idol David achilles Beckham
Transkript
Hlavní město Plakát čísla: fotbalu 3 Pavel nedvěd 8 Polepšený chuligán 15 FO T Ba lOV ý OBČa sník 3 ČíslO idol David achilles Beckham na ŠE T ém a Troufnete si říct, kdo je nejlepší fotbalista na světě? Zeptejte se kluka z Česka, německa, anglie nebo Brazílie. rosický? ronaldinho? rooney? Ballack? monžá. ale spíš se Češi s němci, italy, Francouzi, Brazilci nebo třeba kamerunci na nikom neshodnou, i když padnou desítky jmen a desítky argumetnů. ale víte, co nejspíš na stejnou otázku odpoví severoameričan? Tedy, když ho ujistíte, že mluvíte o „socceru“, ne o fotbalu, který se hraje s šišatou merunou. řekne, že nejlepší fotbalista je David Beckham. kopni do kokosáku a nevyhraj Kdo potřebuje vyhrávat? Všichni! ST R A NA 4 ČíslO Čísl a 20 tisíc ST R A NA 5 Aut_2_07.indd 1 Běžný úředník nebo jiná kancelářská krysa spotřebuje za rok 20 tisíc stránek papíru a4, z nichž drtivá většina skončí v koši, aniž by je kdokoliv četl. 20.6.2007 23:41:07 2. Str ana Luboš Hykl Fotbal nemá logiku Není tomu tak dávno, co se diváci na stadiónech počítali na stovky, místy dokonce na desítky. Pak fotbal vybouchnul na MS v Německu, liga je zbědovaná tak, že kdo má nohy, odejde do třetí rakouské ligy – a světe div se – navzdory neschopnému vedení diváků přibylo. Chtělo by se až říci, čím hůře tím lépe. Fotbal je odrazem jak politiky, tak ekonomiky země. Z politiky si bere to nejhorší, hašteření, pomluvy, neschopnost rozhodnout se v dlouhodobějším časovém horizontu – zatímco ekonomicky řečeno to vypadá na pěkný růst, a to růst divácký! V poslední sezóně návštěvnost na stadionech výrazně stoupla, a to často přes trapné výkony na hřišti. Nezbývá než poděkovat všem, kteří letos na fotbal poctivě chodili, a popřát jim do další sezóny, aby skauti našich prvoligistů dohlédli dále než na Slovensko a aby kvalita soutěže stoupla alespoň na takovou úroveň, že naši nejlepší vydrží déle než do maturity. Hrdinové vydání: ZŠ Teplice, Edisonova 1732/9 s et k á n í s t a l e n t y V lednu 2006 naše základní škola podepsala smlouvu s městským úřadem v Teplicích a s místním fotbalovým klubem o zřízení a rozšiřování smíšených sportovních tříd – kluci fotbal, holky míčové hry. Od školního roku 2006/07 u nás fungují dvě třídy, kluci kopou za Junior Teplice a postupně přecházejí do FK Teplice. V zásadě to znamená, že mají víc hodin běžného tělocviku, k tomu specializované tréninky s fotbalovým trenérem a rehabilitaci. Spolupráce s teplickým fotba- Knock–OUT lovým klubem je naplánovaná na dlouhé roky dopředu, bude pokračovat a rozvíjet se. Starší žáci (6.D) letos vyhráli krajské kolo v halové kopané, mladší vyhráli okresní McDonald’s Cup a v krajské soutěži skončili třetí, když v semifinále smolně vypadli na penalty s Mostem. Příští rok to jistě bude ještě o trochu lepší. Vladimír Mašek, ředitel školy 14 Jmenuji se Jirka Zemánek a jsem členem hudební skupiny Wohnout. Je tedy zřejmé, že to bude o kultuře. Foutball hra 13 x T lustá m eru na t rucu je 3. Aut_2_07.indd 2 20.6.2007 23:41:17 3. Str ana Hlavní město fotbalu David Shakes Kdepak leží hlavní město fotbalu? Je to Madrid a slavný San Bernabeo, nebo Barcelona s Nou Campem, či milánské San Siro, nebo snad Londýn s Wembley? Kdepak. Pravé hlavní město fotbalu leží hluboko v ve východním Pákistánu, v městečku Sialkot v blízkosti hranic s Indií. V tomhle městečku totiž vzniká převážná většina věcí, bez kterých není možné fotbal provozovat, ačkoli nikde okolo se fotbal vůbec nehraje. Ročně se zde vyrábí na 45 miliónů fotbalových míčů, 85 – 90 % celosvětové produkce. Jak se stalo, že se většina fotbalových míčů šije v oblasti, kde o fotbale nemají ponětí a kde je sportem číslo jedna kriket a hned po něm pozemní hokej? Výroba sportovních náčiní má v Sialkotu dlouholetou tradici, již britští koloniální úředníci rozhodli, že využijí rukodělné zručnosti místních obyvatel a nízkých nákladů na práci. Od poloviny 70. let se sem postupně soustředila produkce fotbalových míčů, protože místní výrobci začali dostávat víc a víc zakázek od všemožných sportovních firem. Výroba se zároveň zvolna stěhuje z domácích dílen do velkých továr- 1970/71 1980/81 1990/1991 2000/01 počet vyrobených míčů 1,4 mil. 5,2 mil. 19,7 mil. 40,3 mil. počet „šičů” 1,5 - 2 tis. 5 - 7 tis. 21 - 25 tis. 50 - 55 tis. ních hal. V posledních 10 letech tam přední výrobci postavili takových hal desítky. Pracuje v nich přes dva tisíce “šičů”. Výroba sportovního náčiní představuje 3,5 % veškeré průmyslové výroby Pákistánu, z toho jde v 70 % o fotbalové míče. Aby klasický míč sešitý z 20 šestiúhelníků a 12 pětiúhelníků dostal požadovaný kulatý tvar, je potřeba 690 stehů. Hlavní vadou na kráse výroby fotbalových míčů je zneužívání dětské práce. Od sedmi ráno do noci tu pěti ed i to r i a l Pár vzkazů z redakce magazínu Out Být obdivován... „Dneska je těžký bejt bezvadnej chlap, aby měla tě ráda, aby celej svět měl tě rád...“, zpívá se v písni skupiny Vltava. Trefili to opravdu přesně. Být „sekáč“, „kolík“, „frajer“ nebo „bourák“ už zdaleka není tak snadné jako kdysi, protože na to už delší dobu neexistuje jednoznačný návod. Ty tam jsou doby rytířského ideálu, kdy každý dobře věděl, co musí a co nesmí, aby byl obdivován, a to dokonce jak mezi chlápky, tak mezi dámami. Společenská shoda Aut_2_07.indd 3 o tom, co znamená být „obdivuhodný“, je ta tam, po něčem takovém se nám může leda zastesknout. Nic to ovšem nemění na tom, že všichni nadále toužíme být hrdiny. Přestože často marně hledáme jak a ještě marněji pro koho. Zoufalství z marnosti takového hledání pak může ve vyhrocených případech vést až k zastřelení dvaatričeti spolužáků jako nedávno v americké Virginii – častěji však naštěstí ke zmatku a bolesti z nízkého sebevědomí. Potřebu obdivu opravdu není dobré podceňovat, i když je jasné, že ne každý může být hrdina, dokonce ani antihrdina. Každý si ho potřebuje nějak zařídit, a když to nejde tak, půjde to jinak – a cena, kterou jsme ochotni zaplatit, bývá vysoká! Není to snadné téma, přesto se v tomto čísle Outu pokusíme hledat alespoň některé odpovědi, které by nás v uvažování o něm mohly posunout o kus dál. Obecný přístup asi nejvýstižněji shrnuje jeden z hrdinů loutkového westernu Promisstown od Teatro Truhla: „A jak to tedy udělat? ... Nebýt srab a nebýt sráč...