Vývoj padového hudebního nástroje ÚDAJE O PROJEKTU

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Vývoj padového hudebního nástroje
ÚDAJE O PROJEKTU A O PŘÍJEMCI
Číslo opatření
Registrační číslo
projektu
Příjemce
Název projektu
Datum zahájení
realizace
Datum ukončení
realizace
3.1.
CZ.04.3.07/3.1.01.03/3271
o.s. Tap
Pilotní projekt hudební školy a bezbariérového prostoru
pro rozvoj počátečního vzdělávání pro děti a mládež se
zdravotně/tělesným postižením
01/09/2006
31/08/2008
Ing. Petr Svatoš
MUDr. Josef Flek
Strana 1 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Handicap a hra na hudební nástroj.
1. Výchozí situace.
V Jedličkově ústavu v Praze již několik let probíhá experiment výuky hry na
hudební nástroje pro tělesně postižené. Pod vlivem této bezprostřední
zkušenosti nyní startuje projekt "Evropské hudební školy pro handicapované".
Perspektivně by se mohlo jednat o projekt mezinárodní, případně evropský,
uskutečňovaný ve spolupráci s příslušnými evropskými institucemi. Tato škola
by mohla pro handicapované znamenat jedinečnou možnost ke zvýšení kvality
života. Hudba a hudební projev umožňuje sebevyjádření, celkově aktivizuje a
zvyšuje motivaci handicapovaných jedinců i v jiných oblastech rehabilitace. Pro
zdravou část populace by mohla být dalším argumentem proti existujícím
předsudkům a tím přispět k celkově tolerantnější atmosféře. Projekt takové prozatím ojedinělé - školy je reálný a bude velikým přínosem k tolik
diskutovanému procesu integrace handicapovaných. V budoucnu by měla
probíhat výuka na nástrojích zapůjčených (nebo sponzorsky věnovaných)
výrobci hudebních nástrojů. V přímém pedagogickém procesu by kromě jiných
eventualit probíhala také práce na vylepšování a přizpůsobování těchto
hudebních nástrojů, případně i vývoj nových základních modelů a prototypů
eventuálně použitelných i na jiných pracovištích v mezinárodním měřítku.
2. Hudební nástroje pro handicapované.
2.1. Handicap.
Zde je namístě blíže popsat vlastní fyziologické odchylky u skupiny zapojené
do projektu. Jedná se o jedince z poměrně variabilní skupiny postižení v
různém druhu i stupni (snahou je zapojit do aktivit co nejširší skupinu).
Konkrétně se jedná nejčastěji o Dětskou mozkovou obrnu - široká skupina s
postižením pohybové koordinace s poruchami řízení svalového napětí, ve formě
spastických obrn nebo špatně koordinovaných pohybů. Často postiženým
Strana 2 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
orgánem jsou dolní končetiny. Vyskytují se také kombinace motorického a
senzitivního postižení - poruchy řeči, zraku i sluchu. Postižena bývá i
inteligence. Dále jde o poúrazové a pooperační stavy s postižením jak CNS tak
i periferní inervace. Velmi podobné symptomatické projevy mají i specifické
degenerativní procesy, postihující kromě nervové i svalovou soustavu. Z
hlediska dynamiky onemocnění se zde vyskytují jak formy stacionární tak i
progresivní v široké škále mezistupňů. Máme zde tedy různorodou skupinu s
postižením nervosvalové koordinace, regulace síly a napětí svalů na různě
veliké části těla. V častých případech jsou obličej, mimika, horní končetiny a
jemná motorika prstů ještě omezeně funkční relativně nejdéle.
2.2. Situace v oblasti hudebních nástrojů.
Akustické klasické nástroje jsou konstruovány takřka bez výjimky pro normální
rozsah nervových a svalových schopností a je poměrně obtížné je používat,
když specifická funkce, potřebná k ovládání nástroje, třeba i jen zeslábne.
Elektronické nástroje napodobují nástroje akustické, ale v této oblasti se
zřejmě nabízí větší možnost adaptace, protože ovládání těchto nástrojů je
zpravidla oddělené od vlastního zařízení produkující zvuk. Při hledání
efektivních řešení se pak vzhledem ke skutečnostem uvedeným v odstavci 2.1.
nejlépe nabízí právě zařízení ovládané prsty horní končetiny. Tedy takzvaná
padová konstrukce. Výhodou pak je možnost zapojit k ovladačům celkem
libovolný zvukový generátor. Takto konstruované nástroje existují i v sériové
produkci a průzkumem jejich specifik se zabývá 3. část tohoto textu.
