Výsledky faunisticko-ekologického průzkumu fauny motýlů

Transkript

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): 101-128
ISBN: 978-80-87686-03-4
Výsledky faunisticko-ekologického průzkumu fauny motýlů
(Lepidoptera) kamenolomu Rožmitál a jeho okolí
(CHKO Broumovsko).
The results of faunistic and ecological research of butterflies and moths (Lepidoptera)
in the Rožmitál quarry and its vicinity (Czech Republic, Northeast Bohemia,
Broumovsko Protected Landscape Area).
Miroslav Mikát 1, 2)
1) Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, CZ – 500 01, Hradec Králové, e-mail: [email protected]
2) Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, centrum interdisciplinárního výzkumu, Rokitanského 62, CZ – 500 03, Hradec Králové
Abstract: The paper summarizes the results of research of Lepidoptera in the Rožmitál quarry and its vicinity (Czech Republic, Northeast Bohemia, Broumovsko
Protected Landscape Area) between 2000 and 2014. There were found 482 species of Lepidoptera in the examined area. The important findings, not only for
the observed locality, but also for the whole Hradec Králové region, are represented by Fulvoclysia nerminae, Pammene aurita, Cupido argiades, Perizoma
affiniatum, Perizoma minoratum, Eupithecia insigniata, Eupithecia immundata, Hoplodrina respersa, Litoligia literosa, Noctua interjecta, Rhyacia lucipeta and
Tyria jacobaeae. These findings and findings of other important species are commented upon in the Czech text.
Key words: Lepidoptera, faunistics, ecology, Rožmitál quarry, Broumovsko PLA, Northeast Bohemia
Úvod
Fauna motýlů (a entomofauna jako celek) kamenolomu
Rožmitál a jeho okolí, pomineme-li několik nálezů z roku
1995, se počala blíže zkoumat v roce 2000, kdy byl realizován
biologický průzkum v souvislosti s rozšiřováním kamenolomu do 2. ochranné zóny CHKO Broumovsko (SAMKOVÁ
& al. 2000). Průzkumy s různou intenzitou pokračovaly
i v následném období (monitoring změn vlivem postupující
těžby, návrhy na ekologickou rekultivaci – blíže viz MOCEK
2014). Kromě autora tohoto příspěvku se průzkumem fauny
motýlů lokality zabývali též Ladislav Maršík (Nové Město
na Metují) a Bohuslav Mocek (Muzeum východních Čech
v Hradci Králové). Několik významných nálezů motýlů z rožmitálského kamenolomu bylo již publikováno: Fulvoclysia
nerminae (první nález pro Čechy – MARŠÍK 2002),
Mythimna sicula a Rhyacia lucipeta (MIKÁT, MARŠÍK &
KAČÍREK 2003) a Eublemma purpurinum a Noctua interjecta (MIKÁT 2011).
Charakteristika zkoumaného území
Obr. 1. Kamenolom Rožmitál. Pohled do prostoru kamenolomu
od jihu. Vlevo stěna aktivního lomu, vpravo rekultivovaný prostor
Homole s jezírky na úpatí svahů. (Foto M. Mikát, červenec 2012)
Fig. 1. The Rožmitál quarry. View into the quarry from the south.
A wall of the active quarry on the left, the Homole hill (reclaimed
area with small lakes under the slopes) on the right. (Photo M. Mikát,
July 2012)
Území lomu Rožmitál a jeho okolí popisuje podrobněji
MOCEK (2014), z tohoto důvodu jsou na tomto místě uvedeny jen základní údaje o lokalitě.
Studované území se nachází v CHKO Broumovsko, na
jihozápadních svazích Javořích hor, asi 4,5 – 5 km SSV od
středu města Broumova, v katastrálním území Rožmitál
(obr. 2). Nadmořská výška území je mezi 500 m n. m. (údolí
potoka na jižním okraji areálu kamenolomu) a 650 m n. m.
(nejvyšším bodem území je vrchol Dlouhého vrchu – 653 m
n. m.). Celkově převažuje jihozápadní sklon terénu směrem
do Broumovské kotliny.
Z geologického hlediska tvoří území lokality k sedimentárně
eruptivní komplex hornin, který je součástí vnitrosudetské
pánve. Geologický podklad tvoří melafyry a tufy.
Klimaticky leží území na rozhraní oblastí mírně teplé
(MT2) a chladné (CH7) (QUITT 1970). Průměrná roční
teplota je 7,2 °C, průměrný roční úhrn srážek činí cca 850 mm
(ŽID 1999, BRANDA 1998).
Podle biogeografického členění ČR náleží studované území
do provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie
hercynské, biogeografického regionu 1.38. – Broumovský
(CULEK 1996).
Podle fytogeografického členění spadá území do fytogeografické oblasti mezofytikum (Mesophyticum), fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum
Massivi bohemici), fytogeografického okresu Sudetské mezihoří, podokresu Javoří hory (SKALICKÝ 1988). Podle výškového členění je území zahrnuto do stupně submontánního.
101
Na mapě potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ
& al. 1998) jsou ve zkoumaném území vymapovány bučiny
s kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphylli–Fagetum
OBERDORFER ex W. et A. MATUSZKIEWICZ 1960).
Na jihozápadě (již mimo studované území) na bučiny navazuje černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi–Carpinetum
PASSARGE 1962). Floristicky zpracovala území SAMKOVÁ
(2014). Území leží v kvadrantu 5364 středoevropské sítě pro
faunistické mapování (PRUNER & MÍKA 1996).
Pro potřeby této práce bylo zájmové území rozčleněno na
tři zóny (obr. 2).
Zóna A – vlastní areál kamenolomu (aktivní a rekultivované části lomu a přilehlé území ovlivněné lomem)
Zóna B – potenciální dobývací prostor (převážně lesní
porosty na Dlouhém vrchu severozápadně od lomu)
Zóna C – okolí lomu (louky, remízy, pásy dřevin západně
a východně od vlastního lomu)
Obr. 2. Poloha zkoumaného území a jeho členění na zóny A, B a C.
Bílé šrafy – nejhodnotnější lesní porost na západních svazích Dlouhého vrchu, resp. Cikánského kopce.
Fig. 2. The situation of the examined area and its division into zones A, B and C.
White hatching – the most valuable forest growht on the western slopes of Dlouhý vrch hill and Cikánský kopec hill.
102
Zóna A – vlastní areál kamenolomu (obr. 3)
Podstatnou část prostoru v severozápadní části areálu
kamenolomu tvoří jáma aktivního lomu (cca 200 x 200
m), obklopená ze tří stran lomovými stěnami, její dno je
v současnosti téměř bez vegetace. Oblast těžby postupuje
západním a severním směrem. Nad lomovými stěnami
severně (severozápadně) od lomu se nachází pás bezlesí.
V letech 2000 až 2003 měl tento pás ještě charakter kamenité
stráně s xerofilní bylinnou vegetací na původním substrátu.
K tomuto stanovišti od severu přiléhal biologicky kvalitní
lesní porost (fragment klenové bučiny, střed 50°37‘06.70‘‘
N, 16°22‘10.00‘‘ E). Obě uvedená stanoviště, popsaná
podrobněji ve studii SAMKOVÁ & al. (2000), po roce 2003
ustoupila (až na nepatrné zbytky) rozšiřujícímu se lomu.
V předstihu před postupující těžbou byly v tomto prostoru
realizovány rozsáhlé přípravné práce – smýcení lesního
porostu, terénní úpravy, skrývka a odvoz svrchních vrstev
půdy. Na takto připravených plochách se na štěrkovitém a kamenitém podloží vytvořila sekundární, velmi řídce zapojená
xerofilní společenstva. V současnosti tato stanoviště částečně
opět ustupují těžbě a místy opět zarůstají ruderální vegetací
a porosty náletových dřevin (Fraxinus, Salix, Betula, Pinus).
Obr. 3. Mapa lomu (zóna A) s vyznačením některých stanovišť.
A1 – jáma činné části kamenolomu; A1.1 (šrafy) – postupující severozápadní a severní okraj činného kamenolomu („horní hrana činného lomu“);
A1.2 – přibližná poloha jádra kvalitního klenovobukového porostu, zaniklého po roce 2003; A2 – částečně odtěžený vrch Homole (nyní rekultivovaná
část kamenolomu); A2.1 – mělké vodní plochy (jezírka) pod Homolí; A3 – luční porosty v prostoru kamenolomu; A4 – starý opuštěný lom; B – zóna B;
C – zóna C.
Fig. 3. The map of the quarry (zone A) with designation of some habitats.
A1 – the quarry pit (active part); A1.1 (hatching) – north-western and northern margins of the active quarry, changing in the progress of time;
A1.2 – approximate location of the central part of fragment of sykamore-beech forest, disappeared after 2003; A2 – partially excavated top
of Homole hill (reclaimed part of the quarry at present); A2.1 – shallow lakes under Homole hill; A3 – meadows in the area of the quarry;
A4 – the old, abandoned quarry; B – zone B; C – zone C.
103
Horní okraj lomové stěny v této aktivní části kamenolomu se
v současnosti (r. 2014) nachází ve výšce cca 575 m n. m.
Pro toto v čase proměnlivé bezlesí nad lomovými stěnami
na severozápadním a severním okraji lomové jámy je dále
v textu používán termín „horní hrana činného lomu“.
Významným epifenoménem okolí jižně exponovaných
lomových stěn je lokální mikroklima, a to zejména v letních
měsících. Díky přítomnosti skalních stěn, akumulujících
teplo, jsou v horních partiích kamenolomu zejména noční
teploty (po slunečných dnech) výrazně vyšší (cca o 5 až 10 ºC)
než v nejnižších polohách na dně lomu, kam podél potoků
stéká chladný vzduch (M. Mikát, vlastní pozorování).
Na západním, jižním a východním okraji aktivního lomu je
deponován materiál ze skrývek (odvaly), postupně zarůstající
bylinnou vegetací a náletovými dřevinami.
Východní části lomového areálu dominuje z části odtěžený
vrch Homole (báze 502,5 m, vrchol 549 m n. m.).
Těžba kamene zde probíhala od roku 1965 a v současnosti
je již ukončena. Opuštěný prostor byl následně citlivě rekultivován s ponecháním skalních stupňů. Skalní stěny jsou
v současnosti z velké části téměř bez vegetace, vodorovné
plochy (bermy) jsou zarostlé dosud velmi řídkou, v létě
vyprahlou bylinnou vegetací. Převažuje jihozápadní sklon.
Živinami bohatší místa zarůstají poloruderální až ruderální
vegetací, pomístně se uchycují náletové dřeviny.
Na úpatí Homole jsou dvě udržovaná jezírka, kde jsou
záměrně potlačovány sukcesní změny (odstraňováním sedimentu a části vegetace).
Západní a východní okraj lomového areálu je lemován
pásy listnatých dřevin a křovin, sever je ohraničen lesním
komplexem. V jihozápadní části lomového areálu se
nacházejí xerofilní (malé plošky na kamenitých výchozech),
mezofilní až vlhké luční porosty. Tyto luční porosty během
první dekády 21. stol. postupně zarůstaly a degradovaly
(po seči, pokud se vůbec prováděla, nebyla pokosená hmota
odklízena). V posledních letech zde byl nastartován cílený
management k obnově kvalitních lučních stanovišť (vyřezávání náletových dřevin, kosení vybraných lučních porostů,
od roku 2012 i pásová seč).
V celém areálu lomu, a to i mimo jeho aktivně těžená
místa, se projevují s různou intenzitou důsledky těžební
činnosti (prašnost, budování a údržba komunikací, deponie
materiálu).
Menší opuštěný lom v jižní části území byl zkoumán jen
okrajově.
[Zone A – active and abandoned parts of the quarry
(partially reclaimed), with specific microclimatic conditions
and terrain configuration; dry and sunny forestless habitats,
rocky and stony areas with sparce vegetation, ruderals, strips
of broadleaved forest; vicinity of the quarry with the influence
of mining and depeloping activities of the quarry]
Zóna B – lesní porosty na Dlouhém vrchu
a Cikánském kopci
Lesní porosty na Dlouhém vrchu a Cikánském kopci,
severně a severozápadně od současného kamenolomu, jsou
dosud činností lomu přímo nedotčeny. Nacházejí se ale
v Chráněném ložiskovém území Rožmitál, uvnitř kterého
je vymezen dobývací prostor, ve kterém je proponována
budoucí těžba.
Obr. 4. Činná část lomu – pohled z Homole. (Foto M. Mikát, červenec 2012)
Fig. 4. The active part of the quarry – the view from Homole hill. (Photo M. Mikát, July 2012)
104
Převažují jehličnaté (převážně smrkové) a smíšené porosty
s enklávami listnáčů, světliny, paseky, na Dlouhém vrchu
v současnosti i rozsáhlé holiny po větrné kalamitě (2008).
Nejhodnotnějším porostem v tomto prostoru je klenová
bučina (střed 50°37‘22.50‘‘ N, 16°21‘54.00‘‘ E) na západním
svahu Cikánského kopce. Jde o starší zachovalý porost
s převažujícími kleny (Acer pseudoplatanus) a buky (Fagus
silvatica), na vlhčích místech rostou i olše (Alnus glutinosa),
v porostu se řídce nacházejí i stojící torza, zlomy a duté
stromy.
Menší skupiny starých listnáčů a fragmenty hodnotnějších porostů (včetně torz či jinak poškozených stromů) se
nacházejí i jinde uvnitř lesního porostu, zejména ale na jeho
jihozápadním a jižním okraji.
Severně od Cikánského vrchu se nachází údolní mokřina,
prameniště a olšový porost s relativně chladným mikroklimatem (střed 50°37‘29.00‘‘ N, 16°22‘06.00‘‘ E).
[Zone B – potential developing area of the quarry
(Protected Deposit Area Rožmitál); mostly coniferous and
mixed forests at present, with enclaves of leafy forest with
prevailing beech and sycamore]
Zóna C – okolí kamenolomu
Obr. 5. Pohled z vrcholu Homole k západu do prostoru kamenolomu.
Vlevo louky v areálu lomu, vpravo aktivní část lomu. Na obzoru vlevo
Broumovské stěny. (Foto M. Mikát, červenec 2012)
Fig. 5. The view from the top of Homole hill westward, into the quarry
area. On the left side of the quarry there are meadows, on the right side
there is the active quarry part. Broumovské stěny ridge on the horizon
to the left. (Photo M. Mikát, July 2012)
Plochy přímo nedotčené činností lomu. Tyto plochy nebyly
předmětem cíleného průzkumu, avšak byla zde získána řada
doplňujících faunistických dat.
Více či méně extenzívní mezofilní až vlhké louky,
v minulosti i pastviny – pastva krav jižně a západně od
kamenolomu byla ukončena v roce 2002 (M. Simon, pers.
comm., 2012). Luční porosty s velmi proměnlivou intenzitou
obhospodařování, od ploch každoročně sekaných po plochy
ponechané bez seče a zarůstající mladým náletem (především
osikovým). Luční porosty jsou členěny remízy a pásy dřevin.
V údolí potoka východně od lomu se nacházejí pcháčové
louky a tužebníková lada. Na Zadní Homoli se dochoval kvalitní bukový porost. V údolí potoka jižně od Zadní Homole je
malý, postupně se zazemňující rybníček.
[Zone C – mostly forestless areas in the vicinity of the quarry,
without the impact of the mining. Mesophilous and wet meadows (former pastures), strips of shrubs and trees etc. (The Zadní
Homole hill with an old beech forest and a small pond south of
the Zadní Homole hill have not been the subject of research)].
Obr. 6. Severozápadní okraj činného lomu (v čase proměnlivá „horní hrana činného lomu“). (Foto M. Mikát, srpen 2009)
