Koncepce hospodářské restrukturalizace ULK, MSK a KVK

III.
Koncepce hospodářské restrukturalizace
Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje
Návrh pro jednání Vlády ČR
Říjen 2015
Předkládá:
Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc.
Zmocněnec vlády pro
Moravskoslezský a Ústecký kraj
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................ 2
1
Zhodnocení aktuálního stavu ÚK, MSK a KVK ................................................................................. 3
1.1
Základní údaje o Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji ................................... 3
1.2
Hlavní problémové oblasti....................................................................................................... 3
1.2.1
Nezaměstnanost .............................................................................................................. 4
1.2.2
Vzdělanost obyvatelstva .................................................................................................. 5
1.2.3
Technické vzdělávání ....................................................................................................... 5
1.2.4
Podnikání ......................................................................................................................... 6
1.2.5
Dopravní infrastruktura ................................................................................................... 6
1.2.6
Výzkum, vývoj, inovace ................................................................................................... 7
1.2.7
Brownfieldy ..................................................................................................................... 8
1.2.8
Životní prostředí .............................................................................................................. 8
1.2.9
Životní úroveň obyvatel ................................................................................................... 9
1.3
1.3.1
Moravskoslezský kraj ..................................................................................................... 10
1.3.2
Ústecký kraj ................................................................................................................... 12
1.3.3
Karlovarský kraj ............................................................................................................. 14
1.3.4
Zhoršování ekonomické a sociální situace v některých regionech................................ 15
1.4
2
3
4
Další hrozby ........................................................................................................................... 10
Souhrn hlavních problémů a bariér rozvoje MSK, ÚK a KVK ................................................. 15
Návrh opatření .............................................................................................................................. 16
2.1
Hlavní směry pomoci krajům (MSK, ÚK, KVK) ....................................................................... 16
2.2
Okruhy nezbytných opatření ................................................................................................. 17
Nástroje řešení .............................................................................................................................. 18
3.1
Hlavní principy koncepce – „4S“............................................................................................ 18
3.2
Návrh postupu přípravy a realizace hospodářské restrukturalizace MSK, UK a KVK ............ 18
Závěr .............................................................................................................................................. 20
Přílohy.................................................................................................................................................... 21
SCHÉMA SPOLUPRÁCE....................................................................................................................... 22
GRAFY ................................................................................................................................................ 23
TABULKY ............................................................................................................................................ 26
OBRÁZKY ............................................................................................................................................ 30
VZOR FORMÁTU AKČNÍHO PLÁNU .................................................................................................... 31
PODNĚTY PRO RESTRUKTURALIZACI A ROZVOJ JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ............................................ 32
1
Úvod
Cílem tohoto dokumentu je informovat vládu o situaci ve třech krajích nejvíce postižených vysokou
nezaměstnaností a dalšími závažnými problémy, vyspecifikovat hlavní bariéry rozvoje těchto krajů,
upozornit na další hrozby a navrhnout Vládě ČR komplexní řešení nepříznivé hospodářské, sociální a
environmentální situace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje (ÚK, MSK a KVK), které
dlouhodobě zaostávají za průměrem České republiky v řadě socioekonomických ukazatelů. Výčet
problémů není kompletní, předkladatel se zaměřil jen na ty hlavní faktory, které se vztahují k
zaměstnanosti a ovlivňují rozvoj regionů.
Na základě vyhodnocení aktuální situace i dlouhodobých trendů sociálního a hospodářského vývoje
všech tří krajů a identifikace hrozeb plynoucích zejména z předpokládaného útlumu tradičních
průmyslových odvětví zpracovala Kancelář zmocněnce vlády pro MSK a ÚK základní koncepci
dokončení hospodářské restrukturalizace uvedených regionů. Opírá se přitom o kontinuální
komunikaci s regionálními partnery a závěry obsažené ve Zprávě o činnosti zmocněnce vlády pro MSK
a ÚK za rok 2014. Vychází také ze skutečnosti, že dosavadní opatření vlád nepřinesla výrazný efekt a
neřešila a neřeší situaci v postižených regionech v dostatečné míře. V důsledku toho uvedené regiony
nejsou adekvátně připraveny čelit dalšímu útlumu tradičního průmyslu a ekonomicko-sociálním
problémům s ním souvisejícím. V uvedených regionech nejsou vytvořeny podmínky pro udržení
stávajících a vytváření nových pracovních míst, bez nichž nebude stabilizace hospodářsky-sociální
situace možná.
Ani jeden z uvedených krajů nemůže mobilizovat takové vnitřní zdroje, které by účinně dokázaly
situaci řešit. Řešení situace v MSK, ÚK a KVK se s ohledem na strukturu průmyslu, historické zátěže a
strategické chyby, dlouhodobé problémy i aktuální hrozby, neobejde bez další pomoci státu, a to jak
koncepční, tak finanční. Zároveň je třeba poukázat na skutečnost, že problémy těchto tří nejvíce
strukturálně postižených krajů jsou natolik komplexní, že jejich řešení se neobejde bez zapojení všech
relevantních aktérů jak na národní, tak i regionální úrovni. Z toho důvodu zmocněnec vlády předkládá
koncepci, která by měla být základním podkladem pro týmovou spolupráci vlády a regionů na
vytvoření strategického postupu a návrhů opatření. Cílem navrhované koncepce je prostřednictvím
rozvojové strategie zvýšit zaměstnanost, konkurenceschopnost a životní úroveň MSK, ÚK a KVK tak,
aby v horizontu 15-20 let regiony dosáhly v tvorbě HDP na obyvatele průměru EU 28.1
Materiál obsahuje tematické okruhy, které vzešly z diskusí v regionech a porad pracovních skupin
regionálních tripartit, uskutečněných během května až července 2015. Tato témata regiony
doporučují řešit v rámci dlouhodobé strategie, případně krátkodobých opatření.
1
Viz graf č. 1 „Mezikrajové srovnání HDP na obyvatele v paritě kupní síly k EU 28 (PPS) (2013, NUTS 3 EU
28=100)“ přílohou
2
1
Zhodnocení aktuálního stavu ÚK, MSK a KVK
1.1
Základní údaje o Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji
Tabulka č. 1
Základní údaje o Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji
Počet obyvatel (k 30. 6. 2015)
Prům. hrubá mzda v Kč/měsíc (1. - 2. Q 2015)
Regionální HDP v mil. Kč (rok 2013)
HDP na 1 obyv. v Kč (rok 2013)
Podíl kraje na HDP ČR v % (rok 2013)
MSK
ÚK
KVK
Průměr ČR
1 215 098 823 103 298 381
23 487
23 314
21 960
25 810
398 954 246 103
83 461
291 876
325 963 298 002 277 280
388 771
9,8
6,0
2,0
9,5
Počet nezaměstnaných (uchazeči o zaměstnání
ve věku 15-64, červenec 2015)
Podíl nezaměstnaných osob v % k 31. 7. 2015
(na obyvatelstvu ve věku 15-64 let)
70 831
44 953
13 893
8,6
9,4
6,9
6,3
Zdroj: ČSÚ, Úřad práce ČR, 2015 (vlastní zpracování)
1.2
Hlavní problémové oblasti
Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj jsou tradičně průmyslové oblasti, které v 90. letech 20.
století poznamenal proces ekonomické transformace, s jehož důsledky se tyto kraje potýkají dodnes.
Všechny tři kraje spojuje historická specializace na odvětví těžby nerostných surovin (uhlí, kaolin,
rudy, stavební suroviny), které fungovaly jako hnací odvětví pro celou regionální i celostátní
ekonomiku. Na tato odvětví byly navázány i další obory (např. strojírenství, hutnictví). Další významná
odvětví (energetika, chemie, textilní a oděvní průmysl) prošla útlumem popř. stagnací. V řadě odvětví
převládaly velké (tradiční) domácí firmy, z nichž některé prošly úpadkem nebo stále procházejí
restrukturalizací s výrazným omezováním výroby. Došlo k rozpadu původních hodnotových řetězců a
reorientace podniků na nové trhy v řadě případů neproběhla úspěšně. Nevhodná transformace
ekonomiky a další strukturální změny se v dlouhodobém horizontu nepříznivě projevily na
vzdělanostní struktuře mj. i v odlivu „mozků“ (velmi nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného
obyvatelstva), což dále prohlubuje související degradační procesy i v dalších oblastech
socioekonomické struktury, které se projevují úbytkem počtu obyvatel, klesající cenou nemovitostí,
sníženou schopností těchto regionů využít místní zdroje pro tvorbu nových pracovních míst či v
neposlední řadě v podmínkách pro rozvoj občanské společnosti. Zastavení negativních procesů je
jednoznačně podmíněno zlepšením nabídky pracovních příležitostí, jak ve struktuře, tak i v celkovém
objemu.
V minulosti všechny tři kraje zahrnovaly regiony klasifikované Usnesením vlády č. 560/2006 pro
období 2007-2013 jako strukturálně postižené, což plně vystihuje problematiku skladby průmyslu a
3
sociální i vzdělaností struktury obyvatel v daném území. V roce 2013 se usnesením vlády č. 344 na
základě několika faktorů definovaly Hospodářsky problémové regiony na úrovni ORP (obce
s rozšířenou působností), ty jsou identifikovány jako celky, „které ve svém rozvoji musí řešit specifické
problémy, jejichž zvládnutí je s ohledem na příčiny problémů obtížné a nelze je zvládnout bez širší,
koordinované spolupráce více subjektů včetně aktivní pomoci státu.“2. V případě ÚK, MSK a KVK na
rozdíl od zbývajících krajů ČR pokrývají tyto hospodářsky problémové regiony většinu území krajů.3
Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 přesto hovoří i přímo o strukturálním postižení ÚK, MSK
a KVK zejména v kontextu vzdělanostní struktury a její vzájemné vazby s dalšími sociálními a
ekonomickými aspekty.
1.2.1 Nezaměstnanost
Všechny tři kraje se dlouhodobě potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti, která se v uplynulých 10
letech pohybovala vždy o několik procentních bodů nad průměrem ČR, a s nedostatkem volných
pracovních míst. Nejvyšších hodnot nezaměstnanosti v ČR dosahuje dlouhodobě Ústecký kraj, na
druhém místě v celostátním srovnání je Moravskoslezský kraj a Karlovarský kraj zaujímá třetí příčku.
Graf č. 1
Podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR k 31. 7. 2015
Zdroj: Úřad práce ČR, 2015 (vlastní zpracování)
Přestože v několika posledních měsících tohoto roku míra nezaměstnanosti ve všech třech krajích
poklesla, vliv tohoto trendu zejména na sociální situaci regionů nelze hodnotit jednoznačně kladně.
