při poskytování úkrytů, způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva a stanovuje, ve kterých případech lze jednotlivé typy úkrytů použít pro ukrytí obyvatelstva (viz § 15 a § 16). Dodatečně budované improvizované úkryty Z výše uvedeného vyplývá, že v praxi bude ukrytí obyvatelstva realizováno především v dodatečně budovaných úkrytech, jež se označují jako improvizované úkryty. Improvizovaný úkryt je předem vybraný nebo předem stavebně a technicky připravený, optimálně vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude upravován (před vznikem mimořádných situací nebo bezprostředně po jejich vzniku) fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců před účinky mimořádných událostí, s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Při realizaci improvizovaného ukrytí může v praxi dojít ke dvěma variantám. ■ Improvizovaný úkryt je budován ve stávajícím stavebním objektu Vybraný prostor ve stavebním objektu je optimální pro vybudování improvizovaného úkrytu, ale nesplňuje všechny požadavky kladené na improvizované úkryty, a proto se musí dodatečně před vznikem mimořádné události nebo bezprostředně po jejím vzniku provádět různé stavební a technické úpravy – nejlépe podle předem připravené jednoduché projektové dokumentace z předem připraveného materiálu, případně je předem alespoň vytipován zdroj potřebného materiálu. ■ Improvizovaný úkryt je budován v nově navrhovaném stavebním objektu Hlavní požadavky na improvizovaný úkryt se zapracují do projektové dokumentace a stavební objekt po jeho výstavbě splňuje všechny požadavky kladené na improvizované úkryty. Při použití tohoto objektu k ukrytí obyvatelstva se provede pouze jeho zpohotovění a dovybavení (např. nábytkem k sezení a ležení, materiálem nutným k přežití, filtroventilačním zařízením apod.). V současné době není k dispozici žádný předpis, technická norma či jiný závazný materiál, který by problematiku budování improvizovaných úkrytů komplexně řešil. Obecně doporučujeme řídit se technickou normou ČSN 73 9010 Navrhování a výstavba staveb civilní ochrany a podle konkrétních podmínek se snažit co nejvíce přiblížit požadavkům na stálé úkryty civilní ochrany. Přitom je nutné brát v úvahu předpokládané účinky možných mimořádných událostí a na základě tohoto zvolit vhodný typ prostoru pro improvizovaný úkryt nebo vhodnou kombinaci těchto prostorů. Typy vhodných prostorů pro improvizované úkryty Vhodné prostory pro improvizované úkryty se volí vzhledem ke škodlivým účinkům, jež vznikají po výbuchu jaderných zbraní nebo při haváriích jaderných zařízení a na základě fyzikálních a chemických vlastností škodlivin, proti kterým mají chránit. Jedná se zejména o to, zda jsou tyto škodliviny lehčí nebo těžší než vzduch. Pro přehlednost dělíme prostory pro improvizované úkryty podle jejich ochranných vlastností proti jednotlivým rizikovým situacím, na tři následující typy: ■ Typ prostoru I – Umístění prostoru: suterénní nebo sklepní prostory budov. – Použití prostoru: je vhodný k ochraně proti nebezpečí z vnějšího a případně i vnitřního ozáření osob (vdechnutím radioaktivního prachu) po radioaktivním spadu. Proti vnějšímu ozáření je vhodný prostor ve středním traktu (vnitřní části budovy), co nejvíce zapuštěný v okolním terénu. Nejlépe vyhovují prostory v objektech se silnými obvodovými zdmi a co nejmenší plochou okenních a jiných stavebních otvorů. Rozhodujícím ochranným faktorem proti vnějšímu ozáření ukrývaných osob je plošná hmotnost zdiva obvodového pláště a dalších zdí, příček a stropů oddělujících prostor improvizovaného úkrytu od vnějšího zamořeného prostoru. Nezapuštěné obvodní zdi prostoru umístěného v suterénu musí mít minimální tloušťku zděné cihelné konstrukce 450 mm, kamenné konstrukce 350 mm nebo betonové konstrukce 300 mm. Vstup do prostoru improvizovaného úkrytu je vždy výhodnější z budovy než přímo z vnějšího prostoru. Při výběru prostoru typu I je rovněž velmi důležité mít na zřeteli i budoucí nutné úpravy pro improvizovaný úkryt. Ty spočívají i v zajištění dostatečné plošné hmotnosti u okenních a všech dalších stavebních otvorů alespoň na úroveň obvodového zdiva. Nejlépe se proto hodí prostory s malou plochou stavebních otvorů, nebo nejlépe bez nich. To vyhovuje i dalšímu požadavku na dodatečné zajištění potřebné plynotěsnosti prostoru improvizovaného úkrytu. Čím méně je okenních a jiných otvorů, tím bude při úpravách pro improvizovaný úkryt méně práce. ■ Typ prostoru II – Umístění prostoru: suterénní nebo sklepní prostory budov. – Použití prostoru: pro ochranu obyvatelstva před účinky průmyslových škodlivin lehčích než vzduch. Tento typ prostoru je podobný typu I tím, že se rovněž jedná o suterénní nebo sklepní prostor. V tomto případě však není důležitá plošná hmotnost obvodového pláště prostoru a objektu, ale pouze jeho dostatečná plynotěsnost. Celkovou plynotěsnost prostoru lze ještě zvýšit dodatečnými plynotěsnými úpravami stavebních otvorů a zdí. Stejně jako u typu I zde platí zásada, že čím méně je stavebních otvorů, tím bude méně práce s jejich pozdějším utěsňováním při dalších úpravách pro improvizovaný úkryt. ■ Typ prostoru III – Umístění prostoru: vyšší patra budov. – Použití prostoru: je vhodný proti účinkům úniku průmyslových škodlivin těžších než vzduch a k ochraně před otravnými látkami, bakteriologickými (biologickými) prostředky. Průmyslové škodliviny těžší než vzduch představují většinu běžně skladovaných nebezpečných látek, používaných v průmyslové výrobě. Pro případ nenadálého útoku teroristů na chemické provozy je možné tento prostor okamžitě využít pro ochranu obyvatel i bez dodatečných úprav alespoň na určitou dobu, než poklesne intenzita nebezpečí (pokles koncentrace na přípustnou mez), nebo než bude organizována evakuace obyvatelstva ze zasaženého území. stavebnictví 05/12 39 Zásady výběru vhodných prostor a budování improvizovaných úkrytů Improvizovaný úkryt má být vybírán v blízkosti místa pobytu osob, které se do něj musí v případě ohrožení včas dostat. Doporučená doběhová vzdálenost činí 500 až 800 m. Umístění improvizovaného úkrytu musí umožňovat i jeho rychlé opuštění, popř. vyproštění ukrývaných osob při poškození nebo zavalení improvizovaného úkrytu. Prostory pro improvizovaný úkryt se nedoporučují zřizovat: ■ v budovách se složitým půdorysem a rozsáhlým instalačním zařízením; ■ v částech budov, v nichž jsou v horních podlažích (nad improvizovaným úkrytem) uloženy předměty a zařízení, jejichž hmotnost přesahuje 1000 kg/m2 podlahové plochy; ■ pod výrobními nebo skladovými prostory, ve kterých jsou umístěny nádrže s nebezpečnými látkami; ■b líže než 100 m od zásobníků průmyslových škodlivin v případě, že by porušení těchto zásobníků mohlo ohrozit bezpečnost ukrývaných osob; ■ blíže než 50 m od provozů a skladů s nebezpečím výbuchu a od skladů s lehce zápalnými látkami, přičemž jsou-li pro větší množství skladovaných hořlavých nebo jiných nebezpečných látek požárními nebo jinými bezpečnostními předpisy stanoveny větší vzdálenosti, platí pro zřizování těchto prostorů tyto větší vzdálenosti; ■ v místech, kde by pod prostorem procházelo vedení vysokotlaké páry, vysokého elektrického napětí, stlačeného vzduchu apod.; ■ v místech, kde by úroveň podlahy prostoru sahala pod úroveň hladiny spodní vody a v místech dosahu ničivých účinků průlomové vlny a povodní; ■ v prostorech, kde stabilní zařízení zaujímá více než 40 % celkové podlahové plochy. Celkové umístění prostoru pro improvizovaný úkryt je nejvhodnější vždy na odvrácené straně od zdroje nebezpečí, ve středním traktu nebo co nejvíce ve středu budovy. Podlahová plocha pro ukrývanou osobu se určuje v závislosti na způsobu větrání improvizovaného úkrytu. Činí 3 m2 u úkrytu s nuceným větráním a 3–5 m2 u úkrytu bez větracího zařízení. Světlá výška improvizovaného úkrytu (od podlahy ke stropu) má být minimálně 2,3 m při minimální podchodné výšce 1,9 m (výška od podlahy k nejnižší části stropu, nebo instalace vedené pod stropem úkrytu). Kapacita improvizovaného úkrytu je dána potřebnou podlahovou plochou na jednu ukrývanou osobu. Omezena je pouze způsobem větrání a výkonností uvažovaného větracího zařízení. Doporučuje se, aby improvizovaný úkryt měl kapacitu do 50 ukrývaných osob. Nejvýše přípustné parametry vnitřního mikroklimatu: ■ nejvyšší teplota vlhkého teploměru tefmax = 28 °C; ■ nejvyšší koncentrace oxidu uhličitého CO2 je 2 %; ■ nejmenší koncentrace kyslíku je 17 %. Koncentrace CO2 vyšší než 2 % ve vzduchu způsobuje menší zdravotní potíže (CO2 má slabý narkotický účinek). Dalším zvyšováním jeho koncentrace se zvyšuje hloubka i frekvence dechu, stoupá tep i krevní tlak a snižují se sluchové schopnosti člověka. Při 5% koncentraci dochází k problémům s dýcháním, zvracení, dezorientaci a až k bezvědomí postižené osoby. Koncentrace CO2 nad 10 % vede až k úmrtí. Přežije-li postižený otravu oxidem uhličitým, zotaví se rychle i po těžkém stavu obvykle bez trvalých následků. Citlivost jednotlivců na CO2 je velmi rozdílná. 40 stavebnictví 05/12 Při výpočtu možné doby pobytu ukrývaných osob v uzavřeném improvizovaném úkrytu bez filtroventilačního zařízení (bez větrání) lze využit následující vztah: t= CCO2 . V 100 . mCO2 . n [1] Kde: t délka pobytu ukrývaných osob v hodinách; V objem vnitřního prostoru improvizovaného úkrytu v m3 ; n počet ukrývaných osob; mCO2množství oxidu uhličitého (CO2) v m3 vydýchaného jednou osobou za hodinu, (mCO = 0,02 m3·h -1); CCO2dovolené zvýšení obsahu CO2 v ovzduší (je stanoveno na nejvyšší hodnotu koncentrace CO2 – 2 %). 2 V případě, že v improvizovaném úkrytu využíváme filtroventilační zařízení, je výhodné, aby byl ve vnitřním prostoru vytvářen přetlak v rozsahu 30–50 Pa. Závěr Při výběru jednotlivých typů prostorů pro improvizovaný úkryt je nutno vzít v úvahu vhodnost jejich umístění, charakter stavby, celkovou zachovalost stavby a její požární odolnost. ■ Použitá literatura: [1]Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. [2]Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. [3]Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, MV – GŘ HZS ČR, Praha 2008. [4]ČSN 9010 73 Navrhování a výstavba staveb civilní ochrany, ÚNMZ, Praha 2010. [5]Prouza, R., Pivovarník, J.: Metodika výběru a postupných úprav prostorů vhodných k improvizované ochraně obyvatelstva proti radioaktivnímu prachu, průmyslovým škodlivinám a otravným látkám, MV – GŘ HZS ČR – IOO, Lázně Bohdaneč 2008. english synopsis Main Principles for the Building of Improvised Shelters The article gives information about shelters available to the population in the case of an extraordinary event as ”improvised shelters“. Premises suitable for improvised shelters are chosen in view of the harmful effects of extraordinary events. The article gives some fundamental recommendations for the selection of premises suitable for improvised shelters of the population and basic principles for the building thereof. klíčová slova: Institut ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, ukrytí obyvatelstva, stálé úkryty civilní ochrany, improvizované úkryty keywords: Institute for the Protection of Population in Lázně Bohdaneč, permanent civil protection shelters, improvised shelters Vypisovatelé: KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ, ČKAIT OBLAST PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ, ČSSI OBLAST PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ, ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ, REGIONÁLNÍ STAVEBNÍ SPOLEČNOST SPS PRO PRAHU A STŘEDNÍ ČECHY, OBEC ARCHITEKTŮ, KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA STŘEDNÍ ČECHY Soutěž je vypsána pod záštitou: Hejtmana Středočeského kraje HLASUJTE! Stavby nominované na Titul Stavba roku Středočeského kraje 2012 Revitalizace historického jádra města Slaný Lávka přes řeku Berounku v Berouně Oblastní nemocnice Příbram, a. s. – Modernizace a dostavba – 1. etapa Nová radnice Milovice PIVOTEL MMX Rekonstrukce železničního mostu Kolín Obnova rybniční soustavy Černý kříž Rekonstrukce ulic a dlažeb historického jádra města Kutná Hora Muzeum Dobrovice Modernizase dopravního terminálu AN Příbram Hlasujte o Cenu veřejnosti hlasovat můžete na všech přihlášených stavbách www.stavbaroku.cz Najdete nás také na Facebooku! Hlavní mediální partner: Mediální partneři: VIDEOFILMSTUDIO KUTNÁ HORA INTERNETOVÁ TELEVIZE - ITV ybavení sídelních sídelních celků celků vvybavení text Miroslav Kotrbatý | grafické podkladytext KOTRBATÝ A | grafické VMZpodklady spol. s r.o. a ▲ Stroj na opravu výtluků asfaltových vozovek s infrazářičovým ohřevem Stroj na opravu výtluků asfaltových vozovek s infrazářičovým ohřevem Ing. Miroslav Kotrbatý Profesně je zaměřen na projektování otopných soustav v průmyslových závodech. Věnuje se vývoji sálavých a infrazářičových soustav a typizaci předávacích stanic tepla. To se stalo i hlavní náplní soukromé projektové firmy, kterou v roce 1990 založil v Praze, a později i výrobního závodu, který založil se synem a dcerou v Pelhřimově. Je autorizovaným inženýrem ČKAIT v oboru technologická zařízení budov. E-mail: [email protected], [email protected] Článek představuje technické veřejnosti zařízení SILKOT, vyvinuté specialisty v oboru sálavého a infrazářičového vytápění průmys- 42 stavebnictví 05/12 lových hal. Dosavadní zkušenosti ukazují, že toto zařízení na opravu výtluků vozovek v plné míře umožňuje velice kvalitně a hlavně levně uvést poškozenou vozovku do provozuschopného stavu tak, aby měla dlouhou životnost. Během přibližně čtyřletého vývoje stroje na opravu výtluků asfaltových vozovek se ukázalo, že největším problémem není samotný infrazářičový ohřev, ale technické řešení ohřevu recyklované směsi, používané pro opravu vozovky, a následná homologizace jak v rámci ČR, tak pro zahraničí. Technologický proces opravy Opravy vyčištěného výtluku jsou možné až do venkovní teploty te = –5 ºC. Nelze je provádět do mokrého povrchu. Mírná vlhkost však nevadí – voda se odpaří. Nahřívací infrazářičové čelo se ▲ SILKOT 10 – nástavba na nákladní automobil 12 t, s elektro-hydraulickou rukou na nakládání válce ▲ Nahřívací čelo z nerezavějící oceli s 12 ks infrazářičů ▲ SILKOT 10 – pohled na zadní čelo v přepravní poloze ▲ Významná výhoda stroje – kvalitní oprava i v zimním období ▲ SILKOT 70–80, varianta na přívěs, max. rychlost 40 km/h, respektive 80 km/h ▲ SILKOT při práci – nahřátí okolí výtluků sklopí pod úhel 45º a pomocí ručního propan-butanového hořáku se zapálí jedna polovina nebo celá skupina speciálních trubicových zářičů podle velikosti výtluku. Povrchová teplota zářičů je cca 1000 ºC. Po zapálení se nahřívací čelo sklopí do vodorovné polohy cca 100 mm nad vozovku. Nahřívá se jak výtluk, tak jeho okolí obsahující kapilárové trhliny – budoucí možné příčiny dalších výtluků. Doba ohřevu činí v létě 8÷10 min, v zimě 10÷15 min. Poté se nahřívací čelo odklopí do svislé polohy a vozidlo odjede od místa opravy. Následně se hrabičkami rozruší vozovka v okolí výtluku do vzdálenosti cca 200÷250 mm. Do kolečka se z dvou- stavebnictví 05/12 43 ▲ Další výhoda – obsluha stroje pouze 2–3 lidé ▲ Nahřátá směs. Recyklát se odebírá z izolovaného, vytápěného zásobníku. ▲ Konečná fáze opravy – zaválcování povrchu – SILKOT v zimě ▲ Konečná fáze opravy – zaválcování povrchu – SILKOT v létě ▲ SILKOT 10 – nástavba na nákladní automobil 10 t – kratší verze, bez ruky a válce dílného zásobníku naloží potřebné množství nahřátého recyklátu, zaveze se do výtluku a celá plocha se lehce pohrabe do roviny. Zbylý recyklát promísený s materiálem rozhrabaným ze stávající vozovky se pak vrství do výše 30 mm nad povrch vozovky a takto zavezená plocha se dvakrát zaválcuje. Celá oprava trvá celkem přibližně 25 až 30 min. 44 stavebnictví 05/12 ▲ Opravená plocha po jednom roce provozu Součásti stroje Stroj SILKOT na opravu výtluků asfaltových vozovek tvoří: ■ Nahřívací infrazářičové čelo s trubicovými zářiči rozdělenými do dvou polovičních skupin. ■ Pět, respektive šest zásobníků plynu umístěných na podvozku stroje. Doplňování plynu se děje buď z vlastní čerpací stanice, nebo ze sítě čerpacích stanic. Zásobníky jsou zakryty a pro zimní provoz se tento prostor vytápí. ■ Dvoudílný zásobník asfaltovací směsi (recyklátu) s ohřevem. Obě poloviny zásobníku lze provozovat odděleně, podle aktuálního režimu provozu stroje. Ohřev recyklátu se provádí tzv. šachtovým ohřevem, kde jsou vedle sebe umístěny komory se směsí a proudícími spalinami o teplotě 500 °C. Směs dosahuje teploty 170 °C, přestože je ve své podstatě izolantem. ■ Elektrická baterie s dobíjením. ■ Ovládací zařízení pro provoz stroje. ■ Na objednávku: válec, hydraulická ruka a další zařízení. ■ Kolečko, hrabičky a další potřebné ruční nářadí. Výhody technologie oprav výtluků s infrazářičovým ohřevem ■ Je zajištěna kvalita