magic bulet
Transkript
Syntetická léčiva Moderní přístupy k vývoji nových léčiv Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 Přírodní léčiva Empirie, sledování zvířat, pokus-omyl, nashromážděno obrovské množství poznatků o účincích různých přírodních látek na lidský organismus. Výhradní používání přírodních léčiv do konce 15. století. V současné době Farmakognozie. • Vrbová kůra – Hippokrates, středověk, .., salicin, salicylová kys. aspirin • Chinin – chinovníková kůra, antimalarikum, snižuje horečku, hořký, abortivum • Opium – uschlá šťáva obsahující morfin, kodein, thebain, papaverin (spasmolytikum) Období iatrochemie (z řeckého iatros = lékař) Paracelsus Iatrochemici předpokládali, že příčinou špatné funkce organismu jsou změny v jeho (chemickém) složení. Úkolem lékařů proto je vhodnými (chemickými) prostředky tento stav napravovat – využití poznatků alchymie. Paracelsovi se připisuje myšlenka, že jed od léku odlišuje pouze podávané množství. 19. století Prudký rozvoj chemie v závěru století ke vzniku specializovaných farmaceutických výrob. Při hledání nových léčiv se nicméně stále pracuje metodou pokus-omyl. Př. Fenacetin OEt O O OH OH HN Me O fenacetin O OH Me salicylová kyselina O acetylsalicylová kyselina Ve 2. pol. století P. Ehrlich zpozoroval u řady léčiv chemickou specificitu jejich účinku (magic bullet). Jeho pozorování později vedla k formulaci receptorové teorie účinku léčiv. 20. století Rozvoj biochemie, vzniká farmakologie. Zjištění, že biologická aktivita sloučenin je vázána na esenciální fragment jejich struktury – metoda strukturních variací jako první racionální přístup k vyhledávání nových biologicky aktivních látek. 60. léta 20. století První pokusy o formulování korelací mezi strukturou a biologickou aktivitou látek – QSAR (Quantitative Structure-Activity Relationships): C.Hansch, S. M. Free a J. W. Wilson). 70. léta 20. století Rozhodovací algoritmy pro volbu syntetizovaných sloučenin ve vyhledávací fázi farmaceutického výzkumu (Toplissovo operační schéma). Od 2. poloviny 80. let 20. století Rozvoj výpočetní techniky umožňuje stále dokonalejší 3D studium interakcí sloučenin s receptory – vznik 3D-QSAR Kombinatoriální chemie - syntéza chemických knihoven + high throughput screening Medicinální chemie, farmaceutická chemie, farmakochemie Vznikla s rozvojem farmaceutického průmyslu v průběhu 20. století vývoj nových léčiv na základě vyhledávání nových biologicky aktivních látek (interdisciplinární obor integrující organickou chemii, biochemii a farmakologii ...) vývoj generik Současná situace: soustředění základního farmaceutického výzkumu zaměřeného na vývoj nových typů léčiv pouze do několika ekonomicky nejsilnějších farmaceutických firem snaha o maximální racionalizaci všech aktivit spojených s vývoje nového léčiva s cílem zkrátit dobu potřebnou k uvedení na trh a snížit náklady na vývoj stále větší zapojení originátorských firem do oblasti generických léčiv DRUG DISCOVERY „Náhodný“ objev (Serendipitous discovery) Identifikace účinné látky z tradiční medicíny/přírodních zdrojů Lekce 13,14 JH Selective Optimization of Side Activities (SOSA) Lekce 2 Drug Repurposing Lekce 2 Využití výsledků metabolických studií Lekce 2 Chiral switch Combichem + High-Throughput Screening (HTS) Racionální návrh léčiv (Rational Drug design) DD&D - PIPELINE CONCEPT DRUG DISCOVERY Idea lead optimization Synthesis testing :hit Hit to lead chemistry DRUG MARKETING DRUG EXPANSIONS DRUG DEVELOPMENT NDA Preclinical testing "candidate" Preclinical testing strategy Clinical Studies Approval Clinical Studies New clinical indications Launch New f orms