“. Příjemné čtení, těšíme se na reakce, redakce Out [email protected] Buď IN, čti OUT! Redakční rada OUT magazínu: Luboss, Panpeta a Spokojenda [email protected] 20.6.2007 23:41:21 4. Str ana ... hlavní město fotbalu až třináctileté děti šijí kulaté balóny, za kterými se potom honí jejich vrstevníci po celém světě. Ti sialkotští bohužel čas na hru nemají. Přitom jejich mzda sotva pokryje životní náklady - ve srovnání s prodejní cenou fotbalového míče v Evropě jde sotva o 2 – 4 %. FIFA sice nedávno konečně přijala opatřeni, že na oficiálních turnajích, které pořádá, se smí hrát jedině s míči, které nepocházejí z dětské práce, ale to je jen první vlaštovka a zavedenou praxi velkých značek to těžko změní. To by museli pořádně zatlačit spotřebitelé – tedy my. Přitom už dnes se dají koupit balony označené „fair trade“. Jejich výrobci zaručují, že je nešily děti a že za ně výrobce zaplatil mzdu, ze které se dá vyžít. Pokud byste po takovém míči zatoužili, mrkněte na www.gepa3.de. Kdo potřebuje vyhrávat? Všichni! Jan Hejl Cestopis nebo spíš diář Bengta Danielsona Rajský ostrov o životě na korálovém ostrově v jižním Pacifiku v době, kdy se tam teprve začínají projevovat stopy západní civilizace, upoutá v mnoha ohledech – pro nás bude ovšem bezesporu nejzajímavější kapitola věnovaná specifikám místního fotbalu. Tak co? Taky na vás tenhle kousek volá: kopni si? Aut_2_07.indd 4 Pravidla, možná spíše zvyklosti opravdu stojí za pozornost: Hraje se s kokosovým ořechem, jiný míč k dispozici není, alespoň tenkrát nebyl a bylo by zajímavé zjistit, jestli se stále drží tradice nebo už i do tak odlehlých míst dávno doputoval gumák „made in China“. Musí to docela bolet, takže je jasné, že hra bývala spíše technická, žádné dlouhé pasy a hra hlavou nejspíš vůbec nepřipadala v úvahu. Na rohy se nehrálo, to víme. Hřiště totiž nebylo ohraničeno žádnými čárami, čili – a to je zajímavé obzvlášť pro čtenáře tohoto časopisu – se nikdo nemohl dostat do autu, navíc vhazování by mohla být až příliš snadná pomsta. Brány byly vždycky dvě kokosové palmy bez sítě a góly platily z obou stran. To jsou ale pořád jen okrajové rozdíly. Podstatná odlišnost je v něčem jiném. Nejdůležitější postavou utkání je rozhodčí, který sedí na bedně, má všeobecný respekt, píská góly a konec zápasu. Fauly se nepískají – asi proto, že máloco bolí víc než kopání do kokosáku. Zápas není dělený na půlky a jeho délka není předem daná. Rozhodčí odpíská konec zápasu ve správnou chvíli. Správná chvíle nastane, když si všichni dobře zahráli a už začínají být unavení, a hlavně když je utkání nerozhodně. Tato podmínka je bezpodmínečná a k jejímu dosažení má rozhodčí právo přeřazovat podle potřeby hráče z jednoho mužstva do druhého. Čili, když jedno mužstvo moc vede, převelí rozhodčí jednoho nebo i více hráčů vedoucího mužstva k prohrávajícím a pak včas odpíská konec zápasu. Tak to prý mají všichni místní rádi a mohou pak společně po zápase do sytosti oslavovat. A dobrá společná oslava je mnohem důležitější než vyhrát. Pro Evropana je to velmi vzdálené, ale zkuste si to aspoň na chvíli představit: hru, ve které je důležitější si zahrát než vyhrát. A může být někdo po takovém utkání opěvovaným hrdinou? Jak vyrovnaný asi člověk musí být, aby ho něco takového bavilo? 20.6.2007 23:41:26 5. Str ana n a še t é Idol David Achilles Beckham m a Petr Skokan A vlastně proč ne. Koneckonců David Beckham, to je ta jediná a opravdová superstar současného fotbalu. Fotbalu, který je pořád skvělou hrou dvaadvaceti mužů mezi dvěma brankami, ale je také velkovýrobnou masové zábavy, průmyslem, který produkuje a prodává hrdiny, jejich příběhy, vítězství a pády. Nikdo v tomto ohledu dnes není lepším objektem než Beckham. Co mají společného David Beckham & Achilles? Představují typ hrdinů, kteří kloubí fyzickou krásu se skvělými dovednostmi. Vynikající fotbalista a vynikající válečník. Leccos se dá najít podobného i v jejich soukromí. Tak například Beckhamova žena Victoria je celebritou světového showbyznysu, obletovaná krasavice. Stejně tak byla podle legendy Achillova žena Deidameia půvabnou královskou dcerou. Paralelu je možné hledat i v kariéře obou reků. Beckham oslnil nejprve v klubových barvách Manchesteru United, aby později vedl k úspěšným bitvám i anglickou reprezentaci. Achilles se rovněž nejprve proslavil coby vůdce svých Myrmidonů v různých menších bitvách, než jej ithacký král Odysseus přemluvil k „reprezentační“ výpravě spojené armády řeckých králů proti Tróji. U trojských hradeb Achilles předvedl několik skvělých výkonů, ale nepohodl se s vůdcem Řeků Agamemnonem a s „reprezentačním týmem“ na čas skončil. Až po smrti svého přítele Patrokla se do války vrátil, zabil Hectora, ovšem poté byl sám zabit. David Beckham se rovněž po svém přestupu do Realu Madrid nepohodl s trenérem národního týmu a z reprezentace se vytratil, aby se do ní před nedávnem rovněž slavně vrátil. V prvním utkání po návratu, což byl zároveň premiérový zápas národního týmu na novém stadionu ve Wembley, proti Brazílii (1:1) zazářil. Znovu si nikdo nedokáže představit anglické mužstvo bez něj. Teď ale Beckham odchází z Realu Madrid do podřadného klubu Los Angeles Galaxy. Nebude to u hollywoodských „hradeb“ jeho fotbalová smrt? Aut_2_07.indd 5 Jeho příjmy z reklamy dávno přesáhly jeho fotbalové výdělky. O jeho soukromí se ví více než o jeho fotbalových výsledcích. Je asi jediným současným fotbalistou, jehož jméno bude spolehlivě znát obchodník s knihami v Praze i v newyorském Brooklynu. Možná už mu to tolik nekope jako kdysi, ale jeho kouzlo zůstává. Právě proto nyní přestupuje do Spojených států amerických, aby tam pozvedl mizivou popularitu tohoto jinak světově nejoblíbenějšího sportu. David Beckham je další legendární postava. To, co o něm víme, možná