opravy. ■ Nová i stará část vozovky se spojí beze spár. Likvidují se také vlásečnicové spáry ve stávající vozovce. ■ Je vytvořen kontinuální přechod mezi oběma částmi vozovky. ■ Daná technologie umožní realizovat opravy až do venkovní teploty te = –5 °C. ■ Časová úspora proti stávající technologii činí minimálně 50 %. ■ Cena opravy. ■ Rychlost opravy – 15 min po realizované opravě je již možný pojezd vozidel. ■ Využití recyklované směsi. Sortiment Proti původním předpokladům, kdy se počítalo s výrobou stroje umístěného na vleku za traktorem, si praxe vynutila výrobu v daleko širším sortimentu: ■ stroj umístěný na vleku za traktorem, s maximální rychlostí pojezdu 40 km/hod; ■ stroj umístěný na vleku za traktor nebo auto s maximální rychlostí pojezdu 80 km/hod; ■ stroj umístěný na šasi staršího nákladního automobilu 12 t – podle výběru zákazníka; ■ stroj umístěný na šasi nového nákladního automobilu 12 t – podle výběru zákazníka. Kromě těchto základních variant je možné instalovat další prvky, jako např. hydraulickou ruku apod. Výroba Stroj SILKOT 70–80 získal zlatou medaili IBF na Stavebních veletrzích Brno 2009. Zájem o uvedenou technologii oprav projevili zejména starostové měst a obcí, a to nejen v České republice, ale například také na Slovensku, v Chorvatsku nebo v Německu. ■ Základní údaje Objednatel, prodejce: firma SILTEK s.r.o Vývoj, výroba, servis: firma KOTRBATÝ VMZ spol. s r.o. Použitá literatura: [1] www.siltek.cz [2] www.kotrbaty.cz english synopsis Infra-red Heating Equipment for the Repair of Potholes in Asphalt Roads The article presents SILKOT, a machine developed by specialists in the field of radiant and infra-red heating of industrial halls. This equipment fully enables to put the damaged road back into good condition in top quality, with long duration and above all cost effectively. klíčová slova: zařízení SILKOT, výtluky asfaltových vozovek, infrazářičový ohřev keywords: SILKOT equipment, asphalt road potholes, infra-red heating inzerce SUSO se snaží nabídnout vždy něco navíc V letošním roce probíhá již 16. ročník Soutěžní přehlídky stavebních řemesel SUSO, která představuje pro žáky stavebních oborů příležitost, jak mohou porovnat své schopnosti a vědomosti. Ná- vštěvníci všech soutěžních kol mají díky tomu možnost prohlédnout si řemeslo „naživo“. Organizátoři soutěže se však snaží účastníkům výstavy nabídnout i další podnětné prezentace stavebních a jim příbuzných oborů. V Lysé nad Labem a v Litoměřicích tak bylo k vidění projektování modelů zahrad v podání studentek z VOŠ a SŠ zemědělské školy Benešov. „Spojení SUSO s ukázkami studentských návrhů zahrad má velký přínos pro poznání návaznosti všech řemesel,“ uvádí zahradní projektantka Bc. Veronika Petrová, pod jejímž vedením byla exhibice připravena. Stejně jako se vyvíjejí a inovují materiály používané ve stavebnictví, mění se totiž i technologie v oboru zahradní architektury. „Soutěžní přehlídka řemesel SUSO tak všem zájemcům prezentuje vývoj stavebnictví a zahradní architektury v celé své komplexnosti,“ říká David Surmaj ze společnosti ABF, organizátora soutěže. Více informací naleznete na www.suso.cz. stavebnictví 05/12 45 v ybavení sídelních celků text Miroslav Najdekr | grafické podklady Ecological Consulting, a.s. Posouzení vlivu seizmické zátěže dopravy na vybrané stavební objekty Ing. Miroslav Najdekr, CSc. Studoval na Stavební fakultě SVŠT Bratislava obor inženýrské konstrukce a dopravní stavby, specializaci ocelové a dřevěné konstrukce. Působil jako vedoucí projektové kanceláře a technického rozvoje v Olomouci jako vedoucí stavebního úřadu Magistrátu města Olomouc a od roku 1995 má soukromou stavební kancelář, zabývající se expertní a znaleckou činností. E-mail: [email protected] Spoluautor: RNDr. Jaroslav Bosák, MBA, předseda představenstva Ecological Consulting, a.s. E-mail: [email protected] ▲ Obr. 1. Přehledná situace zájmové lokality – ulice 8. května, Olomouc V říjnu roku 2011 došlo ke zřícení části domu v ulici 8. května, situované v centru Olomouce. Zřícenou část stavby tvořilo obvodové zdivo nejvyššího podlaží domu. Důsledkem této destrukce nosné části stavby byl úraz, který skončil úmrtím. Znalecký posudek, jenž byl v době události zpracováván pro potřeby vyšetřovacího orgánu policie, označil, jak uvedla MF Dnes 2. února 2012, za hlavní viníky neštěstí otřesy od tramvají, pnutí od jejich troleje, která byla uchycena ve zdi domu, a také pláty železa, jež od 19. století zeď, která později spadla, držely. Technické služby města Olomouce jsou správcem tramvajové tratě a tím odpovídají za její provozní a technický stav se všemi souvisejícími náležitostmi, tedy včetně trolejí a příslušejících kotevních prvků. Z tohoto důvodu muselo město Olomouc provést ověření závěrů uvedeného znaleckého posudku, neboť v případě potvrzení uvedených závěrů by bylo přímo odpovědným subjektem, jenž nešťastnou událost zavinil. Město objednalo u renomované kanceláře Ecological Consulting, a.s., Olomouc, která se obecně zabývá problémy souvisejícími s vibracemi ve vztahu k lidskému zdraví a s měřením vibrací má dlouholeté zkušenosti, provedení kontroly závěrů znaleckého posudku. Firma navrhla postup řešení daného problému podle zásad ČSN 73 00 40 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva [1]. Stanovuje jako hodnoticí kriterium rychlost kmitání dynamické odezvy vyšetřovaného objektu a naměřenou rychlost vyhodnocuje ve vztahu k možnému vzniku poruch na stavebních konstrukcích. Získané výsledky měření a jejich vyhodnocení byly předloženy objednateli, tj. městu. Umístění měřicích míst Před zahájením vlastního měření bylo vybráno osm domů, jež byly podrobeny měření. Bylo nutné respektovat, že se jedná o památkově 46 stavebnictví 05/12 ▲ Obr. 2. Posuzovaný úsek tramvajové tratě na ulici 8. května, Olomouc s vyznačením lokalizace míst měření chráněné objekty v regulované památkově chráněné zóně. Rovněž se bral ohled na stavebně technický stav domu z hlediska stability. Více se přihlíželo ke skutečnosti, zda je dům narušen poruchami statického charakteru, či nikoliv. Pro měření byly vybrány domy se statickými poruchami (třída odolnosti A podle ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 3; třída významu objektu II podle ČSN 730031 [2] – v současnosti již neplatné – viz tab. 2). Důvodem bylo zjistit chování smykových a tahových trhlin při působení účinků technické seizmicity, provozu tramvají a nákladního automobilu. Tramvajové koleje jsou osazeny do vozovky z žulové dlažby. Klasifikace základové půdy byla uvažována jako b, c, podle členění 5.5.3. ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 4. Obr. 2. Přehledná situace umístění míst měření Použitá měřicí souprava Pro měření rychlostí vibrací byla použita měřicí aparatura Brüel & Kjaer. Skládala se z těchto součástí: ■ spektrální modul PULSE B&K typ 3050-A-060; ■ akcelerometr B&K 4524 – B; ■ notebook Toshiba U400 (včetně softwaru Labshop 12); ■ etalonový kalibrátor vibrací B&K 4294; ■ tříkanálový kabel B&K AO 0526 (5 m). ▲ Graf 1. Záznam venkovních klimatických podmínek f 1. Záznam venkovních klimatických podmínek Jako pomocná měřidla sloužila digitální meteostanice pro záznam klimatických podmínek, měřicí pásmo (20 m) a svinovací metr. Uvedená měřicí pis měření sestava B&K byla ověřena v Českém meteorologickém institutu v Praze a má platné ověřovací listy. ení rychlostí vibrací od pojezdů tramvajových souprav na vybraných místech v ulici větna v Olomouci bylo provedeno za účelem zjištění vlivu na obytnou zástavbu orických budov). Měřicí body byly umístěny podle možností v obytných budovách, jež považovány za referenční pro posouzení okolní zástavby. Metoda a podmínky měření Měření rychlostí vibrací bylo provedeno v souladu s požadavky norem ily se jednotlivé průjezdy tramvajových souprav a nákladního vozidla. Pro potřeby ČSN ISO v2631-2 Hodnocení expozice člověka celkovým vibracím [3] odnocení se zaznamenal každém bodě průjezd šesti tramvajových souprav a jednoho a ČSN 73 0040 [1]. U kolejové jsou dominantní adního vozidla. U každé posuzované budovy byldopravy snímač umístěn vně budovy vfrekvence blízkosti otřesů adové spáry podloží (na nosnéve zdivšech v blízkosti úrovněod chodníku) následně vzpravidla patře podle možností směrech kolejovéa dopravy v oboru 10–50 Hz. vnější fasáděMěření či případně na okenním parapetu). proto probíhalo v rozmezí frekvenčního pásma od 1–80 Hz. měření splňovaly požadavky měřicího zařízení. Záznam ěné hodnotyPodmínky rychlosti vibrací byly následně uloženy na záznamové zařízení a odnoceny podle normyklimatických ČSN 73 0040 [1]. Výsledné je hodnoty představují kovních podmínek uveden v grafuefektivní 1. losti vibrací pro jednotlivé průjezdy tramvajových souprav a nákladního vozidla ve třech ovaných osách. Dále je ve výsledcích uváděn frekvenční rozsah pásem, v nichž byly yceny nejvyšší hodnoty rychlosti vibrací. ven- Popis měření Zjištěné hodnoty rychlosti vibrací byly následně uloženy na záznamové zařízení a vyhodnoceny podle normy ČSN 73 0040 [1]. Výsledné hodnoty představují efektivní rychlosti vibrací pro jednotlivé průjezdy tramvajových souprav a nákladního vozidla ve třech sledovaných osách. Dále je ve výsledcích uváděn frekvenční rozsah pásem, v nichž byly zachyceny nejvyšší hodnoty rychlosti vibrací. Z naměřených hodnot se vyloučily vibrace produkované zdroji nesouvisejícími s dopravou na tramvajové trati (na ulici 8. května). Cílem měření bylo zjistit seizmické zatížení sledovaných objektů od provozu na stávající tramvajové trati, kontrolně změřit účinky vibrací od nákladního automobilu a výsledky porovnat s mezními hodnotami stanovenými ČSN 73 0040 [1]. Vibrace se snímaly ve třech osách (obr. 3). Údaje o hmotnosti zátěžových souprav ■ T3, jeden vůz: – prázdná (16 000 kg); – počet náprav: 4, plně obsazená (max. 27 500 kg); – pohotovostní (21 700 kg). ■ T3M, jeden vůz: – prázdná (17 000 kg); – počet náprav: 4, plně obsazená (max. 28 500 kg) ■ Vario LF, jeden vůz: – pohotovostní (21 200 kg). Popis měřicích míst a výsledky měření měřených hodnot se vyloučily vibrace produkované zdroji nesouvisejícími s dopravou na vajové trati (na ulici 8. května). Cílem měření bylo zjistit seizmické zatížení sledovaných Měření rychlostí vibrací od pojezdů tramvajových souprav na vybraných ktů od provozu na stávající tramvajové trati, kontrolně změřit účinky vibrací od místech v ulici 8. května v Olomouci bylostanovenými provedenoČSN za účelem adního automobilu a výsledky porovnat s mezními hodnotami 73 0040 zjištění vlivu na zástavbu Vibrace se snímaly veobytnou třech osách (obr. 3). (historických budov). Měřicí body byly umístěny Měření bylo provedeno u osmi budov. Měřeny byly vždy hodnoty v blízkosti základové spáry a v patře. Pro zjištění míry šíření vibrací vzhledem k vzdálenosti došlo před měřicím místem M3 k měření na chodníku a v jízdním pruhu komunikace 8. května. podle možností v obytných budovách, jež byly považovány za referenční pro posouzení okolní zástavby. Měřily se jednotlivé průjezdy tramvajových souprav a nákladního vozidla. Pro potřeby vyhodnocení se zaznamenal v každém bodě průjezd šesti tramvajových souprav a jednoho nákladního vozidla. U každé posuzované budovy byl snímač umístěn vně budovy v blízkosti základové spáry (na nosné zdi v blízkosti úrovně chodníku) a následně v patře podle možností (na vnější fasádě či případně na okenním parapetu). Měřicí místo č. 1 Vybraná budova je čtyřpodlažní bytový dům na nám. Národních hrdinů 447/1. Obvodový plášť stavby se nachází ve vzdálenosti 5,6 m od osy krajní koleje. Měřicí aparatura byla umístěna nejprve na obvodovém plášti (parapetu výkladní skříně) ve výšce 0,25 m nad úrovní chodníku. Druhé místo bylo zvoleno ve 3.NP, a to 1,3 m nad úrovní podlahy. Snímač byl upevněn na fasádě objektu. Měřicí místo č. 2 Jedná se o třípodlažní bytový dům v ulici 8. května 451/10. Obvodový plášť objektu je ve vzdálenosti 5,6 m od osy krajní koleje. Měřicí aparatura byla umístěna nejprve na obvodovém plášti (domovní podezdívce) ve výšce 0,4 m nad úrovní chodníku. Jako druhé místo bylo zvoleno 2.NP, konkrétně 1,4 m nad úrovní podlahy. Snímač byl upevněn na fasádě domu. ▲ Obr. 3. Orientace tří os měření seizmického zatížení sledovaných budov od provozu na stávající tramvajové trati na ulici 8. května, Olomouc Měřicí místo č. 3 Jako měřicí místo posloužil v tomto případě třípodlažní bytový dům v ulici 8. května 456/20. Obvodový plášť objektu se nachází ve vzdálenosti 8,6 m od osy krajní koleje. Měřicí aparatura byla nejprve situována na obvodovém plášti (parapetu sklepního okna) ve výšce 0,2 m nad úrovní chodníku. Druhým místem se stalo 2.NP, a to 1,3 m nad úrovní podlahy. Snímač se upevnil na fasádu. ▼ Tab. 1. Stupně poškození objektů – podle ČSN 73 00 40 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva [1] Popis poškození (tabulka 13 podle platné ČSN) Stupně poškození Bez poškození. Nevznikají žádná viditelná poškození. Funkce objektů, jako např. vodotěsnost nádrží apod., jsou plně zachovány. 0 První známky poškození. Trhlinky šířky do 1 mm na styku stavebních prvků (ve stropních fabionech). 1 Lehká rozrušení s malými škodami. Trhlinky šířky do 5 mm v omítce, příčkách, komínovém zdivu, opadávání omítky, uvolnění krytiny. 2 Střední rozrušení s vážnými škodami. Stabilita není ohrožena. Trhliny širší než 5 mm v příčkách a nosných zdech. Opadávání 3 krytiny a částí komínů. Značné rozrušený s nebezpečnými škodami. Trhliny v nosných zdech a překladech, ohrožující jejich statickou funkci. Zřícení 4 příček, výplňového zdiva a komínů. Trhliny v prostém betonu. Porušení stability. 47 Úplné rozrušení a destrukce. Zřícení cihelných staveb nebo jejich částí s hlavními nosnými prvky. Trhliny i v železobetonu. stavebnictví 05/12 5 Druhy základové půdy Kategorie a Horniny všech tříd při tabulkové výpočtové únosnosti Rdt ≤ 0,15 MPa a jestliže je hladina podzemní vody trvale ve hloubce rozsahu 1–3 m pod základovou spárou. Kategorie b Horniny všech tříd při tabulkové výpočtové únosnosti Rdt ≤ 0,15 MPa a jestliže je hladina podzemní vody trvale ve hloubce větší než 3 m. Patří sem také horniny všech tříd při tabulkové výpočtové únosnosti Rdt ≤ 0,15 MPa a jestliže je hladina podzemní vody trvale ve hloubce rozsahu 1–3 m pod základovou spárou. Kategorie c Horniny všech tříd při tabulkové výpočtové únosnosti Rdt ≤ 0,15 MPa a jestliže je hladina podzemní vody trvale ve hloubce větší než 3 m pod základovou spárou. Patří sem i skalní horniny při tabulkové výpočtové únosnosti Rdt ≤ 0,6 MPa a pokud hladina podzemní vody je trvale ve hloubce větší než 1 m. ▲ Tab. 2. Druhy základové půdy – podle členění 5.5.3. ČSN 73 00 40 [1] Pro zjištění šíření vibrací a míry poklesu rychlostí vibrací v závislosti na vzdálenosti od zdroje se měřilo před domem, ve vzdálenosti 6,5 m od osy krajní koleje (na chodníku) a 1,7 m od osy krajní koleje (v ose silničního jízdního pruhu). Měřicí místo č. 4 Vybrán byl třípodlažní bytový dům v ulici 8. května 500/31. Obvodový plášť domu se nachází ve vzdálenosti 9,1 m od osy krajní koleje. Měřicí aparatura byla dána nejprve na obvodový plášť (domovní podezdívku) ve výšce 0,45 m nad úrovní chodníku. Druhým místem se stalo 3.NP, konkrétně 0,95 m nad úrovní podlahy. Snímač byl situován na dřevěném parapetu okna (důvodem byl požadavek majitele, aby se během měření neotevíralo okno). Měřicí místo č. 5 Zvolen byl třípodlažní bytový dům v ulici 8. května 503/27. Obvodový plášť domu je vzdálen 7,5 m od osy krajní koleje. Jako místo pro měřicí aparaturu byl vybrán obvodový plášť (parapet výkladní skříně) ve výšce 0,5 m nad úrovní chodníku. Druhé místo je pak ve 3.NP, a to 0,9 m nad úrovní podlahy. Snímač byl umístěn na dřevěném parapetu okna (majitel požadoval, aby během měření nebylo otevíráno okno z důvodu úniku tepla). Měřicí místo č. 6 Nacházelo se na pětipodlažním bytovém domě v ulici 8. května 464/21. Obvodový plášť domu se nachází ve vzdálenosti 7,7 m od osy krajní koleje. Měřicí aparatura byla umístěna nejprve na obvodovém plášti (výklenek v podezdívce objektu) ve výšce 0,1 m nad úrovní chodníku. K měření v patře nedošlo, nepodařilo se zkontaktovat majitele či správce objektu. Měřicí místo č. 7 Vybraný objekt je třípodlažní bytový dům v ulici 8. května 519/11. Obvodový plášť domu je ve vzdálenosti 5,5 m od osy krajní koleje. Obvodový plášť (domovní podezdívka) posloužila jako první místo pro umístění měřicí aparatury, a to ve výšce 0,85 m nad úrovní chodníku. Druhým místem bylo 2.NP, ve výšce 0,95 m nad úrovní podlahy. Snímač byl upevněn na fasádě. Měřicí místo č. 8 Byl zvolen třípodlažní bytový dům v ulici 8. května 522/5. Obvodový plášť objektu se nachází ve vzdálenosti 7,0 m od osy krajní koleje. Nejprve se umístila měřicí aparatura na obvodový plášť (na práh vjezdu do dvora), ve výšce 0,2 m nad úrovní chodníku. Druhým místem se stalo 2.NP, ve výšce 0,45 m nad úrovní podlahy. Snímač byl situován na dřevěný parapet okna (okno podle provozovatele fittness centra není možné otevřít). Výsledky měření Z výsledků měření efektivních rychlostí kmitání vibrací je zřejmé, že nejvyšší zjištěná hodnota odpovídá vef = 3,26 mm/s a byla zjištěna ▼ Tab. 3. Třídy odolnosti objektů podle ČSN 73 00 40 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva [1] Třídy odolnosti objektů Třída Objekty bytové, občanské, průmyslové a zemědělské A chatrné stavby, neodpovídající stavebním předpisům, zříceniny, hist. budovy z neopracovaného kamene nebo cihel s klenutými překlady, průvlaky a plošnými klenbami nad místnostmi v přízemí a suterénu, kamenné a zděné pomníky a kašny, budovy s rozsáhlou plastickou výzdobou, budovy ve zláštní památkové péči, archeologické objekty B běžné cihelné stavby, izolované nebo řadové domky s půdorysnou plochou do 200 m2, nejvýše o třech podlažích C veliké budovy z cihel a tvárnic, dobře ztužené stavby panelové a montované z betonových prvků, zdivo na cementovou maltu D E budovy ze skeletu ocelového nebo betonového, dřevěné a hrázděné stavby s dobrým ztužením, prostý beton železobetonové a ocelové konstrukce, výrobní a provozní objekty, železobetonová sila a zásobníky F 48 stavebnictví 05/12 Objekty inženýrské Objekty podzemní Objekty inženýrské sítě a kabely kamenné mosty (sochy a ozdoby), opěrné a ochranné zdi z kamene a cihel, zděné vodojemy opěry mostů z opracovaného kamene, monolitické vodojemy železobetonové inženýrské stavby, ocelové stožáry keramické a kamenné obklady a dlažby potrubí osinkocementov podzemních objektech metra, v pod- vé, kameninové, kabelové chodech spojky, Pupinovy skříně na sdělovacích kabelech cihelné, kamenné a tvárnicové vyzdívky potrubí litinové, betonové, v podzemních objektech potrubí z umělých hmot betonové monolitické konstrukce podzem- kabely žilové a koaxiální ních objektů, vyzdívané a monolitické štoly sdělovací kabely kruhového a vějčitého tvaru, stoky a technologické tunely z dílců a trub o průměru větším než 800 mm, podzemní železobetonové stěny, kotvení – kořeny kotev železobetonové a ocelové ostění tunelů potrubí ocelové metra a kolektorů, úkryty CO Objekt měření 1. nám. Nár. hrdinů 447/1 2. 