V případě vývoje vlastního zařízení, které by umožnilo širší adaptaci na úrovni
vstupu se eventuální padová konstrukce také jeví jako relativně přístupná,
zejména díky stále se vyvíjející technologické oblasti triggeringu
nejrozmanitějších modalit.
Ve světovém měřítku se vývojem originálních zařízení zabývá více skupin, s
větším či menším úspěchem jsou vyvíjena prototypová zařízení. Z těchto
zařízení lze jmenovat různé typy modifikovaných joysticků nebo pák, dechové
kontroléry (zde je výjimka - dechové kontroléry jsou dostupné i v rámci
sériové produkce, nicméně jsou používány jen k ovládání zvukových modalit,
ne k vlastnímu spouštění), zařízení snímající tlak sevření rtů, headmouse zařízení snímající pohyb optického terčíku upevněného na čele hudebníka a v
neposlední řadě upravené klávesnice a pady. Všechna tato zařízení však
existují jen v prototypech, a jejich vývoj
byl často relativně nákladný.
Strana 3 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
(Například v rámci univerzitních projektů.)
3. Analýza nástrojů dostupných na trhu
Po konzultacích s ředitelem projektu Šimonem Ornestem jsme se rozhodli
provést analýzu trhu s hudebními nástroji za účelem zmapování nabídky a
posouzení vhodnosti nabízených nástrojů pro námi plánované využití. Mezi
běžně na trhu dostupnými produkty jsme hledali takový elektronický padový
nástroj, který by šel ovládat minimální silou a vyžadoval by minimální fyzický
pohyb hráče. Ideální z hlediska zadání je možnost ovládat nástroj pouze
pohyby prstů horní končetiny, bez nutnosti pohybovat předloktím nebo celou
rukou. Hráč by měl mít zároveň možnost opřít si dlaň ruky o vhodnou plochu
na nástroji. Ideální nástroj by tedy měl mít velmi citlivé snímací plochy, které
budou zároveň vhodně vzájemně uspořádány pro ovládání jednotlivými prsty
horních končetin. Citlivost snímacích ploch nástroje by měla být regulovatelná
kvůli přizpůsobení fyzickým možnostem hráče a zabránění vzniku nechtěných
úderů například při zvedání prstů ze snímače.
Důležitá je také přítomnost MIDI rozhraní. MIDI (Musical Instrument Digital
Interface) je mezinárodně uznávaný standard, používaný v hudebním
průmyslu jako komunikační protokol, který umožňuje elektronickým hudebním
nástrojům komunikovat v reálním čase. Pomocí MIDI je tedy možné nástroj
propojit s jiným elektronickým hudebním nástrojem nebo počítačem a rozšířit
tak jeho zvukové možnosti. Nástroj vybavený tímto rozhraním lze tedy použít
v roli pouhého uživatelského rozhraní („klávesnice“) – zvuky je možné
v reálném čase generovat z jiného elektronického nástroje nebo i počítače.
Zároveň lze zaznamenat hru na nástroj jako MIDI stopu, která jde později
snadno editovat nebo přehrát s libovolně přiřazenou sadou zvuků.
Padové nástroje přizpůsobené na hraní paličkami nebo rukou nabízí na trhu
několik firem: Roland, Yamaha, Akai a další. Provedli jsme popis vybraných
nástrojů a jejich hodnocení vzhledem k námi plánovanému využití
v následujících kategoriích:
•
•
•
Rozmístění ovládacích ploch
Citlivost a možnost její regulace
MIDI rozhraní
Strana 4 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Cílem nebylo provést vyčerpávající popis všech v současnosti na trhu
dostupných modelů. To by vzhledem k neustále se měnící nabídce nebylo
možné ani účelné. Z dostupných typů jsme vybrali takové, na kterých lze
dobře ilustrovat vlastnosti jednotlivých typů elektronických padových nástrojů
a mohou sloužit jako příklady toho, co lze v nabídce jednotlivých výrobců
nalézt a jak jednotlivé typy nástrojů splňují naše zadání.
Yamaha DD55
Elektronický padový bubeník pro hraní
paličkami nebo rukou.
• 7 rychlostně citlivých padů
• 174 zvuků
• 2 nožní pedály
• 50 bicích sad
• Přibližná cena: 7.000 Kč
Tento nástroj je vhodný jako cvičební nebo koncertní pro amatérské
perkusisty. Citlivost snímacích ploch lze přizpůsobit pro hraní paličkami nebo
rukou, ale ani tak není dostatečná pro slabé údery jednotlivých prstů.