vůbec nevypovídá o tom, jaký opravdu je. Ale tak už to v legendách někdy chodí. Rozdíl oproti dávným dobám je, že básně o hrdinech nezpívají slepí básníci jako v časech Homérových, ale scénáristi z Hollywoodu a novináři z Blesku. Homér básnil o Achillovi, polobožském Řekovi, který oblečen v zlaté zbroji zabil slavného Trójana Hectora. Achilles pak u trojských hradeb rovněž našel smrt, když jej trefil šíp, vystřelený Hectorovým bratrem Paridem. Šíp namířený do paty, jediného místa na Achillově těle, které jeho matka nestačila smočit do vody nesmrtelnosti v řece Styx. O novodobém hrdinovi Beckhamovi kolují sice možná poněkud méně dramatické, ale rovněž barvité historky. I jeho noha je slavná. Stačí zmínit projev, který ve filmu Love Actually (v Česku známý jako Láska nebeská) pronáší britský premiér v podání herce Hugha Granta před americkým prezidentem. Po výčtu všemožných důvodů, pro něž mají být Britové na svou zemi hrdi, udeří hřebíček na hlavičku, když praví: „Jsme zemí levé nohy Davida Beckhama.“ A po krátké odmlce dodá: „Jsme i zemí pravé nohy Davida Beckhama.“ Beckham je jako Achilles mužem obdařeným silou a talentem. Achilles byl skvělý v zacházení s oštěpem a mečem, Beckham má skvělou kopací techniku zejména levou nohou. Hm, takových je – všichni cítíme, že to je málo. To hlavní bude někde jinde. Beckham je stejně jako Achilles hlavně frajer, hezoun s přidrzlým výrazem. Vyhlášený módesman stejně jako do zlata oblečený Achilles. Magnet pro ženy i muže. První po něm touží, druzí jej obdivují nebo mu závidí. O takových chlapech se vždycky mluví víc než o těch, kteří jsou prostě jen dobří, i když mohou být dokonce v mnoha ohledech lepší než oslavovaní idolové. Vždyť i z Homérových bájí se zdá být lepším člověkem a možná i bojovníkem hrdina Hector než náladový, pyšný a ještě navíc bohy chráněný Achilles. Současná Evropa neplodí idoly ve válkách, bitkách a loupežných přepadeních, ale v zápasech o body a o medaile a na stránkách médií. To je relativní novinka a jinde na světě to zdaleka neplatí. A tak je snadné si nad dnešními idoly uplivnout. Říct si, jak můžete srovnávat Beckhama a Achilla! Zbláznili jste se? Ne, zatím ne. Jistě, hrdinové Antiky se jeví důstojnější, protože jsou obrazem jednoty tehdejšího sdíleného vnímání světa, kdežto dnešní hrdinové jsou především obrazem jeho roztříštěnosti, individualizovaného zmatku. Být hrdinou upadlého světa ale na legendárnosti neubírá – alespoň pro tuto chvíli. Kdo si na Beckhama vzpomene za pár tisíc let, to ať ukáže čas. I pro hrdiny platí, že máme takové, jaké si zasloužíme. 20.6.2007 23:41:28 6. Str ana Milionový chlapec Petr Čech Mluví jednoduše a plynně, nezvyšuje hlas. Ten člověk nemůže mít nepřátele, říkám si a myslím na jeho rodiče, kterým asi nikdy nedělal starosti. Ještě pořád má plzeňský přízvuk a asi se ho jen tak nezbaví, protože tak mluví i jeho žena Martina. Ani trochu nedává najevo, že mluvím s mimořádně úspěšným a mimořádně bohatým mladým mužem. Chová se obyčejně a přirozeně, bez jediné hvězdné manýry. Netápe, je klidný a rozvážný. Ví, co dělá a proč to dělá. Oženil se v jedenadvaceti. Je brankářskou jedničkou londýnské Chelsea FC a české reprezentace. Jak vysoko dosáhnete, když zvednete ruku? Přesně dva metry padesát. O šest centimetrů výš, než je branka? Ano, tu přesáhnu. Je důležitá výška u brankáře? Hodí se, ale někdy se dá nahradit i mrštností. Jak jste se vlastně dostal do branky? Náhodou. Jednou nepřišel na zápas ani jeden brankář, tak do branky poslali mě. To bylo ještě v Plzni? Ano, ve Viktorii Plzeň, ale tehdy se jmenovala Škoda Plzeň, a otec ve Škodovce dělal. Někdy v osmi letech mě tam přivedl jen tak si vyzkoušet jeden trénink a už jsem tam zůstal. Do té doby jsem hrál jen hokej. Byl jste někdy s tátou ve Škodovce? Byl jsem se tam za ním jednou podívat, když jsem byl malinkej - to jo. Ale ani si to moc nepamatuju, mě spíš lákalo být venku, hrát hokej, fotbal nebo jiný sporty, než se chodit dívat, co kdo dělá. Oženil jste se v jedenadvaceti letech. Proč tak brzy? Všichni se divili, chlapi se prý dneska mají ženit až okolo třiceti. Jenomže já jsem neměl na co čekat. Cítil jsem se opravdu připravený a dost dospělý. Martinu jsem znal už dlouho a vzali jsem se v době, kdy jsme spolu už čtvrtý rok žili. To nebylo tak, že bychom se po půl roce známosti zbláznili a řekli si: Teď to super funguje, tak se vezmeme. Ne, my jsme spolu opravdu žili hodně dlouho, znali jsme se a věděli, že už to jinak nebude. Vy jste určitě neměl dvojky z chování, že ne? Ne, dvojku z chování jsem nikdy neměl. Nevyhledával jsem žádný konflikt, ani jsem nedělal naschvály. Spíš jsem se snažil všechno projít tak nějak v klidu. Jdete občas na diskotéku? To nejde. Museli bychom jít do nějakého vyloženě privátního klubu, jinak bych z toho nic neměl. Určitě by mě poznali a to se mi nechce. Jdeme spíš někam na večeři, ale ne moc často. Hraju každý druhý den zápas, tak na ponocování nemám podmínky. Ještě můžete chodit po ulici, aniž by na vás lidi doráželi? Lidi mě poznají, ale v Anglii je kultu- Petr Čech Narodil se 20. května 1982 v Plzni. Od šesti let hrál hokej, od osmi hraje fotbal 1989 - 1999 FC Viktoria Plzeň 1999 rodiče podepisují první profesionální smlouvu s FK Chmel Blšany 2001 - 2002hraje za Spartu Praha, která ho z Blšan koupila za 22 milionů korun; v té době poprvé chytá za národní mužstvo 2002 odchází do Francie a hraje dva roky za FC Rennes, které za něj Spartě zaplatilo 150 milionů korun 2003 oženil se, jeho žena Martina cvičí aerobik; žijí spolu v Londýně a mají psa Maxe 2004 přestupuje do londýnské Chelsea FC, která patří Romanu Abramovičovi; ten za něj zaplatil v přepočtu 400 milionů korun Aut_2_07.indd 6 20.6.2007 23:41:30 Ti chlapi! Kopačky Evy Tutterové Tak jsem napsala takový dlouhý a úderný článeček o melounech, fotbalovém hřišti, penězích z městského rozpočtu, opravě kanalizace, úrovni maloměstského fotbalu, ctižádosi a uplácení v (podle mého mínění) nehorázných sumách (když se jedná ra jiná. Když sedím v restauraci a jím, nikdo mě