Fig. 6. North-western edge of the active quarry („top edge“, changing in the progress of time). (Photo M. Mikát, August 2009)
105
Obr. 7. Severozápadní okraj činného lomu („horní hrana
činného lomu“) – detail. (Foto M. Mikát, duben 2008)
Fig. 7. North-western edge of the active quarry („top edge“ – detail).
(Photo M. Mikát, April 2008)
Obr. 8. Homole. Opuštěná, rekultivovaná část lomu.
(Foto M. Mikát, červenec 2012)
Fig. 8. Homole hill. Abandoned, reclaimed part of the quarry.
(Photo M. Mikát, July 2012)
Obr. 9. Dlouhý vrch – Cikánský kopec: klenová bučina. (Foto M. Mikát, červenec 2009)
Fig. 9. Dlouhý vrch hill – Cikánský kopec hill: sykamore-beach forest. (Photo M. Mikát, July 2009)
Metodika
V práci jsou podchyceny nálezy motýlů ze studovaného
území z období červenec 1995 až červen 2014, průzkum probíhal v jednotlivých letech s různou intenzitou (v některých
letech lokalita navštívena nebyla) a byl přednostně zacílen na
místa potenciálních střetů se zájmy ochrany přírody (rozši-
106
řování lomu, rekultivace opuštěných částí lomu, předběžný
průzkum v Chráněném ložiskovém území Rožmitál).
Průzkum byl prováděl běžnými terénními metodami.
Hlavní použitou metodou bylo pozorování a odchyt motýlů
u světelného zdroje (směsné výbojky 160 a 250 W s luminoforem). Na terénních exkurzích během dne byly získány údaje
o motýlech s diurnální aktivitou. Nálezy běžných, případně
snadno v terénu identifikovatelných byly pouze zaznamenávány, v ostatních případech byly nálezy dokladovány.
Na determinaci dokladového materiálu se (kromě autora)
podíleli: Jiří Beneš (České Budějovice), Jaroslav Marek
(Brno), Ladislav Maršík (Nové Město nad Metují) a především Jan Šumpich (Národní Muzeum Praha).
Dokladový materiál je uložen ve sbírce Muzea východních
Čech v Hradci Králové (coll. MHK), ve sbírce autora (coll.
M. Mikát) a Ladislava Maršíka (coll. L. Maršík).
Systém a nomenklatura jsou zpracovány podle Seznamu
motýlů České republiky (LAŠTŮVKA & LIŠKA 2008).
U komentovaných druhů byly použity české názvy, převzaté
z více různých zdrojů.
Pozn.: Nepublikované zprávy z průzkumů v letech 2000 až
2009 (blíže viz MOCEK 2014) nejsou v této práci citovány.
Údaje v nich obsažené byly pro účely této práce revidovány.
Přehled nálezů
V tabelárním přehledu (Tab. 1.) je uvedena zjištěná
přítomnost druhu v jednotlivých zónách (A, B a C) v letech
2000 (resp. 1995) až 2014.
Vysvětlení symbolů / Explication of symbols:
= L. Maršík leg. nebo/or obs. (dosud nepublikované
nálezy / unpublished data)
Mo
= B. Mocek leg. nebo/or obs. (dosud nepublikované
nálezy / unpublished data)
Pokud u letopočtu nálezu není uveden žádný index, jedná
se o nepublikovaný nález, získaný autorem (M. Mikát leg.
nebo obs.) / Data without index = M. Mikát leg. or obs.
Ma
U již publikovaných nálezů je uvedena citace.
K = komentované druhy / commented species.
K symbolu * (asterisk) u roku nálezu se vztahuje poznámka, uvedená v témže řádku / data with asterisk see note.
Coll. MHK = sbírka Muzea východních Čech v Hradci
Králové / collection of the Museum of Eastern Bohemia in
Hradec Králové
Tab. 1. Přehled nalezených druhů
Tab. 1. List of recorded species
Taxon (čeleď, druh / family, species)
Eriocraniidae
Zóna /
Zone A
Eriocrania chrysolepidella Zeller, 1851
2009*
Hepialus sylvinus (Linnaeus, 1761)
Hepialus lupulinus (Linnaeus, 1758)
Hepialus fusconebulosus (De Geer, 1778)
Hepialus humuli (Linnaeus, 1758)
2000, 2008
2000, 2008Mo
2001
2000, 2006
Opostega salaciella (Treitschke, 1833)
2008*
Nemophora degeerella (Linnaeus, 1758)
Nemophora metallica (Poda, 1761)
Nematopogon swammerdamella (Linnaeus, 1758)
2014
Hepialidae (hrotnokřídlecovití)
Opostegidae
Adelidae (adélovití)
Zóna /
Zone B
Psychidae (vakonošovití)
2008
2008*
2008
2008, 2009
2008
2006
2008, 2009
Plutella xylostella (Linnaeus, 1758)
Ethmia quadrillella (Goeze, 1783)
Ethmia bipunctella (Fabricius, 1775)
K
* J. Šumpich det.
* J. Šumpich det.
2005*
Ypsolopha scabrella (Linnaeus, 1761)
Ypsolopha sylvella (Linnaeus, 1767)
Ypsolopha parenthesella (Linnaeus, 1761)
Ypsolopha sequella (Clerck, 1759)
Ethmiidae
K
2004*
2008
2008*
Plutellidae
K
2008
2004
Yponomeuta sedella Treitschke, 1832
Argyresthia pygmaeella (Denis & Schiff., 1775)
Ypsolophidae
* J. Šumpich det.
2014
Epichnopterix plumella (Denis & Schiff., 1775)
Yponomeutidae (předivkovití)
K
* J. Šumpich det.
Incurvariidae
Morophaga choragella (Denis & Schiff., 1775)
Nemapogon cloacella (Haworth, 1828)
Tinea trinotella Thunberg, 1794
Poznámka /
Note
2009Mo
2009Mo
Incurvaria masculella (Denis & Schiff., 1775)
Tineidae (molovití)
Zóna /
Zone C
*J. Šumpich det.
*J. Šumpich det.
2009
2004*
* J. Šumpich det.
2008
2008
107
Depressariidae
Zóna /
Zone A
Zóna /
Zone B
Zóna /
Zone C
Poznámka /
Note
Exaeretia allisella Stainton, 1849
Agonopterix liturosa (Haworth, 1811)
Agonopterix heracliana (Linnaeus, 1758)
Depressaria chaerophyli Zeller, 1839
2008*
2008*
2009*
2008*, 2009*
Diurnea fagella (Denis & Schiffermüller, 1775)
Harpella forficella (Scopoli, 1763)
Oecophora bractella (Linnaeus, 1758)
Carcina quercana (Fabricius, 1775)
2008
2014
2008
Batrachedra pinicolella (Zeller, 1839)
2008*
* J. Šumpich det.
Coleophora orbitella Zeller, 1849
Coleophora milvipennis Zeller, 1839
2008*
2008*
* J. Šumpich det.
* J. Šumpich det.
Mompha ochraceella (Curtis, 1839)
2014
Hypatopa binotella (Thunberg, 1794)
2006, 2008*
Isophrictis striatella (Denis & Schiff., 1775)
Carpatolechia proximella (Hübner, 1796)
Teleiopsis diffinis (Haworth, 1828)
Mirificarma lentiginosella (Zeller, 1839)
Syncopacma taeniolella (Zeller, 1839)
Aproaerema anthyllidella (Hübner, 1813)
Anacampsis blattariella (Hübner, 1796)
Hypatima rhomboidella (Linnaeus, 1758)
Acompsia cinerella (Clerck, 1759)
2008*, 2012
2008*
2008*
2012*
2008*
2008
2009
2008
Apoda limacodes (Hufnagel, 1766)
2006, 2008, 2014
Adscita statices (Linnaeus, 1758)
Zygaena viciae (Denis & Schiffermüller, 1775)
Zygaena filipendulae (Linnaeus, 1758)
Zygaena lonicerae (Scheven, 1777)
2014
Oecophoridae
Batrachedridae
Coleophoridae
Mophidae
Blastobasidae
Gelechiidae (makadlovkovití)
Limacodidae (slimákovcovití)
Zygaenidae (vřetenuškovití)
Zygaena purpuralis (Brünnich, 1763)
Sesiidae (nesytkovití)
2008, 2014
2000
2000, 2008, 2010
1995, 2009, 2010,
2012
2008, 2010
2001, 2009, 2014
2008Mo, 2010
2000*, 2001,
2008, 2010, 2014
Zeuzera pyrina (Linnaeus, 1761)
Cossus cossus (Linnaeus, 1758)
2008
2008
Agapeta hamana (Linnaeus, 1758)
Fulvoclysia nerminae Koçak, 1982
Aethes hartmanniana (Clerck, 1759)
Cochylis dubitana (Hübner, 1799)
Aleimma loeflingiana (Linnaeus, 1758)
Acleris laterana (Fabricius, 1794)
Acleris cristana (Denis & Schiffermüller, 1775)
Acleris rufana (Denis & Schiffermüller, 1775)
Eana argentana (Clerck, 1759)
Eulia ministrana (Linnaeus, 1758)
Paramesia gnomana (Clerck, 1759)
Archips podana (Scopoli, 1763)
Pandemis cerasana (Hübner, 1786)
Syndemis musculana (Hübner, 1799)
Pseudosciaphila branderiana (Linnaeus, 1758)
2000Ma
2000 Lit.: MARŠÍK (2002)
108
* J. Šumpich det.
2004*
2011, 2012
Tortricidae (obalečovití)
* J. Šumpich det.
* J. Šumpich det.
* J. Šumpich det.
* J. Šumpich det.
2005
Bembecia ichneumoniformis (D. & Sch., 1775)
Cossidae (drvopleňovití)
K
* J. Šumpich det.
* J. Šumpich det.
* J. Šumpich det.
* J. Šumpich det.
* J. Šumpich det.
* J. Šumpich det.
* J. Beneš det.
K
K
K
1995
K
2004*
* L. Maršík det.
2004*
* L. Maršík det.
2008
2008
2009
2008
2009
2014
2009
2000Ma, 2006
2000Ma
2000Ma
2008
K
Zóna /
Zone A
Apotomis turbidana Hübner, 1825
Apotomis betuletana (Haworth, 1811)
Hedya nubiferana (Haworth, 1811)
Hedya ochroleucana (Frölich, 1828)
Celypha striana (Denis & Schiff., 1775)
Celypha lacunana (Denis & Schiff., 1775)
Epinotia bilunana (Haworth, 1811)
Eucosma campoliliana (Denis & Schiff., 1775)
Epiblema foenella (Linnaeus, 1758)
Epiblema hepaticana (Treitschke, 1835)
Notocelia roborana (Denis & Schiff., 1775)
Ancylis laetana (Fabricius, 1775)
Ancylis uncella (Denis & Schiffermüller, 1775)
Ancylis mitterbacheriana (Denis & Schiff., 1775)
Cydia splendana (Hübner, 1799)
Cydia fagiglandana (Zeller, 1841)
Cydia pomonella (Linnaeus, 1758)
Cydia pallifrontana (Lienig & Zeller, 1846)
Lathronympha strigana (Fabricius, 1775)
Pammene aurita Razowski, 1991
2000Ma
2000Ma
2000Ma, 2008
2000Ma
2000Ma , 2008
2000Ma, 2008
2008, 2014
2006, 2008
2000Ma
2006*
2006
2000Ma
2008
2000Ma
2008
2008
2014
2009
2008
2008
Hellinsia osteodactylus (Zeller, 1841)
2006*
Aphomia sociella (Linnaeus, 1758)
Galleria mellonella (Linnaeus, 1758)
Synaphe punctalis (Fabricius, 1775)
Hypsopygia costalis (Fabricius, 1775)
Elegia similella (Zincken, 1818)
Pempeliella ornatella (Denis & Schiff., 1775)
Oncocera semirubella (Scopoli, 1763)
Oncocera faecella (Zeller, 1839)
Assara terebrella (Zincken, 1818)
Phycitodes albatella (Ragonot, 1887)
2008, 2014
2008
2008, 2012
2008, 2014
2008, 2014
2006, 2008
2008, 2012
2014
2008
2008*
Chrysoteuchia culmella (Linnaeus, 1758)
Crambus lathoniellus (Zincken, 1817)
Crambus perlella (Scopoli, 1763)
Agriphila tristella (Denis & Schiff., 1775)
Agriphila inquinatella (Denis & Schiff., 1775)
Catoptria permutatellus (Herrich-Schäffer, 1848)
Evergestis forficalis (Linnaeus, 1758)
Udea lutealis (Hübner, 1809)
Udea olivalis (Denis & Schiffermüller, 1775)
Pyrausta despicata (Scopoli, 1763)
Perinephela lancealis (Denis & Schiff., 1775)
Phlyctaenia coronata (Hufnagel, 1767)
Eurrhypara hortulata (Linnaeus, 1758)
2000
2000
2008
2000
2008
2000
2001
2000
2000
2009
2008
2008
2008, 2014
Macrothylacia rubi (Linnaeus, 1758)
Dendrolimus pini (Linnaeus, 1758)
Euthrix potatoria (Linnaeus, 1758)
Cosmotriche lobulina (Denis & Schiff., 1775)
2008
2000, 2008, 2014
2006
2000, 2001, 2014
Endromis versicolora (Linnaeus, 1758)
2009
Sphinx ligustri Linnaeus, 1758
Sphinx pinastri Linnaeus, 1758
2014
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2008, 2014
Pterophoridae (pernatuškovití)
Pyralidae (zavíječovití)
Crambidae (travaříkovití)
Lasiocampidae (bourovcovití)
Endromidae (strakáčovití)
Sphingidae (lišajovití)
Mimas tiliae (Linnaeus, 1758)
Zóna /
Zone B
Zóna /
Zone C
Poznámka /
Note
K
K
K
2009
* L. Maršík det.
2008
2011
K
* J. Marek det.
2012
* J. Šumpich det.
2009
2009
2009
109
Laothoe populi (Linnaeus, 1758)
Macroglossum stellatarum (Linnaeus, 1758)
Deilephila elpenor (Linnaeus, 1758)
Deilephila porcellus (Linnaeus, 1758)
Hesperiidae (soumračníkovití)
Zóna /
Zone A
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2008
2006, 2008
2000, 2006, 2008,
2014
Erynnis tages (Linnaeus, 1758)
Thymelicus sylvestris (Poda, 1761)
Thymelicus lineola (Ochsenheimer, 1808)
Ochlodes sylvanus (Esper, 1777)
Hesperia comma (Linnaeus, 1758)
2008
2008Mo
2000, 2008Mo
2008Mo, 2014
Papilio machaon Linnaeus, 1758
1995, 2000, 2008,
2011
Papilionidae (otakárkovití)
Pieridae (běláskovití)
Leptidea reali Reissinger, 1989
Pieris brassicae (Linnaeus, 1758)
Pieris rapae (Linnaeus, 1758)
Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758)
Colias crocea (Fourcroy, 1785)
Gonepteryx rhamni (Linnaeus, 1758)
Lycaenidae (modráskovití)
Lycaena phlaeas (Linnaeus, 1761)
Lycaena virgaureae (Linnaeus, 1758)
Lycaena tityrus (Poda, 1761)
Lycaena alciphron (Rottemburg, 1775)
Lycaena hippothoe (Linnaeus, 1761)
Neozephyrus quercus (Linnaeus, 1758)
Satyrium w-album (Knoch, 1782)
Cupido argiades (Pallas, 1771)
Celastrina argiolus (Linnaeus, 1758)
Polyommatus amandus (Schneider, 1792)
Polyommatus icarus (Rottemburg, 1775)
Nymphalidae (babočkovití)
Limenitis populi (Linnaeus, 1758)
Nymphalis antiopa (Linnaeus, 1758)
Inachis io (Linnaeus, 1758)
Aglais urticae (Linnaeus, 1758)
Vanessa atalanta (Linnaeus, 1758)
Vanessa cardui (Linnaeus, 1758)
Polygonia c-album (Linnaeus, 1758)
Araschnia levana (Linnaeus, 1758)
Argynnis paphia (Linnaeus, 1758)
Argynnis adippe (Denis & Schiffermüller, 1775)
Issoria lathonia (Linnaeus, 1758)
Brenthis ino (Rottemburg, 1775)
Boloria selene (Denis & Schiffermüller, 1775)
Melanargia galathea (Linnaeus, 1758)
Erebia medusa (Denis & Schiffermüller, 1775)
Maniola jurtina (Linnaeus, 1758)
Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758)
Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758)
Coenonympha glycerion (Borkhausen, 1788)
Lasiommata megera (Linnaeus, 1767)
Lasiommata maera (Linnaeus, 1758)
110
Zóna /
Zone B
2009
K
2012
K
2008
2012
2012
2008, 2011
2000
1995, 2008, 2012
2011, 2012
1995
2008
2008
K
K
K
K
K
2009, 2010
2000
2008
2008, 2011
2000, 2008, 2011
2000, 2008, 2009,
2010, 2011, 2014
2000, 2014
2000, 2008, 2009,
2011
2000
2000, 2005, 2011,
2012
2000
K
2011
2012
2000
2000, 2008, 2012
2000, 2011
2000, 2014
2008Mo
2000, 2012
2008
2009
2000, 2001
2000, 2011, 2012,
2014
Poznámka /
Note
2009
2000
2000
2008
2008, 2011
Zóna /
Zone C
K
2011
1995, 2012
2008, 2011, 2014
2012
1995
2011
1995, 2008, 2012
2012
2012
K
2010, 2012
K
2000
2000
2000
2000, 2008
2000, 2011
2000, 2001
2001, 2008
2000
2000, 2009, 2011
2008Mo, 2014
1995, 2012
2008
1995, 2008, 2012
1995, 2012
2008
2008
2006, 2008, 2014
K
Drepanidae (srpokřídlecovití)
Falcaria lacertinaria (Linnaeus, 1758)
Drepana falcataria (Linnaeus, 1758)
Sabra harpagula (Esper, 1786)
Watsonalla binaria (Hufnagel, 1767)
Watsonalla cultraria (Fabricius, 1775)
Thyatira batis (Linnaeus, 1758)
Habrosyne pyritoides (Hufnagel, 1766)
Tethea or (Denis & Schiffermüller, 1775)
Tetheella fluctuosa (Hübner, 1803)
Ochropacha duplaris (Linnaeus, 1761)
Achlya flavicornis (Linnaeus, 1758)
Geometridae (píďalkovití)
Archiearis parthenias (Linnaeus, 1761)
Lomaspilis marginata (Linnaeus, 1758)
Macaria notata (Linnaeus, 1758)
Macaria signaria (Hübner, 1809)
Macaria liturata (Clerck, 1759)
Chiasmia clathrata (Linnaeus, 1758)
Plagodis pulveraria (Linnaeus, 1758)
Plagodis dolabraria (Linnaeus, 1767)
Petrophora chlorosata (Scopoli, 1763)
Opisthograptis luteolata (Linnaeus, 1758)
Epione repandaria (Hufnagel, 1767)
Pseudopanthera macularia (Linnaeus, 1758)
Cepphis advenaria (Hübner, 1790)
Ennomos quercinarius (Hufnagel, 1767)
Ennomos alniarius (Linnaeus, 1758)
Selenia dentaria (Fabricius, 1775)
Selenia tetralunaria (Hufnagel, 1767)
Odontopera bidentata (Clerck, 1759)
Crocallis elinguaria (Linnaeus, 1758)