Přestože nezpochybnitelně vzrostl počet zaměstnaných ve všech třech krajích, jde ve velké většině o
2
Zdroj: „STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014–2020“, MMR, duben 2013, str. 58
Seznam území viz Příloha Usnesení vlády č. 344/2013; mapa hospodářsky problémových regionů viz Obrázek
č. 1 „Hospodářsky problémové regiony“ přílohou
3
4
pracovní místa s velmi malým výdělkem. Více než 60 % zaměstnaných nedosáhne ani na průměrnou
hrubou měsíční mzdu, každý čtvrtý zaměstnaný v Karlovarském kraji se musí spokojit s hrubou
měsíční mzdou nepřesahující 15.000 Kč, ve zbylých dvou krajích dosáhne plná čtvrtina zaměstnanců
na mzdu jen o několik stokorun vyšší.4 Pozitivní trend zaznamenává v posledních měsících i nabídka
volných pracovních míst. Stále ale platí, že nabídka míst je ve srovnání s obrovským počtem
nezaměstnaných nedostatečná jak do počtu, tak i do kvality5. Ve všech sledovaných krajích připadá
na 1 volné pracovní místo extrémně vysoký počet uchazečů. Dle údajů z července v MSK v průměru
6,7 uchazeče, v ÚK v průměru 9,7 uchazeče a v KVK v průměru 4,8 uchazeče, přičemž nejvíce v
okresech Bruntál (19,9), Ústí nad Labem (18,4) a Karviná (14,4), které vedou celorepublikovou
statistiku okresů s nejvyšším počtem uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo.6
1.2.2 Vzdělanost obyvatelstva
Klíčovým problémem, který úzce souvisí s problémem nezaměstnanosti i nízkých výdělků ve všech
třech regionech, je vzdělanostní struktura obyvatelstva7. Jde zároveň o problém, který má řadu
multiplikačních efektů zasahujících do fungování mnoha dalších oblastí ekonomiky a společnosti.
Karlovarský kraj má spolu s Ústeckým krajem nejhorší vzdělanostní úroveň mezi regiony v České
republice – pětina osob starších 15 let má pouze základní vzdělání či je úplně bez vzdělání a jen 10 %
populace nad 15 let tvoří vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé. Tento nepříznivý poměr se navíc v čase
nijak výrazně nezlepšuje, naopak všechny tři kraje pociťují tzv. odliv mozků. Prvotní příčinou nízké
vzdělanosti obyvatel všech tří krajů je opět historicky zděděná společensko-ekonomická situace,
jelikož vzdělání má tendenci se mezigeneračně reprodukovat, tedy nižší vzdělanostní tradice v
rodinách vede k nižší poptávce ve vzdělání i v další generaci.
1.2.3 Technické vzdělávání
Přes dlouhodobě vysoký počet nezaměstnaných se paradoxně zaměstnavatelé ve všech třech krajích
shodně potýkají s velkým nedostatkem kvalifikovaných, zejména technicky vzdělaných pracovních sil
pro průmyslové obory. Tento nedostatek je pociťován zejména ve zpracovatelském průmyslu.
Z dosavadních zkušeností subjektů, které se zabývají tímto problémem, a z analýzy
Moravskoslezského Paktu zaměstnanosti, Observatoře konkurenceschopnosti a trhu práce MSK a
informací Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje vyplývá, že v obou krajích do roku 2020 bude chybět
7 – 13 tisíc nových technicky vzdělaných pracovníků (středoškoláků). Vzhledem k tomu, že v
současnosti je převaha pracovní síly v průmyslových podnicích středoškolsky vzdělána, týká se
problém budoucího nedostatku technicky vzdělaných pracovních sil na první pohled především této
úrovně vzdělání, ale ve skutečnosti je mezi problémovou skupinu možné (a nutné) zahrnout i
4
Viz Tabulka č. 1 „Hrubá měsíční mzda obyvatel MSK, ÚK a KVK“ přílohou
Viz Graf č. 2 „Počet UoZ a volných pracovních míst k 31. 7. 2015“ přílohou
6
Viz Tabulka č. 2 „Prvních deset okresů s největším počtem uchazečů na 1 volné pracovní místo“ přílohou
7
Viz Grafy č. 3, č. 4, č. 5 „Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v ÚK, MSK a KVK k 31. 7. 2015“
přílohou; viz Tabulka č. 3 „Celková vzdělanostní struktura obyvatel v ÚK, MSK a KVK, 2013“ přílohou
5
5
absolventy nižších stupňů terciárního vzdělávání všech druhů, kteří budou nastupovat na místa,
dosud či dříve zastávaná zkušenými středoškoláky s dlouhou praxí v oboru.
Průzkumy v České republice, některé realizované přímo v MSK, ÚK a KVK, ukazují, že zaměstnavatelé
nejsou dlouhodobě spokojeni s kvalitou pracovní síly:
•
odborné/technické dovednosti, zahrnující i zručnost, s nimiž mladí nastupují do zaměstnání,
jsou nedostatečné,
•
absolventům často chybí zkušenost s moderními technologiemi využívanými ve výrobě a
schopnost rychle se naučit a prakticky používat stroje a přístroje, metody a postupy, které
jsou v průmyslových podnicích běžné
•
obecně mají mladí malé či žádné zkušenosti z praxe a mají malou motivaci usilovat o kariéru v
technických povoláních.
Na malou spokojenost zaměstnavatelů s kvalitou pracovní síly a na problémy při využívání existující
technicky vzdělané pracovní síly v krajích ukazuje také podíl technicky vzdělaných uchazečů o
zaměstnání i při existující poptávce podniků po pracovní síle.
Důsledky se mohou projevit ve snížené konkurenceschopnosti firem zpracovatelského průmyslu,
která může vést, v kombinaci s ostatními faktory, k zániku firem nebo k jejich odchodu z regionu do
lepších podmínek (i za hranice).
1.2.4 Podnikání
Rozvoj podnikání v MSK, ÚK a KVK je slabší než v jiných krajích, což je dáno zejména historickým
zaměřením na průmysl a existencí velkých podniků, ale také nižší kupní sílou zdejších obyvatel a
rovněž nepříznivou vzdělanostní strukturou obyvatelstva. Navíc v Moravskoslezském kraji
podnikatelská aktivita od roku 2011 klesá, v Ústeckém a Karlovarském kraji od roku 2012 také. V MSK
počet OSVČ (osob samostatně výdělečně činných) klesl mezi roky 2011 a 2014 o 5.000 tj. o 5% (z
92.567 k 30. 6. 2011 na 87.560 k 31. 12. 2014). V KVK počet OSVČ klesl mezi roky 2012 a 2014 o 1.872
tj. o 7% (z 26.179 k 31. 12. 2012 na 24.307 k 31. 12. 2014). V ÚK klesl počet OSVČ mezi roky 2012 a
2014 o 2.067 tj. o 3% (z 55.495 k 31. 12. 2012 na 53.428 k 31. 12. 2014).8
Kvůli nízké míře podnikavosti nevzniká v uvedených regionech dostatečné množství nových, malých
firem, které by nastartovaly dynamickou růstovou fázi a alespoň zbrzdily ekonomické problémy krajů.
1.2.5 Dopravní infrastruktura
Nutný hospodářský růst je limitován také nedostatky v oblasti infrastruktury, zejména dopravní.
Hlavní důraz musí být kladen na zkvalitnění přepravy nejen osob, ale i zboží a snižování emisní zátěže.
8
Zdroj: statistická data ČSÚ a Krajských poboček úřadů práce
6
V MSK není dobudována páteřní síť „Slezského kříže“ (západ i východ) a nejsou plněny ani další
priority kraje v silniční i železniční dopravě, chybí obchvaty, kvalitní napojení odlehlejších regionů
(Bruntálsko) a napojení vodních cest na moře atd.
Mezi dlouhodobě nedořešené priority ÚK v oblasti dopravní infrastruktury patří dálnice D8, rychlostní
silnice R7, silnice první třídy I/13 a I/27, které jsou zásadní také pro další obsazování průmyslových
zón investory, a silnici I/7 (pokračování rychlostní silnice R7) v úseku Chomutov – Křimov – Hora sv.
Šebestiána – Chemnitz. Mezi další priority patří také potřeba dobudování vysokorychlostního
železničního spojení (trasa Praha – Dresden) a konvenčního železničního spojení Karlovarského a
ústeckého kraje v úseku Ostrov – Chomutov – Most – Ústí nad Labem. Zásadním problém vodní
dopravy je dobudování jezů na Labi a splavnění dolního toku.
Dlouhodobou prioritou KVK je dokončení rychlostní silnice R6 ve směru na Prahu - absence kvalitního
a rychlého spojení s centrální oblastí ČR je základní bariérou rozvoje Karlovarského kraje. Pro
vnitrostátní propojení průmyslových center severozápadních Čech je nezbytné dobudovat silnici I/13,
jejíž kapacita i stav v úseku mezi Chomutovem (ÚK) a Ostrovem (KVK) je neúnosný i z hlediska
bezpečnosti dopravy. Prioritou KVK je i další rozvoj mezinárodního letiště Karlovy Vary, zejména
rozšíření a prodloužení přistávací dráhy, tak aby lépe plnila bezpečnostní předpisy pro přistávání
letadel.
1.2.6 Výzkum, vývoj, inovace
Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací zejména v aplikované podobě představuje pro všechny tři kraje
značný potenciál. Bohužel zejména Ústecký kraj a Karlovarský kraj mají v této oblasti velmi slabou
pozici. To způsobuje komplikovanou možnost růstu konkurenceschopnosti místních firem a tím i
ekonomického rozvoje.
Ve většině poměrových parametrů VaV jsou Ústecký kraj a Karlovarský kraj v nejhorší pozici v ČR,
zaostávají ve VaV infrastruktuře, v objemu výdajů na VaV, trpí nedostatkem pracovníků pro VaV,
malým počtem studentů na VŠ a současně i nedostatečnou finanční podporou potřebnou pro rozvoj
VaV.9 V Karlovarském kraji, v němž je soustředěna zdaleka nejmenší část výzkumného a inovačního
potenciálu ČR, navíc nepůsobí vysoká škola ani vědecko-výzkumná organizace, která by vytvářela
významný objem výstupů VVI.
Údaje o státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV prokazují, že do Karlovarského i Ústeckého
kraje plyne jen mizivý podíl této podpory. Například v roce 2013 činily tyto státní výdaje a dotace pro
Ústecký kraj pouze 0,89 % celkového objemu, což je minimálně o polovinu méně, než v jiných
srovnatelných krajích disponujících univerzitou. Do Karlovarského kraje ve stejném období mířilo
dokonce pouze 0,1 % z celkových státních výdajů a dotací na VaV. 10
9
Viz graf č. 6 „Struktura zaměstnanců ve VaV podle pracovní činnosti (na 10 tis. obyvatel), 2011“ a graf č. 7
„Výdaje na VaV v % HDP podle sektorů provádění v roce 2011, změna v celkových výdajích mezi roky 2005 –
2011“ přílohou
10
Viz Tabulka č. 4 „Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV v mil. Kč, 2013“ přílohou
7
Ústecký a Karlovarský kraj nemohou svou situaci významně zlepšit ani s pomocí podpory VaV
z evropských fondů v současném programovém období 2014 – 2020. Ta bude totiž podle nově
nastavených podmínek směrována do regionů, které mají již infrastrukturu VaV na dobré úrovni. Jak
Ústecký, tak i Karlovarský kraj pak mají v soutěži o podporu s ostatními regiony obtížnou pozici a
paradoxně se jim tak ve výsledku další regiony stále více vzdalují.
1.2.7 Brownfieldy
S ohledem na průmyslovou historii a důsledky hospodářské transformace je v uvedených krajích
vysoký počet brownfieldů, jejichž revitalizace je jedním z nezbytných opatření pro řešení
ekonomických, sociálních i ekologických problémů, s nimiž se tyto regiony potýkají. Celkový počet
brownfieldů na území ÚK, MSK a KVK je odhadován na 2500, Národní databáze BF jich eviduje 937.