8. května 451/10 3. 8. května 456/20 4. 8. května 500/31 5. 8. května 503/27 6. 8. května 464/21 7. 8. května 519/11 8. 8. května 522/5 Čas 09:09 10:07 10:56 12:44 13:15 14:15 14:31 15:40 Vozidlo/typ Tram/T3 Tram/T3 Tram/T3 Tram/T3 Tram/T3 Tram/T3 Tram/T3 Tram/T3 Směr jízdy ulice Pekařská nám. Nár. hrdinů nám. Nár. hrdinů ulice Pekařská nám.Nár. hrdinů ulice Pekařská nám. Nár. hrdinů nám. Nár. hrdinů Frekvenční pásmo 31,5–40 Hz 31,5–50 Hz 40– 50 Hz 31,5–40 Hz 40–60 Hz 40–50 Hz 31,5–50 Hz 31,5–80 Hz X 1,84 2,39 1,57 1,12 1,07 0,97 1,19 1,65 Osa (vef , mm/s) Y 2,27 2,54 2,11 3,03 2,34 2,29 2,36 1,82 Z 2,30 2,76 3,26 1,65 2,45 2,71 2,31 2,35 ▲ Tab. 4. Vybraná maxima hodnot rychlosti kmitání vef dle ČSN 73 00 40 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva [1]. Z vybraných maxim měření na referenčním stanovišti dosahuje nejvyšší hodnoty efektivní rychlosti kmitání stavební objekt bytového a komerčního domu v ulici 8. května 456/20 (M3). u budovy v ul. 8. května 456/20 (M3), na parapetu sklepního okna 0,2 m nad úrovní chodníku. Ostatní hodnoty u posuzovaných objektů se pohybují v rozmezí hodnot 0,72–2,83 mm/s a hlavními osami projevu vibrací jsou osy Y a Z. Z výsledků je dále patrné, že dominantním zdrojem vibrací od dopravy na komunikaci 8. května jsou pojezdy tramvajových souprav. Nákladní vozidlo se vždy projevilo nižšími rychlostmi vibrací. Z frekvenční analýzy je možné stanovit, že dominantní frekvenční pásmo se pohybuje v rozsahu 31,5–50 Hz. V tomto frekvenčním pásmu se odehrává většina zachycených událostí. Výsledky měření slouží jako podklad pro celkové zhodnocení rychlostí vibrací provedené statikem podle normy dle ČSN 73 0040 [1]. Vyhodnocení výsledků měření Kritéria pro hodnocení dynamické odezvy vyšetřovaných objektů podle normy [1] Při posuzování účinků technických otřesů podle výše uvedené normy je měřítkem rychlost kmitání. Ta je charakterizována amplitudou a frekvencí, ve vztahu k účinkům vibrací. Další vstupující parametry představují: ■ stupeň poškození budovy (podle ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 1); ■ t řídy odolnosti vyšetřovaných stavebních objektů (podle ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 3); ■ druhy základové půdy – podle členění 5.5.3. ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 2. Vyhodnocení zjištěných výsledků ■ Zatřídění vyšetřovaných objektů: – Třída odolnosti objektu podle ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 3: A (budovy ve zvláštní památkové péči); – Třída významu objektu podle ČSN 73 00 31 [2], v současnosti již neplatné; – Klasifikace základové půdy podle členění 5.5.3. ČSN 73 00 40 [1] (viz tab. 2: b, c). ■ Kategorizace odezvy konstrukce podle efektivní rychlosti pohybu vef mm/s: Pro budovy definované parametry třídy odolnosti a významu platí hodnoty mezní rychlosti pohybu kmitání podle normy [1] (viz tab. 4): – vef = 0,8 mm/s; – vef = 2,2 mm/s. V případě hodnoty vef = 0,8 mm/s není třeba dynamický výpočet a dynamickou odezvu způsobenou technickou seizmicitou dále analyzovat. V případě hodnoty vef = 2,2 mm/s je třeba dynamického výpočtu, požaduje se tedy dynamický výpočet odezvy objektu na zatížení technickou seismicitou. Podle výsledků měření je tato hodnota překročena (viz vef = 3,26 mm/s), nedosahuje však hodnoty vef = 4,5 mm/s, která znamená možnost vzniku poruch, způsobených zatížením od účinků otřesů tramvajové dopravy. Závěry a doporučení Předložené posouzení dynamické odezvy vyšetřovaných stavebních objektů působením účinků tramvajové dopravy a dopravy nákladním automobilem v ulici 8. května v Olomouci bylo provedeno podle zásad platné normy [1]. V rámci měření dynamické odezvy na účinky technické seismicity byly všechny vyšetřované objekty zhodnoceny z hlediska aktuálního stavebně technického stavu. Z výsledků měření a vypočtených hodnot efektivních rychlostí pohybu kmitání vyplývají tři zjištění. Za prvé, největší hodnota byla naměřena na domu v ulici 8. května č.p./č.o. 456/20, a to vef,z = 3,26 mm/s. Tato hodnota překračuje přípustnou hodnotu podle normy [1] 3,26 mm/s > 2,2 mm/s < 4,5 mm/s, ale nedosahuje hodnoty, jež by znamenala možnost vzniku poruch. Za druhé, nejvyšší hodnota efektivní rychlosti kmitání od zátěžového automobilu byla naměřena na budově č. 4, v ulici 8. května 500/31, a to 2,19 mm/s < 2,20 mm/s, což je těsně pod hranicí přípustné hodnoty efektivní rychlosti kmitání podle normy [1]. Za třetí, na základě výše uvedených výsledků autoři znaleckého posudku konstatovali, že účinky technické seizmicity způsobené dopravním zatížením od provozu tramvaje městské dráhy a zátěžového nákladního automobilu nepoškozuje vyšetřované objekty. ■ Použitá literatura: [1]ČSN 73 00 40 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva. [2] ČSN 730031 Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd. Základní ustanovení pro výpočet. [3] ČSN ISO 2631-2 Hodnocení expozice člověka celkovým vibracím. english synopsis Assessment of the Effect of Seismic Load of Transport on Selected Building Sites In October last year a part of the house located at the 8. května street in the centre of Olomouc fell down. The Technical Services of the City of Olomouc, as the authority responsible for the tramway track had an assessment made regarding the conclusions of an expert report which concluded that the principal of the accidents was the pounding of trams, stress caused by the trolley fixed in the wall of the house, and likewise the iron plate supporting the collapsed wall since the 19th century. klíčová slova: seizmická zátěž dopravy, destrukce nosné stavby keywords: seismic load of transport, destruction of the supporting building odborné posouzení článku: Ing. Michael Trnka, CSc., autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika staveb a mosty a inženýrské konstrukce stavebnictví 05/12 49 v ybavení sídelních celků text Isabela Bradáčová, Petr Kučera, Aleš Dudáček | grafické podklady archiv Fakulty bezp. inženýrství VŠB – TU Ostrava Simulace evakuace osob vlakové soupravy v železničním tunelu Ing. Isabela Bradáčová, CSc. Působí na katedře požární ochrany a ochrany obyvatelstva na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB – TU Ostrava. Je autorizovanou inženýrkou v oboru požární bezpečnost staveb. E-mail: [email protected] Ing. Petr Kučera, Ph.D. Vedoucí katedry požární ochrany a ochrany obyvatelstva na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB – TU Ostrava. Působí v oblasti požární bezpečnost staveb. E-mail: [email protected] Spoluautor: prof. Ing. Dr. Aleš Dudáček, Proděkan Fakulty bezpečnostního inženýrství, VŠB – TU Ostrava. E-mail: [email protected] Rozvíjející se transevropská silniční a železniční dopravní síť s dopadem na regionální dopravní tratě si stále častěji vynucuje výstavbu tunelů jak v extravilánu, tak i v zastavěných územích. U železničních tunelů souvisí jejich výstavba s modernizací železničních koridorů. Důvodů pro návrh a realizaci tunelových staveb je celá řada a souvisejí s nutností vedení dopravní trasy složitým geografickým územím, průchodem pod sídelními celky nebo vodními toky. Tunely umožňují zkrátit dopravní cesty a zrychlit dopravu. Poskytují ochranu životnímu prostředí především omezením hluku a usměrněním exhalací. K negativním stránkám těchto staveb je však nutno kromě časové a finanční náročnosti stavby a jejího vybavení především přičíst rizikové faktory projevující se při provozování dopravních tunelů (přeprava nebezpečných látek a nákladů, překračování projektované intenzity nebo rychlosti dopravy). Ty vedou za určitých okolností až ke vzniku mimořádné události v tunelu (srážka vozidel, požár, výbuch, závažná technická porucha aj.). Následky vzniklé mimořádné události v tunelu jako prvku kritické infrastruktury jsou pak s přihlédnutím ke specifickým rysům tunelové stavby obvykle větší než při nehodách na otevřené dopravní cestě. Dochází k ohrožení lidských životů a životního prostředí, materiálním škodám na dopravních prostředcích i přepravovaných nákladech, 50 stavebnictví 05/12 poškození konstrukce tunelu, technického a zabezpečovacího zařízení a k přerušení dopravy s dopadem na širší okolí a další subjekty. Požární bezpečnost železničních tunelů Požární bezpečnost každé stavby spočívá ve vytvoření podmínek pro rychlou a bezpečnou evakuaci osob, v omezení šíření požáru a jeho produktů ve stavbě a jejím okolí a ve vytvoření podmínek pro rychlou, účinnou a bezpečnou činnost zasahujících záchranných jednotek. A právě evakuaci osob z tunelu při mimořádné události ovlivňuje řada faktorů závislých na vlastnostech a fyzických i duševních schopnostech jedinců. Reakce lidí jsou při požáru v tunelu ovlivněny panikou, špatnou viditelností v důsledku šířícího se kouře a neznalostí prostředí. Evakuace se posuzuje pro vznik tzv. studené události bez souvisejícího požáru anebo pro horkou událost s přímo vzniklým či následným požárem. Srovnáním pravděpodobnosti vzniku požáru a pravděpodobnosti ohrožení osob v silničních a železničních tunelech lze učinit závěr, že pravděpodobnost vzniku požáru je u silničních tunelů řádově vyšší než u železničních, avšak míra ohrožení osob a následky požáru jsou vyšší v železničních tunelech při požáru osobního vlaku. Při hodnocení statistických dat je třeba vzít v úvahu, že provozovaných železničních tunelů je na území České republiky poměrně málo a sledování událostí v tunelech se provádí po relativně krátkou dobu. Proti tvrzení, že díky systémovému zabezpečení dopravy v železničních tunelech a menšímu vlivu chybného jednání člověka při průjezdu vlakové soupravy tunelem není nutno připustit selhání systému dopravy, vypovídají některé události, jež se v železničních tunelech přihodily. Nejtragičtější nehoda vlaku ICE se stala v červnu 1998 poblíž města Eschede. Rychlovlak jedoucí z Mnichova do Hamburku v místě vykolejil v rychlosti 200 km/h a při nehodě zahynulo 101 lidí, osm desítek lidí se navíc zranilo. Do mostu u trati tehdy narazilo čtrnáct vagónů soupravy. Příčinou byl zlomený rám kola vlaku. Třetí generace rychlovlaku ICE může dosáhnout až třísetkilometrové rychlosti v hodině. Vlak nejezdí pouze po německém území, ale také do Curychu, Vídně, Bruselu, Amsterodamu nebo například do Paříže. Německý vysokorychlostní rychlík ICE vykolejil v roce 2008 poblíž města Fulda, když při výjezdu z tunelu narazil do stáda ovcí v plné rychlosti. Deset z dvanácti vagonů přitom vykolejilo. Zranění utrpělo dvacet tři lidí, tři z nich těžká. V rychlíku na lince Hamburk – Mnichov cestovalo v době nehody sto sedmdesát lidí. Nehoda se stala před výjezdem soupravy z jedenáctikilometrového landrückenského tunelu, jenž je nejdelším železničním tunelem v Německu. V České republice se v roce 2012 stalo, že vlak, který vjel do pražského tunelu po koleji, na níž už stál jiný vlak, zastavily minimálně dvě brzdy. Kromě generálního stopu od výpravčího se snažil soupravu ve stejném okamžiku zastavit zatáhnutím za brzdu i jeden z cestujících. Vlaky se sice nesrazily, byla však poškozena jedna výhybka na severním zhlaví hlavního nádraží v Praze a kvůli incidentu v místě vznikla železniční výluka. ▲ Obr. 1. Zjednodušený profil obousměrné tunelové trouby ▲ Obr. 2. Geometrie vlakové soupravy Osobní vlaková souprava má technické parametry uvedené v tab. 1. Podrobné posouzení evakuace osob z železničních tunelů Záměrem podrobného posouzení evakuace je identifikovat kritická místa evakuace v jakémkoliv železničním tunelu a ověřit, že navržené evakuační cesty (únikové chodníky) umožní v dostatečně krátkém čase prostor tunelové trouby zasažené požárem opustit přes portály, propojky nebo únikové šachty. Oproti normovému řešení je možné využít některý ze simulačních modelů (např. program FDS+Evac), ve kterém je evakuace propojena s modelem šíření požáru a kouře, a tím prokázat reálnou evakuaci daného počtu osob v konkrétním železničním tunelu. Doba evakuace ovlivňuje požadavek na zajištění podmínek požární bezpečnosti v prostoru tunelové trouby. Požaduje se, aby osoby stačily tunel opustit dříve, než dojde k zakouření únikových cest, a současně se eliminovalo nebezpečí ohrožení sálavým teplem. První úlohou při podrobném posouzení je modelování šíření požáru a zplodin hoření, následně se přistoupí k posouzení evakuace za podmínek, jež odpovídají danému tunelu. Modelování šíření požáru a zplodin hoření Analýza šíření požáru a zplodin hoření v železničním tunelu byla provedena prostřednictvím modelu požáru a slouží k ověření podmínek pro evakuaci osob z hořícího vlaku (požár lokomotivy) do bezpečného prostoru – v prezentovaném příkladu jsou k dispozici pouze východy přes tunelové portály na volné prostranství. Pro vlastní analýzu šíření kouře byl použit program FDS (Fire Dynamics Simulator), který využívá pro modelování dynamiky proudění horkých plynů a zplodin hoření metody CFD. Příklad pro modelování požáru Jako příklad pro modelování požáru byl zvolen obousměrný železniční tunel o délce 700 m, s vnitřními rozměry o šířce 12,2 m a světlé výšce 8 m. Tunel je dvoukolejný, s obousměrným provozem. Zjednodušený profil tunelového ostění je znázorněn na obr. 1. Model pracuje se stojící vlakovou soupravou v blízkosti výjezdového portálu, v místě, které je zároveň výškově nejníže a jehož vzdálenost k druhému portálu je nejdelší. Únik osob je veden po obou chodnících. Jako místu vzniku požáru trvajícího 20 minut byla zvolena lokomotiva, od níž bude v případě požáru pohyb zplodin díky mírnému spádu v podélném směru (cca 5 ‰) podpořen komínových efektem. Další vstupní parametry předpokládaného požárního scénáře jsou rychlost proudění v tunelu 1 m/s a počáteční teplota 10 °C. Vlaková souprava Délka vlakové soupravy Vnější šířka vozů Výška (se spuštěnými sběrači) Materiál skříně 8 vozů + lokomotiva 225 m (1 vůz » 25 m) 2,8 m 4,3 m ocelová svařovaná skříň ▲ Tab. 1. Technické parametry osobní vlakové soupravy Tvar vlakové soupravy je v modelu zjednodušen na jeden protáhlý obdélník, který se dělí na lokomotivu a osm osobních vozů, vzájemně předělených přepážkami (obr. 2). V bočních stěnách osobních vozů jsou rovnoměrně rozmístěny okenní otvory. Čelo vlaku (lokomotiva) je umístěno ve vzdálenosti 15 m od výjezdového portálu. Požár nastane v prostoru lokomotivy a je definován pomocí tepla uvolněného rychlostí – pro elektrické či dieselové lokomotivy stanovené na základě experimentálně určených hodnot. Tyto hodnoty jsou pro oba typy lokomotiv srovnatelné a ve 20. minutě trvání