Post marketing surveillance Marketing support Phase I, II, III Phase IV NCE 1981-2010 B – biologická léčiva N – přírodní léčiva ND – semisyntetická léčiva; S – syntetická bez předlohy s novým farmakoforem S* – syntetická bez předlohy s farmakoforem přítomným v přírodních látkách S/NM – odvozená od přírodních V - vakciny RACIONÁLNÍ NÁVRH LÉČIV “Using structural information about drug targets or their natural ligands as a basis for the design of effective drugs.” Rational Drug Design využívá: 3D struktury receptorů (enzymů), de novo návrh ligandů 3D struktury jejich přirozených ligandů k mapování (agonisté, antagonisté, enzymové inhibitory, …) 3D struktury komplexů enzym-inhibitor nebo ligand-receptor Metodiky obměny struktury Metoda strukturních variací Předpoklad: biologická aktivita je dána pouze určitou substrukturou. Postup: obměnou se zjistí, které části původní molekuly jsou: nepostradatelné, avšak zaměnitelné bez ztráty účinnosti jsou postradatelné, nemají podstatný vliv na biologickou aktivitu nepostradatelné pro zachování biologické aktivity a nezaměnitelné za jiný strukturní element. Soubor nepostradatených fragmentů (nosných, esenciálních): farmakofor. 5 O O 4 F COOH 4 6 3 1 H3C 7 N 8 N C2H5 kyselina nalidixová COOH 3 R1 1 N R2 7 N R3 antibakteriální chemoterapeutika 3. generace Metodiky obměny struktury Bioisosterie - pracovní hypotéza využívaná v metodě strukturních variací. Předpoklad: u strukturně podobných fragmentů s podobným rozložením hustoty elektronů lze očekávat podobný vliv na biologickou aktivitu látky. Bioisostery esterové funkce O O nebo OR1 R1 Bioisoster karboxylové funkce N O O N OH Bioisostery amidů NH R O R N N N N H Bioisostery amidinů NH NH2 N NH O N O Bioisostery thiomočoviny NH NH2 S NH NH 2 N CN nebo NH NH2 N NO2 nebo NH NH 2 N SO2 NH 2 Metodiky obměny struktury Bioisosterie COOH - tetrazol O O O N N N N H N N H O N N N H sartany O F O O F OH N N R N aktivní N N inaktivní N R N N O N O F N H NH N N R N aktivní S Metodiky obměny struktury Bioisosterie – H2 antihistaminika H N NH2 N histamin H N H N H N NH H N N S N N NH2 N-guanylhistamin H N H N HN Me H N Me O Me N Me N N Me cimetidin S H N NO2 HN S Me ranitidin burimamid neúèinný in vivo NH2 H N N S H N H N S Me metiamid úèinný, vedl. úèinky H2N Me N N NH2 S S famotidin N SO2NH2 Vliv prostorového uspořádání funkčních skupin v molekule na biologickou aktivitu COOH COOH Vliv konstituce HO OH kyselina salicylová antipyretikum ( jako Ac - derivát) protizánì tlivé úèinky (jako Ac -derivát) antiagregaèní úèinky (jako Ac derivát) keratolytikum H Vliv konfigurace HOOC kyselina 4-hydroxybenzoová dezinficiens (estery) COOH H COOH H H COOH kyselina (E)-butendiova (fumarová) dezinficiens vehiculum pro Fe2+ kyselina (Z)-butendiova (maleinová) iritant Pøíklady látek, jejichž aktivita je vázána na urèitou relativní konfiguraci na cyklu: Me Cl COOH Ph NH2 tranylcypromin antidepresivum H2N tranexamová kyselina antifibrinolytikum NH N H2NSO2 O klopamid diuretikum Me Vliv prostorového uspořádání funkčních skupin v molekule na biologickou aktivitu Vliv konfigurace – chiralita Enantiomery se obvykle liší biologickou aktivitou (proč asi???) účinek, účinnost, toxicita. Eutomer - stereoisomer s vyšší biologickou aktivitou Distomer („isomerní balast“) - stereoisomer s nižší biologickou aktivitou. Eudismický poměr – poměr biologické aktivity eutomeru a distomeru. Příklady: a) rozdílná míra účinku O Me Me COOH F COOH COOH N N MeO MeO Me (S)-naproxen 28x úèinnì jší O N (R)-naproxen Me ofloxacin O F Me Me3+N Cl O Me O Me - (S)-methacholin 250x úèinnì jší Me3+N O COOH O Cl (R)-methacholin N N Me - Me N O levofloxacin (S)-ofloxacin Me Koncept privilegované struktury Privilegovaná struktura Termín byl původně navržen koncem 80. let pro struktury, které reagují s určitým typem receptorů/receptorů nebo se skupinami receptorů. Funkcí takové struktury je nést funkční skupiny interagující s danými receptory ve vhodném prostorovém uspořádání (molecular scaffold). Ukazuje se, že řada privilegovaných struktur interaguje s větším počtem „molecular targets“. Vhodné privilegované struktury vnáší do molekuly také „druglikeness“. Koncept se využívá již ve stadiu navrhování (kombichem – HTS). Koncept privilegované struktury Privilegovaná struktura - bifenyl Koncept privilegované struktury Privilegovaná struktura – benzodiazepinový skelet Koncept privilegované struktury Privilegovaná struktura – dihydropyridinový kruh Současné trendy ve vývoji chirálních léčiv Je-li nové léčivo uváděné na trh chirální, registrační autority budou požadovat, aby byl registrován stereoisomer s lepším terapeutickým efektem. U již dříve zaregistrovaných racemátů chirálních léčiv budou postupně uváděny na trh enantiomery s lepším terapeutickým efektem (tzv. chiral switch nebo racemate-to-single-enantiomer-switch). Příklady: OH OH N Bu H N HO t-Bu salbutamol H N Me OMe Me O Me N Bu H N N OMe N H omeprazol bupivakain OH HO t-Bu (R)-salbutamol levarbuterol O S N OH H N Me Me O Me (S)-bupivakain OMe Me Me N O S N N H (S)-omeprazol esomeprazol OMe Kvantitativní vztahy mezi strukturou a biologickou aktivitou (Quantitative Structure-Activity Relationships – QSAR) Předpoklady: biologická aktivita látky závisí na jejím transportu k místu účinku (site of action) a na schopnosti látky vázat se k tomuto místu transport látky k místu účinku závisí na její lipofilitě (→ vlivy farmakokinetické) schopnost látky vázat se k místu účinku ovlivňují především elektronové a sterické vlastnosti Obecná formulace vztahu mezi strukturou a biologickou aktivitou látky Φ = f(X) Φ X Hansch: biologická aktivita parametry struktury účinné látky log (1/C) = k1 π + k2 π2 + k3 σ + k4 ES + k5 σ Hammettova substituentová konstanta (u substituce aromat. jádra) π substituentový parametr lipofility; πX = log (PX / PH) P - rozdělovací koeficient v soustavě oktan-1-ol - voda ES sterická konstanta Kvantitativní vztahy mezi strukturou a biologickou aktivitou (Quantitative Structure-Activity Relationships – QSAR) Jak to funguje? 1. V sérii strukturně příbuzných látek se pro všechny z nich stanoví biologická aktivita. 2. Do matematického modelu se dosadí příslušné známé hodnoty charakteristik jednotlivých členů série (σ, π, ES). 3. Provede se regresní analýza; jejím výsledkem jsou konstanty k1 až k5 modelu. 4. U nově navržené potenciální biologicky aktivní látky můžeme predikovat její biologickou aktivitu. Pravděpodobnost, že skutečné vlastnosti budou odpovídat predikovaným, závisí na kvalitě modelu. Modely lze různě modifikovat, např.: použitím Taftových konstant pro popis strukturních obměn v alifatické části molekuly použití tzv. indikátorové proměnné I (logická proměnná vyznačující přítomnost či absenci) nějakého strukturního fenoménu v molekule (I = 1, fenomén existuje, I = 0, fenomén neexistuje) Toplissovo operační schéma (Toplissův strom) Algoritmizovaná rozhodovací pravidla odvozená na základě Hanschových předpokladů. Nevyžadují vytvoření matematického modelu vztahu mezi strukturou a biologickou aktivitou. Při jejich aplikaci lze rychle nalézt nejúčinnější derivát v sérii strukturně podobných látek. Příklad (pro derivatizaci aromatického jádra): H 4-Cl(n) 4-OMe(n) 4-OMe(s) 4-Cl(s) 3-Cl 4-NMe2(n) 4-Me(n) 4-OMe(v) 4-NMe2(s) 