Fondy EU v letech 2007 – 2014 přispěly dle kvalifikovaných odhadů Agentury na podporu podnikání a
investic CzechInvest k regeneraci pouze cca 15% brownfieldů v celé ČR. Nové operační programy
s ohledem na nižší alokace nenabízí dostatečné příležitosti a nezohledňují v potřebné míře specifické
potřeby a bariéry revitalizace brownfieldů ve strukturálně postižených krajích:
•
Špatná hospodářská situace - nedostatečná ekonomická síla podnikatelských
subjektů/soukromých vlastníků brownfieldů snižující možnost revitalizace z vlastních zdrojů či
prostřednictvím fondů EU. Nezájem soukromých vlastníků o revitalizaci brownfieldů.
•
Vysoký podíl brownfieldů, jejichž revitalizace vyžaduje veřejnou podporu (vysoká nákladová
mezera).
•
Vysoký podíl brownfieldů s nízkým rozvojovým potenciálem z pohledu národní ekonomiky
(rozloha, poloha, typ), ale vysokým potenciálem z hlediska lokálního - v podmínkách daného
území představuje regenerace místních brownfieldů často jediný možný způsob vytvoření
rozvojových ploch a řešení hospodářských problémů (např. Děčínsko, Bruntálsko, Karvinsko,
Sokolovsko)
1.2.8 Životní prostředí
Od počátku devadesátých let dochází v MSK, ÚK i KVK k podstatnému zlepšení stavu životního
prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používání šetrnějších technologií a značným investicím
do ekologických opatření. I přes tato uvedená zlepšení patří Moravskoslezský kraj nadále mezi
nejzatíženější oblasti v České republice, neboť v minulosti byly znečištěny všechny složky životního
prostředí. Dnes se jako nejzávažnější jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku
průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod a ovzduší.11
Moravskoslezský kraj se vyznačuje vysokými emisemi tuhých znečišťujících látek a vypouští do
ovzduší nejvíce oxidu uhelnatého ze všech krajů. Ústecký kraj vykazuje nejvyšší hodnoty v ČR v
emisích tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku.12
11
12
Zdroj: „Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2014“, ČSÚ
Viz Tabulka č. 5 „Emise základních znečišťujících látek do ovzduší podle krajů v roce 2012“ přílohou
8
Významným problémem, který musí být řešen na státní úrovni, jsou ekologické zátěže a škody, které
vznikly před privatizací těžebních společností.
Specifickým problémem ÚK a KVK je probíhající obnova porostů Krušných hor poškozených zejména
v důsledku imisní kalamity v průběhu 20. století, kdy došlo k odumření porostů na území o rozloze 41
tis. ha a významnému poškození lesních půd. Porosty náhradních dřevin, zejména smrku pichlavého,
jsou aktuálně v masivní míře poškozeny kloubnatkou smrkovou a dochází k jejich dalšímu odumírání.
1.2.9 Životní úroveň obyvatel
Dotčené kraje (zejména kraj Ústecký) jsou negativně hodnoceny také v meziregionálním srovnání
životní úrovně (míněno v hodnotách materiální úrovně). Narůstá počet osob žijících v chudobě a
v sociálně vyloučených lokalitách (SVL). Gabalova studie13 z roku 2015 předpokládá, že počet
obyvatel SVL se v současné době v ČR pohybuje mezi 95 000 až 115 000. Více než 60% obyvatel SVL
(61 000 – 69 500) žije na území Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Počet SVL
vzrostl v průměru dvojnásobně od roku 2006 ve všech krajích ČR, v Karlovarském kraji však počet SVL
vzrostl třikrát. Absolutně nejvyšší počet SVL je v Ústeckém (89) a Moravskoslezském kraji (72), za
nimiž následuje Karlovarský kraj jen s malým odstupem (61). Vysokému počtu SVL ve všech třech
krajích odpovídá rovněž nárůst počtu obyvatel žijících v chudobě - v absolutních číslech se počet
sociálně vyloučených v Ústeckém, Moravskoslezském i Karlovarském kraji více než zdvojnásobil.14
Graf č. 2
Regiony ČR – riziko chudoby nebo sociálního vyloučení (NUTS2, v % populace)
Zdroj: časopis Statistika&My 11-12/2012, ČSÚ, 2015
Právě s ohledem na současnou vzdělanostní a sociální strukturu nejsou uvedené kraje i přes značné
množství investičních prostředků nově příchozích firem, které zde od roku 1998 investovaly v součtu
13
14
Zdroj:“ Analýza sociálně vyloučených lokalit 2015 (Gabalova zpráva)“
Viz Tabulka č. 6 „Města s největším počtem sociálně vyloučených obyvatel“ přílohou
9
cca 245 mld. Kč a vytvořily až 50 tisíc pracovních míst, schopny v očekávané míře kopírovat současný
trend hospodářského růstu ČR a dále chudnou. Ústecký kraj byl v roce 1995 dle ukazatele čistého
disponibilního důchodu na obyvatele pátým nejbohatším krajem v ČR. Ovšem následný vývoj vedl
k postupné ztrátě této pozice a za roky 1995 – 2013 byl přírůstek příjmů obyvatel (ČDD na obyvatele)
v ÚK ze všech krajů nejnižší. Ke krajům, které v rozmezí let 1995-2013 spíše „chudly“ v poměru
k průměrným hodnotám ČR, patřil také kraj Karlovarský a Moravskoslezský 15.
Nepříznivá situace v regionech dopadá také na počet obyvatel. Z MSK, ÚK i KVK obyvatelé
odcházejí, jak vyplývá ze statistik ČSÚ. Počet obyvatel MSK klesá od roku 2008 a do roku 2014 jde o
úbytek 34 356 obyvatel tj. o 2,8% (pozn.: Od roku 1995 v MSK ubylo celkem 79 000 obyvatel). Počet
obyvatel ÚK klesá od roku 2009 a do roku 2014 jde o úbytek 3 114 obyvatel tj. o 1,6%. Počet
obyvatel KVK klesá od roku 2008 a do roku 2014 jde o úbytek 9 639 obyvatel tj. o 3,1%.16
Vzájemně provázané ekonomické a sociální problémy se nadále prohlubují a v konečném důsledku
mohou vyústit až v sociální nepokoje.
1.3
Další hrozby
1.3.1 Moravskoslezský kraj
OKD
Největší hrozbou v MSK je útlum těžby, jehož vývoj a dopad se vzhledem k okolnostem (privátní
zahraniční vlastník, nejasný vývoj na trzích s uhlím atd.) velmi těžce odhaduje. Jak je veřejně známo,
společnost OKD, největší zaměstnavatel v MSK, má vážné problémy, které se mohou projevit na trhu
práce a celkové ekonomické a sociální situaci pozvolně, ale také náhle a dramaticky.
Ve 2. čtvrtletí 2015 se podařilo OKD zastavit úbytek hotovosti, oproti 1. čtvrtletí 2015 se hotovostní
polštář navýšil o 5 mi. EUR na 89 mil. EUR. NWR však varovala, že pokud budou ceny uhlí dále klesat
nebo nastanou nečekané problémy v těžbě, mohly by zásoby hotovosti dojít už ve 2. nebo 3. čtvrtletí
2016.
První pololetí 2015 sice NWR zakončila v černých číslech, čistého zisku ve výši 13 mil. EUR ale dosáhla
jen díky přecenění dluhopisů, které ji přineslo 49 mil. EUR. Bez tohoto nehotovostního příjmu by jinak
firma spadla do ztráty. Tržby za 1. pololetí 2015 oproti 1. pololetí 2014 klesly o 17%. To je provázáno
s 20 % poklesem prodaného uhlí za stejné období. Vedení NWR však očekává ve 2. pol. 2015 zvýšení
těžby i prodejů a naplnění stanovených cílů pro rok 2015.
15
Zdroj: „Tendence makroekonomického vývoje a kvality života v České republice v roce 2014“, ČSÚ, 2015
Zdroj: „Statistické ročenky jednotlivých krajů, Dlouhodobý vývoj kraje v letech 2000–2013, nejnovější údaje o
krajích“, ČSÚ, 2015
16
10
Navzdory nadále nepříznivé situaci na trhu s uhlím, má NWR dle názoru vedení poměrně solidní šanci
vyjednat pro příští rok lepší cenu. Ve střední Evropě je totiž koksovatelného uhlí nedostatek a ceny za
jeho dopravu jsou aktuálně velmi vysoké.
Výhled na další roky je však velmi nejistý. Dosud OKD nevyčíslilo personální vývoj v dalších letech.
Předpokládá se postupný pokles produkce a z toho vyplývá odpovídající pokles počtu zaměstnanců.
Podle neoficiálních informací se odhaduje při postupném útlumu těžby snižování počtu zaměstnanců
v rozsahu zhruba cca 1000 osob každý rok.
Vážným problémem se stává dovoz polského - státem dotovaného - uhlí, kterému nelze v ČR cenově
konkurovat. V ČR není nijak zajištěno, aby tradiční odběratelé uhlí z Karvinska nepřešli na polské uhlí
a nezlikvidovali tak OKD.
Kvůli finančním potížím nelze vyloučit také bankrot a rasantnější úbytek pracovních míst.
Tabulka č. 2
Odhad dopadů útlumu těžby OKD – modelový příklad
Rok
Počet osob
Roční úbytek zaměstnanců OKD
Stav zaměstnanců OKD na konci
roku
Dopad na další firmy (x3)
Celkem osob bez práce
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
1.500
11.500
1.500
10.000
1.500
8.500
1.500
7.000
1.500
5.500
1.500
4.000
1.500
2.500
1.500
1000
1.000
0
4.500
6.000
4.500
6.000
4.500
6.000
4.500
6.000
4.500
6.000
4.500
6.000
4.500
6.000
4.500
6.000
3.000
4.000
Zdroj: Vlastní predikce zmocněnce vlády pro MSK a ÚK.
Současný stav: 13.000 zaměstnanců (z toho 10.000 zaměstnanci a 3.000 agenturní zaměstnanci)
Pozn.: Pro oblast těžby černého uhlí se používá obvykle koeficient 2 až 5. Zpracovatel zvolil 3.
Celkem odhadovaný úbytek pracovních míst: 52.000 pracovních míst
OKD – Důl Paskov
V důsledku nepříznivých cen na trhu s uhlím pozbývá platnosti smlouva se státem ohledně dalšího
udržování dolu v chodu. Pokud dohoda nebude prodloužena, OKD může kdykoliv důl Paskov uzavřít.
Ohroženo je 1800 zaměstnanců dolu a další tisíce zaměstnanců v dodavatelsko-odběratelských
řetězcích.
Na schůzi vlády dne 26. srpna 2015 byla Ministerstvem průmyslu a obchodu předložena informace
pro členy vlády, že s největší pravděpodobností k 31. 12. 2015 dojde k ukončení platnosti Dohody
mezi Českou republikou – Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky na straně jedné, OKD,
a.s., New World Resources N.V.a New World Resources Plc. na straně druhé, o poskytnutí státní
pomoci na uzavření Dolu Paskov (dále jen „Dohoda“) a vzniká aktuální potřeba zahájit jednání k
případnému uzavření nové dohody. Ministerstvu průmyslu a obchodu bylo uloženo předložit na
schůzi vlády v září materiál, jehož součástí bude návrh usnesení vlády, který rozšíří vyjednávací tým o
ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou.
