LIBOR KOCHRDA: JAK INVESTOVAT DO ZLATA?
Transkript
LIBOR KOCHRDA: JAK INVESTOVAT DO ZLATA? „Cenné kovy by měly tvořit zhruba pět až patnáct procent portfolia. Velmi konzervativním investorům, kteří nevěří akciovým trhům a chtějí mít své úspory fyzicky pod kontrolou, pak doporučuji mít ve zlatě uloženo zhruba třicet procent portfolia,“ říká v rozhovoru pro Peníze.cz ředitel společnosti IBIS InGold® Libor Kochrda. První otázka je nasnadě. Proč bych měl jako klient vůbec přemýšlet o investování do zlata? Určitě se shodneme na tom, že zvláště dnes je velice důležité diverzifikovat, nesázet na jednu kartu. Většina klientů přitom dnes investuje pouze do jedné třídy aktiv – peněz a cenných papírů, a pouze zlomek má své úspory uloženy v nemovitostech nebo jiném movitém majetku, do něhož patří i cenné kovy. Jaké procentuální zastoupení v portfoliu by podle vás mělo zlato mít? Co největší? Nenene, naší filosofií opravdu není radit klientům prodat všechny akcie a dluhopisy, zrušit stavební spoření a spořicí účty a za veškeré peníze nakoupit zlato. Našim klientům obvykle doporučujeme, aby cenné kovy tvořily zhruba pět až patnáct procent jejich portfolia. Těm velmi konzervativním, kteří nevěří akciovým trhům a chtějí mít své úspory fyzicky pod kontrolou, pak doporučujeme mít ve zlatě uloženo zhruba třicet procent portfolia. Ovlivňují optimální zastoupení zlata v portfoliu také různé socio-demografické faktory. Mám na mysli především věk a příjem? Podle mého je zlato pro každého, kdo chce spořit, šetřit nebo investovat. Ten, kdo nemyslí na své zajištění a nešetří vůbec, ve zlatě štěstí nenajde. V souvislosti s penzijní reformou je nyní v kurzu sousloví „zajištění na stáří“. Je podle vás zlato vhodnou součástí portfolia pro vytváření úspor na život v penzi. Ano. Investice do fyzického cenného kovu, nikoliv spekulace na krátkodobý vývoj ceny zlata, je skutečně na delší čas. Pracujeme se střednědobým, ale ještě spíše dlouhodobým horizontem deseti a více let. Zajímavé je i to, že drahý kov je ze své podstaty mezigenerační produkt. Může to být investice i pro mé děti, eventuálně vnoučata. Před dvěma, třemi lety vrcholila zlatá horečka. Cena zlata stoupala raketovým tempem, a kdo o něm ve financích nemluvil nebo nepsal, jako by nebyl. Dnes se cena po nedávném větším poklesu víceméně ustálila. Co bude dál? Očekáváte opět nějaký masivní růst ceny, nebo může naopak přijít výraznější pokles? Žádné dramatické změny neočekávám, spíš si myslím, že bude zlato mírně a setrvale růst, byť máte pravdu, že koncem minulého roku zlato poměrně výrazně oslabilo. Proto nyní říkám našim klientům, že je dobrý čas přikupovat. Nicméně, vždy je velmi důležité nahlížet na cenu zlata podobně jako na aktuální cenu kterékoliv jiné dlouhodobé investice - nepanikařit a ani zběsile (nad rámec svých možností) nepřikupovat při prvním výkyvu. Takže žádná „bublina na zlatě“ podle vás není? Nedomnívám se, že by byla, i když se o tom často mluví. Základní charakteristikou bubliny je totiž masový nákup drobných investorů. K tomu nedošlo. Poptávku stále táhnou velcí institucionální investoři, zejména asijské země jako Čína nebo Indie, ale i banky, které teprve poslední dva roky začaly aktivně doplňovat své devizové rezervy. V předchozích letech tomu přitom bylo právě naopak – banky své zásoby zlata snižovaly. Odkud berete důvěru v pomalý, ale setrvalý růst ceny zlata, o němž jste mluvil před chvílí? Pakliže budeme předpokládat, že bude pokračovat kvantitativní uvolňování a nedojde k výraznému zlepšení fiskální odpovědnosti jednotlivých zemí, zejména v Evropě, ale koneckonců i ve Spojených státech, poptávka po zlatě mezi investory poroste a to pozitivně ovlivní jeho cenu. Co dalšího ovlivňuje nebo má potenciál cenu zlata ovlivnit? V předchozích letech fungovala nepřímá úměra mezi výkonem kapitálových trhů a cenou zlata. Když se trhům nedařilo, cena zlata rostla. A naopak. Dnes už to ale neplatí. Zdá