Ourapteryx sambucaria (Linnaeus, 1758)
Colotois pennaria (Linnaeus, 1761)
Angerona prunaria (Linnaeus, 1758)
Biston betularius (Linnaeus, 1758)
Peribatodes secundarius (Denis & Sch., 1775)
Deileptenia ribeata (Clerck, 1759)
Alcis repandata (Linnaeus, 1758)
Alcis bastelbergeri (Hirschke, 1908)
Hypomecis roboraria (Denis & Schiff., 1775)
Hypomecis punctinalis (Scopoli, 1763)
Paradarisa consonaria (Hübner, 1799)
Parectropis similaria (Hufnagel, 1767)
Cabera pusaria (Linnaeus, 1758)
Lomographa bimaculata (Fabricius, 1775)
Lomographa temerata (Denis & Schiff., 1775)
Campaea margaritata (Linnaeus, 1767)
Hylaea fasciaria (Linnaeus, 1758)
Pungeleria capreolaria (Denis & Schiff., 1775)
Charissa obscurata (Denis & Schiff., 1775)
Siona lineata (Scopoli, 1763)
Geometra papilionaria (Linnaeus, 1758)
Cyclophora albipunctata (Hufnagel, 1767)
Cyclophora punctaria (Linnaeus, 1758)
Zóna /
Zone A
2000, 2008
2000, 2008, 2009,
2014
2014
2000, 2008, 2014
2000, 2008, 2009
2000, 2008, 2009,
2014
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2008, 2014
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2006, 2008
2009
2008
2000, 2008, 2009,
2014
2008, 2014
2014
2000, 2008
2000, 2008
2000, 2008
2000, 2008, 2014
2008
2000, 2008, 2014
2008
2004, 2008, 2014
2014
Zóna /
Zone B
Zóna /
Zone C
2009
1995
Poznámka /
Note
K
2009
2009
2009
1995
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2008, 2014
2014
2009
2000, 2008, 2009
2008
2008
2000, 2008
2008
2000, 2006
2008, 2009
2006, 2008, 2014
2000, 2006, 2008,
2014
2008
2000, 2006, 2008
2008
2000, 2008, 2009
2000, 2006, 2008
2000, 2008, 2014
2008, 2014
2000, 2008, 2014
2000, 2008, 2014
2000, 2004, 2008,
2014
2000, 2008, 2014
2000, 2008, 2014
2008
2000, 2008
2000, 2008, 2014
2000, 2006
2000, 2008, 2009
2008
2009
1995
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
K
K
2008, 2014
1995
111
Cyclophora linearia (Hübner, 1799)
Timandra comae Schmidt, 1931
Scopula immorata (Linnaeus, 1758)
Scopula ornata (Scopoli, 1763)
Idaea dimidiata (Hufnagel, 1767)
Idaea biselata (Hufnagel, 1767)
Idaea aversata (Linnaeus, 1758)
Scotopteryx chenopodiata (Linnaeus, 1758)
Xanthorhoe biriviata (Borkhausen, 1794)
Xanthorhoe designata (Hufnagel, 1767)
Xanthorhoe spadicearia (Denis & Schiff., 1775)
Xanthorhoe ferrugata (Clerck, 1759)
Xanthorhoe quadrifasciata (Clerck, 1759)
Xanthorhoe montanata (Denis & Schiff., 1775)
Xanthorhoe fluctuata (Linnaeus, 1758)
Catarhoe cuculata (Hufnagel, 1767
Epirrhoe tristata (Linnaeus, 1758)
Epirrhoe alternata (Müller, 1764)
Epirrhoe rivata (Hübner, 1813)
Epirrhoe molluginata (Hübner, 1813)
Epirrhoe galiata (Denis & Schiff., 1775)
Camptogramma bilineatum (Linnaeus, 1758)
Anticlea derivata (Denis & Schiff., 1775)
Mesoleuca albicillata (Linnaeus, 1758)
Lampropteryx suffumata (Denis & Sch., 1775)
Cosmorhoe ocellata (Linnaeus, 1758)
Eulithis populata (Linnaeus, 1758)
Eulithis pyraliata (Denis & Schiff., 1775)
Ecliptopera silaceata (Denis & Schiff., 1775)
Ecliptopera capitata (Herrich-Schäffer, 1839)
Chloroclysta siterata (Hufnagel, 1767)
Dysstroma citrata (Linnaeus, 1761)
Dysstroma truncata (Hufnagel, 1767)
Cidaria fulvata (Forster, 1771)
Plemyria rubiginata (Denis & Schiff., 1775)
Electrophaes corylata (Thunberg, 1792)
Colostygia olivata (Denis & Schiff., 1775)
Colostygia pectinataria (Knoch, 1781)
Hydriomena impluviata (Denis & Schiff., 1775)
Hydria undulata (Linnaeus, 1758)
Philereme vetulata (Denis & Schiff., 1775)
Euphyia unangulata (Haworth, 1809)
Perizoma affiniatum (Stephens, 1831)
Perizoma alchemillatum (Linnaeus, 1758
Perizoma minoratum (Treitschke, 1828)
Perizoma blandiatum (Denis & Schiff., 1775)
Perizoma albulatum (Denis & Schiff., 1775)
Perizoma flavofasciatum (Thunberg, 1792)
Eupithecia abietaria (Goeze, 1781)
Eupithecia tantillaria Boisduval, 1840
Eupithecia lanceata (Hübner, 1822)
Eupithecia sinuosaria (Eversmann, 1848)
Eupithecia plumbeolata (Haworth, 1809)
Eupithecia centaureata (Denis & Schiff., 1775)
Eupithecia extraversaria Herrich-Schäffer, 1852
Eupithecia insigniata (Hübner, 1790)
Eupithecia immundata (Lienig & Zeller, 1846)
112
Zóna /
Zone A
Zóna /
Zone B
2006, 2008
2000, 2008, 2014
2000, 2008, 2014
2008
2009
2000, 2008
2000, 2008, 2009
2000, 2008, 2009
2000
2000
2000, 2008
2000, 2008
2000, 2006, 2008
2000, 2006, 2008,
2014
2000
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2014
2000, 2008
2008*
2000, 2001, 2006,
2008, 2014
2000, 2014
2000, 2008, 2009
2009
2009
Zóna /
Zone C
K
* J. Šumpich det.
K
K
2008
2009
2009
2008
K
2009
2004
2006
2000, 2008, 2009
2000, 2006, 2008,
2009, 2014
2000
2000, 2006, 2008
2000, 2008, 2009,
2014
2000, 2008, 2014
2008, 2009
2008, 2009
2000, 2008, 2014
2000
2008
2000, 2008
2000, 2008
2000, 2006, 2008
2000
2006, 2008
2000
2008, 2014
2006
2000, 2006, 2008
2000
2008
2000, 2008
2008
2008, 2014
2008
2009
2008
2000
2000, 2008
2006, 2008
2008
2008
Poznámka /
Note
K
2009
2009
2009
K
2009
2009
2009
K
2009
2009
K
K
2009
K
K
K
Eupithecia exiguata (Hübner, 1813)
Eupithecia succenturiata (Linnaeus, 1758)
Eupithecia icterata (Villers, 1789)
Gymnoscelis rufifasciata (Haworth, 1809)
Chloroclystis v-ata (Haworth, 1809)
Aplocera plagiata (Linnaeus, 1758)
Aplocera praeformata (Hübner, 1826)
Odezia atrata (Linnaeus, 1758)
Hydrelia flammeolaria (Hufnagel, 1767)
Hydrelia sylvata (Denis & Schiffermüller, 1775)
Lobophora halterata (Hufnagel, 1767)
Trichopteryx carpinata (Borkhausen, 1794)
Nothocasis sertata (Hübner, 1817)
Pterapherapteryx sexalata (Retzius, 1783)
Notodontidae (hřbetozubcovití)
Cerura vinula (Linnaeus, 1758)
Cerura erminea (Esper, 1783)
Furcula bicuspis (Borkhausen, 1790)
Furcula furcula (Clerck, 1759)
Furcula bifida (Brahm, 1787)
Stauropus fagi (Linnaeus, 1758)
Harpyia milhauseri (Fabricius, 1775)
Drymonia dodonaea (Denis & Schiff., 1775)
Drymonia obliterata (Esper, 1785)
Notodonta dromedarius (Linnaeus, 1767)
Notodonta tritophus (Denis & Schiff., 1775)
Notodonta ziczac (Linnaeus, 1758)
Peridea anceps (Goeze, 1781)
Pheosia gnoma (Fabricius, 1776)
Pheosia tremula (Clerck, 1759)
Leucodonta bicoloria (Denis & Schiff., 1775)
Pterostoma palpina (Clerck, 1759)
Ptilodon capucina (Linnaeus, 1758)
Ptilodon cucullina (Denis & Schiff., 1775)
Ptilophora plumigera (Denis & Schiff., 1775)
Phalera bucephala (Linnaeus, 1758)
Clostera curtula (Linnaeus, 1758)
Clostera pigra (Hufnagel, 1766)
Noctuidae (můrovití)
Moma alpium (Osbeck, 1778)
Acronicta megacephala (Denis & Schiff., 1775)
Acronicta alni (Linnaeus, 1767)
Acronicta psi (Linnaeus, 1758)
Acronicta aceris (Linnaeus, 1758)
Acronicta leporina (Linnaeus, 1758)
Acronicta rumicis (Linnaeus, 1758)
Craniophora ligustri (Denis & Schiff., 1775)
Cryphia algae (Fabricius, 1775)
Cryphia domestica (Hufnagel, 1766)
Herminia tarsicrinalis (Knoch, 1782)
Herminia grisealis (Denis & Schiff., 1775)
Polypogon tentacularius (Linnaeus, 1758)
Polypogon strigilata (Linnaeus, 1758)
Zanclognatha tarsipennalis Treitschke, 1835
Zóna /
Zone A
Zóna /
Zone B
Zóna /
Zone C
Poznámka /
Note
K
2000
2000, 2008
2000, 2008
2008
2008
2000, 2014
2000, 2008
2009, 2010, 2014
2000, 2006, 2008,
2014
2006, 2008
2000, 2008
2009
2008
2008, 2014
2008, 2009
2014
2000, 2008, 2014
2000
2000, 2008
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2008
2000, 2008, 2014
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2006, 2009,
2014
2000, 2008, 2009,
2014
2000, 2008
2008
2000, 2006, 2008
2006, 2008, 2009
2000, 2008, 2014
2008, 2014
2000
2000, 2006, 2014
2009
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2008
2008
2014
2000, 2008, 2014
2000, 2008, 2009,
2014
2000
2000, 2008, 2014
2000, 2006, 2008,
2009, 2014
2000, 2014
2000, 2008
2008
2000, 2006, 2008
2000, 2006
2000, 2014
2001, 2006, 2008,
2014
2000
2000
2009
K
2009
2007, 2008
K
K
2009
K
2009
2009
K
1995
1995
2009
K
K
1995
2009
2009
1995
1995
K
2009
113
Lygephila viciae (Hübner, 1822)
Tyta luctuosa (Denis & Schiffermüller, 1775)
Euclidia glyphica (Linnaeus, 1758)
Laspeyria flexula (Denis & Schiff., 1775)
Hypena crassalis (Fabricius, 1787)
Hypena proboscidalis (Linnaeus, 1758)
Rivula sericealis (Scopoli, 1763)
Macdunnoughia confusa (Stephens, 1850)
Plusia putnami (Grote, 1873)
Diachrysia chrysitis (Linnaeus, 1758)
Diachrysia stenochrysis (Warren, 1913)
Autographa gamma (Linnaeus, 1758)
Autographa pulchrina (Haworth, 1809)
Autographa bractea (Denis & Schiff., 1775)
Syngrapha ain (Hochenwarth, 1785)
Abrostola tripartita (Hufnagel, 1766)
Abrostola triplasia (Linnaeus, 1758)
Protodeltote pygarga (Hufnagel, 1766)
Deltote deceptoria (Scopoli, 1763)
Pseudeustrotia candidula (Denis & Schiff.,1775)
Eublemma purpurinum (Denis & Schiff., 1775)
Trisateles emortualis (Denis & Schiff., 1775)
Cucullia umbratica (Linnaeus, 1758)
Brachionycha nubeculosa (Esper, 1785)
Allophyes oxyacanthae (Linnaeus, 1758)
Amphipyra pyramidea (Linnaeus, 1758)
Amphipyra tragopoginis (Clerck, 1759)
Panthea coenobita (Esper, 1785)
Colocasia coryli (Linnaeus, 1758)
Elaphria venustula (Hübner, 1790)
Panemeria tenebrata (Scopoli, 1763)
Hoplodrina octogenaria (Goeze, 1781)
Hoplodrina blanda (Denis & Schiff., 1775)
Hoplodrina respersa (Denis & Schiff., 1775)
Charanyca trigrammica (Hufnagel, 1766)
Athetis pallustris (Hübner, 1808)
Rusina ferruginea (Esper, 1785)
Trachea atriplicis (Linnaeus, 1758)
Euplexia lucipara (Linnaeus, 1758)
Phlogophora meticulosa (Linnaeus, 1758)
Phlogophora scita (Hübner, 1790)
Hyppa rectilinea (Esper, 1788)
Actinotia polyodon (Clerck, 1759)
Eucarta virgo (Treitschke, 1835)
Ipomorpha subtusa (Denis & Schiff., 1775)
Enargia paleacea (Esper, 1788)
Cosmia trapezina (Linnaeus, 1758)
Tiliacea aurago (Denis & Schiffermüller, 1775)
Xanthia icteritia (Hufnagel, 1766)
Agrochola lychnidis (Denis & Schiff., 1775)
Agrochola helvola (Linnaeus, 1758)
Agrochola macilenta (Hübner, 1809)
114
Zóna /
Zone A
2014
2000Ma
2000Ma
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2006
2000, 2006, 2008,
2009
2000, 2008, 2009,
2014
2000
2000Ma
2000*
2000*, 2014*
2000, 2006, 2009
2000, 2008, 2014
2001, 2008
2000
2000, 2006, 2008
2009
2008, 2009, 2014
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2006, 2008,
2014
2008
2008
2000, 2006, 2008
2000
2009
2008
2008, 2009
2008
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2008, 2014
2000
Zóna /
Zone B
Zóna /
Zone C
Poznámka /
Note
K
2009
2009
2009
* habitus chrysitis
* habitus stenochrysis
2009
K
K
2009
2009
2009
K
2009
2004
2000Ma
2000
2014
2000, 2008, 2014
2008
2000, 2008, 2014
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2008, 2009
2000, 2001
2000
2008, 2009, 2014
2006
2008, 2009
2000, 2006, 2008,
2009
2000, 2008, 2009
2000
2008, 2009
2008
2000, 2008
2009
K
K
K
2009
Agrochola circellaris (Hufnagel, 1766)
Conistra vaccinii (Linnaeus, 1761)
Conistra rubiginea (Denis & Schiff., 1775)
Brachylomia viminalis Fabricius, 1776)
Lithophane ornitopus (Hufnagel, 1766)
Lithomoia solidaginis (Hübner, 1803)
Eupsilia transversa (Hufnagel, 1766)
Ammoconia caecimacula (Denis & Sch., 1775)
Mniotype adusta (Esper, 1790)
Mniotype satura (Denis & Schiffermüller, 1775)
Apamea crenata (Hufnagel, 1766)
Apamea anceps (Denis & Schiffermüller, 1775)
Apamea sordens (Hufnagel, 1766)
Abromias monoglypha (Hufnagel, 1766)
Abromias lithoxylaea (Denis & Schiff., 1775)
Abromias lateritia (Hufnagel, 1766)
Oligia strigilis (Linnaeus, 1758)
Oligia versicolor (Borkhausen, 1792)
Oligia latruncula (Denis & Schiffermüller, 1775)
Mesoligia furuncula (Denis & Schiff., 1775)
Litoligia literosa (Haworth, 1809)
Luperina testacea (Denis & Schiff., 1775)
Amphipoea oculea (Linnaeus, 1761)
Gortyna flavago (Denis & Schiffermüller, 1775)
Crypsedra gemmea (Treitschke, 1825)
Polia bombycina (Hufnagel, 1766)
Polia nebulosa (Hufnagel, 1766)
Lacanobia contigua (Denis & Schiff., 1775)
Melanchra persicariae (Linnaeus, 1761)
Ceramica pisi (Linnaeus, 1758)
Hada plebeja (Linnaeus, 1761)
Hecatera bicolorata (Hufnagel, 1766)
Lasionycta imbecilla (Fabricius, 1794)
Cerapteryx graminis (Linnaeus, 1758)
Tholera decimalis (Poda, 1761)
Tholera cespitis (Denis & Schiffermüller, 1775)
Mythimna pudorina (Denis & Schiff., 1775)
Mythimna conigera (Denis & Schiff., 1775)
Mythimna pallens (Linnaeus, 1758)
Mythimna impura (Hübner, 1808)
Mythimna sicula (Treitschke, 1835)
Mythimna albipuncta (Denis & Schiff., 1775)
Mythimna ferrago (Fabricius, 1787)
Mythimna l-album (Linnaeus, 1767)
Leucania comma (Linnaeus, 1761)
Panolis flammea (Denis & Schiff., 1775)
Orthosia incerta (Hufnagel, 1766)
Orthosia cerasi (Fabricius, 1775)
Orthosia cruda (Denis & Schiffermüller, 1775)
Orthosia populeti (Fabricius, 1781)
Orthosia gothica (Linnaeus, 1758)
Perigrapha munda (Denis & Schiff., 1775)
Ochropleura plecta (Linnaeus, 1761)
Axylia putris (Linnaeus, 1761)
Zóna /
Zone A
Zóna /
Zone B
2000, 2009
2009
2008, 2009
2000, 2008
2009
2008
2009
2000
2008, 2009
2000, 2008
2008, 2014
2000, 2001, 2008
2000, 2001, 2008,
2009
2000, 2006, 2008
2000, 2008
2000Ma, 2008,
2014
2006
2000Ma
2000, 2008
2008
2008
2000
2000, 2008, 2009
2000, 2009
2000Ma, 2006,
2008
2000Ma, 2006,
2014
2000, 2014
2000, 2006, 2008
2000, 2008, 2014
2008, 2014
2000
2008
2000, 2008
2009
2008, 2009
2006
2000, 2008
2000
2000, 2008
2000MIKÁT & al. (2003),
2001MIKÁT & al. (2003),
2008, 2014
2000, 2008, 2009,
2014
2000, 2008
2000
2000Ma
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2000, 2006, 2008,
2009, 2014
2000, 2006, 2008,
2014
Zóna /
Zone C
Poznámka /
Note
K
K
2009Mo
2009
K
K
K
K
2009
K
2009
2009
2009
2009
115
Zóna /
Zone A
Zóna /
Zone B
2009
Agrotis ipsilon (Hufnagel, 1766)
2000, 2001, 2008,
2014
2000, 2006, 2008,
2014
2000, 2008, 2009,
2014
2000, 2008, 2009
2000, 2008, 2009
2000, 2008, 2009
2000, 2008, 2009
2008MIKÁT (2011)
2001MIKÁT & al. (2003),
2006, 2008
2000, 2008
2000, 2008, 2009
2000, 2008, 2009,
2014
2000, 2006
2006
2000, 2008
2000, 2008
2008
2000, 2009
2000, 2006, 2008
2000
2008
2000, 2006
2000, 2001, 2008,
2014
2000, 2008, 2009
Calliteara pudibunda (Linnaeus, 1758)
Arctornis l-nigrum (Müller, 1764)
Lymantria monacha (Linnaeus, 1758)
2000, 2008, 2014
2000, 2008
2000, 2008, 2009
2009
Nola cucullatella (Linnaeus, 1758)
Nola confusalis (Herrich-Schäffer, 1847)
