pdf zde... - Muzeum Cheb

Transkript

SBORNÍK MUZEA KARLOVARSKÉHO KRAJE 20 (2012)
PRŮZKUM FAUNY MOTÝLŮ (LEPIDOPTERA) V EVROPSKY
VÝZNAMNÉ LOKALITĚ KAŇON OHŘE
Jiří Vávra
ÚVOD
V průběhu vegetační sezóny 2011 byl uskutečněn inventarizační lepidopterologický průzkum
na ploše EVL Kaňon Ohře (viz obr. 2) v souvislosti s přípravou převodu statutu ochrany území
ve smyslu národní legislativy. Území je evidováno pod kódem CZ0410413. Leží v hranicích
CHKO Slavkovský les, navrženo je k ochraně na stupni přírodní památka. Část území je dnes
chráněna na úrovni Národní přírodní památka Svatošské skály. Cílem průzkumu bylo poznat
druhové složení motýlí taxocenózy zkoumaného území a na základě znalosti jejich potravních a stanovištních nároků nastínit zásady pěstební péče pro jednotlivé typy biotopů. Na
zkoumaných biotopech nebyl v území doposud obdobný průzkum realizován.
V rámci studie byl vytvořen komentovaný seznam zjištěných druhů s poznámkami o biotopech a stanovištích, v nichž byl druh zjištěn, společně s poznámkami o vzácnosti či jedinečnosti výskytu a s případným vyznačením konkrétního ohrožení s návrhy managementových opatření pro ochranu zjištěných druhů a společenstev.
METODIKA
Inventarizační průzkum probíhal v období od 23. března do 6. října 2011 v přibližně 14ti denních intervalech. Přesné termíny exkurzí závisely především na chodu počasí s cílem dosáhnout optimálních výsledků v průběhu celodenních sběrů i nočních lovů na světlo. V závěru
sezóny (září a říjen) byla činnost zaměřena především na sběr nedospělých stadií. Housenky
z jarních exkurzí byly přenášeny do laboratorního chovu, kde setrvaly do doby líhnutí imág,
housenky z podzimních sběrů byly dochovány v laboratorním chovu autora do doby jarního
líhnutí imág v následujícím roce. Nálezy nedospělých stadií byly dle možnosti determinovány
a jsou zahrnuty v předkládané publikaci.
Používány byly tyto metody průzkumu:
– evidence imág v průběhu dne,
– evidence vývojových stadií včetně požerků,
– chov nedospělých stadií v laboratorním chovu v průběhu roku,
– denní odchyt a následná preparace imág v případě obtížně determinovatelných druhů,
– noční lov imág na světlo s použitím přenosné svítilny se zdrojem světla atraktivním pro
druhy s noční aktivitou.
Průzkumy byly prováděny na reprezentativních dílčích lokalitách stanovených po jarní zahajovací rekognoskaci terénu zaměřené na vegetační charakteristiku území. Konkrétně byly
pro detailní a soustavný průzkum lepidopter vybrány tyto biotopy:
– lesní porosty charakteru reliktního boru a kyselé doubravy na skalních výchozech v horních partiích svahů kaňonu,
– skalní výchozy s bohatými porosty lupenitých a korovitých lišejníků,
– suťové lesy na stinných svazích v bočních údolích přítoků Ohře,
– starý bukový porost severně kóty 658,1 m Koule,
241
242
PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | JIŘÍ VÁVRA
– lesní světliny podél lesních cest s rozptýlenou mladou listnatou dřevinnou vegetací.
Niva řeky Ohře nebyla blíže zkoumána z důvodu předchozích jarních záplav, které eliminovaly výskyt mnoha druhů motýlů s vývojovými stadii v dosahu vysoké hladiny vody v řece.
Determinace minujících druhů byla prováděna porovnáním požerků s herbářovými položkami a fotodokumentací autora. Byla rovněž pořizována fotodokumentace biotopů typických pro vývoj stenotopních druhů motýlů.
Pro názvosloví motýlů byl použit nejnovější literární zdroj (L aštůvka & L iška 2011). Nálezy
byly zhodnoceny metodou vypracovanou autorem průzkumu (Vávra 2008), která vznikla jako
obecně použitelný metodický pokyn platný v podmínkách ČR, pro účely hodnocení zachovalosti a původnosti biotopů s využitím analýzy motýlích druhů jakožto indikátorů. Zvolený přístup využívá kromě vazby druhu na určitý typ biotopu a vazby na živnou rostlinu také četnost
výskytu resp. vzácnost (na základě současných znalostí) druhu v podmínkách České republiky. Tato vzájemná provázanost hodnocených charakteristik (stanoviště – rostlina – vzácnost)
do značné míry snižuje míru rizika neobjektivního posuzování indikační hodnoty jednotlivých druhů. Metoda rozděluje druhy motýlů do čtyř indikačních skupin (indikátor 1 až 4) na
základě potravní vazby, vazby na stanoviště a četnosti výskytu na lokalitě. Pro stanovení indikační hodnoty druhů je použit jednoduchý vzorec I = P + S + V, kde I = indikační hodnota, P
= potravní vazba, S = stanovištní vazba a V = vzácnost (viz tab. 1).
Jednotlivé stupně indikační hodnoty (viz tab. 1) lze popsat následovně:
Indikátor 1. stupně – druh výrazně stenotopní, nejčastěji monofágní, omezeně rozšířený
a málo početný.
Indikátor 2. stupně – druh stenotopní, nejčastěji oligofágní, omezeně rozšířený a málo početný, rozšířenější a početnější ve srovnání s indikátorem 1. stupně.
Indikátor 3. stupně – druh s užší vazbou na stanoviště a oligofágní nebo s volnější vazbou
na stanoviště a monofágní, dosti rozšířený.
Indikátor 4. stupně – druh eurytopní, hojný a rozšířený, nejčastěji polyfágní, někdy oligofágní i monofágní, ale vázaný na druh rostliny všeobecně rozšířený.
Obr. 1: Běžný motýl lišaj topolový (Laothoe populi), foto autor.
PRŮZKUM FAUNY MOTÝLŮ (LEPIDOPTERA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ KAŇON OHŘE
Tab. 1: Hodnocení motýlích druhů jako indikátorů zachovalosti biotopů pro účely jejich
ochrany.
Hlediska
Bodové hodnocení
Potravní vazba (P)
Druh polyfágní – prakticky bez vyjádřitelné vazby na určitou živnou rostlinu
1
Druh omezeně polyfágní – vázaný na druhy rostlin různých čeledí
2
Druh oligofágní – vázaný na několik rodů téže čeledi
3
Druh omezeně oligofágní – vázaný na několik druhů téhož rodu
4
Druh monofágní – vázaný na jediný druh rostliny
5
Stanovištní vazba (S)
Druh eurytopní – bez vazby na určitý typ stanoviště
1
Druh oligotopní – vázaný na skupinu příbuzných biotopů
2
Druh stenotopní – striktně vázaný na jediný typ stanoviště
3
Vzácnost – četnost výskytu na základě dosavadních znalostí (V)
Druh rozšířený a početný
1
Druh rozšířený ale nehojný
2
Ojedinělé nálezy z většího počtu lokalit
3
Ojedinělé nálezy z malého počtu lokalit
4
Ojedinělé nálezy z jediné lokality
5
Indikační význam druhů na základě bodového hodnocení (I)
Indikátor 1. stupně
11 až 13
9 až 10
7 až 8
3 až 6
Biotop, na němž jsou přítomny indikátory 1. nebo 2. stupně (viz tab. 1), případně obou
těchto kategorií, lze považovat ve většině případů za velice kvalitní z hlediska přírodovědeckého. Zachování takového biotopu a upřednostnění zájmů ochrany přírody před jakoukoliv investiční aktivitou spojenou s devastačními dopady je žádoucí. Za předpokladu trvalé
existence těchto indikátorů na biotopu (stabilní populace schopné trvalé reprodukce) a po
zhodnocení dalších aspektů živé i neživé přírody lze uvažovat o zákonné ochraně takovéhoto biotopu. Zákonná ochrana musí být podpořena syntetickým posouzením všech dalších
(živých i neživých) složek přírodního prostředí. Jednou z nich je především zastoupení indikátorů 3. stupně. Cílem ochrany je vyloučení jakýchkoliv rušivých vlivů ohrožujících trvalou existenci těchto indikátorů. Případy, kdy jsou v území přítomny indikátory 1. nebo 2.
stupně a indikátory 3. stupně nedosahují hodnoty 20 %, vypovídají o silném ovlivnění lidskou činností nebo o zanedbané údržbě. V takových územích probíhá sukcesní vývoj, v jehož
243
244
důsledku dochází k ústupu cenných společenstev a jejich náhradě společenstvy méně hodnotnými. Takovým příkladem je třeba zarůstání stepních biotopů křovinami a lesem, poškození kvalitního biotopu těžbou nerostných surovin apod. Uvedená kombinace zastoupení indikátorů většinou vypovídá o vysokém ekologickém potenciálu biotopu. Cílem péče o biotop
by měla být obnova původního charakteru biotopu např. obnovením pastvy nebo takovými
pěstebními opatřeními, které podpoří obnovu vegetačního krytu s rostlinnými druhy důležitými pro vývoj stenotopních druhů fytofágních bezobratlých.
Biotopy, na nichž jsou přítomny indikátory 3. stupně, zasluhují péči a ochranu v závislosti
na procentuálním zastoupení těchto indikátorů v celkovém druhovém spektru, přičemž jako
mezní hodnota, nad níž je biotopy možno hodnotit jako kvalitní a zasluhující péči a ochranu,
je 20 %. Biotopy se zastoupením indikátorů 3. stupně nad 30 % je možno označit jako nadprůměrně přírodovědecky hodnotné. Zastoupení indikátorů 3. stupně nad 20 % je známkou
dobré kondice společenstva motýlů a může být chápáno jako předpoklad dobré kondice
i ostatních fytofágních bezobratlých. Vyšší zastoupení indikátorů 3. stupně nad 20 % druhového spektra je proto téměř bez výjimky doprovázeno výskytem alespoň jediného druhu
s indikační hodnotou 1. nebo 2. stupně. Naopak zastoupení indikátorů 3. stupně pod 20 %
bez současné přítomnosti indikátorů 1. a 2. stupně svědčí o celkové degradaci biotopu, na
němž s největší pravděpodobností ani změna využívání k přírodě bližší variantě nepovede
v dohledném časovém horizontu k obnovení bohatšího druhového spektra.
Zastoupení indikátorů 4. stupně se i na kvalitních biotopech nejčastěji pohybuje v hodnotách od 55 do 70 %. Nižší zastoupení vypovídá o specifických stanovištních podmínkách
(např. přirozené rákosiny), které eliminují výskyt eurytopních druhů. Naopak vyšší zastoupení eurytopních druhů svědčí o silném antropogenním ovlivnění a ruderalizaci (např. sady,
pole, zahrady). Biotopy, na nichž jsou významně přítomny indikátory 4. stupně (nad 80 %)
a indikátory 3. stupně nedosahují 20 %, jsou za předpokladu neexistence jiného (biotického
i abiotického) fenoménu hodného ochrany využitelné obvykle bez omezení pro rozličné investiční záměry bez ohledu na přírodní složku prostředí.
Studie podává dílčí pohled získaný v průběhu jedné sezóny na aktuální stav motýlí taxocenózy EVL. Druhy hodnocené jako indikátory 1. a 2. stupně jsou stručně komentovány.
Komentáře jsou orientovány bionomicky. Stručně je uvedena případná potřeba úpravy managementu směřující ke zlepšení podmínek pro úspěšný vývoj stenotopních druhů na jejich
stanovištích, a to souhrnně pro všechny druhy. Zaznamenané druhy motýlů jsou v systematickém pořadí uvedeny v příloze č. 1. Názvosloví syntaxonomických jednotek se opírá o práci
Moravec et al. 1995. Názvosloví rostlinných druhů vychází z práce Kubát et al. 2002.
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
Zájmové území EVL Kaňon Ohře se nachází na území obcí Doubí u Karlových Varů, Hory u Jenišova, Lokete, Tašovice a Údolí u Lokte. Charakteristika území v této kapitole je zpracována