4-Me(s) 4-Cl(v) 4-Me(v) 3,4-Cl2(n) 3,4-Cl2(s) 4-CF3 3-Cl(n) 3-Cl(s) 3-Cl(v) 3-NMe2 3-Me 3-CF3 2,4-Cl2 3,5-Cl2 4-NO2 4-NMe2(v) 4-t-Bu 3,4-Cl2(v) 3-CF3, 4-Cl 3-CF3, 4-NO2 4-NH2, 4-OH (v) znamená vyšší, (s) stejnou a (n) nižší biologickou účinnost ve srovnání s původní látkou CADD = CAMD „Klasické“ QSAR metody (Hansch, Free a Wilson) Vliv sterických, hydrofobních a elektrostatických interakcí mezi látkou a receptorem na biologickou odezvu formou „černé skříňky“. Nemohou tedy postihnout vliv vzájemného prostorového uspořádání těch fragmentů látky, které jsou odpovědné za uvedené typy interakcí. CADD Computer-Assisted Drug Design CAMD Computer-Assisted Molecular Design (synonymum) Počátky těchto metod zhruba v 80. letech 20. století (rozvoj výpočetní techniky). Metody CADD (CAMD) dovolují studovat interakce (prostorové) mezi receptorem a potenciálním léčivem Princip: komplementarita struktur receptoru a aktivní látky CADD = CAMD Molecular docking Je-li známá struktura receptoru (nebývá pravidlem), lze pomocí vhodných výpočetních programů zjistit, zda a jak je navržená látka schopná vázat se k danému receptoru (docking). Dva základní přístupy: Komplementarita tvarů – srovnávají se tvary receptoru a energeticky optimalizovaného ligandu Simulace – energeticky se optimalizuje komplex receptor-ligand „Drug - likeness“ Koncept je založen na tom, že používaná léčiva mají řadu fyzikálněchemických vlastností v poměrně úzkém rozmezí. Klíčové vlastnosti: molekulová hmotnost, lipofilita, pKa, … Jsou používány různá pravidla, nejznámější je Lipinskiho pravidlo 5 (Lipinski rule of 5) pro orální biodostupnost (max. 1 porušení): Maximálně 5 donorů vodíkových vazeb (NH, OH) Maxaximálně 10 (2 X 5) akceptorů vodíkových vazeb (N, O) MW < 500 Rozdělovací koeficient oktanol-voda - log P < 5 (většinou se neměří, clog P) Kvantitativní odhad „drug-likeness“ (QED) v rozmezí 0 až 1 je počítán Speciální softwarem. Modifikace farmakokinetických vlastností léčiv a) Modifikace lipofility léčiv např.: OH OH OH HO H N t-Bu salbutamol OH HO H N O salmeterol Obě látky (β2-adrenergika) mají stejný farmakofor a uvolňují hladké svalstvo ovládající dýchací cesty. Salbutamol učinkuje okamžitě po podání (např. při akutních astmatických záchvatech) Salmeterol (depot v lipofilních tkáních) se používá jako prevence proti tzv. perzistentnímu nočnímu astmatu. I. Výzkumná fáze – testování In vitro testování na tkáňových kulturách testování na isolovaných orgánech vazebné studie na isolovaných nebo biotechnologicky připravených receptorech testování antimikrobiálních (antivirových) látek high-throughput screening - knihovny In vivo vyjímečně jako primární screening ověření aktivity na omezeném počtu zvířat (myš) stanovení akutní toxicity II. Preklinický vývoj Širší biologické hodnocení ověření aktivity in vivo na více druzích farmakokinetika (osud léčiva v organismu, biodostupnost) farmakodynamika (vliv na KVS, CNS, GIS, UGS) Toxikologické studie speciální toxikologie (mutagenita, genotoxicita, teratogenita, kancerogenita, …) subchronická a chronická toxicita Optimalizace syntézy, vývoj analytických metod Vývoj lékové formy II. Preklinický vývoj Širší biologické hodnocení ověření aktivity in vivo na více druzích farmakokinetika (osud léčiva v organismu, biodostupnost) farmakodynamika (vliv na KVS, CNS, GIS, UGS) Toxikologické studie speciální toxikologie (mutagenita, genotoxicita, teratogenita, kancerogenita, …) subchronická a chronická toxicita Optimalizace syntézy, vývoj analytických metod Vývoj lékové formy III. Klinický vývoj Fáze 0: microdosing – nepovinná fáze Fáze I: metabolická studie a