Bena bicolorana (Fuessly, 1775)
Pseudoips prasinana (Linnaeus, 1758)
2000Ma
2000, 2008
2000
2000, 2006, 2008,
2014
Diarsia mendica (Fabricius, 1775)
Diarsia brunnea (Denis & Schiffermüller, 1775)
Noctua pronuba (Linnaeus, 1758)
Noctua interposita (Hübner, 1790)
Noctua comes Hübner, 1813
Noctua fimbriata (Schreber, 1759)
Noctua janthina Denis & Schiffermüller, 1775
Noctua interjecta Hübner, 1803
Rhyacia lucipeta (Denis & Schiff., 1775)
Eurois occulta (Linnaeus, 1758)
Eugnorisma depuncta (Linnaeus, 1761)
Xestia c-nigrum (Linnaeus, 1758)
Xestia ditrapezium (Denis & Schiff., 1775)
Xestia triangulum (Hufnagel, 1766)
Xestia baja (Denis & Schiffermüller, 1775)
Xestia stigmatica (Hübner, 1813)
Xestia xanthographa (Denis & Schiff., 1775)
Cerastis rubricosa (Denis & Schiff., 1775)
Anaplectoides prasinus (Denis & Schiff., 1775)
Euxoa nigricans (Linnaeus, 1761)
Agrotis segetum (Denis & Schiffermüller, 1775)
Agrotis clavis (Hufnagel, 1766)
Agrotis exclamationis (Linnaeus, 1758)
Lymantriidae (bekyňovití)
Nolidae
Arctiidae (přástevníkovití)
Cybosia mesomella (Linnaeus, 1758)
Atolmis rubricollis (Linnaeus, 1758)
Eilema sororcula (Hufnagel, 1766)
Eilema complana (Linnaeus, 1758)
Eilema depressum (Esper, 1787)
Parasemia plantaginis (Linnaeus, 1758)
Spilosoma lubricipeda (Linnaeus, 1758)
Spilosoma luteum (Hufnagel, 1766)
Diaphora mendica (Clerck, 1759)
Phragmatobia fuliginosa (Linnaeus, 1758)
Arctia caja (Linnaeus, 1758)
Diacrisia sannio (Linnaeus, 1758)
Callimorpha dominula (Linnaeus, 1758)
Tyria jacobaeae (Linnaeus, 1758)
116
2014
2008, 2014
2008, 2014
2000, 2008
2000, 2008
2000
2000, 2008, 2014
2000, 2008
2008Mo
2000, 2008
2000, 2008
2000
2000, 2005, 2008,
2014 Mo
2009
Zóna /
Zone C
Poznámka /
Note
K
1995
2009
1995
K
K
2009
2009
K
2009
1995, 2011
K
2009
2009
1995
2009
2009
2009
2008, 2014
K
1995
1995
2008
1995
K
Obr. 10. Fulvoclysia nerminae Koçak, 1982. Rožmitál, 10.6.2000, L. Maršík leg., coll. & det. (Foto L. Maršík)
Fig. 10. Fulvoclysia nerminae Koçak, 1982. Rožmitál, 10.6.2000, L. Maršík leg., coll. & det. (Photo L. Maršík)
Komentáře k významným nálezům
Eriocrania chrysolepidella Zeller, 1851. Málo známý
druh, např. z území Moravy byl první nález publikován
až v roce 2011 z NP Podyjí (ŠUMPICH & al. 2011).
Z Královéhradeckého kraje publikoval ROTTER (1997) tři
nálezy z oblasti Podorlicka. Housenky minují v listech lísky
a habru (Corylus, Carpinus).
Materiál: A: 8.4.2009 – 1 ex., M. Mikát leg. & coll.,
J. Šumpich det. (horní hrana činného lomu, na světlo).
Komentář: Ve zkoumaném území přichází v úvahu jako živná rostlina líska obecná, rostoucí hojně v okrajových partiích
kamenolomu a na lesních okrajích a světlinách, habr obecný
se zde nevyskytuje (cf. SAMKOVÁ 2014).
Hepialus fusconebulosus (De Geer, 1778) – hrotnokřídlec kapraďový. Poměrně vzácný lesní druh, typický pro
vyšší polohy. Polyfágní housenka žije na kořenech různých
lesních bylin (kapradiny, šáchorovité a sítinovité rostliny).
Materiál: A: 30.6.2001 – 1 ex., M. Mikát leg., coll. & det.
(horní hrana činného lomu, na světlo); B: 25.5.-26.6.2009 – 2
ex., B. Mocek leg., M. Mikát det., coll. MHK (Dlouhý vrch
– Cikánský kopec, klenová bučina). Komentář: Nález z roku
2001 z lomové hrany mohl souviset s přítomností druhu
v sousední klenové bučině, zaniklé po roce 2003 v souvislosti s rozšířením lomu. Ve fragmentech kvalitních listnatých
a smíšených porostů severně od kamenolomu (Dlouhý vrch
– Cikánský kopec) lze předpokládat trvalý výskyt.
Opostega salaciella (Treitschke, 1833) – třásníček bílý.
Druh vázaný na stanoviště s řídkou nezapojenou vegetací
(skalní výchozy, vřesoviště apod.), vývoj (pravděpodobně) na
šťovíku menším (Rumex acetosella).
J. Šumpich det. (horní hrana činného lomu, na světlo).
Komentář: Disturbovaná, kamenitá a výslunná stanoviště
na severozápadním okraji areálu kamenolomu (viz obr. 7),
kde byl tento druh jednorázově prokázán, odpovídají jeho
ekologickým nárokům.
Mirificarma lentiginosella (Zeller, 1839) – makadlovka.
Lokální druh lesostepních stanovišť s vývojem na polodřevnatých bobovitých rostlinách (Genista, Chamaecytisus).
Materiál: A: 19.8.2008 – 1 F, M. Mikát leg. & coll.,
J. Šumpich det., genit. stud. (horní hrana činného lomu, na
světlo). Komentář: Jediný ex. byl zjištěn na severozápadním
okraji areálu kamenolomu (disturbovaná výslunná stanoviště,
odvaly).
Zygaena purpuralis (Brünnich, 1763) – vřetenuška
mateřídoušková. Nehojný druh výslunných strání, stepí
a pastvin, vývoj housenek probíhá na mateřídouškách
(Thymus spp.).
Materiál: A: 21.6.2000 – 5 ex., M. Mikát leg., J. Beneš
det., coll. M. Mikát & MHK (louky v západní části areálu
lomu, více ex. observ.); 30.6.2001 – 5 ex., Mikát leg., coll.
& det. (louky v západní části areálu lomu, početný výskyt,
pozorováno i 5-6 imág na jednom úboru Knautia sp.);
19.6.2008 – M. Mikát obs. (louky v západní části areálu
lomu, pozorován jen jediný, defektní ex.); 9.7.2010 – 1 ex.,
M. Mikát leg. & det., coll. MHK (louky v západní části
areálu lomu); 10.6.2014 – M. Mikát obs. (několik ex. loukách
v západní části areálu lomu, 1 ex. v revitalizovaném prostoru
na Homoli); C: 11.7.2008 – M. Mikát obs. (louky západně
od areálu lomu); 9.7.2010 – 1 ex., M. Mikát leg. & det.,
coll. MHK (dtto). Komentář: V roce 2000 a 2001 byla tato
vřetenuška nalezena početně (desítky ex.) v sušších partiích
luk v západní části areálu lomu. Naproti tomu v letech 2008
a 2010 byl na tomto místě nalezen vždy pouze jediný motýl.
Toto srovnání (mimo jiné) poukazovalo na degradaci lučního
stanoviště oproti rokům 2000 – 2001 a jeho ochuzování o náročnější druhy entomofauny. Teprve v roce 2012 byly luční
117
porosty citlivě pokoseny (pásová seč, odstranění pokosené
hmoty a náletových dřevin, viz obr. 5 a 11). V roce 2014
zde byla tato vřetenuška opět poněkud hojnější a objevila se,
byť jen ojediněle, i na novém stanovišti v rekultivovaném
prostoru na Homoli. V letech 2008 a 2010 byla nalezena i na
loukách západně od lomu.
Bembecia ichneumoniformis (Denis & Schiffermüller,
1775) – nesytka lumčí. V ČR relativně rozšířený druh,
výskytem ale omezený na výslunná, bezlesá stanoviště.
Živnými rostlinami jsou některé bobovité, např. štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), vývoj v kořenech živných rostlin.
Materiál: A: 3.8.2011 – 1 ex., M. Mikát leg. & det., coll.
MHK (Homole, opuštěná lomová berma – viz obr. 8, extrémní výslunné a vyprahlé stanoviště s řídkou vegetací – Lotus
corniculatus, Trifolium arvense, Filago arvensis, pozorováno
několik dalších imág); 20.7.2012 – 2 ex., M. Mikát leg. &
det., coll. M. Mikát & MHK (dtto). Komentář: V prostoru
kamenolomu byla tato nesytka nalezena pouze na Homoli.
Výskyt na dalších osluněných stanovištích s ranně sukcesní
vegetací v celém areálu lomu je pravděpodobný.
Fulvoclysia nerminae Koçak, 1982 – obaleč (obr. 10).
Ve střední Evropě velmi vzácný druh vlhkých kamenitých
stanovišť vývoj probíhá ve stoncích a kořenech hlaváče
(Scabiosa) (RAZOWSKI 2001).
Publikované údaje: A: MARŠÍK (2002). Komentář:
Prezentovaný nález (1 samice) z areálu kamenolomu
z 10.6.2000 publikoval MARŠÍK (2002) jako nový druh pro
území Čech. Místem nálezu (na světlo) byla mezofilní louka
a pastvina v západní části areálu lomu (obr. 11), tehdy krátce
po ukončení pastvy. Během dalších deseti let výzkumu se
nepodařilo nález druhu zopakovat, rovněž udávaná živná
rostlina (Scabiosa) nebyla v areálu lomu ani v jeho nejbližším
okolí nalezena (cf. SAMKOVÁ 2014). Obaleče Fulvoclysia
nerminae nelze proto zatím považovat za trvalou součást
fauny zkoumaného území; přesto jde z faunistického hlediska
o nejpozoruhodnější nález ze studované lokality (dosud
jediný údaj z území Čech).
Pseudosciaphila branderiana (Linnaeus, 1758) – obaleč.
Nehojný druh, vázaný na porosty osik (Populus tremula),
vývoj housenek mezi sepředenými listy živné rostliny.
Materiál: A: 19.6.2008 – 1 M, M. Mikát leg., coll. & det.
(horní hrana činného lomu, na světlo). Komentář: Areál
kamenolomu i jeho okolí s hojným výskytem osik poskytuje
tomuto druhu dostatek vhodných stanovišť.
Komentář: Imága tohoto druhu byla v areálu kamenolomu
zjištěna opakovaně (u světelného zdroje) avšak pouze na
horní lomové hraně, poblíž místa výskytu živné rostliny.
Pammene aurita Razowski, 1991 – obaleč klenový.
Vzácný a lokální druh podhorských lesů s potravní vazbou
na javor klen (Acer pseudoplatanus), housenky požírají
jeho semena (nažky). Z východních Čech jsou dosud známy
jen tři publikované nálezy z Podorlicka a Železných hor:
Kvasiny (ROTTER 1996), PR Peklo u Nového Města nad
Metují (MARŠÍK & MIKÁT 2008) a PR Strádovské Peklo
(ŠUMPICH 2007a).
Materiál: A: 29.7.2008 – 1 ex., M. Mikát leg., det. & coll.
(Homole, na světlo); 29.7.2008 – 1 ex., M. Mikát obs. (západní okraj činného lomu, světelný lapač, nedokladováno); C:
3.8.2011 – několik ex., Mikát obs. (lesní okraj severozápadně
od areálu lomu, denní aktivita imág okolo osluněných okrajových větví Acer pseudoplatanus). Komentář: Výskyt byl
doložen (na světlo) v západní i východní části lomu (Homole)
a na lesním okraji západně od areálu kamenolomu. Vzhledem
k hojnému výskytu živné rostliny v okrajových částech
kamenolomu (spontánní nálety i místní záměrné výsadby
v rámci rekultivací) a v lesních porostech v jeho okolí lze
předpokládat trvalý výskyt.
Hesperia comma (Linnaeus, 1758) – soumračník čárkovaný [RLCZ:VU]. Lokální druh otevřené krajiny, stanovišť
s řídkou, nezapojenou vegetací (stepní a lesostepní stanoviště,
extenzivní pastviny).
Materiál: C: 20.8.2009 – 3 F, M. Mikát leg. & det., coll.
MHK (louky jihozápadně od areálu lomu). Komentář: Druh
se podařilo jednorázově prokázat až v roce 2009 okraji lučních
porostů, které přiléhají k areálu lomu. Jde o jihozápadně orientované jednosečné louky, do roku 2001 fungující částečně
jako pastviny (obdobné luční porosty uvnitř areálu lomu byly
v důsledku cca desetiletého výpadku kosení mnohem více
degradovány; v současnosti je však i zde nastartován vhodný
management, tj. kosení s úklidem pokosené hmoty). Prostor
kamenolomu a luční porosty v jeho okolí by mohly být pro
tento druh velmi vhodným stanovištěm za předpokladu
odpovídajících managementových zásahů.
Epinotia bilunana (Haworth, 1811) – obaleč. Lokální
druh vázaný na břízy, housenka v samčích jehnědách
(RAZOWSKI 2003).
MHK (Homole, na světlo); 10.6.2014 – 1 ex., M. Mikát leg.,
coll. & det. (dtto). Komentář: Areál kamenolomu (okraje
lesních porostů, březové nálety) poskytuje tomuto druhu
dostatek vhodných stanovišť.
Eucosma campoliliana (Denis & Schiffermüller, 1775)
– obaleč přímětníkový. Lokální druh výslunných nelesních
stanovišť, hlavní živnou rostlinou je starček přímětník
(Senecio jacobaea).
Materiál: A: 5.7.2006 – 3 ex., M. Mikát leg. & det.,
coll. M. Mikát & MHK (horní hrana činného lomu, na
světlo); 19.6.2008 – 1 ex., M. Mikát leg., det. & coll. (dtto).
118
Obr. 11. Pohled z Homole k západu. Louky v areálu lomu – místo nálezu
obaleče Fulvoclysia nerminae v roce 2000. Stav v roce 2012: pásové
kosení lučních porostů. (Foto M. Mikát, červenec 2012)
Obr. 11. The view from Homole hill westward. Meadows in the quarry
area – finding site of Fulvoclysia nerminae in 2000. Situation in 2012:
management with belting cuts of meadows. (Photo M. Mikát, July 2012)
Papilio machaon Linnaeus, 1758 – otakárek fenyklový
[§ 395/1992:O]. Druh otevřené krajiny, přírodních i kulturních stanovišť s výskytem živných rostlin (miříkovité).
Materiál: A: 26.7.1995 – 1 ex. M. Mikát obs. (horní
okraj činného lomu); 21.6.2000 – 1 ex. M. Mikát obs.
(louka v areálu lomu); 26.7.2000 – 1 ex., M. Mikát obs.;
15.8.2000 – několik ex., M. Mikát obs.; 7.5.2008 – 1 ex.,
M. Mikát obs. (úpatí lomové stěny); 29.7.2008 – 1 ex., M.
Mikát obs. (ruderál pod Homolí); 3.8.2011 – 2 ex., M. Mikát
obs. (horní hrana činného lomu a Homole); C: 20.7.2012 – 1
ex., M. Mikát obs. (louky východně od lomu). Komentář:
Na základě pozorování jednotlivých imág lze soudit na
trvalou přítomnost druhu v areálu kamenolomu i v jeho okolí
(mimo lesní porosty), byť jen s relativně nízkou abundancí.
Lycaena alciphron (Rottemburg, 1775) – ohniváček
modrolesklý [RLCZ:VU]. Lokální a ubývající druh
mezofilních až vlhkých luk, vlhkých extenzivních pastvin
a podobných biotopů. Vývoj na šťovících (Rumex acetosella,
R. acetosa).
Materiál: C: 26.7.1995 – 1 F, M. Mikát leg. & det., coll.
MHK (louky severovýchodně od lomu). Komentář: Ze zájmového území je k dispozici pouze jediný nález z lučních
stanovišť severovýchodně od kamenolomu z roku 1995,
později zde již nebyl jeho výskyt znovu potvrzen.
Lycaena hippothoe (Linnaeus, 1761) – ohniváček
modrolemý. Hygrofilní druh vlhkých lučních stanovišť,
pramenišť a podobných biotopů zejména v podhorských
oblastech, vývoj na rdesnu hadím kořeni (Bistorta major)
a šťovíku kyselém (Acetosa pratensis).
Materiál: A: 21.6.2000 – 1 F, M. Mikát leg. & det., coll.
MHK (louka v jihozápadní části areálu lomu); 10.6.2014 –
M. Mikát obs. (tamtéž, do cca 10 ex.); C: 19.6.2008 – 1 M,
M. Mikát leg., det. & coll. (louky severovýchodně od lomu);
19.6.2008 – 2 F, M. Mikát leg. & det., coll. MHK (louky
západně od lomu). Komentář: V roce 2000 byl tento druh
ojediněle nalezen v areálu lomu ve vlhčích lučních porostech
nad potokem (jihozápadní část areálu lomu). V následném
období luční stanoviště degradovala v důsledku absence
kosení a později nevhodného managementu (mulčování části
lučních porostů) a druh zde nebyl více než desetiletí pozorován. Teprve v roce 2014 se jej zde opět podařilo zastihnout,
zřejmě v důsledku zlepšení kvality lučních porostů (pásová
seč od roku 2012). V roce 2008 byl tento druh zastižen i na
loukách v okolí kamenolomu.
Neozephyrus quercus (Linnaeus, 1758) – ostruháček
dubový. Mimo chladné oblasti ČR hojný druh doubrav, resp.
stanovišť, kde jsou přítomny živné dřeviny (Quercus spp.).
Materiál: A: 19.8.2008 – 1 F, B. Mocek leg., M. Mikát
det., coll. MHK (horní hrana lomu, Malaise trap). Komentář:
Druh byl na zkoumané lokalitě doložen jediným nálezem.
Vzhledem k tomu, že v areálu kamenolomu je živná dřevina