11
Jednou z podmínek Dohody je ustanovení - „Pokud by Mezinárodní benchmark koksovatelného uhlí v
období od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2017 po tři na sobě následující čtvrtletí poklesl pod 110 USD za tunu,
pozbývá tato Dohoda platnost a strany se v dobré víře zavazují zahájit jednání o dohodě nové s cílem
minimalizovat negativní dopad uzavření Dolu Paskov na Moravskoslezský kraj. Pokud by strany
nesjednaly v přiměřené době dohodu novou, OKD by Důl Paskov uzavřelo na své náklady bez
poskytnutí státní pomoci ze strany státu“.
Další firmy
VÍTKOVICE STEEL - Společnost 30. září 2015 zavírá svou ocelárnu. Dojde ke zrušení cca 200
přímých pracovních míst + další navázaná pracovní místa
JOB AIR TECHNIC (oprava letadel) – Firma je v insolvenci, hrozí ztráta 200 kvalitních
pracovních míst (speciální technici) + další navázaná pracovní místa
VOKD (oblast stavebnictví a důlní práce) – firma spadla do konkurzu, hrozí ztráta 250
pracovních míst + další navázaná pracovní místa
Caterpillar Global Mining Czech Republic (dříve OKD-BASTRO) – firma ukončuje provoz v
Ostravě a přesouvá se do Číny, ztráta 200 pracovních míst + další navázaná pracovní místa
1.3.2 Ústecký kraj
Aktuálně největší hrozbou v Ústeckém kraji je další úbytek pracovních míst v souvislosti s útlumem
těžební činnosti.
Růst nezaměstnanosti:
Vzhledem k avizovanému ukončení těžby a následnému snížení počtu zaměstnanců těžebních
společností a podpůrných organizací je třeba reálně počítat s úbytkem pracovních příležitostí i v
navazujících oborech a službách a tedy s multiplikačním efektem dalšího zvýšení nezaměstnanosti jak
v regionu, tak mimo něj (v celé ČR).
Tabulka č. 3
Změny počtu pracovních míst v regionu při ukončení těžby v důsledku zachování
územně ekologických limitů těžby
12
Zdroj: Posouzení sociálních dopadů v jednotlivých obcích a dotčeného regionu z pohledu zvažovaných
variant prolomení limitu těžby uhlí na území severních Čech, MPO ČR; zpracováno
PricewaterhouseCoopers ČR, s.r.o. na základě výpočtů dat poskytnutých spol. Severočeské doly, a.s.,
Severní energetická, a.s., 2015
Pro výše uvedenou predikci multiplikačního efektu byl použit koeficient 1,5. Závislosti mezi
zaměstnaností v hlavním výrobním odvětví a v navazujících odvětvích a službách bylo v minulosti
věnováno několik studií (např. Studie stavu teplárenství, Národohospodářská fakulta VŠE, 2011;
Studie Bedeutung der Braunkohlenindustrie in Deutschland – sektorale Produktions - und
Beschäftigungseffekte, EEFA GmbH & Co. KG, 2011). Ty používají pro výpočet multiplikačního efektu
koeficient 2,5. Analýza VUHU, a.s. provedená pro účely odhadu úbytku pracovních příležitostí v
Ústeckém kraji a v celé ČR, která hodnotila dopady ve vztahu k lomu ČSA, používá doporučený
koeficient 2,5. Znamená to, že na 1 propuštěného pracovníka při těžbě uhlí připadá 2,5 pracovníků
propuštěných v navazujících odvětvích a službách. Koeficient 2,5 vyjadřuje celkovou závislost úbytku
zaměstnanců v navazujících odvětvích a službách, přičemž tento úbytek v regionu (ÚK) se vyjadřuje
koeficientem 1,5 a mimo region, tj. v ČR, koeficientem 1,0.17
Tabulka č. 4
Odhad počtu nově nezaměstnaných v regionu a ČR v důsledku ukončení těžby
na dole ČSA
Zdroj: „Studie dopadů ukončení těžby lomu ČSA“, VÚHU a.s., 2015, str. 15
Ekonomické důsledky18:
Ztráta výběru daní a ostatních příjmů veřejných rozpočtů
Přímé výdaje na nezaměstnané
Nepřímé náklady - negativní multiplikace osobní spotřeby a její důsledky (ztráta výběru
nepřímých daní)
Pokles podpory obcí dotčených těžbou hnědého uhlí, poskytované dobrovolně a
dlouhodobě těžebními společnostmi mimo jejich zákonné povinnosti
17
18
Zdroj: „Studie dopadů ukončení těžby lomu ČSA“, VÚHU a.s., 2015, str. 14 – 15
Zdroj: „Studie dopadů ukončení těžby lomu ČSA“, VÚHU a.s., 2015, str. 13 – 14
13
Problematika útlumu těžby v Ústeckém kraji svými dopady překračuje hranice regionu a týká se celé
ČR. Útlum těžby v ÚK bude mít negativní vliv na teplárenský průmysl a pracovní místa, která tento
obor vytváří. České teplárenství je založeno z 90 % na tuhých palivech a změna není realizovatelná
v krátkém časovém horizontu. Přechod na plyn představuje další investice, naopak využití hnědého
uhlí z jiných zdrojů negativní dopad na životní prostředí, neboť kvalita a výhřevnost uhlí z jiných
lokalit je nižší.
Dalším zhoršením současného stavu jsou ohroženy i oblasti, na jejichž území těžba neprobíhá a to
zejména absencí vhodných rozvojových ploch pro podnikání a průmysl (zejména Děčínsko).
Společným hrozbou pro celý kraj je další prohlubování důsledků extrémního růstu sociálního
vyloučení obyvatel.
1.3.3 Karlovarský kraj
Mezi největší hrozby v Karlovarském kraji patří:
Úbytek pracovních míst s ohledem na postupný útlum těžby hnědého uhlí na Sokolovsku (v
současnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., zaměstnává cca 3 500 zaměstnanců).
Hospodářství a zaměstnanost kraje negativně velmi ovlivňuje i úpadek spojený s omezováním výroby
velké části z klíčových odvětví kraje (zejména jde o tradiční výrobu porcelánu, skla a keramiky).
Od roku 2019 navíc hrozí kvůli ekologickým limitům odstavení elektrárny v Tisové, jež by znamenalo
úbytek dalších stovek pracovních míst.
Dlouhodobou hrozbou je i nízký příliv přímých zahraničních investic (PZI) oproti ostatním regionům
ČR, což mj. souvisí s nedostatkem volných ploch pro investory. Vzniku dalších rozvojových ploch pro
ekonomické aktivity v kraji však v současnosti „brání odmítavý postoj MŽP“. To ve svém odmítavém
stanovisku poukazuje na to, že v platné územně-plánovací dokumentaci kraje je vymezena dosud
nevyužitá plocha ve Starém Sedle, nebere však v úvahu, že tato plocha byla vymezena k využití až po
ukončení těžby hnědého uhlí na Sokolovsku, tedy cca za 10 let. Karlovarský kraj, má-li se zmírnit jeho
propad za ostatními kraji ČR, potřebuje však realizovat další regionálně významnou rozvojovou zónu
již v současnosti, neboť jinak nelze počítat s příchodem dalších investorů a tedy i zaměstnavatelů do
kraje. Odmítavý postoj MŽP navíc brání vybudování nové rozvojové zóny v jiné části Karlovarského
kraje, která se jeví po všech stránkách ekonomicky efektivní (z hlediska dopravní dostupnosti v rámci
kraje i SRN, nákladů na vybudování i formy veřejného vlastnictví).
Hospodářství a zejména zaměstnanost mohou silně ohrožovat výkyvy v segmentu lázeňství, který je
v rámci ČR koncentrován právě na území Karlovarského kraje. Lázeňství negativně ovlivňují nejen
výkyvy v zájmu zejména zahraničních pacientů, ale koncentrovanou měrou i problémy obecně se
projevující ve zdravotnictví (zvýšený úbytek kvalifikovaných pracovníků kvůli generační obměně a
zejména odchodům do blízké SRN, nevhodně nastavený systém vzdělávání mladých lékařů,
fyzioterapeutů a středního zdravotnického personálu či nepromyšlené zásahy do úhradové vyhlášky).
Vzhledem k tomu, že jedno pracovní místo v lázeňství generuje až čtyři pracovní místa v
doprovodných službách, lze odhadovat, že v Karlovarském kraji je na lázeňství svým zaměstnáním
14
závislých až 30 tis. osob – zaměstnaných nejen přímo u poskytovatelů lázeňské léčebné péče, ale i v
širokém spektru navazujících služeb a výrob, jejichž existence se téměř nebo výhradně odvíjí od
lázeňství a jeho klientů (např. ubytovací a stravovací služby, výroba, prodej a servis prostředků,
pomůcek a přístrojů pro lázeňskou péči, maloobchodní prodejci, doprava atd.). To v konečném
důsledků znamená, že jakékoli ohrožení lázeňství znamená zároveň hrozbu zániku až pětiny z
celkového počtu pracovních míst v Karlovarském kraji. Zároveň pro stabilitu lázeňství jako základu
konkurenceschopnosti a zaměstnanosti Karlovarského kraje je nezbytné eliminovat v maximální
možné míře negativní důsledky zahraničních událostí snižujících počty zahraničních klientů, a to
přijetím opatření ke zvyšování podílu tuzemských klientů.
Absolutní absence vědecko-výzkumných institucí, nedostatečný inovační potenciál regionu a nízká
míra investic do vědy, výzkumu a inovací.
1.3.4 Zhoršování ekonomické a sociální situace v některých regionech
Nejproblémovějšími okresy MSK, kde je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost (aktuálně přes 10 %
v obou okresech), která se nedaří účinně snížit žádnými nástroji, jsou Karvinsko a Bruntálsko. Bez
vybudování průmyslových zón a získání investorů pro tyto dva regiony hrozí sociální nepokoje, vysoká
kriminalita, vznik problémových lokalit, vylidňování atd.
Na území Ústeckého kraje je srovnání hodnot ukazatelů ekonomické úrovně mikroregionů relativně
vyrovnané, přesto i zde lze definovat oblasti s výraznějšími problémy, patří mezi ně Mostecko (s
nejvyšší počtem nezaměstnaných), Ústecko, Chomutovsko a Děčínsko, jehož situace je umocněna
polohou a charakterem území, Děčín proto patří mezi města s nejvyšším úbytkem obyvatel v ČR.
V Karlovarském kraji je nejtíživější situace Sokolovska, které dlouhodobě dosahuje nejhorších hodnot
prakticky ve všech socioekonomických ukazatelích v rámci Karlovarského kraje.
1.4
Souhrn hlavních problémů a bariér rozvoje MSK, ÚK a KVK
Klíčové problémy, z hlediska posilování konkurenceschopnosti a růstu zaměstnanosti v krajích, jsou
předběžně identifikovány následovně:
1. Absence společného strategického dokumentu (vládního ve spolupráci s kraji), který by řešil
dokončení hospodářské restrukturalizace MSK, ÚK a KVK v dlouhodobém horizontu 15 – 20
let, zejména útlum těžby a navazujících odvětví probíhající od 90. let 20. století.
2. Pokračující útlum tradičních průmyslových odvětví, který není adekvátně vyvážen rozvojem
jiných oborů
3. Neujasněná koncepce řízení a podpor VaVaI, absence výraznější podpory strukturálně
postižených regionů.
