Manažerské flight-simulátory
Transkript
Manažerské flight-simulátory Marek Šusta, MBA www.proverbs.cz Předchozí přednášky pojednávaly o nejrůznějších aspektech elektronického vzdělávání, já nyní pohovořím o postupu, kterým se vyrábějí počítačové manažerské simulátory. V první řadě je nutné vlastnit software. Zmíním Obr. 1 Simulátor CASH-FLOW dvě prostředí, norský produkt Powersim Studio a americký ITHINK. Teoretickou základnou pro oba je systémová dynamika prof. Forrestera z MIT. Teprve po 40 letech bylo možné jím vyvinuté grafické symboly použít přímo jako základní stavební kameny modelů. Pro systémově dynamické modelování platí několik pravidel. Jedním z nejdůležitějších je nutnost modelování konkrétního problému, nikoli celého systému. Modelováním systému získáme stejně složité prostředí se kterým se setkáváme v realitě, to že model reaguje rychleji je jen malou výhodou. Dále je důležité zpracovávat modely, které budou zvládnutelné. V praxi se setkáváme s přehnanými požadavky na počet modelových parametrů, jdoucí v několika případech do řádu stovek. Takový model nelze uřídit (potažmo odladit a verifikovat). Pokud jsou tyto podmínky dodrženy, získáme „virtuální světy“ s těmito vlastnostmi: 1. Relativně levné laboratoře pro učení se 2. Simulaci je možné kdykoli zastavit a diskutovat o dalším postupu 3. Akce mohou být opakovány 4. Umožňují časovou a prostorovou kompresi (nebo expanzi) 5. Poskytují kvalitní zpětnou vazbu 6. Umožňují bezpečné zkoušení „katastrofických“ scénářů Postup při vytváření modelů ve většině případů začíná hledáním odpovědí na následující otázky: 1. Co je vlastně problémem? 2. Jaké jsou klíčové proměnné a koncepty? 3. Jaký je nejvhodnější časový horizont? 4. Jak se proměnné chovaly v minulosti a co lze očekávat v budoucnosti? 5. Jak si nyní vysvětlujeme pozorované chování? 6. Kde leží hranice modelovaného problému? 7. Co je v modelovaném systému hladinou (akumulátorem peněz, osob, zboží…) a co tokem? Pokud na tyto otázky známe odpovědi, je možné začít s vlastním modelováním. Výstupem naší práce je model, který je třeba ve spolupráci se zadavatelem testovat. Pokud je prohlášen za funkční je k němu možné přidat uživatelské rozhraní a vzniká simulátor. Snad je třeba ještě dodat, že simulátory vytváříme jedno- a více- uživatelské (tzv. síťové hry), které dále dělíme na symetrické (všichni uživatelé hrají jednu roli) a asymetrické (uživatelé zastávají různé role). Simulátory si získávají stále větší oblibu, proces učení se oproti klasickým způsobům podstatně zrychluje, je třeba ale Obr. 2 „Každý zaměstnanec ve farmářově kůži“ upozornit na dodržení „rozumné míry“. Je zde jisté nebezpečí vzniku syndromu hráče videoher, kdy člověk hodně hraje a málo myslí. Neměli bychom zapomínat, že úkolem simulátorů je obohatit naše nedokonalé mentální modely a umožnit učení se věcem, které jsou jinými nástroji neuchopitelné.
Podobné dokumenty
Využití modelovacích nástrojů pro řízení IS/ICT ve firmě
Kvantifikace - je nutná pro odvození logických důsledků - chování modelu v
čase, které nejsme schopni u složitějších situací korektně zpracovat jiným
způsobem. Nicméně, abychom mohli dodržet předch...
Historie a budoucnost metody Balanced Scorecard
Poté, co několikrát došlo ke konfliktu mezi Schneidermanem a jeho nadřízeným, Jerry Fishmanem,
ohledně toho, s jakými ukazateli je třeba začínat společné čtvrtletní porady top managementu,
dostal S...
Moudrosti, V.1
The most important thing in life is to stop saying „I wish” and start saying „I will.” Consider nothing impossible, then treat
possibilities as probabilities.
David Copperfield, kouzelník
Jeden far...
Proč se utápíme v plánování?
Jak takové přemýšlení probíhá? Začínáme plánovat. Jak to udělám, abych se opět dostal na
písek? Jak to udělat, abych nějak získal tu žvýkačku? Jak to udělám, abych mohl jet s kluky
na kolo? Jak to ...