požáru odpovídají výkonu 12 MW. Pro výpočet rozvoje požáru se tedy předpokládá požár elektrické lokomotivy, jenž vznikne ve výškové úrovni 1,5 m nad úrovní chodníku a bude trvat 20 minut. Výsledky výpočtu programu FDS mohou zahrnovat širokou škálu sledovaných hodnot (teplotu, tepelný tok, rychlost proudění, viditelnost apod.). V tomto případě byly zaznamenány zejména teploty ve výškách 2 a 2,5 m nad úrovní únikového chodníku, výšková úroveň rozhraní mezi horní horkou a dolní chladnější vrstvou či zakouření prostoru tunelu během rozvoje požáru. Na obr. 3 a 4 jsou znázorněny vybrané křivky izolinií a pohyb kouřové vrstvy v tunelu při rychlosti proudění uvnitř tunelu 1 m/s pomocí vizualizačního programu Smokeview. Simulace evakuace železničního tunelu V rámci následující vzorové situace má být simulována evakuace osob z vlakové soupravy stojící v blízkosti výjezdového portálu, odkud je pohyb zplodin hoření kvůli stoupání tunelu v podélném směru podpořen komínovým efektem. Unikající osoby tak mohou být přímo vystaveny zplodinám hoření. Osoby z vlakové soupravy budou unikat pouze únikovými chodníky, jež vedou k východu přes tunelové portály. Pro tuto variantu se zároveň předpokládá znemožnění úniku osob po chodníku v bezprostřední blízkosti lokomotivy zasažené požárem. Pro modelování lze využít přídavný modul programu FDS+Evac, pomocí kterého je možné při evakuaci zohlednit nejen projevy působení stavebnictví 05/12 51 ▲ Obr. 3. Křivky izolinií těsně za vlakovou soupravou ve 20. minutě při teplotách v prostorách tunelu 40 °C (fialová), 50 °C (šedá) a 60 °C (zelená). Tyto limitní teploty neklesnou pod výšku 2,5 m na únikovém chodníku a nijak neohrozí unikající osoby. ▲ Obr. 4. Zakouření prostoru tunelu v blízkosti lokomotivy ve 20. minutě ▲ Obr. 5. Schéma průběhu evakuace v programu FDS+Evac požáru, ale i nastavit rozmístění a fyzický stav jednotlivých unikajících osob. Každý jedinec je v tomto modelu považován za samostatnou jednotku a jeho pohyb se řídí vlastní pohybovou rovnicí. Na rychlost pohybu unikajících osob má zásadní vliv z hlediska orientace a viditelnosti působení kouře. Vstupní údaje pro simulaci evakuace osob: ■ vzdálenost mezi portály je 700 m (délka tunelu); ■ vzdálenost od výjezdového portálu k čelu lokomotivy činí 15 m; ■ vzdálenost od 1. vozu k vjezdovému portálu je 660 m; ■ únikový chodník má šířku 1,5 m; ■ délka vlakové soupravy je 225 m (délka 1 vozu cca 25 m + lokomotiva); ■ počet osob ve vlakové soupravě (8 osobních vozů) činí 8 × 80 osob = 640 osob. V každém osobním voze je poměr zastoupení osob podle věku shodný, a sice: 85 % dospělých, 15 % dětí, tzn. 68 dospělých a 12 dětí. Rozmístění osob v jednotlivých osobních vozech je rovnoměrné. Prostor se dělí na čtvrtiny, z nichž každá má svůj vlastní výstup z vozu, což usnadňuje řízení evakuace. Rychlost pohybu osob vychází z poměrného zastoupení dospělých a dětí v každém voze a je proměnná. Únik osob z vlakové soupravy Únik osob z vlakové soupravy probíhá oběma směry, proto se průběh evakuace v programu FDS+Evac navrhuje podle schématu znázorněného na obr. 5, tedy takto: 52 stavebnictví 05/12 ■ východ A – menší část cestujících z pravé poloviny vlakové soupravy (120 osob) se evakuuje směrem k bližšímu (výjezdovému) portálu po vzdálenějším únikovém chodníku, aby se vyvarovala účinků tepelného působení z hořící lokomotivy; ■ východ B – větší část cestujících z pravé poloviny vlakové soupravy (200 osob) se evakuuje směrem ke vzdálenějšímu (vjezdovému) portálu po vzdálenějším únikovém chodníku; ■ východ C – všichni cestující z levé poloviny vlakové soupravy (320 osob) se evakuují pouze směrem ke vzdálenějšímu (vjezdovému) portálu po únikovém chodníku bližším k vlakové soupravě. Únik k bližšímu (výjezdovému) portálu od počátku znemožňuje hořící lokomotiva. Před zahájením samotné evakuace osob je stanovena prodleva v délce trvání 110 až 120 sekund, která charakterizuje jak dobu potřebnou k tomu, aby vlaková četa oznámila potřebu opustit vlak, tak dobu následující, kdy osoby začnou na vyhlášení poplachu reagovat. Do této prodlevy se částečně započítává doba nezbytná pro sestup po schůdcích vozu. Použitý program bohužel nedokáže tuto činnost lépe simulovat. Reakce osob na toxicitu se v programu FDS+Evac určuje pomocí konceptu zlomkové efektivní dávky, tzv. FED. Ta pro výpočet celkové FED využívá pouze koncentrace CO, CO2 a O2. S koncentrací CO2 se zde počítá výhradně kvůli zrychlenému dýchání (hypoventilaci). Nepředpokládá se však, že by byla koncentrace CO2 tak vysoká, aby byl tento plyn nedýchatelný a způsobil v organizmu acidózu. ▲ Graf 1. Výsledná časová závislost průběhu evakuace osob všemi východy (A, B a C) Výsledky simulace evakuace podle časové závislosti průběhu evakuace osob jednotlivými východy jsou: východem A – 5,04 minut, východem B – 16,44 minut a východem C – 18,32 minut. Výsledná časová závislost průběhu evakuace osob všemi východy je znázorněna na grafu 1. Zhodnocení průběhu simulace evakuace zvoleného železničního tunelu Evakuace probíhala dvěma směry – po navržených únikových chodnících přes portálové východy, které byly dle schématu na obr. 5 pojmenovány jako východy A, B a C. Díky nerovnoměrnému rozdělení osob a rozdílným vzdálenostem k únikovým východům z tunelu byl průběh evakuace jednotlivými směry výrazně odlišný. Evakuace části osob k bližšímu východu A (pravá část výjezdového tunelu) trvala pouze cca 5 minut, kdežto evakuace ke vzdálenějším východům B a C vzdálenějšího vjezdového portálu trvala déle a byla rozhodujícím faktorem pro určení celkové doby evakuace – 18,32 minut (graf 1). Příčinou delšího času byla zejména vzdálenost, kterou musely osoby na nechráněné únikové cestě překonat. Tento návrh únikové varianty je možno označit za nejnepříznivější. Na základě simulace programem FDS pro zvolený scénář požáru (výkon 12 MW ve 20. minutě při proudění 1 m/s) je však i pro zvolenou nejnepříznivější variantu evakuace možno konstatovat, že izolinie teploty 40 °C pod horní horkou vrstvou neklesne v průběhu evakuace pod výšku 2,5 m nad únikovým chodníkem. Izolinie 40 °C byla zvolena jako přijatelná teplota pro krátkodobý pobyt osob během evakuace v zasažené tunelové troubě. Toxické zplodiny hoření se soustředily především v horní horké vrstvě. Z údajů získaných modulem FDS+Evac lze konstatovat, že během evakuace nebyl zaznamenán žádný vliv toxicity zplodin požáru na unikající osoby. Vzhledem k postupnému nárůstu intenzity uvažovaného požáru a rozměrům tunelu došlo k většímu zakouření sledovaných částí únikových cest až po úniku všech osob. Programem FDS byla také ověřena viditelnost. Mezní přijatelná hodnota viditelnosti činí 10 m. Během simulace kolísala viditelnost ve výšce 2 m nad úrovní únikového chodníku minimálně. Počáteční hodnota viditelnosti 30 m byla snížena pouze na konci simulace požáru při rychlosti proudění v tunelu 1 m/s, a to na hodnoty přibližně 25 m. Mezní hodnota viditelnosti na únikové cestě tak nebyla překročena. Získané údaje o průběhu evakuace byly bezprostředně konfrontovány s průběhem požáru a zjistilo se, že po celou dobu evakuace nebyly překročeny žádné z kritických podmínek pro evakuaci, při kterých by byla snížena schopnost osob uniknout z tunelu (např. ▲ Obr. 6. Grafické znázornění průběhu evakuace u vzdálenějšího portálu v 10. minutě. (Postavy modré barvy označují dospělé, postavy bílé barvy představují děti). teplotní působení na osoby, snížená viditelnost, působení toxických zplodin hoření). Závěr Prokázání bezpečnosti únikových cest simulací umožňuje zohlednit více faktorů – geometrii tunelu, šířky únikových cest, počty osob a jejich fyzickou nebo duševní schopnost, tepelný výkon a rozvoj požáru, teplotní působení na osoby, tvorbu kouře, působení toxických zplodin hoření a podmínky pro zachování viditelnosti. Lze poměrně rychle řešit různé varianty a optimalizovat navržené řešení. ■ Použitá literatura: [1]McGrattan, K., et al. Fire Dynamics Simulator (Version 5) User´s Guide. Washington: U.S. Government Printing Office, 2007. NIST, Special Publication 1019-5. [2]Hostikka, S., et al. Development and validation of FDS+Evac for evacuation simulations: Project summary report. Finland: VTT Technical research Centre of Finland, 2007. ISBN 978-95138-6982-3. [3]Korhonen, T.; Hostikka, S. Fire Dynamics Simulator with Evacuation: FDS+Evac: Technical Reference and User´s Guide. VTT Technical research Centre of Finland, 2009. ISBN 978-95138-7180-2. english synopsis Simulation of Evacuation of Persons in a Railway Tunnel The article presents different possibilities how to solve situations that require evacuating persons in railway tunnels proving the corresponding safety rate of the solution which divides the tunnel into fire sections. klíčová slova: železniční tunel, evakuace osob, požární bezpečnost keywords: railway tunnel, evacuation of persons, fire safety odborné posouzení článku: Ing. Jiří Zápařka, expert v oboru větrání silničních tunelů stavebnictví 05/12 53 navrhování staveb text Pavel Háša | grafické podklady Excon, a.s. Ocelová konstrukce montážní haly M13 v závodě Škoda Auto a.s. Ing. Pavel Háša Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor pozemní stavby absolvoval v roce 1975. V letech 1975–1980 působil v KPÚ Praha, v letech 1980–1990 jako projektant ocelových konstrukcí v Hutním projektu Praha. Od roku 1991 doposud pracuje ve firmě Excon, a.s. Věnuje se převážně návrhu ocelových technologických staveb. Je předsedou Technické normalizační komise č. 35 pro ocelové konstrukce. E-mail: [email protected] Příspěvek představuje návrh ocelové konstrukce stavby Montážní haly M13, která byla postavena v závodě Škoda Auto Mladá Boleslav v letech 1995–1996. Objekt slouží ke kompletaci a montáži osobních vozů Škoda, v současné době typu Škoda Octavia. Konstrukční řešení stavby Stavbu haly o rozměrech 219,6 x 188,6 m tvoří dva základní typy nosných konstrukcí. Pro centrální část o půdorysných rozměrech 219,6 x 41 m (informační zónu) byla zvolena tzv. stromová konstrukce, inspirovaná přírodními prvky (obr. 2). V areálu závodu vzniklo následně několik konstrukcí s podobným konceptem řešení [2]. Pro přilehlé části pomocných provozů (fraktály) byla užita konstrukce prostorového předpínaného vzpínadla. Střední část objektu (informační zóna) je o 3,5 m vyšší než část fraktálová a tvoří tak výraznou dominantu celého objektu. ▼ Obr. 1. Štítová stěna s procházejícími „větvemi“ 54 stavebnictví 05/12 Centrální část haly Hlavní nosný prvek střední části představuje dvojice „stromů“ ve vzájemné vzdálenosti 9 m ve směru příčném a 18 m ve směru podélném. Celková výška stromů činí 14,5 m. Tyto stromy se postupně větví – nejprve se kmen stromu rozvětví ve čtveřici hlavních větví, které se pak opět rozvětví ve čtveřici sekundárních větví, podporujících již klasickou střešní konstrukci s podélným modulem 4,5 m. Celý půdorys obsahuje třináct dvojic takových stromů, krajní dvojice se nacházejí již ve štítové stěně budovy (obr. 1). Hlavní kmen stromu tvoří do základů vetknutá trubka, vetknutí zajišťuje i stabilitu stavby. Trubka kmene se větví prostřednictvím odlitku (obr. 3) na čtveřici hlavních trubkových větví, dále se postupně rozdělujících opět prostřednictvím odlitků na čtveřici sekundárních větví. Na stromovou konstrukci se připojuje střešní konstrukce. Vzhledem k deformacím stromové struktury a nerovnoměrnosti zatížení je střešní konstrukce připojena kloubově, s užitím všesměrných kloubů (obr. 6). Hlavním nosným prvkem střešní konstrukce jsou plnostěnné vazníky z profilu HEA 340. Vazníky jsou podporovány sekundárními větvemi stromu. Vazníky podporují plnostěnné spojité vaznice z profilu IPE, HEA s rozpětím 4,5 m a vzájemnou vzdáleností cca 3,3 m, střešní plášť je pak podporován trapézovým plechem. Střešní konstrukce je v podélném směru dilatována. Dilatace je řešena posuvným uložením v konstrukci. V podélné stěně střední části, navazující na konstrukci fraktálů, je mohutný příhradový nosník o rozpětí 18 m (obr. 7), využívající výškový rozdíl 3,5 m mezi střechou střední části a střechou tzv. fraktálové části (obr. 8). Tyto příhradové nosníky v příčném směru působí jako kyvné pruty a umožňují tak příčnou dilataci objektu. Fraktálová pole obslužných provozů Po obou stranách hlavní centrální informační zóny se nacházejí tzv. fraktálová pole, s druhým typem konstrukčního řešení. Jejich základní půdorysný modul je 18 x 18 m, výška 8,25 m. Tato pole slouží pro umístění obslužných provozů. ▼ Obr. 2. Stromová konstrukce centrální části haly ▼ Obr. 3. Hlavní kmen „stromu” tvoří trubka vetknutá do základů kmene. Větví se prostřednictvím odlitku na čtveřici hlavních trubkových větví, dále se postupně rozdělujících opět prostřednictvím odlitků na čtveřici sekundárních větví. ▲ Obr. 4. Příčný řez konstrukcí centrální části haly půdorys střechy půdorys stromu ▲ Obr. 5. Půdorys střechy a stropu centrální části haly Ocelová střešní konstrukce je pojata jako kombinace prostorového vzpínadla a rovinných vzpínadel (obr. 8). Je podporována v modulu 18 x 18 m železobetonovými obousměrně vetknutými sloupy, ke sloupům je pak připojena kloubově. Železobetonové sloupy jsou obousměrně vetknuty do základů a zajišťují stabilitu stavby. „Fraktálová“ pole jsou v podélném směru jedenkrát dilatována. Dilatace je řešena zdvojením ocelové střešní konstrukce a jejím uložením prostřednictvím posuvného ložiska na společný železobetonový sloup. Šikmá táhla vzpínadel a vodorovná táhla spodního pasu jsou k hornímu pasu a trubkové vzpěře připojena čepovým spojem přes šroubovanou, rektifikovatelnou koncovku. Celá konstrukce je předpjatá. Předpětí se realizovalo opačnou deformací konstrukce pomocí hydraulických lisů a postupným dotahováním stavebnictví 05/12 55 ▲ Obr. 6. Kloubový přípoj s užitím všesměrných kloubů ▲ Obr. 7. Návaznost střední lodi na tzv. fraktálová pole ▼ Obr. 9. Příhradová konstrukce strojovny 56 stavebnictví 05/12 ▲ Obr. 8. Fraktálové pole s prostorovými a rovinnými vzpínadly rektifikovatelných koncovek. Předpětím konstrukce se dosáhlo příznivého průběhu ohybových momentů v hlavních i sekundárních nosnících. V některých čtvercích fraktálových polí byly umístěny strojovny vzduchotechniky – penthousy. Tato pole s vysokým užitným zatížením byla navržena odlišně. Jejich nosnou konstrukci tvoří prostorový trubkový příhradový rošt, podepřený v rozích pole o rozměrech 18 x 18 m (obr. 9). Rošt je spřažen s železobetonovou deskou podlahy strojovny. Nad strojovnami je pak situována běžná střešní konstrukce s příhradovými vazníky o rozpětí 18 m. Závěr Použitá literatura: [1]Pačes, A.: New Design Concept and Installation Process Applied to the Steel Structure of a New Industrial Hall in Škoda a.s. in 1995–1996. Sborník 2nd World Conference on Steel in Construction, San Sebastian, 1998. [2]Lávka v Mladé Boleslavi, Lenner Roman a kol., Stavební obzor 4/2003. english synopsis Steel Structure of the Assembly Hall M13 in Škoda Auto a.s. Plant Oba typy konstrukcí svojí ekonomičností dokazují, že konstrukce používané ve vzhledově náročných prostorech (haly letišť apod.) mohou najít úspěšné uplatnění i v průmyslových konstrukcích. Původní konstrukce byla nedávno rozšířena a v současné době probíhá projektová příprava na další rozšíření objektu. ■ The article presents the design of the steel structure of the assembly hall M13 built in the Škoda Auto Mladá Boleslav plant in 1995–1996. The hall is used to finish and assemble Škoda cars, currently Škoda Octavia. The types of the structures designed and their cost effectiveness prove that the structures placed in aesthetically discerning areas (airport halls, etc.) can be used successfully in industrial applications, too. Základní údaje o stavbě Investor: Škoda Auto a.s. Architektonický návrh: Henn Architekten Spolupráce na řešení nosné konstrukce objektu: Schlaich, Bergerman und Partner Generální projektant: Tebodin Czech Republic, s.r.o., Praha Realizační a dílenská dokumentace ocelové konstrukce: Excon, a.s. Výroba a montáž ocelové konstrukce: Hutní montáže Realizace: 1995–1996 klíčová slova: ocelová konstrukce montážní haly M13, plnostěnné vazníky, spojité vaznice z profilu IPE, HEA, profily IPE, profily HEA keywords: steel structure of the assembly hall M13, plain girders, continuous purlins of IPE and/or HEA profiles, IPE profiles, HEA profiles odborné posouzení článku: Ing. Michael Trnka, CSc., autorizovaný inženýr v oborech statika a dynamika staveb, mosty a inženýrské konstrukce inzerce SHS CMS inz 185x125 01.indd 1 4/20/12 6:10:07 AM stavebnictví 05/12 57 právní předpisy text Ing. Petr Vrbka, předseda dozorčí komise RTS, a.s. Novela zákona o veřejných zakázkách Novela zákona o veřejných zakázkách nabyla účinnosti dne 1. dubna 2012. Jako jedna z mála změn právních předpisů se dotkla