podle údajů na webových stránkách Ministerstva životního prostředí (web1) a vlastních poznatků autora průzkumu.
Přírodní komplex Kaňon Ohře tvoří řeka Ohře a strmé svahy na jejích obou březích mezi
Loktem a Karlovými Vary – Doubím. Celý přírodní komplex je orientován od Z na SV, přibližně
ve středu území leží NPP Jan Svatoš vyhlášená v roce 1933. Území náleží do geomorfologického celku Slavkovský les, podcelku Hornoslavkovská vrchovina, okrsku Loketská vrchovina.
Území EVL bylo modelováno erozní činností Ohře. Tok Ohře vytvořil průlomové údolí,
které se hluboce zařezává do tvrdých hornin a vytváří v území dva výrazné meandry. Vodní a větrná eroze vypreparovala v prudkých svazích rozsáhlá žulová skalní města (Svatošské
Obr. 2: Hranice EVL Kaňon Ohře. Mapa © ČÚZK 2011, AOPK ČR 2012.
245
246
skály, Kovářka, Vysoký hřbet), izolované skalní věže (Loketská věž, Muzikant, Strážce) a skály
rozptýlené v lesních porostech různých tvarů a velikosti. Mrazovými pochody se na několika
místech, zejména v oblasti Vysokého hřbetu, vytvořila rozsáhlá kamenná moře. Skalní útvary (kamenná stáda) najdeme i v toku řeky Ohře. Svahy jsou na mnoha místech rozčleněny
roklemi bočních přítoků Ohře (např. Cínový potok). Převýšení svahů dosahuje až 270 m (na
vzdálenost 470 m). Nadmořská výška lokality se pohybuje od 374 do 648 m n. m.
Z geologického hlediska je území budováno porfyrickým hrubo- až střednězrnitým biotitickým granitem a středně zrnitým dvojslídným granitem. V okolí Vysokého hřbetu (pravý břeh Ohře jižně Doubí) vystupují drobné elevace olivinického nefelinitu, u Tašovic (levý
břeh) území vstupuje do pásma miocénního vulkanodetritického souvrství. Podél toku Ohře
se uplatňují sedimentární horniny, písky a aluviální hlíny. Z půdních typů převládají kambizemě dystrické a modální.
Území je uceleným krajinářsky výjimečným útvarem. Turisticky je intenzivně využívané
hlavně v přístupnějších partiích (podél toku Ohře vedou turistické trasy pro pěší a cykloturisty). V nepřístupných partiích skalních výchozů a kamenných moří jsou vytvořeny přirozené
či polopřirozené obtížně průchodné lesní porosty, místy až pralesního charakteru. Převažují
většinou listnaté nebo smíšené lesy, čistě jehličnaté porosty jsou přítomny ve formě reliktních borů ve vrcholových partiích a strmých svazích skalních výchozů. Tok Ohře je doprovázen jasanovo-olšovými porosty. EVL je obklopena převážně smrkovými kulturními lesními
porosty.
Cenným typem biotopu jsou na území EVL suťové lesy svazu Tilio-Acerion (asociací Mercuriali-Fraxinetum a Arunco-Aceretum). Ve stromovém patře jsou v nich dominantními druhy
javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm horský (Ulmus glabra), lípa malolistá (Tilia cordata),
jedle bělokorá (Abies alba), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), buk lesní (Fagus sylvatica), keřové patro tvoří líska obecná (Corylus avellana), vzácně zimolez černý (Lonicera nigra), růže
převislá (Rosa pendulina), rybíz alpínský (Ribes alpinum), velmi vzácný je lýkovec jedovatý
(Daphne mezereum). V bylinném patře se uplatňují udatna lesní (Aruncus vulgaris), kakost
smrdutý (Geranium robertianum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), kopřiva dvoudomá (Urtica
dioica), kuklík městský (Geum urbanum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Suťové lesy místy přecházejí do černýšových dubohabřin svazu Carpinion (vlhčí úpatí svahů,
souvisleji jižně Doubí), suchých acidofilních doubrav svazu Genisto germanicae-Quercion
a vzácně též květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion. Květnaté bučiny se vyskytují zejména pod masivem Koule. V nich jsou přítomny mařinka vonná (Galium odoratum), bažanka
vytrvalá (Mercurialis perennis), violka lesní (Viola reichenbachiana), hrachor jarní (Lathyrus
vernus), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel lesní (Galium sylvaticum), vraní oko
čtyřlisté (Paris quadrifolia), kostřava lesní (Festuca altissima), vzácnější jsou kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), jaterník podléška (Hepatica nobilis), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus) a lilie zlatohlavá (Lilium
martagon). Květnaté bučiny se vyskytují i v mozaikách se suťovými lesy svazu Tilio-Acerion
a acidofilními bučinami svazu Luzulo-Fagion. Acidofilní bučiny se vyskytují rozptýleně po
celé ploše lokality. Často se v nich nacházejí drobné sutě, balvany a skalky. Hlavní dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), někdy i jedle bělokorá (Abies alba), vtroušen je
javor klen (Acer pseudoplatanus), borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur)
a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V keřovém patře rostou mladší jedinci buku, javoru a jedle. Bylinné patro je význačné přítomností acidofytů. Hojnými druhy jsou metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď osténkatá (Dryopteris
carthusiana), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), brusnice borůvka (Vaccinium
myrtillus), bika bělavá (Luzula luzuloides), černýš luční (Melampyrum pratense), lipnice hajní
(Poa nemoralis), jestřábník zední (Hieracium murorum), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). Vzácněji se vyskytují kokořík
přeslenitý (Polygonatum verticillatum) či lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Tyto porosty se
vyskytují i v mozaice se suchými acidofilními doubravami svazu Genisto germanicae-Quercion a boreokontinentálními bory svazu Dicrano-Pinion.
V nejnižších polohách území na úpatích svahů jsou vytvořeny hercynské dubohabřiny
svazu Carpinion. Stromové patro je v nich velmi druhově pestré. Ve stromovém patře dominuje dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus) a lípa malolistá (Tilia cordata). V bylinném patře převládají nitrofilní a hájové druhy: dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), křivatec žlutý (Gagea lutea), jaterník podléška (Hepatica nobilis), lilie zlatohlavá
(Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura). V lesních porostech se místy vyskytují stínomilná prameniště svazu Cardaminion amarae s mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium), řeřišnicí hořkou (Cardamine
amara), přesličkou lesní (Equisetum sylvaticum) a ostřicí řídkloklasou (Carex remota).
Na exponovaných stanovištích obtížně schůdných plošin skalních měst se vyskytují reliktní boreokontinentální bory svazu Dicrano-Pinion. Na mělké půdě žulových výchozů převažuje borovice lesní (Pinus sylvestris), místy je přimíšena jedle bělokorá (Abies alba). V bylinném patře jsou časté svízel nízký (Galium pumilum), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus),
brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), černýš luční (Melampyrum pratense), metlička
křivolaká (Avenella flexuosa), vřes obecný (Calluna vulgaris), vzácně vřesovec pleťový (Erica
carnea) a zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus). Bohaté je mechové patro s mechorosty rodů dvouhrotec (Dicranum sp. div.), rokyt (Hypnum sp. div.), ploník (Polytrichum sp.
div.), travník (Pleurozium sp. div.), lišejníky rodů dutohlávka (Cladonia sp. div.) a pukléřka islandská (Cetraria islandica). Vzácně se vyskytuje lupenitý lišejník Lassalia pustulata (např.
Výří skály).
Vegetace skalních štěrbin je limitována acidofilním žulovým podložím. Na těchto stanovištích roste např. z bylinných druhů osladič obecný (Polypodium vulgare), udatna lesní (Aruncus vulgaris), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas),
puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), violka trojbarevná skalní (Viola tricolor subsp. saxatilis), papratka samičí (Athyrium filix-femina), z mechorostů ploník obecný (Polytrichum commune), rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme), zoubkočepka (Rhacomitrium sp.), děrkavka (Grimmia sp.), z lišejníků např. terčovka (Parmelia sp.). Kromě skalních měst a věží se
tato vegetace v reprezentativní podobě vyskytuje i na stabilizovanějších částech kamenných
moří. Na skalní štěrbiny navazují vysokostébelné trávníky skalních terásek s třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea) a brusnicová vegetace skal a drolin, která se vyskytuje především kolem NPP Jan Svatoš.
Tok řeky Ohře je pokryt makrofytní vegetací vodních toků svazu Batrachion fluitantis
s lakušníkem štětičkovitým (Batrachium penicillatum) a lakušníkem vzplývavým (Batrachium fluitans). Břehové partie pokrývají jasanovo-olšové luhy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae různé kvality. Olšiny lze zařadit především do asociace Stellario-Alnetum s typickým
podrostem ptačince hajního (Stellaria nemorum), křivatce žlutého (Gagea lutea), blatouchu
bahenního (Caltha palustris), řeřišnice hořké (Cardamine amara), mokrýše střídavolistého
(Chrysosplenium alternifolium), krabilice chlupaté (Chaerophyllum hirsutum), sasanky hajní
(Anemone nemorosa), prvosenky vyšší (Primula elatior).
247
248
VÝSLEDKY A DISKUSE
Lepidopterologický průzkum provedený na území EVL Kaňon Ohře v roce 2011 přinesl informace o výskytu celkem 759 druhů motýlů v rozsahu celého řádu – viz příloha č. 1. Z tohoto
počtu je jeden druh (0,13 %) 1. stupně indikační hodnoty, 30 druhů (3,95 %) je stenotopních 2. stupně indikační hodnoty, 210 druhů (27,67 %) je významnými indikátory 3. stupně
vypovídající o rovnováze motýlí taxocenózy hodnocených biotopů a 518 druhů (68,25 %) je
eurytopních bez zvláštní vazby ke stanovištím EVL Kaňon Ohře.
Ve smyslu výše uvedené metodiky lze toto složení motýlí taxocenózy hodnotit takto:
Zastoupení stenotopních druhů je relativně nízké. Nevšedně vysoké je zastoupení druhů
3. stupně indikační hodnoty, což vypovídá o zachovalosti hodnocených biotopů chráněných
v hranicích EVL a panující rovnováze. Naopak relativně nízké je zastoupení druhů eurytopních. Nízký počet stenotopních druhů lze vysvětlit plošně relativně nevýznamným zastoupením specifických biotopů hostících stenotopní, mnohdy monofágní druhy motýlů. Svou roli
hraje také druhově chudé složení vegetačního krytu na kyselém skalním podloží. Jako specifické biotopy lze v rámci EVL označit skalní výchozy a kamenná moře s doprovodnou vegetací
charakteru reliktních borů. Četné enklávy skalních výchozů uvnitř lesních porostů, pokud nejsou zcela zastíněny dřevinami, obdobně hostí stenotopní druhy motýlů. Jde především o několik druhů živících se mechy a lišejníky rostoucími na skalním podkladu. Všechny ostatní