4. Čerpání fondů EU zatím nepřispělo k vyrovnávání ekonomické síly regionů, zejména
strukturálně postižených (viz data v příloze dokládající trvalé zaostávání dotčených krajů).
15
5. Nadprůměrná nezaměstnanost a hrozba dalšího zvyšování, nízký počet nových pracovních
příležitostí a nových pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou.
6. „Chudnutí“ obyvatel - zánik dobře placených pracovních míst v hornictví a hutnictví
7. Absence institucí s celostátní působností a výzkumných institucí. Absence kvalitních
pracovních míst a jejich vyvádění mimo uvedené kraje.
8. Nedostatečné využití potenciálu vědy, výzkumu a inovací (zejména v ÚK a KVK)
9. Nedostatek kvalitních absolventů středních škol a terciárního vzdělávání v technických,
řemeslných a kreativních oborech pro rozvoj stávajících i nových průmyslových firem.
10. Malá podnikavost a přetrvávající mentalita zaměstnanecká (v lepším případě) nebo sociálně
závislá (v horším případě) nadprůměrného množství lidí žijících v obou krajích.
11. Nedokončená dopravní infrastruktura
12. Nedostatečná sociální infrastruktura a programy pro pracovní a společenské začleňování
sociálně slabých, včetně chybějícího sociálního bydlení s přiměřenou kvalitou. Existence
sociálně vyloučených lokalit.
13. Neplnění závazků státu v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží na základě tzv.
ekologických smluv a realizace revitalizačního programu (z roku 2002) pro MSK, ÚK a KVK.
14. Snížená kvalita životního prostředí s dopady na kvalitu života a atraktivitu obou krajů.
15. Špatný mediální obraz šířený vně i dovnitř krajů
Důsledky současného stavu:
Postupné vylidňování dotčených krajů, odchází především mladí a schopní lidé, zejména
z důvodu omezené perspektivy zaměstnání.
Hrozba dalšího růstu nezaměstnanosti, zhoršení životní úrovně obyvatel a sociálních
nepokojů. Kraje jako celky postupně chudnou, což je začátek sestupné spirály vedoucí k
závažným sociálním problémům.
2
Návrh opatření
S ohledem na výše popsaný rozsah a dlouhodobý charakter problémů, historické zátěže, strategické
chyby i aktuální hrozby se řešení situace v MSK, ÚK a KVK neobejde bez pomoci státu – systémové i
finanční.
2.1
Hlavní směry pomoci krajům (MSK, ÚK, KVK)
Vládní zmocněnec na základě znalostí, zkušeností a diskusí v regionech doporučuje zaměřit úsilí
zejména do těchto směrů, které udávají hlavní potřeby postižených krajů:
1. Tvorba a udržení pracovních míst podporou rozvoje podnikání
2. Využívání výzkumu, vývoje a inovací pro zvýšení konkurenceschopnosti výrobků a služeb
3. Restrukturalizace školství, podpora technického vzdělávání
4. Dobudování infrastruktury – dopravní napojení, průmyslové zóny, legislativní podmínky,…
16
5. Efektivní čerpání všech dostupných fondů, s důrazem na zvýhodnění postižených regionů ÚK,
MSK a KVK
Řešením je dokončení procesu hospodářské restrukturalizace na základě společného strategického
postupu státu a dotčených regionů. Návrh zmocněnce vychází z kontextu Strategie regionálního
rozvoje ČR 2014 – 2020 a usnesení Evropského parlamentu z 21. 5. 2013 o regionálních strategiích
pro průmyslové oblasti v Evropské unii.
2.2
Okruhy možných opatření
Na základě několikaměsíčních diskusí vládního zmocněnce, regionálních partnerů a pracovních skupin
byly sestaveny okruhy nezbytných opatření:
1. Zvýšení zaměstnanosti - udržení a vznik nových pracovních míst a kvalitnějších pracovních
příležitostí. Včasné předvídání a aktivní řešení dopadů pokračující restrukturalizace tradičních
průmyslových oborů na (ne)zaměstnanost v kraji.
2. Zlepšení podmínek pro pracovní a společenské začleňování sociálně slabých včetně podpory
projektů zaměřených na realizaci programů výstavby a rekonstrukce sociálních bytů a
důsledná motivace k využití těchto podmínek.
3. Podpora průmyslu a podnikání – vytváření všeobecných podmínek pro rozvoj, poskytování
investičních podpor ve vazbě na tvorbu pracovních míst.
4. Podpora malého a středního podnikání - všestranné posilování podnikavosti obyvatel a
odborná asistence při zakládání a rozvoji malých a středních firem.
5. Podpora vědy, výzkumu a inovací prováděná v souladu s Regionálními inovačními strategiemi
daných krajů
6. Zkvalitnění vzdělávání na všech stupních včetně celoživotního vzdělávání
7. Provázaní vzdělávacích potřeb s trhem práce - lepší nabídka lidí v počtu i kvalitě pro
technické, řemeslné a kreativní obory. Podpora technického vzdělávání
8. Opatření na motivaci absolventů zejména technických oborů k práci a kariéře v oborech, kde
získali vzdělání.
9. Rozvíjení přenositelných kompetencí (počítačových, jazykových a měkkých) klíčových pro
uplatnění obyvatel kraje na současném i budoucím trhu práce.
10. Regenerace a revitalizace opuštěných průmyslových areálů a ploch s průnikem do tvorby
pracovních příležitostí, rozvoje podnikání a zlepšování životního prostředí.
11. Zkvalitnění dopravní infrastruktury
12. Zkvalitnění životního prostředí
13. Všestranné zlepšování image dotčených krajů dovnitř i navenek.
14. Relokace některých centrálních institucí či jejich částí do Moravskoslezského a Ústeckého
kraje.
Tyto okruhy opatření je nutné rozpracovat do podoby dlouhodobé Strategie hospodářské
restrukturalizace MSK, ÚK a KVK s jasným určením časového i finančního rámce, finančních zdrojů
a realizátorů. Kraje za tímto účelem vygenerovaly na základě diskuzí v pracovních skupinách a na
jednáních regionálních reprezentací své krajské priority. Ty mohou sloužit jako náměty pro práci
17
meziresortního týmu, který bude připravovat Strategii hospodářské restrukturalizace MSK, ÚK a
KVK. Podněty pro restrukturalizaci a rozvoj za jednotlivé kraje jsou uvedeny v příloze č. 6.
3
Nástroje řešení
Navržená koncepce hospodářské restrukturalizace se opírá o čtyři základní principy „4S“ a spočívá
především v zajištění meziresortní a víceúrovňové spolupráce při zpracování a následné realizaci
dlouhodobé restrukturalizační strategie, která bude následně závazná pro všechny zúčastněné
aktéry.
3.1
Hlavní principy koncepce – „4S“
1.
2.
3.
4.
Spolupráce
Nastavení meziresortní a víceúrovňové spolupráce
Scénář
Analýza klíčových problémů a predikce střednědobého a dlouhodobého vývoje v krajích.
Strategie
Integrovaný program strategických intervencí k řešení klíčových problémů a výkonná
kapacita k jeho koordinované realizaci.
Zajištění finančních zdrojů na realizaci strategie, a to jak veřejných (evropských,
národních, krajských a městských) tak soukromých.
Sledování změn
Posilování dopadu strategie průběžným monitorováním, vyhodnocováním, vhodnými
úpravami a odstraňováním bariér, včetně procesních, úředních a legislativních.
Hlavní cíl:
Zvýšit zaměstnanost, konkurenceschopnost a životní úroveň MSK, ÚK a KVK tak, aby v horizontu
15-20 let regiony dosáhly v tvorbě HDP na obyvatele průměru EU 28.
3.2
Návrh postupu přípravy a realizace hospodářské restrukturalizace MSK,
UK a KVK
K naplnění hlavních principů koncepce „4S“ při přípravě a realizaci hospodářské restrukturalizace
MSK, ÚK a KVK navrhuje zmocněnec vlády následující kroky:
1. Ustavení stálého meziresortního týmu složeného ze zástupců věcně příslušných
ministerstev, Úřadu vlády ČR, zmocněnce vlády a zástupců dotčených krajů, na jehož jednání
budou dle potřeby zváni další zástupci příslušných institucí. Úkolem týmu je projednávat
18
navrhovaná opatření a materiály související s restrukturalizací ÚK, MSK a KVK pro jednání
vlády. Úlohou zmocněnce vlády je přenos informací mezi týmem a regionálními partnery.19
2. Zpracování analýzy klíčových problémů a predikce střednědobého a dlouhodobého vývoje
v krajích.
identifikace klíčových oblastí změn – analýza a vyhodnocení probíhajících ekonomických
procesů, trendů, hrozeb – uvnitř regionů i v jejich vnějším, bezprostředně je ovlivňujícím
okolí
dokončení profilu regionů v dosud nezmapovaných nebo nedostatečně zmapovaných
oblastech (průmyslová odvětví, zaměstnanost, území, životní prostředí, znalostní
ekonomika apod.)
syntéza a vyhodnocení již zpracovaných a připravených akčních plánů, strategických
intervencí, programů a projektů
3. Zpracování Strategie hospodářské restrukturalizace, stanovení finančního rámce a
definování zdrojů financování, a to jak veřejných (evropských, národních, krajských a
městských) tak soukromých.
Podkladem pro přípravu strategie bude soubor rozpracovaných návrhů opatření
připravený zmocněncem vlády ve spolupráci s regionálními partnery, který bude
předložen meziresortnímu týmu. Pro stanovení úkolů a sledování jejich plnění bude
zpracován akční plán20, který bude průběžně aktualizován. Zmocněnec dále doporučuje
zajištění konzultace s mezinárodními experty a využití zkušeností tradičních
průmyslových oblastí v zahraničí při zpracování vyhodnocení scénářů ekonomické
restrukturalizace
Samotné zpracování strategie by mělo obsáhnout přípravu programových a
projektových záměrů identifikovaných společně s mezinárodními experty a identifikovat
na tato opatření adekvátní objem investičních prostředků z dostupných evropských,
národních a lokálních zdrojů.
Podmínkou je vytvoření spolehlivé implementační struktury a řídícího a monitorovacího
aparátu a realizace opatření.
4. Průběžné vyhodnocování a navrhování změn nebo dalších opatření na základě zpráv
zpracovaných zmocněncem vlády v součinnosti s mezirezortním týmem. Zprávy budou
připomínkovány regionálními partnery a následně předkládány Vládě ČR
19
Viz schéma spolupráce přílohou
20
Vzor formátu akčního plánu přílohou
19
4
Závěr
Informace obsažené v tomto dokumentu dokazují, že Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj
potřebují pomoc státu ve větší míře, než tomu bylo dosud, a to nejen v podobě jednotlivých opatření,
ale především v podobě koncepčního přístupu k problémům, na jejichž řešení kraje samy nestačí,
protože jsou dány historickými faktory (orientace na průmysl) ale i globálními vlivy (vývoj energetiky,
světové ceny uhlí). Tato vláda má možnost změnit dosavadní nepříznivý vývoj a nastartovat rozvoj
těchto regionů prostřednictvím komplexního řešení ve formě strategie dokončení restrukturalizace a
rozvoje těchto tří krajů.