kromě nově zahajovaných zadávacích řízení i veřejných zakázek, u nichž dojde po 1. dubnu 2012 k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nebo ke splnění veřejné zakázky. Na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) bylo a je publikováno výkladové stanovisko, podle kterého jsou veřejní zadavatelé povinni uveřejnit text smlouvy s vybraným dodavatelem, pokud k uzavření smlouvy dojde po 1. dubnu 2012, a stejně tak jsou zadavatelé povinni uveřejnit skutečně uhrazenou cenu veřejné zakázky a seznam subdodavatelů u veřejných zakázek, u nichž dojde k jejich splnění po 1. dubnu 2012. Výkladovému stanovisku MMR nelze z právního hlediska nic vytknout, snad kromě přílišné přísnosti vůči zadavatelům, ale splnění povinností zadavatelů a dodavatelů v souvislosti s uveřejňováním požadovaných dokumentů přináší některá úskalí, která zákon neřeší, a ponechává na zadavatelích a dodavatelích, aby si s nimi poradili podle svého. Takový postup však může přinést při následných kontrolách řadu negací ze strany kontrolních orgánů, protože jejich kontrola proběhne již v době, kdy sporné otázky budou najisto vyřešeny buď rozhodnutím ÚOHS, nebo výkladovým stanoviskem MMR a žádnou kontrolu nikdy nezajímal stav vědomí a znalostí v dobách počátku aplikace zákona. Uveřejnění uzavřené smlouvy Zákon v ustanovení § 147a v odstavci 2 nově stanoví povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do patnácti dnů od jejího uzavře- 58 stavebnictví 05/12 ní. Tato povinnost se vztahuje i na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH. Má-li veřejný zadavatel naplnit svoji zákonnou povinnost, části zákona týkající se textové části zadávací dokumentace se k uveřejnění stávají povinnými pouze textové dokumenty, tedy nikoliv projektová (resp. příslušná) dokumentace. Bylo by zcela nesystémové v jedné části zákona projektovou dokumentaci z uveřejnění vyjmout, a to v části, kde by její uveřejnění bylo zcela logické, a v druhé části ji povinně uveřejňovat, i když v té době je již její informační potenciál zcela nulový. Ustanovení nařizující uveřejnit celé Existuje poměrně velké riziko, že názor zadavatele na to, co je a co není textová část zadávací dokumentace, může být zcela jiný než názor zástupce následné kontroly. musí vzít na vědomí, že celé znění smlouvy je znění včetně všech příloh nebo nedílných součástí smlouvy, tedy včetně projektové dokumentace, je-li přílohou smlouvy, a včetně položkových rozpočtů vybraného dodavatele. Kromě nároků na kapacitu profilu zadavatele může nastat problém s položkovými rozpočty, kde vybraný dodavatel chtě nechtě odhalí svoji cenovou strategii. Je tedy nutné, aby zadavatel pamatoval na to, že uveřejnit musí celé znění smlouvy a nezapomněl na znění smlouvy však lze těžko vykládat jinak než včetně všech jejích součástí. Nezbývá, než vyčkat na další výkladové stanovisko buď MMR nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby se rozsah a způsob uveřejňování smlouvy a textové části zadávací dokumentace ujednotil a nebyl v budoucnu příčinou možného porušení zákona. Přitom zadavatel musí v zájmu své právní jistoty uveřejnit v současné době raději více než méně. Pro dodavatele výkladové stanovisko MMR přináší povinnost předložit veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů. Stále však chybí prováděcí právní předpis, jenž by definoval obsah a formu seznamu subdodavatelů. některou z jejích příloh, protože správním deliktem zadavatele je nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené zákonem, nebo nedodržení způsobu uveřejnění stanoveného zákonem. Je však otázkou, zda takto uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku zákonodárce myslel, protože v jiné Ani pojem textová část zadávací dokumentace zákon nijak blíže nespecifikuje a ponechává na zadavateli, aby si jej vyložil sám. Existuje poměrně velké riziko, že názor zadavatele na to, co je a co není textová část zadávací dokumentace, může být zcela jiný než názor zástupce následné kontroly. I v tomto případě platí, že v rámci právní jistoty zadavatele by měl zadavatel na profilu uveřejňovat nejen požadavky na zpracování nabídky, ale i obchodní podmínky, soupisy stavebních prací, dodávek a služeb. (Není jasné, zda jejich listinnou, nebo elektronickou podobu, má-li však zadavatel ze zákona zveřejňovat textovou část, pak zřejmě jejich listinnou podobu.) Velmi opatrný zadavatel by měl uveřejnit i technické a průvodní zprávy z projektové dokumentace, protože i ty mají charakter či formu textů. Seznam subdodavatelů Pro dodavatele výkladové stanovisko MMR přináší povinnost (což platí pro veřejné zakázky splněné po 1. dubnu 2012) předložit veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů. V něm uvede subdodavatele, jimž za plnění subdodávky uhradil více než 10 %, nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5 % z celkové ceny veřejné zakázky, nebo z části ceny veřejné zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění veřejné zakázky přesahuje jeden rok. Povinností dodavatele je předložit seznam subdodavatelů nejpozději do šedesáti dnů od splnění smlouvy, nebo do 28. února následujícího ka lendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje jeden rok. Má-li subdodavatel formu akciové společnosti, je přílohou seznamu i seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu. Seznam musí být vyhotovený ve lhůtě devadesáti dnů před dnem předložení seznamu subdodavatelů. Nemá smysl polemizovat o předkládání seznamu subdodavatelů, kter ým dodavatel již uhradil určitou část veřejné zakázky, protože smyslem zákona je zabezpečit transparentnost a informovanost o zadávacím řízení. Skutečnost, zda v době pořizování a předkládání seznamu subdodavatelů byly, či nebyly skutečně prostředky uhrazeny, není pro splnění povinnosti předložit seznam subdodavatelů významná (málokterý dodavatel uhradí subdodavateli jeho cenu dříve než šedesát dnů od splnění veřejné zakázky). Podstatnější je, že stále chybí (alespoň v době vzniku tohoto článku) prováděcí právní předpis, jenž by definoval obsah a formu seznamu subdodavatelů. Nelze tak vyvodit, jaké důsledky může mít uveřejněný seznam subdodavatelů na budoucí kontroly, respektive jak bude posuzována vazba mezi původní nabídkou a seznamem skutečných subdodavatelů. Pokud tedy dodavatel v původní nabídce prokázal část své kvalifikace prostřednictvím subdodavatele (v mnoha případech jde o účelové prokazování kvalifikace) a takový subdodavatel nebude následně po splnění veřejné zakázky uveden v seznamu subdodavatelů, bude mít tato skutečnost vliv na případné přiznání nebo vrácení dotace? Pokud by subdodavatel, který prokazoval dodavateli část kvalifikace, v seznamu nebyl, pak by to nasvědčovalo stavu, kdy veřejnou zakázku splnil nekvalifikovaný dodavatel. Nakonec by se nejednalo jen o problém dodavatele, ale i zadavatele, jenž měl plnění veřejné zakázky řádně kontrolovat. Stejně tomu bude v situaci, kdy v nabídce existoval určitý seznam sub dodavatelů a v seznamu po splnění veřejné zakázky je v pozici subdodavatelů identifikace zcela jiných osob. Tento stav může nastat zcela záměrně, ale i vlivem naprosto objektivních okolností (insolvence subdodavatele apod.). Nikdo však nyní nedokáže odhadnout, jaký vliv může mít takový rozpor na konečné posouzení splnění povinností dodavatele nebo zadavatele. Z toho se dá vyvodit jediné – zadavatelé by měli výrazně omezit své požadavky na uvádění subdodavatelů v nabídkách, protože i jim by to mohlo v budoucnu přinést nečekané problémy. Pro dodavatele přináší povinnost předkládat seznam subdodavatelů nutnost sledovat plnění realizovaných veřejných zakázek, protože předložení seznamu je zákonná povinnost, na kterou již nemusí být dodavatel zadavatelem upozorňován. Nepředložení seznamu subdodavatelů ve stanovené lhůtě je pak správním deliktem dodavatele. Jasno není zcela ani v zákonem stanovených lhůtách. U smluv, jejichž doba plnění přesahuje jeden rok (tedy u poměrně mnoha veřejných zakázek na stavební práce), se seznam subdodavatelů předkládá průběžně, vždy do 28. února následujícího roku. Do seznamu subdodavatelů se přitom zapisuje ten subdodavatel, jehož výše plnění se poměřuje k ceně uhrazené zadavatelem v příslušném kalendářním roce. To samozřejmě může vyvolat vytvoření zcela jiného seznamu, než by tomu bylo v případě, kdy by smlouva na veřejnou zakázku netrvala déle než jeden rok. Zcela jasno není ani v situaci, kdy veřejná zakázka na stavební práce, jejíž plnění trvalo déle než jeden rok, skončí v květnu. Musí být seznam subdodavatelů předložen k 28. únoru kalendářního roku a následně opět v únoru dalšího roku, nebo do šedesáti dnů ode dne splnění veřejné zakázky (tedy přibližně v červenci téhož roku)? I v této fázi uveřejňování by bylo vhodné vyčkat na prováděcí právní předpis a na výkladovou praxi, ale povinnost předkládat a uveřejňovat seznam subdodavatelů v zákonných lhůtách vzniká již v současnosti a splnění této povinnosti nepočká. ■ Autor: Ing. Petr Vrbka, předseda dozorčí komise RTS, a.s. inzerce Řízení stavebních zakázek součást eRP systému InFOpower efektivní příprava zakázky, včetně nabídkového řízení Plánování zdrojů a kapacit Průběžné sledování plánovaných a skutečných nákladů vyhodnocení stavební zakázky Svět stavebnictví na dotek RTS, a. s., Lazaretní 13, Brno 615 00, www.rts.cz e: [email protected], t: +420 545 120 211, f: +420 545 120 210 stavebnictví 05/12 59 názory a komentáře Spotřebitel, nebo dodavatel? Jsme banánová republika? Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR na základě požadavku firmy VELUX Česká republika, s.r.o. (skupina Velux) nařídilo Úřadu pro normalizaci a měření změnit ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Důvodem tohoto nařízení je požadavek normy na nejnižší teplotu na vnitřním líci obvodového pláště budov. Ministerstvu tento požadavek nevadí např. u zdí, ale vadí mu u oken. Jak je to obvyklé, vysvětlují úředníci své nařízení předpisy EU. Podle jejich výkladu nesmí být v normě pro návrh stavby uveden žádný požadavek, který není uveden v evropských výrobkových normách. Bránilo by to prý volnému pohybu výrobků na trhu. Nejde jen o výše zmíněnou normu, jde především o princip. Účelem požadavku, jenž je pro ministerstvo kontroverzní, je omezit vznik plísní a rosení oken. Jde o zásah do návrhu stavby. V dalším kole by se mohl objevit ministerský požadavek, že při návrhu stavby není možné od již zabudovaného výrobku požadovat nic jiného, než je pro dotyčný výrobek deklarováno. Pro názornost – např. požadavky na cement a cement zabudovaný do stavby (beton) se dosti liší. Požadavek, aby se okno nerosilo, je ve vztahu k výrobku nesmyslný. Bohužel to není apríl... Na základě žádosti MPO ČR z února 2012 vyhlásil a v dubnu 2012 vydal Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v Praze (ÚNMZ) problematickou Změnu Z1 ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Vydání změny bylo oznámeno ve Věstníku ÚNMZ č. 4/2012, počátek platnosti této změny je od 1. května 2012. V této změně normy, zpracované pracovníky ÚNMZ, se podařilo na základě žádosti společnosti VELUX Česká republika, s.r.o., respektive skupiny VELUX, přesunout problematiku nejnižší povrchové teploty výplní otvorů do Informativní přílohy normy D. Podmínky uváděné pro omezení kondenzace na vnitřním povrchu výplní otvorů (tj. zejména zabu- dovaných oken a dveří) je podle výkladu ÚNMZ možné použít pouze na základě dohody smluvních stran. ÚNMZ na svých webových stránkách výslovně uvádí v komentáři k této změně, že Parametr nejnižší povrchové teploty výplní otvorů nelze požadovat s odkazem na vyhlášku č. 268/2009 Sb. Je třeba širší odborné veřejnosti poskytnout informaci, že s tímto zásahem do ryze technického požadavku, jenž podstatně ovlivňuje kvalitu staveb, opakovaně a marně vyjadřovali nesouhlas: ■ pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj ČR odpovědní za vyhlášku MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.; ■ členové věcně příslušné technické normalizační komise TNK 43 Požadavek na to, aby se okna nerosila v domě, je však zcela legitimní. Není to bohužel jediný případ, kdy požadavek spotřebitele má menší váhu než požadavek výrobce. České normy připravuje příslušná Technická normalizační komise na základě technického vývoje a zkušeností z hotových staveb. Za návrh stavby odpovídá autorizovaný projektant. Při postupu přesně podle normy se předpokládá, že jsou splněny požadavky stavebního zákona na stavbu. Vyhláška č. 268/2009 Sb. však umožňuje podle normy nepostupovat a plnit požadavky stavebního zákona jiným způsobem. Za návrh však odpovídá projektant. Ani přesný postup podle norem z něj nesnímá odpovědnost, protože normy kromě výjimek nejsou závazné. V této době nedostatku peněz mě napadá úsporné řešení. Zrušit všechny technické normalizační komise. Úředníci by si pozvali vybrané výrobce výrobků pro stavby a společně by rozhodli o tom, co v normách má být a co ne. A potom vzhůru ke světlým zítřkům. Stavební tepelná technika, včetně řešitelů ČSN 73 0540-2:2011; ■ odpovědní zástupci ČKAIT, která je hlavním uživatelem stavebních technických norem. Je třeba zmínit i zdravotní rizika. Změna normy je v rozporu se základním hygienickým požadavkem na stavby – jedná se o požadavek na vyloučení vlhkosti a plísní na vnitřním povrchu všech konstrukcí směrem do místností, samozřejmě bez výjimky pro výplně otvorů. Lze konstatovat, že v tomto případě selhaly běžné způsoby vzájemného dorozumění. Prosadil se jednostranný obchodní zájem, který reálně snižuje ochranu veřejného zájmu na kvalitě staveb. Tím je omezena veřejná ochrana uživatelů staveb před zabudováním nevhodných výrobků do staveb. Nepatřičnou změnu normy je však možné včas zrušit... Věcné technické či právní argumenty zástupců těchto významných skupin nebyly odpovědným způsobem projednány ani vypořádány. A to nemluvíme o uživatelích staveb, kteří nedostali šanci k vyjádření, zda chtějí žít či pracovat v budovách s trvale orosenými okny a dveřmi – což uvedená změna normy umožňuje. Kdo to nezažil, tak těžko chápe, jak skličující je výhled přes příliš často orosená okna, jak nepříjemná je nutnost denního opakovaného stírání vody z oken, někdy i včetně plísní. Nehledě na zkrácení životnosti povrchových úprav i vlastních konstrukcí zabudovaných oken a přilehlých stěn či šikmých střech. Autor: Ing. Václav Mach, čestný předseda ČKAIT Text vyšel jako úvodník v časopisu Tepelná ochrana budov č. 2/2012. Autor: Ing. Jiří Šála, CSc. inzerce Na přípravě konference spolupracují: TECHNICKÝ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ PRAHA, s.p.; Výzkumný ústav pozemních staveb Certifikační společnost, s.r.o. Praha; Česká komora autorizovaných inženýrů; Státní fond rozvoje bydlení a další VII. ročník celostátního odborného semináře OTVOROVÉ VÝPLNĚ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ okna (včetně střešních), meziokenní vložky, lodžiové stěny, dveře, požární uzávěry a vratové systémy Hradec Králové, 16.