biotopy lesního charakteru nelze označit za specifické, a to včetně letité bučiny na severních
svazích kóty Koule.
Vysoký počet druhů 3. stupně indikační hodnoty má vazbu na lesní porosty, v nichž jsou
specifická stanoviště uzavřena, charakteru kyselých bučin a doubrav, částečně též méně kvalitních brusinkových borů. Nutno mezi tyto lesní porosty zahrnout i letitou bučinu na severních svazích Koule.
Biotopy obklopující EVL Kaňon Ohře jsou převážně charakteru produkčního lesního porostu, s dominancí vysazovaných a pravidelně obnovovaných porostů hospodářských dřevin
s dominancí smrku ztepilého (Picea abies). Na tyto plochy jsou vázány převážně eurytopní
druhy motýlů. Výjimku představují opět drobné skalní výchozy rozptýlené v těchto lesích
a mokřadní biotopy podél drobných vodotečí – bočních přítoků Ohře.
Nivní porosty na březích Ohře nebyly v roce 2011 lepidopterologicky studovány, a to
z důvodu ovlivnění nivy v celém úseku EVL vysokými průtoky vody při jarních záplavách. Takovéto jevy se významně podepisují na snížení počtu druhů motýlů a celých jejich populací
po několik následujících sezón. V případě, že k podobným událostem dochází pravidelně, vedou k celkovému a dlouhodobému ochuzení celé motýlí taxocenózy s vazbou na nivní polohy. Dopad vysokých průtoků v předjaří na motýlí faunu nivy Ohře potvrdily říjnové průzkumy
minujících druhů, kdy v celém úseku bylo možno konstatovat extrémní chudost až absenci
většiny druhů typických pro nivní polohy. To se týká druhů vázaných jak na bylinné, tak na
stromové patro. V případě druhů stromového patra se projevuje negativní vliv vysokých průtoků zaplavením a odnosem opadaného listí, v němž se řada druhů kuklí či v něm přezimuje.
KOMENTÁŘE KE STENOTOPNÍM DRUHŮM
Indikátory 1. stupně:
Eupithecia pulchellata Stephens, 1831 (píďalička západní)
Druh byl publikován jako nový pro Čechy teprve v roce 1999 (K rampl & M arek 1999) z Jizerských a Lužických hor. Jde o druh velmi obtížně odlišitelný od příbuzného druhu E. pyreneata. Oba druhy jsou vzájemně izolované areálem rozšíření živné rostliny (Fajčík & Slamka 1996).
Zatímco E. pulchellata je vázána na náprstník červený (Digitalis purpurea), E. pyreneata žije
na náprstníku velkokvětém (D. grandiflora) a náprstníku žlutém (D. lutea). Digitalis purpurea
se v posledních desítkách let šíří v lesních světlinách severních Čech. Spolu s ním se šíří i E.
pulchellata. Dnes je známa ze severních pohraničních pohoří a oblasti Labských pískovců.
V Německu je rozšířena od Hannoveru k podhůří Alp, směrem východním až do Saska. Imága
přilétala 23. 6. 2011 ve větším počtu na světlo na horním okraji kamenného moře na západních svazích Vysokého hřbetu (kóta 588 m n. m.).
Indikátory 2. stupně:
Eriocrania cicatricella (Zetterstedt, 1839) (drobnokřídlík)
Poměrně rozšířený druh s časně jarním letem imág, vázaný na světlé březové porosty na
prosluněných stanovištích. Housenka vytváří v mladých březových listech velké puchýřnaté
miny a po dokončení larválního vývoje se kuklí v lehkém zápředku na zemi. Druh byl nalézán
početně v časném jaře (7. 4. 2011) poletující v řídkých březových porostech na skalních výchozech a v rámci reliktních borů, např. v blízkosti Svatošských a Výřích skal.
Ectoedemia liebwerdella Zimmermann, 1940 (drobníček)
Lokální druh, který žije v původních bukových porostech. Housenka vytváří v zelené kůře
větví i silných kmenů s hladkou borkou dlouhé zduřelé chodbičky, má dvouletý vývoj. Druh
byl popsán původně z okolí děčínské Libverdy, od čehož je odvozen jeho název. Je rozšířen
v České republice na mnohých vhodných stanovištích s původními bukovými porosty, se
sadebním materiálem se může šířit i do nepůvodních porostů mimo vegetační pásmo s přirozeným zastoupením buku. Zjištěn byl početně na kmenech starších buků severně samoty
Vildenava.
Lypusa maurella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Jediný vak s kuklou byl nalezen na Výřích skalách dne 7. 4. 2011, imágo se vylíhlo 15. 4. 2011
(viz obr. na zadní předsádce). Vak je vytvořen z bukového listu, má tvar podélného pouzdra s otevřenými okraji, kterými zřejmě housenka vylézá z vaku při pohybu a příjmu potravy.
Housenka se zřejmě živí lišejníky rostoucími na skalách, tento údaj však není potvrzen autentickým pozorováním. Jde o cenný údaj doplňující představu o rozšíření druhu v České republice. Systematické postavení druhu i rodu je sporné, dříve byl rod Lypusa řazen do čeledi
Psychidae, později samostatně do čeledi Lypusidae, nyní (cf. L aštůvka & L iška 2011) tato čeleď
obsahuje i rod Pseudatemelia, jež si vytváří velmi podobné vaky.
Narycia astrella (Herrich-Schäffer, 1851) (vakonoš)
Velmi lokální druh, jehož housenky žijí na kmenech stromů a na skalách či jednotlivých balvanech, živí se řasami a lišejníky. Údajů o výskytu tohoto druhu je publikováno velmi málo,
nález je cenným doplněním znalostí o rozšíření v České republice. Početné vaky byly nalezeny 11. 4. 2011 na izolované granodioritové skalce v porostu reliktního boru severně od skalního útvaru Výří skály. Imágo se vylíhlo v chovu dne 11. 5. 2011.
249
250
Dahlica charlottae (Meier, 1957) (vakonoš)
Tento druh byl zjištěn společně s následujícím druhem na mnoha místech, v porovnání s D.
lichenella se jeví jako hojnější. Jak se postupně prokazuje, jde o druh žijící na více místech
v České republice, vždy na lesních biotopech se skalními polozastíněnými výchozy, na nichž
lze v předjaří nalézt vaky s housenkami (nalezeny 26. 3. 2011). Vak je rezavě hnědý, housenka jej připevňuje na nerovnostech skal, jednotlivých balvanů či borky stromů. Druh vždy
vyhledává nejvýše položené partie terénu. Pro Českou republiku byl publikován v roce 2001
z Velké Bukové na Dokesku (M. Petrů in L iška et al. 2001).
Dahlica lichenella (Linnaeus, 1761) (vakonoš)
Typický druh lesních skalních biotopů různého petrografického složení. Obdobně jako v případě předešlého druhu se postupně ukazuje, že je přítomen na mnohých místech České
republiky tam, kde nachází příhodné stanovištní podmínky. Stejně jako v případě druhu D.
charlottae housenky žijí při patách skal a na jaře, kdy se chystají ke kuklení, vylézají na skály, kmeny stromů a další předměty. Vak je oble trojhranný, tupě zakončený, pokrytý zrnky
řas. Druh je v podmínkách střední Evropy partenogenetický – vyskytuje se pouze ve formě
bezkřídlé samičky. Pro Českou republiku byl publikován v roce 2001 z Velké Bukové na Dokesku (M. P etrů in L iška et al. 2001). Na území EVL Kaňon Ohře byl nalézán nejčastěji na
balvanech a malých skalkách rozptýlených v lesních porostech na osluněných stanovištích
(nalézán 26. 3. 2011).
Argyresthia semitestacella (Curtis, 1833) (molovka)
Typický druh původních bukových porostů žijící snad v pupenech buku (Fagus sylvatica).
Preferuje teplejší a rozvolněné partie bučin na jižně a západně exponovaných svazích. Velmi
vzácně byl tento druh zjištěn v prosluněných bukových porostech se starými buky na jižně
exponovaných svazích poblíž Vildenavy, přilákán byl na světlo v počtu tří exemplářů dne 17.
8. 2011.
Eidophasia messingiella (Fischer von Röslerstamm, 1840) (zápředníček luční)
Podle literárních údajů (např. G erschenzon et al. 1981) žije housenka na řeřišnici hořké (Cardamine amara) a řeřišnici nedůtklivé (Cardamine impatiens) mezi dvěma sepředenými listy.
Mnohé nálezy ze stepních biotopů však napovídají, že tento údaj vyžaduje revizi. Pravděpodobně žije na více druzích brukvovitých rostlin. Na území EVL Kaňon Ohře byl tento druh
zjištěn v počtu dvou exemplářů dne 23. 6. 2011 na severním svahu Koule v podrostu letitých
buků, kde jako živná rostlina přichází v úvahu řeřišnice nedůtklivá, případně česnáček obecný (Alliaria petiolata) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera).
Coleophora vacciniella Herrich-Schäffer, 1861 (pouzdrovníček)
Lokální druh vázaný na biotopy s výskytem brusinky (Vaccinium vitis-idaea), borůvky (Vaccinium myrtillus), na rašelinných biotopech vlochyně (Vaccinium uliginosum), rojovníku (Ledum palustre) – živných rostlin, jejichž listy skeletuje ze svrchní strany. Na území EVL Kaňon
Ohře byl nalezen jediný vak ve vrcholových partiích Výřích skal v rámci brusinkového reliktního boru, dne 6. 10. 2011.
Coleophora betulella Heinemann, 1876 (pouzdrovníček)
Housenky tohoto druhu skeletují svrchní stranu listů bříz. Jednotlivé exempláře přilétaly na
světlo v průběhu června a července (23. 6., 8. 7. 2011) v porostech bříz ve vrcholových partiích Výřích skal a na horní hraně kamenného moře pod Vysokým hřbetem. Druh je na studovaných biotopech velmi lokální.
Mompha sturnipennella (Treitschke, 1833) (vrbkovníček)
Druh jehličnatých či smíšených lesních okrajů a pasek. Housenka žije ve dvou generacích na
vrbce úzkolisté (Epilobium angustifolium), v první generaci vytváří hálku v lodyze, ve druhé
generaci žije v tobolkách. Byl zjištěn v průběhu červencových lovů na světlo ve stadiu imág.
Zaznamenán byl dne 8. 7. 2011 na východním okraji EVL na biotopu lesního okraje na kontaktu s lesní cestou, imága přilétla na světlo v počtu dvou jedinců.
Caryocolum blandella (Douglas, 1852) (makadlovka)
Lokální druh žijící mezi sepředenými listy ptačince velkokvětého (Stellaria holostea). Jediné
imágo přilétlo na světlo na horní hraně kamenného moře na západně exponovaných svazích
Vysokého hřbetu dne 2. 8. 2011.
Apotomis sauciana (Frölich, 1828) (obaleč)
Poměrně lokální druh žijící na jaře mezi sepředenými listy a výhony borůvky. Preferuje vyšší
polohy, na území EVL Kaňon Ohře byl zjištěn v bočních zaříznutých údolích přítoků Ohře,
v horních partiích svahů, v nichž se částečně projevují inverzní jevy. Housenky byly pozorovány v červnu, imága přilétala jednotlivě na světlo v červenci (8. 7. 2011) v bočním údolí
západně Výřích skal.
Phiaris palustrana (Lienig et Zeller, 1846) (obaleč)
Druh reliktních borů a prosluněných smrkových porostů žijící na meších, například na dvouhrotci chvostnatém (Dicranum scoparium). Preferuje přirozenější porosty, v kulturních smrčinách zjištěn výjimečně, v rámci EVL Kaňon Ohře byl zaznamenán vzácně ve vrcholové partii
Výřích skal dne 31. 7. 2011.
Pristerognatha penthinana (Guenée, 1845) (obaleč)
Lokální druh svěžích až vlhkých lesních stanovišť žijící v lodyhách a kořenu netýkavky nedůtklivé (Impatiens noli-tangere). Několik létajících imág bylo zjištěno před setměním ve dnu