neobtěžuje. Počkají, až dojím, pak třeba pozdraví nebo k něčemu pogratulujou. To je na rozdíl od jiných fotbalových národů veliké plus. Třeba Pavel Nedvěd nemůže s rodinou do restaurace vůbec, protože by mu u stolu stálo tři sta lidí. Italům je to úplně jedno. Třeba drahé hodinky? Hodinky zrovna patří k tomu, co jsem říkal o reprezentaci. Ale nejsem sběratelem hodinek, že bych měl šestery a bral si je podle toho, jestli mám sako nebo tepláky. Ono všechno souvisí se vším. Dávám si pozor i na svoje vlastní webové stránky, protože pomáhají kontaktu s fanoušky. Dáváte si pozor na to, jak se oblékáte? Nejsem maniak do módy, nesleduju trendy oblékání, to ne, ale na druhou stranu jsem rád hezky oblečený. Pokud si nemusím obléct sako, tak si ho samozřejmě neoblékám, ale uvědomuju si, o co jde. Nejsem sám za sebe, ale reprezentuju i úroveň klubu a třeba i národní tým, takže bych podle toho měl být i oblečený. Dívala jsem se na ně a našla tam rubriku Napište Petrovi - odpovídáte sám? Samozřejmě. Pohlídal jsem si i nové DVD. Ten nápad udělat DVD vlastně vyšel z dopisů. Fanoušci jsou zvědaví, jak žiju, takže je tam všechno, rozhovory, ukázka mého rodinného života, mluví tam můj manažer, spoluhráči. Umíte rozhazovat peníze? Utrácím peníze za pragmatické věci. Někdy si udělám radost, ale že bych koupil něco jenom proto, že nevím, co mám dělat - to vůbec ne. Kupuju jen věci, které využiju. Aut_2_07.indd 7 Přemýšlíte o tom, že jste jeden z mála lidí na světě, u kterého obchodníci přesně určili, jakou má cenu? Ta cena existuje, ale těžko se komentuje. Někdy se cítím spíš v roli takovýho rohlíku, který si může kdokoliv koupit, a já do toho nemůžu moc mluvit. Být rohlíkem není úplně příjemné. o úroveň nižší soutěže). A bylo mi řečeno, že je to depresivní, protože tam nemám žáné světlo na konci tunelu, žádnou naději, že se poměry ve fotbale změní. A Petr Čech se rozpovídal a ještě ta britská královna... Takže článeček bude příště, doplněn o optimistický poprázdninový závěr. Zatím se mějte báječně. Potkáváte toho, kdo si vás koupil - Romana Abramoviče? On je obrovský fanoušek a chodí prakticky na každý zápas, pak za námi přijde do šatny většinou pogratulovat, občas se zeptá, co ho zajímá, ale že by se mnou nebo s jiným hráčem vedl rozpravy, tak to ne. Pomýšlíte na to, co bude, až jednou s fotbalem skončíte? To snad nehrozí brzy, tedy pokud mě nepotká nějaký zranění. Jsou brankáři, kteří vydrželi hrát až do čtyřiceti let. Ale to bývají muži na vrcholu profesní kariéry - a vy teprve začnete? Doufám, že budu mít tu výhodu, že si budu moct vybrat práci, která mě bude bavit a zajímat, což se moc lidem nepodaří. Ale v tuhle chvíli je těžké říct, co budu dělat, protože to, co bych chtěl dělat dneska, může být za tři roky totálně out. Marcela Pecháčková, přetištěno s laskavým svolením časopisu Instinkt 20.6.2007 23:41:38 © foto O. Pýcha Out: Pavel Nedvěd Aut_2_07.indd 8 maga zín 20.6.2007 23:41:47 pe r ličk a Kdybys chtěl spálit kalorie z jedné tabulky čokolády, musel bys hodinu a půl běhat – píše se v různých letácích o zdravé výživě, o dietách a obezitě. Hm. Aktivní a bystrý člověk, který čte tenhle magazín samozřejmě moc dobře ví, že to je naprosto marné tvrzení, protože kalorie z čokolády spálí, i kdyby se náhodou zrovna celé odpoledne válel a hrál s kámošem foutbal. Aut_2_07.indd 9 20.6.2007 23:41:48 10. Str ana j a k n a c h y t a t u č i te l e Volily by ženy Turky či nevolily by ženy Turky... P oslední dobou se hodně mluví o Turecku, protože se zvažuje jeho přijetí do Evropské unie. Názory se různí, nový francouzský prezident, který přijetí Turecka není nakloněn, možná ještě značně zamíchá kartami, takže v této chvíli nikdo nedokáže odhadnout, jak to dopadne... My v této rubrice nebudeme rozebírat, jestli Turecko do Evropské unie patří nebo nepatří. Fotbal hraje dobrý a UEFA už hraje. Máme pro vás jen další tip, jak zaručeně nachytat některého z učitelů. Chrámy a svatyně: Vršovický ďolíček Dannerův ďolíček plný klokanů V r šov i c k ý ď o l í če k Ad r e s a : Už ta libozvučná zdrobnělina „Ďolíček“ napovídá, že fandové a hráči Bohemians Praha mají ke svému stadionu jaksi osobnější vztah než bývá zvykem u jiných klubů. Dnes je to chátrající stánek, tak trochu staveniště, ani osvětlení nemá, ale stejně se jeho tradici a atmosféře málokteré české hřiště vyrovná. 9 000 diváků (3 800 sedících) V ršovická 31, Praha 10 do p r ovoz u : 27. 3. 1932 k a pa c i t a : u vede n v Praze, ale celé republice. Měl za sebou slavnou výpravu do Austrálie, kde mimořádně úspěšně reprezentoval Československo a přivezl si jak název Bohemians (od původně latinského označení naší země Bohemia), tak i dvojici klokanů jako dar pro prezi- Z eptejte se schválně učitele zeměpisu nebo společenských věd, jestli v Turecku zavedli volební právo pro ženy dřív než v Evropě nebo později. Pokud nečtou Out, budou skoro určitě tvrdit, že volební právo žen bylo všude v Evropě zavedeno mnohem dřív než v Turecku. J enže to vůbec není pravda. Na Turecku je totiž mimo jiné zajímavé, že oficiálně přiznalo volební právo ženám už v roce 1934, mnohem dřív než ve Švýcarsku, v Itálii, v Řecku, ve Francii a v Belgii. Poslední bylo Švýcarsko, kde bylo všeobecné hlasovací právo pro ženy schváleno až na začátku sedmdesátých let 20. století, když ještě v roce 1959 hlasovaly dvě třetiny Švýcarů proti parlamentnímu návrhu na tuto novotu. Jako první přiznali ženám hlasovací právo Finové na samém počátku 20. století. V Čechách je dámy získaly po první světové válce jako ve většině evropských zemí (v našem případě po vzniku První republiky). Jan H e j l Aut_2_07.indd 10 Historie Ďolíčku začala v době, kdy ještě Vršovice byly pražskou periferií. Místní klub AFK, založený roku 1905, hrál první roky po různých pláccích, než se na něj usmálo štěstí v podobě přízně zámožného podnikatele Jaroslava Waldese, zakladatele a majitele dodnes známé firmy Koh-i-noor se sídlem ve Vršovicích. Továrník ještě spolu s tehdejší Občanskou záložnou obstaral klubu pozemek pro výstavbu vlastního