se, že všechno stoupá nebo klesá ruku v ruce. Obecně si ale myslím, že platí předchozí teze o tom, že pokud budou státy tisknout peníze jako o život, lidé budou čím dál více věřit právě zlatu. Aktuální „kyperská krize“ by tedy měla cenu zlata zvýšit… Ano, každá nestabilita, nejistota, obava o bezpečí a budoucnost úspor a majetku, vede okamžitě k hledání alternativ bezpečnějších a jistějších - tedy zvyšuje i poptávku po zlatě. Zhodnocuje zlato v dlouhodobém horizontu peníze investorů více než akcie? V desetiletém horizontu ano, dvacetiletý nemám aktuálně zanalyzovaný, ale tam už bude výkonnost podobná. Samozřejmě záleží i na výběru akcií. Jak nakoupit zlato? Pokud bych se rozhodl zlato nakoupit, jak na to? Možností je samozřejmě více. Pokud máte volné prostředky, můžete si zlato koupit jednorázově. V tom případě se musíte primárně rozhodnout, od koho chcete zlato koupit a slitek o jaké hmotnosti si chcete koupit. Od koho tedy zlato kupovat? Od obchodníka s cennými kovy, který má zkušenosti a u něhož máte absolutní jistotu, že zlato, které kupujete, svou kvalitou skutečně odpovídá tomu, co vám prodejce prezentuje. Jak to poznám? Vždy musí jít o investiční zlato vyrobené rafinérií, která je sdružena v asociaci LBMA (The London Bullion Market Association, pozn. autora), což je asociace sdružená při Londýnské burze cenných kovů. U slitků certifikovaných touto asociací máte jistotu, že slitky splňují podmínky ryzosti a váží tolik, kolik je na nich vyraženo. Takže ke každému slitku investičního zlata bych měl vždy dostat certifikát o původu a pravosti slitku. Ano. To je povinnost. Na každém slitku pak musí být vyražen punc rafinérie, gramáž, ryzost a výrobní číslo slitku. Totéž pak musí být identicky uvedeno na certifikátu. Nyní se dostáváme ke gramáži slitků. Jak vybírat tady? Obecně platí, že čím menší je slitek, tím vyšší jsou náklady na jeho výrobu a distribuci, a tím je slitek po přepočtení na cenu za gram dražší. Z pohledu investora je tedy mnohem výhodnější kupovat vyšší gramáže, protože v ceně slitku je, řečeno selsky, mnohem více zlata a mnohem méně dalších nákladů. Ale je tu ještě druhý aspekt a tím je zpětná likvidita, tedy odprodej zlata. Pokud byste měl jeden milion korun, na první pohled by se mohlo zdát nejlepší koupit si kilovou cihlu, která stojí něco málo přes milion korun. Jenže co když budete v budoucnu potřebovat z takto uložených peněz třeba jen sto tisíc? Cihlu samozřejmě nemůžete jen tak naporcovat, protože v tu chvílí ji znehodnotíte. Z investičního zlata se stane zlato zlomkové, jehož hodnota je mnohem nižší. A pak je tu ještě jeden problém. Kupce kilové zlaté cihly najdete mnohem obtížněji, než kupce slitků menších. Proto klientům doporučujeme střední a nižší gramáže. Samozřejmě ale ne ty nejmenší, kde je přirážka velmi vysoká. Já osobně investuji do zlatých uncí (jedna unce váží 31,1 gramu, pozn. autora), což je podle mého rozumný kompromis mezi likviditou a marží. Kromě jednorázového nákupu dnes existují také možnosti dlouhodobého spoření do zlata. O nich více v příštím díle….
Podobné dokumenty
LIBOR KOCHRDA: ZLATO MÁ SMYSL, JEN KDYŽ HO DRŽÍTE SAMI
V tomto případě si tedy klient vždy kupuje celý slitek. Jedna unce zlata, o které jsme se minule bavili
jako o nejvhodnější gramáži pro investování do zlata, ale stojí přibližně 35 tisíc korun. A t...
Všeobecné obchodní podmínky - EKKA
5.12. Za dodané mince a slitky o hmotnosti nižší než 100 gramů je zákazníkovi doúčtován doplatek nákladů za
ražbu mincí a slitků (tzv. doplatek prémia). Doplatek se stanovuje jako procentní sazba...
novinky - Golden Gate
Příčinou tohoto růstu drahých kovů je velká nejistota na finančních trzích,
geopolitická nestabilita, nedůvěra v centrální banky a také záporné
sazby. Investoři proto hledají jistotu a bezpečí, kte...
Zlato, hospodářský cyklus a změna struktury bohatství.
podmínek mohli dovolit. Je to způsobeno množstvím úspor, které jsme si