bočního údolí na východním okraji bučiny na severním svahu Koule dne 24. 5. 2011.
Rhopobota ustomaculana (Curtis, 1831) (obaleč)
Druh obývající reliktní bory a lesní světliny s živnými rostlinami – borůvkou (Vaccinium myrtillus) a brusinkou (Vaccinium vitis-idaea). Housenka spřádá listy společně s lodyhou a vyžírá
listovou zeleň. Požerky jsou zvláště nápadné na borůvce. Druh byl zjištěn výhradně v rámci
reliktních borů ve vrcholových partiích skalních útvarů Výří skály a Svatošské skály. Lze předpokládat jeho výskyt i na dalších místech EVL na obdobných biotopech (zaznamenány požerky z loňského roku na brusince) rozptýleně v celé EVL.
Epinotia bilunana (Haworth, 1811) (obaleč)
Jde o poměrně lokální druh, který žije v jehnědách bříz na vlhčích stanovištích. Na některých
místech lze zastihnout početnější populace, avšak druh je nutno označit za vzácný. Několik
imág sedících na kmenech vzrostlých bříz bylo vyplašeno v průběhu dne ve vlhké březině
východně od horní hrany kamenných moří na západním svahu Vysokého hřbetu, dne 10. 6.
2011. Lze očekávat mnohem větší rozšíření druhu v celé EVL.
Epinotia pygmaeana (Hübner, 1799) (obaleč)
Lokální, nikoli však vzácný druh jehličnatých lesů. Jeho housenka zpočátku minuje, později
spřádá jehlice smrku (Picea abies) a jedle (Abies alba). V Čechách je druh omezený na vyšší
polohy s přirozenými porosty smrku a jedle, se sadebním materiálem je schopen šířit se i do
nižších poloh a tam může při přemnožení i škodit. V celé EVL zřejmě obecně rozšířený druh
s ohledem na dominanci smrku v lesních výsadbách. Rojící se imága při koncových větvičkách odrostlých smrkových výsadeb zaznamenána dne 19. 4. 2011 na okraji bučiny na severním svahu Koule.
251
252
Eucosma campoliliana (Denis et Schiffermüller, 1775) (obaleč)
Druh lesních světlin a pasek vyšších a horských poloh žijící na starčku (Senecio sp.) ve
věkově rozrůzněných listnatých a smíšených porostech. Na území EVL Kaňon Ohře jde o druh
rozšířený na vlhčích stanovištích rozptýleně po celé lokalitě. Hojný je například na lesních
světlinách v okolí bukového porostu na severních svazích Koule a ve všech údolích bočních
přítoků Ohře. Imága byla zjišťována početně přes den a na světlo (17. 7. 2011).
Ortholepis betulae (Goeze, 1778) (zavíječ)
Jedná se o poměrně lokální druh žijící mezi sepředenými listy břízy. Na území EVL Kaňon
Ohře zjištěn lokálně v březových porostech kamenného moře na západně exponovaných
svazích Vysokého hřbetu (17. 7. 2011, dvě imága na světlo).
Conobathra tumidana (Denis et Schiffermüller, 1775) (zavíječ)
Jde o lokální druh, který obývá teplé dubové porosty. Housenka žije mezi sepředenými listy
dubu (Quercus sp.) v trubkovitém zápředku, skeletuje listovou zeleň. Zjištěn pouze na nejteplejších stanovištích v porostech dubu zimního (Q. petraea) v kamenném moři na západně
exponovaném svahu Vysokého hřbetu. Imága v počtu asi 10 jedinců obou pohlaví přilétala
na světlo dne 13. 6. 2011.
Glyptoteles leucacrinella Zeller, 1848 (zavíječ)
Velmi lokální druh žijící v údolích vodních toků na opadaných listech olší (Alnus sp.). Jediné
imágo bylo chyceno na světlo v bočním údolí při východním okraji bučiny na severním svahu
vrchu Koule dne 2. 8. 2011.
Phycitodes saxicola (Vaughan, 1870) (zavíječ)
Lokální druh žijící v larválním stadiu hromadně v černavém zápředku tvořeném trusem housenek v květenstvích vratiče obecného (Tanacetum vulgare). Dne 2. 8. 2011 byly zjištěny
housenky ve větším počtu na lesní skládce dřeva východně kamenného moře pod vrcholem
Vysokého hřbetu. Imága se vylíhla v laboratorním chovu v průběhu února 2012.
Brenthis ino (Rottemburg, 1775) (perleťovec kopřivový)
Poměrně lokální druh, jehož housenky žijí na totenu lékařském (Sanguisorba officinalis)
a tužebníku jilmovém (Filipendula ulmaria) na vlhkých nekosených lučních porostech. Jeden
z mála druhů denních motýlů obývajících nivu řeky Ohře. Nález jediného imága byl učiněn
poblíž Doubí na okraji koňské pastviny dne 13. 6. 2011.
Tetheella fluctuosa (Hübner, 1803) (můřice březová)
Druh žijící spíše ve vyšších a chladnějších polohách na listech břízy (Betula sp.). Jednotlivá
imága přilétala na světlo v řídkých porostech dřevin nad kamenným mořem v západně exponovaném svahu pod vrcholem Vysokého hřbetu dne 24. 5. 2011.
Petrophora chlorosata (Scopoli, 1763) (kropenatec hasivkový)
Lokální druh píďalky žijící na okrajích borových porostů, na lesních mýtinách a v podrostu
brusinkového boru na hasivce orličí (Pteridium aquilinum). Na území EVL Kaňon Ohře relativně vzácný druh světlých borových porostů. Imága létají během dne v porostech živné rostliny. Zjištěn 24. 5. 2011 v počtu asi deseti jedinců.
Ecliptopera capitata (Herrich-Schäffer, 1839) (píďalka žlutohlavá)
Poměrně lokální druh vlhkých lesních biotopů žijící na listech netýkavky nedůtklivé (Impatiens noli-tangere). Je zastoupen všude, kde se v podrostu vyskytuje živná rostlina. Loven byl
jednotlivě na světlo v průběhu měsíců června až srpna v bočních údolích.
Pasiphila chloerata (Mabille, 1870) (píďalička trnková)
Poměrně lokální druh píďalky, jejíž housenky žijí na květních pupenech a květech trnky (Prunus spinosa) na teplých lesních okrajích a lesostepích. Na území EVL Kaňon Ohře byl zjištěn
na teplých biotopech jižně Doubí na okraji lesního porostu charakteru dubohabřiny, jinde
zřejmě nenachází vhodné podmínky. Jediné imágo chyceno za letu v podvečer dne 13. 6.
2011.
Abrostola asclepiadis (Denis et Schiffermüller, 1775) (kovolesklec tolitový)
Lokální a poměrně vzácný kovolesklec s vazbou na okraje světlých lesů typu teplomilných
doubrav, případně teplých reliktních borů s podrostem tolity lékařské (Vincetoxicum hirundinaria). Imága přilétala dne 2. 8. 2011 na světlo na horním okraji kamenného moře pod
vrcholem Vysokého hřbetu, kde se nacházejí bohaté porosty živné rostliny, celkem 5 jedinců
obou pohlaví.
Orthosia populeti (Fabricius, 1781) (jarnice topolová)
Lokální můra žijící na topolu osice (Populus tremula) v rámci smíšených a listnatých lesů.
Jde o druh časného jara létající v březnu až květnu. Celkem čtyři exempláře samic přilétly na
světlo dne 19. 4. 2011 v horní partii Výřích skal.
Tabulka č. 2 ukazuje vazbu stenotopních druhů motýlů na biotopy na území EVL Kaňon
Ohře. Nejvyšší počet stenotopních druhů pochází z biotopu charakteru lesních pasek, světlin
a lemů lesních cest, stejný počet z reliktních borů. V prvním případě je příčinou větší druhová
bohatost bylinného patra, která umožňuje existenci mnohem většího počtu druhů fytofágního hmyzu, mezi nimi i druhů monofágních a stenotopních. Ve druhém případě jde o obecně platnou zákonitost – reliktní bory pravidelně hostí řadu stenotopních druhů, mnohdy
velmi vzácných. To souvisí i s reliktností těchto stanovišť, která opravňuje k jejich důsledné
ochraně.
Na třetím a čtvrtém místě stojí světlé porosty bříz na skalních výchozech a kyselé bučiny
a doubravy. Bříza, zvláště na tak exponovaných stanovištích, je živnou rostlinou mnoha druhů motýlů, včetně vzácných i stenotopních. Atraktivita stanoviště je zvyšována výhřevností
těchto biotopů, stejně jako v případě neuzavřených kyselých bučin a doubrav.
Další místa v pořadí atraktivity pro stenotopní druhy zaujímají skalní výchozy s porosty lišejníků, květnaté bučiny a suťové lesy a převážně listnaté lemy lesních porostů. Přitom velmi
atraktivní biotopy skalních výchozů hostí poměrně nízký počet motýlích druhů, za současného vysokého relativního počtu druhů stenotopních, velmi striktně vázaných na tato vyhraněná stanoviště. Mezi stenotopními druhy je řada takových, které jsou potravně vázány na porosty lišejníků. Květnaté bučiny a suťové lesy jsou velmi cennými biotopy zasluhujícími plnou
ochranu. Po jednoletém průzkumu EVL Kaňon Ohře lze tvrdit, že právě tyto biotopy mohou
překvapit dalšími cennými nálezy. Zajímavé je, že kvalitní a letitý porost buků na severně exponovaném svahu vrchu Koule nepřinesl z pohledu motýlí fauny žádná zvláštní zjištění. To
může být způsobeno tím, že přes vysoký věk porostu a jeho výjimečnou kvalitu (z lesnického
pohledu) jde o porost uměle vytvořený člověkem v rámci lesního hospodaření. Listnaté lemy
lesních porostů stejně tak jako lesní paseky, světliny a lemy lesních cest, hostí bohatou škálu
motýlích druhů, z důvodu mnohem větší druhové bohatosti bylinného patra. Dubohabřiny
s velmi bohatým bylinným podrostem jsou dalším biotopem zkoumané EVL, které mohou při
pokračujících průzkumech přinést další cenné nálezy stenotopních druhů motýlů.
Statistický přehled uzavírají biotopy charakteru smrkových porostů, olšin, vlhkých nivních
luk, teplých porostů křovin a kamenných moří s teplomilnou vegetací. Smrkové porosty
jsou s ohledem na svou jednotvárnost stanovištěm převážně eurytopních druhů. Olšiny za
253
254
Tab. 2: Vazba stenotopních druhů na biotopy EVL Kaňon Ohře.
Typy biotopů: 1 = lesní paseky, světliny, lemy lesních cest; 2 = světlé porosty bříz na skalních
výchozech; 3 = kyselé bučiny, kyselé doubravy; 4 = skalní výchozy s porosty lišejníků; 5 =
květnaté bučiny a suťové lesy; 6 = reliktní bory; 7 = smrkové porosty; 8 = olšiny; 9 = vlhké
nivní louky; 10 = teplé porosty křovin; 11 = kamenná moře s teplomilnou vegetací; 12 = převážně listnaté lemy lesních porostů, dubohabřiny.
Typ biotopu
Druh
1
Eupithecia pulchellata
×
Eriocrania cicatricella
2
3
4
5
7
8
9
10 11 12
×
Ectoedemia liebwerdella
×
Lypusa maurella
×
Narycia astrella
×
Dahlica charlottae
×
Dahlica lichenella
×
Argyresthia semitestacella
×
Eidophasia messingiella
×
Coleophora vacciniella
×
Coleophora betulella
Mompha sturnipennella
6
×
×
Caryocolum blandella
×
Apotomis sauciana
×
Phiaris palustrana
×
Pristerognatha penthinana
×
Rhopobota ustomaculana
×
Epinotia bilunana
×
Epinotia pygmaeana
Eucosma campoliliana
×
×
Ortholepis betulae
×
Conobathra tumidana
×
Glyptoteles leucacrinella
Phycitodes saxicola
×
×
Brenthis ino
×
Tetheella fluctuosa
Petrophora chlorosata
×
×
×
×
Ecliptopera capitata
×
Pasiphila chloerata
×
Abrostola asclepiadis
×
Orthosia populeti
CELKEM DRUHŮ
×
5
4
4
3
3
5
1
1
1
1
1
3
normálních okolností hostí řadu stenotopních druhů, avšak v podmínkách nivy Ohře jsou
často a výrazně negativně ovlivňovány vysokými průtoky v korytu řeky, které eliminují výskyt