(zde dub letní – Quercus robur) velmi vzácná, jde pravděpodobně o náhodný nález migrujícího nebo zalétlého jedince,
případně šlo jen o dočasný výskyt.
Satyrium w-album (Knoch, 1782) – ostruháček jilmový
[RLCZ:VU]. Rozšířený, ale nehojný druh. Úzký oligofág,
vývojem vázaný na jilmy (Ulmus spp.), v našich podmínkách
na všechny naše druhy (BENEŠ & al. 2002). S úbytkem živných dřevin v důsledku tracheomykózy je spojeno ohrožení
tohoto druhu.
(ruderál na odvalech v severozápadní části lomu, imágo na
kvetoucím Senecio jacobaea); 20.7.2012 – 1 ex., M. Mikát
leg. & det., coll. MHK (vegetace podél potoka na dně lomu,
imágo na kvetoucích okolících miříkovitých). Komentář:
Jako živná rostlina housenek přichází ve studovaném území
pouze jilm drsný (Ulmus glabra), rostoucí zde ale především
v lesních porostech severně od lomu, ojediněle též na severozápadním okraji lomu (V. Samková, pers. comm. 2013).
Z ojedinělých nálezů nektarujících imág nelze soudit, zda se
druh v areálu kamenolomu vyskytuje trvale, nebo jde pouze
o zálety imág z okolí.
Cupido argiades (Pallas, 1771) – modrásek štírovníkový. V ČR rozšířený, ale v současnosti lokální, místy i zcela
chybějící (vymizelý) druh, recentně existují i indicie zpětného
šíření. Vývoj na bobovitých rostlinách – štírovníku, čičorce,
vojtěšce a jeteli (Lotus, Coronilla, Medicago, Trifolium).
Materiál: B: 11.7.2008 – 1 F, M. Mikát leg. & det., coll.
MHK (Dlouhý vrch, světliny podél lesní cesty); C: 14.5.2008
– 1 M, M. Mikát leg., det. & coll. (louky západně od areálu
kamenolomu). Komentář: V samotném areálu kamenolomu
nebyl dosud nalezen, ale jeho výskyt na výslunných stanovištích lomu s nezapojenou bylinnou vegetací je nanejvýš pravděpodobný. Dostatek živných rostlin a vhodných stanovišť
jak v areálu kamenolomu, tak i v jeho bezprostředním okolí
umožňují předpokládat přežívání populace tohoto druhu na
studované lokalitě. Pro Královéhradecký kraj chybějí pro
tento druh recentní publikované doklady o výskytu (BENEŠ
& al. 2002 – mapa rozšíření v ČR; J. Zámečník, pers. comm.,
2013), po roce 2010 je však i zde pozorováno zpětné osídlování území; poslední recentní nález pochází přímo z okraje
krajského města: Hradec Králové – Svinary (5761), Dehetník,
1.9.2013 – 1 F, V. Hromádková obs. (fotodokumentované
pozorování).
Limenitis populi (Linnaeus, 1758) – bělopásek topolový
[§ 395/1992:O]. Rozšířený, ale nehojný až vzácný motýl
lesních světlin, lesních okrajů, doprovodných porostů podél
vodních toků a podobných stanovišť, kde roste živná dřevina
(osika).
Materiál: B: 11.7.2008 – 1 F, B. Mocek obs. (imágo na
cestě v okolí mokřadu pod Cikánským kopcem). Komentář:
V místě pozorování (relativně chladné stanoviště v lesním
komplexu) chybějí živné rostliny. Vývoj lze předpokládat
spíše v areálu kamenolomu nebo v jeho okolí (na nízkých
osikách na zarůstajících pastvinách a v okrajových lemech
lesních porostů).
Argynnis adippe (Denis & Schiffermüller, 1775) –
perleťovec prostřední [RLCZ:VU]. Rozšířený, ale lokální
druh lesostepních stanovišť, osluněných pasek a ekotonů,
vývoj housenek probíhá na různých druzích violek (Viola
spp.) rostoucích v místech s relativně teplým mikroklimatem
(BENEŠ, KONVIČKA & al. 2002).
Materiál: C: 20.7.2012 – 1 M, M. Mikát leg. & det., coll.
MHK (květnaté louky východně od areálu kamenolomu,
několik ex. observ.). Komentář: Bohatě strukturovaná
krajina v okrajových partiích kamenolomu teoreticky dobře
splňuje stanovištní nároky tohoto druhu. Přesto nebyl ani zde,
ani v navazujícím okolí za celou dobu sledování pozorován.
Teprve v roce 2012 bylo zjištěno několik imág na květnatých
loukách východně od areálu kamenolomu.
119
Brenthis ino (Rottemburg, 1775) – perleťovec kopřivový. Především v podhorských regionech ČR rozšířený druh
s vývojem na tužebníku jilmolistém (Filipendula ulmaria)
a totenu lékařském (Sanguisorba officinalis) (BENEŠ,
KONVIČKA & al. 2002). V průběhu 20. století byly registrovány změny jeho v rozšíření v Čechách (resp. v celé střední
Evropě), v posledních desetiletích je pozorováno masivní
šíření na nová území (šíření uvnitř areálu, viz např. KRAMPL
& MAREK 2003). Ve východních Čechách je znám především
z oblasti Orlických hor a Podorlicka, izolované populace žijí
i v nížině např. na Chlumecku, Přeloučsku a v okolí Hradce
Králové (cf. MARŠÍK & MIKÁT 2008).
Materiál: C: 9.7.2010 – 1 ex., M. Mikát leg. & det., coll.
MHK (a několik dalších ex. M. Mikát observ., mezofilní až
vlhké louky a tužebníková lada východně od areálu lomu);
20.7.2012 – více ex., M. Mikát observ. (květnaté louky
východně od lomu). Komentář: Na vlhkých a mezofilních
loukách v jihozápadní části areálu lomu nebyl tento druh
zjištěn. Na vlhkých loukách v údolí potoka východně od
kamenolomu, které představují pro tento druh vhodné stanoviště, byl pozorován až v letech 2010 a 2012 (jeho přítomnost
i před rokem 2010 se zde jeví jako pravděpodobná, byť
nedoložená).
Lasiommata maera (Linnaeus, 1758) – okáč ječmínkový.
V České republice rozšířený, lokálně dosud hojný druh, osídlující světliny v jehličnatých i listnatých lesích (v pahorkatinách
a horách) i vyprahlá stanoviště (např. v teplých krasových
oblastech). Housenky se vyvíjejí na více druzích trav.
Materiál: A: 2.6.-19.6.2008 – 1 M, B. Mocek leg.,
M. Mikát det., coll. MHK (horní hrana činného lomu, Malaise
trap); 10.-11.6.2014 – M. Mikát & B. Mocek obs. (více ex.,
jednotlivě v prostoru kamenolomu); B: 28.6.2006 – M. Mikát
obs. (Dlouhý vrch: hojně na světlinách, podél lesní cesty;
též na mokřadu severně od Cikánského vrchu); 19.6.2008 –
M. Mikát obs. (Dlouhý vrch: lesní cesta na západním svahu);
11.7.2008 – M. Mikát obs. (dtto), 11.6.2014 – M. Mikát
obs. (dtto). Komentář: V letech 2006 a 2008 byla imága
pozorována (téměř) výhradně v lesním komplexu severně od
kamenolomu, na lesních cestách a světlinách. Naopak v roce
2014 byla zastižena častěji přímo v prostoru kamenolomu,
na lučních, ale i silně vyprahlých kamenitých stanovištích.
Pungeleria capreolaria (Denis & Schiffermüller,
1775) – tmavoskvrnáč jedlový. Nehojný lesní druh potravně
preferující jedli.
MHK (horní hrana činného lomu, na světlo). Komentář:
Jediný nález, pravděpodobně zálet z lesních porostů severně
od kamenolomu.
Charissa obscurata (Denis & Schiffermüller, 1775) –
šerokřídlec tmavý. Lokální druh pustých skalnatých stanovišť, stepí, písčin a podobných biotopů.
Nálezy: A: 15.8.2000 – 2 ex., M. Mikát leg. & det., coll.
MHK (horní hrana činného lomu, na světlo); 29.7.2008 – 3
ex., M. Mikát leg. & det., coll. MHK (Homole, na světlo).
Komentář: V kamenolomu (nezarostlá kamenitá a skalnatá
místa) nachází tento druh dostatek vhodných stanovišť.
Epirrhoe rivata (Hübner, 1813) – zubočárník bělopásný.
Nehojný a lokální druh pahorkatin a podhůří, Housenka žije
na listech a květech mořenovitých rostlin (Rubiaceae) na
lesních okrajích, světlinách a loukách.
120
J. Šumpich det. (Homole, na světlo). Komentář: Ze zkoumaného území jediný doklad, vlhčí lesní okraje v okolí kamenolomu
a lesní světliny však splňují ekologické nároky druhu.
Epirrhoe molluginata (Hübner, 1813) – zubočárník
šedopruhý. Nehojný druh lesních pasek a světlin, častější ve
vyšších polohách. Vývoj na mořenovitých (Rubiaceae), např.
na svízeli (Galium spp.).
coll. M. Mikát & MHK; 30.6.2001 – 1 ex., M. Mikát leg.
& det., coll. MHK; 5.7.2006 – 1 ex., M. Mikát leg., det. &
coll.; 19.6.2008 – 1 ex., M. Mikát leg., det. & coll. (vše horní
hrana činného lomu, na světlo); 10.6.2014 – 1 ex., M. Mikát
leg. & det., coll. MHK (Homole, na světlo). Komentář:
V areálu kamenolomu byl tento druh opakovaně zjištěn na
horní lomové hraně a v roce 2014 i na Homoli. Lesní okraje
a světliny v sousedství i okolí lomu mu poskytují dostatek
vhodných stanovišť.
Epirrhoe galiata (Denis & Schiffermüller, 1775) –
zubočárník svízelový. Nehojný druh lesostepních, křovinatých stanovišť a světlých lesů, v porovnání s předchozím preferuje teplejší polohy. Vývoj na mořenovitých (Rubiaceae),
např. na svízeli (Galium spp.).
Materiál: A: 15.8.2000 – 1 ex., M. Mikát leg., det. &
coll. (horní hrana činného lomu, na světlo); 10.6.2014 – 2
ex., M. Mikát leg. & det., coll. M. Mikát & MHK (Homole,
na světlo). Komentář: V roce 2000 doložen na horní hraně
lomu, na výslunném (sub)xerofilním stanovišti v sousedství
klenobukového lesního porostu (při rozšiřování lomu po roce
2003 obě stanoviště zanikla); po 14 letech byl nalezen i na
obdobném stanovišti na Homoli. Okraje a okolí kamenolomu
poskytují i tomuto druhu dostatek vhodných stanovišť; přes
velký časový hiát mezi nálezy zde lze předpokládat trvalý,
byť nehojný výskyt.
Anticlea derivata (Denis & Schiffermüller, 1775) –
zubočárník růžový. V Královéhradeckém kraji velmi
lokální píďalka lesostepních strání a výslunných křovinatých
stanovišť (zcela chybí např. v rovinatém okolí Hradce
Králové – M. Mikát, vlastní data). Vývoj na listech a květech
růží (Rosa spp.).
Materiál: C: 13.5.2004 – 1 ex., M. Mikát leg. & det.,
coll. MHK (stráně jihozápadně od areálu kamenolomu, nález
jediného imága ve dne). Komentář: Výslunná stanoviště
s výskytem šípkové růže (Rosa canina) v areálu lomu i v jeho
okolí splňují nároky tohoto druhu, k dispozici je však zatím
jediný doklad o jeho výskytu.
Ecliptopera capitata (Herrich-Schäffer, 1839) – zubočárník žlutohlavý. Nehojný druh přirozených listnatých
lesů, vývoj na netýkavkách (Impatiens spp.).
Materiál: A: 17.5.2000 – 1 ex., Mikát leg. & det., coll.
MHK (horní hrana činného lomu, na světlo); 2.6.2008 –
M. Mikát obs. (Homole, na světlo); 10.6.2014 – 1 ex.,
M. Mikát leg., det. & coll. Komentář: Přestože jsou ze zkoumaného území k dispozici pouze tři nálezy, lze předpokládat
trvalý výskyt tohoto druhu v zachovalých lesních porostech
v okolí kamenolomu.
Obr. 12. Eupithecia insigniata (Hübner, 1790). Rožmitál, 14.5.2008, M. Mikát leg., coll. & det. (Foto M. Mikát)
Obr. 12. Eupithecia insigniata (Hübner, 1790). Rožmitál, 14.5.2008, M. Mikát leg., coll. & det. (Photo M. Mikát)
Perizoma affiniatum (Stephens, 1831) – zubočárník
knotovkový. Lokální a vzácný horský druh, v ČR v zásadě
omezený na území oreofytika (LAŠTŮVKA & LIŠKA 2008),
údaje o výskytu v ČR podrobněji (s uvedením výjimečného
výskytu v nižších polohách shrnují KRAMPL a MAREK
(2003), recentní nález z NP Podyjí publikoval ŠUMPICH
(2007b). Vývoj housenek probíhá na květech a v semenících
silenkovitých (Silene spp., Lychnis spp.). KRAMPL &
MAREK (2003) poukazují na užší vazbu na silenku dvoudomou (= knotovka červená) [Silene dioica (= Melandrium
rubrum)].
MHK (horní hrana činného lomu, cca 570 m n. m., na světlo);
B: 21.5.2009 – 4 ex., M. Mikát leg. & det., coll. M. Mikát &
MHK (Dlouhý vrch, západní svahy, 625 m n. m., na světlo,
další ex. obs.). Komentář: V prostoru vlastního lomu pouze
jediný nález (nejspíš zálet z mikroklimaticky chladnějšího
prostředí v lesním komplexu severně od lomového areálu).
Tam byl (již předpokládaný) výskyt doložen v roce 2009 (na
západních svazích Dlouhého vrchu). Uvedené nálezy doplňují poznatky o rozšíření tohoto druhu v severovýchodních
Čechách.
Perizoma minoratum (Treitschke, 1828) – zubočárník
menší. Horský boreomontánní druh s vývojem na světlících
(Euphrasia spp.), podle práce LAŠTŮVKA & LIŠKA (2008)
je v ČR svým výskytem omezený na oblasti oreofytika.
Materiál: A: 15.8.2000 – 1 ex. M. Mikát leg., det. &
coll. (horní hrana činného lomu, cca 570 m n. m., na světlo).
Komentář: V areálu kamenolomu jediný nález z roku 2000,
pravděpodobně zálet z lučních porostů v okolí. Ve vlastním
areálu kamenolomu nebyla živná rostlina nalezena, druh
Euphrasia rostkoviana však roste na loukách východně
od lomu (SAMKOVÁ 2014).
Perizoma flavofasciatum (Thunberg, 1792) – zubočárník žlutopásý. Lokální, nehojný druh s vývojem na květech
a semenících knotovek. V současnosti patří k druhům,
u nichž je pozorováno šíření (spontánní expanze) na nové
lokality uvnitř druhového areálu (LAŠTŮVKA & LIŠKA 2008,
cf. též KRAMPL & MAREK 2003).
MHK (Homole, na světlo). Komentář: V areálu kamenolomu byl tento druh nalezen pouze ojediněle v roce 2008
(na světlo) na Homoli, vhodná stanoviště i živné rostliny se
nacházejí po celém areálu lomu (mimo aktivní těžební zóny
a nejvyprahlejší místa) i na světlinách v lesních porostech
severně od lomu.
Eupithecia insigniata (Hübner, 1790) – páskokřídlec
ovocný (obr. 12). Ve střední Evropě velmi vzácný jarní druh
s vývojem na listech jabloní (Malus spp.), hlohů (Crataegus
spp.), trnek (Prunus spinosa) a dalších dřevin z čeledi růžovitých (FAJČÍK & SLAMKA 1996). Ještě v nedávné době byl
jeho recentní výskyt na území Čech i Moravy zpochybňován
(FAJČÍK & SLAMKA 1996). Teprve v několika posledních
letech byla přítomnost tohoto druhu v Čechách i na Moravě
doložena novými nálezy (ŠUMPICH & al. 2010). Z Čech to
jsou dva nálezy z okolí Berouna, na Moravě několik nálezů
z jihovýchodu území (Bílé Karpaty), předpokládá se možné
recentní šíření.
Materiál: A: 14.5.2008 – 1 ex., Mikát leg., det. & coll.
(Homole, na světlo). Komentář: Jediný nález z roku 2008
v areálu lomu lze nejspíš interpretovat jako zálet z vhodnějších stanovišť v jeho okolí. Těmi by mohly být např.
pásy křovin mezi loukami a bývalými pastvinami západně
od areálu kamenolomu (zóna C), případně též lesní lemy,
pokud jsou v nich živné dřeviny zastoupeny. Faunisticky jde
o jeden z nejpozoruhodnějších nálezů ze studované lokality
– jedná se o třetí recentní nález v Čechách (cf. ŠUMPICH
& al. 2010). Z východních Čech, resp. z Královéhradeckého
121
kraje nebyl tento druh dosud doložen. Nález v relativně
izolované Broumovské kotlině může souviset s výskytem
v Polsku, ze sousední oblasti na území Polska (Województwo
Dolnośląskie) uvádějí subrecentní výskyt (období 1961-2000)
BUSZKO & NOWACKI (2000).
Eupithecia immundata (Lienig & Zeller, 1846) – páskokřídlec bobulový. Lokální, nehojný až vzácný druh, striktní
monofág vázaný na samorostlík klasnatý (Actaea spicata),
housenky vyžírají plody živné rostliny. Druh nehojně doprovází zachovalé listnaté porosty s výskytem živné rostliny.
Z východních Čech je známo zatím jen málo publikovaných