stadionu. Bylo to poblíž továrny Tesla Vršovice v Kodaňské ulici, v takzvaném ďolíčku. Malému, nicméně pěknými tribunkami ohrazenému škvárovému hřišti se od té chvíle neřeklo jinak. Jak ale už jistě tuší znalci místopisu Prahy, tohle není to místo u Botiče, kde Bohemka hraje nyní. K potoku se klub přestěhoval až v roce 1932, v době, kdy jeho obliba kulminovala nejen denta T. G. Masaryka. Že se klokan stal od té doby neoddělitelným maskotem klubu, je snad každému jasné. Klub byl v tu dobu tak oblíbený, že starý ďolíček už vůbec nestačil náporu fanoušků natěšených na každý zápas. A když se pod namačkaným davem šesti tisíc lidí v derby se Spartou roku 1930 začaly hroutit ochozy, bylo jasné, že klokani musí jinam. Tentokrát se o nový stadion zasloužil jiný bohatý muž, předseda Bohemians a hlavně uznávaný prvorepublikový finančník, ředitel Vršovické záložny Zdeněk Danner. Koupil pro klub pozemek u Botiče, na němž nechal vybudovat stadion pro 18 tisíc diváků s hlavní tribunou pro sedící, na níž se velkými písmeny skvělo „Dannerův stadion Bohemians“. Byl slavnostně otevřen 27. března 1932 20.6.2007 23:41:50 11. Str ana Jan Ovečka Ekologické okénko dvojzápasem Bohemians – Slavia a Viktoria Žižkov – Teplitzer FK. Samozřejmě bylo vyprodáno do posledního místa, desetitisíce dalších lidí mohly poslouchat alespoň přímý rozhlasový přenos. Bohemka prohrála s tehdy těžko porazitelnými červenobílými 1:3, ale to nikoho netrápilo. Klokani měli nový hrdý domov. Na starém ďolíčku od té doby hrál nově založený klub AFK Waldes a novému stadionu zelenobílých, který je mimochodem umístěn také v jakémsi ďolíčku, se začalo říkat Dannerák. Jenže přišly hubenější roky. Pan Danner se ocitl v jakési kauze s finančními machinacemi, klub se s ním ve zlém rozžehnal a v roce 1935 Bohemka spadla z první ligy. Vrátila se až za války v roce 1940. V protektorátu Böhmen und Möhren uhájila alespoň částečně svůj název, místo anglického Bohemians ale přišla méně provokující Bohemia. Klub válku přežil celkem bez problémů i přesto, že Dannerák dostal zásah při bombardování Prahy v únoru 1945. Ani Bohemce se po roce 1948, kdy se v zemi ujali vlády komunisté, nepodařilo vyhnout zběsilému přejmenovávání tradičních klubů. Z klokanů se stali Železničáři a z Danneráku zmizel nápis „Dannerův stadion Bohemians“. Možná i proto se mu pomalu ale jistě začalo znovu říkat Ďolíček. Klub se pohyboval mezi druhou a první ligou, a tak hlavní radostí mohla být nejspíš jen postupná kultivace stadionu. Pokládá se nová tráva, instaluje se nové umělé osvětlení. A v roce 1964 se vrací starý název Bohemians. V roce 1970 je klub sice znovu v druhé lize, ale pomalu začíná svítat na lepší časy. Na místě staré hlavní tribuny vyroste nová, na rozdíl od menší předchůdkyně je vystavěna po celé délce hřiště. Klub se nadechuje k nejslavnější etapě své historie. Tým postupuje znovu do ligy Aut_2_07.indd 11 a v druhé polovině sedmdesátých let často zaplněný Ďolíček aplauduje skvělé hře týmu trenéra Pospíchala, postaveného kolem hvězdného Panenky. Klub hraje na špičce ligy i v evropských pohárech. Panenka sice v roce 1981 odchází, ale o dva roky později se ve Vršovicích dokonce slaví první a dosud poslední titul mistra ligy. V této éře se v Ďolíčku hrají slavné pohárové zápasy s Ipswichem, Tottenhamem či Ajaxem Amsterodam. Sinusoida špatných a lepších časů se ale zase pomalu začíná ubírat směrem dolů. V devadesátých letech přichází znovu pád do druhé ligy, pak ještě krátký vzmach a nakonec téměř fatální katastrofa. Bankrot klubu, ohlášený zánik, handl se značkou Bohemians. Historie fanouškovské záchrany klubu je už zase na jiný článek. Zbývá dodat, že málem nepřežil ani samotný Ďolíček. V roce 2002 se zbourala dlouhá tribuna k stání a v době zdánlivého zániku se uvažovalo dokonce o zbourání celého stadionu a využití pozemku k jiným účelům. Teď, když je klub zpět v první lize, je otázka, co s Ďolíčkem dál, znovu žhavá. Přísným ligovým podmínkám jeho stav zdaleka nevyhovuje. Ale i teď to vypadá jako před více než sedmdesáti lety na záchranu od štědrého boháče. Nový majitel Bohemians, firma CTY Group, stadion letos v dubnu odkoupil od bývalých majitelů klubu a hodlá investovat miliony do jeho rekonstrukce. Klokani prezidenta Masaryka by jistě znovu skákali radostí. „Ekologická stopa“ je způsob nebo nástroj, jak spočítat kolik přírodních zdrojů lidé vyčerpávají tím, že žijí, jinými slovy jakou plochu půdy a vody by potřebovali k zajištění stávající spotřeby, včetně uložení odpadů. Ideální stav by samozřejmě byl, kdybychom zatěžovali Zemi jen v takové míře, aby se z toho stačila vzpamatovávat, aby měla dost síly a času na regeneraci. To je princip, kterému se říká „udržitelnost“ nebo „udržitelný rozvoj“. V uplynulých letech planeta Země nabízela každému člověku asi 1,7 hektarů. V celosvětovém průměru lidé v současné době spotřebovávají o 23 % zdrojů víc – jinými slovy, Země potřebuje rok a dva měsíce, aby se vzpamatovala z toho, co si z ní lidé vezmou za jeden rok. Průměrný Evropan dnes potřebuje bezmála 5 hektarů – čili z roku našeho života se Země vzpamatovává pět let. To znamená, že v této chvíli spotřebováváme zdroje, které budou potřebovat naši potomci. Mnohem víc se dočtete na www.footprintnetwork. org a můžete si tam dokonce svou vlastní ekologickou stopu změřit – jen musíte umět anglicky. eko numero 10 hodin můžeš žhavit svůj notebook, když zrecykluješ 1 hliníkovou plechovku od limonády – tolik energie ušetříš. 20.6.2007 23:41:55 vs.in Fotbalista bez ksichtu, musí dělat lobbistu. Jáchym Jakeš „Hlavně že má číro na hlavě, když do toho neumí ani kopnout!