Rozmístění snímacích ploch navíc vyžaduje od hráče pohyb celé ruky – i
v případě, že je schopen držet v rukou paličky. MIDI rozhraním je nástroj
vybaven standardně.
Strana 5 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Roland SPD 20
Elektronický padový bubeník pro hraní
paličkami nebo rukama.
• 8 rychlostně citlivých padů
• 700 zvuků včetně etnických nástrojů
• 99 bicích sad
• multiefekt
• Přibližná cena: 17.000 Kč
Nástroj je určen jako zdroj široké řady perkusních zvuků pro nahrávání i živá
vystoupení. Citlivost snímacích ploch je nastavitelná v širším rozsahu než u
předchozího nástroje, ale není dostatečná pro slabé údery jednotlivých prstů.
Rozmístění snímacích ploch je opět vhodnější než u předchozího modelu, ale
vyžaduje minimálně pohyb předloktí. MIDI rozhraním je nástroj vybaven
standardně.
Roland HPD 15
Elektronický padový bubeník pro hraní
rukama nebo prsty.
• 15 rychlostně citlivých padů
• 600 zvuků včetně etnických nástrojů
• možnost ovlivnit výsledný zvuk místem
úderu (pouze na velké ploše)
• multiefekt, sekvencer, páskové
ovladače
• Přibližná cena: 26.000 Kč
Nástroj je určen pro perkusisty k živému i studiovému hraní. Ačkoliv citlivost
menších snímacích ploch je z popsaných nástrojů nejlepší (počítá se s hrou
jednotlivými prsty), nemusí být dostatečná pro námi sledované diagnózy.
Rozmístění ploch umožňuje hru jednotlivými prsty, ale pouze jednou rukou.
Strana 6 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Větší ovládací plocha by se dala využít pro opření zápěstí hráče. Hra oběma
rukama zároveň není možná vzhledem ke kruhovitému uspořádání prstových
ovládacích ploch, kde dochází ke vzájemnému otočení mezi levou a pravou
části o 90 stupňů. MIDI rozhraním nechybí ani u tohoto nástroje.
Akai MPD 16
MIDI / USB drum pad kontrolér, určený pro
hraní rukama.
• 16 rychlostně a tlakově citlivých padů
• Fader pro zadávání MIDI dat
• Možnost propojení před MIDI nebo USB
• 2 spínatelné banky
• Přibližná cena: 5.000 Kč
Nejedná se o hudební nástroj, pouze o MIDI / USB rozhraní. Oproti předchozím
modelům chybí syntezátorová část, vytvářející zvuky nástrojů. Přístroj lze ale
pomocí MIDI nebo USB spojit s jiným nástrojem nebo počítačem, který zvuky
v reálném čase vyrobí. Citlivost snímacích ploch není nastavitelná
v dostatečném rozsahu, jejich rozmístění navíc neumožňuje hru bez pohybu
celé ruky nebo alespoň předloktí.
4. Závěr.
Žádný z padových nástrojů běžně dostupných na trhu nesplňuje naše zadání.
Doporučujeme se pokusit o konstrukci takového nástroje, který bude splňovat
jak požadavky na možnost ovládání minimální silou hráče, tak na vzájemné
rozmístění snímacích ploch pro jednotlivé prsty. Ideálními parametry, kterých
se budeme při konstrukci snažit dosáhnout, jsou:
•
Rozmístění ovládacích ploch tak, aby odpovídalo rozmístění prstů na
horních končetinách a nástroj šel ovládat pouze pohyby prstů, bez
Strana 7 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
•
•
•
•
nutnosti pohybovat předloktím nebo celou rukou. Možnost opřít dlaně o
nástroj a pohybovat při ovládání pouze prsty.
Dostatečná citlivost jednotlivých ovládacích ploch, která bude odpovídat
ovládání pouze prsty a diagnózám svalové atrofie a ostatních
degenerativních onemocnění nervů i svalů
Možnost plynule regulovat citlivost nástroje pro přizpůsobení fyzickým
možnostem hráče v závislosti na stádiu onemocnění.
Možnost nastavit počáteční minimální citlivost („gate“) pro produkci
nejtiššího zvuku tak, aby se zabránilo vzniku nechtěných úderů např. při
zdvihání prstů.
MIDI rozhraní pro univerzální připojení nástroje k jiným elektronickým
nástrojům nebo počítači.