mnoha druhů, jejichž vývojová stadia se v době záplav nacházejí v dosahu vodní hladiny. Vlhké nivní louky jsou ve zkoumaném území druhově chudé, degradované, a proto nelze očekávat vyšší účast druhů vázaných na tento biotop. Kromě toho i vlhké louky jsou negativně
ovlivňovány povodněmi.
Porosty teplomilných křovin jsou dalším potenciálním zdrojem nálezů stenotopních druhů motýlů. To platí ještě výrazněji pro kamenná moře s teplomilnou vegetací. Nízký počet
stenotopních druhů zaznamenaných na těchto biotopech hovoří pro pokračování souvislého
inventarizačního průzkumu i v dalších letech.
DOPORUČENÍ PRO PLÁN PÉČE
Z komentářů ke stenotopním druhům 1. a 2. indikační hodnoty vyplývá přírodovědecká cennost jednotlivých biotopů zastoupených v zájmovém území. EVL je umístěna v hluboce zaříznutém kaňonu vyhloubeném tokem Ohře ve tvrdých horninách, se svahy na mnohých místech velmi obtížně schůdných. Na těchto biotopech (skalní výchozy, kamenná moře, suťové
lesy) je doporučeno ponechat vegetaci přirozenému sukcesnímu vývoji, bez zásahů do stromového patra. Vhodné je z těchto poloh odstranit nepůvodní akát.
Na přístupnějších místech kaňonu lze předpokládat snahu o hospodářské využití lesního porostu. Pěstební zásahy v těchto lesích je však třeba orientovat prvotně na zachování či
podpoření druhové a věkové pestrosti, a to i na úkor případného hospodářského prospěchu.
To se týká především poměrně dobře přístupných kyselých doubrav a bučin.
Vrcholové partie kaňonu s reliktními bory je doporučeno ponechat spontánnímu vývoji.
Totéž se týká květnatých bučin.
Porosty dubohabřin, které jsou na území EVL zastoupeny sporadicky (souvisleji jižně
Dubí) je třeba zbavit nepůvodních dřevin, např. akátu.
Nivní polohy podél toku Ohře jsou opakovaně ovlivňovány vysokými průtoky v korytě
řeky. V případě realizace protipovodňových opatření je doporučeno postupovat zde šetrně
k životnímu prostředí. Nezbytné je důsledně bojovat s invazně se šířícími neofyty, především
křídlatkami (Reynoutria sp. div.) a netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera). Tyto druhy
rostlin pronikají na mnoha místech i proti svahu bočních přítoků a významně tak snižují hodnotu těchto specifických biotopů.
Ve stejnověkých porostech uměle vytvořených člověkem je možno provádět mozaikovité
seče s upřednostňováním spontánní obnovy porostu ze semen okolních dřevin. To má význam pro druhy vyžadující lesní světliny a umožní to zajištění různověkosti lesního porostu.
LITERATURA
Fajčík J. & S lamka F. (1996): Motýle srednej Európy, I. Zväzok. Určovanie – rozšírenie a stanoviště motýla – bionómia (Die Schmetterlinge Mitteleuropas I. Band. Bestimmung –
Verbreitung – Flugstandort – Bionomie). Drepanidae – Geometridae – Lasiocampidae
– Endromidae – Lemoniidae – Saturniidae – Sphingidae – Notodontidae – Lymantriidae
– Arctiidae. – František Slamka, Bratislava, 114 p.
G erschenzon Z. S., Danilevskij A. S., Z aguliaev A. K., Kuznetsov V. I., Lvovskij A. L., P iskunov V. I.,
S eksiaeva S. V., S inev S. J. & Falkovich M. I. (1981): Opredelitel nasekomych evropejskoj
chasti SSSR, Tom IV. Cheshuekrylye, vtoraia chasť. – Nauka, Leningrad, 788 p.
K rampl F. & M arek J. (1999): Příspěvek k poznání současné fauny motýlů (Lepidoptera) Jizerských hor. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní vědy, Liberec, 21: 145–188.
255
256
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., K aplan Z., K irschner J. & Štěpánek J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 p.
L aštůvka Z. & L iška J. (2011): Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). – Biocont Laboratory, Brno, 148 p.
L iška J., L aštůvka Z., Jaroš J., M arek J., N ěmý J., P etrů M., E lsner G., S kyva J. & F ranz J. (2001):
Faunistic records from the Czech Republic – 142. Lepidoptera: Tineidae, Psychidae, Yponomeutidae, Depressariidae, Oecophoridae, Elachistidae, Agonoxenidae, Scythrididae,
Coleophoridae, Amphisbatidae, Gelechiidae, Tortricidae, Pterophoridae, Pyralidae. – Klapalekiana 37: 275–278.
M oravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání.
– Severočeskou přírodou, Okresní vlastivědné muzeum v Litoměřicích, Severočeská pobočka ČBS v Ústí n. L., BÚ v Průhonicích, Litoměřice, 206 p.
Vávra J. (2008): Návrh metodiky hodnocení kvality přírodních habitatů s použitím taxocenózy
motýlů (Proposal for natural habitat quality evaluation methodology using the lepidopteran taxocenose analysis). – Fauna Bohemiae septentrionalis, Supplementum 5, 33:
228 p.
web1:
http://www.nature.cz/natura2000/narizeni_vlady/CZ0410413.html [cit. 2012-10-07].
PŘÍLOHA Č. 1: SYSTEMATICKÝ SOUPIS DRUHŮ MOTÝLŮ EVL KAŇON OHŘE
S VYJÁDŘENÍM INDIKAČNÍ HODNOTY.
III
IV
IV
IV
Ectoedemia occultella (Linnaeus, 1767)
Nemophora degeerella (Linnaeus, 1758)
Adela reaumurella (Linnaeus, 1758)
Ectoedemia albifasciella (Heinemann, 1871)
IV
III
Ectoedemia argyropeza (Zeller, 1839)
Ectoedemia atricollis (Stainton, 1857)
III
Ectoedemia hannoverella (Glitz, 1872)
Ectoedemia heringi (Toll, 1934)
II
IV
Ectoedemia liebwerdella Zimmermann, 1940
III
Stigmella roborella (Johansson, 1971)
IV
III
Stigmella atricapitella (Haworth, 1828)
Ectoedemia septembrella (Stainton, 1849)
IV
Stigmella ruficapitella (Haworth, 1828)
Ectoedemia sericopeza (Zeller, 1839)
III
IV
Stigmella hemargyrella (Kollar, 1832)
III
IV
IV
Stigmella plagicolella (Stainton, 1854)
Stigmella splendidissimella (Herrich-Schäffer, 1855)
IV
Stigmella trimaculella (Haworth, 1828)
Stigmella lemniscella (Zeller, 1839)
III
IV
Stigmella salicis (Stainton, 1854)
III
Stigmella hybnerella (Hübner, 1796)
Stigmella tityrella (Stainton, 1854)
III
Stigmella crataegella (Klimesch, 1936)
III
Stigmella luteella (Stainton, 1857)
III
IV
Stigmella betulicola (Stainton, 1856)
IV
IV
Stigmella tiliae (Frey, 1856)
Stigmella microtheriella (Stainton, 1854)
IV
Triodia sylvina (Linnaeus, 1761)
Stigmella glutinosae (Stainton, 1858)
II
III
Eriocrania semipurpurella (Stephens, 1835)
III
Eriocrania cicatricella (Zetterstedt, 1839)
Indikační hodnota
Druh
Dyseriocrania subpurpurella (Haworth, 1828)
Stupně indikační hodnoty jsou uvedeny v kapitole Metodika.
II
III
III
Nemapogon wolffiella Karsholt et Nielsen, 1976
Siederia listerella (Linnaeus, 1758)
IV
Nemapogon granella (Linnaeus, 1758)
Dahlica lichenella (Linnaeus, 1761)
III
Archinemapogon yildizae Koçak, 1981
IV
IV
Triaxomera parasitella (Hübner, 1796)
Dahlica triquetrella (Hübner, 1813)
III
Triaxomera fulvimitrella (Sodoffsky, 1830)
II
IV
Morophaga choragella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Dahlica charlottae (Meier, 1957)
III
Infurcitinea ignicomella (Heydenreich, 1851)
III
III
Infurcitinea albicomella (Stainton, 1851)
Narycia duplicella (Goeze, 1783)
IV
Haplotinea insectella (Fabricius, 1794)
III
IV
Coptotriche angusticollella (Duponchel, 1843)
Diplodoma laichartingella (Goeze, 1783)
IV
Coptotriche marginea (Haworth, 1828)
II
III
Tischeria dodonaea Stainton, 1858
Lypusa maurella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Tischeria ekebladella (Bjerkander, 1795)
IV
III
Incurvaria koerneriella (Zeller, 1839)
IV
IV
Incurvaria masculella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Monopis imella (Hübner, 1813)
IV
Incurvaria pectinea Haworth, 1828
Monopis laevigella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Nematopogon robertella (Clerck, 1759)
III
IV
Nematopogon swammerdamella (Linnaeus, 1758)
IV
IV
Nematopogon pilella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Tinea trinotella Thunberg, 1794
III
Cauchas fibulella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Nemapogon inconditella (Lucas, 1956)
III
Indikační hodnota
Cauchas rufimitrella (Scopoli, 1763)
Druh
Phyllonorycter heegeriella (Zeller, 1846)
Phyllonorycter muelleriella (Zeller, 1839)
Phyllonorycter lautella (Zeller, 1846)
Phyllonorycter maestingella (Müller, 1764)
Phyllonorycter roboris (Zeller, 1839)
Phyllonorycter quercifoliella (Zeller, 1839)
Phyllonorycter harrisella (Linnaeus, 1761)
Phyllonorycter robiniella (Clemens, 1859)
Parornix torquillella (Zeller, 1850)
Parornix betulae (Stainton, 1854)
Parornix scoticella (Stainton, 1850)
Parornix devoniella (Stainton, 1850)
Parornix fagivora (Frey, 1861)
Calybites phasianipennella (Hübner, 1813)
Euspilapteryx auroguttella (Stephens, 1835)
Caloptilia syringella (Fabricius, 1794)
Caloptilia stigmatella (Fabricius, 1781)
Caloptilia alchimiella (Scopoli, 1763)
Caloptilia rufipennella (Hübner, 1796)
Caloptilia betulicola (Hering, 1928)
Bucculatrix frangutella (Goeze, 1783)
Bucculatrix thoracella (Thunberg, 1794)
Bucculatrix bechsteinella (Scharfenberg, 1805)
Bucculatrix demaryella (Duponchel, 1840)
Bucculatrix noltei Petry, 1912
Roeslerstammia erxlebella (Fabricius, 1787)
Epichnopterix plumella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Psyche crassiorella (Bruand, 1851)
Psyche casta (Pallas, 1767)
Proutia betulina (Zeller, 1839)
Bacotia claustrella (Bruand, 1845)
Taleporia tubulosa (Retzius, 1783)
Druh
III
III
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
III
IV
IV
IV
III
III
III
III
IV
IV
III
III
IV
IV
IV
III
IV
IV
III
IV
Indikační hodnota
257
III
III
IV
IV
IV
IV
IV
Phyllonorycter nicellii (Stainton, 1851)
Phyllonorycter schreberella (Fabricius, 1781)
Phyllonorycter cerasicolella (Herrich-Schäffer, 1855)
Phyllonorycter spinicolella (Zeller, 1846)
Phyllonorycter blancardella (Fabricius, 1781)
Phyllonorycter oxyacanthae (Frey, 1856)
Phyllonorycter sorbi (Frey, 1855)
III
III
Swammerdamia pyrella (de Villers, 1789)
Paraswammerdamia albicapitella (Scharfenberg, 1805)
Cedestis gysseleniella Zeller, 1839
IV
IV
Swammerdamia caesiella (Hübner, 1796)
Argyresthia brockeella (Hübner, 1813)
III
Yponomeuta sedella Treitschke, 1832
IV
III
Yponomeuta plumbella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Argyresthia glabratella (Zeller, 1847)
III
Yponomeuta cagnagella (Hübner, 1813)
III
IV
Yponomeuta evonymella (Linnaeus, 1758)
IV
III
Phyllocnistis labyrinthella (Bjerkander, 1790)
Prays fraxinella (Bjerkander, 1784)
III
Phyllonorycter issikii (Kumata, 1963)
Ocnerostoma piniariella Zeller, 1847
III
IV
Phyllonorycter geniculella (Ragonot, 1874)
III
III
Phyllonorycter stettinensis (Nickerl, 1852)
Phyllonorycter joannisi (Le Marchant, 1936)
IV
Phyllonorycter ulmifoliella (Hübner, 1817)
III
IV
Phyllonorycter cavella (Zeller, 1846)
IV
IV
Phyllonorycter coryli (Nickerl, 1851)
Phyllonorycter dubitella (Herrich-Schäffer, 1855)
III
Phyllonorycter rajella (Linnaeus, 1758)