Vládní zmocněnec navrhuje základní principy s využitím projektového řízení, aby bylo dosaženo
efektivní spolupráce ministerstev a regionů s cílem vytvoření uvedené strategie. Návrhy opatření
vycházejí z hlavních potřeb regionů, jsou však definovány pouze jako okruhy, které bude nutné
rozpracovat a stanovit k nim časový a finanční rámec. To by měl řešit vládou jmenovaný meziresortní
tým s využitím dosavadních zkušeností a námětů z regionů.
20
Přílohy
1. Schéma spolupráce
2. Grafy
3. Tabulky
4. Obrázky
5. Vzor formátu akčního plánu
6. Podněty pro restrukturalizaci a rozvoj jednotlivých krajů
6. a Moravskoslezský kraj
6. b Ústecký kraj
6. c Karlovarský kraj
21
Příloha č. 1
SCHÉMA SPOLUPRÁCE
Složení meziresortního týmu pro přípravu, realizaci a vyhodnocování opatření na podporu rozvoje
Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje
Zdroj: vlastní zpracování
22
Příloha č. 2
GRAFY
Graf č. 1
Mezikrajové srovnání HDP na obyvatele v paritě kupní síly k EU 28 (PPS) (2013,
NUTS 3, EU 28=100)
Zdroj: Tendence makroekonomického vývoje a kvality života v České republice v roce 2014, ČSÚ,
2015
Graf č. 2
Počet UoZ a volných pracovních míst k 31.7.2015
Jihočeský
Praha
Plzeňský
Pardubický
Královéhradecký
Středočeský
Vysočina
Zlínský
Liberecký
Olomoucký
Jihomoravský
Karlovarský
Moravskoslezský
Ústecký
80 000
75 000
70 000
65 000
60 000
55 000
50 000
45 000
40 000
35 000
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
kraje
uchazeči o zaměstnání
počet volných pracovních míst
Zdroj: Úřad práce ČR, 2015 (vlastní zpracování)
23
Graf č. 3
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v ÚK k 31.7.2015
3%
17%
základní
44%
vyučen
SŠ
VŠ
36%
Zdroj: Úřad práce ČR, 2015 (vlastní zpracování)
Graf č. 4
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v MSK k 31.7.2015
6%
32%
20%
základní
vyučen
SŠ
VŠ
42%
Zdroj: Úřad práce ČR, 2015 (vlastní zpracování)
Graf č. 5
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v KVK k 31.7.2015
3%
16%
základní
47%
vyučen
SŠ
34%
VŠ
Zdroj: Úřad práce ČR, 2015 (vlastní zpracování)
24
Graf č. 6
Struktura zaměstnanců ve VaV podle pracovní činnosti (na 10 tis. obyvatel), 2011
Pozn.: V grafu není uvedena pro větší přehlednost hodnota pro Prahu (169 zaměstnanců na 10 tis.
obyvatel)
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – Ukazatele výzkumu a vývoje, ČSÚ, 2011
Graf č. 7
Výdaje na VaV v % HDP podle sektorů provádění v roce 2011, změna v celkových
výdajích mezi roky 2005 - 2011
podnikatelský sektor
vysokoškolský sektor
vládní výdaje
změna 2011/ 2015
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – Ukazatele výzkumu a vývoje, ČSÚ, 2011
25
Příloha č. 3
TABULKY
Tabulka č. 1
Hrubá měsíční mzda obyvatel MSK, ÚK a KVK, 2014
10 % hrubých měsíčních mezd menších než
25 % hrubých měsíčních mezd menších než
50 % hrubých měsíčních mezd menších než
Průměrná hrubá měsíční mzda v r. 2014
MSK
11 626 Kč
15 895 Kč
22 023 Kč
24 645 Kč
ÚK
11 510 Kč
15 415 Kč
21 031 Kč
24 274 Kč
KVK
11 857 Kč
14 889 Kč
19 512 Kč
22 129 Kč
Zdroj: Regionální statistika ceny práce, MPSV, 2014
Tabulka č. 2
Prvních deset okresů s největším počtem uchazečů na 1 volné pracovní místo k 31.
7. 2015
Počet uchazečů na 1 volné
pracovní místo k 31.7.2015
dle okresů
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Bruntál (MSK)
Ústí nad Labem (ÚK)
Karviná (MSK)
Hodonín (JMK)
Most (ÚK)
Chomutov (ÚK)
Jeseník (OLK)
Sokolov (KVK)
Děčín (ÚK)
Kladno (STČ)
19,9
18,4
14,4
13,1
13,0
12,9
10,7
10,5
9,4
8,6
Zdroj: Statistiky nezaměstnanosti, MPSV, 2015
Tabulka č. 3
Celková vzdělanostní struktura obyvatel v MSK, ÚK a KVK, 2013
Obyvatelstvo 15+ celkem
základní a bez vzdělání
SŠ bez maturity
SŠ s maturitou
VŠ
MSK (tis.) MSK
ÚK (tis.)
ÚK
KK (tis.)
KK
1044,6
696,9
256,7
182,1
17%
144,4 20,70%
52,2 20,30%
381,3 36,50%
260,2 37,30%
97 37,80%
329,1 31,50%
220,4 31,60%
82,1 31,90%
152,1 14,50%
71,9 10,30%
24,6
9,60%
Zdroj: Statistické ročenky jednotlivých krajů, ČSÚ, 2014
26
Tabulka č. 4
Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV v mil. Kč, 2013
Praha
14 466,4
54,17 %
JMK
4 284,0
16,04 %
SČK
1 474,2
5,52 %
OLK
929,1
3,47 %
MSK
888,5
3,32 %
JČK
760,2
2,84 %
PLK
679,8
2,54 %
LBK
533,1
1,99 %
PAK
509,7
1,90 %
ZLK
437,9
1,63 %
KHK
284,2
1,06 %
UK
239,7
0,89 %
VYS
119,2
0,44 %
KVK
27,1
0,10 %
Nespecif.
1072,1
4,01 %
ČR
26 705,2
100 %
Zdroj: Státní rozpočtové výdaje a dotace na výzkum a vývoj (GBAORD) v ČR, ČSÚ, 2013
Tabulka č. 5
Emise základních znečišťujících látek do ovzduší podle krajů v roce 2012
Pramen: Český hydrometeorologický ústav
Emise tuhé
Oxid siřičitý
(SO2)
ČR, kraje
celkem
(t)
měrné1)
celkem (t)
Oxidy dusíku
(NOX)
měrné1)
celkem (t)
Oxid uhelnatý
(CO)2)
měrné1)
celkem (t)
měrné1)
REZZO 1
Česká republika
7 252,6
0,1
134 180,8
1,7
101 342,5
1,3
138 613,8
1,8
Hl. m. Praha
55,3
0,1
177,7
0,4
1 519,6
3,1
358,9
0,7
Středočeský
909,7
0,1
16 700,2
1,5
12 839,8
1,2
3 395,2
0,3
Jihočeský
196,7
0,0
5 903,0
0,6
2 204,3
0,2
855,3
0,1
Plzeňský
315,9
0,0
5 254,5
0,7
2 509,3
0,3
848,2
0,1
Karlovarský
297,3
0,1
8 787,2
2,7
6 092,1
1,8
1 224,0
0,4
1 919,8
0,4
54 860,6
10,3
40 105,4
7,5
8 788,3
1,6
48,5
0,0
190,9
0,1
506,0
0,2
236,1
0,1
Královéhradecký
202,0
0,0
3 422,2
0,7
1 140,1
0,2
627,4
0,1
Pardubický
613,6
0,1
10 411,0
2,3
9 122,1
2,0
1 322,0
0,3
Vysočina
294,1
0,0
821,4
0,1
1 227,7
0,2
757,4
0,1
Jihomoravský
228,6
0,0
1 529,7
0,2
2 487,4
0,3
2 850,7
0,4
Olomoucký
195,6
0,0
3 050,3
0,6
2 638,6
0,5
2 596,5
0,5
Zlínský
117,2
0,0
4 375,0
1,1
2 112,2
0,5
638,6
0,2
1 858,4
0,3
18 696,9
3,4
16 838,0
3,1
114 115,1
21,0
Ústecký
Liberecký
Moravskoslezský
Pozn.: Červeně vyznačeny nejvyšší hodnoty v ČR
Zdroj: ČSÚ, 2012
27
Tabulka č. 6
Města s největším počtem sociálně vyloučených obyvatel
Města
Ústí nad Labem
Brno
Ostrava
Chomutov
Litvínov
Most
Počet sociálně
Celkový počet obyvatel % sociálně
vyloučených obyvatel k 31.12.2014
vyloučených obyvatel
8200
93409
8,78%
8000
377440
2,12%
7800
294200
2,65%
6300
48913
12,88%
6000
24783
24,21%
5500
67089
8,20%
Zdroj: Analýza sociálně vyloučených lokalit 2015 (Gabalova zpráva), str. 37, ČSÚ, 2015 (vlastní
zpracování)
Tabulka č. 7
Daňové příjmy obcí a krajů v roce 2014
Kraj
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
Celkem ČR
Počet
obyvatel
Počet
obcí
1 243 201
1 302 305
636 421
573 469
299 760
825 120
438 609
551 909
515 985
510 209
1 170 076
635 352
586 299
1 221 832
10 510 547
1
1 144
622
501
131
354
215
448
451
704
672
398
307
300
6 248
Daňové příjmy
obcí (celkové)
45 183 813
16 404 782
8 483 673
9 031 138
4 033 669
10 505 166
5 575 752
6 970 030
6 498 290
6 495 599
17 975 866
8 023 079
7 089 274
17 817 145
170 087 276
Daňové příjmy
krajů (celkové)
7 005 299
4 375 544
3 682 674
1 940 930
4 185 504
2 377 698
3 293 613
2 843 498
3 741 043
4 847 780
3 427 194
2 676 790
4 906 095
49 303 662
Celkem
45 183 813
23 410 081
12 859 218
12 713 812
5 974 599
14 690 669
7 953 450
10 263 643
9 341 788
10 236 642
22 823 646
11 450 273
9 766 064
22 723 240
219 390 937
Výnos na
obyvatele
36,3
18,0
20,2
22,2
19,9
17,8
18,1
18,6
18,1
20,1
19,5
18,0
16,7
18,6
20,9
Zdroj: ČSÚ, 2015
28
Tabulka č. 8
Příjmy krajů ze sdílených daní za rok 2014
Plnění příjmů ze
Počet obyvatel tis. Kč/
sdílených daní v tis. Kč
k 31.12.2014
1 obyv.
za rok 2014
Středočeský kraj
6 987 256,29
1 315 299
5,31
Jihočeský kraj
4 365 180,38
637 300
6,85
Plzeňský kraj
3 676 218,65
575 123
6,39
Karlovarský kraj
1 911 445,10
299 293
6,39
Ústecký kraj
4 179 456,00
823 972
5,07
Liberecký kraj
2 369 438,80
438 851
5,40
Královéhradecký kraj
3 267 220,54
551 590
5,92
Pardubický kraj
2 817 339,73
516 372
5,46
Kraj Vysočina
3 714 499,24
509 895
7,28
Jihomoravský kraj
4 832 255,33
1 172 853
4,12
Olomoucký kraj
3 418 082,79
635 711
5,38
Zlínský kraj
2 658 680,93
585 261
4,54
4 880 922,99
1 217 676
4,01
49 077 996,76
9 279 196
5,29
Moravskoslezský kraj
Celkem
Zdroj: Informační portál Ministerstva financí MONITOR (www.mfcr.cz,
http://monitor.statnipokladna.cz) a ČSÚ, zpracováno Krajským úřadem MSK, 2015
29
Příloha č. 4
OBRÁZKY
Obrázek č. 1
Hospodářsky problémové regiony
Hospodářsky problémové
regiony
Zdroj: STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014–2020, MMR, duben 2013, str. 60
30
Příloha č. 5
VZOR FORMÁTU AKČNÍHO PLÁNU
Opatření
Uzemní
působnost
Název:
Odpovědný
rezort
Útvar:
Popis:
Spolupráce
Subjekt:
Náklady
Zdroj
Termín
SR:
Příprava:
Útvar:
Odbor:
Odbor:
OP:
Projednání:
Odpovědná
osoba:
Odpovědná
osoba:
Jiné:
Realizace:
Vysvětlivky: SR = státní rozpočet, OP = operační program
Zdroj: vlastní zpracování
31
Příloha č. 6
PODNĚTY PRO RESTRUKTURALIZACI A ROZVOJ JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Kraje vygenerovaly na základě diskuzí v pracovních skupinách a na jednáních regionálních
reprezentací své krajské priority. Ty mohou sloužit jako náměty pro práci meziresortního týmu, který
bude připravovat Strategii hospodářské restrukturalizace MSK, ÚK a KVK.