–17. října 2012 MEDIÁLNÍ PARTNEŘI INTERNETOVÉ PORTÁLY Informace, přihláška na www.stavokonzult.cz 60 stavebnictví 05/12 inzerce Když hluk škodí... dálnic, železnic, průmyslových areálů apod. Absorbér je tvořen soustavou plastových a kovových prvků. V září 2011 proběhla instalace hlukového absorbéru ve firmě NAVOS a.s., Kroměříž – zadání bylo snížení hlučnosti provozu sušičky krmiv. Výška sušičky zrniv 30 m + 3 m (boční výstup nad stěny). Vyjádření manažera a hlavního projektanta Ing. Miroslava Vaňka ze společnosti NAVOS a.s., Kroměříž: „Naše společnost NAVOS a.s. hledala efektivní způsob odhlučnění provozu nově postavené sušičky zrní. Areál firmy sousedí s občanskou výstavbou, která by byla vystavena monotónnímu hluku ze sušičky.” Naše požadavky lze shrnout do 3 bodů: ■ lehká protihluková stěna s vysokou pohltivou účinností a malou výškou; ■ odolná na nárazový vítr ve výšce až 30 m; ■ snadný transport do výšky a lehká montáž. Společnost MATEICIUC a.s. předložila řešení, které splňovalo výše uvedené požadavky. Plastová protihluková stěna má výšku 1 m a je ukončena hlukovým absorbérem HAM o výšce 0,378 m. Jen horní ukončovací prvek zvyšuje účinnost odhlučnění o 3dB, samotná protihluková stěna má zvukovou pohltivost DLa 20dB. Celkový efekt po úspěšně dokončené montáži je velice dobrý. Naši hlavní stěžovatelé, obyvatelé z blízké rodinné zástavby, si na průmyslový hluk z ventilátorů již nestěžují. Hosté naší firmy rovněž chválí barevné a estetické provedení protihlukové stěny a hlukového absorbéru na nově postavené sušičce zrní. Hlukový absorbér MATEICIUC (HAM) je prvek, který je montován jako horní, zakončovaní díl stěny z protihlukových panelů (HAMPPEP B13 z produkce MATEICIUC a.s. nebo na jiné vhodné protihlukové panely/stěny). Je určen k izolování nebo snižování přenosu dopravního hluku z frekventovaných komunikací, Základem absorbéru jsou nosné profily systému HAMPPEP se základními rozměry 125 x 90 mm, po stranách opatřené „zámky“, které slouží k vzájemnému spojení profilů. Nosné profily jsou variantně doplněny krycími tlumicími lištami lichoběžníkového tvaru nebo standardního tvaru (dle systému HAMPPEP) s pohltivou výplní. Pevnost sestavy HAM je zajištěna kovovými prvky – kovovou výztuhou uvnitř spodního nosného profilu, kovovými zpevňujícími objímkami a bočnicemi. Veškeré kovové díly jsou opatřeny antikorozní povrchovou úpravou. Hlukový absorbér částečně nahrazuje výšku stěny v místech, kde není možné z různých důvodů postavit vysokou stěnu, např. požadavek na nižší hmotnost protihlukového opatření. Účinnost absorbérů je potvrzena odborným měřením v reálném prostředí a ne v laboratorních podmínkách. HAM se montují do předem osazených ocelových sloupů HEA nebo HEB obdobně jako panely vlastní protihlukové stěny. Spáry mezi přírubou sloupu a panely se těsní pryžovými profily. Barevné provedení je možné dle dohody se zákazníkem v odstínech dle RAL a imitace dřeva. Vzhledem ke konstrukčnímu řešení je možné absorbér (obdobně jako vlastní protihlukové panely HAMPPEP) využít jako systém typu „zelená stěna“. MATEICIUC a.s. Ke Koupališti 370/15, 742 35 Odry Tel.: 556 312 411, Fax: 556 730 417 E-mail: [email protected] www.mat-plasty.cz stavebnictví 05/12 61 svět stavbařů text a foto redakce Setkání představitelů ČSSI s řediteli SPŠ a VOŠ stavebního zaměření Koncem března tohoto roku se ve velké zasedací místnosti budovy ČKAIT v Sokolské ulici konala úvodní koordinační schůzka zástupců středních průmyslových škol a vyšších odborných škol stavebního zaměření se členy exekutivy a prezidia Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI). Smyslem jednání je zejména navázat oboustrannou spolupráci mířící k pozdvižení prestiže i úrovně stavebního oboru. Český svaz stavebních inženýrů, jako profesní organizace stavbařů, má zájem navázat užší spolupráci se středními a vyššími odbornými školami zaměřenými na oblast stavebnictví. Snahou je především na republikové úrovni sjednotit a prohloubit dosavadní spolupráci, s cílem co nejvíce propagovat stavebnictví mezi studenty těchto škol. ČSSI má také zájem o větší zapojení vyučujících odborných předmětů na jednotlivých školách do činnosti formou řádného a přidruženého členství. „Věříme, že se společnými silami podaří zatraktivnit stavařské povolání pro nastupující generace tak, aby mladí lidé zůstali v oboru a pokračovali v dobré tradici českých stavebních inženýrů,“ uvedl setkání Ing. Pavel Štěpán, prezident ČSSI. ■ ▲ Koordinační schůzka zástupců středních průmyslových škol a vyšších odborných škol stavebního zaměření se členy exekutivy a prezidia Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI) EUROVIA CS versus ŘSD ČR – spor pokračuje Společnost EUROVIA CS, a.s., opakovaně žádá Ředitelství silnic a dálnic ČR o spolupráci na zjištění skutečných příčin zvlnění dálnice D 47 a stanovení způsobu opravy, včetně jeho odsouhlasení. Společnost v minulosti několikrát deklarovala svoji vůli urychleně spustit další etapu oprav a až poté řešit, kdo je zaplatí. ŘSD ČR na tento návrh nereaguje. Místo toho vymýšlí další obvinění, jež se následně ukazují jako nepravdivá. Do této kategorie patří i podnět k prošetření Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě, podle něhož údajně došlo k uvedení ŘSD ČR v omyl a k následnému obohacení zhotovitele, tedy společnosti EUROVIA CS, a.s. „Je to pro nás téměř úsměvná záležitost. V minulých týdnech došlo k podobnému trestnímu oznámení 62 stavebnictví 05/12 ze strany Tomáše Jarolíma, v uvedené době místopředsedy strany Věci veřejné. Téměř každý týden na nás vymýšlí ŘSD ČR nové útoky a obvinění, které se posléze ukážou být zcela neopodstatněné. Je otázkou, zda se tímto aktuálním počinem nesnaží šéf ŘSD ČR René Poruba získat politické body pro postup na křeslo ministra dopravy,“ komentuje situaci Petra Kučerová, tisková mluvčí společnosti EUROVIA CS, a.s. Společnost odmítá, že by v souvislosti s fakturací dodávek práce došlo k jakémukoliv pochybení. Veškeré částky či jejich výpočty jsou dokladované a se zhotovitelem odsouhlasené. „Je s podivem, že jsme se nejprve podle pana Poruby měli obohatit o půl miliardy, nyní dospěl k částce 120 miliónů. Jakým způsobem tak učinil, opět není jasné – půjde zřejmě o další pokus ukázat médiím a veřejnosti nějaké zajímavé číslo,“ doplňuje Kučerová. ŘSD ČR provedlo na inkriminovaném úseku kopané sondy – mají podle něj potvrdit, že dálniční těleso údajně obsahuje jiný materiál, než ten, který objednalo. „ŘSD již dopředu ví, co sondy ukážou. Není nám jasné, kde berou takovou jistotu. My takové nadpozemské schopnosti nemáme,“ komentuje Kučerová. Více informací o kauze lze nalézt na www.pravdaod47.cz. ▼ Dálnice D 47, stavba 4707 Bílovec – Ostrava (Rudná), ilustrační fotografie Stavební inžinieri oslávili 20. výročie obnovenia Komory Inžinieri včera, dnes a zajtra a ich dôležitá úloha v spoločnosti – to bolo témou Inžinierskeho dňa, ktorý Slovenská komora stavebných inžinierov (SKSI) zorganizovala 16. marca 2012 v Bratislave. „Stavebníctvo na Slovensku dosiahlo v posledných rokoch veľký pokrok, na čom má nemalú zásluhu aj Slovenská komora stavebných inžinierov,“ povedala v úvode podujatia prvá dáma Slovenskej republiky pani Silvia Gašparovičová, manželka prezidenta Slovenskej republiky, pod ktorej záštitou sa Inžiniersky deň konal. Podujatia sa zúčastnilo vyše 250 účastníkov, vrátane najvyšších predstaviteľov a odborníkov Európskej rady inžinierskych komôr ECEC a Európskej rady stavebných inžinierov ECCE a inžinierskych komôr a zväzov Nemecka, Bavorska, Saska, Rakúska, Česka, Poľska, Maďarska, Slovinska, Chorvátska, Bulharska, Grécka a Čiernej Hory. ▼ Záštitu nad Inžinierskym dňom prevzala prvá dáma Slovenskej republiky, pani Silvia Gašparovičová. Zľava: profesor Karl Kling, zakladateľ a čestný prezident Bavorskej inžinierskej komory, Silvia Gašparovičová, Dušan Majdúch, predseda SKSI, Vladimír Benko, 1. podpredseda SKSI. Foto: Miroslav Miklas, archív SKSI. Vladimír Benko zvolený za predsedu SKSI Autorizovaní stavební inžinieri si zvolili Vladimíra Benka za predsedu Slovenskej komory stavebných inžinierov na Valnom zhromaždení SKSI, ktoré sa konalo 14. apríla 2012 v Bratislave. Vladimír Benko nahradí vo funkcii odchádzajúceho predsedu Komory Dušana Majdúcha. V krátkom príhovore po zvolení za predsedu SKSI Vladimír Benko povedal: „Budem naďalej podporovať predovšetkým zviditeľňovanie technickej, a najmä inžinierskej inteligencie v spoločnosti. Pre Slovensko je dôležité zabezpečiť zvýšenie kvality a spoľahlivosti stavieb – ako v projektovaní, tak v kontrole a realizácii. Produkty s návrhovou životnosťou niekoľko generácií nedokážu byť riadené dopytom a ponukou na voľnom európskom trhu. Pre Slovensko je najdôležitejšie odísť od minimálnych cien k ekonomicky najvýhodnejším ponukám, v ktorých budú zahrnuté nielen investičné, ale aj prevádzkové náklady, ak chceme predísť veľkým škodám v stavebníctve. V oblasti projektovania všetkých kategórií stavieb je pre krajinu dôležité, aby všetky stavby a všetky úrovne projektovej dokumentácie robili odborníci – autorizovaní inžinieri a autorizovaní architekti, ktorí ak majú odviesť kvalitnú prácu, potrebujú primeraný čas a primeraný honorár.“ Doc. Dipl.-Ing. Dr. Vladimír Benko, PhD., je prodekanom Stavebnej fakulty Slovenskej technickej univerzity v Bratislave, prednáša na Technickej univerzite vo Viedni a je jedným z konateľov spoločnosti pre projektovanie a inžinierske činnosti v stavebníctve Betoning & Partner. Od roku 1991 má odbornú spôsobilosť v oblasti projektovania stavieb, od roku 2002 je autorizovaným inžinierom, a od roku 2004 pôsobil v SKSI ako 1. podpredseda Komory. inzerce O GIE TECHNOL Í PRO A ŘEŠEN 19. VELETRH ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY, SYSTÉMŮ A SLUŽEB ČNOST BEZPE& ÚSPORY PRAGOSEC POŽÁRNÍ OCHRANA A ZÁCHRANNÁ ZAŘÍZENÍ PRAGOSMART SYSTÉMY INTELIGENTNÍCH BUDOV 5. - 7. 6. 2012 www.pragoalarm.cz www.pragosmart.cz Pod záštitou ministra vnitra Generální partner Odborní partneři stavebnictví 05/12 63 svět stavbařů text Tomáš Majtner Sektorová rada pro stavebnictví Situace na trhu práce se dynamicky mění a dochází k rychlému pokroku v mnoha oborech a profesích. Současně s tím narůstá potřeba tyto změny komplexně monitorovat a poskytovat jejich informace směrem k uchazečům o zaměstnávání, k lektorům, zaměstnavatelům, Úřadu práce ČR apod. Dlouho však v tuzemsku chyběl ucelený systém, který by sledoval vývoj, klasifikoval jednotlivá povolání a tyto informace zprostředkovával všem zúčastněným. Tuto mezeru vyplňují systémy Národní soustava povolání (NSP) a Národní soustava kvalifikací (NSK), jež vznikají díky aktivitě zaměstnavatelů sdružených v sektorových radách. V řadě průmyslových sektorů se objevují podněty k řešení z hlediska rozvoje lidských zdrojů. Upozorňují na problematiku počátečního a dalšího vzdělávání v souvislosti s technickými obory. Jedná se především o rozdílnou kvalitu i kvantitu počtu absolventů jednotlivých forem vzdělávání. Ani v současné době probíhající optimalizace sítě škol a nabídka absolventů na trhu práce neodpovídají požadavkům podnikatelských subjektů. Chybí rovněž podpora technického vzdělávání ze strany vlády a zřizovatelů. Technické obory jsou i nedostatečně propagovány médii. Řešením by mohl být systém celoživotního učení, jehož podstatnou součástí je implementace zákona č. 179/2006 Sb. v podobě NSK, úzce provázané s NSP. Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací Do tvorby systémů NSP a NSK je již v současnosti zapojena řada zaměstnavatelů. Účastní se jich buď jako členové sektorových rad (reprezentanti daného sektoru), autorizované osoby, které přezkušují zájemce o kvalifikaci, nebo jako stvrzovatelé, jež posuzují obsah popsaných kvalifikací a povolání. „Požadavky zaměstnavatelů a jejich organizací poměrně přesně vystihují potřeby trhu práce, proto společně 64 stavebnictví 05/12 s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR aktivně hledají východiska a řešení za účelem vytváření celostátního zadání pro vzdělavatele a aktéry trhu práce obecně,“ říká generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdeněk Liška. Sektorové rady jsou tvořeny zaměstnavateli a jejich úkolem je průběžně mapovat nejaktuálnější potřeby trhu práce a tyto skutečnosti přenášet do systémů NSP a NSK. Sektorové rady sdružují významné reprezentanty zaměstnavatelů, profesních organizací, odborů, lektorů a další odborníky na lidské zdroje v daném sektoru či odvětví. Chtějí se stát mluvčím sektoru v otázkách rozvoje lidských zdrojů a nástrojem zaměstnavatelů při prosazování zájmů sektoru v oblasti lidských zdrojů ve vztahu ke státní správě a vzdělávacím institucím. Síť sektorových rad tvoří 29 sektorových rad ze všech sektorů národního hospodářství. Sektorová rada pro stavebnictví Sektorová rada pro stavebnictví pracuje na naplnění soustav NSP a NSK od svého ustavení na počátku roku 2011 a má momentálně deset členů. Předsedou sektorové rady je Tomáš Majtner, ředitel Institutu vzdělávání Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Její činnost koordinuje Zdeněk Vršník. Sektorová rada pro stavebnictví byla znovuustavena jako jedna z posledních. Pracovala již na veřejné zakázce NSP I, ovšem s jiným polem působnosti, tedy v odlišném složení. Hned po ustavení sektorové rady pro veřejnou zakázku NSP II bylo tudíž nutné určit hranici a působnost rámců kvalifikací mezi Sektorovou radou pro řemesla a umělecká řemesla a Sektorovou radou pro stavebnictví. Práce sektorové rady začíná většinou popisem aktuálních povolání na trhu práce. Za pomoci desítek dalších expertů, zapojených do pracovních skupin, sektorová rada prozkoumá, co dělají a jaké kompetence mají mít kvalifikovaní zaměstnanci v daném oboru a dané profesi. Pozice v katalogu povolání Sektorová rada pro stavebnictví v současnosti spravuje již 71 hotových pozic, které najdete v katalogu povolání NSP na stránkách www.nsp.cz. Jedná se např. o pozice Architekt, Interiérový architekt, Stavební inženýr projektant, Samostatný stavební technik, Stavbyvedoucí, Betonář, Kamnář, Malíř, Montér zdicích systémů, Podlahář, Pokrývač, Truhlář. Pro další období své činnosti plánuje Sektorová rada pro stavebnictví revidovat cca devatenáct popisů dalších pozic dle poptávky na trhu práce (kupříkladu Kartograf, Geograf, Geodet, Znalec v oboru stavebnictví, Zeměměřič, atd.) a zpracovat pozici Správce majetku a budov. Kvalifikace pro výkon pracovních činností Ve druhé fázi práce sektorové rady se definují kvalifikace – kompetence nezbytné pro výkon pracovních činností v těch oblastech. V katalogu NSK (www.narodni-kvalifikace.cz) již v současnosti můžete najít řadu kvalifikací z oboru stavebnictví, které jsou velmi využívány při rekvalifikacích, a zkoušky z nich absolvovalo již mnoho zájemců. Jsou to např. kvalifikace Instalatér, Kameník, Kominík, Podlahář, Sklenář, Tesař, Vodař, Zedník nebo Kamnář. Jedna z nejfrekventovanějších kvalifikací pro přezkušování je profesní kvalifikace Kominík – revizní technik spalinových cest; ke konci roku 2011 získalo osvědčení o této kva- lifikaci 129 zájemců. Významným úkolem Sektorové rady pro stavebnictví bude mimo jiné v budoucnu také definovat požadavky a popis povolání pro obsluhu jednotlivých stavebních strojů a popis povolání strojníků různého zaměření v oblasti stavebnictví. Problémové oblasti trhu Završením práce sektorové rady je identifikování nejproblémovějších oblastí trhu práce – například nejnedostatkovějších kvalifikací v příštích několika letech. Zaměstnatelé využívají podklady od nezávislých výzkumníků a následně vedou jednání s dalšími klíčovými hráči – vzdělavateli, regionálními politiky, ministerstvy – a snaží se sjednotit vzájemné tlaky a aktivity tak, aby vedly k co nejefektivnějšímu a nejrychlejšímu řešení daného problému. Činnost členů sektorové rady Práce členů sektorové rady i jejích pracovních skupin je z velké části výsledkem nadšení a ochoty ovlivňovat situaci na českém trhu práce nad rámec svých každodenních povinností a za to jim patří velké poděkování. Zdaleka to však není uzavřený kruh odborníků, do tvorby NSP a NSK se může zapojit kdokoliv a přispět svými zkušenostmi a podněty. Informace shromážděné v NSP i NSK se stávají jasným zadáním pro lektory v oblasti dalšího vzdělávání, ale i zaměstnavatele a personalisty. Mohou tak čerpat ty nejaktuálnější informace přímo z terénu. Podrobnosti lze nalézt na: www.nsp.cz, www.narodni-kvalifikace.cz, www.vzdelavaniaprace.cz, www.nuov.cz/nsk2, www.nskonline.cz. ■ Autor: Tomáš Majtner, ředitel Institutu v zdělávání SPS v ČR, předseda Sektorové rady pro stavebnictví inzerce inzerce Krb i v nízkoenergetických domech díky komínu Schiedel F_THERM+5_12_185x125.indd 1 Posezení u rozpáleného krbu patří k nejkrásnějším okamžikům, které si mohou majitelé rodinných domů dopřávat. Majitelé nízkoenergetických a pasivních domů si však dosud mohli o siestě v záři plamenů nechat pouze zdát, neboť neexistoval speciální komín pro tyto druhy staveb. Teprve největší světový výrobce komínů, společnost Schiedel, přišel s unikátním řešením pro odvod spalin v energeticky efektních stavbách a vyvinul prémiový komín Schiedel Absolut. Nízkonenergetické a pasivní domy vyžadují specifický typ komínových systémů. Naprostá většina komínů je závislá na zadním odvětrávání, které odvádí vlhkost z izolace komínového ▼ Univerzální komínový systém Schiedel Absolut pracuje v protiproudém provozu a je vhodný i do nízkoenergetických a pasivních staveb. 13.4.12 11:09 průduchu. Proudění vzduchu však vyvolává vysoké energetické ztráty, proto je klasický komín v nízkoenergetických objektech prakticky nepoužitelný. Specialistům společnosti Schiedel se podařilo vyvinout komínový systém Absolut, pracující v protiproudém provozu. Termoizolační tvárnice brání tepelným ztrátám Komínový systém Schiedel Absolut disponuje tenkostěnnou keramickou vložkou délky 1330 mm, která odvádí spaliny, zatímco volným prostorem mezi vložkou a tepelně izolovanou tvárnicí je přiváděn spalovací vzduch. Ten je cestou předehříván teplem odváděných spalin. Komín Absolut je vybaven také unikátní termoizolační předělovou tvárnicí, kterou z jedné třetiny tvoří vložka z pěnového skla, umístěná na středu nosné části tvárnice. Osazením této tvárnice do místa průchodu tělesa tepelně izolační vrstvou je účinným způ- sobem přerušen nežádoucí tepelný most a jsou minimalizovány tepelné ztráty. Termotvárnice je použitelná při založení komína, při průchodu stropní konstrukcí mezi nevytápěným a vytápěným prostorem nebo ve střeše. Univerzální komín napojíte na všechny typy spotřebičů Na komínový systém Schiedel Absolut lze napojit všechny typy spotřebičů včetně kondenzačních kotlů, s nízkou i vysokou teplotou spalin, a je použitelný pro veškerá běžná paliva. Je výjimečně odolný vůči vlhkosti a vyhoření. O vynikajících kvalitách komína Schiedel Absolut svědčí plejáda prestižních ocenění z posledních let: Grand Prix For Arch 2005, Zlatá medaile Aqua-therm 2005, Zlatá medaile IBF 2006 a Topenářská značka kvality 2006. Pořídíte jej u všech dobrých obchodníků se stavebninami. Více informací naleznete na webu výrobce www.schiedel.cz. stavebnictví 05/12 65 infoservis Odborné semináře a konference E-mail: [email protected] www.stavebnicentrum.cz 14.