Phyllonorycter sagitella (Bjerkander, 1790)
III
Indikační hodnota
Phyllonorycter tenerella (Joannis, 1915)
Druh
Metalampra cinnamomea (Zeller, 1839)
Denisia stipella (Linnaeus, 1758)
Bisigna procerella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Diurnea lipsiella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Diurnea fagella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Orophia ferrugella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Depressaria albipunctella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Agonopterix arenella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Agonopterix curvipunctosa (Haworth, 1813)
Agonopterix ciliella (Stainton, 1849)
Agonopterix heracliana (Linnaeus, 1758)
Agonopterix alstroemeriana (Clerck, 1759)
Agonopterix hypericella (Hübner, 1817)
Semioscopis steinkellneriana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Semioscopis avellanella (Hübner, 1793)
Lyonetia clerkella (Linnaeus, 1758)
Leucoptera spartifoliella (Hübner, 1813)
Glyphipterix simpliciella (Stephens, 1834)
Glyphipterix bergstraesserella (Fabricius, 1781)
Eidophasia messingiella (Fischer von Röslerstamm, 1840)
Plutella xylostella (Linnaeus, 1758)
Ypsolopha ustella (Clerck, 1759)
Ypsolopha parenthesella (Linnaeus, 1761)
Argyresthia semitestacella (Curtis, 1833)
Argyresthia pruniella (Clerck, 1759)
Argyresthia conjugella Zeller, 1839
Argyresthia spinosella Stainton, 1849
Argyresthia retinella Zeller, 1839
Argyresthia sorbiella (Treitschke, 1833)
Argyresthia pygmaeella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Argyresthia goedartella (Linnaeus, 1758)
Druh
IV
III
III
IV
IV
III
IV
IV
III
IV
IV
III
III
IV
IV
IV
III
IV
III
II
IV
IV
IV
II
IV
IV
IV
IV
III
III
IV
Indikační hodnota
258
III
III
II
IV
III
IV
IV
IV
Coleophora lusciniaepennella (Treitschke, 1833)
Coleophora vacciniella Herrich-Schäffer, 1861
Coleophora violacea (Ström, 1783)
Coleophora binderella (Kollar, 1832)
Coleophora ahenella Heinemann, 1876
Coleophora hemerobiella (Scopoli, 1763)
Coleophora lithargyrinella Zeller, 1849
IV
Coleophora flavipennella (Duponchel, 1843)
IV
IV
Coleophora gryphipennella (Hübner, 1796)
Coleophora serratella (Linnaeus, 1761)
III
Coleophora lutipennella (Zeller, 1838)
Coleophora milvipennis Zeller, 1839
III
Batrachedra pinicolella (Zeller, 1839)
III
Elachista apicipunctella Stainton, 1849
IV
III
Elachista nobilella Zeller, 1839
Batrachedra praeangusta (Haworth, 1828)
III
Elachista bifasciella Treitschke, 1833
III
IV
Elachista albifrontella (Hübner, 1817)
III
IV
Elachista freyerella (Hübner, 1825)
Scythris scopolella (Linnaeus, 1767)
IV
Carcina quercana (Fabricius, 1775)
Elachista adscitella Stainton, 1851
IV
Harpella forficella (Scopoli, 1763)
IV
III
Oecophora bractella (Linnaeus, 1758)
Elachista argentella (Clerck, 1759)
IV
Crassa unitella (Hübner, 1796)
III
IV
Crassa tinctella (Hübner, 1796)
IV
IV
Borkhausenia minutella (Linnaeus, 1758)
Elachista maculicerusella Bruand, 1859
IV
Borkhausenia fuscescens (Haworth, 1828)
Elachista canapennella (Hübner, 1813)
IV
Indikační hodnota
Hofmannophila pseudospretella (Stainton, 1849)
Druh
Carpatolechia decorella (Haworth, 1812)
Teleiodes vulgella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Parachronistis albiceps (Zeller, 1839)
Stenolechia gemmella (Linnaeus, 1758)
Exoteleia dodecella (Linnaeus, 1758)
Recurvaria leucatella (Clerck, 1759)
Recurvaria nanella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Bryotropha senectella (Zeller, 1839)
Bryotropha galbanella (Zeller, 1839)
Bryotropha terrella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Eulamprotes atrella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Eulamprotes unicolorella (Duponchel, 1843)
Eulamprotes wilkella (Linnaeus, 1758)
Monochroa tenebrella (Hübner, 1817)
Monochroa rumicetella (Hofmann, 1868)
Argolamprotes micella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Isophrictis striatella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Amphisbatis incongruella (Stainton, 1849)
Oegoconia uralskella Popescu-Gorj et Capuse, 1965
Hypatopa binotella (Thunberg, 1794)
Mompha sturnipennella (Treitschke, 1833)
Mompha raschkiella (Zeller, 1839)
Mompha langiella (Hübner, 1796)
Coleophora tanaceti Mühlig, 1865
Coleophora striatipennella (Nylander, 1848)
Coleophora sylvaticella Wood, 1892
Coleophora alticolella Zeller, 1849
Coleophora glaucicolella Wood, 1892
Coleophora laricella (Hübner, 1817)
Coleophora betulella Heinemann, 1876
Coleophora ibipennella Zeller, 1849
Coleophora kuehnella (Goeze, 1783)
Druh
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
III
IV
III
IV
III
III
IV
III
III
IV
II
III
III
IV
III
III
III
III
IV
II
III
III
Indikační hodnota
259
IV
IV
IV
III
III
III
IV
II
III
III
IV
III
IV
IV
IV
III
IV
III
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
Carpatolechia proximella (Hübner, 1796)
Gelechia rhombella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Gelechia sestertiella Herrich-Schäffer, 1854
Aroga velocella (Zeller, 1839)
Neofriseria peliella (Treitschke, 1835)
Athrips mouffetella (Linnaeus, 1758)
Caryocolum blandella (Douglas, 1852)
Caryocolum tricolorella (Haworth, 1812)
Caryocolum kroesmanniella (Herrich-Schäffer, 1854)
Anacampsis populella (Clerck, 1759)
Anacampsis blattariella (Hübner, 1796)
Hypatima rhomboidella (Linnaeus, 1758)
Acompsia cinerella (Clerck, 1759)
Apoda limacodes (Hufnagel, 1766)
Pennisetia hylaeiformis (Laspeyres, 1801)
Sesia apiformis (Clerck, 1759)
Sesia melanocephala Dalman, 1816
Synanthedon scoliaeformis (Borkhausen, 1789)
Synanthedon vespiformis (Linnaeus, 1761)
Zeuzera pyrina (Linnaeus, 1761)
Phalonidia gilvicomana (Zeller, 1847)
Aethes smeathmanniana (Fabricius, 1781)
Aethes cnicana (Westwood, 1854)
Cochylidia implicitana (Wocke, 1856)
Cochylis nana (Haworth, 1811)
Tortrix viridana (Linnaeus, 1758)
Aleimma loeflingianum (Linnaeus, 1758)
Acleris laterana (Fabricius, 1794)
Acleris rhombana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Acleris notana (Donovan, 1806)
Indikační hodnota
Carpatolechia alburnella (Zeller, 1839)
Druh
IV
IV
Cnephasia asseclana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
IV
IV
Epagoge grotiana (Fabricius, 1781)
Paramesia gnomana (Clerck, 1759)
Capua vulgana (Frölich, 1828)
IV
IV
III
Argyrotaenia ljungiana (Thunberg, 1797)
Ptycholomoides aeriferana (Herrich-Schäffer, 1851)
IV
IV
IV
IV
Pandemis heparana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Pandemis dumetana (Treitschke, 1835)
Syndemis musculana (Hübner, 1799)
Aphelia unitana (Hübner, 1799)
IV
IV
IV
III
Clepsis senecionana (Hübner, 1819)
Clepsis consimilana (Hübner, 1817)
Adoxophyes orana (Fischer von Röslerstamm, 1834)
Olindia schumacherana (Fabricius, 1787)
IV
IV
Pandemis cerasana (Hübner, 1786)
Dichelia histrionana (Frölich, 1828)
IV
Pandemis corylana (Fabricius, 1794)
IV
IV
Choristoneura diversana (Hübner, 1817)
Ptycholoma lecheana (Linnaeus, 1758)
IV
Archips xylosteana (Linnaeus, 1758)
IV
Archips crataegana (Hübner, 1799)
Archips podana (Scopoli, 1763)
IV
IV
Pseudargyrotoza conwagana (Fabricius, 1775)
Archips oporana (Linnaeus, 1758)
IV
Eulia ministrana (Linnaeus, 1758)
IV
IV
Cnephasia stephensiana (Doubleday, 1849)
Cnephasia incertana (Treitschke, 1835)
IV
Tortricodes alternellus (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
IV
Indikační hodnota
Acleris literana (Linnaeus, 1758)
Acleris lipsiana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Acleris variegana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Druh
260
III
IV
IV
III
IV
II
Epinotia solandriana (Linnaeus, 1758)
Epinotia brunnichana (Linnaeus, 1767)
Epinotia caprana (Fabricius, 1798)
Epinotia subocellana (Donovan, 1806)
Epinotia bilunana (Haworth, 1811)
II
Phiaris palustrana (Lienig et Zeller, 1846)
Epinotia trigonella (Linnaeus, 1758)
IV
Phiaris umbrosana (Freyer, 1842)
III
IV
Celypha rivulana (Scopoli, 1763)
Spilonota laricana (Heinemann, 1863)
IV
Celypha lacunana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
IV
Hedya pruniana (Hübner, 1799)
Spilonota ocellana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Hedya nubiferana (Haworth, 1811)
II
IV
Hedya salicella (Linnaeus, 1758)
Rhopobota ustomaculana (Curtis, 1831)
IV
Orthotaenia undulana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
II
Apotomis sauciana (Frölich, 1828)
Lobesia reliquana (Hübner, 1825)
III
Apotomis sororculana (Zetterstedt, 1839)
IV
IV
Apotomis capreana (Hübner, 1817)
IV
IV
Apotomis betuletana (Haworth, 1811)
Pseudohermenias abietana (Fabricius, 1787)
IV
Apotomis turbidana Hübner, 1825
Piniphila bifasciana (Haworth, 1811)
III
Apotomis inundana (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
IV
Eudemis porphyrana (Hübner, 1799)
IV
IV
Eudemis profundana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Olethreutes arcuella (Clerck, 1759)
III
Endothenia nigricostana (Haworth, 1811)
Pristerognatha penthinana (Guenée, 1845)
III
Indikační hodnota
Bactra lancealana (Hübner, 1799)
Druh
Cydia nigricana (Fabricius, 1794)
Cydia fagiglandana (Zeller, 1841)
Cydia splendana (Hübner, 1799)
Cydia grunertiana (Ratzeburg, 1868)
Ancylis apicella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Ancylis badiana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Ancylis mitterbacheriana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Ancylis unculana (Haworth, 1811)
Ancylis laetana (Fabricius, 1775)
Enarmonia formosana (Scopoli, 1763)
Rhyacionia pinicolana (Doubleday, 1849)
Retinia resinella (Linnaeus, 1758)
Notocelia roborana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Notocelia uddmanniana (Linnaeus, 1758)
Notocelia cynosbatella (Linnaeus, 1758)
Epiblema hepaticana (Treitschke, 1835)
Epiblema sticticana (Fabricius, 1794)
Gypsonoma sociana (Haworth, 1811)
Gypsonoma aceriana (Duponchel, 1843)
Gypsonoma dealbana (Frölich, 1828)
Eucosma campoliliana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Eucosma hohenwartiana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Zeiraphera isertana (Fabricius, 1794)
Epinotia pygmaeana (Hübner, 1799)
Epinotia nanana (Treitschke, 1835)
Epinotia tedella (Clerck, 1759)
Epinotia tenerana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Epinotia nisella (Clerck, 1759)
Epinotia tetraquetrana (Haworth, 1811)
Epinotia immundana (Fischer von Röslerstamm, 1839)
Epinotia demarniana (Fischer von Röslerstamm, 1840)
Epinotia ramella (Linnaeus, 1758)