“ Neříká vám to něco? Podobné hlášky slýchám od vedlejšího stolu v hospodě, když v bedně zrovna běží fotbal. Většina takto míněných narážek zpravidla pochází od pupkatého padesátníka a vysvětlit si je můžeme tím, že v duchu jim vlastně závidí. T R ENDY A co? Mládí? Peníze? Úspěch? Nejspíš to všechno dohromady, i když tento typ fotbalového fandy bude bezpochyby tvrdit, že jemu se „klucí na hřišti“ zavděčí jedině kvalitní hrou, což je také ten nejférovější, tedy „nejfotbalovější“ přístup. Fotbalisti jsou dnes vzorem pro spoustu lidí, zejména životním stylem. Drahé káry, astronomické platy, dámská společnost na hotelových pokojích. To chce přece každý. Vedle hollywoodských hvězd jsou fotbalisti nejčastěji pokládáni za chlapy „jak maj bejt“. Na druhé straně simulují, fňukají, faulují, nadávají si a rozčileně dupou nožičkou při každém překročení vápna nebo sporném rohovém kopu. Na hřišti přitom vypadají, že víc času věnují soláriu než přípravě na utkání. Kam se ti „chlapáci“ najednou poděli? Jde pochopitelně o dva extrémy: na jedné straně stojí miláček žen, věčně dojatý a uplakaný manchesterský Ronaldo a na druhé „fotbalová mlátička“, sběratel červených karet, Gatusso z AC Milan. Ani jedno není pravda. Mluvíme tu o mediálním obrazu fotbalistů, nikoliv herních kvalitách. Každý slavný hráč nebo jeho manažer našel něco, co u publika zabírá. A když to zabírat přestane, můžete se za pár milionů stát maskotem fotbalového klubu v San Franciscu. A z „fotbalovýho hára“ se mezitím stane běžně vžitý pojem a nikdo už ani nevzdechne, že kdysi charakteristický rozlišovák mezi „pankáčema“ a „těma druhejma“ bezostyšně ukradli fotbaloví krasavci a z vyjádření názoru se stal bezvýznamný módní výstřelek. Jen bylo potřeba „číro“ navonět, barevně vyladit a nablejskat tužidlem. kou moc, protože média by po nich opakovala prakticky cokoliv, jenže zatím se k ní nikdo z nich nedokázal postavit – nikdo neměl odvahu stát se vzorem, o kterém má smysl přemýšlet a který má smysl následovat. A to že se pár lidí nechalo koupit do volební kampaně, nepočítám. Takže pánové, my čekáme! Každej mlaďoch chce dobře vypadat a inspiraci čerpá mimo jiné u čutálů. Pak se často stane, že přijdete v pátek do klubíku a od vedlejšího stolu si vás prohlíží dva Barošové a naproti se baví Rosa s Ujfalušim. Kde končí inspirace a začíná bezduchá kopírka? A vyberu-li si za svůj vzor chlapíka, kterej má sice nejnovější žihadlo a krásnou brunetku, ale každý jeho pozápasový rozhovor se dá shrnout v rozmezí výroků „chybělo nám štěstíčko, ale srdíčko tam bylo“, dá se vůbec o inspiraci mluvit? Je na tom snad cokoliv obdivuhodného? Vždyť jsou to jen obyčejní kluci, stejní maníci jako my. S jediným dost podstatným rozdílem: oni mají vel- Va še dop i s y Vážená redakce, proč se deklarujete jako časopis pro mladé? Mně bude na podzim 36 a taky se mi váš časopis moc líbí, jenže když tvrdíte, že je pro mladé od 12 do 16 let, tak si pak připadám trochu divně, že si většinu článků s chutí přečtu a užívám si je. Myslím, že obsah je dost univerzální a že byste klidně mohli rozšířit záběr i na dospělé fotbalové nadšence, kteří fotbalem žijí, ale taky si nemyslí, že mít Aut_2_07.indd 12 rád fotbal automaticky znamená být nevzdělaný trouba, který nemá žádný rozhled. Co vy na to? Třeba by to i zvýšilo prodej. Jiří Dolejš, 35 let, Poděbrady Milý Jirko, díky moc, jsme samozřejmě moc rádi, že se ti náš časopis líbí. Není se zač stydět. Redakci Outu bude v průměru asi jako tobě a taky si články rádi čteme (dokonce je píšeme!) – a klidně se k tomu veřejně hlásíme. Nicméně to, co píšeš je velmi podnětné a my ti můžeme slíbit, že tuhle variantu přes léto zvážíme a promyslíme. No a kdo ví, třeba po prázdninách skutečně začneme vycházet v rozšířené podobě pro širší okruh čitatelů. redakční rada magazínu Out 20.6.2007 23:42:00 Pravidla Foutbállku najdete na poslední straně – strana Aut_2_07.indd 13 16 20.6.2007 23:42:01 14. Str ana k u lt u r a Knock–OUT Vážená folbalumilovná mládeži, dobrý den! Jirka Z e m á n e k Z kulturního okénka vám opět kyne taneční mistr Omar Kvasnička alias Jirka Zemánek. Je mi jasné, že se ode mě očekává kultura, nejvíc asi muzika, jenže já jsem kromě festivalů, na kterých jsme hráli s Wohnoutama, za poslední měsíc nenavštívil jedinou kulturní akci, která by stála za zmínku a tak si dnes napíšeme o vzhledu fotbalového hráče, přesněji o účesu. I Vzhled je u hráče jeho kulturní vizitkou a navíc to dobře ladí k celému tématu čísla. Když jsem byl asi dvanáctiletý hošík, mělo devadesát procent fotbalových hráčů na hlavě účes zvaný deka. Těch zbývajících deset procent tvořili hráči kudrnatí nebo plešatí, na které se zmíněný účes nedal aplikovat. Jak deka vypadala? Na přední a horní straně hlavy se vyjímal ježek, který bylo na cestě do společnosti potřeba odpovídajícím způsobem nagelovat. Zadní partie, tedy temeno byla skrytá pod pásem nestřižených, pečlivě učesaných vlasů sahajících někam do úrovně ramen. U pozvolna plešatících hráčů vypadal tento pás – díky holému kolečku ve středu hlavy – jako plnovous zezadu. Už tenkrát mi to připadalo velmi nepěkné. Později jsem si začal říkat, proč to vlastně hráči nosili. Jestli to třeba nemělo nějaký vliv na výkon? Začal jsem sledovat i jiné sporty, ale nikde nebyl tento účes zastoupen tak jako ve fotbale. Pojal jsem podezření, že je to výmysl nějakého komunistického funkcionáře – to bylo v té době běžné. Ale vypátrat se mi ho nepodařilo a tak hypotéza zůstala neověřená. Až nedávno jsem přišel na to, kde se ten ohavný účes vzal. Možná, že se mýlím, ale průkopníkem tohoto výtvoru byl západoněmecký stoper Pierre Litbarsky. Jeden šikovný malý obránce ovlivnil nevkus tisíců našinců. Chápu, že v tehdejší době nebylo moc možností, ale přesto!? Vždyť snad nic hnusnějšího už na hlavě člověk mít nemůže, nebo jo? Dneska je všechno jinak a je naprosto velvyslanci tohoto umění ve světě. Jednoho ale přece máme. Nezasloužil si to sice svým uměním, ale doba mu přála, a tak nějak ze setrvačnosti je ve fotbale dodnes. Luboš Hykl Nekaž tátovi dobré jméno Snad každý měl na fotbalovém mači alespoň jednou pocit zmaru. Někdy za to může terén, jindy soupeř, pak zase nebyli ve své kůži hráči a nakonec je tu samozřejmě vždycky ještě sudí: ten černý panáček s neomezenou mocí na hřišti, který má utkání řídit. Může přispět ke kvalitě předvedené hry, nebo utkání úplně zazdít. Historie naší kopané nemá mnoho arbitrů, kteří by byli Aut_2_07.indd 14 normální, že se chce někdo podobat někomu jinému. To je princip módy: lidi se chtějí cítit in a originální, tak dělají a nosí to, co všichni. Cokoliv, co frčí, už je vlastně z módy, protože v té chvíli už to dělají a nosí všichni... a tak někdo musí přijít s něčím novým. Nevím jak vám, ale mně to přijde jako úplná kravina. Jak kdysi zpíval Karel Gott. „Zůstanu svůj na tom nejvíc záleží, pjapadapá...