–16. 5. 2012 AutoCAD Civil 3D 2012 Základní školení Brno, CAD Studio a.s., Sochorova 23 E-mail: [email protected] 18.–19. 5. 2012 Soutěžní přehlídka stavebních řemesel SUSO Řemeslná soutěž České Budějovice, Výstaviště České Budějovice, E-mail: [email protected] www.suso.cz 15.–17. 5. 2012 AutoCAD/LT 2012 Základní školení Plzeň, CAD Studio a.s., Teslova 3 E-mail: [email protected] 16. 5. 2012 Architektura a požární bezpečnost Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 17. 5. 2012 Security & Safety 2012 2. ročník národního kongresu o bezpečnosti Praha 9, Clarion Congress Hotel Prague, Freyova 33 E-mail: [email protected] www.conventia.cz 18. 5. 2012 Vodní zákon a čistírny odpadních vod Odborný seminář Brno, Národní stavební centrum s.r.o. Bauerova 10 21.–23. 5. 2012 AutoCAD Plant 3D 2012 Základní školení Brno, CAD Studio a.s., Sochorova 23 E-mail: [email protected] 24. 5. 2012 Krásná obec 2012 Strategická konference k urbánní problematice a významu veřejných prostranství Jindřichův Hradec, Muzeum Jindřichhradecka – konferenční sál, Štítného ulice 124/1 E-mail: [email protected] Odborný seminář Brno, Národní stavební centrum s.r.o. Bauerova 10 E-mail: [email protected] www.stavebnicentrum.cz Bauerova 10 E-mail: [email protected] www.stavebnicentrum.cz 31. 5. 2012 Závady historických budov Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 29.–31. 5. 2012 Revit_Architecture 2012 Základní školení Plzeň, CAD Studio a.s., Teslova 3 E-mail: [email protected] 30. 5. 2012 Vyvlastňování a odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu včetně odvodů Odborný seminář Brno, Národní stavební centrum s.r.o., 24. 5. 2012 Stavební zákon – územní řízení a stavební řád Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 25. 5. 2012 Revitalizace památkově chráněných budov 31. 5. 2012 Srubové domy a roubenky Odborný seminář Brno, Národní stavební centrum s.r.o., Bauerova 10 E-mail: [email protected] www.stavebnicentrum.cz Česká stavební akademie – semináře Česká stavební akademie pořádá v květnu a červnu následující semináře. ■ 10. 5. 2012: Dozory při provádění staveb ■ 15. 5. 2012: Právní úprava a praxe v oblasti požární bezpečnosti staveb ■ 15. 5. 2012: Celoživotní vzdělávání koordinátorů BOZP ■ 16. 5. 2012: Bezbariérové užívání staveb a základní principy přístupnosti ■ 17. 5. 2012: Exkurze na pasivní domy ■ 29. 5. 2012: Směřování energetické náročnosti budov ■ 30. 5. 2012: Právní úprava a praxe v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA) ■ 30. 5. 2012: Ochrana veřejných budov a prostranství ■ 31. 5. 2012: Nízkoenergetické budovy ■ 4. 6. 2012: Zakládání staveb ■ 5. 6. 2012: Školení pro technický dozor stavebníka při zateplování budov ■ 12. 6. 2012: Příprava a realizace staveb podle nového občanského zákoníku ■ 14. 6. 2012: Jak získat zakázku Další informace a přihlášky: www.stavebniakademie.cz. inzerce pořádají: Regionální stavební sdružení Karlovy Vary Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, oblastní kancelář Karlovy Vary Český svaz stavebních inženýrů oblastní pobočka Karlovy Vary Svaz podnikatelů ve stavebnictví Karlovarská oblast Krajská rada výstavby Karlovarského kraje STAVBY KARLOVARSKÉHO KRAJE 2012 nenechte si ujít veřejné hlasování ve 12. ročníku soutěže www.stavbykarlovarska.cz » Nejlepší stavby Karlovarského kraje » Ohrožené památky na webu » informace • hlasování • doprovodné akce • soutěž o hodnotné ceny podporují: VSF Fanta Karlovarska vodohospodářská stavební firma Karlovy Vary » Dny stavitelství a architektury Karlovarského kraje 2012 T U V E J P 66 stavebnictví 05/12 energetiCky soběstačné budovy První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov s nízkou energetickou náročností číslo 02/2012 vychází 21. května! Z obsahu 02/2012 > jak se schvalovala novela zákona o hospodaření energií > realizace nulového domu na Vysočině > EPBD II a nákladově optimální požadavky Co? Titul Energeticky soběstačné budovy sbírá a dává do kontextu dílčí informace na téma výstavba a provoz budov s nízkou energetickou náročností, a to tak, aby v něm investoři, projektanti, dodavatelé i uživatelé staveb mohli mít praktického průvodce pojednávajícího o nejbližším i vzdálenějším vývoji stavebnictví. Jak? Čtvrtletník Energeticky soběstačné budovy je unikátní svou mediální univerzálností, díky níž oslovuje více než 50 000 zástupců odborné stavební veřejnosti. Ke svým čtenářům se bude v prvním řádném ročníku 2012 dostávat jako: > elektronický interaktivní magazín > tištěný časopis > aplikace na „chytré“ telefony a tablety Pro koho? Pro veškerou odbornou stavební veřejnost: > investoři > architekti > projektanti > stavební firmy > výrobci stavebních materiálů a technologií > uživatelé staveb www.esb-magazin.cz infoservis Konference VODA FÓRUM 2012 Mezinárodní bienální konference VODA FÓRUM 2012, která se uskuteční od 29. do 30. května 2012 v pražském hotelu Clarion Congress Hotel, se bude věnovat aktuálním tématům z oboru vodního hospodářství. Do centra pozornosti se dostane jak nová legislativa, možnosti financování ve vodním hospodářství, tak i problematika nakládání se srážkovými či odpadními vodami. Mezi prezentovanými tématy této významné dvoudenní vodohospodářské akce, jejímž pořadatelem a odborným garantem je SOVAK ČR, zazní kromě jiných níže uvedené přednášky. Právní úprava hospodaření se srážkovými vodami Požadavky na hospodaření se srážkovými vodami jsou zakotveny v platné legislativě České republiky. Stavební zákon č. 183/2006 v platném znění a zákon o vodách č. 254/2001 Sb. v novelizovaném vydání z roku 2010 určil rámec hospodaření se srážkovou vodou především pro novou výstavbu, a také nově vymezil vztah srážkových vod k odpadním vodám. Aplikace v praxi vyžaduje úzkou spolupráci mezi vodohospodářskými odborníky, státní správou a investory. Vliv novely zákona o vodách na stavebníky Velká novela vodního zákona obsahuje také obecnou povinnost pro stavebníky zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění srážkových vod v souladu se stavebním zákonem. Ten stanovuje kritéria pro vymezení stavebního pozemku tak, aby bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné užití. Nové plány povodí budou zdrojem zakázek pro stavebnictví „Plánování v oblasti vod je koncepční činnost zajišťovaná státem. První plány povodí byly schváleny v roce 2009 a do roku 2015 mají být přijaty aktualizované plány pro druhé období let 2015–2021. Pro toto období je nutné přijmout také plány pro zvládání povodňových rizik,“ uvádí Miroslav Král, ředitel odboru vodohospodářské politiky z Ministerstva zemědělství. Nové plány, respektive jejich následná realizace, bude zdrojem nových zakázek pro stavebnictví. Zásadní změny novely zákona o veřejných zakázkách O tom, co přinesla novela zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 sbírky, jaké jsou konkrétní dopady pro veřejné zadavatele, tedy pro města a obce, vlastníky vodohospodářské infrastruktury i pro realizátory staveb, informovala Ing. Miloslava Melounová, ředitelka kanceláře SOVAK ČR. „Jedná se především o snížení limitu u zakázek malého rozsahu na tři miliony korun u stavebních prací a limit jednoho milionu korun u ostatních zakázek. Dále pak zrušení institutu omezování počtu zájemců z řad dodavatelů či povinné zrušení zadávacího řízení v případech, kdy zadavatel obdržel jen jednu nabídku. Nesmíme opomenout ani povinné uveřejnění smluv zadavatele s dodavatelem včetně všech dodatků, výši skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů,“ vypočítává Melounová. Modernizace úpraven vod a zajímavá technická řešení Kvalita pitné vody a modernizace stávajících úpraven vod je dalším zásadním tématem, jemuž se bude věnovat jedna sekce na konferenci. Zazní v ní zkušenosti projektantů a investorů z realizovaných staveb, kde proběhla modernizace a rekonstrukce úpraven vod s cílem zvýšení kvality vyráběné pitné vody. Seznámit se bude možné i s trendy a technologiemi na úpravu pitné vody. Účastníci jednání budou mít možnost se seznámit s technickým řešením nové linky na čistírně odpadních vod v Praze včetně zkušeností s investiční přípravou této významné stavby. Odborné konference i architektonické skvosty Na závěr 1. mezinárodní bienální konference VODA FÓRUM 2012 jsou pro zájemce připraveny zajímavé tematické exkurze, například návštěva památkově chráněného areálu Staré čistírny odpadních vod (Ekotechnické muzeum), který patří mezi významné objekty české průmyslové architektury. Další možností je navštívit úpravnu vody v Podolí a vodárenské muzeum. Podrobný program konference a více informací lze nalézt na www.voda-forum.cz. ■ inzerce 1. mezinárodní bienální konference 29.–30. 5. 2012 V O D A Záštita 68 stavebnictví 05/12 F Ó R U M Clarion Congress Hotel Praha Pořadatel a odborný garant konference Organizátor Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 E-mail: [email protected] www.sovak.cz Exponex, s. r. o. Pražákova 60, 619 00 Brno E-mail: [email protected] www.exponex.cz inzerce Technologie a řešení pro bezpečnost a úspory Pražské Výstaviště v Holešovicích se ve dnech 5.–7. června stane místem pro business a setkávání odborníků a podnikatelů nejen ze stavebnictví. Na veletrhu PRAGOALARM / PRAGOSEC věnovaném zabezpečení, požární ochraně staveb a inteligentním technologiím budov proběhne řada konferencí a seminářů, jejichž společným jmenovatelem je hledání úspor v oblasti bezpečnosti a zabezpečení ve firmách, v průmyslových a kancelářských budovách nebo na úřadech či v bytových domech. Doprovodný program se zaměřuje především na nové trendy v řešení bezpečnosti, nevynechá však ani téma korupce a efektivních úspor při zadávání výběrových řízení nebo využití ICT ve fyzické bezpečnosti. V jednom z přednáškových sálů proběhne i debata odborníků nad aktuálními trendy v oblasti protipožární ochrany budov či řešením naléhavé otázky týkající se zabezpečení bytových domů. Pracovníci krizových orgánů měst a obcí mohou získat zajímavé tipy pro efektivní zajištění bezpečnosti a ochrany obyvatel a bezpečnostní manažeři firem se mohou zúčastnit kritické debaty o spolehlivosti a účinnosti bezpečnostních systémů. Konference „Pragosmart – chytré bydlení“ zase nabídne bezpečnost a úspory prostřednictvím využití inteligentních technologií. Na veletrhu PRAGOALARM / PRAGOSEC se pod společným mottem „BEZPEČNOST VÁM UŠETŘÍ“ představí řada vystavovatelů, kteří jsou připraveni nabídnout návštěvníkům komplexní služby a efektivní řešení pro bezpečnost a úspory. Nebudou chybět lídři oboru – firmy SIEMENS, JABLOTRON, ATIS GROUP, ABB, ASSA ABLOY, EATON, HAIDY, KOJA, ZAHAS, VIAKOM, VARIANT, NAM SYSTÉM a mnoho dalších. Více informací a registraci odborných návštěvníků naleznete na www.pragoalarm.cz. inzerce Konstrukční deska RigiStabil umožní provádět nové konstrukce nejen v dřevostavbách Komplexní systémy stavebních prvků Rigips pro montované dřevostavby jsou na trhu rozšířeny o novou speciální sádrokartonovou konstrukční desku RigiStabil. Nová konstrukční deska je použitelná ze statického hlediska v dřevostavbách. Jedinečný stavební materiál lze však všestranně upotřebit i na ostatních stavbách v interiérech. Za určitých podmí▼ Opláštění vnitřní příčky konstrukční deskou RigiStabil. Tvrdost povrchu desky, vysoká ohybová pevnost, zdravotní nezávadnost, odolnost proti vlhku a velmi malé délkové a objemové změny předurčují desku k použití do dřevostaveb, a nejen tam. nek je možné desku použít i ve vnějším prostředí v chráněné expozici (podbití přesahu střechy, průjezdy atd.). Ke konstrukcím ze sádrovláknitých desek Rigidur a sádrokartonových desek přibyly nyní nové možnosti skladeb příček, předstěn, podhledů a podkroví na dřevěných latích i kovových profilech. S deskou RigiStabil je možné řešit konstrukce se zvýšenými požadavky na mechanickou a protipožární odolnost i v prostředí se zvýšenou vlhkostí. V zavěšování těžších předmětů se RigiStabil zcela vyrovná sádrovláknitým deskám, neboť spolehlivě unese konzolově až 80 kg při použití vhodných kotevních prostředků pro dutinové konstrukce. Tvrdost povrchu desky a vysoká ohybová pevnost předurčuje její použití v místech se zvýšeným rizikem nárazu a náročným mechanickým namáháním. Realizátoři i investoři ocení nižší hmotnost desky a také ekonomickou výhodnost. Desky v tloušťce 12,5 mm jsou k dispozici v rozměrech 1250 x 2650 (2750) mm. Zpracování a montáž desek RigiStabil jsou snadné a vychází z pravidel pro montáž sádrovláknitých a sádrokartonových desek. Centrum technické podpory Rigips Tel.: 724 600 800, e-mail: [email protected], www.rigips.cz stavebnictví 05/12 69 inzerce Zdivo Liapor našlo uplatnění na prestižních stavbách Administrativní budova Main Point Karlin Čeští architekti slaví úspěch. Kancelářská budova Main Point Karlin se stala nejlepší administrativní stavbou loňského roku. Mezi více než stovkou projektů ze 47 zemí světa získala v architektonické soutěži MIPIM Awards v Cannes první místo. Kancelářská budova loni rovněž získala ocenění v evropské realitní soutěži International Property Awards, pořádané ve spolupráci s Google, The New York Times a Bloomberg Television. Main Point Karlin je technologicky vybavená administrativní budova o pronajímatelné ploše 22 000 m2. Mezi architektonické zajímavosti patří výrazné fasádní pilíře, které fungují jako slunolamy, nebo chlazení budovy pomocí říční vody z Vltavy. Třináctipodlažní budova včetně několikapatrových podzemních garáží s vysokým standardem, příjemným pracovním prostředím a zároveň nepřehlédnutelná originální stavba těží ze svého umístění. Objekt je situován v atraktivní lokalitě s výbornou dopravní dostupností a zároveň prakticky v centru Prahy s přímým napojením na severojižní magistrálu, v sousedství hotelu Hilton. Je nám potěšením, že jsme se mohli podílet dodávkami zdicích materiálů Liapor. 