Druh
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
III
IV
IV
IV
IV
II
IV
IV
II
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
Indikační hodnota
261
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
III
III
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
III
II
IV
III
II
IV
IV
II
Grapholita compositella (Fabricius, 1775)
Grapholita funebrana (Treitschke, 1835)
Lathronympha strigana (Fabricius, 1775)
Dichrorampha petiverella (Linnaeus, 1758)
Dichrorampha sequana (Hübner, 1799)
Dichrorampha simpliciana (Haworth, 1811)
Dichrorampha vancouverana McDunnough, 1935
Dichrorampha sedatana (Busck, 1906)
Anthophila fabriciana (Linnaeus, 1767)
Epermenia illigerella (Hübner, 1813)
Stenoptilia pterodactyla (Linnaeus, 1761)
Oxyptilus pilosellae (Zeller, 1841)
Pterophorus pentadactylus (Linnaeus, 1758)
Emmelina monodactyla (Linnaeus, 1758)
Aphomia sociella (Linnaeus, 1758)
Galleria mellonella (Linnaeus, 1758)
Synaphe punctalis (Fabricius, 1775)
Pyralis farinalis (Linnaeus, 1758)
Aglossa pinguinalis (Linnaeus, 1758)
Hypsopygia costalis (Fabricius, 1775)
Endotricha flammealis (Denis et Schiffermüller, 1775)
Cryptoblabes bistriga (Haworth, 1811)
Salebriopsis albicilla (Herrich-Schäffer, 1849)
Ortholepis betulae (Goeze, 1778)
Dioryctria abietella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Phycita roborella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Conobathra tumidana (Denis et Schiffermüller, 1775)
Trachycera advenella (Zincken, 1818)
Acrobasis consociella (Hübner, 1813)
Glyptoteles leucacrinella Zeller, 1848
Indikační hodnota
Grapholita jungiella (Clerck, 1759)
Druh
Endromis versicolora (Linnaeus, 1758)
Dendrolimus pini (Linnaeus, 1758)
Macrothylacia rubi (Linnaeus, 1758)
Pleuroptya ruralis (Scopoli, 1763)
Eurrhypara hortulata (Linnaeus, 1758)
Ostrinia nubilalis (Hübner, 1796)
Phlyctaenia coronata (Hufnagel, 1767)
Perinephela lancealis (Denis et Schiffermüller, 1775)
Pyrausta despicata (Scopoli, 1763)
Loxostege sticticalis (Linnaeus, 1761)
Udea prunalis (Denis et Schiffermüller, 1775)
Udea lutealis (Hübner, 1809)
Udea ferrugalis (Hübner, 1796)
Evergestis limbata (Linnaeus, 1767)
Evergestis forficalis (Linnaeus, 1758)
Evergestis frumentalis (Linnaeus, 1761)
Cynaeda dentalis (Denis et Schiffermüller, 1775)
Catoptria falsella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Catoptria pinella (Linnaeus, 1758)
Catoptria permutatellus (Herrich-Schäffer, 1848)
Agriphila straminella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Agriphila inquinatella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Agriphila tristella (Denis et Schiffermüller, 1775)
Crambus lathoniellus (Zincken, 1817)
Chrysoteuchia culmella (Linnaeus, 1758)
Eudonia mercurella (Linnaeus, 1758)
Eudonia truncicolella (Stainton, 1849)
Scoparia ancipitella (La Harpe, 1855)
Scoparia basistrigalis Knaggs, 1866
Phycitodes saxicola (Vaughan, 1870)
Assara terebrella (Zincken, 1818)
Druh
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
IV
III
IV
III
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
III
II
III
Indikační hodnota
262
IV
IV
IV
IV
III
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
Pieris napi (Linnaeus, 1758)
Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758)
Gonepteryx rhamni (Linnaeus, 1758)
Lycaena phlaeas (Linnaeus, 1761)
Lycaena tityrus (Poda, 1761)
Neozephyrus quercus (Linnaeus, 1758)
Celastrina argiolus (Linnaeus, 1758)
Polyommatus icarus (Rottemburg, 1775)
Nymphalis antiopa (Linnaeus, 1758)
Inachis io (Linnaeus, 1758)
Aglais urticae (Linnaeus, 1758)
Vanessa atalanta (Linnaeus, 1758)
Vanessa cardui (Linnaeus, 1758)
Polygonia c-album (Linnaeus, 1758)
IV
IV
Pieris rapae (Linnaeus, 1758)
Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758)
IV
Pieris brassicae (Linnaeus, 1758)
IV
IV
Thymelicus lineola (Ochsenheimer, 1808)
Maniola jurtina (Linnaeus, 1758)
III
Thymelicus sylvestris (Poda, 1761)
III
III
Carterocephalus palaemon (Pallas, 1771)
Erebia medusa (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Pyrgus malvae (Linnaeus, 1758)
II
IV
Deilephila elpenor (Linnaeus, 1758)
Brenthis ino (Rottemburg, 1775)
IV
Macroglossum stellatarum (Linnaeus, 1758)
III
IV
Laothoe populi (Linnaeus, 1758)
IV
IV
Smerinthus ocellatus (Linnaeus, 1758)
Melitaea athalia (Rottemburg, 1775)
IV
Sphinx pinastri Linnaeus, 1758
Araschnia levana (Linnaeus, 1758)
IV
Indikační hodnota
Aglia tau (Linnaeus, 1758)
Druh
Selenia dentaria (Fabricius, 1775)
Ennomos alniaria (Linnaeus, 1758)
Ennomos quercinaria (Hufnagel, 1767)
Ennomos autumnaria (Werneburg, 1859)
Cepphis advenaria (Hübner, 1790)
Pseudopanthera macularia (Linnaeus, 1758)
Opisthograptis luteolata (Linnaeus, 1758)
Petrophora chlorosata (Scopoli, 1763)
Chiasmia clathrata (Linnaeus, 1758)
Macaria wauaria (Linnaeus, 1758)
Macaria brunneata (Thunberg, 1784)
Macaria liturata (Clerck, 1759)
Macaria signaria (Hübner, 1809)
Macaria notata (Linnaeus, 1758)
Ligdia adustata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Lomaspilis marginata (Linnaeus, 1758)
Abraxas sylvata (Scopoli, 1763)
Archiearis parthenias (Linnaeus, 1761)
Achlya flavicornis (Linnaeus, 1758)
Ochropacha duplaris (Linnaeus, 1761)
Tetheella fluctuosa (Hübner, 1803)
Tethea or (Denis et Schiffermüller, 1775)
Habrosyne pyritoides (Hufnagel, 1766)
Thyatira batis (Linnaeus, 1758)
Watsonalla cultraria (Fabricius, 1775)
Watsonalla binaria (Hufnagel, 1767)
Drepana falcataria (Linnaeus, 1758)
Falcaria lacertinaria (Linnaeus, 1758)
Lasiommata maera (Linnaeus, 1758)
Lasiommata megera (Linnaeus, 1767)
Pararge aegeria (Linnaeus, 1758)
Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758)
Druh
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
II
IV
IV
IV
IV
III
IV
III
IV
IV
III
IV
IV
II
IV
III
IV
III
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
Indikační hodnota
263
IV
IV
IV
IV
III
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
Odontopera bidentata (Clerck, 1759)
Colotois pennaria (Linnaeus, 1761)
Angerona prunaria (Linnaeus, 1758)
Apocheima hispidaria (Denis et Schiffermüller, 1775)
Phigalia pilosaria (Denis et Schiffermüller, 1775)
Biston strataria (Hufnagel, 1767)
Biston betularia (Linnaeus, 1758)
Agriopis leucophaearia (Denis et Schiffermüller, 1775)
Agriopis aurantiaria (Hübner, 1799)
Agriopis marginaria (Fabricius, 1776)
Erannis defoliaria (Clerck, 1759)
Peribatodes rhomboidaria (Denis et Schiffermüller, 1775)
Peribatodes secundaria (Denis et Schiffermüller, 1775)
Cleora cinctaria (Denis et Schiffermüller, 1775)
Deileptenia ribeata (Clerck, 1759)
Alcis repandata (Linnaeus, 1758)
Hypomecis roboraria (Denis et Schiffermüller, 1775)
Hypomecis punctinalis (Scopoli, 1763)
Ectropis crepuscularia (Denis et Schiffermüller, 1775)
Paradarisa consonaria (Hübner, 1799)
Paradarisa similaria (Hufnagel, 1767)
Aethalura punctulata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Ematurga atomaria (Linnaeus, 1758)
Bupalus piniaria (Linnaeus, 1758)
Cabera pusaria (Linnaeus, 1758)
Cabera exanthemata (Scopoli, 1763)
Lomographa bimaculata (Fabricius, 1775)
Lomographa temerata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Campaea margaritata (Linnaeus, 1767)
Hylaea fasciaria (Linnaeus, 1758)
Indikační hodnota
Selenia tetralunaria (Hufnagel, 1767)
Druh
IV
III
Jodis putata (Linnaeus, 1758)
IV
IV
IV
Idaea biselata (Hufnagel, 1767)
Idaea aversata (Linnaeus, 1758)
IV
IV
Xanthorhoe ferrugata (Clerck, 1759)
Xanthorhoe quadrifasciata (Clerck, 1759)
IV
III
III
IV
Xanthorhoe fluctuata (Linnaeus, 1758)
Catarhoe rubidata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Catarhoe cuculata (Hufnagel, 1767)
Epirrhoe tristata (Linnaeus, 1758)
IV
IV
Xanthorhoe spadicearia (Denis et Schiffermüller, 1775)
Xanthorhoe montanata (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
IV
Xanthorhoe designata (Hufnagel, 1767)
IV
Xanthorhoe biriviata (Borkhausen, 1794)
Scotopteryx chenopodiata (Linnaeus, 1758)
IV
IV
Idaea dimidiata (Hufnagel, 1767)
Rhodostrophia vibicaria (Clerck, 1759)
IV
Scopula immutata (Linnaeus, 1758)
IV
Scopula marginepunctata (Goeze, 1781)
Scopula ornata (Scopoli, 1763)
IV
IV
Scopula immorata (Linnaeus, 1758)
Scopula nigropunctata (Hufnagel, 1767)
III
IV
Timandra comae Schmidt, 1931
III
Cyclophora punctaria (Linnaeus, 1758)
Cyclophora linearia (Hübner, 1799)
III
Cyclophora albipunctata (Hufnagel, 1767)
III
IV
Thalera fimbrialis (Scopoli, 1763)
Cyclophora annularia (Fabricius, 1775)
IV
Hemithea aestivaria (Hübner, 1799)
IV
IV
Indikační hodnota
Geometra papilionaria (Linnaeus, 1758)
Alsophila aescularia (Denis et Schiffermüller, 1775)
Charissa obscurata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Druh
264
IV
III
III
III
IV
III
III
III
III
IV
III
IV
II
III
IV
III
III
IV
IV
III
IV
IV
III
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
Epirrhoe rivata (Hübner, 1813)
Epirrhoe molluginata (Hübner, 1813)
Epirrhoe galiata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Camptogramma bilineatum (Linnaeus, 1758)
Earophila badiata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Anticlea derivata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Mesoleuca albicillata (Linnaeus, 1758)
Lampropteryx suffumata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Cosmorhoe ocellata (Linnaeus, 1758)
Eulithis prunata (Linnaeus, 1758)
Ecliptopera silaceata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Ecliptopera capitata (Herrich-Schäffer, 1839)
Chloroclysta siterata (Hufnagel, 1767)
Dysstroma truncata (Hufnagel, 1767)
Cidaria fulvata (Forster, 1771)
Thera firmata (Hübner, 1822)
Thera variata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Electrophaes corylata (Thunberg, 1792)
Colostygia olivata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Colostygia pectinataria (Knoch, 1781)
Hydriomena furcata (Thunberg, 1784)
Melanthia procellata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Rheumaptera hastata (Linnaeus, 1758)
Hydria undulata (Linnaeus, 1758)
Triphosa dubitata (Linnaeus, 1758)
Philereme vetulata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Euphyia unangulata (Haworth, 1809)
Epirrita dilutata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Operophtera brumata (Linnaeus, 1758)
Perizoma alchemillatum (Linnaeus, 1758)
Mesotype didymata (Linnaeus, 1758)
Indikační hodnota
Epirrhoe alternata (Müller, 1764)
Druh
Notodonta tritophus (Denis et Schiffermüller, 1775)