“ No, nakonec se nám to zvrtlo od účesu ke Goťákovi, který svůj nikdy nebyl, tak ho raděj nechám dál vstávat z hrobu popmusic a děsit všechny lidi dobrého vkusu a rozloučím se. Jo, a buďte sví. Čus. V roce 1988, v zápase, o kterém se pak dlouho mluvilo, proti sobě stáli Bohemians se Spartou. Bohemka inkasuje už po dvaceti sekundách od Skuhravého, klokanům jsou vyloučeni Belák a Tymich, Griga dává neregulérní gól a kapitán Sparty a reprezentace Josef Chovanec plive do obličeje Tymichovi, rozhodčí Stiegler to velkoryse přehlíží... Tolik z dobových zpráv. I teď máme možnost se s panem Stieglerem setkat. Již není rozhodčím – dnes rozhodčí hodnotí. O tom se ale nebudeme víc rozepisovat, není to nic objevného. Nedávno jsem však zavítal na zápas Sedlice – Bělčice, pískal ho mla- dý kluk a to z mého pohledu velice slušně. Domácím se dařilo, ale jak už to ve vesnickém fotbale bývá, emoce plály na obou stranách. V zápase padlo několik žlutých karet kvůli nesportovnímu chování, domácím i hostům. Z hlediště se začalo čím dál častěji ozývat: „Nekaž tátovi jméno!” Divil jsem se a zeptal křiklounů, kdo to píská? „Mladej Stiegler,“ řekl mi jeden z nasupených diváků. „Aha,“ povídám si, „takže když se to hodí, všichni rychle zapomenou, jakou práci „táta“ odváděl a ohánějí se jeho dobrým jménem!“ Jako divák musím uznat, že mladík na svůj věk nepískal vůbec špatně, naopak. Utkání se mu povedlo a nakonec všichni odešli spokojení. Rád bych tedy mladému panu Stieglerovi popřál, aby mu to vydrželo a aby ho diváci posuzovali jen podle toho, jak si počíná na hřišti a ne podle toho čí je syn. Zatím totiž podle mého táta kazil jméno synovi. 20.6.2007 23:42:04 15. Str ana j a z y k ov é v y c h y t áv k y Kdo je tu hrdina? Jáchym Jakeš Klacek Tentokrát jsem se rozhodl nepátrat v paměti po slavných vítězstvích a porážkách na trávníku nebo v ochozech, ale podělit se o zážitek úplně čerstvý. Navíc jsou tématem čísla hrdinové a já jsem psal o hrdinech v minulém čísle, takže tentokrát jsem článek pojednal jinak. po l epše n ý c h u l i g á n Kdo sledoval předcházející čísla ví, že v mládí jsem fotbalem žil a nevynechal jedinou příležitost vyrazit na zápas, ať na Letnou nebo někam na výjezd. Ty časy jsou nicméně v nenávratnu a dneska mě do ochozů zláká máloco. Nedávno jsem ale dostal od kamaráda pár volných lupenů na poslední kolo Sparta : Most. Soupeř sice nic moc, ale vidina zisku mistrovského titulu překonala lenost – a tak sem vyrazil. Ten den přišlo u nás nevídaných 19 tisíc lidi a atmosféra byla vynikající. Měli jsme luxusní místa s dobrým výhledem na pažit i na kotel. Zápas začal dobře. Po dvaceti minutách Sparta vedla 2:0 a Most se odevzdal osudu. Předváděná hra ovšem v ničem mistrovský tým nepřipomínala. Aspoň jsem měl čas sledovat dění v ochozech. Kotel se činil. Mně to nedalo, a tak můj dnes již netrénovaný hlas za chvíli ochraptěl. Chtělo by to pivo. Sedm minut před koncem půle jsme na něj vyrazili. Fronta už byla nedohledná a pivo jen nealko, ale žízni neporučíš, a tak jsme se zařadili na konec. Čekání nebralo konce. Dlouhou chvíli jsme si krátili pozorováním na mol opilých fanoušků, kteří by si těžko vzpomněli, jak se jmenují. Typicky český alibismus: čepuje se nealko a všichni jsou na mraky. Fronta skoro nepostoupila a už začala druhá půle. Aut_2_07.indd 15 Tak se sakra pohněte! Mám žízeň a chci vidět i fotbal! Ohlušující řev! 3:0. A já to neviděl, protože s tolika zájemci o nápoj se prostě nepočítá. Skandál. Konečně piju a můžu zase řvát. Přišel jsem o třetinu druhý půle. Atmosféra graduje. Padá další gól a stadión obíhají vlny. Nádhera! Jenže najednou slyším: „Jude Slavie, Jude Slavie“, skanduje kotel. Hanbou bych se propad. Dementi vypatlaný! Víte co to vůbec znamená?!! A za chvíli zas „Huhuhu!“ na černého hráče Mostu. Nepochopitelná logika primitiva. Vždyť za Spartu taky hraje černoch a tomu tleskají. Mám chuť se rvát a těm zmetkům rasistickejm vymlátit zuby. Padá patý banán. Jo, radost mám, ale rasismus mezi našimi fanoušky mě fakt znechutil. Jak je možný, že to nikdo neřeší? Nebo snad tímhle chtějí nalákat víc diváků? Sudí píská konec a lidi vbíhají na trávník. Jsme mistři! Tak hurá, no... » Coolhust « naprostej machr, týpek, co má všechno pod palcem, všechno ví, všechno zná a všichni to o něm vědí; synonymum je Hustcool. » Menzák « čili inťouš; jeho genialita často hraničí až s pomateností. (odvozeno od sdružení Menza, které seskupuje mozky z celé republiky) » Gajdy « jesle, housky, párky… jednoduše prostrčení meruny mezi nohama soupeře. » Imho « tahle zkratka se dá použít prakticky v jakékoliv situaci jako citoslovce údivu. Dá se sní okořenit běžný rozhovor (např. spojením – imho lol ); v překladu je to zkratka anglické fráze „in my humble opinion“ („podle mého skromného názoru“), kdežto lol je v hráčské a chattařské hantýrce z anglického „lots of laughts“ („spousta smíchu“) » Pimpin « neboli „pimpování“, znamená užívat si, mít to na háku; nejoblíbenější záliba coolhusta je právě pimpovat. A pointa? Tématem čísla jsou hrdinové a podle mého je dneska největší hrdinství koupit si lístek na ligu,vystát tam půlhodinovou frontu na nealko pivo, poslouchat rasistický pokřiky a k tomu koukat na podprůměrnej fotbal. To už si žádá celýho chlapa! Jen pozor na srdíčko, hřbitovy jsou plný hrdinů! 