Realizační zpráva č.3
V návaznosti na druhou realizační zprávu jsme přikročili k testování vybraných
konkrétních zařízení pro konstrukci padového hudebního nástroje. Našim cílem
bylo v této fázi ověřit funkčnost celého řetězce a proveditelnost zvoleného
řešení. Pro jednotlivé stupně celého řetězce (1. padová konstrukce -> 2. MIDI
převodník -> 3. zvukový generátor) jsme zvolili tato zařízení:
1. Padová konstrukce: snímače Yamaha DT10
2. MIDI převodník: Roland TMC6 Trigger to MIDI Converter
3. Zvukový generátor: Roland TD-3
Strana 8 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Po detailním prostudování dokumentace a ověření praktickým testem jsme
zjistili, že zvukový generátor Roland TD3 má implementován MIDI převodník s
téměř stejnými vstupy a možnostmi nastavení jako MIDI převodník Roland
TMC6. Použití samostatného MIDI převodníku tedy pravděpodobně nebude
nutné. Konstrukce nástroje se tím zmenší a zjednoduší. Revidovaný návrh
řetězce pro generování zvuku je:
1. padová konstrukce -> 2. Zvukový generátor s integrovaným
komplexním MIDI převodníkem.
Strana 9 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Provedli jsme propojení přístrojů podle tohoto schématu a zjistili jsme, že
řetězec, tak jak je navržen funguje velmi dobře.
Snímače Yamaha DT10 jsou primárně určené pro živé bicí nástroje, jejich
citlivost tedy při samostatném použití (poklepávání prstem) není pro naše
účely zcela dostatečná. I přes pečlivé nastavení MIDI konvertoru a zvolenou
maximální vstupní citlivost není možné zařízení ovládat velmi lehkým dotekem
prstu na snímač. (Což je při degenerativních typech onemocnění hráčů
žádoucí.) Při mírně silnějším úderu nebo dotyku pevným předmětem však
zařízení zvuk vydává zcela spolehlivě. V dalším vývojovém kroku proto
Strana 10 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
navrhujeme ověřit dvě konstrukční varianty vstupního zařízení:
Varianta 1) Použití technologicky odlišných snímačů. Otestujeme standardní
okrouhlé piezoměniče, jejichž cena je do 50Kč za kus, pak bude nutno dořešit
konstrukci hmatníků pro jednotlivé prsty.
Varianta 2) S použitím snímačů Yamaha DT10 navrhnout takovou padovou
konstrukci, která bude používat pomocnou mechaniku pro údery na snímač
nebo jiné uspořádání, které zajistí spolehlivou úroveň vstupního signálu pro
spuštění zvuku.
Strana 11 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Realizační zpráva č. 4
V další konstrukční fázi jsme v návaznosti na realizační zprávu č. 3 přistoupili
k testování navržených konstrukčních variant vstupního zařízení pro padový
hudební nástroj:
Strana 12 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Varianta 1) Použití piezoměničů jako dotykových spínačů. Testování
standardních okrouhlých typů, jejichž cena je do 50Kč za kus, následně pak
první nástin konstrukce hmatníků pro jednotlivé prsty.
Varianta 2) S použitím snímačů Yamaha DT10 navrhnout takovou padovou
konstrukci, která bude používat pomocnou mechaniku pro údery na snímač
nebo jiné uspořádání, které zajistí spolehlivou úroveň vstupního signálu pro
spuštění zvuku.
Vzhledem k pravděpodobné konstrukční výhodnosti Varianty 1 jsme se rozhodli
otestovat jí přednostně, a Variantu 2 řešit až v případě neproveditelnosti
Varianty 1.
Testování – Varianta 1
Pro testovací účely jsme nakoupili různé druhy a velikosti standardních
okrouhlých piezoměničů. Vyrábějí se v různých velikostech dle průměru,
zapouzdřené nebo nezapouzdřené, s připájenými vývody nebo bez. Pro
testování jsme použili dvě různé velikosti piezoměničů: 20 mm a 31 mm (typ
2,9 kHZ bez krytu)
Strana 13 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Na testované měniče jsme připájeli vývody a propojili jsme je kabelem typu
C209-OFC se zvukovým generátorem podle již dříve navrženého řetězce pro
generování zvuku:
1. padová konstrukce -> 2. Zvukový generátor s integrovaným komplexním
MIDI převodníkem.
Strana 14 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Poté jsme přistoupili k praktickým testům, které již mají simulovat reálný
provoz – měniče jsme položili na pružnou podložku a lehce na ně poklepávali
prstem – přímo i přes krycí podložky z různých materiálů (látka, filc, guma).
Přitom jsme sledovali odezvu zvukového generátoru a zároveň jsme pomocí
počítačového analyzátoru zaznamenávali výstupní signál měniče – pro
objektivní srovnání výstupních hodnot amplitudy za různých podmínek.