Notodonta dromedarius (Linnaeus, 1767)
Drymonia obliterata (Esper, 1785)
Drymonia ruficornis (Hufnagel, 1766)
Drymonia dodonaea (Denis et Schiffermüller, 1775)
Stauropus fagi (Linnaeus, 1758)
Furcula bifida (Brahm, 1787)
Furcula bicuspis (Borkhausen, 1790)
Lobophora halterata (Hufnagel, 1767)
Minoa murinata (Scopoli, 1763)
Asthena albulata (Hufnagel, 1767)
Euchoeca nebulata (Scopoli, 1763)
Hydrelia flammeolaria (Hufnagel, 1767)
Aplocera plagiata (Linnaeus, 1758)
Pasiphila debiliata (Hübner, 1817)
Pasiphila chloerata (Mabille, 1870)
Pasiphila rectangulata (Linnaeus, 1758)
Chloroclystis v-ata (Haworth, 1809)
Gymnoscelis rufifasciata (Haworth, 1809)
Eupithecia icterata (de Villers, 1789)
Eupithecia vulgata (Haworth, 1809)
Eupithecia centaureata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Eupithecia lanceata (Hübner, 1825)
Eupithecia tantillaria Boisduval, 1840
Eupithecia lariciata (Freyer, 1842)
Eupithecia tripunctaria Herrich-Schäffer, 1852
Eupithecia virgaureata Doubleday, 1861
Eupithecia dodoneata Guenée, 1857
Eupithecia venosata (Fabricius, 1787)
Eupithecia pulchellata Stephens, 1831
Eupithecia linariata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Eupithecia abietaria (Goeze, 1781)
Druh
III
IV
III
III
IV
IV
IV
III
III
IV
IV
IV
IV
III
III
II
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
III
I
III
III
Indikační hodnota
265
IV
III
IV
III
IV
IV
III
III
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
III
IV
IV
IV
IV
III
III
IV
IV
IV
IV
IV
Pheosia gnoma (Fabricius, 1776)
Pheosia tremula (Clerck, 1759)
Leucodonta bicoloria (Denis et Schiffermüller, 1775)
Pterostoma palpina (Clerck, 1759)
Ptilodon capucina (Linnaeus, 1758)
Ptilodon cucullina (Denis et Schiffermüller, 1775)
Odontosia carmelita (Esper, 1798)
Phalera bucephala (Linnaeus, 1758)
Clostera curtula (Linnaeus, 1758)
Moma alpium (Osbeck, 1778)
Acronicta megacephala (Denis et Schiffermüller, 1775)
Acronicta alni (Linnaeus, 1767)
Acronicta psi (Linnaeus, 1758)
Acronicta aceris (Linnaeus, 1758)
Acronicta leporina (Linnaeus, 1758)
Acronicta auricoma (Denis et Schiffermüller, 1775)
Acronicta rumicis (Linnaeus, 1758)
Craniophora ligustri (Denis et Schiffermüller, 1775)
Cryphia algae (Fabricius, 1775)
Herminia grisealis (Denis et Schiffermüller, 1775)
Polypogon tentacularia (Linnaeus, 1758)
Polypogon strigilata (Linnaeus, 1758)
Zanclognatha tarsipennalis Treitschke, 1835
Laspeyria flexula (Denis et Schiffermüller, 1775)
Scoliopteryx libatrix (Linnaeus, 1758)
Hypena crassalis (Fabricius, 1787)
Hypena rostralis (Linnaeus, 1758)
Hypena proboscidalis (Linnaeus, 1758)
Rivula sericealis (Scopoli, 1763)
Diachrysia chrysitis (Linnaeus, 1758)
Indikační hodnota
Notodonta ziczac (Linnaeus, 1758)
Druh
Agrochola lychnidis (Denis et Schiffermüller, 1775)
Xanthia icteritia (Hufnagel, 1766)
Xanthia togata (Esper, 1788)
Tiliacea sulphurago (Denis et Schiffermüller, 1775)
Tiliacea aurago (Denis et Schiffermüller, 1775)
Cosmia trapezina (Linnaeus, 1758)
Enargia paleacea (Esper, 1788)
Euplexia lucipara (Linnaeus, 1758)
Phlogophora meticulosa (Linnaeus, 1758)
Actinotia polyodon (Clerck, 1759)
Thalpophila matura (Hufnagel, 1766)
Trachea atriplicis (Linnaeus, 1758)
Dypterygia scabriuscula (Linnaeus, 1758)
Charanyca ferruginea (Esper, 1785)
Charanyca trigrammica (Hufnagel, 1766)
Hoplodrina respersa (Denis et Schiffermüller, 1775)
Hoplodrina blanda (Denis et Schiffermüller, 1775)
Hoplodrina octogenaria (Goeze, 1781)
Caradrina morpheus (Hufnagel, 1766)
Elaphria venustula (Hübner, 1790)
Colocasia coryli (Linnaeus, 1758)
Amphipyra tragopoginis (Clerck, 1759)
Amphipyra pyramidea (Linnaeus, 1758)
Calophasia lunula (Hufnagel, 1766)
Shargacucullia scrophulariae (Denis et Schiffermüller, 1775)
Trisateles emortualis (Denis et Schiffermüller, 1775)
Deltote deceptoria (Scopoli, 1763)
Protodeltote pygarga (Hufnagel, 1766)
Abrostola asclepiadis (Denis et Schiffermüller, 1775)
Abrostola tripartita (Hufnagel, 1766)
Autographa gamma (Linnaeus, 1758)
Druh
IV
IV
III
III
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
II
IV
IV
Indikační hodnota
266
IV
IV
III
III
Lithophane furcifera (Hufnagel, 1766)
Eupsilia transversa (Hufnagel, 1766)
Mesogona acetosellae (Denis et Schiffermüller, 1775)
Dichonia aprilina (Linnaeus, 1758)
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
Apamea scolopacina (Esper, 1788)
Abromias monoglypha (Hufnagel, 1766)
Abromias lithoxylaea (Denis et Schiffermüller, 1775)
Oligia strigilis (Linnaeus, 1758)
Oligia latruncula (Denis et Schiffermüller, 1775)
Mesapamea secalis (Linnaeus, 1758)
Luperina testacea (Denis et Schiffermüller, 1775)
Crypsedra gemmea (Treitschke, 1825)
Hadula trifolii (Hufnagel, 1766)
Polia nebulosa (Hufnagel, 1766)
Pachetra sagittigera (Hufnagel, 1766)
Lacanobia w-latinum (Hufnagel, 1766)
Lacanobia thalassina (Hufnagel, 1766)
Lacanobia oleracea (Linnaeus, 1758)
Melanchra persicariae (Linnaeus, 1761)
Ceramica pisi (Linnaeus, 1758)
IV
IV
Lithophane ornitopus (Hufnagel, 1766)
Apamea anceps (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Lithophane socia (Hufnagel, 1766)
IV
IV
Conistra rubiginea (Denis et Schiffermüller, 1775)
Apamea crenata (Hufnagel, 1766)
IV
Conistra vaccinii (Linnaeus, 1761)
III
IV
Agrochola circellaris (Hufnagel, 1766)
IV
IV
Agrochola macilenta (Hübner, 1809)
Antitype chi (Linnaeus, 1758)
IV
Agrochola helvola (Linnaeus, 1758)
Dichonia convergens (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Indikační hodnota
Agrochola litura (Linnaeus, 1761)
Druh
Xestia ditrapezium (Denis et Schiffermüller, 1775)
Xestia c-nigrum (Linnaeus, 1758)
Noctua interjecta (Hübner, 1802)
Noctua fimbriata (Schreber, 1759)
Noctua comes Hübner, 1813
Noctua pronuba (Linnaeus, 1758)
Diarsia brunnea (Denis et Schiffermüller, 1775)
Diarsia mendica (Fabricius, 1775)
Axylia putris (Linnaeus, 1761)
Ochropleura plecta (Linnaeus, 1761)
Egira conspicillaris (Linnaeus, 1758)
Orthosia gothica (Linnaeus, 1758)
Orthosia gracilis (Denis et Schiffermüller, 1775)
Orthosia populeti (Fabricius, 1781)
Orthosia cruda (Denis et Schiffermüller, 1775)
Orthosia cerasi (Fabricius, 1775)
Orthosia incerta (Hufnagel, 1766)
Panolis flammea (Denis et Schiffermüller, 1775)
Leucania comma (Linnaeus, 1761)
Mythimna l-album (Linnaeus, 1767)
Mythimna albipuncta (Denis et Schiffermüller, 1775)
Mythimna sicula (Treitschke, 1835)
Mythimna pallens (Linnaeus, 1758)
Mythimna conigera (Denis et Schiffermüller, 1775)
Tholera cespitis (Denis et Schiffermüller, 1775)
Tholera decimalis (Poda, 1761)
Cerapteryx graminis (Linnaeus, 1758)
Conisania luteago (Denis et Schiffermüller, 1775)
Sideridis reticulatus (Goeze, 1781)
Sideridis rivularis (Fabricius, 1775)
Mamestra brassicae (Linnaeus, 1758)
Hada plebeja (Linnaeus, 1761)
Druh
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
II
IV
IV
IV
III
III
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
Indikační hodnota
267
268
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
Spilosoma lubricipeda (Linnaeus, 1758)
Phragmatobia fuliginosa (Linnaeus, 1758)
Arctia caja (Linnaeus, 1758)
Diacrisia sannio (Linnaeus, 1758)
Euplagia quadripunctaria (Poda, 1761)
Callimorpha dominula (Linnaeus, 1758)
Eilema sororcula (Hufnagel, 1766)
Eilema depressum (Esper, 1787)
III
Atolmis rubricollis (Linnaeus, 1758)
III
III
Cybosia mesomella (Linnaeus, 1758)
IV
IV
Miltochrista miniata (Forster, 1771)
Eilema complana (Linnaeus, 1758)
IV
Pseudoips prasinana (Linnaeus, 1781)
Eilema griseola (Hübner, 1803)
III
IV
Nycteola asiatica (Krulikowsky, 1904)
III
IV
Nycteola revayana (Scopoli, 1772)
IV
Nola confusalis (Herrich-Schäffer, 1847)
Lymantria dispar (Linnaeus, 1758)
IV
Euproctis similis (Fuessly, 1775)
III
IV
Calliteara pudibunda (Linnaeus, 1758)
IV
IV
Orgyia antiqua (Linnaeus, 1758)
Lymantria monacha (Linnaeus, 1758)
IV
Agrotis ipsilon (Hufnagel, 1766)
Arctornis l-nigrum (Müller, 1764)
IV
Agrotis exclamationis (Linnaeus, 1758)
IV
III
IV
Anaplectoides prasinus (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
IV
Cerastis rubricosa (Denis et Schiffermüller, 1775)
Agrotis segetum (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Xestia xanthographa (Denis et Schiffermüller, 1775)
Agrotis cinerea (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Xestia baja (Denis et Schiffermüller, 1775)
Indikační hodnota
Druh
Xestia triangulum (Hufnagel, 1766)
SUMMARY
Lepidoptera of the Site of Community Importance Kaňon Ohře
Jiří Vávra
From March to October 2011 the inventory research of Lepidoptera was carried out at the locality Kaňon Ohře, the Site of Community Importance (SCI). There were recorded both butterfly and
moth species for the future nature conservation management plans. For the evaluation of the
findings was used author's method published in 2008 (Vávra 2008). This method enables the
assessment of the originality and intactness of the studied biotopes on the basis of a comprehensive lepidopteran taxocenose analysis. Stenotopic species are briefly commented, connection
to habitats, location and the uniqueness of the findings and the rarity of the species are cited as
well. Recommendations for the management plan of natural habitats of this SCI were formulated
on the basis of habitat and food requirements of stenotopic species and the whole year study of
the prevailing natural conditions at the studied area. This research informs about occurrence of
759 species of Lepidoptera. 30 species of them were evaluated as stenotopic ones with the close
connection to valuable habitats protected in the SCI. The most interesting or most valuable were
findings of bagworm moths Lypusa maurella, Narycia astrella, Dahlica lichenella and Dahlica
charlottae, which are connected to the habitats of the rock outcrops covered with lichens.

pdf zde... - Muzeum Cheb

Transkript

Podobné dokumenty

Plán péče

Plán péče CHKO Slavkovský les 2015

pdf zde... - Muzeum Cheb

fauna bohemiae septentrionalis

Zde - Obec Hory

komořanské a modřanské tůně

text - 15 miliard

psí víno 70 v pdf

monitoring řádu lepidoptera v oblasti bežnisko na záhorské nížině

Prohlédnout

Miroslav ŽEMLIČKA: Výsledky inventarizačního průzkumu motýlů

107 Motýlí fauna vrchu Tlustec v Ralské pahorkatině (Liberecký kraj

Příspěvek k fauně motýlů (Lepidoptera) severních Čech

Motýli Hradce Králové

Výsledky faunisticko-ekologického průzkumu fauny motýlů

Entomologický průzkum EVL Hora Říp