20.6.2007 23:42:12 16. Str ana 3 Trojka Srdce běžného člověka za život tluče asi t ř i miliardy krát. t ř i k r á t a dost! – je hloupý legislativní koncept, který bezdůvodně předpokládá, že když někdo něco udělá počtvrté, je to mnohem horší, než když to udělal poprvé, podruhé a potřetí, když je přitom jasné, že jestli je něco špatného, pak je to poprvé stejně špatně jako kdykoliv potom. zlé věci v domě? Kouř, štěnice a zlá žena. Dánské přísloví tři jsou králové, kteří kdysi vyrazili za hvězdou a akorát včas přinesli dárky do Betléma. tři jsou nohy od verpánku, protože tři nohy stačí, aby něco stálo bez vůle stát. tři je krásná číslovka, která vypadá jako prsa nebo jako zadek. dělají společnost – alespoň tak praví Britské přísloví. Ke psaní musí být t ř i věci: pero, inkoust a rozum Jsou t ř i druhy mužů, kteří nerozumí ženám: mladí, dospělí a starci t ř i čtvrtiny chycených ryb se sní, zbytek se používá na výrobu různých věcí, jako je lepidlo, mýdlo nebo hnojiva. jídla ve vyspělém světě se prostě vyhodí. t ř et i n a hr a m aga zínu ou t Kompletní pravidla Foutballu 1 vykopává se od brankáře; o úvodní výkop si hoďte korunou; pak se hráči střídají; po gólu rozehrává ten, kdo inkasoval 2 hraje se obyčejnou tužkou nebo propiskou a kope se tak, že hrot pisátka umístíš na místo, odkud kopeš, namíříš a sklouzneš pisátko po papíře, přičemž ve chvíli, kdy se hrot pisátka začne pohybovat, nesmíš pisátko držet v prstech, ale mít už jen jeden prst opřený o zadní konec pisátka 3 míč dojede tam, kde se čára poprvé přeruší nebo tam, kde přestane být vidět; míč vyznač puntíkem, kolečkem, šipkou, křížkem... doporučujeme při každém novém útoku používat jinou značku 4 u přihrávky, která projede tvým hráčem, se můžeš rozhodnout, jestli přihrávku stopíš = dál hraješ odkudkoliv z obrysu dresu hráče, který přihrávku dostal, nebo pustíš do běhu = dál hraješ z místa, kam doletěl míč (z konce čáry); to může být užitečné při zakončení Aut_2_07.indd 16 Kdyby si všichni na světě žili tak nad poměry jako my v Čechách a ve zbytku Evropy, potřebovali bychom t ř i Zeměkoule, aby nás všechny uživili. Práce od nás zahání t ř i velké nepřátele: nudu, neřest a nouzi Kdo šetří, má za t ř i . Existuje vůbec někde mince nebo bankovka s hodnotou t ř i ? (jako třeba „tříkoruna“) trojka tři je křesťanský bůh – otec, syn a duch svatý tvoří takzvanou Svatou trojici. t r o j j ed i n ý 5 střílet na bránu můžeš ve chvíli, kdy jsi propojil všechny hráče v poli; hráč, který zakončuje, musí střílet rovnou na bránu nebo si může pustit přihrávku do běhu – nesmí si ale nahrávat do prostoru před bránu (tam nikdo není, čímž se má za to, že míč chytil soupeřův brankář, takže pokud nedostřelíš od útočníka do brány, musíš si míč přihrát zpátky k jednomu z útočníků a zkusit to znovu); když trefíš brankáře, rozehráváš z libovolného rohu na jednoho z útočníků; když mineš bránu, rozehráváš od jakéhokoliv hráče na vlastní polovině – střílet na bránu musí v tomto případě opět hráč, který před tím minul bránu 6 faul je, když se čárou dotkneš hráče soupeře a znamená, že jedno kolo nehraješ a pak rozehráváš z místa, kde jsi protnul obrys soupeřova hráče; když v průběhu jednoho útoku fauluješ stejného hráče dvakrát, vrací se navíc míč k hráči, od kterého jsi rozehrával naposled; když v jednom tahu nejdřív strefíš svého hráče a pak i hráče soupeře, můžeš se rozhodnout balon stopit a faul to nebyl trojku nosí kapitán AC Milán Paolo Maldini Na fotbale jsou zpravidla t ř i vylosované vstupenky, výhry však stojí většinou za prd. Naposledy vyhrávali diváci vysoušeče vlasů muži ve člunu je legendární kniha od Jerome Klapky tři t ř i sestry jsou veselá kapela a také hra od Antona Pavloviče Čechova. 7 když zahraješ míč do autu, vhazuješ z místa, kde jsi přejel postranní čáru směrem k nejbližšímu hráči ve směru k vlastní bráně; pak ale můžeš rovnou pokračovat, kam chceš 8 doporučujeme hrát na „dva vítězný”, takže utkání končí 2:1 nebo 2:0; při každém novém útoku musíš své hráče propojit v jiném pořadí než při posledním útoku – to znamená, že alespoň dva hráči musí být při každém útoku propojeni v jiném pořadí Hra tužkou má výhodu v tom, že si hřiště můžete na další utkání vygumovat; hraje se o přestávkách, případně o nudných hodinách. Jakékoli připomínky k pravidlům, náměty a vylepšení posílej na [email protected] – čím líp to vychytáme, tím líp si zahrajem! A třeba nás už brzo čeká světovej pohár v Out fotbálku! Díky, Luboss, Panpéťa, Spokojenda Vydává: Mousehouse, s.r.o. • Koncept Česká fotbalová škola , a redakční rada : občanské sdružení Luboss, Panpeta, Spokojenda • R edakce: Luboš Hykl, Jáchym Jakeš, K lacek, Jan H ejl, Petr Skokan, M arek Pohárek, Eva Tutterová, Jirka Zemánek • Design: Kostička • Grafická úprava : Eda & K ristýna Staňkovi • Editor: Petr Skokan • K resby: Štěpán A dámek • Náklad 2500 kusů • Z a obsah článků odpovídají autoři. Recyklujte! M agazín OUT objednávejte na adrese: [email protected] www.outmagazin.cz 20.6.2007 23:42:19
Podobné dokumenty
Berešit 2. kapitola
bible). Dokud mu však není vdechnut Bohem dech života je to jen pouhá socha, golem (Slovo
golem znamená v hebrejštině neúplnost, nedokonalost a takto byla také tato oživená bytost
pojímána. Neměla ...
Samojízdný postřikovač R4040i
Silueta postřikovače R4040i ukazuje výhody umístění hlavních
součástí pro optimální rozložení hmotnosti a stabilitu. U takto
vyváženého stroje nedochází díky rovnoměrnému rozložení
zatížení napříč ...
MOC A PENIAZE – HODNOTY V POLITIKE A PODNIKANÍ.
jsou to především různé rámcové podmínky, jako např. mír, bezpečí a jistý obecný
blahobyt, k nimž se ještě dostaneme. Ale již pro směnnou funkci peněz je
rozhodující, kolik lidí a jak často dá před...
Licenční fórum GDS 2012
Nejfotbalovější česká pohádka není jen o fotbale...
„Jedenáctka“ bude fotbalovým animovaným muzikálem i pohádkou o týmu, kterému bychom chtěli všichni fandit.
Rodinná road movie na motivy jedné z n...
MaPA OBSAH - Palác Akropolis
předem nacvičeno a zároveň probíhá v přítomnosti konzumentů (svědků). /.../ Improvizované může být celé představení nebo jen určitá jeho část. Prostor pro improvizaci i její
zaměření mohou být rámc...
květen 2014 - Pražský fotbalový svaz
za hráče i výsledky.
JJ Zmínil jste Luboše Kozla, který
teď patří mezi nejžádanější tuzemské trenéry. Jak na spolupráci s ním
vzpomínáte?
Tenkrát začínal trénovat stejně jako já.
Bylo už ale vidět,...