70 stavebnictví 05/12 Víceúčelové centrum Galerie Harfa v Praze Víceúčelové centrum je společným dílem investora C&R Developments, hlavního architekta Moshe Tzur Architects, generálního projektanta a lokálního architekta HELIKA a generálního dodavatele stavby, sdružení dodavatelů Metrostav a Porr. Cílem projektu bylo primárně nabídnout obyvatelům této části Prahy víceúčelové obchodní centrum a současně je propojit se stávající sportovní halou na straně jedné a starší zástavbou na straně druhé. Na obchodní centrum, nabízející více než 160 obchodů ve třech podlažích o celkové výměře 49 000 m2, navazuje administrativní část tvořená 13podlaž- ní budovou nabízející přes 20 000 m2 kancelářské plochy. Stavba centra je navržena s trojúhelníkovým půdorysem, jehož kontury jsou uplatněny jak u vnějšího, tak u vnitřního uspořádání. Vlastní konstrukce je tvořena železobetonovým monolitickým skeletem doplněným průvlaky a železobetonovými ztužujícími stěnami. Dominantním prvkem architektonického konceptu jsou prosklené fasády, na kterých byla použita forma digitálního potisku s motivem stromů. U vnitřních konstrukcí centra byly použity sádrokartonové systémy, ale ve velké míře také zdivo z Liaporu, převážně o síle 175 mm. Celkem bylo na stavbě centra použito více než 28 000 m2 tohoto materiálu. Příčky z Liaporu našly uplatnění jednak v suterénu, strojovnách a technických místnostech, jednak vymezily z hlediska požárního i prostor garáží. V nadzemních patrech byly příčky z Liaporu použity zejména na vymezení zásobovacích a únikových koridorů. Předností takto navržených příček jsou vynikající akustické vlastnosti. Index zvukové neprůzvučnosti je výrazně vyšší než u jiných materiálů o stejné plošné hmotnosti. Velkou výhodu byla rovněž povrchová úprava tvárnic Liapor. Příčky jsou ve většině případů opatřeny pouze finální malbou a nikoliv dalšími dodatečnými omítkami, čímž se stavba zrychlila a samozřejmě i zlevnila, neboť již nebylo třeba dalších mokrých procesů. Novinky pro rok 2012 Nosná tvarovka LIAPOR M 200 pro vnější a vnitřní zdivo Sortiment zdiva Liapor je od začátku letošního roku rozšířen o tvarovku Liapor M 200, kterou společnost Lias Vintířov vyrábí v pevnostech 6 a 12 MPa. Záměrem je nabídnout na trh „levnou“ variantu pro obvodové zdivo s dostatečnou akumulací, aby i následné provozní náklady byly co nejmenší. Pro tento typ použití je určena tvarovka v pevnostní třídě 6 MPa. Pro splnění požadavků normy na tepelně izolační vlastnosti se zdivo zatepluje přídavnou tepelnou izolací. Naopak v pevnostní třídě 12 MPa je tvarovka určena pro vnitřní nosné zdivo, kde v tloušťce 200 mm vyniká velmi dobrými akustickými vlastnostmi, laboratorní vzduchová neprůzvučnost tvarovky Rw = 54 dB. Tvarovka se vyrábí v rozměrech 425 x 200 x 240 mm pro klasické zdění na maltové lože 8–12 mm a pro zdění na tenké maltové lože (lepidlo) v rozměrech 425 x 200 x 248, což představuje 9,4 ks/m2. Další velkou předností je požární odolnost, v pevnosti 6 MPa je EI 180 DP1 a v pevnosti 12 MPa je EI 240 DP1. Samozřejmostí jsou i překlady PS 200 x 240 z lehkého Liaporbetonu třídy LC 8/9 D 1,2 o objemové hmotnosti 1100 kg.m-3 do světlosti stavebního otvoru 2000 mm. Další zlepšení zvukové neprůzvučnosti tvarovek Liapor M 240 V loňském roce jsme na trhu představili novou tvarovku Liapor M 240 PLUS, nyní sortiment AKU zdiva doplňujeme o tvarovku Liapor M 240 RW. Neprůzvučností stavební konstrukce se rozumí schopnost konstrukce přenášet zvukovou energii v zeslabené míře. Pro snížení míry šíření hluku z venkovního prostředí do vnitřních prostorů stavebních konstrukcí (i naopak) a dále pro omezení šíření hluku mezi vnitřními chráněnými prostorami je nutné, aby tyto konstrukce splňovaly základní zvukoizolační požadavky. Tyto požadavky jsou sta- noveny v ČSN 73 0532 „Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky“, a to s ohledem na funkci místností a hlučnost sousedního prostředí. V případě svislých zděných konstrukcí se jedná o požadavek minimální hodnoty vážené stavební neprůzvučnosti R´w (nebo váženého normalizovaného rozdílu hladin DnT,w). Vážená stavební neprůzvučnost R´w se dále stanoví jako rozdíl laboratorní neprůzvučnosti Rw (ta je stanovena laboratorně na fragmentu zdiva) a korekce C (faktor přizpůsobení spektru), která je většinou rovna u jednovrstvých homogenních konstrukcí 2 dB. V loňském roce byla na stavbě Obytný soubor Milíčovský háj v Praze ověřena hodnota stavební vzduchové neprůzvučnosti a výsledky byly nadmíru uspokojivé. U tvarovky Liapor M 240 PLUS byly u dělicích stěn obývacích pokojů (mezibytové stěny) naměřeny hodnoty R´w = 56 a 57 dB. Následně byla ve státní zkušebně TZÚS v Teplicích provedena výpočtová predikce zvukové neprůzvučnosti a byla stanovena na hodnotu Rw = 58 dB, což je v tloušťce 240 mm špička na trhu zdicích tvarovek. Další novinkou v letošním roce, kterou společnost nabídne na trh od 15. května, je tvarovka Liapor M 240 RW, u níž deklarujeme laboratorní vzduchovou neprůzvučnost Rw = 57 dB. Zároveň součinitel prostupu tepla tvarovky U = 1,25 W.m-2.K-1 s oboustrannou vápenocementovou omítkou 15 mm. Celou řadu AKU tvarovek Liapor v tloušťce 240 mm uzavírá na trhu velmi oblíbená a pro mezibytové stěny hojně používaná tvarovka Liapor M 240/12 MPa s laboratorní vzduchovou neprůzvučností Rw = 56 dB. Jan Štefánik Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. stavebnictví 05/12 71 firemní blok Twinson O-Wall získal ocenění v soutěži Stavební výrobek – technologie roku 2011 Společnost Inoutic / Deceuninck, dodavatel prémiových okenních profilů a stavebních materiálů, získala za svůj kompozitní obkladový materiál Twinson O-Wall bronzovou medaili v soutěži Stavební výrobek – technologie roku 2011, vyhlašované každoročně Nadací pro rozvoj architektury a stavitelství od roku 2008. „Ocenění v podobě bronzo vé medaile bereme jako další potvrzení kvality našeho obkladového odvětrávaného systému vnějších stěn Twinson O-Wall a jsme za něj velmi rádi,“ uvedl Radek Slabák, generální ředitel společnosti Inoutic / Deceuninck a dodal: „Dokladem kvality našich výrobků je i návaznost na loňský ročník, kdy jsme získali stříbrnou medaili pro náš okenní profil Eforte, který splňuje náročná kritéria pro nízkoenergetické a pasivní domy.“ ▼ Systém stěn Twinson O-Wall Twinson O-Wall získal bronzovou medaili za unikátní řešení obkladového systému vnějších stěn. Na český trh byl uveden na jaře loňského roku a setkal se s velkým zájmem investorů a zákazníků. Kompozitní materiál Twinson představuje cestu ve vývoji stavebních materiálů budoucnosti, které mají mnohem delší trvanlivost než ryze přírodní materiály a navíc jsou plně recyklovatelné, takže minimálně zatěžují životní prostředí. Twinson O-Wall je k dostání v široké síti prodejců, jejich kontaktní údaje naleznete na webových stánkách www.deceuninck.cz. O soutěži Veřejnou soutěž Stavební výrobek – technologie roku vyhlašuje od roku 2008 Česká stavební akademie, a to pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva dopravy, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí ČR. Posláním soutěže je především podpora a urychlení uvádění nových výrobků a technologií z výzkumu a vývoje do výroby a jejich využití v realizaci staveb. Soutěž přispívá ke zvyšování znalostí o kvalitě a způsobu využití špičkových a inovovaných výrobků a technologií a významně tak ovlivňuje výsledky stavitelského umění. Přihlašovatelem může být výrobce, dovozce nebo prodejce, pracoviště výzkumu a vývoje nebo realizátor stavby (investor, projektant, dodavatel) či její uživatel. Co je Twinson O-Wall Obkladový systém vnějších stěn Twinson O-Wall představuje odvětrávaný fasádní systém, který umožňuje instalaci v uzavřeném i otevřeném systému. Komůrkové obkladové desky jsou pevné, robustní a s minimálními nároky na údržbu. Twinson O-Wall je výborným řešením pro elegantní zakrytí zateplené venkovní fasády a vyznačuje se také jednoduchou instalací a zlepšeným systémem uchycení desek pomocí plastových montážních klipů, které lépe absorbují přirozené rozpínání materiálu. Hlavní předností nového systému Twinson O-Wall je snadná možnost kombinace se zateplovacími materiály. Jedná se také o architektonicky zajímavý prvek, který je navíc recyklovatelný. Twinson O-Wall je vhodný nejen pro obložení venkovních stěn, ukončení štítu, ale i k obložení arkýřových a střešních oken či okapů. Široká škála ukončovacích profilů nabízí řešení pro každou budovu. Obkladový systém Twinson O-Wall přináší svým uživatelům celou řadu výhod: ■ integrovaný systém ventilace; 72 stavebnictví 05/12 ■ možnost kombinace s izolací minerální vlnou i polystyrenem; ■ rychlá a jednoduchá instalace ■ snadná manipulace – pro instalaci stačí běžné nářadí; ■ trvanlivost materiálu až 25 let; ■ v ýběr ze 3 barev (lékořicová, kůrová, rašelinová), které jsou ošetřeny proti vzniku plísní a minerálních usazenin; ■ s ystém je robustní, nepraská, podkladové rošty jsou z kvalitního eloxovaného hliníku s vysokou odolností. Co je Twinson Twinson je vyroben ze dřeva (50 %) a PVC (50 %). Spojením výhod obou složek v jediném materiálu poskytuje Twinson to nejlepší z obou – přírodní vzhled, hřejivý pocit ze dřeva a trvanlivost PVC s minimální údržbou. Twinson má certifikát PEFC a je 100% recyklovatelný. Představuje alternativu k tvrdému tropickému dřevu, šetrnou k životnímu prostředí. Zatímco tvrdé tropické dřevo je dostupné pouze v ohrožených deštných pralesích, Twinson obsahuje dřevo, které rychle roste ve stále obnovovaných lesích. Výhody materiálu Twinson: ■ přirozený vzhled; ■ nenáročná údržba; ■ trvanlivost; ■ voděodolný; ■ odolnost proti hmyzu; ■ nepraská; ■ š etrný k životnímu prostředí (100% recyklovatelný); ■ bez třísek; ■ certifikát PEFC. Více informací o materiálu Twinson a dalších produktech společnosti Inoutic / Deceuninck naleznete na www.inoutic.cz. Nejvyšší dřevěná budova v Německu už měří 25 metrů V prostorách bývalé americké letecké základny vzniká město budoucnosti: v Bad Aiblingu u Mnichova realizuje místní investor (B&O Gruppe) na pozemku o rozloze přibližně 70 ha město s nulovými energetickými požadavky. Koncepci energeticky efektivního města s místem pro bydlení, živnosti, kanceláře, turistiku a zdravotnické služby dlouhodobě podporuje Spolkové ministerstvo hospodářství a technologie (Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie – BMWi). Osmipodlažní dřevěná stavba ve čtvrti nulových emisí Původní budovy vojenské základny budou buď odstraněny, nebo modernizovány podle nejnovějších standardů. Současně se doplní novostavbami, které budou realizovány inovativním systémem dřevěných konstrukcí. Dva nové objekty už v současnosti v areálu stojí – stavěné jsou inovativním způsobem z konstrukcí na bázi dřeva. Tyto výškové dřevostavby nastavují ve smyslu komfortu bydlení, hospodárnosti a stavební fyziky v Německu nová měřítka. Výstavba nové osmipodlažní budovy probíhala od dubna do září 2011. Dřevostavbu realizovala podle projektu mnichovské firmy SCHANKULA Architekten společnost Huber & Sohn GmbH ▼ Nejvyšší dřevostavba v Německu má osm pater a měří 25 m, foto: Peter Šovčík & Co.KG Bachmehring a učinné protipožární opláštění navrhla a dodala společnost Fermacell GmbH, Duisburg. Celá nosná konstrukce budovy je dřevěná, pouze schodišťové jádro je z důvodu ochrany proti požáru provedeno z betonu. Také opláštění fasády tvoří z velké části dřevo, místy jej doplňují omítnuté plochy. Dřevo je i součástí interiéru – ve vnitřním prostoru jsou částečně viditelné dřevěné stropy a stěny tak, aby mohl být vnímán základní stavební materiál budovy. Systém dřevěné stavby vyvinutý firmou Huber & Sohn GmbH & Co. KG je ideální i z pohledu dodatečného umístění nového objektu v hustých aglomeracích. Díky štíhlé konstrukci je k dispozici obytná plocha navíc a díky vysokému stupni prefabrikace byla budova postavena ve vysoké kvalitě a ve velmi krátkém čase. Stěnové prvky přicházely na staveniště již se zabudovanými okny a hotovou fasádou, takže vybudování osmi podlaží bylo možné v průběhu třech a půl týdnů. V důsledku vysokého stupně prefabrikace se navíc na minimum snížilo obtěžování sousedů velkými stavebními stroji. V obou spodních podlažích budou kanceláře, ve zbývajících šesti podlažích byty o různých velikostech a půdorysech – od jednopokojového bytu přes dvou- až třípokojové byty až k velkorysému penthouse se střešní terasou. Při pouze malém počtu vnitřních nosných stěn je půdorysné členění maximálně flexibilní a v budově se nacházejí i byty vyhovující vozíčkářům. Všechna podlaží jsou přístupná po betonovém schodišti a výtahem. Otevřená pavlač, jež spojuje schodiště s byty, eliminuje zaplnění schodiště kouřem a optimalizována je i úniková cesta v případě požáru. Každý byt má k dispozici volné plochy ve formě ocelových balkonů, které jsou kotveny do podlažních stropů – barevná zábradlí balkonů navíc vy- tvářejí podstatnou charakteristiku vzhledu budovy. Budovu zásobuje energií elektrárna na štěpky, která byla v areálu nově postavena. Spotřebou tepla k vytápění na úrovni pouhých 17,2 kWh/m2a dosahuje budova téměř standard pasivního domu. Izolace nehořlavými deskami Vzhledem k tomu, že všechny nosné součásti osmipodlažní budovy musely být provedeny podle protipožární koncepce F 90+K260, bylo navrženo protipožárně účinné opláštění z nehořlavých stavebních a izolačních materiálů. Nosné prvky fasády vznikaly nejprve jako prefabrikáty u firmy Huber & Sohn GmbH & Co.KG Bachmehring. Základem je dřevěná masivní stěna z vlastního vývoje, oboustranně vyztužená opláštěním ze sádrovláknitých desek Fermacell. K izolaci prvků se použily nehořlavé desky z minerální vlny Rockwool s bodem tavení > 1000 °C. Ty poskytují vynikající tepelnou ochranu, jsou upraveny tak, aby odpuzovaly vodu a jsou zvláště tvarově stabilní. Sádrovláknité desky Fermacell v kombinaci s izolantem chrání bezpečně nosnou konstrukci proti požáru. Účinná protipožární ochrana V místnostech bylo z hlediska protipožární ochrany účinné obložení provedeno ve dvou vrstvách opláštění ze sádrovláknitých desek Fermacell. Použité desky zaručují podle konstrukce požární ochranu F 120 a jsou podle EN 13501 klasifikovány jako nehořlavý stavební materiál třídy A2. Kromě toho splnil Fermacell všeobecné atesty stavebního dozoru ke kritériu zapouzdření K 60 u vícepodlažních dřevěných staveb a u nástaveb. V rámci vývoje a optimalizace nových stavebních dílů pro vícepodlažní dřevěnou stavbu provedli tři partneři – společnosti Huber & Sohn, Fermacell a Rockwool – zkoušky stavebních dílů, jež dokumentují a ilustrují účinnost systémů a jež umožňují jejich používání. ■ Dipl.-ing.(FH) Jaroslav Benák, vedoucí technického oddělení České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky Fermacell GmbH, o.s., Praha stavebnictví 05/12 73 v příštím čísle 06–07/12 | červen–červenec Téma letního dvojčísla časopisu je věnováno tématu Příprava, realizace a provozování staveb. Články jsou v souhrnu zaměřeny na veškeré etapy životního cyklu staveb, včetně jejich provozní i likvidační fáze, s důrazem na jejich energetickou, ekonomickou a technologickou náročnost. Ročník VI Číslo: 05/2012 Cena: 68 Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz Číslo 06–07/12 vychází 7. června ediční plán 2012 předplatné Celoroční předplatné (sleva 20 %): 544 Kč včetně DPH, balného a poštovného Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR časopis ■ ediční plán 2012 www.casopisstavebnictvi.cz pozice na trhu Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR časopis Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected] Redaktorka odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Inzertní oddělení: Manažeři obchodu: Daniel Doležal Tel.: +420 602 233 475 E-mail: [email protected] Igor Palásek Tel.: +420 725 444 048 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D., Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl Tel.: +420 541 159 374 E-mail: [email protected] Předplatné: Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Tisk: EUROPRINT a.s. pozice na trhu časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR www.casopisstavebnictvi.cz Kontakt pro zaslání edičního plánu 2012 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě: Věra Pichová tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected] 74 stavebnictví 05/12 Náklad: 32 300 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300505 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů. DECEUNINCK SE MĚNÍ NA INOUTIC BUDOUCNOST SE OTEVÍRÁ Inoutic – společně vstříc budoucnosti Německá společnost Inoutic, člen Deceuninck Group, se již více než padesát let věnuje vývoji energeticky účinných řešení, jejichž výsledkem jsou vysoce inovativní výrobky a služby. Inoutic nastavuje standardy kvality v oblasti funkčnosti, spolehlivosti a maximální preciznosti. Abychom upevnili naši pozici předního evropského výrobce plastových okenních a dveřních profilů, budeme nadále naše know-how poskytovat pod jednou značkou: Deceuninck se mění na Inoutic. Uf = 0 ,9 W/m 2 5 K Otevřete okna do svojí budoucnosti a staňte se našimi partnery. www.inoutic.cz/budoucnost Life Nová kolekce fasádních barev Všechny barvy vašeho života Nejrozsáhlejší kolekce fasádních barev Baumit vám přináší novou paletu 888 fasádních barev Life pro váš dům. Hledáte-li pro fasádu vašeho domu moderní, energické, pohodové či jemné nebo ebo tradiční barvy, v kolekci Life naleznete na vše v široké škále odstínů. Kromě toho si můžete vybrat z 36 nových trendových mozaikových omítek pro zvýraznění detailů. Díky vybranému odstínu z nejširší dostupné škály fasádních barev na trhu tak získá vaše fasáda originální a stylový vzhled. Váš dům. Vaše barvy. Váš život.
Podobné dokumenty
SUDOP Revue 02/2010
PRAHA a.s., na kterých jsem se také podílel. Chtěl bych i tímto naznačit,
že já osobně jako architekt jsem se setkal takřka vždy v SUDOPU při spolupráci s jinými profesanty s opravdovým pochopením ...
english synopsis - Časopis stavebnictví
Česká komora inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT)
vyhlásila a pořádá již devátý ročník soutěže Cena Inženýrské
komory 2012. Přihlášku do soutěže a její přílohy je nutné zasílat
na příslu...
activPilot Comfort PADK
pozorování lidí a trhů, hodnocení aktuálních trendů a stálá
analýza všeobecného technického vývoje. Jako osvědčený se
ukázal systém, ve kterém pomocí všech těchto informací a se
všemi našimi zkušen...
DODATEK KE SMLOUVů MEZI
a evidované Slovenskou komorou stavebných inžinierov podle zákona SNR č. 138/1992 Sb., v platném znění.
Odstavec /2/ se ruší a nahrazuje se odstavcem /3/.
Nový odstavec /2/ je v tomto znění:
/2/ Sl...
PROVÁDůCÍ P¤EDPIS ROZHODNUTÍ AUTORIZAâNÍ RADY
rodné číslo
adresa trvalého bydliště, telefonní číslo, popř. fax
kontaktní adresu, liší-li se od trvalého bydliště
specifikace oboru a specializace činností, o jejíž uznání je
žádáno vč. upřesnění,...
Vybavení vzorového domu 1. Stavebně – konstrukční část
o dešťová voda je svedena ze střešních svodů a zpevněných ploch do akumulační
jímky o kapacitě cca 6 m3
Zásobování vodou
o objekt je zásobován pitnou vodou vodovodní přípojkou, která se nachází
v...