6. a Moravskoslezský kraj
1. Zpracování strategie pro MSK: „Strategie hospodářské restrukturalizace
Moravskoslezského a Karlovarského kraje“ a jeho následná realizace.
Ústeckého,
2. Zajištění zvýhodnění při poskytování podpor z národních i EU programů pro strukturálně
postižené regiony s cílem vyrovnávání ekonomické síly regionů. Zvýšení alokace zdrojů
z jednotlivých OP na ITI (Integrovaná teritoriální investice) pro oblast Ostravsko a na CLLD pro
nejvíce strukturálně postižené oblasti: Bruntálsko a Vítkovsko.
3. Urychlení plnění závazků státu – revitalizační program a odstraňování starých ekologických
zátěží v rámci tzv. ekologických smluv – jako významných opatření pro zaměstnanost
4. Změna RUD ve prospěch MSK
5. Zavedení dřívějších odchodů do důchodů aktuálně pro zaměstnance v hornictví, výhledově
pro zaměstnance v hutnictví - novela zákona o důchodovém pojištění
6. Zvýšení zaměstnanosti a podpora podnikání a investic
1. urychlení přípravy a financování strategické průmyslové zóny Nad Barborou
2. příprava další velké průmyslové zóny (zvážit např. lokalitu Dolní Lutyně)
3. zavedení bezúročných půjček na rozvoj MSP v MSK a ÚK a poskytování státních záruk za
úvěry MSP
4. zavedení speciálních proexportních opatření pro firmy z MSK a ÚK
5. vznik bezplatné (státem dotované) poradenské kanceláře v MSK a ÚK pro malé a střední
firmy a drobné podnikatele ve finančních problémech s cílem zachránit pracovní místa
6. v zákoně o zadávání veřejných zakázek přijmout taková ustanovení, která umožní vyšší míru
zapojení malých a středních firem a regionálních firem, které v daném území vytváří
udržitelná pracovní místa
7. vytvoření speciálního programu/výzvy pro MSK a ÚK na podporu zahájení podnikání
8. vytvoření speciálního programu/výzvy pro MSK a ÚK na podporu vzniku nových prac. míst
9. zavedení zvýhodnění pro MSK a ÚK v programu Zelená úsporám
10. zavedení motivačních nástrojů pro revitalizace a využití brownfieldů v MSK a ÚK
11. zvedení dalších speciálních investičních pobídek pro umístění investic v MSK a ÚK
12. podpora Paktů zaměstnanosti a Observatoří trhu práce
13. vznik nebo převedení sídla některých významných státních a výzkumných institucí do MSK
14. zvýšení podpory sociálního podnikání
32
7. Podpora vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací
1. zavedení zvýhodnění MSK a ÚK v systému podpory výzkumu, vývoje a inovací
2. zavedení změn ve školství směrem k podpoře technického vzdělávání a dalších oborů
relevantních k potřebám regionálního trhu práce
3. podpořit mobility studentů i pedagogů vysokých škol, finančně podpořit krátkodobé
i dlouhodobé pobyty zahraničních odborníků v kraji, alokovat prostředky pro návrat
úspěšných techniků a vědců ze zahraničí do MSK a na udržení a získávání talentovaných
absolventů.
8. Opatření pro oblast DOPRAVA
1. Zařazení silničního a železničního koridoru Ostrava-Opava-Krnov-Bartultovice-Opole (PL)
do globální transevropské sítě TEN-T při jeho nejbližší revizi (2020).
2. Dokončení staveb silnic „Slezského kříže“ – západ (silnice I/11 a I/57) nejpozději do konce
roku 2025 a silnic „Slezského kříže“ – východ (I/11) nejpozději do konce roku 2018.
3. Dokončení rychlostní komunikace R48 včetně obchvatu Frýdku-Místku a dalších souvisejících
staveb podél této komunikace (dle platných koncepčních dokumentů vlády ČR se
předpokládá realizace).
4. Urychlené zlepšení dopravního napojení průmyslových zón v Moravskoslezském kraji,
v oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, a to zejména na Karvinsku, Ostravsku,
Bruntálsku a Krnovsku.
5. Urychlené zahájení a dokončení revitalizací a modernizací klíčových železničních tratí
v Moravskoslezském kraji včetně jeho napojení na vysokorychlostní železnice.
6. Obnovení mezinárodního statutu splavnosti řeky Odry na území ČR a Polska na úseku
mezinárodní plavby Ostrava (ČR) – Ratiborz (PL). Realizace splavnosti úseku Ostrava –
Ratiborz – Kozle v rámci dlouhodobého projektu D-O-L v duchu aktuálně platných
mezinárodních dohod a memorand uzavřených mezi ČR, Polskem a Německem. Prosadit
společně s polskou stranou zařazení řeky Odry z Ostravy, případně z Mošnova, až po ústí
do moře do sítí TEN-T.
7. Využít strategické polohy regionu k rozvoji logistických kapacit a vytvořit veřejná logistická
centra s důrazem na kombinovanou dopravu.
8. Urychlené vybudování rychlostní komunikace R35 jako alternativního spojení MS kraje
s Čechami (a Německem) s přínosem v podobě ulehčení D1 (dle platných koncepčních
dokumentů vlády ČR se předpokládá realizace)
9. Opatření pro oblast ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
1. Lokální topeniště – další finanční podpora výměny starých kotlů a nastavení účinného
kontrolního mechanizmu, který bude postihovat občany za spalování odpadů a nekvalitních
paliv.
2. Velké průmyslové zdroje - realizovat ekologizaci velkých průmyslových zdrojů znečištění na
úroveň nejlepších dostupných technik s ohledem na vydané závěry o BAT a termíny v nich
uvedené.
3. Velké spalovací zdroje – realizovat ekologizaci velkých spalovacích zdrojů nejpozději do roku
2020, u spalovacích zdrojů zásobující teplem obyvatelstvo nejpozději do roku 2022 (viz.
přechodné režimy zákona o ochraně ovzduší).
33
4. Řešit kvalitu ovzduší i s ohledem na znečištění v polském příhraničí. Sjednocení emisních
limitů a podmínek provozu v oblasti ochrany ovzduší v česko-polském příhraničí u velkých
průmyslových a energetických zdrojů.
5. Dopravní infrastruktura - dokončení obchvatů měst se špatnou kvalitou ovzduší
6. Doprava - podpořit další ekologizaci dopravy ve městech, vč. městské hromadné dopravy,
podpořit likvidaci prachu na veřejných komunikacích
7. Staré ekologické zátěže:
- Akcelerace plnění tzv. ekologických smluv
- Akcelerace projektů tzv. Revitalizačního programu
- Urychlení dokončení sanace lagun Ostramo
8. Dokončení protipovodňových opatření – zejména povodňová opatření v povodí horní Opavy
9. Podpora obcí při řešení odvádění a likvidace odpadních vod a zásobování pitnou vodou
v menších obcích a lokalitách mimo centra obcí.
6. b Ústecký kraj
Zpracování a realizace Strategie hospodářské restrukturalizace ÚK, MSK a KVK s jasným určením
časového a finančního rámce včetně zdrojů a odpovědnosti.
1. Zajištění zvýhodnění při poskytování podpor z národních i EU programů pro ÚK, MSK a KVK s
cílem vyrovnávání regionálních disparit. Zvýšení alokace zdrojů z jednotlivých OP na ITI
(Integrovaná teritoriální investice) pro Ústecko-chomutovskou oblast a na CLLD pro nejvíce
postižené oblasti v ÚK
2. Urychlení plnění závazků státu – tzv. revitalizační program a odstraňování starých ekologických
zátěží v rámci tzv. ekologických smluv – jako významných opatření pro zaměstnanost. Připravit
harmonogram na roky 2016-2020
3. Změna RUD ve prospěch ÚK
4. Zavedení dřívějších odchodů do důchodů pro zaměstnance v hornictví - novela zákona o
důchodovém pojištění.
5. Opatření na zvýšení zaměstnanosti, podporu podnikání a investic
1. opakování programu „Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a
Moravskoslezského kraje“
2. podpora Paktů zaměstnanosti a Observatoří trhu práce jako nástrojů doplňujících současný
systém služeb zaměstnanosti (ÚP ČR) jako partnerské komunikační platformy regionálních
aktérů trhu práce a zaměstnanosti a prostředku pro predikci potřeb regionálních trhů práce
3. urychlené dobudování dopravní infrastruktury
4. vytvoření rozvojových ploch na Děčínsku, umožnění rozšíření strategické průmyslové zóny
Joseph
5. zavedení bezúročných půjček na rozvoj MSP a poskytování státních záruk za úvěry MSP
6. zavedení speciálních proexportních opatření pro firmy z MSK, ÚK a KVK
7. podpora poradenství pro MSP
34
8. úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, která umožní vyšší míru zapojení malých a
středních firem a regionálních firem, které v daném území vytváří udržitelná pracovní místa
9. vytvoření speciálního programu/výzvy pro MSK a ÚK na podporu zahájení podnikání
10. zavedení motivačních nástrojů pro revitalizace a využití brownfieldů v soukromém i veřejném
vlastnictví.
11. zavedení dalších speciálních investičních pobídek pro umístění investic v ÚK
12. zvýšení podpory sociálního podnikání realizovaného soukromým i veřejným sektorem
13. vznik nebo převedení sídla některých významných státních a výzkumných institucí do ÚK
6. Opatření na podporu vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací:
1. posílení podpory výzkumu, vývoje a inovací z národních zdrojů i evropských fondů
2. podpora dobudování infrastruktury vědy, výzkumu a inovací
3. zavedení změn ve školství směrem k podpoře technického vzdělávání a dalších oborů
relevantních k potřebám regionálního trhu práce
4. podpora mobility studentů i pedagogů škol ( finančně podpořit krátkodobé i dlouhodobé
pobyty zahraničních odborníků v kraji), alokace prostředků a vytvoření podpůrných programů
pro návrat úspěšných techniků a vědců ze zahraničí do krajů a na udržení a získávání
talentovaných absolventů.