nálezů (MARŠÍK & MIKÁT 2008, ŠUMPICH 2001).
Materiál: A: 10.6.2008 – M. Mikát leg. & det., coll. MHK
(Homole, na světlo). Komentář: Ojedinělý nález v areálu
kamenolomu na Homoli lze s největší pravděpodobností
interpretovat jako zálet z okolních zachovalých listnatých
porostů, kde se vyskytuje živná rostlina.
Hydrelia sylvata (Denis & Schiffermüller, 1775) –
zubopásník olšinový. Nehojný, místy vzácný druh lužních
(především olšových) porostů.
MHK; 19.6.2008 – 1 ex., M. Mikát leg., det. & coll. (oba
nálezy na horní hraně činného lomu, na světlo). Komentář:
V areálu kamenolomu byl tento druh nalezen v letech 2006
a 2008 na horní hraně lomu v sousedství lesního porostu.
V lesním komplexu na Dlouhém vrchu jsou např. na
západních svazích vhodná stanoviště (prameniště a mokřiny
s podmáčenými olšinami). Výskyt tohoto druhu lze rovněž
předpokládat v olšinách v potočních nivách, např. východně
od lomového areálu.
Nothocasis sertata (Hübner, 1817) – šedokřídlec javorový. Lokální druh podhorských a nižších horských oblastí,
vázaný především na zachovalé porosty s javorem klenem
(rokle, kamenité svahy, suťové lesy), housenky přednostně
na křovinatých formách či nižších stromech klenu.
M. Mikát & MHK (Homole, na světlo, více ex. obs., jednotlivé ex. pozorovány za dne v porostech na okrajích lomu);
B: 12.10.2007 – 1 ex., M. Mikát leg., det. & coll. (Dlouhý
vrch – Cikánský kopec, klenová bučina); 25.9.2008 – 1 ex.,
M. Mikát leg., & det., coll. MHK (dtto). Komentář: Porosty
v okrajových částech areálu kamenolomu a zachovalé listnaté
enklávy s klenem v lesních porostech v okolí představují pro
tento druh optimální stanoviště.
Pterapherapteryx sexalata (Retzius, 1783) – šedokřídlec
vrbový. Lokální druh, z Královéhradeckého kraje (resp. celých východních Čech) poprvé uvedený až v práci ROTTER
& KAČÍREK (1993) z Podorlicka, v nižších a teplejších
oblastech východních Čech (okolí Hradce Králové) je od 90.
let minulého nalézán hojněji (cf. např. MARŠÍK & MIKÁT
2008). Vývoj na vrbách.
MHK (Homole, na světlo); 19.6.2008 – 1 ex., M. Mikát leg.,
det. & coll. (horní hrana činného lomu, na světlo), 10.6.2014
– několik ex., M. Mikát obs. (Homole, na světlo). Komentář:
Vhodným stanovištěm v okolí lomu mohou být nivy potoků
s břehovými porosty a solitérními vrbami.
122
Harpyia milhauseri (Fabricius, 1775) – hranostajník
dubový. Relativně teplomilný druh světlých listnatých lesů
(především doubrav), housenky žijí v korunách stromů.
Materiál: A: 17.5.2000 – 1 M, M. Mikát leg., det. & coll.
(horní hrana činného lomu, na světlo); 2.6.2008 – M. Mikát
obs. (Homole, na světlo); 10.6.2008 – M. Mikát obs. (Homole,
na světlo). Komentář: Mikroklimaticky výhodná stanoviště
v areálu lomu i v jeho okolí umožňují výskyt tohoto relativně
teplomilného motýla přes to, že zde téměř chybí jeho hlavní
živná dřevina (Quercus spp.).
Drymonia obliterata (Esper, 1785) – hřbetozubec tmavoúhlý [RLCZ:NT]. Nehojný a lokální druh podhorských
až horských listnatých lesů; v severovýchodních Čechách
(na Broumovsku a v Podorlicku) je však značně rozšířený
a místy, jako např. v PR Peklo u Nového Města nad Metují,
i hojný (např. KAČÍREK 2008, MARŠÍK & MIKÁT 2008,
M. Mikát – vlastní dosud nepublikovaná data). Housenky
žijí na běžných lesních dřevinách (buky, duby, příp. bříza),
ale upřednostňují nízké, keřovité formy živných dřevin,
případně žijí na spodních větvích vyšších stromů (MACEK
& al. 2007).
Materiál: A: 17.5.2000 – 2 M, 1 F, M. Mikát leg., det. &
coll.; 5.7.2006 – M. Mikát obs.; 19.6.2008 – 1 M, M. Mikát
leg. & det., coll. MHK (vše horní hrana činného lomu, na
světlo); 10.6.2014 – 2 ex., M. Mikát obs. (Homole, na světlo);
B: 21.5.2009 – M. Mikát obs. (Dlouhý vrch, na světlo).
Komentář: V okrajových partiích areálu kamenolomu
a v lesních porostech v jeho okolí (Dlouhý vrch, zalesněná
část Homole aj.) nachází tento druh dostatek vhodných
stanovišť a lze zde předpokládat jeho trvalý výskyt.
Peridea anceps (Goeze, 1781) – hřbetozubec plachý.
Druh lesních porostů (především doubrav) v nížinách
a pahorkatinách, housenky se živí listy dubů (Quercus spp.).
Materiál: A: 14.5.2008 – M. Mikát obs. (Homole, na
světlo). Komentář: V areálu kamenolomu ojedinělý nález,
živné dřeviny (duby) ve zkoumaném území téměř chybějí.
Leucodonta bicoloria (Denis & Schiffermüller, 1775) –
hřbetozubec dvoubarvý. Nehojný druh světlých listnatých
lesů, případně i rozvolněných stanovišť s břízou, která je jeho
hlavní živnou dřevinou.
Materiál: A: 17.5.2000 – 1 F, M. Mikát leg., det. & coll.
(horní hrana činného lomu, na světlo, pozorovány další
desítky ex.); 2.6.2008 – M. Mikát obs. (Homole, na světlo);
10.6.2008 – M. Mikát obs. (Homole, na světlo); 19.6.2008
– M. Mikát obs. (horní hrana činného lomu, na světlo);
10.6.2014 – cca 20 ex., M. Mikát obs. (Homole, na světlo).
Komentář: Prostředí kamenolomu i jeho okolí s dostatkem
živných dřevin (břízou zarůstající místa v lomu a na lesních
okrajích) poskytuje tomuto druhu velmi příznivé existenční
podmínky.
Cryphia domestica (Hufnagel, 1766) – mechovnice
domácí. Lokální petrofilní můra s výskytem na skalnatých
a kamenitých biotopech i na druhotných stanovištích (kamenolomy).
Materiál: A: 15.8.2000 – 1 ex., M. Mikát leg. & det.
coll. MHK; 5.7.2006 – 1 ex., M. Mikát leg. & det., coll.
MHK (horní hrana činného lomu, na světlo, viz obr. 6 a 7);
29.7.2008 – 1 ex., M. Mikát leg. & det., coll. MHK (Homole,
na světlo); 19.8.2008 – 1 ex., M. Mikát leg. & det., coll. MHK
(horní hrana činného lomu, na světlo). Komentář: Prostředí
rozsáhlého kamenolomu nabízí pro tento druh zdánlivě
ideální podmínky, přesto byla během výzkumu zastižena jen
jednotlivá imága.
Autographa bractea (Denis & Schiffermüller, 1775)
– kovoleklec jestřábníkový. Nehojný podhorský a horský
druh (v regionu se výjimečně vyskytuje i v nížinách na obvodu Polabí, pak ale, jako např. v lesích v okolí Hradce Králové,
žije na mikroklimaticky chladnějších stanovištích).
Materiál: A: 30.6.2001 – 1 ex., M. Mikát leg., det. &
coll. (horní hrana činného lomu, na světlo); 29.6.2008 – 1
ex., M. Mikát leg., & det., coll. MHK (Homole, na světlo).
Komentář: Přestože ekologické podmínky okolí kamenolomu (vč. klimatických) plně odpovídají nárokům tohoto druhu,
jsou ze zkoumaného území k dispozici jen dva ojedinělé
nálezy.
Syngrapha ain (Hochenwarth, 1785) – kovolesklec
modřínový. Druh s rozsáhlým areálem od Alp po východní Eurasii (zde v tajgových porostech s modřínem); v Evropě
je však jeho výskyt ostrůvkovitý a je omezen na pahorkatiny,
podhůří a horské oblasti střední Evropy, chybí v rozsáhlých
oblastech na severovýchodě kontinentu. Výskyt a zaznamenaný trend postupného šíření na území ČR komentovali
KRAMPL & MAREK (2003). Housenky se živí pouze jehličím modřínů (Larix spp.).
M. Mikát & MHK (horní hrana činného lomu, na světlo, celkem do cca 10 ex. observ.). Komentář: Modřínové výsadby
rostou porůznu v lesních porostech severně od kamenolomu;
ve zkoumaném území byla však přítomnost druhu Syngrapha
ain pozorována pouze jednorázově (přílet cca 10 imág ke
světelnému zdroji) v roce 2000.
Eublemma purpurinum (Denis & Schiffermüller, 1775)
– drobnička pcháčová. Xerothermofilní druh otevřených
výslunných stanovišť včetně druhotných (jako jsou např.
deponie elektrárenského popílku Opatovické elektrárny
v Bukovině nad Labem – cf. MIKÁT 2006), živnými rostlinami housenek jsou pcháče (Cirsium spp.).
(horní hrana činného lomu, na světlo). Komentář: V areálu
kamenolomu byla tato můra nalezena pouze jedenkrát v roce
2008. Ještě v nedávné minulosti to byl v Čechách vzácný,
jen ojediněle nalézaný druh. V roce 2008 zřejmě proběhla
početní gradace spojená s expanzí do středních poloh, kromě
nálezu v kamenolomu Rožmitál byl v CHKO Broumovsko
nalezen i na lokalitě Machov – „Vladivostok“ (L. Maršík,
pers. comm., 2012).
Hoplodrina respersa (Denis & Schiffermüller, 1775) –
blýskavka kropenatá. Ve východních Čechách velmi lokální
druh, vázaný na výslunná, kamenitá a skalnatá stanoviště,
housenka polyfágní na různých nižších rostlinách.
coll. M. Mikát & MHK (Homole, na světlo, dalších cca
5 ex. M. Mikát obs.). Komentář: Z Královéhradeckého
kraje (Náchodsko, Orlické hory) byl výskyt této můry poprvé
publikován až z období po roce 2000 (MARŠÍK & MIKÁT
2008). Je možné, že se na území severovýchodních Čech
rozšířila až v tomto období, jak na základě absence údajů ve
starších literárních pramenech (STERNECK 1929, HRUBÝ
1959, ROTTER & KAČÍREK 1988) usuzují MARŠÍK &
MIKÁT (2008). Rovněž v kamenolomu Rožmitál, který
velmi dobře splňuje její stanovištní nároky, byla nalezena
až v posledním roce cca patnáctiletého průzkumu a lze ji
s vysokou pravděpodobností považovat za nově přistěhovalý
druh.
Athetis pallustris (Hübner, 1808) – blýskavka bahenní.
Nehojný a lokální polyfágní druh, osídlující především mokřadní biotopy, některé populace obývají i stanoviště stepního
charakteru.
(Homole, na světlo). Komentář: V areálu kamenolomu byl
tento druh nalezen pouze jedenkrát na Homoli.
Phlogophora scita (Hübner, 1790) – blýskavka kapradinová. Lokální a nehojný druh podhorských, především bukových lesů s bohatým podrostem. Housenka žije přednostně
na kapradinách, ale i na dalších bylinách a nízkých keřích
v podrostu. Charakteristický druh zachovalých podhorských
lesů v Orlických horách a Podorlicku a též i v CHKO
Broumovsko.
M. Mikát & MHK (horní hrana činného lomu, na světlo, do
10 ex. observ.); 30.6.2001 – 1 ex., M. Mikát leg., det. & coll.
(horní hrana činného lomu, na světlo). Komentář: Výskyt
druhu byl prokázán pouze v letech 2000 a 2001 na horní hraně
lomu, v dosahu kvalitní javorové bučiny s bohatým bylinným
patrem. Toto stanoviště po roce 2003 zcela zaniklo vlivem
rozšíření kamenolomu a posunem lomové hrany směrem
k severu. I když po té nebyl v areálu lomu a v jeho okolí druh
zastižen, je jeho výskyt v okolních lesních porostech (Dlouhý
vrch, Homole) pravděpodobný.
Lithomoia solidaginis (Hübner, 1803) – dřevobarvec
brusnicový. Lokální a nehojná můra borových lesů, rašelinišť, vřesovišť a podobných biotopů. Vývoj především na
brusnicích (Vaccinium spp.).
MHK (horní hrana činného lomu, na světlo). Komentář:
Ve zkoumaném území pouze ojedinělý nález (2008) na horní
hraně lomu, který lze nejspíš interpretovat jako zálet z lesních
porostů (s výskytem brusnice borůvky) v okolí.
Oligia versicolor (Borkhausen, 1792) – šedavka pestrá.
Nehojný druh mezofilních až vlhkých lučních porostů, lesních
palouků a světlin, housenky žijí na travách.
(horní hrana činného lomu, na světlo). Komentář: Jediný
nález, pravděpodobně zálet z lesního komplexu severně od
kamenolomu.
Litoligia literosa (Haworth, 1809) – šedavka znamenaná. Xerofilní druh suchých, výslunných stanovišť (písčiny,
kamenité a skalní stepi), housenky se živí různými druhy trav.
V Čechách jen lokálně a příležitostně nalézaný druh, přehled
dříve publikovaných nálezů z území Čech podávají KRAMPL
& MAREK (2003), kteří v souvislosti s absencí starších údajů
poukazují na možnost, že se tento druh do Čech počal šířit až
v 20. a 30. letech 20. století. Z údajů o výskytu (většinou jde
jen ojedinělé nálezy) uvedení autoři usuzují na možnost, že na
území Čech nemá tento druh trvalé populace a proniká sem
příležitostně ze severozápadu (pouze ve středním Polabí by
se mohly vyskytovat setrvalé populace). Na severu Německa
(pobaltské duny) a na jižní Moravě je druh hojnější a rozšířen
souvisleji (shrnuto podle KRAMPL & MAREK 2003).
123
(Homole, na světlo). Komentář: Na sledované lokalitě, která
splňuje stanovištní nároky druhu, pouze jediný a neopakovaný nález. Na území CHKO Broumovsko byl tento druh
nedávno zjištěn i na jižním okraji pískovcového skalního
města: NPR Adršpašsko-teplické skály (5224), ruiny skalního
hradu Skály (Bischofstein), 18.7.2005, 1 ex., M. Mikát leg.,
coll. & det., na světlo.
Crypsedra gemmea (Treitschke, 1825) – travařka pestrá. Nehojný a lokální druh lesních okrajů a lučních porostů
s vývojem na travách, s optimem výskytu v submontánním až
montánním stupni (cf. KRAMPL & MAREK 2003; citovaní
autoři zde shrnují ekologické a faunistické poznatky o tomto
druhu pro území Čech).
coll. MHK; 15.8.2000 – 2 ex., M. Mikát leg. & det., coll. M.
Mikát & MHK; 20.8.2009 – 1 ex., M. Mikát leg. & det., coll.
M. Mikát & MHK (všechny nálezy na horní hraně činného
lomu, na světlo). Komentář: Lze předpokládat trvalý výskyt
v lučních porostech v okrajových částech lomu a v navazujícím okolí.
Hecatera bicolorata (Hufnagel, 1766) – můra jestřábníková. Lokální a nehojný druh, preferující teplá výslunná stanoviště. Housenka žije na hvězdnicovitých rostlinách (např.
na Hieracium, Lactuca, Artemisia, Sonchus, Prenanthes
spp.).
Materiál: A: 15.8.2000 – 1 M, M. Mikát leg., det. &
coll. (horní hrana činného lomu, na světlo). Komentář:
Dosud jediný nález na výslunném kamenitém stanovišti,
které plně odpovídalo ekologickým nárokům druhu (místo
nálezu zaniklo během přípravných prací před těžbou v letech
2003 – 2004).
Mythimna sicula (Treitschke, 1835) – plavokřídlec
západní. Na území Čech se tento druh od západu rozšířil
poměrně nedávno (BERÁNKOVÁ & NOVÁK 1986), první
publikované nálezy z Královéhradeckého kraje (MIKÁT &
al. 2003) pocházely právě z kamenolomu Rožmitál.
Patří mezi expanzní druhy, u nichž je v současnosti pozorováno zvětšování areálu (cf. LAŠTŮVKA & LIŠKA 2008).
Vývoj housenek probíhá na různých travách (Poaceae),
sítinách (Juncus spp.) a skřípině lesní (Scirpus sylvaticus).
Publikované údaje: A: MIKÁT, MARŠÍK & KAČÍREK
(2003). Materiál: A: 14.5.2008 – 1 ex., M. Mikát leg. & det.,
coll. MHK (Homole, na světlo); 2.6.2008 – 1 ex., M. Mikát
leg. & det., coll. MHK (dtto); 10.6.2008 – 3 ex., M. Mikát
leg. & det., coll. M. Mikát & MHK (dtto); 19.6.2008 – 1 ex.,
M. Mikát leg. & det., coll. MHK (horní hrana činného lomu,
na světlo); 10.6.2014 – 2 ex., M. Mikát leg. & det., coll. M.
Mikát & MHK. Komentář: Publikovaná data z let 2000
a 2001 pocházejí z horní hrany kamenolomu; v roce 2008 byl
tento druh zjištěn opět na k severu posunuté horní lomové