farmakokinetika u zdravých dobrovolníků Fáze II: jednotlivé a opakované podání pacientům, v různých dávkách (ověření účinku, vedlejší účinky, biochemické parametry, hladiny léčiva a metabolitů) Fáze III: opakované podání – srovnávací studie se známými standardy (multicentrická studie) (Fáze IV: Postmarketingové monitorování) GENERICKÁ LÉČIVA Generická léčiva – terapeutické ekvivalenty originálních léčiv zaváděná po uplynutí patentové ochrany a ochrany registračních dat v dané zemi EU – Essential similarity Existence schváleného srovnávacího originálního léčiva v dané zemi Identická API (Active Pharmaceutical Ingredient), excipienty se mohou lišit Identická síla, léková forma a cesta podání (x supergenerika) Identická indikace Musí být bioekvivalentní s originálním léčivem Musí mít identickou nebo velmi podobnou specifikaci jako originální léčivo (stejný profil nečistot) Musí být vyrábět pod SVP = GMP (Good Manufacturing Practice) Bioekvivalence Bioequivalence Termín z oblasti farmakokinetiky. Dva různé přípravky obsahující stejnou účinnou látku se považují za bioekvivalentní, jestliže při stejném způsobu podání a stejném dávkování vykazují v rozsahu regulační autoritou povolené odchylky stejnou závislost koncentrace účinné látky na čase v systémové cirkulaci. Při uvádění generických přípravků na trh je nezbytné prokázat jejich bioekvivalenci s originálem. Je třeba mít na paměti, že definice bioekvivalence se může u jednotlivých autorit odpovědných za registraci léčiv (FDA, EMEA a další) v detailech lišit. Kuchař M. (Editor): Farmaceutický encyklopedický slovník (nakladatelství VŠCHT Praha, 2013???) Bioekvivalenční studie Srovnání s potenciálním generikem Thankoriginálu you forz trhu your kind attention Provádí se zkřížená studie na dobrovolnících Vzorky sera/plasmy jsou analyzovány v pravidelných intervalech na API (popř. účinný metabolit) Klíčové farmakokinetické parametry (AUC, Cmax, Tmax ) jsou statisticky vyhodnocovány 90 % konfidenční interval v limitech 80 (90) % to 125 (110) % 37
Podobné dokumenty
VÝVOJ NOVÝCH LÉČIV
Spojeno s rozvojem alchymie v období renesance. Iatrochemici předpokládali, že příčinou
špatné funkce organismu jsou změny v jeho (chemickém) složení. Úkolem lékařů proto je
vhodnými (chemickými) p...
1. Úvod
v závěru století ke vzniku specializovaných farmaceutických výrob. Při hledání nových léčiv se
nicméně stále pracuje metodou pokus-omyl.
Ve 2. pol. století P. Ehrlich zpozoroval u řady léčiv chemic...
Ukončení pokusů na primátech – přijatelná výzva
shody mezi předpovědí účinku pomocí sledování mikrodávky a výsledkem farmakologických dávkování.19
EU investuje do řady projektů bez použití zvířat – včetně E2.1m programu (známého jako EUMAPP)
jeh...
Obecná farmaceutická chemie
ovlivnění farmakokinetiky, malá možnost objevení
nových strukturálních typů
• Kombinatoriální chemie – základní vysoce reaktivní
molekula reaguje s různými substráty => směs velkého
množství produk...
Ksicht-3
Tím spíš si zaslouží tento objev náš obdiv, vezmeme-li
v úvahu, jaké metody byly v roce 1937 k disposici. Řada
pokusů s rozmixovanými živočišnými tkáněmi se prováděla
již od začátku 20. století a z...
lotension
o Některé studie naznačují, že část pozitivních efektů sartanů může být
způsobena agonistickým působením volného angiotesinu II (nebo
angiotensinu III) na AT2 receptory.
o Agonisté – mohli by zlepš...
Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu
motivovat je nejen ke studiu, ale také k práci vědecko-výzkumného pracovníka s důrazem na
technické obory (MUNRO, 2009). Projektový tým je tvořen zástupci z Technické univerzity
v Liberci; VÚTS, a....