5. zvýšená podpora činnosti Inovačního centra ÚK
6. zvýšená podpora realizace Regionální inovační strategie
7. Opatření pro oblast dopravy
1. akcelerace výstavby dopravních staveb, které patří mezi priority MD ČR: D8, R7 (po celém
úseku na území Ústeckého i Středočeského kraje), I/13, I/27
2. zařazení dalších dopravních staveb do plánu výstavby – předjednáno MD ČR dne 21.04.2015,
že HSR-ÚK (regionální tripartita ÚK) na základě široké regionální shody doporučí úseky, které
jsou pro region prioritní. Dne 18.06.2015 byly na jednání HSR-ÚK schváleny tyto návrhy
s nejvyšší prioritou:
HSR-ÚK na základě usnesení svých členů doporučuje:
I/13 Bílina, obchvat
I/13 Knínice – Děčín, přivaděč k D8
I/13 Děčín – Manušice
I/15 Litoměřice – východní obchvat
I/27 Most – Litvínov
I/7 (pokračování rychlostní silnice R7) v úseku Chomutov – Křimov – Hora sv. Šebestiána
– Chemnitz.
Vysokorychlostní železniční spojení (trasa Praha – Dresden)
Konvenční železniční spojení Karlovarského a ústeckého kraje v úseku Ostrov –
Chomutov – Most – Ústí nad Labem
Splavnění dolního toku Labe – plavební stupeň Děčín
35
8. Opatření pro oblast životního prostředí
1. lokální topeniště – další finanční podpora výměny starých kotlů a nastavení účinného
kontrolního mechanizmu, který bude postihovat občany za spalování odpadů a nekvalitních
paliv.
2. velké průmyslové zdroje - realizovat ekologizaci velkých průmyslových zdrojů znečištění na
úroveň nejlepších dostupných technik s ohledem na vydané závěry o BAT a termíny v nich
uvedené.
3. velké spalovací zdroje – realizovat ekologizaci velkých spalovacích zdrojů nejpozději do roku
2020, u spalovacích zdrojů zásobující teplem obyvatelstvo nejpozději do roku 2022 (viz.
přechodné režimy zákona o ochraně ovzduší).
4. dopravní infrastruktura - dokončení obchvatů měst se špatnou kvalitou ovzduší
5. doprava - podpořit další ekologizaci dopravy ve městech, vč. městské hromadné dopravy,
podpořit likvidaci prachu na veřejných komunikacích
6. dokončení protipovodňových opatření
7. navýšit finanční prostředky ze státního rozpočtu na zvýšený rozsah agendy výkonu státní
správy v souvislosti s implementací soustavy Natura 2000 a nadále nerozšiřovat rozsah
tohoto území EVL na území kraje s ohledem na riziko omezení hospodářského rozvoje
daného území.
8. Vytvoření komplexního programu revitalizace Krušných hor
9. snížení negativních faktorů (emisní zátěž, vliv zvěře, atd.)
10. dlouhodobý projekt obnovy porostů = zajištění návaznosti (min do roku 2030)
11. zajištění finančních zdrojů - fondy EU/SR
12. navazující projekt tvorby pracovních míst
13. organizační zajištění - nositelé
14. rekultivace a revitalizace území
navýšení prostředků na revitalizační projekty: Kompenzace pro dotčené kraje za DPH z
ceny revitalizačních projektů, o něž byly „sníženy“ částky vyčleněné usnesením vlády č.
592/2002, č. 50/2002 a č. 189/2002 na řešení ekologických škod vzniklých před
privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a na
řešení revitalizace Moravskoslezského kraje
integrované projekty na revitalizaci a využití potenciálu rekultivovaných ploch pro
podnikání, rekreaci, atd. – pilotně Jezero Most, Jezero Milada.
zpracování a přijetí jednotné koncepce následného majetkoprávního řešení a využívání
rozsáhlých území po těžbě uhlí, která jsou v majetku státu.
9. Opatření pro řešení problematiky sociálního vyloučení s důrazem na snížení počtu sociálně
vyloučených lokalit
1. vytvoření národního dotačního programu na demolice vysídlených budov v SVL
2. opatření na snížení kriminality
3. eliminace zneužívání sociálních dávek
10. Ostatní
1. podpora aktivit vedoucích ke zlepšení image ÚK
2. podpora využití potenciálu cestovního ruchu
36
6. c Karlovarský kraj
1. Zpracování a realizace dlouhodobé Strategie hospodářské restrukturalizace MSK, ÚK a KVK
s jasným určením časového i finančního rámce, finančních zdrojů a realizátorů.
2. Zvýšené zacílení podpory z národních i evropských zdrojů (cílené výzvy) pro MSK, ÚK a KVK a
zohlednění těchto regionů v procesu výběru projektů v ostatních plošných výzvách operačních
programů. Zvýšení alokace z jednotlivých OP na Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) Karlovy
Vary a na CLLD v hospodářsky slabých regionech (Sokolovsko, Ostrovsko, Kraslicko a Chebsko).
Zvýšení míry kofinancování ze státního rozpočtu pro strukturálně postižené regiony.
3. Změna RUD ve prospěch KVK
4. Urychlení plnění závazků státu – revitalizační program a odstraňování starých ekologických
zátěží v rámci tzv. ekologických smluv – jako významných opatření pro zaměstnanost.
5. Zavedení dřívějších odchodů do důchodů pro zaměstnance v hornictví - novela zákona o
důchodovém pojištění.
6. Opatření k POSÍLENÍ ZAMĚSTNANOSTI, PODPORY PODNIKÁNÍ A INVESTIC
1. příprava strategické průmyslové zóny na Sokolovsku a podpora vyhledávání investorů
v zájmu zajištění tvorby pracovních míst pro řešení nezaměstnanosti v souvislosti s útlumem
těžby uhlí
2. vytvoření podmínek pro přípravu a realizaci Průmyslového parku Cheb II včetně vyřešení
podmínek Ministerstva životního prostředí ve vztahu k zákonu č. 334/1992 Sb.
3. urychlení dobudování silnice R6 jako základní podmínky snížení zaostávání KVK
4. vytvoření programu na řešení brownfields v majetku samospráv (výkup, sanace, využití pro
rozvoj podnikání a služeb i pro vnitřní infrastrukturu a vybavenost obcí)
5. zavedení speciálních proexportních opatření pro firmy z MSK, ÚK a KVK
6. úpravou zákona o zadávání veřejných zakázek umožnit vyšší míru zapojení malých a středních
firem a regionálních firem, které v daném území vytváří udržitelná pracovní místa
7. vytvoření speciálního programu/výzvy pro MSK, ÚK a KVK na podporu zahájení podnikání
8. podpora Paktů zaměstnanosti a Observatoří trhu práce jako nástrojů doplňujících současný
systém služeb zaměstnanosti (ÚP ČR) jako partnerské komunikační platformy regionálních
aktérů trhu práce a zaměstnanosti a prostředku pro predikci potřeb regionálních trhů práce
9. umístění vybraných významných státních a výzkumných institucí do KVK
10. zvýšení podpory sociálního podnikání
6. Opatření pro PODPORU VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDY, VÝZKUMU A INOVACÍ
1. zřízení veřejné vysoké školy v KVK
2. zřízení výzkumného pracoviště pro oblast balneologie a lázeňství v KVK, finanční podpora
výzkumu v balneologii a lázeňství
3. zavedení zvýhodnění MSK, ÚK a KVK v systému podpory výzkumu, vývoje a inovací; zřízení
regionálního fondu podpory inovačního podnikání
37
4. podpora vzniku kompetenčního centra a jeho aktivit pro zvýšení výzkumné, vývojové a
inovační aktivity místních firem a zvýšení intenzity a rozsahu podnikového výzkumu a vývoje
5. zavedení změn ve školství směrem k podpoře technického vzdělávání a dalších oborů
relevantních k potřebám regionálního trhu práce včetně podpory vybavení škol
6. podpořit mobility studentů i pedagogů VŠ a SŠ, finančně podpořit krátkodobé
i dlouhodobé pobyty zahraničních odborníků v kraji, alokovat prostředky pro návrat
úspěšných techniků a vědců ze zahraničí do KVK a na udržení a získávání talentovaných
absolventů
7. Opatření pro oblast DOPRAVA
1. urychlení přípravy a realizace všech dosud chybějících úseků rychlostní silnice R6 tak, aby
výstavba R6 v celé délce byla dokončena nejpozději do roku 2025. Absence rychlostního
propojení se zbytkem ČR je základní bariérou rozvoje Karlovarského kraje.
2. zkapacitnění, modernizace a zvýšení bezpečnosti silnice I/13 mezi Ostrovem (KVK) a
Chomutovem (ÚK) jako základního dopravního propojení průmyslových center
severozápadních Čech a SRN
3. modernizace silnice II/210 Sokolov – Kraslice pro zajištění dopravní dostupnosti nejvíce
strukturálně postižených regionů s nejvyšší nezaměstnaností v KVK
4. vybudování obchvatu Drmoul - Trstěnice na silnici I/21 pro zkapacitnění a zvýšení
bezpečnosti dopravního spojení KVK s dálnicí D5
5. zvýšení zdrojů pro obnovu silnic 2. a 3. třídy v poddolovaných územích KVK
6. elektrifikace železniční trati Cheb – Norimberk a další rozvoj železničního uzlu Cheb pro
logistické zajištění průmyslových center v KVK
7. další rozvoj mezinárodního letiště Karlovy Vary, zejména rozšíření a prodloužení přistávací
dráhy, jako jedné z podmínek udržení konkurenceschopnosti klíčového odvětví lázeňství a CR
8. Opatření pro PODPORU LÁZEŇSTVÍ A BALNEOLOGIE
1. urychlená náprava problémů v systému výchovy a vzdělávání lékařů, fyzioterapeutů a
středního zdravotnického personálu – jejich nedostatek ohrožuje klíčové odvětví KVK
lázeňství včetně silných dopadů do zaměstnanosti a hospodářské a sociální situace KVK
2. zřízení veřejné vysoké školy a výzkumného pracoviště pro oblast balneologie a lázeňství
v KVK, finanční podpora výzkumu v balneologii a lázeňství
3. podpora propagace lázeňské péče v zahraničí jako samostatného druhu zdravotní turistiky
4. vyjednat s EK navrácení podpory lázeňství z EU při revizi operačních programů v 2017/2018
5. vytvoření podmínek pro další rozvoj světově unikátního radonového lázeňství s cílem oživení
prosperity Jáchymovska a celého hospodářsky slabého regionu ORP Ostrov
9. Opatření pro oblast ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
1. podpora odstraňování ekologických zátěží po těžbě uranu a dalších nerostů v KVK
2. navýšení prostředků na revitalizační projekty: kompenzace pro dotčené kraje za DPH z ceny
revitalizačních projektů, o něž byly „sníženy“ částky vyčleněné usnesením vlády č. 592/2002,
č. 50/2002 a č. 189/2002
3. podpora integrovaných projektů na revitalizaci a využití potenciálu rekultivovaných ploch pro
podnikání, rekreaci, atd. – (např. jezero Medard-Libík)
4. řešení legislativních úprav v oblasti převodů pozemků
38
5. finanční podpora na řešení problému odumírání lesních porostů v Krušných horách
10. OSTATNÍ OPATŘENÍ
1. vytvoření programu na odstraňování vysídlených budov v MSK, ÚK a KVK
2. zřízení komplexního onkologického centra (KVK je na 2. místě v ČR ve výskytu novotvarů)
3. státní podpora velkého projektu na propagaci Krušnohoří jako významné destinace CR
39