hraně a opakovaně (2008, 2014) na Homoli. Široká škála
vhodných biotopů v areálu lomu a v jeho okolí nabízí tomuto
druhu dostatek příležitostí k trvalému osídlení lokality.
Noctua interjecta Hübner, 1803 – osenice západní.
Atlantomediteránní druh, který se recentně na území ČR
postupně rozšířil od západu k východu; první nález z ČR
resp. z Čech publikovali BERÁNKOVÁ & NOVÁK (1986),
šíření na území Čech do roku 2005 shrnul a poznámky ke
starším nálezům z Moravy a Slezska publikoval ŠUMPICH
124
(2006), v současnosti je z ČR druh znám z celého území
(cf. např. ŠUMPICH & al 2009). První nález z východních
Čech (Pardubický kraj: Kunětická hora) publikovali MIKÁT,
MARŠÍK & KAČÍREK (2003), údaje z Královéhradeckého
kraje do r. 2008 shrnuje MIKÁT (2011).
Publikované údaje: MIKÁT (2011). Komentář:
Přítomnost tohoto druhu byla na zkoumané lokalitě zjištěna
pouze jednou (29.7.2008 – 6 ex. M. Mikát leg. & det.,
M. Mikát & MHK coll.; pozorováno minimálně 10 ex.
u světelného zdroje na Homoli; později už nebyla lokalita ve
vhodném termínu navštívena). Výslunná kamenitá stanoviště
s relativně teplým mikroklimatem dobře splňují ekologické
nároky tohoto druhu a přestože byl jeho výskyt doložen pouze
jednorázově, lze předpokládat, že se v areálu kamenolomu
může udržet trvalá populace.
Rhyacia lucipeta (Denis & Schiffermüller, 1775) –
osenice podbělová. V ČR velmi lokální a vzácný polyfágní
xeromontánní druh, osídlující kamenitá a skalnatá stanoviště
včetně umělých (kamenolomy) – cf. např. ŠUMPICH (2010)
(kamenolom na vrchu Tlustec v Ralské pahorkatině)
a LAŠTŮVKA & MAREK (2002) (kamenolom Hády na
jižním okraji Moravského krasu); ve východních Čechách
v současnosti známý pouze z rožmitálského kamenolomu (cf.
MIKÁT & al. 2003).
Publikované údaje: A: MIKÁT, MARŠÍK & KAČÍREK
(2003). Materiál: A: 5.7.2006 – 1 ex., M. Mikát leg., det. &
coll.; 19.6.2008 – 1 ex., M. Mikát leg. & det., coll. MHK;
19.8.2008 – 1 ex., M. Mikát leg. & det., coll. MHK (všechny
nálezy na horní hraně činného lomu, na světlo, viz obr. 6
a 7). Komentář: Publikovaný výskyt z roku 2001 se podařilo
potvrdit dalšími nálezy v letech 2006 a 2008. Místem nálezů
imág byla vždy horní hrana kamenolomu, přestože právě
zde docházelo k velkým změnám v konfiguraci terénu (postupný posun lomové stěny k severu, zánik přírodě blízkého
xerofilního stanoviště na skalnatém substrátu, rozsáhlé zemní
práce). I přes postupné změny však zůstávala v jednotlivých
letech větší či menší část stanovišť bez zásahu a nová
stanoviště byla vytvářena. Ve východní části kamenolomu,
tj. na Homoli, kde se rovněž nacházejí potenciálně vhodná
stanoviště, nebyl tento druh nalezen.
Eugnorisma depuncta (Linnaeus, 1761) – osenice
tečkovaná. Druh pahorkatin až horských oblastí, preferující
mezofilní stanoviště typu lesních palouků, světlin, lesních
okrajů apod. biotopů. V pahorkatých a podhorských polohách
východních Čech je lokálně rozšířený, místy chybí; nedoložil
jej např. HRUBÝ (1959) pro Královédvorsko, v Železných
horách je velmi lokální (ŠUMPICH 2001); ostatně ani
STERNECK (1929) neznal z východních Čech žádný údaj
o jeho výskytu.
MHK; 15.8.2000 – 3 ex., M. Mikát leg. & det., coll. M. Mikát
& MHK; 19.8.2008 – 1 ex., M. Mikát leg. & det., coll. MHK;
20.8.2009 – M. Mikát observ. (vše horní hrana činného lomu,
na světlo); B: 20.8.2009 – 3 ex., M. Mikát leg. & det., coll.
MHK (Dlouhý vrch, západní svahy, lapač, více ex. obs.).
Komentář: Mezofilní bylinná společenstva v areálu kamenolomu, okolní louky a světliny v okolních lesních komplexech
představují pro tento druh dostatek vhodných stanovišť.
Agrotis clavis (Hufnagel, 1766) – osenice korobarvá.
Lokální, dosti vzácný polyfágní druh výslunných stanovišť
(kamenité stráně, pastviny, písčiny apod.).
Materiál: A: 10.6.2000 – L. Maršík leg., coll. & det.
(louka v západní části areálu lomu, na světlo); 21.6.2000 – 1
F, M. Mikát leg. & det., coll. MHK (horní hrana činného
lomu, na světlo); 5.7.2006 – 1 M, M. Mikát leg. & det., coll.
MHK (horní hrana lomu, na světlo). Komentář: Prostor
kamenolomu (bezlesí) skýtá pro tento druh dostatek vhodných
stanovišť.
Diaphora mendica (Clerck, 1759) – přástevník vratičový. V Královéhradeckém kraji nehojný, jednotlivě nalézaný
druh suchých a výslunných až mezofilních stanovišť, housenka polyfágní.
Materiál: A: 2.6.-19.6.2008 – 1 M, B. Mocek leg., M.
Mikát det., coll. MHK (horní hrana činného lomu, Malaise
trap). Komentář: V areálu kamenolomu jediný nález, imágo
(samec) zachyceno na výslunném stanovišti na horní hraně
kamenolomu.
Tyria jacobaeae (Linnaeus, 1758) – přástevník
starčkový [RLCZ:NT]. Lokální a nehojný druh stepních
a lesostepních biotopů, hlavní živnou rostlinou housenek je
starček přímětník (Senecio jacobaea). Dříve více rozšířený,
v současnosti je v Královéhradeckém kraji znám pouze ze
dvou lokalit.
Materiál: A: 21.6.2000 – M. Mikát obs. (horní hrana
činného lomu, subadultní housenky na Senecio jacobaea);
3.5.2005 – 5 ex., M. Mikát leg. & det., coll. M. Mikát &
MHK (horní hrana činného lomu, celkem do 20 imág obs.);
11.7.2008 – M. Mikát obs. (horní hrana činného lomu,
housenky velmi početně na Senecio jacobaea; housenky
též ojediněle na Senecio jacobaea starém opuštěném lomu
v jihovýchodní části lomového areálu); 10.6.2014 – 1
ex., B. Mocek obs. (imágo sedící na Senecio jacobaeana
horní hraně činného lomu); C: 26.7.1995 – M. Mikát & B.
Mocek obs. (úhory podél cest východně a severovýchodně
od areálu lomu, housenky hromadně na Senecio jacobaea).
Komentář:Výslunná stanoviště s výskytem starčku přímětníku v lomu a v navazujícím okolí představují pro tohoto
přástevníka příhodná stanoviště. Pro Královéhradecký kraj je
to zároveň jediná známá recentní lokalita, kde je druh trvale
pozorován; další (ojedinělý) recentní nález v kraji pochází
z Hradce Králové – Březhradu (M. Mikát, 2009 – vlastní,
dosud nepublikovaný nález).
Ochrana přírody
Ze zjištěných druhů motýlů patří dva ke druhům v České
republice zvláště chráněným, uvedeným ve Vyhlášce MŽP
ČR č. 395/1992. Pět druhů je uvedeno v Červeném seznamu
ohrožených druhů bezobratlých České republiky (FARKAČ
& al. 2005) – viz tabulka 2.
Závěr
Ve zkoumaném území byl v období 2000 (resp. 1995) až
2014 doložen výskyt 482 druhů motýlů.
Z areálu vlastního kamenolomu (zóna A) je doloženo 456
druhů, z lesního komplexu severně až severozápadně od lomu
(Chráněné ložiskové území Rožmitál, zóna B) je doloženo 91
druhů a ze sledovaného okolí lomu (nelesní stanoviště, zóna
C) je doloženo 68 druhů motýlů.
Markantní rozdíl v počtu zjištěných druhů mezi územím
vlastního lomu a jeho okolím je dán především rozdílnou
délkou a intenzitou výzkumu v jednotlivých částech zkoumaného území.
Faunisticky nejvýznamnějším údajem z areálu kamenolomu je nález obaleče Fulvoclysia nerminae z roku 2000
(MARŠÍK 2002). Jeho výskyt se však zde nepodařilo opětovně
prokázat a tak zůstává tento nález ojedinělým dokladem
přítomnosti tohoto druhu nejen pro lokalitu, ale i pro celé
území Čech.
Z hlediska regionální faunistiky patří k dalším významným nálezům pro zkoumanou lokalitu (ale i pro CHKO
Broumovsko a celý Královéhradecký kraj) např. druhy
Pammene aurita, Cupido argiades, Perizoma affiniatum,
Perizoma minoratum, Eupithecia insigniata, Eupithecia
immundata, Hoplodrina respersa, Literoligia literosa,
Noctua interjecta, Rhyacia lucipeta a Tyria jacobaeae – viz
komentáře u jednotlivých druhů.
K druhům bezlesých stanovišť (v kamenolomu široká
škála xerofilních až mezofilních stanovišť, disturbovaných
míst, ruderálů, kamenitých svahů, lučních porostů apod.)
patří např. Opostega salaciella, Yponomeuta sedella, Ethmia
bipunctella, Exaeretia allisella, Mirificarma lentiginosella,
Zygaena purpuralis, Bembecia ichneumoniformis, Aethes
hartmanniana, Cochylis dubitana, Eucosma campoliliana,
Pempeliella ornatella, Phycitodes albatella, Erynnis tages,
Tab. 2 Přehled zjištěných zvláště chráněných a ohrožených druhů, výskyt v jednotlivých zónách
Tab. 2 List of the protected and endangered species, occurrence in the zones A, B and C
Druh / Species)
ČR / CZ §
ČSČR / RLCZ
Zóna / Zone
A
Hesperia comma (Linnaeus, 1758) – soumračník čárkovaný
Papilio machaon Linnaeus, 1758 – otakárek fenyklový
Lycaena alciphron (Rottemburg, 1775) – ohniváček modrolesklý
Satyrium w-album (Knoch, 1782) – ostruháček jilmový
Limenitis populi (Linnaeus, 1758) – bělopásek topolový
Argynnis adippe (Denis & Schiffermüller, 1775) – perleťovec prostřední
Drymonia obliterata (Esper, 1785) – hřbetozubec
Tyria jacobaeae (Linnaeus, 1758) – přástevník starčkový
B
C
VU
395/1992: O
X
X
X
X
VU
X
395/1992: O
X
VU
NT
NT
X
X
X
X
X
ČR / CZ § = druh v ČR zvláště chráněný podle Zákona č. 114/1992 Sb. a Vyhlášky č. 395/1992 Sb. / Species specially protected under the Czech
National Council Act No. 114/1992 Gazette and Ministry of the Enviroment of the Czech Republic Decree No. 395/1992 Gazette: O – ohrožený /
endangered
ČSČR / RLCZ = Červený seznam ohrožených druhů ČR (Bezobratlí) / Red List of Threatened Species in the Czech Republic (Invertebrates)
(FARKAČ & al. 2005): VU – zranitelný / vulnerable, NT – téměř ohrožený / nearly threatened
125
Hesperia comma, Colias crocea (migrant), Cupido argiades
(nálezy mimo vlastní kamenolom), Polyommatus amandus,
Epirrhoe galiata, Eupithecia extraversaria, Lygephila viciae,
Eublemma purpurinum, Eucarta virgo, Litoligia literosa,
Hecatera bicolorata, Noctua interjecta, Rhyacia lucipeta,
Agrotis clavis, Diaphora mendica a Tyria jacobaeae.
K druhům petrofilním nebo fakultativně petrofilním patří
ze zjištěných pouze Charissa obscurata, Hoplodrina respersa
a Cryphia domestica.
K motýlům, vázaným ve studovaném území především
na podhorská mezofilní až vlhká luční stanoviště, lze přiřadit
např. druhy Hepialus humuli, Fulvoclysia nerminae, Odezia
atrata, Perizoma minoratum, Lycaena alciphron, Lycaena
hippothoe, Brenthis ino, Coenonympha glycerion, Crypsedra
gemmea a Oligia versicolor.
Z druhů vázaných na křoviny (okraje porostů, remízy) lze
uvést např. Eriocrania chrysolepidella (jako živná dřevina
zde přichází v úvahu především líska), Anticlea derivata,
Eupithecia insigniata a Philereme vetulata.
Druhy teplých listnatých lesů nižších poloh (doubravy)
s výhradní nebo přednostní vazbou na duby (Quercus spp.)
jsou např. Elegia similella, Neozephyrus quercus, Harpyia
milhauseri a Peridea anceps. Duby (zde pouze Quercus
robur) se však v areálu lomu i v jeho okolí vyskytují vzácně
a v lesních porostech zcela chybí, čímž jsou druhy této
skupiny podstatně limitovány.
Na porosty s jilmy (Ulmus spp.) je vázán ostruháček
Satyrium w-album (dva nálezy přímo v areálu lomu, kde živné dřeviny zcela chybějí), nicméně jilmy (zde pouze Ulmus
glabra) rostou v lesních porostech severně od lomu.
Na bylinnou vegetaci v lesních porostech jsou z nalezených druhů vázány např. Hepialus fusconebulosus, Udea olivalis, Colostygia olivata, Epirrhoe molluginata, Eupithecia
immundata, Ecliptopera capitata a Phlogophora scita.
Světlomilné listnaté dřeviny (bříza, osika), v současnosti
expandující místy v okrajových částech lomu i v jeho okolí,
jsou živnými rostlinami např. pro druhy Pseudosciaphila
branderiana, Epinotia bilunana, Tetheella fluctuosa,
Ochropacha duplaris, Limenitis populi, Leucodonta bicoloria
a Orthosia populeti.
Druhem s přednostní vazbou na vlhké olšiny je píďalka
Hydrelia sylvata, druhem břehových vrbových porostů
je Pterapherapteryx sexalata. Druhy podhorských lesů
s výhradní nebo přednostní vazbou na javor klen jsou
Pammene aurita, Nothocasis sertata a Drymonia obliterata.
Mezi druhy vázané na jehličnany patří z nalezených druhů
např. Cosmotriche lobulina, Deileptenia ribeata a Syngrapha
ain.
Fauna motýlů odpovídá klimatickým podmínkách
sledované lokality. Z teplomilných druhů, které jsou svým
výskytem v ČR limitovány na území termofytika (ve
smyslu práce LAŠTŮVKA & LIŠKA 2008) nebyl zjištěn
žádný; k motýlům rozšířeným výhradně nebo téměř výhradně
v oreofytiku patří tři druhy: Perizoma affiniatum, Perizoma
minoratum, a Odezia atrata (všechny z čeledi Geometridae).
Areál kamenolomu Rožmitál je bezesporu velice pestré
a členité území, nabízející na relativně malé ploše velkou
škálu stanovišť (a přechodů mezi nimi). Z tohoto důvodu
lze zde předpokládat zvýšenou druhovou diverzitu motýlů
oproti okolní krajině. Nicméně dokud nebudou k dispozici
faunistická data z širšího okolí (tj. z území mezi Broumovem
a Javořími horami), nelze význam areálu lomu plně vyhodnotit.
126
Conclusion
Between 2000 and 2014 there was confirmed the occurence
of 482 species of Lepidoptera in the Rožmitál quarry and its
vicinity. The occurence of 456 species was confimed for the
area of the quarry itself (zone A). 91 species of Lepidoptera
were confirmed for the forest complex north to north-east of
the quarry (Protected Deposit Area Rožmitál, zone B), and
68 species were confirmed for the surroundings of the quarry
(non-forest sites, zone C).
The remarkable difference in the number of species for
the quarry itself and for its vicinity is mostly caused by the
length, intensity and focusing of the survey.
From the faunistic point of view the most remarkable
species in the examined area is Fulvoclysia nerminae from
2000 (MARŠÍK 2002). Its occurence, however, has not been
confirmed since then and thus, this finding remains a unique
evidence of the species, not only for the examined locality,
but also for whole territory of Bohemia.
Among numerous other remarkable faunistic findings, important for the surveyed locality (but also for the Broumovsko
PLA and the whole Hradec Králové region) should be named
species Pammene aurita, Cupido argiades, Perizoma affiniatum, Perizoma minoratum, Eupithecia insigniata, Eupithecia
immundata, Hoplodrina respersa, Literoligia literosa, Noctua
interjecta, Rhyacia lucipeta and Tyria jacobaeae.
Among species typical for forestless habitats (xerophilous
to mezophilous sites, disturbed sites, ruderals, stony slopes,
meadows, etc.) should be named for example: Opostega
salaciella, Yponomeuta sedella, Ethmia bipunctella, Exaeretia