Z výsledků měření vyplývá, že Varianta 1 bude s největší pravděpodobností
funkční a proveditelná. Lepší citlivost vykazuje snímač s větším průměrem,
který bude nutné pro ergonomicky správné uspořádání snímacích ploch pro
Strana 15 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
jednotlivé prsty po stranách oříznout – konstrukčně to nepřinese větší
problémy. Takto upravený snímač vykazoval ve spojení se zvukovým
generátorem dostatečnou citlivost i při zcela lehkém úderu prstem, aniž by
vznikaly falešné signály např. při zvedání prstu ze snímače.
Strana 16 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
V dalším vývojovém kroku proto navrhujeme přistoupit k nákupu cca 10 kusů
piezoměničů, (cena do 20,- za kus) a ověřit finální konstrukci vstupního
zařízení v této variantě:
upravené okrouhlé snímače 31 mm
pružná podložka pod snímači, bude třeba ještě najít vhodný materiál a tvar
ochranná dotyková vrstva nad snímači pravděpodobně z tenké gumy s
viditelným označením místa dotyku.
Strana 17 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Následovat bude ověření možností nosné konstrukce, která bude spojovat
snímací část se zvukovým generátorem. Konstrukce musí umožňovat
pohodlnou hru na nástroj a jeho umístění do správně polohy vzhledem k hráči.
Varianty nosné konstrukce ověříme přímo s klienty projektu STUDEO.
Realizační zpráva č. 5
V další konstrukční fázi jsme v návaznosti na realizační zprávu č. 4 přistoupili
k ověření možností nosné konstrukce pro padový hudební nástroj.
Nosná konstrukce musí hráči umožňovat pohodlnou hru na nástroj a jeho
umístění do správně polohy vzhledem k hráči. Varianty nosné konstrukce jsme
konzultovali přímo s klienty projektu STUDEO.
Varianta 1
Lineární rozmístění všech součástí nástroje, možnost položení na madla
invalidního vozíku. Jednotlivé prvky by byly rozmístěny na nosné konstrukci
v následujícím uspořádání:
Strana 18 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Snímače pro levou
ruku
Zvukový modul
Snímače pro pravou
ruku
Varianta 2
Snímače pro levou a pravou ruku blíže u sebe, zvukový modul je umístěn na
podložce za nimi. Tato varianta předpokládá uchycení nástroje na
samostatném stojanu nebo jeho položení na klín hráče.
Zvukový modul
Snímače pro levou
ruku
Snímače pro pravou
ruku
Vzhledem k velké variabilitě mezi invalidními vozíky a kompaktnějšímu
uspořádání jsme se po konzultacích rozhodli vybrat pro realizaci Variantu 2.
Strana 19 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Umístění snímačů na jedné podložce s modulem podle Varianty 2.
Strana 20 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Detail rozmístění, ze strany.
Strana 21 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Detail - rozmístění snímačů odpovídající rozteči prstů
V další konstrukční fázi navrhujeme přistoupit k výrobě funkčního testovacího
prototypu nástroje podle konstrukční varianty 2 a ověření jeho použitelnosti
s klienty projektu STUDEO.
Realizační zpráva č. 6
V další konstrukční fázi jsme přistoupili k přípravě na výrobu funkčního
testovacího prototypu nástroje podle konstrukční varianty 2.
Pro konstrukci snímacího modulu nástroje byly nakoupeny tyto materiály:
Strana 22 (celkem 23)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM,
STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
•
Plstěná deska (filc), tvrdý vlas 15-30 mm, tloušťka 5 mm, přírodní barva
•
Gumová deska, měkčená, tloušťka 1mm, černá barva
•
Useň syntetická (koženka), černá barva
obr. 1: plstěná deska
obr. 2: gumová deska
obr. 3: useň
syntetická
Nosná podložka prototypu bude zhotovena z dřevěné překližky. Na této
podložce bude umístěn odnímatelným způsobem zvukový modul. V přední části
bude na této podložce umístěn snímací modul, u kterého ověříme vhodnost
použití samostatné nosné podložky z hliníkového plechu. Její použití by
umožnilo odnímatelnost zvukového modulu z nosné podložky; zároveň by
působil jako částečné stínění proti elektromagnetickému rušení snímačů. Pod
snímače bude umístěna plstěná podložka, pro krytí snímačů vyzkoušíme
vhodnost gumové desky, syntetické usně i jejich kombinace.
Po výrobě funkčního testovacího prototypu nástroje bude následovat ověření
jeho použitelnosti s klienty projektu STUDEO.
Strana 23 (celkem 23)