allisella, Mirificarma lentiginosella, Zygaena purpuralis,
Bembecia ichneumoniformis, Aethes hartmanniana, Cochylis
dubitana, Eucosma campoliliana, Pempeliella ornatella,
Phycitodes albatella, Erynnis tages, Hesperia comma, Colias
crocea (a migrant), Cupido argiades (findings outside the
quarry itself), Polyommatus amandus, Epirrhoe galiata,
Eupithecia extraversaria, Lygephila viciae, Eublemma
purpurinum, Eucarta virgo, Litoligia literosa, Hecatera
bicolorata, Noctua interjecta, Rhyacia lucipeta, Agrotis
clavis, Diaphora mendica and Tyria jacobaeae.
Only three species of Lepidoptera (Charissa obscurata,
Hoplodrina respersa and Cryphia domestica) belong to petrophilous or occasionally petrophilous species the Rožmitál
quarry.
Among species occuring in submontane mezophilous
and wet meadows in the surveyed area should be named
e.g. Hepialus humuli, Fulvoclysia nerminae, Odezia atrata,
Perizoma minoratum, Lycaena alciphron, Lycaena hippothoe,
Brenthis ino, Coenonympha glycerion, Crypsedra gemmea
and Oligia versicolor.
Among remarkable species bound to bushy sites should
be named Eriocrania chrysolepidella (associated with hazel
trees), Anticlea derivata, Eupithecia insigniata and Philereme
vetulata.
Among species bound to warm deciduous forests of
lowlands (oak forests), or with exclusive or preferable bond
to oaks (Quercus spp.) there can be named Elegia similella,
Neozephyrus quercus, Harpyia milhauseri and Peridea
anceps. However, oak trees are quite rare both in the quarry
and its vicinity, and they are completely absent in the adjacent
forests. That is why the occurence of these species is substantially limited.
Species associated with elms (Ulmus spp.) is Satyrium
w-album (two findings in the quarry itself where elms are
completely missing), however, elm trees (Ulmus glabra)
grow in the forests north of the quarry.
Species associated with herbaceous vegetation in the
forest growths are Hepialus fusconebulosus, Udea olivalis,
Colostygia olivata, Epirrhoe molluginata, Eupithecia immundata, Ecliptopera capitata and Phlogophora scita.
Among species bound to heliophilous self-seeding deciduous trees (birch tree, aspen tree) that thrive at the quarry
edges as well as in its vicinity can be named Pseudosciaphila
branderiana, Epinotia bilunana, Tetheella fluctuosa,
Ochropacha duplaris, Limenitis populi, Leucodonta bicoloria
and Orthosia populeti.
Species bound to wet alder forests is Hydrelia sylvata,
species Pterapherapteryx sexalata prefers willow growths.
Species bound to, or preferring sycamore (Acer pseudoplatanus) are Pammene aurita, Nothocasis sertata and Drymonia
obliterata.
Among species bound to coniferous trees can be named
Cosmotriche lobulina, Deileptenia ribeata and Syngrapha ain.
The local fauna of Lepidoptera is typical for climatic
conditions of the Rožmitál quarry and its vicinity. There were
found no species extended in the Czech Republic exclusively
or almost exclusively in thermophyticum (cf. LAŠTŮVKA
& LIŠKA 2008). Lepidoptera extended exclusively or almost
exclusively in oreophyticum are represented by three species
from the family Geometridae: Perizoma affiniatum, Perizoma
minoratum and Odezia atrata.
The area of the Rožmitál quarry is undoubtedly a varied
area, offering a great range of habitats in a small site. These
are the grounds for expectation of a higher diversity of
Lepidoptera species in comparison with the quarry’s vicinity.
Nevertheless, without a thorough survey of the farther
surroundings (i.e. the area between Broumov and Javoří hory
Mts.) the importance of the quarry cannot be fully evaluated.
Poděkování
Autor je povinován díky všem kolegům, kteří svými údaji
nebo pomocí při determinaci nálezů přispěli ke vzniku této
práce. Za poskytnutí údajů děkuji především panu Ladislavu
Maršíkovi (Nové Město nad Metují) a za determinaci Ing.
Janu Šumpichovi (Česká Bělá). Zvláštní poděkování pak věnuji paní Janě Vítové a panu Miloši Simonovi (Lom Rožmitál)
za více než desetiletou spolupráci na zkoumané lokalitě.
Za anglický překlad děkuji Petře a Dickovi Sechlerovým.
Literatura
BENEŠ, J., KONVIČKA, M., DVOŘÁK, J., FRIC, Z., HAVELDA,
Z., PAVLÍČKO, A., VRABEC, V. & WEIDENHOFFER, Z.
[eds.] (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II.
Butterflies of the Czech Republic: Distribution and conservation
I, II. SOM, Praha, 857 pp.
BERÁNKOVÁ, J. & NOVÁK, I. (1986): Faunistic records from the
Czechoslovakia. Lepidoptera: Noctuidae. – Acta entomologica
bohemoslovaca, 83: 474, Praha.
BRANDA, J., 1998: Návrh plánu rekultivace. In: Podklady pro
odnětí ze ZPF a LPF – Rozšíření dobývacího prostoru lomu
Rožmitál. Atelier M, Velké Poříčí. Ms., bez paginace.
BUSZKO, J. & NOWACKI, J. (eds.) (2000): The Lepidoptera
of Poland. A Distributional Checklist. (Polish Entomological
Monographs, Vol. 1). Polskie Towarzystwo Entomologiczne,
Poznań – Toruń, 178 pp.
CULEK, M. (eds.) (1996): Biogeografické členění České republiky.
Enigma, Praha, 347 pp.
FARKAČ, J., KRÁL, D. & ŠKORPÍK, M. (eds.) (2005): Červený
seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of
threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.
HRUBÝ, K. (1959): Motýlí fauna Dvora Králové nad Labem
a nejbližšího okolí. Die Schmetterlingsfauna von Königinhof/
Elbe und Umgebung. – Acta Musei Reginaehradecensis, s. A., 3:
217-294, Hradec Králové.
KAČÍREK, A. (2008): K výskytu motýlů z čeledi hřbetozubcovití
(Lepidoptera: Notodontidae) v Orlických horách a Podorlicku. –
Panorama, 16: 95-98, Dobré.
KRAMPL, F. & MAREK, J. (2003): Faunisticky významné nálezy
motýlů (Lepidoptera) v Jizerských horách, Česká republika,
v letech 1999 – 2003 a ekologicko-geografické poznámky k šíření
některých druhů. Important faunistic records of moths and butterflies (Lepidoptera) of the Jizerské hory Mts., Czech Republic,
from the years 1999 – 2003, with some eco-geographical remarks
to expanding species. – Sborník Severočeského Muzea – Přírodní
Vědy, 23: 127-174, Liberec.
LAŠTŮVKA, Z. & LIŠKA, J. (2008): Seznam motýlů České republiky. Checklist of Lepidoptera of the Czech Republic (Insecta:
Lepidoptera). http://www.lepidoptera.wz.cz/Lepidoptera.pdf.
MACEK, J., DVOŘÁK, J., TRAXLER, L. & ČERVENKA, V.
(2007): Motýli a housenky střední Evropy. Noční motýli I.
Academia, Praha, 376 pp.
MARŠÍK, L. (2002): Faunistic records from the Czech republic –
144. Lepidoptera: Tortricidae. – Klapalekiana, 38: 36, Praha.
MARŠÍK, L. & MIKÁT, M. (2008): Motýli (Lepidoptera) PR
Peklo u Nového Města nad Metují. Lepidoptera of Peklo Nature
Reserve near Nové Město nad Metují (Northeast Bohemia, Czech
Republic). – Acta Musei Neostadeni Bohemiae, 2: 1-68. Nové
Město nad Metují.
MIKÁT, M. (2006): Zajímavé recentní nálezy motýlů čeledí
Gelechiidae, Zyganidae, Pterophoridae, Pyralidae, Sphingidae,
Geometridae, Noctuidae a Arctiidae z východních Čech.
Interesting recent records of Lepidoptera (Gelechiidae,
Zygaenidae, Pterophoridae, Pyralidae, Sphingidae, Geometridae,
Noctuidae and Arctiidae) in East Bohemia. – Acta Musei
Reginaehradecensis s. A., 31: 135-140, Hradec Králové.
MIKÁT, M. (2011): Motýli lokality Dehetník (Hradec KrálovéSvinary): výsledky faunistického výzkumu nelesních stanovišť
a lesních okrajů podél železniční trati. Lepidoptera of locality
„Dehetník“ (Hradec Králové-Svinary, East Bohemia, Czech
Republic): results of faunistic research on forestless habitats
and forest margins along the railway line. – Acta Musei
MIKÁT, M., MARŠÍK, L. & KAČÍREK, A. (2003): Nové a zajímavé
nálezy můrovitých (Lepidoptera, Noctuidae) z východních Čech.
Some new and interesting records of the noctuids (Lepidoptera,
Noctuidae) in East Bohemia. – Acta Musei Reginaehradecensis,
s. A., 29: 95-102, Hradec Králové.
MOCEK, B. (2014): Přírodovědecký průzkum areálu kamenolomu
Rožmitál u Broumova (Česká republika, severovýchodní Čechy,
CHKO Broumovsko) v období 2000 – 2014. Biological survey
of the area of the stone quarry Rožmitál u Broumova (Czech
Republic, Northeast Bohemia, Broumovsko PLA) during the years
2000 – 2014. – Acta Musei Reginaehradecensis s. A, 34: 5-12,
Hradec Králové.
NEUHÄUSLOVÁ, Z. & al. (1998): Mapa potenciální přirozené
vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 pp.
127
PRUNER, L. & MÍKA, P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České
republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. List
of settlements in the Czech Republic with associated map field
codes for faunistic grid mapping system. – Klapalekiana, 32
(Supplementum): 1-175, Praha.
QUITT, E. (1970): Mapa klimatických oblastí ČSSR. Map of
the climatic regions of the Czechoslovak Socialist Republik.
Kartografické nakladatelství pro Geografický ústav Brno, Praha
(mapa).
RAZOWSKI, J. (2001): Die Tortriciden (Lepidoptera, Tortricidae)
Mitteleuropas. Bestimmung – Verbreitung – Flugstandort –
Lebenweise der Raupen. František Slamka, Bratislava, 319 pp.
RAZOWSKI, J. (2003): Tortricidae of Europe. Volume 2.
Olethreutinae. František Slamka, Bratislava, 301 pp.
ROTTER, M. (1996): Motýli Orlických hor a Podorlicka –
V. Butterflies of the Orlické hory Mts. and their foothills – V. –
Vč. sb. přír. – Práce a studie, 4: 85-96, Pardubice.
ROTTER, M. (1997): Motýli Orlických hor a Podorlicka – VI.
Butterflies of the Orlické hory Mts. and their foothills – VI. –
Vč. sb. přír. – Práce a studie, 5: 127-140, Pardubice.
ROTTER, M. & KAČÍREK, A. (1988): Noctuidae (Lepidoptera)
Orlických hor a Podorlicka. Noctuidae (Lepidoptera) der
Adlergebirge und der Adler-Vorgebirge. – Acta Musei
ROTTER, M. & KAČÍREK, A. (1993): Motýli Orlických hor
a Podorlicka – III. Butterflies of the Orlické hory Mts. and
their foothills (III.). – Vč. sb. přír. - Práce a studie, 1: 34-48,
Pardubice.
SAMKOVÁ, V. (2014): Výsledky botanického průzkumu v lomu
Rožmitál a jeho okolí. Results of the botanical research in the
Rožmitál quarry and its vicinity (East Bohemia). – Acta Musei
SAMKOVÁ, V., MIKÁT, M., MOCEK, B. & BRANDA, J. (2000):
Biologické hodnocení lomu Rožmitál. Ms., 53 pp. Depon.
in: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, SCHKO
Broumovsko Police nad Metují a ZD Šonov u Broumova.
SKALICKÝ, V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. In:
HEJNÝ, S. et SLAVÍK, B., [red.], Květena ČSR I: 103-121,
Praha.
STERNECK, J. (1929): Prodromus der Schmetterlingsfauna
Böhmens. Selbstverlag, Karlsbad, 297 pp.
ŠUMPICH, J. (2006): První nález můry Noctua interjecta Hübner,
1803 na Šumavě s poznámkami k šíření druhu v České republice.
The first record of noctuid moth Noctua interjecta Hübner, 1803
on the Bohemian Forest Region with the notes to diffusion of the
species in the Czech Republic (Lepidoptera: Noctuidae). – Silva
Gabreta, 12 (2): 95-99, Vimperk.
ŠUMPICH, J. (2007a): Výsledky sledování společenstev motýlů
(Lepidoptera) v přírodní rezervaci Strádovské peklo (CHKO
Železné hory: Nasavrky – Libáň) II. Results of research of
populations of butterflies and moths (Lepidoptera) in Strádovské
peklo Nature Reserve (Železné hory Protected Area: Nasavrky
– Libáň) II. – Acta Musei Reginaehradecensis s. A., 32: 53-72,
Hradec Králové.
ŠUMPICH, J. (2007b): Významné nálezy motýlů (Lepidoptera)
v Národním parku Podyjí a jeho nejbižším okolí. Significant
records of butterflies and moths (Lepidoptera) in the Podyjí
national park and its vicinity. – Thayensia, 7: 249-286, Znojmo.
ŠUMPICH, J., LIŠKA, J., JAKEŠ, O., SITEK, J., SKYVA, J.,
FEIK, V., MAREK, J., VÁVRA, J., LAŠTŮVKA, Z., VÍTEK,
P., BARTAS, R., ČELECHOVSKÝ, A., DOBROVSKÝ,
T., DVOŘÁK, I., MARŠÍK, L., MIKÁT, M., ŠAFÁŘ, J.,
VODRLIND, B., ŽEMLIČKA, M., DVOŘÁK, M. & HULA,
V. (2009): Faunistic records from the Czech Republic –
287. Lepidoptera: Nepticulidae, Tineidae, Gracillariidae,
Yponomeutidae, Oecophoridae, Elachistidae, Coleophoridae,
Blastobasidae, Gelechiidae, Cossidae, Tortricidae, Epermeniidae,
Pyralidae, Crambidae, Geometridae, Noctuidae, Nolidae,
Lymantriidae. – Klapalekiana, 45: 267-279, Praha.
ŠUMPICH, J. & SKYVA, J. (2010): Motýlí fauna vrchu Tlustec
v Ralské pahorkatině (Liberecký kraj). Lepidopteran fauna of the
Tlustec Hill in the Ralská pahorkatina Hills (Liberec Region).
– Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 28: 107 – 153,
Liberec.
Š U M P I C H , J . , L I Š K A , J . , M A R E K , J . , P O TO C K Ý , P. ,
ELSNEROVÁ, M., ELSNER, V., ŠIMAN, L., UŘIČÁŘ, J.,
VODRLIND, B., SKYVA, J. & BĚLÍN, V. (2010): Faunistic records from the Czech Republic – 303. Lepidoptera: Acrolepiidae,
Gracillariidae, Scythridae, Coleophoridae, Autostichidae,
Tortricidae, Geometridae, Noctuidae. – Klapalekiana, 46:
231-235, Praha.
ŠUMPICH, J., LIŠKA, J., SITEK, J., MAREK, J., SKYVA, J.,
UŘIČÁŘ, J., FIALA, F., JAKEŠ, O., DVOŘÁK, I., MARŠÍK,
L., POTOCKÝ, P., LAŠTŮVKA, A., ELSNER, V., LAŠTŮVKA,
Z., MIKÁT, M. & KAČÍREK, A. (2011): Faunistic records from
the Czech Republic – 326. Lepidoptera: Psychidae, Tineidae,
Gracillariidae, Yponomeutidae, Acrolepiidae, Ypsolophidae,
Oecophoridae, Elachistidae, Coleophoridae, Momphidae,
Scythrididae, Gelechiidae, Alucitidae, Pterophoridae, Tortricidae,
Cossidae, Zygaenidae, Pyralidae, Geometridae, Noctuidae. –
Klapalekiana, 47: 281-298, Praha.
ŽID, J., 1999: Plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska
stavebního kamene Rožmitál. Bukovice 1999, Ms., 22 pp. +
přílohy.
+ fotografie v barevné příloze
128

Výsledky faunisticko-ekologického průzkumu fauny motýlů

Transkript

Podobné dokumenty

Příloha č. 6 - Mapový portál Královéhradeckého kraje

pdf zde... - Muzeum Cheb

Zpráva o spolupráci v roce 2013

Motýli lokality Dehetník (Hradec Králové-Svinary)

Výroční zpráva 2011 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Stručný nástin přírodních poměrů katastru obce

pdf zde... - Muzeum Cheb

zde - natura 2000 v ústeckém kraji

Miroslav ŽEMLIČKA: Výsledky inventarizačního průzkumu motýlů

Nové a zajímavé nálezy vodních brouků z území České republiky

ZDE

Průzkumy mokřadů u Záborné - Mokřady

Zoologické průzkumy Rančířovského Okrouhlíku (2015)

Průzkumy mokřadu Hliniště - Mokřady